Aktivity a projekty Attaveny, o.p.s. Vzdělávání v IT Úvod do práce s IT Prezentace Kancelář
Grafické služby
Bosna a Hercegovina
Grafické prezentace Sazba publikací Tvorba www
Grafika
Sborníky
Internet
Letáky
Bosna a Hercegovina bezesporu patří mezi nejkrásnější, nejtajemnější a nejzajímavější země nejen na Balkáně, ale i v celé Evropě. Díky svému specifickému a bouřlivému vývoji v ní došlo ke vzniku unikátní svébytné kultury, která v sobě vstřebala množství odlišných vlivů. Příroda ji obdarovala nebetyčnými rozeklanými horami, nespoutanými řekami, sráznými kaňony a opuštěnými lesy. Současný pohled na Bosnu a Hercegovinu je silně podbarvený fotografiemi a televizními reportážemi z doby válečného konfliktu. Pokud však chceme nestaně pochopit problematiku této neklidné části jihovýchodní Evropy, musíme se povznést nad tyto předsudky a pečlivě poslouchat argumenty všech místních obyvatel, bez rozdílu národnosti nebo náboženského vyznání.
ISBN
Výběr projektů: „Rozvoj dovedností NNO pracovat s informačními technologiemi (IT) a prezentovat se“ – náplň projektu: PRŮZKUM – studie mezi NNO v ČR zaměřená na zjištění jejich potřeb a dovedností v oblasti IT; ŠKOLENÍ v oblasti IT a tvorby prezentací; Program EU Phare (NROS, č. 190097, 2002–03)/1 053 000 Kč. „Attavena o.p.s. – cesta k finanční soběstačnosti“ – Posílení fundraisingových a samofinancujících aktivit společnosti, institucionální rozvoj; Program EU Phare (NROS, č. 230096, 2003–05)/1 050 000 Kč. „Klikněte pravým, dědo“ – podpora aktivního života seniorů prostřednictvím vzdělávání v práci s PC a internetem – vývoj a realizace 44 kurzů a 15 motivačních přednášek, 407 vyškolených lidí, mobilní PC učebna, 11 i-Pracovišť s 21 PC v jižních Čechách, 2 publikace; Program EU Phare (NROS, č. 260089, 2004–05)/3 390 000 Kč. „Nebojte se myši, mámo!“ – Vzdělávání žen vracejících se na trh práce v oblasti IT – Aktivity: realizace vzdělávacích kurzů (26) a motivačních přednášek (30); vytvoření a správa 8 i-Pracovišť; vydání publikace; Program EU Phare RLZ – opatření 1.1 (MPSV & NVF, č. 1.1/109, 2005–06)/3 810 000 Kč.
Husova 45 370 05 České Budějovice tel.:385 340 579 www.attavena.cz
[email protected] [email protected]
Canadian International Development Agency
Brožura, kterou právě držíte v ruce, si vytkla za cíl přiblížit tuto krásnou zemi, její historii, kulturu a její duši. 14. prosince uplynulo právě 10 let od podepsání Daytonské dohody, která ukončila nejkrvavější válečný konflikt od dob druhé světové války. Deset let je dost na to, aby vám lidé nevyprávěli o válce při prvním setkání, ale málo na to, aby se o ní nerozpovídali, když se potkáte podruhé. Je to příliš málo na to, aby se vám nesevřelo srdce, když na vás Bosna a Hercegovina dýchne.
Projekt řešil momentální situaci na multietnickém gymnáziu v Gradačacu (gymnázium bylo v průběhu občanské války zcela zničeno a s pomocí zahraničního grantu znovu postaveno teprve na začátku roku 2005). Projekt však také a zejména vytvořil prostor pro navázání kontaktů několika škol a několika studentům umožnil, a v budoucnu ještě umožní, vycestovat do zahraničí. V BaH jsou desítky škol, které by tuto možnost pro své studenty vřele uvítaly. Pokud byste chtěli pomoci, kontaktujte nás (
[email protected]).
Na projektu se podílely tyto organizace: Attavena, o.p.s. – hlavní realizátor projektu Svět jako domov, o.p.s. (Ing. Arch. Naďa Dvořáková; www.svet-domov.org) – komunikace s BaH, znalec prostředí BaH Kalmia, s.r.o. (Ing. Vít Podroužek) – dodavatel výpočetní techniky, instalace sítě LAN Systém, s.r.o. (Ing. Jiří Zatloukal) – odborný konzultant a instalace sítě Crveni Križ Federacije Bosnie i Hercegovine (Namik Hodži) – prostředník pro přijetí zahraniční pomoci J.U. Gimnazija Mustafa Novalić Gradačac (Izudin Mešević) – konečný příjemce pomoci Katarina Rubin – překladatelka a kontaktní osoba v BaH Janeta Midžič a Zlatana Midžič – překladatelky
Projekt financovaly: Český státní rozpočet prostřednictvím Ústavu mezinárotních vztahů (ÚMV) v rámci Trilaterálního programu. ÚMV je nezávislá �������������������� ��������������� ���������������������������������������������������� výzkumná instituce, která provádí vědecký � �� Opina �adac ��������������������������� výzkum a analýzu v oblasti mezinárodních vztahů, české zahraniční a bezpečnostní politiky. Ústav organizuje konference, semináře, a kulaté stoly pro odborníky, akademiky a politické profesionály. Publikuje tři periodika, specializované publikace, příručky a studijní sešity. Úzce spolupracuje s četnými zahraničními institucemi v rámci různých projektů, jeho výzkumní pracovníci jsou zváni na veřejná diskusní fóra o aktuálních problémech a na mezinárodní konference, publikují v domácích i zahraničních odborných publikacích. www.iir.cz
Historie Když Bosna a Hercegovina procitne ze sna, je vzpurná a hrozná. (Mak Dizdar) První stopy po lidském osídlení na území dnešní BaH jsou staré přibližně 12 000 let. Rozvoj kultur byl výrazně ovlivňován například řeckou kolonizací Jadranu v 6. století př.n.l. Do 1. století n.l. byla BaH součástí římské říše. V 6. a 7. století n.l. obsadili území Slované. Území Bosny procházelo staletími jako součást Byzantské říše, Chorvatského království, Srbského království Rašky a Zety. Ve 12. století se Bosna nakrátko osamostatnila, ale v 15. století byla opět dobyta (Turky) a stala se součástí Osmanské říše. V této době se mnoho bosenských křesťanů obrátilo na islám a vzniklo tak specifické etnikum – bosenští Muslimové. Roku 1875 se Bosňané úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. Po skončení první světové války vzniklo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které se v roce 1929 přejmenovalo na Jugoslávii. Svazová republika Jugoslávie vznikla až v roce 1945 a trvala do začátku občanské války v roce 1992. Válka začala jako politický konflikt, který přerostl v ozbrojené srážky. Těm padlo za oběť 250 tis. obyvatel BaH (mj. v tzv. etnických čistkách). Uprchnout ze svých domovů musely statisíce bosenských občanů. Infrastruktura země byla zničena. Konec zabíjení přišel až po třech dlouhých válečných letech na sklonku roku 1995, kdy srbský prezident Slobodan Miloševič, chorvatský prezident Fraňa Tudžman a vedoucí představitel muslimů bosenský prezident Alia Izetbekovič podepsali v Daytonu mírovou dohodu (14. prosince 1995). Do země přišly mezinárodní jednotky IFOR vybavené mnohem silnějšími pravomocemi, než jejich předchůdci vojáci OSN. Přesto ještě nějaký čas trvalo, než ustaly veškeré boje a potyčky. Země rozhodně není bez problémů ani dnes.
Kanadská rozvojová agentura CIDA. Hlavním mottem organizace je „helping people to help themselves“ (pomoci lidem, aby pomáhali sami sobě). Svou pomoc směřuje do rozvojových zemí celého světa už přes 40 let a mezi hlavní priority patří: sociální rozvoj, ekonomické blaho, environmentální udržitelnost a lidská práva. www.acdi-cida.gc.ca Općina Gradačac (Ferhat Mustafić; www.gradacac.net).
9
2
Válečný konflikt v letech 1992–1995 Rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie, který začal v červnu 1991, když Chorvatsko a Slovinsko vyhlásily nezávislost, vyústil v největší evropskou uprchlickou krizi od dob druhé světové války. Boje propukly nejprve ve Slovinsku, kde však trvaly jen několik dní a jejich rozsah byl omezený. K prvnímu velkému výbuchu násilí došlo v Chorvatsku, kde žila menšinová populace Srbů čítající něco přes půl miliónu osob. Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska jugoslávská armáda a srbské polovojenské složky rychle získaly kontrolu nad třetinou chorvatského území. Bylo to právě Chorvatsko, kde se poprvé objevil divoký a zhoubný fenomén eufemicky nazvaný „etnické čistky“. Nejprve byly tisíce Chorvatů vyhoštěny z oblastí spadajících pod srbskou kontrolu. Tisíce Srbů pak byly chorvatskými silami donuceny opustit své domovy. Jen v roce 1991 bylo v Chorvatsku zabito asi 20 000 osob, více než 200 000 uprchlíků opustilo zemi a asi 350 000 lidí se stalo vnitřně přesídlenými osobami. V roce 1992 se válka rozšířila do sousední Bosny a Hercegoviny s ještě ničivějšími následky. Bosna a Hercegovina byla totiž etnicky nejpromísenější ze všech republik bývalé Jugoslávie. V počátečních stádiích války bojovali Muslimové a bosenští Chorvaté proti bosenským Srbům společně, avšak na počátku roku 1993 propukly boje i mezi bosenskými Chorvaty a Muslimy. Když válka v prosinci 1995 skončila, byla přesídlena více než polovina z 4,4 miliónu obyvatel Bosny a Hercegoviny a asi 550 000 jejích obyvatel žilo jako uprchlíci v sousedních zemích a dalších asi 700 000 osob se stalo uprchlíky v západní Evropě. Masivní populační pohyby a široká pozornost, kterou věnovala hrůzám války média, podnítily jednu z největších mezinárodních humanitárních operací v historii. Vedení koordinace humanitární pomoci systému OSN se ujal Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). UNHCR zahájil humanitární operace ve všech republikách bývalé Jugoslávie, avšak nejtěžší úkoly na něj čekaly v Bosně a Hercegovině. V letech 1992 až 1995 bylo do různých míst v Bosně a Hercegovině doručeno 950 000 tun humanitární pomoci. V roce 1995 poskytoval UNHCR humanitární pomoc asi 2,7 miliónu osob. Vlády různých zemí nabízely velké částky na pomoc humanitární operaci. Po ukončení válečného konfliktu se UNHCR a další humanitární organizace usilovně snažily podporovat usmíření a usnadnit dobrovolný návrat uprchlíků a přesídlených osob do jejich původních domovů, i když se jednalo o oblasti, kterým dominovala jiná etnická skupina. UNHCR opakovaně zdůrazňoval, že udržení repatriačního procesu a budování míru v oblasti bude od mezinárodního společenství vyžadovat značné prostředky. Od konce války spolupracoval UNHCR při podpoře procesu návratu, rekonstrukce a smíšení s Úřadem Vysokého zmocněnce v Bosně a Hercegovině, vojenskými silami vedenými NATO, Mezinárodními jednotkami OSN, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Světovou bankou a řadou dalších místních a mezinárodních organizací. Dodnes se navrátilo do Bosny a Hercegoviny více než jeden milion uprchlíků. Avšak ještě desítky let bude trvat, než bude jejich země znovu vybudovaná.
3
Rozvojová podpora vzdělávání s využitím IT na multietnickém gymnáziu v Gradačacu v Bosně a Hercegovině Realizace: duben 2005 až listopad 2005; dárce: Ústav mezinárodních vztahů, kanadská rozvojová agentura CIDA, općina Gradačac; hodnota projektu: 2 080 000 Kč Projekt byl realizován ve městě Gradačac a v České republice. V rámci projektu bylo vybaveno multietnické gymnázium Mustafa Novalić v Gradačacu výpočetní technikou v hodnotě 1,2 mil. Kč (např. vybavení počítačové učebny a kanceláří školy). Do instalace počítačové sítě a dovezené techniky, která proběhla během prázdnin, se zapojili zaměstnanci a studenti školy. Následně se na začátku školního roku uskutečnila týdenní výuka učitelů a studentů. Přednášeli lektoři Attaveny, o.p.s. a výuka v ovládání PC a vybraných programů probíhala v srbochorvatštině (s překladatelkou) nebo v angličtině. V říjnu navštívilo Českou republiku 5 studentů a 5 učitelů gymnázia a zástupců Gradačacu. Ubytování pro ně zajistila Integrovaná střední škola a učiliště ve Velešíně. Během pobytu měli návštěvníci možnost seznámit se s naším systémem vyučování (kromě ISŠaU i na Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích a obecném Gymnáziu v Českém Krumlově). Představitelé Multietnického gymnázia v Gradačacu a Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích se na základě návštěvy domluvili na dlouhodobé spolupráci a první výměnný pobyt studentů, jež je podstatou spolupráce, je plánován na jaro 2006.
8
Vztahy České republiky s Bosnou a Hercegovinou K intenzivnímu rozvoji vzájemných vztahů došlo v dobách, kdy jsme sdíleli společný stát, rakousko-uherskou monarchii. Do Bosny tehdy přišly desítky českých odborníků, například z oblasti průmyslu a zejména lesnictví. Čeští architekti se nezapomenutelně zapsali do urbanistické tváře nejen Sarajeva, ale i dalších měst (na obrázku Národní knihovna v Sarajevu, architekt Alexandr Vítek). Nelze zapomenout ani na vědeckou a kulturní obec, pro něž dříve zanedbané a nepřístupné území představovalo panenské kraje. Po druhé světové válce došlo nejprvek ochlazení vztahů, avšak od 60. do konce 80. let dochází k čilé obchodní výměně. Na jaře v roce 1992 uznala někdejší ČSFR tehdejší republiku Bosna a Hercegovina a navázala s ní diplomatické styky v koordinaci s členskými státy Evropských společenství. Válečné události, které propukly ihned poté, pak znemožnily rozvoj normálních bilaterálních vztahů. Během občanské války poskytla naše republika dočasné útočiště řadě uprchlíků, a tak řada Bosňanů obstojně zvládá češtinu. Bilaterální vztahy se začaly rozvíjet bezprostředně po skončení konfliktu 14.12.1995 návštěvou prezidenta ČR Václava Havla v nově ustavené Bosně a Hercegovině dne 23.12.1995. Brzy poté, v únoru 1996, bylo v Sarajevu zřízeno rezidentní diplomatické zastoupení ČR (www.mzv.cz/sarajevo). V současné době patří BaH mezi prioritní země, do nichž je směřována česká zahraniční rozvojová pomoc.
Česká účast v mírových operacích mezinárodního společenství
Česká republika se aktivně zapojila do všech vojenských operací mezinárodního společenství k řešení krizové situace na území bývalé Jugoslávie – UNPROFOR, IFOR, SFOR a KFOR. Český vojenský kontingent v BaH byl lokalizován v blízkosti města Prijedor na linii konfrontace (na hranici mezi oběma entitami – srbskou a muslimsko-chorvatskou). Kontingentem prošlo za šest let jeho existence necelých šest tisíc vojáků, z nichž čtyři zahynuli při plnění úkolů. Mise SFOR II byla ukončena v listopadu 2001. Celkové náklady na téměř šestiletou vojenskou misi ČR v BaH (1996–2001) činily 5,5 miliardy Kč. V současnosti působí v BaH asi stovka vojáků a od roku 2001 čeští policisté mezinárodní policejní mise (IPTF, od 1.1.2003 Evropská policejní mise – EUPM), jejímž cílem je monitoring a zvyšování kvality práce místních policejních složek v zájmu jejich přibližování evropským standardům.
Čeští krajané, komunita z BaH v ČR V BaH existuje nepříliš početná a geograficky roztroušená komunita občanů s českými předky, kteří jsou si vědomi svého původu a aktivně se sdružují za účelem udržování kulturních tradic. I v ČR žije doposud nepříliš početná komunita osob původem z BaH, z nichž část má i české občanství. Drtivá většina z nich přišla na území ČR v letech 1992–1995, tedy v době války v BaH, jako uprchlíci. Štěpí se však výrazně podle národnostních hledisek a nevystupují zpravidla, a to ani v kulturních vztazích, jako celek. Na následujících stránkách je uveden výběr projektů, které podpořila vláda České republiky (s výjimkou prvních čtyř uvedených, které byly financovány sbírkami).
4
Zdroj: www.mzv.cz, www.export.cz, www.bosna.unas.cz
