Brownfields Vendula Štěpániková
FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2014
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................................ 5
2
Mikroregion Hrušovansko ............................................................................................................... 6
3
Co je to brownfield? ........................................................................................................................ 7 3.1
4
5
Dělení brownfieldů .................................................................................................................. 7
Národní strategie regenerace brownfieldů ..................................................................................... 8 4.1
Zahraniční inspirace................................................................................................................. 9
4.2
Proces regenerace brownfieldů ............................................................................................ 10
Brownfieldy v mikroregionu Hrušovansko .................................................................................... 12 5.1
Areál bývalého statku v Břežanech ....................................................................................... 12
5.2
Areál U cihelny v obci Hrabětice ........................................................................................... 13
5.3
Budova občanské vybavenosti v Hevlíně............................................................................... 14
5.4
Cukrsklady v Hrušovanech nad Jevišovkou ........................................................................... 15
5.5
Budova školy v obci Šanov..................................................................................................... 15
5.6
ZD Mašovice v obci Borotice ................................................................................................. 16
5.7
Zemědělské družstvo Božice ................................................................................................. 17
5.8
Zámek Hrušovany nad Jevišovkou ......................................................................................... 19
5.8.1
Financování rekonstrukce Buštěhradského zámku ....................................................... 21
6
Závěr .............................................................................................................................................. 22
7
Seznam zdrojů ............................................................................................................................... 23 7.1
Další použité zdroje ............................................................................................................... 23
1
Úvod
Problematika brownfieldů je v poslední době velice aktuální a zmiňované téma. V České republice je lokalizováno Vyhledávací studií1 celkem 2 355 brownfieldů. Ale reálný odhad počtu brownfieldů je mnohem vyšší. Například v Národní strategii regeneraci brownfieldů předpokládají, že jich může být v rozmezí 8,5 – 11,7 tisíc. Brownfieldy mohou způsobovat vážné problémy v lokalitě, kde se vyskytují. Brzdí rozvoj daného území, zejména zastavěného. Brání hospodářskému rozvoji a někdy také mohou negativně působit na životní prostředí. Mají negativní socioekonomické dopady a celkově přispívají ke špatnému obrazu územního celku.[1] Například, když jsou staré budovy využívány jako sociální bydlení, mívá to dalekosáhlé důsledky na celou společnost. Brownfieldy jsou i urbanistický problém, protože svou existencí blokují rozvojové rezervy, které by se mohli využít pro efektní a rentabilní zástavbu. Kvůli vysokým nákladům a rizikům, které jsou spojené s rekonstrukcí brownfieldů nemá soukromý sektor o investování do těchto projektů často zájem. Právě z tohoto důvodu je vhodné, aby fázi rekultivace a popřípadě celé regenerace podporoval veřejný sektor právě tak, aby byl projekt dále perspektivní i pro soukromé investory.[1] V této práci jsem si dala za cíl zmapovat lokality brownfieldů v mikroregionu Hrušovansko a pokusit se navrhnout řešení pro jejich budoucí využití. Zejména se chci zaměřit na zámek v Hrušovanech nad Jevišovkou, protože tuto stavbu považuji za nejdůležitější v tomto kraji a také za nejperspektivnější svým historickým kontextem a polohou ve středu města. Abych mohla naplnit cíl své práce, musím jako první krok zvládnout vymezení lokality a pojmů. Pro bližší pochopení, je důležité posoudit, jak se k problematice staví Česká republika a které instituce se u nás zabývají touto problematikou. Jelikož jsme součástí Evropské unie, je jistě dobré podívat se i na příklady postupu jiných států abychom se mohli inspirovat. Problematika brownfieldů je velice široké téma, na které lze pohlížet z mnoha úhlů pohledu. Ať už z ekonomického hlediska, z pohledu architektonického nebo sociologického. Já se v této práci zaměřím na ekonomické důsledky této problematiky a pokusím se navrhnout finanční řešení pro dané lokality.
1
Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů v ČR zpracovaná agenturou CzechInvest ve spolupráci se všemi kraji v letech 2005 - 2007
2
Mikroregion Hrušovansko
Zájmové sdružení obcí Hrušovanska vzniklo už v roce 2000 za účelem regionálního rozvoje a rozvoje cykloturistiky. Nachází se v jihomoravském kraji, na východě okresu Znojmo. Mikroregion Hrušovansko sdružuje čtrnáct obcí (Borotice, Božice, Břežany, Čejkovice, Dyjákovice, Hevlín, Hrabětice, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka, Litobratřice, Mackovice, Pravice, Šanov, Velký Karlov). Centrem mikroregionu jsou Hrušovany nad Jevišovkou, které jsou svými téměř 3 300 obyvateli největší obcí mikroregionu. [2] Motto mikroregionu nám dokazuje, že hlavní cíl sdružení obcí je rozvoj turistického ruchu a propagace mikroregionu, jako vinařské oblasti s dlouholetou tradicí. Jejich moto zní: „Kraj rovinatý, úrodný, vínem vonící, kraj rozehřátý horkým létem a vyčkávající jara v mírných zimách. Kraj kde říkáme, že jsme doma a kde kdysi své doma říkaly i jiné národy“. [3] Mapa č. 1 Mapa lokalit brownfields - Hrušovansko
Zdroj: http://www.brownfieldyjmk.cz/?filter[okres]=647&filter[obec]=&filter[rozloha_od]=&filter[rozloha_do]=&filter[vyuziti]=&filter[keywords]= (cit. 6. 10. 2014)
3
Co je to brownfield?
V české literatuře se běžně používá slovo „brownfields“, který je převzat z anglického jazyka „brownfield sides“. Doslovný překlad zní „hnědá pole“, ale ten není v České republice používán (na rozdíl od Slovenska). Česká terminologie není v této oblasti sjednocená.[4] Ministerstvo pro místní rozvoj definuje brownfields jako: „Všechny pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji původní funkci nebo nejsou dostatečně využité. Tyto nemovitosti také ekonomicky a fyzicky deprimují sebe sama i své okolí. Složitostí a nákladností na řešení problémů spojených s renovací a ozdravením pak tyto nemovitosti odrazují soukromý kapitál od účinné intervence“. K anglickému „brownfield“ používá MMR český ekvivalent „deprimující zóna“.[5]
3.1
Dělení brownfieldů
Brownfieldy můžeme členit do různých kapitol. Ať už podle rozlohy, ekologické zátěže, původní funkce nebo možnosti využití. Z ekonomického pohledu je můžeme dělit právě i podle ekonomické atraktivity. V České republice dělíme podle ekonomické atraktivity do pěti skupin. Projekt s nulovou bilancí – předpokládá se, že díky velmi dobré lokaci se o tyto projekty postará trh Projekty s mírnou podporou – projekty, které jsou podporovány z veřejných prostředků obvykle 1 : 5 se soukromými investicemi Nekomerční projekty – v těchto projektech se musí počítat s vyšší účastí veřejných prostředků. Tyto projekty jsou vhodné pro využívání grantů. Nebezpečné projekty – havarijní stav budov ohrožující zdraví člověka a životní prostředí. Často se přistoupí k odstranění nemovitosti, financované z veřejných prostředků. Ostatní projekty – objekty vyskytující se v nekomerčních oblastech, pro které nebylo nalezeno uplatnění [4]
4
Národní strategie regenerace brownfieldů
Národní strategie regenerace brownfieldů je název hlavního strategického dokumentu České republiky, který se zabývá problematikou brownfieldů. Na úrovni ČR existuje pět základních strategických dokumentů, které se kromě jiného zabývají i problematikou regenerace brownfieldů: Strategie udržitelnosti rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR Státní politika životního prostředí ČR Národní strategie regenerace brownfieldů (dále jen „Strategie“) je v souladu s těmito dokumenty a snaží se specifikovat priority, úkoly a cíle v nich obsažené.[1] Z toho tedy vyplývá, že Strategie je nejkomplexnější dokument, který ČR využívá. Základním cílem Strategie je vytvoření vhodného prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektů a prevenci vzniku nových brownfieldů.[1] Naplňovat cíle této Strategie a tedy řešení problematiky brownfieldů je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem financí. Další významnou úlohu zde zastupuje Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která plní spoustu úkolů. Předkládá meziresortní komisi projekty Konzultuje možnosti financování alternativními zdroji Spravuje Národní databází brownfieldů Vyhledává možné investory a partnery Administruje dotační programy podporující regeneraci brownfieldů Prezentuje dotační možnosti pro regeneraci brownfieldů Doporučuje potenciálním žadatelům vhodný operační program[1] Mezi očekávané dopady plnění navrhovaného systémového řešení můžeme zejména zahrnout: Zlepšení podnikatelského prostředí Cílené a efektivní využití dostupných finančních prostředků Mobilizace privátního kapitálu a dosažení multiplikačních efektů (každá koruna z veřejných zdrojů může přinést několikanásobek investovaných korun ze soukromého sektoru) Využití výhod plynoucích ze spolupráce v širších formách partnerství Synergické efekty vyplývající z koordinace všech zainteresovaných stran Rozšíření odborných znalostí, snazší sdílení mezinárodní praxe a podpora vzdělávání[1]
4.1
Zahraniční inspirace
Z Evropských zemí se Česká republika může nechat inspirovat zejména Velkou Británií. Ve Velké Británii byli prostřednictvím National Brownfields Regeneration Strategy definovány hlavní cíle pro splnění vize. Tyto cíle byly definovány následovně: Navrátit brownfieldy k prospěšnému využití Vytvořit úspěšný rozvoj, který přiláká nájemce a investory Vytvořit rozvojová místa odpovídající danému účelu Minimalizovat nebezpečí, že území bude nadále působit nepříznivým dojmem Dále si Británie stanovila nástroje, kterými chce dosáhnout těchto cílů. Vybrat správní orgány pro pilotní projekty Zapojit veřejný, soukromý, obecní i podnikatelský sektor a vytvořit seznam příslušných brownfieldů v oblastech spadajících pod správní orgány Vytvořit užší seznam malého počtu míst v každé oblasti a vypracovat studie proveditelnosti, které určí možnosti rozvoje Už od poloviny 90. let existuje ve Velké Británii politika zaměřená na regeneraci BF. Požaduje, aby 60% nových obytných prostor bylo do 10 let vybudováno na BF. Tento cíl byl již splněn. Na počátku 90. let se v oblasti regenerace BF začala angažovat instituce English Partnership (EP), která řeší akutní problémy na regionální úrovni. Financování, které přináší EP je marginální, ale rozhodně ne zanedbatelné. Jedná se však hlavně o prostředky umožňující vývoj projektu a poradenskou činnost vedoucí k vyhledávání dalších možných zdrojů na zapojení do připravených projektů, než vlastní financování. K tomu, aby EP a pilotní projekty obcí mohly ve Velké Británii uspět, napomáhá vhodný právní rámec. Obce mohou vykupovat BF lokality ve veřejném zájmu, a tím eliminovat problematiku vlastnictví, která je obvyklou překážkou rozvoje. To by mohlo být dobrou inspirací právě pro Českou republiku, kde obce často řeší problém vlastnictví BF a snadnější možnost převedení problémových lokalit do obecního majetku by mohlo částečně odstranit problém.[6]
4.2
Proces regenerace brownfieldů
Proces regenerace brownfieldů je zdlouhavý proces, který je organizačně i finančně velmi náročný. V tabulce č. 1 můžeme vidět jeho fáze. Tab. č. 1: Proces regenerace brownfieldů
Proces regenerace brownfieldů Stav
Co to znamená v praxi
Náklady mohou být vysoké, a jestliže nebyly uhrazeny developerem, pak je úhrada z veřejných zdrojů je rozhodující. Bez působení veřejného sektoru (a financování) v tomto stadiu je nepravděpodobné, že se podaří rekultivace.
Riziková analýza a ohodnocení staveniště Příprava programu prací (Náklady a harmonogram) Zajištění financování a potřebných povolení Výběr a schválení dodavatelů
Tyto úkoly musí být provedeny a odsouhlaseny příslušnými orgány předtím než budou zahájeny jakékoliv práce na staveništi. Budou vyhlášena výběrová řízení pro určení dodavatelů, zvláště když budou užity fondy EU. Je potřebné příslušné opatření, aby se zabránilo problémům. Je také třeba v tomto stadiu seřídit předpisy z oblasti životního prostředí.
Demolice a odstranění budov a jiných konstrukcí Odstranění (pokud je to vhodné) podzemních staveb Likvidace nebezpečných odpadů (azbest atd.)
Toto může být nákladná položka, zvláště když je nutno odstraňovat podzemní stavby. Je potřeba komplexně splnit požadavky z oblasti ochrany životního prostředí (azbest, ropné látky).
Vyčištění (nebo odstranění a uložení) kontaminované zeminy Vyčištění kontaminovaných podzemních vod Odstranění nebo vyčištění odpadů z předcházejícího užívání
Pro významně kontaminovaná staveniště bude tato operace tvořit hlavní položku nákladů. Toto období může být poměrně dlouhé (několik let) a může být použito rozfázování. Je nutné užít nejlepší dostupné technologie a postupy (best practice).
Rekultivace
Definování cílů projektu a příprava
Demolice a asanace
Dekontaminace
Dopady na veřejný sektor
Obnovení podmínek na staveništi tak, že odpovídají ‘greenfield’
Obnova a terénní úpravy
Stabilizace terénu (je-li to nutné) Terénní úpravy staveniště (zatravnění, výsadba stromů atd.)
Závisí jak na stavu staveniště, tak na plánovaném novém užití. Jsou to klíčové aktivity pro atraktivnost a prodejnost
Dokončení transformace nevyužitého brownfield na staveniště, které může být plně využíváno.
Nová výstavba může být prováděna veřejným sektorem (pro jeho vlastní užití), soukromým sektorem a prostřednictvím přístupu PPP. Některé veřejné investice (např. infrastruktura) mohou být použity dokonce pro projekty soukromého sektoru.
Přístupové komunikace, komunikace na staveniště, parkoviště, veřejné osvětlení atd. Zásobování vodou, kanalizace, elektřina, plyn, horkovody Jiné služby (telekomunikace, IT atd.).
Některé položky mohou být zajišťovány ve fázi obnovy. Některé náklady mohou být uhrazeny obcemi nebo veřejnými službami.
Běžné projekty výstavby.
Přichází v úvahu v případech, kdy veřejný sektor má zájem užívat budovy nebo při výstavbě objektů pro prodej nebo pronájem nebo když není nalezen vhodný investor.
Obzvláště, když budou budovy pronajímány.
Rozhodující jsou místní zastupitelské orgány. Pokud příjmy z pronájmu jsou nízké v důsledku selhání trhu, může být také potřebná veřejná podpora.
Nová výstavba
Infrastruktura a služby
Výstavba objektů
Provoz a údržba
Zdroj: Parsons Brinckerhoff (2004), Česká strategie regenerace brownfields, CSF, PHARE projekt Europe Aid/113183/D/SV/CZ, (Srpen 2004)
5
Brownfieldy v mikroregionu Hrušovansko
V této kapitole se chci věnovat konkrétním brownfields v mikroregionu Hrušovansko a pokusit se zmapovat situaci, která v této lokalitě aktuálně je. Podle databáze brownfieldů jihomoravského kraje, která je dostupná na internetové adrese www.brownfieldy-jmk.cz, a ze které čerpám většinu informací o konkrétních lokalitách, se v mikroregionu nachází osm brownfieldů, jak jsme také mohli vidět na mapě č. 1. Ve své práci jsem si dala za cíl zmapovat situaci v mikroregionu a poté svou pozornost zacílit na zámek v Hrušovanech nad Jevišovkou, kterému v závěru této kapitoly věnuji nejvíce prostoru.
5.1
Areál bývalého statku v Břežanech
Areál bývalého statku v Břežanech se nachází asi 5 km severozápadně od Hrušovan nad Jevišovkou. Jedná se o pozemky o výměře 84 309 m², na kterých se nachází tři zchátralé objekty. Pozemky jsou zasíťované, voda je zde pouze užitková, elektřina je řešena vlastním transformátorem a kanalizace je bez napojení na čističku odpadních vod. Celý areál byl v minulosti využíván k zemědělství, ale v aktuálním územním plánu jsou pozemky vedeny jako průmyslová zóna s možností výstavby průmyslového nebo zemědělského charakteru, nebo je zde možnost pokračování v těžbě štěrkopísku. Nespornou výhodou při využívání pozemků a zpracovávání podnikatelského záměru je, že k pozemkům vede zpevněná přístupová cesta, která je napojena na sinici číslo III/4152 a také to, že dálnice R52 – Pohořelice je od lokality vzdálena pouze 23km. Jelikož jsou pozemky ve vlastnictví fyzické osoby, záleží už na konkrétním podnikatelském záměru, podle kterého budou pozemky využity. Obr. č. 1: Letecký pohled na areál
Zdroj: www.rrajm.cz
5.2
Areál U cihelny v obci Hrabětice
Areál, který se nazývá U cihelny, se nachází v severní části obce Hrabětice a sousedí s areálem Moravskoslezských cukrovarů. V minulosti budovy sloužili armádě České republiky, ale po jejím odchodu je lokalita využita jen z deseti procent a to jako skladovací prostory. Ostatní budovy chátrají. Na pozemku o rozloze 37 000 m² se nachází deset objektů a jedná se hlavně o dvoupodlažní a třípodlažní budovy, garáže a sklady v různém technickém stavu. Dopravní dostupnost lokality je dobrá. Železniční stanice je vzdálená pouze jeden kilometr v Hraběticích a letiště Brno – Tuřany je od areálu asi 40 km. Budovy jsou připojeny na veškeré inženýrské sítě (elektrická energie, plyn, voda i kanalizace). Obr. č. 3: Areál U cihelny
Zdroj: www.rrajm.cz
Areál by bylo vhodné použít po revitalizaci na různé druhy podnikání. Výše nákladů na revitalizaci bude odpovídat požadavkům na budovy. Budovy by bylo možné přebudovat na bydlení, i třeba bydlení pro seniory. Celý areál vlastní firma Divorsio, a. s. se sídlem v Brně na ulici Lidická, která v minulosti projevila zájem vybudovat zde bioplynovou stanici. Obr. č. 3: U cihelny
Zdroj: www.rrajm.cz
5.3
Budova občanské vybavenosti v Hevlíně
Objekt se nachází v centru obce Hevlín, asi 2,5 kilometrů od hranic s Rakouskem. V okolí budovy se nachází základní škola, autobusové nádraží a kostel. Dvoupatrová cihlová budova se rozkládá na pozemku o celkové výměře 246 m². Stavba je v dobrém technickém stavu a dříve sloužila jako budova občanské vybavenosti. I přes dobrý technický stav bude nejspíš potřebovat rekonstrukce interiéru, střechy a fasády. Dopravní dostupnost lokality je dobrá. Nejbližší železniční stanice je vzdálená pouze jeden kilometr přímo v obci Hevlín, také je v blízkosti dálnice R52 v Pohořelicích (30 km). Nepředpokládáme zde žádné existence ekologických zátěží. Obr. č. 4: Budova občanské vybavenosti
Zdroj: www.rrajm.cz
Budova je ve vlastnictví obce a už dříve se snažila objekt nabídnout k prodeji, ale toho zatím nebylo uskutečněno. Nejlepší využití objektu je pro občanskou vybavenost, například předělání na kanceláře, nebo obchod či sídlo menší firmy. Popřípadě by stavba mohla být přebudována a byla by vhodná k bydlení. Mapa č. 2: Katastrální mapa objektu
Zdroj: www.cuzk.cz
5.4
Cukrsklady v Hrušovanech nad Jevišovkou
Dříve používané sklady na cukr zahrnují dvě skladové haly poblíž silnice II/415 mezi Hrušovanami nad Jevišovkou a Hraběticemi na jižním okraji města, v ulici Nádražní. Jedná se objekt s rozlohou 4 898 m², který je stoprocentně zastavěný. Jak jsem již zmiňovala, na pozemku se nachází dvě stavby (skladové haly). Tyto haly jsou cihlové a mají rozměry 20x10 metrů s výškou stropu asi 10 m a náleží k tomu přilehlý pozemek. Tento brownfield je ve vlastnictví fyzické osoby. Dopravní dostupnost lokality hodnotím jako dobrou, nachází se v blízkosti železnice (Hrušovany nad Jevišovkou) a také dálnice (Pohořelice). Letiště Brno – Tuřany je vzdálené od lokality přibližně 54 km. Tuto lokalitu nemůžeme považovat za nebezpečnou, nejsou ze žádné existence ekologické zátěže a jako největší výhodu můžeme vidět to, že objekty jsou napojené jak na elektrickou energii, pitnou vodu tak i na kanalizaci. Obr. č. 5: Cukrsklady
Zdroj: www.brownfieldy.cz
Po zhodnocení stavu a dostupnosti cukrskladů v Hrušovanech nad Jevišovkou bychom mohli tento objekt navrhnout k využití při podnikání nebo také v průmyslu. Jistě dobré využití by bylo používat je jako sklady nebo zde vytvořit kanceláře a obchody. Pokud by měla obec o objekt zájem, tak díky jeho velikosti a původnímu využití bych navrhovala předělání třeba na sportovní halu, tělocvičnu, kterou by mohli využívat okolní školy a sportovní kluby. Jako nejlepší variantu bych volila, aby se obec snažila podporovat soukromé investice různými benefity, které by mohla nabídnout potenciálním investorům.
5.5
Budova školy v obci Šanov
Objekt bývalé školy se nachází v západní části obce Šanov u silnice, která vede do Velkého Karlova a pouze 7 km od hraničního přechodu s Rakouskem v Hevlíně. Pozemek školy sousedí s areálem Strojírny Šanov, a. s.. Budova byla postavena v roce 1911 a až do
roku 2005 byla využívána jako škola. Stavba je zachovalá, podsklepená a má i půdní prostory. Objekt i jeho okolí je stále udržované, což zvyšuje jeho perspektivu, nicméně zatím je zcela bez využití. Celková rozloha pozemku je 2 232 m² a je z poloviny zastavěna. Jediným jejím vlastníkem je obec Šanov. Dopravní dostupnost lokality hodnotím jako dobrou, zejména vidím výhodu v blízkosti Rakouských hranic. Nejbližší dálnice je 40 km vzdálená v Hustopečích a železnice pouze jeden kilometr v Hrabětici. V případě tohoto brownfieldu neexistují rizika ekologické zátěže. Budova je připojena na veškeré sítě (elektřina, pitná i užitková voda, kanalizace, plyn). Obr. č 6: Škola v Šanově
Zdroj: www.rrajm.cz
Jelikož je budova v dobrém stavu, dalo by se uvažovat o možnostech využití bez dodatečných investic, třeba skladování zásob. Obec má v této situaci možnost rozhodnout se mezi vlastní investicí nebo odprodáním majetku. Dobré by bylo komerční využití nebo jako obecní kulturní centrum. V případě soukromých investic by se mohlo zvážit přebudování na bytové jednotky. Obr. č 7: Škola v Šanově
Zdroj: www.rrajm.cz
5.6
ZD Mašovice v obci Borotice
Areál zemědělského družstva se rozkládá na okraji malé obce Borotice, která se nachází přibližně 20 km od Znojma. Areál je přístupný pouze po panelové cestě, která je napojená na silnici II/414 vedoucí středem obce. Celý zemědělský areál se rozkládá na
pozemku o celkové výměře 51 000 m² a tento pozemek je zastavěn pouze z 11% a nachází se na něm celkem 14 objektů. Dříve byly tyto objekty využívány k chovu prasat a skotu. V současné době jsou využívány pouze některé objekty k úschově techniky a dokonce část funguje jako sociální bydlení. Dostupnost lokality není tak dobrá jako v ostatních případech, i přesto je nejbližší železniční stanice pouze 7 km daleko v obci Božice. Obr. č. 8: ZD Mašovice
Zdroj: www.rrajm.cz
Je těžké posuzovat takto rozlehlý objet jednotně. Většina staveb je v katastrofálním stavu a předpokládá se že 50-75% bude muset být zbouráno. Díky velkému množství budov se zde najdou jistě i budovy v lepším technickém stavu, které by po rekonstrukci mohli sloužit k mnoha růžným způsobům podnikání. Ať už by se jednalo o sklady, menší výrobu nebo i v oblasti služeb a administrativy. Co ale nevidím jako vhodné je právě stávající využití v podobě sociálního bydlení, protože v tak malé obci to může narušovat i běžný občanský život. Obr. č. 9: ZD Mašovice
Zdroj: www.rrajm.cz
5.7
Zemědělské družstvo Božice
Velmi rozsáhlý areál zemědělského družstva leží na severním okraji obce Božice a dříve byl využívaný pro chov skotu a prasat. V současné době je část areálu využívána pro chov dobytka na mléko, který byl financován z dotací EU. Z pozemku o celkové rozloze
260 000 m² je využíváno přibližně 20%. Ostatní objekty, které ještě nejsou využívány, mohou být restrukturalizovány pro jakýkoliv druh podnikání například v oblasti výroby, skladování a služeb. Musíme ale brát v úvahu špatný technický stav staveb a zvážit jestli nebude vhodné některé zbourat. Obr. č. 10: ZD Božice
Zdroj: www.rrajm.cz
Celý areál má tři majitele (dvě právnické osoby a jednu fyzickou osobu). Budoucí využití areálu bude záležet na konkrétních podnikatelských záměrech, ale nejlepší využití můžeme spatřovat v již zmiňovaných oblastech jako je zemědělství, výroba nebo třeba sklady a dílny. Obr. č. 11: ZD Božice
Zdroj: www.rrajm.cz
5.8
Zámek Hrušovany nad Jevišovkou
Zámek Hrušovany nad Jevišovkou je kulturní památkou a spolu s nedalekým kostelem svou polohou tvoří historickou dominantu města. První zmínka pochází z roku 1378, kdy Vladykové z Hrušovan nechali na tomto místě vybudovat tvrz. O téměř tři sta let později se dostalo toto panství do vlastnictví hrabat z Althanu, kteří v roce 1669 nechaly na místě bývalé tvrze vystavět dvouposchoďový tříkřídlí barokní zámek i s rozsáhlým parkem a přilehlou květnou zahradou. V roce 1804 byl zámek přestaven v klasicistním stylu a tak získal dnešní podobu.[7] Novodobé změny zajišťovaly potřeby ubytované vojenské posádky, která zámek před časem opustila, ale zanechala ve stavu, který v současné době vyžaduje kompletní stavební rekonstrukci. V roce 2000 koupil Městský úřad Hrušovany nad Jevišovkou tento zámek a převedl do vlastnictví města.[8] Zámek se rozléhá na pozemku o výměře 10 511 m² a zastavěná plocha činní 1 312 m². Jedná se o rozlehlý areál, kde se nachází tři objekty, z nichž nejvýznamnější je budova zámku. Dále jsou zde objekty garáží a ubytovny, které svou existencí narušují okolní prostředí a nezapadají ani do předpokládané koncepce využití zámku. Mapa č. 3: Katastrální mapa zámku
Zdroj: www.zamek-hrusovany.cz
Již v roce 2002 si nechalo město zpracovat revitalizační plán pro tento zámek, ve kterém chtělo zámek využít v oblasti cestovního ruchu (rekreace a lázeňství), včetně všech dokumentů potřebných pro fázi stavebního řízení. Bohužel k realizaci projektu nedošlo, jelikož město nemělo dostatečné finanční prostředky na zainvestování do stavby. V současné době město ustoupilo od původního záměru přebudování zámku na rekreační centrum s ubytovací kapacitou a chce připravit nový plán rozvoje, ve kterém by usilovalo o vytvoření kulturního multifunkčního centra obce. V rámci zhodnocení projektu jsem připravila SWOT Analýzu pro zámek Hrušovany nad Jevišovkou, kde se zamýšlím nad silnými a slabými stránkami projektu a také nad příležitostmi a hrozbami, které potenciálně mohou zasáhnout z vnějšího prostředí.
Tab. č.2: SWOT Analýza
SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY
Poloha zámku v rámci obce Historické pozadí stavby Park v okolí zámku
SLABÉ STRÁNKY Finanční náročnost Složitá technická proveditelnost Návratnost v dlouhém horizontu
PŘÍLEŽITOSTI
Možnost čerpání dotací EU Možnost čerpání rozpočtových dotací Možnost přilákání nových podnikatelů Možnost zvýšit atraktivitu města, jako místa k životu Možnost získání úvěru
HROZBY
Nezískání dotací Těžká finanční situace města Nezájem občanů o nové centrum Nepřilákání turistů a nových zákazníků
Zdroj: vlastní práce
Ve své analýze bych se nejvíce chtěla zaměřit na příležitosti, jelikož zde můžeme vidět mnoho možností jak postupovat. Například čerpání evropských fondů je jedna z cest jak financovat tento projekt. Pro období 2007-2013 bylo možné žádat o dotace zejména v Operačním programu podnikání a inovace a to především v programu Nemovitosti, dále také v Operačním programu životního prostředí, Program rozvoje venkova a potom také Regionální operační programy. Předpokládáme, že pro následující období budou první výzvy probíhat už v roce 2015. Další možností dotací jsou rozpočtové dotace, v minulém období se brownfieldů týkaly zejména programy Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí. Dle mého uvážení, je dobrou možností zapojení do projektu soukromé podnikatele, například vybudování kavárny, nebo menšího obchůdku za finanční spolupráci města a podnikatele. V budoucnu by přítomnost takového způsobu podnikání mohla zvýšit perspektivu dané lokality. Poslední možností je dluhové financování, zejména přes české finanční instituce. Myslím si, že aspoň část prostředků bude potřeba tímto způsobem zajistit, ale je na uvážení města jak velká suma je pro ně přijatelná aby tento projekt byl pro ně rentabilní.
5.8.1 Financování rekonstrukce Buštěhradského zámku
Jako vzorový příklad financování rekonstrukce jsem vybrala Buštěhradský zámek, který v letech 2003 – 2014 prošel rozsáhlou rekonstrukcí západního křídla a zámecké zahrady. Průběh financování projektu je zpracován do tabulky č. 3. Město Buštěhrad vydražilo zámek v roce 2003 v aukci za 2,2 milionů Kč a hned v tomto roce bylo nuceno začít s opravami na zámku. Havarijní stav zámku bylo potřeba řešit okamžitě, aby nedocházelo k rozsáhlejším škodám na majetku. V roce 2014 se zámek dočkal slavnostního otevření. V průběhu rekonstrukce se investovalo do zámku přibližně 55 mil. Kč, ale odhad finanční náročnosti na kompletní rekonstrukci je přes 200 mil. Kč.[9] Tab. č. 3: Zdroje financování Buštěhradského zámku
Financování rekonstrukce Buštěhradského zámku Rok 2003
-
2004
-
2005
-
2006
-
2010 – 2011
-
2012
-
2013
-
Zdroj financí a jejich výše Dotace z Havarijního fondu Ministerstva kultury ČR – 90 000 Kč Dotace z Havarijního fondu Ministerstva kultury ČR – 2 mil. Kč Dotace od krajského úřadu – 400 000 Kč Dotace z Havarijního fondu Ministerstva kultury ČR – 3,9 mil. Kč Dotace z Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR – 2,5 mil. Kč Dotace z Fondu obnovy památek Středočeského kraje – 180 000 Kč Dotace z Programu záchrany architektonických památek Ministerstva kultury ČR – 1,575 mil. Kč Z rozpočtu města – 2 mil. Kč Dotace z fondu pro rozvoj měst a obcí Středočeského kraje – 2 mil. Kč Z rozpočtu obce – 2 mil. Kč Dotace z Programu záchrany architektonických památek Ministerstva kultury ČR – 820 tis. Kč Dotace z fondu pro rozvoj měst a obcí Středočeského kraje – 8 mil. Kč Z rozpočtu obce – 2 mil. Kč Dotace z Programu záchrany architektonických památek Ministerstva kultury ČR – 400 tis. Kč
Zroj: http://www.mestobustehrad.cz/meu/zamek/rekonstrukce.php (cit. 24. 10. 2014)
Město Buštěhrad v roce 2005 žádalo o dotace z EU a také z Norska, ale možná právě díky nevyřešené otázce budoucího financování neuspěli. Zatím v prostorách zámku sídlí pouze Městský úřad.
Příklad Buštěhradského zámku by měl být motivací zamyslet se nad budoucím financováním zámku Hrušovany nad Jevišovkou. Protože fáze rekonstrukce je pouze prvním krokem k budoucímu využití. Je důležité už v této první fázi zvážit všechny možné postupy a možnosti jak zajistit zdroje budoucích příjmů. Můžeme předpokládat, že největší část nákladů budu zajišťovat i nadále město Hrušovany, ale je důležité, aby i zámek jako takový byl výdělečný. Spolupráce se soukromými subjekty by mohla být jedním z možných řešeních. Pronájem sálu k pořádání výstav, společenských událostí nebo svateb. To vše by mohlo napomoci budoucímu financování. Dalším zdrojem financování může být vybudovaná lůžková kapacita v části zámku. Zde je ale velmi důležité posoudit, zda je lokalita vhodná pouze pro sezónní turistiku, nebo zde existuje možnost přilákat turisty celoročně. V případě malého zájmu turistů by se pak ubytovací kapacita mohla stát prodělečnou a poté by nebylo snadné najít finanční prostředky, kterými by se ztráty vyrovnávaly. O způsobech rekonstrukce a zdrojích financování by se mělo rozhodovat v kontextu budoucího využití a zajišťování zdrojů na provoz zámku.
6
Závěr
V této práci jsem si kladla za cíl zmapovat lokality brownfieldů v mikroregionu Hrušovansko, což se mi podařilo naplnit. V mikroregionu se nachází osm lokalit, které můžeme považovat za brownfieldy. Z toho zámek v Hrušovanech, který má pro danou oblast velký význam, a od kterého se očekává, že do budoucnosti bude mít dobrý potenciál stát se kulturním střediskem města a zároveň celého mikroregionu. Ačkoli přebudování chátrající budovy na skvost obce nebude lehký úkol, jistě se pro jeho naplnění dá udělat spoustu věcí. Tento projekt lze považovat za obrovskou výzvu pro zastupitele města i mikroregionu, a díky němu mohou dokázat, že spolupráce je ta správná cesta k dosažení společných cílů. Na příkladě Buštěhradského zámku jsme mohli vidět, že zorganizovat takto rozsáhlý projekt a zajistit jeho financování a hladký průběh není vůbec snadné a v každém případě je to běh na dlouhou trať. I přesto věřím, že po zpracování detailního finančního plánu se podaří projekt dotáhnout do konce a podpoří se tím rozvoj celého mikroregionu.
7
Seznam zdrojů
[1]
Národní strategie regenerace brownfieldů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha, 20. června 2008, 12 s. Dostupné z: www.czechinvest.org Regionální informační servis, dostupné z: www.risy.cz Mikroregion Hrušovansko, dostupné z: www.hrusovansko.cz
[2] [3] [4] [5]
[6] [7] [8] [9]
7.1
KADEŘÁBKOVÁ, Božena a Marian PIECHA. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xiv, 138 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-123-9. Ministerstvo pro místní rozvoj, dostupné z: www.mmr.cz
Towards a National Brownfield Strategy, English Partnership 2003 Hrušovany nad Jevišovkou (historie), citované 20. 10. 2014, dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=5659 Hrušovanské pamětihodnosti, citované 20. 10 2014, dostupné z: http://www.hrusovany.cz/pamatky/d-1014/p1=53 Rekonstrukce Buštěhradského zámku, citované 24. 10. 2014, dostupné z: http://www.mestobustehrad.cz/meu/zamek/rekonstrukce.php
Další použité zdroje www.brownfieldy-jmk.cz www.czechinvest.org
www.rrajm.cz www.cuzk.cz www.brownfieldy.cz www.zamek-hrusovany.cz
