Ústav geologie a pedologie

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav geologie a pedologie

Návrh realizace geoturistické naučné stezky Diplomová práce

2009

Bc. Michal Bednář

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh realizace geoturistické naučné stezky zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: 20. 4. 2009

Bc. Michal Bednář

Poděkování: Rád bych poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Aleši Bajerovi za trpělivost při četných konzultacích v průběhu psaní této práce. A také všem, kteří mi pomohli při shromažďování potřebných údajů.

Michal Bednář Návrh realizace geoturistické naučné stezky Abstrakt Tato diplomová práce na téma „Návrh realizace geoturistické naučné stezky“ navazuje a částečně vychází z bakalářské práce, která se zabývala problematikou geoturistiky a její možnosti uplatnění na území Bystřicka a Nedvědicka. Na základě zjištěných informací z bakalářské práci je v této diplomové práci vytvořen návrh realizace geoturistické naučné stezky. Návrh kromě popisu lokalit a trasy také obsahuje další neměně důležité body návrhu realizace. Jako je způsob značení turistických tras, vybavení a technické řešení. Není zde také zapomenuto na navazující problematiku realizace tohoto projektu. A to možnosti financování, propagace a péče o geoturistickou naučnou stezku. Na závěr se řeší možné kladné i záporné důsledky a rizika realizace geoturistické naučné stezky v tomto regionu. Do příloh jsou zařazeny mapy stezek, návrh propagačního letáku a informačních tabulí, technické návrhy vybavení zájmových lokalit. Klíčová slova: naučná stezka, geoturistika, informační tabule, cyklotrasa,

Michal Bednář The draft implementation geoturism nature trail Abstrakt This diploma work on the thesis Realization of a geoturism nature trail is a partial follow up of a bachelor work that was focused on the problems of geoturism in the area around Bystřicka a Nedvědicka. According to the information gathered in the bachelor work, this diploma works designs a geoturism nature trail. The plan contains the description of the locality and also other important features. For example the touristic marking, equipment and so on. the plan also contains the suggested financial founds, the propagation and maintanence of the nature trail. In the last chapters the influence on the whole area is discussed. Maps of the trails, a propagation leaflet and suggested information table are present in the appendix.

Keywords: nature trail, geoturism, information boards, cycle,

Obsah 1 Úvod.....................................................................................................................................7 2 Cíl práce ...............................................................................................................................8 3 Literární přehled ..................................................................................................................9 4 Metodika ............................................................................................................................14 5 Vlastní práce ......................................................................................................................21 5.1 Popis návrhu ...............................................................................................................21 5.1.1 Cíl návrhu ............................................................................................................21 5.1.2 Cílové skupiny .....................................................................................................22 5.1.3 Výchozí stav ........................................................................................................23 5.1.4 Zásahy do výchozího stavu..................................................................................23 5.2 Značení........................................................................................................................24 5.3 Návrh trasy............................................................................................................. - 27 5.3.1 Pěší naučná stezka .......................................................................................... - 27 5.3.2 Cyklotrasa ....................................................................................................... - 36 5.4 Technické řešení .................................................................................................... - 38 5.5 Propagace a reklama .............................................................................................. - 53 5.6 Časový harmonogram realizace projektu .............................................................. - 59 5.7 Financování............................................................................................................ - 61 5.7.1 Orientační rozpočet......................................................................................... - 61 5.7.2 Způsoby financování....................................................................................... - 62 5.8 SWOT Analýza...................................................................................................... - 67 6 Diskuze ......................................................................................................................... - 69 7 Závěr ............................................................................................................................. - 71 8 Summery....................................................................................................................... - 72 9 Seznam použité literatury ............................................................................................. - 73 10 Přílohy......................................................................................................................... - 75 -

1 Úvod Z bakalářské práce bylo vybráno území s možností realizace naučné stezky, které leží na hranicích mikroregionu Bystřicko a Pernštejn. Jedná se o region, kde hlavním turistickým lákadlem je hrad Pernštejn. Cílem bylo přijít s něčím novým, neobvyklým a hlavně výjimečným. Zmiňované území patří mezi geologicky významné a může se chlubit bohatou historií těžby nerostných surovin. Na základě těchto aspektů vznikl nápad geoturistické naučné stezky. Geoturistika je forma cestovního ruchu, která udržuje a podporuje charakter navštívených lokality – její životní prostředí, kulturu, estetiku, historické dědictví a kvalitu života jejich obyvatel. Během uplynulých desetiletí se značně zvýšila poptávka návštěvníků turistických tras po informacích a nenásilném vzdělávání. Tento trend odpovídá zvyšujícímu se nárůstu vznikajících naučných stezek Naučné stezky jsou zpravidla vyznačkované výchovně vzdělávací trasy vedené přírodně nebo kulturně pozoruhodnými prostory, na nichž jsou vybrány některé významné jevy a objekty, které jsou zvláště vysvětleny. Výklad na stanovených místech se podává zpravidla na informačních panelech nebo v průvodcovském textu, případně kombinací obou způsobů. Trend naučných stezek jde ruku v ruce s rozvojem cestovního ruchu. V dnešní době cestovní ruch představuje nejen u nás, ale i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo. Cestovní ruch dokáže nepochybně velkou měrou přispět k rozvoji daného místa, oblasti či regionu, tím, že napomáhá vzniku nových pracovních a podnikatelských příležitostí, zvyšuje životní úroveň obyvatelstva a přináší potřebné investice. Rozvoj regionu prostřednictvím cestovního ruchu vyžaduje také kvalitní materiálně-technickou základnu ubytovacích a stravovacích zařízení a související infrastrukturu (dopravní možnosti a doplňkové služby).

-7-

2 Cíl práce Na základě zjištěných informací v bakalářské práci je cílem této diplomové práce vytvořit návrh realizace geoturistické naučné stezky tak, aby se z návrhu stal realizovatelný projekt. Cílem návrhu je kromě popisu lokalit a trasy také obsahuje další neměně důležité body návrhu realizace. Jako je způsob značení turistických tras, vybavení a technické řešení. Není zde zapomenuto také na navazující problematiku realizace tohoto projektu. A to možnosti financování, propagace a péče o geoturistickou naučnou stezku. Na závěr se řeší možné kladné i záporné důsledky a rizika realizace geoturistické naučné stezky v tomto regionu. Projekt bude mít pozitivní dopad na cestovní ruch jednotlivých obcí mikroregionů. Realizace projektu by měla přispět ke zvýšení návštěvnosti oblasti, zlepšení prosperity místních obyvatel a podnikatelských subjektů, vzdělávání návštěvníků, k ochraně geologického dědictví, zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika a pěší turistika) na cestovním ruchu v regionu. Projekt si klade mimo jiné za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o regionu mezi potenciálními návštěvníky. Jde o neziskový záměr s naučně výchovnou a ochrannou tématikou.

-8-

3 Literární přehled Výsledek bakalářské práce s názvem: Možnosti uplatnění geoturismu na území mikroregionu Bystřicka a Nedvědicka Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou předpoklady území Bystřicka a Nedvědicka pro uplatnění v novém odvětví turistiky a to geoturismu. Byly vymezeny hranice území a shrnuty dostupné znalosti, jak z oblasti geografie, geologie, pedologie, hydrologie, klimatu a bioty, tak i dostupnost, zabezpečení v ubytování, stravování a informovanost v regionu. Na základě turistických aspektů splňující principy geoturismu byly vybrány vyhovující lokality a mohli by být tedy do budoucna zařazeny do oblasti zájmu tohoto odvětví turistiky. stručná charakteristika území Území se nenachází v severovýchodním cípu Českomoravské vysočiny. Bystřicko patří do kraje Vysočina a Žďárského okresu. Nedvědicko je již na severním okraji kraje Jihomoravského a okresu Brno – venkov. Oblast je charakteristická mírně členitým reliéfem s hluboce zaříznutými údolími vodních toků, velmi strmými, pomístně skalnatými svahy a úzkou nivou. Geologický podklad půd tvoří především horniny krystalinika prvohorního stáří kyselého materiálu, s nedostatkem všech živin, která většinou omezuje hloubku půdního profilu. Pro území je typické střídání bioty třetího, čtvrtého a pátého vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny. Potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny, v údolích dubohabrové háje a acidofilní doubravy. V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů, typická jsou travnatá lada. Povrch se celkově sklání od severu k jihu. Reliéf má převážně charakter členité vrchoviny s výškovým převýšením 220m. Převážná část území leží dle Quitta (1975)v oblasti mírně teplé MT3. V celém území se projevuje gradient, když s klesající výškou od severu k jihu klesají srážky a rostou teploty. Srážky jsou v území poměrně nízké, neboť bioregion leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Celková roční teplota se pohybuje kolem 7°C. V letních měsících kolem 20°C a v zimních okolo – 4°C. Oblast leží ve srážkovém pásmu od 600 mm do 680 mm. Počet letních dnů se odhaduje na 20 – 40, počet mrazových dní 120 – 140. Zázemí pro turisty Ubytování: Hodnocený region vykazuje relativně široké spektrum ubytovacích kapacit, ze kterého si mohou hosté vybrat podle svých preferencí a finanční situace. Někomu vyhovuje luxusní hotel, pension, levnější ubytovna, chata obklopená krásnou přírodou, soukromí domeček na vesnici nebo kemp. Velký podíl však tvoří hromadná ubytovací zařízení s nižší kvalitou (a

-9-

tím i cenou), jež oceňují například školy v přírodě apod. Velký potenciál zde skýtá rozšíření nabídky venkovské turistiky a agroturistiky, neboť současná nabídka ubytování v soukromí a penzionů je orientována převážně ve venkovských oblastech. V oblasti podnikají i ubytovatelé, kteří si uvědomují potřebu odlišit své ubytovací zařízení a tím zaujmout hosty hledající netradiční ubytování. Jedná se zejména o zachování tradičních stylů objektů v původním duchu, využití moderního, ale velice vkusného zařízení a vybavení.

• •

• • • •

Nedostatky: Nedostatečné je značení (navigace) k ubytovacím zařízením i jejich vlastní propagace, včetně webové. Nabídka ubytování v soukromí a některých tzv. hotelů a penzionů neodpovídá svou kvalitou požadavkům jenom mírně náročnější klientely. Zejména ubytovatelé v soukromí ve velkém počtu případů používají vybavení, které je ve špatném stavu a ukazuje na mnohaleté používání. Zdá se rovněž, že množství ubytovatelů nemá dostatek vlastních finančních prostředků na inovaci nebo rekonstrukci zařízení nebo o ni ani nemá zájem. Nabídka doprovodných služeb je nedostatečná a soustřeďuje se často na prosté ubytování. Z hlediska ekonomického přínosu pro oblast je zcela nezbytné rozšířit nabídku ubytování s vyšším standardem služeb, které by mohlo být nabídnuto zahraničním zákazníkům. S tímto souvisí i další problém a to je jazyková vybavenost jednotlivých poskytovatelů ubytovacích služeb, který představuje velký handicap s ohledem zahraniční návštěvníky.

Stravování: Většina stravovacích zařízení se nachází ve větších obcích regionu. Na těchto místech je široká škála stravovacích zařízení jako hospůdky, restaurace, vinárny nebo bufety s rychlým občerstvením. V menších obcích je situace stravování poměrně složitější. Nenajdeme zde občerstvovací kiosky ani restaurace. Návštěvník je většinou odkázán a na zdejší hospůdku, kde jen v ojedinělých případech funguje teplá kuchyně. Ale v blízkosti většiny turisticky zajímavých míst se některý z uvedených typů občerstvení rozhodně nachází.

• • •

Nedostatky: Nedostatečné je značení (navigace) k stravovacím zařízením i jejich vlastní propagace, včetně webové. Nabídka ubytování v soukromí a některých tzv. hotelů a penzionů neodpovídá svou kvalitou požadavkům jenom mírně náročnější klientely. Dalším problémem je jazyková vybavenost jednotlivých poskytovatelů stravovacích služeb, která představuje velký handicap s ohledem na zahraniční návštěvníky.

- 10 -

Dostupnost: Územím regionu neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace což brání rychlejšímu hospodářskému rozvoji. Nejbližší dálniční napojení je ve Velkém Meziříčí, které je od Bystřice nad Pernštejnem vzdáleno asi 35 km. Hlavní komunikační tah regionu tvoří silnice první třídy I/19, která prochází regionem v západovýchodním směru. Po místních komunikacích III. třídy se návštěvník dostanete do blízkosti zájmových území, ale ve většině případu ten závěrečný úsek musíte dojít pěšky. Toto se týká i autobusové dopravy. Ta vás zaveze do většiny obcí, vesniček i osad regionu. Územím regionu prochází od jihu na sever jednokolejná železniční trať č. 251 z Tišnova do Žďáru nad Sázavou, která má ale pouze lokální charakter a navíc je na ni napojena malá část obcí. Bystřicko a Nedvědicko je protkáno jak pěšími turistickými stezkami, které spravuje Klub českých turistů, tak i cyklistickými trasami regionálního ale i nadregionálního významu. Regionem prochází jedna z nejvýznamnějších cyklostezek v naší republice, a to Pražská stezka, která vede z Brna do Prahy. Informovanost: Na území se nachází dvě informační centra a to v centrech obou mikroregionů v Bystřici nad Pernštejnem a Nedvědici. Ale většinu informací se návštěvník dozví na obecních úřadech, vývěskách, obecních informačních tabulí nebo na internetových stránkách mikroregionů. Jiné vyžití volného času v regionu: Město Bystřice nad Pernštejnem skýtá dobré podmínky pro sport (tenisové kurty, bazén, fotbalová, basketbalové, volejbalové hřiště, sportovní hala se squashem, bowlingem, kuželkami, horolezecká stěna, posilovna v zimě se v okolí zaplní lyžařské sjezdovky i upravené běžecké dráhy). A kulturní akce probíhají převážně ve větších centrech jako je město Bystřice nad Pernštejnem, Nedvědice, Dolní Rožínka, Westernového městečka Šikluv mlýn a někdy také na hradě Pernštejně. Na rozvoj geoturismu v regionu byly stanoveny následující principy: • • • • • • •

Krajina a příroda jako základní faktor rozvoje. Preference spíše kvalitativního než kvantitativního cestovního ruchu. Vytvoření, resp. zlepšení image oblasti jak uvnitř této oblasti, tak i navenek. Udržení si tradičních a získání nových cílových skupin návštěvníků a „štamgastů“. Prodlužování délky pobytu návštěvníků a častější návštěvy. Prodloužení sezóny. Podpora konkurenceschopnosti a inovační schopnosti podnikatelů v cestovním ruchu, především v oblasti infrastruktury a ve službách.

- 11 -

Hodnocení území z hlediska možnosti uplatnění geoturismu Území Bystřícka a Nedvědicka má velký předpoklad pro to, aby se zde rozvinul cestovní ruch v odvětví geoturismu. Protože splňuje kritéria, kterých je za potřebí pro možnost uplatnění geoturismu • nachází se na jeho území dostatek geologicky významných oblastí, která zahrnují konkrétní geologické dědictví • je zde dobrá síť cest jak turistických pěších, cyklostezek, tak i silniční komunikace • z hlediska stravování a ubytování je Bystřicko a Nedvědicko také na průměrné úrovni. Jak v kvalitě tak kvantitě. • jiné turistické, kulturní i sportovní aktivity jsou dostačující • zájem místních lidí o rozvoj regionu v cestovním ruchu je také patrný • zdroje financí na otevření zajímavých lokalit a stezek jak z dotací místních firem, EU tak i státu by bylo možné získat. Z negativ: • špatný stav některých lokalit • nekvalitní nebo žádné značení a informovanost • nedostačující nebo žádné vybavení lokalit (např. posezení, odpadkové koše, bezpečnostní zábradlí, orientační a naučné tabule, stojany na kola atd.) • propagace regionu Hlavní priority geoturismu jsou, zlepšení prosperity místních lidí, propagace, vzdělávání včetně programů pro školy a muzejní výstavy. Kromě toho má podstatně přispívat k ochraně životního prostředí a ochraně geologického dědictví. A tyto priority jsou důležité pro rozvoj regionu. Dnešním trendem cestovního ruchu je příroda, krajina, ráz venkova, jeho kultura a tradice, památky. Rozmach ekoturistiky a agroturistiky ukazuje, že geoturismus je tím správným směrem. Oblast Bystřicka a Nedvědicka má geologicky významné lokality, turistické zázemí, snahu se rozvíjet, tedy potřebné atributy pro rozvoj geoturismu.

Výběr lokalit pro realizaci návrhu geoturistické naučné stezky Z vhodných geoturistických lokalit, které byly detailně popsány v bakalářské práci bylo na základě několika turistických aspektů vybráno několik, které budou součástí pěší i cyklistické naučné stezky. Musí být zajímavá z hlediska geoturismu. Dále rozhodovala jejich geografická poloha spojená s dostupností, jak pro pěší, tak pro cyklo-turisty. Okolí těchto zastávek naučné stezky muselo splňovat stravovací, ubytovací i dopravní zabezpečení. A v neposlední řadě také atraktivnost bližšího okolí z důvodu nalákání potenciálních turistů i na jiná zajímavá místa.

- 12 -

Z dvaceti dvou vhodných lokalit jsou součástí pěší a cyklistické geoturistické naučné stezky právě tyto lokality: Nedvědice (mramor) Nedvědice (rula) Hrad Pernštejn Pernštejn u Nedvědice (Fe skarn) Věžná (serpentinit) Věžná (pegmatit) Rožná – Hradisko ( Li pegmatit) Dolní Rožínka (těžba uranu) Švařec – Cumberg (polimetické historické ložisko) Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem (Stálá expozice:"Uran na Vysočině") Vysoká skála (Štěpánov nad Svratkou) K těmto vybraným lokalitám přibilo ještě několik zajímavých míst, která jsou součástí pěší a cyklistické geoturistické naučné stezky.

- 13 -

4 Metodika •

Výběr území Území bylo vybráno na základě výsledků bakalářské práce na téma „Možnosti uplatnění geoturistiky na území Bystřicka a Nedvědicka“. Touto studií bylo zjištěno, že území Bystřicka a Nedvědicka má geologicky významné lokality, turistické zázemí, snahu se rozvíjet, tedy potřebné atributy pro realizaci geoturistické naučné stezky. •

Prostudování literatury a jiných pramenů vztahujících se k dané problematice Je třeba vyhledat informace jak o regionu, tak o vybraných zájmových lokalitách. Vhodné je použít všechny možné dostupné prameny: literaturu, internet, mapové podklady apod. •

Terénní průzkum vybraného území Na vybrané lokalitě by měl být proveden terénní průzkum za účelem zjištění současného stavu dané lokality. Dále je třeba prozkoumat terén z hlediska optimalizace návrhu trasy naučné stezky. Trasu pěší stezky vést po lesních nebo polních cestách. Pohyb po veřejných komunikacích je možný, ale je méně žádoucí. Je nežádoucí pohybovat se po polích nebo chodit pod elektrickým vedením a ani ve vzdálenosti do 150 m od něj, ačkoli je to možné, není-li nezbytné. •

Návrh trasy stezky a umístění informačních tabulí na trase a náležitosti projektové dokumentace Metodika byla převzata z dokumentu: Doporučené zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování bodových informačních panelů Cílem těchto zásad, které vznikly ve spolupráci Ministerstva životního prostředí (dále MŽP), Ministerstva pro místní rozvoj (dále MMR) a Klubu českých turistů (dále KČT), je sjednotit podmínky zřizování, značení a údržby naučných stezek (dále NS) a tam, kde pro jejich vytvoření nejsou potřebné podmínky, zavést umísťování bodových informačních panelů (dále BIP). Splnění kriterií těchto zásad je nutnou podmínkou pro získání dotací na zřízení a následnou údržbu NS a BIP z dotačních programů MŽP a MMR. Je rovněž nutnou podmínkou pro to, aby KČT převzal vyznačkování těchto NS včetně jeho průběžné údržby, jakož i zapojení BIP do sítě svých turistických značených tras.

Uvedená ministerstva i KČT doporučují orgánům krajských samospráv a dalším subjektům, aby splněním těchto zásad rovněž podmínily poskytování svých dotací na tuto činnost v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 7. února 2001 č. 114: „Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy“.

- 14 -

Článek 1 Charakteristika naučných stezek a bodových informačních panelů Naučné stezky jsou zpravidla vyznačkované výchovně vzdělávací trasy vedené přírodně nebo kulturně pozoruhodnými prostory, na nichž jsou vybrány některé významné jevy a objekty, které jsou zvláště vysvětleny. Výklad na stanovených místech se podává zpravidla na informačních panelech nebo v průvodcovském textu, případně kombinací obou způsobů. Pokud se vyskytnou jen ojedinělé významné jevy a objekty, které neumožňují účelné vytvoření naučné stezky, zřizují se u nich bodové informační panely. Pokud jsou umístěny mimo sídla, zajišťují přístup k nim zpravidla turistické značené trasy Klubu českých turistů (dále TZT). Za BIP lze považovat i informační tabule umístěné na kulturně nebo historicky cenných objektech (budovách) v městských památkových rezervacích nebo zónách. Článek 2 Projekt na zřízení naučné stezky nebo bodového informačního panelu Zřízení NS nebo BIP může navrhnout kterákoliv právnická nebo fyzická osoba (dále jen zřizovatel). Zřizovatel však musí vycházet z možnosti území a podmínek, stanovených zejména v územní plánovací dokumentaci nebo vyplývajících z územních rozhodnutí a nařízení a z územních plánovacích podkladů. Zřizovatel zpracuje projekt na zřízení NS nebo BIP, jehož součástí bude vedle tématického obsahu: · úplná adresa zřizovatele NS nebo BIP · průběh trasy nebo umístění BIP (zákres v mapě vhodného měřítka nebo v její kopii), · způsob vyznačení naučné stezky nebo zapojení BIP do sítě TZT (viz čl. 3 a 4) · vybavení naučné stezky informačními panely (u BIP odpadá), · podmínky pro zabezpečení ekologicky udržitelného cestovního ruchu (s výjimkou NS nebo BIP v památkových rezervacích nebo zónách). Zřizovatel pak s KČT dohodne způsob vyznačení NS nebo zapojení BIP do sítě TZT a uzavře s ním na tuto činnost i na následnou údržbu značení smlouvu, která bude přiložena k projektu a bude pro případ realizace projektu obsahovat závazek zřizovatele průběžně udržovat vybavení naučných stezek informačními panely a její schůdnost nebo průběžně udržovat bodové informační panely. Zřizovatel je dále povinen předložit společně s projektem: · souhlas vlastníků, nájemců či správců pozemků, po kterých má navrhovaná NS vést nebo na nichž má být umístěn BIP, · vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody, · vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče v případě průchodu NS nebo umístění BIP v památkové rezervaci nebo památkové zóně nebo v případě, že NS nebo BIP - 15 -

prezentují památkové a kulturní hodnoty na ostatním území. Článek 3 Vyznačení naučné stezky včetně následné údržby V případě uzavření smlouvy provede KČT vyznačení NS v terénu podle platných metodických pravidel KČT. Ta umožňují dva způsoby vyznačení, z nichž přednostně má být použit první: A. Pokud vede NS po stávajících trasách TZT, nebude vyznačkována zvláštní značkou NS, ale pro její sledování v terénu bude využito stávajícího turistického značení. O průběhu NS bude uživatel informován na všech rozcestích TZT zvláštními směrovkami (obr. 1), v jejichž hrotech bude pás nebo symbol TZT, po níž NS pokračuje. V případě, že se návrh průběhu NS zcela neshoduje s průběhem TZT, posoudí se při přípravě smlouvy mezi zřizovatelem a KČT možnost přizpůsobení průběhu NS průběhu TZT, případně možnost přeložení průběhu TZT na navrženou trasu NS za předpokladu, že to výrazněji nenaruší zásady stavby sítě TZT nebo jejich schůdnost. B. V případě, že trasa NS leží mimo stávající síť TZT, vyznačkuje se novou pásovou značkou nebo místní značkou nebo zvláštní značkou naučné stezky. Pokud křižuje jiné TZT, vybaví se v prvních dvou případech směrovkami naučné stezky podle bodu A, ve třetím případě běžnými směrovkami s uvedením názvu NS v záhlaví a symbolu NS v hrotu směrovky (obr. 2). Krátké NS (do délky cca 1 km) s plánkem jejich průběhu na informačních panelech zůstanou v tomto případě zpravidla bez směrovek. Značení NS, které KČT převezme do své správy na základě smlouvy se zřizovatelem, bude pravidelně udržovat v rámci plánu obnovy své sítě TZT. Článek 4 Zapojení bodových informačních panelů do sítě TZT Pokud nebude BIP umístěn přímo na trase TZT, ale v její bezprostřední blízkosti, provede KČT její přeložení kolem BIP v případě, že to výrazněji nenaruší zásady stavby sítě TZT nebo schůdnost trasy. Pokud to nebude možné, BIP nebude od nejbližší trasy vzdálen více než 1 km a pro příchod k němu bude možno nalézt vhodnou komunikaci (pěšinu), vytvoří KČT k BIP od nejbližší TZT významovou odbočku vybavenou směrovkou, jejíž text bude charakterizovat příslušný BIP a udávat vzdálenost k němu. Článek 5 Vybavení naučných stezek, zřizování BIP a údržba Vybavení NS (informační panely, průvodcovské texty, průvodcovské služby apod.) a schůdnost NS (lávky, haťové chodníky apod.) včetně příslušné údržby zajistí zřizovatel. Obdobně zajištění BIP a jejich údržby, případně i schůdnosti odbočky k němu je povinností zřizovatele.

- 16 -

Pokud jsou součástí informačních panelů nebo průvodcovských textů mapy nebo plánky, je v případě, že NS vede po TZT, nezbytné do nich zakreslit průběh těchto TZT (i v nejbližším okolí NS). Podklady pro znázornění průběhu TZT poskytnou příslušné územní značkařské složky KČT. Článek 6 Závěrečná ustanovení Zákresy průběhu NS, které KČT na základě uzavřené smlouvy bude mít ve své péči, uveřejní ve svých turistických mapách i v mapách, na jejichž vydávání bude spolupracovat. Pokud dojde k širšímu uplatnění BIP, vytvoří pro jejich zákres do turistických map KČT zvláštní mapovou značku. Tyto zásady se nevztahují na zřizování BIP, které nevyžadují zapojení do sítě TZT. Ministerstva a KČT zajistí předání těchto zásad všem svým orgánům, organizacím a složkám, jichž se týkají. V Praze dne 9. 9. 2001 •

Konstrukční zpracování informačních tabulí a ostatních zařízení Architektonické řešení jednotlivých částí bude podřízeno charakteru prostředí, ve kterém bude naučná stezka umístěna. Konstrukce všech zařízení by měla odpovídat svému účelu. Při návrhu konstrukce by se měla brát v potaz odolnost zařízení proti přírodním podmínkám a vandalismu. Informační tabule by se měly skládat z dřevěné desky, střechy, nosné konstrukce, která bude zapuštění do země. Střecha by měla být jednoduchá a měla by být umístěna nad dřevěnou deskou tak, aby nezakrývala text. Dřevěná deska by měla být umístěna v takové výšce, aby se text na ní dobře četl jak dětem, tak dospělým lidem. •

Text a grafika informačních tabulí Značení stezky bude dále doplněno samostatně stojícími informačními tabulemi. Tyto tabule mají naučný charakter a formou vzdělávacích textů, fotografií a ilustrací poskytují turistům poznatky o přírodních, vlastivědných či historických zajímavostech v okolí. Informační panely jsou bezesporu nejviditelnější částí naučné stezky. Jejich prostřednictvím autoři stezky komunikují s návštěvníkem a snaží se ho zaujmout. Jaké by měl mít takový informační panel funkce a jak by měl vypadat? Zorientovat Abychom návštěvníkovi usnadnili orientaci v terénu a na trase stezky, měl by každý panel na zastávce naučné stezky obsahovat následující: – název naučné stezky (uvedený zřetelně v záhlaví), – pořadové číslo a název zastávky (uvedené jako podtitul),

- 17 -

–

plánek stezky s vyznačením trasy a umístění zastávky, u níž návštěvník právě stojí (na úvodním panelu by měl být podrobnější a větší plánek, na každém dalším panelu stačí menší, schematičtější). – co všechno mohou podnikat, jak se dostanou do zajímavých lokalit a kde jsou důležitá zařízení, jako jsou záchodky, občerstvení, restaurace, železniční nebo autobusové zastávky, pošta atd… – jak dlouho bude aktivita trvat nebo kolik kilometrů mají ujít – upozornit na bezpečnostní rizika a na lokality, kterým by se měli vyhnout Informovat – informovat nejen o lokalitě, ale i o širším okolí – navazovat i na jinou problematiku než je účelem naučné stezky – informace by měly být lehce pochopitelné a ne moc odborně podrobné – nejde pouze o sdělování faktů, ale cílem je předat návštěvníkům nové myšlenky a způsoby nahlížení a hodnocení konkrétního místa Pobavit – zaujmout návštěvníka a vzbudit v něm nadšení a zábavu – neznamená to, že by informace měly být povrchní – text doplňovat zajímavými fotografiemi nebo ilustracemi Propagace – každý, kdo do tabulí investuje peníze, chce, aby se o jeho zájmu vědělo a aby se vědělo, že konkrétní lokalitu podporuje nebo o ni pečuje – je třeba ale postupovat citlivě, aby nebyl z tabule reklamní poutač Ovlivňovat chování – používání informačních tabulí je často považováno za ovlivňování chování lidí – lidé mohou být povzbuzováni, aby lokality navštívili, nebo mohou být odrazování od návštěvy jiných míst, například citlivých oblastí přírodní rezervace Zákazové piktogramy – soubor zákazových piktogramů bývá zpravidla součástí uvítací tabule nebo na informačních tabulích jednotlivých zastavení naučných stezek – jednotlivé piktogramy informují návštěvníka o činnosti, kterou je zakázáno provádět Vzhled a forma textu na informačních panelech Potřeba pamatovat, že většina návštěvníků přijíždí ve svém volném čase a ne proto, aby něco nutně studovali. Hlavní publikum tvoří lidé, kteří přijíždějí příjemně strávit část svého volného času. Je třeba dát pozor na úroveň sdělení. V žádném případě by neměl poučovat. Nepatří sem nezáživné bloky textu převzaté z odborné encyklopedie nebo vysokoškolských skript. Cílem naučné stezky by neměla být úporná snaha sdělit návštěvníkovi úplně všechno a zahltit jej údaji, které při letmém čtení není ani schopen plně vnímat, natož vstřebat. Text by měl naopak klást důraz na interakci, kontakt, komunikaci s návštěvníkem, nevtíravě se v něm snažit vzbudit zájem o danou - 18 -

problematiku. Měl by být: co nejkratší – tedy zbavený zbytečných přívlastků, složitých souvětí, bezvýznamných „výplňových“ vět; mluvit hned k věci, vyhnout se zdlouhavému blábolení a obšírným popisům, – text musí být dobře čitelný, vhodná výška písmen je nejméně 8 mm schematicky strukturovaný – tedy rozčleněn tak, aby se v něm návštěvník dokázal rychle zorientovat (tj. např. zřetelně vyznačit nadpisy různých úrovní, dlouhé „špalky“ textu rozčlenit mezi nadpisy, používat odrážkové seznamy, klíčové údaje graficky zvýrazňovat), – rozdělit jej do bloků nebo odstavců přibližně o 50 slovech srozumitelný – tj. bez cizích slov (pokud nejsou zároveň ihned vysvětlena), latinských názvů (pokud není např. zajímavou formou vysvětlen jejich původ), novotvarů, neobvyklých slov, běžných slov v neobvyklém významu, žargonu specifického pro daný obor apod., pravopisně, stylisticky a typograficky správný – tj. bez pravopisných chyb, překlepů apod. nedostatečný kontrast barev textu a pozadí – protože panely časem vyblednou, je lépe se vyhnout experimentům např. bílého textu na šedém pozadí apod. Nejvhodnější je kombinace „černé na bílém“ nebo jiných kontrastních barev, dostatečně velkým a čitelným písmem, vzorek na pozadí textu – souvisí s předchozím bodem. Na pozadí textu (jako tapeta) nepatří sebejemnější barevné vzorky, zesvětlené fotografie, výřezy z katastrálních map apod. Vypadají sice efektně, ale většinou brání v pohodlném čtení a jsou zbytečné, bez informační hodnoty obrázky Za obecně nejvhodnější informační panely s minimem textu a s převahou fotografií a obrázků. Jsou na pohled poutavé, a přístupné nejširšímu spektru návštěvníků (dětem i dospělým). Pro představení fauny a flóry jsou nejvhodnější kvalitní fotografie, nejlépe pořízené přímo v konkrétní lokalitě, nebo velmi kvalitní kresby. Jsou-li součástí textu nějaké grafy, musejí být co nejjednodušší a jasně pochopitelné.

- 19 -

•

Propagace a reklama Při tvorbě propagačního programu je nutné určit cílovou skupinu, na kterou se bude zaměřovat, image tvořící naučnou stezku, poslání propagačního materiálu, částku ochotnou uvolnit na propagaci a reklamu, informaci k odeslání a médium použita k přenesení propagační zprávy. V případě návrhu textu a grafiky propagačního materiálu postupovat obdobně jako při návrhu informační tabule. •

Výpočet nákladů na realizaci a časového harmonogramu realizace Jednotlivé položky rozpočtu podrobně popsat v části technické řešení projektu. Dle množství použitého materiálu a potřebné práce vytvořit přibližnou kalkulaci nákladů na realizaci navrhované stezky. Ceny zjistit průzkumem trhu. Jednotlivé kalkulace nákladů výrobku uceleně uvést v konečném rozpočtu. Rozdělit celkový harmonogram na předinvestiční, investiční, provozní fázi. Jednotlivé fáze popsat a vytvořit přehlednou tabulku s úkony a měsíci popisující časový harmonogram. •

Financování Hledat finanční zdroje z dotačních titulů, vlastních zdrojů a ze sponzoringu. V případě využití dotačních zdrojů je nutné projekt zařadit do správného dotačního titulu, příslušné prioritní osy a oblasti podpory. Při výběru sponzora klást důraz na dobré jméno společnosti, regionální umístění a její zaměření, které by mělo být v souladu s projektem.

- 20 -

5 Vlastní práce 5.1 Popis návrhu Návrh obsahuje pěší a cyklistickou variantu geoturistické naučné stezky. Kromě popisu lokalit a trasy také obsahuje další neměně důležité body návrhu realizace. Jako je způsob značení turistických tras, vybavení a technické řešení. Není zde zapomenuto také na navazující problematiku realizace tohoto projektu. A to možnosti financování, propagace a péče o geoturistickou naučnou stezku. Výběr trasy a zastávek naučné stezky byl zvolen na základě několika turistických aspektů. Musí být zajímavá z hlediska geoturismu. Dále rozhodovala jejich geografická poloha spojená s dostupností, jak pro pěší, tak pro cyklo-turisty. Okolí těchto zastávek naučné stezky muselo splňovat stravovací, ubytovací i dopravní zabezpečení. A v neposlední řadě také atraktivnost bližšího okolí z důvodu nalákání potenciálních turistů i na jiná zajímavá místa. 5.1.1 Cíl návrhu Pokud na základě návrhu vznikne realizovatelný projekt, měl by mít zejména pozitivní dopad na cestovní ruch jednotlivých obcí mikroregionů včetně partnerů mikroregionů. Realizace návrhu by měla přispět ke zvýšení návštěvnosti oblasti, zlepšení prosperity místních obyvatel a podnikatelských subjektů, vzdělávání návštěvníků, k ochraně geologického dědictví, zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika a pěší turistika) na cestovním ruchu v regionu. Návrh si klade mimo jiné za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o regionu mezi potenciálními návštěvníky. Jde o neziskový záměr s naučnou výchovnou a ochrannou tématikou. Provozní náklady budou muset být hrazeny z prostředků obcí a z prostředků sponzorů – subjektů, kteří budou příjemci nepřímých přínosů naučné stezky nebo z dotací. Místo realizace Místem realizace návrhu bylo vybráno území mikroregionu Bystřicko a Pernštejn. NUTS II: Jihovýchod NUTS III: Jihomoravský kraj Kraj Vysočina NUTS IV: Brno–venkov CZ 0643 Ždář nad Sázavou CZ 0635 Turistická trasa leží na hranicích území mikroregionů Bystřicko a Pernštejn Realizace návrhu geoturistické naučné stezky bude svěřena pod záštitu některé z obcí v okolí trasy nebo pod mikroregion Bystřicko či mikroregion Pernštejn. Takovýto návrh bude mít větší šanci na uskutečnění a zároveň bude zvyšovat návštěvnickou atraktivitu těchto začleněných subjektů.

- 21 -

5.1.2 Cílové skupiny Tato kapitola popisuje všechny relevantní beneficienty návrhu geoturistické naučné stezky, kterým budou z realizace plynout přínosy. K hlavním cílovým skupinám patří zejména turisté přijíždějící do mikroregionu, jednotlivé obce mikroregionu a místní podnikatelé, poskytující služby v oblasti cestovního ruchu. Návštěvníci mikroregionu Realizovaný návrh bude mít největší pozitivní dopad na příchozí návštěvníky mikroregionu, kteří navštěvují v současné době tento mikroregion za účelem poznání kulturních a přírodních zajímavostí oblasti. Díky vzniklým internetovým stránkám budou mít možnost získat informace o naučné stezce i turisté žijící mimo mikroregiony. K lepší orientaci na stezce přispějí informační tabule, které budou umístěny na jednotlivých zastávkách. Tento informační systém bude podpořen informačním centrem, který kromě již funkčních v Bystřici nad Pernštejnem, Nedvědici vznikne i v obci Rožná. Informační centra umožní návštěvníkům v kteroukoliv dobu zjistit si informace o lokalitě, ubytovaní či stravování. Dále budou přes členské obce a jejich partnery distribuovány informační materiály. Mikroregiony, obce mikroregionú Realizace návrhu ovlivní nejen jednotlivé obce na trase, ale i celé mikroregiony. Zvýšená propagace a příliv turistů bude mít pozitivní vliv na ekonomický růst oblasti. Díky tomu dojde k rozvoji nabízených služeb v oblasti cestovního ruchu a následně ke snižování nezaměstnanosti. Rozvoj cestovního ruchu bude dále pozitivně ovlivňovat ekonomický vývoj jednotlivých členských obcí svazku i celých mikroregionů. V zájmu ochrany přírodního bohatství se bude muset věnovat zvýšená pozornost pohybu návštěvníku v přírodě a po trasách turistických cest apod., aby nedocházelo ke škodám na přírodním bohatství a vzniku lokálních skládek odpadů, v důsledku zvýšeného turizmu. Podnikatelský sektor Úspěšná realizace návrhu přispěje také k rozvoji podnikání v oblasti cestovního ruchu na území mikroregionů. Jedná se zejména o poskytovatele ubytovacích, stravovacích a dalších služeb pro turisty. Ze zvýšeného turismu by mohli vytěžit podnikatelé, kteří se rozhodnou podnikat ve službách, které jsou v mikroregionech nedostatečné, a to zejména půjčovny a servisy sportovního vybavení, zejména pak cykloservisy. Zvýšený zájem turistů o mikroregiony bude vytvářet zvýšené nároky na kvalitu poskytovaných služeb, což bude významnou příležitostí pro místní podnikatele. Vybraní poskytovatelé služeb v cestovním ruchu budou využiti také při distribuci propagačních materiálů. Díky tomu dojde k propagaci mikroregionu jako celku.

- 22 -

5.1.3 Výchozí stav –

pěší Většina zájmových lokalit byla po skončení těžby ponechána samovolnému vývoji, a proto jejich dostupnost je velice ztížená. Horní okraje lomů nejsou zabezpečeny proti sesuvu a neobsahují žádná výstražná upozornění. Převážná část trasy vede po existujících polních, lesních, silničních cestách a po lesních pěšinách, které nejsou značeny. Schůdnost některých lesních pěšin je pro budoucí turistické návštěvníky velmi obtížná až nebezpečná. Na trase se nachází dva přechody přes potok, které nejsou opatřeny mostkem. Na lokalitách i na trase je potřeba udělat ještě spoustu terénních a lesnických. –

cyklotrasa Cyklotrasa vede po několika již značených trasách, z toho důvodu je navrhnuté značení pouze při odbočkách. 5.1.4 Zásahy do výchozího stavu –

pěší Celá pěší trasa stezky není žádným způsobem značená. Je nutné provést pásové značení a na křižovatkách a nepřehledných místech provést směrové značení. Na místech, kde vede lesní pěšinou, je nutné tuto pěšinu upravit nebo vybudovat. Na těchto úsecích dojde ke zpevnění rozšíření a na několika místech v prudkém stoupání budou vybudovány schůdky z dřevěné kulatiny. Na dvou přechodech přes potok budou postaveny dřevěné mostky. Většina lokalit nepotřebuje příliš úprav. Jednalo by se pouze o prořezávku dřevin bránící v dostupnosti a výhledu. Terénní úpravy na většině míst budou malého významu. Vybavení lokalit bude tvořit informační tabule, dřevěné odpočívadlo, odpadkový koš a v případech cyklistické dostupnosti stojany na kola. –

cyklotrasa U cyklotrasy žádná úprava cest není nutná. V některých úsecích se doplní značení. Trasu nebudou doprovázet informační tabule. Zdrojem informací bude informační leták nebo informační tabule jednotlivých obcí. Ve většině obcí se nachází nějaké posezení i stojan na kola. V případech, kde by tak nebylo, tak by proběhla instalace odpočívadla, stojanu na kola a odpadkového koše dle návrhu.

- 23 -

5.2 Značení Pěší naučná stezka Značená naučná stezka bývá vyznačena značkami tvořenými bílým čtvercem 10×10 cm, který je protnut úhlopříčným zeleným pruhem o šíři 3 cm z levého horního rohu do pravého dolního rohu. Značka může být doplněna oranžovým číslem stanoviště. Tentýž číselný odkaz je pak uváděn v tištěném průvodci naučné stezky. Obr.č.1:značka naučné stezky

Pokud daným územím již nějaká jiná turistická značka vede, je vhodné vést naučnou stezku po ní a speciální značení nevytvářet. V tom případě je však nutné návštěvníka jasně upozornit (na informačním panelu, v průvodci apod.), po které značené cestě vede, a kde přesně na ní naučná stezka začíná a končí. Cyklotrasy, cyklostezky, cykloznačení Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. To platí jak pro cyklotrasy, tak i pro cykloturistické trasy, které jsou někdy označovány jako cyklostezky. Cyklotrasy Cyklotrasy vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích se silničním (zpevněným) povrchem. Ke značení jsou používány dopravní značky zavedené v České republice vyhláškou č. 30/2001 Sb.Používají se tři základní cykloznačky: Směrová tabule (IS 19) – Směrové tabule jsou umístěny na hlavních východištích a křižovatkách cyklotras. Uvedeny jsou i údaje o názvech a kilometrových vzdálenostech dalších cílů na trase.

Obr.č.2: IS 19d – Směrová tabule

Návěst před křižovatkou (IS 20) – Návěst před křižovatkou se užívá na orientačně složitých úsecích či křižovatkách.

Obr.č.3: IS 20 – Návěst před křižovatkou

- 24 -

Směrová tabulka (IS 21) – Žluté směrové tabulky o obrysovém rozměru 200 x 300 mm s černým piktogramem kola číslem cyklotrasy v záhlaví. Místo šipek se používá směrových tabulek s černou šipkou v příslušném směru.

Obr.č.4: IS 21 – Směrová tabulka

Na všech najdeme symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklostezky. Všechny cykloznačky nalezneme na zvláštních sloupcích, lampách nebo instalované pod běžnými silničními dopravními značkami. Cykloturistické trasy Cykloturistické trasy vedou většinou přírodním terénem po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14 x 14 cm (jsou tedy větší než pásové turistické značky pro pěší), které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Obr.č.5:Pásová značka Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Obr.č.6: Pásová šipka

Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti směrovkám pro pěší mají opět žlutý podklad a obsahují jen dvě řádky textu. V záhlaví je uvedeno, že se jedná o cyklotrasu KČT.

Obr.č.7: Směrovka cyklotrasy

Jak nejlépe značit naučnou stezku

Naučná stezka může být sebezajímavější, může vést sebeatraktivnější lokalitou, ale pokud je špatně značena a návštěvníci na ní bloudí, je její přínos sporný. Umístění značek na trase Tak, aby byly již z dálky a za všech okolností viditelné. Pokud značení provádíme v zimě nebo na jaře, počítejme s tím, že v jiných obdobích roku může být zakryto vzrostlou vegetací – křovinami apod. Stezka by měla být vyznačena obousměrně, ne pouze od výchozího místa ke konečnému. Návštěvníci ji mohou jít např. z důvodu lepšího dopravního spojení obráceně. - 25 -

Důležité je rovněž zvolit správný typ barvy – několikrát jsme zažili, že bylo značení zcela nové naučné stezky již po dvou měsících od jejího otevření omoklé a nevýrazné! Značení na křižovatkách a rozcestích Problémem mnoha naučných stezek je, že rovné úseky bez odboček bývají mnohdy značeny až přespříliš, zatímco v okolí křižovatek a rozcestí jakékoli značení chybí. Rozcestí jsou přitom největším úskalím na trase stezky, místem, kde může návštěvník nejsnáze ztratit správný směr. Je jim proto třeba z hlediska značení věnovat největší pozornost Zaprvé je nutno jasně vyznačit směrovku, která jednoznačně určí, kudy dál stezka pokračuje. Následující značka na odbočce musí být již z křižovatky bez problémů viditelná. Obvykle se doplňuje ještě jednou značkou bezprostředně za ní, tzv. potvrzovací. Rovněž ta musí být již z křižovatky viditelná. Značkami rozhodně nešetříme v místech, kde naučná stezka opouští hlavní cestu a odbočuje na pěšinu nižší kategorie. Zde musí být opět jednak jasně patrný ukazatel, tak již z hlavní cesty viditelné první značky na odbočce (zde je to obzvlášť důležité, protože po hlavní cestě má člověk tendenci jít a značení tolik nesledovat, a odbočku snadno minout). Totéž musí být provedeno i v opačném směru, tedy při výstupu cesty nižší kategorie na hlavní cestu. Rozhodně nepodceňujme značení v ulicích města. Platí pro ně naprosto stejná pravidla. Pokud vzhledem k terénu není kde značit (např. na polní cestě bez stromů apod.), používá se tzv. značkařských kolíků – trubky zatlučené do země, přiměřené výšky, s příslušnou, klidně zvětšenou značkou. Pokud ani to není možné, je třeba na posledním místě, kde to možné je, stručně shrnout trasu až k místu, kde se značení znovu objeví (možno nákresem situace, krátkým slovním popisem). První značka za neznačeným úsekem by měla být mnohem větší než obvykle, aby byla i zdaleka dobře viditelná – říká se jí volavka. Nejlepším řešením je svěřit vyznačení naučné stezky organizaci, která má v tomto oboru již více jak stoleté zkušenosti, tedy Klubu českých turistů. Díky tomu se naučná stezka stane součástí stávající sítě turistických značených cest, a její značení bude pravidelně obnovováno. Obnova značení: Turistické trasy se v pravidelných tříletých cyklech obnovují, to znamená že na určené trase značkařská skupina (obvykle dvojice) opraví všechny značky - obnoví jejich barvu, na stromech značku případně zkrátí a upraví do správného tvaru pomocí khaki barvy. Větve, které značku zakrývají, se musí odstranit. Některé značky se musí zatřít a namalovat na jiný objekt, vše záleží na situaci v terénu, kterou musí značkař posoudit a rozhodnout se dle značkařských pravidel. Trasy se obnovují pravidelně po třech letech. Náklad na obnovu 1 km značení je cca 300 Kč. Za jednu hodinu je průměrně možno obnovit 1,5 km.

- 26 -

5.3 Návrh trasy 5.3.1 Pěší naučná stezka Naučná stezka je charakterizována motem: „Nahlédnutí do zákoutí krajiny poznamenané bývalou těžbou.“ Podstatou je zprostředkovat návštěvníkům pohled jak se do krajiny začleňují území, které byly ovlivněny těžbou. Ale nejen to, dozví se i spoustu zajímavých informací o místní přírodě, historii a zároveň je zavede na místa s atraktivními výhledy na okolní krajinu. Začátek stezky je informační cedule na nádraží v Nedvědici. Trasa pokračuje na zastávku s názvem Nedvědické lomy, která se nachází se na okraji obce Nedvědice. Dále následují zastávky vyhlídka Maria Laube, Pernštejnské lomy, lokalita Věžná, vyhlídkové místo Zadní končiny, Rožná- Hradisko, Rožná-vyhlídka na uranové doly. Celková délka naučné stezky je 13 km a prochází katastrálním územím Nedvědice, Pernštejn, Věžná, Střítež, Jabloňov a Rožná. Nejnižším bodem trasy je zastávka Nedvědické lomy v 350 m.n.m. a nejvýše položené místo je konečná zastávka Rožnávyhlídka na uranové doly v 523 m.n.m. Převýšení tedy činí 173 m. Terén trasy naučné stezky Tabulka č.1: Zastoupení druhu terénu na trase druh terénu

vzdálenost

silniční komunikace III. třídy lesní nebo polní cesty lesní pěšiny

0,84 km 10,3 km 1,86 km

% zastoupení na trase 7,70% 79,20% 14,30%

Obtížnost trasy úzce souvisí s terénem cest po kterých stezka vede a s náhlým stoupáním nebo nebezpečným klesáním. Tabulka č. 2: Náročnost trasy Stupně obtížnosti lehká středně těžká těžká

vzdálenost 0,84 km 9,36 km 2,80 km

zastoupení na trase 7,70% 70,8% 21,5%

Trasa stezky: • První zastávka: Nedvědice Tato úvodní zastávka se nachází na železniční stanici v Nedvědici. Toto místo bylo strategicky vybráno na základě předpokládané akumulaci návštěvníků přijíždějících

- 27 -

vlakem, parkovacími možnostmi a občerstvovacími zařízeními. U budovy nádraží bude instalována uvítací informační tabule.


Úsek mezi železniční stanicí Nedvědice a nedvědickými lomy Trasa vede podél kolejí po betonovém chodníku, který se dále napojuje na chodník podél silniční komunikace a na autobusové zastávce trasa odbočuje na zpevněnou cestu směrem do lesního komplexu zvaného Žleby, kde se nachází nedvědické lomy.

•

Druhá zastávka: Nedvědické lomy

–

mramorový lom Ze tří dříve těžených lomů na mramor na svazích západně od obce Nedvědice je dnes pro exkurzní účely vhodný pouze opuštěný a zčásti zavezený lom pří silnici Nedvědice – Pernštejn. Lokalita je přístupná po úzké asfaltové vozovce dlouhé asi 300 m, odbočující napravo ze silnice Brno – Rožná, asi 100 m za přejezdem železnice Nedvědice Rožná. Lokalita je v lesním žlebu asi 200 m za severní lomovou stěnou. Mramorový lom v Nedvědici je významným nalezištěm nerostů typických pro kontaktně a regionálně metamorfované vápence a skarny. V lomu na bílý mramor se dnes vyskytují metamorfované minerály jen sporadicky. Bohaté naleziště mramoru a vzorků kontaktních mineralizací ve skarnu, včetně tzv. modrého mramoru, se nachází nad lomem vlevo v lese v malém zasunutém lůmku. Čočkovité těleso mramoru (tzv. nedvědické mramory) zde tvoří asi 2 km dlouhé a až 30 m mocné obloukovité protáhlé těleso, často porušené příčnou tektonikou. Mramory jsou uloženy v ortorulách (svorových rurlách, v nadloží bývají zastoupeny pyroxenické ruly). (J. Zimák et al., 1997) Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcely číslo 669/2. Výměra: 15 533 m3 Způsob využití: neplodná půda Druh pozemku: ostatní plocha Vlastnické právo: Městys Nedvědice Dnešní stav tohoto velice významného historického mramorového lomu je poznamenán negativním využíváním jako skládky sutě a odpadu ze stavenišť přilehlé obce Nedvědice. V nedávné době zde bylo skladování stavební sutě zmařeno výstavbou plotu a uzamčené brány při vjezdu do lomu. Část stavební sutě již byla odtěžena, ale vzhledový dojem stále kazí několik dodnes zapomenutých hromad odpadu. Příkré svahy jsou vegetací částečně nedotčeny, zato mírné sesuté násypy jsou již zcela zarostlé. Na základě tohoto aktuálního stavu by bylo vhodné provést rekultivaci lomu z důvodu neadekvátního stavu zastávky naučné stezky. Rekultivace Toto řešení rekultivace má za úkol začlenit území do krajiny a uvést ho do takového stavu, aby zde mohl fungovat soběstačný ekosystém, aby území působilo estetickým - 28 -

vzhledovým dojmem a zbezpečnit okrajové hřebeny lomu. Limity z pohledu ochrany přírody, případně legislativy Na území není žádný chráněný druh živočicha ani rostliny. Lze všeobecně konstatovat, že rekultivace by jen přírodě prospěla. Ať už z důvodů zvýšení biodiverzity jak živočišné a rostlinné složky, tak i vzhledového obohacení prostředí. Po této rekultivaci by se tento významný historický lom mohl stát zastávkou turistů na cestě k dominantě okolí hradu Pernštejna. Potenciální konfliktní body a jejich řešení Vlastníkem území je Městys Nedvědice a proto se předpokládá, že by žádné problémy z hlediska vlastnictví neměly nastat. Městys Nedvědice by takovémuto řešení byla určitě nakloněna. Jiné konfliktní body nejsou známy Popis rekultivačních prací Zajistit lomovou stěnu a zbavit ji náletu neautochtonní vegetace a ponechat ji přirozené sukcesi. Pomoci těžké techniky odtěžit a odvést nepůvodní zeminu, suť a stavební odpad. Do přirozeného reliéfu dna lomu citlivě začlenit nově vytěžené mramorové kamenné prvky. Kombinace zídek a půlkruhového amfiteátru nad vydlážděnou plochou vytváří vzácně harmonický dojem s okolními, přirozeně zarůstajícími lomovými stěnami. Dále vytvořit pěšinu s dřevěným zábradlím, která povede k horním okrajům lomu, a tyto hrany lomu budou obehnány také zábradlím. Další pěšina povede k malému zasunutému lůmku vlevo v lese. Kde jsou bohaté naleziště mramoru a vzorků kontaktních mineralizací ve skarnu, včetně tzv. modrého mramoru. V těsné blízkosti intravilánu obce Nedvědice tak vznikla zajímavá plocha využitelná pro různé typy společenských aktivit pod širým nebem. Doporučuji dořešit ve spolupráci s obcí možnost odkládání odpadků, které by byly likvidovány v rámci svozu komunálního odpadu v obci a možnost vhodnými terénními úpravami (např. umístěním velkých kamenů) úplně znemožnit vjezd automobilů do prostoru lomu a tím zamezit možné tvorbě černých skládek. Předpokládané zdroje financování Financování ze strany obce Díky rekultivaci dojde k turistickému využití objektu. Jak z hlediska konání akcí pod širým nebem nebo zastávka na turistické trase na hrad Pernštejn, který byl zdoben mramorem právě z tohoto lomu. Program péče o krajinu Který má za cíl podporu dosažení optimálního stavu přírodního a krajinného prostředí. Jde především o odstraňování starých zátěží – devastací, údržbu a obnovování přírodních prvků.

- 29 -

Operační program ŽP Který má za cíl zlepšování stavu přírody a krajiny. Řeší dotace na implementaci a péči o obnovu krajinných struktur, optimalizaci vodního režimu krajiny, podporu regenerace urbanizované krajiny a o prevenci skalních sesuvů. Budoucí využití Tato lokalita je významná nejen z geologického, ale i historického významu. Po této rekultivaci by se tento významný historický lom mohl stát zastávkou jak turistů na cestě k dominantě okolí hradu Pernštejna, tak nově vzniklé naučné stezce. A díky amfiteátru v blízkosti intravilánu obce vznikne plocha využitelná pro různé společenské aktivity pod širým nebem. Vybavení a zásahy na lokalitě: Při vstupu do kamenného amfiteátru bude umístěna informační tabule. V její blízkosti při okraji vstupní cesty bude stát odpočívadlo se stojanem na kola a odpadkovým košem. Prořezávkou a výkopovými prácemi bude vytvořena pěšina, jak nedalekému lůmku tak i k hornímu okraji hlavního lomu. Tato pěšina bude v nebezpečných úsecích obsahovat dřevěné zábradlí a výškové převýšení bude zjednodušeno několika schůdky ze zeminy zpevněné dřevěnou kulatinou. –

rulový lom Exkurzní místo je rulový lom, jenž leží cca 1 km západně od kostela v Nedvědici. Lokalita je přístupná po úzké asfaltové vozovce dlouhé asi 400 m, odbočující napravo ze silnice Brno – Rožná, asi 100 m za přejezdem železnice Nedvědice Rožná. Lokalita je v lesním žlebu asi 100 m mramorovým lomem. Jedná se o vysoký suťový svah s četnými výchozy ortorul. Leukokrální migmatity vystupující na lokalitě mají šedohnědou až růžově hnědou barvu. Jsou středně zrnité – makroskopicky v nich lze rozlišit zrna křemene a živce a drobné lupínky muskovitu a biotitu. (J. Zimák et al., 1997) Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na parcele číslo 1020. Výměra: 11 883 m3 Způsob využití: dobývací prostor Druh pozemku: ostatní plocha Vlastnické právo: několik vlastníků Vybavení a zásahy na lokalitě: Zde není navržené žádné vybavení. Lom leží v těsné blízkosti mramorového, kde je také na informační tabuli popsán. Z mramorového lomu povede značení k tomuto rulovému lomu.

- 30 -




Úsek mezi zastávkou Nedvědicé lomy a Vyhlídka Maria Laube

První část úseku má asfaltový povrch a díky rovinatému terénu jde o trasu nízké obtížnosti. Po napojení cesty z Nedvědických lomu na silniční komunikaci III. Třídy kopíruje naučná stezka turistickou stezku žluté barvy takřka až k druhé zastávce vyhlídky Maria Laube. Na křižovatce silniční komunikace III. třídy mezi Nedvědicí a Rožnou při odbočce na Smrček se charakter cesty mění. Trasa pokračuje kamennou cestou, která nemění nízkou obtížnost přímo k nádvoří hradu Pernštejn. Z nádvoří stezka směřuje lesní cestou po žluté turistické trase k vesnici Smrček. Jak z této lesní cesty, tak žlutě značené trasy se odchyluje na lesní pěšinu, která nás zavede k vyhlídce Maria Laube. Schůdnost této části stezky je obtížnější, proto z těchto důvodů bude v rizikových úsecích pěšina rozšířena a ve svahu zajištěna dřevěnou kulatinou. •

Třetí zastávka: Vyhlídka „Maria Laube“( Mařenčino loubí)

Tato krásná vyhlídka se nachází deset minut chůze od hradu Pernštejna a nabízí na něj neobyčejně nádherný pohled. Dostupnost od Hradu Pernštejna. Na cestě od parkoviště u hradu před hradbami zabočíme vpravo po cca 100m lesní cesty zabočíme vlevo na další lesní cestu. Po pár krocích odbočíme ještě jednou doleva na lesní pěšinku, která nás dovede až k vyhlídce. Nebo po polní cestě, která nás navede ze směru od Smrčku. Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcele číslo 101/1 Druh pozemku: lesní pozemek Vlastnické právo: Česká republika Právo hospodařit s majetkem: Lesy České republiky, s.p. Vybavení a zásahy na lokalitě: Vyhlídka bude vybavena informační tabulí. A z důvodu přítomnosti zastřešeného altánku s posezením na lokalitě není důvod instalovat odpočívadlo. Po průzkumu altánku bylo zjištěno, že se zde nenachází odpadkový koš a proto zde bude umístěn. Jelikož vyhlídkové místo z altánu je umístěno na skalním útvaru bude zhotoveno zábradlí, které bude jistit návštěvníky při přístupu z pěšiny k altánku. Dále zde bude umístěna varovná cedule před možností pádu ze skalního útvaru. Ohrožení představuje zarůstání dřevinnou vegetací, která brání ve výhledu.


Úsek mezi vyhlídkou Maria Laube a pernštejnskými lomy

Z vyhlídky naučná stezka pokračuje prudké klesání po lesní cestě až k Pernštejnskému potoku. Kde z důvodu přechodu bude vystavěn mostek. Následné stoupání bude zjednodušeno několika schůdky ze zeminy zpevněné dřevěnou kulatinou. Navazující lesní pěšinou se napojí stezka na lesní cestu směřující k silniční komunikaci III. třídy mezi Nedvědicí a Rožnou a ta nás zavede k rozcestí mezi dvěma pernštejnskými lomy. Tento úsek má středně těžkou obtížnost z důvodu, že trasa vede lesem a musíme překonávat potok - 31 -

i měnící se výškové převýšení.

•

Čtvrtá zastávka: Pernštejnské lomy

Jedná se o skarnové těleso s akumulací magmetitu je otevřeno již silně zarostlým dvěmi stěnovými lomy, situovanými vpravo od silnice z Nedvědice do Rožné cca 100 m v lese nad posledním domem osady Pernštejn a cca 1 km západně od hradu Pernštejn. Vzdálenost mezi lomy je 150 m. Lomy mají kruhovitý tvar přibližně o průměru 40 – 50 m, výšce lomové stěny kolem 20 m. Pernštejnský skarn a horniny v jejich bezprostředním okolí jsou součástí svrateckého krystalinika. Pro území je charakteristické střídání souvyslích nebo vykliňujících subparalelních pásů svorů, rul, biotit-muskovitových rul až migmatitů, ortorul a biotitových rul, které obsahují vložky skarnů, amfibolitů, kvarcitů a krystalických vápenců. Mocnost těchto vložkových hornin zpravidla nepřesahuje několik desítek metrů. (J. Zimák et al., 1997). Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcele číslo 101/1 Druh pozemku: lesní pozemek Vlastnické právo: Česká republika Právo hospodařit s majetkem: Lesy České republiky, s.p. Vybavení a zásahy na lokalitě: – Lom A: Prořezávkou zlepšit přístup do lomu i kolem něj. V centrální části lomu zrušit tábořiště a na jeho místě postavit odpočívadlo, informační tabuli a odpadkový koš. Dále navrhuji vytvořit pěšinu k horní části lomu a vybavit ji dřevěným zábradlím. Při výjezdu lesní cesty na silniční komunikaci umístit stojan na kola tak, aby neohrožoval dopravu. Vyznačit směrovými značkami cestu k druhému pernštejnskému lomu (lom B) a také ke skalním útvarům. – Lom B: pouze prořezávka z důvodu dostupnosti a výhledu. Vybudování pěšiny k lomu a dále od lomu ke skalním útvarům.


Úsek mezi zastávkou pernštejnské lomy a lokalitou Věžná

Od Pernštejnských lomů vede trasa lesní cestou až k lokalitě Věžná. Obtížnost je ztížena ve dvou úsecích. Ten první hned na začátku úseku je způsoben delším stoupáním. Zbytek cesty se nese téměř v rovinném charakteru. Po obou stranách cesty se míjí několik skalních útvaru (mrazové sruby), terasy a kamenné zídky a strží. Na jednom skalním útvaru bude vytvořena odbočka k vyhlídce. Vyhlídka bude zabezpečena zábradlím. Budou odstraněny některé větve bránící ve výhledu. Další odbočka bude k vyhlídce na strž. Druhý ztížený úsek bude přechod přes potok. Zde bude vybudován mostek a výstup z hluboce zaříznutého potoka bude zjednodušen schůdky ze zeminy zpevněné dřevěnou kulatinou, které se napojí na lesní cestu. Ta nás zavede až k silniční komunikaci III. třídy mezi Nedvědicí a Rožnou. Trasa vede asi 50 metrů po této komunikaci směrem zpět - 32 -

k Nedvědici, kde se odbočí doprava na lesní cestu. Tato cesta překoná železnici a zavede nás až k hadcovému lomu. •

Pátá zastávka: Věžná- hadcový lom, pegmatitové těleso a Skalka

- hadcový lom Nečinný lom založený v hadcích se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná. Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou vpravo po lesní cestě asi 300 m až do lomu. Směrem doleva je přístup k průzkumné štole Skalka, která byla ražena jako případný mezisklad vyhořelého jaderného paliva. Serpentinitové těleso eliptického tvaru leží na hranici mezi strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem. Svratecké krystalinikum je zde zastoupeno leukokratními migmatity s muskovitem a dvojslídnými pararulami až svory. Strážecké moldanubikum je reprezentováno biotitovými až sillimanit-biotitovými pararulami, místy s vložkami amfibolitů a drobnými polohami granulitů (Melichar, 1995). V lomu můžeme studovat serpentinity tmavě šedočerné barvy, které mají typickou mřížovitou mikrostrukturu. Skládají se z minerálů serpentinové skupiny (kolem 90 obj. %) a ortopyroxenu (dříve bronzit), který tvoří porfyroblasty velké až 2 cm. Běžnou akcesorií je magnetit. Pukliny a poruchové zóny jsou hojně vyplněny produkty druhotných přeměn hadce - směsí chloritu a amfibolu aktinolitového typu. (J. Zimák et al., 1997). -pegmatitové těleso Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná, asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou vpravo po lesní cestě po lesní cestě směrem k hadcovému lomu (doleva je přístup k průzkumné štole Skalka). Těleso je odkryto v levé stráni asi 150 m za odbočkou, nasypaná halda končí přímo u cesty. Hadcovým tělesem u Věžné pronikají žíly nesilikátových pegmatitů, které zde vystupují na dvou lokalitách. Asi 100 m východně od hadcového lomu nad železniční tratí a v hadcovém lomu vlevo od silnice z Věžné do Nedvědice. V současnosti je exkurzním účelům vhodná pouze prvně zmiňovaná lokalita. Žíla pegmatitu proráží hadcové těleso, které se nachází na hranici strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika (viz lokalita Věžná – hadec). Žíla má délku asi 130 m a její maximální mocnost je asi 4 m. V místě maximální mocnosti je odkryta malým lůmkem. (J. Zimák et al., 1997) - Skalka: průzkumná štola možného skladu jaderného odpadu Areál povrchové a podzemní stavby a stavby související skladu použitého jaderného paliva Skalka se nachází v těsné blízkosti železniční tratě Tišnov – Žďár nad Sázavou na pravém břehu říčky Nedvědičky poblíž města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou a zasahuje do katastrálních území obcí Věžná, Střítěž a Bor, obec Sejřek. Leží v upravené výškové úrovni 407,0 m n.m. a zaujímá plochu cca 1,5 ha (bez přeložky - 33 -

železniční tratě, příjezdní komunikace a objízdné lesní komunikace). Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná, asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou doleva je přístup k této průzkumné štole Skalka. Podzemní stavba by měla být vyražena v severní části tektonicky stabilního, slabě zvodněného masivu Pálená, v jehož hřbetu (548 m n.m.) je vyústěna výdušná jáma skladu. Dosud byla vyražena 450 m dlouhá přístupová štola, 300 m dlouhá štola průzkumná a prováděny polní a laboratorní zkoušky a testy. Výsledky průzkumů byly podrobně zhodnoceny v závěrečné zprávě o průzkumu. Režimní pozorování ve štole i v jejím okolí neustále pokračují. Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcele číslo 425/2 Druh pozemku: lesní pozemek Vlastnické právo: Česká republika Právo hospodařit s majetkem: Lesy České republiky, s.p. Vybavení a zásahy na lokalitě: Při ústí lomu bude umístěna informační tabule s odpočívadlem, stojanem na kola a odpadkovým košem. Z informační tabule se návštěvník dozví o jiných zajímavých místech, která budou při zpáteční cestě značeny odbočkou z hlavní naučné stezky. K těmto místům bude vybudována pěšina.


Úsek mezi lokalitou Věžná a Zadní končiny

Z lokality Věžná vede dále trasa lesní cestou. Terén odpovídá udržované zpevněné lesní cestě. Po celém úseku je obtížnost lehká až na výjimky při počátečním a konečném stoupání a při padesátimetrovém přechodu po lesní pěšině mezi dvěmi lesními cestami. Nebezpečné části stezky jsou přechody přes železniční trať, řeku Nedvědičku a v nepřehledném úseku i silniční komunikace III. třídy mezi Nedvědicí a Rožnou. Tam se napojuje na polní cestu, po které vede delším stoupáním až k páté zastávce. •

Šestá zastávka: Vyhlídkové místo Zadní končiny

Tato zastávka je situována na vyvýšeném místě při okraji lesa v blízkosti intravilánú obcí Věžna a Jabloňov. Z této lokality je výhled na ostře zaříznuté údolí řeky Nedvědičky a přilehlou krajinu, která bude popsána na informační tabuli. Toto místo zpestřuje i stromový solitér. Vybavení a zásahy na lokalitě: Na lokalitě bude instalována informační tabule, odpočívadlo a odpadkový koš. Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcele číslo 175/8 Druh pozemku: ostatní plochy Vlastnické právo: fyzická osoba - 34 -




Úsek mezi lokalitou Zadní končiny a Rožná - Hradisko

Pomoci lesních cest se návštěvník dostane až na okraj obce Rožná. Jedinou teréní překážkou bude přechod přes potok, který bude opět opatřen mostkem a náročné stoupání lesní pěšinou k lokalitě Hradisko. •

Sedná zastávka: Rožná – Hradisko

Lokalita se nachází asi 500 m SV od obce Rožná, kde na vrchu Hradisko je založen menší lom Přístup na lokalitu je z údolí Nedvědičky údolíčkem Sušírna a dále pak na vrch Hradisko po odvalech. Lepší přístup je po lesní cestě, která vede ze silnice na Zlatkov asi 200 m pod čerpací stanicí. Lithný pegmatit u Rožné patří k největším pegmatitovým tělesům v České Republice. Hlavní částí roženského pegmatitu vystupuje severovýchodně od obce na vyvýšenině Hradisko, kde je pegmatitové těleso otevřeno velkým lomem. Pegmatitová žíla má délku asi 1 km a je mocné max. 35 m. Směr žíly je SZS a úklon je 60° k ZSZ. Kontakt s okolními horninami je ostrý. Těleso pegmatitu bylo těženo lomem, ve kterém je zastižena nejmocnější a zároveň nejzajímavější část tělesa. Pegmatit je otevřen drobným výchozem i na vrchu Borovina, kde je ale texturní a geochemický vývoj již odlišný. (J. Zimák et al., 1997) Poslední období těžby bylo na konci 1. světové války. V současné době je těleso odkryté starým lomem, typické ukázky minerálů lze sbírat na poměrně rozsáhlých haldách v okolí lomu. Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcele číslo 707/6 Druh pozemku: lesní pozemek Vlastnické právo: obec Rožná Vybavení a zásahy na lokalitě: V centru lomu instalovat informační tabuli, odpočívadlo a odpadkový koš.


Úsek mezi lokalitou Rožná (Hradisko) a vyhlídkou na uranové doly

Tento úsek je takřka nepodstatný. Obě lokality se nachází na skopci Hradisko. Tyto dvě místa budou spojena pěšinou, která v rizikových místech bude vybavena dřevěným zábradlím. •

Osmá zastávka: Vyhlídka na uranové doly

Umístění této zastávky je taktéž na Hradisku. Z vrcholku lomu je vidět důl Rožná i Dolní Rožínka, chemícká úpravna a obě usazovací nádrže. Největší ložisko uranových rud na Moravě, ložisko Rožná, bylo objeveno emanačním průzkumem 26. 8. 1956. Rudní pole - 35 -

se rozkládá na katastrálním území obcí Blažejovice, Blažkov, Bukov, Dolní Rožínka, Habří, Horní Rozsíčka, Horní Rožínka, Milasín, Rodkov, Rozsochy, Rožná, Vojetín, Zlatkov a Zvole. V rámci průzkumu a těžby ložiska bylo v rudním poli Rožná - Rozsochy vyhloubeno 13 průzkumných šachtic, 7 těžních a 2 větrací jámy a vyraženy tři průzkumné štoly. Celková délka horizontálních důlních děl je 515 km a nejhlubší místo dosažené důlními pracemi leží 702,4 m pod úrovní hladiny Jaderského moře. (J. Zimák et al., 1997) Vlastnické práva: celá lokalita se nachází na části parcele číslo 712 Druh pozemku: lesní pozemek Vlastnické právo: obec Rožná. Vybavení a zásahy na lokalitě: K severozápadní části kopce bude vytvořena pěšina. Na jejím konci bude vyhlídka na uranové doly. Vyhlídka bude opatřena zábradlím. Bude provedena prořezávka z důvodu zlepšení výhledu. Na vyhlídce bude umístěna informační tabule. 5.3.2 Cyklotrasa Cyklistická geoturistická naučná trasa začíná před budovou úpravny vod Švařec, kde navazuje na poslední zastávku vodohospodářské naučné stezky. Z tohoto místa vede dále přes obce Štěpánov nad Svratkou, Nedvědice, Věžná, Rožná, Dolní Rožínka až do Bystřice nad Pernštejnem. Celková délka trasy je 32,6 km a vede převážně po silničních komunikacích II. a III. třídy. Nejnižší bod trasy leží v nadmořské výšce 320 m a nejvýše položené místo je v 574 m.n.m. Převýšení tedy činí 244 m. Náročnost je hodnocena 2. stupněm obtížnosti. Terén cyklotrasy naučné stezky. Tabulka č.3: Zastoupení druhu terénu na trase druh terénu

vzdálenost

silniční komunikace II. třídy silniční komunikace III. třídy nezpevněné cesty

17 km 14 km 1,6 km

% zastoupení na trase 52.2 % 43 % 4.8 %

Náročnost trasy úzce souvisí s terénem cest, po kterých stezka vede a s náhlým stoupáním nebo nebezpečným klesáním. Tabulka č. 4: Náročnost trasy Stupně obtížnosti I. II. III.

vzdálenost 9,5 km 18,6 km 7,5 km

- 36 -

zastoupení na trase 29, 1 % 57, 6 % 13,3 %

Výchozím bodem trasy bude budova úpravny vod ve Švarci. Toto místo je součástí vodohospodářské naučné stezky a je opatřeno informační tabulí. Návrh trasy kopíruje údolí řeky Svratky, silniční komunikaci 387 a zároveň regionální cyklotrasu č. 4025. Tento úsek prochází vesnicí Švařec, Borovec, obecí Štěpánov nad Svratkou, Ujčov a Nedvědice. Náročnost úseku je hodnocena 1-2 stupněm obtížnosti. Jediný obtížnější úsek je krátké stoupání v obci Ujčov. Možné zastávky na trase:
Tato oblast je známá svojí bohatou hornickou historií a je také nazývána jako Štěpánovský rudní revír
Ve Švařci kromě kaple Nejsvětější Trojice, která byla vystavěna zbožnými horníky obdivovat i šindelem krytou lávku přes řeku Svratku z roku 1873.
Národní přírodní památka Švařec: Suchomilné krátkostébelné trávníky s rozptýleným jalovcem obecným.
Necelý kilometr za Štěpánovem se při silnici na Prostějov a Boskovice tyčí do výšky přibližně padesáti metrů kolmá skalní stěna - Vysoká skála. Druhý úsek cyklotrasy začíná v Nedvědici. Zde se odbočí vpravo směr Rožná. Nyní pro změnu trasa kopíruje údolí řeky Nedvědičky, silniční komunikaci Nedvědice - Rožná a zároveň nadregionální cyklotrasu č. 1 a regionální č. 5130. Tento úsek se nachází v oblasti, kde je navržena pěší geoturistická naučná stezka. Z tohoto důvodu se většina zastávek bude shodovat. Úsek prochází přes hrad Pernštejn, osadu Pernštejn, Věžnou, Jabloňov, Rožnou do obce Dolní Rožínka. Náročnost úseku je hodnocena 2.- 3. stupněm obtížnosti. Obtížnější úseky jsou prudké stoupání k hradu Pernštejnu a v obci Jabloňov. Možné zastávky na trase:
Hrad Pernštejn
Nedědické lomy
Pernštejnské lomy
Vězná
Rožná – Hradisko ( Li pegmatit)
Dolní Rožínka (těžba uranu)
Dolní Rožínka (zatopený lom). Třetí úsek cyklotrasy začíná v obci Dolní Rožínka a vede po silniční komunikaci III. třídy přes Rodkov do Bystřice nad Pernštejnem. Náročnost úseku je hodnocena 3. stupněm obtížnosti. Obtížnější úseky jsou táhlá stoupání z obce Dolní Rožínka nad obce Rodkov, následný prudké klesání do obce a opětovné stoupání s dvěma přejezdy železniční tratě, pohyb po frekventovaných ulicích města Bystřice nad Pernštejnem. Možné zastávky na trase:
Templ: lesopark v areálu zámku
Výhled na uranové doly
Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem.

- 37 -

5.4 Technické řešení Konstrukční zpracování informačních tabulí Dřevěná konstrukce informační tabule se skládá ze střechy, nosných sloupků, desky z prken na kterou bude instalována plastová deska a ocelové sloupkové kotvy. Tato konstrukce bude mít svisle umístěnou tabuli a bude mít následující rozměry: Celá tabule je vysoká 223 centimetrů. Krytina střechy se skládá z vodorovných prken, položených na střešních latích. Celá střecha je dlouhá 150 centimetru a široká 50 cm. Prkna mají rozměry 20 x 80 mm. Nosné sloupky jsou dlouhé 200 centimetrů a mají rozměry 100 x 100 mm. Tabule je z prken o tloušťce 25 milimetrů a má rozměry 115 x 80 cm. Tato konstrukce včetně stříšky bude zhotovena ze smrkového dřeva, které je sice méně odolné, ale zato levné a dostupné. Tabule jsou v zemi upevněny kovovými sloupkovými kotvami. Jednotlivá kotva je dlouhá 55 cm. Do kotvy je dvěma šrouby přichycen nosný sloupek. Tyto kotvy jsou pod zemí uložené v základové patce z prostého betonu, o rozměrech 25 x 40 cm. Na desku z dřevěných prken bude připevněna plastová deska o rozměrech 115 x 80 cm. Tato deska bude umístěna ve svislém směru. Na prkennou desku bude plastová deska připevněna čtyřmi příchytnými šrouby. Na plastovou desku bude následně přilepena folie s texty a obrázky. Příklad kalkulace ceny Při kalkulaci jsou důležité tři položky:• Zpracování návrhu • Vlastní výroba • Vystavení. Návrh: • Napsání a odsouhlasení textů • Vytvoření ilustrací • Grafický návrh a závěrečné grafické zpracování • Reprodukce na fólii. Tabulka č. 5: Kalkulace ceny zpracování obsahu inf. tabule ZPRACOVÁNÍ OBSAHU INFORMAČNÍ TABULE ÚKON + MATRIÁL plastová tabule s potiskem grafické zpracování celkem

CENA ZA MJ V Kč (bez DPH) 4000,- Kč/m2

POČET JEDNOTEK 1

CENA CELKEM V Kč 4000,2000,6000,-

Výroba: • Dřevěná konstrukce informační tabule se skládá ze střechy, nosných sloupků, desky z prken, na kterou bude instalována plastová deska a ocelové sloupkové kotvy. • Bude použita fólie Antigravity s texty a obrázky lepená na plastovou tabuli, výsledek je na ní relativně odolný a může vydržet 5-6 let bez ztráty barevnosti.

- 38 -

• Tabulka č. 6: Kalkulace ceny výroby inf. tabule VÝROBA JEDNOHO STOJANU INFORMAČNÍ TABULE ÚKON + MATRIÁL prkna tl. 20 mm latě 30/50 mm trámek 100/100 mm výroba dřevěného stojanu plochá ocel 50/10 mm výroba kotev nátěrové hmoty celkem

CENA ZA MJ V Kč (bez DPH) 3500,- Kč/m3 12, - Kč/m 4400,- Kč/m 250,- Kč/hod 20,- Kč/Kg 250,- Kč/hod 150,- Kč/kg

POČET JEDNOTEK 0,05 1,5 0,45 5 5 1 1,5

CENA CELKEM V Kč 180,20,198,1250,100,250,230,2228,-

Vystavení a montáž: • Bude potřeba vykopat dvě základové díry o rozměrech 40 x 25 cm, do kterých budou zabetonovány ocelové kotvy. • Následná instalace informační tabule. Tabulka č. 7: Kalkulace ceny montáže inf. tabule MONTÁŽ JEDNOHO STOJANU INFORMAČNÍ TABULE ÚKON + MATRIÁL spojovací materiál beton na patky výkopové práce betonářské práce přesun hmot celkem

CENA ZA MJ V Kč (bez DPH)

POČET JEDNOTEK

1700,- Kč/m3 180,-Kč/hod 180,- Kč/hod 25,- Kč/Km

0,04 1 1 průměrně 6

CENA CELKEM V Kč 100,70,180,180,150,680,-

Tabulka č. 8: Cena jedné inf. tabule CELKOVÁ CENA JEDNÉ INFORMAČNÍ TABULE BEZ DPH CELKOVÁ CENA JEDNÉ INFORMAČNÍ TABULE S DPH CENA ZA 8 INFORMAČNÍCH TABULÍ

V ceně nejsou zahrnuty náklady spojené se stavebním řízením.

- 39 -

8 908,10 600,84 800,-

Texty informačních tabulí •

První zastávka: Nedvědice Uvítání

Vážení návštěvníci vítáme Vás na geoturistické naučné stezce, která je charakterizovaná motem: „Nahlédnutí do zákoutí krajiny poznamenané bývalou těžbou.“ Chtěli bychom Vám zprostředkovat pohled, jak se do krajiny začleňují území, které byly ovlivněny těžbou. Ale nejen to, dozvíte se i spoustu zajímavých informací o místní přírodě a historii. Zavedeme Vás na místa s atraktivními výhledy na okolní krajinu. Přejeme příjemnou zábavu a relaxaci. Tato oblast je krajem hledání a nacházení. Nejsou tu štíty hor vztyčené proti nebi jako boží rozhledny. Nejsou tu jezera, šumění moře a bizardní výtvory přírody, které vás z dálky a na první pohled upoutají. Není snadné být turistou tohoto kraje. Nestačí se jen dívat, ale musí se jít a kousek po kousku odkrývat to, co je tak snadné minout. Daleké výhledy z nenápadných návrší, na která je snadné vystoupit, avšak nalézt je, bývá těžší. Hrad nad řekou, zříceniny na kopcích, staleté stromy a všude kolem historie. Pěší naučná stezky Po této úvodní zastávce následují zastavení u nedvědických lomů nacházející se na okraji obce Nedvědice. Dále pak vyhlídka Maria Laube, pernštejnské lomy, lokalita Věžná, vyhlídkové místo Zadní končiny, Rožná - Hradisko, Rožná - výhled na uranové doly. Celková délka naučné stezky je přibližně 13 km a prochází katastrálním územím Nedvědice, Pernštejn, Věžná, Střítež, Jabloňov a Rožná. Nejnižším bodem trasy jsou a to nedvědické lomy v 350 m.n.m. a nejvýše položené místo je konečná zastávka Rožnávyhlídka na uranové doly v 523 m.n.m. Převýšení tedy činí 173 m. Většina trasy vede po lesních cestách a obtížnost stezky je středně těžká.

Geomorfologické poměry Systém

Hercynský

Subsystém

Hercynská pohoří

Provincie

Česká vysočina

Subprovincie

Česko-moravská

Oblast

Hornosvratecká vrchovina

Celek

Nedvědická vrchovina

(Vyšší geomorfologické jednotky ČR, ČÚZK v Praze 1996)

- 40 -

Nedvědická vrchovina Je nejčlenitější částí Českomoravské vrchoviny. Geologický podklad půd tvoří především horniny krystalinika prvohorního stáří kyselého materiálu, s nedostatkem všech živin, která většinou omezuje hloubku půdního profilu. Typické jsou vysoké hřbety a hluboké údolí Svratky a Nedvědičky, ve kterých výškový rozdíl dosahuje téměř 300 metrů. Historie Nedvědice Nejstarší písemná zmínkou o Nedvědici pochází z roku 1350, ale její existence lze předpokládat už v roce 1285, kdy se kroniky poprvé zmiňují o hradě Pernštejnu. Protože Nedvědice vznikla jako podhradí sídla pernštejnských pánům, není se čemu divit, že historie jde ruku v ruce s dějinami hradu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu Třicetileté války, konkrétně roku 1645, kdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Od 10. října 2006 nabyla Nedvědice status městys. •

Druhá zastávka: Nedvědické lomy

Nacházíte se na druhé zastávce geoturistické naučné stezky s názvem Nedědické lomy. Jedná se o dva exkurzní lomy na mramor a na rulu. – „mramorový lom“ Mramorový lom v Nedvědici je významným nalezištěm nerostů typických pro kontaktně a regionálně metamorfované vápence a skarny. Čočkovité těleso mramoru (tzv. nedvědické mramory) zde tvoří asi 2 km dlouhé a až 30 m mocné obloukovité protáhlé těleso, často porušené příčnou tektonikou. Mramory jsou uloženy v ortorulách (svorových rulách, v nadloží bývají zastoupeny pyroxenické ruly). Modrý mramor vyskytující se běžně na této lokalitě, je v rámci ČR ojedinělý a může být porovnáván s několika dalšími světovými výskyty modrých mramorů obdobné geneze. (J. Zimák et al., 1997) Historie těžby Počátky těžby mramorů a jejich opracováni na Nedvědicku bezesporu souvisí se stavbou hradu Pernštejna, který je často nazýván hradem „mramorovým“. Pro hrad byly využívány především poměrně velké bloky těžené v „Hradním lomu“ u Smrčku. V polovině 16. století již byly v provozu lomy u Nedvědice. Z tohoto období pochází i nejvýznamnější památka postavena z nedvědického mramoru – doubravnický kostel Povýšeni svatého Kříže (1535- 1557), který je označován jako „mramorový chrám“. Období baroka považuje leštitelný a poměrně trvanlivý mramor za jeden z nejvhodnějších stavebních a dekoračních materiálů. Zájem o nedvědický mramor byl tedy i v 17. a 18. století, kdy je používán na výzdobu řady staveb v Brně i Vídni. Po roce 1900 dále narůstala těžba v nedědických lomech. Pracovalo v nich tehdy 60 kameníků a vytěžený mramor ručně zpracovávalo 40 pracovníků. Až do I. Světové války bylo kamenictví pokládáno za

- 41 -

jedno z nejvýnosnějších povoláni a odborní pracovnici byli dobře placeni. V šedesátých letech minulého století skončila mramorová historie Nedvědice úplně. (J.Šídl, 2007) Nedvědický mramor byl například dodáván na podlahové dlažby pro velké brněnské kostely. Jako nejstarší je uváděna mramorová dlažba v kostele sv. Maří Magdaleny na dnešní Masarykově ulici, později dlažba minoritského kostela a původní šachovnicová dlažba katedrálního kostela sv. Petra a Pavla na Petrově z roku 1767, která byla až v letech 1991 – 1992 nahrazena zahraničním mramorem. Z nedvědického mramoru je i část „Morového sloupu“ na náměstí Svobody z roku 1679 nebo vstupní portál Kartuziánského kláštera v Králově Poli. Mnoho velkých pomníků z nedvědického mramoru včetně pomníků vojenských je na Ústředním a Židovském hřbitově v Brně. Jinak na další drobné stavby můžete narazit po putování místním okolím, protože většina božích muk nebo pomníku v okolí vznikla právě v nedvědickém mramorovém lomu. Speciálně byl využíván modrý mramor na drobné dekorativní předměty jako těžítka, stojánky na fotografie a podobně. – „rulový lom“ Jedná se o opuštěný stěnový lom, v němž jsou odkryty migmatity svrateckého krystalinika. Leukokrální migmatity vystupující na lokalitě mají šedohnědou až růžově hnědou barvu. Jsou středně zrnité – makroskopicky v nich lze rozlišit zrna křemene a živce a drobné lupínky muskovitu a biotitu. Obzvláště ve světlejších partiích bývají přítomny černé odrůdy turmalínu (o délce až 3 cm). (J. Zimák et al., 1997) •

Druhá zastávka: Vyhlídka „Maria Laube“( Mařenčino loubí)

Historie vyhlídky Podle dostupných informací nechal postavit na tomto místě původní altán hrabě Mitrovský. První opravu provedl mistr tesař Josef Míček z nedalekého Smrčku někdy začátkem 30. let 20. století. Mařenčino loubí (dosud často užívaný název Maria Laube z dob, kdy němčina byla u nás více užívaná) bývalo cílem turistů i tuláků, výletníků i milenců, návštěvníků hradu Pernštejna. Altán postupně chátral, koncem 20. století zde byli jen zbytky dřevěné konstrukce. V roce 2000 proběhla rekonstrukce altánku zaměstnanci Lesů České republiky. Popis výhledu Hrad Pernštejn patří mezi nejznámější a historicky nejhodnotnější památky v republice. Je to výjimečně zachovalý, mohutný a rozsáhlý hrad s gotickým jádrem, renesančně upravený. Původní podoba ze 13. století je překryta přestavbami z 15. a 16. století, v období největší slávy rodu pánů z Pernštejna. Hradní zahrady Parková úprava v blízkosti hradu Pernštejna zahrnuje území na jižním svahu hradního kopce a navazující rovinnou část směrem k říčce Nedvědičce, dosud vymezené historickým - 42 -

oplocením. Park dosáhl svého vrcholu kolem roku 1805. Původní kompozice zahrad byla v barokním stylu. Byla členěna tématicky do tří částí. Terasová část probíhá v západní části svahu. Rovinná část se nachází v údolí řeky Nedvědičky.. Hlavní část tvořila parková úprava a bazén s velkým bazénem (tzv. rybníkem). Další část byla volně komponovaná zahrada. Nacházela se na jižním svahu pod hradem. Základní kompozici tvoří volně rozprostřená síť cest, navazující na komunikace terasové zahrady. Osada Pernštejn Osada vznikla na panské půdě pod stejnojmenným hradem v 18. století jako tzv. podzámčí, k němuž patřil mlýn s pilou, pivovar, palírna a bělidlo. Cennou památkou na je most trámové konstrukce přes řeku Nedvědičku krytý šindelem. V okolí obce se těžila železná ruda. Od roku 1960 je Pernštejn místní částí obce Nedvědice. (Hynek Jurman, 2000) Pláň v Sejřku odkud byl hrad ostřelován v třicetileté válce švédy Do dějin třicetileté války vešla mimo jiné události i úspěšná obrana hradu Pernštejna před Švédy ve čtrnáctidenním boji od 7. do 21. května 1645. Téměř 6000 švédských vojáků dorazilo do Nedvědice a 7. května zahájili obléhání hradu, jehož stočlenná posádka se jim postavila na odpor. Nepomohlo vyjednávání ani hrozby, neúspěšný byl i první útok. Dne 12. května přivezli Švédové děla a začali hrad odstřelovat. Celkem prý padlo 390 ran. Střely poškodily střechy i zdivo, posádka však odolala. 21. května Švédové od hradu odtáhli a více se v okolí neukázali. Obranu hradu vedl regent pernštejnského panství Mikuláš Fleišinger, někdy psaný též Fleškin, z Auerspachu. Železnice: „stará Tišnovka“ Jedná se o jednokolejovou železnici jdoucí z Tišnova přes Nedvědici - Rožnou Bystřice nad Pernštejnem – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou zvaná též jako „stará Tišnovka“. Dopravu touto „lokálkou“ prožijete úžasný zážitek z romantické projížďky plné nádherných výhledů do malebné krajině, kterou tvoří ostře zaříznuté údolí řeky Svratky a Nedvědičky, pohled na gotický hrad Pernštejn a přírodní krásy kolem Bystřice nad Pernštejnem a Nového Města na Moravě. Řeka Nedvědička Řeka Nedvědička pramení u Zubří ve výšce 710 m.n.m.,ústí zprava do Svratky v Nedvědici v 320 m.n.m. Plocha povodí je 85,4 km2. Délka toku je 28,6 km. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celém toku, chráněná horní část toku na území CHKO Žďárské vrchy. Čistota vody III. Třída. • Třetí zastávka: Pernštejnské lomy Pernštejnský skarn Pernštejn je rovněž jednou ze starých důlních lokalit. Pernštejnský Fe-skarn a primární zóny bohaté magnetitem byly v minulosti těženy jako Fe-rudy a zpracovávány ve - 43 -

štěpánovských hutích (společně s obdobnými rudami z ložisek u Věchnova, Rožné, Víru, Štěpánova nad Svratkou, Mníchova a Bystřice nad Pernštejnem. Na Pernštejně se těžily Ferudy údajně už ve 14-15. století a také v druhé polovině 16. století, (nejstarší zpráva pochází z roku 1588), bližší údaje jsou až z poloviny 19. století. Po kutacích pracích i po těžbě, která skončila v roce 1876, se zachovaly zavalené štoly i haldy. Poslední pokusy skončily negativně v roce 1925. V místě dolů v 60. letech minulého století zde pracovaly dva kamenolomy na štěrk, které pozůstatky po dolování téměř zničily. Skarn je kontaktní metamorfovaná hornina vyznačující se různou hrubostí zrna. Jedná se o křemičitanovou horninu bohaté vápníkem a železem, na jejímž vzniku se podílí přeměna uhličitanových hornin. Tvoří je minerály jako např. granát (andradit), pyroxen a často též magnetit a hornina má tedy tmavou barvu. Pernštejnský skarn a horniny v jejich bezprostředním okolí jsou součástí svrateckého krystalinika. Pro území je charakteristické střídání souvislých nebo vykliňujících subparalelních pásů svorů, rul, biotit-muskovitových rul až migmatitů, ortorul a biotitových rul, které obsahují vložky skarnů, amfibolitů, kvarcitů a krystalických vápenců. Skarnové těleso obsahuje různé typy skarnových hornin obklopených biotitovými rulami a granát-biotitovými svory. Magnetitový skarn tvoří polohu na bázi křemengranátového skarnu. Nejběžnějšími skarnovými typy je granát-pyroxenový skarn (místy s magnetitem) s přechody do pyroxenového skarnu, pyroxenový skarn s magnetitem a granát-amfibolový skarn. V průběhu následujícího lesního úseku narazíte na zajímavé kamenné útvary. Mrazové sruby Mrazové sruby – do svislých puklin v hornině prosakovala voda a s příchodem mrazů sem zanesená jemná hmota působila tlakem a nadzvedávala bloky. Docházelo k rozpadu celých stěn bloků a k vzniku tzv. mrazového srubu a nahromaděný suťový materiál v jeho blízkosti. Zvětrávanou horninou je v tomto případě ortorula. Terasy a kamenné zítky Terasy nacházející se uprostřed lesních prostorů, svědčí o tom, že tyto pozemky byly v historii využívány především jako zemědělské plochy. Kamenné zídky vznikly vynášením kamene a balvanů z polí. Jsou tedy dokladem způsobu života a využívání půdy dřívějších obyvatel. •

Čtvrtá zastávka: Věžná- hadcový lom, pegmatitové těleso a Skalka

Na této zastávce Vám bude představen nečinný hadcový lom, pegmatitové těleso a Skalka, což je průzkumná štola možného skladu vyhořelého jaderného odpadu.

- 44 -

- hadcový lom Nečinný lom založený v serpentinitovém tělese ve Věžné u Nedvědice je jednoetážový lom. Těžba zde probíhala již v období před druhou světovou válkou a ukončena byla v polovině 60. let minulého století. Těžená surovina se drtila poblíž Nedvědice a ze získané drti se vyráběla dlažba. Serpentinit lokality Serpentinitové těleso eliptického tvaru leží na hranici mezi strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem. V lomu můžeme studovat serpentinity tmavě šedočerné barvy, které mají typickou mřížovitou mikrostrukturu. Skládají se z minerálů serpentinové skupiny (kolem 90 obj. %) a ortopyroxenu (dříve bronzit), který tvoří porfyroblasty velké až 2 cm. Běžnou akcesorií je magnetit. Pukliny a poruchové zóny jsou hojně vyplněny produkty druhotných přeměn hadce - směsí chloritu a amfibolu aktinolitového typu - pegmatitové těleso Jedná se o žíly desilikovaných pegmatitů, které prorážejí serpentinitové těleso a jsou známé pestrou mineralizací. Vystupují na dvou lokalitách. Asi 100 m východně od hadcového lomu nad železniční tratí a v hadcovém lomu vlevo od silnice z Věžné do Nedvědice. Na pegmatitovém tělese blíže k hadcovému lomu, označovaném většinou jako Věžná I. to byly zejména turmalíny (skoryl, dravit, vzácně elbaity), rutil, cordierit, apatit, beryl a další. V druhém pegmatitovém tělese, označovaném jako Věžná II., se vyskytla obdobná mineralizace. Jako nový minerál byl z žíly ve Věžné popsán stibiobetafit. Popsal jej P. Černý (1979). - Skalka: průzkumná štola možného skladu jaderného odpadu Dosud byla vyražena 450 m dlouhá přístupová štola, 300 m dlouhá štola průzkumná a prováděny polní a laboratorní zkoušky a testy. Režimní pozorování ve štole i v jejím okolí neustále pokračují. Centrální sklad vyhořelého jaderného paliva Skalka má být umístěn v horninovém masivu, tvořeném metamorfovanými krystalickými horninami strážeckého moldanubika. K výhodám umístění kontejnerů do podzemí patří zejména odolnost takové stavby vůči okolním přírodním vlivům, její vysoká životnost umožňující bezpečné skladování kontejnerů. Projektové řešení skladu předpokládá umístění cca 2900 t paliva. Doprava do skladu by byla zajišťována po železnici speciálním vagónem. Pokud se ukáže, že podmínky vhodné nejsou, bude stavební areál uveden do původního stavu, rekultivován a odlesněné plochy budou znovu zalesněny. •

Pátá zastávka: Vyhlídkové místo Zadní končiny

park Svratecká hornatina Stezka prochází hranicí přírodního parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v

- 45 -

roce 1996. Park se rozkládá po obou stranách hlubokého údolí Svratky. Celková rozloha činí 365 km2. Přírodní park se zřizuje za účelem ochrany krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní, a historická charakteristika vymezeného území s vysokými biologickými a estetickými hodnotami. Posláním parku je zachovat a podpořit přírodní a kulturní hodnoty vyvážené krajiny s optimálními podmínkami pro únosnou individuální rekreaci v přírodě, což předpokládá uchování trvalých travních porostů, rozptýlené zeleně a okrajů lesů zpevněných pásy křovin, včetně výstavků na hraničních liniích, současně s dobrou produkční a krajinotvornou funkcí. Jeho reliéf patří k nejčlenitějším částem Českomoravské vrchoviny. Leží v rozmezí nadmořských výšek 255 až 774,3 m. Ráz členité vrchoviny až hornatiny určují hluboce zaříznutá údolí Svratky a jejích přítoků. Zejména právě řeka Nedvědička. Charakteristika území Oblast je většinou zalesněná a intenzita zemědělské výroby je podprůměrná (bramborářsko obilnářská oblast). Z fytogeografického hlediska se začleňuje území do oblasti mezofytika, obvodu Českomoravské mezofytikum, Moravské podhůří vysočiny (Slavík, 1988). Území je charakteristické mírně členitým reliéfem s hluboce zaříznutými údolími vodních toků, velmi strmými, pomístně skalnatými svahy a úzkou nivou. Geologický podklad půd tvoří především horniny krystalinika prvohorního stáří kyselého materiálu, s nedostatkem všech živin, která většinou omezuje hloubku půdního profilu. Pro území je typické střídání bioty 2. až 5. vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny. Potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny, v údolích dubohabrové háje a acidofilní doubravy. Území má velkou diverzitu. V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesů, typická jsou travnatá lada. Povrch se celkově sklání od severu k jihu. Reliéf má převážně charakter členité vrchoviny. Převážná část území leží dle Quitta (1975)v oblasti mírně teplé MT3. V celém území se projevuje gradient, když s klesající výškou od severu k jihu klesají srážky a rostou teploty. Srážky jsou v území poměrně nízké, neboť bioregion leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Celková roční teplota se pohybuje kolem 7°C. V letních měsících kolem 20°C a v zimních okolo – 4° C. Oblast leží ve srážkovém pásmu od 600 mm do 680 mm. Počet letních dnů se odhaduje na 20 – 40, počet mrazových dní 120 – 140. •

Šestá zastávka: Rožná – Hradisko

Těleso Li-pegmatitu je uloženo v horninách strážeckého moldanubika, podél kontaktu se svrateckým krystalinikem. Horniny strážeckého moldanubika jsou v okolí žíly reprezentovány biotitovými pararulami s hojnými vložkami amfibolových rul. Zastoupeny jsou i leukokratní ruly, drobná tělesa hadců, čočky amfibolitů a vzácně kvarcity - 46 -

s turmalinem. (Novák et al., 2003). Na katastrech Rožná, Zlatkov a Josefov bylo zatím určeno 175 nerostných druhů a variet. Vrch Hradisko má těchto nerostů 79, jde tedy o jednu z nejvýznamnějších mineralogických lokalit na Moravě. Z celkových 175 nerostů je 17 uranových, ale vyskytují se tu i zlato a stříbro a 28 druhů drahých kamenů. Z vzácných nerostů se jedná především o lepidolit a turmalín, dále opál, topas, beryl, triplit, zirkon, hematit, pyrit. V roce 1785 byl právě zde objeven a roku 1792 popsán jako nový minerál lepidolit. Lepidolit zde byl těžen již od počátku 18. století. V současné době je těleso odkryté starým lomem, typické ukázky minerálů lze sbírat na poměrně rozsáhlých haldách v okolí lomu. Z Rožné pochází největší nalezený krystal v Česku. Jedná se o heliodor, což je druh berylu, který zde našel Václav Stoupal. Krystal měří 63 x 43 mm. Historie a pověsti Za dávných časů lidé říkali, že když pasák na kopci po krávě hodil kamenem, měl ten kámen větší cenu než kráva celá. Hradisko je nalezištěm vzácných nerostů a v mnoha mineralogických příručkách se o nich často hovoří. Roku 1785 zde inženýr Karel Ručínský objevil lepidolit, rubellit (růžový turmalin) a další vzácnější horniny. Dřívější obyvatelé vesnic neměli představu o možné ceně obyčejných barevných kamínků, jak jim říkali. Ale byli jiní, kteří cenu těchto nerostů znali a také ji pro sebe využívali. Zůstávalo hádankou, zda i nitro Hradiska neobsahuje další cenné nerosty. Za druhé světové války se pokusili Němci, tuto tajenku rozluštit. Věděli o vzácném nerostu lepidolitu, věděli i o jeho významu v chemickém průmyslu. Na boku Hradiska byla otevřena štola dlouhá 130 metrů, široká asi dva metry a vysoká kolem 180 centimetrů. Dále byly raženy boční štoly v délce 60 metrů, asi 100 metrů od vchodu. V bočních štolách pak ještě proražena kolmá šachta na povrch 42 metrů dlouhá. Těžilo se asi 10 měsíců a výsledek byl nepatrný – jenom asi 50 kg lepidolitu. To byl důkaz o malé produktivitě dolování. V dávných dobách na kopci Hradisko býval údajně dřevěný hrad, obehnaný kamennými a dřevěnými valy. Věrohodné zprávy o něm však nejsou. Koluje pověst, že původní štola vedla z Hradiska až na hrad Pernštejn a byla takto jednou z únikových chodeb z mocného hradu v případě obležení. Ale opět o tom chybí seriozní doklad, pamětníků není a štola je už dávno zavalená. Přesto nepřímé důkazy nálezů z vykopávek svědčí o těchto možnostech – například stará popelnice, zbytek železného kopí a jiné památky, které jsou uložené v muzeu v Brně. •

Sedmá zastávka: Vyhlídka na uranové doly

V roce 1954 zahájil svou práci geologický průzkum a za dva roky bylo nalezeno na území od Rozsoch po Dolní Rožínku a Bukov jedno z našich největších uranových ložisek, ROŽNÁ (dlouhé 7 km, široké 0,8 km a přes 1000 m hluboké). V roce 1957 na něm byl otevřen důl Rožná I (Karel Havlíček Borovský), od roku 1959 Rožná II (Jasan- samostatně - 47 -

od roku 1963) a od roku 1962 Rožná III, která se stala nejhlubší šachtou na Moravě. V rámci průzkumu a těžby ložiska bylo v rudním poli Rožná - Rozsochy vyhloubeno 13 průzkumných šachtic, 7 těžních a 2 větrací jámy a vyraženy tři průzkumné štoly. Celková délka horizontálních důlních děl je 515 km a nejhlubší místo dosažené důlními pracemi leží 702,4 m pod úrovní hladiny Jaderského moře. Dnes jsou zdejší uranové doly jedinými činnými v Evropě! Uran Uran je radioaktivní chemický prvek, kov, patří mezi aktinoidy. V roce 1789 objevil prvek Martin Heinrich Klaproth. Prvek byl pojmenován podle tehdy nově objevené planety Uran. V čistém stavu je uran stříbrobílý kov, který na vzduchu pozvolna nabíhá – pokrývá se vrstvou oxidů. V roce 1896 zjistil Henri Becquerel, že uran je radioaktivní. Pro účely jaderného průmyslu se uran začal využívat až během druhé světové války respektive až po ní. Prostřednictvím jaderného reaktoru byl poprvé vyroben proud 20. prosince 1951, první jaderná elektrárna byla zprovozněna v Obinsku v SSSR v roce 1954. Úprava uranové rudy Uranová ruda je surovina nemůže být použita ve stavu, v jakém byla vytěžena. Uranová ruda musí být upravena na surovinu, která má vysoký obsah uranu a téměř žádný podíl hlušiny. Tuto podmínku plně zabezpečuje chemická úprava. Na chemické úpravně uranových rud v Dolní Rožínce se taková úprava provádí od roku 1969. Uran má tu dobrou vlastnost, že je z uranové rudy poměrně velmi snadno vyluhovatelný, nejlépe roztokem kyseliny sírové nebo sodnými roztoky. Chemická úpravna v Dolní Rožínce využívá jako loužícího činidla roztoku sody a výsledným produktem úpravy je žlutý prášek - diuranát amonný (NH4)2U207, s obsahem uranu nad 70 %. Tento uran potom slouží k výrobě palivových článků pro jadernou elektrárnu Dukovany. Odkaliště Odkaliště K1 o ploše 62,75 ha se celé nachází v katastru území Rožná, odkalištěm K2, které zabírá plochu 27,43 ha leží na katastrální hranice mezi Rožnou a Zlatkovem. Dříve harmonická zemědělsko-lesní krajina zde byla silně změněna až zdevastována desítky let trvající těžební a úpravárenskou činností. Výrazně postižen byl zejména reliéf a vegetační kryt. Odkaliště K1 má celkovou maximální výšku hrázového systému 53 metrů, která bude při rekultivaci snížena. Odkaliště K2 má dvě hráze, jednu o výšce 18 metrů a druhou o výšce 33 metrů. Odkaliště vyloužené uranové rudy nepochybně představují cizorodý prvek v krajině, který ohrožuje okolí radioaktivitou, prašností, průsaky kontaminovaných vod.

- 48 -

Konstrukční zpracování odpočívadla Tento výrobek je konstrukčně vyřešen tak, aby vyhovoval potřebám turistických i cyklistických stezek. Je určen pro krátkodobé přerušení výletu při nepřízni počasí, nebo pro pohodlný odpočinek na posilněnou. Konstrukce odpočívadla bude s ohledem na přírodní prostředí zhotovena z masivního smrkového dřeva. A bude se skládat z dvou lavic, mezi nimiž bude ukotven stůl a celé posezení bude chránit před deštěm i sluncem stříška. Toto odpočívadlo bude tvořit jeden pevný celek. Základnu konstrukce budou tvořit dvě kulatiny o průměru 30cm, do kterých budou upevněny dvě lavice a nosníky přístřešku. Protože budou zhotoveny z masivního dřeva, jejich ukotvení v terénu se nepředpokládá, budou pouze položeny na srovnané místo. Lavice budou zhotoveny rozpůlením kulatiny o průměru 30 mm. Tyto půlky o poloměru 15 mm budou vloženy do výřezu v základové konstrukci a ukotveny šrouby. V půlce nosné konstrukce do bočního výřezu bude pomoci dvou šroubů ukotveny nosníky stříšky o výšce 130 cm a rozměrech 150 x 150 mm. Na tyto trámky bude pomoci šroubu připevněna deska o rozměrech 120/40/5 cm do výšky 70 cm. Na konci 130cm dlouhého trámku je přidělaná střešní konstrukce z trámků o rozměrech 10x10 cm. Střešní konstrukce je pokryta dřevěnými deskami o rozměrech 180/8/2 cm. Celkové rozměry odpočívadla: délka 180 cm, šířka 160 cm a výška 220 cm. Tabulka č. 9: Příklad kalkulace ceny odpočívadla VÝROBA A MONTÁŽ ODPOČÍVADLA ÚKON + MATRIÁL

CENA ZA MJ V Kč (bez DPH) 1300,- Kč/m3 5200,- Kč/m3 4400,- Kč/m3 3500,- Kč/m3 250,- Kč/hod 150,- Kč/kg 25,- Kč/Km 180,-Kč/hod

smrková kul. o prům. 30cm trámek 150/150mm trámek 100/100mm prkna tl. 20 mm výroba dřev. odpočívadla nátěrové hmoty přesun hmot montáž spojovací materiál CELKOVÁ CENA JEDNO ODPOČÍVADLO BEZ DPH CELKOVÁ CENA JEDNO ODPOČÍVADLO S DPH

POČET JEDNOTEK 1,5 0,06 0,123 0.03 10 6 průměrně 6 3

CENA ZA 6ODPOČÍVADEL

- 49 -

CENA CELKEM V Kč 1 950,312,541,105,2 500,900,150,540,400,6 858,8 161,48 966,-

Konstrukční zpracování stojanu na kola Stojan na kola bude vytvořen v kombinaci materiálu dřeva a oceli. Na výrobu budou použity dva trámky o rozměrech 222/15/15 cm, které budou na dvou místech spojeny dřevěnou deskou o rozměrech 32/10/2 cm. Rozsah mezi trámky bude 32 cm. Do trámků budou do připravených otvoru upevněny ocelové trubky ve tvaru půlkruhu o průměru 50 cm a šířce 4 cm a to ve dvojicích těsně vedle sebe. Mezera mezi dvojicí ocelových trubek bude 10 cm a mezery mezi jednotlivými páry 40 cm. Tím pádem na 222 cm dlouhé konstrukci budou čtyři stojany na kola. Tabulka č. 10: Příklad kalkulace ceny stojanu na kola VÝROBA A MONTÁŽ STOJANU NA KOLA CENA ZA MJ V Kč POČET JEDNOTEK (bez DPH) trámek 150/150mm 5200,- Kč/m3 0,05 3 ocelová trubka o prúm. 4cm 207,- Kč/m 4 prkna tl. 20 mm 3500,- Kč/m3 0,0015 výroba stojanu na kola 250,- Kč/hod 3 nátěrové hmoty 150,- Kč/kg 1 přesun hmot 25,- Kč/Km průměrně 6 montáž 180,-Kč/hod 3 spojovací materiál CELKOVÁ CENA JEDEN STOJAN NA KOLA BEZ DPH CELKOVÁ CENA JEDEN STOJAN NA KOLA S DPH CENA ZA 7 STOJANŮ NA KOLA ÚKON + MATRIÁL

CENA CELKEM V Kč 260,828,6,750,150,150,540,100,2 784,3 313,23 191,-

Konstrukční zpracování odpadkového koše Samotný koš bude tvořen plechovou nádobou o výšce 70 cm s čtvercovou základnou s rozměry 20 x 20 cm. Tato nádoba bude zasazena do dřevěného krytu také se čtvercovou základnou 22 x 22 cm. Tento kryt bude tvořen z desek 50/20 mm, které budou z vnitřní strany přichyceny pomoci vrutů k ocelové pásovině 40/10 mm. Tabulka č. 11: Příklad kalkulace ceny odpadkového koše VÝROBA ODPADKOVÉHO KOŠE ÚKON + MATRIÁL plechová nádoba plochá ocel 40/5mm prkna tl. 20 mm úchytka výroba odpadkového koše

CENA ZA MJ V Kč (bez DPH)

POČET JEDNOTEK

18,-Kč/kg 3500,- Kč/m3

3 0,026

250,- Kč/hod

5

- 50 -

CENA CELKEM V Kč 700,54,90,150,1250,-

nátěrové hmoty 150,- Kč/kg 1 přesun hmot 25,- Kč/Km průměrně 6 spojovací materiál CELKOVÁ CENA JEDNOHO ODPADKOVÉHO KOŠE BEZ DPH CELKOVÁ CENA JEDNOHO ODPADKOVÉHO KOŠE S DPH CENA ZA 7 ODPADKOVÝCH KOŠŮ

150,150,100,2 644,3 146,22 022,-

Konstrukční zpracování mostku Mostek bude vyroben z masivního smrkového dřeva s profilovanou podlahovou se zábradlím. Délka mostku bude 2 m, šířka 0,9m a na výšku bude mít zábradlí 0,8m. Nosnou částí budou dva dřevěné hranoly o rozměrech 15x15 cm. Na tyto trámky budou pomoci hřebíku připevněny desky o rozměru 90x20x3,5cm. Na vnější stranu nosných trámku bude pomoci hřebíku připevněno zábradlí ze sloupků 9x9x80 cm a madla zábradlí o rozměrech 5x5 cm. Celá tato konstrukce bude pevně zapravena do terénu. Tabulka č. 12: Příklad kalkulace ceny mostku VÝROBA A MONTÁŽ MOSTKU ÚKON + MATRIÁL

CENA ZA MJ V Kč (bez DPH) 5200,- Kč/m3 4400,- Kč/m3 3800,- Kč/m3 3000,-Kč/ m3 250,- Kč/hod 150,- Kč/kg 25,- Kč/Km 180,-Kč/hod

POČET JEDNOTEK 0,09 0,123 0,063 0,01 8 3 průměrně 6 3

trámek 150/150mm sloupek 90/90mm prkna tl. 35 mm madla 50x50 mm výroba dřev. odpočívadla nátěrové hmoty přesun hmot montáž spojovací materiál CELKOVÁ CENA JEDNO ODPOČÍVADLO BEZ DPH CELKOVÁ CENA JEDNO ODPOČÍVADLO S DPH CENA ZA 2 MOSTKY

CENA CELKEM V Kč 468,541,240,30,2 000,450,150,540,300,4 719,5616,11 232,-

Značení turistických cest Značená naučná stezka bývá vyznačena značkami tvořenými bílým čtvercem 10×10 cm, který je protnut úhlopříčným zeleným pruhem o šíři 3 cm z levého horního rohu do pravého dolního rohu. Značka může být doplněna oranžovým číslem stanoviště. Tentýž číselný odkaz je pak uváděn v tištěném průvodci naučné stezky. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. To platí jak pro cyklotrasy, tak i pro cykloturistické trasy, které jsou někdy označovány jako cyklostezky. Většina navrhované trasy kopíruje místní cyklotrasy, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích se silničním (zpevněným) povrchem. Ke značení jsou

- 51 -

používány dopravní značky zavedené v České republice vyhláškou č. 30/2001 Sb. V místě odboček z těchto cyklotras by následovalo značení cykloturistických tras. Tyto trasy vedou většinou přírodním terénem po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm (jsou tedy větší než pásové turistické značky pro pěší), které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Nejlepším řešením je svěřit vyznačení naučné stezky organizaci, která má v tomto oboru již více jak stoleté zkušenosti, tedy Klubu českých turistů. Díky tomu se naučná stezka stane součástí stávající sítě turistických značených cest, a její značení bude pravidelně obnovováno. Náklad na 1 km značení je cca 300 Kč. Za jednu hodinu je průměrně možno obnovit 1,5 km Tabulka č. 13: Příklad kalkulace ceny turistického značení Turistické značení CENA ZA MJ V Kč (bez DPH) pásové značení 300,- Kč/ km směrové cyklo-značení 300,- Kč/ km rozcestníky a tabule 400,- Kč/ ks CELKOVÁ CENA ZNAČENÍ BEZ DPH CELKOVÁ CENA ZNAČENÍ S DPH ÚKON

POČET JEDNOTEK 13 5 12

CENA CELKEM V Kč 3 900,1 500,4 800,10 200,12 138,-

Úprava lokalit a trasy V místech, kde trasa vede lesní pěšinou, je nutné tuto pěšinu upravit nebo vybudovat. Na těchto úsecích dojde ke zpevnění rozšíření na několika místech, v prudkém stoupání budou vybudovány schůdky z dřevěné kulatiny. Většina lokalit nepotřebuje příliš úprav. Jednalo by se pouze o prořezávku dřevin bránící v dostupnosti a výhledu. Jediné terénní úpravy jsou nutné v první zastávce. Tabulka č.14: Příklad kalkulace ceny úprav lokalit a stezky ÚPRAVA LOKALIT I STEZKY ÚKON

CENA ZA MJ

POČET JEDNOTEK

mzdové náklady: prořezávka 6000 Kč/ha kosení 5000 Kč/ha odkopání zeminy 150 Kč/m2 urovnání zeminy 50 Kč/m2 povinné pojistné CELKOVÁ CENA ÚPRAV LOKALITY A TRASY

- 52 -

3 1,5 427 320 35%

CENA CELKEM V Kč

18 000,7500,64050,16 000,36942,5,142 493,-

5.5 Propagace a reklama Propagace a reklama je jedním z hlavních nástrojů, které se používají k přesvědčovací komunikaci s veřejností. Je to přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot prostřednictvím komunikačních médií. V dnešní době se s propagací a reklamou setkáme snad všude. A žádný nabízený produkt se bez těchto přesvědčovacích procesů neobejde. Z hlediska marketingu se jedná o jeden z nejdůležitějších nástrojů. Propagace a reklama musí cílovým skupinám poskytnout přesné, praktické a včasné informace, které jim pomohou učinit rozhodnutí, zda navštívit naučnou stezku či ne. Nepřesné informace často vedou k nespokojenosti klientů, kteří poté nedoporučí návštěvu lidem ve svém okolí. Pravidlem je, že by se nikdy nemělo slibovat to, co nejde splnit. Při tvorbě propagačního programu byla nejprve určena cílová skupina, na kterou se bude zaměřovat a image, která bude naučnou stezku tvořit. • Cílová skupina: Naučná stezka je díky své malé náročnosti a dostupnosti určena pro návštěvníky jakéhokoliv věku. Senioři – individuální návštěvníci, rodiny s dětmi školního věku – individuální návštěvníci, mladí lidé bez dětí – skupiny – individuální návštěvníci, účastníci vzdělávacích akcí – organizované skupiny, školní výlety organizované skupiny • Image, která bude naučnou stezku tvořit: moto – „Nahlédnutí do zákoutí krajiny poznamenané bývalou těžbou“. Procházka čí jízda na kole krajinou s vysokými estetickými hodnotami, s nádechem dávné historie a dalekými výhledy, při které se ještě něco návštěvník dozví o geologicky významných místech území. Pak bylo přistoupeno k pěti hlavním rozhodnutím, známým také jako pět M (ta znamenají počáteční písmena v angličtině): • poslání (mission)- Jaké jsou cíle naší propagace? Cílem propagace a reklamy je informovat možné návštěvníky o geoturistické naučné stezce. Poskytnou cílovým skupinám přesné, praktické a včasné informace, které jim pomohou učinit rozhodnutí, zda navštívit naučnou stezku či ne . • peníze (money)- Kolik můžeme investovat do propagace? Nelze jednoduše dospět k žádné konkrétní hodnotě, která by byla obecně správná. Zřizovatel si musí určit sám výši výdajů na reklamu s přihlédnutím k vlastním zdrojům a velikosti cílové skupiny zákazníků. Jedná se pouze o stručný návrh realizace a z toho důvodu není známa konkrétní částka. Velikost investice do propagace bude záviset na rozpočtu a získaných dotacích. • zpráva (message)- Jaká zpráva má být odeslána? Při rozhodování o zprávě nám jde o nalezení vhodného sdělení příjemcům této zprávy, aby bylo dosaženo jejich příznivé reakce. Je obecně známo, že tvůrčí faktor je v reklamní kampani mnohem důležitější než investovaná částka. Každý budoucí návštěvník by se měl dozvědět: název, logo, mapa trasy, kde se stezka nachází, její vzdálenost, místa zastávek, informační tabule, charakter naučné stezky,

- 53 -

občerstvení, ubytování, doprava, jiné zajímavé lokality, informační centra, sponzory projektu. Tyto informace by měly být podány stručnou textovou nebo obrazovou formou, která by měla být poutavá a originální. • média (media)- Jaká média by měla být použita? Dalším úkolem tvůrce reklamy je vybrat si propagační médium, které bude přenášet propagační zprávu. Musí se rozhodnout o žádaném dosahu a účinnosti.
Inzerce v regionálních periodikách Pozvánka na slavnostní otevření geoturistické naučné stezky a jiné akce spojené se stezkou bude vytištěna jak v Bystřických novinkách, tak i v Nedědickém zpravodaji.
Inzerce v regionálním i obecním rozhlase Pozvánka na slavnostní otevření geoturistické naučné stezky a jiné akce spojené se stezkou.
Plakáty Pozvánka na slavnostní otevření geoturistické naučné stezky a jiné akce spojené se stezkou.
Internet Jako hlavní distribuční kanál informací k potenciálním turistům byl zvolen internet, konkrétně technologie www stránek. Součástí tvorby internetového portálu bude registrace domény, zprovoznění portálu a tvorba grafického a strukturálního designu. Internetový portál bude proveden v jednotném grafickém stylu, shodném s ostatními produkty tohoto projektu. Bude vybrán dodavatel, který zajistí odpovídající službu pro umístění a budoucí provoz (hostování) www prezentace na internetu. Součástí portálu budou tyto informace: • informace o turistické trase • informace o lokalitách trasy • mapy • přírodní zajímavosti • informace o jednotlivých obcích mikroregionu • informace o možnostech ubytování s online rezervací • stravovací služby s online rezervací - Reklama na internetu pomocí umísťování klíčových slov do základních vyhledávačů (průběžná celoroční aktivita, např. seznam.cz, google.cz). Vytvoření a umísťování odkazů na servery odpovídající dané cílové skupině. Mimo české servery budou vybrány i zahraniční webové stránky. - Odkazy těchto stránek budou umístěny na internetové stránky mikroregionu Bystřicko a nově vzniklého mikroregionu Pernštejnsko. Odkaz bude také umístěn na internetových stránkách města Bystřice nad Pernštejnem a Městys Nedvědice do rubrik turistika a informační centra - Dále tento odkaz a stručná charakteristika bude umístěna na portál internetových stránek: www.stezky.cz a www.naucnoustezkou.cz - 54 -


Informační tabule Logo a název naučné stezky bude umístěno na informačních tabulích informačních center a na jiných naučných stezkách a turisticky atraktivních místech.
Veřejná soutěž o hodnotné ceny Tvorba loga programu a názvu geoturistické naučné stezky bude provedena oslovením veřejnosti – např. soutěž škol a následným profesionálním dotvořením. Logo i název bude využito již při tvorbě panelů naučné stezky a pro informační tabule.
Propagační leták Bude se jednat o skládačku formátu oboustranné A4/3 propagující hlavní moto – Nahlédnutí do zákoutí krajiny poznamenané bývalou těžbou.
Průvodce cyklostezkou Obdobným způsobem bude zpracován průvodce cyklostezky. Bude se jednat také o skládačku formátu oboustranné A4/3. Všechny sady materiálů však musí být graficky zpracovány tak, aby působily jednotným dojmem (jednotný komunikační styl). Nestačí tak tedy opatřit všechny logem či grafickým symbolem charakteristickým pro naši destinaci, ale je třeba volit i shodné formátové řady, příbuznou barevnou a odstínovou škálu, pro odstupňování jednotlivých úrovní a shodnou celkovou úpravu. Všechny materiály budou v elektronické podobě dostupné na webových stránkách a budou zpracovány v jazykové mutaci anglického, německého a ruského jazyka, případný tisk některé z jazykových mutací vyplyne z budoucí potřeby.
Informační centrum Projekt počítá v rámci zvýšení dostupnosti informací pro turisty s vybudováním jednoho informačního centra. Informační centrum by mělo být umístěno na obecním úřadě v obci Rožná nebo na vlakovém nádraží této obce. Informační centrum bude umožňovat přístup na nové internetové stránky, bude tedy možné díky němu získat veškeré potřebné informace. Dále z něj bude umožněn přístup na vybrané internetové stránky (internetové zpravodajství, jízdní řády). Informační centrum tedy umožní turistům získat veškeré potřebné informace. • měřítko (measurement)- Jak by se měly hodnotit výsledky? Poslední fází propagačního procesu je hodnocení celé propagace. Při hodnocení účinnosti reklamní kampaně se zřizovatel pokouší změřit jednak účinek reklamy na návštěvnost a také komunikační účinek reklamy.

- 55 -

Propagační letáky: Průvodce pěší naučné stezky Na úvodní straně bude název a logo. Dále bude leták obsahovat textovou část, přivítání s charakteristikou regionu a moto naučné stezky. Účel a stručný popis naučné stezky. Výčet zastávek, mapa, profil, obtížnost, délka stezky. Na zadní straně budou loga sponzorů a důležité odkazy (ohledně dopravy, občerstvení, ubytování, informačních center atd.) Celý leták bude doplněn několika fotografiemi nebo obrázky. Text letáku Přivítání a charakteristika regionu Vítáme Vás v oblasti, která spadá jak do mikroregionu Bystřicko, tak i do mikroregionu Pernštejnsko, která je známá svou nevšední drsnou krásou. Zaoblené vrcholky, porostlé bujnými porosty lesů lemují obzor, tu a tam je vystřídají obnažená skaliska podtrhující divoký ráz naší přírody. V hluboce zaříznutých údolích se vinou šumící bystřiny. Louky a pole obklopují malé vesnice, roztroušené v krajině. Oblast spadá do přírodního parku Svratecká hornatina. Účel stezky Vítáme Vás na geoturistické naučné stezce, která je charakterizovaná motem: „Nahlédnutí do zákoutí krajiny poznamenané bývalou těžbou“. Budete poznávat místa, která byla ovlivněna těžbou a jsou z geologického hlediska významná. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí nejen o vybraných lokalitách, ale i o jiných pozoruhodnostech v okolí. Stručný popis naučné stezky Na začátku stezky je informační cedule na nádraží v Nedvědici. Trasa pokračuje na zastávku s názvem Nedvědické lomy, která se nachází se na okraji obce Nedvědice. Dále následují zastávky: vyhlídka Maria Laube, Pernštejnské lomy, lokalita Věžná, vyhlídkové místo Zadní končiny, Rožná- Hradisko, Rožná-vyhlídka na uranové doly. Celková délka naučné stezky je 13 km a prochází katastrálním územím Nedvědice, Pernštejn, Věžná, Střítež, Jabloňov a Rožná. Nejnižším bodem trasy je zastávka Nedědické lomy v 350 m.n.m. a nejvýše položené místo je konečná zastávka Rožná- vyhlídka na uranové doly v 523 m.n.m. Převýšení tedy činí 173 m. Průvodce cyklotrasou Vzhledově i obsahově bude podobný propagačnímu letáku pěší naučné stezky. Na úvodní straně bude tedy název a logo. Dále bude průvodce obsahovat textovou část. Přivítání s charakteristikou regionu a moto naučné stezky. Účel a stručný popis naučné stezky. Výčet zastávek a několik informací k nim, mapa, profil, obtížnost, délka trasy. Na zadní straně budou loga sponzorů a důležité odkazy (ohledně dopravy, občerstvení, ubytování, informačních center atd.). Celý leták bude doplněn několika fotografiemi nebo obrázky. - 56 -

Text průvodce cyklotrasou Vítáme Vás v oblasti, která spadá jak do mikroregionu Bystřicko, tak mikroregionu Pernštejnsko, která je známá svou nevšední drsnou krásou. A také Vás vítáme na geoturistické naučné stezce, která je charakterizovaná motem: „Nahlédnutí do zákoutí krajiny poznamenané bývalou těžbou“. Budete poznávat místa, která byla ovlivněna těžbou a jsou z geologického hlediska významná. Cyklistická geoturistická naučná trasa začíná před budovou úpravny vod Švařec, kde navazuje na poslední zastávku vodohospodářské naučné stezky. Z tohoto místa vede dále přes obce Štěpánov nad Svratkou, Nedvědice, Věžná, Rožná, Dolní Rožínka až do Bystřice nad Pernštejnem. Celková délka trasy je 32,6 km a vede převážně po silničních komunikacích II. a III. třídy. Nejnižší bod trasy leží v nadmořské výšce 320 m a nejvýše položené místo je v 574 m.n.m. Převýšení tedy činí 244 m. Náročnost je hodnocena 2. stupněm obtížnosti.
úpravna vod Švařec Je součástí vodohospodářského díla Vírský oblastní vodovod, který zásobuje kvalitní pitnou vodou celou brněnskou aglomeraci i širší okolí trasy vodovodu je úpravna vody ve Švařci.
Štěpánovský rudní revír Dolovaly se zde stříbrné, olověné a měděné rudy. Nejstarší zprávy o zdejším dolování pocházejí ze středověku, další rozsáhlé práce jsou kladeny do 18. století.
kaple Nejsvětější Trojice Ve Švařci, při silnici k Brťoví, můžete obdivovat kapli Nejsvětější Trojice, kterou si vystavěli zbožní horníci jako typickou ukázku lidové architektury.
Vysoká skála Necelý kilometr za Štěpánovem se při silnici na Boskovice tyčí do výšky přibližně padesáti metrů kolmá skalní stěna - Vysoká skála. Na památku prvního výstupu nechal hrabě Mitrovský ve štěpánovských železárnách odlít velký kříž a umístil jej na vrcholu skály.
Nedědické lomy Historicky významný mramorový lom a opuštěný stěnový rulový lom.
Hrad Pernštejn Patří mezi nejznámější a historicky nejhodnotnější památky v republice. Je to výjimečně zachovalý, mohutný a rozsáhlý hrad s gotickým jádrem, renesančně upravený. Původní podoba ze 13. století je překryta přestavbami z 15. a 16. století, v období největší slávy rodu pánů z Pernštejna.
Pernštejnské lomy Pernštejn je rovněž jednou ze starých důlních lokalit. Pernštejnský Fe-skarn a primární zóny bohaté magnetitem byly v minulosti těženy jako Fe-rudy.
Věžná Součástí této lokality je hadcový lom, pegmatitové těleso a průzkumná štola Skalka, která - 57 -

měla sloužit jako sklad vyhořelého jaderného paliva.
Rožná-Hradisko Na vrchu Hradisko bylo objeveno 79 druhů nerostů, jde tedy o jednu z nejvýznamnějších mineralogických lokalit na Moravě. Z Rožné pochází největší nalezený krystal v Česku.
Vyhlídka na uranové doly Z vrcholku lomu Hradisko je vidět důl Rožná i Dolní Rožínka, chemická úpravna a obě usazovací nádrže.
Zatopený lom Dolní Rožínka Jedná se o zatopený lom s hloubkou vody kolem 3 metrů. Při návštěvě v teplých letních měsících možno využit ke koupání.
Lesopark Templ Koncem 18. století založil majitel panství hrabě Jan Nepomuk Mistrovský vedle zámku v Dolní Rožínce klasicistní anglický park. Dále nechal vybudovat několik staveb v nedalekém lese. Jednalo se o kapli Templ s hrobkou, o anglickou lázeň, egyptský obelisk a umělé kaskády a v lese Jivině vznikla umělá zřícenina kaple.
Úsek z Dolní Rožínky do Rodkova Na tomto úseku vede trasa územím postiženém těžbou uranu.
Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem Ve sklepních prostorách vznikla expozice geologického vývoje regionu, na ni navazuje expozice vývoje osídlení povodí horní Svratky. Zbytek sklepení je věnován těžbě uranu na vysočině

Tabulka č. 15: Příklad kalkulace ceny za propagaci a reklamu Propagace geoturistické naučné stezky

NÁZEV VÝDAJE

CENA ZA MJ V POČET Kč (bez DPH) JEDNOTEK

propagační leták 20Kč/ks cykloturistická brožura 20Kč/ks stojany na brožury a letáky 7 700Kč/ks internetové stránky 200 000Kč/ks cena do soutěže 10 000Kč/ks výlepové plochy 25 000Kč/ks inzerce 20 000Kč/ks informační centrum 320 000Kč/ks CELKOVÁ CENA ZNAČENÍ S DPH

3000 3000 3 1 1 2 1 1

- 58 -

CENA CELKEM V Kč(bez DPH) 60 000,60 000,23 100,200 000,10 000,50 000,20 000,320 000

CENA CELKEM V Kč(s DPH) 71 400,71 400,27 489,238 000,11 900,9 500,23 800,380 800,477 289,-

5.6 Časový harmonogram realizace projektu • předinvestiční fáze – říjen 2009 až únor 2010 V této fázi bude na základě návrhu vypracovaná projektová dokumentace, územní rozhodnutí nebo územní souhlas, stavební povolení příp. ohlášení stavby, souhlas vlastníků, nájemců či správců pozemků, po kterých má navrhovaná naučná stezka vést nebo na nichž má být umístěn informační tabule, vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody, vyjádření příslušného orgánu státní památkové péče v případě průchodu naučné stezky v památkové rezervaci nebo památkové zóně. Dále také podrobný rozpočet projektu a žádost o dotaci nebo hledání sponzorů. Do předinvestiční fáze bude zařazeno i hledání budoucích dodavatelů a možných partnerů projektu. • investiční fáze – březen 2010 až červen 2010 V investiční fázi budou získané finance investovány do realizace projektu. Jednalo by se o terénní práce na úpravě lokalit i trasy stezky, výroba a instalace vybavení stezky, značení turistické naučné stezky a v neposlední řadě veškerá propagace a prezentace informací o geoturistické naučné stezce. • provozní fáze – od července 2010 Počátkem provozní fáze bude slavnostní otevření geoturistické naučné stezky. Bude probíhat neustálá propagace a aktualizování informací o stezce. A k provozu samozřejmě patří i péče o vybudovanou stezku. A to především obnova značení, terénní úpravy a úprava škod plynoucí z vandalismu.

- 59 -

Tabulka č. 16: Časový harmonogram projektu ČASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU GEOTURISTICK0 NAUČNÉ STEZKY Fáze

předinvestiční

Rok

2009 X

XI

XII

projektová dokumentace

x

x

x x

I

x

registrace projektu

x x

hledání dodavatelů terénní práce na úpravě lokalit i trasy stezky

II

III

IV

x

x

x

x

x

V

VI

x

x

x

X

instalace vybavení stezky

X

x

značení turistické naučné stezky

X

x

propagace naučné stezky

VII VIII IX

x

zajištění povinných příloh k registraci projektu hledání partnerů projektu

provozní

2010

Měsíc vypracování žádosti o dotaci na projekt

investiční

x

x

x

x

otevření nové geoturistické naučné stezky

x

žádost o proplacení dotace

x

provoz geoturistické naučné stezky

x

x

x

péče o geoturistickou naučnou stezku

x

x

x

- 60 -

5.7 Financování 5.7.1 Orientační rozpočet Celkové náklady na realizaci projektu jsou vyčísleny odhadem a cena jednotlivých výdajů byla utvářena na základě cenové nabídky místních firem a rozpočtu obdobných projektů. Proto se jedná pouze o orientační vyčíslení ceny samotné realizace. V rozpočtu už nejsou vyčíslovány náklady na provoz a následnou péči o geoturistickou naučnou stezku. Tabulka č. 17: Celkový orientační rozpočet NÁZEV VÝDAJE

CENA CELKEM V Kč

výdaje na samotnou realizaci režijní náklady projektová dokumentace terénní úprava lokalit a stezky turistické značení výroba a instal. mostků výroba a instal. Infám. tabulí výroba a instal. odpočívadel výroba a instal. odpad. košů výroba a instal. stojanů na kola cykloturistická brožura celková cena samotné realizace naučné stezky doplňkové výdaje na propagaci propagační leták stojany na brožury a letáky internetové stránky cena do soutěže výlepové plochy

71 400,27 489,238 000,11 900,9 500,-

inzerce

23 800,-

5 000,15 000,142 493,12 138,11 232,84 800,48 966,22 022,23 191,-

71 400,445 242

informační centrum

380 800,-

celková cena propagace naučné stezky celkový rozpočet projektu

762 889 1 208 131

- 61 -

5.7.2 Způsoby financování Projekt a jeho realizace geoturistické naučné stezky bude svěřena pod záštitu některé z obcí v okolí trasy nebo pod mikroregion Bystřicko či mikroregion Pernštejn. Takovýto projekt bude mít větší šanci na uskutečnění a zároveň bude zvyšovat návštěvnickou atraktivitu těchto začleněných subjektů.

• • •

Finanční prostředky budou sloužit k úhradě těchto nákladů. úprava a údržba zájmové lokality (rekultivace, terénní úpravy, prořezávka i výsadby dřevin, vyžínání travin a křovin atd.) vybavení a infrastruktura naučné stezky (informační tabule, značení, odpočívadla, odpadkové koše, stojany na kola, mostky atd.) služby týkající se projektu naučné stezky (propagace a reklama, propagační materiály, informační centra a materiály, služby týkající se cestovního ruchu)

Obce a mikroregiony mohou získat finanční prostředky z několika různých zdrojů a to: z vlastní pokladny obcí nebo mikroregionů Investice z obecní nebo mikroregionové pokladny na naučnou stezku může být velice nákladná, a proto celkové financování z obecní pokladny není příliš realizovatelné. Proto by bylo výhodné využít částečného financování ze strany obce čí mikroregionu ve spolupráci s firemními sponzory nebo s dotacemi. financování pomocí sponzorů Sponzoring Sponzoring je něco jako „dar s protiplněním“ a sponzorský příspěvek je chápán jako platba za toto protiplnění (většinou za reklamní služby). Sponzor poskytuje finance nebo jiné prostředky hrazené z firemního rozpočtu a za to dostává protislužbu – činnosti směřující k naplnění marketingových cílů sponzora. Vztahy mezi sponzorem a příjemcem upravuje zejména smlouva o reklamě. Náklady věnované na sponzoring jdou v plné výši do nákladů sponzora. Přínosy sponzorství Sponzorovaná událost vyvolává zájem médií. Výsledkem je publicita, která pomáhá budovat pozici značky ve společnosti v boji s konkurencí. Účastníci si z událostí odnášejí zážitky, které jsou zapsány v podvědomí spolu s logy partnerů. Vytvářejí se tak emocionální vazby, které vedou k věrnosti zákazníků a partnerů. Sponzoring firmám nabízí: • možnost ukázat se v požadovaném kontextu • příležitost oslovit vymezenou cílovou skupinu

- 62 -

• •

příležitost setkat se s obchodními partnery ze stejné branže příležitost zlepšit image společnosti • možnost zlepšit pověst společnosti (goodwill) • možnost podpořit prodej, nebo rovnou prodat své produkty přímo na akci

Při výběru sponzora bude kladen důraz na dobré jméno společnosti, regionální umístění a její zaměření, které by mělo být v souladu s projektem.

z dotačních programů Na realizaci tohoto projektu je možné použít některý z těchto dotačních titulů:


Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Prioritní osa 1: Dostupnost dopravy Oblast podpory: 1.4 Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu

Hlavním cílem oblasti podpory je vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných prostorech.

Podporované aktivity: • výstavba a rekonstrukce cyklostezek v podobě stavebně upravených a dopravním značením vymezených komunikací určených pouze cyklistům, bruslařům, koloběžkářům, ale i chodcům, • realizace opatření ke zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců v obcích, a to zejména výstavbou stezek pro cyklisty vč. opatření na řešení kolizních míst (na místech křížení s jinými dopravními komunikacemi) a také přizpůsobením komunikací potřebám pohybu a života osob s omezenou pohyblivostí nebo orientací. Prioritní osa 2: Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Oblast podpory: 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Hlavním cílem oblasti podpory je zkvalitnění a rozvoj základní a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch; obnova, trvalá údržba, zpřístupnění a využití památek regionálního významu; zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika, pěší turistika, venkovská turistika) na cestovním ruchu v regionu. Podporované aktivity: • značení, opravy a úpravy cyklotras, budování a rekonstrukce turistických tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, tématických tras, naučných stezek – to vše včetně - 63 -

doplňkových zařízení, • rekonstrukce či výstavba přístupových komunikací (včetně souvisejících parkovišť a chodníků) k turisticky využitelným objektům a kulturním památkám (např. k hradům a zámkům, k lyžařským vlekům, k cyklostezkám, k turistickým stezkám apod.). Oblast podpory: 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu Hlavním cílem oblasti podpory je zkvalitnit a rozvíjet marketingové, propagační a informační služby, organizaci řízení cestovního ruchu a produkty v cestovním ruchu Podporované aktivity: • tvorba marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu, podporu a propagaci specifických produktů v ČR, • tvorba místních a regionálních systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech, rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem využívaných návštěvníky regionu, podporu marketingových a informačních kampaní zaměřených na propagaci regionu jako jedinečné turistické destinace a s tím spojenou tvorbu nových vícejazyčných listových, elektronických a digitálních propagačních materiálů a předmětů.


Program rozvoje venkova Prioritní osa 2: Zlepšování životního prostředí a krajiny 2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Cíle podopatření Usměrňování návštěvnosti lesa tak, aby byly sníženy negativní dopady na lesní prostředí (ochrana biologické rozmanitosti, ochrana kulturních a přírodních památek). Eliminace negativního dopadu návštěvnosti na lesní prostředí výstavbou vhodných objektů a zařízení. Budování objektů k zajištění bezpečnosti návštěvníků. Popis podopatření Jednorázový příspěvek na neproduktivní investice na podporu činností vedoucích k usměrňování návštěvnosti lesa a bezpečnosti jeho návštěvníků, v jehož rámci budou podporovány zejména výstavba, rekonstrukce a modernizace cest sloužících jako stezky pro turisty do šířky 2 metrů, cyklostezky a objekty na nich pro zajištění bezpečnosti návštěvníků, např. mostky, zábradlí, parkovací místa, odpočinková stanoviště, přístřešky, informační tabule, lesní studánky apod.


Grantová podpora České centrály cestovního ruchu Česká centrála cestovního ruchu vyhlašuje podmínky pro udělování grantů na vybrané programy v oblasti cestovního ruchu spojené s tvorbou regionálních turistických produktů, internetových prezentací turistických produktů a s tvorbou tiskových materiálů.

- 64 -

Program č. 1 – Turistický produkt Přispívá na turistické produkty regionálního a nadregionálního významu. Získat příspěvek bude možné na tvorbu a realizaci turistického produktu, který se váže zejména na následující typy cestovního ruchu: kulturní a poznávací turistika, turistika rodin s dětmi, mládeže a seniorů, agroturistika, cykloturistika. V rámci programu č. 1 mohou být financovány: a) tiskoviny a internetové aplikace v cizojazyčných verzích prezentující a propagující turistický produkt; b) drobná turistická infrastruktura s informacemi v cizojazyčných verzích, která je součástí nového, dosud neexistujícího, turistického produktu.


Program obnovy venkova Cílem programu je podpořit obnovu venkova v souladu s usnesením vlády České republiky. Tento program zásadně předpokládá participaci obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově jejich obce v souladu s místními tradicemi. Z dotačních titulu na rok 2009 lze použít na projekt naučné stezky tento: Dotační titul č. 2 – Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci Budou podporovány akce s výstupy sloužícími převážně dětem a mládeži, na jejichž výběru a přípravě (resp. realizaci) se děti a mládež prokazatelně podílely (resp. budou podílet), a které jsou zaměřené na: · obnovu a údržbu venkovské zástavby a občanské vybavenosti (např. školy, předškolní zařízení, kulturní zařízení), · úpravu veřejných prostranství, · obnovu a zřizování veřejné zeleně, · rekonstrukci nebo vybudování zařízení pro volnočasové aktivity (hřiště, klubovny cyklostezky, bruslařské dráhy, naučné stezky apod.). U dotačního titulu č. 2 je účastníkem programu: – obec do 3000 obyvatel (nikoli např. obcí zřízená právnická osoba), – svazek obcí, který je registrován v souladu se zákonem o obcích, a to pouze v případě, že akce zasahuje do katastrálního území více obcí. Děti by se mohly do programu zapojit například svými kresbami loga stezky, které by se použili pro doplnění informačních tabulí či propagačních materiálů o naučné stezce. V rámci výtvarné výchovy by bylo dětem zadáno nakreslit logo, nebo nějakou postavičku (maskota).

- 65 -




Fondy kraje Vysočina Fond Vysočiny je samostatný účelový rozvojový fond. Soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje Vysočina, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů. Prostředky jsou poskytovány formou dotací na základě stanovených pravidel (výzev grantových programů) a v souladu se schválenými prioritami kraje, a to nezávisle na rozpočtovém roce. Grantový program: Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu Cíl programu: rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu na území kraje Vysočina využitelné pro pobytově-rekreační turistiku. Co lze z tohoto programu financovat: – Budování, obnova a zkvalitnění pěších turistických tras, cykloturistických tras, naučných stezek, hipostezek
doplňková vybavení pro zvýšení komfortu uživatelů (odpočinková stanoviště, pikniková místa, přístřešky, koňská úvaziště, lavičky, odpadkové koše, informační a mapové tabule)
značení popřípadě přeznačení tras v souladu s platnými předpisy, rozšíření či zpevnění povrchu trasy, bezpečné křížení tras, zábradlí, přemostění, apod.

– Budování infrastrukturního zázemí na záchytných parkovištích popř. u výchozích zařízení pro pěší trasy, cykloturistické trasy, naučné stezky, hypostezky a u turistických atraktivit (sociální zařízení, úschovny kol, mapové a informační tabule, informační boxy apod.)

- 66 -

5.8 SWOT Analýza Zhodnocení potenciálu návrhu geoturistické naučné stezky Silné stránky • zcela výjimečný a ojedinělý návrh v nedalekém okolí • celkově velmi dobrá pozice stezky i trasy na území dvou mikroregionů • návrh by se realizoval v atraktivním přírodním prostředí (velké zastoupení lesů, území je charakteristické mírně členitým reliéfem s hluboce zaříznutými údolími vodních toků, velmi strmými, pomístně skalnatými svahy a úzkou nivou, přírodě blízké krajinné ekosystémy) • terén a charakter krajiny je vhodný pro cykloturistiku a pěší turistiku • rozsáhlá sítí navazujících turistických tras i cyklotras • fungující spolupráce mezi obcemi i mikroregiony • široký zájem, iniciativa a nadšení u zainteresovaných lidí • dostatečné množství volné pracovní síly s umírněnými mzdovými požadavky • potenciál turistů a návštěvníků z vlastního regionu • trasa i stezka vede přes jedno z největších turistických lákadel oblasti a tím je hrad Pernštejn • ochrana geologického dědictví • nenásilná forma vzdělávání návštěvníků • zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika, pěší turistika) • zatraktivnění mikroregionu a zvýšení návštěvnosti oblasti Slabé stránky • finančně náročný projekt z vlastních zdrojů • komplikované shánění finančních prostředků na realizaci návrhu z dotačních titulů či sponzoringu • jedná se o neziskový projekt • malá informovanost, slabá reklama a propagace regionu • geoturistika je sezónní záležitost • na návštěvnost má obrovský vliv počasí • složitá a nákladná rekultivace mramorového lomu • ekologické zatížení v okolí obce Rožná následkem těžby uranu (nutná sanace a rekultivace) • nízká klasifikace pracovních sil, nízká profesionální úroveň personálu v zařízeních cestovního ruchu, neznalost cizích jazyků • nedostatečná dopravní síť a špatná dopravní dostupnost a kvalita silnic • nedostatečné je značení (navigace) k ubytovacím a stravovacím zařízením i jejich vlastní propagace, včetně webové • nabídka ubytování a stravování neodpovídá svou kvalitou požadavkům mírně náročnější klientely.

- 67 -

Příležitosti • předpoklady pro rozvoj méně náročné rodinné rekreace • zlepšení prosperity místních obyvatel a místních malých a středních podniků • vytváření nových pracovních míst • pozitivní vliv na ekonomický růst cestovního ruchu v mikroregionech (rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury a větší propagace regionu) • možnost získání financí z vhodného dotačního titulu • zlepšení kvality a dostupnosti informací • rozšíření sítě pěších turistických tras i cyklotras • zatraktivnění mikroregionu a zvýšení návštěvnosti oblasti • rostoucí cílová skupina seniorů provozujících jogging

Hrozby • z rostoucí rekreací rostou i větší požadavky na bezpečnost, odvoz odpadů, zvýšení počtu parkovacích míst, znečištění, hluk a velký provoz dopravních prostředků • finančně náročná péče o stezku i o zařízení na stezce a odstraňování škod způsobených vandaly • kvůli nezájmu a z nedostatečné propagace může dojít k postupnému chátrání až k uzavření stezky • nadměrný pohyb návštěvníků pohybující se převážně v lesích bude mít negativní vliv na životní prostředí

Z analýzy lze identifikovat převaha silných stránek nad slabými a převaha příležitostí nad hrozbami. Z tohoto pohledu je projekt realizace geoturistické naučné stezky na území mikroregionů Bystřicka a Pernštejn kladně hodnocen a mohl by být realizovatelný. Ze silných stránek je nejpodstatnější to, že návrh je umístěn na území, které splňuje předpoklady pro geoturismus. V oblasti slabých stránek lze označit jako základní problém financování samotné realizace návrhu. Příležitosti a hrozby navazují na silné a slabé stránky návrhu realizace geoturistické naučné stezky.

- 68 -

6 Diskuze Výsledkem diplomové práce je konkrétní návrh pěší i cyklistické geoturistické naučné stezky na území mikroregionu Bystřicko a Pernštejn. Na základě něho bude možno zpracovat projekt k realizaci tohoto záměru. Dle metodiky byl vyhotoven návrh tras, značení tras, úprava lokalit, technické řešení veškerého vybavení, grafická podoba informačních tabulí, propagačního letáku a průvodce cyklotrasy. V navazující problematice byl vytvořen časový harmonogram projektu, orientační rozpočet, způsob propagace a reklamy, SWOT analýza projektu a v neposlední řadě byly vybrány možné zdroje finančních prostředků. Realizovatelný projekt na základě tohoto návrhu bude mít zejména pozitivní dopad na cestovní ruch jednotlivých obcí mikroregionů, návštěvnost oblasti, zlepšení prosperity místních obyvatel a podnikatelských subjektů, vzdělávání návštěvníků, na ochranu geologického dědictví, zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika a pěší turistika). Jako většina projektů, tak i tento sebou nese jistá rizika a negativní dopady. Jde o neziskový záměr s nákladnou realizaci a údržbou. Z tohoto důvodu bude obtížné hledání finančních prostředků. Podle mého názoru bude nejreálnější pod záštitou jednoho z mikroregionů nebo obce žádat o dotaci z Regionálního operačního program NUTS II Jihovýchod (Prioritní osa 2: Rozvoj udržitelného cestovního ruchu) v kombinaci se zdroji mikroregionu, obce nebo ze sponzoringu nějakého místního podnikatelského subjektu. Jak již bylo řečeno, finančně nákladná není pouze realizace, ale také údržba tras a lokalit. Jednalo by se převážně o obnovu značení, schůdnost a sjízdnost tras, úprava lokalit a v neposlední řadě odstraňování škod na zařízení způsobených vandaly a počasím. Vandalové jsou lidí, kteří svévolně poškozují a ničí veřejný i soukromý majetek. Většinou. Informační tabule i ostatní vybavení stezek bývají často umístěny ve volné přírodě, daleko od trvalých obydlí. Vandalové tedy mají mnoho příležitostí, jak vybavení poškodit, aniž by u toho byli viděni. Jediné, čím tomu můžeme alespoň částečně zabránit, je použití dostatečně pevné a odolné materiály na konstrukce. Kromě vandalů poškozuje vybavení také slunce, vlhko a vítr. Celé konstrukce by měla být tedy z pevného a hlavně odolného materiálu vůči přírodním vlivům. S rostoucí rekreací rostou i větší požadavky na bezpečnost, odvoz odpadů, zvýšení počtu parkovacích míst, znečištění, hluk a velký provoz dopravních prostředků. Lze tedy říci, že nadměrný pohyb návštěvníků pohybujících se převážně v lesích bude mít negativní vliv na životní prostředí. Diskutovanou otázkou je tedy také instalace odpadkových košů na trase naučných stezek. Toto téma se dotýká veškeré turistiky na lokalitách nacházejících se v přírodě mimo intravilán obcí. Pokud totiž koše instalujeme, budeme muset zajistit jejich vynášení a tím se zvýší náklady na údržbu stezky. Odvoz odpadu je navíc komplikován jejich umístěním. Většinou se jedná o místa, která nejsou dostupná pro dopravní prostředky, které by odpad odvezli. Ale naopak, pokud odpadkové koše na trase nebudou, zvýší se množství odpadu v prostředí kolem stezky. Podle mého názoru je utopie počítat s tím, že každý návštěvník

- 69 -

naučné stezky se bude chovat spořádaně a s úctou k přírodě. A proto se v mém návrhu s odpadkovými koši počítá. Odvoz odpadu bych řešil tak, že by se o to starala obec nebo mikroregion, který bude projekt realizovat. Likvidace odpadu bude hrazena z prostředku obce čí mikroregionu. Je nutno zdůraznit, že každý záměr tohoto druhu chce čas a mnoho úsilí, aby se ujal a sžil s prostředím. Nelze proto očekávat efekty po krátkém čase.

- 70 -

7 Závěr Území mikroregionů Bystřicko i Pernštejn je tvořeno především malými vesnicemi rozprostřenými po krajině, pro které je v mnoha případech cestovní ruch jediný možný zdroj financí. Jde sice o neziskový záměr s naučnou výchovnou a ochrannou tématikou, ale nepřímé přínosy naučné stezky budou plynout navazujícím podnikatelským subjektům a místním obyvatelům. Návrh geoturistické naučné stezky byl proto vytvořen takovým způsobem, aby na jeho základě mohla proběhnout možná realizace projektu. Realizace se neobejde bez součinnosti obcí, odborné i laické veřejnosti a podnikatelských subjektů. Předpokládá se, že její vybudování zvýší turistický potenciál a tím přispěje jednak k zvýšení návštěvnosti oblasti a úrovně místních obyvatel, ale také poskytnutí informací, zvýší ochranu geologického dědictví. Trasy jsou navrženy tak, aby jejich obtížnost byla zvládnutelná pro návštěvníky co největšího počtu věkových skupin a zároveň spojovala významné geologické lokality co nejpestřejší krajinou. Vybavení naučné stezky bylo architektonicky konstruováno tak, aby bylo podřízeno charakteru prostředí, ve kterém bude naučná stezka umístěna. Konstrukce všech zařízení odpovídá svému účelu a materiály jsou navržené tak, aby co nejlépe odolávaly přírodním podmínkám a vandalismu. Vyznačení naučné stezky v terénu bude podle platných metodických pravidel Klubu českých turistů. Při tvorbě propagačního programu byla určena cílová skupina, na kterou se bude zaměřovat a image, která bude naučnou stezku tvořit. Dále byla vybrána média, která budou učena k přenášení propagační zprávy. Financování projektu bude nejreálnější pod záštitou jednoho z mikroregionů nebo obce žádat o dotaci v kombinaci se zdroji mikroregionu, obce nebo ze sponzoringu nějakého místního podnikatelského subjektu. Z návrhu časového harmonogramu byla určena přibližná doba realizace projektu na deset měsíců. Stezka nabízí i prostor k oddychu a relaxaci. Moderní životní styl využívání volného času se stále více orientuje na přírodu a její poznávání. A proto tato stezka zapadá do místní krajiny i do touhy dnešních lidí po volnočasových aktivitách.

- 71 -

8 Summery The microregion Bystřicko and Pernštejn is a landscape created by small villages, where tourism is about the only form of potentional income to people. The suggested non-profit plan focused on education and nature conservation may contribute to the tourism factor by a big deal. The plan was therefore made in a way that enables its realization. While the realization cannot be made without the cooperation of municipalities, bussinessmen and wide public. The nature trail is supposed to bring money to the reagion, as well as an increase in nature conservation quality, tourism potential and education of the inhabitants. The nature trail is planned to be easily walked by people of all ages and to connect various geological interesting localities via paths of beautiful surroundings at the same time. The equipment was designed suitable to the surrounding nature and to survive in the natural conditions as well as vandalism. The marking will be done according to the Club of Czech Tourists. The propagation will be done via the leaflets and suggested media. Financing would be provided by the microregion or an interested local company. The harmonogram counts with realization time of ten months. The nature trail offers a way to relax and refresh the organism. It follows the basic trends in recreation in nature and thus contributes to the recreational potential of the area.

- 72 -

9 Seznam použité literatury


BEDNÁŘ, M. Možnosti uplatnění geoturismu na území mikroregionů Bystřicko a Nedvědicko. Bakalářská práce. Brno: MZLU Brno, 2007. 44 s.




CULEK, M.,et al. Biogeografické členění České republiky,Enigma, Praha,1996. s.113-114




CARBOL, S. Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2008. 81 s.




DEMEK, J. Neživá příroda. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. 242 s. Nová řada. ISBN 80-85048-30-2.




DEMEK, J.,et al. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.




GRYNDLEROVÁ, K. Analýza ubytovacích kapacit v mikroregionu Bystřicko. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2007.




HOUZAR, S., et al. Charakteristika pozůstatků po starém dolování Ag-Pb-Cu rud ve štěpánovském rudním revíru, západní Morava. – Vlastiv. Sbor. „Západní Morava“, 2000. 116-137, Soka Žďár nad Sázavou a Třebíč.




JURMAN, H. Bystřicko-turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím (Hynek Jurman-Bystřicko,Sursum,Tišnov 2000)




POLÁK, A. Nerostné bohatství Bystřicka,Krajské nakladatelství v Brně,1960




ŘEHOŘ, F. Přehled historické geologie a regionální geologie České republiky. 1. vyd. Ostrava: Ostravská Univerzita, 1998. 117 s. ISBN 80-7042-755-8.




ŠMÍD, Jiří. ZE STARÉ NEDVĚDICE: MRAMOROVÉ LOMY. Nedvědický zpravodaj. 1.9.2007, roč. 1, č. 3, s. 8-9.




VLČEK, V., et al. Vodní toky a nádrže. Academia, Praha,1984




ZIMÁK, Jiří, et al. Průvodce ke geologickým exkurzím : Morava-střední a jižní část. Olomouc: Univerzity Palackého, 1997. 130 s. ISBN 80-7067-764-3.

- 73 -

Internetové zdroje:


Abc Turistiky.cz [online]. 2004-2009 , 4.1.2009 13:01:58 [cit. 2009-01-15]. Dostupný z WWW: .




Bystřice nad Pernštejnem [online]. 2002-2009 [cit. 2008-12-20]. Dostupný z WWW: .




Klub českých turistů Plzeňského kraje [online]. 2005-2006 [cit. 2009-01-21]. Dostupný z WWW: < http://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/nszasady.pdf/ >.




MAREŠ, Jiří ,et al. Klub českých turistů Plzeňského kraje [online]. 2005-2006 , 19.9. 2008 [cit. 2009-01-21]. Dostupný z WWW: .




Městys Nedvědice [online]. [2002-2009] [cit. 2008-12-28]. Dostupný z WWW: .




Průvodce světem finančních podpor - eDotace.cz [online]. [2007] [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: .




Skalka [online]. 2007 [cit. 2009-02-12]. Dostupný .




ZIMÁK, Jiří.et al. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska [online]. [1998-2009] , 24. 2. 2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: .




VEJROSTA, Petr . Mářenčino Loubí-Maria Laube [online]. 23.6. 2006 [cit. 200812-13]. Dostupný z WWW: .

- 74 -

z

WWW:

10 Přílohy Příloha č. 1: mapa cyklistické geoturistické naučné trasy (měřítko: 1:80 000) Příloha č. 2: mapa pěší geoturistické naučné stezky (měřítko: 1:35 000) Příloha č. 3: grafická podoba informačních cedulí Příloha č. 4: grafická podoba propagačního letáku pěší geoturistické naučné stezky Příloha č. 5: grafická podoba průvodce cyklistické geoturistické naučné trasy Příloha č. 6: podélný profil pěší geoturistické naučné stezky Příloha č. 7: podélný profil cyklistické geoturistické naučné stezky Příloha č. 8: rys konstrukce informačních tabulí (měřítko: 1:20) Příloha č. 9: rys konstrukce odpočívadla (měřítko: 1:20) Příloha č. 10: rys konstrukce stojanu na kola a odpadkového koše (měřítko: 1:20) Příloha č. 11: rys konstrukce mostku (měřítko: 1:10)

- 75 -