Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve strojírenském podniku Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Petr Trávníček, Ph.D.
Vypracovala: Anna Lejsková
Brno 2012
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Petru Trávníčkovi, Ph.D. za důsledné vedení, připomínky a cenné rady při psaní této práce. Poděkování patří také firmě XY, s.r.o. za příležitost psát o této společnosti, za poskytnutí veškerých potřebných informací a zodpovězení všech mnou vznesených dotazů.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve strojírenském podniku“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V Brně 12. dubna 2012 Podpis
…..………………………... Anna Lejsková
Abstrakt Práce se zabývá zhodnocením úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při přáci ve sledovaném strojírenském podniku. Skládá se ze dvou hlavních částí – teoretické a praktické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy problematiky bezpečnosti práce a informace potřebné k vypracování části praktické. Praktická část je zaměřena nejprve obecně na celý podnik a pak na vybranou pozici. Závěr práce rozhoduje o celkové úrovni bezpečnosti podniku, u vybrané pozice o zařazení do pracovní kategorie, identifikace rizik a ekonomické zhodnocení oblasti BOZP. Klíčová slova: identifikace rizik, prevence rizik, kategorizace práce, jednoduchá bodová metoda.
Abstract The work deals with evaluation of the safety and health at work in the engineering company. This dissertation contains two main parts – theoretical and practical. The theoretical part explains the basic concepts of safety and health at work and information needed to develop the practical part. Practical part is focused on company generally at first and then on the selected position. The conclusion decides about the overall level of plant safety, about the inclusion to the job category of selected position, risk identification and economic evaluation of health and safety. Keywords: hazard identification, risk prevention, categorization of work, single-point method.
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL ................................................................................................................................. 9 3 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ ............................................................................ 10 3.1 Pojem bezpečnost práce ........................................................................................ 10 3.2 Základní pojmy ..................................................................................................... 11 3.3 Program bezpečný podnik ..................................................................................... 13 3.4 Prevence rizik ........................................................................................................ 15 3.4.1 Riziková práce ................................................................................................ 15 3.4.2 Rizikové faktory ............................................................................................. 15 3.4.3 Osobní ochranné pracovní prostředky ........................................................... 16 3.5 Identifikace a hodnocení rizik ............................................................................... 16 3.5.1 Prvotní sběr dat .............................................................................................. 17 3.5.2 Metody pro vyhledávání rizik ........................................................................ 17 3.6 Evidence pracovních úrazů ................................................................................... 18 3.6.1 Záznam o úrazu .............................................................................................. 18 3.6.2 Evidence pracovních úrazů ............................................................................ 19 3.6.3 Náhrady škod z pracovních úrazů .................................................................. 19 3.6.4 Nemoc z povolání .......................................................................................... 19 4 MATERIÁL A METODIKA .................................................................................... 20 4.1 Kategorizace prací ................................................................................................. 21 4.2 Jednoduchá bodová metoda .................................................................................. 22 5 VLASTNÍ PRÁCE ..................................................................................................... 24 5.1 Identifikace rizik uvnitř podniku ........................................................................... 24 5.2 Politika BOZP ....................................................................................................... 26 5.3 Zhodnocení úrovně bezpečnosti v podniku XY, s.r.o. v roce 2011 ...................... 28
5.3.1 Hodnocené oblasti .......................................................................................... 28 5.3.2 Shrnutí ............................................................................................................ 31 5.4 Kategorizace práce ................................................................................................ 32 5.4.1 Popis pracovního místa .................................................................................. 32 5.4.2 Posouzení náročnosti pracovního místa ......................................................... 33 5.4.3 Zařazení do pracovní kategorie podle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. .................. 34 5.5 Identifikace a hodnocení rizik ............................................................................... 37 5.6 Ekonomické zhodnocení oblasti BOZP ................................................................ 38 5.6.1 Navržená bezpečnostní opatření .................................................................... 38 5.6.2 Odměňování zaměstnanců ............................................................................. 44 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 45 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 47 8 PŘÍLOHY ................................................................................................................... 49
1 ÚVOD Pracovní prostředí a práce, které jsou v něm vykonávány, jsou vždy rizikové. Proto musí být stanovena určitá pravidla, která eliminují negativní dopady rizik, která při práci vznikají, jako jsou pracovní úrazy, nemoci z povolání či jen snížení pracovní pohody. Systém těchto pravidel se souhrnně nazývá Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zkráceně BOZP. Základním právním předpisem, který vymezuje tuto problematiku, je zákon č. 262/2000 Sb., Zákoníku práce. Bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky a pracovní prostředí vytvářejí přímo v praxi samotní zaměstnavatelé. Kvalita pracovního života jednotlivce, stejně jako produktivita a konkurenceschopnost firmy se tedy odvíjí také přímo úměrně k prostředí a podmínkám, které management podniku pro své zaměstnance vytvoří (Hahn, 2008). Bezpečnost práce je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracoviště (uspořádání, vybavení) a pracovní prostředí, bezpečností technických zařízení (včetně jejich používání), vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy (včetně zakázaných manipulací), požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců a jiných pracujících osob (Janáková, 2008). V České republice se ročně přihodí v průměru 80 000 úrazů. Z toho plynoucí celkové náklady spojené s pracovními úrazy a nemocemi z povolání činí ročně okolo 27 miliard Kč. Mnoha pracovním úrazům či vzniklým haváriím by se přitom dalo včas zabránit a předejít. Proto nedílnou součástí vytváření podmínek pro bezpečný výkon práce je průběžná interní kontrola. Jejím smyslem je ověřovat, jak jsou dodržovány interní předpisy, zásady bezpečné práce a opatření přijatá při zjištění nedostatků (Hahn, 2008).
8
2 CÍL Cílem bakalářské práce je zhodnotit úroveň bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci ve strojírenském podniku XY, s.r.o. Společnost si nepřála zveřejňovat jakékoliv bližší informace, proto také v celé práci bude nést označení XY, s.r.o. Dalším cílem je identifikovat a vyhodnotit rizika nejprve obecně pro celý podnik, a poté na pozici seřizovače lisovny plastů pomocí zvolené jednoduché bodové metody (JBM). Zjištěným skutečnostem poté navrhnout opatření pro snížení rizik a provést jejich ekonomické zhodnocení.
9
3 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ 3.1 Pojem bezpečnost práce Podle Janákové (Janáková, 2008) je bezpečnost práce obor, který se zabývá technickými, technologickými, organizačními, výchovnými a jinými opatřeními, jejichž cílem je vytvoření takového pracoviště, pracovního prostředí a práce, ve kterém nebude docházet k pracovním úrazům. Bezpečnost práce, resp. bezpečnost při práci, je stav pracovních podmínek zabraňující působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance, popř. na další osoby. Neustálý rozvoj vědy i techniky přináší nové stroje, nové technologie, zařízení i metody práce. Může tedy vznikat disproporce mezi požadavky a nároky, které nové činnosti či nová technika vyžaduje a možnostmi, schopnostmi a dovednostmi člověka, když je má vykonávat a obsluhovat. (Chundela, 2005). Dandová (Dandová, 2004) uvádí, že základní zásada bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jednoznačně vymezena v úvodním ustanovení páté části druhé zákoníku práce, tedy v ustanovení § 132 odst. 1 zákoníku práce, kde se stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“). Smyslem a účelem všech ustanovení hlavy páté části druhé zákoníku práce je prevence, tedy předcházení rizikům, neboť dosažení tzv. nulového rizika, tj. absolutní eliminace pracovních úrazů a nemocí z povolání není v oblasti pracovně právních vztahů prakticky možná, a to především proto, že vždy vedle pracovního prostředí, které zajistí zaměstnavatel, je zde ještě lidský činitel – zaměstnanec. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích (Zákoník práce, 2006, § 101, odst. 5). Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako
10
rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu (Zákoník práce, 2006, §102, odst. 3). Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první vede zaměstnavatel dokumentaci (Zákoník práce, 2006, § 102, odst. 4).
3.2 Základní pojmy Statní úřad inspekce práce (www.suip.cz) vymezuje základní pojmy problematiky Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Bezpečnost Stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno nebo sníženo na přijatelnou úroveň. Riziko Kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků určité nebezpečné události (riziko souvisí s vykonáváním činností a vyjadřuje míru ohrožení; je kombinací pravděpodobnosti, že se „něco“ stane a následku s jakým se „něco“ stane). Hodnocení rizika Komplexní proces určení velikosti rizika na základě analýzy možných následků uvažované / předpokládané mimořádné události a pravděpodobnosti jejího vzniku; součástí hodnocení rizika je rozhodnutí, zda riziko přijmout nebo je omezit na přijatelnou míru (souhrnný proces zjištění velikosti rizika a rozhodnutí, zda riziko je či není přijatelné – akceptovatelné).
11
Řízení rizik (omezování rizik) Přijetí odpovídajících opatření k eliminaci nebo snížení velikosti rizika na přijatelnou (akceptovatelnou) úroveň, s ohledem na účinnost opatření; proces vyloučení nebo minimalizace rizik. Nebezpečí Zdroj nebo situace s potenciálem pro vznik škody, jako je úraz nebo onemocnění osob, škoda na majetku, poškození životního prostředí nebo jejich kombinace – např. možnost stroje, strojního systému, technologie, systému práce, materiálu, suroviny atd., způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku (nebezpečí je zdrojem rizika). Identifikace nebezpečí Proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění. Havárie Neplánovaná, náhlá, nežádoucí událost, zapříčiněná selháním lidského faktoru, technického zařízení nebo materiálu a/nebo přírodními vlivy, která má za následek závažné poškození zdraví nebo smrt osob, případně hospodářských zvířat, škodu na životním prostředí nebo majetku, včetně výrobních ztrát. Skoronehoda Neplánovaná událost vyvolaná činností člověka, selháním zařízení nebo přírodními vlivy, která může vést k ohrožení života, zdraví, životního prostředí nebo majetku (která ale nenastala). Mimořádná událost Neplánovaná událost vyvolaná činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, která způsobí úraz, či jinou škodu na zdraví člověka nebo na majetku nebo poškození životního prostředí.
12
3.3 Program bezpečný podnik Bezpečný podnik je program určený zejména pro velké a střední podniky, jejichž činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví osob, případně i ohrožení životního prostředí. Program není určen pro organizace nevýrobního charakteru, ve kterých činnosti, které se tam provádějí, představují jen malá rizika – např. objekty kancelářského typu, projektantské nebo poradenské firmy, obchody (Janáková, 2008). Od roku 2003 je program „Bezpečný podnik“ na základě usnesení vlády č. 475, součástí realizace úkolů stanovených v zájmu zvyšování úrovně bezpečnosti práce Národní politikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky na systém řízení BOZP, specifikované v programu „Bezpečný podnik“, vychází z principu a zásad uplatňovaných systémovými normami ISO 14001, ISO 9001, ČSN OHSAS 18001:2008 (dále OHSAS 18001) a příručkou ILO-OSH 2001 (vydanou MOP). Výše uvedené umožňuje sladit systém řízení BOZP se systémem řízení jakosti a systémem environmentálního řízení v právním subjektu již zavedených a implementovat jej tak do celkového systému řízení uplatňovaného v daném právním subjektu (www.suip.cz). Cílem programu je:
napomoci zavádění efektivního systému podnikového řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí,
zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí u právnických a podnikajících fyzických osob,
napomoci k plnění požadavků české legislativy vycházející z požadavků směrnic Evropského společenství (Janáková, 2008).
13
Obr. 1: Základní prvky systému řízení BOZP uplatňované programem „Bezpečný podnik“
Zdroj: www.suip.cz
14
3.4 Prevence rizik Každý zaměstnavatel má ze zákoníku práce povinnost vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a příjímáním opatření k prevenci rizik (Neugebauer, 2002). Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik (Zákoník práce, 2006, § 102, odst. 2). Podle Dandové (Dandová, 2004) je prevence rizik celý proces, jehož cílem je optimalizace rizika, a skládá se z hodnocení a řízení rizik. První část tohoto procesu se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáváním rizik a přináší vlastně podklady pro druhou část procesu, ve které jsou přijímaná opatření pro jejich snížení na minimální míru. 3.4.1 Riziková práce Rizikovou prací, kterou se podle zákona č. 258/2000 Sb., rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví atomový zákon (Janáková, 2008). 3.4.2 Rizikové faktory Podle Janákové (Janáková, 2008) jsou rizikové faktory pracovních podmínek zejména: fyzikální faktory (hluk, vibrace, záření ionizující a záření neionizující), chemické faktory (chemické faktory obecně, dále olovo, chemické karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci, azbest a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní poloha a ruční manipulace s břemeny), psychická zátěž, zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například zátěž teplem, zátěž chladem, vlhko).
15
3.4.3 Osobní ochranné pracovní prostředky Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (Zákoník práce, 2006, § 104, odst. 1).
3.5 Identifikace a hodnocení rizik Neugebauer (Neugebauer, 2002) uvádí, že vyhledávání rizik je bezesporu nejnáročnější a nejproblematičtější částí managementu rizik při práci. V jeho rámci by mělo docházet ke srovnání skutečného stavu s optimálním. Ze srovnání by měly vyplynout rozdíly, které mohou způsobit škodu – úraz, nemoc z povolání, snížení pracovní pohody. Tento proces by měl být založen na: pozorování prostředí pracoviště, identifikace úkolů vykonávaných na pracovišti, posouzení všech úkolů vykonávaných na pracovišti, pozorování probíhající práce (kontrola postupů, které jsou stanoveny nebo se předpokládají), posouzení normálního průběhu práce (ke zjištění expozice zdroje rizika), posouzení vnějších faktorů, které by mohly ovlivnit pracoviště (například působení povětrnostních vlivů na dělníky pracující v otevřeném prostoru), zkoumání psychologických, sociálních a fyzikálních faktorů, které by mohly přispět ke vzniku stresu při práci, jejich vzájemné působení a působení spolu s jinými faktory v organizaci práce a v pracovním prostředí, pozornosti organizace v zájmu udržení stávajících podmínek včetně bezpečnostních opatření (například, že existují vhodné systémy k hodnocení rizik z nových zařízení, materiálů, apod. s cílem aktualizovat informace o rizicích).
16
3.5.1 Prvotní sběr dat V první řadě jde o shromáždění informací o vzniklých pracovních úrazech, nemocech z povolání, případně dalších poškozeních zdraví zaměstnanců nebo osob vyskytujících se na hodnocených pracovištích a o haváriích nebo požárech (Neugebauer, 2002). Další skupinou informací, jež je nezbytné soustředit, jsou výsledky provádění kontrolní činnosti, a to prováděné jak státními nebo odborovými orgány, tak zaměstnavatelem. Důležitým zdrojem je protokol o prověrce BOZP, jež má jedenkrát za rok komplexně zhodnotit stav zajišťování BOZP ve firmě. Vhodné je použít nejen ten z posledního roku, ale dva až tři roky nazpět. Do této skupiny patří i rizika vyhledaná podle zákoníku práce kontrolou úrovně BOZP, tedy především stavu technické prevence, například metodami kontrol a revizí technických zařízení (revizní zprávy atd.), úrovně rizikových faktorů podle § 134c zákoníku práce a nařízení vlády č. 178/2001 Sb. (měření úrovně a výskytu jednotlivých faktorů), ale i dalších náležitostí vytvářejících systém BOZP, jako jsou OOPP, školení zaměstnanců, zdravotní prohlídky atd. 3.5.2 Metody pro vyhledávání rizik Metod pro vyhledání rizik je celá řada, podle Neugebauera (Neugebauer, 2010): analýza pomocí kontrolních listů, tzn. pomocí check-listů metoda: Co se stane, když…(kladení otázek, které nemusí být systematizovány) úvodní (předběžná) analýza nebezpečí (PHA) relativní hodnocení – posuzování nebezpečí na základě fyzikálně chemických vlastností látek, kvantity a charakteristických parametrů systému. Neumožňuje sledování kauzálních souvislostí příčina – důsledek, snímkování práce analýza Strom chyb metoda HAZOP (Studie nebezpečí a provozuschopnosti) metoda BOMECH
17
3.6 Evidence pracovních úrazů Pracovním úrazem je třeba ve smyslu ustanovení § 190 odst. 1 zákoníku práce rozumět poškození na zdraví zaměstnance nebo jeho smrt při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo: ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance (Dandová, 2004). 3.6.1 Záznam o úrazu Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu a postupuje přitom podle stanoveného vzoru záznamu o úrazu. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá zaměstnavatel postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného úrazu jeho rodinným příslušníkům. Vzor záznamu o úrazu (jeho obsah) stanoví příloha nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Záznamy o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc zašle zaměstnavatel nejpozději do 5. dne následujícího měsíce:
příslušnému inspektorátu práce, došlo – li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona,
příslušné zdravotní pojišťovně.
V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 pracovních dnů po jeho ohlášení:
územně příslušnému orgánu Policie České republiky,
příslušnému inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona,
příslušné zdravotní pojišťovně (Janáková, 2008).
18
3.6.2 Evidence pracovních úrazů Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. Evidence obsahuje tyto údaje (Sbírka zákonů č. 201/2010, nařízení vlády):
jméno, popř. jména a příjmení úrazem postiženého zaměstnance,
datum a hodinu úrazu,
místo, kde k úrazu došlo,
činnost, při níž k úrazu došlo,
počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
celkový počet zraněných osob,
druh zranění a zraněná část těla,
druh úrazu,
zdroj úrazu,
příčiny úrazu,
jména svědků úrazu,
jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.
3.6.3 Náhrady škod z pracovních úrazů Ministerstvo práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz) uvádí, že odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností za výsledek. Předpokladem jejího vzniku není porušení právní povinnosti jako u obecné odpovědnosti. To znamená, že zaměstnavatel odpovídá za škodu, i když dodržel všechny povinnosti, vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V ustanovení § 367 jsou upraveny taxativně případy, kdy se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit, a to buď zcela, nebo zčásti. Zaměstnavatel se však nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal. 3.6.4 Nemoc z povolání Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek
19
uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek (Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., § 1). Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za: ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu. Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých, náhradu věcné škody (www.mpsv.cz).
20
4 MATERIÁL A METODIKA V bakalářské práci byly použity metody vyhledávání a vyhodnocování rizik metodou JBM, dále kategorizace prací, popis pracovní pozice, identifikace rizik na vybrané pracovní pozici, návrh opatření a ekonomické zhodnocení oblasti BOZP na základě dostupných informací od podniku XY, s.r.o. Zhodnocení celkové úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve strojírenském podniku bylo provedeno porovnáním s příslušnými právními předpisy a technickými normami, které byly platné do 31. 12. 2011. Vlastní práce je založena na informacích poskytnutých závodem. Posouzení úrovně bezpečnosti bylo provedeno za rok 2011. Bylo mi umožněno nahlédnout do interních směrnic, dokladů a dalších písemností související s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Neopomenutelnou částí je ústní komunikace a zjišťování informací přímo od bezpečnostních techniků. Údaje byly poté zpracovány v programech Microsoft Office 2007 – Word a Excel.
4.1 Kategorizace prací Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií (Z. č. 258/2000 Sb., § 37, odst. 1). O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis (33a) nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen ,,zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení prací (Z. č. 258/2000 Sb., § 37, odst. 2). Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede: a) označení práce, b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně, d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn, e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena, f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
21
g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci (Z. č. 258/2000 Sb., § 37, odst. 3). Ve smyslu § 2 Vyhlášky č. 432/2003 Sb., se za práce
kategorie první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
kategorie druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy 2 (dále jen "hygienické limity"), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1,
kategorie třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají (dále jen "osob"), není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací,
kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.
4.2 Jednoduchá bodová metoda Jednoduchou bodovou metodu (JBM) vytvořil v roce 2000 Tomáš Neugebauer na základě informací z Návodu pro hodnocení rizik při práci, který v roce 1996 v Lucembursku vydalo Ředitelství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jako návod pro země Evropské unie k naplnění požadavků čl. 6 a 9 Směrnice Rady č. 89/391/EHS o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (na základě této informace je metoda v některé odborné literatuře omylem nazývána Lucemburskou metodou). Dalšími zdroji informací byly metoda BOMECH a metoda prezentovaná VÚBP Praha. Cílem bylo vytvořit snadno aplikovatelnou metodu
22
nevyžadující zvláštní zapracování pro její použití, jejíž výstupy by byly dobře srovnatelné, měly dostatečnou vypovídací hodnotu o míře rizika a byly srozumitelné i osobám, které nejsou znalé této metody, tedy především vedoucím zaměstnancům, kteří by s jejími výsledky měli pracovat. Nejjednodušší bodová metoda pravděpodobnost vzniku
možné následky a
a existence rizika
zdroje rizika
1 – nahodilá
1 – poranění bez pracovní neschopnosti
2 – nepravděpodobná
2 – absenční úraz (s pracovní neschopností)
3 – pravděpodobná
3 – vážnější úraz vyžadující hospitalizaci
4 – velmi pravděpodobná
4 – těžký úraz (zranění) s trvalými následky
5 – trvalá
5 – smrtelný úraz
Pro zjištění míry rizika se hodnoty pravděpodobnosti a následků vynásobí. Tento způsob vyhodnocení se v praxi často používá.
Vyhodnocení rizik metodou JBM Metoda JBM k vyhodnocení rizik využívá následující kriteria: pravděpodobnost nežádoucího následku, expozice rizika, ochranná reakce, následek. Míra rizika vypočtená vynásobením stanovuje kategorii rizika. Metoda JBM umožňuje stanovit
preferenci
provedení
opatření
na
(www.bozppo.vfn.cz).
23
základě
počtu
ohrožených
osob
5 VLASTNÍ PRÁCE Údaje o strojírenském podniku obchodní firma: XY, s. r. o. právní forma: Společnost s ručením omezeným stav subjektu: aktivní subjekt datum zápisu: 22. 9. 1998 Předmět podnikání Společnost je jedním z největších světových dodavatelů interiérových automobilových komponentů. Tato americká firma vyrábí a dodává části interiérů pro většinu hlavních světových producentů osobních a užitkových vozidel. Výrobní program tvoří zejména sedadla, stropní a akustické systémy, dveřní interiérové výplně, kokpity a elektrické systémy pro automobily. Závod XY, s. r. o. se specializuje na výrobu konektorů a pojistkových skříní. Kapitál jmění: základní vklad: 70 000 000 Kč
5.1 Identifikace rizik uvnitř podniku V podniku XY, s. r. o. byla jako rizika možného ohrožení zdraví, či snížení pracovní pohody zjištěna tato rizika: Mechanická rizika Mechanická rizika vyvolaná strojními částmi, jejich vzájemnou polohou, hmotností a stabilitou, kinetickou energií, nahromaděnou energií uvnitř stroje, pružných prvků, v kapalinách a plynech, při kterých hrozí: nebezpečí stlačení, střihu, pořezání nebo uříznutí, bodnutí či zachycení, navinutí, vtažení nebo zachycení, naražení, tření nebo odření, uklouznutí, zakopnutí.
24
Elektrická rizika Elektrická rizika jsou vyvolaná: dotykem osob s živými částmi (přímý dotyk) nebo s částmi, které se staly živými vlivem vadných podmínek, přiblížení se živým částem vysokého napětí, elektrostatickými jevy, tepelným zářením nebo jinými jevy, jako odlet roztavených částic a chemické účinky zkratů a přetížení. Tepelná rizika Popálení, opaření při kontaktu osob s materiály o velmi vysoké nebo nízké teplotě, plameny nebo výbuchy, poškození zdraví vlivem horkého nebo chladného pracovního prostředí. Riziko hluku Ztráta sluchu, poruchy rovnováhy, vědomí, rušení přenosu řeči, zvukových signálů apod. Rizika vytvářená vibracemi Rizika vytvářená vibracemi mohou způsobit: poruchy pohybového ústrojí, kloubů, vazů, páteře, poruch nervové soustavy, neurologická a cévní poškození. Rizika vytvářená chemickými materiály a látkami:
nebezpečí kontaktu se škodlivými látkami, kapalinami, mlhami, prachy vdechnutím, inhalací, politím, potřísněním apod. - otrava, závratě, nevolnost, poruchy smyslů, zasažení očí - oslepnutí, porucha zraku,
nebezpečí požáru nebo výbuchu,
nebezpečí biologická a mikrobiologická.
Rizika vytvořená zanedbáním ergonomických zásad:
nevhodné postupy, zařízení, stroje - fyziologické účinky vyplývající z nevhodné pracovní polohy, nadměrného nebo opakovaného přetížení,
psycho-fyziologické účinky vyvolané duševním přetížením, dlouhodobým stresem,
nepoužitím ochranných pracovních prostředků,
nevhodné místní osvětlení, 25
psychické přetížení, stres,
chybné jednání pracovníka - přecenění osobních schopností,
nevhodná konstrukce, umístění nebo označení ručních ovladačů, zobrazovacích jednotek.
Rizika vyvolaná řídím systémem:
porucha – selhání řídicího systému, změny otáček nástrojů,
porucha dodávky energie,
chyby softwaru,
ostatní vnější vlivy (gravitace, vítr).
Rizika vyvolaná chybným jednáním člověka:
nebezpečí od třetí osoby,
nevhodné instrukce pro obsluhu,
neoprávněné spouštění, používání,
samovolný pohyb stroje po jeho zastavení.
5.2 Politika BOZP Zdravotní a bezpečnostní politikou se společnost zavazuje propagovat bezpečnost práce, předcházet pracovním úrazům, implementovat všechny body 7 Key Elements, realizovat technická opatření u strojů se zvýšeným rizikem, zajistit bezpečnostní požadavky týkající
se
relokovaných
strojů.
Dále
používá
normy
ISO
ISO 14001:2004, dříve také normu OHSAS 18001. 7 Key Elements 7 Key Elements je interní politika podniku, která zahrnuje 7 bloků:
Firemní politika a vedení
Komunikace
Stanovení rizik
Školení
Zpětná vazba
Management rizik
Neustálé zlepšování
26
TS
16 949:2009
ISO/TS 16949 Certifikace podle ISO/TS 16949 (příloha č. 2) je orientována na systémy managementu jakosti dodavatelů do automobilového průmyslu. Dnes je celosvětově uznávána. Certifikace probíhá ve dvou fázích. Ve fázi 1 je posouzena připravenost organizace k certifikaci, ve fázi 2 je ověřeno plnění všech požadavků ISO/TS 16949 z hlediska dokumentace i praxe. Po certifikačním auditu je vydán samostatný certifikát potvrzující shodu se všemi požadavky ISO/TS 16949 a organizace je zanesena do celosvětové databáze organizací certifikovaných dle ISO/TS 16949. ISO 14001: 2004 Mezinárodní norma ISO 14001:2004 (příloha č. 3) specifikuje požadavky na systém environmentálního managementu (systém ochrany životního prostředí) tak, aby organizace mohly řídit svá rizika (environmentální aspekty) v závislosti na její činnosti. Norma je zpracována tak, aby byla kompatibilní s normami ISO 9001 a OHSAS 18001. Organizace vytvoří a zavede politiku a stanoví takové cíle, které zahrnou požadavky právních předpisů a jiné požadavky, které se na ní v oblasti ochrany životního prostředí vztahují. Systém environmentálního managementu podle požadavků normy ISO 14001:2004 je určen všem organizacím, které jsou si vědomy odpovědnosti vůči životnímu prostředí, chtějí podporovat ochranu životního prostředí a prevenci znečištění v rovnováze se sociálními a ekonomickými potřebami.
27
5.3 Zhodnocení úrovně bezpečnosti v podniku XY, s.r.o. v roce 2011 Ke zhodnocení souladu činností společnosti XY, s. r. o. s právními a ostatními požadavky týkající se oblasti BOZP bylo použito interní hodnocení společnosti dle stupně závažnosti. Tato metoda vyplývá z dohody vrcholového managementu a bezpečnostních techniků společnosti a slouží k hodnocení a kontrole jednotlivých oblastí, kde mohou hrozit nějaké sankce (při závažnosti 2 – 3). Tab. 1: Hodnocení souladu Závažnost
Popis závažnosti Jedná se o drobný problém, v souvislosti s ním není významně narušena úroveň
1
BOZP a PO, neměla by hrozit výrazná sankce – lze řešit až po odstranění problému s vyšší závažností. Jedná se již o závažnější problém, než úrovně 1, může mít vliv na BOZP a PO,
2
reálně může hrozit sankce od kontrolních orgánů – nutno brzo řešit (po nebo současně s problémy úrovně 3).
3
Jedná se o závažný problém s přímým vlivem na BOZP a PO, s reálnou hrozbou sankce – nutno řešit co nejdříve.
Zdroj: Společnost XY, s. r. o. 5.3.1 Hodnocené oblasti Chemické látky, zejména zákon č. 356/2003 Sb. Společnost XY, s. r.o. je pouze uživatelem chemických látek. Hodnocení: 2 Zdůvodnění: V různých částech areálu byly nalezeny neoznačené nádoby obsahující chemické látky neznámého původu, např. úklidová služba používá nádoby od „Jaru“ na „Savo“ (viz příloha č. 4).
28
Požární ochrana, zejména zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Z hlediska požární ochrany společnost plní povinnosti stanovené zákonem (až na výjimky). Z havárií jsou řešeny především havárie způsobeny vnějšími vlivy, požáry, úniky látek. Hodnocení: 1 – 2 Zdůvodnění:
Na některých místech byly prostředky schovány za materiálem (příloha č. 4).
V některých částech závodu byly nepřístupné únikové východy, vstupní dveře, hlavní vypínače.
Úrazy, zejména zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a NV č. 201/2010 Sb. (úrazy) Hodnocení: 1 Zdůvodnění:
Za první pololetí roku 2011 bylo na pracovištích zaznamenáno 12 úrazů, z toho 2 úrazy si vyžádali pracovní neschopnost (příloha č. 1).
Úrazovost je sledována a měsíčně reportována. Záznamy o úrazech jsou vedeny a bezpečnostní technici a vedoucí prošetřují příčiny jednotlivých úrazů. Na základě pracovních úrazů se vystavují nápravná opatření, ty jsou vedeny v elektronické podobě.
Osobní ochranné prostředky, zejména zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce.
Nelze-li riziko práce vyloučit, musí být zaměstnanci přidělen ochranný prostředek. Ochranný prostředek musí být evidován. Vedoucí střediska, mistři jsou povinni seznámit zaměstnance s používáním ochranného prostředku a informovat o rizicích, před kterými ho používání ochranného prostředku chrání.
Ochranný prostředek musí být přidělen v den nástupu do pracovního poměru proti podpisu.
Při souběhu několika prací vykonávaných jedním zaměstnancem se vybavení osobních ochranných pracovních prostředků, které jsou pro tyto práce společné, vícenásobně neposkytuje.
29
Poskytování ochranných pracovních prostředků končí, podaří-li se riziko vyloučit z pracovního procesu změnami metod a postupy v organizaci práce.
Ochranné pracovní prostředky jsou majetkem organizace.
Životnost ochranného prostředku je určena informativně v měsících přímo v seznamu ochranných prostředků a uvedena v příloze tohoto pokynu.
Dojde-li ke změnám ve výrobní činnosti, které ovlivňují bezpečnost zaměstnance, musí být provedeno nové zhodnocení rizik.
Tam, kde je to účelné, hospodárné a hygienicky vhodné, se některé druhy osobních ochranných pracovních prostředků zapůjčují zaměstnancům pouze přechodně k výkonu občasné práce (ochranný pás, ochranná přilba, ochranný štít, ochranné brýle u brusek).
Hodnocení: 1 Zdůvodnění:
Povinnosti jsou plněny, OOPP společnost přiděluje na základě vedené dokumentace – vyhodnocení rizik a kategorizace prací.
Je třeba dohlédnout, aby OOPP byly dostupné na daném pracovišti, např. ochranné brýle na lince.
Provoz, zejména zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb. Hodnocení: 1 – 2 Zdůvodnění:
Povinnosti při provozech skladů jsou splněny, regály označeny.
Regály v provoze jsou zatěžovány nerovnoměrně a hrozí pád materiálu, především při manipulaci s paletami (příloha č. 4).
Elektrická zařízení, zejména zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce Hodnocení: 1 – 2 Zdůvodnění:
Revize elektrických zařízení jsou prováděny pravidelně, ale i přesto byla nalezena elektrická zařízení, která nebyla označena (např. světla, varné konvice v kancelářích) nebo toto zařízení neodpovídalo stavu, v jakém by mělo být (příloha č. 4).
30
Obecné povinnosti v oblasti BOZP, zejména zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce Hodnocení: 1 - 2 Zdůvodnění:
Ve společnosti je vedená dokumentace v BOZP a PO dle požadovaných rozsahů, jsou vedeny také záznamy o kontrolách BOZP (1x týdně mistři, 1x měsíčně technik BOZP, čtvrtletně vedoucí komise BOZP a 1x ročně OZO v prevenci rizik).
Obecné povinnosti (jako smlouvy, školení, profesní školení, řízení rizik, spolupráce se zaměstnanci, povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců, spolupráce se zástupci zaměstnanců).
Ve firmě jsou vedeny registry rizik pro jednotlivá pracoviště. Do nich je potřeba doplnit informace o dalších rizicích při práci s novými stroji, na nových pracovištích apod.
Hodnocení: 2 Zdůvodnění:
Odběr léků a prostředků (např. náplastí nebo obvazů) z lékárničky - ačkoliv existuje systém kontrol vybavení a funkčnosti lékárniček, byly nalezeny lékárničky, které obsahovaly materiál s prošlou dobou použitelnosti. Je potřeba lékárničky častěji kontrolovat, materiál s prošlou dobou použitelnosti odstraňovat a doplňovat novým materiálem (příloha č. 4).
5.3.2 Shrnutí Požadavky legislativy jsou z větší části naplňovány. Společnost svědomitě vede všechny záznamy k BOZP, přidělování osobních ochranných prostředků, zápisy z pravidelných jednání komise BOZP a v neposlední řadě také záznamy úrazů, byť jich nebylo mnoho. Vše je v souladu s právními i technickými normami. Doporučila bych používání rukavic u seřizovačů, kvůli spálení či poranění rukou. Ty se doteď nepoužívaly, ale kvůli vzrůstajícímu počtu úrazů budou brzy zavedeny a pravidelně přidělovány. Vzhledem k zavedení a přikupování nových strojů kvůli rozšiřování výroby, je třeba aktualizovat registr rizik a také zohlednit novou kategorizaci. Úroveň řízení BOZP a PO ve společnosti je na vysoké úrovni, společnost spolupracuje s dalšími pobočkami na zlepšování celého systému, například se společností Santé, což je
31
soukromá zdravotnická síť poskytující individuální preventivní a léčebnou péči a závodní preventivní péči.
5.4 Kategorizace práce Pro kategorizaci práce podle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. byla stanovena pozice seřizovače lisovny plastů. 5.4.1 Popis pracovního místa
Seřizovač seřizuje stroj, nástroj, periferie dle výrobní dokumentace, předává rozjezdové kusy ke schválení, zodpovídá za správné nastavení parametrů.
Udržuje stroje a nástroje v provozuschopném stavu – dle Plánu údržby stroje, nástroje.
Provádí záznamy Monitorování procesních parametrů, Kontrola ošetření, výrobní dokumentaci, zadává data do PC.
Upozorňuje na případné závady, které by mohly zapříčinit poruchu stroje či jiného zařízení.
Vypisuje Poukázku na opravu stroje a nástroje.
Zodpovídá za zajištění a označení posledního zalisování po ukončení (přerušení) zakázky.
Šetří materiálem při rozjíždění a ukončení zakázky, provádí odpis spotřebovaného materiálu při rozjezdu na zpětné hlášení.
Obsluhuje mistrem (nebo jeho zástupcem) přidělené stroje.
Seznámení se s obsahem a správným vyplněním veškeré výrobní dokumentace (Zpětné hlášení, sběrná karta chyb, evidence interval parametrů nástroje,…).
Provádí operace dle Výrobního příkazu a pracovního kontrolního postupu.
Zodpovídá za kvalitu výroby, upozorňuje na případné zhoršení kvality vyráběných dílů.
Provádí kontrolní měření výlisků – na začátku a před koncem směny a výsledky zdokumentuje, odpovídá za správnost vložených údajů do PC.
Odpovídá za přidělené měřidlo, dodržuje metrologickou kázeň.
Případné neshodné díly třídí a ukládá do červené přepravky a zaznamenává skutečný počet a příčinu do sběrné karty chyb.
Třídí díly od vtoků a vtoky mele na mlýnku.
32
Sériovou produkci výrobků ukládá do zelených přepravek nebo do obalového materiálu dle kusovníku.
Upozorňuje kontrolu na přerušení produkce stroje delší než 1hodinu.
Po celou pracovní dobu udržuje pořádek na pracovišti, dodržuje předpisy BOZP a PO a provádí další činnosti dle příkazu mistra.
5.4.2 Posouzení náročnosti pracovního místa Vyšetřování bylo prováděno na pozici seřizovače a to na úseku lisovny plastů. Pohlaví muž, věk 31 let, s praxí 5 let, šlo tedy o osobu adaptovanou v dané pracovní činnosti. Seřizovač provádí lehké pracovní úkony, které lze přerušovat přestávkami. Práce je prováděna ve výrobní hale s denním nebo kombinovaným osvětlením, přirozeným větráním, vykonávanou ve stoje či vsedě. Z hlediska tělesné námahy jde o práci se statickým zatížením trupu. Ze smyslových orgánů jsou zatěžovány oči. Vykonávaná práce klade vysoké nároky na pozornost, myšlení a práci s drobným detailem. Neklade však důraz na představivost. U pozornosti se uplatňuje hlavně složka koordinačně-motorická, zaměřená na praktické úkony, jejich sled a přesnost. Z hlediska myšlenkového procesu jde o zatížení rozhodovacím procesem či analytickým uvažováním. Práce klade vysoké nároky na samostatnost v rozhodování kvůli možnému ohrožení výroby. Při této pracovní činnosti vzniká možnost drobných poranění rukou, hlavně prstů což je již dále rozvedeno v kapitole Identifikace a hodnocení rizik.
33
5.4.3 Zařazení do pracovní kategorie podle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. Tab. 2 :Zařazení do pracovní kategorie FAKTOR
KATEGORIE
Prach
1
Chemické látky
1
Hluk
2
Vibrace
1
Fyzická zátěž
2
Pracovní poloha
2
Psychická zátěž
2
Zraková zátěž
2
Zdroj: Vlastní práce Zdůvodnění zařazení jednotlivých faktorů do 1. a 2. kategorie dle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. Prach Přípustný expoziční limit se vztahuje podle povahy prachu buď na hodnoty vyjádřené v mg/m3, nebo jde-li o vláknité prachy na počet vláken/cm3. Do kategorie první byl prach zařazen z důvodu velmi malého výskytu, kde není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Prostory závodu jsou čisté a vzhledem k lisování plastů a následné montáži, není větší výskyt prachu možný. Chemické látky Základním kritériem kategorizace prací spojených s expozicí osob chemickým látkám je hodnocení expozice podle naměřených koncentrací těchto látek v pracovním ovzduší v dýchací zóně osoby a jejich srovnání s kriteriálními hodnotami uvedenými pro jednotlivé kategorie. Do kategorie první byly chemické látky zařazeny protože, při nich podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Jak již bylo řečeno závod XY, s. r. o. je pouze uživatelem chemických látek, nevyrábí je, ani nejsou hlavní složkou při výrobě dílů.
34
Hluk Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány:
ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku nebo hluku, který sestává během pracovní doby z dílčích expozic hluku
po dobu trvání některé dílčí pracovní operace ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku nebo
impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C překračuje 130 dB, ale nepřekračuje 140 dB. Do druhé kategorie zařazen, kvůli poměrně častému zvyšování hluku, například
když stroj zahlásí chybu, okamžitě se spustí alarm. Vibrace Do kategorie první byly vibrace zařazeny protože, při nich podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Vibrace se na pracovištích téměř nevyskytují. Fyzická zátěž Do druhé kategorie se zařazuje práce převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami. Práce je do této kategorie zařazena kvůli obvyklému zdvihání těžkých břemen a v některých případech jde o monotónní pohyby. Pracovní poloha Do kategorie druhé se zařazují práce vykonávané převážně v základní pracovní poloze vstoje, vsedě nebo při střídání těchto poloh, kdy v průběhu práce se vyskytují i podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní polohy. Psychická zátěž Do druhé kategorie se zařazuje trvalá práce
ve vnuceném pracovním tempu,
spojená s monotonií,
vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu.
35
Zraková zátěž Do druhé kategorie se zařazuje trvalá práce
se zařízeními určenými k nepřetržitému monitorování činností strojů nebo zařízení, nebo kontrole výroby nebo výrobků prostřednictvím obrazovkových terminálů,
při níž je potřebné rozeznávání kritických detailů, charakterizovaných hodnotou 0,0003 radiánu při kontrastu menším než 0,8.
Z těchto důvodů a výsledků kategorizace dle jednotlivých faktorů, byla práce seřizovače zařazena do 2. kategorie. Za kategorii druhou se považují práce, při nichž lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy, jak již bylo řečeno v kapitole Materiál a metodika.
36
5.5 Identifikace a hodnocení rizik
1
3
Řízení a jízda vysokozdvižnými vozíky. Pád břemene, najetí na pracovníka
Hlava, trup, končetiny
Pád břemen, formy
Hlava, trup, končetiny
Práce v pracovním prostoru, výměna nástroje, formy
Horní končetiny
Výměna topných těles, popálení
Hlava, trup, končetiny
1
3
Úraz elektrickým proudem
Hlava, trup, končetiny
1
3
1
1
1
3
3
2
Následky rizika
Ochranná reakce 0,95
7
Navržené bezpečnostní opatření
Hlava, trup, končetiny
Vyhodnocení rizika
Zakopnutí, uklouznutí a následný pád na schodech, rovné podlaze, střet s dopravními prostředky na vnitřních komunikacích
Pravděpodob nost Expozice rizika
Možná poranění
Nebezpečí nebo nebezpečná situace
Tab. 3: Identifikace a hodnocení rizik
19,95 – přijatelné riziko
Dbát zvýšené bezpečnosti, periodické školení bezpečnosti práce, používání OOPP. Viditelné označení problematických míst.
15
38,25 – zvýšené riziko
15
38,25 – zvýšené riziko
3
4,8 – přijatelné riziko
0,90
15
40,5 – zvýšené riziko
1
15
45 – zvýšené riziko
0,85
0,85
0,8
Zdroj: Vlastní práce
37
Dbát zvýšené bezpečnosti, školení pro řidiče vysokozdvižných vozíků. Dodržování bezpečnostních předpisů. Dodržování bezpečnostních předpisů pro vstřikovací lisy, opatrná manipulace s topnými tělesy. Opatrná manipulace s topnými tělesy. Nutná pravidelná kontrola elektroinstalace a dodržování bezpečnostních předpisů.
Z tabulky 3 vyplývají různá rizika, z nichž největší je úraz elektrickým proudem. Je tomu tak zejména proto, že pravděpodobnost rizika je vysoká, z důvodu časté práce s elektrickými zařízeními. Ochranná reakce před úrazem elektrickým proudem je malá – jen použití antistatických rukavic a naopak následky rizika mohou být v některých případech až smrtelné.
5.6 Ekonomické zhodnocení oblasti BOZP Základním pravidlem je, že veškeré náklady spojené s BOZP hradí zaměstnavatel. Proto zlepšování podnikové úrovně BOZP není důležité jen z pohledu lidského (tj. v případě úrazu – bolesti a utrpení), ale také z pohledu dobrého hospodaření společnosti. 5.6.1 Navržená bezpečnostní opatření Z výsledků identifikace a zhodnocení rizik vyplývají tato navržená nápravná opatření: Zakopnutí, uklouznutí, následný pád
Proti
zakopnutí, uklouznutí
a následnému
pádu
bylo
navrženo
použití
protiskluzových pásků na schody. Pořizovací cena kotouče 18 m x 25 mm se pohybuje v rozmezí 345 Kč za kus. V podniku je asi 300 schodů, jeden schod měří 2 m. Jedna páska bude použita na 9 schodů, potřebujeme tedy 34 kusů pásek. Cena
34 x 345 Kč = 11 730 Kč
Dále v každém místě možného výskytu nebezpečí, budou zřetelně rozmístěny tabulky s varováním (nebezpečí pádu, uklouznutí, chemické prostředky atd.). Bude také zajištěno svázání hadic na olej, které vedou od stroje, aby nemohlo dojít k zakopnutí nebo uklouznutí. Cena jedné tabulky se pohybuje okolo 200 Kč. Prozatím bude koupeno asi 10 kusů tabulek, které budou rozmístěny před vchodem na lisovnu plastů, montáž, lisovnu plechů, sklad forem atd. Cena
10 x 200 Kč = 2 000 Kč
Dalším navrženým opatřením je pravidelné školení BOZP
Organizace školení BOZP Školení zaměstnanců se dělí do skupin: -
Vstupní školení nastupujících zaměstnanců.
-
Opakované školení - které svým obsahem opětovně seznamuje zaměstnance s úvodní instruktáží předpisů BOZP.
38
-
Školení zaměstnanců vybraných profesí (řidič vysokozdvižných vozíků).
-
Školení a přezkušování vedoucích zaměstnanců společnosti.
Školení se u vedoucích pracovníků opakuje jedenkrát za 3 roky, ostatní zaměstnanci (přímí, nepřímí, THP) jedenkrát ročně. Školení BOZP provádí firemní bezpečnostní technici, kteří toto školení mají v náplni své práce. Školení zákoníku práce provádí externisté. Cena tohoto školení se pohybuje od 3 500 do 4 000 Kč.
Používání osobních ochranných pracovních prostředků
Nákup OOPP Pracovník bude používat montérky a montérovou bundu, dále ochrannou obuv s ocelovou tužinkou ve špičce (kvůli pádu těžšího břemene), brýle. Ceny: Montérky + bunda
600 Kč
Pracovní triko
390 Kč
Ochranná obuv Brýle Celkem
1 000 Kč 200 Kč 2 190 Kč
39
Celkové výdaje peněžních prostředků společnosti za osobní ochranné prostředky v letech 2008 – 2011 (údaje v Kč): Údaje zpracované do grafů za jednotlivé roky byly připojeny za účelem srovnání a představy výdajů společnosti na osobní ochranné prostředky. Graf č. 1: Výdaje za osobní ochranné prostředky v roce 2008
Zdroj: Vlastní práce V roce 2008 je zřejmé, že v únoru závod vydal nejvíce peněženích prostředků za celý rok, naopak v květnu a srpnu závod osobní ohranné prostředky vůbec nenakupoval, z důvodu velkých zásob.
40
Graf č. 2: Výdaje za osobní ochranné prostředky v roce 2009
Zdroj: Vlastní práce Na začátku roku 2009 podnik čerpal ze zásob ochranných prostředků na skladě z minulých let. Od května nakupoval každý měsíc v průměru za 90 000 Kč. Graf č. 3: Výdaje za osobní ochranné prostředky v roce 2010
Zdroj: Vlastní práce
41
V roce 2010 je zřejmé, že nákup osobních ochranných prostředků byl velmi nestabilní. V červenci a září se nakupovalo v průměru za 130 000 Kč, zatímco v srpnu byl výdaj peněžních prostředků nulový. Graf č. 4: Výdaje za osobní ochranné prostředky v roce 2011
Zdroj: Vlastní práce Rok 2011 byl z hlediska nakupování stabilní. Vždy kolem 100 000 Kč. Největší výkyv byl koncem roku v říjnu a to asi 270 000 Kč. Bylo to zejména kvůli vzrůstajícímu počtu nově přijatých lidí a rozšiřování výroby, které pokračuje i v roce 2012.
42
Řízení a jízda vysokozdvižnými vozíky, pád břemene, najetí na pracovníka
Školení vysokozdvižných vozíků jsou většinou pravidelně prováděna. Další možností
snížení
tohoto rizika je nainstalování výstražných majáků na
vysokozdvižné vozíky. Společnost takové vozíky vlastní dva. Cena 1 kusu je cca 1 300 Kč. Cena
2 x 1 300 Kč = 2 600 Kč
Výměna topných těles, nebezpečí popálení
Seřizovači dosud používají obyčejné rukavice. Ke snížení rizika bude navrženo začít používat tepelně izolační rukavice vyráběné ze speciální tkaniny. Tyto rukavice pracovníka ochrání před popálením až do teploty 150 °C. V závodě pracuje pět seřizovačů na lisovně plastů, tři na montáži a jeden na lisovně plechů. Cena jednoho páru rukavic se pohybuje kolem 500 Kč. Cena
9 x 500 Kč = 4 500 Kč
Úraz elektrickým proudem
Je nutné pravidelně provádět revize elektroinstalace.
Revize elektroinstalace Dle platných zákonů a nařízení, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), nařízení vlády č. 101/2005 Sb. a nařízení vlády č. 378/2001 Sb., je každý provozovatel elektrického zařízení (podnikatel) povinen zajistit revize elektrických zařízení dle ČSN 33 1500, revize elektrického ručního nářadí dle ČSN 33 1600 a revize elektrických spotřebičů dle ČSN 33 1610. Revize se provádí 1 x ročně. Cena se odvíjí od náročnosti a rozsahu revidovaného elektrického zařízení. V našem případě se budou rozlišovat revize strojů a rozvaděčů. Stroje
150 Kč / ks
Rozvaděče
70 Kč / ks
Další ochranou proti úrazu elektrickým proudem, bude nakoupení antistatických ochranných rukavic, které stojí 100 Kč. Cena
9 x 100 Kč = 900 Kč
43
5.6.2 Odměňování zaměstnanců Základem při odměňování je mzda, která přísluší pracovníkovi za vykonanou práci. Tato problematika je řešena vnitřním mzdovým předpisem. Měsíční příjem se vypočítává na konci každého měsíce a vyplacen je po odečtení všech zákonem daných srážek. Výplata je převáděna bezhotovostně na účet zaměstnance vždy 10. dne následujícího měsíce. Výplata může být vyplacena i jiným způsobem, například hotově, pokud o to zaměstnanec sám požádá. Motivace zaměstnanců je základním nástrojem personalistiky. Cílem systému odměňování je motivace k vysoké kvalitě odvedené práce zajišťující spokojenost zákazníků společnosti a sloužící ke zvyšování výkonu zaměstnanců. Používané nástroje k docílení motivace zaměstnanců jsou mimo jiné například individuální a skupinové prémie závislé na plnění prémiových ukazatelů (kvalitativní cíle), mimořádné odměny při splnění jednorázového mimořádného úkolu. Zaměstnanci čtvrtletně dostávají Sodexopassy ve výši 300 Kč, které slouží k nákupu v lékárnách, ale také ke kulturním a sportovním aktivitám. Dalším nástrojem motivování jsou příplatky za práci na odpolední a noční směně, odměna u příležitosti významného pracovního výročí. Ke zvyšování výkonnosti zaměstnanců používá závod také sociální programy (pružná pracovní doba pro THP, týden dovolené na zotavenou navíc, příspěvky na stravování, distribuce pitné vody, možnost zakoupení balených potravin a nápojů z automatů, které jsou k dispozici na každé hale a navíc za sníženou cenu). Dalším programem je program vzdělání (realizace kurzů, povinných školení daných zákonem, bezplatné jazykové kurzy přímo na pracovišti) nebo zlepšování pracovního prostředí a informovanost (účast na poradách, periodické hodnocení zaměstnanců).
44
6 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve strojírenském podniku XY, s.r.o. a identifikace a zhodnocení rizik na pracovišti, na němž se pohybuje seřizovač lisovny plastů za rok 2011. Hlavními podklady pro zhodnocení úrovně, tj. jak společnost plní požadavky legislativy ČR, bylo pozorování a sběr dat přímo uvnitř společnosti, nahlížení do interních směrnic, dat, záznamů, používaných technických norem a porovnávání s danými právními předpisy České republiky platných do 31. 12. 2011. Na základě pozorování byla ve společnosti identifikována například mechanická, elektrická nebo tepelná rizika. Dále rizika hluku, rizika vytvořená vibracemi a jiná, která by mohla nepříznivě ovlivňovat zdraví či život zaměstnanců. Celkovým výsledkem je, že firma XY, s.r.o. je co se týče této oblasti na velmi vysoké úrovni. Dodržuje všechny zásady bezpečnosti práce dle právních předpisů a toto dodržování je pravidelně kontrolováno. Svědomitě vede všechny záznamy ohledně interních auditů a zasedání komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, která se koná vždy každý měsíc. Dále vede záznamy o pracovních úrazech a snaží se jim předcházet různými opatřeními. Jsou stanoveny interní směrnice, ve kterých najdeme seznam veškerých rizik, které by mohly ohrožovat život či zdraví zaměstnance na pracovišti zaměstnavatele. Taktéž jsou zaměstnanci podrobeni pravidelným lékařským prohlídkám. Zaměstnanci na všech úrovních jsou pravidelně proškolováni zpravidla jednou za rok. Druhou částí bakalářské práce bylo zhodnocení náročnosti a identifikace rizik na pracovním místě seřizovače lisovny plastů pomocí jednoduché bodové metody. Z výsledků kategorizace práce (2. kategorie) vyplývá, že nejde o práci, na kterou by byly kladeny obzvláště těžké nároky, ani nehrozí žádná velká rizika, která by mohla ovlivnit jeho zdraví či život. Jde o práci ve výrobním prostředí, kde pracovník není vystavován nepřiměřeným vlivům na zdraví, ani velké fyzické nebo psychické zátěži. Jeho úkony jsou převážně jednoduché, i když občas monotónní. Největším rizikem je pro něj úraz elektrickým proudem. Pravděpodobnost výskytu tohoto rizika je vysoká, může nastat kdykoliv a kdekoliv. Chránit se lze jen pomocí osobních ochranných prostředků. Ostatním rizikům,
45
která byla shledána jako mírná až zvýšená, byla stanovena doporučení ke snížení úrovně nebezpečnosti. Na rok 2012 si společnost stanovila za cíle propagovat bezpečnost práce, prevence vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Dále dodržovat příslušné požadavky právních předpisů a jiné požadavky, ke kterým se společnost zavázala, a které se vztahují k nebezpečím v oblasti BOZP. A v neposlední řadě zlepšování řízení a výkonnosti v oblasti BOZP pomocí stanovených cílů a řízení rizik.
46
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje DANDOVÁ, Eva. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v otázkách a odpovědích. Praha 3 : ASPI Publishing, s.r.o., 2004. 123 s. HAHN, Rudolf. Předmluva generálního inspektora státního úřadu inspekce práce Mgr. Ing. Rudolfa Hahna.
Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Olomouc: ANAG
Book´sprints.r.o, 2008. s. 4. CHUNDELA, Lubor. Ergonomie. Praha: ČVUT, 2005. 173 s. ISBN 80-01-02301-X. JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Olomouc; ANAG Book´sprints.r.o, 2008. 381 s. ISBN 978-80-7263-474-3. NEUGEBAUER, Tomáš. Jak plnit nové požadavky bezpečnosti práce. Praha: Milan Horák - REGO, 2002. 175 s. ISBN 80-86648-00-1. On-line zdroje Jednoduchá bodová metoda. In ÚTVAR BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A POŽÁRNÍ OCHRANY [online]. 2010 [cit. 2011-09-16]. Dostupné z www: <www.bozppo.vfn.cz>. Metody pro vyhledávání rizik. In Management rizik v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci [online]. 2010 [cit. 2011-09-09]. Dostupné z www: <www.bozppo.vfn.cz>. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Praha:[cit. 2011-11-19]. Dostupné z www: <www.mpsv.cz>. Státní úřad inspekce práce [online]. [cit. 2011-08-26]. Www.suip.cz. Dostupné z www: <www.suip.cz>.
47
Zákony a vyhlášky Česká republika. Vyhláška č. 432/2003 Sb. In Zákoník práce. 2003. Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 201/2010 ze dne 31. května 2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. In SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA. 2010. Česká republika. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 290/1995 Sb., § 1. ze dne 15. listopadu 1995. Česká republika. Z. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví: §37, odst. 1. Česká republika. Z. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví: §37, odst. 2 Česká republika. Z. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví: §37, odst. 3. Česká republika. Z. č. 262/2006 Sb., část V., hlava I, § 101, odst. 5, BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI. In Zákoník práce. Česká republika. Z. č. 262/2006 Sb., část V., hlava I, § 102, odst. 2, BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI. In Zákoník práce. Česká republika. Z. č. 262/2006 Sb., část V., hlava I, § 102, odst. 3, BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI. In Zákoník práce. Česká republika. Z. č. 262/2006 Sb., část V., hlava I, § 102, odst. 4, BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI. In Zákoník práce. Česká republika. Z. č. 262/2006 Sb., část V., hlava I, § 104, odst.1, BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI. In Zákoník práce.
48
8 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Analýza drobných úrazů v 1. pololetí 2011 Příloha č. 2: ISO/TS 16949 Příloha č. 3: ISO 14001:2004 Příloha č. 4: Fotografie k posouzení úrovně bezpečnosti strojírenského podniku Příloha č. 5: Test pro přezkoušení zaměstnanců z BOZP
49
Příloha č. 1: Analýza drobných úrazů za 1. pololetí roku 2011
Datum
Pracovní zařazení
Zdroj úrazu
Druh zranění
Počet zraněných osob
6. 1.
obsluha lisu
ořezávání plastového výlisku, ořezávací nůž
palec
1
7. 1.
obsluha lisu
popálenina na lince
zápěstí
1
23. 1.
seřizovač
agregát lisu
popálenina palce
1
22. 2.
seřizovač
odstranění zalité hmoty
palec
1
14. 3.
obsluha
ruční lisovací přípravek
promáčknutý prst
1
24. 3.
obsluha
zakopnutí o vozík
naražené koleno a předloktí
1
1. 4.
seřizovač
plastový odstřik / bodnutí
malíček
1
10. 4.
skladník
zakopnutí o dřevěný výčnělek europalety
koleno
1, pracovní neschopnost 7 dnů
25. 4.
seřizovač
ukazováček
1
14. 5.
obsluha
kovová objímka hadice / bodnutí ostrá hrana výrobku / pořezání
ukazováček
1
8. 6.
obsluha
odřenina
palec
1
12. 6.
obsluha
zlomenina
prostředníček
1, pracovní neschopnost 12 dnů
26. 7.
obsluha
stroj / pohmožděnina
zápěstí, předloktí
1
8. 8.
seřizovač
připojení a zapnutí termostatu
hlava / odřenina
1
50
Příloha č. 2: ISO/TS 16949
51
Příloha č. 3: ISO 14001:2004
52
Příloha č.4: Fotografie k posouzení úrovně bezpečnosti strojírenského podniku Chemické látky
Požární ochrana
53
Provoz
54
Elektrická zařízení
Obecné povinnosti v oblasti BOZP
55
Příloha č. 5: Test pro přezkoušení zaměstnanců z BOZP
56
57
