E V R O PA / B O S N A A H E R C E G O V I N A
Bosna a Hercegovina
B
osna a Hercegovina dosahovala v předkrizovém období stabilního ekonomického růstu nad 5,5 %. Globální finanční krize ale ekonomiku země poměrně výrazně zasáhla a mnohé problémy stále přetrvávají. Prognózy ekonomického vývoje v příštích letech nicméně ukazují, že se hospodářství začíná zvedat. Míra inflace v roce 2015 byla na hodnotě –1 %. Populaci Bosny a Hercegoviny tvoří 3,9 mil. obyvatel. HDP na obyvatele v roce 2015 činilo podle odhadů MMF 4 088 USD a dle odhadů se v tomto ukazateli očekává růst. Země se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, která v roce 2015 dosáhla hodnoty 27,7 %. Deficit běžného účtu v roce 2015 činil –1,1 % mld. USD.
Ukazatel
2013
Růst HDP (%)
2014
2015
2016
2017
2018
2,4
1,1
2,8
3,0
3,2
3,7
4 682
4 785
4 088
4 235
4 471
4 715
Míra inflace (%)
–0,1
–0,9
–1
–0,7
1,1
1,5
Nezaměstnanost (%)
27,5
27,5
27,7
26,5
26,0
25,5
Bilance běžného účtu (mld. USD)
–1,0
–1,5
–1,1
–0,9
–0,9
–1,0
3,9
3,9
3,9
3,9
3,8
3,8
87/148
88/148
111/140
—
—
—
7/7
7/7
7/7
—
—
—
HDP/obyv. (USD)
Populace (mil.) Konkurenceschopnost Exportní riziko OECD Odhad Mezinárodního měnového fondu
Zdroj: MMF, OECD, WEF, SB
▶ Evropská unie má s Bosnou a Hercegovinou uzavřenou Dohodu o stabilizaci a přidružení (platnost od 1. 6. 2015). ▶ Exportní riziko podle OECD: 7/7.
428
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
E V R O PA / B O S N A A H E R C E G O V I N A
○
Vývoz ČR do Bosny a Hercegoviny 2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
8703
Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob
712 402
23,8
471 593
51,1
8471
Stroje pro automat. zprac. dat, jednotky, snímače ap.
113 678
3,8
171 360
–33,7
2106
Přípravky potravinové, jinde neuvedené ani nezahrnuté
80 238
2,7
23 198
245,9
7409
Desky, plechy, pásy měděné, o síle nad 0,15 mm
76 162
2,5
73 989
2,9
5903
Textilie impregnované, povrstvené ap. plasty
71 626
2,4
78 640
–8,9
0102
Dobytek hovězí živý
65 052
2,2
49 010
32,7
3917
Trouby, trubky, hadice, příslušenství, z plastů
63 663
2,1
73 694
–13,6
2710
Oleje minerální a z ner. živičných, ne surové
61 386
2,1
7 478
720,9
7308
Konstrukce, části, desky, tyče aj., ze železa, oceli
60 250
2,0
44 088
36,7
8507
Akumulátory elektrické, vč. separátorů
50 791
1,7
50 393
0,8
Celkem TOP 10
1 355 248
45,3
1 043 443
29,9
Celkem vývoz
2 992 190
2 865 388
4,4
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
zdroj: ČSÚ
○
ºDovoz ČR z Bosny a Hercegoviny 2015 (2014), hlavní sektory
Kód zboží
Název zboží
2836
Uhličitany, peroxouhličitany apod.
253 685
16,1
222 551
14,0
8708
Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705
177 631
11,3
286 870
–38,1
2716
Energie elektrická
174 379
11,1
560 286
–68,9
8421
Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění
105 871
6,7
75 980
39,3
8548
Části elektrických strojů. přístrojů, jinde neuv.
97 904
6,2
80 538
21,6
7601
Hliník surový (neopracovaný)
96 267
6,1
55 139
74,6
2601
Koncentráty železné rudy, výpražky kyzové
86 064
5,5
228 078
–62,3
6403
Obuv se svrškem z usně
59 397
3,8
64 159
–7,4
2842
Soli kyselin, peroxokyselin, anorganické ostat.
49 983
3,2
26 695
87,2
8480
Rámy, základny, formovací modely pro formy aj.
36 487
2,3
59 589
–38,8
Celkem TOP 10
1 137 668
72,4
1 659 885
–31,5
Celkem dovoz
1 571 366
2 225 403
–29,4
Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)
Podíl z celku (%)
Stat. hodnota 2014 CZK (tis.)
Meziroční nárust (%)
zdroj: ČSÚ
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
429
E V R O PA / B O S N A A H E R C E G O V I N A
○
Příležitosti pro český export
▶ Automobilový průmysl Automobily patří k významným dovozním položkám v Bosně a Hercegovině. Aktuálně tvoří 16 % z celkového českého vývozu do Bosny a Hercegoviny. Očekáváme, že poptávka po českých osobních automobilech v následujících letech poroste. Obliba české automobilové značky je velmi silná zejména v Bosně. České automobily mají v posledních několika letech největší podíl z prodejů nových vozů (cca 20 %). V Hercegovině začal před třemi lety působit nový distributor, který intenzivně pracuje na zvýšení prodeje vozů i v této části země. Jedná se o tradiční sektor se zajímavým potenciálem do budoucna. ▶ Důlní, těžební a ropný průmysl Na území Bosny a Hercegoviny se nachází hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Těží se rovněž kamenná sůl, kamenné uhlí, lignit a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Probíhá také průzkum ložisek zemního plynu a ropy. Existuje reálná poptávka těžebních a energetických společností po průmyslových výbušninách, důlních strojích a zařízeních, tažných lokomotivách, kotlech apod. ▶ Elektrotechnika Telekomunikační trh byl v posledních letech liberalizován, čímž se vytvořil regulatorní rámec podle standardů EU. S tím, jak se zvýšil počet firem na trhu, zvýšila se i konkurence, která způsobila pokles cen na straně jedné a růst počtu zákazníků na straně druhé. Služby poskytované prostřednictvím mobilních operátorů se rychle zkvalitňují a začínají generovat dominantní část jejich příjmů. Současný systém 2,5G je postupně nahrazován systémy 3G/4G. Bosna a Hercegovina je téměř 100% závislá na transferu technologií a know-how z vyspělejších zemí včetně České republiky. Vývoz telekomunikační techniky z ČR do Bosny a Hercegoviny zaznamenal v uplynulých 5 letech dynamický růst z 8 mil. Kč. v roce 2009 na 110 mil. Kč v roce 2014. Uživatelů mobilních telefonů přibylo za poslední 4 roky o 7 % na současných 91 % populace. Velká část, zejména mladších uživatelů mobilních telefonů, obměňuje mobilní přístroje každé dva až tři roky. Potenciál mají telefonní přístroje včetně telefonů pro mobilní sítě nebo jiné bezdrátové sítě, ale i ostatní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlasu. ▶ Energetický průmysl Do roku 2020 jsou vládou naplánované velké investice (v řádu stovek mil. EUR) do obnovy elektrické přenosové soustavy (Elektroprijenos). Státní energetické firmy (Elektroprivreda BiH, Elektroprivreda Republike Srpske a Elektroprivreda HZ HB) plánují v následujících letech investovat 2–3 mld. EUR do sanace zastaralých tepelných a vodních elektráren a do výstavby nových. Investice do každé z těchto elektráren se pohybují mezi 600 až 900 mil. EUR. Republika srbská v Bosně a Hercegovině začala pracovat na svém záměru vybudovat kaskádu vodních elektráren na řece Drině. Vše směřuje ke splnění cíle vlády Bosny a Hercegoviny, kterým je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě na 40 % do roku 2020. Vzhledem ke značnému výrobnímu potenciálu pro dřevní štěpku a pelety (a v souvislosti s vysokými cenami plynu a nerozvinutou plynovodní infrastrukturou) začínají být v Bosně a Hercegovině velmi populární kotle na biomasu (výroba tepla, elektrické energie). Během několika let očekáváme značný
430
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
E V R O PA / B O S N A A H E R C E G O V I N A
boom kotlů na biomasu, zvláště pokud se podaří vytvořit funkční trh s dřevěným palivem a schválit příslušnou legislativu. ▶ Služby Bosna a Hercegovina realizuje výstavbu jediného dálničního koridoru spojujícího sever a jih země (celkem 340 km), za poslední 4 roky bylo zprovozněno přes 70 km dálnic v hodnotě 1,2 mld. EUR. Výstavba dálničních, ale i modernizace železničních koridorů je prioritou všech hlavních politických stran a jsou na ni vyčleněny finanční prostředky v řádu mld. EUR. Ambiciózní plán má za cíl postavit dálnici do roku 2022. Zbývá proto postavit ještě přes 200 km dálnice v náročném terénu, přičemž hodnota stavebních prací se odhaduje na 3–4 mld. EUR. ▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl V rámci rozvojových projektů a IPA projektů dochází v některých městech Bosny a Hercegoviny k projektování nových ČOV, k renovaci stávajících ČOV a budování kanalizačních a odpadních sítí. Projekty na výstavbu ČOV a odpadové infrastruktury jsou v současné době téměř plně závislé na prostředcích ze zahraniční rozvojové pomoci (bilaterální projekty, IPA II). S postupnou integrací Bosny a Hercegoviny do EU a přejímáním acquis porostou nároky na výstavbu ČOV ve městech i na vesnicích. Dnes je v celé zemi jen několik málo fungujících ČOV. Do budoucna proto spatřujeme pro jejich výstavbu velký potenciál.
Perspektivní sektor
Konkrétní příležitosti HS 3602 – Výbušniny připravené, ne práškové výmětné
Důlní, těžební a ropný průmysl
HS 3603 – Zápalnice, bleskovice, roznětky, rozbušky apod. HS 8602 – Lokomotivy, lokotraktory ostatní, tendry HS 8402 – Generátory pro výrobu vodní páry apod. HS 8403 – Kotle k ústřednímu topení jiné HS 8406 – Turbiny na páru vodní nebo jinou
Energetický průmysl
HS 8413 – Čerpadla i se zař. měřícím, zdviže na kapaliny HS 8415 – Stroje, přístroje klimatizační HS 8501 – Elektrické motory a generátory HS 8504 – Transformátory, el. měniče, statické induktory HS 8507 – Akumulátory elektrické vč. separátorů
Elektrotechnika
HS 8517 – Přístroje telefonní, ost. přístroje pro vysílání, příjem hlasu, dat jinde neuv. HS 8528 – Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní
Vodohospodářský a odpadní průmysl
Automobilový průmysl Služby
HS 8402 – Generátory pro výrobu vodní páry apod. HS 8421 – Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění HS 8701 – Traktory HS 8703 – Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob CPA 42.00 – Inženýrské stavby a jejich výstavba
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
431
E V R O PA / B O S N A A H E R C E G O V I N A
+
Příležitosti pro rozvojovou spolupráci
Kategorie vyspělosti země: HDC Ačkoli patří Bosna a Hercegovina do zemí s vysokým stupněm lidského rozvoje, zůstává stále jedním z nejméně rozvinutých států Evropy. V současnosti nemá na celostátní úrovni schválený žádný strategický dokument ke snížení chudoby, či rozvoji země. Rovněž na úrovni obou entit (Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny) není v platnosti žádný obecný strategický dokument. Obecnými cíli země, které jsou zmiňovány v pracovních dokumentech a návrzích jsou vytváření makroekonomické stability, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a podpora evropské integrace. ▶ Sektor zemědělství Zemědělství tvoří cca 8% HDP Bosny a Hercegoviny. Vládní politika se v tomto sektoru soustřeďuje především na zajištění standardizace a certifikace zemědělských produktů, což umožní jejich export na evropský trh. Mezi nejsilnější sektory v rámci zemědělské produkce patří produkce mléka a mléčných výrobků, produkce zeleniny, masa a kukuřice. Rozvoj rurálních oblastí Bosny a Hercegoviny je jedním z cílů obou entit v rámci naplňování strategických plánů rozvoje zemědělství, vodohospodářství a lesnictví. ▶ Sektor vody a sanitace V sektoru vody a sanitace trpí Bosna a Hercegovina nedostatkem čistíren odpadních vod (ČOV), které před rokem 1992 nebyly vůbec vystavěny, anebo byly poničeny v důsledku válečného konfliktu. V řadě měst rovněž chybí kanalizační systémy a systémy zásobování kvalitní pitnou vodou. V rámci postupné integrace Bosny a Hercegoviny do EU a přejímání acquis lze očekávat stoupající poptávku po výstavbě komplexních systému kanalizací a ČOV. Přenos českého know-how a technologií je již realizován v rámci bilaterální rozvojové pomoci. ▶ Sektor energetiky V rámci udržitelných zdrojů energie existuje v Bosně a Hercegovině značný potenciál pro výrobu energie z biomasy a to zvláště v rurálních oblastech, ve kterých je koncentrován dřevozpracovatelský průmysl. Jižní Hercegovina rovněž disponuje vhodnými podmínkami pro výrobu energie na solární bázi. V současnosti rovněž existují plány na výstavbu či rozšíření následujících tepelných elektráren: Tuzla 7, Kakanj 8, Banovići 1, Stanari, Gacko 2, Uglijevik 3, Banja Luka. ▶ Sektor státní správy a občanské společnosti Sektor státní správy a občanské společnosti je dlouhodobě orientován na evropskou integraci. Ze strany vládních institucí na všech úrovních tak existuje poptávka po přenosu evropských standardů a norem. Struktury místních samospráv mají zájem o přenos know-how v oblasti čerpání prostředků z fondů předvstupní pomoci. Nevládní organizace se zabývají především dodržováním lidských práv, integrací marginalizovaných skupin do společnosti a činností spojenou s překonáváním následků válečného konfliktu. Zdroj dat: http://www.worldbank.org/en/country
432
M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í
