BIOLOGIE A GEOLOGIE 1. ñ 4. roËnÌk osmiletÈho gymn·zia
I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu Obsah uËiva biologie a geologie je vybr·n a strukturov·n tak, aby si v pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ û·ci postupnÏ dotv·¯eli ucelenou p¯edstavu o vztazÌch mezi ûivou a neûivou p¯Ìrodou, sezn·mili se s mnohotv·rn˝mi formami ûivota na Zemi a nauËili se spr·vnÏ ch·pat sepÏtÌ ËlovÏka a jeho ûivota s p¯Ìrodou a jejÌmi z·konitostmi. Obsah v˝uky navazuje na vÏdomosti û·k˘ z p¯ÌrodovÏdy a vyuûÌv· jejich zkuöenostÌ z pozorov·nÌ re·lnÈho svÏta, ale i zÌskan˝ch informacÌ z Ëetby a sdÏlovacÌch prost¯edk˘. SpojenÌm uËenÌ se zkuöenostmi a dovednostmi zÌskan˝mi p¯i pozorov·nÌ p¯Ìrody i p¯i prov·dÏnÌ ökolnÌch pokus˘ jsou vytv·¯eny p¯edpoklady pro to, aby û·ci v pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ: ● zÌskali p¯ehled o vzniku a v˝voji ZemÏ i ûivota, o podmÌnÏnÈm p¯izp˘sobov·nÌ organism˘ vnÏjöÌm podmÌnk·m a o jejich vz·jemn˝ch vztazÌch; ● zÌskali z·kladnÌ poznatky o nerostech, hornin·ch, o vesmÌru, Zemi a o stavbÏ tÏl a ûivotÏ vybran˝ch organism˘, vËetnÏ ËlovÏka; ● uvÏdomili si v˝znam biologie ËlovÏka jako integrujÌcÌ pohled hlediska biologickÈho i soci·lnÌho a jistÈ zavröenÌ Ñp¯ÌrodovÏdnÈho obrazu svÏtaî; ● dovedli vyuûÌvat poznatk˘ a metod pozn·v·nÌ ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody v dennÌm ûivotÏ; ● zÌskali pozitivnÌ vztah k p¯ÌrodÏ, uvÏdomili si, ûe zdrav˝ ûivotnÌ styl vych·zÌ z biologick˝ch pot¯eb ËlovÏka a nauËili se omezovat negativnÌ vlivy niËÌcÌ ûivotnÌ prost¯edÌ a tÌm ohroûujÌcÌ zdrav˝ tÏlesn˝ i duöevnÌ v˝voj lidÌ v r·mci trvale udrûitelnÈho rozvoje spoleËnosti. K dosaûenÌ tÏchto cÌl˘ je t¯eba, aby (se) û·ci: ● uËili pozorovat pouh˝m okem, lupou, mikroskopem p¯Ìrodniny a jejich vlastnosti v laboratornÌm i p¯irozenÈm prost¯edÌ, pozorovat vztahy a jevy v p¯ÌrodÏ a zaznamen·vat v˝sledky pozorov·nÌ a pokus˘, vyhodnocovat je s vyuûitÌm znalostÌ osvojen˝ch studiem dostupnÈ literatury; ● dovedli rozpozn·vat p¯ÌËiny a n·sledky p¯ÌrodnÌch jev˘, posuzovat souvislosti mezi nimi; ● uvÏdomili si v˝znam biologie pro ûivot ËlovÏka, aby dovedli porozumÏt z·konitostem a vztah˘m v p¯ÌrodÏ, ch·pali i chr·nili p¯Ìrodu, ale takÈ v˝znam pro spoleËnost (nap¯. vyuûÌv·nÌ bioetiky, biotechnologiÌ, aplikovanÈ biologie); ● zformovali si ˙ctu k ûivotu a k p¯ÌrodÏ jako celku.
144
II. Obsah uËiva P¯ehled tematick˝ch celk˘ 1. éivot na Zemi 2. Z·kladnÌ struktura ûivota 3. Bakterie, viry, houby 4. V˝voj a biologie rostlin 5. V˝voj a biologie ûivoËich˘ 6. »lovÏk a jeho zdravÌ 7. DÏdiËnost a promÏnlivost organism˘ 8. Neûiv· p¯Ìroda jako p¯edpoklad ûivota 9. Z·klady ekologie a zkoum·nÌ p¯Ìrody 10. Jednota ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody Obsah tematick˝ch celk˘ 1. éivot na Zemi éiv· a neûiv· p¯Ìroda. éivot ñ jeho vznik, podmÌnky existence, z·kladnÌ projevy ûivota. L·tky ˙strojnÈ a ne˙strojnÈ, zp˘soby jejich vzniku, vz·jemnÈ p¯emÏny, element·rnÌ princip fotosyntÈzy. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo OzonosfÈra a jejÌ v˝znam pro ûivot, atmosfÈra, hydrosfÈra, v˝znam Slunce, vody, kyslÌku a oxidu uhliËitÈho pro ûivot na Zemi. 2. Z·kladnÌ struktura ûivota Mikroskop a jeho vyuûitÌ v biologii. BuÚka jako z·kladnÌ stavebnÌ i funkËnÌ jednotka. BuÚka rostlinn· a ûivoËiön· ñ popis a srovn·nÌ. RozdÌl mezi autotrofnÌ a heterotrofnÌ v˝ûivou bunÏk. Organismy jednobunÏËnÈ a mnohobunÏËnÈ. Pletiva, tk·nÏ, org·ny, org·novÈ soustavy, organismus. V˝znam a z·sady t¯ÌdÏnÌ organism˘. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo V˝znam bÌlkovin, cukr˘ a tuk˘ v buÚce, eukaryotickÈ buÚky, prokaryotickÈ buÚky, fagocytosa, producent, reducent, konzument. 3. Bakterie, viry, houby Stavba, funkce, v˝skyt, v˝znam, ochrana p¯ed chorobami. Viry. Bakterie. Sinice. Houby. ñ kvasinky ñ houby jednobunÏËnÈ; mnohobunÏËnÈ bez plodnic, s plodnicemi, jedovatÈ a jedlÈ, ñ liöejnÌky, symbiÛza hub a ¯as nebo sinic. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Destruenti, hlÌzkovitÈ bakterie, houbovÈ choroby rostlin i ûivoËich˘, liöejnÌky jako bioindik·tory zneËiötÏnÌ prost¯edÌ.
145
4. V˝voj a biologie rostlin NiûöÌ rostliny ñ jednobunÏËnÈ ¯asy, mnohobunÏËnÈ ¯asy. P¯echod rostlin na souö. Mechorosty. PlavunÏ, p¯esliËky a kapradiny. Stavba cÈvnat˝ch rostlin. »·sti rostlinnÈho tÏla ñ ko¯en, stonek, list, kvÏt, kvÏtenstvÌ. OpylenÌ a oplozenÌ, semena a plody, jejich rozöi¯ov·nÌ, typy rozmnoûov·nÌ rostlin, pohyby rostlin, fotosyntÈza, d˝ch·nÌ. SemennÈ rostliny ñ nahosemennÈ, z·stupci jehliËnan˘, druhy les˘ a jejich v˝znam, poökozenÌ, pozn·v·nÌ, urËov·nÌ z·kladnÌch z·stupc˘, ñ krytosemennÈ ñ listnatÈ stromy a ke¯e: ñ dvoudÏloûnÈ ñ z·stupci ËeledÌ ñ prysky¯nÌkovitÈ, m·kovitÈ, brukvovitÈ, r˘ûovitÈ, bobovitÈ, mi¯ÌkovitÈ, brutn·kovitÈ, hluchavkovitÈ, lilkovitÈ, hvÏzdnicovitÈ, ñ jednodÏloûnÈ ñ liliovitÈ, amarylkovitÈ, lipnicovitÈ, vstavaËovitÈ. DalöÌ zemÏdÏlsky v˝znamnÈ rostliny. Rostliny a prost¯edÌ ñ rostlinn· spoleËenstva. Rostliny a lidÈ ñ cizokrajnÈ ovoce, ko¯enÌ, lÈËivÈ rostliny. Ochrana p¯Ìrody, chr·nÏn· ˙zemÌ, chr·nÏnÈ druhy rostlin a fytocenosy. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo PÏstov·nÌ rostlin v zemÏdÏlstvÌ, pÈËe o pokojovÈ rostliny, rostliny okrasnÈ, kvÏtiny v bytÏ, rostliny naöich zahrad a park˘, skalniËky, kaktusy. 5. V˝voj a biologie ûivoËich˘ éivoËiön· buÚka. Prvoci ñ jednobunÏËnÌ ûivoËichovÈ ñ pozn·v·nÌ z·stupc˘ skupin prvok˘. Stavba a funkce jednotliv˝ch Ë·stÌ buÚky. Rozmnoûov·nÌ, v˝znam. éahavci ñ polypovci, med˙zovci, kor·lnatci. PloötÏnci ñ ploötÏnky, motolice, tasemnice. HlÌsti. MÏkk˝öi ñ plûi, mlûi, hlavonoûci. Krouûkovci. »lenovci ñ trilobiti, ñ klepÌtkatci ñ öt̯i, pavouci, roztoËi, sek·Ëi, ñ kor˝öi, ñ vzduönicovci ñ mnohonoûky, stonoûky, ñ hmyz ñ s promÏnou nedokonalou ñ jepice, v·ûky, öv·bi, ökvo¯i, rovnok¯ÌdlÌ, stejnok¯ÌdlÌ, ploötice, ñ s promÏnou dokonalou ñ sÌùok¯ÌdlÌ, chrostÌci, mot˝li, dvouk¯ÌdlÌ, blanok¯ÌdlÌ, brouci. Ostnokoûci Strunatci ñ bezlebeËnÌ, ñ obratlovci ñ popis, z·stupci, v˝znam, ñ kruho˙stÌ, paryby, ryby ñ sladkovodnÌ, mo¯skÈ; 146
ñ obojûivelnÌci, ñ ocasatÌ, ñ bezocasÌ ñ û·by; ñ plazi ñ ûelvy, krokod˝li, öupinatÌ ñ jeötϯi a hadi, pravÏcÌ jeötϯi; ñ pt·ci ñ v˝skyt, chov·nÌ a jÌdelnÌËek; bÏûci, tuËÚ·ci, pot·pky, vrubozubÌ, dravci, hrabavÌ, kr·tkok¯ÌdlÌ, dlouhok¯ÌdlÌ, mÏkkozobÌ, papouöci, kukaËky, sovy, öplhavci, pÏvci; ñ savci ñ nejv˝znamnÏjöÌ ¯·dy ñ ptako¯itnÌ, vaËnatci, hmyzoûravci, letouni, prim·ti, hlodavci, öelmy, chobotnatci, lichokopytnÌci, sudokopytnÌci, kytovci; Srovn·nÌ ûivoËich˘ z hlediska v˝voje. Z·klady etologie ñ vrozenÈ a nauËenÈ chov·nÌ podmÌnÏnÈ l·tkovou v˝mÏnou, obrannÈ a ochrannÈ a soci·lnÌ chov·nÌ a dorozumÌv·nÌ, vyuûitÌ etologick˝ch poznatk˘. éivoËichovÈ a prost¯edÌ. éivoËichovÈ a lidÈ. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo V̯nÌci, ötÌrci, û·bronoûky, chvostoskoci, kudlanky, straöilky, zajÌmavosti ze ûivota bezobratl˝ch. Pl·ötÏnci, znaky jednotliv˝ch ¯·d˘ savc˘. OhroûenÈ druhy a jejich ochrana. Exotick· zv̯ata v zoo i chovan· v dom·cnostech. 6. »lovÏk a jeho zdravÌ P˘vod a v˝voj ËlovÏka, lidskÈ rasy. Biologie ËlovÏka. Soustava opÏrn· ñ lebka, p·te¯, hrudnÌk, kostra konËetin. Stavba kostÌ, prvnÌ pomoc p¯i zlomenin·ch. Soustava pohybov· ñ rozdÏlenÌ sval˘ a v˝znam. PÈËe o zdravou kostru a svaly. TÏlnÌ tekutiny ñ tk·Úov˝ mok, mÌza, krev, krevnÌ skupiny, transfuze. Soustava obÏhov· ñ srdce ñ popis, Ëinnost. KrevnÌ obÏh, cÈvy, krevnÌ tlak. PrvnÌ pomoc p¯i krv·cenÌ, prevence a prvnÌ pomoc p¯i z·stavÏ srdce. NakaûlivÈ nemoci ñ ochrana organismu p¯ed infekcÌ, epidemie, karantÈna. Soustava d˝chacÌ ñ stavba a Ëinnost, onemocnÏnÌ. Soustava tr·vicÌ ñ stavba a Ëinnost, p¯emÏna l·tek a energiÌ, spr·vn· v˝ûiva, hygiena potravy, racion·lnÌ v˝ûiva, zdrav˝ ûivotnÌ styl. Soustava vyluËovacÌ ñ ledviny, k˘ûe ñ pÈËe o k˘ûi. Soustava nervov· ñ mozek, mÌcha, reflexy, ûl·zy s vnit¯nÌm vymÏöov·nÌm, hygiena duöevnÌ Ëinnosti. Toxikomanie ñ n·vykovÈ l·tky, vznik z·vislosti, prvnÌ pomoc p¯i otravÏ alkoholem a drogami, odmÌt·nÌ n·vykov˝ch l·tek, bezpeËnost v dopravÏ, linky d˘vÏry. Smyslov· ˙strojÌ ñ zraku, sluchu, chuti, Ëichu, hmatu, polohy a rovnov·hy (popis, v˝znam, poökozenÌ, vady). V˝vin a v˝voj lidskÈho jedince ñ pohlavnÌ soustava muûsk· a ûensk·, princip oplozenÌ, nitrodÏloûnÌ v˝vin jedince, v˝voj jedince po narozenÌ ñ pÈËe o dÌtÏ, intimnÌ hygiena, pohlavnÌ choroby, antikoncepËnÌ metody, umÏl˝ potrat, manûelstvÌ a rodiËovstvÌ, pl·novanÈ rodiËovstvÌ, sexu·lnÌ zneuûÌv·nÌ, rizikovÈ sexu·lnÌ chov·nÌ. 7. Z·klady genetiky a jejÌ v˝znam ShrnutÌ ñ pohlavnÌ a nepohlavnÌ rozmnoûov·nÌ, geny a genetika, promÏnlivost a dÏdiËnost, k¯ÌûenÌ, v˝bÏr, ölechtitelstvÌ a chovatelstvÌ, v˝znam pohlavnÌ aktivity a etologie. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Mendelovy z·kony. Genofond, genovÈ inûen˝rstvÌ, biotechnologie a jejich v˝znam. 147
8. Neûiv· p¯Ìroda jako p¯edpoklad ûivota Stavba a v˝voj ZemÏ ñ postavenÌ ZemÏ ve vesmÌru, planety, hvÏzdy, Slunce, sluneËnÌ soustava, z·kladnÌ dÏje ve sluneËnÌ soustavÏ a ve vesmÌru. Mineralogie ñ fyzik·lnÌ a chemickÈ vlastnosti nerost˘ a jejich t¯ÌdÏnÌ. Petrografie ñ dÏlenÌ hornin, jejich vznik a p¯emÏna, sopeËn· Ëinnost, zvÏtr·v·nÌ. Vnit¯nÌ a vnÏjöÌ geologickÈ dÏje ñ zemÏt¯esenÌ, vliv gravitace, vody, ledovc˘, mikroorganism˘, chemickÈ zvÏtr·v·nÌ, krasovÈ jevy, pohyby kontinent˘, vznik a z·nik zemskÈ k˘ry, zlomy, vr·snÏnÌ, poklesy. Pedologie ñ vznik, typy a v˝znam p˘d a p˘dnÌch organism˘. Geologick· stavba »eskÈ republiky (»esk˝ masiv, Karpatsk· soustava), suroviny (v˝znam a tÏûba), ekologickÈ d˘sledky tÏûby. GeologickÈ Èry ñ charakteristika, vznik ûivota, v˝voj organism˘ ñ shrnutÌ. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo NeûivÈ faktory ûivotnÌho prost¯edÌ. Krystalografie. GeologickÈ sloûenÌ regionu. 9. Z·klady ekologie a zkoum·nÌ p¯Ìrody VodnÌ ekosystÈmy jako celek ñ potravnÌ ¯etÏzce a pyramidy. SuchozemskÈ ekosystÈmy jako celek ñ p¯ÌrodnÌ rovnov·ha a p¯Ìklady jejÌho naruöenÌ (zejmÈna lesnÌ ekosystÈmy), obecnÈ a specifickÈ charakteristiky, typickÈ populace, vztahy mezi nimi. P¯Ìklady p¯ÌrodnÌho spoleËenstva jinÈho podnebnÈho p·su (tropick˝ prales, oce·ny). SpoleËenstva lidsk˝ch sÌdel a jejich okolÌ. EkosystÈmy vytv·¯enÈ ËlovÏkem ñ spoleËenstva luk a polÌ, rostliny a ûivoËichovÈ v tÏchto spoleËenstvech, v˝bÏr druh˘ a skupin typick˝ch nebo v˝znamn˝ch pro objasnÏnÌ klÌËov˝ch vztah˘. Vliv ËlovÏka na ekosystÈmy tohoto druhu (zemÏdÏlsk· Ëinnost). SpoleËenstva zahrad, sad˘, park˘, sÌdliöù. OdvozenÌ struktury spoleËenstev, vztahy mezi organismy, vliv ËlovÏka a naopak p˘sobenÌ ËlovÏka v ekosystÈmu. Organismy v˝znamnÈ pro ËlovÏka z hlediska zdravotnÌho ñ cizopasnÌci, p¯enaöeËi a p˘vodci nemocÌ, organismy ËlovÏkem pÏstovanÈ a chovanÈ. DalöÌ cizokrajnÈ ekosystÈmy. Z·kladnÌ poznatky o rozö̯enÌ hlavnÌch skupin organism˘ v r˘zn˝ch typech ekosystÈm˘. P¯ÌrodnÌ dÏje, podnebÌ a poËasÌ. Vztah ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody. P¯ÌrodnÌ aspekty glob·lnÌch problÈm˘ lidstva a moûnosti jejich ¯eöenÌ (Ëerp·nÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘, zabezpeËenÌ v˝ûivy, populaËnÌ exploze, trvale udrûiteln˝ rozvoj). Rozmanitost naöÌ p¯Ìrody, region·lnÌ zvl·ötnosti. Chr·nÏn· ˙zemÌ a jejich v˝znam. Interdisciplin·rnÌ aspekty ekologie. 10. Jednota ûivÈ a neûivÈ p¯Ìrody Tok l·tek a energiÌ. PodmÌnÏnost organismu prost¯edÌ.
148
III. P¯Ìstupy k obsahu a organizaci v˝uky Posloupnost v ¯azenÌ tematick˝ch okruh˘, tematick˝ch celk˘, jakoû i ¯azenÌ osnovn˝ch hesel v nich, nejsou pro vyuËujÌcÌho z·vaznÈ. Osnovn· hesla vymezujÌ uËivo r·mcovÏ, coû umoûÚuje, aby uËitel p¯istupoval k jeho v˝kladu diferencovanÏ, a to s p¯ihlÈdnutÌm ke schopnostem û·k˘ a jejich z·jmu. SouË·stÌ vzdÏl·vacÌho procesu a pr·ce s obsahem uËiva v kaûdÈm roËnÌku je opakov·nÌ a systematizace uËiva. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo tvo¯Ì pouze n·mÏty, kterÈ si vyuËujÌcÌ m˘ûe upravit nebo doplnit. P¯edpokl·d· se vöak, ûe si vyuËujÌcÌ vypracuje vlastnÌ ËasovÏ tematick˝ pl·n v˝uky biologie a geologie s ohledem na podmÌnky ökoly, v kterÈm uplatnÌ svÈ pedagogickÈ z·mÏry ve v˝uce a didakticko-metodickÈ p¯Ìstupy k obsahu uËiva. Tam, kde je to moûnÈ, vych·zÌ obsah uËiva z vlastnÌho pozorov·nÌ a zkuöenostÌ û·k˘, vyuûÌvajÌ se ekologickÈ hry, samostatnÏ zaloûenÈ pokusy, ekologickÈ projekty naöe i mezin·rodnÌ, vych·zky do p¯Ìrody. DoporuËuje se pr·ce s atlasy, urËovacÌmi klÌËi, popul·rnÏ vÏdeck˝mi Ëasopisy, knihami a televiznÌmi Ëi rozhlasov˝mi po¯ady, n·vötÏvy muzeÌ, v˝stav, exkurze do terÈnu, botanickÈ a zoologickÈ zahrady. V r·mci v˝uky je nutnÈ zajistit individu·lnÌ pr·ci û·k˘ v pÏti laboratornÌch cviËenÌch bÏhem ökolnÌho roku; obsah laboratornÌch pracÌ je v kompetenci vyuËujÌcÌho. Vûdy je t¯eba db·t z·sad hygieny a bezpeËnosti pr·ce, z·sad ochrany p¯Ìrody a p¯imϯenosti schopnostem û·k˘ p¯i diferencovanÈm p¯Ìstupu k zad·v·nÌ ˙kol˘ nebo n·roËnosti jejich provedenÌ. V˝uku biologie a geologie v 1.- 4. roËnÌku osmiletÈho gymn·zia lze realizovat i podle uËebnÌch osnov p¯Ìrodopisu s v˝razn˝m ekologick˝m zamϯenÌm, schv·len˝ch MäMT »R dne 27. 5. 1992 pod Ëj. 18 357/92-21, s platnostÌ od 1. 9. 1993 jako alternativnÌ osnovy p¯Ìrodopisu na 2. stupni z·kladnÌ ökoly a v 1.- 4. roËnÌku osmilet˝ch gymn·ziÌ. Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Alena K˘lov·
149
BIOLOGIE 1. ñ 4. roËnÌk Ëty¯let˝ch gymn·ziÌ 5. ñ 8. roËnÌk osmilet˝ch gymn·ziÌ
I. Charakteristika a cÌle p¯edmÏtu Biologie jako jedna z p¯ÌrodnÌch vÏd vych·zÌ z pozn·v·nÌ ûivÈ p¯Ìrody a zab˝v· se studiem ûiv˝ch soustav. »lovÏk je souË·stÌ p¯Ìrody, je na nÌ existenËnÏ z·visl˝, mÏl by se snaûit jÌ porozumÏt, pochopit z·kladnÌ p¯ÌrodnÌ z·kony a respektovat je. To vöe vyûaduje odpovÌdajÌcÌ znalosti p¯ÌrodnÌch jev˘, organism˘, jejich vlastnostÌ a vztah˘. Proces vzdÏl·nÌ proto smϯuje k tomu, aby (si) û·ci: osvojili obsah z·kladnÌch biologick˝ch pojm˘, jev˘ a z·konitostÌ jako systÈm s jeho p¯irozen˝mi, p¯edevöÌm v˝vojov˝mi souvislostmi; ● zÌskali z·kladnÌ poznatky o stavbÏ biologick˝ch systÈm˘ vËetnÏ systÈmu lidskÈho tÏla; ● zÌskali znalosti o z·konitostech, jimiû se ¯ÌdÌ systÈmy ûiv˝ch organism˘ od nejjednoduööÌch forem aû po sloûitÈ makrosystÈmy populace organism˘; ● zÌskali schopnost tvo¯ivÈho myölenÌ p¯i osvojov·nÌ poznatk˘, dovednostÌ a n·vyk˘ a byli je schopni vyuûÌvat v praxi dennÌho ûivota hlavnÏ v oblasti zdravÈho zp˘sobu ûivota i hygieny, spr·vnÈ v˝ûivy a aktivnÌ odpovÏdnosti za ûivotnÌ prost¯edÌ v r·mci udrûitelnÈho rozvoje spoleËnosti; ● zÌsk·vali dovednosti k prokazov·nÌ sv˝ch individu·lnÌch schopnostÌ, uËili se pracovat tvo¯ivÏ a samostatnÏ, spolupracovat i v t˝mech; ● osvojili prov·dÏt pozorov·nÌ a pokusy a s vyuûitÌm zÌskan˝ch vÏdomostÌ je vyhodnocovat; ● nauËili se vyhled·vat, zpracov·vat a samostatnÏ hodnotit informace z literatury, dovedli sdÏlovat a obhajovat v˝sledky svÈ pr·ce, analyzovat a ¯eöit problÈmy s biologickou i ekologickou tematikou; ● sezn·mili se s historiÌ v˝voje biologie jako jednÈ z cest pozn·v·nÌ ûivota a tÌm i s vlivem na rozvoj filozofickÈho pozn·nÌ. ●
II. Obsah uËiva P¯ehled tematick˝ch celk˘ 1. éivot a jeho pozn·v·nÌ 2. Biologie vir˘ 3. Biologie prokaryotnÌch organism˘ 4. Biologie eukaryotnÌch organism˘ 5. Biologie hub 6. Stavba a funkce rostlin 7. SystÈm a evoluce rostlin 8. Rostliny, houby a prost¯edÌ 9. ⁄vod do biologie ûivoËich˘ 150
10. SystÈm a evoluce ûivoËich˘ 11. Chov·nÌ ûivoËich˘ 12. éivoËichovÈ a prost¯edÌ 13. Biologie ËlovÏka 14. Vznik a v˝voj ûiv˝ch soustav, bunÏËn· biologie 15. Z·kladnÌ dÏje na bunÏËnÈ ˙rovni 16. DÏdiËnost a promÏnlivost 17. Ekologie 18. Biologie a spoleËnost Obsah tematick˝ch celk˘ 1. éivot a jeho pozn·v·nÌ P¯ÌrodnÌ vÏdy a jejich vznik. V˝voj biologickÈho pozn·v·nÌ. HlavnÌ smÏry biologie. Metody pr·ce v biologii. V˝znam biologie. ObecnÈ vlastnosti organism˘. Rozmanitost, organizovanost, r˘st, rozmnoûov·nÌ. Z·kladnÌ chemickÈ sloûenÌ a dÏje, schopnost v˝voje, schopnost samoregulace, dr·ûdivost, pohyb. 2. Biologie vir˘ Struktura a ûivotnÌ cykly vir˘, rozdÏlenÌ na bakteri·lnÌ, ûivoËiönÈ, rostlinnÈ. Vztah k hostitelskÈ buÚce ñ charakter z·vislosti na ûivÈ buÚce. Virov· onemocnÏnÌ, bakteriof·gy, nebezpeËÌ pandemie AIDS. DoporuËnÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Viroidy, priony, ˙loha vir˘ v evoluci ostatnÌch organism˘, vyuûitÌ vir˘ p¯i genov˝ch manipulacÌch. Metody ochrany p¯ed virov˝m onemocnÏnÌm a modernÌ pojetÌ virologie. 3. Biologie prokaryotnÌch organism˘ Obecn· charakteristika prokaryot. ProkaryotnÌ buÚka ñ Protoplasma a metabolismus, sloûenÌ protoplasmy, v˝znam bÌlkovin. ñ Bakteri·lnÌ chromosom a jeho funkce. ñ Plasmatick· membr·na ñ sloûenÌ, vlastnosti, propustnost. ñ BunÏËn· stÏna ñ sloûenÌ, vlastnosti, mechanick· a osmotick· funkce. ñ DÏlenÌ prokaryotnÌ buÚky; rychlost rozmnoûov·nÌ. Bakterie ñ buÚky skupiny Archebakterie a Eubakterie; zp˘sob ûivota a metabolismus; p˘vod, v˝skyt a v˝znam v p¯ÌrodÏ; bakteri·lnÌ choroby, zneökodÚov·nÌ bakteriÌ, vyuûitÌ v pr˘myslu. Sinice ñ vlastnosti, zp˘sob ûivota; v˝skyt a v˝znam v p¯ÌrodÏ. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo RozdÏlenÌ bakteriÌ, jejich pohlavnÌ rozmnoûov·nÌ, riketsie, mykoplasmata, plasmidy.V˝znam enzym˘, metabolismus ñ anabolismus ñ katabolismus, d˝ch·nÌ, fotosyntÈza, biosyntÈza nukleovÈ kyseliny ñ schopnost replikace, z·klady mechanismu proteosyntÈzy u Prokaryot. Saprofyti, symbionti, paraziti, modelovÈ organismy. 4. EukaryotnÌ organismy EukaryotnÌ buÚky ñ J·dro; jadern˝ obal, stavba chromosom˘. ñ Membr·novÈ organely a jejich funkce. EndoplasmatickÈ retikulum, Golgiho komplex, sekreËnÌ granula, lysosomy; mitochondrie a plastidy. 151
ñ Cytoskelet. Vl·knitÈ bÌlkovinnÈ struktury s mechanickou funkcÌ. ñ Mitosa. Pr˘bÏh a v˝znam; ploidie, meiosa, v˝znam pro rozmnoûov·nÌ. ñ Rostlinn·, houbov· a ûivoËiön· buÚka. Z·kladnÌ rozdÌly: chloroplasty, bunÏËn· stÏna, vakuola. ñ EvoluËnÌ v˝znam eukaryotnÌ organizace. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Endosymbiotick· teorie p˘vodu organel. 5. Biologie hub Charakteristika ¯Ìöe hub. Klasifikace hub, evoluce. Zp˘sob ûivota a rozmnoûov·nÌ. V˝znam hub v p¯ÌrodÏ a pro ËlovÏka (houbovÈ choroby, trûnÌ a jedovatÈ houby). LiöejnÌky. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo éivotnÌ cykly z·stupc˘ hub zvl·ötÏ parazitick˝ch, mykorrhiza a symbiÛza. 6. Stavba a funkce rostlin Rostlinn· pletiva ñ vznik, typy, funkce. RostlinnÈ org·ny (vegetativnÌ ñ ko¯en, stonek, list, generativnÌ ñ kvÏt, plod, semeno); vnÏjöÌ a vnit¯nÌ stavba, funkce, hospod·¯sk˝ v˝znam, metamorfÛzy. Miner·lnÌ v˝ûiva ñ biogennÌ prvky, zdroje, v˝znam; pohyb vody v rostlinÏ. L·tkov˝ a energetick˝ metabolismus rostlin. ñ FotosyntÈza ñ autotrofie, ñ heterotrofie: saprofytismus, parazitismus. ñ D˝ch·nÌ. ñ MasoûravÈ rostliny. Regulace v rostlinnÈm tÏle; rostlinnÈ hormony. Pohyby rostlin ñ rozdÏlenÌ a dr·ûdivost. Rozmnoûov·nÌ, r˘st, v˝voj ñ jejich ¯ÌzenÌ; opylenÌ, samospraönost, oplozenÌ, vznik semena a plodu, rostliny jednodomÈ a dvoudomÈ. Tok l·tek a energie v buÚce i p¯ÌrodÏ. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo Cukry ñ metabolicky v˝znamnÈ l·tky a prim·rnÌ zdroj energie. Korelace, polarita. 7. SystÈm a evoluce rostlin Klasifikace rostlin ñ systÈmy, n·zvoslovÌ, kategorie. P¯ehled fylogenetickÈho systÈmu, charakteristika, stavba tÏla, ûivotnÌ cyklus, v˝znam rostlin v p¯ÌrodÏ a pro ËlovÏka, evoluËnÌ vztahy. ÿasy ñ typy stÈlek, oddÏlenÌ, ñ ruduchy, ñ hnÏdÈ ¯asy (rozsivky, chaluhy, zlativky), ñ kr·snooËka, ñ zelenÈ ¯asy (zelenivky, sp·jivky, paroûnatky, trubicovky), ñ SCP proteiny, biotechnologie. Ryniofyty. Mechorosty ñ j·trovky, mechy. PlavunÏ, p¯esliËky, kapradiny. SemennÈ rostliny ñ charakteristika, ñ Rostliny lyginodendrovÈ, 152
ñ ñ ñ ñ
Cykasy, Jinany, JehliËnany. Rostliny krytosemennÈ ñ dvoudÏloûnÈ: Ëeledi leknÌnovitÈ, prysky¯nÌkovitÈ, bukovitÈ, b¯ÌzovitÈ, hvozdÌkovitÈ, vrbovitÈ, brukvovitÈ, r˘ûovitÈ, bobovitÈ, mi¯ÌkovitÈ, merlÌkovitÈ, m·kovitÈ, lilkovitÈ, hluchavkovitÈ, hvÏzdnicovitÈ, dalöÌ v˝znamnÈ druhy; ñ jednodÏloûnÈ: Ëeledi liliovitÈ, vstavaËovitÈ, lipnicovitÈ, kosatcovitÈ, ö·chorovitÈ, amarylkovitÈ. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo VraneËky. DalöÌ hospod·¯sky v˝znamnÈ druhy jednodÏloûn˝ch a dvoudÏloûn˝ch rostlin. 8. Rostliny, houby a prost¯edÌ Vztahy mezi rostlinami, houbami a prost¯edÌm; ekologickÈ pojmy: naleziötÏ, stanoviötÏ, spoleËenstvo, biocenosa, ekosystÈm, populace, rozö̯enÌ rostlin, ochrana rostlin. 9. ⁄vod do biologie ûivoËich˘ éivoËiön· buÚka (srovn·nÌ s rostlinnou), tk·nÏ. Obecn· charakteristika stavby a z·kladnÌch ûivotnÌch funkcÌ ûivoËich˘ ñ srovn·nÌ s rostlinami. P¯Ìstupy ke studiu ûivoËich˘ ñ systematika, anatomie a morfologie, histologie, fyziologie, ekologie, zoogeografie, etologie. 10. SystÈm a evoluce ûivoËich˘ Principy v˝stavby ûivoËiönÈho systÈmu ñ l·tkov˝ a energetick˝ metabolismus ûivoËich˘. P¯ehled z·kladnÌch skupin ñ jednobunÏËnÌ ñ Prvoci (Protozoa) ñ charakteristika, ûivotnÌ projevy, rozdÏlenÌ, z·stupci, v˝znam, tvorba koloniÌ. ñ MnohobunÏËnÌ (Metazoa) ñ znaky, rozmnoûov·nÌ, v˝voj (gametogeneze, spermie, vajÌËko, oplozenÌ, r˝hov·nÌ, vznik z·rodeËn˝ch list˘, p˘vod org·nov˝ch z·klad˘ z nich). ñ Diblastica ñ dva z·rodeËnÈ listy ñ Houby, ñ éahavci. ñ Triblastica ñ t¯i z·rodeËnÈ listy, vznik mezodermu a coelomu, soumÏrnost ñ Schizocoella ñ ploötÏnci, ñ Pseudocoella ñ hlÌsti, ñ Coelomata ñ mÏkk˝öi, krouûkovci, Ëlenovci, ñ EnderocoelnÌ coelomata ñ ostnokoûci, polostrunatci, strunatci ñ pl·ötÏnci a kopinatci, bezËelistnatci, Ëelistnatci, bezblannÌ (Anamnia) ñ paryby, ryby, obojûivelnÌci, blanatÌ (Amniota) ñ plazi, pt·ci, savci. Historick˝ p¯ehled o v˝voji ûivoËiönÈ ¯Ìöe, evoluce org·n˘ a org·nov˝ch soustav. P¯ehled ûivotnÌch funkcÌ ûivoËich˘: a) funkce souvisejÌcÌ s metabolismem, b) nervov·, hormon·lnÌ funkce, pohyb. 11. Chov·nÌ ûivoËich˘ Z·klady fyziologie nervovÈ soustavy a hormon·lnÌ regulace. »idla a jejich fyziologie. Z·kladnÌ pojmy (instinkt, pud, klÌËov˝ podnÏt), vrozenÈ a zÌskanÈ chov·nÌ, biologickÈ rytmy. DoporuËenÈ rozöi¯ujÌcÌ uËivo DalöÌ v˝znamnÈ ûivoËiönÈ kmeny ve fylogenezi. Hospod·¯sky vyuûitelnÌ z·stupci ûivoËich˘. Sezn·menÌ s ohroûen˝mi ûivoËichy a moûnostÌ jejich z·chrany na naöÌ planetÏ. 153
12. éivoËichovÈ a prost¯edÌ Rozö̯enÌ ûivoËich˘ na Zemi, z·kladnÌ pojmy (lokalita, nika, are·l, stanoviötÏ, kosmopoliti, endemiti, ubiquisti, relikty, autochtonnÌ, allochtonnÌ, synantropie), ûivoËiön· spoleËenstva, populaËnÌ ekologie a ekologie rozmnoûov·nÌ, zoogeografickÈ oblasti. Strategie d˝ch·nÌ, vyluËov·nÌ a osmoregulace u ûivoËich˘ jako adaptace na r˘zn· prost¯edÌ; studenokrevnost, teplokrevnost, morfologick· a biologick· adaptace. Ochrana ûivoËich˘. 13. Biologie ËlovÏka P¯ÌrodovÏdnÈ p¯edstavy o p˘vodu a v˝voji ËlovÏka. V˝vojovÈ f·ze ËlovÏka. Anatomie a fyziologie lidskÈho organismu ñ OpÏrn· a pohybov· soustava ËlovÏka. Kostra ËlovÏka, svaly ñ stavba a funkce. ñ TÏlesnÈ tekutiny, zevnÌ a vnit¯nÌ prost¯edÌ, homeost·za. Krev a jejÌ funkce, p¯enos kyslÌku a oxidu uhliËitÈho, p¯enos ûivin a hormon˘. Obrana organismu p¯ed infekcÌ, imunita. Sr·ûenÌ krve a krevnÌ skupiny. ñ ObÏhov· soustava. Srdce ñ stavba a funkce. CÈvnÌ systÈm, obÏh krve, ¯ÌzenÌ obÏhu, krevnÌ tlak. CÈvnÌ a srdeËnÌ choroby. MÌza a mÌznÌ obÏh. ñ D˝chacÌ soustava. V˝znam kyslÌku pro organismus, stavba plic, plicnÌ ventilace a jejÌ ¯ÌzenÌ. OnemocnÏnÌ d˝chacÌch org·n˘, prevence chorob. ñ Tr·vicÌ soustava. Anatomie tr·vicÌ soustavy. Pr˘bÏh tr·venÌ a jeho v˝znam. HydrolytickÈ ötÏpenÌ ûivin, vst¯eb·v·nÌ, osud vst¯eb·van˝ch ûivin. ÿÌzenÌ Ëinnosti tr·vicÌ soustavy. OnemocnÏnÌ tr·vicÌ soustavy. ñ Metabolismus. V˝ûiva, pot¯eba ûivin, hygiena v˝ûivy. Z·sobnÌ l·tky ûivoËiönÈho organismu, intenzita metabolismu za r˘zn˝ch fyziologick˝ch stav˘. Poruchy metabolismu. ñ TÏlesn· teplota a jejÌ ¯ÌzenÌ, adaptace na prost¯edÌ. ñ VyluËovacÌ soustava. Stavba vyluËovacÌ soustavy. Z·kladnÌ jednotka ledviny ñ nefron. Tvorba moËi a jejÌ ¯ÌzenÌ. Stavba a funkce k˘ûe tÏla. ñ Stavba a funkce nervovÈ soustavy. Neuron a jeho funkce. ReflexnÌ oblouk a reflexy. Nervov· soustava ËlovÏka, funkce mÌchy a mozku. ÿÌzenÌ Ëinnosti kosternÌho svalstva. ÿÌzenÌ Ëinnosti vnit¯nÌch org·n˘. VyööÌ funkce nervovÈ soustavy. ñ Hormon·lnÌ regulace. Soustava endokrinnÌch ûl·z, funkce jednotliv˝ch hormon˘. Regulace vyluËov·nÌ hormon˘. Tk·ÚovÈ hormony. PeptidovÈ hormony, nervov· a hormon·lnÌ integrace. ñ SmyslovÈ org·ny. SmyslovÈ org·ny zaloûenÈ na mechanoreceptorech, fotoreceptorech a chemoreceptorech. ñ Rozmnoûov·nÌ. RozmnoûovacÌ soustava ûeny a muûe. OplozenÌ. BioetickÈ problÈmy umÏlÈho oplodnÏnÌ a embryotransferu. ñ V˝voj jedince ñ nitrodÏloûnÌ v˝voj, ûena v tÏhotenstvÌ, pÈËe o novorozence; umÏlÈ p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ; antikoncepce; neplodnost. ñ ObdobÌ ûivota ËlovÏka ñ dÏtstvÌ, dospÌv·nÌ, dospÏlost, (manûelstvÌ a rodiËovstvÌ), st·¯Ì a vztah ke star˝m lidem. ñ ZdravÌ ËlovÏka. éivotnÌ reûim a jeho sloûky. V˝znam pohybovÈ aktivity pro ËlovÏka. Toxikom·nie, alkoholismus, prevence zneuûÌv·nÌ n·vykov˝ch l·tek, pohlavnÏ p¯enosnÈ choroby, nebezpeËÌ AIDS a prevence. Mor·lka a zdravÌ. Vliv vnÏjöÌho prost¯edÌ na zdravÌ ËlovÏka, z·klady duöevnÌ hygieny. DÏdiËnÏ v·zanÈ a civilizaËnÌ choroby. 14. Vznik a v˝voj ûiv˝ch soustav, bunÏËn· biologie P¯ÌrodovÏdnÈ p¯edstavy o p˘vodu a v˝voji ûivota na Zemi, hypotÈzy o vzniku ûivota, v˝znam obecn˝ch vlastnostÌ organism˘. 154
Fyzik·lnÌ a chemick· evoluce. Biologick· evoluce, mechanismy, v˝voj druh˘ a souËasnÈ p¯edstavy o jeho mechanismech, doklady z r˘zn˝ch obor˘ biologie a dalöÌch vÏd. Z·kladnÌ dÏje na bunÏËnÈ ˙rovni. BuÚka jako z·kladnÌ struktur·lnÌ a funkËnÌ jednotka ñ srovn·nÌ prokaryotnÌch a eukaryotnÌch bunÏk. ñ Mitosa, pr˘bÏh a v˝znam, bunÏËn˝ cyklus, meiosa, regulace rozmnoûov·nÌ bunÏk, malignÌ bujenÌ. EvoluËnÌ v˝znam eukaryotnÌ organizace. ñ Rozmanitost a vztah k mnohobunÏËn˝m. ñ Tk·ÚovÈ buÚky mnohobunÏËn˝ch, buÚky rostlin, hub a ûivoËich˘; diferenciace v ontogenezi a jejÌ mechanismy, bunÏËnÈ z·klady pohybu, dr·ûdivosti, sekrece, tvorby protil·tek, mechanismy hormon·lnÌ regulace bunÏËn˝ch dÏj˘. ñ Viry a buÚka. 15. Z·kladnÌ dÏje na bunÏËnÈ ˙rovni ProvoznÌ dÏje v buÚce. ñ Metabolismus jako soubor enzymatick˝ch reakcÌ; biologicky v˝znamnÈ vlastnosti bÌlkovin, enzymy. ñ Bioenergetika: zÌsk·v·nÌ energie katabolismem, kvaöenÌ, d˝ch·nÌ, anabolismus, fotosyntÈza, v˝znam ATP. ñ FotosyntÈza ñ fotosyntetick˝ tok elektron˘ a soustava p¯enaöeˢ v membr·nÏ thylakoid˘, reduktivnÌ asimilace CO2. NukleovÈ kyseliny, replikace. BiosyntÈza protein˘, genetick˝ kÛd, mechanismus syntÈzy, v˝znam m-RNA a ribosom˘. V˝znam replikace DNA pro rozmnoûov·nÌ bunÏk prokaryotnÌch i eukaryotnÌch. 16. DÏdiËnost a promÏnlivost Pr˘bÏh a v˝znam meiosy, gameta, zygota ñ oplozenÌ, mitosa. Klasick· genetika ñ DÏdiËnost kvalitativnÌch znak˘. Hybridizace a ötÏpenÌ v dalöÌch generacÌch, z·kladnÌ pojmy dÏdiËnosti, ˙pln· a ne˙pln· dominance, recesivita, vazba gen˘ ñ chromosomy, genovÈ interakce. ñ GenetickÈ urËenÌ pohlavÌ, heterochromosomy a pohlavÌ, znaky v·zanÈ na pohlavÌ. ñ DÏdiËnost kvantitativnÌch znak˘, geny malÈho ˙Ëinku, variabilita fenotypu. ñ Genetika ËlovÏka. SpecifickÈ problÈmy a metody, dÏdiËnÈ choroby. ñ Z·klady populaËnÌ genetiky. Molekul·rnÌ genetika ñ Molekul·rnÌ biologick· podstata genu. Mechanismus dominance a recesivity. ñ Mutace. Z·kladnÌ typy a p¯Ìklady, cytologick· a molekul·rnÌ ñ biologick· podstata, v˝znam v patologii a evoluci. ñ Variabilita jedinc˘ v r·mci druhu, modifikace. ñ Molekul·rnÌ evoluce. ñ GenovÈ inûen˝rstvÌ a klonov·nÌ ñ vyuûitÌ v ölechtitelstvÌ a plemenitbÏ, genov· terapie, polyplodie, mezidruhovÈ k¯ÌûenÌ. 17. Ekologie V˝voj, dÏlenÌ, vztahy a v˝znam ekologie. Planeta ZemÏ. BiosfÈra jako jedna ze sfÈr ZemÏ, energetika biosfÈry. BiochemickÈ cykly ñ C, N, P, Ca....... 155
Opakov·nÌ ñ rostlinn· a ûivoËiön· populace. Jedinec, populace, druh ñ nika, biotop, cenosa. Ekologick· valence a abiotickÈ faktory, z·kladnÌ charakteristiky (hustota, r˘st, mnoûivost populace, ˙mrtnost, stÏhov·nÌ, zmÏny v Ëase, vz·jemnÈ vztahy mezi populacemi). Srovn·nÌ rostlinn˝ch a ûivoËiön˝ch spoleËenstev. SloûenÌ, druhov· rozmanitost, p·smovitost, stupÚovitost, charakteristika, ekologickÈ faktory abiotickÈ a biotickÈ, meznÌ ËinitelÈ, ekologickÈ dominanty. PostavenÌ jednotliv˝ch spoleËenstev v r·mci r˘zn˝ch ekosystÈm˘. P¯Ìklady, struktura, tok hmoty a energie (producenti, konzumenti, destruenti), potravnÌ ¯etÏzce, ˙rovnÏ, ekologickÈ pyramidy, homeost·ze a v˝voj ekosystÈmu, sukcese. BiosfÈra a ËlovÏk. EkologickÈ problÈmy v r·mci udrûitelnÈho rozvoje spoleËnosti. BiologickÈ aspekty ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ, Agenda 21 ñ program pro 21. stoletÌ, ukazujÌcÌ cestu k udrûitelnÈmu rozvoji na naöÌ planetÏ, p¯ijat˝ na konferenci OSN o ûivotnÌm prost¯edÌ a rozvoji v roce 1992, obnovitelnÈ a neobnovitelnÈ zdroje. 18. Biologie a spoleËnost V˝hled, budoucnost biologick˝ch vÏd. V˝znam biologie pro modernÌ spoleËnost, n·vaznost biologie na ostatnÌ p¯ÌrodnÌ vÏdy, v˝sledky v˝zkumu jako argumenty proti pavÏd·m a povÏr·m.
III. P¯Ìstupy k obsahu a organizaci v˝uky UËebnÌ osnovy biologie jsou koncipov·ny tak, aby umoûÚovaly diferenciaci v obsahu i rozsahu v˝uky v n·vaznosti na pevnou Ëasovou dotaci, vymezenou p¯edmÏtu uËebnÌm pl·nem, na moûnosti za¯azenÌ p¯edmÏtu do roËnÌku p¯i oznaËenÌ ÑRì a ve vyûitÌ disponibilnÌch hodin pro nav˝öenÌ z·kladnÌ ËasovÈ dotace. Posloupnost a ¯azenÌ tematick˝ch okruh˘ a celk˘, stejnÏ tak i ¯azenÌ osnovn˝ch hesel, m· pro vyuËujÌcÌho doporuËujÌcÌ charakter. VyuËujÌcÌ pracuje volnÏ i s doporuËen˝m rozöi¯ujÌcÌm uËivem. VymezenÌ obsahu uËiva, jeho metodicko-didaktickÈ uspo¯·d·nÌ, je p¯edmÏtem ËasovÏ tematickÈho pl·nu, kter˝ si vyuËujÌcÌ zpracov·v· s ohledem na podmÌnky ökoly a svÈ pedagogickÈ z·mÏry ve v˝uce biologie. V tomto pl·nu se doporuËuje zohlednit opakov·nÌ a systematizaci uËiva botaniky a zoologie, ve vyööÌch roËnÌcÌch pak p¯Ìpravu k maturitnÌ zkouöce. Z·vaznou souË·stÌ v˝uky biologie jsou laboratornÌ cviËenÌ ñ minim·lnÏ 5x v pr˘bÏhu ökolnÌho roku. Odborn˝ gestor V⁄P: RNDr. Alena K˘lov·
156
