BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 2. týden Návrh směrového řešení, parkoviště

Miroslav Patočka kancelář C330 email: [email protected]

Martin Novák kancelář C331 email: [email protected]

KŘIŽOVATKY NÁPLŇ CVIČENÍ • • • • • •

Odevzdání úkolu na funkční skupiny MK Návrh směrového řešení Příčný sklon a klopení Šířkové uspořádání Navrhování parkovišť Obruby

KŘIŽOVATKY LITERATURA • ČSN 73 6102 ed. 2 Projektování křižovatek na místních komunikacích • ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (+ změna Z1) • ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (2011) • TP 83 Odvodnění pozemních komunikací • TP 103 Navrhování obytných a pěších zón • TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích • TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích • TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Trasa pozemní komunikace • prostorová křivka • odpovídá požadavkům norem • splňuje kritéria bezpečnosti

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Osa pozemní komunikace • průmět křivky trasy do vodorovné roviny • všechny délkové rozměry ve výkresu vodorovném průmětu

situace

jsou

ve

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Prvky směrového řešení Směrové řešení používá dva prvky: • přímky • oblouky Pro oblouk se používají dva geometrické tvary: • kružnice • přechodnice ČSN 73 6110 specifikuje používané kombinace pro směrový oblouk: • kružnicový oblouk s přechodnicemi • prostý kružnicový oblouk • složený oblouk • přechodnicový oblouk

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Prostý kružnicový oblouk Prostý kružnicový směrový oblouk smí být na komunikacích funkčních skupin A a B navržen pouze tehdy: a) Ize-li volit R ≥ 1600 m, b) vychází-li při R < 1600 m odsun kružnicového oblouku ΔR, nutný pro vloženi přechodnice o délce L, roven nebo menši než 0,25 m.

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Návrhová rychlost

Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Prostý kružnicový oblouk

Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Složený kružnicový oblouk • použití při trasování osy ve stísněné stávající zástavbě nebo pro zaoblení nároží křižovatek • CAD – FILLET, (TTR)

Zdroj: http://www.fce.vutbr.cz/PKO/0M3/predn1/prednaska1.htm

KŘIŽOVATKY NÁVRH SMĚROVÉHO ŘEŠENÍ Prověření Dz

Zdroj: ČSN 73 6101

Zdroj: ČSN 73 6110/Z1

KŘIŽOVATKY PŘÍČNÝ SKLON • základní příčný sklon jízdních pruhů v přímé i v obloucích, pokud nevyžadují sklon větší, se bez ohledu na druh krytu stanoví zpravidla 2,5 % • příčný sklon 2,0 % se může použít jen v odůvodněných případech při rekonstrukcích • základní příčný sklon na směrově nerozdělených komunikacích je střechovitý (přímá, směrové oblouky dle Tabulky 11) nebo jednostranný (snadnější odvodnění ve vhodných terénních podmínkách, v oblasti úrovňových křižovatek, na jednopruhových komunikacích, na komunikacích funkční skupiny D) • příčný sklon vodicích proužků má týž směr a velikost jako příčný sklon přilehlého jízdního pruhu • zastavovací, parkovací a zastávkové pruhy a odvodňovací proužky se v přímé a na vnější straně směrových oblouků mohou navrhovat s příčným sklonem protisměrným • příčný sklon pásu pro chodce klesá zpravidla směrem k obrubě (k odvodňovacímu proužku) a navrhuje se ve sklonu nejméně 0,5 % a nejvíce 2,0 %

KŘIŽOVATKY PŘÍČNÝ SKLON Klopení

• změny příčného sklonu ve směrovém oblouku se dosáhne otočením uvažované časti příčného řezu kolem: a) osy komunikace; b) vnitřní hrany jízdního pásu; c) vnější hrany jízdního pásu; d) vnější hrany vnitřního, nebo vnějšího vodicího proužku • o způsobu klopení rozhoduje okolní zástavba, možnosti odvodnění, estetická hlediska apod.

Zdroj: ČSN 73 6101


• vzestupnice (sestupnice) se navrhne zpravidla na délku přechodnice, u oblouků bez přechodnic lze vzestupnici (sestupnici) umístit zčásti v oblouku a zčásti v přímé nebo ji lze plně umístit do navazující přímé. • sklon vzestupnice (sestupnice) Δs nesmí být strmější než: – 1,2 % pro komunikace s Vn ≤ 50 km/h; – 0,7 % pro komunikace s Vn > 50 až 100 km/h; – nesmí být mírnější než 0,1 ・ a‘ , kde a‘ je vzdálenost okraje jízdního pásu od osy klopení v m • změna příčného sklonu v prostoru křižovatky by neměla být větší než 1,5 % na délku 10 m, při rychlostech menších než 50 km/h až 2,5 % na délku 10 m.

Zdroj: ČSN 73 6102


Zdroj: http://www.fce.vutbr.cz/PKO/vsetecka.m/BM01/klopeni.jpg

KŘIŽOVATKY ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ

Zdroj: ČSN 73 6110


Zdroj: ČSN 73 6110


Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Jízdní pruh

• základní šířka jízdního pruhu se nenavrhuje větší než 3,50 m a obvykle ne menši než 2,75 m • šířka 2,75 m se může navrhovat pouze na komunikacích funkční skupiny C s malou intenzitou dopravy, popř. v úsecích místních komunikací vyhrazených pro osobní vozidla. V odůvodněných případech a ve stísněných poměrech současného stavu se může tato šířka použít také na komunikacích funkční skupiny B. • na dvoupruhových komunikacích, zejména ve stísněných poměrech současného stavu, a na komunikacích menšího významu a dále při aplikaci dopravních opatřeni (zúžení dopravního pásu, opatření pro regulaci rychlosti, pro usnadnění přecházení, vysazená chodníková plocha, šikana) se může šířka jízdního pruhu snížit až na 2,25 m a za předpokladu vyřešeni odvodněni se nemusí navrhovat vodicí proužky. V těchto případech se doporučuje snížit dovolenou rychlost.


Na jednopruhových obousměrných komunikacích se šířka jízdního pruhu 2,50 m může použit pouze v těchto případech: • šířka prostoru místní komunikace je ≥ 3,50 m (např. komunikace bez chodniků) • šířka mezi obrubami je ≥ 3,00 m (např. šířka jízdního pruhu 2,50 m a dva vodicí proužky o šířce 0,25 m); • ve vzdálenostech 100 – 200 m (na dohledovou vzdálenost) je zajištěno vzájemné vyhnuti vozidel

Zdroj: ČSN 73 6110


Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Obratiště

Obratiště se obvykle zřizuji na konci slepých komunikaci, pokud jejich délka přesahuje 100 m. Na plochách obratišť se nesmí zřizovat parkovací a odstavná stání. Obratiště jsou okružní, úvraťová nebo kombinovaná. Na obratišti se dopravním značením zajistí zákaz parkování a odstavování vozidel. Okružní obratiště pro osobní automobily má mít nejmenší vnější průměr 12 m, obratiště pro nákladní automobily, autobusy a trolejbusy 25 m. Úvraťové obratiště pro osobní automobily může mít tvar T, L nebo Y, nejmenší délku plochy pro manévr obrácení 12 m (ve stísněných podmínkách 9 m), nejmenší šířku úvratě 2,5 m.

Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Chodníky

Šírka jednoho pruhu pro chodce je 0,75 m, pas pro chodce je násobkem počtu pruhů. Šířka chodniku nemá na místní komunikaci se zástavbou klesnout pod 2,00 m. Ve stavebně stísněných poměrech a v úsecích s nízkou intenzitou provozu chodců lze v odůvodněných případech navrhnout volnou šířku pasu pro chodce menší, nejméně však 1,00 m při největší délce 50 m. Na komunikacích s intenzitou motorových vozidel < 500/24 h v obou směrech, s převážně obytnou zástavbou, je možné upustit od zřizovaní samostatných chodníků. Do volné šířky pásu pro chodce 1,5 m (a menši) nesmí zasahovat žádné překážky, ani ojediněle (např. sloupy veřejného osvětleni) o šířce > 0,15 m. V odůvodněných případech ve stísněných podmínkách současného stavu může ojedinělá překážka (sloup veřejného osvětleni, sloupek dopravní značky apod.) bodově zúžit průchozí prostor až na 0,90 m. Průchozí prostor musí mít světlou výšku 2,20 m.


Zdroj: ČSN 73 6110


Zdroj: ČSN 73 6110


Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Pruhy/pásy/stezky pro cyklisty

• cyklistický provoz se ve vztahu k ostatním účastníkům dopravy navrhuje jako společný, nebo oddělený

• v jednosměrných místních komunikacích může být cyklistům v odůvodněných případech umožněn průjezd v obou směrech. Takové uspořádaní je možné použit jen na komunikacích funkčních skupin C a/nebo D1, a to jen v přehledných úsecích.


• Základní šířka jízdního pruhu pro cyklisty je 1,00 m. • Zvětšení šířky při podélném sklonu větším než 6%, v oblouku a při umožnění předjíždění • Stezky pro cyklisty vedené v samostatné trase se navrhuji jako dvoupruhové obousměrné. • Stezky pro společný provoz cyklistů a chodců se mohou navrhovat jen při nižších intenzitách provozu jak cyklistů tak chodců a mají mít šířku ≥ 3,0 m

Zdroj: ČSN 73 6110


Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY ŠÍŘKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ Bezpečnostní odstupy

Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY NAVRHOVÁNÍ PARKOVIŠŤ

Zdroj: ČSN 73 6056

KŘIŽOVATKY NAVRHOVÁNÍ PARKOVIŠŤ

2)

Zdroj: ČSN 73 6056

Vyhláška č. 398/2009 Sb. 6) Zákon č. 361/2000 Sb.

KŘIŽOVATKY NAVRHOVÁNÍ PARKOVIŠŤ Parkovací stání s podélným řazením

Zdroj: ČSN 73 6056

KŘIŽOVATKY NAVRHOVÁNÍ PARKOVIŠŤ Parkovací stání s podélným řazením

Zdroj: ČSN 73 6056

KŘIŽOVATKY NAVRHOVÁNÍ PARKOVIŠŤ Parkovací stání s kolmým a šikmým řazením

Zdroj: ČSN 73 6056


Zdroj: ČSN 73 6056


Zdroj: ČSN 73 6056

KŘIŽOVATKY NAVRHOVÁNÍ PARKOVIŠŤ Bezbariérové užívání

Zdroj: ČSN 73 6056

KŘIŽOVATKY NAVRHOVÁNÍ PARKOVIŠŤ Bezbariérové užívání Na všech vyznačených vnějších i vnitřních odstavných a parkovacích plochách a v hromadných garážích pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené nejméně v následujícím počtu vycházejícím z celkového počtu stání každé dílčí parkovací plochy: 2 až 20 stání 21 až 40 stání 41 až 60 stání 61 až 80 stání 81 až 100 stání 101 až 150 stání 151 až 200 stání 201 až 300 stání 301 až 400 stání 401 až 500 stání 501 a více stání

1 vyhrazené stání 2 vyhrazená stání 3 vyhrazená stání 4 vyhrazená stání 5 vyhrazených stání 6 vyhrazených stání 7 vyhrazených stání 8 vyhrazených stání 9 vyhrazených stání 10 vyhrazených stání 2 % vyhrazených stání Zdroj: Vyhláška č. 398/2009 Sb.

KŘIŽOVATKY OBRUBY • Obruba je vodicí bezpečnostní zařízení, které vytváří vyvýšení vybrané dopravní plochy – pásu, pruhu, ostrůvku apod. Obruba kromě funkce vodicí má také funkci bezpečnostně-ochrannou. • Obruba ve funkci vodicího zařízení vymezuje v prostoru místní komunikace prostor užívaný vozidly v pohybu i v klidu, včetně prostoru křižovatek. • Zvýšené pásy pro chodce jsou od jízdních pruhů/pásů, přídatných a přidružených pruhů, odvodňovacích proužků (vodicích proužků) odděleny obrubníky s podstupnicí s výškovým rozdílem 0,10 m až 0,20 m (u rekonstrukcí se může výškový rozdíl snížit až na 0,08 m). Snížené obrubníky se navrhují u samostatných sjezdů do přilehlých staveb a pozemků a u vjezdů do obytných a pěších zón s výškovým rozdílem od úrovně hlavního dopravního prostoru 0,05 – 0,08 m. Délka sníženého obrubníku musí být < 6,0 m. • U přejezdů přes pruhy/pásy pro chodce a u přechodů pro chodce musí být obrubník snížen na výškový rozdíl 0,02 m s nájezdnou rampou s podélným sklonem nejvíce 12,5 % (1:8) při zachovani průjezdu na chodniku o nejmenši šiřce 0,90 m s přičnym sklonem nejvice 2,0 % Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY OBRUBY

Zdroj: ČSN 73 6110

KŘIŽOVATKY OBRUBY

Zdroje: VL 1 Vozovky a krajnice; http://www.dcpraha.cz/betonove-obrubniky[1]

Děkuji za pozornost Prezentace a všechny potřebné podklady jsou umístěny na http://www.fce.vutbr.cz/PKO/novak.m/

a na FTP serveru: FTP: server.sil.fce.vutbr.cz LOGIN: bm03 PASSWORD: bm03

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

Recommend Documents