Ústav geologie a pedologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav geologie a pedologie

Možnost uplatnění geoturistiky na území mikroregionu Bystřicka a Nedvědicka

Bakalářská práce

2007

Michal Bednář

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Možnost uplatnění geoturistiky na území mikroregionu Bystřicka a Nedvědicka zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: 2.5. 2007

Michal Bednář

Poděkování: Rád bych poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Aleši Bajerovi za trpělivost při četných konzultacích v průběhu psaní této práce. A také všem, kteří mi pomohli při shromažďování potřebných údajů.

Michal Bednář Možnosti uplatnění geoturismu na území mikroregionů Bystřicko a Nedědicko

Abstrakt: Název mé Bakalářské práce zní: Možnost uplatnění geoturismu na území mikroregionu Bystřicka a Nedvědicka. Cílem práce bylo zjistit, jaké má předpoklady území mikroregionu Bystřicka a Nedvědicka pro uplatnění v celkem mladém odvětví turistiky a to geoturismu. Jednoduše řečeno geoturismus je cestování do přírodních oblastí s vzácnými geologickými úkazy. Chrání je i životní prostředí, má vzdělávací efekt a zlepšuje prosperitu místních lidí. Byly vymezeny hranice území a shrnuty dostupné znalosti, jak z oblasti geografie, geologie, pedologie, hydrologie, klimatu a bioty, tak i dostupnost, zabezpečení v ubytování, stravování a informovanost v regionu. Bylo také vybráno 22 možných lokalit, které splňují principy geoturismu a mohli by být tedy do budoucna zařazeny do oblasti zájmu tohoto odvětví turistiky. Pro tyto lokality byla určena poloha, dostupnost, a zajímavé informace.

Klíčová slova: geoturismus, geologicky významné území, lom, důl, zřícenina Michal Bednář The chances of use geotourism in territory of microregions Bystřice n.Pern. and Nedvědice Abstract: Name of myBachelor´s work is: The chances of use geotourism in territory of microregions Bystřice nad Pernštejnem. and Nedvědice. Purphose of the work was finding out what suppositiones the selected area has for use in a quite young area of tourism, that is, the geoturism. There were resumed available knowledge, both from the area of geography, geology, pedologi, hydrology, climatology and biota and also availability, accomodation security,catering and knowingh in region. There were selected 22 some possible localites which could be ranked into the spere of interest in the area of tourism into the future. It was defined the localization, aicerriblement and interesting information for these lokalities. Keywords: geotourism, geologically significant area, quarry, mine, ruin

Obsah 1. Úvod…………...…………………………………………………………………….7 2. Geoturismus ..………………………………………………………………………..8 3. Poloha a vymezení oblasti ……………..…………………………………................9 4. Biogeografická poloha ……………………………………..………………………10 5. Přírodní podmínky …………………………………………………………............11 5.1. Geologické poměry ……..…………………………………………….............11 5.2. Pedologické poměry ………………………..…………………………………12 5.3. Hydrologiclé poměry …………………………………………..……………...12 5.4. Klimatické poměry ……………………………………………………..……..13 5.5. Biota ……………………………………………………………………..……15 6. Dostupnost …………………………………………………………..……….. …...18 7. Zázemí pro turistiku ………………………………………..………………………20 8. Vybraná území pro možnost uplatnění geoturismu ………………..………………21 8.1. Geologicky významné území ………………………………………..………..21 1) Rožná – Hradisko ( Li pegmatit) ……………………………………...21 2) Věžná (serpentinit) …………………………………………….……...21 3) Věžná (pegmatit) ………………………………..……………………22 4) Pernštejn u Nedvědice (Fe skarn) ………………..……………………23 5) Nedvědice (mramor) ……..……………………………………………23 6) Nedvědice (rula) ………………………..……………………………..24 7) Švařec – Cumberg (polimetické historické ložisko) ……………..……24 8) Sklad vyhořelého jaderného paliva – Skalka ………………..………...27 9) Dolní Rožínka (těžba uranu) …………………………………..……...28 8.2. Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem ……………………………..…29 10) Expozice: Uran na Vysočině ……………………………………..…...29 8.3. Skály nad řekou Svratkou ………………………………………………..…...29 11) Skály v okolí Víru …………………………………………..………...30 12) Vysoká skála (Štěpánov nad Svratkou) …………………………..…...31 13) Sokolí skála (přírodní památka) ……………………..………………..32 8.4. Historická opevnění a zříceniny ………………………………………..…….32 14) Přírodní památka Štarkov – zřícenina hradu Skála ………………..….32

15) Zřícenina hradu Dalečín ……………………………..………………..33 16) Zřícenina hradu Pyšolec ……………………………………………....34 17) Zřícenina hradu Auešperk ……………………………..……………...34 18) Zřícenina hradu Zubštejn ………………………………….………….35 19) Hrad Pernštejn ……………………………………………………..….35 20) Zřícenina hradu Mitrov ……………………………………..………...36 21) Zřícenina hradu Lísek (Bukov) ………………………………..……...36 22) Partizánský bunkr ( Štěpánov nad Svratkou) ………………………....37 9. Rizika geoturismu …………………………………………..………………………38 10. Diskuse ……………………………………………………………..……………..39 11. Závěr ………………………………………………………………………..……...41 12. Použitá literatura ………………………………………………………..…………42 13. Přílohy ……………………………………….……………………………………44

1. Úvod Oblast Bystřicka a Nedvědicka je krajem hledání a nacházení. Nejsou tu štíty hor vztyčené proti nebi jako boží rozhledny. Nejsou tu jezera, šumění moře a bizardní výtvory přírody, které vás z dálky a na první pohled upoutají. Není snadné být turistou tohoto kraje. Nestačí se jen dívat, ale musí se jít a kousek po kousku odkrývat to, co je tak snadné minout. Daleké výhledy z nenápadných návrší, na která je snadné vystoupit, avšak nalézt je, bývá těžší. Hrad nad řekou, zříceniny na kopcích, staleté stromy a všude kolem historie. Bystřicko a Nedědicko je charakterizováno jako oblast, kde dominující ekonomickou aktivitou bylo v uplynulých desetiletích jednak zemědělství, jednak těžba a zpracování uranové rudy. Protože obě tyto činnosti jsou v posledních letech utlumovány, snaží se obce společně s podnikatelskou sférou hledat alternativní činnosti. Jednou z nich je turistika, pro niž jsou v oblasti příhodné podmínky a ty nejsou dosud zdaleka využívány. Asi jednu třetinu území pokrývají lesy, více než polovinu tvoří zemědělská půda. Zdejší terén je vhodný k procházkám, výletům, rybaření a k celkovému tělesnému i duševnímu odpočinku. Přírodní podmínky nabízejí příležitosti pro radosti všech ročních období. V létě se nám nabízí procházky voňavými lesy, houbaření, plavání, cykloturistika, v zimě lze využít lyžování na běžeckých lyžích zimní krajinou, která má i v zimě svá kouzla, nebo lze využít sjezdového lyžování. Nejvíce turisticky atraktivní je Westernové městečko Šiklův Mlýn ve Zvoli, hrad Pernštejn a samozřejmě nádherně čistá a nedotčená příroda. Na území Bystřicka a Nedvědicka se nachází spousta dalších zajímavých, ale turisticky ne příliš známých oblastí. Bystřicko a Nedědicko nepatří zrovna mezi nejnavštěvovanější místa naší republiky, jak ze stran domácích, tak i zahraničních turistů. Ale přitom skýtá spoustu zajímavých míst. S turismem souvisí spousta jiných věcí. Jako je například nezaměstnanost, jistá prestiž a popularita, dotace státu i Evropské unie, zájem firem, rozvoj obchodu atd. A proto musí návštěvníci odjíždět spokojeni, aby se rádi vraceli a samozřejmě doporučovali navštívení Bystřicka a Nedvědicka svým známým.

7

2. Geoturismus Geoturismus je pojem doložitelný v turistickém ruchu, který také přijímá principy z více známého turistického odvětví a to z ekoturismu. Je definován jako: Turistika, která udržuje nebo zvyšuje geografický charakter určitého místa. Jeho prostředí, kulturu, estetiku, dědictví a blahobyt jejích usedlíků. Aktivně přispívá k ochraně přírodního a kulturního dědictví, v plánování, rozvoji a provozu zahrnuje místní lidí. Přispívá k jejich prosperitě. Má prvek vzdělávací či studijní. Návštěvníkovi vysvětluje význam přírodního a kulturního bohatství a je vhodná pro nezávislé cestovatele stejně jako pro organizované zájezdy malých skupin. Hlavně jde o to, aby toto odvětví cestovního ruchu mělo především osvětové, vzdělávací efekty, tedy aby budoval vztah člověka k přírodě, aby lidé chápali procesy v přírodě, aby věděli, co mohou poničit, aby prostě respekt a láska vůči přírodě rostly. Geoturistická etika je jako doktorský zákoník etiky, znamená "hlavně nedělejte žádné zlo a neubližujte (tedy neničte a neškoďte přírodě)." Vhodné oblasti pro geoturismus jsou území, která zahrnují konkrétní geologické dědictví a mají strategii trvale udržitelného územního rozvoje. Geologické lokality musí být z odborného hlediska dostatečně kvalitní a vzácné. Tyto území se zaměřují na ochranu území, vzdělávání a šetrné využívání území. Typy území:skalní útvary, skalní města, krasová území, jeskyně, archeologická a paleontologická naleziště, vulkanické jevy, staré doly včetně důlních zařízení, lomy, zříceniny, muzea ……atd. Jednoduše řečeno geoturismus je cestování do přírodních oblastí s vzácnými geologickými úkazy. Chrání je i životní prostředí, má vzdělávací efekt a zlepšuje prosperitu místních lidí.

8

3. Poloha a vymezení oblasti • poloha Území nenachází v severovýchodním cípu Českomoravské vysočiny. Bystřicko patří do kraje Vysočina a Žďárského okresu. Nedědicko je již na severním okraji kraje Jihomoravského a okresu Brno – venkov. • vymezení Při vymezování oblasti jsem severní hranici vedl od Borovnice po stávající hranici okresu Žďár nad Sázavou a stejně jsem pokračovali i na východě, kde jde tato hranice těsně za hřebenem levého břehu Svratky. Od Borače, jsem vytvořil jižní hranici čarou jdoucí téměř přesně na západ, tedy přes Drahonín a Meziboří až k Pikárci. Při stanovení západní hranice jsem obešel Bobrovou, která spadá spíše do Novoměstska, a potom šel téměř rovně na sever až k Borovnici. S výjimkou Jjmramovska a několika obcí na jih od Nedvědice se převážně jedná o obce bývalého soudního okresu Bystřice nad Pernštejnem. Snad má tedy takto vymezený region svou logiku.

Návaznost na další regiony Zpracovaná oblast Bystřicka a Nedvědicka má dobrou návaznost na řadu jiných regionů v sousedství a zdejší putování se také dá spojit s návštěvou dalších atraktivit mimo uvedené území. Ideálním cílem se může stát tato oblast pro obyvatele Brna a jeho okolí. Na východě sousedí s Blanenskem a po silnici I. třídy č. 19 je snadno dosažitelné pro zájemce z okolí Blanska, Boskovic i Prostějova. Návštěvu regionu lze naopak spojit s výletem do Moravského krasu, Boskovic, Rudky, Kunštátu atd. Severně se dá namířit do památné Poličky, Litomyšle či Svitav a zrovna tak nebudou obyvatelé těchto regionů litovat návštěvy Bystřicka a Nedvědicka. Od západu přiléhá Novoměstsko, známé středisko výtvarného umění a sportu, a Žďársko s celou řadou zajímavých památek, z nichž je nejvíce ceněný UNESCO chráněný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. I tato místa jsou ideální pro společnou návštěvu. Tato oblast je přístupná i od Prahy po dálnici DI, kdy lze sjet buď už u Velkého Beranova a přes Žďár a Nové Město, nebo stačí sjet z dálnice až ve Velkém Meziříčí a přes Křižanov se zájemce dostane do oblasti Bystřicka u Pikárce a Moravce. Důležité místo má Bystřicko a Nedvědicko v celostátně budované síti cyklotras. Mapa navazujících regionu 1: 1000000 (zdroj: http://www.t-mapy.cz/)

9

4. Biogeografická poloha Oblast spadá do provincie Česká vysočina. Protože zasahuje jak do Čech, tak na Moravu, dostala příznačný název Česko-moravská subprovincie. Tato oblast se dělí na několik celků. Bystřicko – Nedědický region patří do Hornosvratecká vrchovina. Přesněji do Nedvědická vrchovina a do bioregionu Sykoř. Podstatná část oblasti Bystřicka leží v přírodním parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v roce 1996. Jeho hranice zhruba vymezují obce Jimramov Sulkovec - Rozseč - Lomnice - Kaly - Olší - Věžná - Věchnov - Bystřice – Písečné Lísek - Jimramov. Dále jsou zde přírodní rezervace Údolí Chlébského potoka, Sokolí skála, Čepičkův vrch, Pod Sýkořskou myslivnou, Nad horou, Vírská skalka, Ochoza, národní přírodní památka Švařec a přírodní památky Nyklovický potok, Míchovec, Synalovské kopaniny, U Hamrů, Kocoury, Nad koupalištěm, Křižník, Ostražka, Štarkov a Prosička. Území přírodního parku zaujímá celkovou plochu 251 km2. Přírodní park se zřizuje za účelem ochrany krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní, a historická charakteristika vymezeného území s vysokými biologickými a estetickými hodnotami a za účelem ochrany zdravých životních podmínek bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti. Přiměřená hospodářská činnost zůstává tak předpokladem optimální využitelnosti území, formy hospodářského využití jsou pouze vhodně přizpůsobeny. Posláním parku je zachovat a podpořit přírodní a kulturní hodnoty vyvážené krajiny s optimálními podmínkami pro únosnou individuální rekreaci v přírodě, což předpokládá uchování trvalých travních porostů, rozptýlené zeleně a okrajů lesů zpevněných pásy křovin, včetně výstavků na hraničních liniích, současně s dobrou produkční a krajinotvornou funkcí. Splnění těchto požadavků zajišťují v oblasti přírodního parku vlastníci a uživatelé pozemků.

10

5. Přírodní podmínky 5.1. Geologické poměry Geologický vývoj Bystřicko a Nedědicko leží na území, které se nazývá Českomoravská vrchovina. Patří ke krajinám s nejdelším geologickým vývojem. Spolu s dalšími pohořími tvoří jádro Českého masivu, jehož stáří se odhaduje na více než jednu miliardu let. Ve své dnešní podobě představuje Českomoravská vrchovina zarovnané hercynské pohoří, jehož tvary oživily i mladší tektonické pohyby. Dnešní krajina s malebnými kopci, lesy a údolími řek je výsledkem vývoje trvajícího stamiliony let. V posledních staletích je ovlivňována i činností člověka. V době předprvohorní proběhlo v Českém masivu assyntské vrásnění, na konci prvohor pak vrásnění variské neboli hercynské. Českomoravská vrchovina byla vyšším pohořím, než je dnes. S variským vrásněním je spojena další přeměna hornin, zejména však vznik velkých masivů hlubinných vyvřelých hornin a některých rudných žil zlata, stříbra, olova - zinku a mědi (Polák,1960). V teplém a převážně vlhkém podnebí druhohor následovala postupná eroze a denudace horstva až do podoby zarovnaného povrchu. Koncem druhohor byla část oblasti zalita mořem, po němž se uchovaly usazené horniny (sedimenty) na severním okraji území. Koncem druhohor a zvláště v třetihorách byly oživeny některé starší zlomy vlivem tlaků, způsobených alpínským vrásněním v Karpatech. Některé části byly vyzdviženy, jiné poklesly a byly několikrát opakovaně zality mořem. Koncem třetihor se začala utvářet nová říční síť a ve starších čtvrtohorách vznikala romantická kaňonovitá údolí řek. Ve čtvrtohorách se střídaly doby ledové a meziledové. Silné mrazové zvětrávání uvolnilo velké množství materiálu v balvanitých sutích. Z této doby pocházejí návěje spraší (využívané později jako cihlářské hlíny), štěrkovité terasy řek i první kamenné nástroje pravěkých lovců na jihovýchodě území. Od mladších čtvrtohor do dnešní doby je novým geomorfologickým činitelem činnost člověka. V krajině se objevují odlesněná území se zvýšenou erozí a velké terénní úpravy. Geomorfologické poměry Území Vysočiny patří k Hercynskému systému, subsystému Hercynská pohoří. Další systém tvoří v naší republice Alpsko-himalájský systém, jehož subsystémy tvoří Karpaty a Panonská pánev. V rámci Hecynských pohoří patří území Jihlavského kraje do provincie Česká vysočina. Protože oblast zasahuje jak do Čech, tak na Moravu, dostala příznačný název Česko-moravská subprovincie. V rámci této subprovincie má Českomoravská vrchovina rozlohu 11750 km2. Tato oblast se dělí na několik celků. Křemešnická vrchovina Javořická vrchovina Křižanovská vrchovina Jevišovická pahorkatina Hornosázavská pahorkatina Železné hory Hornosvratecká vrchovina

11

Podcelky: Žďárské vrchy Nedvědická vrchovina Hornosvratecká vrchovina je nejčlenitějším celkem Jihlavského kraje. Zajímavé jsou zde některé partie. Žďárské vrchy dosahují nejvyšším vrcholem Devět skal nadmořské výšky 836 metrů. Řada hřbetů v této části má nadmořskou výšku přes 800 metrů a jsou hustě zalesněny. Roku 1970 byla v oblasti Žďárských vrchů zřízena chráněná krajinná oblast. Nedvědická vrchovina je nejčlenitější částí Českomoravské vrchoviny. Typické jsou vysoké hřbety a hluboké údolí Svratky a Nedvědičky, ve kterých výškový rozdíl dosahuje téměř 300 metrů. 5.2. Pedologické poměry Půdní typy Půdní typy charakterizují půdu zejména z hlediska obsahu humusu. O rozšíření půdních typů rozhoduje především nadmořská výška. Nejrozšířenějším půdami jsou kambizemě (Němeček, 2001) vytvořené převážně na zvětralinách žul a rul. Kambizemě najdeme na svazích a vyvýšeninách od nadmořských výšek 400 metrů. Mají vyšší podíl zvětralin a jsou většinou zalesněny. V širších údolích řek se na štěrkopískových náplavech vytvořila půda nivní (Němeček, 2001- fluvizemě, gleje, pseudogleje). Tam, kde není zaplavována, se dá zemědělsky využívat.Dále jsou zastoupeny luvizemě, podzoly a okrajově organonem. Půdní druhy Půdní druhy charakterizují půdu především z hlediska propustnosti vody. Rozložení půdních druhů je závislé na druhu hornin a způsobu zvětrávání. Z půdních druhů zcela převažují půdy lehké, pro vodu dobře propustné. Jde o půdy hlinitopísčité a písčitohlinité, které ve vyšších polohách se jedná o půdy silně štěrkovité až kamenité s obsahem štěrku. Středně těžké půdy jsou hlavně hlinité. Mají příznivý vzdušný a vodní režim, neboť zadrží hodně vody a přitom zůstávají dobře provzdušněny. Těžké jílovité půdy se vyskytují ojediněle. 5.3. Hydrologické poměry Říční síť Úmoří Černého moře Svratka pramení u Křivého Javora a Žákovy hory, je dlouhá 173,9 km, plocha povodí je 7118,7 km2.Vlévá se do Dyje ve střední nádrži Nové Mlýny. V Nedvědické vrchovině se zařezává do hlubokého údolí. V této části toku byla vybudována Vírská údolní nádrž. Její významné přítoky jsou: Fryšávka, Bystřice, Nedvědička a Loučka. Nedvědička pramení u Zubří, měří 28,6 km a do Svratky vtéká v Nedvědici. Kolem uvedených toků se zachovala spoustahradních zřícenin. Na březích Svratka je to: Dalečín, Pyšolec, Zubštejn, Hradisko u Štěpánova. Nad tokem Fryšávky Skály, v údolí Bystřičky Aueršperk, nad Nedvědičkou Hradisko u Rožné a krásný hrad Pernštejn. Na zříceniny je bohatý tok Loučky: Mitrov, Víckov, Košíkov.

12

Přehradní nádrže Vir I a II Údolní nádrž Vír (Vírská přehrada) na řece Svratce má vodní plochu o rozloze 212 ha a délce 9,3 km. Nádrž slouží jako zásobárna pitné vody, nákladně byl vybudován vodovod až do Brna, je zde malá hydroelektrárna a nádrž má i retenční význam. Dominantní vodní plochou je přehradní nádrž Vír (dokončená 1958) s druhou nejvyšší hrází v ČR (76,5 m) a vodní plochou 223,6 ha. Rybníky Rybníky patří do krajiny Českomoravské vrchoviny již od nepaměti. Nejstarší z nich byly zakládány již ve 13. století. Přesto, že jich byla v minulosti řada zrušena, zůstalo jich dost, aby krášlily přírodu. Rybníky mají i značný hospodářský význam: slouží k chovu ryb, rekreaci. Nejvyhledávanější rybníky jsou Skalský a Domanínský v těsné blízkosti Bystřice. Dále rybníky Mezibořský a Dolnolibochovský jižně od Moravce. A spousta dalších malých rybníčků. Převládá stupeň zvodnění číslo 1,tedy puklinové (Frank, 1965). Z hlediska povrchových vod je oblast málovodná 3-6 l/s.km2.Vydatnost pramenů a průměrných měsíčních stavů podzemních vod je nejvyšší v měsících březen – duben, naopak nejnižší září – listopad. Průměrný specifický odtok podzemních vod je méně než 0,30 l/s. (Kříž,1971) 5.4. Klimatické poměry Podnebí je podle klimatických charakteristik zařazena v nejvyšších polohách do oblasti chladné, ale většina území do oblasti mírně teplé. Nejstudenějším měsícem bývá zpravidla leden, nejteplejším červenec. Zimní období je charakterizováno průměrnou denní teplotou pod bodem mrazu. Toto období začíná koncem listopadu, a končí ve vyšších polohách začátkem března. Letní období s průměrnými denními teplotami nad 15 °C trvá od konce června do začátku září. Podnebí zde patří do vlhčí oblasti ČR. Srážky, jejich množství a intenzita jsou závislé jednak na nadmořské výšce a převažují směru větru, jednak na reliéfu. Množství ročních srážek se pohybuje na od 550 mm do 800 mm. Většina srážek, téměř dvě třetiny, spadne v období duben až září. Nejvíce srážek spadlo v září 60,5 ml. Sněhové srážky končí koncem dubna, od začátku listopadu. Průměrný počet dní se sněžením je 52 dní. Výška sněhové pokrývky dosahuje v níže položených oblastech 20 cm, ve vyšších až 55 cm. Vítr je velmi proměnlivým klimatickým prvkem a výrazně jej ovlivňuje reliéf. Na území kraje převažuje západní až severozápadní proudění. -nejnižší lednová teplota je –12 °C, naopak nejvyšší 6 °C. Ale v únoru naměřeno 15 °C. -nejnižší červencová teplota 9 °C, nejvyšší 32 °C. -počet teplých dnů 40-50 -počet dnů s prům. teplotou 10oC-více 140-160 -počet lednových dnů 110-130

13

- prům. teplota v lednu -3 -4 - prům. teplota v červnu 17-18 - prům. teplota v dubnu 6-7 - prům. teplota v říjnu 7-8 -prům.počet dnů se srážkami nad 1mm a více 100-120 -srážkový úhrn ve vegetačním období 400-150 -počet dnů se zamračenou oblohou 120-150 -počet dnů s jasnou oblohou 40-50 -prům. letní teplota vzduchu 16oC -prům. zimní teplota vzduchu 7oC -prům. roční teplota vzduchu -2oC

30

90

20

60

10

30

0

0

-10

průměrné srážky [mm]

průměrná teplota [°C]

Klimadiagram - stanice Usuší, Čížky (odpovídá J části území)

-30 I

II

Teplota

III IV V VI VII VIII IX X XI XII m ěsíce

Srážky

Průměrná teplota vzduchu za období 1901 – 1950 (Veselský1961) I

II

III

IV

t

-2,6

-1,1

3

8

h

32

27

30

39

V

X

XI

XII

13,3 16,2 18,2 17,2 13,5

8,2

3,2

-0,5

80

48

44

39

60

VI

71

VII

VIII

65

IX

44

50

150

40

120

30

90

20

60

10

30

0

0

-10

I

II

III IV V VI VII VIII IX X XI XII

průměrné srážky [mm]

průměrná teplota [°C]

Klimadiagram - stanice Bystřice nad Pernštejnem (odpovídá stř. a S části území)

-30

Teplota Srážky

m ěsíce

Průměrná úhrn srážek(mm) za období 1901 – 1950 (Veselský1961) I

II

III

IV

t

-3,9

-2,5

1,4

6,2

h

42

37

32

47

V

VI

VII

VIII

IX

11,9 14,6 16,6 15,6 11,8 67

75

77

14

80

53

X

XI

XII

6,6

1,4

-2

54

49

41

5.5. Biota Většina území leží v hercynské biogeografické podprovincii v předhoří Českomoravské vrchoviny. Podle regionálně fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu 68 moravské podhůří Vysočiny. Podle biogeografického členění (Culek a kol. 1996) patří převážná část biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské. Vzhledem k drsnějšímu klimatu tohoto území není druhová pestrost jednotlivých biotopů příliš velká, celkový počet rostlinných a živočišných druhů je však díky pestrosti krajiny poměrně vysoký. Protože nadmořská výška oblasti se pohybuje od 300 do 700 metrů, můžeme se zde na poměrně nevelkém území setkat jak s teplomilnými druhy nižších oblastí, tak s druhy podhorskými a horskými.

Lesy Lesy jsou významným krajinným prvkem, protože pokrývají přes 30 % plochy jeho území. Původní lesy na většině území kraje byly tvořeny přirozenými bučinami a jedlobučinami. Nevelké zbytky těchto původních porostů se zachovaly na několika místech. jsou to tyto mapové jednotky. Z Acidofilních bučin a jedlin to jsou Bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Na minerálně chudých silikátových půdách. Vyznačují se jednoduchou vertikální strukturou, je tvořena většinou jen stromovým a bylinným patrem. Keřové patro vzniká jen zmlazením buku. Mechové patro je potlačeno bohatým opadem bukového listí, které se obtížně rozkládá. Stromové patro bývá často tvořenu pouze bukem (Fagus sylvatica). Jako příměs se vyskytuje v nižších polohách dub zimní, řídčeji letní (Quercus petraea. Q. robur) popřípadě lípa srdčitá (Tilia cordata). Dříve tvořila příměs stromového patra i jedle (Abies alba). V bylinném patře dominuje Luzuola luzuloides, Deschampsia flexuosa, řídčeji Calamagrostis arundinacea, Vaccinium myrtillus nebo Poa nemoralis. Z Dubohabřín a lipových doubrav to jsou černošové dubohabřiny (Melanpyro nemorosi-Carpinetum) Na mezotrofních až eutrofních stanovištích. Obsah mapovací jednotky tvoří stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata na vlhčích stanovištích T. platyphyllos) dub letní (Quercus robur) a stanovištně náročné listnáče (jasan,klen, mleč, třešeň). Ve všech nebo inverzních polohách se též objevuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobře vyvinuté keřové patro tvoří mezofilní druhy. Opadavých listn. lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy především: (Hepatika nobilis, galium sylvatikum. Campanula persicifolia,

15

Lathyrus vernus méně často trávy Poa nemoralis, Fastuca heterophyla). Z Květnatých bučin to jsou Kostřavové bučiny (Festuco altissimae-Fagetum) Je tvořena prakticky jen stromovým a bylinným patrem Keřové chybí, mechové patro bývá vyvinuto jen nahodile a fragmentálně.Ve stromovém patře převládá buk (Fagus sylvatica) k němuž je pravidelně přimíšen javor klen (Acer pseudoplatanus), řídčeji jedle (Abies alba). Květnatých bučin je charakterizována převládnutím druhu Fastuca altissima a nižším počtem druhů v bylinném patře. (Zdenka Neuhäslova a Jaroslav Moravce a kol. 1997) Převážnou většina zalesněného území tvoří dnes smíšené lesy a jehličnaté monokultury Stromové patro smíšených lesů tvoří dominantní dřeviny buk lesní, jedle a smrk, doplněné dalšími listnáči jako javor klen, javor mléč, jilm horský, lípa malolistá. Smíšené bučiny mají bohaté bylinné patro s převahou podhorských a horských druhů. Z chráněných druhů zde můžeme nalézt sněženku podsněžník, lýkovec jedovatý. Pro bučiny jsou typické i mařinka vonná, kopytník evropský, žindava evropská, jaterník podléška, kapraď samec. Původní lesy byly nahrazeny v průběhu minulého století rychle rostoucími smrkovými monokulturami, které dnes tvoří více než 90 % lesů. Smrčiny jsou charakteristické nízkou intenzitou světla a kyselou reakcí půdy. Bylinné a keřové patro je proto vyvinuté pouze na okrajích lesů a mýtinách a je tvořeno druhy, které snášejí kyselou půdy, jako například šťavel kyselý, locika zední, brusnice borůvka, přeslička lesní. Z hlediska zvířeny jsou lesy druhově nejbohatším biotopem. Většina lesních porostů není dosud chemicky ošetřována, a proto je domovem obrovského množství bezobratlých živočichů, především hmyzu. Řada druhů hmyzu jako například kůrovci, obaleč, bekyně mniška nebo pilořitka, však může svým přemnožením narušit rovnováhu ekosystému lesa. Obojživelníci jsou v lesním prostředí zastoupeni hojným skokanem hnědým, dále zde najdeme čolka horského a vzácně mloka skvrnitého. Z plazů žije v lesích drobná ještěrka živorodá, slepýš křehký a náš jediný jedovatý had zmije obecná. Druhově nejbohatší skupinou obratlovců v lesích jsou ptáci. Ve všech typech lesa se setkáme s několika druhy sýkor a pěnic, hnízdí zde pěnkava obecná, brhlík, datel černý, žluna šedá, strakapoud velký a prostřední. Z dravců hnízdí v lesích káně lesní, krahujec obecný, jestřáb lesní. Sovy jsou v lesích zastoupeny hojně puštíkem obecným a kalousem ušatým, na skalnatých a kamenitých svazích hnízdí výr velký. Ze savců obývá lesy několik druhů lovné zvěře, které jsou středem zájmu mysliveckého hospodaření. Jelen obecný se vyskytuje v oblasti Žďárských vrchů, srnec obývá celou oblast. Na několika místech se vyskytují nepůvodní druhy zvěře: sika

16

východní, daněk skvrnitý a muflon. Dalším významným lovným druhem je prase divoké. Z šelem se v celé oblasti hojně vyskytuje liška obecná, kuna lesní a jezevec. Z četných drobných savců lze jmenovat například norníka rudého a rejska obecného. Z letounů se zde vyskytují stromové a horské druhy jako netopýr pestrý a netopýr ušatý.

17

6. Dostupnost regionu • Silniční doprava: Automobilová: Takovým středem oblasti je město Bystřice nad Pernštejnem tak proto budu veškeré trasy směřovat sem. Směr z : Brna - Bystřice nad Pernštejnem Po přivaděči R43 sjezd na Kuřim po komunikaci č.385 do Tišnova potom po č.387 přes Nedvědici do Štěpánov nad Svratkou a odtud po č.150 do Bystřice nad Pernštejnem (46,5km) Boskovice - Bystřice nad Pernštejnem Po komunikaci č.150 přes Kunštát a Štěpánov nad Svratkou (35km) Žďár nad Sázavou - Bystřice nad Pernštejnem Po komunikaci č.150 přes Nové Město na Moravě (27km) Polička - Bystřice nad Pernštejnem Po komunikaci č.360 do Jimramova a po č.350 do Bystřice nad Pernštejnem (28km) Z dálnice D1 ve směru Praha –Brno sjezd na 141 km ve Velkém Meziříčí dále po komunikaci 360 přes Křižanov , Moravec do Bobrové a po 388 přes Zvoli do Bystřice nad Pernštejnem (32km) Autobusová: S autobusovou dostupností je to mnohem lepší. Dopravu v regionu zabezpečuje autobusová společnost ZDAR Žďár s pobočkou v Bystřici nad Pernštejnem. Odtud se prakticky můžete dostat téměř do jakékoliv vesničky. Existuje pravidelné přímé spojení z Bystřice nad Pernštejnem do Brna a Žďár nad Sázavou. Cyklistická: Územím prochází také několik cyklistických tras: Dálková cyklotrasa Pražská č.1 (250 km): Brno - kolem Brněnské přehrady do Veverské Bítýšky - Tišnov - Nedvědice (Pernštejn) - Bystřice nad Pernštejnem - Hlinsko - Seč (přehrada) - Čáslav - Kutná Hora - Sázava - Jevany – Praha Nadregionální cyklostezky Mlynářská stezka (180 km) :Mlynářská stezka je tématická nadregionální cyklistická trasa, jejíž hlavním motivem je historie mlynářství. Trasa začíná v Novém Městě na Moravě na Žďársku a končí v rakouském městečku Hardegg. Je dlouhá přes 180 km a propojuje území Vysočiny, Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska Santýnyho č.5061 (64 km): Ta je věnována právě osobě nejvýznamnějšího představitele českého gotizujícího baroka Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Santiniho cyklotrasa je značená 64 kilometrů a spojuje dvě cyklistické stezky vedoucí přes Vysočinu: Českomoravskou stezku (vede přes Vojnův Městec) a Pražskou stezku (Bystřice nad Pernštejnem). Dále se ještě spojuje se stezkou Jeseník – Znojmo mezi Obyčtovem a Ostrovem nad Oslavou. Znojmo-Jeseníky 104:Mezi Obyčtovem a Ostrovem nad Oslavou č. 4025 (46 km): Nedvědice - Vír - Jimramov - Borovnice - Sádek - Polička č.19 (239 km): Lísek – Nové Město n.Mor. - Žďár n.Sáz. - Havlíčkův Brod Zruč n.Sáz. - Týnec - Davle

18

Regionální cyklostezky 5086: Nedvědice - Chlébské - Hodonín 5130: Nedvědive - Dolní Rožínka – Olešínka - Dlouhé 5235: Zvole – Strážek - Nová Ves - Heřmanov 5087: Koroužné - Křenov - Olešnice 5218: Karasín - Nádrž Vír - Chlum - Nyklovice 5180: 12km) :Bystřice n. P. - Karasín - Dalečín • Železniční doprava Železniční sít není vůbec bohatá. Tvoří ji totiž jednokolejová železnice jdoucí z Tišnova přes Nedvědici - Rožnou - Bystřice nad Pernštejnem – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou zvaná též jako „stará Tišnovka“. Dopravu touto „lokálkou“ vám mohu jen doporučit, protože se jedná o úžasný zážitek z romantické projížďky s nádherným výhledem do malebné krajiny, kterou tvoří ostře zaříznuté údolí řeky Svratky, Nedvědičky, pohled na gotický hrad Pernštejn a přírodní krásy kolem Bystřice nad Pernštejnem a Nového Města na Moravě. Na trasu z Brna do Nedvědice s přestupem v Tišnově na zmiňovanou lokálku se vztahuje IDS Brno.

Mapa dopravy v oblasti Bystřícka a Nedvědicka (zdroj: http:// www.mapy.cz/)

19

7. Zázemí pro turisty Při hodnocení zázemí jsem se soustředil na to jestli: Jsou možnosti ubytování dostatečné a také jak jsou rozšířené různé charaktery ubytování. Ať jde o hotely, penziony, ubytovny, kempy, ubytování v soukromí jako jsou chaty nebo rekreační chalupy. S turistikou souvisí samozřejmě také stravování a občerstvení. Aby se vyskytovali v blízkosti zájmových území. Dostupnost v regionu je také samozřejmě velmi důležitá. Rozšíření autobusové, automobilové, vlakové, cyklistické i pěší dopravy a její dostatečné značení. Dobrá informovanost. Zřízení informačních center a tabulí. A také možnosti jiné zábavy než turistické jako např. sportovní a kulturní. Každý turista tyto možnosti relaxace rád skloubí. Ubytování je zde dostačující a myslím si, že si každý přijde na své. Někomu vyhovuje luxusní hotel, pension, levnější ubytovna, chata obklopená krásnou přírodou, soukromí domeček na vesnici nebo kemp. Se stravováním to také není špatné. Po celém regionu najdete plno hospůdek, restaurací nebo bufety s rychlým občerstvením. V blízkosti většiny turisticky zajímavých míst se některý z uvedených typů občerstvení rozhodně nachází. Bestřicko a Nedědicko je protkáno jak turistickými značkami tak i cyklistickými značkami. Autem se po místních komunikacích dostanete do blízkosti zájmových území, ale ve většině případu ten finální kousek musíte dojít pěšky. Toto se týká i autobusové dopravy. Ta vás zaveze do většiny obcí, vesniček i osad kraje. A značení je celkem slušné. Na území se nachází jedno informační centrum a to v Bystřici nad Pernštejnem což si myslím že je málo, ale většinu informací se dozvíte na obecních úřadech nebo na vývěskách a informačních tabulí. A možnosti jiného než turistického vyžití je mnoho. Město Bystřice nad Pernštejnem skýtá dobré podmínky pro sport (tenisové kurty, bazén, fotbalová, basketbalové, volejbalové hřiště, sportovní hala se squashem, bowlingem, kuželkami, horolezecká stěna, posilovna v zimě se v okolí zaplní lyžařské sjezdovky i upravené běžecké dráhy). A kulturní akce probíhají převážně ve větších centrech jako je město Bystřice nad Pernštejnem, Nedvědice, Dolní Rožínka, Westernového městečka Šikluv mlýn a někdy také na hradě Pernštejně.

20

8. Vybraná území pro možnost uplatnění geoturismu 8.1. Geologicky významné území 1) Rožná – Hradisko Granitický Li-pegmatit v horninách strážeckého moldanubika • poloha: GPS: 49° 28,801´ N 16° 14,510´ E nadmořská výška:510 m.n.m. Lokalita se nachází asi 500 m SV od obce Rožná, kde na vrchu Hradisko je založen menší lom (mapa 1, foto 1). • dostupnost Přístup na lokalitu je z údolí Nedvědičky údolíčkem Sušírna a dále pak na vrch Hradisko po odvalech. Lepší přístup je po lesní cestě, která vede ze silnice na Zlatkov asi 200 m pod čerpací stanicí. Z této strany je pěkný výhled na bývalé uranové ložisko Dolní Rožínka (především na odvaly). Na lokalitu je dobré vlakové spojení. • informace Těleso Li-pegmatitu je uloženo v horninách strážeckého moldanubika, podél kontaktu se svrateckým krystalinikem. Horniny strážeckého moldanubika jsou v okolí žíly reprezentovány biotitovými pararulami s hojnými vložkami amfibolových rul. Zastoupeny jsou i leukokratní ruly, drobná tělesa hadců, čočky amfibolitů a vzácně kvarcity s turmalinem. Pegmatitová žíla má délku asi 1 km a je mocné max. 35 m. Směr žíly je SZS a úklon je 60° k ZSZ. Kontakt s okolními horninami je ostrý. Těleso pegmatitu bylo těženo lomem, ve kterém je zastižena nejmocnější a zároveň nejzajímavější část tělesa. Pegmatit je otevřen drobným výchozem i na vrchu Borovina, kde je ale texturní a geochemický vývoj již odlišný (Novák et al., 2003). Poslední období těžby bylo na konci 1. světové války. V současné době je těleso odkryté starým lomem, typické ukázky minerálů lze sbírat na poměrně rozsáhlých haldách v okolí lomu. (http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/).

2) Věžná - serpentinit Těleso serpentinitu ve svrateckém krystaliniku na styku s moldanubikem • poloha: GPS: 49° 26,882´ N 16° 16,474´ E nadmořská výška: 415 m.n.m. Nečinný lom založený v hadcích se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná (mapa 1, foto 2). • dostupnost: Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná asi 2 km za osadou

21

Pernštejn. Za tratí odbočkou vpravo po lesní cestě asi 300 m (foto 2) až do lomu. Směrem doleva je přístup k průzkumné štole Skalka, která byla ražena jako případný mezisklad vyhořelého jaderného paliva. • informace: Serpentinitové těleso eliptického tvaru leží na hranici mezi strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem. Svratecké krystalinikum je zde zastoupeno leukokratními migmatity s muskovitem a dvojslídnými pararulami až svory. Strážecké moldanubikum je reprezentováno biotitovými až sillimanit-biotitovými pararulami, místy s vložkami amfibolitů a drobnými polohami granulitů (Melichar, 1995). V lomu můžeme studovat serpentinity tmavě šedočerné barvy, které mají typickou mřížovitou mikrostrukturu. Skládají se z minerálů serpentinové skupiny (kolem 90 obj. %) a ortopyroxenu (dříve bronzit), který tvoří porfyroblasty velké až 2 cm. Běžnou akcesorií je magnetit. Pukliny a poruchové zóny jsou hojně vyplněny produkty druhotných přeměn hadce - směsí chloritu a amfibolu aktinolitového typu. (http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/). 3) Věžná – pegmatit Beryl-columbitový pegmatit v tělese serpentinitů • poloha: GPS: 49° 26,882´ N 16° 16,474´ E nadmořská výška: 415 m.n.m. Pegmatit se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná (mapa 1, foto 3). • dostupnost: Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná, asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou vpravo po lesní cestě po lesní cestě směrem k hadcovému lomu (doleva je přístup k průzkumné štole Skalka). Těleso je odkryto v levé stráni asi 150 m za odbočkou, nasypaná halda končí přímo u cesty. • informace: Žíla pegmatitu proráží hadcové těleso, které se nachází na hranici strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika (viz lokalita Věžná – hadec). Žíla má délku asi 130 m a její maximální mocnost je asi 4 m. V místě maximální mocnosti je odkryta malým lůmkem. Asi 400 m VJV směrem se v lese u silnice Rožná – Nedvědice nachází menší těleso podobného typu. V blokové zóně se nacházejí drobné dutinky vyplněné záhnědou, cleavelanditem a muskovitem. V zónách, kromě hraniční granitické, se sporadicky vyskytují Becordierit, beryl, skoryl-dravit, muskovit, Nb-rutil, monazit, xenotim a zirkon. V křemenném jádru byly popsány čočky (další zóna pegmatitu) K-živce + křemene+ pollucitu + albitu spolu s lepidolitem, elbaitem, triplitem, berylem a brabantitem. Jedná se o nejvíce frakcionovanou část pegmatitu, doplněnou o hydrotermální fázi pegmatitové konsolidace (analcim, harmotom, chabasit). ().

22

4) Pernštejn u Nedvědice Fe skarn v horninách svrateckého krystalinika • poloha: GPS: 49° 26,986´ N 16° 18,301´ E nadmořská výška: 388 m. n. m. Lokalita se nachází v údolí řeky Nedvědičky asi 2 km Z od Nedvědice (mapa 2). Asi 400 m Z od osady Pernštejn, cca 100 m v lese nad posledním domem osady je zarostlý lom, který zachycuje zbytek nevytěženého skarnového tělesa (foto 4). • dostupnost: Lom je přístupný ze silnice Nedvědice – Rožná cca 200 m za posledním domem po lesní cestě. Lom má kruhovitý tvar s průměrem 40 – 50 m, výška s. lomové stěny je kolem 20 m. • informace: Těleso skarnu je situováno do JZ části svrateckého krystalinika. Zastupují se zde subparalelní pásy svorů, rul, biotit-muskovitových rul až migmatitů, ortorul a biotitových rul, které obsahují vložky skarnů, amfibolitů, kvarcitů a krystalických vápenců. Mocnost těchto vložkových hornin zpravidla nepřesahuje několik desítek metrů. Železné rudy byly na pernštejnsku těženy již v 16. století (nejstarší zpráva pochází z roku 1588). Ze skarnových ložisek byla ruda zpracovávána ve štěpánovských hutích ještě na konci 17. století. V roce 1925 byla v tělese vyražena průzkumná štola, která byla následně zasypána a v 60. letech minulého století se zde těžil už pouze silniční kámen. (http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/).

5) Nedvědice – mramor Tělesa mramorů ve svratecké klenbě moravika doprovázená Ca-skarny a sulfidickou mineralizací • poloha: GPS: 49° 27,350´ N 16° 19,785´ E nadmořská výška: 495 m.n.m. Lokalita se nachází asi 500 m z. od kostela v Nedvědici. • dostupnost: Přístup je po asfaltové cestě, která je odbočkou ze silnice Nedvědice – Pernštejn (mapa 2). Po cca 300 m je vstup do nečinného lomu a lokalita je v lesním žlebu (foto 5), asi 200 m za severní lomovou stěnou. informace: Na hranici svratecké klenby moravika a svrateckého krystalinika je výrazný pás S-J směru, tvořený čočkovitými tělesy mramorů. Východní část pásu (nedvědické mramory) probíhá od Dolních Louček až ke Štěpánovu nad Svratkou, západnější část pásu je méně výrazná a nachází se mezi Strachujovem a Jimramovem. Pro oblast

23

nedvědicka jsou typické kalcitické mramory, doprovázené drobnými tělesy Ca-skarnů a sulfidickou mineralizací. Další horniny svrateckého krystalinika jsou reprezentovány dvojslídnými rulami a leukokratními migmatity až ortorulami. Mramorové těleso u Nedvědice je až 30 m mocné a několik set metrů dlouhé porušené příčnou tektonikou. Úklon tělesa je k Z a je uloženo ve svorových rulách, v nadloží se objevují pyroxenické ruly a místy pronikají tělesem pyroxenické metapegmatity. (http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/). Dominantní horninou tělesa je jemně až středně zrnitý bílý mramor. Mramor se v oblasti Nedvědice hojně těžil a využíval se jako dekorační kámen, vis. Hrad Pernštejn nebo kostel v Doubravníku. Bohužel stav této lokality není valný. Je zřejmé, že jisté období sloužil jako skládka. 6) Nedvědice - rula Leukokratní ortoruly svrateckého krystalinika • poloha GPS: 49° 27,389´ N 16° 19,496´ E nadmořská výška: 441 m.n.m. Lokalita se nachází asi 700 m z. od kostela v Nedvědici. • dostupnost Přístup je ze silnice č. 387 z Tišnova, hned za mostem za mostem přes Nedvědičku odbočíme vlevo směr Pernštejn a po 100 m za restaurací vpravo vede od autobusové zastávky asfaltová komunikace až ke starému vápencovému lomu (mapa 2). Odtud pokračujeme dále po lesní cestě ještě asi 300 m a těsně před brodem narazíme na lokalitu (foto 6). Jedná se o vysoký suťový svah s četnými výchozy ortorul. • informace Východní okraj svrateckého krystalinika je tvořen komplexem dvojslídných svorů s vložkami dvojslídných rul, leukokratních migmatitů a ortorul. Hranice se svrateckou klenbou moravika je zvýrazněna pásem těles mramorů a s nimi spojených vápenatosilikátových hornin (pyroxenové ruly, Ca-skarny). (http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/).

7) Švařec – Cumberk Polymetalické historické ložisko ve štěpánovském rudním revíru • poloha GPS: 49° 30,975´ N 16° 21,610´ E nadmořská výška: 502 m.n.m. Zbytky těžebních jam a odvalů označované dnes jako Cumberk u Švařce se nacházejí asi 2,5 km SV od Štěpánova. • dostupnost: Přístup je po silnici od Nedvědice - Štěpánov – Koroužné, nebo směrem od

24

Bystřice nad Pernštejnem přes Vír. Zajímavé zbytky historické těžby se hledají obtížně, protože nejsou příliš značeny. V lesích najdeme v lesích zbytky po dolování (foto 7). • informace: Lokalita spadá do štěpánovského rudního revíru, což je oblast historického dolování na stříbrné, olověné a měděné rudy. Historie těžby v tomto revíru je velmi bohatá. V některých pracích se objevují úvahy o možnosti těžby již v době bronzové, ale první doložitelné informace o těžbě pocházejí z poloviny 13. století a jednalo se o těžbu stříbrných rud. Stříbrné doly u Švařce jsou doloženy z 16. století, jako majetek pánů Viléma a Jana u Pernštejna. Značné množství informací o většině výskytů v štěpánovském revíru pochází ze 17. a 18. století, zejména z dob Marie Terezie. Systematickému prospekčnímu průzkumu došlo za 1. světové války, kdy byly nově raženy tři nové štoly zaměřené na těžbu Cu rud. Doly byly uzavřeny v roce 1919 a v roce 1934 byly krátce těžen baryt. Poslední průzkum se prováděl v 80. letech. Přehled lokalit štěpánovského revíru je uveden v následujícím přehledu. Topografická situace je na (obrázku 1, Houzír, 2000), číslování lokalit souhlasí s obrázkem. 1. Korouženská štola na levém břehu Svratky, 200 m sv. od mostu. Délka k závalu asi 60 m, zastižena je rudní žíla. 2. Odvaly nad Korouženskou štolou asi 50 m v. od ústí štoly odvaly s galenitem, sfaleritem a arzenopyritem. 3. Zemanovo pole (důl sv. Felixe) asi 500 m JZ od mostu v Koroužném pozůstatky po dolování stříbrných rud. 4. Důlní dílo za samotou Vorel je asi 500 m SZ od mostu ve Švařci, zavalené historické dílo naposledy otevřené v 60. letech minulého století. 5. Švařec – Panisádek jsou drobné zbytky hald se sfaleritem a galenitem asi 100 m ZJZ od mostu přes Svratku ve Švařci. 6. Švařec – Za Kaplí jsou drobné zbytky po dolování. 7. Šachta Cumberk asi 1200 m vjv. od Švařce na pravém břehu potoky má hloubku 50 m a je přístupná. 8. Odvaly na vrchu Hora se nacházejí asi 300 m jv. od Švařce. 9. Štolka u Kinců sleduje Pb-Zn zrudnění cca 10 m. 10. Čtyři Dvory – Hrachovce je patrně středověké dílo a několik odvalů. 11. Borovec – štola Marie Terezie se nachází za domem čp. 121 v Záskalí. Nad ní je několik odvalů. 12. Borovec – Cechhaus asi 400 m JZ od mostu přes Svratku ve Švařci a tvoří jeden komplex s Měděnou štolou. 13. Borovec – Kupfrštola je největší dílo v oblasti – má tři patra, je částečně přístupná. 14. Borovec – Tagštola je zavalená, údajná délka je 100 m. 15. Odvaly nad Kupfrštolou 500 m SV od mostu přes Svratku v Borovci jsou rozsáhlé haldy a dobývky. 16. Štola Na Bukovské je asi 600 m J od mostu přes Svratku v Švařci je přístupná a sleduje křemennou žílu, v okolí jsou haldy. 17. Jaroslav je staré důlní dílo 400 m J od štoly Na Bukovské s nápadným odvalem. 18. Borovecká štola je jedna z nejstarších a ústí asi 10 m nad řekou, 130m od

25

mostu v Borovci. 19. Štola a šachta Bárov je v těsné blízkosti Borovecké štoly. 20. Štěpánov nad Svratkou – Havírna je rozsáhlé území s pozůstatky historické těžby J od silnice Záskalí Čtyři Dvory asi 1,5 km V od Záskalí. Často označováno jako Cumberk. 21. Na barytě je štola asi 250 JV od mostu v Borovci, uzavřeno mříží. 22. Štola Mír 300 m SV Od mostu v Borovci, přístupná a sleduje křemenbarytový žilník. 23. Šachta na Mírem a štolka Učitýlek se nachází asi 80 m SV od vstupu do štoly Mír. 24. U Vysoké skály je pruh odvalů při západním hřebeni Vysoké skály. 25. Olešnička – Nad ovčírnou jsou zcela rekultivované zbytky po historické těžbě. 26. Štola sv. Antonína Paduánského je na levém břehu potůčku 1150 m JV od Olešničky a sloužila jako dědičná štola. 27. Horní Čepí – odvaly v Pavelkově lese asi 900 m SZ od obce. Jedná se o celý pinkový tah. 28. Odvaly na Čepičkově vrchu jsou na rudní mineralizaci velmi chudé. Štěpánovský rudní revír je široký 1,5 km a dlouhý 5 - 7 km od Horního Čepí po Koroužné. Všechna ložisky jsou spjata kalcitickými a dolomitickými mramory v metapelitech olešnické skupiny. V nadloží se nachází „moravská svorová zóna“ do které zrudnění zpravidla nezasahuje, podloží tvoří bítešská skupina moravika na jejímž okraji se nacházejí ložiska v Havírně a Horním Čepí. Celý štěpánovský revír leží v prostoru moravskoslezského zlomového pásma mezi brunovistulikem a svrateckým krystalinikem, resp. moldanubikem. Většina ložisek je vázána na krystalické vápence, místy na bítešskou rulu. Rudní polohy jsou spjaty s poruchovými zónami S-J směru. Nadložní větev je na styku svrateckého krystalinika a olešnické skupiny má mocnost 5 - 15 m a je vyplněna rozdrcenými alterovanými svory. Podložní větev tvoří dislokační pásmo v mramorech o mocnosti 22 -26 m. Rudní roztoky mohly pronikat horninami v různých stadiích deformace a často opakovaně. Ložiskové poměry jsou tak v celém revíru komplikované. (http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/). Hornická osada Moravským unikátem je objev hornické osady ze 3. čtvrtiny 13 .st. v lokalitě Havírna (asi 2km severovýchodně od Štěpánova). Na ploše 16 ha jsou tu nejen zbytky důlních děl, ale i stopy po zahloubených obydlích a zbytky dvou tavících pecí. Lokalitu objevil v r. 1993 amatérský badatel Jaroslav Sadílek z Olešnice a nasbíral zde na 250 částečně zdobených zlomků keramiky. Na tomto místě zřejmě těžili stříbro brněnští měšťané, což by dokládaly dvě listiny z pol. 13. a pol. 14. stol.

26

8) sklad vyhořelého jaderného paliva - Skalka • poloha GPS: 49°26'43.19"N 16°16'40.81"E nadmořská výška: 407,0 m n.m. Areál povrchové a podzemní stavby a stavby související skladu použitého jaderného paliva Skalka se nachází v těsné blízkosti železniční tratě Tišnov – Žďár nad Sázavou na pravém břehu říčky Nedvědičky poblíž města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou a zasahuje do katastrálních území obcí Věžná, Střítěž a Bor, obec Sejřek. Leží v upravené výškové úrovni 407,0 m n.m. a zaujímá plochu cca 1,5 ha (bez přeložky železniční tratě, příjezdní komunikace a objízdné lesní komunikace). (foto 8) • dostupnost Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná, asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou doleva je přístup k této průzkumné štole Skalka • informace Podzemní stavba by měla být vyražena v severní části tektonicky stabilního, slabě zvodněného masivu Pálená, v jehož hřbetu (548 m n.m.) je vyústěna výdušná jáma skladu. Dosud byla vyražena 450 m dlouhá přístupová štola, 300 m dlouhá štola průzkumná a prováděny polní a laboratorní zkoušky a testy. Výsledky průzkumů byly podrobně zhodnoceny v závěrečné zprávě o průzkumu. Režimní pozorování ve štole i v jejím okolí neustále pokračují. Centrální sklad vyhořelého jaderného paliva Skalka je umístěn v horninovém masivu, tvořeném metamorfovanými krystalickými horninami strážeckého moldanubika. Masiv Skalky je tektonicky stabilní. K výhodám umístění kontejnerů do podzemí patří zejména odolnost takové stavby vůči okolním přírodním vlivům, její vysoká životnost umožňující bezpečné skladování kontejnerů minimálně po projektovanou dobu životnosti skladu, zajištění vysoké bezpečnosti stavby a kontejnerů proti případnému teroristickému útoku a z pohledu zajištění bezpečí okolních obyvatel také úplné odstínění radioaktivního záření VJP. Projektové řešení skladu předpokládá umístění cca 2900 t paliva. Doprava do skladu by byla zajišťována po železnici speciálním vagónem v kontejnerech licencovaných SÚJB pro přepravu a skladování. Pokud se ukáže, že podmínky vhodné nejsou, bude stavební areál uveden do původního stavu, rekultivován a odlesněné plochy budou znovu zalesněny. Možnost objednání exkurze: Ing. Jiří Doubravský Energoprůzkum, Praha s.r.o. tel. 566567501 (každý čtvrtek) domů: 566566216 Exkurzi je třeba objednat vždy 3 týdny předem. Skupina může mít minimálně 10 a maximálně 40 osob.

27

9) Dolní Rožínka ( těžba uranu) • poloha: GPS: 49°28'51.31"N 16°13'18.83"E nadmořská výška: 500 m.n.m. V těsném sousedství přírodního parku Svratecká hornatina - při jeho západní hranici mezi Rožou a Dolní Rožínkou - se rozkládá krajina silně ovlivňovaná až devastovaná těžbou a úpravou uranových rud (foto 9). Do této oblasti je navíc umístěna i jedna z potenciálních lokalit centrálního meziskladu vyhořelého jaderného paliva z našich jaderných elektráren (CMVJP Skalka). v současnosti ověřovaná průzkumnou štolou. • informace Největší ložisko uranových rud na Moravě, ložisko Rožná, bylo objeveno emanačním průzkumem 26.8. 1956. Rudní pole se rozkládá na katastrálním území obcí Blažejovice, Blažkov, Bukov, Dolní Rožínka, Habří, Horní Rozsíčka, Horní Rožínka, Milasín, Rodkov, Rozsochy, Rožná, Vojetín, Zlatkov a Zvole. V rámci průzkumu a těžby ložiska bylo v rudním poli Rožná - Rozsochy vyhloubeno 13 průzkumných šachtic, 7 těžních a 2 větrací jámy a vyraženy tři průzkumné štoly. Celková délka horizontálních důlních děl je 515 km a nejhlubší místo dosažené důlními pracemi leží 702,4 m pod úrovní hladiny Jaderského moře. Bylo vydobyto 14,5 mil. tun uranové rudy. Těžební aktivity zasáhly do 24. patra. Téměř deset let byla uranová ruda odvážena k úpravě až do Mydlovar u Českých Budějovic, zapadlá železniční stanička v Rožné se stala rušným a velmi prašným překladištěm. Celkové zásoby představovaly v ložisku Rožná před započetím útlumu těžby a úpravy uranu objem 2 400 tun uranu. V průběhu dokončování průzkumných prací přechodně vzrostly na 3 200 tun a od roku 1995 uplatněním parametrů výběrové těžby byly přepočteny na stav 1 850 tun uranu. V současné době jsou ve výši asi 687 tun. Roční produkce ložiska Rožná postačuje k pomyslnému pokrytí roční spotřeby uranu jaderné elektrárny v Dukovanech. Ložisko Rožná je již jediným a posledním místem těžby uranových rud hlubinným způsobem. Ukončení těžby bylo oddáleno z důvodu stoupající ceny uranu na celosvětovém trhu, proto je na tuto lokalitu je vstup zakázán z důvodu stále probíhající těžby. Ale do vzdálenější budoucnosti by se mohlo s uplatněním geoturistiky počítat. Dalším významným rudním polem, ale dnes již uzavřeným je Olší-Drahonín, objevené 17.9. 1956. Rozkládá se na katastrálním území obcí Bor, Drahonín, Litava, Moravské Pavlovice, Olší a Střítež. Pro průzkum a těžbu byly vyhloubeny dvě průzkumné šachtice, dvě těžní jámy a vyražena jedna průzkumná štola. Celková délka horizontálních děl je 190 km a bylo vydobyto přes 2,5 mil. tun rudy. Po ukončení těžby v roce 1990 probíhá rekultivace odvalů (Cimala 1997). Ukázka rekultivovaného území po těžbě uranu (foto 10) V roce 1968 byla uvedena do provozu sotva 2 km nad Rožnou vlastní chemická úpravna DIAMO. S chemickou úpravnou rud ovšem souvisejí výrazné změny krajiny, na první pohled drastičtější, než jaké působí vlastní těžba. Rozemletá vyloužená rudnina spolu s technologickou vodou s vysokým obsahem solí se hromadí v rozlehlých odkalištích. Začalo to v malém, dříve k rekreaci vyhledávaném rybníku nad osadou

28

Dvořiště. Zde se tyčí terasované hráze odkaliště K1 o rozloze přes 60 ha. Další odkaliště K2 o rozloze 27 ha vzniklo na protější straně údolí Nedvědičky dvojím přehrazením Zlatkovského potoka. Potok sám byl odveden štolou pod své bývalé ústí. Chemická úpravna se však nezabývá pouze úpravou uranových rud. V jejím programu je i zneškodňování, využívání a přeprava dalších odpadů. Mnohé z jejich nevyužitelných zbytků se dostávají rovněž do zmíněných odkališť.

8.2. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem 10) Stálá expozice:"Uran na Vysočině", instalované v podzemí Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem. Ve sklepních prostorách vznikla expozice geologického vývoje regionu, na ní navazuje expozice vývoje osídlení povodí horní Svratky. Zbytek sklepení je věnován těžbě uranu na vysočině. Adresa: Masarykovo nám. 1, Bystřice nad Pernštejnem 593 01 Tel.: 566 552 180 E-mail:[email protected] Návštěvní hodiny muzea Út -Pá 8:00 - 11 :30 12:30 - 16:00 So - Ne 8:00 - 16:00 ...v období 1.5. - 31.10. 8.3. Skály nad řekou Svratkou Řeka Svratka vytváří u Víru nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině. Výškové rozdíly tu dosahují až horských parametrů – více než 300 metrů. Podobné najdeme ještě pod Štěpánovem nad Svratkou, Nedvědicí u Doubravníku a Prudké. V údolí Svratky i jeho širším okolí tak vznikly hlavně zásluhou členitého reliéfu mimořádně působivé krajinné scenérie, které byly hlavním motivem k vyhlášení rozsáhlého přírodního parku Svratecká hornatina. K jeho turistické atraktivitě a přírodní pestrosti přispívá i množství skalních útvarů, suťovisek a kamenných moří na příkrých údolních svazích Svratky a jejích přítoků. Podklad tvoří proterozoické horniny svrateckého krystalinika. Jedná se o dvojslídné svory středně až hrubě lepidoblastické s granáty, střídající se dvojslídnými migmatity až ortorulami. Půdní pokryv je převážně tvořen slabě podzolovanou a kyselou kambizemní, která v extrémních polohách přechází do rankrů a litozemí 11) Skály v okolí Víru Jsou obecně dvojího typu. Na jedné straně jsou to izolovaná vrcholová skaliska, vypreparovaná na kopcích jako výsledek periglaciálního zvětrávání, odnosu a denudace. Takové skály jsou lépe vyvinuté, větší a mnohem známější v nedalekých Žďárských vrších, ale ani v okolí Víru nejsou vzácností. Jenom se o nich tolik neví, protože jsou většinou skryté v lesích mimo turistické trasy. Najdeme je např. na vrcholku Zubštejna (688 m), kde jsou ozdobeny zříceninami starobylého hradu, na sousední Povrchnici (660 m), po „vírsku“ na Kači, která spadá horskými srázy do údolí Svratky přímo ve Víru, na Karasínském kopci (Zadní skála – 712 m), na Ostražce (676 m) nad Vírskou přehradou nebo na Dubovici (640 m) východně od Víru. Skály jsou to často dost

29

rozsáhlé, ale rozpukané a rozpadající se mnohdy na ostré hřbítky a mrazové sruby, obklopené kamennými moři hranáčů. Ve Víru jsou ale typičtější a také viditelnější skály druhého typu – údolní skaliska odhalená a vypreparovaná jako výsledek intenzivní hloubkové i boční eroze Svratky. Vyskytují se střídavě na levé i na pravé straně řeky, vždy v nárazovém břehu, kde někdy vyrůstají přímo z vody. Nikdy ale nejsou proti sobě současně na obou březích. Skály jsou tvořeny tvrdšími rulovými partiemi mezi převládajícím měkčím svorem. V hornině je významná železitá příměs, která způsobuje její červenavé zabarvení. V minulosti se tu na více místech těžila a v hamrech v údolí Svratky mezi Štěpánovem a Vírem zpracovávala železná ruda. Klubačice (Daliborka) Nejvyšší a nejslavnější vírskou skálou je nesporně právě Klubačice (Daliborka). Vypíná se na levém břehu řeky pod fabrikou. Úzká vrcholová plošina se nachází bezmála 100 metrů nad řekou, nahoře je opatřena bezpečnostním zábradlím. (foto 11 a 12) Z Klubačice se naskýtá krásný pohled na řeku a na Vír, i když z ní zdaleka nepřehlédneme celou obec. Vidíme jenom horní část Víru okolo mostu, dříve samostatnou Hrdou Ves v údolí Bystřičky, část kolem kina a obecního úřadu a bohužel také plechové střechy továrních hal vírské fabriky v místech, kde stával na Svratce Horní Hamerský Mlýn. Nejkrásnější je ale pohled na samotnou řeku a zelené lesy na protějších stráních Kače a Karasínského kopce. Svislá, téměř nepřístupná východní stěna Klubačice poskytuje pěkný horolezecký terén, ale není mi známo, že by byl někdy lezecky využívaný. Ještě ve 30. letech 20. století zde hnízdil sokol stěhovavý, již tehdy přísně chráněný. Klubačice a celé skalní defilé na levém břehu řeky pod fabrikou je nyní chráněna jako přírodní památka s názvem Vírská skalka. Celý útvar je porostlý světlým skalním a suťovým lesem s reliktní zakrslou borovicí, břízou, osikou, jeřábem, dubem, habrem, najdou se tu i ojedinělé jalovce, ale i jilmy nebo mohutné smrky v suti pod skalami. V červnu se skalní partie rozzáří žlutými kalichy náprstníku velkokvětého, později v létě tu dominují divizny a zvonky. Na vrchol Klubačice vede z Víru úzká pěšinka s červenou značkou. Pěkné skály a nevyužívané, tudíž ani nepojmenované jsou i na pravém břehu řeky. Zvedají se od řeky do výšky 30 – 40 m, ale vlivem severní expozice příkrého údolního svahu jsou dostatečně vlhké a proto zastíněné vysokým smrkovým lesem. V těchto skalách začíná tunelová štola vírského vodovodu, kterou se vede voda do úpravny ve Švařci. Vířina Další známou vírskou skálou je Vířina, podle níž údajně vesnice dostala své jméno. Ale mohlo tomu být i naopak a Vířina byla prostě pojmenována podle Víru. Najdeme ji přímo v obci a přitom v lese, na pravém neregulovaném břehu řeky. Nevysoká, ale pěkná hladká skála se zvedá svislou stěnou rovnou z říční tůně. Ta tůň, i přes hluboký stín milovaná rybami i kachnami, zůstala právě díky skále jako jediná na celé vírském úseku Svratky i po regulaci. Vířina má nahoře rovnou plošinku na ležení, dole, blízko nad vodou, se ve skále nachází malá rozsedlinová jeskyně. Horymíra Skála zvaná Horymírka střeží konec Víru ve směru na Rovečné. Zvedá se do výšky několika desítek metrů nikoliv nad Svratkou, ale nad nevelkým Rovečínským

30

potokem. Nahoře je opatřena zábradlím a porostlá borovým lesem. O něco výše proti proudu Rovečínského potoka leží Andulčin kámen. Na sklonku 2 .světové války byl ale svědkem dramatické události, když v jeho okolí partyzáni nachystali léčku a postříleli, celkem zbytečně, nejméně šest četníků. Hraběcí stolek Hraběcí stolek se nachází v údolí Svratky pod Vírem a pod vyrovnávací nádrží, na levém břehu nad mohutným meandrem řeky. V nárazovém břehu se vytvořilo celé skalní defilé se skalními hřbítky, žlaby a sutěmi. Na vyhlídku vedla kdysi značená cesta, nyní je dost obtížné ji najít. Na vrcholku najdeme dnes jen zbytky kamenné zídky, ale odměnou za namáhavý výstup bude nádherný výhled do údolí Svratky. Hastrmánka Dál po toku, v širším údolí Svratky nad Koroužným, v místech, kde se již neregulovaný tok řeky pozvolna ztiší v hluboké tůni, se vpravo zvedá z vody známá skála Hastrmánka. Pod ní je starý rozbořený jez, na němž se řeka větví do několika proudů. Krásné a vyhledávané místo pro rybáře svádí ke koupání, ale voda je tu vlivem Vírské přehrady studená. Kobylí skála Na opačné straně, od Víru proti proudu řeky, se nad vodami přehradního jezera tyčí Kobylí skála, hovorově Kobylina. Je to vysoká, hrdá a členitá skála, která je obtížněji dostupná. Je z ní krásný výhled na zákruty Vírské nádrže. V minulosti shlížela na cestu hlubokým údolím Svratky z Víru do Chudobína, který zatopila přehrada. Dnes vyrůstá Kobylina přímo z vody. Na příkrých srázech nad přehradou se směrem k Dalečínu zvedají ještě jiné skály a skalky, sutě a kamenná moře, další se objevují při poklesu hladiny. Působivý je zejména dlouhý skalní výběžek na levém břehu s mohutnou borovicí, blízko nad zatopeným Chudobínem. Nejlepší výhled je na něj z pravobřežní komunikace, která je nyní po delších dohadech zpřístupněna veřejnosti. Vede po ní cyklostezka a také trasa zbrusu nové naučné vodohospodářské stezky z Dalečína přes Vír do Švařce. Pod Dalečínem přehradní jezero končí, údolí řeky se definitivně rozšiřuje a s tím také končí, až na výjimky, skály nad Svratkou. 12) Vysoká skála (u Štěpánova) • poloha GPS: 49°30'14.79"N 16°21'40.89"E nadmořská výška:450 m.n.m Necelý kilometr za Štěpánovem se při silnici na Prostějov a Boskovice tyčí do výšky přibližně padesáti metrů kolmá skalní stěna - Vysoká skála.(foto 13) • dostupnost V romantickém údolí říčky Hodonínky mezi Štěpánovem nad Svratkou a Hodonínem. • informace Už od pradávna láká odvážné horolezce. Svědkem prvního úspěšného výstupu byl hrabě Mitrovský, který náhodou viděl muže, jenž skalní stěnu zdolal. Na památku

31

tohoto činu nechal ve štěpánovských železárnách odlít velký kříž a vztyčil jej na vrcholu skály, kterou spojil se strání můstkem (dnes zde můstek není a skála je ze stráně nepřístupná). Křížek byl vysvěcen 20.8.1876. Horolezci: Skála je vysoká asi 50 metrů, která ve vrcholové části přechází v samostatnou věž oddělenou od okolního terénu. Na vrcholu přechází v samostatnou věž oddělenou od okolního terénu. Pro horolezce znamená skála zábavu na jeden necelý den, přirovnávají ji k tatranskému lezení. Prostoupíte-li stěnou od úpatí až na vrchol ke křížku, namotáte dvě délky. Skála není zrovna nejvhodnější k lezení pro svou zvětralost. Je zde spousta volných kamenů, trávy a keřů. Nejčastěji lezené jsou čtyři cesty: Malinová, Osiková, Západní hrana, Plavovláska. V těchto cestách jsou nýty a štandy, cesty jsou i v pevné skále. 13) Sokolí skála • poloha GPS: 49°25'13.31"N 16°21'56.77"E nadmořská výška: Jihovýchodním směrem od Doubravníku se poblíž samoty Prudká nachází přírodní rezervace Sokolí skála. (foto 14) • dostupnost Skála leží přímo nad železniční zastávkou Prudká. Po červené pěší stezce podél řeky Svratky směr od Doubravníka k žel. Zastávce. Cyklostezka č.1 tzv. Pražská • informace MUDr. Jelínek společně s botanikem prof. Súzou provedli průzkum na Skalách a došli k závěru, že toto místo by mělo být prohlášeno za chráněné území. Návrh pro tento účel vypracoval prof. dr. Alois Zlatník ze "Svazu na ochranu přírody a domoviny na Moravě". V něm odborně doložil oprávněnost tohoto požadavku z hlediska geologického, botanického i ornitologického, a tak 5. ledna 1949 vznikla se souhlasem ministerstva přírodní rezervace “Na Sokolí skále“. Sokolí skála z křižovatky Prudká – Běleč. Tento celek Na Skalách, Vinohradě a Bučině má rozlohu téměř 210 ha.

8.4. historická opevnění a zříceninách 14) Přírodní památka Štarkov - zřícenina hradu Skála, • poloha GPS: 49°38'20.21"N 16°10'16.07"E nadmořská výška: 679 m n.m. Zřícenina hradu Skály se nachází na skále, která vznikla mrazovými zvětráváním, a často bývá nazývána Štarkov. Vypíná se na zalesněném svahu nad říčkou Fryšávkou, mezi Javorkem a Jimramovem. Asi1 km SZ od Nového Jimramova. SZ od Bystřice nad Pernštejnem. (foto 15) • dostupnost Zřícenina hradu stojí rozhodně za zhlédnutí. Pokud zaparkujete auto na křižovatce mezi Javorkem a Jimramovem, je to příjemná procházka lesem, zvládnou ji i

32

méně zdatní turisté a děti. K hradu vede jak červená turistická značka z Jimramova nedo modrá z obce Javorek. Prochází tudy i czklotrasa č, 104 Znojemsko-Jesenická • informace Ze zříceniny zbyla část hradeb, zbytek základů okrouhlé věže, vysoké zříceniny lichoběžníkové věže, zbytek paláce a zajímavý úzký příchod ve skalách od Nového Jimramova s nízkým klenutým vchodem. Zbytky mazanice prokázaly, že zdivo nad úrovní skal nepokračovalo, nástavba byla pouze roubená. V roce 1997 probíhající archeologický průzkum prokázal trojpodlažní hlavní palác k němuž vedl přístup od západu. Našly se zde mince z 1. poloviny 15. století, šípy, ostruha i medailon s hlavou Krista. Zřícenina je součástí chráněné přírodní památky Štarkov s pseudokrasovými jevy vyhlášena v r. 1980 na k. ú. Nový Jimramov, výměra 1,3 ha, ale ochranné pásmo je 13,59 ha). Jde o geomorfologicky význačný rulový skalní útvar s balvanitými sutěmi, pokryvnou vegetací a. Zachovány zbytky okrouhlé věže, hradních zdí a nádvoří, zčásti zachován hradní příkop. V poslední době zde byl prováděn archeologický výzkum a fixace zříceniny. Zvětráváním podél puklin a sesuvy se vytvořily mohutné věžovité skalní bloky s výškou až 20 m, oddělené dvěma úzkými soutěskami. Zaklíněním zřícených balvanů zde vznikly dvě puklinové jeskyňky. Pod skalami je balvanový proud o rozměrech 70 x 20 m. Skály jsou turisticky zpřístupněny a horolezecká činnost je povolena na vyznačených úsecích v době od 1. 7. do 28. 2.

15) Zřícenina hradu Dalečín • poloha GPS: 49°35'32.87"N 16°14'37.4"E nadmořská výška: 472 m n.m. Zrícenina se nachází přímo ve východní části obci Dalečín, která se nachází asi 8 km severně od Bystřice nad Pernštejnem. Dalečín leží na řece Svratce a na nejvzdálenějším cípu Vírsé přehrady. (foto 16) • dostupnost Po silnici č.357 z Bystřice nad Pernštejnem se dostaneme přes obec Písečné do Dalečína a z druhé strany z Jimranova přes Unčin. Pro pěší turistiku jsou značeny 3 trasy. Červená, která vede kolem toku řeky Svratky. Žlutá, která vede z Olejnice přes Štěpánova nad Svratkou, Bystřice nad Pernštejnem a Domanínský rybník do Dalečína. Zelená, která vede ze Svojanova přes Bystré,Slukovec do Dalečína. Dalečín leží také na cyklostezce č. 4025 Nedvědice – Polička a č. 5180 z Bystrice nad pernštejnem. • informace Hrad stál na ostrohu, který ze tří stran obtéká řeka Svratka. Přední část stavby byla chráněna příkopem a hradbou, které se bohužel nedochovaly. Zachovala se jen poměrně vysoká obvodová zeď, v níž jsou patrná střílnová okénka. Ta směřují na strmý a skalnatý břeh Svratky. Hradní ochranu nezajišťovala pouze řeka, ale také strouha, jejíž voda poháněla mlýn, a která byla vedena hned pod svahem. Přesto není jasné jaká byla původní podoba hradu. V sousedství zříceniny stojí nevelký zámek. Zřícenina je obklopena pěkně udržovanou krajinou s místem k sezení.

33

16) Zřícenina hradu Pyšolec • poloha GPS: 49°32'39.65"N 16°20'4.1"E nadmořská výška: 405 m. n .m. Dnes se zřícenina Pyšolec nachází ve strmém kopci nad údolní nádrží Vír II. Přibližně 8 až 9 kilometrů severovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem a JV od obce Vír. (foto 17) • dostupnost Nejblíže k zřícenině se automobilem dostanete na cestě Vír - Koroužné nebo z vesnice Kobilnice a potom pěšky. Pyšolec leží na jediné pěší turistické trase a to na červené Ze strany od Víru nebo ze Štěpánova nad Svratkou přes zříceninu Zubštejn a vesnici Kobilnici. • informace Opevněný areál měl tři části. Za prvním příkopem se nacházelo rozlehlé předhradí, které bylo obehnáno mohutnými hradbami. Ty jsou v některých místech patrné i v současné době. Dominantou hradu byla bezesporu masivní věž, jejíž zbytky jsou taktéž zachovalé do dnešních časů. Stála osamocena a byla dokola obehnána hradbou. Měla přes 11 metrů v průměru. Hned za věží byla hluboká studna vytesaná do skály a za ní se nalézají zbytky budovy, která byla patrně hradním palácem. Ten byl podle všeho z věží spojen dřevěnou pavlačí. Budova končila nad příkrým srázem, kde byla jištěna mohutným kamenným pilířem. 17) Zřícenina hradu Auešperk • poloha GPS: 49°32'16.53"N 16°18'17.42"E nadmořská výška: 501 m.n.m. Aueršperk byl postaven na nízkém ostrohu v oblasti horské planiny, která se rozprostírá mezi obcemi Dvořiště a Vír. Přibližně 4 kilometry severovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem nad údolím reky Bystřičky. (foto 18) • dostupnost Po silnici 388 z Bystřice nad Pernštejnem směr Vír až do vesnice Dvořiště a odtud vede pěší turistická modrá značka ke zřícenině. Touto trasou po modré značce se můžete vydat již z Bystřice nad Pernštejnem podél toku řeky Bystřičky. Po modré také z druhé strany ze zříceniny Zubštejn přes Pivnice. • informace Do hradu se přicházelo z planiny pod kopcem branou, u níž se nacházela válcová věž a obytné prostory. Z kdysi mohutného hradu se do dnešních dob příliš nezachovalo. Nepřehledným zříceninám kraluje torzo válcové věže. Ze samotného hradního paláce nezůstalo víc než jen nerovnosti zemského povrchu. Krom zbytků věže jsou ještě patrné rozvaliny opevnění, chráněné hlubokým příkopem. Navzdory tomu, že se z Aueršperku mnoho nedochovalo, tak určitě patří mezi zajímavá místa, která stojí za to navštívit.

34

18) Zřícenina hradu Zubštejn • poloha GPS: 49°31'49.29"N 16°19'35.9"E nadmořská výška:688 m.n.m. Hrad Zubštejn se nachází asi 7 kilometrů východně od Bystřice, ze které je z výše položených míst dobře vidět. (foto 19) • dostupnost Dáme po silnici č. 19 z Bystřice nad Pernštejnem a na odbočce před Lesoňovicemi směr Pivnice. Tady se pár metrů od silnice nachází malé přírodní parkoviště. Od něj si vyšlápneme lesní cestu vzhůrupo žluté, modré nebo červené a po půl kilometru prudkého stoupání s převýšením necelých 100 metrů dorazíme na vrchol kopce, kde kousek vpravo stojí hrad Zubštejn. Ale dá se příjet automobilem až ke zřícenině z nedalekých pivnic po lesní cestě. Zubštejn leží na třech turistických značkách: červená vedoucí podél toku Svratky, modrá z Bystřice přes Aušperk a žlutá přímo z obce Vír. • informace Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Štítová zeď byla tvořena dvěma pilony. Pravý je dnes pobořený až do úrovně nádvoří a levý je zachovaný i se zbytkem vrchní části. Za mohutnou čelní zdí se nacházel nepravidelný šestiúhelník areálu hradu. Obklopovala ho silná hradební zeď. Tato hradba je v současnosti na některých místech zbořena až do úrovně skály. Z druhé budovy, která byla přistavěna o něco později se dochovalo mnohem více. Tato budova byla postavena napravo od vstupu. V jejím suterénu se nachází dvě stejně velké klenuté místnosti, k nimž z nádvoří vedou dvě schodiště. Díky skutečnosti, že obvodní zeď je v těchto místech stržena, je z venku vidět i dvě místnosti v přízemí hradu. Přístup do nich je možný vchody z nádvoří. V prvním patře býval pravděpodobně velký sál. Na jižní straně byl hrad oddělen ještě jedním menším příkopem. K tomu se na západní straně připojovalo podhradí. Mohutná zřícenina Zubštejna tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. A jistě patří mezi nejkrásnější cíle jakéhokoliv výletu. Hradní vyhlídka nám nabídne pěkný rozhled do okolí. Na jihovýchodě vidíme zalesněnou zvlněnou krajinu v povodí Svratky, z níž vystupuje nejvyšší vrch Sykoř s televizní retranslační věží. V pozadí se pak rýsují hřebeny Drahanské vrchoviny.Jižním směrem dohlédneme na zalesněné vrchy v okolí Brna, na jihozápadě spatříme výběžky Českomoravské vrchoviny, na severozápadě Žďárské vrchy s pohledeckou skálou a Studnici, což je nejvýše položená obec na Českomoravské vrchovině. Ostatními směry je výhled zacloněn stromy. 19) hrad Pernštejn • poloha GPS: 49°27'7.41"N 16°18'59.14"E nadmořská výška:432 m.n.m. Pernštejn, který leží uprostřed Českomoravské vrchoviny asi 1 km západně od obce Nedvědice a asi 10 km jihovýchodně od Bystříce nad Pernštejnem. Patří k nejkrásnějším a nejzachovalejším goticko-renesančním hradům u nás. (foto 20)

35

•

dostupnost Asi 1 km od hradu je železniční stanice v Nedvědici od které můžete tento gotický skvost spatřit. Autem směr Smrček nebo z Bystřice nad Pernštejnem směr Nedvědice se dostanete přímo na parkoviště. V těsné blízkosti hradu je také autobusová zastávka s přímým spojem do Brna a Bystřicí nad Pernštejnem. Pěšky po žluté trase z Nedědického nádraží přes hrad k nádraží Věžná. Pernštejn leží také na dálkové cyklotrase č.1 Pražská spojující Brno s Prahou. • informace Počátek vzestupu Pernštejna je spjat s Vilémem I. /1381-1430/, zemským hejtmanem. Nechal postavit systém opevnění, čtyřhranou věž, nové obytné budovy a hradní příkop. K největšímu rozkvětu panství dochází za Viléma II. /1475-1521/, nejvýznamnějšího člena rodu Pernštejnů. Spolu se synem Janem III. /1521-1548/ nechal rozšířit palác o reprezentační sály. V dalších staletích měl hrad několik majitelů, posledními byli Mistrovští. Po druhé světové válce se stal hrad majetkem státu. Z nejnovějších dějin bych připomněl požár z 15. dubna 2005. Na Pernštejně mohou návštěvníci navštívit rytířský sál, obrazárnu, zbrojnici, kapli sv. Pavla nebo zajímavé hradní schodiště, které mělo znesnadnit přístup do hradu případným útočníkům. Velmi působivý je také exteriér hradu s řadou věží. Této památce z hlediska geoturistiky není co vytknout. 20) Zřícenina hradu Mitrov • poloha GPS: 49°25'52.34"N 16°12'51.99"E nadmořská výška: 450m.n.m. Nad říčkou Loučkou nedaleko vsi Strážek můžete objevit zříceniny hradu Mitrova. V podhradí je rekreační středisko. Jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. (foto 21) • dostupnost Na hrad vede modrá turistická cesta ze zastávky vlaku Věžná. Nebo po cestě z vesnice Mitrova.Na cyklotrase č.5235 z Heřmanova do Zvove • informace Zřícenina je obklopena lesem, nedaleko stojí rekreační středisko Podmitrov. 21) Lísek (Bukov) • poloha GPS: 49°26'36.72"N 16°13'59.19"E nadmořská výška:481 m.n.m. Zřícenina leží mezi vesnicemi Střítež a Bukov na JZ od Bystřice nad Pernštejnem. V blízkosti protéká Bukovský potok. (foto 22) • dostupnost Auta do vesničky Střítež nebo Bukov a k troskám hradu to už odtud není daleko. Ke zřícenině nevede žádné turistické značení • informace Z někdejšího hradu se dochovaly jen zbytky. Terénní výběžek, na kterém hrad stával, je od příjezdní planiny oddělen příkopem, druhý příkop, místy až 7 m hluboký,

36

tvoří ovál kolem vlastního hradu. Hlína z příkopu byla vršena na val, jehož vnější strana ještě zvětšila již přírodní prudký sklon svahu. Hrad byl z kamene a dodnes se z něho zachoval zbytek mohutné okrouhlé věže, která stávala proti příjezdové cestě a byla nejvýznamnějším obranným objektem. Její malý vnitřní průměr ve spodní části naznačuje. Přístup po žluté značce z Bukova. Od roku 1982 byly na území hradu prováděny archeologické výzkumy. Bylo tu nalezeno velké množství keramiky, gotický klíč, hospodářské nářadí a také spousta kostí. Ne, nebyly lidské, hrad zřejmě neměli v rukou obávaní hrdlořezové. Kosti patřily domácím zvířatům i lovné zvěři, asi pozůstatky bohatých hradních hostin. V roce 1983 odkrývací práce pokračovaly, nejvýznamnějším nálezem byl zlomek zeleného kachle s motivem. Archeologický výzkum byl ukončen v roce 1990 a o čtyři roky později byl pozemek prodán soukromé osobě. 22) Partyzánský bunkr • poloha nadmořská výška: 590m.n.m. Asi 5 km od mostu v Štěpánově nad Svratkou. (foto 23) • dostupnost Mezi pěknou procházku lesem patří i turistická stezka vedoucí k partyzánskému bunkru. Vede k němu turistická stezka od rozcestníku u mostu ve Štěpánově. Po žluté směr do Čtyř Dvorů (5 km lesem, bunkr je dobře označen, určitě ho neminete). • informace Bunkr je ze druhé světové války a v letech 1944 - 1945 v něm působil štáb partyzánské brigády Jermark. Jedná se o bunkr vystavěný u skály, kde dvě stěny tvoří právě skála a zbytek je vystavěný z kamení. V současné době má bohužel bunkr propadlý strop, který je ze dřevěných klád. U bunkru je i betonová stěna s připomínkou o působení partyzánů.

37

9. Úskalí geoturismu Geoturistika má řadu stinných stránek: • dopady dopravy na životní prostředí Výfukové plyny z dopravních prostředků. Dostupnost zajišťují pěší trasy a cyklostezky. A doprava po neznačených a po nevymezených cestách způsobuje erozi a ničení životního prostředí. • geoturistika je sezónní Jak již bylo řečeno lokality jsou přístupné převážně jen pěší nebo cyklo turistikou. Přístup není příliš možný převážně v zimních měsících. • škody a znečištění způsobené návštěvníky Mezi návštěvníky se vždy najdou lidé, kteří nedodržují pokyny a pravidla, která platí v turistických lokalitách.

A jak omezit tyto úskalí? • dopady dopravy na životní prostředí Zlepšit síť dobře značených cest, určených jak pro pěší ,tak cyklo turistiku ,tak aby způsobovaly co nejméně škody • geoturistika je sezónní velmi nestálý průmysl Přitáhnout návštěvníky třeba na jiné odvětví turistiky. V zimních měsících přitáhnout lyžaře jak na sjezdové, tak na klasické lyžování. Vytvořit běžecké dráhy k vhodným lokalitám z hlediska geoturismu. Přírodní podmínky jsou na Bystřicku pro lyžování celkem dobré.(vis. klimadiagram) • škody a znečištění způsobené návštěvníky S tímto problémem se těžko bojuje. Pro zlepšení se může dělat jen málo.Výstražné cedule, dostatek nepřeplněných odpadkových košů.

38

10. Diskuze Na rozvoj geoturismu v regionu odpovídají následující principy: • Krajina a příroda jako základní faktor rozvoje. Rozvoj cestovního ruchu především orientovat tak, aby docházelo k rovnoměrnému využívání potenciálu území v souladu s kapacitními možnostmi krajiny. Současně je nezbytné respektovat ekologické zájmy, zejména vyšší stupně pásem hygienické ochrany přírodních léčivých zdrojů a vodárenských zdrojů, chráněná území a významné krajinné prvky. • Preference spíše kvalitativního než kvantitativního cestovního ruchu. V této souvislosti je zapotřebí zaměřit pozornost mimo jiné na úzké segmenty zákazníků se speciálními zájmy např. školní exkurze • Vytvoření, resp. zlepšení image oblasti jak uvnitř této oblasti, tak i navenek. K tomu je důležité si uvědomit jak významnou roli z hlediska rozvoje cestovního ruchu image hraje. Budování image by mělo vycházet z charakteru regionu, z jeho dobrých předpokladů (především přírodních) pro rozvoj cestovního ruchu a také z vlastností nabízejících subjektů jako je, resp. by měla být „sympatie“,„profesionalita“, „serióznost“ a dále dobrý poměr mezi službou, její cenou a kvalitou. • Udržení si tradičních a získání nových cílových skupin návštěvníků a „štamgastů“. Orientaci zaměřit především na mladé (rodiny s dětmi). S tímto souvisí i následující bod. • Prodlužování délky pobytu návštěvníků a častější návštěvy. K tomu je zapotřebí rozšiřovat nejenom sportovní nabídku, ale také kulturu a zábavu. • Prodloužení sezóny To znamená podpora všeho, co souvisí s turistikou a s krátkodobým cestovním ruchem. • Podpora konkurenceschopnosti a inovační schopnosti podnikatelů v cestovním ruchu, především v oblasti infrastruktury a ve službách.

Hodnocení: Území Bystřícka a Nedvědicka (nazývané též jako Zubří země) má velký předpoklad proto, aby se zde rozvinul cestovní ruch v odvětví geoturismu. Protože splňuje kritérií, kterých je za potřebí pro možnost uplatnění geoturismu • nachází se na jeho území dostatek geologicky významných oblastí, která zahrnují konkrétní geologické dědictví • je zde dobrá síť cest jak turistických pěších, cyklostezek, tak i silniční komunikace • z hlediska stravování a ubytování je Bystřicko a Nedědicko také na dobré úrovni. Jak v kvalitě tak kvantitě. • jiné turistické, kulturní i sportovní aktivity jsou dostačující • zájem místních lidí o rozvoj regionu v cestovním ruchu je také patrný • i finance by se našli na otevření zajímavých lokalit a stezek jak z dotací místních firem, EU tak i státu v programu na rozvoji venkova

39

Z negativ: • špatný stav některých lokalit • nekvalitní nebo žádné značení a informovanost • nedostačující nebo žádné vybavení lokalit ( jako je např. posezení, odpadkové koše, bezpečnostní zábradlí, orientační a naučné tabule, stojany na kola atd.) • propagace regionu

40

11. Závěr Hlavní priority geoturismu jsou, zlepšení prosperity místních lidí, propagace, vzdělávání včetně programů pro školy a muzejní výstavy. Kromě toho má podstatně přispívat k ochraně životního prostředí a ochraně geologického dědictví. A tyto priority jsou důležité pro rozvoj regionu. Cestovního ruchu se dnes zaměřuje na přírodu, krajinu, ráz venkova, jeho kultura a tradice, památky. Práce popisuje 22 nejvýznamnějších lokalit z pohledu neživé přírody. Rozmach ekoturistiky a agroturistiky ukazuje, že geoturismus je tím správným směrem. Oblast Bystřicka a Nedvědicka má geologicky významné lokality, turistické zázemí, snahu se rozvíjet, tedy potřebné atributy pro rozvoj geoturismu.

Summary To improve the prosperitz of local people, promotion, education included school programmes and museum exhibitions belong among the main priorities of geoturism. In addition it should substantially contribute to the enviroment protection of geological haritage. These priorities are important for the region development. Travel movement direct to nature, countryside, character of the country, it´s culture, tradition and memories. The work warh descirite 22 most interesting localities from the point of view unlife nature. The boom of ecotourism and agricultural tourism shoes, that geotourim should also be the right direction. And territory of Bystřice and Nedvědice region has a geological important localities, touristic support, endeavour to development, thas is why I think, that this branch of tourism finds use in this case, too.

41

11. Použitá literatura BUČEK,A.LACINA,A.2000: Geobiocenologie II MZLU Brno CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky,Enigma, Praha, s.113-114 CZUDEK, T.(1976): Regionální členění reliéfu ČSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 19, mapa 1: 500 000 DEMEK, J.(1985): Lexikon ČR - Hory a nížiny. Academia, Praha, HORÁK, J.a kol (1996): Bystřicko, CHAS Moravská třebová, HEJNÝ, S., SLAVÍK, B. (1997): Květena ČR 1. Academia, Praha, 2. vydání JURMAN, H. (1997): Bystřicko-turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím NĚMEČEK, J. a kol. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky, ČZU, Praha, 78 s. POHL, M. a kol.(1996): Vysočina, Impreso s.r.o., 1.vydání POLÁK, A. (1960): Nerostné bohatství Bystřicka,Krajské nakladatelství v Brně SÁBLÍK, J. : Turistický průvodce – Českomoravská vrchovina , Freytag & Bernát, s.r.o., Praha , 2002 SADÍLEK, J. (1995): Dolování na Štěpánovsku. - Terra, 1, 16-20, Jeseník. 1:50 000, list M 33-93-B (Bystřice nad Pernštejnem). - Rukopis, miner. petr. odd. MZM v Brně. SLAVÍK, B. (1997): Fytogeografické členění. Academia, Praha, 2. vydání TENORA, J. (1907): Vlastivěda Moravská. Bystřický okres. - Vlastivěda moravská II, Musejní spolek Brno. VLČEK, V. a kol.(1984): Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, ZÍTEK, J.(1961): Podnebí ČSSR - tabulky. Hydrometeorologický ústav, Praha Mapy FRANKO, O., HAZDROVÁ, M. a kol.(1965): Hydrogeologická mapa ČSR. Ústřední ústav geologický v Praze, Praha, mapa 1: 500 000 HANŽL, P. a kol. (1999): Geologická mapa Brna a okolí, M l: 50000, Čs. geologický ústav, Praha NEUHASLOVA, Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetacé České republiky, M l : 500 000, Academia, Praha NOVÁK, P. a kol.(1991): Syntetická půdní mapa ČR. MZ a MŽP ČR, Praha, mapa 1: 200 000 QUITT, E. (1970): Mapa klimatických oblastí ČSSR, M 1: 500 000, Kartografické nakladatelství, Praha RAUŠER, J.(1971): Biogegrafické členění ČR. Geografický ústav ČSAV, Brno, mapa 1: 500 000 VLČEK, V.(1971): Regiony povrchových vod v ČSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, mapa 1: 500 000 Internet LIPSKÝ, Z.:Vírské skály nad Svratkou[online] citováno 5.3.2007.Dostupné na

42

World Wide Web: Montana org.: Rožná 1[online] citováno12.2.2007. Dostupné na World Wide Web: <www.montanya.org Rožná> Oficiální stránky obce Bystřice nad Prnštejnem:[online] citováno 29.12.2006.Dostupné na World Wide Web: Oficiální stránky obce Štěpánov:[online] citováno 29.12.2006:[online].Dostupné na World Wide Web:<stepanov.unas.cz/ou_kultura.htm> Regionální informační server [online]citováno 6.1.2007.Dostupné na World Wide Web: ŠANDA,V.:Dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka [online] citováno 12.2.2007.Dostupné na World Wide Web: Výroba jaderné energie-uložiště odpadu v ČR [online] citováno 6.1.2007.Dostupné na World Wide Web: ŠTACL, J.,VÁVRA,V.,ZIMÁK, J.: Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska [online] citováno 15.1.2007. Dostupné na World Wide Web: .

43

1. 2. 3. 4. 5. 6.

13. přílohy Mapa lokalizace území 1: 800 000 Mapa hranic území Vybraná území pro možnost uplatnění geoturismu Geologická mapa Mapa dolovaných území Fotodokumentace

44

Rožná – Hradisko Granitický Li-pegmatit v horninách strážeckého moldanubika

Foto 1. Starý lom založený v pegmatitovém tělese na vrchu Hradisko, stav 10.3.2007. Věžná u Nedvědice (serpentinit) Těleso serpentinitu ve svrateckém krystaliniku na styku s moldanubikem

Foto 2. Celkový pohled na starý hadcový lom , stav 10.3.2007.

Věžná u Nedvědice – pegmatit Beryl-columbitový pegmatit v tělese serpentinitů

Foto 3. Lokalita je nápadná suti i výchozech hned vedle přístupové cesty stav 10.3.2007. Pernštejn u Nedvědice Fe skarn v horninách svrateckého krystalinika

Foto 4: Pohled na západní lomovou stěnu na Pernštejně, dnes již zarostlou, stav 10.3.2007.

Nedvědice – mramor Tělesa mramorů ve svratecké klenbě moravika doprovázená Ca-skarny a sulfidickou mineralizací

Foto 5. Přístupová cesta k lokalitě - starý mramorový lom. Lokalita se nachází v lesním žlebu na ploše asi 10x10 m, stav 10.3.2007. Nedvědice – rula Leukokratní ortoruly svrateckého krystalinika

Foto 6. Lokalita - suťový svah těsně u přístupové cesty, stav 10.3.2007.

Švařec – Cumberk Polymetalické historické ložisko ve štěpánovském rudním revíru

Obrázek 1. Topografický náčrt pozůstatků po dolování ve štěpánovském revíru (převzato Houzar a Malý, 2002). Význam čísel je uveden v textu.

Foto 7. Zbytky po dolování v lese nad silnicí, stav 19.7.2005

sklad vyhořelého paliva- Skalka

Foto 8. Vchod do průzkumné štoly Dolní Rožínka ( těžba uranu)

Foto 9. Letecký snímek uranového dolu a usazovací nádrží (kalištěm).

Foto 10. Původně těžební jáma Rožná R4 později využívaná jako větrací šachta po ukončení těžby uranu a po rekultyvace. Stav 10.3.2007. Skály nad řekou Svratkou Skály v okolí Víru

Foto 11.Vírská skála

Foto12. Kubačice

Foto 13. Vysoká skála u Štěpánova nad Svratkou.

Foto 14.Sokolí skála z křižovatky Prudká – Běleč

historická opevnění a zříceninách

Foto 15. Přírodní památka Štarkov- zřícenina hradu Skála,

Foto 16. Zřícenina hradu Dalečín.

Foto 17. Zřícenina hradu Pyšolec

Foto 18. Zřícenina hradu Aueršperk

Foto 19. Zřícenina hradu Zubštejn.

Foto 20. Gotický hrad Pernštejn.

Foto 21. Zřícenina hradu Mitrov

Foto 22. Zřícenina hradu Lísek

Foto 23. Partyzánský bunkr