Bezpečnost školních zón a provozní problémy u současných základních škol DYNAMIKA ZMĚN VE VYUŽÍVÁNÍ RŮZNÝCH DRUHŮ DOPRAVY U ŠKOL VEDLA KE ZVÝŠENÍ OBAV O BEZPEČNOST DOPRAVY VE ŠKOLNÍCH ZÓNÁCH A ZNAMENALA, ŽE NYNÍ VYŠŠÍ POČET SOUKROMÝCH VOZIDEL SOUPEŘÍ O PROSTOR S AUTOBUSY, JÍZDNÍMI KOLY A CHODCI. TATO STUDIE SE ZABÝVÁ OTÁZKAMI BEZPEČNOSTI DOPRAVY V OBLASTECH ŠKOL VE STÁTĚ IOWA PROSTŘEDNICTVÍM POZOROVÁNÍ NA MÍSTĚ, SHROMAŽĎOVÁNÍ DOPRAVNÍCH DAT A ROZHOVORŮ VEDENÝCH SE ŠKOLAMI, POLICEJNÍMI SLOŽKAMI A DOPRAVNÍMI INŽENÝRY. AUTORKY: HILLARY N. ISEBRANDS, P.E. A SHAUNA L. HALLMARK, PH.D.
ÚVOD
Úroveň aktivit v rámci školních zón v dnešní době představuje problém nejen pro školy samotné, ale též pro představitele policejních složek a odborníky na dopravu. Procentuální podíl dětí vyzvedávaných ze školy nebo přivážených do školy v soukromých vozidlech se zvýšil na přibližně 50 %1. V roce 1969 49 % dětí ze základních škol do školy chodilo pěšky nebo jezdilo na kole, 36 % jich dojíždělo do školy školním autobusem a pouze 12 % dětí dojíždělo osobním vozidlem2. S rostoucím objemem dopravního provozu v oblasti škol a kolem těchto oblastí v době vyzvedávání a svážení dětí dochází též k nárůstu počtu potenciálních kolizí mezi vozidly a chodci. Když různé druhy dopravy soupeří o stejný prostor, tím spíše v prostředí neodpovídajícího dopravního řízení a dozoru může být výsledkem takové situace nebezpečné prostředí. Velký počet příjezdových komunikací ke školám a parkovišť u škol nebyl navržen tak, aby tyto komunikace a parkoviště byly schopny zvládnout velký počet vozidel přivážejících a vyzvedávajících žáky z hlediska plynulosti dopravního provozu a parkování. Kromě toho velký počet městských škol (postavených před rokem 1980) nemá příjezdové komunikace či parkoviště, jež by bylo možno používat pro vyzvedávání a svážení. V důsledku toho jsou přilehlé ulice lemovány parkujícími vozidly. Rovněž může docházet k tomu, že přilehlé ulice nejsou schopny zvládnout zvýšené objemy dopravy kvůli vyššímu počtu soukromých vozidel přijíždějících ke školám. Jedna studie odhadovala, že 20-25 % ranních kongescí je zaviněna tím, že v dané době rodiče svážejí své děti do školy3. Aby bylo možno zdokumentovat a řešit bezpečnostní a provozní problémy kolem školních zón a poskytnout zdroje pro dopravní inženýry i představitele škol, byla zpracována studie zaměřená na kvantifikaci běžných problémů školních zón a stanovení nejlepších praktik pro první a druhý stupeň základních škol v Iowě. Během uvedené studie bylo navštíveno dvacet škol v 11 školních obvodech státu Iowa, přičemž tyto školy zahrnovaly 16 základních škol prvního stupně a 4 základní školy druhého stupně. Počet žáků zapsaných na základních školách prvního stupně se pohyboval od 260 po 575 a počet žáků a studentů na základních školách druhého stupně / nižším stupni středních škol se pohyboval v rozmezí od 400 do 983. Pozorování byla provedena během doby ranního svážení a odpoledního vyzvedávání dětí. Studijní tým rovněž vynaložil úsilí na návštěvu většiny škol při dvou samostatných příležitostech. Studijní tým prováděl návštěvy na místě, shromažďoval data a vedl rozhovory ve školách, s policejními orgány a s dopravními inženýry. Studie na místě v typickém případě zahrnovaly následující aspekty: podrobné zmapování školního prostoru; pozorování dopravních toků na místě, situace v oblasti parkování a přístupových možností; zjišťování bezpečnostních a provozních problémů na místě; zaznamenávání řízení dopravy na přilehlých komunikacích mimo vlastní místo; zjišťování bezpečnostních a provozních problémů na přilehlých komunikacích; a shromažďování dat o počtu vozidel projíždějících na přístupových komunikacích.
Mělo by se poznamenat, že autorky termínem rodiče v celém tomto článku rozumějí osoby, které přivážejí a vyzvedávají děti ve školních zónách. Autorky používají termín pro usnadnění zápisu a potvrzují, že v mnoha případech se tato činnost týká jiných poskytovatelů automobilové dopravy nebo odpovědných dospělých osob. OBECNÉ PROBLÉMY V OBLASTI BEZPEČNOSTI DOPRAVY A DOPRAVNÍHO PROVOZU
Podle očekávání se nestalo, že by nějaké dvě školy měly přesně stejné dopravní charakteristiky nebo příjezdové a odjezdové modely, což znamená, že každé školní pozorování bylo jedinečné. Níže uvedený výčet zahrnuje obecně pozorované dopravní a bezpečnostní problémy u škol: kolize chodců a vozidel, jak v místě školy, tak mimo toto místo na přilehlých veřejných komunikacích; parkování (a ponechání automobilů bez dozoru) na značených přechodech pro chodce, v místech se zákazem stání, v pruzích pro požární vozidla a v místech pro tělesně postižené osoby; parkování vedle sebe a blokování přístupu u dalších vozidel; vysazování nebo nabírání dětí na ulici, ponechávání dětí, aby se propletly skrz dopravní provoz; vysazování nebo nabírání dětí na straně směřující do ulice nebo do parkovišť namísto strany směřující k chodníku; rodiče neberou ohled na monitorování dospělými osobami a na požadavky škol, aby se zapojili do bezpečnostních akcí; žádné monitorování dospělými osobami; bezpečnost na místě řízená členy studentské bezpečnostní hlídky; porušování dalších dopravních značek, jako např. „zákaz odbočení vlevo“ nebo „jednosměrná ulice“; kombinace různých druhů dopravy; a děti proplétající se mezi dopravním provozem na ulici a na školních nádvořích.
A. Čekání ve frontě na místě
B. Vyzvedávání dětí na parkovišti
C. Parkování na značeném přechodu
D. Rodič vysazující dítě v prostoru pro autobusy
E. Rodiče parkující v místě se zákazem stání
F. Rodiče a žáci proplétající se mezi pohybujícími se kolonami vozidel
Obrázek 1. Dopravní a bezpečnostní problémy v blízkosti škol
Problémy v blízkosti škol (na místě)
V blízkosti škol (včetně přístupových komunikací a parkovišť) byla zpozorována řada obecných problémů. Větší část těchto problémů se omezovala na doby příjezdu a odvážení dětí. Obrázek 1 uvádí příklady některých problémů, jež byly pozorovány v blízkosti škol. Školní parkoviště a oblasti pro výstup/nástup dětí byly velmi často zahlceny kongescemi kvůli velkému počtu soukromých vozidel, jež se pokoušela získat přístup ke školnímu nádvoří. V mnoha případech nebyla zařízení na místě – a to ani v případě nových škol – schopna uspokojit velkou poptávku, což mělo za následek dopravní kongesce a kolony tvořící se na místě. Tyto kongesce a kolony přispěly k řadě problémů. Vozidla čekající v koloně často blokovala jiná soukromá vozidla a v některých případech dokonce i školní autobusy, jímž bránila v přístupu k bodům výstupu a nástupu nebo ve výjezdu ze školního nádvoří. Čekající vozidla rovněž představovala body možných kolizí mezi vozidly a chodci, případně cyklisty. V mnoha případech rodiče, kteří uvízli v takových kolonách, vysadili své děti uprostřed parkovišť, na ulici v blízkosti školy nebo u podniků přiléhajících ke škole. To často vedlo k tomu, že děti musely přecházet ulice se silným dopravním provozem a musely se proplétat mezi pohybujícími se vozidly v daném místě, aby měly přístup ke škole. Rovněž bylo poměrně často pozorováno, že rodiče nedbají dopravního značení (ať již se jedná o značky silniční nebo značky na chodnících). Vozidla byla zaparkovaná v prostorách pro tělesně postižené, v pruzích pro požární vozidla a v zónách se zákazem státní. Rodiče často vysazovali a nabírali děti v zónách vyhrazených „pouze pro autobusy“ a v mnoha případech ignorovali žádosti představitelů školy o to, aby vysazovali a nabírali děti v určených místech. Dalším poměrně běžným problémem v místech škol byla nepřiměřená rychlost. Přestože skutečné rychlosti nebyly u škol zaznamenávány, bylo zpozorováno zjevné nedodržování povolené rychlosti v prostorách před školami u řady hodnocených škol. Byla zpozorována tendence rodičů nabrat své děti a rychle se dostat zpět do příslušného pruhu, aniž by tito rodiče brali v úvahu další chodce a cyklisty vyskytující se v daném prostoru. Tato nepřiměřená rychlost může být rovněž důsledkem toho, že jiní řidiči využívají školní nádvoří jako určitou zkratku. Problémy na ulicích Problémy, k nimž dochází mimo vlastní prostor školy na přilehlých ulicích, byly obdobné jako problémy vznikající na místě; nicméně problémy spojené s tímto širším prostorem měly též vliv na dopravu, která není přímo spojena se školou. Obvykle bezpečnostní a provozní problémy na ulicích jsou uvedeny na obrázku 2. Běžným problémem byly například kolony na ulicích přiléhajících k prostoru školy, jež vznikaly v důsledku vlivu kongescí tvořících se v prostoru u školy. V jednom případě byly zpozorovány fronty 16 vozidel na přilehlé ulici. U jiné školy se doprava pravidelně zahlcovala na dvouproudé silnici před školou. Bylo zpozorováno, že řidiči projíždějí frontami až 13 vozidel čekajících na vjezd do školního areálu, protože fronta před školou blokovala vozovku až na 20 minut. Kolize mezi vozidly a chodci či cyklisty byly běžné jak na křižovatkách, tak na úsecích mezi křižovatkami. V některých případech docházelo k přecházení těchto úseků mezi křižovatkami z toho důvodu, že na křižovatkách nebyla zřízena vyznačená místa k přechodu, jak je vidět na obrázku 3. V některých případech rodiče umožňovali a dokonce se účastnili nebezpečného chování ze strany chodců, když přecházeli na nevyznačených místech. Kromě toho bylo zpozorováno, že rodiče vysazují děti z vozidel na té straně vozovky, která je vzdálenější k chodníku, nebo že dokonce zastaví uprostřed ulice a nutí tak děti, aby přecházely středový pás. Kolize byly rovněž běžným jevem na křižovatkách. Na neřízených křižovatkách děti často skákaly před projíždějícími vozidly, než aby počkaly, až nic nepojede. Na křižovatkách se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“ děti neprováděly kontrolu dopravy z protisměru. Na řízených křižovatkách měly tendenci přecházet v protisměru nebo ve směru křižovatky, když svítila zelená. Rovněž byly zpozorovány takové dopravní přestupky jako nepřiměřená rychlost nebo parkování na zákazu státní. Nepřiměřená rychlost na ulicích ve školních zónách je zvláště nebezpečná v důsledku přítomnosti dětí a mladých cyklistů bez doprovodu, u nichž může existovat snížená pravděpodobnost věnování potřebné pozornosti a pro které může být též obtížnější vyhodnotit rychlosti přibližujících se vozidel než v případě dospělých osob. Rovněž bylo často pozorovaným jevem, že rodiče parkují v místech se zákazem stání a v místech „vyhrazených pro autobusy“ a před požárními hydranty – to
vše jsou činnosti, které by si většina lidí v typickém případě nedovolila v centrální obchodní oblasti ze strachu z pokuty.
A. Vozidla projíždějící v protisměrném pruhu, aby se vyhnula kongescím spojeným se školní dopravou
B. Děti vrhající se před pohybující se vozidlo
C. Vozidlo zaparkované na ulici v místě se zákazem stání
Obrázek 2. Dopravní a bezpečnostní problémy na ulici
Obrázek 3. Autobusy, chodci a osobní auta soupeřící o stejný prostor
ŘEŠENÍ PRO DOPRAVNÍ BEZPEČNOST A PROVOZNÍ PROBLÉMY
Odpovědnost poskytnout bezpečnou školní zónu a zajistit pro školní mládež výuku v teoretické i praktické rovině v oblasti bezpečných návyků je sdílena rodiči, školami, městy, policejními orgány a dětmi samotnými. Z tohoto důvodu by snaha udržet školní zóny bezpečné měla být týmovým úsilím. Tato řešení byla vytvořena studijním týmem prostřednictvím diskusí s odborníky z oblasti školství a dopravy: vytvoření výboru pro bezpečnost školní dopravy; pravidelná komunikace s rodiči a žáky zaměřená na očekávání v oblasti bezpečnosti školních zón; organizace strukturovaného postupu pro příjezd do školy a odjezd ze školy; vhodná skladba jednotlivých druhů dopravy; zajištění monitorování dospělými osobami za účelem pomoci při zvládnutí špičkových časů příjezdu a vyzvednutí dětí; spolupráce s městem zaměřená na údržbu značení chodníků v blízkosti škol a zajištění zřetelného a konzistentního dopravního značení a značení přechodů; zákaz určitých manévrů spojených s odbočováním či otáčením; vyznačení a údržba všech přechodů, které by měly být využívány žáky škol; zvážení využití dospělých hlídek na přechodech pro silnice s vysokým objemem dopravy; projednání alternativního řízení dopravy na příslušných ulicích s městem (jako jsou například značky přikazující „Zůstaň ve vozidle“); nové uspořádání příjezdových komunikací a/nebo parkovišť tak, aby došlo k lepšímu usnadnění dopravního provozu;
využití opatření pro zklidnění dopravy na místech u školy (jako jsou například zpomalovací
retardéry). Výbor pro bezpečnost školní dopravy Pro vytvoření výboru pro bezpečnost školní dopravy je možno použít několik odlišných přístupů. Tento výbor je možno vytvořit na úrovni školních obvodů, na úrovni jednotlivých škol nebo na obou těchto úrovních. Dopravní a bezpečnostní otázky, které by měly být v této souvislosti projednány, zahrnují zejména stížnosti, dopravní přestupky, obavy o bezpečnost, kongesce, problémy spojené s autobusovou dopravou, využití bezpečnostních hlídek a hlídek pro přechod vozovky. Školy vystupující ve studii, které měly výbor pro bezpečnost školní dopravy, byly lépe připraveny na řešení těchto problémů a měly zavedeny postupy pro práci s touto problematikou a vyřizování požadavků přicházejících ze strany škol, policejních složek a veřejnosti. Výbor pro bezpečnost školní dopravy na úrovni školního obvodu by měl zahrnovat (přinejmenším) inspektora školního obvodu, městského dopravního inženýra, policejního důstojníka, ředitele dopravy pro školní obvod, zástupce pro údržbu školního obvodu a alespoň jednoho ředitele školy. Na úrovni škol by pak mezi příslušnými účastníky měli být (přinejmenším) ředitel, učitelé, rodiče, úředník odpovědný za zdroje v příslušném školním obvodu, pracovník školní údržby a zástupce studentské bezpečnostní hlídky, bude-li to třeba. Aby tyto výbory mohly efektivně pracovat, doporučuje se, aby se jejich členové setkávali jednou za měsíc nebo jednou za čtvrt roku. Je rovněž důležité, aby měl daný výbor prostředky pro komunikaci se všemi školami v daném obvodě nebo se sdružením rodičů a učitelů ohledně jednání a rozhodnutí učiněných na příslušných zasedáních (jako např. distribuce zápisů z jednání nebo zahrnutí zpravodaje/oběžníku do školního prostředí). Doporučuje se, aby všichni členové výboru pro bezpečnost školní dopravy vedli kontaktní list pro bezpečnost dopravy, který bude uvádět kontaktní bod pro různé problémy (například vyznačení přechodů na přilehlé ulici by bylo odpovědností města; otázky související se studenty a studentskými bezpečnostními hlídkami by byly směrovány na školu). Tato skupina by měla být omezena na přibližně osm členů, aby bylo možno podpořit efektivitu. Komunikace s rodiči a opatrovníky Podle „School Transportation and Traffic Safety Guidebook” (Příručka školní dopravy a dopravní bezpečnosti) ze státu Missouri spadá základní odpovědnost za bezpečnost dětí na rodiče4. Konečná odpovědnost spočívá v rukou rodičů, když vysazují a vyzvedávají své děti. Bez rodičovského působení, pokynů, dohledu a spolupráce jsou postupy zaměřené na bezpečnost školní dopravy neodpovídající. Rodiče nebudou moci posílit bezpečné chování, pokud sami nepochopí a nebudou dodržovat příslušné postupy nebo dopravní značení na silnicích. Komunikace a vzdělávání pro rodiče jsou zrovna tak důležité jako v případě dětí. Bylo zpozorováno, že dospělí jsou hlavními pachateli přestupků ve školních zónách ve státě Iowa. Chování rodičů jakožto řidičů a chodců je jedním z největších problémů pro školy. Bylo zpozorováno, že rodiče volají na své děti přes ulice s hustým provozem, nepoužívají přechody, parkují na přechodech a na příjezdových komunikacích nedodržují předepsanou rychlost. Pozorované a zdokumentované chování rodičů u škol v Iowě bylo takovým problémem, že příslušné modely chování byly projednávány na fakultě Iowské státní univerzity (katedra psychologie), aby bylo možno získat patřičný náhled do sociálního chování těchto lidí. Studijní tým se snažil reagovat otázkou: „Jak je možno oslovit rodiče, kteří porušují dopravní předpisy a vytvářejí nebezpečné prostředí ve školních zónách?“ Jedním řešením bylo stanovení několika úrovní informací pro komunikaci s rodiči, jak je uvedeno v tabulce 1. Město Richmond v Britské Kolumbii (Kanada) poskytuje dopravě bezpečnostní brožuru, která upozorňuje lidi v obci na bezpečnostní doporučení a předpisy5. Několik bezpečnostních problémů, jímž čelí město Richmond, bylo též zpozorováno u škol v Iowě. Město projednává následující problémy ve svých školních zónách: zákaz odbočování ve tvaru písmene U, zákaz couvání do kopce, zabránění přejíždění přes parkoviště a příprava na neočekávané události. Rovněž poskytuje
interpretaci regulační dopravní kontroly spolu s právními důsledky nedodržování příslušných předpisů.
Tabulka 1. Úrovně informovanosti rodičů pro sdělování významu dopravní bezpečnosti Úroveň
Činnosti
Zvyšování povědomí
Projednávání očekávání při zápisu do školy. Projednávání očekávání při schůzkách rodičů s učitelem. Zahrnutí doporučení/připomínání dopravně bezpečnostních aspektů do měsíčních zpravodajů.
Zajišťování stálého upomínání
Zajištění definic pro řízení dopravy a značení chodníků a příslušná očekávání. Zajištění dohledu ze strany dospělých (pracovníci a/nebo dobrovolníci). Konfrontace s pachateli přestupků formou okamžitého pohovoru nebo aplikací příslušného upozornění na jejich čelní sklo. Dokumentace pachatelů, kteří porušují předpisy opakovaně.
Vytváření tlaku ze strany dalších rodičů
Zapojení sdružení rodičů a učitelů do jednání s pachateli, kteří porušují předpisy opakovaně.
Donucovací prostředky
Získání pravomoci od policejního oddělení k nahlášení pachatelů porušování předpisů a vystavení stvrzenky na pokutu. Vyžádání pravidelné přítomnosti ve školních zónách (například jednou za měsíc u každé školy).
Řešení zaměřená na školní prostor (na místě) Níže uvedený text a obrázek 4 pojednávají o řešeních v oblasti provozních aspektů a bezpečnosti u prostoru v blízkosti školy. Místa pro vysazování a vyzvedávání dětí by měla být vybírána tak, aby minimalizovala pro děti počet přechodů drah, kudy jezdí autobusy a soukromá vozidla. Pokud to bude možné, měly by děti vystupovat z vozidel a nastupovat do vozidel na pravé straně (strana u chodníku) a z vozidla rovnou na chodník. Vozidla by měla být směrována do míst pro vysazování / nástup dětí za použití značení na vozovce a chodníkách, pomocí kuželů, značek nebo pracovníků hlídek monitorujících bezpečnost dětí. Tyto informace je rovněž možno sdělovat prostřednictvím školních zpravodajů. Strukturované postupy pro výstup dětí z vozidel se značně mění. Určitý strukturovaný plán a politika budou podporovat důsledné chování ze strany žáků a budou poskytovat určitý prostředek pro výchovu rodičů a podporu neustálého zlepšování dopravního toku před školou a po škole. Několik škol má zavedený systém pro nástup žáků do pěti až deseti vozidel současně a tuto nástupní oblast volí spíše u zadního prostoru školy než vepředu. Školy shromažďují děti na jednom místě uvnitř školní budovy, a poté používají megafon a příruční krátkovlnné vysílačky s přijímačem pro sdělení, čí rodiče jsou na řadě. S tím, jak jsou žáci vyvoláváni, rychle opouštějí budovu a nastupují do vozidel v prostoru s dohledem. Školy jsou díky tomuto systému schopny provést nástup sta žáků za dobu kratší než 15 minut. Autobusy a osobní automobily sdílející stejný nástupní a výstupní prostor mohou způsobovat kolize. Tyto dva druhy dopravy zajišťovaly přepravu pro 80 až 85 žáků do školy a ze školy podle zjištění dané studie. Navíc děti využívají tento stejný prostor, když běží do školy nebo přecházejí v rychlosti přes příjezdové komunikace, ulice nebo parkoviště, aby se vydaly na kole nebo pěšky domů. Řešení pro zmírnění některých z těchto bezpečnostních problémů zahrnovala oddělení nástupních a výstupních zón autobusů od automobilové dopravy; určení výstupních dveří specifických pro určitý druh dopravy; odstupňování výstupů podle druhu dopravy; a podpora rodičů pro sdílení automobilů a pěší doprovázení jejich dětí do školy. Všechna tato doporučení by měla být zvážena jakožto součást strukturovaného plánu pro příjezd a odjezd dětí pro každou školu. Řešení aplikovaná na komunikacích Velký počet pozorování a řešení pro problémy na místě se též vztahuje na problémy, jež byly zpozorovány na komunikacích. Řešení, jež se výlučně vztahují na dopravu na komunikacích, a
bezpečnostní problémy jsou projednávány v níže uvedeném textu a na obrázku 5. Zajištění důsledného a viditelného řízení dopravy na ulicích přiléhajících ke školám napomůže zcela jistě chodcům a řidičům s tím, jak se budou přibližovat ke školní zóně. Viditelnější školní zóny je rovněž možno zajistit udržováním značení, chodníků a přechodů spolu s příslušným označením na vozovkách; využíváním vysoce viditelného značení, přítomností dospělých osob monitorujících dopravní provoz a hlídek na přechodech a prostřednictvím dalších opatření vedoucích ke zklidnění dopravy.
A. Vyznačení / vymezení míst pro vysazení dětí
B. Kontrola míst pro vyzvedávání dětí, kdy jsou žáci uvolněni, jakmile pro ně přijede auto
C. Řízení nástupu do vozidel s monitorováním a nástupem vždy do 6 až 8 vozidel najednou
D. Vyznačení používání pruhů na příjezdové komunikaci
E. Oddělení různých druhů dopravy
F. Dvojitá řada vozidel s tím, jak se přibližují k řízenému prostoru pro vyzvednutí dětí
Obrázek 4. Dopravně bezpečnostní řešení na místě
A. Zklidnění dopravy – zpomalovací retardéry
B. Blikající výstražné znamení spouštěné pomocí tlačítka
C. Značení upozorňující na přechod pro chodce umístěná na vozovce
D. Časovače s odpočítáváním času pro světelná znamení pro chodce
E. Značky upozorňující na „uložení dvojité pokuty ve školních zónách“
F. Dospělá hlídka dbající na bezpečnost přechodu
Obrázek 5. Dopravně bezpečnostní řešení na vozovce
Značky a značení na vozovce by měly být udržovány pravidelným způsobem (alespoň jednou za rok) a pokud možno by měla být prováděna kontrola dopravních značek a značení na vozovce ve
školních zónách vždy na začátku školního roku, a poté periodicky, aby bylo zajištěno, že tyto značky jsou v dobrém stavu ve všech prostředích (den, noc, vlhko). Omezená rychlost v blízkosti škol je poměrně standardním jevem; řidiči však ne vždy dodržují příslušné rychlostní limity. Zajištění doplňujícího dopravního značení ve školní zóně může nabídnout další upomínku řidičům, která je upozorní na to, aby zpomalili. Označení radaru měřícího rychlost a pracujícího v reálném čase, který blikajícím způsobem zobrazuje rychlosti vozidel, je stále oblíbenějším jevem ve školních zónách, stejně tak jako značky upozorňující na to, že „ve školních zónách se ukládá dvojnásobná pokuta“. Časovače odpočítávající čas na přechodech u řízených křižovatek a též na přechodech, které se nacházejí na úsecích mezi křižovatkami, jsou považovány za přínosné pro žáky, neboť si mohou odhadnout, zda budou mít dost času na bezpečný přechod ulice. Vyškolené dospělé osoby působící jako hlídky na přechodech rovněž poskytují studentům další podporu při přecházení vozovky s hustým dopravním provozem.
KOMUNIKACE MEZI ŠKOLAMI, RODIČI, MĚSTY, POLICEJNÍMI SLOŽKAMI A ŽÁKY ZAMĚŘENÁ NA OČEKÁVÁNÍ V OBLASTI CHOVÁNÍ VE ŠKOLNÍCH ZÓNÁCH JE KRITICKÝM FAKTOREM PRO DOSAŽENÍ ÚSPĚCHU A BEZPEČNOSTI VE ŠKOLNÍCH ZÓNÁCH
ZÁVĚR
Změna v dynamice dopravy na prvním stupni základních škol ve státě Iowa si vyžádala pozorovací studii zaměřenou na bezpečnost školních zón, jejímž úkolem je stanovení provozních a bezpečnostních aspektů, jakož i poskytnutí řešení daných problémů. Počty žáků přijíždějících do škol a odjíždějících ze škol osobními vozidly se zvýšily na přibližně 50 % z pouhých 12 % před 30 lety. Díky tomuto nárůstu dopravního objemu došlo též ke zvýšení počtu kolizí mezi vozidly a chodci a tato situace způsobila školám, rodičům, dopravním inženýrům a policejním složkám značné obavy. Dochází k dopravním a bezpečnostním problémům na místě i na vozovkách, přičemž tyto problémy jsou důsledkem tohoto pohybu, pokud jde o různé druhy dopravy. Komunikace mezi školami, rodiči, městy, policejními složkami a žáky zaměřená na očekávání v oblasti chování ve školních zónách je kritickým faktorem pro dosažení úspěchu a bezpečnosti ve školních zónách. Bezpečnostní problémy, jež byly zpozorovány nejčastěji, zahrnovaly přecházení žáků na nevyznačených přechodech; výstup a nástup žáků na straně vozidla orientované do silnice; skutečnost, že všechny druhy dopravy (autobus, chodci, vozidla) sdílejí stejný prostor; a dopravní přestupky. Kromě těchto charakteristických prvků chování žáků a řidičů je rovněž skutečností, že velký počet škol neměl zavedeny strukturované postupy pro příjezd či odjezd žáků a neměl vytvořený výbor pro bezpečnost školní dopravy, který by napomáhal řešit problémy před zahájením školního vyučování a po jeho skončení. Pro různé dopravně provozní a dopravně bezpečnostní problémy byla doporučena široká řada řešení, včetně oddělení různých druhů dopravy, vytvoření strukturovaného schématu pro příjezd a odjezd pro rodiče a žáky (vyznačená místa pro vysazení a nástup pro každý druh dopravy; monitorování nástupu a výstupu); a pravidelná komunikace s rodiči a žáky ohledně školních očekávání pro doby před zahájením školního vyučování a po jeho skončení.
PODĚKOVÁNÍ
Výzkumný tým by chtěl vyjádřit svůj dík Tomu Welchovi a odboru dopravního provozu při Ministerstvu dopravy státu Iowa za financování tohoto projektu. Rovněž bych chtěl vyjádřit svůj dík následujícím představitelům škol, zástupcům policejních složek, členům řídicích výborů, technickým styčným pracovníkům a pracovníkům shromažďujícím data: Xiaojia Liu, Tim Simodynes, Eric Petersen, Wes Philips, Carol Allgood, Mary Geise, Terry Voy, policejnímu oddělení Marion, policejnímu oddělení Ames, všem školním obvodům a dále těmto osobám: Duane Smith, Leslie Hart, Kevin Woodard, Veronica Dark a Meg Gerrard. Literatura 1. Ministerstvo dopravy USA, Národní správa pro bezpečnost silniční dopravy (NHTSA). “Safe Routes to School.” (Bezpečné cesty do škol) 2002. 2. Federální správa silnic. “Transportation Characteristics of School Children.” (Dopravní charakteristiky školních dětí), zpráva č. 4, studie osobní dopravy na federální úrovni, Washington, DC, USA, červenec 1972, 3. NHTSA, poznámka 1 výše. 4. Bezpečnostní centrum státu Missouri, Centrální univerzita státu Missouri. “School Transportation and Traffic Safety Guidebook for Local Agencies.” (Příručka školní dopravy a dopravní bezpečnosti pro místní úřady), Ministerstvo dopravy státu Missouri, 1996. 5. Město Richmond, Britská Kolumbie, Kanada. K dispozici na www.richmond.ca/home.htm.
HILLARY N. ISEBRANDS
P.E., výzkumná inženýrka působící ve Středisku pro dopravní výzkum a výchovu (CTRE) při Iowské státní univerzitě a doktorandka v oboru stavebního (dopravního) inženýrství u Iowské státní univerzity. Dříve pracovala jako projektantka silnic a vedoucí projektu pro Ayres Associates v Eau Claire, WI, USA. Je členkou etického týmu ITE a studijní členkou ITE.
SHAUNA L. HALLMARK
Ph.D., mimořádná profesorka stavebního inženýrství na Iowské státní univerzitě a výzkumná inženýrka u CTRE při Iowské státní univerzitě. Její specializací je dopravní inženýrství a kvalita vzduchu v dopravě.
Název v originálu: School Zone Safety and Operational Problems at Existing Elementary Schools Zdroj: ITE journal, březen 2007, s. 26-31 Překlad: Petr Zavadil Jazyková korektura: ODIS
