březen 2013
www.cb.cz/hradec.kralove
sboru Církve bratrské v Hradci Králové
Strach Slovo strach nalezneme v Bibli v různých souvislostech, např. jako bázeň před Bohem nebo strach z toho, abychom nehřešili. Často je strach v Písmu zmiňován jako postoj či emoce, která nám může bránit jít po Boží cestě nebo ji hledat. Strach jako překážka v naplňování Boží vůle v našich životech. Asi bychom dlouho hledali výraznou bibl. postavu, která by se nemusela vyrovnávat se strachem. Jak můžeme jako křesťané úspěšně čelit strachu a co dělat, když se nám to z různých důvodů nedaří? Odpovědi na tyto a další otázky budeme hledat v příběhu, ve kterém strach i schopnost nepoddat se strachu hrály hlavní roli. 1 S 17, 1 – 50: „Pelištejci shromáždili své šiky k bitvě. Shromáždili se do Sóka, jež patří Judovi, a utábořili se mezi Sókem a Azekou v Efes-damímu. Také Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v dolině Posvátného stromu a seřadili se k bitvě proti Pelištejcům. Na hoře z jedné strany stáli Pelištejci, na hoře z druhé strany stál Izrael a mezi nimi bylo údolí. I vycházíval z pelištejských šiků soubojový zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď. Na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů bronzu. Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp. Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním chodíval štítonoš. Goliáš stával a volal na izraelské řady. Říkal jim: „Proč vycházíte a řadíte se k bitvě? Což nejsem já Pelištejec a vy služebníci Saulovi? Vyberte si někoho, ať ke mně sestoupí. Když mě v boji přemůže a zabije mě, budeme vašimi otroky. Avšak jestliže já přemohu jeho a zabiji ho, budete vy našimi otroky a budete nám sloužit.“ A Pelištejec dodával: „Dneska jsem potupil izraelské řady. Vydejte mi někoho a budeme spolu bojovat.“ Kdykoli Saul a celý Izrael slyšeli tato Pelištejcova slova, děsili se a velice se báli. David byl synem
Prozření Křehké okamžiky prozření zranitelné něco jako závoj malé víly pevné a vzácné hedvábí z usilovné vleklé práce skoro choroby Kolik těžce vyšlapaných schodů zavřených zase otevřených výtahů myšlenek až do posledních pater Tak si je nedej vzít chraň světlo svých očí a příští cestu V srdci se mi usadil černý pták roztahuje křídla a velkými ústy pohlcuje světlo a je to strach a tak pláču k Tobě abys ho svou láskou rozdrtil tak silná a mocná je tak těžká je Tvoje láska
Živá Když se dotkneš mého srdce zazvoním ale ne na poplach, to tě pozdravím a přivítám Když si všimneš mého pláče roztaji ale ne ve vodu, to se nadechnu potají…
Dita Michálková (Novotná), Můj dům u Tebe, 2001
březen 2013 Efratejce, toho z Betléma Judova, jenž se jmenoval Jišaj a měl osm synů. Za dnů Saulových byl ten muž příliš starý, aby mohl jít mezi vojáky, ale šli tři nejstarší Jišajovi synové; odešli se Saulem do války. Jména jeho tří synů, kteří odešli do války, jsou: prvorozený Elíab, druhý po něm Abínádab a třetí Šama. David, ten byl nejmladší. Se Saulem odešli tři nejstarší. David odešel od Saula a vrátil se, aby pásl stádo svého otce v Betlémě. A Pelištejec se předváděl za časného jitra i navečer a stavěl se na odiv po čtyřicet dní. Jišaj vybídl svého syna Davida: „Vezmi pro své bratry éfu praženého zrní a těchto deset chlebů a běž do tábora za svými bratry. Těchto deset homolek sýra doneseš veliteli nad tisíci. Navštívíš své bratry s přáním pokoje a převezmeš od nich vzkazy. Bojují se Saulem a všemi izraelskými muži proti Pelištejcům v dolině Posvátného stromu.“ Za časného jitra přenechal David stádo hlídači, naložil si všechno a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přicházel k ležení, vojsko vycházelo, řadilo se a vydávalo válečný pokřik. Izrael i Pelištejci se seřadili, řada proti řadě. David složil své zásoby u strážného nad zásobami a běžel k bojové řadě. Přišel a popřál svým bratrům pokoj. Ještě s nimi mluvil, když tu z řad Pelištejců vystoupil soubojový zápasník jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a mluvil táž slova jako dříve. David je slyšel. Všichni izraelští muži, sotvaže toho muže uviděli, dali se před ním na útěk a velmi se báli. A nějaký Izraelec řekl: „Viděli jste toho muže, co vystoupil? Vystupuje, aby tupil Izraele. Avšak toho, kdo ho zabije, zahrne král velikým bohatstvím, dá mu svou dceru a jeho rod učiní v Izraeli svobodným“. David se tázal mužů, kteří u něho stáli: „Cože dostane muž, který zabije tohoto Pelištejce a sejme z Izraele potupu? Vždyť kdo je ten neobřezaný Pelištejec, že tupí řady živého Boha?“ Lid mu odpověděl stejně: „To a to dostane muž, který ho zabije.“ Jeho nejstarší bratr Elíab však slyšel, jak strana 2
mluvil s muži. Elíab vzplanul proti Davidovi hněvem a okřikl ho: „Proč jsi sem přišel? Komu jsi nechal ten houfeček ovcí na stepi? Však znám tvou drzost i tvé zlé srdce! Přišel jsi sem dolů, aby ses mohl dívat na bitvu.“ David se otázal: „Copak jsem udělal? Nejde o královo slovo?“ Obrátil se od něho na jiného a tázal se stejně. A lid mu odpověděl stejně jako poprvé. Slova, která David promluvil, se roznesla, hlásili je Saulovi a on ho přijal. David Saulovi řekl: „Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat.“ Saul Davidovi odvětil: „Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Jsi přece mladíček, kdežto on je bojovník od mládí.“ David řekl Saulovi: „Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev anebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci, hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. Když se proti mně postavil, chytil jsem ho za dolní čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. Tvůj služebník ubil jak lva, tak medvěda. A tomu neobřezanému Pelištejci se povede jako jednomu z nich, protože potupil řady živého Boha.“ A David dodal: „Hospodin, který mě vytrhl ze spárů lva a medvěda, ten mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce.“ Saul tedy Davidovi řekl: „Jdi; Hospodin buď s tebou!“ Poté Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl ho do pancíře. Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy Saulovi řekl: „Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý.“ A svlékl to ze sebe. Vzal si do ruky svou hůl, z potoka vybral pět oblázků, vložil je do své pastýřské torby, do brašny, a s prakem v ruce postupoval proti Pelištejci. Pelištejec se k Davidovi pomalu přibližoval a před ním jeho štítonoš. Pelištejec se podíval, spatřil Davida a pohrdl jím, protože to byl mladíček, ryšavý, krásného vzhledu. Pelištejec na Davida pokřikoval: „Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?“ A Pelištejec zlořečil Davidovi skrze své bohy. Pokřikoval na Davida: „Pojď ke mně, ať vydám tvé tělo nebeskému ptactvu a polnímu zvířectvu.“ Ale David Pelištejci odpověděl:
březen 2013 „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. Ještě dnes mi tě Hospodin vydá do rukou. Zabiji tě a srazím ti hlavu. Ještě dnes vydám mrtvoly z pelištejského tábora nebeskému ptactvu a zemské zvěři. Celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův. On vás vydá do našich rukou.“ Když Pelištejec vykročil a přibližoval se k Davidovi, David rychle vyběhl z řady proti Pelištejci. David sáhl rukou do mošny, vzal odtud kámen, vymrštil jej z praku a zasáhl Pelištejce do čela. Kámen mu prorazil čelo a on se skácel tváří k zemi. Tak zdolal David Pelištejce prakem a kamenem, zasáhl Pelištejce a usmrtil ho, aniž měl v ruce meč.“ Tento příběh mnozí křesťané dobře znají. Je o tom, jak postavou menší pastýř ovcí David přemohl velkého zápasníka Goliáše. Nestalo se tak na sportovním turnaji, ale v zápase, ve kterém šlo o všechno. Poražený ztratil to nejcennější, co člověk na světě má vlastní život a nejen to. Vítěz vybojoval vítězství pro celý svůj národ. V pozadí šlo o mnohem víc, o střet mezi Bohem a ďáblem a o to v situacích, ve kterých coby křesťané čelíme strachu, většinou jde. Strach měl v případě Izraelců svou konkrétní příčinu. Soubojový zápasník Goliáš byl nejen člověkem disponujícím výjimečnými fyzickými parametry, ale také výzbrojí. Ta svou kvalitou daleko převyšovala výzbroj, kterou měli Izraelci k dispozici. Není divu, že jen pohled na tohoto dokonale vyzbrojeného obra naháněl izraelským vojákům hrůzu, natož pak pomyšlení s tímto monstrem bojovat. Otázka - čeho se bojíme? Jakou podobu má náš Goliáš, který v nás vzbuzuje strach? Může to být zlý člověk, náročné životní okolnosti, pokažené vztahy nebo se můžeme bát sami sebe, toho, že některé věci ve vztahu k Bohu či k lidem dlouhodobě prostě nezvládáme, atd. Goliáš vycházel skoro šest týdnů, ráno i večer, jeho demonstrace moci a síly vzbuzovala v Izraelcích
hrůzu. Goliáš urážel izraelský národ, vysmíval se Hospodinu. Nikdo a nic mu v tom nemohlo zabránit. Tak se to jevilo shromážděným Izraelcům včetně jejich velitele krále Saula. Strach demoralizoval nejen jejich bojovou morálku, ale udělal něco daleko víc, nahlodal, oslabil jejich vztah k Bohu. Strach je jedním z nejčastěji používaných nástrojů, které si ďábel používá, aby křesťany trápil. Na našem příběhu můžeme názorně vidět, že strach má silně destruktivní účinky na vztah člověka k Bohu a je nakažlivý. Pokud se na začátku Goliášovy exhibice báli jen někteří, tak po několika týdnech ležela na celé izraelské armádě těžká deka strachu a depresivních myšlenek. David nepřišel do vojenského tábora, aby bojoval s Goliášem. David plnil roli rodinného zásobovače, který donesl potraviny svým starším bratrům a jejich veliteli. Jeho příchodem však do shromáždění Izraelců vstoupilo něco, co tam chybělo a to byl Boží pohled na celou situaci. Boží pohled na našeho Goliáše, na něco, co v nás vzbuzuje strach je základem pro to, abychom dokázali strachu dobře čelit. Pomáhá nám nejen reálně vidět to, co nám chce nahnat strach, ale především nám pomáhá vidět v celé situaci Boha jako někoho, kdo věřícím lidem dává schopnost strachu nepodlehnout, ať už má jakoukoliv podobu. David svým chováním vybočoval z řady ostatních Izraelců. Bible hovoří o tom, že všichni izraelští muži, sotvaže Goliáše uviděli, dali se před ním na útěk a velmi se báli. David nepropadl strachu, ale klidně se ptal na to, kdo je to Goliáš a vyslovil podiv nad tím, že tento člověk může beztrestně urážet Hospodina. Na straně jedné úzkost, panika, na straně druhé Boží pokoj, opírající se o důvěru v Hospodina. Pokud jsme hovořili o tom, že strach je nakažlivý, pak totéž platí o odvaze víry. Otázka - zda jsme pro své okolí takovým Davidem, který povzbuzuje a dodává sílu věřícím lidem v našem okolí, kteří bojují se strachem. Zda je umíme svými postoji i slovy povzbudit k důvěře v Boha nebo zda umíme jen strana 3
březen 2013 hodnotit to, jak jim to jde nebo po jejich situaci sáhnout coby vděčném tématu pro hovor se známými. Náš příběh je velkou výzvou pro každého křesťana - aby byl pro své okolí takovým Davidem a dnes víc než kdy jindy takové křesťany potřebujeme. Davidova slova a především jeho postoje byly něčím, co se rychle neslo celou armádou, až se o tom dozvěděl král Saul. Král brzy poznal, že nemá před sebou blázna, který se neuváženě rozhodl pro sebevraždu za účasti mnohých diváků, ale člověka, kterého si Bůh připravil pro tuto chvíli. David Saulovi vydává svědectví o tom, jak si jej Bůh budoval v situacích, kdy musel čelit strachu, kdy jako pastýř ovcí musel bránit své stádo před lvem či medvědem. V těchto situacích Bůh budoval Davidovu víru, aby byla odvážná, statečná. Každý den nám Bůh dává situace, v nichž buduje naši víru, aby byla vůči strachu pevná a odolná. Takové postoje nejsou něčím, co do našeho života spadne přes noc z nebe, ale co v nás Bůh buduje postupně, krok za krokem. Každý krok, který uděláme směrem k cíli, kterým je pevná a odvážná víra, je pro nás velkým požehnáním. Trpělivost z naší strany je důležitým předpokladem pro toto Boží dílo v našich životech. David hned od začátku setkání se Saulem otevřeně hovoří o tom, že tady nejde o Davida, ale o Boží oslavu a vyvýšení. A totéž pak jasně deklaruje při samotném souboji s Goliášem. A tady jsme u závěrečné myšlenky tohoto zamyšlení. Ve vztahu ke strachu se můžeme spoléhat na to, co věděl David, že boj se strachem není náš, ale Hospodinův. Jen díky tomu to může být nakonec boj vítězný. A tak, když budeme stát před naším Goliášem, nepodléhejme strachu, ale spolehněme se na to, co výstižně vyjádřil autor 46. žalmu slovy: „Bůh je naše útočiště, naše síla, pomoc v soužení vždy velmi osvědčená. Proto se bát nebudeme, byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří. Ať si jejich vody hučí, ať se pění, ať se hory pro jejich zpupnost třesou! Řeka svými toky oblažuje město Boží, svatyni příbytku strana 4
Nejvyššího. Nepohne se, Bůh je v jeho středu.“ Martin Legát
Svatba Honzy a Emilie Ouzkých V sobotu 16. 2. si Honza a Emilie Ouzkých slíbili lásku, věrnost a úctu v evangelickém kostele ve Zlíně. Oddával je br. farář Pivoňka, ke kterému také chodili na předmanželská setkání. Z původně avizované malé svatby byla krásná slavnost v téměř zaplněném sálu. Ženich, nevěsta i svědci byli oblečeni opravdu netradičně - jako gotický rytíř a jeho paní, s dvorní dámou a pážetem. Na závěr nezbývá popřát, aby štěstí, které z novomanželů vyzařovalo, požehnal Pán Bůh a provázel je po celý společný život. Š. Potočková
SBOROVÝ ZPĚV „Zpěv je odpočinkem pro duši a počátkem pokoje. Uklidňuje rozbouřenou mysl a usmiřuje hněv. Připravuje lidi k lásce a překonává vzdálenost mezi lidmi.“ Sv. Basil Veliký Chtěla bych poděkovat všem vytrvalým zpěvákům našeho malého sborečku za jejich úsilí při nácviku písní a určitě také za odvahu vystoupit před naší nemalou církví. Také bych chtěla pozvat další „odvážlivce“, kteří by nás rádi podpořili svým zpěvem. Cílem naší služby je chválit Boha společně napříč generacemi a obohatit tak bohoslužby. Scházíme se v neděli od 8.h (průměrně 2 zkoušky za měsíc). Těší se na Vás Maruška Šnoblová
březen 2013 Valašský památníček 1956 /Z mládežnického pobytu/ Valašsko krásné, milé.... na Tebe budu dlouho vzpomínat ! tam na stráni, na ty chvíle... kdy jsem se mohl dívat... dívat se dolů na modlitebnu bílou, dívat se na potok, lesy, stráně,... ne, nemožno mi zapomenout na ně. Valašsko milé, krásné... na Tebe budu dlouho vzpomínat ! Na okamžiky požehnaně vzácné, kdy mohli se Slovem obírat Toho, jenž stvořil krásy Tvé, V kruhu bratří a sester milých při ranních a večerních chvílích..
jen jedna myšlenka štěstí naše kalí, že se brzy rozprchneme v dáli. Na závěr u společné fotografie: Valašsko krásné, malebné... na Tebe budu dlouho vzpomínat! Na chvíle radostné, tiché i velebné... jež uprostřed Tebe směli jsme prožívat, a při každé vzpomínce Ti slibuji, že přijedem znova a zase, poklonit se, vzdát holt Tvé kráse! Z archivu po svém zesnulém manželovi Vladimíru Fiedlerovi poskytla pro SL Jana Fiedlerová.
Nápis na modlitebně : BLAHOSLAVENÝ NÁROD, KTERÉHOŽ HOSPODIN JEST BOHEM Tímto veršem, Valašsko vítá nás rok co rok do svých krás a přece vždy s radostí povím, že je pro nás, slovem vždy novým. Na výletě: Tak jsme tu kratičkou chvilečku, šťastni jak ptáčátka v hnízdečku,
Zapsala Libuše Geldnerová Sbor Církve bratrské v Hradci Králové V Kopečku 89, 500 03, Hradec Králové http://www.cb.cz/hradec.kralove číslo účtu: 1080114319/0800 Kazatel sboru: Martin Legát
tel. 495 513 224
Starší sboru: Jan Verner Tomáš Jochec Martin Polívka Josef Potoček Oldřich Rec Petra Stránská
tel. 606 672 504 tel. 774 866 271 tel. 495 513 771 tel. 775 037 247 tel. 774 084 885 tel. 725 298 386
Do tohoto čísla přispěli: Libuše Geldnerová, Josef Potoček, Štěpánka Potočková, Marie Šnoblová a Martin Legát. Grafické zpracování, tisk: M. Čáslavský
POZOR: uzávěrka dalšího čísla 24. 3. 2013. Příspěvky posílejte na adresu:
[email protected]. Prosíme o dodání příspěvků včas kvůli jazykové korekci a grafickému zpracování. Děkujeme.
strana 5
březen 2013
Program sboru Datum Den
Místo
Čas
1
Pá
2 3 . 4 5 6 7 8 9 10 . . 11 12 13 14
So Ne . Po Út St Čt Pá So Ne . . Po Út St Čt
15
Pá
16 17 . . 18 19 20 21 22
So Ne . . Po Út St Čt Pá
23
So
24 . . . 25 26 27 28 29 . 30
Ne HK 10.00 . Hořice 14.00 . Všestary 16.00 .. Program o Blízkém východě 18.00 Po Út Nechanice - kurzy Alfa 18.30 St Opatovice 19.00 Čt Pá Nechanice 17.00 . Velikonoční shromáždění 19.00 So
31
Ne
Slovo
Moderování
Poznámka 18.00 - mládež
HK -VP Všestary Staršovstvo
10.00 M.Legát 16.00 . 17.00
M.Legát .
. .
Polívková Dana . Kolová Olga
16.30 - Klubíčko
HK Program pro seniory Všestary Nechanice - kurzy Alfa
10.00 J.Hofmann 13.00 J.Hofmann 16.00 .
M.Legát . .
18.30
18.00 - mládež
Frimelová Radka Viková Hana
. . .
Boudyšová Helena . .
9.30 - Bodlinka /klub maminek/ 16.30 - Klubíčko regionální setkání mládeže Houba
HK Hořice Všestary
10.00 R.Frimel 14.00 M.Polívka 16.00 .
. . .
regionální setkání mládeže Houba . . .
Švojgrová Hana, Doležalová Jana . . .
16.30 - Klubíčko 15.00 - Buď In; 18.00 - mládež
HK - VP
O.Rec M.Legát . J. Potoček
. . . .
10.00 M.Legát
MB Odchod z Egypta Přikázání Přikázání Bronzový had Bronzový had Uzdravení slepého
strana 6
Pluhařová Alžběta Talášková Kristýna, Polmanová Gillian Recová Renáta . . .
9.30 - Bodlinka /klub maminek/ 16.30 - Klubíčko
M.Legát M.Legát M.Legát
. . . .
. .
. .
. . Dvořáková Hana
M.Legát
.
Neumannová Blanka
Témata besídek březen 2013 3.3. 10.3. 17.3. 24.3. 31.3. 7.4.
Narozeniny Neumannová Alžběta
SB +VB SB opakování, VB ve shromáždění Svatba v Káně Vyčištění chrámu Nikodém Žena u Jákobovy studny Uzdravení syna král. služebníka
