BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA UNION CONSULTING

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA UNION CONSULTING s.r.o. ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.

Předkládá:

RNDr. Alojz UHEREC jednatel

30. října 2016

Bezpečnostní zpráva Část I

Název dokumentu:

Strana 2/149

Bezpečnostní zpráva UNION CONSULTING s.r.o. ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.

Za zhotovitele:

………………………

TLP, spol. s r.o.

Bc. Miroslav Dítě prokurista

Rozdělovník: Výtisk č. 1. + 10 CD

Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství

2. + 1 CD

UNION CONSULTING s.r.o.

3.

TLP, spol. s r.o. (archiv zhotovitele)

© TLP, spol. s r.o.


Strana 3/149

Seznam změn Číslo

Číslo

Předmět změny

změny strany 1 Celý Revize a aktualizace dle zákona č. 224/2015 Sb. dok. 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20


Platnost

Datum

od: 1.1. 2017

Podpis


Strana 4/149

Obsah Část I. Základní informace o objektu.............................................................................. 17 1 2

Identifikační údaje o provozovateli a objektu .................................................... 17 Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy . 17

3

Údaje o činnosti a zaměstnancích ...................................................................... 18 3.1 3.2 3.3

Hlavní a vedlejší provozované činnosti ............................................................................. 18 Historie objektu .................................................................................................................... 18 Počet zaměstnanců .............................................................................................................. 18

Část II. Popisné, informační a datové údaje ................................................................... 19 1

Popis objektu ....................................................................................................... 19 1.1

1.2

1.3

Územní členění objektu........................................................................................................ 19 1.1.1

Základní technický popis .............................................................................................. 19

1.1.2

Plány objektů s jejich hlavními částmi .......................................................................... 22

1.1.3 Plány objektů s důležitými údaji ................................................................................... 23 Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu ......................................................... 28 1.2.1

Seznam umístěných nebezpečných látek v objektu .................................................... 28

1.2.2

Množství umístěných nebezpečných látek v objektu ................................................... 29

1.2.3

Identifikační údaje o nebezpečných látkách ................................................................ 30

1.2.4

Údaje o vlastnostech nebezpečných látek ................................................................... 31

1.2.5

Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů 31

1.2.6

Vypouštění a úprava odpadních plynů ......................................................................... 33

1.2.7 Ostatní manipulace ...................................................................................................... 33 Informace o technologii ....................................................................................................... 33 1.3.1

Technologická zařízení a potrubní rozvody – postupové schéma ............................... 33

1.3.2

Technologická zařízení významná z hlediska bezpečnosti a vybavení ....................... 35

1.3.3

Charakteristiky podmínek technologického procesu.................................................... 41

1.3.4

Parametry chemických látek ........................................................................................ 42

1.3.5

Řídící a kontrolní technologické systémy..................................................................... 42

1.3.6

Materiálové a energetické bilance................................................................................ 42

1.3.7

Stavební objekty s NL .................................................................................................. 42

1.3.8

Technologická zařízení s NL ........................................................................................ 42

1.3.9

Projektové údaje zařízení s NL .................................................................................... 42

1.3.10

Vliv zařízení vykazující riziko závažné havárie na sousedící technologická zařízení . 42

1.3.11

Zajištění bezpečnosti provozu zařízení vykazující riziko závažné havárie .................. 42 Zabezpečení objektu po stránce vodohospodářské ........................................................................ 43

1.4

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie .................................... 43 1.4.1

Přehled a popis hlavních pro bezpečnost významných činností ................................. 43

1.4.2

Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním NL .......................... 45

1.4.3

Činnosti související s manipulací s NL ......................................................................... 45

1.4.4

Postupy úprav NL před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním .............................................................................................................. 45

1.4.5

Postupy, operace a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu ... 45

1.4.6

Instalované detekční zařízení a monitorovací systémy ............................................... 46



1.4.6.1 1.4.6.2

1.5

1.6

2

Strana 5/149

Stáčení a plnění železničních cisteren – objekty č. 41 a č. 46 ............................................. 46 Objekt 230 – nádrže č. 1 až 4 .............................................................................................. 46

Přehled vnitřně zajišťovaných služeb ................................................................................ 47 1.5.1

Vnitřní energetická síť .................................................................................................. 47

1.5.2

Vlastní zdroj elektrické energie .................................................................................... 47

1.5.3

Skladování a zásobování paliv..................................................................................... 48

1.5.4

Havarijní dodávky médií ............................................................................................... 48

1.5.5

Vlastní zdroj vody ......................................................................................................... 48

1.5.6

Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií............................................... 48

1.5.7

Požární zabezpečení ................................................................................................... 48

1.5.8

Zajištění zdravotnické pomoci ...................................................................................... 50

1.5.9

Řídicí střediska bezpečnosti provozu........................................................................... 50

1.5.10

Laboratoře .................................................................................................................... 50

1.5.11

Údržba a opravy ........................................................................................................... 50

1.5.12

Ostraha objektů ............................................................................................................ 50

1.5.13

Kanalizační síť .............................................................................................................. 51

1.5.14

Retenční nádrže a úpravna odpadních vod, včetně likvidace hasební vody ............... 52

1.5.15 Komunikační a informační systémy ............................................................................. 54 Přehled externě zajišťovaných služeb ............................................................................... 54 1.6.1

Dodávky elektrické energie .......................................................................................... 54

1.6.2

Dodávky ostatních energetických médií ...................................................................... 54

1.6.3

Dodávky vody ............................................................................................................... 54

1.6.4

Zásobování technologickými surovinami ..................................................................... 54

1.6.5

Ostatní zásobování ...................................................................................................... 54

1.6.6

Požární zabezpečení a záchranné služby ................................................................... 54

1.6.7

Zdravotní péče ............................................................................................................. 55

1.6.8

Laboratorní rozbory ...................................................................................................... 55

1.6.9

Údržba a servisní služby .............................................................................................. 55

1.6.10

Ostraha objektu ............................................................................................................ 55

1.6.11

Odkanalizování podniku ............................................................................................... 55

1.6.12

Komunikační a informační systémy ............................................................................. 55

Okolí objektu, složky životního prostředí........................................................... 56 2.1

2.2 2.3 2.4 2.5

Demografické a geografické charakteristiky okolí areálu ................................................ 56 2.1.1

Typ osídlení, typy staveb a počty obyvatel .................................................................. 56

2.1.2

Objekty správních úřadů a samosprávy a dalších institucí .......................................... 56

2.1.3 Zařízení pro veřejnost, ohrožená místa ....................................................................... 56 Environmentální charakteristiky okolí objektu ................................................................. 56 Průmyslové a zemědělské aktivity v okolí ......................................................................... 56 Meteorologická charakteristika ........................................................................................... 56 Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika ................................ 58 2.5.1

Hydrologická charakteristika ........................................................................................ 58

2.5.2

Hydrogeologická charakteristika .................................................................................. 58

2.5.3

Geologická charakteristika ........................................................................................... 58

2.5.4

Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie ............................. 58

2.5.5

Rizika přeshraničních přenosů ..................................................................................... 58



2.5.6 2.6

Strana 6/149

Využití okolních pozemků v dosahu závažné havárie ................................................. 59

2.5.7 Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou .......................................... 59 Další potenciální specifická ohrožení ................................................................................ 59

Část III. Posouzení rizik závažné havárie ......................................................................... 60 1

Identifikace zdrojů rizik ....................................................................................... 60 1.1

Přehled nebezpečných látek v objektu .............................................................................. 60 1.1.1

1.2

2

Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu ................................................. 60

1.1.2 Bezpečnostní listy nebezpečných látek ....................................................................... 60 Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik ...................................... 60 1.2.1

Popis použitých metod ................................................................................................. 60

1.2.2

Přehled zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru ................................. 62

1.2.3

Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik .......................................................... 64

1.2.4

Zhodnocení výsledků výběrové metody ....................................................................... 65

Analýza rizik ......................................................................................................... 65 2.1

Identifikace iniciačních událostí možných havárií s vlivem na životní prostředí .......... 65 2.1.1

2.2

3

Možné situace a příčiny vzniku závažné havárie uvnitř objektu .................................. 65

2.1.2 Možné situace a příčiny vzniku závažné havárie vně objektu ..................................... 66 Odhad následků havárie s vlivem na životní prostředí .................................................... 69 2.2.1

Popis metodiky H&V index pro posouzení závažnosti vlivu na životní prostředí ......... 69

2.2.2

Výběr zařízení pro posouzení závažnosti vlivu na životní prostředí metodou H&V Index ............................................................................................................................. 69

2.2.3

Stanovení indexů nebezpečnosti látky ......................................................................... 70

2.2.4

Stanovení indexů zranitelnosti životního prostředí ...................................................... 70

2.2.5

Syntéza indexů nebezpečnosti látky a indexů zranitelnosti ŽP ................................... 71

2.2.6

Stanovení kategorií závažnosti havárie na ŽP ............................................................. 72

2.2.7

Závěr a aplikace výsledků posouzení závažnosti havárie s vlivem na ŽP .................. 73

Hodnocení rizik .................................................................................................... 74 3.1 3.2

4

Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. ............................................................ 74 Celkové hodnocení rizika objektu ...................................................................................... 74

Seznam informačních zdrojů .............................................................................. 74 4.1 4.2

Seznam veřejně publikovaných informačních zdrojů použitých při analýze rizik ........ 74 Seznam nepublikovaných informačních zdrojů použitých při analýze rizik .................. 74

Část IV. Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie ................................................ 75 1

Popis zásad a celkových cílů PZH ...................................................................... 75

2

Politika PZH .......................................................................................................... 76

3

Informace o veřejné přístupnosti politiky PZH .................................................. 76

4

Uvedení konkrétních cílů a úkolů PZH ............................................................... 77 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

5 6

Cíle a zásady v oblasti lidské zdroje v objektu a jejich řízení .......................................... 77 Cíle a zásady v oblasti řízení provozu objektu .................................................................. 77 Cíle a zásady v oblasti řízení změn v objektu .................................................................... 77 Cíle a zásady v oblasti havarijního plánování ................................................................... 78 Cíle a zásady v oblasti sledování a hodnocení plnění cílů .............................................. 78 Cíle a zásady v oblasti audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH....................... 78

Účelnost cílů a zásad a politiky PZH .................................................................. 80 Místo PZH v systému řízení ................................................................................. 80



Strana 7/149

Část V. Popis systému řízení bezpečnosti ...................................................................... 81 1

Charakteristika systému řízení bezpečnosti ...................................................... 81

2

Struktura a přehled vnitřních předpisů .............................................................. 82

3 4

Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům ............ 85 Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti ................. 85 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9

Proces posuzování rizik závažné havárie .......................................................................... 85 Proces zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti ................... 86 Proces sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů ................ 87 Definování cílů a úkolů v oblasti PZH ................................................................................ 87 Stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií ...................................................................... 87 Proces určování prioritních úkolů ...................................................................................... 87 Provádění kontrol na všech stupních řízení ...................................................................... 88 Zajištění technických, finančních a lidských zdrojů ......................................................... 88 Zajištění rezervních zdrojů .................................................................................................. 89

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení ................................................................ 90

1 1.1

1.2

Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií . 90 1.1.1

Pracovní pozice zaměstnanců s vlivem na omezování rizik ........................................ 90

1.1.2

Organizační a funkční schéma..................................................................................... 90

1.1.3

Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců ............................................................ 91

1.1.4

Bezpečnostní pravidla pro externí subjekty ................................................................. 91

1.1.5

Prověřování kvalifikace externích subjektů .................................................................. 92

1.1.6

Projednávání problematiky PZH na úrovni vedoucích zaměstnanců .......................... 92

1.1.7 Seznamování zaměstnanců s PZH .............................................................................. 93 Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích .............................................................. 93 1.2.1

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za provádění posouzení rizik závažné havárie .................................................................................. 93

1.2.2

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za seznamování dodavatelů, externích subjektů a návštěvníků s existujícími riziky a s pravidly bezpečného výkonu činností nebo pohybu v objektu .................................................. 93

1.2.3

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských) pro zavedení a udržování systému řízení a jeho rozvoj ............................................................................................................................ 93

1.2.4

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za proces zavádění a udržování systému řízení a jeho rozvoj .................................................................... 93

1.2.5

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za identifikaci potřeb výcviku, zajištění a realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti ....................... 94

1.2.6

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za sledování funkčnosti systému řízení, provádění jeho kontrol a auditů a vyhodnocování jeho účinnosti ....................................................................................................................... 94

1.2.7

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit ............................................................ 94

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací ............................................................................... 94 Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání ................................................................... 94

1.2.8 1.3

1.3.1

Systém výběru zaměstnanců ....................................................................................... 94

1.3.2

Zajištění rozvoje a udržování odborných znalostí a dovedností .................................. 94

1.3.3

Školení zaměstnanců ................................................................................................... 95

1.3.4

Ověřování znalostí a dovedností u zaměstnanců ........................................................ 96



Strana 8/149

1.3.5

Dokumentování a vyhodnocování školení ................................................................... 96

1.3.6

Školení v oblasti PZH ................................................................................................... 96

1.3.7

Školení v oblasti provozního zabezpečení ................................................................... 97

1.3.8

Vstupní školení ............................................................................................................. 97

1.3.9

Průběžná školení.......................................................................................................... 97

1.3.10

Školení zaměstnanců při převedení na jinou práci a při zavádění nových postupů a technologií .................................................................................................................... 98

1.3.11 Zvláštní výcvik .............................................................................................................. 98 1.4 Přístup zaměstnanců k problematice PZH......................................................................... 99 1.4.1

Předkládání návrhů zaměstnanců v systému řízení PZH ............................................ 99

1.4.2

Akceptování návrhů zaměstnanců provozu ................................................................. 99

1.4.3

Motivační nástroje zaměstnanců provozu .................................................................. 100

1.4.4

Přístup zaměstnanců k vyhodnocení úkolů z oblasti PZH ......................................... 100

Řízení provozu objektu ...................................................................................... 101

2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 2.14 2.15 2.16 2.17 2.18 2.19 2.20

Posuzování provozních činností z hlediska PZH ............................................................ 101 Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie .................................. 101 Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik ŽP ......................................... 102 Bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti ................................................ 102 Bezpečné postupy pro výkon provozních činností ........................................................ 102 Obsah bezpečných postupů ............................................................................................. 103 Bezpečné postupy pro různé fáze provozování technologických zařízení .................. 103 Bezpečné postupy pro provádění údržby ........................................................................ 103 Harmonogramy údržby, kontrol a revizí........................................................................... 103 Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů ......... 104 Aspekty v bezpečných postupech.................................................................................... 104 Soulad bezpečných postupů s předpisy výrobce zařízení a s právními předpisy ...... 104 Zajištění účasti zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů ............................. 105 Dostupnost bezpečných postupů pro zaměstnance ...................................................... 106 Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy ....................................................... 106 Prověřování znalosti bezpečných postupů u zaměstnanců .......................................... 106 Systém posuzování bezpečných postupů ....................................................................... 107 Systém aktualizace bezpečných postupů........................................................................ 107 Aktualizace bezpečných postupů na základě provozní praxe ....................................... 107 Dodržování bezpečných postupů ..................................................................................... 108

Řízení změn v objektu........................................................................................ 110

3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10

4

Řízení změn v technologických a technických řešeních ............................................... 110 Řízení změn v provozních činnostech ............................................................................. 110 Řízení změn v programovacích systémech ..................................................................... 110 Řízení změn v personálním obsazení ............................................................................... 110 Řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek .................................................. 110 Řízení změn z hlediska bezpečnosti................................................................................. 110 Personální odpovědnost v rámci procesu řízení změn .................................................. 110 Informování zaměstnanců o změnách ............................................................................. 111 Kontrolní činnosti po provedených změnách ................................................................. 111 Následná opravná opatření po provedených změnách .................................................. 111

Havarijní plánování ............................................................................................ 112 4.1 4.2

Zjišťování iniciačních událostí .......................................................................................... 112 Identifikace iniciačních událostí při změně podmínek ................................................... 112



4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10 4.11 4.12 4.13 4.14 4.15 4.16 4.17 4.18 4.19

5

Strana 9/149

Podněty zaměstnanců a ostatních subjektů.................................................................... 113 Opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie ........................... 113 Materiálně technické prostředky a lidské zdroje pro případy závažných havarijních situací .................................................................................................................................. 114 Spolupráce s externími subjekty ...................................................................................... 115 Přehled spojení se složkami IZS ....................................................................................... 115 Přehled spojení s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi ........................................................................................................................... 115 Přehled spojení na určené zaměstnance ......................................................................... 115 Činnosti a odpovědnosti zaměstnanců............................................................................ 115 Mapové podklady ............................................................................................................... 116 Průběžná aktualizace dokumentů havarijního plánování .............................................. 116 Aktualizace havarijní dokumentace po změnách ............................................................ 117 Prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků provozovatele ....................... 117 Plánování, realizace a vyhodnocování cvičení ............................................................... 117 Zaměření cvičení ................................................................................................................ 118 Realizace opatření .............................................................................................................. 118 Informování zaměstnanců o výsledcích cvičení a o přijatých opatřeních ................... 118 Organizačně technické řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje ........ 118

Sledování a hodnocení plnění cílů PZH............................................................ 120 5.1

5.2

Sledování a hodnocení plnění úkolů a cílů ...................................................................... 120 5.1.1

Sledování a hodnocení plnění úkolů – interní předpis ............................................... 120

5.1.2

Pravidla a postupy měření při sledování a hodnocení plnění úkolů a cílů PZH ........ 120

5.1.3

Archivace záznamů a naměřených dat ...................................................................... 120

5.1.4

Identifikace příčin neplnění úkolů ............................................................................... 121

5.1.5 Nápravná opatření při neplnění úkolů ........................................................................ 121 Hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií a nehod......................................... 122 5.2.1

Hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií a nehod – interní předpis ......... 122

5.2.2

Vyšetřování havárií a nehod ...................................................................................... 123

5.2.3

Archivace dokumentace z vyšetřování havárií a nehod............................................. 124

5.2.4

Informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod .... 124

5.2.5

Informováni zaměstnanců o nápravných a preventivních opatřeních........................ 124

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH ............................................ 125

6 6.1 6.2 6.3

Plánování interních auditů ................................................................................................ 125 Nezávislý audit politiky PZH a systému řízení bezpečnosti .......................................... 125 Nezávislý audit naplňování bezpečnostní politiky PZH prostřednictvím systému řízení bezpečnosti ......................................................................................................................... 126 6.4 Audit oblastí významných z hlediska PZH....................................................................... 126 6.5 Zásady a postupy kontrolní činnosti ................................................................................ 127 6.6 Evidence a archivace záznamů z provedených auditů................................................... 129 6.7 Auditované oblasti systému PZH ..................................................................................... 129 6.8 Přijímání opatření po auditech .......................................................................................... 130 6.9 Vyhodnocování účinnosti přijatých opatření .................................................................. 133 6.10 Prověřování politiky PZH a systému řízení bezpečnosti ................................................ 134

Část VI. Preventivní bezpečnostní opatření ................................................................... 135 1

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů ....................... 135 1.1 1.2

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení................................................ 135 Detekční poplachové systémy .......................................................................................... 136



1.3 1.4 1.5 1.6

2

Strana 10/149

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem ........................................... 136 Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek ................. 137 Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím .................................. 137 Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů ............... 137

Posouzení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření .................. 137

3

Vlastní ochranné a zásahové síly a prostředky ............................................... 138 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

Stabilní technické prostředky ........................................................................................... 138 Mobilní technické prostředky............................................................................................ 138 Dopravní prostředky a speciální mechanismy ................................................................ 138 Zásahové a havarijní materiály ......................................................................................... 138 Osobní ochranné prostředky ............................................................................................ 139 Prostředky pro zajištění první pomoci ............................................................................. 139 Personální zajištění ............................................................................................................ 139

4

Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky ............................ 140

5

Vyrozumění o havárii a provádění zásahu ....................................................... 141 5.1 5.2

Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii ............................................ 141 Systém a způsob vyrozumění subjektů v případě vzniku závažné havárie ................. 141 5.2.1

5.3

Vyrozumění o havárii a předávání informací ............................................................. 141

5.2.2 Hlášení vzniku havárie státní správě, samosprávě a kontrolním orgánům ............... 142 Postupy provádění zásahu vlastními silami a prostředky ............................................. 142

Část VII.

Závěrečné shrnutí ..................................................................................... 144



Strana 11/149

Seznam tabulek Tab. č. 1

Seznam nebezpečných látek, jejich množství, klasifikace a fyzikální forma .................... 28

Tab. č. 2

Seznam nebezpečných látek, jejich množství, klasifikace a fyzikální forma .................... 29

Tab. č. 3

Přehled vznikajících nebezpečných odpadů ..................................................................... 32

Tab. č. 4

Nebezpečné činnosti ......................................................................................................... 43

Tab. č. 5

Identifikovaná zařízení obsahující nebezpečné látky ........................................................ 62

Tab. č. 6

Indikační čísla identifikovaných zdrojů rizika..................................................................... 64

Tab. č. 7

Nebezpečné situace vně objektu (přírodní jevy) ............................................................... 66

Tab. č. 8

Nebezpečné situace vně objektu (lidská činnost) ............................................................. 67

Tab. č. 9

Odstavovací systémy a blokovací zařízení ..................................................................... 135

Tab. č. 10

Detekční poplachové systémy......................................................................................... 136

Tab. č. 11

Systémy ochrany před požárem a výbuchem ................................................................. 136

Tab. č. 12

Ochrana před únikem nebezpečných ltek ....................................................................... 137

Tab. č. 13

Seznam externích hasičských jednotek, které mohou být v případě havárie povolány.. 140



Strana 12/149

Seznam obrázků Obrázek 1

Situování objektů provozovatele UNION CONSULTING s.r.o. – výřez mapy .................. 20

Obrázek 2

Propojení objektů podzemním produktovodem – výřez z mapy ....................................... 20

Obrázek 3

Vnější komunikace – výřez z mapy ................................................................................... 21

Obrázek 4

Plán objektu Vrbice I ......................................................................................................... 22

Obrázek 5

Plán objektu Vrbice II ........................................................................................................ 22

Obrázek 6

Plán objektu Vrbice I – umístění nebezpečných látek ...................................................... 23

Obrázek 7

Plán objektu Vrbice I – hlavní skladovací místa ................................................................ 24

Obrázek 8

Plán objektu Vrbice I – řídící místa.................................................................................... 24

Obrázek 9

Plán objektu Vrbice I – kanalizace .................................................................................... 25

Obrázek 10 Plán objektu Vrbice II – umístění nebezpečných látek ..................................................... 25 Obrázek 11 Plán objektu Vrbice II – hlavní skladovací místa ............................................................... 26 Obrázek 12 Plán objektu Vrbice II – řídící místa .................................................................................. 26 Obrázek 13 Plán objektu Vrbice II – kanalizace ................................................................................... 27 Obrázek 14 Blokové schéma – manipulace s naftou motorovou.......................................................... 34 Obrázek 15 Blokové schéma – manipulace s leteckým petrolejem...................................................... 34 Obrázek 16 Situování zdrojů energie – Vrbice I ................................................................................... 47 Obrázek 17 Situování zdrojů energie – Vrbice II .................................................................................. 48 Obrázek 18 Větrná růžice – Kostelec u Heřmanova Městce ................................................................ 57 Obrázek 19 Výsledná matice rizika ....................................................................................................... 73



Zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: AC BOZP BL BP ČHMÚ ČOV (BČOV) DMV ELTO EPS ETA EZS Fh Fp HAZOP HW HZS IZS LC LP LTO (TOEL) MaR MR MU MŽP NL NM PH PO PZH QRA SŘJ VCE VČE VZ SHZ SCHZ SSHR SW ZP ZR ZZS ŽP ŽC

Automobilní cisterna bezpečnost a ochrana zdraví při práci bezpečnostní list bezpečnostní program Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod (biologická čistírna odpadních vod) dolní mez výbušnosti extra lehký topný olej elektrická požární signalizace Event Tree Analysis elektronický zabezpečovací systém frekvence havárie přijatelná frekvence havárie Hazard and Operability Study hardware hasičský záchranný sbor integrovaný záchranný systém Lethal Concentration letecký petrolej lehký topný olej (topný olej extra lehký) měření a regulace míra rizika mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka nafta motorová pohonné hmoty požární ochrana prevence závažných havárií Quantitative Risk Analysis systém řízení jakosti Vapour Cloud Explosion východočeská energetika velitel zásahu stabilní hasicí zařízení stabilní chladící zařízení Správa státních hmotných rezerv software Zákoník práce zdroj rizika zdravotnická záchranná služba životní prostředí železniční cisterna


Strana 13/149


Strana 14/149

Definice pojmů Pro účely tohoto dokumentu je následujícími pojmy míněno: analýza rizika areál deflagrace

detonace

domino efekt

ekologická újma

Flare Flash Fire

frekvence (četnost) iniciace iniciační událost

nebezpečná látka [1]

objekt

Pool Fire poškození ŽP provozovatel [1]

riziko [1]

Proces, při kterém se zjišťuje a popisuje povaha rizika určitého systému (činnosti), oceňuje se riziko. Ohraničené (zpravidla plotem) území společnosti (společností) v němž se nachází jeden nebo více objektů. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v reakčním pásmu pomocí vedení tepla, sáláním a molekulární difúzí. Lineární rychlost šíření reakčního pásma je nižší než rychlost zvuku za místních podmínek. Deflagrace může přejít v detonaci. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v ostře odděleném reakčním pásmu konstantní nadzvukovou rychlostí pomocí generované rázové vlny. Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny a umístění nebezpečných látek. Ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Hoření unikající plynu nebo par z potrubí nebo zařízení Vyhoření mraku, které je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při kterém lineární rychlost šíření plamene je malá, takže není generován významný přetlak, který by mohl způsobit poškození. Dominantním efektem je tepelný tok. Počet výskytů určité hodnoty určitého sledovaného znaku, nejčastěji za stanovenou časovou jednotku. Proces, kdy vlivem působení mechanické, elektrické, tepelné nebo jiné energie na hořlavou látku, dojde k jejímu hoření a/nebo explozi. Selhání zařízení nebo nerovnováha systému, jenž mohou potenciálně zapříčinit závažnou havárii; je to událost, která je výchozím bodem pro sestavení scénáře havárie. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle chemického zákona, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k zákonu [1], v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k zákonu [1], tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie. Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností. Plošný požár z vytvořené louže uniklé hořlavé kapaliny. Zhoršování stavu ŽP znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství, které je nejméně rovno množství uvedenému v příloze č. 1 k zákonu [1] v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností.



scénář [1]

skupinové riziko

sousedním objektem [1] společnost umístění nebezpečné látky [1]

VCE

zařízení [1]

závažná havárie [1]

zdroj rizika (nebezpečí) [1] znečištění ŽP

Strana 15/149

Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Riziko, jemuž je vystaveno obyvatelstvo v okolí objektu. Riziko je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí závažné havárie a počtem usmrcených osob v jejím důsledku. Objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie. UNION CONSULTING s.r.o. Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit. Chemický výbuch, který je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při které lineární rychlost šíření plamene je dostatečně vysoká, aby vznikal významný přetlak. VCE může zahrnovat deflagraci nebo detonaci vytvořeného mraku. Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážným následkům na životech lidí a zvířat a životní prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.



Strana 16/149

Úvod Bezpečnostní zpráva objektu Sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce je součástí bezpečnostní dokumentace provozovatele, požadované zákonem [1]. Rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, č.j.: 27432-2/2007/OŽPZ/FI ze dne 14. 6. 2007 byl objekt Sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce zařazen do skupiny B. Z čehož pro provozovatele, dle zákona [1], vyplynula povinnost vypracovat Bezpečnostní zprávu, Plán fyzické ochrany, Vnitřní havarijní plán a Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu. V roce 2007 provozovatel předložil Krajskému úřadu Pardubického kraje, který ji svým rozhodnutím čj.: 27432-28/2007/OŽPZ/FI, ze dne 3. 3. 2008, schválil. Bezpečnostní zpráva byla revidována a aktualizována ve smyslu § 12 a § 55 zákona [1], v rozsahu a se strukturou dle přílohy č. 1 a č. 5 vyhlášky [2] a byla předložena k opětovnému schválení. Účelem bezpečnostní zprávy je: –

vytvoření kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie mohly způsobit vážné následky, jak pro UNION CONSULTING s.r.o., tak i pro jeho okolí,

–

posouzení míry rizika manipulovaných nebezpečných chemických látek v objektu,

–

zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií a minimalizace možnosti rozvoje případně vzniklé závažné havárie,

–

zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak v objektu, tak i v jeho okolí,

–

zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení,

–

poskytnutí podkladů pro uzavření povinného pojištění, které zákon [1] nařizuje.



Část I. 1

Strana 17/149

Základní informace o objektu Identifikační údaje o provozovateli a objektu

a) Údaje o provozovateli Obchodní firma (název)

UNION CONSULTING s.r.o.

Sídlo a adresa

Náměstí 7, 594 01 Velké Meziříčí

Identifikační číslo organizace

268 98 985

Jméno statutárního zástupce

RNDr. Alojz UHEREC tel.: 602 279 790

b) Údaje o objektu

Název objektu:

Sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce

Adresa objektu:

Kostelec u Heřmanova Městce 168 538 03 Heřmanův Městec

GPS souřadnice:

49.9114583N, 15.6549308E

c) Osoba oprávněná jednat jménem provozovatele

Jméno a příjmení:

Ing. Miloslav Makeš

Pozice:

Ředitel provozovny

Tel.:

731 269 804, 469 366 601

2

Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy

Bezpečnostní zprávu objektu Sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce provozovatele UNION CONSULTING s.r.o., revidovala a aktualizovala, na základě dodaných podkladů a ve spolupráci se zaměstnanci provozovatele, externí odborná firma, zabývající se problematikou bezpečnostního inženýrství: Obchodní název:

TLP, spol. s r.o.

Adresa sídla:

Nučická 1746/9, Praha 10, PSČ 100 05.

IČ:

43003923



3

Údaje o činnosti a zaměstnancích

3.1

Hlavní a vedlejší provozované činnosti

Strana 18/149

Hlavní činností v objektech VRBICE I a VRBICE II je skladování, příjem a výdej leteckého petroleje a motorové nafty. Příjem je prováděn výhradně v po železnici v železničních cisternách. Výdej je prováděn železničními a automobilními cisternami. Skladované produkty jsou ukládány v podzemních a nadzemních ocelových nádržích různých objemů. Manipulace skladovaných produktů je prováděna pomocí čerpadel a potrubních technologických rozvodů. Předmět činnosti UNION CONSULTING s.r.o. je vymezen zápisem v Obchodním rejstříku. Výpis z obchodního rejstříku je přiložen, viz příloha č. 1.

3.2

Historie objektu

Rok založení obchodní firmy nebo provozovny 2004. Významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu (včetně rozsahu povolení a oprávnění pro provádění jednotlivých činností: 1956 uvedení do provozu, 1984 – 1986 úplná rekonstrukce objektů T1-T-10, 1988 nové potrubní spojerní objektů I a II, 1993 rekonstrukce ČOV, 1993-1996 vybudováno stáčiště PL a provedena rekonstrukce techologie v tunelu P-1 a P-3, 1997 vybudována CHČOV, 2002 rekonstrukce kanalizace zaolejovaných vod, 2002-2003 doplnění technologie P-1 filtračním a měřícím zařízením, 2005 vybudování pěno-vodního stabilního hasícího zařízení železničních stáčišť leteckého petroleje a motorové nafty, 2006-2007 výstavba nádrží 2 × 5000m3 a výdejního místa do AC v areálu VRBICE I, 2007 výstavba nových skladovacích kapacit – obj. č.230 – 4x 10 000 m3 2009 výstavba centrálního řídícího místa skladu – dispečerské pracoviště, vybudování sorpčního lapalu na kanalizaci objektu VRBICE I 2010 instalace systému mšření výšky hladin a havarijní signalizace nádrří v tunelech T1-T10, rekonstrukce EPS 2011 výstavba nového produktovodu mezi objekty VRBICE I a VRBICE II, rekonstrukce elektroinstalace v tunelech T1-T10 2012 rekonstrukce vzduchotechniky v tunelech T1-T10 2016 rekonstrukce systému odkalování v tunelech T1-T10

3.3

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců v objektu

28 zaměstnanců

Počty zaměstnanců v jednotlivých směnách

26 zaměstnanců, sklad pracuje pouze v jednosměném provozu

Počet cizích osob pracujících ve skladu

2 zaměstnanců (AČR)

Průměrné počty návštěvníků skladu za den

2 osoby


Bezpečnostní zpráva Část II

Část II.

Strana 19/149

Popisné, informační a datové údaje

1

Popis objektu

1.1

Územní členění objektu

1.1.1

Základní technický popis

Provozovna firmy UNION CONSULTING s.r.o. sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce je umístěna ve dvou samostatných objektech. Objekty jsou od sebe vzdáleny 2,5 km a navzájem jsou propojeny podzemním produktovodem. Objekt I (Vrbice I) Skladovací část leteckého petroleje v podzemních ocelových nádržích umístěných v betonových podzemních tunelech T-1 až T-10 a 2 ks nádrží po 5 000m3. Výdej do automobilních cisteren. Objekt II (Vrbice II) Je určen pro příjem a výdej leteckého petroleje, příjem, výdej a skladování nafty motorové, sklad lehkého topného oleje pro kotelnu, parní čištění železničních cisteren. Hlavní činností je skladování, příjem a výdej PHM. Jsou zde skladovány státní hmotné rezervy, které tvoří 100 % celkové skladovací kapacity. Naskladňování a vyskladňování PHM se provádí, železničními cisternami a autocisternami. V areálu skladu se nachází podzemní skladovací objekty, nadzemní skladovací objekty (4 ks nádrže po 10 000 m3, obj. 230/1-4), železniční stáčiště, čistička ŽC, CHČOV, kotelna na ELTO. Podzemní skladovací objekty v provozu – obj., tunel P-3, manipulační objekt tunel P-1. Provozovna se rozkládá na ploše 60,1 ha (z toho VRBICE I 19,4 ha a VRBICE II 40,7 ha) v okrese Chrudim na katastrálním území obcí Kostelec u Heřmanova Městce, Vápenný Podol, Cítkov, Nerozhovice a Uherčice. Oba areály se nachází v lokalitách zalesněných přírodních údolí mimo intravilány okolních obcí. Oba areály firmy nespadají do žádné z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona č. 114/92 Sb.) ani prvku ÚSES (územní systém ekologické stability). V okolí se nachází Chráněná krajinná oblast Železné hory. V areálu podniku se vyskytují půdy lesní a ostatní. Lesní půda je pokryta lesy produkčního charakteru. Mezi ostatní půdu jsou řazeny příjezdové cesty apod. Provozovna je napojena na železnici vlastní železniční vlečkou ze stanice ČD Kostelec u Heřmanova Městce. Stanice je umístěna na železniční trati Heřmanův Městec – Prachovice. Situování objektů VRBICE I a VRBICE II provozovatele UNION CONSULTING s.r.o. znázorněné na výstřižcích mapy je patrné z následujících obrázků 1 až 3.


Bezpečnostní zpráva Část II Obrázek 1

Situování objektů provozovatele UNION CONSULTING s.r.o. – výřez mapy

Obrázek 2

Propojení objektů podzemním produktovodem – výřez z mapy


Strana 20/149


Vnější komunikace – výřez z mapy


Strana 21/149


1.1.2

Strana 22/149

Plány objektů s jejich hlavními částmi

Plánky objektů VRBICE I a VRBICE II provozovatele UNION CONSULTING s.r.o. znázorňující oplocení, vstup, vnitřní komunikace a hlavní části objektů, viz obrázky 4 a 5. Obrázek 4

Plán objektu Vrbice I

Obrázek 5

Plán objektu Vrbice II



1.1.3

Strana 23/149

Plány objektů s důležitými údaji

Plánky objektů VRBICE I a VRBICE II provozovatele UNION CONSULTING s.r.o. znázorňující umístění nebezpečných látek, situování stáčišť, technologickou infrastrukturu, manipulační a řídící místa, únikové cesty, kanalizace apod., viz obrázky 6 až 13. Obrázek 6

Plán objektu Vrbice I – umístění nebezpečných látek



Plán objektu Vrbice I – hlavní skladovací místa

Obrázek 8

Plán objektu Vrbice I – řídící místa


Strana 24/149


Plán objektu Vrbice I – kanalizace

Obrázek 10

Plán objektu Vrbice II – umístění nebezpečných látek


Strana 25/149


Plán objektu Vrbice II – hlavní skladovací místa

Obrázek 12

Plán objektu Vrbice II – řídící místa


Strana 26/149


Plán objektu Vrbice II – kanalizace


Strana 27/149


Strana 28/149

1.2

Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu

1.2.1

Seznam umístěných nebezpečných látek v objektu

Seznam nebezpečných látek umístěných v objektech VRBICE I a VRBICE II provozovatele UNION CONSULTING s.r.o. uvádí následující tabulka. Ve všech případech se jedná o redistribuci. Tab. č. 1

Seznam nebezpečných látek, jejich množství, klasifikace a fyzikální forma

Látka Letecký petrolej

Motorová nafta

Topný olej

Celkem

1

1

Množství v tunách Klasifikace látky ) 53 508,7 Hořlavé kapaliny - Kategorie 3 - H226 Toxicita při vdechnutí Kategorie 1 - H304 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice - Kategorie 3 - H336 Chronická toxicita pro vodní prostředí - Kategorie 2 - H411 H226 Hořlavá kapalina a páry 17 019,2 H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt H315 Dráždí kůži H332 Zdraví škodlivý při vdechování H351 Podezření na vyvolání rakoviny H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici H411 Toxický pro vodní organizmy, s dlouhodobými účinky H226 Hořlavá kapalina a páry 25,6 H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt H315 Dráždí kůži H332 Zdraví škodlivý při vdechování H351 Podezření na vyvolání rakoviny H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici Chronická toxicita pro vodní prostředí - Kategorie 2 - H411 70 553,6

Látky a směsi včetně výbušných se klasifikují podle nařízení (ES) 1272/2008, v platném znění.


Fyzikální forma látky kapalina

kapalina

kapalina


1.2.2 Tab. č. 2

Strana 29/149

Množství umístěných nebezpečných látek v objektu Seznam nebezpečných látek, jejich množství, klasifikace a fyzikální forma

Číslo objektu / Číslo nádrže

Projektovaná kapacita 3

(m / 1 ks)

Podzemní nádrže

Maximální provozní kapacita 3

(m / 1 ks)

Maximální provozní množství (t / 1 ks)

Počet objektů (ks)

475 500

tunel T-1

399

3

letecký petrolej

1596

19

letecký petrolej

3 990

2

letecký petrolej

79,8

6

letecký petrolej

79,8

16

motorová nafta

25,9

1

lehký topný olej

7980

2

letecký petrolej

7980

2

motorová nafta

23,94

1

motorová nafta

16,71

1

motorová nafta

47,88

5 stáčecích míst

letecký petrolej

47,88

2 stáčecí místa

motorová nafta

31,92

1 stáčecí místo

letecký petrolej

31,92

1 stáčecí místo

motorová nafta

31,92

2 stáčecí místa

letecký petrolej

(95%)

Podzemní nádrže tunel T-1 – T-10

1900 2000 (95%)

Nádrže sklad NATO

4 750 5 000 (95%)

Podzemní nádrže tunel P-1

100


100

Nadzemní nádrž na LTO

30

95 (95%) 95 (95%) 29,7 (95%)

Nadzemní nádrže 230/1,2

10 000


10 000

Kiosek APH – podzemní nádrž 1

30


21

41/stáčiště PL, příjem a výdej ŽC

60

46/ stáčiště NM, příjem a výdej ŽC

60

41/stáčiště PL, výdej 1 AC

40

46/ stáčiště NM, výdej 1 AC

40

Výdejní místa do AC objekt I /1AC

40

9500 (95%) 9500


(95%) 28,5 (95%) 19,9 (95%) 57 (95%) 57 (95%) 38 (95%) 38 (95%) 38 (95%)

Druh NL v objektu


Číslo objektu / Číslo nádrže

Projektovaná kapacita 3

(m / 1 ks)

Podzemní odkalovací nádrž (Sklad NATO)

Maximální provozní kapacita 3

(m / 1 ks)


Počet objektů

Druh NL v objektu

(ks)

4,75 4

1

letecký petrolej

20,2

nadzemní potrubní rozvod

letecký petrolej

13,6


motorová nafta

4

1

motorová nafta

4

1

motorová nafta

18,9

1

letecký petrolej

79,8

1

letecký petrolej

47,88

22

motorová nafta

51,3

25

letecký petrolej

31,92

1

LP, MN, LTO

188,5

Podzemní potrubní rozvod

Letecký petrolej

5 (95%)

Nadzemní potrubní rozvody

24 24 (100%)


Strana 30/149

16,2 16,2 (100%)

Podzemní nádrž nouzového zdroje Objekt I

5

Nadzemní nádrž nouzového zdroje Objekt II

5

Podzemní odkalovací nádrž tunely T1-T10

25

Podzemní odkalovací nádrž stáčiště LP

100

4,75 (95%) 4,75 (95%) 23,7 (95%) 95 (95%)

ŽC na vlečce

57 60 (95%)

ŽC na vlečce

57 60 (95%)

AC v objektu

38 40 (95%)

Produktovod mezi objekty VRBICE I a VRBICE II

235,6 235,3 100%

Pozn.: - Procenta plnění jsou u jednotlivých objektů stanovena výrobcem zařízení. - Veškeré dále uváděné údaje o množstvích, jsou maximální provozní kapacity jednotlivých zařízení. - Na stáčišti PL objekt č. 41 a stáčišti NM objekt č. 46 nelze současně manipulovat s PHM v železničních cisternách a zároveň plnit automobilní cisterny. - AC jsou plněny těsně před odjezdem ze skladu. AC jsou plněny těsně před odjezdem ze skladu.

1.2.3

Identifikační údaje o nebezpečných látkách

Uvedeno v přiložených bezpečnostních listech, viz příloha č. 2.



1.2.4

Strana 31/149

Údaje o vlastnostech nebezpečných látek

Uvedeno v přiložených bezpečnostních listech, viz příloha č. 2. 1.2.5

Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů

V objektu je z tohoto pohledu realizováno pouze shromažďování paliva, které je vypuštěno při odkalování všech skladových nádrží. Shromažďování vody odloučené ve filtrech separátorech vody. Ke shromažďování odkaleného leteckého petroleje z nádrží č. H101.1/je určena nádrž H102.1(sklad NATO) o užitečném objemu 5 m3. Jedná se o ležatou dvouplášťovou beztlakou nádobu umístěnou pod zemí s výjimkou obslužné šachty, která je překryta posuvným víkem. Meziprostor pláště je monitorován na případné úniky LPH. Uvnitř odkalovací nádrže se nachází stavoznak určující výšku hladiny v zásobníku a samonasávací čerpadlo P102.3. Čerpadlo umožní vyprazdňování nádrže do autocisterny přistavené v místě plnění autocisteren. Ke shromažďování leteckého petrolej uloženého v nádržích tunelů T1-T10 je určena nádrž č. N240.11 o užitečném objemu 25m3. Jedná se o ležatou dvouplášťovou beztlakou nádobu umístěnou pod zemí před tunelem T-10, meziprostor pláště je monitorován na případné úniky LPH. Uvnitř odkalovací nádrže se nachází stavoznak určující výšku hladiny v zásobníku. Ke shromažďování odkalovaného leteckého petroleje z nádrží K230.01 a 02 je určena nádrž č. N1.10 o užitečném objemu 100m3. Nádrž je umístěna v tunelu P-1. Nádrž plní funkci recyklační nádrže po naplnění nádrže a laboratorním rozboru je v případě splnění všech jakostních parametrů letecký petrolej dále distribuován k zákazníkům. Odkalování této nádrže je prováděno do nádrže č.VR-7. Jedná se podzemní ocelovou válcovou ležatou nádrž o užitečném objemu 100m3. Tato nádrž zároveň plní funkci havarijní nádrže pro zachycení úniků na stáčišti leteckého petroleje. Nádrž je vybavena zařízením pro měření výšky hladiny a signalizací proti přeplnění nádrže. Ke shromažďování odklalené motorové nafty je určena nádrž č. N3.8. Nádrž je umístěna v tunelu P-3. Jedná se o ocelovou ležatou válcovou nádrž o užitečném objemu 100m3 umístěnou na betonových podstavcích v betonové havarijní jímce. Nádrž je vybavena měřením výšky hladiny a havarijní signalizací proti přeplnění. Do této nádrže je rovněž svedeno odkalovaní motorové nafty ze všech nádrží umístěných v tunelu P-3. Nádrž zároveň slouží jako havarijní nádrž pro zachycení úniků na stáčišti morové nafty. Odborná likvidace odkalů je prováděna oprávněnými firmami mimo objekty provozovatele. Vzhledem k zaměření provozovny vznikají při běžném provozu i odpady a to převážně charakteru nebezpečný odpad.


Bezpečnostní zpráva Část II Tab. č. 3

Strana 32/149

Přehled vznikajících nebezpečných odpadů

Kód

Název

Odhad množství za rok v tunách

080111*

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

0,10

130205*

Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje

0,05

140603*

Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel

0,002

150110*

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

0,7

150202*

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

0,8

160708*

Odpady obsahující ropné látky

125

200121*

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

0,02

Dále firma produkuje běžný komunální odpad, který převážně tvoří papír, plasty a sklo. Nebezpečný odpad produkovaný firmou je dočasně shromažďován a skladován v souladu s požadavky zákona č.185/2001 Sb. Úložiště odpadu jsou označeny v souladu se zákonem. Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky (08 01 11*) – odpad vzniká při údržbě zařízení skladovací technologie je ukládán do depa pro sběr a separaci nebezpečného odpadu a následně předáván pověřené firmě k likvidaci. Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje (13 02 05*) – odpad vzniká při výměně provozních olejových náplní v motorové technice skladu. Odpad je shromažďován v ocelových 200 litrových sudech a ukládán ve skladu kapalných nebezpečných odpadů. Při objemu 200 litrů je předáván oprávněné firmě k likvidaci. Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel (14 06 03*) – odpad vzniká převážně v laboratoři skladu při mytí laboratorního materiálu je shromažďován v původních obalech v laboratoři a tak předán oprávněné firmě k likvidaci. Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (15 01 10*) – jedná se o různé obaly převážně od provozních hmot pro motorovou techniku skladu. Odpad je shromažďován v depu pro sběr a separaci nebezpečného odpadu a následně předáván oprávněné firmě k likvidaci. Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených) čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami (15 02 02*) – jedná se především o sorpční materiál různých druhů použitých pro zachycení úniků ropných látek a čistící hadry. Odpad je na každém pracovišti ukládán do nepropustných obalů a na konci pracovní směny je ukládán v depu pro sběr a separaci nebezpečných odpadů. Po naplnění kontejneru je předáván oprávněné firmě k likvidaci.



Strana 33/149

Odpad obsahující ropné látky (16 07 08*) – odpad vzniká při odkalování podzemních nádrží Je ukládán v odkalovacích nádržích a předáván oprávněné firmě k likvidaci. Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť (20 01 21*) – jedná se trubice zářivkových svítidel při jejich výměně a poškozené teploměry. Odpad je ukládán v depu pro sběr a separaci nebezpečných odpadů. Následně je likvidován oprávněnou firmou. Vytříděný komunální odpad je ukládán do popelnic a na základě smlouvy o zajištění odvozu a uložení směsného komunálního odpadu s SOP a.s. Marius Pedersen Group. ze dne 30.11.2011 vyvážen na skládku. Samostatně jsou do kovových palet ukládány vytříděné druhy odpadů papír a lepenka (20 01 01), sklo (20 01 02), plasty (20 01 39). Tento odpad je ukládán ve skladu tříděného odpadu a poté předán k likvidaci. 1.2.6

Vypouštění a úprava odpadních plynů

V objektu, vzhledem k provozované činnosti, není realizováno. 1.2.7

Ostatní manipulace

V objektu, vzhledem k provozované činnosti, není realizováno.

1.3

Informace o technologii

1.3.1

Technologická zařízení a potrubní rozvody – postupové schéma

Provozovna skladu PH Kostelec u Heřmanova Městce je umístěna ve dvou samostatných objektech. Objekty jsou od sebe vzdáleny 2,5 km a navzájem jsou spojeny pouze podzemním produktovodem. Provozovaná zařízení v objektu slouží pro příjem, stáčení, přečerpávání, skladování a expedici pohonných hmot (PH) převažujícím druhem PH je letecký petrolej a nafta motorová. Provozovna firmy UNION CONSULTING s.r.o. provádí expedici leteckého petroleje a nafty motorové pro Armádu české republiky. PH jsou do objektu dopravovány železničními cisternami (ŽC) a mezi areály podzemním produktovodem. Z objektu jsou PH expedovány automobilovými cisternami (AC) a železničními cisternami. Vlastní doprava PHM mezi jednotlivými technologickými provozy je prováděna přes příslušná čerpadla a navazující potrubní větve. V objektu 1 (Vrbice I) je prováděno dlouhodobé skladování leteckého petroleje pro Správu státních hmotných rezerv. Skladovací část leteckého petroleje v podzemních ocelových nádržích umístěných v betonových podzemních tunelech T-1 až T-10 a skladu NATO 2 ks obetonovaných a zeminou zasypaných stojatých ocelových nádržích. V objektu je umístěna strojovna pro plnění nádrží ve skladu NATO s 2 výdejními místy do automobilních cisteren. Objekt 2 (Vrbice II) je určen pro příjem a výdej leteckého petroleje, příjem, výdej a skladování nafty motorové, sklad lehkého topného oleje pro kotelnu, parní čištění železničních cisteren. Hlavní činností je skladování, příjem a výdej PH. Jsou zde skladovány státní hmotné rezervy, které tvoří 100 % celkové skladovací kapacity. Naskladňování a vyskladňování PH se provádí, železničními cisternami a autocisternami. V areálu skladu se nachází podzemní objekty, nadzemní velkokapacitní nádrže – obj. 230/1-4, železniční stáčiště, čistička ŽC, CHČOV, kotelna na ELTO. Podzemní skladovací objekty v provozu – obj. tunel P-3, manipulační objekt tunel P-1.



Blokové schéma – manipulace s naftou motorovou

příjem z ŽC železniční stáčiště NM objekt č. 46 Výdej ŽC+AC strojovna, SO 220 tunel P-3

skladovací nádrže, SO 230/3,4 tunel P-3, 16 ks nádrží

Obrázek 15

Blokové schéma – manipulace s leteckým petrolejem


Strana 34/149


1.3.2

Strana 35/149

Technologická zařízení významná z hlediska bezpečnosti a vybavení

Technologická zařízení umístěná v objektu VRBICE I jsou určena pro skladování, manipulaci a výdej leteckého petroleje. V objektu je možné provádět úpravy leteckého petroleje (aditivaci) dvěma druhy přísad. Sklad je s technologickým zařízením umístěným v objektu VRBICE II propojen podzemním produktovodem, kterým je možné čerpat letecký petrolej mezi objekty VRBICE I a II. Objekt č.41 V nadzemní části objektu P-1 je umístěno zastřešené železniční stáčiště pro stáčení a plnění železničních cisternových vozů. Celý objekt stáčiště je opatřen nepropustnou záchytnou jímkou pro zachycení úniků leteckého petroleje. Případné úniky jsou z této jímky svedeny do záchytné nádrže VR-7 o objemu 100 m3. Záchytná nádrž je opatřena zařízením pro měření výšky hladiny v nádrži a objemu nádrže (zařízení rovněž sleduje přítomnost vody v nádrži a je schopno měřit výšku vodní vrstvy v nádrži). Na stáčišti je umístěno 10 ks výdejních stojanů pro zabezpečení přijmu a výdeje leteckého petroleje. Sestava jednoho výdejního stojanu je tvořena: -uzavíracími ventily -sítovým filtrem osazenými síty o velikosti ok 125 µm -odlučovačem vzduchu -průtokoměrem typu SMITH PRIME 4 -zpětnou klapkou -škrtícím ventilem pro stanovení průtoku paliva Výdejní stojany č. 1; 3; 5; 7; a 9 jsou určeny pro manipulaci s leteckým petrolejem typu F-34. Výdejní stojany č. 2; 4; 6;8;10 jsou určeny pro manipulaci s leteckým petrolejem typu Jet A-1 Pro příjem leteckého petroleje je stáčiště vybaveno samostatnou armaturou s 5 přípojnými místy pro stáčení 5 ks železničních cisteren najednou. Železniční stáčiště je vybaveno pěno-vodním stabilním hasicím zařízením. Strojovna hasicího zařízení je umístěna v tunelu P-2. Pod střechou stáčiště jsou v pravidelných intervalech rozmístěny pěnotvorné hubice typu LK-83, ve kterých dochází přisátím vzduchu do vodního roztoku pěnidla k vytvoření pěny, která se následně rozprostře po celé ploše hašeného objektu. Vlastní tvorba pěnotvorného roztoku je řešena v tunelu P-2, kde je jsou umístěny komponenty SHZ (čerpadlo, nádrže na pěnidlo, nádrže na vodu, ruční řídící ventily pro spouštění příslušné sekce SHZ). Vzhledem k zásobě hasící vody je hašení případného požáru na stáčišti řešeno pouze na jedné koleji. Obsluha před zahájením manipulace musí vždy nastavit řídící ventily v tunelu P-2 tak, aby bylo nastaveno hašení na právě manipulované koleji. Při každé změně manipulace na stáčišti musí být vždy nastaveno SHZ na hašení manipulovaného místa. Objekt č.46 Stáčiště NM je umístěno na železniční vlečce nad tunelem P-3. Je určeno pro zabezpečení přijmu a výdeje motorové nafty v železničních a automobilních cisternách. Je vybaveno v kolejišti ocelovou záchytnou jímkou pro zachycení úkapů a havarijního úniku motorové nafty. Potrubní rozvody jsou umístěny v kanále s ocelovou vložkou pro zachycení úniku z potrubních rozvodů. Na stáčiště je umístěn řídící výdejový počítač typu ACCLOUD, výdejové rameno pro spodní plnění automobilních cisteren motorovou naftou.



Strana 36/149

Stáčiště je zastřešeno ocelovým přístřeškem. Celý prostor stáčiště je pro případ požáru zabezpečen stabilním provodním hasicím zařízením. Před zahájením manipulace na stáčiště musí obsluha stáčiště provést kontrolu funkčnosti SHZ umístěného v tunelu P-2 a při této kontrole nastavit v tunelu P-2 rozvod hasební pěny na stáčiště motorové nafty. Skladovací tunely T1-T10 Jedná se o deset podzemních tunelů, v nichž jsou umístěny ležaté ocelové válcové nádrže každá o objemu 2 000m3 (tunely T-2 až T-10). V tunelu T-1 jsou umístěny 3 ks ocelové ležaté nádrže o objemu 500 m3 a 1 ks ocelové nádrže o objemu 2 000 m3. Nádrže jsou v tunelech zabetonovány. Vizuálně je možné kontrolovat pouze čelo přední a zadní nádrže a čelo zadní nádrže. Přístup k čelu předních nádrží je lodním prostupem ze strojovny jednotlivých tunelů, přístup k zadnímu čelu přední nádrže a čelu zadní nádrže je spojovací podzemní chodbou. Jednotlivé dvojice tunelů jsou opatřeny společným nouzovým východem. Celá podzemní část je spojena podzemním průchodem, ve kterém je zároveň vedeno plnící a výdejové potrubí k jednotlivým nádržím. Vstup do každého tunelu je samostatně zabezpečen vstupními vraty, která jsou uzamykány a hlídány signalizací proti neoprávněnému otevření. Ve vstupní chodbě každého tunelu se nachází stanice stálého hasicího zařízení na CO2 a vzduchotechnické zařízení. V tunelu T-1 je umístěna velká strojovna pro přečerpávání LP typu F-34 z nádrží v tunelech T-1 a T-2 do objektu VRBICE II s 2 ks odstředivými čerpadly typu NCE 100-40A jmenovitý průtok 139 m3 každé. Výkon čerpadlem je řízen frekvenčním měničem čímž je umožněno efektivně regulovat jejich pracovní charakteristiky v různých čerpacích režimech. Dále je zde umístěna aditivační jednotka pro přípravu leteckého petroleje F-34. Aditivační jednotku tvoří 2 ks zubových čerpadel pro čerpání aditivačních přísad, průtokoměr leteckého petroleje typu Proline Prosonic Flow 92F, 2 ks vstřikovacích ventilů s řídícími jednotkami „EVA“, nádrž o objemu 2m3 na aditivační přísadu FSII. Ve vstupní chodbě před strojovnou tunelu je umístěn řídící počítač aditivace. V každém tunelu (T2-T10) jsou před lodními uzávěry oddělující prostor nádrže od vstupního prostoru umístěna 2 čerpadla typu SIGMA-100-SLVG-4 určená k přečerpávání leteckého petroleje mezi jednotlivými nádržemi v tunelech (výkon každého je 1 000 l/mina výtlačná výška 36 m) a 1 ks odkalovacího čerpadla typu Renetra CWS 45 o výkonu 10m3/hod. Nádrže jsou vybaveny kontinuálním zařízením pro měření výšky hladiny a teploty produktu v nádrži. Měřiče výšky hladin jsou umístěny ve strojovnách jednotlivých tunelů a centrální display všech nádrží je umístěn v tunelu T-1. Údaje o výšce hladin a teploty v nádržích jsou zároveň vyvedeny na pracoviště dispečera, kde se zobrazuje zároveň údaje o výšce hladiny v mm, teplotě v nádrži ve 0C, objem při aktuální teplotě v nádrži a objem při účetní teplotě 150C v m3. Tunely jsou na vstupu opatřeny záchytnou jímkou pro zachycení případných úniků leteckého petroleje. Případný únik je hlídán signalizačním zařízením „AS-DETECTOIL“. Zařízení pracuje na principu měření elektrochemických jevů na fázovém rozhraní. Přístroj detekuje vrstvu ropné látky na hladině vody již při tloušťce vrstvy 0,2 mm provozní citlivost je nastavena na detekci vrstvy v rozmezí 0,4 – 0,5 mm. V případě přítomnosti ropné látky v lapolu je toto signalizováno obsluze zvukově „houkačkou“ a světelně zároveň je tato signalizace dálkově přenášena do místa se stálou službou v objektu VRBICE II (vrátnice). Ve vstupních chodbách tunelů jsou umístěna vzduchotechnická zařízení. Zařízení je složeno z těchto základních součástí: - Klimatizační jednotka AeroMasterXP



Strana 37/149

- Zařízení pro dopravu vzduchu – VZT jednotky a ventilátory REMAK - Chladící a klimatizační zařízení JDK a FUJITSU - Protipožární klapky MANDÍK Tato zařízení umožňují provést odvětrání tunelů před vstupem obsluhy do tunelu. Provádět havarijní větrání tunelů v případě zjištění zvýšené koncentrace výparů leteckého petroleje v tunelech. Vzduchotechnika umožňuje provádět i průběžné větrání tunelů kdy je nasávaný vzduch z prostorů tunelu před jeho opětovným vrácením do tunelu odvlhčen (dochází tak k vysušování podzemních objektů). Všechny nádrže jsou vybaveny odkalovacím čerpacím zařízením. Odkalování je prováděno pomocí čerpadel do společné odkalovací nádrže umístěné před tunelem T-10 o objemu 25m3. Nádrž je provedena jako dvouplášťová s indikací úniku produktu do meziprostoru nádrže. Sklad NATO Vnitřek je členěn na – 2 skladovací nádrže o objemu 5 000m3 – 2 výdejní místa do automobilních cisteren – Strojovnu čerpadel – Potrubní rozvody – Náhradní zdroj elektrické energie – Odkalovací nádrž Skladovací nádrže jsou vertikální válcové beztlaké ocelové nádoby s pevnou střechou o objemu 5 000 m3. Vnitřní průměr 30 000 mm, výška 7 482 mm. Jsou jednoplášťové, umístěné v nepropustné betonové jímce, která vytváří záchytnou vanu. Dno nádrže je spádováno do středu, kde je umístěna jímka o průměru 1 524 mm a hloubce 350 mm. Víko zásobníku je podepřeno ocelovými sloupy uvnitř zásobníku. Střecha je osazena čtyřmi průlezy o průměru 1 000 mm s víky. Jeden průlez je umístěn ve středu zásobníku nad odkalovací jímkou, na jeho víku je umístěn stavoznak. Další průlez je osazen žebříkem vedoucím ke dnu nádrže. Z boku dvou průlezů vycházejí hrdla, na které je napojeno potrubí osazené neprůbojnou pojistkou a na konci potrubí je umístěn přetlako-podtlakový ventil. Na víku posledního průlezu jsou umístěna technologická hrdla pro instrumentaci a zároveň je zde průchozí trubka DN 150 na víku s uzávěrem, která slouží k odebírání vzorků pro laboratorní testy. Všechny průlezy jsou obklopeny betonovou jímkou opatřenou pojízdným uzavíracím víkem. U každého zásobníku je betonová obslužná šachta, ve které je umístěno potrubí s ovládacími armaturami. Šachta je vybavena žebříkem a ventilačním zařízením. V šachtě na plošině nad záchytnou jímkou obslužné jímky je instalováno ruční křídlové čerpadlo, které slouží k případnému odčerpání úniků paliva shromážděných v jímce. Výdejní místo do automobilních cisteren je tvořeno dvěma nezávislými stanovišti označenými AC1 a AC2. Tato jsou určena pro plnění AC na stanovišti AC1 je plněn letecký petrolej typu Jet A-1 a na stanovišti AC2 letecký petrolej typu F-34. Každé stanoviště je tvořeno podzemní betonovou šachtou umístěnou vedle stání AC se záchytnou vanou. V šachtě jsou umístěny potřebné potrubní rozvody a zařízení pro plnění a vyprazdňování AC, které se skládá z odlučovače vzduchu, průtokoměru, tlumiče rázů a spodního plnícího ramena. Ve vrchní části šachty je pochůzný rošt, který umožňuje obsluze přístup k jednotlivým ovládacím prvkům. Výdej LP je řízen a ovládán výdejovým počítačem typu ACCLOUD. Přístup do šachty je pomocí žebříku. Šachta musí být v době mimo provoz zakryta posuvným ocelovým krytem.



Strana 38/149

Celý prostor výdejního místa tvoří záchytnou vanu pro případné zachycení úniku LP při plnění AC. Výdejní místo je odvodněno přes sorpční odlučovač ropných látek, je použit odlučovač typu ORES 3BF s kalovou nádrží vyrobený z polypropylenu jako monolit a zvenčí kompletně obetonován, rozměry ORL jsou 2 500 × 1000 × 1500 mm. Odlučovač je určen k čištění splaškové vody z prostoru výdejního místa a zachycení případného úniku paliva. Voda prochází přes koalescenční filtr do komory odlučovače, kde se odloučí ropné látky a vyplavou na hladinu vody v odlučovači. Vyčištěná voda odtéká výtokovou trubkou do stávající kanalizace. Výtok je hlídán plovákovým systémem. Systém pracuje v závislosti na množství znečištění. Při dosažení maximálního znečištění odlučovače, sloupec paliva sníží hladinu vody a plovák uzavře odtok a zamezí úniku paliva do kanalizace. Tento ventil rovněž zabrání úniku paliva při jeho masivním úniku na stáčišti a případných záplavách. Použitím tohoto typu odlučovače lze garantovat znečištění na výtoku pod 1 mg/NEL. Strojovna čerpadel Betonové stěny do výšky 1,2 m nad terén potom opláštění ocelovým plechem včetně střechy. Podlaha betonová opatřená nepropustným nátěrem zároveň tvoří záchytnou jímku pro zachycení případného úniku. Potrubí včetně armatur je vedeno v betonovém kanále. Je vybaven pěti čerpadly. Čerpadla P102.1A a P102.1B jsou určena pro plnění automobilních cisteren leteckým petrolejem Jet A-1 Každé z čerpadel má výkon 120 m3/hod. Čerpadlo P102.4 je určeno pro plnění AC petrolejem typu F-34, výkon čerpadla je 120m3/hod. Čerpadlo č. P102.2A a P102.2B jsou určena pro čerpání LP typu Jet A-1 do objektu VRBICE II a tunelů T3-T10. Každé z čerpadel má průtok 120 m3/hod (oproti čerpadlům P102.1 mají vyšší výtlačnou výšku). Páté čerpadlo P102.5 je určeno úplnému odčerpání paliva z nádrží H101.1 a H101.2 přes odkalovací potrubí. Dále jsou zde umístěny dva filtry FAUDI separátory F102.1 A/B přes tyto se filtruje palivo při výdeji do automobilních cisteren. Filtr č. F102.1B je určen pro filtraci paliva F-34 a filtr F102.1A pro filtraci paliva Jet A-1. Letecké palivo vystupující z filtrů může obsahovat maximálně 1 mg pevných částic na litr paliva a maximálně 30 ppm vody. Úroveň znečištění filtrů je sledována měřením rozdílu tlaků před a za filtrem. Kapacita každého filtru je dostatečná pro průtok 120 m3/hod. Odloučená voda je odváděna z kalníků filtrů do odkalovací nádrže H102.1 sběrným potrubím. Potrubní rozvody ve strojovně jsou řešeny tak, aby umožnily snadné nastavení dopravních cest pro palivo. Ovládací armatury jsou snadno dostupné, pouze armatury pro případné vypuštění jednotlivých potrubních větví jsou umístěny v kanálu. Potrubní rozvody Objekty VRBICE I a VRBICE II jsou propojeny podzemním produktovodem o celkové délce 2 300m. Produktovod je řešen, jako podzemní vedení 4 souběžných potrubních tras pouze krátké úseky před koncovými zařízeními v jednotlivých objektech jsou vedeny jako nadzemní. Vlastní potrubí je provedeno o jmenovité světlosti DN 200 pro jmenovitý tlak PN40 z ocelových bezešvých trubek o tloušťce stěny 8 mm trubky jsou vzájemně svařeny a jsou opatřeny izolací tvrdým PE. Potrubí je uloženo do země do hloubky 120 – 150 cm. V místě křížení se silnicí č. III/341 je uloženo v chráničce v hloubce 150 cm. V nejvyšším místě trasy produktovodu je umístěna podzemní šachta, ve které je potrubí osazeno odvzdušňovací armaturou a snímači tlaku v potrubí. Na začátku a konci produktovodu v místech napojení na potrubní síť skladu jsou vybudovány ocelové nadzemní přístřešky (koncové zařízení produktovodu KZ1) s uzavíracími armaturami jednotlivých tras



Strana 39/149

produktovodu a armaturou pro vložení čistícího zařízení. V těchto přístřešcích jsou na potrubí instalovány pojistné tlakové ventily. Produktovod je určen pro čerpání leteckého petroleje mezi objekty VRBICE I a II. Jedna trasa slouží pro čerpání leteckého petroleje Jet A-1 z objektu VRBICE II do objektu VRBICE I. Druhá trasa pro čerpání leteckého petroleje z objektu VRBICE I do objektu VRBICE II. Třetí trasa je určena pro čerpání leteckého petroleje F-34 z objektu VRBICE I do Objektu VRBICE II. Čtvrtá trasa je záložní. Produktovod je neustále zaplněn leteckým petrolejem objem trasy určené pro F-34 je 80 606 litrů a dvou tras pro JET a-1 je 154 754 litrů. Při vlastním provozu produktovodu a po ukončení provozu je instalovanými tlakovými čidly snímán tlak při změně tlakových podmínek (porušení celistvosti potrubí) je tato skutečnost indikována na místě stálé obsluhy skladu dispečinku. Instalované snímače jsou schopny odhalit poruchu produktovodu s přesností 100m. V šachtě na trase produktovodu je instalováno čidlo indikující přítomnost ropných látek: Přítomnost ropných látek v šachtě je rovněž indikována na dispečinku, na dispečink je rovněž vyvedena signalizace otevření šachty. Systém indikace netěsnosti slouží k monitorování tlakových profilů potrubních tras a v případě vzniku tlakových anomálií na trase vyhlašuje alarmy, které se zobrazují na pracovní stanici PC umístěné v na pracovišti dispečera skladu. Veškerá uživatelská činnost spojená s obsluhou tohoto systému (typy alarmů, akceptace, trendy, reporty,..) je popsána v samostatném dokumentu HS2755-UM: uživatelský manuál. Pro dlouhodobou spolehlivou funkčnost systému a zachování parametrů detekce úniků je doporučeno průběžné vykonávání ověřovacích úniků na všech sledovaných potrubích s frekvencí min. 1 x za 6 měsíců. Odkalovací nádrž H102.1 o užitečném objemu 5 m3 slouží ke shromažďování paliva, které je vypuštěno při odkalování skladových nádrží H101.1/2, shromažďování vody odloučené ve filtrech F102.1 A/B nebo k vypouštění LPH z potrubních rozvodů. Jedná se o ležatou dvouplášťovou beztlakou nádobu umístěnou pod zemí s výjimkou obslužné šachty, která je překryta posuvným víkem. Meziprostor pláště je monitorován na případné úniky LPH. Uvnitř odkalovací nádrže se nachází stavoznak určující výšku hladiny v zásobníku a samonasávací čerpadlo P102.3. Čerpadlo umožní vyprazdňování nádrže do autocisterny přistavené v místě plnění autocisteren. Objekt P-1 (VRBICE II) Objekt je určen pro manipulaci s leteckým petrolejem (čerpání a filtrace před výdejem). Pro tuto činnost je vybaven potřebným technologickým zařízením. Jedná se o podzemní objekt, který je vybaven: - šesti ležatými válcovými nádržemi o objemu 100 m3, nádrže jsou vybaveny zařízením pro měření objemu PL , 3 ks nádrží jsou určeny pro manipulaci s leteckým petrolejem F-34 a 2 ks pro dočasné uložení odkaleného petroleje z nádrží uložiště PH. - strojovnou vybavenou 2 ks čerpadel typu 80 CGN-200-10/6-OV-01-F/2E jmenovitý průtok 840 l/min pro čerpání PL mezi objekty P-1 a Vrbice I a 2 ks čerpadel určených pro plnění ŽC čerpadla typu SVL-G-100 jmenovitý průtok 1000 l/min, 4 ks filtrů separátorů vody pro účinnou filtraci přijímaného a vydávaného PL, odkalovacím čerpadlem 25-SVA pro odkalování jednotlivých nádrží a 2 ks čerpadel pro čerpání vody k chlazení ucpávek - potrubními rozvody - ovládacím panelem pro spuštění čerpadel - stacionárním hasícím zařízením na CO2



Strana 40/149

Úložiště LP Objekt je určen pro skladování leteckého petroleje v areálu VRBICE II. Objekt se skládá z: - 2 ks skladovacích nádrží o objemu á 10 000m3 nádrž č.H230.1 (V-1), H230.2 (V-2) - Strojovny čerpadel - Potrubních rozvodů Skladovací nádrže jedná se nadzemní válcové stojaté nádrže s kovovými ochrannými jímkami pro skladování leteckého petroleje o jmenovitém objemu každá 10 000m3. Nádrže jsou řešeny jako jednoplášťové vizuálně kontrolovatelné s kovovou ochranou jímkou. Dna nádrží jsou dvojitá s trvalou kontrolou těsnosti meziprostoru. Nádrže jsou uloženy na betonové základové desce. Dna nádrží jsou spádována do kalníku. Každá z nádrží a jejich kovové ochranné jímky jsou osazeny průlezy. Do nádrží je zaústěno 1 x plovoucí sací potrubí DN 300, 1 x plnící potrubí DN 250, 1 x potrubí sání ode dna nádrže DN 150, 1x potrubí sání ode dna jímky DN 150, 1 x potrubí odkalení nádrží DN 80. Odvětrání každé nádrže je řešeno koncovou protiexplozní plamenojistkou PROTEGO LH/AD DN 150. Měření výšky hladin v nádržích je provedeno inteligentním hladinoměrem typu SMR 533 ENDERSS &HAUSER, který je napojen na řídící systém a měří tyto hodnoty výška hladiny, teplota produktu v nádrži, provádí přepočet objemu na teplotu 15o C. Nádrže jsou dále vybaveny snímači tlakové diference pro kontrolu max. přetlaku a podtlaku v nádrži typu DEGA NSB EX. Pro indikaci těsnosti dvojitého dna nádrží je použito indikačního zařízení pracující na principu kontroly podtlaku v meziprostoru vyhodnocovací zařízení je umístěno na vnějším plášti nádrže v kovové ochranné skříňce vedle ukazatele výšky hladiny v nádrži. Vedle armaturního uzlu je na vnějším plášti nádrže umístěn manometr signalizující polohu plovoucího sání v nádrži. Veškerá signalizace je vyvedena na pracoviště se stálou přítomností pracovníka skladu „dispečink“ Přístup k nádrži je zajištěn obslužnými plošinami, vnitřním žebříkem, venkovním schodištěm a vnitřním schodištěm do prostoru kovové ochranné jímky. Strojovna čerpadel je řešena jako nadzemní přestřešený objekt se sníženou podlahou. Stěny objektu jsou z plechu a směrem k potrubním rozvodům je objekt otevřený a oplocený. Část hloubky snížení objektu tvoří havarijní jímku. Součástí objektu je i elektrorozvodna, ze které jsou propojeny motory čerpadel. Strojovna je osazena 2 ks odstředivými čerpadly typu NCE 100-40A jmenovitý průtok 139 m3 určenými pro příjem leteckého petroleje z ŽC a jeho přečerpání do nádrží úložiště PH a objektu VRBICE I a plnění železničních cisteren z nádrží úložiště PH. U čerpadel lze regulovat jejich výkon v rozsahu 30 – 100%. Nastavení stupně výkonu čerpadel provádí dispečer ze svého pracoviště v závislosti na manipulovaném množství a způsobu manipulace. Potrubní rozvody jsou řešeny jako nadzemní jednoplášťové z ocelových bezešvých trubek pro jmenovitý tlak PN 40. Jednotlivá potrubí propojují nádrže 230.01 a 230.02 mezi sebou, se strojovnou čerpadel, tunelem P-1 a železničním stáčištěm.



Strana 41/149

Tunel P-3 (Skladování nafty motorové VRBICE II). Podzemní část objektu je rozdělena do 4 sekcí „A“, „B“, „C“, „D“. V každé sekci jsou umístěny na betonových sedlech 4 ležaté válcové nádrže každá o objemu 100 m3. Jedna nádrž je určena jako havarijní pro zachycení úniku, úkapů ze stáčiště a pro odkalení skladovacích nádrží v tunelu P-3 a úložiště MN (nádrž č. N3.8). Nádrž č.N3.7 je uvnitř rozdělena přepážkou na dvě nádrže a je určena pro skladování MEŘO (nádrž není napojena na technologii provozu). Jednotlivé sekce tvoří zároveň záchytnou jímku pro zachycení úniku při případné poruše skladové nádrže. V chodbě skladové sekce „B“ je umístěna strojovna se 2 ks čerpadel typu SIGMA 100-S LVN4 pro zabezpečení přijmu a výdeje motorové nafty. V chodbě sekce B je rovněž umístěno odkalovací čerpadlo typu SIGMA 32-SVA pro odkalování nádrží umístěných v tunelu P-3. Ve vstupním podzemním tunelu je umístěna elektrorozvodná skříň pro ovládání čerpadel a stálé hasicí zařízení na CO2. Úložiště NM (Skladování nafty motorové VRBICE II) je umístěno před tunelem P-3 a tvoří jej 2 skladovací nádrže každá o kapacitě 10 000 m3 motorové nafty a související potrubní rozvody jej propojují s tunelem P-3. Skladovací nádrže jedná se nadzemní válcové stojaté nádrže s kovovými ochrannými jímkami pro skladování motorové nafty o jmenovitém objemu každá 10 000m3. Nádrže jsou řešeny jako jednoplášťové vizuálně kontrolovatelné s kovovou ochranou jímkou. Dna nádrží jsou dvojitá s trvalou kontrolou těsnosti meziprostoru. Nádrže jsou uloženy na betonové základové desce. Dna nádrží jsou spádována do kalníku. Každá z nádrží a jejich kovové ochranné jímky jsou osazeny průlezy. Do nádrží je zaústěno 1× pevné sací potrubí DN 300, 1 x plnící potrubí DN 250, 1× potrubí sání ode dna nádrže DN 150, 1× potrubí sání ode dna jímky DN 150, 1× potrubí odkalení nádrží DN 80. Odvětrání každé nádrže je řešeno koncovou protiexplozní plamenojistkou PROTEGO LH/AD DN 150. Měření výšky hladin v nádržím je provedeno inteligentním hladinoměrem typu SMR 533 ENDERSS &HAUSER, který je napojen na řídicí systém a měří tyto hodnoty výška hladiny, teplota produktu v nádrži, provádí přepočet objemu na teplotu 15o C. Nádrže jsou dále vybaveny snímači tlakové diference pro kontrolu max. přetlaku a podtlaku v nádrži typu DEGA NSB EX. Pro indikaci těsnosti dvojitého dna nádrží je použito indikačního zařízení pracující na principu kontroly podtlaku v meziprostoru vyhodnocovací zařízení je umístěno na vnějším plášti nádrže v kovové ochranné skříňce vedle ukazatele výšky hladiny v nádrži. Veškerá signalizace je vyvedena na pracoviště se stálou přítomností pracovníka skladu „dispečink“ Přístup k nádrži je zajištěn obslužnými plošinami, vnitřním žebříkem, venkovním schodištěm a vnitřním schodištěm do prostoru kovové ochranné jímky. 1.3.3

Charakteristiky podmínek technologického procesu

Podmínky technologického provozu objektů jsou dány klimatickými podmínkami, kdy pouze za krajně nepříznivých podmínek (silný mráz, bouřky, přívalové deště apod.), z důvodu bezpečného provádění činností, jsou v objektech přerušeny provozované činnosti.



1.3.4

Strana 42/149

Parametry chemických látek

Parametry chemických látek odpovídají jejich fyzikálně chemickým vlastnostem při atmosférických podmínkách. Při technologických činnostech nedochází k reakcím ani k změně teploty či tlaku manipulovaných látek. 1.3.5

Řídící a kontrolní technologické systémy

Řídící a kontrolní technologické systémy vzhledem k provozované činnosti spočívají v nastavení trasy při příjmu či výdeji PHM, spuštění a chodu příslušných čerpadel, sledování stavu hladiny v příslušné nádrži. Podrobnější popis příslušných zařízení je součástí popisu technologických zařízení, viz kapitola 1.3.2. 1.3.6

Materiálové a energetické bilance

Vzhledem k provozované činnosti je tento bod nerelevantní. 1.3.7

Stavební objekty s NL

Vzhledem k provozované činnosti je tento bod nerelevantní. 1.3.8

Technologická zařízení s NL

Popis příslušných zařízení je součástí popisu technologických zařízení, viz kapitola 1.3.2. 1.3.9

Projektové údaje zařízení s NL

Popis technických parametrů zařízení s NL je součástí popisu technologických zařízení, viz kapitola 1.3.2. 1.3.10

Vliv zařízení vykazující riziko závažné havárie na sousedící technologická zařízení

Z hlediska provozovaných činností, použité technologie a situování objektů se nepředpokládá vzájemné ohrožení se zařízením obsahujícím nebezpečné látky jiného subjektu. 1.3.11

Zajištění bezpečnosti provozu zařízení vykazující riziko závažné havárie

Při činnostech souvisejících se zařízeními vykazujícími riziko je nutné dodržovat tyto nejdůležitější právní předpisy a normy: Ø Zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů Ø Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par Ø Vyhláška č.246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru Ø Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Ø Zákon č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Ø Zákon č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ovzduší) Ø Zákon č.350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ø Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií Ø ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování



Strana 43/149

Ø ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady Ø ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení. Výdejní čerpací stanice Zabezpečení objektu po stránce vodohospodářské Objekt 230 je vybudován jako technologický celek skladovacích nádrží PH, každá o objemu 10 000 m3 včetně potrubních tras, kterými jsou PH dopravovány do skladovacích nádrží č. 1 až 4. Místa možného úniku na produktových rozdělovačích a ovládacích armaturách, popř. v havarijní jímce příslušné nádrže jsou zabezpečena proti úniku PH tzv. havarijními vanami, které jsou odizolovány proti proniknutí ropných látek a zajišťují nepropustnost betonové vany. Tyto vany jsou napojeny na zaolejovanou kanalizaci, kterou jsou kontaminované vody svedeny do gravitačního odlučovače ropných látek.

1.4

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie

1.4.1

Přehled a popis hlavních pro bezpečnost významných činností

Identifikace a popis nebezpečných činností z hlediska požárního uvádí následující tabulka Tab. č. 4

Nebezpečné činnosti

Druh provozované činnosti a místo, kde je tato činnost provozována

Skladovací tunely T1-T10

Údaje rozhodné pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění

Charakteristiky, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným, nebo vysokým požárním nebezpečím

při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako Manipulace a skladování LP v podzemních oxidující, extrémně hořlavé, ležatých ocelových nádržích umístěných vysoce hořlavé a hořlavé v betonových tunelech v celkovém množství větším než 5000 tun

Sklad NATO

Skladování a manipulace pohonných látek (hořlavé kapaliny II. tř. nebezpečnosti) v 3 nádržích s objemem 2 x 5 000 m

Železniční stáčiště objekt č.46 (NM)

Stáčecí a výdejní stanoviště pro jednu autocisternu a dvě železniční cisterny – objekt č. 46, manipulace s motorovou naftou a leteckým petrolejem s roční produkcí vyšší než 5 000 tun,

Železniční stáčiště objekt č.41 (LP)

Stáčecí a výdejní stanoviště pro celkem osm železničních cisteren – objekt č. 41, manipulace s leteckým petrolejem a odkaleným leteckým petrolejem s roční produkcí vyšší než 5 000 tun,


Začlenění činnosti

vysoké požární nebezpečí

při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako zvýšené oxidující, vysoce hořlavé a hořlavé v celkovém množství požární nebezpečí převyšujícím 1000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5000 tun a vyšší, při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5000 tun a vyšší,




Druh provozované činnosti a místo, kde je tato činnost provozována

Strana 44/149

Údaje rozhodné pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění

Charakteristiky, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným, nebo vysokým požárním nebezpečím

Začlenění činnosti

Manipulační sklad P-1 a P-3

Manipulační skladovací nádrže: manipulace a skladování nafty motorové a leteckého petroleje v pozemních nádržích, umístěných v betonových tunelech P 1 až P 3,

při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé v celkovém množství převyšujícím 1 t těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu

zvýšené požární nebezpečí

Čistička ŽC

při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku nebezpečné látky a přípravky, Parní čištění vagónů: při provozu se které jsou klasifikovány jako zvýšené vypouští zbytky z cisteren do sudů (cca 4 – oxidující, extrémně hořlavé, 5 sudů), které jsou po naplnění vysoce hořlavé a hořlavé požární z provozovny odvezeny k ekologické v celkovém množství nebezpečí likvidaci. převyšujícím 1000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu

Sklad LTO

Obj. 230/1,2,3,4 nadzemní skladovací nádrže

Výdejní místo do AC sklad NATO

při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, Provozována jedna nadzemní vysoce hořlavé a hořlavé dvouplášťová nádrž, v celkovém množství převyšujícím 1000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako skladování a manipulace pohonných látek oxidující, extrémně hořlavé, (hořlavé kapaliny II. – III. tř. nebezpečnosti) vysoce hořlavé a hořlavé 3 nádržích s objemem 4 x 10 000 m v celkovém množství převyšujícím 1000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu výdejní stanoviště pro celkem 2 automobilní cisterny –manipulace s leteckým petrolejem s roční produkcí vyšší než 5 000 tun,


při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5000 tun a vyšší,





1.4.2

Strana 45/149

Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním NL

Nebezpečné látky v objektech UNION CONSULTING s.r.o. nejsou dočasně skladovány. Je zde činěn pouze příjem, skladování a výdej látek uvedených v bezpečnostní zprávě, viz kapitola 1.2. 1.4.3

Činnosti související s manipulací s NL

Veškeré provozované činnosti a tedy i manipulace s nebezpečnými látkami byly popsány v předchozích kapitolách, viz kapitoly 1.3.2 a 1.4.1.

1.4.4

Postupy úprav NL před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním

Nebezpečné látky v objektech UNION CONSULTING s.r.o. nejsou upravovány, vypouštěni do životního prostředí ani zneškodňovány. Je zde činěn pouze příjem, skladování a výdej. 1.4.5

Postupy, operace a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu

Najíždění, běžný provoz, přechodné odstávky Podle druhu prováděné operace (příjem, výdej, přečerpávání) nastavit dopravní cestu. Provést kontrolu nastavené cesty a připojení hadic. Spustit potřebná čerpadla. V průběhu manipulace sledovat provozní hodnoty teplotu čerpadel, tlak v potrubí a těsnost potrubní cesty tak, aby nedocházelo k únikům. Po ukončení operace provést zastavení všech čerpadel, uzavření všech nastavovacích prvků dopravní cesty (ventily, šoupata), odpojení hadic. Po celou dobu manipulace musí být přítomna obsluha na stáčišti, strojovně a u plněné nebo vyprazdňované nádrže. Nestandardní stavy, havarijní odstávky V případě zjištění jakékoliv nestandardní situace musí být okamžitě vypnuta čerpadla a zjištěna a odstraněna příčina nesprávného stavu. Bez odstraněné a zjištění příčiny nestandardního stavu nesmí být pokračováno v manipulaci. Opětovné najíždění Další činnost manipulace může být zahájena až po odstranění a zjištění příčiny poruchy. Trvalé odstavení V provozovně se nepředpokládá s trvalým odstavením žádného technologického zařízení. Likvidace V provozovně se nepředpokládá s likvidací žádného technologického celku používaného pro manipulaci s pohonnými hmotami.



1.4.6

Instalované detekční zařízení a monitorovací systémy

1.4.6.1

Stáčení a plnění železničních cisteren – objekty č. 41 a č. 46

Strana 46/149

Objekt č.41 Stáčiště je opatřeno pěno-vodním stabilním hasícím zařízením umožňující zahájit hašení případně vzniklého požáru při manipulaci s leteckým petrolejem. Spouštění hasího zařízení je ovládáno z prostoru stáčiště. Objekt č.46 Stáčiště je opatřeno pěno-vodním stabilním hasícím zařízením umožňující zahájit hašení případně vzniklého požáru při manipulaci s motorovou naftou. Spouštění hasího zařízení je ovládáno z prostoru stáčiště. Skladování leteckého petroleje Ve vstupní chodbě každého tunelu se nachází stanice stálého hasicího zařízení na CO2 a vzduchotechnické zařízení. Každý tunel je na vstupu opatřen záchytnou jímkou pro zachycení případných úniků leteckého petroleje. Případný únik je hlídán signalizačním zařízením „AS-DETECTOIL“. Přístroj detekuje vrstvu ropné látky na hladině vody již při tloušťce vrstvy 0,2 mm provozní citlivost je nastavena na detekci vrstvy v rozmezí 0,4 – 0,5 mm. V případě přítomnost ropné látky v lapolu je toto signalizováno zvukově „houkačkou“ a světelně. Potrubní trasa je osazena osmi kontrolními šachtami pro zjištění případné poruchy dálkového potrubí. Šachty jsou opatřeny signálním zařízením pro signalizaci případného úniku leteckého petroleje. Sklad NATO v prostoru strojovny, výdejního místa do AC, místnosti pro obsluhu a elktrorozvodně jsou umístěna požární čidla. Signál od těchto čidel je vyveden do místa se stálou obsluhou (objekt č.1 vrátnice). V prostoru potrubních kanálů jsou umístěna čidla měřící koncentraci nebezpečných par, výstupy těchto čidel jsou vyvedeny do místnosti obsluhy skladu NATO. Skladování nafty motorové Jedna nádrž je určena jako havarijní pro zachycení úniku a úkapů ze stáčiště. Jednotlivé sekce tvoří zároveň záchytnou jímku pro zachycení úniku při případné poruše skladové nádrže. Ve vstupním podzemním tunelu je umístěna elektrorozvodná skříň pro ovládání čerpadel a stálé hasicí zařízení na CO2. Objekt P-1 objekt je vybaven stacionárním hasicím zařízením na CO2. 1.4.6.2

Objekt 230 – nádrže č. 1 až 4

Detekce: Plamenný hlásič požáru do prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých kapalin a plynů. Lineární detekční kabel, který monitoruje změny teploty nad dnem havarijní jímky nádrže a po obvodu střechy. Detekce nebezpečných uhlovodíkových par, monitoruje stav v havarijní jímce. Signalizaci EPS lze spustit aktivováním tlačítkového hlásiče požáru na kovové konstrukci vstupu na schodiště. Dalšími bezpečnostními prvky jsou rozvod stabilního hasícího a chladícího zařízení, tlačítkový hlásič požáru do prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých kapalin a plynů slouží po rozbití ochranného sklíčka pro ruční vyhlášení požáru, STOP tlačítko – v případě nouze se stlačením tlačítka odpojí objekt od přívodu el. energie. Ruční hasicí přístroje slouží k provedení likvidace počínajícího či malého požáru.



1.5

Přehled vnitřně zajišťovaných služeb

1.5.1

Vnitřní energetická síť

Strana 47/149

Objekty Vrbice I a Vrbice II jsou navzájem propojeny podzemním kabelem 6 kV. Tento kabel je veden z objektu T-19 (Vrbice I) do objektu č. 9 (Vrbice II). Propojení umožňuje napájet elektrickou energií areály navzájem mezi sebou v případě, že je jakkoliv přerušena dodávka elektrické energie do jednoho z areálů. Zároveň umožňuje dodávky elektrické energie ze záložního zdroje v areálu Vrbice I do areálu Vrbice II. 1.5.2

Vlastní zdroj elektrické energie

Sklad NATO má vlastní záložní zdroj elektrické energie skládající se ze dvou dieselgenerátorů CUMMINS typ C 220D5 (220 kVA/176 kW), umístěných v samostatném přízemním objektu, Dieselgenerátory jsou spojeny silovými i ovládacími kabely s příslušným rozvaděčem ve stykači jednotlivých generátorů, stykačem generátorových sběrnic a stykačem sítě, s blokem vlastní spotřeby a s řídicím systémem (ŘIS) paralelní spolupráce dieselagregátů. Součástí náhradního zdroje je zásobní palivová nádrž pro naftu o objemu 5 m3 s odvětráním je umístěna vedle budovy. Dvouplášťové palivové potrubí mezi nádrží a budovou je vedeno pod zemí. Dieselagregát je vodou a vzduchem chlazené soustrojí s motorem CUMMINS a generátorem STAMFORD, výrobce: CUMMINS POWER GENERATION LIMITED. Objekt VRBICE II má vlastní zdroj elektrické energie pro zabezpečení činnosti SHZ nádrží číslo H230.01-04. Vlastní zdroj tvoří diselgenerátor CUMMMINS typ C440D5 (440kVA/352kW) a nadzemní ocelová dvouplášťová válová nádrž o užitečném objemu 5m3 na motorovou naftu. Obrázek 16

Situování zdrojů energie – Vrbice I



1.5.3

Strana 48/149

Situování zdrojů energie – Vrbice II

Skladování a zásobování paliv

Lehký topný olej pro kotelnu je skladován v nadzemní nádrži o objemu 30 m3. Do areálu je dopravován automobilními cisternami. 1.5.4

Havarijní dodávky médií

Není realizováno. 1.5.5

Vlastní zdroj vody

Rozvodná soustava vody je napájena z podzemních vrtů uvnitř areálu. Vrbice I – není zdroj pro zásobování vodou, požární vodu je možno odebírat z Citkovského potoku. Zásobování pitnou vodou je řešeno nákupem pitné balené vody. Vrbice II - Vrt je umístěn vedle šatny zaměstnanců objekt č. 10. a je určen pro napájení objektu vodou. Podzemní vody jsou v areálu využívány k pitným účelům. 1.5.6

Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií

Ve vrtu objektu VRBICE II je umístěno ponorné čerpadlo, které čerpá vodu do tlakové nádoby umístěné v objektu č. 10 a poté je voda vedena do rozvodné soustavy. Areál provozovny není připojen na rozvod plynu. V objektech nejsou provozována žádná zařízení na plyn. K provozované činnosti není nutná pára, vzduch ani jiná technologická média. 1.5.7

Požární zabezpečení

Elektrická požární signalizace (EPS) je soubor prvků (čidla, ústředny, ovládací a signalizační zařízení) sloužící k detekci a zjištění místa vzniku požáru.



Strana 49/149

Čidla a hlásiče: VRBICE I – v tunelech T1 – T10 jsou instalovány opticko-kouřové automatické hlásiče požáru a na vstupních a únikových cestách jsou instalovány tlačítkové hlásiče požáru. VRBICE II – nádrže úložiště PH jsou chráněny lineárními tepelnými a plamennými hlásiči, na vstupních a únikových cestách jsou instalovány tlačítkové hlásiče požáru. V Tunelech P1,P-3, P-4 jsou instalovány opticko-kouřové hlásiče na vstupních a únikových cestách jsou instalovány tlačítkové hlásiče požáru. Ústředny: Ústředna U3 umístěná v objektu VRBICE I v budově šatny zaměstnanců. Nu tuto ústřednu jsou připojena veškerá požární čidla v objektu. Ústředna je optickým kabelem propojena s ústřednou U1. Ústředna U2 umístěna v budově SHZ objektu VRBICE II. Na tuto ústřednu jsou připojena všechna požární čidla objektu VRBICE II. Ústředny U2 a U3 jsou podřízeny ústředně U1 umístěné na vrátnici provozovny s 24 hodinovou obsluhou. Celý systém EPS zastřešuje nadstavbový systém ALVIS sloužící ke komfortnímu, rychlému a přehlednému zobrazení místa a konkrétního detektoru, který vyhlásil poplachový nebo poruchový stav. Systém ALVIS je umístěn v místnosti vrátnice s 24 hodinovou přítomností obsluhy. Stejný systém je umístěn v objektu VRBICE II v místnosti obsluhy skladu NATO. Systém zaznamenává veškeré události na pevný disk počítače. Ústředny EPS U1, U2, U3 a přídavné zálohované zdroje 24V Z1-3, Z5 jsou za normálního stavu napájeny ze sítě 230V přes samostatné jednopólové jističe 6A a 10A opatřené štítkem s nápisem „EPS“. Při výpadku sítě se provoz automaticky přepne na zálohovací 12V akumulátory, jež jsou dimenzovány na minimálně 24 hodinový provoz. Svorky „mínus“ výstupního napájení 24V v ústředně EPS U2 a přídavných zálohovaných zdrojů 24V Z1-3, Z5 jsou mezi sebou vzájemně propojeny. Propojení systémů EPS-SHZ Ke spuštění hašení systému SHZ v objektech SO 230 (nádrže 230.01 až 04) a SO 220 (čerpací stanice) systémem EPS dojde až po splnění logických vazeb (dvouhlásičová závislost). Požární hlásiče hlídající prostor s instalovaným systémem SHZ jsou naprogramovány do jedné skupiny. V případě vyhlášení požáru jakýmkoliv hlásičem ve skupině spustí systém EPS požární poplach bez spuštění systému SHZ. Teprve při aktivaci dalšího hlásiče ve skupině spustí výstup systému EPS hašení systémem SHZ. Signalizace poplachu a poruchy Signalizace poplachu jednostupňová. V případě aktivace jakéhokoliv hlásiče systému EPS (vyhlášení požáru hlásičem) ústředna EPS automaticky spustí přes naprogramované poplachové výstupy požární sirény osazené na vytipovaných místech v areálu Vrbice II. a vyhlašujícími všeobecný požární poplach. Dále je požární poplach signalizován opticky i akusticky na ústředně U1 s výpisem místa podnětu požáru (který hlásič poplach vyhlásil) a opticky i akusticky v nadstavbovém systému AlVis s grafickým znázorněním místa požáru na mapě. Následný způsob vyhlášení požárního poplachu v areálu trvalou obsluhou (zavolání HZS, umožnění vtupu HZS do areálu apod.) je řešen v požadované dokumentaci požární ochrany dle § 27 vyhl. 246/2001Sb.



Strana 50/149

Porucha systému EPS je signalizována opticky i akusticky na ústředně U1 a v nadstavbovém systému AlVis. 1.5.8

Zajištění zdravotnické pomoci

Zaměstnanci provozovny navštěvují lékaře dle svého výběru. Pravidelné lékařské prohlídky pracovníků na vlečce jsou zajištěny u smluvního lékaře ČD MUDr. Slezáčka v Chrudimi a ostatních zaměstnanců u závodního smluvního lékaře MUDr. Jiroutkové v Heřmanově Městci. V případě úrazu na pracovišti nebo nenadálého onemocnění zaměstnance je toto řešeno ohlášením na lékařské záchranné službě na tel. číslo 155. 1.5.9

Řídicí střediska bezpečnosti provozu

V administrativní budově je umístěno dispečerské pracoviště. Z tohoto pracoviště řídí dispečer veškeré činností spojené s manipulací se skladovanými produkty. K řízení skladu má produkt firmy VAE Controls „TAMAS“ je počítačový systém pro řízení terminálů skladů pohonných hmot. Hlavní funkce řídícího systému jsou automatizace technologického procesu, řešení mimořádných situací (ESD - Electronic Shutdown System), vizualizace a dispečerské řízení technologie, tisk plnících listů, protokolů, evidence zákazníků a jejich objednávek, evidence řidičů , vozidel, transakcí atd., komunikace s jinými informačními systémy jako jsou ekonomický, manažerský apod. a archivace veškerých událostí. 1.5.10

Laboratoře

Provozovna má vlastní laboratoř pro kontrolu kvality přijímaných, skladovaných a vydávaných produktů. Laboratorní rozbory kvality vypouštěných odpadních vod jsou smluvně zajištěny a prováděny v akreditované laboratoři ÚNS-Laboratorní služby, s.r.o. Kutná Hora. 1.5.11

Údržba a opravy

Běžnou údržbu a opravy zařízení skladu zajišťují pracovníci provozovny, běžné elektroopravy jsou prováděny vlastním elektrikářem. Opravy většího rozsahu, odborné opravy, periodické revize a prohlídky jsou zajišťovány externími firmami na základě výběrového řízení, např.:revize: Ø EPS – provádí firma PATROL group.s.r.o. Jihlava Ø stabilní hasicí zařízení – HASPR-CZ s.r.o. Opatovice n.L. Ø přenosné hasicí přístroje – HASPR-CZ s.r.o. Opatovice n.L Ø kalibrace a čištění nádrží - fa BMS1 s.r.o. Brno Ø revize tlakových nádob – fa Staněk Ø kalibrace a údržba měřícího zařízení –ACIS, Construction and Technology Services, s.r.o. Střelice u Brna Ø EZS a kamerový systém – TC servis, s.r.o. Otrokovice Ø Pěnové SHZ – FW2S. a.s. Pardubice 1.5.12

Ostraha objektů

Ostrahu objektů provozovny zajišťuje firma LaRa services s.r.o. IČ: 293 59 333 se sídlem: Brno, Durďákova 336/29, PSČ: Skupina ochranná směna má 8 stálých pracovníků, kteří vykonávají práci ve směnném provozu tak, aby byla zabezpečena nepřetržitá ostraha provozovny.



Strana 51/149

Rozvržení pracovních směn: Objekt VRBICE II:

denně

06:00 – 18:00 hod a 18:00 – 06:00 hod

Objekt VRBICE I:

pracovní dny

14:00 – 18:00 a 18:00 – 06:00 hod

sobota, neděle, svátky:

06:00 – 18:00 hod a 18:00 – 06:00 hod

Stanoviště ochranné směny je v objektu VRBICE II v administrativní budově v místnosti vrátného a v objektu VRBICE I v buňce u skladu NATO. Obě tato pracoviště jsou vybavena rovnocennými technickými a zabezpečovacími prostředky pro provádění ostrahy objektů. Příslušníci ostrahy provozovny provádějí nepravidelné obchůzky s hlídkovým psem, tak aby v průběhu dvou hodin byl kontrolován celý areál, provádí pravidelné kontroly stavu vnějšího oplocení areálů, sledují a průběžné vyhodnocují elektronické zabezpečovací systémy a provádějí pravidelnou kontrolu a údržbu elektronických zabezpečovacích systémů. V případě zjištění vniknutí nepovolaných osob do skladu ihned informují Policii ČR, osoby se pokusí zadržet a vyčkají příjezdu policie. 1.5.13

Kanalizační síť

Objekt I (VRBICE I) Kanalizace je vybudována pouze pro odvod průsakové vody z jednotlivých skladovacích tunelů T-1 až T-10. Kanalizační řád je veden na úpatí svahu údolí před vstupem do tunelů. Jednotlivé tunely jsou napojeny krátkými odbočkami vyvedenými z lapolů umístěných uvnitř každého tunelu. Lapoly jsou vybaveny indikačními sondami pro signalizaci úniku ropných látek. Signalizace je indikována světelně a houkačkou před vstupem do tunelu zároveň je vyvedena na vrátnici, kde je zajištěna nepřetržitá přítomnost pracovníka ostrahy provozovny. Sklad NATO je samostatně odkanalizován pro odvod vod do kanalizace je použit Odlučovač ropných látek typu ORES 3BF s kalovou nádrží vyrobený z polypropylenu jako monolit a zvenčí kompletně obetonován, rozměry ORL jsou 2 500 × 1000 × 1500 mm. Odlučovač je určen k čištění splaškové vody z prostoru výdejního místa a zachycení případného úniku paliva. Voda prochází přes koalescenční filtr do komory odlučovače, kde se odloučí ropné látky a vyplavou na hladinu vody v odlučovači. Vyčištěná voda odtéká výtokovou trubkou do stávající kanalizace. Výtok je hlídán plovákovým systémem. Systém pracuje v závislosti na množství znečištění. Při dosažení maximálního znečištění odlučovače, sloupec paliva sníží hladinu vody a plovák uzavře odtok a zamezí úniku paliva do kanalizace. Tento ventil rovněž zabrání úniku paliva při jeho masivním úniku na stáčišti a případných záplavách. Použitím tohoto typu odlučovače lze garantovat znečištění na výtoku pod 1 mg/NEL. Výtok je zaveden do stávající kanalizace. Odpadní voda ze sociálního zařízení šatny objekt č. 25 šatna zaměstnanců je svedena do domovní čističky odpadních vod typu VZE 4 výrobce firma Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o. a poté zaústěna do stávající kanalizace. V objektu II (VRBICE II) je vybudována oddělená soustava kanalizace: Kanalizace dešťová pro odvod dešťové vody ze střech budov a zpevněných ploch. Kanalizace zaolejovaná do této kanalizace je svedena zachycené dešťová voda z meziprostorů skladovacích nádrží H230.01. 02. 03. 04, betonových záchytných jímek pod uzavíracími armaturami nádrží úložiště PH a armaturního uzlu a průsaková voda z tunelů P1,P2 a P3. Dešťová i zaolejovaná kanalizace je svedena na sorpční lapol objektu VRBICE II, kde dojde k zachycení případných závadných látek a poté je odváděna do Podolského potoka. Na výtoku



Strana 52/149

z lapolu se dle platného povolení odebírají 2 x ročně vzorky vody k laboratorní kontrole odpadních vod. Kanalizace splašková je řešena jako tlaková. Z jednotlivých sociálních zařízení objektů odtéká splašková voda gravitačním způsobem na jejím výtoku z objektu je umístěna čerpací šachta. Čerpací šachty jsou osazeny ponorným kalovým čerpadlem s řezacím zařízením, které rozmělní mechanické nečistoty na velikost menší než 1 cm a tyto dále čerpá pod stálým tlakem na BČOV. Tlakové potrubí splaškových vod je zhotoveno ze silnostěnného PE DN 50 × 5,4mm a 40. Kanalizace objektu VRBICE I je zaústěna do sorpčního lapolu je použit sorpční odlučovač ropných látek výrobce firma ASIO, spol. s.r.o. typu AS-TOP 30VFS/EO/PB-SV. Popis odlučovače: Odlučovač je vyroben z polypropylenu, vnitřní vystrojení je z plastu a nerezové oceli. Odlučovač tvoří 2 válcové nádoby každá rozdělena na dvě komory. Nátoková část slouží k rozražení a rozrušení přítokového proudu vody a je tvořena usměrňovací stěnou, která má za úkol rovnoměrné rozdělení přítokového proudu vody. První komora slouží jako odlučovač nerozpuštěných sedimentovatelných látek (písek…). Odloučený kal se shromažďuje na dně nádoby. Voda z této komory odtéká přes nornou stěnu a kalový filtr do 2 nádoby. Druhá komora působí jako gravitační odlučovač, kde neemulgované ropné látky vyplovají na hladinu. V této komoře je norná stěna pro zachycení odloučených ropných látek. Přes nornou stěnu protéká voda do další komory vybavené sorpčním filtrem tvořeným speciálním vláknem FIBRIOL, které zachytí na svém povrchu další ropné nečistoty. Na výtoku z této komory je umístěna indikační sonda přítomnosti ropných produktů typu K-011. Signalizace od této sondy je vyvedena do vyhodnocovací jednotky KEEPER 3 a na pracoviště se stálou obsluhou „dispečink“. V případě, že se na výtoku ze SORL objeví ropné látky je toto signalizováno zvukovým signálem na dispečinku. 1.5.14

Retenční nádrže a úpravna odpadních vod, včetně likvidace hasební vody

Čistírna splaškových odpadních vod (VRBICE I) Mechanicko biologická čistírna CNP 2,2 je určena pro čištění běžných komunálních odpadních vod z objektu, užívaného patnácti obyvateli. Splašková voda se čistí v diskontinuálním režimu, což znamená, že je v průběhu dne shromažďována v čistírenské nádrži a čištěna. Jednou za 24 hodin (v noci) se celý denní objem vyčištěné vody z čistírny vyčerpá. Čistící proces sestává z mechanického a biologického čištění. Při mechanickém čištění se přiváděná odpadní voda zbavuje usaditelných látek a hrubých nečistot průchodem perforovanou nornou stěnou. Biologický stupeň pracuje na principu odbourávání organických látek aerobními bakteriemi, jejichž aktivita je podmíněna okysličováním vody. V průběhu čistícího procesu rozkládají bakterie organické látky na látky jednoduché (vodu a oxid uhličitý), dále je odbourávána část sloučenin dusíku a fosforečnanových iontů. Část odpadních látek spotřebovávají bakterie pro svůj růst. Tím se jejich objem zvětšuje a narůstající množství bakterií je třeba po určité době odčerpat. Bakterie tvoří shluky, tzv. vločky, které se také nazývají aktivní kal. Cennou vlastností vloček je schopnost rychlé sedimentace. To znamená, ponecháme-li čištěnou vodu v klidu, rychle se od ní kal beze zbytku oddělí a vyčištěnou vodu lze odčerpat. Čistírenská technologie je umístěna v kruhové plastové nádrži. Sestává z provzdušňovacích trubic, které sytí čištěnou vodu vzdušným kyslíkem, dodávaným dmychadlem a dále



Strana 53/149

z čerpadla, které odčerpává vyčištěnou vodu z druhé poloviny čistírenské nádrže (za perforovanou stěnou) do odtoku. Proces odbourávání organických látek se nazývá také aktivace. Močovina a část ostatních dusíkatých látek je převáděna na dusičnany popř. na plynný dusík procesy tzv. nitrifikace a denitrifikace. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do potoka „Podolka“. Chemická čistírna odpadních vod je určena pro čištění zaolejované vody vznikající při parním čištění železničních cisteren. Na čističku jsou vedeny odpadní vody tlakovou kanalizací zaolejovaných z čističky železničních cisteren. Čistírna je schopna denně vyčistit 4,0 m3 zaolejovaných vod. Maximální koncentrace ropných látek může být do 1 000 mg/l. Princip čištění: v první fázi je olejová emulze rozražena kyselinou sírovou a síranem železnatým za intenzivního míšení směsi. Po zastavení míšení následuje klidová flotace v průběhu, které vyflotují uvolněné oleje a vytvoří plovoucí vrstvu na hladině. Poté následuje odtok olejové vrstvy do sběrného prostoru reaktoru a dále do odlučovače oleje. Ve 2 fázi je do předčištěné vody dávkován za neustálého míšení bentonit. Potom následuje neutralizace rozražené kapaliny vápnem. Po neutralizaci následuje sedimentace kalu. Odloučený olej a kal je zachycen v jímce a předáván k likvidaci oprávněné firmě. Vyčištěná voda je řízeně vypouštěna do kanalizace a přes lapol do vodoteče. Čistička železničních cisteren Účelem tohoto zařízení je vypaření a vyčištění železničních cisteren. Čištění je prováděno tak, aby nedocházelo k poškozování životního prostředí, tomu také odpovídá vybavení pracoviště. Veškeré čistící práce se provádí na záchytné vaně, ze které je odpad sveden přes záchytnou jímku a olejovou kanalizaci do chemické čističky odpadních vod. Zařízení pro čištění železničních cisteren je souhrnem několika objektů: Ø Vyvíječ páry (nízkotlaká parní kotelna) Ø Nádrž pro skladování LTO Ø Zařízení pro úpravu vody na výrobu páry Ø Budova čističky železničních cisteren Vyvíječ páry je určen pro výrobu páry, která se používá při vlastní čištění vnitřku železniční cisterny. Jedná se o mobilní, plně automatickou bezobslužnou parní kotelnu, která je pevně připojena na vstupní a výstupní media. Jako palivo slouží lehký topný olej, dopravovaný k hořáku kotelny čerpadlem paliva. Vyvíječ páry je připojena na zdroj surové vody, dále na upravenou vodu pro napájení kotle z kondensátního hospodářství provozu a topné mediumstředotlaká pára je připojena parním potrubím do parního sběrače výtopny. Kotelna obsahuje s výjimkou úpravny vody všechny potřebné prvky pro autonomní provoz. Je zabezpečena souborem MaR firmy GESTRA, který zajišťuje bezpečný provoz jen s občasným dohledem. Nádrž pro skladování LTO je určena pro příjem a skladování paliva, kterým je lehký topný olej (LTO) pro kotelnu. Jedná se o dvouplášťovou ocelovou ležatou nadzemní nádrž typu BENCALOR o objemu 32 m3. Zařízení pro úpravu vody je určeno pro změkčení vody pomocí výměny iontů tak, aby byla použitelná pro výrobu páry v kotelně a nedocházelo k zanášení součástí kotle solemi obsaženými v surové vodě. Čistička železničních cisteren – zděná budova umístěna na železniční vlečce. Prostor kolejiště je zabezpečen ocelovou vanou pro zachycení případných zbytků ropných produktů z čištěných železničních cisteren a kondenzátu po vypaření vnitřku železniční cisterny. Vypuštěný kondenzát po vypaření železniční cisterny je sveden z této vany do záchytné ocelové nádrže. Nádrž je umístěna v betonové ochranné jímce opatřené nepropustným



Strana 54/149

nátěrem. Z této nádrže je odpadní kontaminovaná voda přečerpávána tlakovou olejovou kanalizací do chemické čističky, zde je následně vyčištěna. 1.5.15 Komunikační a informační systémy Provozovna sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce firmy UNION CONSULTING s.r.o. využívá pro komunikaci veřejnou telefonní síť a mobilní síť. V provozovně je vybudována vnitřní telefonní síť. Koncová telefonní zařízení jsou umístěna na všech pracovištích včetně seznamů s důležitými čísly. Jako záložní komunikační síť mezi objekty VRBICE I a VRBICE II se používají radiostanice.

1.6

Přehled externě zajišťovaných služeb

1.6.1

Dodávky elektrické energie

Vrbice I Vnější dodávka elektřiny do objektu Vrbice I je od obce Uherčice nadzemním vedením 35 kV ze sítě VČE do hlavního transformátoru objekt č. 23. Z tohoto objektu je dodávka elektrické energie vedena podzemním kabelovým vedením 6 kV vedena do pobočné transformátorovy umístěné v objektu T-19. Vlastní sekundární rozvody elektrické energie po objektu jsou provedeny podzemními kabelovými rozvody do jednotlivých provozních objektů. Jednotlivé objekty lze od dodávek elektrické energie odpojit jak na vstupu do objektu tak i pobočné trafostanici v T-19. Vrbice II Vnější dodávka elektřiny do objektu Vrbice II je od obce Kostelec u Heřmanova Městce nadzemním vedením 35 kV ze sítě VČE do hlavního transformátoru objekt č. 24. Z tohoto objektu je dodávka elektrické energie vedena podzemním kabelovým vedením 6 kV vedena do pobočné transformátorovny umístěné v objektu č. 9. Vlastní sekundární rozvody elektrické energie po objektu jsou provedeny podzemními kabelovými rozvody do jednotlivých provozních objektů. Jednotlivé objekty lze od dodávek elektrické energie odpojit jak na vstupu do objektu tak i pobočné trafostanici v objektu č. 9. 1.6.2

Dodávky ostatních energetických médií

Nejsou činěny. 1.6.3

Dodávky vody

Nejsou činěny. 1.6.4

Zásobování technologickými surovinami

Viz kapitola 1.5.3. 1.6.5

Ostatní zásobování

Není činěno. 1.6.6

Požární zabezpečení a záchranné služby

V případě vzniku požáru a úniku skladovaných produktů v areálu skladu PHM je okamžitě informován Hasičský záchranný sbor telefonem na číslo 150. Současně je vyrozuměna Policie ČR na tel. čísle 158.



1.6.7

Zdravotní péče


Laboratorní rozbory


Údržba a servisní služby


Ostraha objektu


Odkanalizování podniku


Komunikační a informační systémy

Viz kapitola 1.5.15.


Strana 55/149


2

Okolí objektu, složky životního prostředí

2.1

Demografické a geografické charakteristiky okolí areálu

2.1.1

Typ osídlení, typy staveb a počty obyvatel

Strana 56/149

Provozovna se rozkládá na ploše 60,1 ha (z toho objekt I 19,4 ha a objekt II 40,7 ha) v okrese Chrudim na katastrálním území obcí Kostelec u Heřmanova Městce, Vápenný Podol, Cítkov, Nerozhovice a Uherčice. Oba areály provozovatele se nachází v lokalitách zalesněných přírodních údolí mimo intravilány okolních obcí. 2.1.2

Objekty správních úřadů a samosprávy a dalších institucí

V bezprostředním okolí objektů (v dosahu následků případných havárií), se nenacházejí žádné objekty správních úřadů a samosprávy či dalších institucí. 2.1.3

Zařízení pro veřejnost, ohrožená místa

V bezprostředním okolí objektů (v dosahu následků případných havárií), se nenacházejí žádná zařízení pro veřejnost ani obydlené oblasti.

2.2

Environmentální charakteristiky okolí objektu

Oba areály firmy nespadají do žádné z kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zákona č. 114/92 Sb.) ani prvku ÚSES (územní systém ekologické stability). V širším okolí se nachází Chráněná krajinná oblast Železné hory (mimo dosah uvažovaných následků havárií).

2.3

Průmyslové a zemědělské aktivity v okolí

V obou areálech firmy a v jejich okolí se vyskytují půdy lesní a ostatní. Lesní půda je pokryta lesy produkčního charakteru. Mezi ostatní půdu jsou řazeny příjezdové cesty apod.

2.4

Meteorologická charakteristika

Areál skladu náleží podle klimatické klasifikace do mírně teplé oblasti B, do okrsku mírně teplého, mírně vlhkého, s mírnou zimou, pahorkatinného charakteru. Průměrná roční teplota je 80C. Průměrná teplota vzduchu červenec 17-190C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 400 mm (duben – září 400 mm, říjen - březen 243 mm). Oblast je charakterizována spíše srážkovým deficitem, existuje mírná převaha odtoku nad srážkovým příkonem.



Větrná růžice – Kostelec u Heřmanova Městce


Strana 57/149


2.5

Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika

2.5.1

Hydrologická charakteristika

Strana 58/149

Z hydrologického hlediska náleží území do hydrogeologického rajonu 653 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory. Rajon je vymezen v oblasti mezi křídovými rajony 427, 431, 434 a 435. Na jižní straně je ohraničen vůči sousednímu krystaliniku v povodí Sázavy a Svratky hydrologicky. Souvislou plochou rajonu dělí výskyt křídy Dlouhé meze (rajon 433) na východní část, tvořenou převážně krystalinikem Železných hor. A západní, kterou představuje téměř výhradně krystalinikum kutnohorské a čáslavské. 2.5.2

Hydrogeologická charakteristika

K proudění podzemní vody dochází zejména ve zvětralinovaném plášti a pásmu připovrchového rozpojení. Proudění je víceméně lokální a k odvodnění dochází v úrovni místní erozní báze – Podolský potok. Hladina podzemní vody je převážně volná, nízko pod terénem, je závislá na morfologii terénu a propustnosti hornin. Podzemní vody jsou v areálu využívány k pitným účelům. Směr proudění podzemní vody je konformní s terénem tj. k severu až severovýchodu. 2.5.3

Geologická charakteristika

Ve východní části rajonu, ve které se nachází areály provozovatele, se vyskytují fylitizované břidlice, svory, svorové ruly, amfibolity, ortoruly a migmatity. Horniny krystalinika lze považovat za málo propustné. Relativně lepší propustnost má zvětralinový plášť a kvartérní pokryv, dále zóna přípovrchového rozpojení hornin a některé tektonicky porušené zóny. Propustnost závisí především na charakteru zvětralin, v případě metamorfozovaných sedimentů převládá jílovitá složky. Kvartérní svahové sedimenty mají většinou jílovitý charakter. Do určité míry omezují možnosti infiltrace srážkových vod do vod podzemních. Relativně lépe propustné jsou fluviální uloženiny protékajících potoků, které jsou převážně klasické. Antropogenní navážky mají v zájmovém území poměrně velký hydrogeologický význam. Jsou plošně rozsáhlé a z převážné části balvanité. Jejich propustnost je v horizontálním i vertikálním směru značně proměnlivá z důvodu rozdílného poměru pelitické a klastické složky navážek a jejich různého zhutnění. 2.5.4

Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie

Poměry v okolí objektů VRBICE I a VRBICE II nejsou takového druhu, aby byly možnou příčinou vzniku závažné havárie v některém z objektů. 2.5.5

Rizika přeshraničních přenosů

Rizika přeshraničních dopadů jsou, v závislosti na situování objektů provozovatele a vzhledem k povaze vyskytujících se nebezpečných látek a jejich transportu do příslušných složek životního prostředí, vyloučena.



2.5.6

Strana 59/149

Využití okolních pozemků v dosahu závažné havárie

Okolí obou objektů tvoří lesy produkčního charakteru. Mezi ostatní půdu jsou řazeny příjezdové cesty apod. V okolí se nevyskytují lokality s chovem hospodářských zvířat ani letecké koridory, které by mohly ovlivnit zranitelnost objektu. 2.5.7

Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou

Viz kapitoly 1.5.13 a 1.5.14.

2.6

Další potenciální specifická ohrožení

V okolí se nevyskytují lokality s chovem hospodářských zvířat ani letecké koridory či jiná specifická ohrožení, která by mohla ovlivnit zranitelnost objektu či vznik závažné havárie.


Bezpečnostní zpráva Část III

Část III.

Strana 60/149

Posouzení rizik závažné havárie

1

Identifikace zdrojů rizik

1.1

Přehled nebezpečných látek v objektu

1.1.1

Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu

Z hlediska zákona [1] je v objektu provozovatele UNION CONSULTING, s.r.o. manipuluje s látkami klasifikovanými jako hořlavé a nebezpečné pro životní prostředí: motorová nafta

– nebezpečná pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 (H411) – hořlavá kapalina kategorie 3 (H226).

letecký petrolej


topný olej


1.1.2

Bezpečnostní listy nebezpečných látek

Klasifikace, důležité identifikační a fyzikálně chemické a toxikologické vlastnosti motorové nafty potřebné pro analýzu a hodnocení rizika jsou uvedeny v bezpečnostním listu, viz příloha č. 2.

1.2

Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik

1.2.1

Popis použitých metod

Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik byl proveden pomocí certifikované výběrové (selektivní) metody publikované v [4]. Tato metoda zohledňuje množství nebezpečné látky přítomné v zařízení a provozní podmínky. Metoda řeší selekci pro výbušiny, hořlavé a toxické látky. Posouzení nebezpečí vzniku závažné havárie způsobené látkami nebezpečnými pro životní prostředí je nutno provést separátně. Vlastní postup lze charakterizovat takto: 1. Objekt se rozdělí na nezávislá zařízení. 2. Nebezpečnost, indikační číslo „A“, každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. 3. Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu. Rizikovost jednotky na určitou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. Míra rizika v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla „S“. 4. Zařízení jsou pro analýzu QRA vybírána na základě relativní hodnoty selektivního čísla „S“.



Strana 61/149

Výpočet indikačního čísla „A“ Skutečná nebezpečnost zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo „A“ vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. Indikační číslo „A“ zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu:

A=

Q × O1 × O2 × O3 G

kde: A

indikační číslo [–]

Q

množství látky přítomné v zařízení [t]

O1

faktor pro procesní zařízení nebo pro skladovací zařízení [–]

O2

faktor zohledňující umístění zařízení [–]

O3

faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po jejím úniku ze zařízení v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí [–]

G

mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky [t]

V jediné jednotce/zařízení se mohou vyskytovat různé látky za různých provozních podmínek. V takovém případě se indikační číslo, Ai,p, stanovuje pro každou látku i a pro všechny provozní podmínky p. Indikační číslo A pro jednotku/zařízení se potom stanoví jako součet všech indikačních čísel ∑ i , p A i , p . Tento součet se stanovuje odděleně pro tři různé skupiny látek, jmenovitě: hořlavé (AF), toxické (AT) a výbušné (AE). Posuzovaná jednotka/zařízení tak může mít až tři indikační čísla. Výbušiny se v objektu nevyskytují. Jestliže látka náleží současně k více skupinám látek, indikační číslo se počítá pro každou skupinu zvlášť. Například, jestliže je látka jak toxická, tak i hořlavá, stanovují se dvě indikační čísla, Ai,p : –

AiT, p pro látku jako toxickou, mající celkové množství Qi a mezní hodnotu GT, odpovídající toxickým vlastnostem látky,

–

AiF, p pro látku jako hořlavou, mající celkové množství Qi a mezní hodnotu pro hořlaviny GiF 10 t,

–

AiE, p pro látku jako výbušnou, mající celkové množství Qi a mezní hodnotu pro výbušniny GiE takové množství, které je ekvivalentní množství energie jako 1000 kg TNT.

Výpočet selektivního čísla „S“ Selektivní číslo „S“ vyjadřuje míru nebezpečnosti zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L. Stanoví se násobením indikačního čísla zařízení „A“ faktorem (100/L)3 pro hořlavé látky a faktorem (100/L)2 pro toxické látky:



Strana 62/149

3

 100  F E SF =   A (A )  L  2

 100  T ST =   A  L  kde „L“ je vzdálenost od zařízení k posuzovanému místu v metrech, přičemž minimální vzdálenost je 100 m. Pokud je vzdálenost „L“ menší než 100 m, potom hodnota selektivního čísla nabývá hodnoty indikačního čísla. Výběr dle selektivního čísla Jednotka vyžaduje kvantitativní hodnocení rizika, pokud jsou splněny následující podmínky: –

selektivní číslo jednotky ve zvoleném bodě na hranici objektu je větší než jedna; při větším počtu ZR se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50 % hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě,

–

selektivní číslo jednotky je větší než jedna v bodě v obydlené oblasti, (platí pro existující nebo plánované jednotky) v místě nejblíže jednotce.

Výběrová metoda není určena pro oxidující látky a pro látky nebezpečné pro životní prostředí, zařízení proto musí být analyzována pomocí relevantních metod, posouzení a výpočtů. 1.2.2

Přehled zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru

Identifikovaná zařízení s obsahem nebezpečné látky v objektu uvádí následující tabulka. Tab. č. 5

Identifikovaná zařízení obsahující nebezpečné látky

Název zařízení / Název NL Označení


(ks)

Aktivita z hlediska výběrové metody

Počet zařízení

Podzemní nádrže tunel T-1

letecký petrolej

399

3

skladování

Podzemní nádrže tunel T-1 – T-10

letecký petrolej

1596

19

skladování

Nádrže sklad NATO

letecký petrolej

3 990

2

skladování


letecký petrolej

79,8

6

skladování


motorová nafta

79,8

16

skladování

Nadzemní nádrž na TOEL

topný olej lehký

25,9

1

skladování


letecký petrolej

7980

2

skladování


motorová nafta

7980

2

skladování


motorová nafta

23,94

1

skladování


motorová nafta

16,71

1

skladování



Název zařízení / Název NL Označení


Strana 63/149

Počet zařízení (ks)

Aktivita z hlediska výběrové metody

41/stáčiště PL, příjem a výdej ŽC

letecký petrolej

47,88

5 stáčecích míst

procesní

46/ stáčiště NM, příjem a výdej ŽC

motorová nafta

47,88

2 stáčecí místa

procesní

letecký petrolej

31,92

1 stáčecí místo

procesní

motorová nafta

31,92

1 stáčecí místo

procesní

Výdejní místa do AC objekt I /1AC

letecký petrolej

31,92

2 stáčecí místa

procesní

Podzemní odkalovací nádrž (Sklad NATO)

letecký petrolej

4

1

skladování

letecký petrolej

20,2


skladování

motorová nafta

13,6


skladování

Podzemní nádrž nouzového zdroje Objekt I

motorová nafta

4

1

skladování

Nadzemní nádrž nouzového zdroje Objekt II

motorová nafta

4

1

skladování

Podzemní odkalovací nádrž tunely T1-T10

letecký petrolej

18,9

1

skladování

Podzemní odkalovací nádrž stáčiště LP

letecký petrolej

79,8

1

skladování

ŽC na vlečce

motorová nafta

47,88

22

přeprava

ŽC na vlečce

letecký petrolej

51,3

25

přeprava

AC v objektu

LP, MN, TOEL

31,92

1

přeprava

Produktovod mezi objekty VRBICE I a VRBICE II

letecký petrolej

188,5

podzemní potrubní rozvod

skladování

41/stáčiště PL, výdej 1 AC 46/ stáčiště NM, výdej 1 AC



Pro stanovení indikačního čísla jsou významné následující technologické parametry týkající se nebezpečných motorové nafty, petroleje leteckého i topného oleje : Skupenství: kapalné Provozní teplota: odpovídá okolní teplotě – uvažováno 20°C Provozní tlak: odpovídá tlaku atmosférickému Bod varu: destilační křivka v rozmezí 160 – 370°C Tlak par při provozní teplotě : <0,1 bar (400 Pa při teplotě 40°C)



1.2.3

Strana 64/149

Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik

Postup stanovení a výsledky výpočtu indikačních čísel pro hodnocené zdroje rizika prezentuje následující tabulka. Tab. č. 6

Indikační čísla identifikovaných zdrojů rizika

ZR p.č.

Zařízení (počet)

NL

Množství látky Q [t]

1

PN T1 (3)

LP

399

0,1

0,1

0,1

10

0,040

2

PN T1 až T10 (19)

LP

1 596

0,1

0,1

0,1

10

0,160

3

PN NATO (2)

LP

3 990

0,1

0,1

0,1

10

0,400

4

PN P1 (6)

LP

79,8

0,1

0,1

0,1

10

0,008

5

PN P3 (16)

MN

79,8

0,1

0,1

0,1

10

0,008

6

NN (1)

TOEL

25,9

0,1

0,1

0,1

10

0,003

7

NN (2)

LP

7 980

0,1

0,1

0,1

10

0,800

8

NN (2)

MN

7 980

0,1

0,1

0,1

10

0,800

9

PN APH-1 (1)

MN

23,94

0,1

0,1

0,1

10

0,002

10

PN APH-2 (1)

MN

16,71

0,1

0,1

0,1

10

0,002

11

Stáčiště ŽC 41/ (5)

LP

47,88

1

1

0,1

10

0,479

12

Stáčiště ŽC 46/ (2)

MN

47,88

1

1

0,1

10

0,479

13

Plnící místo AC 41/ (1)

LP

31,92

1

1

0,1

10

0,319

14

Plnící místo AC 46/ (1)

MN

31,92

1

1

0,1

10

0,319

15

Plnící místo AC (1)

LP

31,92

1

1

0,1

10

0,319

16

PN odkal. NATO (1)

LP

4,0

1

1

0,1

10

0,040

17

NPR

LP

20,2

1

1

0,1

10

0,202

18

NPR

MN

13,6

1

1

0,1

10

0,136

19

PN nouz. zdr. V1 (1)

MN

4,0

0,1

0,1

0,1

10

0,0004

20

NN nouz. zdr. V2 (1)

MN

4,0

0,1

1

0,1

10

0,004

21

PN odkal. T1-T10 (1)

LP

18,9

0,1

0,1

0,1

10

0,002

22

PN odkal. Stáč. (1)

LP

79,8

0,1

0,1

0,1

10

0,008

23

ŽC na vlečce (22)

MN

47,88

0,1

1

0,1

10

0,048

24

ŽC na vlečce (25)

LP

51,3

0,1

1

0,1

10

0,051

25

AC v objektu (1)

LP

31,92

0,1

1

0,1

10

0,032

26

AC v objektu (1)

MN

31,92

0,1

1

0,1

10

0,032

27

AC v objektu (1)

TOEL

31,92

0,1

1

0,1

10

0,032

28

Potrubí z V1 do V

LP

188,5

1

0,1

0,1

10

0,189


Faktory pro provoz. podm. O1 O2 O3

Mezní hodnota G [t]

Indikační T číslo A , F A [–]


Strana 65/149

Indikační čísla „A“ všech posuzovaných zařízení jsou menší než 1. Selektivní čísla S se stanovují pouze pro ta zařízení (ZR), jejichž indikační číslo je větší než 1, to vyplývá z principu metody. Pokud indikační číslo „A“ je menší než 1, potom i selektivní číslo „S“ musí být vždy menší než 1, což znamená, že zařízení nemusí být vybráno pro kvantitativní hodnocení rizika (QRA). Tento případ platí právě pro všechna zařízení umístěná v objektu UNION CONSULTING s.r.o. 1.2.4

Zhodnocení výsledků výběrové metody

Výběrovou metodou nebylo vybráno žádné zařízení pro QRA což znamená, že žádné zařízení v objektu nepředstavuje závažný zdroj rizika z hlediska hořlavosti, výbušnosti a toxicity a nemusí být proto podrobně analyzováno a prováděno zhodnocení jeho míry rizika. Jelikož však letecký petrolej, motorová nafta i topný olej jsou vedle hořlavosti také klasifikovány jako látky nebezpečné pro životní prostředí – nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 (H411) a použitá doporučená výběrová metoda podle [4], nehodnotí zařízení z hlediska nebezpečnosti pro životní prostředí je nutno provést toto zhodnocení separátně. Další postup analýzy a hodnocení rizika bude proto omezen pouze na zhodnocení vlivu případné havárie některého zařízení obsahujícího látku nebezpečnou pro životní prostředí.

2

Analýza rizik

Na základě výsledků výběrové metody, kdy nebyl žádný zdroj rizika vybrán pro podrobnou analýzu rizika, se analýza rizika omezuje na posouzení nebezpečí plynoucího z výskytu látky nebezpečné pro životní prostředí. Z tohoto důvodu jsou některé požadavky, kladené předpisem [2] pominuty.

2.1

Identifikace iniciačních událostí možných havárií s vlivem na životní prostředí

2.1.1

Možné situace a příčiny vzniku závažné havárie uvnitř objektu

V areálech objektu provozovatele UNION COSULTING s.r.o. se nacházejí následující typy zdrojů rizika: − − − − − −

Nadzemní zásobník Podzemní zásobník Nadzemní potrubní rozvod Podzemní potrubní rozvod Stáčecí/výdejní místo pro ŽC a AC Mobilní zdroje rizika v areálu ŽC a AC

Pro rozsah případné havárie některého, z výše uvedených zařízení, spojené s únikem látky nebezpečné pro životní prostředí má rozhodující vliv existence záchytného systému, jeho účinnost a funkčnost. Nadzemní zásobníky – jsou převážně dvouplášťové konstrukce, kdy druhý plášť plní funkci havarijní jímky, případně jednoplášťové nádrže jsou tyto umístěny v havarijní jímce. Ohrožení povrchových a podzemních vod je velmi nepravděpodobné.



Strana 66/149

Podzemní zásobníky – jsou převážně jednoplášťové v betonovém loži, které tvoří havarijní jímku. Ohrožení povrchových a podzemních vod únikem látek nebezpečných pro vodní prostředí z těchto zařízení je velmi nepravděpodobné. Nadzemní potrubní rozvod – jedná se o potrubí převážně vedené nad záchytným systémem. Případný únik látek nebezpečných pro vodní prostředí mimo záchytný systém nelze zcela vyloučit. Maximální množství uniklé nebezpečné látky lze odhadnout do 5 tun. Podzemní potrubní rozvod – jedná se o potrubí uložené v dostatečné hloubce a ochraně. Potrubí je pod neustálou kontrolu (tlakové snímače, detekce úniku ropných látek). Ohrožení povrchových a podzemních vod únikem látek nebezpečných pro vodní prostředí z těchto zařízení je velmi málo pravděpodobné. Maximální množství uniklé nebezpečné látky lze odhadnout do 1 tuny. Stáčecí/výdejní místa pro ŽC a AC – pozice ŽC a AC pro plnění či stáčení je opatřena záchytným systémem. Únik látek nebezpečných pro vodní prostředí mimo záchytný systém je málo pravděpodobný, zcela vyloučit možnost částečného úniku, v případě vážného porušení bezpečných postupů, zcela nelze. Maximální množství uniklé nebezpečné látky lze odhadnout do 5 tun. Mobilní zařízení (ŽC, AC) v objektu – únik látek nebezpečných pro vodní prostředí mimo záchytný systém je málo pravděpodobný, zcela vyloučit možnost částečného úniku, v případě např. závažné dopravní nehody, zcela nelze. Maximální množství uniklé nebezpečné látky lze odhadnout do 5 tun. 2.1.2

Možné situace a příčiny vzniku závažné havárie vně objektu

Nebezpečné situace vně objektu mohou mít také charakter přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem) a/nebo jsou důsledkem lidské činnosti. Mezi reálnější vnější situace, které za určitých okolností by mohli mít potenciál způsobit závažnou havárii, je možno zahrnout: Ÿ

krádež či pokus o krádež pohonných hmot,

Ÿ

teroristický útok.

Obě výše uvedené situace jsou významně eliminovány zabezpečením objektu proti vniknutí nepovolaných osob. Objekt je oplocen, trvale střežen elektronickým zabezpečovacím systémem a ostrahou. Jednotlivé možnosti ohrožení a jejich vliv (přírodní jevy a lidská činnost) na bezpečný provoz objektu jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tab. č. 7

Nebezpečné situace vně objektu (přírodní jevy)

Přírodní ZR

Možný důsledek

Atmosférické srážky:(déšť, Většinou bez výrazných následků; vlhkost může způsobovat urychlení kroupy, sníh, sucho) koroze korozívních částí zařízení Vítr (vichřice, tornáda, Extrémní projevy mohou způsobit poškození, nebo zřícení částí technologií hurikány apod.) s únikem látek a následným požárem Atmosférická teplota Atmosférický tlak


Bez vlivu Bez vlivu

Posouzení/Poznámka Vnější konstrukce by měly odolat, ochranné nátěry Velmi nepravděpodobné, při abnormálních klimatických podmínkách se neprovádí stáčení ani plnění


Strana 67/149

Přírodní ZR

Možný důsledek

Posouzení/Poznámka

Sluneční záření Atmosférická vlhkost (mlha, mráz)

Bez vlivu Může způsobovat urychlení vnější koroze korozívních (nechráněných) částí zařízení/jednotek, popř. zamrznutí neotápěných potrubí Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada bleskosvodu, mimořádně silný výboj apod.) by mohlo dojít k poškození zařízení, popř. k požáru, únik látek mimo záchytný systém se nepředpokládá Bez vlivu

Ochranný nátěr, izolace. Ochranné nátěry, při extrémních mrazech pod 20°C stáčení a plnění není realizováno. Vnější konstrukce by mely odolat

Atmosférické výboje (blesky)

Záplavy a povodně

Stav podzemních vod Bez vlivu (nebo výskyt vyloučen) (průlinové a/nebo puklinové pronikání, účinky vysoké hladiny atd.) Stav podloží a posloupnost Bez vlivu vrstev (petrografie a stratigrafie): charakteristiky materiálů lokality, sesedání, smršťování, nízká soudržnost a únosnost zemin atd. Seismicita Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí technologií (potrubí plnící místo apod.) s únikem látek Aktivní geodynamické jevy Bez vlivu (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Bez vlivu Vulkanická činnost Bez vlivu Účinky zemské a vodní Bez vlivu flory a fauny lokality Vesmírná tělesa (např. Poškození nebo zřícení částí technologií pád meteoritu) s únikem látek a následným požárem Tab. č. 8

Objekt je mimo záplavové území

Výskyt je velmi nepravděpodobný - území je seismicky klidné Výskyt vyloučen Výskyt vyloučen Výskyt vyloučen

Extrémně nepravděpodobné

Nebezpečné situace vně objektu (lidská činnost)

Lidská činnost

Důsledek

Poznámka

Exploze na okolních technologiích

Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem nebo toxickým působením Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem nebo toxickým působením

Velmi nepravděpodobné, v okolí nejsou zařízení způsobující domino efekt Pravděpodobnost při havárii mimo objekt je minimální, nevyskytují se zde explozivní materiály Velmi nepravděpodobné,

Letící předměty (trosky při explozi, vnitřním výbuchu) Požár na okolních technologiích Únik toxické, nebo radioaktivní látky Pád letadla

Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následným požárem Možnost ohrožení obsluhy daného zařízení a sekundární havárie v důsledku špatně provedeného úkonu nebo procesu Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následným požárem


Extrémně nepravděpodobné

Velmi málo pravděpodobné


Strana 68/149

Lidská činnost

Důsledek

Poznámka

Náraz při neopatrné manipulaci (automobil, ŽC, jeřáb apod.) Vliv silniční nebo železniční dopravy nebo události při ní

Poškození nebo zřícení částí technologií (např. stržení potrubí) s únikem látek a následným požárem Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následným požárem

Riziko lze pouze eliminovat organizačními opatřeními

Vliv produktovodů, plynovodů nebo událostí v nich

Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následným požárem

Vliv hospodářských nebo vojenských objektů nebo událostí v nich Důsledky těžby surovin nebo staré důlní činnosti Terorismus

Není znám zdroj ohrožující zařízení v objektu

Zejména možné při dopravě uvnitř výrobního areálu Mimo areál nepravděpodobné Nepravděpodobné, v blízkosti nejsou produktovody či jiné obdobné zdroje

Není znám zdroj ohrožující zařízení v objektu Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následným požárem


Viz posouzení v úvodním článku


2.2

Strana 69/149

Odhad následků havárie s vlivem na životní prostředí

Hodnocení závažnosti vlivu na životní prostředí potenciální havárie zařízení obsahujících látky nebezpečné pro životní prostředí bylo provedeno s využitím metody H&V index [5]. 2.2.1

Popis metodiky H&V index pro posouzení závažnosti vlivu na životní prostředí

Metodika je určena pro hodnocení závažnosti havárie s účastí nebezpečné látky v životním prostředí. Závažnost havárie je skórována indexy. Odděleně jsou stanovovány indexy nebezpečnosti látky a indexy zranitelnosti životního prostředí. Výsledná závažnost havárie je kombinací indexu nebezpečnosti látky, indexu zranitelnosti životního prostředí a množství látky uniklé při havárii do složky životního prostředí. Výstupem je matice rizika, ve které je posuzována jeho přijatelnost. Při vlastním posuzování dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na ŽP je stanoven odděleně index nebezpečnosti látky pro složky ŽP a index zranitelnosti území vůči potenciální havárii s účastí nebezpečné látky. Index nebezpečnosti látky pro ŽP je kombinaci (eko)toxických vlastností látky, fyzikálně-chemických vlastností látky a možností šíření látky. Index zranitelnosti území je stanoven odděleně pro složky prostředí: povrchové a podzemní vody, půdní prostředí, biotickou složku krajiny. Zahrnuje v sobě charakteristiky těchto složek ŽP (např. propustnost půdy, propustnost hydrogeologického podloží, využití půdy, využívání podzemní a povrchové vody, zvláště chráněná území přírody, ochranná pásma atd.). Vzájemným propojením indexů (zranitelnosti prostředí a nebezpečnosti látky pro ŽP) jsou syntézou získány dílčí indexy, které informují o nebezpečnosti konkrétní látky pro hodnocenou lokalitu. V dalším kroku je přistoupeno k určení závažnosti potenciální havárie. Závažnost je stanovena kombinací množství látky, která může uniknout do příslušné složky ŽP a dílčích indexů. Odděleně jsou odhadovány závažnosti účinků toxických látek v povrchových vodách, v půdním prostředí, v podzemních vodách a v biotické složce prostředí, dále pak je odhadnuta závažnost vlivu látek toxických a hořlavých na biotickou složku prostředí. 2.2.2

Výběr zařízení pro posouzení závažnosti vlivu na životní prostředí metodou H&V Index

Výběr zařízení obsahujícího nebezpečnou látku pro životní prostředí pro posouzení závažnosti vlivu vychází z reálně zhodnocených možných situací, viz kapitola 2.1.1, části III. Technologické uspořádání a zabezpečení technologie je uspořádáno tak, že únik mimo záchytný systém je velmi nepravděpodobný, leč zcela jej nelze vyloučit při manipulacích souvisejících s příjmem a výdejem nebezpečných látek a při jejich transportu. V případě úniku ze skladovacích zásobníků bude únik zachycen havarijní jímkou. K ohrožení spodních vod by mohlo dojít pouze v souběhu havárie spolu s havarijní jímkou. Místo plnění automobilních cisteren je rovněž vybaveno záchytným systémem a odvodem do havarijní jímky, která zachytí případně i celou zádrž autocisterny. Z těchto důvodů bylo vybráno jako nejvíce se blížící k realitě nebezpečí úniku nebezpečné látky pro vodní prostředí při jejím transportu nadzemním potrubím nebo při havárii z důvodu autonehody případně při stáčení/plnění ŽC nebo AC. Maximálně možné množství uniklé látky mimo záchytný systém bylo odhadnuto na 5 tun. Hodnocenou látkou je motorová nafta, (v případě LP či TOEL budou následky totožné).



2.2.3

Strana 70/149

Stanovení indexů nebezpečnosti látky

Indexy nebezpečnosti látky byly stanoveny na základě údajů uvedených v bezpečnostním listu motorové nafty. Index toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí Kód toxicity AW = 3 (stanoveno na základě klasifikace CLP H411) Kód BW = 1 (kapalina, tenze par <0,03 MPa při 20°C) Index toxické nebezpečnosti TW = 3 Index toxické nebezpečnosti látky pro půdní prostředí Kód toxicity AS= 3 (stanoveno na základě klasifikace CLP H411) Kód BS = 1 (kapalina, tenze par <0,03 MPa při 20°C) Index toxické nebezpečnosti látky TS = 3 Index toxické nebezpečnosti pro biotickou složku prostředí Kód toxicity AB = nízká (stanoveno na základě klasifikace CLP H332) Index pro biotu B = 1 (kapalina, tenze par <0,03 MPa při 20°C) Index toxické nebezpečnosti pro biotickou složku TB = 1 Index nebezpečí hořlavosti látky s dopadem na biotickou složku prostředí Látka zařazena do skupiny FR=1 (hořlavá kapalina H226, tenze par <0,03 MPa při 20°C) 2.2.4

Stanovení indexů zranitelnosti životního prostředí

Stanovení zranitelnosti vodního prostředí – povrchové vody Index zranitelnosti povrchových vod ISW = 1 (v areálu je kanalizace ústící do ČOV) Stanovení zranitelnosti vodního prostředí – podzemní vody Hodnocení horninového prostředí = 2 (nepravidelné střídání průlinových převážně jemně písčitých až jílovitých kolektorů a izolátorů) Charakteristika pokryvu = 2 (rozsah málo propustných až nepropustných antropogenních navážek) Stupeň ochrany = 1 (PHO v oblasti nevyhlášeno) Vodohospodářský význam kolektoru = 2 (jednotlivé malé odběry pro individuální zásobování při omezené spotřebě) Index zranitelnosti podzemních vod IUW = 2 (7 bodů) malá zranitelnost. Stanovení zranitelnosti půdního prostředí Index zranitelnosti půdního prostředí IS = 2 (Slabě náchylné, Nivní půdy) Stanovení zranitelnosti biotických složek prostředí Index zranitelnosti biotických složek prostředí IB = 3 (Lesy)



2.2.5

Strana 71/149

Syntéza indexů nebezpečnosti látky a indexů zranitelnosti ŽP

Výpočet indexů toxicity pro povrchové vody ITSW Tento index je vypočten syntézou indexů zranitelnosti povrchových vod, indexu toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí a indexu zranitelnosti půdního prostředí dle níže uvedeného vzorce. ITSW = max. ((TW+ISW)/2; (TW+ISW+IS)/3) Kde:

TW

Index toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí

ISW

Index zranitelnosti povrchových vod

IS

Index zranitelnosti půdního prostředí

ITSW = 2,7 Výpočet indexů toxicity pro podzemní vody ITUW Tento index je vypočten syntézou indexů zranitelnosti podzemních vod, indexu zranitelnosti půdního prostředí a indexu toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí. ITUW = (TW+IUW+IS)/3 Kde:

TW

Index toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí

IUW

Index zranitelnosti podzemních vod

IS


ITUW = 2,3 Výpočet indexů toxicity pro biotickou složku prostředí ITB Tento index je vypočten syntézou indexů zranitelnosti biotické složky prostředí a indexu toxické nebezpečnosti látky pro biotickou složku prostředí. ITB = (TB+IB)/2 Kde:

TB

Index toxické nebezpečnosti látky pro biotickou složku prostředí

IB

Index zranitelnosti biotické složky prostředí

ITB = 2 Výpočet indexů toxicity pro půdní prostředí ITS Tento index je vypočten syntézou indexu toxické nebezpečnosti látky pro půdu a indexu zranitelnosti půdního prostředí. ITS = (TS+IS)/2 Kde:

TS

Index toxické nebezpečnosti látky pro půdní prostředí

IS


ITS = 2,5



Strana 72/149

Výpočet indexů dopadu hořlavé látky na biotickou složku prostředí IFE Tento index je vypočten syntézou indexu zranitelnosti biotické složky prostředí a indexu nebezpečí hořlavosti látky pro biotickou složku prostředí. IFR = (FR+IB)/2 Kde:

FR

Index toxické hořlavosti látky pro biotickou složku prostředí

IB

Index zranitelnosti biotické složky prostředí

IFR = 2 2.2.6

Stanovení kategorií závažnosti havárie na ŽP

Odhad max. množství úniku motorové nafty (přítomnost záchytného systému) byl proveden výše na množství 5 t. Stanovení kategorie závažnosti havárie únikem toxické látky pro povrchové vody Množství látky uniklé do ŽP m = 5 t (kategorie 5-10 t) ITSW = 2,7 (zaokrouhleno na 3) Kategorie závažnosti havárie pro povrchové vody – C (výrazný dopad na povrchové vody). Stanovení kategorie závažnosti havárie únikem toxické látky pro půdní prostředí Množství látky uniklé do ŽP m = 5 t (kategorie 5-10 t) ITS = 2,5 (zaokrouhleno na 3) Kategorie závažnosti havárie pro biotickou složku prostředí – C (výrazný dopad na půdní prostředí). Stanovení kategorie závažnosti havárie únikem toxické látky pro podzemní vody Množství látky uniklé do ŽP m = 5 t (kategorie 5-10 t) ITUW = 2,3 (zaokrouhleno na 2) Kategorie závažnosti havárie pro povrchové vody – B (malý dopad na podzemní vody). Stanovení kategorie závažnosti havárie únikem toxické látky pro biotickou složku prostředí Množství látky uniklé do ŽP m = 5 t (kategorie 5-10 t) ITB = 2 Kategorie závažnosti havárie pro biotickou složku prostředí – B (malý dopad na biotickou složku). Stanovení kategorie závažnosti havárie únikem hořlavých látek pro biotickou složku prostředí Množství látky uniklé do ŽP m = 5 t (kategorie 5-10 t) IFR = 2 Kategorie závažnosti havárie pro biotickou složku prostředí únikem hořlavých látek – A (zanedbatelný dopad na biotickou složku).



2.2.7

Strana 73/149

Závěr a aplikace výsledků posouzení závažnosti havárie s vlivem na ŽP

Závažnost potenciální havárie uniklé nebezpečné látky pro životní prostředí byla v jednotlivých kategoriích závažnosti vyhodnocena jako výrazný dopad C (2×), malý dopad B (2×) a zanedbatelný dopad A (1×). Možnost masivního úniku látek nebezpečných pro životní prostředí bylo, provedeným posouzením, vyloučeno. Vzhledem k zabezpečení činnosti nepropustnými zpevněnými plochami a záchytným systémem (záchytné a havarijní jímky) je pravděpodobnost úniku a vzniku dopadů na hodnocené složky uvažována v kategorii I. velmi málo pravděpodobné. Obrázek 19

Výsledná matice rizika

Po dosazení vypočtených hodnot a relevantních údajů dospějeme k závěru, že dopady případné havárie spojené s únikem motorové nafty do hodnocených složek ŽP jsou ve všech kategoriích závažnosti hodnoceny jako přijatelné riziko. Posouzení vlivu látek nebezpečných pro životní prostředí bylo tímto konstatováním ukončeno.



3

Hodnocení rizik

3.1

Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií.

Strana 74/149

Na základě výsledků výběrové metody bylo konstatováno, že v objektu UNION CONSULTING s.r.o. se nevyskytují závažné zdroje rizika ve smyslu této metody, a které by bylo nutné podrobně analyzovat a hodnotit. Z tohoto zjištění je možné vyvodit závěr, že riziko plynoucí z výskytu hořlavých látek, je hodnoceno jako přijatelné. Stejné hodnocení bylo prokázáno i provedenou analýzou „H&V Index“ jako výsledek zhodnocení závažnosti vlivu na životní prostředí. Zařízení obsahující látky podporující hoření se v objektu nevyskytují.

3.2

Celkové hodnocení rizika objektu

Jako nejnebezpečnější činnosti, které by se za určitých okolností mohly rozvinout až v závažnou havárii pro životní prostředí, jsou manipulace související s příjmem a výdejem skladovaných látek. Bezpečnému průběhu nejrizikovějších činností a eliminaci případných havarijních stavů a jejich následků napomáhají zejména realizovaná preventivní bezpečnostní opatření a stanovené bezpečné postupy pro provozovanou činnost. Vzhledem k dosaženému hodnocení – PŘIJATELNÉ RIZIKO lze považovat činěná a plánovaná preventivní technická, bezpečnostní, organizační a protipožární opatření za plně DOSTATEČNÁ a nastavený systém PZH za dostatečný, účinný a adekvátní reálnému riziku, které zdroje rizika situované v objektu představují.

4

Seznam informačních zdrojů

4.1

Seznam veřejně publikovaných informačních zdrojů použitých při analýze rizik

V rámci analýzy rizika byly použity tyto standardní a doporučené metodiky: –

selektivní metoda výběru závažných ZR [4],

–

metodika posouzení závažnosti vlivu na ŽP „H§V index“ [5].

4.2

Seznam nepublikovaných informačních zdrojů použitých při analýze rizik

Pro analýzu a hodnocení rizik nebyly použity žádné nestandardní metodiky.


Bezpečnostní zpráva Část IV

Část IV. 1

Strana 75/149

Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie

Popis zásad a celkových cílů PZH

Cíle/úkoly PZH jsou řešeny Příručkou PZH 01 následovně: Ø Z přezkoumání systému řízení PZH vedením provozovny vyplývají cíle/úkoly PZH, včetně odpovědných osob a termínů. Tyto cíle/úkoly PZH se aktualizují na základě výsledků přezkoumání systému řízení PZH. Závaznost těchto cílů/úkolů pro celou společnost je dána jejich schválením na poradě vedení provozovny. Cíle PZH jsou stanovovány pro všechny oblasti systému řízení PZH (uvedené v kapitole 2). Ø Aktuální cíle/úkoly PZH jsou zaměstnancům společnosti přístupny u ředitele provozovny. Ø Odpovědnost za návrhy cílů a cílových hodnot PZH nese vedoucí provozu. Veškeré návrhy cílů musí být odsouhlaseny ředitelem provozovny. Ø Vedení společnosti je odpovědné za vytvoření podmínek a zdrojů pro plnění schválených cílů a úkolů PZH prostřednictvím plánu investic, plánu oprav a údržby, plánu kontrol a plánu školení, za výběr nejvhodnější varianty řešení schválených cílů a úkolů PZH, za průběžné hodnocení jejich realizace a řešení vzniklých problémů.



2

Strana 76/149

Politika PZH

Politika PZH UNION CONSULTING s.r.o.:

Základní strategií společnosti UNION CONSULTING s.r.o. je dosáhnout takové úrovně bezpečnosti, aby její činností nemohlo dojít k ohrožení života a zdraví zaměstnanců a obyvatel v okolí, majetku a životního prostředí. Naplnění této strategie bude dosaženo aktivním uplatňováním systému řízení PZH, jehož základním cílem je každého zaměstnance společnosti nechat jednat systémově, preventivně a spoluodpovědně při všech činnostech provozovaných společností pro prevenci vzniku havárie, omezování rizik či odstraňování následků havárie. Všechny činnosti budou vykonávány v souladu s právními předpisy a podnikovými pravidly. Prosazování postupů dle systému řízení PZH je nedílnou součástí odpovědnosti zástupců vedení a všichni zaměstnanci se účastní soustavného zdokonalování systému řízení PZH. V rámci aktivního dodržování systému řízení PZH plní požadavky systému nejen zaměstnanci, ale všichni lidé přítomni v prostorách objektu. Snahou společnosti UNION CONSULTING s.r.o. je podpora oboustranné komunikace nejen uvnitř společnosti, ale i mezi společností a veřejností. Politika prevence závažných havárií poskytuje rámec pro stanovení cílů a úkolů PZH, pro jejich vyhodnocování a zohledňování výsledků při plánování. Systém řízení prevence závažných havárií je vyhodnocován za pomoci cílů a úkolů a následně revidován formou přezkoumání. Stanovené postupy tak zajišťují základní rámec pro proces trvalého zlepšování systému řízení PZH a havarijní připravenosti ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o. Pro dosažení cílů politiky PZH společnost přiděluje přiměřené prostředky. Systém řízení PZH je implementován do integrovaného systému řízení ISO norem.

3

Informace o veřejné přístupnosti politiky PZH

Dostupnost Politiky PZH je dána interním dokumentem Příručka PZH 01, která ukládá: Ø Politika PZH je formulována s důrazem na dostatečnou srozumitelnost pro interní i externí zainteresované strany. Ø Je volně dostupná zaměstnancům i pracovníkům dodavatelů služeb na vrátnici provozovny a na jednotlivých pracovištích. Ø Vedoucí pracovník odpovídá za dostupnost politiky PZH na pracovišti. Cílem společnosti UNION CONSULTING s.r.o. pro oblast systému řízení PZH je informování veřejnosti o politice PZH.



4

Uvedení konkrétních cílů a úkolů PZH

4.1

Cíle a zásady v oblasti lidské zdroje v objektu a jejich řízení

Strana 77/149

Cíl: Informování veřejnosti o politice PZH Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín plnění:

konec kalendářního roku

Ukazatel:

doklad o zaslání politiky PZH za účelem jejího zveřejnění

Cíl: Zajistit uzavření pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie podle zákona o prevenci závažných havárií Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín plnění:

do 100 dnů od schválení bezpečnostní zprávy, dále každoročně

Ukazatel plnění:

uzavřená pojistná smlouva

Cíl:

Proškolení všech zaměstnanců v oblasti PZH.

Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín:

periodicky 1x za 2 roky

Ukazatel:

záznamy o školení zaměstnanců

4.2

Cíle a zásady v oblasti řízení provozu objektu

Cíl: Přepracování provozních řádů pro objekty s rizikem vzniku závažné havárie za účelem popsání postupů ve všech fázích provozu (najíždění, běžný provoz, přechodné odstávky, havarijní odstávky, opětovné najíždění, trvalé odstavení, likvidace). Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín plnění:

říjen 2008 - splněno

Ukazatel:

zapracované fáze provozu do provozních řádů objektů s rizikem vzniku závažné havárie

4.3

Cíle a zásady v oblasti řízení změn v objektu

Cíl: Dodržování systému řízení změn dle pravidel, postupů a odpovědností definovaných v Příručce PZH 01. Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín plnění:

trvale, počínaje dnem schválení bezpečnostní zprávy

Ukazatel:

realizace změn podléhající změnovému řízení dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií.



4.4

Strana 78/149

Cíle a zásady v oblasti havarijního plánování

Cíl: Aktualizace dokumentace havarijního plánování dle nových poznatků z analýzy rizik Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín plnění:

každoročně

Ukazatel:

aktualizované dokumenty havarijního plánování

4.5

Cíle a zásady v oblasti sledování a hodnocení plnění cílů

Cíl: Zavedení pravidelných kontrol rizikových pracovišť s důrazem na oblast PZH Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín plnění:

trvale, počínaje dnem schválení bezpečnostní zprávy

Ukazatel:

provedení kontrol, včetně případných zápisů z kontrol a přijatých nápravných a preventivních opatření

Cíle a zásady v oblasti audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH

4.6

Cíl: Předložení zprávy o přezkoumání systému řízení PZH vedení společnosti a aktualizace cílů/úkolů PZH. Odpovědnost:

ředitel provozovny

Termín plnění:

1x ročně ke konci roku

Ukazatel:

schválená zpráva o přezkoumání systému řízení PZH vedením, včetně aktualizovaných cílů a úkolů PZH

Cíl:

Provedení vnitřního auditu systému řízení PZH.

Odpovědnost:

ředitel provozovny (příp. smluvní externí organizace)

Termín plnění:

1x ročně ke konci roku

Ukazatel:

zpráva z auditu systému řízení PZH

Zásady PZH jsou řešeny interním předpisem Příručka PZH 01 následovně: Ø Plánování konkrétních činností vedoucích ke zlepšení bezpečnostního profilu společnosti je prováděno na základě stanovených zásad a cílů v oblasti PZH. Vedení provozovny zformulovalo na základě výsledků analýzy legislativních a jiných požadavků a analýzy stávajícího stavu bezpečnosti ve společnosti závazné zásady PZH, rozdělené do následujících tematických okruhů. Systém řízení PZH Pro naplňování politiky PZH a pro dosažení požadované úrovně bezpečnosti provozu si společnost vytyčuje cíle.



Strana 79/149

Předmětem plánování je soustavná identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik a související požadavky právních předpisů. Pro dosažení cílů a úkolů PZH a udržování systému řízení PZH zajišťuje vedení provozovny vhodné podmínky a přiděluje přiměřené zdroje. Lidské zdroje a jejich řízení Veškeré činnosti jsou vykonávány v souladu s legislativními požadavky. Každý zaměstnanec jedná systémově, preventivně a spoluodpovědně při všech činnostech provozovaných společností pro prevenci vzniku havárie, omezování rizik a odstraňování následků havárie. Všichni zaměstnanci jsou seznámeni s politikou a cíli PZH a jsou pravidelně, prokazatelně proškolováni. Do systému řízení PZH jsou zahrnuti i dodavatelé a veškeré osoby nacházející se v areálu provozovny. Společnost podporuje oboustrannou komunikaci pro podávání informací z oblasti PZH. Řízení rizik Společnost dbá na průběžnou identifikaci a hodnocení všech zdrojů nebezpečí, pravidelné provádění kontrol provozu a odstraňování bezpečnostních rizik u technicko organizačních postupů a operací. Rizika vzniku závažných havárií jsou systematicky a plánovitě regulována přijímáním vhodných opatření. K monitorování účinnosti opatření je zaveden systém kontrol. Řízení provozu Pracovní postupy a návody jsou navrhovány a pravidelně přezkoumávány kompetentními osobami. K plnění pracovních úkolů jsou zaměstnanci proškoleni a mají odpovídající odbornou způsobilost. K zajištění bezpečného provozu je plánem zajištěn vhodný systém údržby. Řízení změn Veškeré změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu a z hlediska legislativních požadavků. Pravidla řízení změn jsou využívána při návrhu a realizaci nových zařízení a procesů. Havarijní plánování Společnost zabezpečuje přiměřené prostředky pro zvládání havarijních situací. Dokumenty havarijního plánování jsou aktualizovány dle zjištěných potřeb. Všichni zaměstnanci jsou proškolováni z postupů při mimořádných událostech. Zaměstnanci jsou seznamováni s výsledky havarijních cvičení.



Strana 80/149

Sledování plnění programu Plnění zásad, cílů a úkolů PZH je průběžně sledováno a vyhodnocováno vedoucími pracovníky. Veškerá záznamy systému řízení PZH jsou evidovány a pravidelně vyhodnocovány. Systém řízení PZH je dokumentován a pravidelně vyhodnocován. Kontrola a audit Efektivnost systému řízení PZH a plnění cílů PZH je prověřováno pravidelnými audity a kontrolami. Na základě výsledků kontrol a auditů je program PZH přezkoumáván, případně revidován vedením provozovny. Procesu soustavného zdokonalování systému PZH se zúčastňují všichni zaměstnanci.

5

Účelnost cílů a zásad a politiky PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Základem systému řízení PZH v UNION CONSULTING s.r.o. je systematické plánování, které vychází především z: − přezkoumání systému řízení PZH, − provedení důkladné analýzy zdrojů rizik spojených s činností provozovatele, − analýzy veškerých činností majících vliv na omezení rizik závažné havárie, − hodnocení účinnosti a efektivnosti existujících opatření, − přezkoumání dosavadních zkušeností s nehodami u vytipovaných činností, − identifikace a provedení analýzy plnění odpovídajících právních a ostatních požadavků, Ø Tím je zajištěno, že cíle a zásady prevence závažné havárie a omezení jejich možných následků odpovídají charakteru zdrojů rizik a rizik závažných havárií.

6

Místo PZH v systému řízení

Prevence závažné havárie je ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o. chápána jako samostatná oblast postavená na úroveň integrovanému systému řízení a oblastem požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Uvedené kategorie respektuje, vychází z nich a doplňuje je s cílem zajištění celkové bezpečnosti při provozované činnosti. Základním dokumentem pro oblast prevence závažné havárie je Příručka PZH 01, která je interní normou pro plnění cílů a úkolů v oblasti PZH a pro systém řízení PZH v objektech společnosti.


Bezpečnostní zpráva Část V

Část V.

Strana 81/149

Popis systému řízení bezpečnosti

I.

Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti

1

Charakteristika systému řízení bezpečnosti

Systému řízení bezpečnosti je řešen Příručkou PZH 01 následovně: Ø Ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o. je zaveden integrovaný systém řízení norem dle ČSN EN ISO 9001: 2001, ČSN EN ISO 14001: 2005, ČSN OHSAS 18001:2008 a ČSN ISO/IEC 27001:2014. Ø Systém řízení PZH respektuje požadavky legislativy v oblasti PZH a obou norem. Systém řízení PZH je definován postupy uvedenými v základním dokumentu systému řízení PZH – Příručce prevence závažných havárií a souvisejících dokumentech. Ø Systém řízení PZH ve společnosti je nastaven tak, aby respektoval a dodržoval tento model trvalého zlepšování:

Předmětem systému řízení PZH jsou následující oblasti: a) lidské zdroje a jejich řízení b) řízení provozu c) řízení změn d) havarijní plánování e) sledování plnění programu f) audit a kontrola Ø Základem systému řízení PZH v UNION CONSULTING s.r.o. je systematické plánování, které vychází především z přezkoumání systému řízení PZH, z provedení důkladné analýzy zdrojů rizik spojených s činností provozovatele, z analýzy veškerých činností majících vliv na omezení rizik závažné havárie, z hodnocení účinnosti a efektivnosti existujících opatření a z přezkoumání dosavadních zkušeností s nehodami u vytipovaných činností. Tím je zajištěno, že



Strana 82/149

cíle a zásady prevence závažné havárie a omezení jejich možných následků odpovídají charakteru zdrojů rizik a rizik závažných havárií. Ø Pro určení odpovědností za jednotlivé činnosti v oblasti PZH byla vedením společnosti přijata a schválena Matice odpovědností systému řízení PZH (vydána jako příloha Příručky PZH 01)

2

Struktura a přehled vnitřních předpisů

Příručka PZH 01 k systému řízení ukládá: Ø Společnost má dokumentovány postupy pro řízení jak interní tak i externí dokumentace. Interní dokumenty se dělí do 3 úrovní: Úroveň A – politika PZH, příručka PZH a organizační integrovaná příručka systému řízení, příkazy ředitele, politika integrovaného systému řízení Úroveň B – směrnice a ostatní řády Úroveň C – instrukce, technologické pokyny (provozní řády), související a návazná dokumentace Všechny řízené dokumenty jsou označeny řízený dokument na titulní straně nebo na CD s číslem CD. CD, výtisk, dokument – jedná se o jakoukoliv podobu řízené dokumentace. Externí dokumenty Jedná se o dokumenty vzniklé mimo dokumentační systém společnosti, ale mající bezprostřední vztah k jejich tvorbě a systému řízení. Jedná se o: Ø Zákonné předpisy Ø Technické normy Ø Návody k údržbě a obsluze Ø Bezpečnostní listy Ø Projektová dokumentace Ø Registr jiných požadavků Ø Vojenská jakostní specifikace Ø Ostatní externí dokumentace Pravidla pro schvalování, přezkoumání aktuálnosti, vhodnosti, účelnosti a správnosti, provedení identifikace, zajištění distribuce, uchovávání dokumentů, druhy, tvorba a řízení záznamů se řídí způsobem popsaným ve směrnicích SM 01 – Řízení dokumentů a záznamů. Směrnice SM 01 – Řízení dokumentů a záznamů ukládá: Ø Povinnosti vydavatele Ø Povinnosti zpracovatele Ø Řízení interní a externí dokumentace Ø Zásady tvorby dokumentace Ø Sběr podkladů a informací Ø Posouzení dokumentace Ø Schválení dokumentace Ø Vydání dokumentace Ø Změny a revize dokumentace Ø Evidence, uchovávání a skartace dokumentace Ø Řízení záznamů



Strana 83/149

Přehled dokumentace systémů řízení PZH a integrovaného systému řízení dle norem pro jednotlivé tematické oblasti: Název dokumentu

Označení

oblast: 1 Celkové cíle a zásady prevence závažné havárie Příručka PZH

PZH 01

Integrovaná příručka systému řízení

Pk 01

oblast: 2 Systém řízení bezpečnosti Příručka PZH

PZH 01

Pracovní řád

Ř 01

Řízení dokumentů a záznamů

SM 01

Interní audity

SM 04

Směrnice ISMS

SM 13

Havarijní připravenost a reakce

SM 16

oblast: 3 Organizace prevence závažných havárií – řízení lidských zdrojů a normy jejich řízení Příručka PZH

PZH 01

Pracovní řád

Ř 01

Organizační řád

Ř 02


SM 01

Interní audity

SM 04

oblast: 4 Řízení provozu Příručka PZH

PZH 01

Pracovní řád

Ř 01

Organizační řád

Ř 02


SM 01

Interní audity

SM 04

Ochrana životního prostředí

SM 07

Směrnice pro zabezpečení jakosti přijímaného, skladovaného a vydávaného zboží

SM 08


SM 16

Provozní řád - Manipulační sklad leteckého petroleje, železniční stáčiště leteckého petroleje,Úložiště LP

TP 1/1-2014

Provozní řád – Sklad PHM Vrbice I

TP 1/14-2013

Provozní řád – Objekt P-3. Sklad motorové nafty, úložiště motorové nafty

TP 1/3-2014



Strana 84/149

Provozní řád - Výdejna APH

TP 1/4-2008

Provozní řád – pro provoz parního čištění železničních cisteren

TP 1/16-2014

Provozní řád - Chemická čistírna odpadních vod

TP 1/6-2014

Provozní řád – Biologická čistírna odpadních vod, Sorpční odlučovač ropných látek

TP 1/7-2008

Provozní řád - Kolejová váha

TP 1//8-2011

Provozní řád - Laboratoř

TP 1/20-2013

Provozní řád – náhradní zdroj

TP 1/15-2006

Provozní řád – sorpční odlučovač ropných látek

TP 1/17-2009

Provozní řád - Vlečka

TP 1/13-2013

oblast: 5 Řízení změn Příručka PZH

PZH 01


SM 01

oblast: 6 Havarijní plánování Příručka PZH

PZH 01


SM 01

Plánování EMS

SM 06

Ochrana životního prostředí

SM 07


SM 16

Havarijní plán pro pro případ havárií na povrchových nebo podzemních vodách

TP 2/1-2013

oblast: 7 Sledování plnění programu Příručka PZH

PZH 01

Pracovní řád

Ř 01

Interní audity

SM 04

oblast: 8 Kontrola a audit Příručka PZH

PZH 01


SM 01

Interní audity

SM 04



Strana 85/149

Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům

3

Příručka PZH 01 – udává: Ø Platná aktuální verze bezpečnostní zprávy, dalších dokumentů dle zákona o prevenci závažných havárií a vybraných předpisů týkajících se PZH, je zaměstnancům i pracovníkům externích organizací působících v objektu, k dispozici u ředitele provozovny.

4

Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti

4.1

Proces posuzování rizik závažné havárie

Způsob identifikace zdrojů rizik (nebezpečí), provedení posouzení rizik závažné havárie řeší Příručka PZH 01 následujícím způsobem: Ø Účelem tohoto procesu ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o. je zajistit postup identifikace všech zdrojů rizik, které vznikají vlivem činností a služeb společnosti, určit jejich priority podle předem stanovených kritérií a významné zdroje rizik promítnout v rámci systému řízení PZH do stanovených cílů, které vyplývají z přezkoumání systému řízení PZH v rámci trvalého zlepšování systému řízení PZH. Ø Analýza, ocenění a hodnocení rizik je proces vyhledávání, posuzování a vyhodnocení zdrojů rizik dle požadavků zákona o prevenci závažných havárií a jeho prováděcích předpisů. Identifikace zdrojů rizik (nebezpečí) o Všichni zaměstnanci jsou povinni vyhledávat a zaznamenávat rizika možného vzniku havárií (tzn. ohrožení života a zdraví osob, okolního prostředí nebo majetku společnosti) a informovat o nich přímého nadřízeného. o Vedoucí provozu zajistí posouzení identifikovaných rizik, provedení následné analýzy a hodnocení identifikovaného zdroje rizika a realizaci následných opatření. Analýza a hodnocení rizik (nebo její aktualizaci) se provádí: o pro všechny stávající zařízení včetně navazujících zařízení – zajistí vedoucí provozu, o pro všechna nová zařízení a související stavební projekty – zajistí vedoucí provozu, o v případě, že dochází ke změnám definovaným zákonem o prevenci závažných havárií (změna technologie, změna množství či druhu skladované nebezpečné látky apod.) – zajistí vedoucí provozu, o v případě, že dochází ke změně technologického postupu, změně na zařízení nebo jiné operaci, která může ovlivnit bezpečnost technologického procesu, objektu či zařízení s rizikem vzniku ZH – zajistí vedoucí provozu, o v případě, že v objektu či zařízení s rizikem vzniku ZH vznikla nehoda, před jejich znovuuvedením do provozu nebo se takovéto zařízení stane nestabilní či nezpůsobilé – zajistí vedoucí provozu. Ø Potenciální příčinou nebo ovlivňujícím faktorem iniciačních událostí a rozvojů závažné havárie může být také selhání a chybování lidského činitele v rámci



Ø

Ø Ø

Ø

Ø Ø

4.2

Strana 86/149

výkonu některých pracovních pozic (funkcí). V rámci hodnocení a analýzy rizik se provádí analýza lidského činitele. Na základě výsledků analýzy rizik jsou navržena přiměřená opatření. U nových projektů musí být splněna a zdokumentována všechna navržená opatření před uvedením zařízení do provozu, pro opatření navržená na stávající zařízení musí ředitel provozovny stanovit plán na odstranění nedostatků. Tento plán musí obsahovat název zařízení, požadovanou úpravu, odpovědnou osobu a termín splnění. Ověření analýzy rizik se na stávajících zařízeních provádí periodicky v rámci auditu systému řízení PZH. K hodnocení a posuzování rizik jmenuje ředitel provozovny pracovní tým. Před zahájením analýzy rizika se setká vedoucí týmu s vedoucím provozu a zástupcem projekčního útvaru. Cílem schůzky je stanovení cíle analýzy rizika a příprava týmu. Před zahájením analýzy rizik musí být určena také použitá metoda analýzy rizik, účastníci, datum a důvod analýzy rizik a způsob řešení nalezených nedostatků. Členové pracovního týmu jsou určeni dle konkrétních požadavků na analýzu rizik. Při provádění analýzy rizika musí tým splňovat tyto požadavky: o Vedoucí týmu musí být proškolen v technikách analýzy rizik o Členové týmu musí být vhodně zvolení odborníci se znalostí posuzovaného zařízení vzhledem ke své specializaci o Musí být dostupná potřebná dokumentace Pro analýzu a hodnocení rizik závažné havárie byly použity metody veřejně publikované, uznávané a doporučované v ČR a Evropské Unii. Společnost UNION CONSULTING s.r.o. zajišťuje podmínky pro dosahování shody provozních činností s požadavky na bezpečnost tak, aby byla plněna ustanovení jednotlivých právních norem v oblasti PZH. Tuto shodu zabezpečuje omezováním rizik vzniku závažné havárie, a to především: o systematickým vyhledáváním zdrojů rizika a jejich posouzením z hlediska standardních i nestandardních provozních podmínek, o trvalým výcvikem zaměstnanců a jejich motivací, o zajištěním potřebných zdrojů pro rozvoj systému řízení bezpečnosti, o stanovením, zavedením a udržováním bezpečných provozních postupů a kontrolních činností, o zavedením a pravidelným hodnocením kvality způsobů a prostředků komunikace, o řízením záznamů a dokumentace, potřebné k prokazování shody činností se specifikovanými požadavky systému řízení PZH, o sledováním, pravidelnou kontrolou a vyhodnocováním stavu v oblasti bezpečnosti a PZH a jeho trvalým zlepšováním formou nápravných a preventivních opatření.

Proces zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti

Příručka PZH 01 ukládá pravidla a postup systému prověřování bezpečnostního managementu následujícím způsobem: Ø Posouzení účinnosti, vhodnosti a stability systému řízení PZH, vyhodnocení plnění cílů a úkolů PZH, které slouží ke zlepšování stavu v oblasti PZH ve společnosti, se



Strana 87/149

provádí pravidelně v rámci přezkoumání systému řízení PZH vrcholovým vedením společnosti

4.3

Proces sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Nedílnou součástí bezpečnostní politiky je znalost a dodržování příslušných právních a ostatních předpisů v oblasti PZH zaměstnanci na všech pracovištích provozovny. Ø Vedoucí provozu sleduje a eviduje právní normy a předpisy týkající se ochrany ŽP, požární ochrany, BOZP a PZH. Dále je transformuje do vnitropodnikových postupů, seznamuje s nimi odpovědné zaměstnance a kontroluje jejich praktickou aplikaci.

4.4

Definování cílů a úkolů v oblasti PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Stanovení cílů a úkolů PZH, jejich přezkoumání a aktualizace je součástí přezkoumání systému řízení PZH ve společnosti. Ø Odpovědnost za návrhy cílů a cílových hodnot PZH nese vedoucí provozu. Veškeré návrhy cílů musí být odsouhlaseny ředitelem provozovny. Ø Zprávu o přezkoumání systému řízení PZH předkládá ředitel provozovny vedení společnosti, které se vyjadřuje k efektivnosti a vhodnosti systému řízení PZH, k jeho reálnosti, úplnosti a k dostatečnosti kontrolních mechanismů systému. V případě potřeby uloží vedení další cíle a termíny (včetně pracovníků, kteří jsou odpovědni za jejich provedení). Ø Cíle PZH, včetně odpovědností, termínů a ukazatelů plnění se po schválení na poradě vedení provozovny stávají závaznými. O výsledcích z přezkoumání systému řízení PZH a o nově přijatých cílech a úkolech PZH informuje ředitel provozovny vedoucí úseků a ti následně své podřízené.

4.5

Stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Vedení společnosti zodpovídá za vytvoření podmínek a zdrojů pro plnění stanovených cílů a úkolů PZH prostřednictvím plánu investic, plánu oprav a údržby, plánu kontrol a plánu školení. Ø Kromě pravidelně monitorovaných a vyhodnocovaných ukazatelů stavu bezpečnosti ve společnosti jsou pro jednotlivé cíle (pokud je to možné) nadefinovány a stanoveny vyhodnotitelné ukazatele (měřitelné parametry).

4.6

Proces určování prioritních úkolů

Příručka PZH 01 – udává: Ø Zavádění a harmonizace systému řízení bezpečnosti PZH v UNION CONSULTING s.r.o. jsou zajišťovány vedoucími zaměstnanci společnosti a externími konzultanty v oblasti bezpečnosti technologií a managementu průmyslových rizik. Ø Odpovědnosti a pravomoci týkající se jednotlivých kroků zavádění systému řízení PZH jsou rozepsány v Příručce PZH 01. Klíčové odpovědnosti vedoucích



Strana 88/149

pracovníků v oblasti řízení PZH jsou přehledně zpracovány do Matice odpovědností systému řízení PZH. Časový harmonogram zavádění systému řízení v UNION CONSULTING s.r.o.: o Úvodní přezkoumání stavu bezpečnosti - splněno o Závazek a stanovení politiky PZH - splněno o Stanovení odpovědností a pravomocí na úseku PZH - splněno o Identifikace nebezpečí, analýza a hodnocení rizik závažné havárie - splněno o Určení priorit v omezování stávajících rizik – splněno o Stanovení cílů/úkolů v oblasti PZH, stanovení vyhodnotitelných ukazatelů, parametrů a kritérií pro hodnocení jejich plnění a účinnosti realizovaných opatření – prvotní stanovení cílů/úkolů PZH splněno, dále je prováděno pravidelně při přezkoumání systému řízení PZH stanovování cílů a úkolů na následující rok, včetně uvedení termínů jejich plnění, odpovědných osob a ukazatelů jejich splnění o Vytvoření bezpečnostní zprávy PZH – splněno

4.7

Provádění kontrol na všech stupních řízení

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Kontrola a přezkušování dodržování principů PZH a průběžné prověřování plnění stanovených cílů a úkolů PZH je realizována na všech pracovištích. Ø Důraz je kladen na prevenci vzniku neshod v rámci systému PZH na všech úrovních řídícího, provozního nebo kontrolního procesu společnosti, dále pak na použití nápravných opatření a na efektivní odstranění již vzniklých neshod. Za provádění kontrol funkčnosti systému PZH odpovídá ředitel provozovny a vedoucí provozu. Ø V rámci systému PZH se pak jedná především o pravidelné kontroly a trvalé vyhodnocování stavu v oblastech: o ochrany zdraví a bezpečnosti osob při práci, ochrany ŽP, požární ochrany a havarijní připravenosti, o bezpečnosti pracovních metod a postupů a jejich provázanosti. Ø Za kontrolu stavu plnění cílů/úkolů PZH dle termínů plnění dílčích úkolů a za návrh nápravných opatření v případě zjištěné neshody zodpovídá osoba odpovědná za plnění daného cíle PZH. Ø Kontrolní činnost, způsob identifikace příčin nesplněných úkolů a zavedení pravidel přijímání příslušných nápravných opatření je podrobně popsána v kapitolách Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a systémem řízení bezpečnosti a Audit systémem řízení bezpečnosti a politiky PZH.

4.8

Zajištění technických, finančních a lidských zdrojů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Vedení společnosti UNION CONSULTING s.r.o. zajišťuje odpovídající zdroje nezbytné k ustavení a udržování kvalitního systému řízení PZH a jeho dalšího zlepšování. Ø Za účelem plnění programu zajišťuje ředitel provozovny po dohodě s vedením společnosti: o potřebné lidské zdroje, včetně jejich zastupitelnosti, o potřebné finanční zdroje pro možnost realizace vytyčených cílů/úkolů PZH, o potřebné materiální zdroje pro možnost realizace vytyčených cílů/úkolů PZH,



Strana 89/149

o kvalitní metody, pracovní postupy a organizační podporu pro možnost realizace vytyčených cílů/úkolů PZH. Ø Je-li na základě přezkoumávání systému řízení PZH vedením společnosti identifikována případná potřeba zdrojů, jsou tyto následně plánovitě a včas přidělovány. Zdroje, které se týkají oblasti systému řízení PZH plánuje ředitel provozovny na návrh vedoucích zaměstnanců. Ředitel provozovny projedná návrhy zdrojů s vedením společnosti.

4.9

Zajištění rezervních zdrojů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Na náklady na odstraňování škod vzniklých v důsledku havárií má společnost k dispozici přiměřené prostředky. Ø Za zajištění potřebných zdrojů pro možnost realizace mimořádných opatření v oblasti PZH odpovídá dle matice odpovědností systému řízení PZH ředitel provozovny po dohodě s vedením společnosti.



II.

Tematické oblasti systému řízení bezpečnosti

1

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení

1.1

Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií

1.1.1

Pracovní pozice zaměstnanců s vlivem na omezování rizik

Strana 90/149

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Za zajištění péče o bezpečnost a PZH a za dodržování předpisů na tomto úseku zodpovídá ředitel provozovny ve spolupráci s vedoucím provozu. Za dodržování zásad PZH jsou zodpovědní všichni zaměstnanci společnosti. Ø Pracovní pozice, které se především podílí na omezování rizik závažných havárií ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o. jsou: o Ředitel provozovny o Vedoucí provozu Ø Ředitel provozovny v souladu s požadavky zákona o prevenci závažných havárií: o schvaluje politiku PZH o schvaluje cíle/úkoly PZH po projednání na poradě vedení o předkládá zprávu o přezkoumání systému řízení PZH vedením o navrhuje nápravná a preventivní opatřeních plynoucí z přezkoumání systému řízení PZH o zodpovídá za aktuálnost Bezpečnostní zprávy dle zákona o prevenci závažných havárií, jako vrcholového dokumentu systému řízení PZH o zajišťuje po dohodě s vedením společnosti čerpání zdrojů o odpovídá za zdokonalování systému řízení PZH Ø Vedoucí provozu v souladu s požadavky zákona o prevenci závažných havárií: o navrhuje cíle/úkoly PZH o zpracovává zprávu o přezkoumání systému řízení PZH vedením o navrhuje nápravná a preventivní opatřeních pro zdokonalení systému řízení PZH o zajišťuje aktuálnost Bezpečnostní dokumentace dle zákona o prevenci závažných havárií, jako vrcholového dokumentu systému řízení PZH o navrhuje řediteli provozovny čerpání zdrojů o zajišťuje zdokonalování systému řízení PZH o zajišťuje školení v oblasti PZH o provádí prohlídky jednotlivých zařízení, vyhledává, posuzuje a hodnotí rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců společnosti a navrhuje případná nápravná opatření Ø Vedení společnosti je nositelem odpovědnosti za implementaci politiky prevence závažných havárií, vytvoření, zavedení a údržbu systému řízení PZH souladu s požadavky zákona o prevenci závažných havárií. 1.1.2

Organizační a funkční schéma

Organizační schéma funkcí a vazeb řídícího managementu, popisy pracovních funkcí a kvalifikační požadavky pro jednotlivé funkce jsou součástí řádu Ř 02 – Organizační řád. Pravomoci a odpovědnosti za klíčové činnosti vedoucích pracovníků v oblasti PZH jsou zpracovány v Matici odpovědností systému řízení PZH, která je uvedena dále, viz kapitola 1.2.



Strana 91/149

Organizační schéma funkcí a vazeb řídícího managementu, popisy pracovních funkcí a kvalifikační požadavky pro jednotlivé funkce jsou součástí řádu Ř 02 – Organizační řád. vedení společnosti jednatel 1 linie řízení

provozovna ředitel 2 linie řízení

administrativa

vedoucí provozu dispečer skladu

laboratoř

ostraha skladu

skladištní skupina II

provozní skupina

řidiči

3. linie řízení

skladištní skupina I

Funkce je zahrnuta do systému řízení PZH zcela Funkce je zahrnuta do systému řízení PZH částečně

1.1.3

Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců

Jmenný seznam vedoucích pracovníků provozovny dalších zaměstnanců podílejících se na omezování rizik závažných havárií (vč. jejich zastupitelnosti a tel. kontaktů) je uložen u ředitele provozovny a volně přístupný i na vrátnici. 1.1.4

Bezpečnostní pravidla pro externí subjekty

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Povinností dodavatelů je doložit, že jsou schopni splnit požadavky na bezpečnost činností a služeb a na kvalifikovaný způsob provedení sjednané práce také z hlediska PZH. Ø Dodavatelé jsou během vykonávaných prací a po jejich ukončení vyhodnoceni (je hodnoceno mimo jiné dodržování požadavků z oblasti PZH). Ø Firma má pak povinnost před uzavřením smlouvy předložit k ověření technologický postup, doklady způsobilosti pracovníků a doklady způsobilosti



Strana 92/149

firmy pro provádění uvedené činnosti. Součástí smlouvy pak musí být kromě základních náležitostí také: o způsob předání pracoviště o způsob - postup provádění prací o stanoveny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví o kontrola prováděných prací o odevzdání a převzetí prací o seznam pracovníků provádějící práce Ø V případě, že zákazník požaduje činnosti nad rámec standardních postupů, musí být tyto požadavky zajištěny v rámci přezkoumání smlouvy či objednávky také z hlediska bezpečnosti a prevence vzniku ZH. 1.1.5

Prověřování kvalifikace externích subjektů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Zaměstnanci dodavatelů a externích subjektů jsou v rozsahu nutném pro výkon jejich činnosti seznamováni s bezpečnostními předpisy společnosti UNION CONSULTING s.r.o. Ø Všichni externí pracovníci před zahájením činností na některém ze zařízení společnosti, jsou prokazatelně seznámeni s manipulací s technologií skladu a bezpečnostními, požárními a provozními předpisy vztahujícími se na dané zařízení. Bez absolvování daného školení nemůže cizí pracovník provádět jakoukoliv činnost na technologii provozovny. Ø Kontrola dodržování bezpečných postupů u dodavatelů a externích subjektů je řešena na místě prováděných prací pověřenými pracovníky provozního úseku. Ø Dozor nad činností zaměstnanců dodavatele, kteří se pohybují nebo pracují v prostorách společnosti a informování o potenciálních rizicích, která jsou s pracovištěm společnosti spojena, včetně dohod postupů a zodpovědnosti při úrazech, haváriích, škodách, likvidaci odpadů a používaní majetku a zdrojů společnosti zajišťuje vedoucí provozu. Ø Je-li nutno na pracovištích se zvýšeným požárním nebezpečím, nebezpečím výbuchu nebo úrazu zaměstnanců, provést mimořádně práce, které by toto nebezpečí mohly ještě zvýšit (svařování, práce s otevřeným ohněm), smí být tyto práce zahájeny až po vydání písemného příkazu (povolení), který vždy obsahuje způsob zajištění bezpečnosti prací a zaměstnanců, a za stálého dozoru. Ø O provedeném seznámení zaměstnanců cizích organizací je sepsán prokazatelný záznam s obsahem školení, datem a podpisem jak školeného tak školícího zaměstnance. 1.1.6

Projednávání problematiky PZH na úrovni vedoucích zaměstnanců

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Přezkoumání systému řízení PZH vedením se uskutečňuje 1x ročně. Ø Zprávu o Přezkoumání systému řízení PZH zpracovává vedoucí provozu. Ø Po projednání s ředitelem provozovny zprávu o Přezkoumání systému řízení PZH i se závěry předkládá ředitel provozovny vedení společnosti k projednání a schválení. Ø Přezkoumání systému řízení PZH je prováděno na poradě vedení společnosti. Vedení společnosti, projedná písemnou zprávu hodnotící systém řízení PZH, plnění cílů/úkolů PZH za uplynulé období a navrhne cíle a úkoly PZH pro následující období.



1.1.7

Strana 93/149

Seznamování zaměstnanců s PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Ø O výsledcích z přezkoumání systému řízení PZH a o nově přijatých cílech a úkolech PZH informuje ředitel provozovny vedoucí úseků a ti následně své podřízené. Vedoucí úseků musí být s přezkoumáním systému řízení PZH, včetně stanovených cílů/úkolů PZH, prokazatelně seznámeni.

1.2

Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích

Pravomoci a odpovědnosti vedení společnosti a vedoucích pracovníků jsou stanoveny v příručce PZH 01 -Příručka prevence závažných havárií. Odpovědnosti za klíčové činnosti vedoucích pracovníků v oblasti PZH jsou přehledně zpracovány v Matici odpovědností systému řízení PZH: Matice odpovědností systému řízení prevence závažné havárie v UNION CONSULTING s.r.o.

Činnosti: Odpovědnost v rámci vedení společnosti: za oblast PZH (vč.schválení Politiky PZH) za zajištění potřebných zdrojů pro zavedení, vývoj a aktuálnost systému řízení PZH za analýzu a hodnocení rizik objektů a zařízení za zajištění znalosti zaměstnanců ( dodavatelů ) o rizicích za zavedení, evidenci, vyhodnocení a sledování nápravných opatření v systému řízení PZH za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací za identifikování potřeb v oblasti výcviku PZH, zajištění výcviku a vyhodnocení jejich efektivnosti za zavedení klíčových kontrolních mechanismů systému PZH za zavádění systému řízení PZH, včetně sledování účinnosti za sledování funkčnosti systému řízení, vyhodnocování, provádění kontrol a auditu

1.2.1

Odpovědnosti a pravomoci vztahující se k činnosti: ředitel vedoucí provozní provozovny provozu mistr

Jednatel S S

S

O O S S O S S S *

O O O O O O O

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za provádění posouzení rizik závažné havárie

Viz výše uvedená matice odpovědností. 1.2.2

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za seznamování dodavatelů, externích subjektů a návštěvníků s existujícími riziky a s pravidly bezpečného výkonu činností nebo pohybu v objektu


Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských) pro zavedení a udržování systému řízení a jeho rozvoj


Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za proces zavádění a udržování systému řízení a jeho rozvoj

Viz výše uvedená matice odpovědností.



1.2.5

Strana 94/149

Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za identifikaci potřeb výcviku, zajištění a realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti


Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za sledování funkčnosti systému řízení, provádění jeho kontrol a auditů a vyhodnocování jeho účinnosti


Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit


Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací

Viz výše uvedená matice odpovědností.

1.3

Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání

1.3.1

Systém výběru zaměstnanců

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Pro obsazování pracovních míst na všech úrovních jsou zaměstnanci vybíráni dle kvalifikačních požadavků na konkrétní pozici. Ø Zvláštní důraz je kladen na odbornou způsobilost zaměstnanců, kteří vykonávají specializované činnosti v rámci systému PZH. Pro pracovní místa se speciálními nároky je nutno doložit odpovídající vzdělání a zkušenosti a prokázat schopnost zaměstnance provádět bezpečně činnosti s významnými bezpečnostními dopady. Ø O všech školeních se vedou záznamy v personálních spisech jednotlivých zaměstnanců. Ø Identifikace pracovních pozic s přímou vazbou na vznik závažné havárie byla provedena v rámci hodnocení a analýz rizik, kdy jsou vyhledávány a na základě scénářů a modelů definovány provozy, v nichž existuje potenciál vzniku závažné havárie s možnými následky mimo areál provozovatele nebo do složek životního prostředí. V takto vytipovaných místech se následně přistupuje k hodnocení stavu komponent spolehlivosti a možnosti chybování lidského činitele analýzou lidského činitele. Řád Ř 02 – Organizační řád ukládá: Ø uvádí konkrétní kvalifikační požadavky na jednotlivé profese 1.3.2

Zajištění rozvoje a udržování odborných znalostí a dovedností

Rozvoj a udržování potřebných odborných způsobilostí v souvislosti s pracovními úkoly, u nichž byla identifikována nebezpečí a rizika, je zajištěno pravidelným školením z oblasti PZH a pravidelným absolvováním odborných školení.



Strana 95/149

Příručka PZH 01 ukládá následující: Ø Všichni zaměstnanci jsou proškolováni podle jejich pracovního zařazení a dle povahy vyskytujících se pracovních rizik. Ø Specifická a zvláštní odborná školení zaměstnanců (protipožární, havarijní, první pomoc apod.) jsou součástí osnovy školení k základnímu zajištění bezpečnosti a ochrany. Ø Školení z oblasti PZH. Většina odborných způsobilostí v souvislosti s pracovními úkoly, u nichž byla identifikována nebezpečí a rizika, se ve společnosti týká oblasti požární ochrany. 1.3.3

Školení zaměstnanců

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Všichni zaměstnanci jsou proškolováni podle jejich pracovního zařazení a dle povahy vyskytujících se pracovních rizik Ø Zvláštní důraz je kladen na odbornou způsobilost zaměstnanců, kteří vykonávají specializované činnosti v rámci systému PZH. Ø S bezpečnými postupy a postupy v případě havarijní situace, dle kterých zaměstnanci závazně postupují, musí být prokazatelně seznámeni. Zaměstnanci jsou s postupy dokumentace havarijního plánování prokazatelně seznamováni při běžném školení Ø Všichni zaměstnanci jsou seznámeni s charakteristikami a postupem souvisejícím se vznikem havarijních situací na jejich pracovišti a jsou povinni v případě havarijní situace postupovat dle instrukcí, z nichž byli proškoleni. Ø Bezpečné postupy pro jednotlivé objekty či zařízení musí být dostupné všem zaměstnancům vykonávajícím předmětné provozní činnosti. K jednotlivým činnostem a postupům na zařízeních je na pracovištích uložen příslušný provozní předpis, dle kterého zaměstnanci závazně postupují a se kterým musí být prokazatelně seznámeni. Ø Povinnost vedoucích zaměstnanců je zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce. Ø Vedoucí zaměstnanci jsou povinni dbát o žádoucí růst kvalifikace těch zaměstnanců, které vede. Ø Profesní růst jednotlivých zaměstnanců je zajištěn: o u nových zaměstnanců zaškolením a praxí, kterou absolvují přímo na pracovišti. o u stálých zaměstnanců jsou jejich znalosti a způsobilosti udržovány a rozšiřovány podle potřeb na zvyšování kvalifikace. Ø Revize a úpravy plánu školení se provádí vždy v návaznosti na identifikovanou potřebu změny v oblasti vzdělání či výcviku jednotlivých zaměstnanců na základě: o výsledků analýz a hodnocení rizik o výsledků kontrol a auditů systému řízení PZH o na základě změn vnitropodnikových podmínek a pravidel platné legislativy o v rámci zlepšování způsobilosti zaměstnanců v návaznosti na preventivní či nápravná opatření.



Strana 96/149

Řád 01 – Pracovní řád ukládá: Ø Za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a rovněž ochrany životního prostředí odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí, vyplývajících pro ně ze zákoníku práce, předpisů o bezpečnosti práce a příslušných předpisů o ochraně životního prostředí. Ø Vedoucí zaměstnanci dále odpovídají za proškolení všech svých podřízených zaměstnanců z předpisů o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochraně životního prostředí, a to nejméně jedenkrát ročně. Ø Rovněž odpovídají za proškolení nových zaměstnanců před jejich nástupem do zaměstnání a v jeho průběhu podle příslušných předpisů a ve stanovených lhůtách. 1.3.4

Ověřování znalostí a dovedností u zaměstnanců

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Při nástupu do práce jsou nově přijatí zaměstnanci povinni zúčastnit se úvodního teoretického i praktického školení. Ø O teoretickém zaškolení musí být vyhotoven zápis, obsahující jednotlivé body školení. Zápis musí být podepsán školitelem a proškoleným zaměstnancem. 1.3.5

Dokumentování a vyhodnocování školení

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Školení zaměstnanců včetně ověření znalostí provádí vedoucí provozu nebo jím pověřená osoba. O absolvování školení je pořízem doklad s podpisy proškolených zaměstnanců, datem školení a podpisem školícího zaměstnance. Ø O provedeném seznámení zaměstnanců cizích organizací je třeba sepsat prokazatelný záznam s obsahem školení, datem a podpisem jak školeného tak školícího zaměstnance. Osnova je stejná jako pro úvodní školení nových zaměstnanců. Školení provádí vedoucí provozu nebo jím pověřený zaměstnanec s důrazem na možná rizika a jejich prevenci. V rozsahu nutném pro výkon jejich činnosti jsou zaměstnanci cizích organizací vykonávajících pracovní činnost nebo pohybujících se v prostorách společnosti seznamováni s bezpečnostními předpisy společnosti. 1.3.6

Školení v oblasti PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Základním předpokladem pro fungování systému řízení PZH, je vytvoření u všech zaměstnanců povědomí: o o požadavcích systému PZH a o politice PZH, o o jejich roli při dosahování stanovených cílů na zlepšování stavu bezpečnosti provozu společnosti a ochrany lidského zdraví, okolního prostředí i majetku společnosti v souladu s politikou PZH společnosti, o o významnosti dopadů jejich vlastní práce a aktivit na svou bezpečnost a zdraví, popřípadě na život a zdraví ostatních osob, o výhodách zlepšování osobní práce o o možných následcích, nejsou-li dodrženy specifikované pracovní a provozní postupy Ø Školení PZH je prováděno současně se školeními BOZP a PO. Osnova školení PZH je následující: o politika prevence závažné havárie



Strana 97/149

o způsob organizace prevence závažné havárie na pracovišti o identifikace nebezpečí, hodnocení a regulace rizika o specifická nebezpečí a zdravotní účinky expozice těmto nebezpečím o právní předpisy pro prevenci závažné havárie o způsoby ochrany před nebezpečím, bezpečnostní systémy a opatření o postupy a činnosti při mimořádných událostech Ø V rámci školení PZH jsou zaměstnanci prokazatelně seznamováni se schváleným programem PZH. Ø Revize a úpravy plánu školení se provádí vždy v návaznosti na identifikovanou potřebu změny v oblasti vzdělání či výcviku jednotlivých zaměstnanců na základě: o výsledků analýz a hodnocení rizik o výsledků kontrol a auditů systému řízení PZH o na základě změn vnitropodnikových podmínek a pravidel platné legislativy o v rámci zlepšování způsobilosti zaměstnanců v návaznosti na preventivní či nápravná opatření. Cílem společnosti UNION CONSULTING s.r.o. pro tuto oblast je proškolit všechny zaměstnance v oblasti PZH dle výše uvedené osnovy školení. 1.3.7

Školení v oblasti provozního zabezpečení

Personální obsazení směn pro provoz objektu/zařízení je personálně zajištěn pro všechny vyskytující se fáze provozu všech objektů/zařízení a je dáno provozními řády pro konkrétní objekt/zařízení. V mimopracovní době je navíc zajištěna hotovost pracovníků, se kterými se lze spojit v případě potřeby. 1.3.8

1.3.9

Vstupní školení Ø Praktické školení je prováděno přímo na pracovišti pod dohledem a vedením určeného zaměstnance. Délku zaučovací doby stanoví vedoucí úseku, není-li obecnými předpisy nařízeno jinak. Během praktického zaškolení musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen, především: o s bezpečnostními předpisy o technologickými postupy o únikovými a příjezdovými cestami o způsobem pohybu v objektu o s umístěním prostředků první pomoci o se způsobem protipožární ochrany pracoviště o ohlašováním mimořádné události Ø Bez ověření řádných znalostí bezpečnostních předpisů a technologických postupů platných pro přidělené pracoviště, nesmí být zaměstnanec zařazen k samostatné práci. Součástí školení je též instruktáž a vycvičení k poskytování první pomoci a protipožární ochrany. Průběžná školení

Průběžná a doplňovací školení se řídí pravidly uvedenými v předchozích kapitolách. Příručka PZH 01 ukládá: Ø Vstupní školení se provádí před zahájením práce nového zaměstnance nebo zaměstnance přeřazeného na jiné pracoviště.



Strana 98/149

Ø nastoupí-li zaměstnanec do nové funkce v mezidobí školení, musí být proškolen a přezkoušen před nástupem, nebyl-li v požadovaném rozsahu školen již v předcházející funkci. Ø Opakované školení, seznamování s novými předpisy a směrnicemi je prováděno vedoucím provozu nebo jim pověřenou osobou. O prokazatelném seznámení je proveden záznam na seznamovacím listě s podpisy seznámených a datem. Ø Těmito zásadami nejsou dotčeny povinnosti proškolování a opakovaného školení a ověřování znalostí u jiných technických profesí, u kterých je stanovena lhůta závazným předpisem jako např. řidiči z povolání, svářeči, obsluha tlakových nádob atd. 1.3.10

Školení zaměstnanců při převedení na jinou práci a při zavádění nových postupů a technologií

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Při přeřazení zaměstnance na jinou práci před zahájením práce se provádí vstupní školení v rozsahu školení pro nově přijatého zaměstnance (viz výše). Ø Zavádění nových postupů, technologií, materiálů, látek a zařízení provozu se řídí postupy řízení změn. Ø Zaměstnanec odpovědný za realizaci změny odpovídá za sestavení Plánu realizace, kde stanoví: o termíny realizace o osoby, které budou změnu realizovat o zdroje, které jsou nutné k realizaci změny o školení, která bude nutno provést v souvislosti se změnou Ø Součástí řešení i realizace změn jsou požadavky na školení zaměstnanců a zajištění jejich odborné způsobilosti. 1.3.11

Zvláštní výcvik

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Specifická školení zaměstnanců (protipožární, havarijní, první pomoc apod.) jsou součástí školení k základnímu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Školení je doplněno o rizika a jejich prevenci na daném pracovišti. O školení provede školitel záznam. Ø Za činnosti vyžadující zvláštní výcvik ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o. jsou považovány činnosti vyplývající ze zákona o požární ochraně. Ø Vedoucí provozu nebo jím pověřená osoba je povinen provádět školení zaměstnanců o požární ochraně a vést o školení příslušnou dokumentaci, soustavně seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy a vnitřními nařízeními, týkajícími se zajišťování požární ochrany na řízených pracovištích, zabezpečovat účast podřízených zaměstnanců na předepsaném školení, odborné přípravě a odborném výcviku v PO, zúčastňovat se v daných termínech školení vedoucích zaměstnanců v rozsahu schváleného tématického plánu a časového rozvrhu pro příslušné pracoviště. Ø Každý zaměstnanec je povinen zúčastňovat se školení o požární ochraně.



1.4

Přístup zaměstnanců k problematice PZH

1.4.1

Předkládání návrhů zaměstnanců v systému řízení PZH

Strana 99/149

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Jednotliví zaměstnanci mají možnost obracet se s různými připomínkami, které se týkají bezpečnosti provozu společnosti na své nadřízené nebo v případě nutnosti přímo na ředitele provozovny. Ø Vedoucí úseků v rámci svých porad navrhují nová zlepšení v oblasti PZH, příp. nápravná a preventivní opatření. Závěry z jednotlivých porad jsou předkládány řediteli provozovny, který přihlédne k provozním a finančním možnostem společnosti a v rámci trvalého zlepšování systému řízení PZH jsou přijímána příslušná opatření. O výsledcích projednání otázek PZH a následných opatřeních z oblasti PZH jsou zaměstnanci seznámeni vedoucím úseku v rámci další porady. Ø Každý zaměstnanec společnosti: o má povinnost dát podnět k přijetí bezpečnostních opatření, PO nebo NO řešících nedostatky zjištěné v pracovním procesu nebo jiné závady, které mohou ovlivnit systém řízení bezpečnosti, včetně poškození jejího bezpečnostního profilu a dobrého jména o má povinnost ihned informovat přímého nadřízeného o problémech na pracovišti, změnách zdravotního stavu, pracovních úrazech, provozních nehodách, haváriích, skoronehodách a zjištěných nedostatcích v oblasti PZH, které nedovede jednoduše odstranit sám o má povinnost při zjištění jakéhokoliv nedostatku či závady na zařízení, odchylky od předepsaného technologického režimu, které by mohly ohrozit bezpečnost zaměstnanců a bezpečnost provozovaného zařízení, při selhání bezpečnostních a ochranných systémů nebo při zjištění nutnosti nápravného opatření tuto skutečnost nahlásit svému nadřízenému o má povinnost ihned hlásit nadřízenému tzv. skoronehodu o má možnost předkládat návrhy na prevenci rizik nebo odstranění jejich zdrojů o má možnost obracet se s různými připomínkami, které se týkají bezpečnosti provozu společnosti na své nadřízené nebo v případě nutnosti přímo na ředitele provozovny 1.4.2

Akceptování návrhů zaměstnanců provozu

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Projednávání celkového stavu v oblasti PZH na úrovni vedení společnosti bude prováděno v rámci přezkoumání systému řízení PZH. Ø Projednávání otázek PZH se vedoucími úseků a přijímání následných opatřeních provádí ředitel provozovny v rámci svých porad. Vedoucí úseků následně zajišťují informování o projednání otázek PZH a přijatých opatřeních své podřízené zaměstnance. Ø Informování zaměstnanců o politice, cílech a opatřeních v oblasti PZH zodpovídá vedoucí provozu. Ø Za informování zaměstnanců o požadavcích legislativy, o pracovních postupech, o řešení zjištěných nebo nahlášených závad, úrazů, upozornění na skoronehody, které se dotýkají jejich pracoviště apod., zajišťuje a zodpovídá přímý nadřízený zaměstnance, který je povinen pro informování využívat veškeré standardní informační zdroje a podle okolností a závažnosti zvolit vhodnou formu.



Strana 100/14 9

Ø Společnost UNION CONSULTING s.r.o. klade důraz na vymezení způsobu výměny informací, týkajících se bezpečnosti práce, požární ochrany, ochrany životního prostředí a systému PZH mezi útvary a pozicemi ve společnosti, a rovněž vůči externím partnerům. Obecně lze komunikaci v UNION CONSULTING s.r.o. v oblasti PZH rozdělit na tyto úrovně: o komunikace mezi zaměstnanci o komunikace s orgány státní správy, samosprávy a dotčených orgánů o komunikace s třetími stranami (obyvatelstvo, investoři, zákazníci, obchodní partneři) Ø Způsob komunikace zaměstnanců je popsán ve směrnicích, řádech, v provozních předpisech či havarijních plánech, které kromě odpovědností a pracovních instrukcí definují i formy komunikace a spojení. Ø Velký důraz je kladen rovněž na externí komunikaci. Do této kategorie spadá komunikace s dodavateli, zákazníky, bankami, pojišťovnami, obyvateli regionu a zástupci veřejné správy. Společnost UNION CONSULTING s.r.o. klade důraz na všestrannou komunikaci. Za kompletní poskytování informací o PZH a bezpečnostním profilu společnosti orgánům státní správy, informování důležitých partnerů, dodavatelů, zákazníků a jednatele společnosti zodpovídá ředitel provozovny. Poskytnutí potřebných informací vyžaduje od kompetentních zaměstnanců. 1.4.3

Motivační nástroje zaměstnanců provozu

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Za motivaci zaměstnanců v oblasti PZH formou osobních úkolů, mimořádného osobního ohodnocení apod. zodpovídají vedoucí úseků s cílem: o zainteresovat a získat zaměstnance k péči o bezpečnost práce a o omezování rizik závažné havárie, k dodržování všech instrukcí v oblasti PZH apod. o zvýšit zájem zaměstnanců pracovat bezpečněji a aktivně spolupracovat s vedoucím při zlepšování bezpečnostních a preventivních opatření na pracovišti o získat zájem zaměstnanců a využívat jejich podnětů k identifikování nových, dosud nezdokumentovaných rizik, se kterými se zaměstnanci setkávají v pracovním procesu Ø Při odměňování zaměstnanců jsou vedoucí úseků povinni přihlížet také k tomu, jak byly plněny požadavky k zajištění bezpečnosti práce a PZH 1.4.4

Přístup zaměstnanců k vyhodnocení úkolů z oblasti PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Ø O výsledcích z přezkoumání systému řízení PZH a o nově přijatých cílech a úkolech PZH informuje ředitel provozovny vedoucí úseků a ti následně své podřízené. Vedoucí úseků musí být s přezkoumáním systému řízení PZH, včetně stanovených cílů/úkolů PZH, prokazatelně seznámeni. Ø Přezkoumání systému řízení PZH a jeho výsledky jsou přístupné k nahlédnutí všem zaměstnancům u ředitele provozovny. Ø Způsob komunikace zaměstnanců je popsán rovněž v provozních řádech jednotlivých provozů, v provozních či havarijních řádech, kde jsou kromě pokynů uvedena i důležitá telefonní čísla.


Strana 101/14 9


2

Řízení provozu objektu

2.1

Posuzování provozních činností z hlediska PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Veškeré změny provozních činností, změny na zařízeních/objektech, změny pracovních, technických a technologických postupů jsou již ve fázi návrhu posuzovány odpovědnými osobami z hlediska jejich možného vlivu na bezpečnost, ochranu zdraví nebo životního prostředí i z hlediska souladu s legislativou. Rizikové činnosti a operace jsou popsány a zdokumentovány. Práce, pro které je předepsána zvláštní kvalifikace, jsou svěřovány jen zaměstnancům, kteří mohou tuto kvalifikaci prokázat. Ø Povinnost posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti se řídí dle pravidel uvedených v tomto dokumentu, závazném pro oblast PZH ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o., a to následovně: o Odpovědným za přezkoumání provozních činností z hlediska PZH je ředitel provozovny, který k tomu pověřuje vedoucího provozu. o Provozní a projektové dokumenty podléhají připomínkovému řízení. o Za posuzování činností před uvedením do provozní praxe zodpovídá vedoucí provozu. o Vedoucí provozu sleduje a eviduje na svém úseku nové normy a předpisy, seznamuje s nimi odpovědné zaměstnance a kontroluje jejich praktickou aplikaci v provozní praxi.

2.2

Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie

Příručka PZH 01 ukládá: Pro jednotlivé identifikované rizikové činnosti existují dokumenty – provozní řády – udávající bezpečné postupy – instrukce pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti: Název dokumentu

Označení

Provozní řád - Manipulační sklad leteckého petroleje, železniční stáčiště leteckého petroleje, úložiště LP

TP 1/1-2014

Provozní řád – Sklad PHM VRBICE I

TP 1/14-2013

Provozní řád – Objekt P-3, železniční stáčiště motorové nafty, Úložiště motorové nafty

TP 1/3-2014

Provozní řád - Výdejna APH

TP 1/4-2008

Provozní řád – pro provoz parního čištění železničních cisteren

TP 1/16-2014

Provozní řád - Chemická čistírna odpadních vod

TP 1/6-2014

Provozní řád – biologická čistírna odpadních vod, Sorpční odlučovač ropných látek

TP 1/7-2008

Provozní řád - Kolejová váha

TP 1//8-2011

Provozní řád - Laboratoř

TP 1/20-2013

Provozní řád – náhradní zdroj

TP 1/15-2006

Provozní řád – sorpční odlučovač ropných látek (VRBICE I)

TP 1/17/2009


Strana 102/14 9


Provozní řád - Vlečka

2.3

TP 1/13-2013

Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik ŽP

Přehled rizikových činností s vlivem na úroveň bezpečnosti nebo potenciálním zdrojem znečišťování ovzduší, vod a půd nebo jsou zdrojem odpadů:

RIZIKOVÉ ČINNOSTI

VLIV NA ÚROVEŇ ZNEČIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI OVZDUŠÍ

ZNEČIŠTĚNÍ VOD

ZNEČIŠTĚNÍ PŮD

ODPADY

Skladování PHL

ano

ano

ano

ano

ano

Příjem PHL

ano

ano

ano

ano

ano

Výdej PHL

ano

ano

ano

ano

ano

Manipulace

ano

ano

ano

ano

ano

Čištění ŽC

ano

ano

ano

ano

ano

Svařování

ano

ne

ne

ne

ano

2.4

Bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Zpracování a zavedení bezp. postupů pro identifikované rizikové činnosti se řídí dle následujících pravidel: o Provozní předpisy na úrovni společnosti řeší podmínky základních činností a jsou dále rozpracovány do základních provozních řádů pro konkrétní objekt. o Za zpracování této vrstvy dokumentace a její aktualizaci zodpovídá vedoucí provozu. o Za dodržování provozních řádů a identifikování potřeby změny v této oblasti odpovídá vedoucí provozu. o Pokyny pro případ havárií rozpracovává havarijní plán a požární poplachové směrnice. o Jednotlivé identifikované rizikové činnosti jsou popsány v provozních řádech, jejichž součástí jsou bezpečné postupy – instrukce pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti. Ø Veškeré postupy jsou navrhovány za spoluúčasti zaměstnanců a přezkoumávány pověřenými kompetentními osobami z hlediska plnění požadavků na jakost, PZH, bezpečnost práce, PO a ochranu ŽP. Ø Za přezkoumání nově vytvořených operací a pracovních postupů z hlediska BOZP nese odpovědnost vedoucí provozu.

2.5

Bezpečné postupy pro výkon provozních činností

Příručka PZH 01 ukládá: Pro jednotlivé identifikované rizikové činnosti existují provozní řády popisující bezpečné postupy – instrukce pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti. Přehled bezpečných postupů je uveden v kapitole 2.2.



2.6

Strana 103/14 9

Obsah bezpečných postupů

Příručka PZH 01 ukládá: Veškeré provozní řády pro objekty/zařízení s rizikem vzniku závažné havárie jsou zpracovávány s ohledem na nebezpečí spojená s nakládáním s látkami nebezpečnými životnímu prostředí, s důrazem na minimalizaci zatěžování životního prostředí nebezpečnými látkami a odpady a stejně tak na snižování míry rizika vzniku ekologických havárií a minimalizaci následků případné ekologické havárie.

2.7

Bezpečné postupy pro různé fáze provozování technologických zařízení

Objekty zařazené do skupiny B tuto podkapitolu 2.7 nezpracovávají.

2.8

Bezpečné postupy pro provádění údržby

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Pro zabezpečení trvalé způsobilosti procesních činností je ve společnosti zaveden systém plánování a bezpečného provádění preventivní údržby výrobního zařízení, běžných prohlídek, oprav a revizí. O těchto opravách a o způsobilosti výrobního zařízení jsou vedeny záznamy na úseku provozu. Ø Probíhají zde veškeré plánované kontroly, včetně pravidelných kontrol stavu objektu a zařízení, dle plánu kontrol, který určuje oblasti a frekvence kontrol, odpovědné osoby a způsob vyhodnocování kontrol.

2.9

Harmonogramy údržby, kontrol a revizí

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Vedoucí provozu vede evidenci všech revizi podléhajícím zařízení a udržuje je v provozuschopném stavu, ve spolupráci s mistrem zpracovává plán údržby, který obsahuje: o seznam objektů/zařízení podléhajících preventivním prohlídkám stanovení periodik a rozdělení úseků o údržbu elektrozařízení o revize hromosvodů o revize vyhrazených technických zařízení o pravidelné prohlídky a revize - strojní údržba dle objektů o revize tlakových nádob o metrologii o seznam vozidel, dopravních prostředků, mechanismů, doplňků a příslušenství Ø Vedoucí provozu vede o každé prováděné investiční a údržbové akci evidenci veškerých dokladů a záznamů k nim.



2.10

Strana 104/14 9

Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů

Příručka PZH 01 ukládá: Signalizační, bezpečnostní a regulační systémy pro konkrétní objekty/zařízení jsou uvedeny v příslušných provozních řádech objektů/zařízení včetně frekvence jednotlivých kontrol a revizí pro konkrétní systémy. Revize signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů jsou zahrnuty do plánu údržby. Běžnou údržbu a opravy zařízení zajišťuje provozní mistr s pracovníkem údržby. Opravy většího rozsahu, odborné opravy, periodické revize a prohlídky jsou smluvně zajišťovány externími firmami. Systémy, u nichž je frekvence revizí dána platnou legislativou v příslušné oblasti, jsou revidovány v souladu s touto legislativou. Přehled revizí daných legislativou je založen u vedoucího provozu.

2.11

Aspekty v bezpečných postupech

Příručka PZH 01 ukládá: Provozních řády obsahují aspekty možného ohrožení v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v provozu, opatření (technická a organizační) k zabránění požáru, výbuchu, opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou nebo při úniku látky do prostředí. Ø Osnova provozních řádů má následující strukturu: o účel o působnost o definice pojmů o textová část o popis zařízení o popis technologie o pokyny pro obsluhu (tj. základní a všeobecné povinnosti obsluhy, povinnosti při provádění pravidelné kontroly objektu/zařízení, základní povinnosti obsluhy před zahájením a během provozu) o bezpečnost a hygiena práce pro konkrétní objekt/zařízení (součástí této kapitoly je popis možného ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v provozu, pravidla nakládání s nebezpečnou látkou a opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou) o popis vodohospodářského zabezpečení objektu/zařízení a postup při havarijní situaci (součástí této kapitoly jsou opatření k zabránění a minimalizaci následků požáru, výbuchu, havárie a pro případ úniku nebezpečné látky do životního prostředí)

2.12

Soulad bezpečných postupů s předpisy výrobce zařízení a s právními předpisy

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení je zajištěn již ve fázi přípravy zpracování návrhu provozního řádu, kdy je na dodavateli (výrobci) zařízení požadováno zpracovat návrh provozního řádu pro dané zařízení. Zpracovatel návrhu provozního řádu má povinnost návrh provozního řádu



Strana 105/14 9

dodavatele (výrobce) zařízení při zpracování provozního řádu objektu/zařízení (bezpečných postupů, pravidel atd.) zohlednit. Ø Za sledování a evidenci právních a technických požadavků vztahujících se k objektům/zařízení společnosti UNION CONSULTING s.r.o., za jejich implementaci do provozní dokumentace, za informování zaměstnanců a za implementaci požadavků do provozní dokumentace je odpovědný vedoucí provozu. Ø Pro každý z rizikových objektů/zařízení existuje provozní řád, který je v souladu s platnými právními a dalšími závaznými požadavky. Odpovědnost za vypracování a aktualizaci provozních řádů nese vedoucí provozu. Kontrolu dodržování předpisů na příslušných pracovištích provádí vedoucí provozu a provozní mistr.

2.13

Zajištění účasti zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů

Směrnice SM 01- Řízení dokumentů a záznamů při zpracování bezpečných postupů ukládá: Ø Potřebu tvorby nového dokumentu (nebo jeho změny) oznámí písemně žadatel, kterým může být kterýkoliv zaměstnanec společnosti, cestou svého přímého nadřízeného řediteli provozovny. Ten po posouzení reálnosti požadavku a rozhodne o případném zpracování (změně) dokumentu. Ø Sběr podkladů a informací: Ředitelem pověřený zpracovatel zodpovídá za shromáždění veškerých potřebných podkladů pro zpracování návrhu dokumentu, zejména nezbytné legislativní dokumenty, systémové normy ČSN EN ISO, ČSN, nové technologické postupy a další potřebné podklady a další informace. Ø Zpracování analýzy: Po shromáždění všech materiálů zpracovatel prostuduje získané podklady, provede analýzu stávajícího stavu u společnosti a zpracovávané problematiky, zpracuje návrh dokumentu v souladu se závaznou strukturou dokumentu a nechá ji odsouhlasit vedoucím provozu. Ø Zpracování dokumentu: Ø Dokument zpracuje podle shromážděných podkladů určený zpracovatel. Průběh zpracování návrhu řídí vedoucí provozu, který případně určí organizační úseky, které spolupracují se zpracovatelem, resp. jim zadává ke zpracování dílčí části. Ø Zpracovatel dokumentu: o zajišťuje vyhotovení definitivního textu návrhu dokumentu v předepsaném obsahu a formě; o předkládá návrh dokumentu k redakci vedoucímu provozu, ten ke schválení řediteli společnosti. Ø Připomínkování – posouzení dokumentu: o Účelem připomínkového řízení je posoudit věcnou, odbornou a formální úroveň dokumentu, odstranit případné nedostatky a připravit jej ke schválení. Za řádný průběh připomínkového řízení odpovídá vedoucí provozu, který s konečnou platností rozhoduje případné rozpory. o Zpracovatel v přiměřené lhůtě před vlastním jednáním k připomínkám předkládá prostřednictvím vedoucího provozu účastníkům návrh dokumentu k prostudování. o Účastníci připomínkového řízení předkládají zpracovateli připomínky písemnou formou v požadovaném termínu, stvrzené svým podpisem. o Po ukončení připomínkového řízení zapracuje zpracovatel všechny odsouhlasené připomínky do dokumentu, zpracuje konečný návrh



Strana 106/14 9

dokument a předloží jej k redakci vedoucímu provozu, ten ho v definitivní podobě předkládá ke schválení řediteli provozovny. Ø Schválení dokumentu: Ředitel konečné znění dokumentu schvaluje. Ředitel schválí konečné znění dokumentu svým podpisem na určeném místě titulního listu dokumentu, nebo jej v případě nesouhlasu vrátí k doplnění

2.14

Dostupnost bezpečných postupů pro zaměstnance

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Bezpečné postupy pro jednotlivé objekty či zařízení jsou dostupné všem zaměstnancům vykonávajícím předmětné provozní činnosti. na jednotlivých objektech/zařízeních Ø K jednotlivým činnostem a postupům na zařízeních je na pracovištích uložen příslušný provozní řád, dle kterého zaměstnanci závazně postupují a se kterým musí být prokazatelně seznámeni.

2.15

Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Zaměstnanci musí být prokazatelně seznámeni s bezpečnými postupy a postupy v případě havarijní situace, dle kterých jsou zaměstnanci povinni postupovat. Ø Během praktického zaškolení, při nástupu nového zaměstnance či změně (pracovního zařazení, technologie, pracovních postupů apod.) musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen především s: o s bezpečnostními předpisy o technologickými postupy o únikovými a příjezdovými cestami o způsobem pohybu v objektu o s umístěním prostředků první pomoci o se způsobem protipožární ochrany pracoviště o ohlašováním mimořádné události Ø Teoretické vstupní školení provádí vedoucí provozu a vedoucí jednotlivých úseků. O zaškolení musí být vyhotoven zápis, obsahující jednotlivé body školení. Zápis musí být podepsán školitelem a proškoleným zaměstnancem. Praktické školení je prováděno přímo na pracovišti pod dohledem a vedením určeného zaměstnance. Bez ověření řádných znalostí bezpečnostních předpisů, technologických postupů a postupů při mimořádných situacích platných pro přidělené pracoviště a zaznamenání výsledku tohoto ověření nesmí být zaměstnanec zařazen k samostatné práci. Součástí školení je též instruktáž a vycvičení k poskytování první pomoci a dodržování pravidel BOZP a PO.

2.16

Prověřování znalosti bezpečných postupů u zaměstnanců

Povinností vedoucího provozu je zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce, pravidelně ověřovat jejich znalosti a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Příručka PZH 01 ukládá: Ø Prověřování znalosti bezpečných postupů u zaměstnanců je prováděno také v rámci kontrol přímého nadřízeného (mistra) a vedoucího provozu.



Strana 107/14 9

Ø Bezpečné postupy pro jednotlivé objekty či zařízení jsou dostupné všem zaměstnancům vykonávajícím předmětné provozní činnosti v jednotlivých objektech/zařízeních Ø K jednotlivým činnostem a postupům na zařízeních je na pracovištích uložen příslušný provozní řád, dle kterého zaměstnanci závazně postupují a se kterým musí být prokazatelně seznámeni.

2.17

Systém posuzování bezpečných postupů

Posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, s důrazem na podrobnost, odbornost a nestrannost tohoto posuzování je ve společnosti UNION CONSULTING s.r.o. řešen postupy řízení změn. Příručka PZH 01: Ø stanovuje postupy změnového řízení Ø podmiňuje posouzení každé plánované změny z hlediska jejího dopadu na zdraví a životy osob, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, životní prostředí, jakost, majetek, ekonomiku společnosti, to vše za dodržování legislativních a jiných požadavků Ø bez tohoto ohodnocení nesmí být žádná změna provedena Směrnice SM 01 – Řízení dokumentů a záznamů Ø definuje odpovědnosti a postupy tvorby nové dokumentace a ošetřuje změnového řízení dokumentace Ø dle tohoto předpisu je prováděno zpracování, připomínkování a změnové řízení veškeré dokumentace UNION CONSULTING s.r.o. Ø tato směrnice ošetřuje taktéž postupy tvorby nové dokumentace a změnové řízení stávající dokumentace.

2.18

Systém aktualizace bezpečných postupů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Systém aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky se řídí stejnými pravidly jako soulad zavedených bezpečných postupů s obecně platnými předpisy (viz. Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy). Ø Za sledování a evidenci právních a technických požadavků vztahujících se k objektům/zařízení společnosti UNION CONSULTING s.r.o., za jejich implementaci do provozní dokumentace, za informování zaměstnanců a za implementaci požadavků do provozní dokumentace je odpovědný vedoucí provozu.

2.19

Aktualizace bezpečných postupů na základě provozní praxe

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Neuspokojivé výsledky kontrol, auditů, prověřovacích a tematických cvičení a jiných zjištění nebo podnětů jsou podkladem pro přijetí nápravných nebo preventivních opatření. Ø Každý zaměstnanec společnosti má povinnost dát podnět k přijetí bezpečnostních opatření, PO nebo NO řešících nedostatky zjištěné v pracovním procesu nebo jiné



Ø

Ø

Ø

Ø Ø

Ø Ø

2.20

Strana 108/14 9

závady, které mohou ovlivnit systém řízení bezpečnosti, včetně poškození jejího bezpečnostního profilu a dobrého jména Dle povahy zjištěné příčiny podává konkrétní návrhy na nápravná a preventivní opatření vedoucí provozu, ředitel provozovny nebo auditor. V případě, že navrhovaná nápravná opatření a preventivní opatření mají podstatný vliv na hospodářskou činnost celé společnosti nebo jsou nápravná opatření většího investičního charakteru, musí být projednány na poradě vedení. Jako zdroje pro stanovení preventivních opatření slouží především: o nárůst stížností či upozornění na nedostatečnost stavu ze strany zaměstnanců o zhoršování bezpečnostních parametrů o zvyšování počtu neshod (nežádoucích událostí) o opakování se stejných neshod o identifikace možných rizikových stavů o výsledky kontrol a auditů PZH o výsledky prověřovacích a tematických cvičení o jiná zjištění nebo podněty Nápravná opatření se stanovují především v případě řešení závažných nebo opakovaných neshod. Jako zdroje pro stanovení nápravných opatření slouží především: o výsledky hodnocení stavu plnění cílů/úkolů PZH o výsledky monitoringu a měření o výsledky kontrol a auditů PZH o výsledky prověřovacích a tematických cvičení o výsledky přezkoumání systému řízení PZH vedením společnosti o jiné vhodné záznamy, zjištění nebo podněty k systému řízení bezpečnosti (např. časté opravy se stejnou příčinou neshody) o jiná zjištění nebo podněty Pokud jsou přijata nápravná a preventivní opatření, přistupuje se k přijetí nápravných či preventivních opatření. Uplatnění požadavku na opatření k nápravě, prevenci a zlepšování (ONPZ) o Vznik požadavku na ONPZ o Zaevidování a přezkoumání požadavku na ONPZ o Stanovení způsobu realizace ONPZ o Stanovení postupu realizace ONPZ o Realizace ONPZ o Uzavření ONPZ Evidence a archivace ONPZ Využívání informací z ONPZ

Dodržování bezpečných postupů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Za motivaci zaměstnanců v oblasti PZH formou osobních úkolů, mimořádného osobního ohodnocení apod. zodpovídají vedoucí úseků s cílem: o zainteresovat a získat zaměstnance k péči o bezpečnost práce a o omezování rizik závažné havárie, k dodržování všech instrukcí v oblasti PZH apod.



Ø Ø

Ø Ø

Strana 109/14 9

o zvýšit zájem zaměstnanců pracovat bezpečněji a aktivně spolupracovat s vedoucím při zlepšování bezpečnostních a preventivních opatření na pracovišti o získat zájem zaměstnanců a využívat jejich podnětů k identifikování nových, dosud nezdokumentovaných rizik, se kterými se zaměstnanci setkávají v pracovním procesu Při odměňování zaměstnanců jsou vedoucí úseků povinni přihlížet také k tomu, jak byly plněny požadavky k zajištění bezpečnosti práce a PZH. Zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technologických zařízení a ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování na pracovišti a stanovené pracovní postupy uvedené v provozních řádech. Za úkoly společnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci zodpovídají přímí nadřízení. Zaměstnanci jsou postihováni za nedodržení stanovených postupů týkajících se bezpečné práce. Porušení platných předpisů může mít za následek trestní postih a uplatnění náhrady škody dle platných právních předpisů.



3

Řízení změn v objektu

3.1

Řízení změn v technologických a technických řešeních

Strana 110/14 9

Řízení změn v technologických a technických řešeních je v objektu realizováno podle zásad a pravidel uvedených v Příručce PZH 01, podrobně viz kapitoly 3.6 až 3.10.

3.2

Řízení změn v provozních činnostech

Provozní činnosti jsou dány předmětem činnosti a jejich změny se nepředpokládají.

3.3

Řízení změn v programovacích systémech

Provozovaná činnost v objektu nevyužívá žádné programovací systémy.

3.4

Řízení změn v personálním obsazení

Řízení změn v personálním obsazení je v objektu realizováno podle zásad a pravidel uvedených v Příručce PZH 01, podrobně viz kapitoly 3.6 až 3.10.

3.5

Řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek

Provozovaná činnost v objektu nepodléhá žádným změnám vnitřních či vnějších podmínek.

3.6

Řízení změn z hlediska bezpečnosti

Veškeré změny provozních činností, změny na zařízeních/objektech, změny pracovních, technických a technologických postupů jsou již ve fázi návrhu posuzovány z hlediska jejich možného vlivu na bezpečnost, ochranu zdraví nebo životního prostředí i z hlediska souladu s legislativou. Práce, pro které je předepsána zvláštní kvalifikace, jsou plněny zaměstnanci, kteří mohou tuto kvalifikaci prokázat. Příručka PZH 01 ukládá: Ø Za posouzení každé změny (v technickém řešení, technologických postupech, programovém vybavení, personálním obsazení, vnějších podmínkách aj.) z hlediska bezpečnosti, která by mohla způsobit nebo ovlivnit vznik či následky ZH, již ve fázi návrhu, zodpovídá vedoucí provozu (v případě potřeby spolupracuje s úseky příp. odbornými osobami) Ø Při návrhu změny, která by mohla způsobit nebo ovlivnit vznik či následky ZH a proto je nutné zpracovat novou (resp. revidovat stávající) analýzu rizik Ø Změnu může navrhnout kterýkoliv zaměstnanec, skupina zaměstnanců, zaměstnanec externí firmy nebo zákazník. Ø Návrhy změny se obvykle hlásí přímému nadřízenému nebo vedoucímu provozu. Dle charakteru a rozsahu změny tato osoba rozhoduje, zda bude zpracován návrh na změnu, příp. zda bude změna řešena.

3.7

Personální odpovědnost v rámci procesu řízení změn

Odpovědnosti v souvilosti s řízením změn jsou popsány v Příručce PZH 01. Příručka PZH 01 ukládá: Ø Osoba odpovědná za návrh změny stanoví osoby odpovědné za realizaci.



3.8

Strana 111/14 9

Informování zaměstnanců o změnách

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Osoba, která odpovídá za definování změny (osoba, která změnu zadala), odpovídá také za stanovení osoby odpovědné za řešení změny a za její informování. Ø Zaměstnanec odpovědný za realizaci odpovídá za sestavení Plánu realizace, kde stanoví: o termíny realizace o osoby, které budou změnu realizovat o zdroje, které jsou nutné k realizaci změny o školení, která bude nutno provést v souvislosti se změnou Ø Součástí řešení i realizace jsou požadavky na školení zaměstnanců a zajištění jejich odborné způsobilosti.

3.9

Kontrolní činnosti po provedených změnách

Příručka PZH 01 ukládá: Schválení postupu řešení, průběhu kontroly změny: Ø Osoba, která změnu zadala je odpovědná za schválení resp. neschválení navrženého postupu řešení, včetně: o úplnosti a kvality podkladů pro schválení o vyjádření pracovníků dotčených změnou o harmonogramu řízení změny o navrženého průběhu kontrol o řešení a průběhu kontrol o osob odpovědných za realizaci Postup řešení změny a jeho průběžná kontrola: Ø Osoba odpovědná za řešení změny je povinna ověřit schválený postup řízení změn. Zhodnocení výsledků postupu řešení změny: Ø Osoba, která změnu zadala je povinna zhodnotit výsledky řešení a průběžné kontroly a navrhnout schválení, resp. neschválení realizace. V případě neschválení navrhne další postup. Schválení realizace změny: Ø Podklady pro schválení postupu realizace jsou: o stanovisko dotčených zaměstnanců (analýza rizik) o rozhodnutí vedení společnosti, příp. úseků Předání ke zkušebnímu provozu: Ø Osoba odpovědná za řešení změny odpovídá za předání ke zkušebnímu provozu, pokud povaha změny zkušební provoz vyžaduje.

3.10

Následná opravná opatření po provedených změnách

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Osoba odpovědná za realizaci změny je povinna ověřit a vyhodnotit výsledky zkušebního provozu, které předá osobě odpovědné za řešení změny. Ø Osoba odpovědná za řešení změny může v případě potřeby navrhnout další postup řízení změny.



4

Havarijní plánování

4.1

Zjišťování iniciačních událostí

Strana 112/14 9

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Ve společnosti je zaveden systém hlášení a evidence pracovních úrazů, požárů, ekologických havárií a dalších provozních nehod (dle platných předpisů v souladu s legislativními požadavky) s důrazem na nehody, které vznikly v důsledku selhání bezpečnostních systémů. Ø Provozní nehodou nebo havárií (podle rozsahu) se rozumí událost, kterou byly vážně ohroženy životy a zdraví osob nebo provoz zařízení. Mimořádnou událostí jsou též úniky ropných látek do terénu i bez havárie zařízení, pokud byly ohroženy nebo znečištěny spodní a povrchové vody, dále veškeré požáry. Ø Je povinností každého zaměstnance ihned informovat přímého nadřízeného o problémech na pracovišti, změnách zdravotního stavu, pracovních úrazech, provozních nehodách, haváriích, skoronehodách a zjištěných nedostatcích v oblasti bezpečnosti a PZH, které nedovede jednoduše odstranit sám. O nedostatcích, které sám odstranil, informuje dodatečně nadřízeného. Ø Povinnost každého zaměstnance je při zjištění jakéhokoliv nedostatku či závady na zařízení, odchylky od předepsaného technologického režimu, které by mohly ohrozit bezpečnost zaměstnanců a bezpečnost provozovaného zařízení, při selhání bezpečnostních a ochranných systémů nebo při zjištění nutnosti nápravného opatření tuto skutečnost neprodleně nahlásit svému nadřízenému Ø Údaje z hlášení o provozních závadách na zařízení přebírá vedoucí provozu a zajišťuje odstranění takto vzniklé neplánované opravy v dostatečném časovém intervalu dle důležitosti. Ø S bezpečnými postupy a postupy v případě havarijní situace, dle kterých zaměstnanci závazně postupují, musí být prokazatelně seznámeni. Zaměstnanci jsou s postupy dokumentace havarijního plánování prokazatelně seznamováni při běžném školení Ø Všichni zaměstnanci jsou seznámeni s charakteristikami a postupem souvisejícím se vznikem havarijních situací na jejich pracovišti a jsou povinni v případě havarijní situace postupovat dle instrukcí, z nichž byli proškoleni.

4.2

Identifikace iniciačních událostí při změně podmínek

Příručka PZH 01 ukládá: Pracovníci provozu mají přehled o všech hodnotách důležitých provozních veličin z provozu – teploty, tlaky, výšky hladin, stav čerpadel, stav armatur, stav aditivace, stav čerpání atd. Všechny tyto hodnoty pracovníci provozu vyhodnocují dle zadaných provozních podmínek – překročení teploty, max. a min. hladiny, překročení tlaků, start a vypnutí čerpadel, start a vypnutí aditivačních čerpadel a množství vydaného aditiva, průtok PHL atd. TP 2/1-2013 - Havarijní plán pro případ havárií na povrchových nebo podzemních vodách: Ø Odchylky od zadaných podmínek jsou vyhodnocovány pracovníky obsluhy, kteří mají povinnost okamžitě uvědomit velitele Ochranné směny, který již provede další vyrozumění dle havarijního plánu.



Strana 113/14 9

Ø Havarijní družstvo neprodleně zahájí práce na opatřeních k minimalizaci následků, likvidaci havárie a následných opatřeních podle konkrétní havarijní situace a připraveného havarijního plánu. Všichni zaměstnanci jsou seznámeni s postupem souvisejícím se vznikem havarijních situací na jejich pracovišti a jsou povinni v případě havarijní situace postupovat dle instrukcí, z nichž byli proškoleni.

4.3

Podněty zaměstnanců a ostatních subjektů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Kterýkoli zaměstnanec společnosti: o má povinnost dát podnět k přijetí nápravného nebo preventivního opatření řešící nedostatky zjištěné v pracovním procesu nebo jiné závady, které mohou ovlivnit systém řízení PZH o má možnost předkládat návrhy na prevenci rizik nebo odstranění jejich zdrojů o má možnost obracet se s různými připomínkami, které se týkají bezpečnosti provozu společnosti na své nadřízené nebo v případě nutnosti přímo na ředitele provozovny Ø Podněty mohou být získány také od externích organizací, správních úřadů, záchranných složek a jiných.

4.4

Opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie

Společnost, jejíž činnost představuje vznik ekologických rizik ve vztahu k ohrožení kvality povrchových a podzemních vod a kontaminace horninového prostředí, jsou povinny zabezpečit si účelný, operativní a kvalifikovaný systém provádění zásahů v případech vzniku provozních havárií ekologického charakteru. V podmínkách provozovny společnosti UNION CONSULTING s.r.o. se především jedná o vodohospodářské havárie, způsobené úniky ropných látek do okolního prostředí. Příručka PZH 01 ukládá: Ø Snižování následků skutečné havárie je zajištěno důsledným uplatňováním havarijních postupů a plánů opatření, dle kterých musí zaměstnanci jednat, včasným zásahem jednotek PO, efektivním využíváním všech dostupných způsobů spojení a dostatečnou zásobou informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku závažné havárie. Ø Ke zvýšení operativnosti a spolehlivosti dosavadního systému řízení havarijní připravenosti platí: o Havarijní vodohospodářský plán o Dokumentace požární ochrany o Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo zařízení Opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie jsou definovány v TP 2/12004 - Havarijní plán pro případ havárií na povrchových nebo podzemních vodách následovně: Ø osoba, která zjistí jakýkoliv únik ropných látek je povinna, pokud je to v jejich silách, odstranit příčinu úniku a zabránit jeho šíření. První zásah směřuje zejména



Ø Ø Ø Ø Ø Ø

Ø

4.5

Strana 114/14 9

k zajištění požární bezpečnosti to je hlavně k vyloučení možnosti vzniku požáru nebo výbuchu v zasaženém prostoru. Především je nutno zajisti vypnutí přípojky elektrického proudu. zjištěný únik je nutno ihned oznámit vedoucímu Ochranné směny s udáním doby místa zjištěného úniku a s provedenými opatřeními vedoucí Ochranné směny vyšle na místo vedoucího havarijního družstva a velitele hasičů Po zjištění rozsahu havarijního úniku podá ochranná směna informaci řediteli provozovny o místě a rozsahu úniku, ohrožených prostorech a provedených opatřeních ředitel provozovny oznámí ropnou havárii referátu životního prostředí městského úřadu Chrudim, policii ČR v případě rozsáhlejší havárie, kterou nebude možno likvidovat vlastními silami, povolá Hasičský záchranný sbor Chrudim. Po povolání sil a prostředků pro likvidaci úniku zpracuje ředitel prvotní hlášení. Prvotní hlášení se podává neprodleně faxem nejpozději do 2 hodin od zjištění úniku závadných látek v tomto rozsahu: o lokalita, ve které k havárii došlo o den a hodina vzniku ropné havárie o druh a množství látky, příčina úniku o které objekty, vodní toky a zdroje byly znečištěny o jaká opatření byla provedena k zamezení dalšího úniku o jaká bezpečnostní opatření byla provedena a jaká je nutno provést o zda byly vyrozuměny všechny orgány Součástí Havarijního plánu pro likvidaci havarijních úniků ropných látek jsou dále: o obecná ustanovení s popisem míst možného vzniku havárie o kontakty na jednotlivé pohotovostní pracovníky v pracovní i mimopracovní době o popis okamžitých opatření včetně rozdělení dle jednotlivých objektů o následná opatření o bezpečnostní a hygienická opatření

Materiálně technické prostředky a lidské zdroje pro případy závažných havarijních situací

Přehled o dopravních, technických, havarijních prostředcích a zásahových materiálech použitelných při závažných havarijních situacích je uveden v části VI. Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie Ø v kapitole č. 1 Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících riziko vzniku závažné havárie Ø kapitole č. 3 Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů. Přehled o lidských zdrojích použitelných při závažných havarijních situacích je uveden taktéž v části VI. Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie, kapitole č. 3 Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, včetně disponibilních lidských zdrojů.



4.6

Strana 115/14 9

Spolupráce s externími subjekty

Formy externí spolupráce s jinými podniky, záchrannými složkami, ostatními zainteresovanými subjekty příp. s armádou, při zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací je uvedena v části VI. Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie, kapitole č. 4 Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků sloužících ke zmírnění a omezení následků závažné havárie, vč. disponibilních lidských zdrojů.

4.7

Přehled spojení se složkami IZS

Informace o spojení se složkami IZS jsou uvedeny v části VI. Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie, kapitole č. 5 Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu.

4.8

Přehled spojení s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi

Informace o spojení s odbornými pracovišti orgánů státní správy (ČIŽP, Povodí, KÚ aj.) jsou uvedeny v části VI. Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků závažné havárie, kapitole č. 5 Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu.

4.9

Přehled spojení na určené zaměstnance

Kontakty na pohotovostní pracovníky a obsluhy jsou uvedeny v Havarijním plánu pro likvidaci havarijních úniků ropných látek.

4.10

Činnosti a odpovědnosti zaměstnanců

Součástí všech provozních řádů pro konkrétní objekty a zařízení jsou také pokyny pro obsluhu, možné ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v provozu a pravidla bezpečnosti a hygieny práce pro konkrétní objekt/zařízení. Pokyny pro prvotní zásah zaměstnanců a informování HZS při havarijních stavech, včetně odpovědností jsou popsány v Havarijním plánu pro likvidaci havarijních úniků ropných látek (podrobně je obsah dokumentu uveden v kapitole 6.6 Postupy a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie). TP 2/1-2013 - Havarijní plán pro případ havárií na povrchových nebo podzemních vodách: Ø Osoba, která zjistí jakýkoliv únik ropných látek je povinna, pokud je to v jejich silách, odstranit příčinu úniku a zabránit jeho šíření. První zásah směřuje zejména k zajištění požární bezpečnosti to je hlavně k vyloučení možnosti vzniku požáru nebo výbuchu v zasaženém prostoru. Především je nutno zajisti vypnutí přípojky elektrického proudu. Ø Odchylky od zadaných podmínek jsou vyhodnocovány pracovníky obsluhy, kteří mají povinnost okamžitě uvědomit velitele Ochranné směny, který již provede další vyrozumění dle havarijního plánu. Ø Zjištěný únik je nutno ihned oznámit vedoucímu Ochranné směny s udáním doby místa zjištěného úniku a s provedenými opatřeními



Strana 116/14 9

Ø Havarijní družstvo neprodleně zahájí práce na opatřeních k minimalizaci následků, likvidaci havárie a následných opatřeních podle konkrétní havarijní situace a připraveného havarijního plánu. Ø Členové havarijního družstva postupují v případě havarijní situace dle Havarijního plánu pro likvidaci havarijních úniků ropných látek, včetně vyrozumění. Ø Vedoucí Ochranné směny vyšle na místo vedoucího havarijního družstva a velitele hasičů Ø Po zjištění rozsahu havarijního úniku podá ochranná směna informaci řediteli provozovny o místě a rozsahu úniku, ohrožených prostorech a provedených opatřeních Ø V případě rozsáhlejší havárie, kterou nebude možno likvidovat vlastními silami, jsou povolány profesionální jednotky HZS. Ø ředitel provozovny oznámí ropnou havárii referátu životního prostředí městského úřadu Chrudim, policii ČR

4.11

Mapové podklady

Příručka PZH 01 ukládá: Informace o bezpečnostních zónách v provozech a oblastech se stanovenými zákazy, omezeními a zábranami jsou součástí provozní dokumentace daných objektů/zařízení. Součástí provozní dokumentace jsou znázorněné únikové cesty pro zaměstnance a umístění protipožárních prostředků. Zaměstnanci, kteří tyto informace potřebují ke své práci, jsou s touto dokumentací řádně seznámeni dle postupů a pravidel pro zajištění odpovídajícího řízení lidských zdrojů. Na pracovištích jsou přístupny všem zaměstnancům plány únikových cest jednotlivých objektů a grafické znázornění objektů/zařízení s s nebezpečím výbuchu. Příručka PZH 01 ukládá: Každý zaměstnanec má možnost v případě potřeby či zájmu nahlédnout do: Ø schémat technologických postupů a toků technologických médií, Ø dokumentů o všech přepouštěcích, nouzových a havarijních systémech, Ø plánků a přehledů existující provozních, skladových a rezervních zařízení/objektů, které jsou umístěny na jednotlivých pracovištích. Zaměstnanci jsou vybaveni v závislosti na druhu vykonávaných činností osobními ochrannými pracovními pomůckami. Osobní ochranné pracovní pomůcky, mycí, čistící a desinfekční prostředky jsou přidělovány v souladu s nařízením vlády ČR č. 495/2001 Sb., ve znění platných předpisů

4.12

Průběžná aktualizace dokumentů havarijního plánování

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Aktualizace dokumentů havarijního plánování provozovny s využitím nových poznatků z analýz rizik probíhá trvale dle zjištěných potřeb a poznatků. Ø Dokumenty havarijního plánování jsou, pokud je to stanoveno legislativními požadavky, postupovány příslušným správním úřadům ke schválení.



4.13

Strana 117/14 9

Aktualizace havarijní dokumentace po změnách

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Aktualizace dokumentů havarijního plánování probíhá průběžně vždy: o při změně technologie o při materiálních vstupech a výstupech o při změnách majících vliv na riziko závažné havárie nebo na havarijní připravenost (lidské zdroje, materiálně technické možnosti) o v důsledku nových poznatků souvisejících s riziky a rizikovými procesy o na základě podnětů vnějších inspekčních a kontrolních orgánů a orgánů státní správy. Ø Aktualizaci schvaluje ředitel provozovny. Ø Zaměstnanci, kteří mají havarijní dokumentací předem určené úkoly nebo kterých se jinak přímo dotýká, jsou s ní seznamováni v rámci pravidelných školení PO, BOZP a PZH a jsou povinni ji znát. Ø Tato oblast je také ošetřena systémem řízení změn (dle postupů uvedených v kapitole 3. Řízení změn v objektu).

4.14

Prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků provozovatele

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Zvyšování kvality havarijní připravenosti a zásahu je zajištěno proškolováním a praktickým výcvikem (viz kapitola 3.3 Zajištění odpovídajícího řízení lidských zdrojů) a efektivním využíváním všech dostupných způsobů spojení. Ø Snižování následků je zajištěno včasným zásahem jednotek IZS a dostatečnou zásobou informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku závažné havárie. Ø Provádění prověřovacích a tematických cvičení, nácvik postupů řešení modelových závažných havarijních stavů, prověřování připravenosti vlastních havarijních sil a prostředků, prověřování postupů a připravenosti externích havarijních sil a smluvních prostředků je zajištěno plněním plánu kontrol. Ø Povinností vedoucího provozu je zajištění provádění prověřovacích cvičení a provádění jejich vyhodnocení.

4.15

Plánování, realizace a vyhodnocování cvičení

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Povinností vedoucího provozu je zajištění provádění prověřovacích cvičení a provádění jejich vyhodnocení. Ø Po neuspokojivých výsledcích cvičení jsou přijímána nápravná a preventivní opatření. Ø V rámci přezkoumání systému řízení PZH je prováděno hodnocení efektivnosti a účinnosti přijatých opatření. Poté jsou v rámci trvalého zlepšování systému řízení PZH přijímána příslušná opatření (včetně aktualizace havarijní dokumentace).



4.16

Strana 118/14 9

Zaměření cvičení

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Prověřovací a tematická cvičení zaměřená na prověření a nácvik postupů řešení modelových závažných havarijních stavů, vlastního provádění zásahových akcí, organizace a řízení včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných zásahových složek jsou prováděna havarijním družstvem nebo Ochrannou směnou, popř. v součinnosti s jednotkami HZS. Ø Provádění prověřovacích a tematických cvičení, nácvik postupů řešení modelových závažných havarijních stavů, prověřování připravenosti vlastních havarijních sil a prostředků, prověřování postupů a připravenosti externích havarijních sil a smluvních prostředků je zajištěno plněním plánu kontrol.

4.17

Realizace opatření

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Povinností vedoucího provozu je zajištění provádění prověřovacích cvičení a provádění jejich vyhodnocení. Ø Po neuspokojivých výsledcích cvičení jsou přijímána nápravná a preventivní opatření. Odpovědnosti a postup přijímání nápravných a preventivních opatření po neuspokojivých výsledcích cvičení se řídí pravidly uvedenými v Integrované příručce systému řízení Pk 01 Dle povahy zjištěné příčiny podává konkrétní návrhy na nápravná a preventivní opatření vedoucí provozu, ředitel provozovny nebo auditor. V případě, že navrhovaná nápravná opatření a preventivní opatření mají podstatný vliv na hospodářskou činnost celé společnosti nebo jsou nápravná opatření většího investičního charakteru, musí být projednány na poradě vedení. Ø V rámci přezkoumání systému řízení PZH je prováděno hodnocení efektivnosti a účinnosti přijatých opatření. Poté jsou v rámci trvalého zlepšování systému řízení PZH přijímána příslušná opatření (včetně aktualizace havarijní dokumentace).

4.18

Informování zaměstnanců o výsledcích cvičení a o přijatých opatřeních

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Předávání informací o výsledcích prověřovacích a tematických cvičení vedoucím úseků probíhá v rámci porad ředitele provozovny. Na jednotlivých úsecích pak zodpovídají za informování zaměstnanců jejich vedoucí. Ø Výsledky prověřovacích a tematických cvičení, včetně přijatých nápravných opatření, jsou zaměstnancům přístupny u ředitele provozovny.

4.19

Organizačně technické řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje

Sklad NATO má vlastní záložní zdroj elektrické energie skládající se ze dvou dieselgenerátorů CUMMINS typ C 220D5 (220 kVA/176 kW), umístěných v samostatném přízemním objektu, Dieselgenerátory jsou spojeny silovými i ovládacími kabely s příslušným rozvaděčem ve stykači jednotlivých generátorů, stykačem generátorových sběrnic a stykačem sítě, s blokem vlastní spotřeby a s řídicím systémem (ŘIS) paralelní spolupráce dieselagregátů. Součástí náhradního zdroje je zásobní palivová nádrž pro naftu o objemu 5 m3 s odvětráním, která je umístěna vedle budovy. Dvouplášťové palivové potrubí mezi nádrží a



Strana 119/14 9

budovou je vedeno pod zemí. Dieselagregát je vodou a vzduchem chlazené soustrojí s motorem CUMMINS a generátorem STAMFORD, výrobce: CUMMINS POWER GENERATION LIMITED. Objekt VRBICE II má vlastní zdroj elektrické energie pro zabezpečení činnosti SHZ nádrží číslo H230.01-04. Vlastní zdroj tvoří diselgenerátor CUMMMINS typ C440D5 (440kVA/352kW) a nadzemní ocelová dvouplášťová válová nádrž o užitečném objemu 5m3 na motorovou naftu.



5

Sledování a hodnocení plnění cílů PZH

5.1

Sledování a hodnocení plnění úkolů a cílů

5.1.1

Sledování a hodnocení plnění úkolů – interní předpis

Strana 120/14 9

Základním dokumentem systému řízení PZH je Příručka PZH 01, která tuto oblast řeší následujícím způsobem. Příručka PZH 01 ukládá: Ø Kontrola a přezkušování dodržování principů PZH a průběžné prověřování plnění stanovených cílů a úkolů PZH je realizována na všech pracovištích. Ø Důraz je kladen na prevenci vzniku neshod v rámci systému PZH na všech úrovních řídícího, provozního nebo kontrolního procesu společnosti, dále pak na použití nápravných opatření a na efektivní odstranění již vzniklých neshod. Za provádění kontrol funkčnosti systému PZH odpovídá ředitel provozovny, kontroly provádí vedoucí provozu. Ø Ve společnosti probíhají veškeré plánované kontroly dle plánu kontrol a plánu údržby, který určuje oblasti a frekvence kontrol, odpovědné osoby a vyhodnocování kontrol. Ø V rámci systému PZH se pak jedná především o pravidelné kontroly a trvalé vyhodnocování stavu v oblastech: o ochrany zdraví a bezpečnosti osob při práci, ochrany ŽP, požární ochrany a havarijní připravenosti o bezpečnosti pracovních metod a postupů a jejich provázanosti 5.1.2

Pravidla a postupy měření při sledování a hodnocení plnění úkolů a cílů PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Stejně jako průběžná kontrola dodržování systému řízení PZH je důležitá i systematická kontrola plnění stanovených cílů v oblasti PZH, zjišťování odchylek od požadavků, nedodržování zákonných předpisů, pracovních postupů a naplánovaných termínů plnění úkolů tak, aby bylo možné co nejdříve přistoupit k nápravným opatřením. 5.1.3

Archivace záznamů a naměřených dat

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Posouzení plnění stanovených cílů a návrh nových cílů a úkolů PZH je součástí zprávy o přezkoumání systému řízení PZH. Ø Jedná-li se o provozní měření, způsob jejich záznamu a vyhodnocení dat včetně odpovědností jsou popsána v příslušných provozních řádech, v opačném případě jsou místa, frekvence, vhodná kontrolní, měřící a zkušební zařízení a postupy tohoto měření určena konkrétním cílem systému řízení PZH. Zodpovědnost za plánování a realizaci těchto kroků a za správné vyhodnocení (analýzu) dat z tohoto druhu monitorování a měření nese vedoucí provozu. Ø Jedná-li se o provozní měření, způsob záznamu naměřených dat a jejich vyhodnocení včetně odpovědností jsou popsána v příslušných provozních řádech. Ø Záznamy metrologie musí být uchovány u vedoucího provozu. Musí být snadno vyhledatelné, pohotově k dispozici a uloženy tak, aby se minimalizovala možnost



Strana 121/14 9

jejich poškození, zničení, ztráty či zcizení. Vedoucí provozu vede evidenci o výpůjčkách a vracení těchto záznamů. Ø Záznamy se uchovávají dle svého charakteru minimálně po dobu tří let, není-li v dokumentech příslušných ke konkrétnímu druhu záznamu stanoveno jinak. 5.1.4

Identifikace příčin neplnění úkolů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Neuspokojivé výsledky kontrol, auditů, prověřovacích a tematických cvičení a jiných zjištění nebo podnětů jsou podkladem pro přijetí nápravných nebo preventivních opatření. Ø Preventivní opatření mají za úkol eliminovat všechny potenciální zdroje problémů, které mohou nastat. Preventivní opatření jsou navrhována především na základě náznaku určitých trendů ve vývoji neshod, případně hrozí-li vznik neshody. 5.1.5

Nápravná opatření při neplnění úkolů

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Nápravná opatření se stanovují především v případě řešení závažných nebo opakovaných neshod. Ø Každý zaměstnanec společnosti: o má povinnost dát podnět k přijetí bezpečnostních opatření, PO nebo NO řešících nedostatky zjištěné v pracovním procesu nebo jiné závady, které mohou ovlivnit systém řízení bezpečnosti, včetně poškození jejího bezpečnostního profilu a dobrého jména o má povinnost ihned informovat přímého nadřízeného o problémech na pracovišti, změnách zdravotního stavu, pracovních úrazech, provozních nehodách, haváriích, skoronehodách a zjištěných nedostatcích v oblasti PZH, které nedovede jednoduše odstranit sám o má povinnost při zjištění jakéhokoliv nedostatku či závady na zařízení, odchylky od předepsaného technologického režimu, které by mohly ohrozit bezpečnost zaměstnanců a bezpečnost provozovaného zařízení, při selhání bezpečnostních a ochranných systémů nebo při zjištění nutnosti nápravného opatření tuto skutečnost nahlásit svému nadřízenému a na pracovišti s nepřetržitým provozem, tj. u operátora o má povinnost ihned hlásit nadřízenému tzv. skoronehodu o má možnost předkládat návrhy na prevenci rizik nebo odstranění jejich zdrojů o má možnost obracet se s různými připomínkami, které se týkají bezpečnosti provozu společnosti na své nadřízené nebo v případě nutnosti přímo na ředitele provozovny Ø Pokud jsou přijata nápravná a preventivní opatření, např. na základě: o připomínek týkajících se bezpečnosti provozu o podnětů k přijetí bezpečnostních opatření řešících nedostatky zjištěné v pracovním procesu nebo jiné závady, které mohou ovlivnit systém řízení PZH o podnětů a zkušeností zaměstnanců, externích organizací, správních úřadů, záchranných složek aj. o upozornění na skoronehody



Strana 122/14 9

o jiných podnětů přistupuje se k přijetí nápravných či preventivních opatření, postup se řídí Integrovanou příručkou systému řízení Pk 01 Za identifikaci potřeby preventivních opatření, která jsou přijata po nesplnění úkolů, odpovídá vedoucí provozu. Za identifikaci potřeby nápravných opatření v oblasti bezpečnosti a PZH při změnách provozních podmínek zodpovídá dle jejich povahy ředitel provozovny nebo vedoucí provozu. Ø Za včasnou realizaci přijatých nápravných a preventivních opatření a ověření realizace opatření odpovídá vedoucí provozu. Ø Po ukončení realizace preventivního nebo nápravného opatření je nutno vyhodnotit jeho účinnost. Výsledky jsou součástí zprávy pro přezkoumání systému řízení bezpečnosti vedením společnosti. Ø Dle povahy zjištěné příčiny podává konkrétní návrhy na nápravná a preventivní opatření vedoucí provozu, ředitel provozovny nebo auditor. V případě, že navrhovaná nápravná opatření a preventivní opatření mají podstatný vliv na hospodářskou činnost celé společnosti nebo jsou nápravná opatření většího investičního charakteru, musí být projednány na poradě vedení. Integrovaná příručka systému řízení Pk 01 – popisuje následující oblasti: Ø vznik požadavku na opatření k nápravě, prevenci a zlepšování Ø zaevidování a přezkoumání požadavku na opatření k nápravě, prevenci a zlepšování Ø stanovení způsobu realizace opatření k nápravě, prevenci a zlepšování Ø stanovení postupu realizace opatření k nápravě, prevenci a zlepšování Ø realizace opatření k nápravě, prevenci a zlepšování Ø uzavření opatření k nápravě, prevenci a zlepšování Ø evidence a archivace opatření k nápravě, prevenci a zlepšování Ø využívaní informací z opatření k nápravě, prevenci a zlepšování

5.2

Hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií a nehod

5.2.1

Hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií a nehod – interní předpis

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Ve společnosti je zaveden systém hlášení a evidence pracovních úrazů, požárů, ekologických havárií a dalších provozních nehod (dle platných předpisů v souladu s legislativními požadavky) s důrazem na nehody, které vznikly v důsledku selhání bezpečnostních systémů. Ø Provozní nehodou nebo havárií (podle rozsahu) se rozumí událost, kterou byly vážně ohroženy životy a zdraví osob nebo provoz zařízení. Mimořádnou událostí jsou též úniky ropných látek do terénu i bez havárie zařízení, pokud byly ohroženy nebo znečištěny spodní a povrchové vody, dále veškeré požáry. Ø Je povinností každého zaměstnance ihned informovat přímého nadřízeného o problémech na pracovišti, změnách zdravotního stavu, pracovních úrazech, provozních nehodách, haváriích, skoronehodách a zjištěných nedostatcích v oblasti bezpečnosti a PZH, které nedovede jednoduše odstranit sám. O nedostatcích, které sám odstranil, informuje dodatečně nadřízeného. Ø Povinnost každého zaměstnance je při zjištění jakéhokoliv nedostatku či závady na zařízení, odchylky od předepsaného technologického režimu, které by mohly ohrozit bezpečnost zaměstnanců a bezpečnost provozovaného zařízení, při selhání



Ø Ø Ø

Ø

Ø

5.2.2

Strana 123/14 9

bezpečnostních a ochranných systémů nebo při zjištění nutnosti nápravného opatření tuto skutečnost neprodleně nahlásit svému nadřízenému Údaje z hlášení o provozních závadách na zařízení přebírá vedoucí provozu a zajišťuje odstranění takto vzniklé neplánované opravy v dostatečném časovém intervalu dle důležitosti. Ředitel provozovny má povinnost kontrolovat v rámci porad stav a úroveň vyšetřování příčiny pracovních úrazů a přijatých opatření k pracovním úrazům, poraněním a skoronehodám. Kterýkoliv zaměstnanec společnosti má povinnost ihned hlásit nadřízenému tzv. skoronehodu. Ten tuto skutečnost zaznamená a předá vedoucímu provozu. Ten odpovídá za určení příčin, stanovení a realizaci nápravných opatření. Zajistí přijetí opatření a informuje o přijetí návrhu či upozornění iniciátora podnětu. Pro případy havárií a provozních nehod, jakož i požárů, je zpravidla jmenována vyšetřující komise. Předseda komise je odpovědný za řádný průběh vyšetřování mimořádné události a za komplexní zdokumentování průběhu a výsledků vyšetřování v závěrečné zprávě z vyšetřování mimořádné události. Při vzniku provozní havárie jsou zaměstnanci povinni : o Vznik provozní havárie neprodleně oznámit svému nejbližšímu nadřízenému tzn., zjistí-li zaměstnanec bezprostřední ohrožení zařízením nebo provozem, je povinen přerušit práci, vyrozumět případně ostatní ohrožené zaměstnance a neprodleně vyrozumět svého nadřízeného, případně provést jiné neodkladné úkoly a provést nezbytná opatření k minimalizaci následků havárií (to neplatí, pokud by jeho jednáním byl ohrožen jeho život či zdraví nebo život a zdraví jiných osob). K provedení neodkladných prací, které se neočekávaně vyskytnou a při kterých hrozí značně zvýšené nebezpečí, musí být zaměstnavatelem vydáno písemné povolení k práci a práce musí být prováděna za stálého dozoru (toto neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení) o Ředitel provozovny, příp. jím pověřený zaměstnanec postupuje v souladu s havarijním plánem upravujícím postup vyrozumění dotčených úřadů, zdolávání mimořádných událostí, stanovujícími možné příčiny vzniku havárií a postup při likvidaci následků havárie Vyšetřování havárií a nehod

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Pro případy havárií a provozních nehod, jakož i požárů, je zpravidla jmenována vyšetřující komise, jejíž činnost řídí předseda nebo jeho určený zástupce. Předseda komise též řídí práce spojené s likvidací následků havárie nebo události a práce spojené s obnovením provozu zařízení. Není-li stanoveno jinak, podléhají veškeré tyto práce, jakož i osoby, které se na likvidaci podílejí, předsedovi komise. Ø Předseda vyšetřovací komise je odpovědný za řádný průběh vyšetřování mimořádné události a za komplexní zdokumentování průběhu a výsledků vyšetřování v závěrečné zprávě z vyšetřování mimořádné události, které se řídí tímto obsahem: o označení objektu nebo havarovaného zařízení o základní technické údaje o havarovaném zařízení o popis mimořádné situace o popis průběhu událostí (od okamžiku) nahlášení havárie, sled zásahových a likvidačních prací



Strana 124/14 9

o objasnění příčin mimořádné události o následky nehody/havárie (zasažená oblast, ohrožení ŽP, poškození zdraví osob, škody na majetku atd.) o komentář k průběhu komunikace s orgány státní správy, s policií a dalšími dotčenými orgány o nápravná opatření přijatá k zamezení opakování a ke snížení následků tohoto typu havárie o jako přílohy pak: fotodokumentace a nákresy z místa havárie, protokoly z jednání s externími orgány, smlouvy s dodavateli, výsledky laboratorních rozborů, vyčíslení nákladů na likvidaci a celkové finanční zhodnocení nákladů spojených s mimořádnou událostí 5.2.3

Archivace dokumentace z vyšetřování havárií a nehod

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Zpráva z vyšetřování je předkládána vedení společnosti, jsou projednány závěry šetření a případně přijata další nápravná a preventivní opatření. Ø Veškeré záznamy týkající se nehod a havárií jsou trvale archivovány u ředitele provozovny, doba archivace těchto záznamů je min. 5 let. 5.2.4

Informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Za řádné informování zaměstnanců o příčinách a následcích havárie a v té souvislosti přijatých nápravných a preventivních opatření zodpovídá vedoucí provozu 5.2.5

Informováni zaměstnanců o nápravných a preventivních opatřeních

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Nápravná opatření se stanovují především v případě řešení závažných nebo opakovaných neshod. Ø Každý zaměstnanec společnosti má právo být informován o přijatých nápravných opatřeních.



6

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH

6.1

Plánování interních auditů

Strana 125/14 9

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Za plánování kontrol dodržování stanovených zásad PZH a plnění programu PZH je ve společnosti zodpovědný ředitel provozovny. Ø Účelem těchto kontrol je zjišťovat odchylky od požadavků na systém řízení PZH, nedodržování zákonných předpisů a pracovních postupů, neplnění stanovených cílů a úkolů PZH atd. proto, aby bylo možné co nejdříve přistoupit k nápravným opatřením. Ø Kontroly plnění požadavků na systém řízení PZH jsou prováděny na několika úrovních a s různým zaměřením: 1) Audity PZH (podrobně popsáno v následující podkapitole 6.2) o na základě rozhodnutí vedení mohou být provedeny mimořádné (i částečné) audity 2) Externí kontroly o jedná se o integrované inspekce prováděné zástupci orgánů státní správy dle zákona o prevenci závažných havárií 3) Interní kontroly o za realizaci a kontrolu plnění povinností vyplývajících ze systému řízení PZH na pracovištích, za neustálé zlepšování stavu bezpečnosti a pracovního prostředí zodpovídají vedoucí pracovníci na všech řídících pozicích. o v rámci běžného provozu se jedná především o pravidelné kontroly pracovišť vedoucími zaměstnanci na všech řídících pozicích, kteří zodpovídají za realizaci a kontrolu plnění povinností na úseku bezpečnosti práce a PZH na pracovištích, za neustálé zlepšování stavu bezpečnosti a pracovního prostředí. Pravidelné kontroly stavu BP a PZH na všech pracovištích, zaměřené mimo jiné i na plnění cílů/úkolů, je povinen provádět vedoucí provozu o k zajištění řádné kontroly na pracovištích jsou stanoveny tyto obecné povinnosti a postupy:

6.2

Nezávislý audit politiky PZH a systému řízení bezpečnosti

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Audit systému je systematické přezkoumání podle definovaných kritérií, kterým se určuje, zda se činnosti a jejich výsledky shodují s plánovanými opatřeními a zda se tato opatření účinně realizují a jsou vhodná k naplňování politiky a cílů společnosti. Ø Nezávislost a objektivnost auditu je zajištěna následovně: auditoři musí být voleni tak, aby neexistovala přímá nadřízenost nebo podřízenost vůči zaměstnancům prověřovaného pracoviště. Auditorský tým se skládá minimálně ze dvou osob.(vedoucího a ostatních členů auditorského týmu) Odpovědnost, postup pro interní audity, opatření k nápravě, postup při sporu, splnění opatření k nápravě, následný interní audit, archivace dokumentace a záznamů, formulář Zprávy



Strana 126/14 9

z interního auditu a formulář Opatření k nápravě, prevenci a zlepšování se řídí způsobem popsaným ve směrnici SM 04 – Interní audity. Směrnice SM 04 – Interní audity ukládá: Ø odpovědnosti ředitele provozovny, týmu auditorů a vedoucího prověřovaného pracoviště Ø postup pro interní audity o druhy interních auditů o plánování interních auditů o příprava interních auditů o provádění interního auditu (zahájení, vlastní audit, zajištění při auditu, zpracování Záznamu o neshodě z interního auditu, závěrečné jednání, zpracování Zprávy z interního auditu) Ø opatření k nápravě Ø postup při sporu Ø splnění opatření k nápravě Ø následný interní audit Ø archivace dokumentace a záznamů Ø v příloze formulář Zprávy z interního auditu a formulář Opatření k nápravě, prevenci a zlepšování

6.3

Nezávislý audit naplňování bezpečnostní politiky PZH prostřednictvím systému řízení bezpečnosti

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Společnost UNION CONSULTING s.r.o. stanovila a zavedla postupy pro provádění periodických auditů politiky PZH a systému řízení bezpečnosti, tak aby: o bylo určeno, zda systém řízení PZH odpovídá plánovaným krokům managementu včetně legislativních požadavků a zda je správně zaveden a udržován o poskytly vedení společnosti informace o výsledcích auditů Ø Z důvodů zajištění dodržování a zlepšování účinného systému řízení PZH: o se pravidelně (v rámci přezkoumání systému řízení bezpečnosti) prověří všechny prvky dle zákona o prevenci závažných havárií a souvisejících předpisů o podle potřeby lze provést mimořádný úplný nebo částečný audit a to u prvků systému, u nichž jsou stanoveny četné nebo náročné cíle v oblasti PZH nebo se opakují problémy vyžadující řešení.

6.4

Audit oblastí významných z hlediska PZH

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Předmětem auditu PZH jsou následující oblasti: Ø 1. Celkové cíle a zásady PZH Ø 2. Systém řízení PZH Ø 3. Organizace a zaměstnanci Ø 3.1 Odpovědnosti a pravomoci v systému PZH Ø 3.2 Školení, výcvik, ověřování znalostí a odborná způsobilost Ø 3.3 Komunikace, předávání informací Ø 4. Identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik



Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø

Strana 127/14 9

5. Řízení provozu 6. Řízení změn 7. Havarijní plánování 7.1 Dokumentace havarijního plánování 7.2 Havarijní cvičení 8. Sledování plnění programu 8.1 Systém monitorování, měření a vyhodnocování údajů 8.2 Hlášení, evidence a vyšetřování nehod a havárií 8.3 Záznamy systému řízení PZH 9. Kontrola a audit 9.1 Interní kontroly 9.2 Nápravná a preventivní opatření 9.3 Přezkoumání systému řízení PZH

6.5

Zásady a postupy kontrolní činnosti

Příručka PZH 01 ukládá: Kontrola pracoviště zaměstnancem a navazující povinnosti zaměstnance Každý den: o před započetím směny zkontrolovat pracoviště, zda vyhovuje bezpečnostním požadavkům o zjištěné nedostatky odstranit, příp. spolupracovat na jejich odstranění o závady, které sám není schopen odstranit, ihned nahlásit přímému nadřízenému o ihned hlásit nadřízenému každé poranění, nehodu, havárii, poruchu apod. o ihned hlásit nadřízenému tzv. skoronehodu, (aby ji zaznamenal a postoupil k ohodnocení rizika vedoucímu provozu) o poskytnout první pomoc spolupracovníkům při zranění o zkontrolovat na začátku směny předchozí záznamy na pracovištích, kde je vyžadováno vést provozní nebo jinou dokumentaci o při střídání na směně je povinen upozornit na zvláštní události nebo nebezpečné okolnosti, které se během směny udály Kontrola na pracovišti přímým nadřízeným (provozní mistr) Před započetím i během každé směny: o kontroluje svěřený úsek, zda pracoviště a všechna bezpečnostní a hygienická opatření vyhovují požadavkům BP o kontroluje používání přidělených OOPP, dodržování pracovní a technologické kázně a bezpečnosti při práci, dodržování zákazu používání alkoholu a kouření o zjištěné menší závady nechá odstranit (vč. závad nahlášených zaměstnanci) o závady na zařízeních, které nelze odstranit, ihned hlásí vedoucímu provozu o zjistí-li, nebo jsou-li mu nahlášeny skoronehody či závažné okolnosti, které ohrožují život, zdraví nebo zvyšují riziko vzniku havárie je povinen tuto skutečnost neprodleně nahlásit vedoucímu provozu a ihned s ním dohodnout další postup tzn., zda povolit nebo zastavit další práci.



Strana 128/14 9

O dohodnutém postupu je povinen informovat zainteresované zaměstnance. o kontroluje odstraňování nahlášených bezpečnostních závad podle stanovených termínů Kontrolní povinnosti a pravomoci vedoucího provozu Pravidelné kontroly stavu PZH na pracovištích: o plnění povinností vyplývajících z podnikových, zákonných a ostatních předpisů o preventivní kontrola pracovišť s důrazem na identifikování a kontrolu cílů PZH, zásad PZH a plnění povinností zaměstnanců o plnění opatření uložených na poradách a z kontrol (vč. externích) o plnění úkolů vyplývajících z politiky PZH o předkládání návrhů na uložení postih za porušování pracovních povinností Kontrola ředitele provozovny Pravidelně na poradách: o kontroluje stav a úroveň vyšetřování příčin a přijatých opatření k pracovním úrazům, poraněním a skoronehodám o kontroluje, zda jsou zjištěné nedostatky a závady z oblasti PZH odstraňovány o ukládá úkoly k odstraňování zjištěných rizik a nedostatků v zápisech z kontrol a protokolech Průběžně (po nahlášení závad ohrožujících život, zdraví osob či hrozících vznikem ZH): o zkontroluje závadu a spolu s vedoucím provozu rozhodne o zastavení nebo znovuobnovení práce a informuje o svém rozhodnutí zainteresované zaměstnance společnosti Namátkově: o provádí kontrolu pracovních podmínek na pracovištích pochůzkou a kontroluje, jak plní své kontrolní povinnosti vedoucí provozu a mistr. O kontrole provede zápis a zajistí sjednání nápravy. Kontrola a hodnocení stavu PZH vedením společnosti Vedoucí provozu informuje ředitele provozovny o stavu a vývoji ukazatelů a úkolů PZH formou zprávy z přezkoumání systému řízení PZH.



6.6

Strana 129/14 9

Evidence a archivace záznamů z provedených auditů

Směrnice SM 04 – Interní audity řeší evidenci a archivaci záznamů z auditů následovně: Ø Pokud není stanoveno jinak, jsou dokumentace a záznamy vzniklé z realizace této směrnice archivovány po dobu minimálně 5 let od skončení jejich platnosti. Ø Místo uložení Zpráv z interního auditu, vč. záznamů neshod a opatření k nápravě je u ředitele provozovny

6.7

Auditované oblasti systému PZH

Příručka PZH 01 ukládá: V rámci provádění kontrol na pracovištích a náplně interních auditů systému řízení PZH je mimo jiné prověřována: o znalost zaměstnanců o existujících rizicích a odpovídajících způsobech ochrany: Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 3. Lidské zdroje a jejich řízení Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 3.2 Školení, výcvik, ověřování znalostí a odborná způsobilost Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 4. Identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik o úroveň dodržování technologických postupů ze strany pracovníků obsluh: Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 5. Řízení provozu o úroveň dodržování obecně platných a interních předpisů provozovatele: Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 3.2 Školení, výcvik, ověřování znalostí a odborná způsobilost Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 3.3 Komunikace, předávání informací Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 5. Řízení provozu o znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech (havarijních stavech): Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 3.2 Školení, výcvik, ověřování znalostí a odborná způsobilost Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 7. Havarijní plánování Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 7.1 Dokumentace havarijního plánování Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 7.2 Havarijní cvičení o úroveň dodržování platných předpisů pracovníky dodavatelských organizací a externích subjektů v objektu provozovatele: Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 3.2 Školení, výcvik, ověřování znalostí a odborná způsobilost Ø v předmětu auditu PZH dle příručky PZH 01 – Příručka prevence závažných havárií: 3.3 Komunikace, předávání informací



6.8

Strana 130/14 9

Přijímání opatření po auditech

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Neuspokojivé výsledky kontrol, auditů, prověřovacích a tematických cvičení a jiných zjištění nebo podnětů jsou podkladem pro přijetí nápravných nebo preventivních opatření. Ø Preventivní opatření mají za úkol eliminovat všechny potenciální zdroje problémů, které mohou nastat. Preventivní opatření jsou navrhována především na základě náznaku určitých trendů ve vývoji neshod, případně hrozí-li vznik neshody. Ø Nápravná opatření se stanovují především v případě řešení závažných nebo opakovaných neshod. Ø Každý zaměstnanec společnosti: o má povinnost dát podnět k přijetí bezpečnostních opatření, PO nebo NO řešících nedostatky zjištěné v pracovním procesu nebo jiné závady, které mohou ovlivnit systém řízení bezpečnosti, včetně poškození jejího bezpečnostního profilu a dobrého jména o má povinnost ihned informovat přímého nadřízeného o problémech na pracovišti, změnách zdravotního stavu, pracovních úrazech, provozních nehodách, haváriích, skoronehodách a zjištěných nedostatcích v oblasti PZH, které nedovede jednoduše odstranit sám o má povinnost při zjištění jakéhokoliv nedostatku či závady na zařízení, odchylky od předepsaného technologického režimu, které by mohly ohrozit bezpečnost zaměstnanců a bezpečnost provozovaného zařízení, při selhání bezpečnostních a ochranných systémů nebo při zjištění nutnosti nápravného opatření tuto skutečnost nahlásit svému nadřízenému o má povinnost ihned hlásit nadřízenému tzv. skoronehodu o má možnost předkládat návrhy na prevenci rizik nebo odstranění jejich zdrojů o má možnost obracet se s různými připomínkami, které se týkají bezpečnosti provozu společnosti na své nadřízené nebo v případě nutnosti přímo na ředitele provozovny Ø Pokud jsou přijata nápravná a preventivní opatření, např. na základě: o připomínek týkajících se bezpečnosti provozu o podnětů k přijetí bezpečnostních opatření řešících nedostatky zjištěné v pracovním procesu nebo jiné závady, které mohou ovlivnit systém řízení PZH o podnětů a zkušeností zaměstnanců, externích organizací, správních úřadů, záchranných složek aj. o upozornění na skoronehody o jiných podnětů přistupuje se k přijetí nápravných či preventivních opatření, postup se řídí Integrovanou příručkou systému řízení Pk 01. Ø Za identifikaci potřeby preventivních opatření, která jsou přijata po nesplnění úkolů, odpovídá vedoucí provozu. Za identifikaci potřeby nápravných opatření v oblasti bezpečnosti a PZH při změnách provozních podmínek zodpovídá dle jejich povahy ředitel provozovny nebo vedoucí provozu. Ø Za včasnou realizaci přijatých nápravných a preventivních opatření a ověření realizace opatření odpovídá vedoucí provozu.



Strana 131/14 9

Ø Po ukončení realizace preventivního nebo nápravného opatření je nutno vyhodnotit jeho účinnost. Výsledky jsou součástí zprávy pro přezkoumání systému řízení bezpečnosti vedením společnosti. Ø Dle povahy zjištěné příčiny podává konkrétní návrhy na nápravná a preventivní opatření vedoucí provozu, ředitel provozovny nebo auditor. V případě, že navrhovaná nápravná opatření a preventivní opatření mají podstatný vliv na hospodářskou činnost celé společnosti nebo jsou nápravná opatření většího investičního charakteru, musí být projednány na poradě vedení. Integrovaná příručka systému řízení Pk 01 ukládá: Ø Uplatnění požadavku na opatření k nápravě, prevenci a zlepšování (ONPZ) o Vznik požadavku na ONPZ o Zaevidování a přezkoumání požadavku na ONPZ o Stanovení způsobu realizace ONPZ o Stanovení postupu realizace ONPZ o Realizace ONPZ o Uzavření ONPZ Ø Evidence a archivace ONPZ Ø Využívání informací z ONPZ Integrovaná příručka systému řízení Pk 01 ošetřuje oblast přijímání nápravných a preventivních opatření následovně: Uplatnění požadavku na Opatření k nápravě, prevenci a zlepšování (ONPZ) Vznik požadavku na ONPZ Ø Všichni zaměstnanci jsou oprávněni iniciovat opatření k zamezení opakování neshod, preventivní opatření, v případě, že zjistí možnost vzniku neshod i opatření k zlepšování procesů a poskytovaných služeb. Pro oblast, kde zaměstnanec působí v rámci svého funkčního zařazení je aktivní účast na procesu nápravy, prevence a zlepšování požadavkem. Ø Iniciaci ONPZ provádí zaměstnanec prostřednictvím formuláře – Opatření k nápravě, prevenci a zlepšování. Zaměstnanec předkládající návrh na opatření vyplní v tomto formuláři rubriky označené jako část 1. V záhlaví formuláře je dále povinen označit jednu ze tří kategorií podle povahy navrhovaného opatření (opatření k nápravě – prevenci – zlepšování). Ø Originál takto vyplněného formuláře předá pracovník iniciující opatření řediteli provozovny Zaevidování a přezkoumání požadavku na ONPZ Ø vedoucí provozu potvrdí svým podpisem v příslušné části 2 formuláře, že obdržel návrh na ONPZ jako podklad k činnosti. Vedoucí provozu přidělí návrhu opatření identifikační číslo a zaznamená ho do formuláře. Ø Identifikační číslo se přiděluje podle následujících pravidel: Y / RRRR (přičemž Y – označuje pořadové číslo návrhu opatření v kalendářním roce. Počáteční číslo je 1 a dále se pokračuje v řadě přirozených čísel. Počátkem každého roku se číslování začíná opět od čísla 1. Existuje společná číselná řada pro celou provozovnu. RRRR – kalendářní rok) Ø Vedoucí provozu přezkoumá, zda požadavek na ONPZ obsahuje všechny údaje a ostatní náležitosti. Není-li tomu tak, vrátí formulář zpět iniciátorovi k doplnění údajů.



Strana 132/14 9

Ø Shledá-li návrh opatření jako úplný, rozhodne s konečnou platností, zda bude ONPZ realizováno. Pokud je rozhodnutí o ONPZ mimo jeho kompetenci, řeší případ ve spolupráci s ředitelem provozovny. Ø V případě zamítnutí návrhu vedoucí provozu uzavře požadavek svým podpisem v příslušné rubrice části 5 formuláře a o výsledku informuje iniciátora. Kopii formuláře uchovává v souladu se směrnicí. Ø V případě přijetí návrhu vedoucí provozu určí garanta OPNZ a termín ukončení realizace. O tom provede záznam do příslušné rubriky části 3 formuláře a předá ho určenému garantovi jako pokyn k zahájení činnosti. Stanovení způsobu realizace ONPZ Ø Garant stanoví kořenovou příčinu současného stavu / určí co je třeba změnit. Přitom volí změny úměrné tomu, aby se dosáhlo trvalého odstranění neshody / potenciální neshody nebo potřebného zlepšení. Na jeho výzvu s ním spolupracují oslovení zaměstnanci. Ø Kořenovou příčinu i stanovený způsob řešení zaznamená do příslušné rubriky části 3 formuláře. Ø Jsou-li realizace opatření mimo kompetenci garanta, informuje o této skutečnosti vedoucího provozu. Oba ve spolupráci určí kompetentního zaměstnance, který provede implementaci opatření. O určení tohoto kompetentního zaměstnance provede garant záznam do rubriky části 3. Ø Platí však pravidlo, že vedoucí provozu se již v počátku snaží určit garanta tak, aby byl tento dostatečně kompetentní k realizaci opatření. Ø V OŽP se NO řeší přijmutím okamžitého opatření, které odstraní nebo zmírní negativní environmentální dopady. Ø Všechna NO musí odpovídat rozsahu problému a být souměřitelná se vzniklým environmentálním dopadem. Ø školení a výcvik zaměstnanců Ø účelné vyřizování stížností zákazníků Stanovení postupu realizace ONPZ Ø Zaměstnanec určený jako kompetentní k realizaci opatření navrhne detailní postup implementace opatření. Tento návrh postupu zaznamená do příslušné rubriky v části 4 formuláře a předá ho vedoucímu provozu, ten přezkoumá, zda navrhované opatření zabezpečuje trvalé odstranění neshody / potenciální neshody nebo dosažení potřebného zlepšení a zda je vhodné z hlediska právě probíhajících proces s přihlédnutím k očekávaným změnám a trendům. V obzvláště složitých případech vedoucí provozu konzultuje navrhovaný postup realizace opatření s ředitelem provozovny. Pokud je postup shledán jako nevhodný, vedoucí provozu vrátí návrh postupu jeho zpracovateli k doplnění / přepracování. Ø Je-li postup shledán jako vhodný, vedoucí provozu ho schválí svým podpisem v příslušné rubrice části 4 formuláře, čímž umožní kompetentnímu zaměstnanci zahájení implementace opatření. Realizace ONPZ Ø Pověřený kompetentní zaměstnanec na základě schváleného postupu realizace ONPZ zahájí činnosti vedoucí k zavedení navrženého ONPZ. O jejich ukončení informuje ředitele provozovny Ø NO mohou obsahovat následující opatření: • změna interních dokumentů nebo vydání nových



• • • •

6.9

Strana 133/14 9

prosazení řádného dodržování předepsaných metod a pracovních instrukcí překontrolováním strojů, přístrojů, zkušebních přístrojů a následné seřízení školení a výcvik zaměstnanců účelné vyřizování stížností zákazníků

Vyhodnocování účinnosti přijatých opatření

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Po ukončení realizace preventivního nebo nápravného opatření je nutno vyhodnotit jeho účinnost. Výsledky jsou součástí zprávy pro přezkoumání systému řízení bezpečnosti vedením společnosti. Integrovaná příručka systému řízení Pk 01 ukládá: Uplatnění požadavku na Opatření k nápravě, prevenci a zlepšování (ONPZ) Realizace ONPZ Ø Po realizaci ONPZ musí být vždy ověřena jeho efektivnost a účinnost. Za ověření efektivnosti a účinnosti odpovídá vedoucí provozu. K tomu si může vyžádat spolupráci dalších pracovníků (obvykle spolupracuje s iniciátorem příslušného ONPZ). Výsledek ověření zaznamená vedoucí provozu do části 5 na formuláři Opatření k nápravě, prevenci a zlepšování. Je-li realizace ONPZ shledána jako nedostatečná, informuje o tom zaměstnance, který ji provedl a iniciuje u něj efektivní dokončení činností. Uzavření ONPZ Ø ONPZ je uzavřeno poté, co je na základě monitoringu příslušného procesu potvrzena jeho efektivita k dosažení plánovaného cíle ONPZ. Ø Vedoucí provozu provede záznam o uzavření opatření do příslušné rubriky části 5 formuláře, čímž potvrdí ukončení realizace konkrétního ONPZ. Formulář založí do Souboru ONPZ. Evidence a archivace ONPZ Ø Vedoucí provozu vede záznamy o všech požadavcích na ONPZ, které byly uplatněny. Ø Po ukončení všech činností souvisejících s realizací ONPZ a ověření jeho účinnosti uchovává vedoucí provozu vyplněný a uzavřený originál formuláře v Souboru ONPZ. Využívání informací z ONPZ Ø K přezkoumání systému řízení vrcholovým vedením zpracovává vedoucí provozu informaci o využívání a účinnosti postupů k nápravě, prevenci a zlepšování.



6.10

Strana 134/14 9

Prověřování politiky PZH a systému řízení bezpečnosti

Příručka PZH 01 ukládá: Ø Ověření správnosti definování systému řízení bezpečnosti a úrovně naplňování politiky PZH je dáno především auditem v oblastech “Celkové cíle a zásady PZH”, “Systém řízení PZH” a “Přezkoumání systému řízení PZH”. Ověřuje se zejména: o přiměřenost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti, o dostatečnou náročnost a efektivnost politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti, o úplnost systému řízení bezpečnosti, o existenci kontrolních a regulačních mechanismů v systému řízení bezpečnosti, o možnost dynamického chování systému řízení bezpečnosti k jeho postupnému zdokonalování.


Bezpečnostní zpráva ………… Část VI

Část VI.

Strana 135/149

Preventivní bezpečnostní opatření

1

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů

1.1

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení

Popis odstavovacích systémů a blokovacích zařízení je uveden v následující tabulce. Tab. č. 9

Odstavovací systémy a blokovací zařízení

Zabezpečovací a signalizační zařízení Měření výšky hladin Indikace proti přeplnění nádrží Indikace netěsnosti dna nádrže Sondy indikace přítomnosti závadných látek

Signalizace neporušenosti stěn nádrže

Elektronický zabezpečovací systém


umístění

Důvod zavedení

Na všech skladovacích nádržích ve skladu Na všech skladovacích nádržích ve skladu Nádrže č. 230.01, 230.02, 230.030 a 230.04 Skladovací tunely T1-T10 Sorpční odlučovač ropných látek VRBICE I Sorpční odlučovač ropných látek VRBICE II Meziprostor nádrží č. 230.01, 230.02, 230.030 a 230.04 Nádrže skladu NATO obslužná šachta nádrží Šachta produktovodu mezi objekty VRBICE I a II Výdejna morové nafty Nádrž LTO Odkalovací nádrž skladu NATO Vstupy do tunelů T1-T10 Vstupy do tunelů P1, P3 Potrubní rozvody, výtlak čerpadel, armaturní uzel, šachta produktovodu odvětrávací armatury všech nádrží Podolský potok pře opuštěním objektu Na vyústění drenážních vod do neutralizační nádrže objektu VRBICE I

Sledování objemu ZL v nádrži Zabránění přeplnění nádrží při jejich plnění Sledování neporušenosti dna nádrže Signalizace přítomnosti závadných látek

Signalizace celistvosti nádrže

Zabezpečení a signalizace neoprávněného vstupu do chráněných prostorů skladu


1.2

Strana 136/149

Detekční poplachové systémy

Popis detekčních a poplachových systémů uvádí následující tabulka. Tab. č. 10

Detekční poplachové systémy

Poplachové systémy, detektory hořlavých par a elektrická požární signalizace /EPS/ Název technického opatření Umístění technického Důvod zavedení technického opatření opatření (jaké události má předcházet) požární čidla ESSER P-1,P-3, T1 až T-10, detekce vzniku požáru sklad NATO,úložiště PH detekce vzniku požáru Detekce hořlavých par Úložiště PH, sklad NATO Detekce přítomnosti hořlavých par Požární tlačítka Prostor skladu Vyhlášení požáru v případě jeho vzniku

1.3

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem

Popis systémů uvádí následující tabulka. Tab. č. 11

Systémy ochrany před požárem a výbuchem Protipožární a protivýbuchová ochrana

Název technického opatření

Umístění technického opatření

Důvod zavedení technického opatření

stabilní hasící zařízení na CO2

tunel P-1, P-3, T1 až T-10

Hašení vzniklého požáru uvnitř skladovacích prostor

stabilní pěnové hasící zařízení

stáčiště leteckého petroleje a motorové nafty

hašení požáru v prostoru stáčišť pohonných hmot

stabilní hasící zařízení

obj. č. 230/1-4, obj. č. 220

zamezení přenosu požáru a výbuchu jednotlivých zařízení

stabilní chladící zařízení

obj. č.230/1-4

zamezení přenosu požáru a výbuchu jednotlivých zařízení

požární nádrž

obj. č. 521

tvoří zásobu požární vody pro potřeby hašení a chlazení

antidetonační plamenojistka

obj. č. 230/1-4

zamezení přenosu plamene

Sklad NATO přetlakový ventil

obj. č. 230/1-4

zamezení vzniku přetlaku

Sklad NATO nejiskřivé provedení

obj. č. 230/1-4, obj. č. 220 Sklad NATO


zamezení vzniku iniciace


1.4

Strana 137/149

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek

Popis systémů ochrany před únikem nebezpečných látek uvádí následující tabulka. Tab. č. 12

Ochrana před únikem nebezpečných ltek

Havarijní jímky, sběrné zásobníky Umístění technického Důvod zavedení technického Název technického opatření opatření opatření únik produktu při plnění a ocelová záchytná vana stáčiště leteckého petroleje vyprazdňování žel.cisteren ocelová záchytná vana

stáčiště motorové nafty

únik produktu při plnění a vyprazdňování žel.cisteren

Betonová záchytná vana

Sklad NATO

únik produktu při plnění automobilních cisteren

bezodtoková jímka

Obj.č. 220

v případě úniku neb. látky ze zařízení chrání před šířením do okolí

havarijní jímka

Obj.č. 230/1-4

v případě poškození pláště zásobníku zadrží jeho obsah

Zařízení k omezování velikosti havarijních úniků Umístění technického Důvod zavedení technického Název technického opatření opatření opatření 2 ks souprav likvidace úniku PH CHČOV

1.5

vybaveny prostředky na likvidaci případné havárie.

Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím

Oba areály jsou střeženy nepravidelnou pochůzkou příslušníky ostrahy objektu se služebními psi. Vstupy do objektů P-1, P-3, T-1 až T-10 jsou zabezpečeny čidly signalizující otevření objektu a signalizací pohybu uvnitř objektu.

1.6

Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů

Provozovna není napojena na pult integrované havarijní ochrany. Ústředna EPS je umístěna v budově vrátnice (obj. č. 1 v areálu Vrbice II). Přenos informací o vzniku požáru od systému EPS bude na dispečink IZS HZS Pardubického kraje předán obsluhou vrátnice (služba 24 hodin) pomocí telefonu.

2

Posouzení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření

Na základě provedeného posouzení rizik zhodnotil provozovatel stávající bezpečnostní opatření uvedené v předchozí kapitole 1. této části a došel k závěru, že jsou stávající činěná a plánovaná opatření jsou dostatečná, což je potvrzeno i výsledky analýzy rizik.



3

Strana 138/149

Vlastní ochranné a zásahové síly a prostředky

3.1

Stabilní technické prostředky Ø Stabilní hasicí zařízení na CO2 umístěná ve všech objektech kde dochází ke skladování a manipulaci s ropnými látkami. Ø Stabilní pěno-vodní hasicí zařízení určené pro hasební zásah na stáčištích leteckého petroleje objekt č. 41 a motorové nafty objekt č.46. Ø Jako zdroj požární vody se předpokládá využití vody z Podolského potoka na kterém jsou vbudovány zdrže pro zachycení vody. Ø V areálu Vrbice II v tunelu P-2 je uloženo a skladováno 2 000 kg požárního pěnidla typu EXPYROL F-15 3% pro potřebu zasahujících hasičských jednotek.

Ø Bezodtokové záchytné havarijní jímky Ø Stabilní hasící a chladící zařízení na objektu č. 230/1-4 a obj. č. 220

3.2

Mobilní technické prostředky Ø 2 traktory Z-7011 + vlek pro odvoz vytěžené zeminy na dekontaminační plochu umístěn v garáži objekt č. 43 Ø dvě převozné soupravy likvidace úniku PHM (sorpční materiál - hydrofobní sorpční koberce v rolích, hydrofobní sorpční polštáře, sypký sorbent SYTEC-10), nafukovací norné stěny, záchytné obaly (sudy, plastové pytle), zaslepovací a těsnící prostředky, ochranné pomůcky, vytyčovací a osvětlovací prostředky)umístěny na CHČOV objekt č. 45 Ø Prvotní zásoba sorpčního materiálu, záchytných obalů a ochranných pomůcek je umístěna v každém objektu kde se vyskytují nebezpečné látky. Ø Přenosné a pojízdné hasicí přístroje: v závodě je umístěno cca 250 ks přenosných hasicích přístrojů rozmístěných na jednotlivých pracovištích

3.3

Dopravní prostředky a speciální mechanismy Ø Ø Ø Ø Ø Ø

3.4

2 traktory Z-7011 + vlek pro odvoz vytěžené zeminy na dekontaminační plochu ruční čerpadlo K-4 ruční motorový křovinořez kalové čerpadlo pro odčerpání uniklých závadných látek elektrocentrála HONDA K-1 převozná ocelová nádrž o objemu 5 m3 pro uložení uniklých závadných látek

Zásahové a havarijní materiály

Dvě převozné soupravy likvidace úniku PH: Ø sorpční materiál - hydrofobní sorpční koberce v rolích, hydrofobní sorpční polštáře, sypký sorbent SYTEC-10) Ø nafukovací norné stěny Ø záchytné obaly (sudy, plastové pytle) Ø zaslepovací a těsnící prostředky Ø ochranné pomůcky Ø vytyčovací a osvětlovací prostředky Prvotní zásoba sorpčního materiálu, záchytných obalů a ochranných pomůcek je umístěna v každém objektu, kde se vyskytují nebezpečné látky.



3.5

Strana 139/149

Osobní ochranné prostředky

Každý zaměstnanec má k dispozici osobní ochranné pomůcky: pracovní oděv, pracovní boty, ochranné rukavice, ochranné brýle (obličejový štít).

3.6

Prostředky pro zajištění první pomoci

Pro zajištění první pomoci slouží lékárničky se stanoveným obsahem. Lékárničky jsou umístěny na všech samostatných pracovištích. V objektu vzhledem k typu nebezpečných látek a mechanismu jejich působení, nejsou předem připravena žádná profylaktika.

3.7

Personální zajištění

Při případné havárii budou v prvním pořadí zasahovat pracovníci provozovny.

havarijní družstvo


Počet osob celkem

Počet osob na směně

12

12


4

Strana 140/149

Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky

Provozovna UNION CONSULTING by v případě potřeby objednala práce na odstraňování následků havárií v souvislosti s únikem látek ropné povahy u autorizované společnosti, (Vodní zdroje Chrudim, spol. s.r.o.) včetně zajištění: Ø mobilních technických prostředků Ø dopravních prostředků a speciálních mechanismů Ø zásahových a havarijních materiálů Ø osobních ochranných prostředků Ø personálního zajištění V případě vzniku havárie bude z ohlašovny požárů provozovny informováno Operační středisko HZS Pardubického kraje na lince tísňového volání 150, resp. 112. V případě požáru, v závislosti na příslušném stupni poplachu, by zasahovali následující jednotky HZS, viz následující tabulka. Tab. č. 13

Seznam externích hasičských jednotek, které mohou být v případě havárie povolány

Stupeň poplachu Jednotka PO

Typ Čas jednotky výjezdu

1. stupeň

JPO I

2. stupeň

3. stupeň

HZS PAK kraje stanice Chrudim Prachovice Kostelec u Heřmanova Městce Heřmanův Městec HZS PAK kraje stanice Seč Seč Načešice Morašice Chrudim Míčov – Sušice Třemošnice Slatiňany Choltice Hošťálovice Klešice

Dojezdový čas v min.

2 min

Vzdálenost v km do areálu skladu PHM 14

JPO II JPO V

5 min 10 min

6,5 2

9 3

JPO II JPO I

5 min 2 min

4 15

6 20

JPO II JPO III JPO V JPO III JPO V JPO II JPO II JPO III JPO V JPO V

10 min 10 min 10 min 10 min 10 min 10 min 10 min 10 min 10 min 10 min

15 7 8,5 14 8 13 19 11 10 7

20 10 12 19 11 18 25 15 20 10

19

Jednotky požární ochrany jsou na místo zásahu (do zálohy) povolávány prostřednictvím územně příslušného operačního střediska HZS ČR.



5

Vyrozumění o havárii a provádění zásahu

5.1

Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii

Strana 141/149

PROSTŘEDKY VAROVÁNÍ Ø Zvuková signalizace: siréna Ø Telefon Ø Ústní komunikace Ø radiostanice ZPŮSOBY VAROVÁNÍ Použití výše uvedených prostředků DRUHY VAROVNÝCH SIGNÁLŮ A JEJICH VÝZNAM Ø Sirény: Siréna v objektu VRBICE II je umístěna na stožáru mezi administrativní budovou a laboratoří ovládání je na stožáru veřejně přístupné. Siréna v objektu VEBICE I je umístěna na stožáru před budovou šaten zaměstnanců ovládání sirény je v první místnosti vpravo u radiátoru. Ø Zaměstnanci jsou v případě hrozby nebo vzniku mimořádné události varováni především prostřednictvím varovného signálu VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech. ODPOVĚDNOST ZA FUNKCI A REÁLNÉ VYUŽITÍ VAROVNÉHO SYSTÉMU Ø Odpovědnost za funkci varovného systému: ředitel provozovny vydá pokyn na vrátnici (v mimo pracovní době), pro zaměstnance (v pracovní době) Ø Odpovědnost za reálné využití varovného systému: velitel zásahu

5.2

Systém a způsob vyrozumění subjektů v případě vzniku závažné havárie

5.2.1

Vyrozumění o havárii a předávání informací

PŘEDÁNÍ INFORMACÍ O NUTNÉ ČINNOSTI Využití všech dostupných způsobů spojení: Ø Telefonní spojení Ø Radiostanice Ø ústní ZPŮSOB NAHLÁŠENÍ HAVÁRIE / OHROŽENÍ Ø Místně na ohlašovnu požáru: na tel. čísle 611 toto je povinností každého pracovníka, tato povinnost je stanovena v požární poplachové směrnici, součástí poplachových směrnic jsou i telefonní čísla havarijních služeb Ø Radiostanicí: dorozumívání pomocí radiostanic se používá u řízení zásahu. Radiostanice jsou uloženy na vrátnici provozovny. Ø V případě havárie se tato situace ohlásí telefonem na Krajské operační středisko Pardubice, toto operační středisko poté povolá radiostanicí (telefonem, pagerem) další jednotky na pomoc. Ø V případě jakýchkoliv havárií zařízení spojených s požárem nebo únikem ropných látek a plynů, dále při povodních, dopravních nehodách a všude tam, kde je třeba provádět záchranu osob, se volá neprodleně linka 112.



Strana 142/149

ZPŮSOBY INFORMOVÁNÍ O UKONČENÍ OHROŽENÍ Velitel zásahu předá písemnou zprávu o ukončení ohrožení řediteli provozovny, který zabezpečí informování všech zaměstnanců. 5.2.2

Hlášení vzniku havárie státní správě, samosprávě a kontrolním orgánům

V případě závažné havárie jsou vyrozumívány následující instituce: Instituce Integrovaný záchranný systém Povodí Labe Elektrorozvodný podnik Policie ČR Vodoprávní úřad Chrudim

telefonní číslo 112

Instituce ředitel provozovny

495 088 730 840 850 860 158 469 657 300

vedoucí provozu Správa SHR České dráhy železniční stanice Heřmanův Městec

Lesy ČR správce toku ČIŽP Městský úřad H.Městec Obecní úřad Kostelec

724 523 966 731 405 205 469 660 340 469 696 342, 603 314 537 469 695 728 469 663 317

Obecní úřad Uherčice Obecní úřad Vápenný Podol

5.3

telefonní číslo 731 269 804

222 806 345 972 323 419

Postupy provádění zásahu vlastními silami a prostředky

Při havarijním zásahu se provádějí následující úkony v tomto pořadí nebo současně: zajištění požární bezpečnosti, zastavení a omezení úniku (přerušení manipulací, odstavení havarovaného zařízení uzavřením armatur a odčerpáním zboží, zároveň omezení rozlévání již uniklých ropných látek a utěsnění zařízení, která by umožnila rychlé šíření úniku, těžba uniklých ropných látek), opatření proti úniku ropných látek z provozovny (vyhodnocení situace, kontrola a případně uzavření výtoků ze skladu), zahájení sanace zasaženého území (aplikace sorpčních prostředků, určení rozsahu následných opatření), případné zachycování ropných látek uniklých mimo provozovnu (norné stěny, těžba), informování příslušných úřadů. Při vzniku havárie je vyrozuměna ohlašovna požáru na tel. čísle 611, odkud je informováno operační středisko HZS Pardubického kraje. Prostřednictvím OPIS na pokyn velitele zásahu jsou povolávány posilové jednotky HZS podle požárního poplachového plánu Pardubického kraje. Dále pracovník ohlašovny požáru vyrozumí ředitele provozovny a ostatní řídící pracovníky. Zasahující jednotka HZS po příjezdu na místo zásahu provede průzkum a velitel zásahu rozhoduje o provedení zásahu a nasazení techniky podle povahy zásahu. Zásady rychlého a účinného zdolávání požárů upravuje „Dokumentace zdolávání požárů“. Zásah při havarijní události se řídí: Ø Řádem ohlašovny požárů Ø Požárním evakuačním plánem



Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø

Strana 143/149

Plánem opatření pro případ ropné havárie Zákonem ČNR č. 133/85 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhláškou MV č. 247/2001 Sb., o organizaci jednotek PO Zákonem č. 239/2000 Sb. o IZS, ve znění pozdějších předpisů Zákonem č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, ve znění pozdějších předpisů Operativním plánem zdolávání požárů Operativní kartou pro zdolávání požáru


Bezpečnostní zpráva ………… Část VII

Část VII.

Strana 144/149

Závěrečné shrnutí

Popisné údaje Provozovna firmy UNION CONSULTING s.r.o. sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce je umístěna ve dvou samostatných objektech. Objekty jsou od sebe vzdáleny 2,5 km a navzájem jsou propojeny podzemním produktovodem. Jedná se o objekt I-Vrbice I, kde je skladován letecký petrolej v podzemních ocelových nádržích umístěných v betonových podzemních tunelech a v podzemních nádržích s možností výdeje leteckého petroleje do AC. Objekt II-Vrbice II je určen pro příjem a výdej leteckého petroleje, příjem, výdej a skladování nafty motorové, sklad lehkého topného oleje pro kotelnu a parní čištění železničních cisteren. V obou objektech provozovny jsou skladovány PH pro potřeby Správy státních hmotných rezerv. Zařízení provozovny firmy UNION CONSULTING s.r.o. sklad PHM Kostelec u Heřmanova Městce bylo zařazeno dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií do skupiny „B“. Provozovatel splnil svoji povinnost vypracovat bezpečnostní dokumentaci, zavést a udržovat systém řízení PZH ve smyslu výše zmíněného zákona. Se změnou legislativy byla provedena revize a aktualizace bezpečnostní zprávy na nové požadavky právních předpisů. Posouzení rizik Posouzení rizik bylo provedeno metodami uznávanými a doporučovanými v České republice i Evropské Unii: QRA podle CPR 18E-Purple Book a H&V index. Skladované nebezpečné látky přinášejí rizika dvojího typu: riziko požáru a riziko kontaminace životního prostředí při jejich úniku mimo záchytné systémy. Riziko výbuchu par vzhledem k technologii a vlastnostem látek (hořlavé kapaliny 3 kategorie) je velmi málo pravděpodobné. Výsledkem použité výběrové metody podle CPR 18E-Purple Book, bylo konstatování, že se v objektu nevyskytují žádné závažné zdroje rizika, které by bylo nutné podrobit kvantitativní analýze rizika a zhodnotit poté jejich přijatelnost. Tento výsledek mimo jiného znamená i to, že se neočekává vážnější ohrožení okolí objektu v důsledku vzniku požáru v objektu a že riziko, které objekt představuje je v duchu metodologie posouzení rizika PŘIJATELNÉ. Následky požáru v provozovně lze očekávat zpravidla pouze uvnitř areálu provozovny. Jelikož výběrová metoda posuzuje látky a zařízení pouze z pohledu hořlavosti, toxicity a výbušnosti bylo provedeno posouzení vlivu zařízení a látek na složky životního prostředí neboť všechny nebezpečné látky v objektu jsou klasifikovány jako látky nebezpečné pro vodní prostředí. K tomuto posouzení byla použita pro tyto účely sloužící metoda H&V index. Výsledkem provedeného zhodnocení bylo konstatování, že riziko, které zařízení v objektu představují je rovněž PŘIJATELNÉ. Hodnocení rizik, provedené v této bezpečnostní dokumentaci, odpovídá požadavkům zákona o prevenci závažných havárií a související legislativy. Dříve provedené analýzy rizika byly kriticky posouzeny z hlediska případných změn v okolí objektu a v požadavcích nových právních předpisů. Chybějící části analýzy a hodnocení rizika byly dopracovány a doplněny, dříve provedené výpočty a odhady byly revidovány a případně opraveny. Posouzení rizika, plynoucího ze zařízení a provozovaných činností v objektech provozovatele, odpovídá požadavkům současné legislativy.



Strana 145/149

Systém řízení prevence závažné havárie Cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě identifikace a vyhodnocení závažnosti rizik havárií a odpovídají proto charakteru činností v objektech UNION CONSULTING s.r.o. a tedy možným následkům eventuálních havárií zdrojů rizik nacházejících se v objektech provozovatele. Stanovené cíle a zásady prevence závažné havárie ve všech oblastech činnosti jsou odráženy a promítány do všech řídících a prováděcích dokumentů (manuály, instrukce, návody, programy bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí apod.) společnosti, čímž plní svůj prvořadý úkol prevence závažné havárie a omezení jejích následků. K naplnění cílů a zásad vedení společnosti přijalo reálnou politiku PZH jako závazný a hlavní prvek systému řízení PZH v objektu. Popsaný systém řízení PZH obsahuje všechny důležité aspekty, nástroje a informace pro úspěšné minimalizování možnosti vzniku závažné havárie, jejímž důsledkem by byly ztráty na životech a zdraví osob, majetku či životního prostředí v lokalitě objektu. Bezpečnostní a preventivní opatření Společnost UNION CONSULTING s.r.o. si je vědoma své odpovědnosti plynoucí z provozovaných činností a záleží ji na bezpečnosti zaměstnanců provozovny a na dobrých vztazích s okolními obyvateli. Věnuje proto velké úsilí zvyšování bezpečnosti provozu, řízení rizik a havarijní připravenosti provozovny. Skladovací objekty PH jsou zabezpečeny proti vniknutí nepovolaných osob, provozní soubory jsou vybaveny bezpečnostními opatřeními a kontrolními mechanismy a systémem provozních řádů. Cílem provozovatele je, aby všichni zaměstnanci při jakékoliv činnosti aktivně dbali na bezpečnost prováděných prací. Provozovatel vynakládá prostředky pro oblast prevence havárií a spolehlivosti provozu. Zájmem provozovatele je i dobrá informovanost obyvatel v okolí o činnostech a úrovni bezpečnosti obou provozoven.



Strana 146/149

Literatura a zdroje 1.

Zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2000 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon o prevenci závažných havárií)

2.

Vyhláška č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

3.

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých dalších zákonů

4.

Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment („Purple Book“), CPR 18E, First Edition, Haag, 1999

5.

Metodický pokyn MŽP odboru environmentálních rizik a ekologických škod pro hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí.: Metodika H&V index, Věstník MŽP, částka 8/2012

6.

ČHMÚ: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Heřmanův Městec, červen 2016

7.

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

8.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

9.

Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší


Bezpečnostní zpráva ………… Přílohy

Seznam příloh P-01

Výpis z obchodního rejstříku

P-02

Bezpečnostní listy nebezpečných látek


Strana 147/149


Strana 148/149

Příloha č. 1



Strana 149/149

Příloha č. 2

BEZPEČNOSTNÍ LISTY nebezpečných látek, ve smyslu zákona o PZH, vyskytujících se v objektu:

1. Letecký petrolej 2. Motorová nafta 3. Topný olej

Bezpečnostní listy výše uvedených látek jsou přiloženy (jako samostatné soubory formátu pdf) pouze v elektronické verzi dokumentu.


2

3

Bezpe n o s tn í l ist po dl e Na í zen í Evrops k éh o pa rl am en tu a r ady ( ES ) . 19 07/ 20 06

MOTOROVÁ NAFTA Datum vydání: 1999-12-10

íslo a datum revize: 6/2012-09-01t

Název výrobku:

1.1

Identifikátor výrobku Obchodní název: Další názvy:

1.2

Motorová nafta pro mírné klima t ídy B, D, F; Motorová nafta pro arktické klima t ídy 2 NM-B, NM-D, NM-F, NM-2 (arktická nafta) Dieselové palivo, Diesel fuel, Diesel Motorová nafta s obsahem FAME do 7 % V/V (B7), resp. do 10 % V/V (B10) Motorová nafta bez FAME (B0)

P íslušná ur ená použití sm si a nedoporu ená použití Motorová nafta se používá p edevším jako motorové palivo pro vzn tové spalovací motory. Motorová nafta se smí používat pouze v souladu s p íslušnou provozní dokumentací a pro schválené ú ely v souladu s platnou legislativou. Motorová nafta se nesmí používat pro vozidla, která jsou v provozu na pracovištích v uzav ených prostorách, nebo jako istící prost edek, pro svícení, topení nebo k zapalování ohn .

1.3 1.3.1

Podrobné údaje o dodavateli bezpe nostního listu Obchodní jméno a identifika ní íslo ESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Záluží 2 Litvínov PS 436 70

1.3.2

I O: 62741772 DI : CZ62741772 www.ceskarafinerska.cz E-mail: [email protected]

Místo podnikání

tel.: fax:

Rafinérie Litvínov P. O. BOX 47 436 01 Litvínov +420 476 163 567 +420 476 165 086

Rafinérie Kralupy P. O. BOX 96 278 01 Kralupy n/Vlt. +420 315 718 500 +420 315 718 640 [email protected]

www.crc.cz

1.3.3

Osoba odpov dná za BL Ing. Václav Pražák

1.4 1.4.1

tel.: E-mail:

+420 476 164 308 [email protected]

Telefonní íslo pro naléhavé situace TRINS (transportní informa ní a nehodový systém) Poskytuje nep etržitou odbornou i praktickou pomoc p i ešení mimo ádných situací spojených s p epravou i skladováním nebezpe ných chemických látek na území R. Pomoc TRINS je možné vyžadovat pouze prost ednictvím opera ních a informa ních st edisek HZS (IZS). Pomoc je poskytována na základ smluvního vztahu mezi Svazem chemického pr myslu R a MV R – generálním editelstvím HZS R. Kontakt na UNIPETROL RPA, s.r.o. Litvínov – jako regionální st edisko íslo 1 + republikové koordina ní st edisko TRINS: +420 476 709 826.

1.4.2

Toxikologické informa ní st edisko Adresa: Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2 Telefon: +420 224 919 293, +420 224 915 402 Informace pouze pro zdravotní rizika – akutní otravy lidí a zví at.

Strana: 1/10

B e zpe nost ní l i st : MOTOROVÁ NAFTA

2.1 2.1.1

Klasifikace sm si Podle na ízení (ES) . 1272/2008 CLP) a) b)

c)

2.1.2

c)

2.2.1

Flam. liq. 3, H226, GHS02, Wng Acute Tox. 4, H332, GHS07, Wng Skin Irrit. 2, H315, GHS07, Wng Asp. Tox. 1, H304, GHS08, Dgr Carc. 2, H351, GHS08, Wng STOT Rep. Exp. 2, H373, GHS08, Wng Aquatic Chronic 2, H411, GHS09, ---

Podle sm rnice Rady 1999/45/ES (DPD) a) b)

2.2

Fyzikáln chemické vlastnosti Ho lavá kapalina: Ohrožení zdraví Akutní toxicita: Žíravost/dráždivost: Nebezpe ný p i vdechnutí: Karcinogenita: Toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice): Ohrožení životního prost edí Nebezpe í pro vodní prost edí: Fyzikáln chemické vlastnosti Ohrožení zdraví Akutní toxicita:

NE zdraví škodlivý, Xn, R65 zdraví škodlivý, Xn, R20 dráždivý, Xi, R38 karcinogenní kategorie 3, R40 nebezpe ný pro životní prost edí, N, R51/53

Žíravost/dráždivost: Karcinogenita: Ohrožení životního prost edí

Prvky ozna ení Podle na ízení (ES) . 1272/2008 (CLP)

Indikace nebezpe í: GHS02 Signální slovo: Standardní v ty o nebezpe nosti (H-v ty): Pokyny pro bezpe né zacházení (P-v ty):

GHS07 GHS08 GHS09 Nebezpe í (Dgr) H226; H304; H315; H332; H351; H373; H411 P261; P273, P280; P301+P310; P331; P332+P313; P501

Dopl ující údaje na štítku: Všeobecné pokyny p i umíst ní výrobku na spot ebitelský trh P101; P102; P103

2.2.2

Podle sm rnice Rady 1999/45/ES (DPD)

Indikace nebezpe í: N Xn Specifická rizikovost (R-v ty): R20; R38; R40; R51/53; R65 Pokyny pro bezpe né nakládání (S-v ty): S2; S23; S24; S36/37; S51; S61; S62 POZNÁMKA:

2.3

Úplné zn ní použitých standardních H-v t, P-v t, R-v t a S-v t je uvedeno v oddíle 16.

Další nebezpe nost

2.3.1 Informace o PBT Podle kritérií v p íloze XIII Na ízení výrobek neobsahuje látky PBT nebo vPvB.

Strana: 2/10


2.3.2

Jiné nebezpe né ú inky Motorová nafta je složitou sm sí uhlovodík vroucí v rozmezí cca 180 až 370 °C s obsahem polycyklických aromatických uhlovodík do 8 % m/m. Vzhledem k nízké viskozit m že motorová nafta p i požití vyvolat poškození plic. Místn odmaš uje a dráždí pokožku. Její páry mohou p sobit narkoticky, zp sobovat bolesti hlavy, žalude ní nevolnost, drážd ní o í a dýchacích cest. Se vzduchem tvo í výbušnou sm s. Produkt m že akumulovat statickou elekt inu.

3.1

Látky Jedná se o sm s látek.

3.2 3.2.1

Sm si Složení, registra ní ísla a koncentra ní limity Výrobek obsahuje tyto nebezpe né látky:

3.2.2

a)

Paliva, nafta motorová; Plynový olej – nespecifikovaný íslo CAS: 68334-30-5 íslo EINECS: 269-822-7 Registra ní íslo: 01-2119484664-27-xxxx Podíl ve sm si, % (V/V): 93

b)

Methylestery mastných kyselin, C16-18 a C18-nenasycených (FAME) íslo CAS: 67762-38-3 íslo EINECS: 267-015-4 Registra ní íslo: 01-2119471664-32-xxxx Podíl ve sm si, % (V/V): 7

Klasifikace složek a) Klasifikace podle na ízení (ES) . 1272/2008 (CLP) Paliva, nafta motorová; Plynový olej – nespecifikovaný Ho lavá kapalina: Flam. liq. 3, GHS02, H226, Varování (Wng) Akutní toxicita: Acute Tox. 4, GHS07, H332, Varování (Wng) Nebezpe ný p i vdechnutí: Asp. Tox. 1, GHS08, H304, Nebezpe í (Dgr) Žíravost/dráždivost: Skin Irrit. 2, GHS07, H315, Varování (Wng) Karcinogenita: Carc. 2, GHS08, H351, Varování (Wng) Toxicita pro specifické cílové orgány – opak. expozice: STOT Rep. Exp. 2, GHS08, H373, Varování (Wng) Aquatic Chronic 2, GHS09, H411, --Nebezpe í pro vodní prost edí: Methylestery mastných kyselin, C16-18 a C18-nenasycených (FAME) Nejsou nebezpe né b) Klasifikace podle sm rnice Rady 67/548/EHS (DSD) Paliva, nafta motorová; Plynový olej – nespecifikovaný Akutní toxicita: zdraví škodlivý p i požití, Xn, R65 zdraví škodlivý p i nadýchání, Xn, R20 Dráždivost: dráždí k ži, Xi, R38 Karcinogenita: karcinogenní kategorie 3, R40 Ohrožení životního prost edí toxický pro vodní organizmy, N, R51/53 Methylestery mastných kyselin, C16-18 a C18-nenasycených (FAME) Nejsou nebezpe né

POZNÁMKA 1: Úplné zn ní použitých standardních H-v t, P-v t, R-v t a S-v t je uvedeno v oddíle 16. POZNÁMKA 2: Pro zlepšení užitných vlastností m že motorová nafta obsahovat vhodná aditiva – p ísady na úpravu nízkoteplotních a dalších užitných vlastností, jako nap . zlepšova e tekutosti (depresanty), zvyšova e cetanového ísla, vodivostní p ísady, mazivostní p ísady, inhibitory koroze, detergenty aj., v koncentracích ádov do max. 0,1 % (m/m).

Strana: 3/10


4.1

Všeobecné pokyny P i manipulaci je nezbytné dodržovat všechny požadavky spojené s pracovní hygienou a bezpe ností práce v souladu s platnou legislativou a tímto BL. P i nebezpe í ztráty v domí dopravovat ve stabilizované poloze.

4.2

P i vdechnutí P enést na erstvý vzduch, t lesný klid, nenechat chodit. V p ípad , že postižený nedýchá, zavést um lé dýchání z plic do plic. P ivolat léka e.

4.3

P i kontaktu s k ží K ži dob e umýt mýdlem a vodou, opláchnout, p evléknout.

4.4

P i kontaktu s okem O i d kladn promýt velkým množstvím vody a zajistit léka ské ošet ení.

4.5

P i požití P i požití dát pít vodu. Nevyvolávat zvracení. P ivolat léka e.

5.1 5.1.1

Hasiva Vhodná hasiva Vzduchová hasící p na, hasící prášek, CO2.

5.1.2

Nevhodná hasiva Voda (vhodná pouze na chlazení).

5.2

Zvláštní nebezpe nost vyplývající z látky nebo sm si Páry výrobku tvo í se vzduchem výbušnou sm s. Na vzduchu ho í adivým plamenem. M že se uvol ovat oxid uhelnatý.

5.3

Pokyny pro hasi e Neho lavý zásahový od v, ochrana o í, izola ní dýchací p ístroj.

6.1

Opat ení na ochranu osob, ochranné prost edky a nouzové postupy Zabránit zne išt ní od vu a obuvi, zabránit kontaktu s k ží a o ima. Pro únik ze zamo eného prostoru použít masku s filtrem proti organickým plyn m a parám. Zákaz kou ení. Odstranit všechny možné zdroje vznícení. Vykázat z místa všechny osoby, které se nepodílejí na záchranných pracích.

6.2

Opat ení na ochranu životního prost edí Zabránit dalšímu úniku. Ohrani it prostor. Nevypoušt t do kanalizace. Zabránit pr niku látky do p dy a vody.

6.3 Metody a materiál pro omezení úniku a pro išt ní Podle situace od erpat nebo vsáknout do vhodného porézního materiálu a likvidovat v souladu s platnou legislativou pro odpady.

6.4 Odkaz na jiné oddíly Viz též oddíly 8 a 13.

Strana: 4/10


7.1

Opat ení pro bezpe né zacházení P i nakládání s nebezpe nými chemickými látkami a chemickými p ípravky je každý povinen chránit zdraví lidí a životní prost edí a ídit se výstražnými symboly nebezpe nosti a informacemi o nebezpe nosti výrobku a pokyny o bezpe ném zacházení s ním v souladu s tímto bezpe nostním listem.

7.2

Podmínky pro bezpe né skladování látek a sm sí v etn neslu itelných látek a sm sí Pro skladování platí SN 65 0201. Objekt musí být vybaven podle SN 75 3415. Skladovat na dob e v traném míst z dosahu zdroj vznícení. Elektrická za ízení musí být provedena dle p íslušných p edpis . Chránit p ed statickou elekt inou. Zákaz kou ení.

7.3

Specifické kone né použití Motorová nafta je ur ena zejména pro použití jako pohonná hmota pro vzn tové spalovací motory. Používá se také jako palivo pro n které typy turbín. Nesmí se používat pro vozidla, která jsou v provozu na pracovištích v uzav ených prostorách, nebo jako istící prost edek, pro svícení, topení nebo k zapalování ohn . Nikdy nevylévat do kanalizace.

8.1 8.1.1

Limitní hodnoty expozice Podle Na ízení vlády . 361/2007 Sb. PEL NPK-P

8.1.2

DNEL podle CSR Inhala n Dermáln

8.2

nafta (celkových uhlovodík ) 200 mg/m3 1 000 mg/m3

akutní expozice dlouhodobá expozice dlouhodobá expozice

na pracovišti 4 300 mg/m3/15 min (aerosol) 68 mg/m3/8 h (aerosol) 2,9 mg/kg/8 h

obyvatelstvo 2 600 mg/m3/15 min (aerosol) 20 mg/m3/24 h (aerosol) 1,3 mg/kg/24 h

Omezování expozice Obecná bezpe nostní a hygienická opat ení: p i práci s motorovou naftou nejíst, nepít, nekou it. P ed jídlem a pitím a po ukon ení práce je t eba pokožku umýt teplou vodou a mýdlem a ošet it vhodným repara ním krémem.

8.2.1

Omezování expozice pracovník Ochrana dýchacích orgán : Ochrana o í: Ochrana rukou: Ochrana k že:

8.2.2

Úniková maska s filtrem proti organickým plyn m a parám organických látek. Ochranné brýle proti chemickým vliv m. Ochranné rukavice. Ochranný pracovní od v

Omezování expozice životního prost edí Viz též body 2.1, 6.2 a 16.3.

Strana: 5/10


9.1

Základní fyzikální a chemické vlastnosti Skupenství (p i 20 °C): Barva: Zápach: Hustota p i 15 °C: Rozmezí teplot varu: Relativní hustota par: Rozpustnost ve vod : Tlak par p i 20 °C: Bod vzplanutí: Koncentra ní meze výbušnosti: spodní: horní: Mezní experimentální bezpe ná spára Kinematická viskozita p i 40 °C

9.2

kapalina bezbarvá, nažloutlá, žlutá až žlutohn dá, p ípadn opalescencí typický ropný 800 až 845 kg/m3 180 až 370 °C cca 6 (vzduch =1) nepatrná < 0,1 kPa > 55 °C 0,5 % (V/V) 6,5 % (V/V)

se zelenavou

> 0,9 mm 2,0 až 4,5 mm2/s

Další informace Bod tuhnutí: Bod ho ení: Teplota vznícení:

< 0 °C cca 100 °C cca 220 °C

10.1 Reaktivita Výrobek je za normálních podmínek stabilní.

10.2 Chemická stabilita Výrobek je za normálních podmínek stabilní.

10.3 Možnost nebezpe ných chemických reakcí P i ho ení za nedostatku vzduchu se m že uvol ovat oxid uhelnatý.

10.4 Podmínky, kterým je t eba zabránit Vytvo ení koncentrace v mezích výbušnosti, p ítomnost zdroj vznícení, styk s otev eným ohn m.

10.5 Neslu itelné materiály Oxidovadla.

10.6 Nebezpe né produkty rozkladu Za normálních podmínek žádné, p i ho ení za nedostatku vzduchu možný vznik oxidu uhelnatého a sazí.

Strana: 6/10


11.1 Akutní toxicita LD50 (oral) LD50 (dermal) LC50 (inhalation)

> 2 000 mg/kg bw > 5 000 mg/kg bw 4 100 mg/m3 vzduchu

11.2 Žíravost / dráždivost pro k ži Dráždí k ži.

11.3 Vážné poškození / podrážd ní o í Nedráždí o i.

11.4 Senzibilizace dýchacích cest / senzibilizace k že Neudávána.

11.5 Mutagenita v zárode ných bu kách Neudávána.

11.6 Karcinogenita Karcinogenní kategorie 2 podle CLP resp. kategorie 3 podle DPD.

11.7 Toxicita pro reprodukci NOAEL (dermal) NOAEL (inhalation)

500 mg/kg bw/day 1 710 mg/m3Neudávána.

11.8 Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice Neudávána.

11.9 Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice NOAEL (dermal) NOAEC (inhalation) NOAEL (dermal local)

30 mg/kg bw/day > 1 710 mg/m3 125 mg/kg bw/day

11.10 Nebezpe nost p i vdechnutí Ano – vzhledem k nízké viskozit m že p i požití vyvolat poškození plic.

12.1 Toxicita Ryby: Bezobratlí: asy:

LL50 EL50 EL50

21 mg/l (96 h) 68 mg/l (48 h) 22 mg/l (72 h)

(sladkovodní asy)

12.2 Persistence a rozložitelnost Hodnocení reprezentativních uhlovodíkových struktur indikuje n které struktury, které mohou splnit P nebo vP kritéria. Biologická rozložitelnost podle CEC cca 50 – 60 %. Obtížn odbouratelné.

12.3 Bioakumula ní potenciál Hodnocení reprezentativních uhlovodíkových struktur indikuje n které struktury, které mohou splnit B kritéria, avšak žádné, které by mohly splnit vB kritéria.

Strana: 7/10


12.4 Mobilita v p d Neo ekává se. Povrchové nap tí cca 25 mS/m.

12.5 Výsledky posouzení PBT Nebyly nalezeny žádné uhlovodíkové struktury indikující spln ní kritérií pro látky PBT nebo vPvB.

12.6 Jiné nep íznivé ú inky Na povrchu vody vytvá í souvislou vrstvu zabra ující p ístupu kyslíku Neobsahuje ozon poškozující látky dle Montrealského protokolu a jeho Koda ského dodatku.

13.1 Právní p edpisy o odpadech Podle Zákona . 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení je výrobek zat íd n takto: Kód druhu odpadu dle katalogu: 13 07 01 (v sorbentu 15 02 02) Kategorie odpadu: N

13.2 Zp soby zneškod ování produktu Likvidace odpad a nevyužitých zbytk se provádí v souladu s platnou legislativou pro odpady, obvykle spalováním ve spalovnách k tomu ur ených. Nevhodným zp sobem je skládkování.

13.3 Zp soby zneškod ování kontaminovaného obalu Motorová nafta se od výrobce dodává v silni ních a železni ních nádržkových vozech. Dekontaminace a zneškod ování t chto obal se ídí platnými p edpisy ADR/RID.

P eprava produktu se provádí v železni ních nádržkových vozech, silni ních nádržkových vozech nebo produktovodem. Pojmenování a ozna ení podle evropské dohody o p eprav nebezpe ného zboží RID/ADR v platném zn ní: íslo nebezpe í: 30 Klasifika ní kód: F1 NAFTA MOTOROVÁ vyhovující norm EN 590 UN íslo: 1202 T ída: 3 Obalová skupina: III OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROST EDÍ ENVIRONMENTALLY HAZARDOUS

15.1 Na ízení týkající se bezpe nosti, zdraví a životního prost edí / specifické právní p edpisy týkající se látky nebo sm si i Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení i Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, ozna ování a balení látek a sm sí , v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení (CLP) i Sm rnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. ervna 1967 o sbližování právních a správních p edpis týkajících se klasifikace, balení a ozna ování nebezpe ných látek, v platném zn ní (DSD) i Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. kv tna 1999 o sbližování právních a správních p edpis lenských stát týkajících se klasifikace, balení a ozna ování nebezpe ných p ípravk , v platném zn ní (DPD)

Strana: 8/10


i i i i i i i

Zákon . 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní, v etn souvisejících p edpis a na ízení Zákon . 111/1994 Sb., o silni ní doprav , v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení (ADR) Zákon . 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení Zákon . 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení Zákon . 266/1994 Sb., o drahách, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení (RID) Zákon . 350/2011 Sb., chemický zákon, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení Na ízení vlády . 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení SN 75 3415 ochrana vody p ed ropnými látkami – Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich i skladování

15.2 Posouzení chemické bezpe nosti Bylo provedeno.

15.3 Informace o dalších právních p edpisech 15.3.1 Zákon 201/2012 Sb., o ochran ovzduší Na výrobek se vztahují p íslušná ustanovení zákona . 201/2012 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení. Podle §2 odstavec m) uvedeného zákona je výrobek t kavou organickou látkou.

15.3.2

SN 65 0201 Ho lavé kapaliny – Provozovny a sklady Podle SN 65 0201 je výrobek za azen do III. t ídy ho lavosti.

15.3.3

SN 33 0371 Nevýbušná elektrická za ízení – Výbušné sm si – Klasifikace a metody zkoušek Podle SN 33 0371 je výrobek za azen do teplotní t ídy T3 a skupiny výbušnosti IIA.

16.1 Seznam použitých R-v t a H-v t, S-v t a P-v t 16.1.1 Standardní v ty o nebezpe nosti (H-v ty) H226 H304 H315 H332 H351 H373 H411

Ho lavá kapalina a páry P i požití a vniknutí do dýchacích cest m že zp sobit smrt Dráždí k ži Zdraví škodlivý p i vdechování Podez ení na vyvolání rakoviny M že zp sobit poškození orgán Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými ú inky

16.1.2 Pokyny pro bezpe né zacházení (P-v ty) P101 P102 P103 P261 P273 P280 P301+P310 P331 P332+P313 P501

Je-li nutná léka ská pomoc, m jte po ruce obal nebo štítek výrobku Uchovávejte mimo dosah d tí P ed použitím si p e t te údaje na štítku Zamezte vdechování par Zabra te uvoln ní do životního prost edí Používejte ochranné rukavice, ochranný od v a ochranné brýle P I POŽITÍ: Okamžit volejte TOXOKOLOGICKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO nebo léka e NEVYVOLÁVEJTE zvracení P i podrážd ní k že: Vyhledejte léka skou pomoc/ošet ení Odstra te obal v souladu s platnou legislativou

Strana: 9/10


16.1.3 Standardní v ty pro specifickou rizikovost (R-v ty) Zdraví škodlivý p i vdechování Dráždí k ži Možné nebezpe í nevratných ú ink Toxický pro vodní organismy, m že vyvolat dlouhodobé nep íznivé ú inky ve vodním prost edí Zdraví škodlivý: p i požití m že vyvolat poškození plic

R20 R38 R40 R51/53 R65

16.1.4 Standardní pokyny pro bezpe né nakládání (S-v ty) S2 S23 S24 S36/37 S51 S61 S62

Uchovávejte mimo dosah d tí Nevdechujte páry Zamezte styku s k ží Používejte vhodný ochranný od v a ochranné rukavice Používejte pouze v dob e v traných prostorách Zabra te uvoln ní do životního prost edí. Viz speciální pokyny nebo bezpe nostní listy P i požití nevyvolávejte zvracení. okamžit vyhledejte léka skou pomoc a ukažte tento obal nebo ozna ení

16.2 Pokyny pro školení Školení jsou provád na v souladu s požadavky zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení, a zákona . 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví, , v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení

16.3 Informace o zm nách Všechny zm ny v tomto bezpe nostním list byly provedeny v souladu s novými údaji o nebezpe nosti látky získanými v pr b hu její registrace a v souladu s požadavky na ízení . 1907/2006/ES, v platném zn ní, a na ízení . 1272/2008, v platném zn ní.

16.4 Další údaje Údaje obsažené v tomto bezpe nostním list se týkají pouze uvedeného výrobku a odpovídají našim sou asným znalostem a zkušenostem a nemusí být vy erpávající. Za správné zacházení s výrobkem podle platné legislativy odpovídá uživatel.

© eská rafinérská, a.s., Litvínov, 2012

Strana: 10/10

Bezpe nostní list podle Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

. 1907/2006 a Na ízení komise 453/2010/ES

Datum vydání: 30. 11. 2000

Datum revize: 20. 2. 2015 Tisková oprava: ------------------

TOLEX (PLYNOVÝ OLEJ BARVENÝ A ZNA KOVANÝ) Nahrazuje revizi ze dne: 27. 11. 2012

ODDÍL 1: IDENTIFIKACE LÁTKY/SM SI A SPOLE NOSTI/PODNIKU 1.1

Identifikátor výrobku Obchodní název: Další názvy: Chemický název: Identifika ní íslo: Registra ní íslo:

TOLEX Topný olej extra lehký, ETO, Sm s plynový olej, barveno a zna kováno SY 124, SR 19 Neuvedeno sm s Neuvedeno- sm s

P íslušná ur ená použití látky nebo sm si a nedoporu ená použití

1.2

Topný olej palivo pro výrobu tepla. Výrobek je barven a zna kován v souladu s platnou legislativou *). -

1.3

Poznámka *): Zákon . 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ní pozd jších p edpis ( . 95/2011 Sb.) Vyhláška 61/2007 Sb. MPO, kterou se stanoví podrobnosti zna kování a barvení vybraných minerálních olej a zna kování n kterých dalších minerálních olej

Podrobné údaje o dodavateli bezpe nostního listu Obchodní jméno a identifika ní íslo EPRO, a. s. I O: 60193531 CZ60193531 DI : http://www.ceproas.cz E-mail: [email protected] Místo podnikání EPRO, a. s. D lnická 12, . p. 213 170 04 Praha 7 tel.: +420-221 968 111, +420-221 968 107 fax: +420-221 968 300 Osoba odpov dná za BL Ing. Pavel Cimpl

tel. E-mail:

+420-221 968 138 [email protected]

TRINS (transportní informa ní a nehodový systém) Poskytuje nep etržitou odbornou i praktickou pomoc p i ešení mimo ádných situací spojených s p epravou i skladováním nebezpe ných chemických látek na území R. Pomoc je poskytována p es opera ní st ediska HZS nebo p es republikové koordina ní st edisko Chemopetrol, a. s., Litvínov. Kontaktní telefonní íslo TRINS: + 420-476 709 826 1.4

Telefonní íslo pro naléhavé situace Dispe ink EPRO, a.s. tel: 416 821 585

1/14






Toxikologické informa ní st edisko: Na Bojišti 1, 128 08 Praha 2, tel. pro R (24 h denn ): 224 919 293, 224 915 402, 224 914 575

ODDÍL 2: IDENTIFIKACE NEBEZPE NOSTI 2.1

Klasifikace látky nebo sm si Podle Na ízení (ES) . 1272/2008 (CLP) je výrobek klasifikován jako nebezpe ný. Ho lavá kapalina Karcinogenita Akutní toxicita (inhala ní) Nebezpe nost p i vdechnutí Dráždivost pro k ži Toxicita pro specifické cílové orgány, opakovaná expozice Nebezpe ný pro vodní prost edí chronicky

kat. 3 (Flam. Lig. 3), H226, GHS02, varování kat. 2 (Carc. 2), H351, GHS08, varování kat. 4 (Acute. Tox. 4), H332, GHS07, varování kat. 1 (Asp. Tox. 1), H304, GHS08, nebezpe í kat. 2 (Skin Irrit. 2), H315, GHS07, varování kat 2 (STOT RE 2), H373, GHS08, varování kat. 2 (Aquatic Chronic 2), H411, GHS09

Úplné texty H-v t jsou uvedeny v oddíle 2.2 a 16. 2.2

Prvky ozna ení Podle Na ízení (ES) . 1272/2008 Výstražné symboly

GHS02

GHS07

Signální slovo:

GHS08

GHS09

Nebezpe í

Standardní v ty o nebezpe nosti:

2/14






H226 H304 H315 H332 H351 H373 H411

Ho lavá kapalina a páry P i požití a vniknutí do dýchacích cest m že zp sobit smrt Dráždí k ži

Zdraví škodlivý p i vdechování Podez ení na vyvolání rakoviny M že zp sobit poškození orgán p i prodloužené nebo opakované expozici Toxický pro vodní organizmy, s dlouhodobými ú inky

Pokyny pro bezpe né zacházení: P261 P273 P280 P301+P310 P331 P501

Zamezte vdechování dýmu Zabra te uvoln ní do životního prost edí Používejte ochranné rukavice/ochranný od v/ochranné brýle/obli ejový štít P I POŽITÍ: Okamžit volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO nebo léka e NEVYVOLÁVEJTE zvracení Odstra te obsah/obal jako nebezpe ný odpad

Dopl ující údaje na štítku

Všeobecné pokyny p i umíst ní výrobku na spot ebitelský trh: P101, P102, P103

Nebezpe né složky, které musí být uvedeny na etiket Plynový olej nespecifikovaný Další náležitosti Obal ur ený k prodeji spot ebiteli musí být opat en hmatatelnou výstrahou pro nevidomé a musí mít uzáv r odolný proti otev ení d tmi. 2.3

Další nebezpe nost Není látkou perzistentní, bioakumulativní a toxickou nebo vysoce persistentní a vysoce bioakumulativní dle kritérií v p íloze XIII. na ízení ES (PBT, vPvB). Ho lavá kapalina. Nebezpe í ho ení hrozí v p ípad zah átí nad teplotu bodu vzplanutí. P i zvýšené teplot m že dojít k odpa ení organických t kavých látek. P ípravek je podez elý v p ípad asto opakovaného kontaktu s k ží z možného karcinogenního ú inku. Opakovaná expozice pokožky m že zp sobit vysušení a následné popraskání k že. Inhalace par nebo mlhy m že dráždit dýchací cesty a vyvolat ospalost a závrat . P i požití a následném zvracení se m že látka dostat do plic a vyvolat jejich poškození. V p ípad dlouhodobého p sobení hrozí toxicita pro vodní organizmy.

ODDÍL 3: SLOŽENÍ/INFORMACE O SLOŽKÁCH 3.1

Látky Výrobek je sm sí.

3/14






3.2

Sm s Sm s obsahuje níže uvedené látky. Chemické látky výrobku s nebezpe nými vlastnostmi Dle Na ízení (ES) 1272/2008, v platném zn ní

Název látky

Reg. íslo

Paliva, nafta motorová; Plynový olej, nespecifikovaný

01211948466427

99

269-822-7

01211947550240

99

270-676-1

01211947550142

99

270-671-4

Obsah CHL ve výrobku v %

íslo ES

H-v ty

výstražný symbol a signální slovo

H226 H351 H332 H304 H315 H411 H373

GHS02 Wng. GHS08 Wng. GHS07 Wng. GHS08 Dgr. GHS07 Wng. GHS09 GH08 Wng

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

dtto

Kód t ídy a kategorie nebezpe nosti Flam. Liq. 3 Carc. 2 Acute. Tox. 4 Asp. Tox 1 Skin Irrit. 2 Aquatic Chronic 2 STOT RE 2

nebo Paliva, nafta motorová; . 2 Plynový olej, nespecifikovaný

nebo Fuel oil/palivo; . 2 Plynový olej, nespecifikovaný

Wng. - Varování, Dgr. Nebezpe í

Další Informace Stanovené expozi ní limity Spole enství pro pracovní prost edí viz bod 8.1.

ODDÍL 4: POKYNY PRO PRVNÍ POMOC 4.1

Popis první pomoci V p ípad první pomoci se postiženému uvolní t sný od v a udržuje se v teple a v klidu. Pokud je postižený p i v domí, uloží se do stabilizované polohy a okamžit se p ivolá léka ská pomoc. Pokud postižený není p i v domí a nedýchá, zajistí se pr chodnost dýchacích cest, poskytne se postiženému masáž srdce a p ivolá se okamžit léka ská pomoc. Pokud postižený není p i v domí a dýchá, uloží se do stabilizované polohy a p ivolá se léka ská pomoc. Pokyny pro první pomoc se lení podle jednotlivých cest expozice:

4/14






4.2

Expozice vdechováním:

Postižený se p emístí na erstvý vzduch nebo dob e v trané místo, udržuje se v teple a v klidu, nenechává se bez dozoru. Okamžit se p ivolá léka ská pomoc.

Styk s k ží:

Od v a obuv zasažené p ípravkem okamžit vysvlékn te a vyzujte. Zasažená oblast se d kladn omyje vodou a mýdlem a ošet í vhodným krémem. V p ípad , že nastane podrážd ní, otok nebo zarudnutí, vyhledejte léka skou pomoc. Kontaminované oble ení znovu vyperte p ed dalším použitím. Obuv a ostatní oble ení z k že vym te za novou.

Zasažení o í:

Zkontroluje se p ítomnost kontaktních o ek, pokud je postižený má nasazeny, tak je vyjm te. O i vymývat dostate ným množstvím vody (pokud možno vlažné vody) po dobu minimáln 15 minut. V p ípad p etrvávajícího podrážd ní vyhledejte léka e.

Požití:

Vyjme se zubní protéza, pokud je u postiženého p ítomna. Ústa se vypláchnou vodou, nikdy nevyvolávejte zvracení, aby produkt nemohl vniknout do plic. Vyhledejte okamžit léka e. Pokud by nastalo zvracení, držte hlavu nízko tak, aby zvratky nemohly proniknout do plic vdechnutím. Jakmile zvracení p estane, uložte postiženého do stabilizované polohy s nohama mírn vyvýšenýma. Okamžit vyhledejte léka skou pomoc.

Nejd ležit jší akutní a opožd né symptomy a ú inky Páry plynového oleje mohou p sobit narkoticky, zp sobují bolesti hlavy, žalude ní nevolnost, drážd ní o í a dýchacích cest. Chronické p sobení par m že vyvolat polyneuritidy a svalové atrofie.

4.3

Pokyn týkající se okamžité léka ské pomoci a zvláštního ošet ení Inhalace:

Kontrolujte dýchání a tepovou frekvenci postiženého. P i požití a vniknutí do dýchacích cest m že zp sobit vážné poškození plic. Nevyvolávejte zvracení.

Požití a vdechnutí:

Vyvolání zvracení a výplach žaludku jsou kontraindikující. Aplikace živo išného uhlí je neefektivní. Postižený je nep etržit monitorován po dobu 48 až 72 hodin. Sledování p íznaku plicního otoku za íná 6 hodin po požití nebo vdechnutí a pokra uje nejmén 48 až 72 hodin.

ODDÍL 5: OPAT ENÍ PRO HAŠENÍ POŽÁRU 5.1

Hasiva Vhodná hasiva T žká, st ední, lehká vzduchomechanická p na, hasicí prášek CO2. Nevhodná hasiva Proud vody (použít pouze na chlazení).

5.2

Zvláštní nebezpe nost vyplývající z látky nebo sm si

5/14






Produkty ho ení a nebezpe né plyny: kou , oxid uhelnatý, oxid uhli itý, oxidy dusíku. 5.3

Pokyny pro hasi e Zásahové jednotky vystaveny kou i nebo parám musí být vybaveny prost edky pro ochranu dýchání a o í. P i zásahu v uzav ených prostorách je nutno použít izola ní dýchací p ístroj.

5.4

Další údaje Neuvedeny.

ODDÍL 6: OPAT ENÍ V P ÍPAD NÁHODNÉHO ÚNIKU 6.1

Opat ení na ochranu osob, ochranné prost edky a nouzové postupy Zabránit zne išt ní od vu a obuvi produktem a kontaktu s k ží a o ima. Použít vhodný ochranný od v, zne išt ný od v urychlen vym nit. V tší úniky mohou být pokryty p nou, pokud je to možné, z d vodu omezení tvorby par a aerosol . Zajistit odv trání zasaženého místa. Všechny osoby, nepodílející se na záchranných pracích, vykázat do dostate né vzdálenosti.

6.2

Opat ení na ochranu životního prost edí Co nejrychleji zabránit rozší ení úniku a vniku do kanalizací, podzemních a povrchových vod a zeminy, nejlépe ohrani ením prostoru (hrázky, norné st ny, uzav ení kanálových vpustí). Uv domit p íslušné orgány.

6.3

Metody a materiál pro omezení úniku a pro išt ní V p ípad úniku lokalizovat, a pokud je to možné, produkt od erpat nebo produkt mechanicky odstranit, stáhnout z povrchu vod. Zbytky nebo menší množství nechat vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, Chezacarb, piliny, písek) a umístit do vhodných popsaných nádob k p edání k zneškodn ní v souladu s platnou legislativou pro odpady.

6.4

Odkaz na jiné oddíly Krom pokyn uvedených v tomto oddíle jsou d ležité informace uvedené také v oddíle 8 Omezování expozice a v oddíle 13 Pokyny pro odstra ování.

ODDÍL 7: ZACHÁZENÍ A SKLADOVÁNÍ 7.1

Opat ení pro bezpe né zacházení Objekt musí být vybaven podle p íslušného standardu SN 75 3415. P i manipulaci je t eba dodržovat všechna protipožární opat ení. Dále je nutno se chránit proti možnosti nadýchání par nebo aerosolu, pot ísn ní k že a o í. P i manipulaci s t žkými obaly použít vhodné manipula ní prost edky a vylou it možnost uklouznutí. P i práci nejíst, nepít, nekou it. 6/14






7.2

Podmínky pro bezpe né skladování látek a sm sí v etn neslu itelných látek a sm sí Pro skladování platí opat ení podle SN 65 0201. Skladovat v dob e uzav ených nádržích umíst ných na dob e v traném míst , z dosahu zápalných zdroj a možnosti vniknutí vody a mechanických ne istot. Elektrická za ízení musí být provedena podle p íslušných p edpis . Chránit p ed statickou elekt inou.

7.3

Specifické kone né/specifická kone ná použití Topný olej palivo pro výrobu tepla

ODDÍL 8: OMEZOVÁNÍ EXPOZICE/OSOBNÍ OCHRANNÉ PROST EDKY 8.1

Kontrolní parametry Limitní hodnoty expozice na pracovišti: Uvedeny expozi ní limity podle na PEL NPK-P Inhalace: akutní expozice:

ízení . 361/2007 Sb., v platném zn ní nafta: 200 mg/m nafta: 1000 mg/m pracovníci DNEL soustavná = 4300 mg/m /15 min DNEL soustavná = 2600 mg/m /15 min ve ejnost dlouhotrvající expozice: pracovníci DNEL soustavná = 68 mg/m /8 h ve ejnost DNEL soustavná = 20 mg/m /24 h Kožní: dlouhotrvající expozice: pracovníci DNEL soustavná = 2,9 mg/kg/8 h ve ejnost DNEL soustavná = 1,3 mg/kg/24 h 3

3

3 3

3 3

8.2

Omezování expozice Dodržování obecných bezpe nostních a hygienických opat ení, nejíst, nepít, nekou it. Po omytí pokožky teplou vodou a mýdlem preventivn ošet it repara ním krémem. Tyto informace dopl ují skute nosti již uvedené v oddíle 7. Ochrana o í a obli eje:

ochranné brýle, p ípadn obli ejový štítek.

Ochrana k že:

používat ochranné rukavice odolné ropným látkám testované dle EN374, nejlépe z nitrilového nebo neoprenového kau uku. Nevhodný materiál je k že nebo silná látka

Ochrana dýchacích cest: není nutná, pokud koncentrace par ve vzduchu nep ekro í koncentra ní limity. V p ípad p ekro ení, resp. p i tvorb aerosolu použít únikovou masku s filtrem A, AX (hn dý) nebo jiný vhodný typ proti organickým plyn m a parám organických látek Tepelné nebezpe í:

není

Omezování expozice životního prost edí: viz Bod 6.2 - Opat ení pro ochranu životního prost edí

7/14






ODDÍL 9: FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI 9.1

Informace o základních fyzikálních a chemických vlastnostech Vzhled: kapalina Barva: nažloutlá Zápach (v n ): charakteristický, ropný Prahová hodnota zápachu: nestanoveno pH: nestanovuje se Bod tání/bod tekutosti: < 0 °C Po áte ní bod varu a rozmezí bodu varu: 180 až 370 °C Bod vzplanutí PM: nad 55 °C Rychlost odpa ování: nestanoveno ho lavá kapalina III. t ídy nebezpe nosti Ho lavost (pevné látky, plyny): Horní/dolní mezní hodnoty ho lavosti nebo výbušnosti: výbušnost, 0,6 % obj. / 6,5 % obj. Tlak páry: 400 Pa p i 40 °C Hustota páry: nestanoveno Relativní hustota: 820 až 845 kg/m3 p i 15 °C Rozpustnost: nerozpustný ve vod Rozd lovací koeficient: n-oktanol/voda: nestanoveno Teplota vznícení: nad 250 °C Teplota rozkladu: nestanoveno Viskozita: 2,0 až 4,5 mm2/s p i 40 °C Výbušné vlastnosti: není výbušný Oxida ní vlastnosti: není oxidující

9.2

Další informace Bod ho ení:

nad 80 °C

ODDÍL 10: STÁLOST A REAKTIVITA 10.1

Reaktivita Nebezpe í reaktivity nehrozí.

10.2

Chemická stabilita P i p edepsaném zp sobu skladování je p ípravek stabilní.

10.3

Možnost nebezpe ných reakcí K nebezpe ným reakcím nedochází.

10.4

Podmínky, kterým je t eba zabránit Vytvo ení koncentrace v mezích výbušnosti, p ítomnost zdroj vznícení, styk s otev eným ohn m.

8/14






10.5

Neslu itelné materiály Silná oxidovadla.

10.6

Nebezpe né produkty rozkladu Za normálních podmínek žádné, p i ho ení za nedostatku vzduchu možný vznik oxidu uhelnatého.

ODDÍL 11: TOXIKOLOGICKÉ INFORMACE 11.1

Informace o toxikologických ú incích Toxikologické informace samotné sm si nebyly testovány. Výsledky pro složku s ES íslem 269-822-7 jsou následující: Akutní toxicita: Chronická toxicita:

orální toxicita (potkan) dermální toxicita (králík) inhala ní toxicita (potkan) nestanoveno

LD50 > 2000 mg/kg (OECD 401) LD50 > 5000 mg/kg (OECD 434) LC50 > 4100 mg/kg (OECD 403)

Žíravost/dráždivost pro k ži:

Výsledky test OECD 404 prokázaly dráždivost na k ži.

Vážné poškození o í/podrážd ní o í:

Výsledky test OECD 405 neprokázaly dráždivost o í.

Senzibilizace dýchacích cest/senzibilizace k že:

Data pro senzibilizaci dýchacích cest chybí, senzibilizace dýchacích cest se neo ekává. U senzibilizace na k ži byly provedeny testy OECD 406, které senzibilizaci neprokázaly.

Mutagenita v zárode ných bu kách:

Výsledky genetické toxicity in vitro (Ames test) indikují genotoxickou aktivitu (MI 1,7 až 9). Oproti tomu modifikovaný Ames test vykazuje negativní výsledky mutagenity. Testy mutagenity na sav ích bu kách vykazují nejednozna né a nespolehlivé výsledky (OECD 476 a OECD 479). Testy in vivo OECD 475 neprokázaly mutagenitu.

Karcinogenita:

Karcinogenní aktivita je pozorována v p ítomnosti opakovaného kožního podrážd ní. Toto riziko lze snížit zamezením kožnímu podrážd ní nap íklad používáním vhodných pracovních pom cek a pracovního od vu.

Toxicita pro reprodukci: fertilita reproduk ní toxicita (inhala ní) reproduk ní toxicita (dermální) vývoj reproduk ní toxicita (inhala ní)

NOAEC 1710 mg/m (OECD 416) NOAEL 500 mg/kg bw/den (OECD 416) NOAEC 2110 mg/m 3

3

9/14






reproduk ní toxicita (dermální)

NOAEL 125 mg/kg bw/den

Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice:

nestanoveno

Toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice: subakutní dermální toxicita subchronická dermální toxicita subchronická inhala ní toxicita

(OECD 410) NOAEL NOAEL (OECD 403) NOAEC

0,5 ml/kg 30 mg/kg > 1710 mg/m

Nebezpe nost p i vdechnutí:

p i požití m že vyvolat vážné poškození plic

3

ODDÍL 12: EKOLOGICKÉ INFORMACE Na základ hodnot akutní toxicity bezobratlých a as pro složku s ES íslem 269-822-7 je látka klasifikována jako nebezpe ná pro životní prost edí s R 51/53. 12.1

Toxicita Ekotoxikologické informace samotné sm si nebyly testovány. Výsledky pro složku s ES íslem 269-822-7 jsou následující: Akutní toxicita pro vodní prost edí: ryby asy bezobratlí

LL50 (96 h) EL50 (72 h) EL50 (48 h)

21 mg/l 22 mg/l 68 mg/l

Chronická toxicita pro vodní prost edí: ryby (21 dní) bezobratlí

NOEL 0,083 mg/l NOEL 0,21 mg/l

Toxicita pro p dní mikroorganismy a makroorganismy: mikroorganismy EL50 (40 h) > 1000 mg/l, NOEL 3,21 mg/l 12.2

Persistence a rozložitelnost Perzistence se nep edpokládá, biologická odbouratelnost je cca 60 %.

12.3

Bioakumula ní potenciál Nep edpokládá se.

12.4

Mobilita v p d

10/14






Nep edpokládá se, data chybí. 12.5

Výsledky posouzení PBT a vPvB Nep edpokládá se na základ složení a nízké rozpustnosti ve vod .

12.6

Jiné nep íznivé ú inky Vytvo ení vrstvy na povrchu vody zabra uje p ístupu kyslíku.

ODDÍL 13: POKYNY PRO ODSTRA OVÁNÍ 13.1

Metody nakládání s odpady Zp soby zneškod ování látky: Odpad, znehodnocený výrobek nebo nevyužité zbytky p edat osob s oprávn ním k nakládání s odpady podle zákona . 185/2001 Sb., v platném zn ní o odpadech za ú elem využití nebo zneškodn ní (podle pokyn výrobce). Kód odpadu: N 13 07 01, v sorbentu: N 15 02 02 Zp soby zneškod ování kontaminovaného obalu: Topný olej TOLEX se dodává v železni ních cisternách a autocisternách. Pokud je p e erpávána do sud , tyto ádn vyprázdn né odevzdat na sb rné místo nebezpe ných odpad . Obaly se zbytky výrobku odkládat na míst ur eném obcí nebo p edat osob s oprávn ním k nakládání s odpady. Kód odpadu (obal): N 15 01 10 Právní p edpisy o odpadech: Zákon . 185/2001 Sb., o odpadech, v platném zn ní a související provád cí vyhlášky a na ízení. Informace d ležité pro bezpe nost osob vykonávající innosti odpadového hospodá ství dopl ují informace uvedené v oddíle 8.

ODDÍL 14: INFORMACE PRO P EPRAVU Pojmenování a ozna ení podle evropské dohody o p eprav nebezpe ného zboží RID/ADR. Informace o právních p edpisech - viz bod 15

11/14






14.1

íslo UN 1202

14.2

Náležitý název UN pro zásilku TOLEX Heating Oil extra light, vyhovující norm PND 1-98/ EPRO

14.3

T ída/t ídy nebezpe nosti pro p epravu 3 Klasifika ní kód

14.4

F1

Obalová skupina III

14.5

Identifika ní íslo nebezpe nosti (Kemler) 30 Bezpe nostní zna ka: Typ vozidla dle ADR:

14.6

3 AT

Nebezpe nost pro životní prost edí ano

14.7

Zvláštní bezpe nostní opat ení pro uživatele P epravní kategorie: Omezené množství (LQ):

3 LQ7

Ropné kapalné látky jsou podle zákona . 254/2001 Sb., o vodách, v platném zn ní považovány za nebezpe né, proto z hlediska požadavk ochrany jakosti povrchových a podzemních vod je p i dopravování v tších objem nezbytné ídit se pokyny SN 75 3418.

12/14






14.8

Hromadná p eprava podle p ílohy II MARPOL 73/78 a p edpisu IBC Nejsou ur eny k hromadné p eprav podle t chto p edpis .

ODDÍL 15: INFORMACE O P EDPISECH 15.1

Na ízení týkající se bezpe nosti, zdraví a životního prost edí/specifické právní p edpisy týkající se látky nebo sm si Zákon . 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, v platném zn ní, v etn souvisících p edpis a na ízení. Výrobek není t kavou organickou látkou (VOC) ve smyslu zákona . 86/2002 Sb., v platném zn ní a související vyhlášky MŽP. SN 65 0201 Ho lavé kapaliny Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci Podle SN 65 0201 je výrobek za azen do III. t ídy ho lavosti. SN 33 0371 Nevýbušná elektrická za ízení Výbušné sm si Klasifikace a metody zkoušení Podle SN 33 0771 je výrobek za azen do teplotní t ídy T2 a skupiny výbušnosti IIA. Na ízení vlády . 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, v platném zn ní SN 75 3415 Ochrana vody p ed ropnými látkami. Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování SN 75 3418 Ochrana povrchových a podzemních vod p ed zne išt ním p i doprav ropy a ropných látek silni ními vozidly Zákon . 111/1994 Sb., Silni ní doprava v platném zn ní, v etn souvisejících p edpis a na ízení (ADR) Sd lení Ministerstva zahrani ních v cí .17 o vyhlášení p ijetí zm n a dopl k P ílohy A Všeobecná ustanovení týkající se nebezpe ných látek a p edm t a P ílohy B - Ustanovení o dopravních prost edcích a o p eprav Evropské dohody o mezinárodní silni ní p eprav nebezpe ných v cí (ADR) / 2011 Evropská dohoda o mezinárodní silni ní p eprav nebezpe ných v cí (ADR) / 2011 Zákon . 266/1994 Sb., Zákon o drahách v platném zn ní, v etn souvisejících p edpis a na ízení (RID) Sd lení Ministerstva zahrani ních v cí . 22/2010 Sb.m.s., kterým se m ní a dopl uje sd lení Ministerstva zahrani ních v cí . 19/2007 Sb. m. s. o vyhlášení nového zn ní P ípojku C - ádu pro mezinárodní železni ní p epravu nebezpe ných v cí (RID) Úmluvy o mezinárodní železni ní p eprav (COTIF) / 2011 Úmluva o mezinárodní železni ní p eprav (COTIF). P ípojka C - ádu pro mezinárodní železni ní p epravu nebezpe ných v cí (RID)/ 2011 Zákon . 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických sm sích (chemický zákon), v platném zn ní v etn souvisejících p edpis a na ízení. a o zm n n kterých zákon . Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES týkající se klasifikace, balení a ozna ování nebezpe ných p ípravk (DPD) Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o z ízení Evropské agentury pro chemické látky (REACH), v platném zn ní

13/14






Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1272/2008, o klasifikaci, ozna ování a balení látek a sm sí (CLP), v platném zn ní. 15.2

Posouzení chemické bezpe nosti Chemické posouzení bezpe nosti bylo provedeno.

ODDÍL 16: DALŠÍ INFORMACE 16.1

Seznam H-v t a P-v t podle Na ízení (ES) . 1272/2008 Standardní v ty o bezpe nosti H-v ty H226 Ho lavá kapalina a páry H304 P i požití a vniknutí do dýchacích cest m že zp sobit smrt H315 Dráždí k ži H332 Zdraví škodlivý p i vdechování H351 Podez ení na vyvolání rakoviny H373 M že zp sobit poškození orgán p i prodloužené nebo opakované expozici H411 Toxický pro vodní organizmy, s dlouhodobými ú inky Pokyny pro bezpe né zacházení P-v ty P101 Je-li nutná léka ská pomoc, m jte po ruce obal nebo štítek výrobku P102 Uchovávejte mimo dosah d tí P103 P ed použitím si p e t te údaje na štítku P261 Zamezte vdechování dýmu P273 Zabra te uvoln ní do životního prost edí P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný od v/ochranné brýle/obli ejový štít P301+P310 P I POŽITÍ: Okamžit volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMA NÍ ST EDISKO nebo léka e P331 NEVYVOLÁVEJTE zvracení P501 Odstra te obsah/obal jako nebezpe ný odpad

16.2

Informace o zm nách Zm na byla provedena na základ platnosti Na ízení komise (EU) . 453/2010. Údaje obsažené v tomto bezpe nostním list se týkají pouze uvedeného výrobku a odpovídají našim sou asným znalostem a zkušenostem. Za správné zacházení s výrobkem podle platné legislativy odpovídá uživatel.

14/14

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA UNION CONSULTING

Recommend Documents