BERAN. 11 Můj zážitek z Evropského parlamentu. 5 Přednáška Martina Pánka v Olomouci. 10 Jak na ně

Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu, více občanům Méně státu,

Občasník Strany svobodných občanů – duben 2014

BERAN 5

Přednáška Martina Pánka v Olomouci

Milí čtenáři, do třetice všeho dobrého (a snad ne zlého) máte v rukou svobodný občasník Beran. Pokud ho dál a rádi čtete, jsme potěšeni. V horoskopech a charakteristikách Beranů se mimochodem můžeme dočíst: člověk ve znamení Berana je idealista, rebel a bojovník. Pro to, čemu věří, je schopen udělat cokoliv. Je energický, plný inspirací a dobrých nápadů. Má touhu a motivaci se prosadit. Takoví by měli být i Svobodní. Naší nejbližší motivací je prosadit se ve volbách do evropského parlamentu, na podzim pak zasednout v co největším počtu obecních zastupitelstev. I v redakci Berana věříme, že se to povede, že mezi Svobodnými je dostatek takových Beranů, kteří jsou bojovníky plnými energie a dobrých nápadů, jejichž ideálem je svoboda, o kterou různými regulacemi postupně bolestivě přicházíme. Pokud máte nápady, jak vám občasník může pomoci v praktické politice, napište nám. Rádi se vám pokusíme přinést užitečné informace nebo zprostředkujeme názory zkušenějších členů a příznivců strany.  Martin Rumler

Strana svobodných občanů číslo 1 | ročník 1

10

Jak na ně

11

Můj zážitek z Evropského parlamentu

Byl bych rád, kdyby vzal každý své členství ve Svobodných vážně Vede největší krajské sdružení Svobodných v zemi, znáte ho jako správce svobodného e-shopu. Nyní se s Jiřím Kubíčkem můžete seznámit blíže. Letos čtyřiatřicetiletý podnikatel je členem Svobodných od roku 2009. Jste největším krajským sdružením Svobodných. Cítíte nějaké výjimečné postavení a odpovědnost? Pražské sdružení Svobodných má 241 členů a 440 příznivců. Staráme se tedy o celou čtvrtinu členské základy Svobodných. Výjimečnost postavení vnímám v tom, že máme zkušenost s větší členskou základnou a se správou většího množství finančních prostředků, než mají jiné kraje. Tyto zkušenosti se musíme snažit přenést do ostatních krajů, které je s růstem členském základny budou také potřebovat. Snažíte se nějak zefektivnit vaši činnost? Není velká pobočka obtížnější k řízení? V roce 2009 jsme rozdělili celou Prahu do pěti velkých poboček a podařilo se nám pro ně vybrat spolehlivé koordinátory. Příval nových členů po loňských volbách nám ale nyní umožňuje dělit Prahu na menší části. Zřizujeme pobočky na úrovni jednotlivých městských částí a vytváříme tak samostatné organizační jednotky, ve kterých se mohou členové zapojit do práce ve Svobodných bez nutnosti centrálního řízení.

strana 1

Jste spokojeni s propojením centrála – krajská sdružení? Jak se vám komunikuje s celorepublikovým vedením? Krajské sdružení je samostatný orgán. Máme vlastní jednání, zápisy, usnesení a finanční prostředky. Řešíme také zcela jiné věci než republikové předsednictvo, tedy ke svému fungování nějaké velké propojení nepotřebujeme. Nejlepším spojením je to, že každý krajský předseda je automaticky členem republikového výboru, a má tak rychlou vazbu na aktuální usnesení republikového výboru, má možnost je ovlivňovat a tlumočit republikovému výboru potřeby krajů a naopak o usneseních republikového výboru informovat členy předsednictva a koordinátory poboček. S republikovým předsednictvem komunikujeme nejvíce při přípravách celorepublikových akcí (shromáždění, koncerty), které v Praze organizujeme. Nyní se mi nashromáždilo i více nějakých podružných záležitostí, tak jsme se operativně sešli s panem předsedou Machem a probrali vše rychleji ústně.

www.svobodni.cz

Byl bych rád, kdyby vzal každý své členství ve Svobodných vážně Co se vám v krajském sdružení v poslední době povedlo a co byste dnes naopak udělali jinak? Mám radost, že se daří zakládat pobočky a budovat tak silnou územní strukturu. Možná je škoda, že nový informační systém přichází až nyní. Kdybychom měli lépe podpořený proces přijímání členů a příznivců připravený již minulý rok, předešli bychom několika zbytečným průtahům a drobným nedorozuměním. Co vás vlastně na krajském předsednictví v Praze baví a co byste rád změnil? Nemohu říct, že by mě to nějak zvlášť bavilo. Když jsem se v roce 2009 hlásil jako místopředseda, bral jsem se jako administrativní výpomoc v předsednictvu. Postupně se mi nabalovalo více a více práce a nyní jsem předseda skoro na plný úvazek. Např. tento týden – v pondělí jednání krajského předsednictva, v úterý schůzka členů z Prahy 6, ve středu Praha 7, ve čtvrtek schůzka s volebním manažerem Svobodných a schůzka pobočky v Praze 3, v sobotu konference Svobodných v Chrudimi a po víkendu hned akce daně. Skloubit to s potřebami rodiny a obživou není nijak jednoduché. Mám však velkou radost, když vidím, že moje aktivita dovoluje ostatním členům aktivně se zapojit do dění ve Svobodných. Jejich nadšení a zapojení mě vždy motivuje k další práci. Rád bych si ale našel více času pro práci na tom, čemu profesně rozumím, a to jsou informační systémy. Zde mohu Svobodným pomoci asi nejvíce.

celek funguje jen někde na 40–50 %. Věřím však, že se aktivním koordinátorům poboček podaří tento deficit dohnat zdola. To však předpokládá i větší zapojení členů a příznivců. Celá řada jich na naše výzvy vůbec nereaguje, akcí se účastní víceméně stále stejné jádro. Byl bych rád, aby každý vzal své členství ve Svobodných skutečně vážně a aktivně se snažil o změnu politického klimatu u nás. Nemůžeme všechno nechat jen na volených neplacených funkcionářích a pak kritizovat jen pomalý růst. Dokážete odhadnout, v  kolika obvodech zvládnete na podzim sestavit kandidátky do komunálních voleb? Kandidaturu do radnic městských částí necháváme na našich členech. Snažím se je oslovit, aktivizovat, založit jim pobočku, aby se mohli scházet a domlouvat se. Zda této možnosti využijí a budou se snažit zapojit se do komunální politiky a zviditelní tak Svobodné a pomohou své městské části, to je již jen na nich. Předběžně se ale zdá, že asi v desítce městských částí bychom mohli kandidátku stavět.

Také bych byl rád, aby se podobně zapojilo celé pražské krajské předsednictvo. Jako

Strana svobodných občanů

strana 2

Budou mít Svobodní v hlavním městě své zastupitele na magistrátu nebo velkých radnicích? Samozřejmě si nenecháme ujít příležitost ovlivňovat dění v celém hlavním městě. Na podzimní volby jsme z krajských peněz vyhradili tři čtvrtě milionu korun a nyní připravujeme program, kandidátku a již rozmýšlíme i volební kampaň a zamlouváme propagační plochy a místa. Co je pro vás největším problémem v hlavním městě? A máte na něj nějaké řešení? Já osobně jako největší problém vnímám tržní řád – regulaci, která v podstatě zakazuje prodej na veřejných prostranstvích, a to i v těch městských částech, které nemají žádné veřejné tržiště. Vnímám to jako velkou překážku v zahájení podnikání. Z pozice zastupitele městských částí by tedy měli Svobodní žádat výjimku pro celou svou městskou část a pokud se dostaneme do zastupitelstva MHMP, pak úplné zrušení v celé Praze. Kolegové zase jako velký problém vnímají umrtvování dopravy v centru Prahy, parkovací zóny a městskou policii. Vše budeme mít včetně pozitivních návrhů zapracované v podzimním volebním programu.  Martin Rumler

www.svobodni.cz

Proč Svobodní kandidují do Europarlamentu Již mnohokrát jsem se setkal s otázkou, proč Strana svobodných občanů kandiduje do Evropského parlamentu, když Svobodní nesouhlasí s politikou Evropské unie a jí realizovanou podobou integrace evropských států. Rád bych tedy napsal, proč se domnívám, že Svobodní do Europarlamentu kandidovat mají, a dokonce že mají jít do eurovoleb a volební kampaně ze všech sil. Svobodní jsou politická strana.  Sdružují spoustu lidí, kteří chtějí změnit vztah veřejné moci, reprezentované státem, kraji, obcemi a také nadstátní Evropskou unií (a z těchto vycházejících úřadů a represivních složek) na straně jedné a jednotlivci a občany na straně druhé. Tedy měnit a mírnit politiku a činnost veřejných institucí vůči jednotlivcům a také vůči sobě navzájem, například politiku EU vůči českému státu. K uskutečňování těchto cílů, v souladu se svými idejemi, potřebují Svobodní také naplňovat několik předpokladů. Tím hlavním předpokladem je přirozeně získat politickou moc, potřebnou pro uskutečňování svých idejí a programu. A k tomu mohou teoreticky vést dvě cesty. Jednou z nich je cesta násilí, kterou můžeme pozorovat například v současné Ukrajině. Takovou cestu považují Svobodní z mnoha důvodů za špatnou. Druhou cestou, kterou Svobodní jako demokratická a proti násilí stavící se strana volí, je účast v politické soutěži, v níž se snaží, za dodržení jejích pravidel, uspět a změnit politiku institucionální cestou. A k úspěchu této cesty je třeba několik nezbytných dílčích předpokladů. Tím  prvním je  vejít ve všeobecnou známost mezi občany a voliči. Podle profesionálních průzkumů zná Svobodné v současné době jen necelá jedna čtvrtina voličů. To je vůči našim politickým konkurentům obrovský handicap. Jednoduchým, byť ne zcela přesným výpočtem můžeme dovodit, že pokud nás, za stejných ostatních podmínek, budou znát všichni voliči, bude náš volební výsledek mnohem vyšší, nežli je dnes za současné (ne) známosti Svobodných. Druhým nezbytným dílčím předpokladem je, aby občané a voliči znali ideje a program Svobodných. Když uvážíme, kolik občanů preferuje štíhlý stát s minimální byrokracií a nízkými daněmi před přebujelým a přeby-

duben 2014

rokratizovaným státem s vysokými daněmi a přerozdělováním, je jasné, že Svobodní svými dosavadními volebními výsledky zatím ani zdaleka nenaplňují svůj potenciál. Proto je třeba neustále a při každé příležitosti občanům a voličům prezentovat naše ideje a program. A v součtu nejlepší takovou příležitostí, kdy jsou občané a voliči více naladěni na naslouchání politice, jsou období předvolebních kampaní, včetně kampaně pro eurovolby. Třetím nezbytným dílčím předpokladem je, aby občané a voliči věřili, že společně s námi, nejen svým hlasováním ve volbách, mohou něco dokázat a změnit. Tedy že i samotní Svobodní jako politická strana mohou něco dokázat a změnit. V současné situaci spoustu našich potenciálních voličů odrazuje obava o propadnutí jejich hlasu ve volbách, obava o naši viditelnost a známost, obava o naši politickou relevanci, obava o naše celkové schopnosti něco dokázat a změnit. Tyto obavy je v našem postavení možné rozptýlit jen a pouze jednak viditelnou a ambiciózní, poctivou volební kampaní a především následným volebním úspěchem. Všechny tyto předpoklady můžeme naplnit pouze důslednou a poctivě odpracovanou účastí ve všech konaných volbách. Naše celkové snažení by značně oslabilo, kdybychom se účastnili jen klíčových voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu a opomíjeli „méně důležité“ volby do zastupitelstev krajů, měst, obcí a městských částí, například s argumentem, že tyto nemají skoro žádné reálné pravomoce a prakticky jen přerozdělují, či kdybychom opomíjeli volby senátní a prezidentské například s argumentem, že kvůli většinovému systému hlasování v nich (zatím) prakticky nemáme šanci na zvolení našeho kandidáta. Stejně tak si v našem úsilí nemůžeme dovolit opomíjet volby do Evropského parlamentu, přestože k této instituci, jako součásti socialistické Evropské unie, máme velmi značné výhrady.

strana 3

Ovšem ani samotná přítomnost našich kandidátů v Evropském parlamentu by nebyla ani zdaleka zbytečná. Můžeme posílit mezinárodní hnutí EUskeptiků v této instituci a podle předvolebních průzkumů v celé Evropě dokonce pomoci EUskeptikům k (možná těsné) většině. EUhujeři a EUfanatici musí mít verbální i skutkovou opozici, nejlépe na všech úrovních včetně Europarlamentu. Naši zástupci mohou rovněž navazovat velmi cenné kontakty se zahraničními EUskeptiky, hlasovat s nimi proti bruselskému dirigismu a přispívat tak ke zmírňování dopadů existence EU na české občany a další subjekty. Účast v eurovolbách i v Europarlamentu má pro naplňování našich idejí smysl. A plnou účast v kampani znamená nejen úsilí každého kandidáta, představitele a podle možností i člena a příznivce Svobodných, ale také dlouho a složitě diskutovaná investice finančních prostředků strany. Nezbývá nám než se smířit s faktem, že i vynaložené finanční prostředky a jejich účelné využití mají nemalý vliv na úspěch či neúspěch, nejen vzhledem k výše uvedeným předpokladům. Vynaložené osobní úsilí lidí by bez finanční podpory kampaně z rozpočtu strany bylo mnohem méně efektivní. Úspěch v celostátních, významně sledovaných a medializovaných volbách do Evropského parlamentu je tím nejlepším možným signálem pro naše potenciální voliče pro všechny další volby, že volit Svobodné má smysl. Může nám také umožnit začít naplňovat naše ideje na mezinárodní úrovni a získat vážnost doma i v zahraničí. Nenechme si ujít tuto příležitost!

 Jakub Ježek předseda krajského sdružení Svobodných v Jihomoravském kraji a kandidát č. 10 ve volbách do EP

Stra svob obča

Příprava volební kampaně do EP vrcholí Vážení členové a příznivci, příprava volební kampaně pro volby do Europarlamentu v těchto dnech vrcholí, kampaň startuje. Systematická příprava ale začala již mnohem dříve. Jako informační základ jsme tentokrát prováděli i sociologické výzkumy a testování. Prvním krokem byl výzkum mezi našimi stávajícími voliči a následoval pečlivější výzkum volebního potenciálu. K nejzávažnějším zjištěním patří, že nás zná stále ještě málo lidí (okolo 4 %) a že ve vztahu k EU nejvíce lidem vadí nesmyslné regulace a nařízení a také ztráta suverenity. K volbám přijde jenom 26 % voličů, možná i méně. Pozitivní je, že existuje asi 19 % lidí, kteří jsou k Unii dost skeptičtí a připustili by i hlasování o vystoupení. To je náš potenciál, o který budeme soupeřit s jinými euroskeptickými stranami. Příprava volebního programu proběhla v politických orgánech (ReP, ReV). Naší hlavní myšlenkou je, že nabízíme prosperitu a práci místo dotací a regulací, nechceme euro a také že v EP se spojíme s dalšími euroskeptiky. Následně pak probíhala i marketingová debata, jak toto naše „politikum“ sdělit běžné veřejnosti. Provedli jsme testy různých hesel a uspořádali dvě testovací debaty s potenciálními voliči (tzv. focus group discussion) v Praze a Ostravě. Tyto testy ukázaly, že naše „chytře“ vymyšlená hesla jsou těžko pochopitelná, lidé si za nimi nedovedou představit nic konkrétního. Nejlepší ohlas získalo heslo „Posvítíme si na euronesmysly“ a symbolika „usměvavé žárovky“. Členové volebního štábu připravili hlavní pilíře kampaně i další doprovodné aktivity. Propagace samozřejmě nebude jen na internetu, budeme mít billboardy, plachty na ploty a další venkovní reklamu. Tiskneme velké množství letáků a vyrábíme další propagační materiály. Od 22. dubna bude opět probíhat celorepubliková kontaktní kampaň. Pro naše přední kandidáty v čele s lídrem Petrem Machem je připravena „road tour“ s večerními besedami s voliči. Plánujeme i další akce na veřejnosti. Na letošní kampaň do EP jsou věnovány větší finanční prostředky než na minulou kampaň. Ale ani tyto peníze samy o sobě nezaručí volební úspěch. I letos potřebujeme aktivní pomoc každého člena a příznivce! Zapojte se prosím finančním darem, vyvěšením plachty, vylepováním plakátů, účastí v kontaktní kampani nebo debatováním na internetu a dalšími aktivitami. Čtěte e-mailové oběžníky, sledujte web a facebook. Další konkrétní informace o zapojení v místě podají krajská předsednictva nebo jimi pověření koordinátoři.  Petr Pořízek volební manažer

Strana svobodných občanů

strana 4

www.svobodni.cz

Středočeši se připravovali na podzimní komunální volby Prvního března uspořádalo krajské sdružení v Autoklubu panelovou diskusi k organizaci a přípravě komunálních voleb. Bohatě obsazená diskuse trvala přes pět hodin a účastníci (převážně ze Středočeského kraje) projednávali přípravu těchto voleb, sestavování kandidátek na několik způsobů, práva a povinnosti zastupitelů a témata těchto voleb. Dr. Payne vnesl zajímavé téma – zrušení

obecní (městské) policie – účastníci diskuse však pragmaticky argumentovali vesměs proti zrušení, i když souhlasili s názorem, že obecní policie je většinou zbytečná, nemá žádné pravomoce (kromě postihů za parkování) a znamená vysoké náklady v rozpočtu obce. P. Mattivi a R. Fedorovič předvedli velmi vydařeně „na míru svých měst“ připravené harmonogramy a tematické okruhy. P. Zavadil uváděl

své zkušenosti s prací zastupitele. Středočeši uvažují ještě o jednom setkání ke komunálním volbám – formou workshopu – v průběhu dubna, případně v květnu. Středočeši mají také na komunální volby schválený rozpočet (elektronickým hlasováním) a mohou přípravu voleb finančně podporovat.  Milan Vodička předseda krajského sdružení

Přednáška Martina Pánka v Olomouci Většina ekonomů i laiků se dnes shodne na tom, že konkurence v oblasti prodeje a služeb je prospěšná věc. Od potravin přes mobilní operátory až po osobní přepravce, nesčetněkrát jsme měli příležitost zakusit, co se stane, když monopol vystřídá konkurence. Konkurence je to, co nutí lidi dělat svou práci kvalitně, sráží ceny dolů a motivuje k lepšímu přístupu k zákazníkovi. Zkrátka spotřebitelé jsou v konkurenčním prostředí spokojenější.

Co se však již méně vyzdvihuje je fakt, že principy konkurence lze uplatnit naprosto kdekoli a na cokoli, to znamená, že konkurovat si mohou nejen firmy, ale i města nebo státy pomocí různě vysokých daní. O tom, co je to daňová konkurence a kde v dnešní době úspěšně funguje, přijel do Olomouce 13. března přednášet Martin Pánek, šéfredaktor časopisu Laissez Faire a kandidát Svobodných č. 5 pro volby do Evropského

parlamentu 2014. V Regionálním centru se s asi třicítkou účastníků podělil o své zkušenosti a poznatky, které získal během svého působení v Cato Institute v USA a Shangdong Economic University v Číně. Posluchači se mimo jiné dozvěděli, jakým způsobem poskytuje daňová konkurence zpětnou vazbu politikům o preferencích lidí a proč obecně vytváří tlak na snižování daní a zefektivňování státní správy. Na názorných příkladech se pak mohli dozvědět, jak daňová konkurence vypadá v praxi nejen v USA a Švýcarsku, ale také například v zemi jako je Čína, a jak si v tomto ohledu stojí Evropská unie, která se svými snahami o „daňovou harmonizaci“ a ostrakizací zemí, které ještě nějakou daňovou konkurenci představují, vydala přesně opačným směrem. Lektor doplnil svou přednášku o množství grafů a zajímavých fotografií a na závěr vyzval své posluchače k dotazům, takže se dostalo i na další zajímavý fenomén, který s daňovou konkurencí úzce souvisí, a to „charterová města“. Bylo zajímavé pozorovat, jak různí posluchači různě chápou pojem svoboda a závěrečná debata rozhodně nezůstala pouze u témat úzce souvisejících s přednáškou. Přednášku zorganizovala Strana svobodných občanů ve spolupráci s Martinem Pánkem.  Pavla Brevon Hrušková

duben 2014

strana 5

Stra svob obča

Postřehy pozorovatele z jednání republikového výboru 8. 3. 2014 se po nepříliš dlouhém odstupu opět sešel ReV. Pokud vás zajímá, jak tentokrát probíhala jednání a hlasování o tom, co bylo a bude, můžete se podívat na záznam z pohledu hosta.

nání, sice s menším zpožděním oproti původnímu plánu, ale pokud se bude mluvit rychle a k věci, nebude to vadit.

Diskuse o počtu předních míst se trochu protahuje, objevují se další návrhy, nicméně hlavní myšlenka zůstává stejná, jen je potřeba ji zlehka přetřást a prohlédnout z různých úhlů. Diskutuje se o něčem, co pravděpodobně nenastane, pokud ano, tak dvakrát v republice. Kromě oficiálně předkládaných a nahlas vyřčených návrhů se ozývají návrhy pološeptem i mezi účastníky. Proč to děláme tak složitě? Začínají se řešit čistě hypotetické situace, je čas to utnout a shrnout. ReV je pojistkou proti různým machinacím a v případě podezření nemusí nic schválit, navíc věříme, že krajské předsednictvo nebude páchat politickou sebevraždu a nezamete eventuální problém pod stůl.

13.57 – Petr Pořízek referuje o stavu příprav

15.01 – Odhlasováno. Když je shoda o jmé-

13.30 – Postupně se v prostorách restaurace Autoklubu scházejí jednotliví účastníci. Vynořují se notebooky a zápisníky, doplňuje se hladina kofeinu v krvi, za chvíli se začíná.

13.56 – Petr Mach oficiálně zahajuje jed-

předvolební kampaně, ukazuje logo strany, beran se stále dívá doleva a nápis Svobodní táhne za sebou. Plánovaná „beranizace“ tedy nakonec nebude, škoda, navrhovaný nový beran byl takový bojovnější. Dozvídáme se, že zatím by nás volilo cca 1 % lidí (ajaj, to je málo), povědomí o nás mají 4 % (no to také není nic moc), ale 9 % voličů by oslovila strana, která by chtěla vystoupení z EU (to vypadá nadějně), 26 % lidí prý přijde k volbám, možná méně. 19 % voličů jsou eurorealisté a na ty budeme v kampani cílit.

14.05 – Petr Mach informuje o plnění úkolu

RePu, což je vytvoření brožury argumentů pro volby do EP – zatím se na tom pracuje, ještě není hotovo.

14.12 – Je promítnut návrh programu – bu-

dou postupně projednány záležitosti související s komunálními volbami a doplněn politický program na téma EU. Pravidla hospodaření a fungování poboček ani tentokrát projednávána nebudou, opět se odročují. Program je schválen, jde se na věc.

14.14 – Bod č. 1) Návrhy v souvislosti s ko-

munálními volbami. Jsou dvě hlavní záležitosti k projednání a schválení, a to určení počtu předních míst na kandidátkách a znění interního čestného prohlášení od lidí uvedených na kandidátkách.

Strana svobodných občanů

nech, primárky se nekonají, když není, tak ano, a to na 2 místa. Ale to se mohlo schválit rovnou.

15.03 – Přechází se ke znění čestného pro-

hlášení pro mimostraníky na naší kandidátce pro komunální volby. Pokud není členem ani příznivcem, nic o něm nevíme, chceme tedy prohlášení, že je členem obce, že souhlasí s kandidaturou, má čistý trestní rejstřík, lustrační osvědčení předkládat nemusí, věříme si navzájem, stačí, že ho může předložit, a že souhlasí s politickou filozofií strany. Chceme záruku, aby člověk na nevolitelném místě nepokazil renomé celé straně, už tu jedna neblahá zkušenost je. Zaznívá správná poznámka, že prohlášení negarantuje vůbec nic, nemůžeme to bohužel nijak ověřit. Každý člověk má právo na to, aby byl posuzován jako čestný, ale pokud něco podepíše vědomě lživě, už čestný není a musí počítat s tím, že mu už nebudeme věřit.

15.58 – Hlasování o tom, zda na prohlášení

bude jméno a datum narození. Logicky bude, jinak nebudeme vědět, kdo to podepsal.

16.09 – A jak je to s jinými stranami? Náš

člen může kandidovat za jinou stranu, pokud má souhlas ReVu. A co se týká spolupráce s jinými stranami, tu chceme, ale samozřejmě jak s kterou.

strana 6

16.18 – Začíná se řešit otázka: Kdo bude

hlasovat v primárkách? Všichni členové a příznivci z celé republiky nebo jen členové a příznivci z kraje? Obě varianty mají svá pro i proti, je to hojně diskutováno. Chceme se vyhnout „zapouzdření“ malých skupinek. Zastáváme princip, že každý má rozhodovat o tom, co se ho týká, ale i to má svá jak technická, tak logická omezení. Není v našich silách technicky zajistit, aby hlasovali jen lidé z té dané obce, není to propojeno s naším volebním systémem. Proveditelnost návrhu trochu kulhá, že by se sešli v poledne na náměstí? Nakonec je tedy odhlasována varianta, že hlasují členové i příznivci z celého kraje.

16.32

– Vyhlášena dvacetiminutová přestávka, v mezičase jedná Karel Havelka s předsedy krajů.

16.55 – Petr Mach zahajuje druhou část

jednání, na pořadu je bod č. 2) Doplnění politického programu ohledně našeho vztahu k EU, které bude reflektovat změny politické situace. Jsou k dispozici tři různé texty, kromě dvou, jejichž autory jsou Jiří Payne a David Bartas, a které už byly k dispozici k přečtení od minulého ReVu, se vynořuje nový návrh Pavla Strunze, bohužel ale nebyla možnost si ho přečíst předem. Jeden z těchto textů bude vzat jako východisko a k tomu bude otevřena rozprava.

17.04 – Autoři stručně představují svoje

návrhy. Jiří Payne kromě toho navrhuje ponechat si Přílohu programu Evropská dohoda jako historický dokument, který jednou dokáže. „my jsme to říkali“.

17.24 – Rozprava o návrhu na odročení, ně-

kolikrát je zdůrazněno, že je potřeba mít před volbami dokument, který jednoznačně říká, co chceme mít společného s EU, ideálně nic.

17.36 – Návrh na odročení neprošel, ne-

zbytnost úpravy programu je všem jasná. Kapitola programu II. 7 o vztahu k EU se tedy ještě dnes nahradí novým zněním, které bude vycházet z návrhu Pavla Strunze. (pokračování na str. 9)

www.svobodni.cz

Poločas Svobodné akademie První dvě sobotní osmihodinovky mi utekly překvapivě rychle, přednášející nás vzdělávají docela poutavě a večer jsem odcházel s pocitem, že si nějaké vzdělání odnáším. Jsem spokojen, až nadšen . Dopolední část je obecnější: Petr Mach začal se základními ekonomickými principy a potom (nejen) na diagramu nabídky a poptávky ukázal, jak státní regulace zkazí zázrak svobodné směny: už si nepolepší všichni, ale jen někteří na úkor ostatních. Jiří Payne uvedl stát jako organizované násilí, politické strany jako skupiny s určitým pojetím státu, jež je ústřední diskusí politiky. Připomněl, že chceme stát na ochranu své svobody uvnitř (jako rozhraní,

na kterém jeden omezuje druhého) i navenek. Státní svrchovanost označil za jedinou záruku míru a kritizoval EU, která nás „integruje pro blahobyt“. Úvod do předmětu obrana státu byl pro mne životní premiérou a otevřel mi oči. Teď mám představu o plánování a organizaci, roli ozbrojených sil a politiků, nezbytnosti široké shody politických stran kvůli dlouhým horizontům rozpočtů na obranu. Odpoledne máme dva Radimy, kteří nás vzdělávají prakticky: R. Smetka přednášel témata z programu Svobodných (sociální a daňová politika). Nezkoušel z nich, ale zbrojil nás zkušenostmi a argumenty pro jejich vysvětlování voličům a do debat s konkurencí. Shrnul,

jaký program v těchto oblastech mají Piráti. R. Lecián dostává největší prostor, ve kterém nás školí o rétorice projevu a debaty (což je formalizovaný spor, ve kterém jde o vítězství nad soupeřem). Uvedl nás do pravidel hry a různých technik. Abychom dobře „četli“ soupeře a mohli je využít aktivně. Musíme hodně cvičit i za branami akademie . Vedle poutavých přednášek jsme zažili i vtažení do děje a legraci: aukce skutečné láhve whisky, pokus o manipulaci posluchačů, fiktivní projevy a debata (k volbám do EU).  Jiří Strachota

Svobodná akademie V sobotu 22. března 2014 proběhlo v Praze druhé kolo Svobodné akademie, soubor čtyř celodenních školení, kde se naši kandidáti a funkcionáři mají možnost přiučit se politickému řemeslu od svých zkušenějších stranických kolegů. První přednáška byla od předsedy strany, Petra Macha, na téma Státní zásahy do volného trhu, kterou navázal na předchozí Základní ekonomické principy. Jako zkušený vysokoškolský učitel ekonomie velmi srozumitelně vysvětlil problematiku tržní rovnováhy a negativních dopadů státních zásahů, jako jsou inflační tisk peněz, minimální cena a cenové stropy či intervenční nákupy, včetně příkladů z české a evropské praxe – ceny másla a mléka, minimální mzda nebo regulované nájemné. Následovala přednáška místopředsedy Jiřího Payna na téma Obrana státu. Zasvěceně hovořil o rozdílných přístupech k obraně v Česku a v USA, o teorii, jak by obrana měla vypadat, a jaká je u nás ve skutečnosti. Podle pana Pay­na by se k obraně mělo přistupovat primárně jako k nástroji pro snížení rizik a odvracení hrozeb. Hrozby by měla pomáhat identifikovat široká odborná veřejnost a přesný výpočet rizik by měl sloužit pro alokaci zdrojů nezbytných k jejich minimalizaci, přičemž politické zadání ze strany Ministerstva obrany by mělo být přísně oddělené od vojenských řešení navržených veliteli ozbrojených složek. Civilisté určí politické zadání a vojáci určí, jak ho co nejefektivněji splnit. Zároveň mluvil

duben 2014

o fungování špionážních služeb a nezbytnosti jejich oddělení od velení ozbrojených složek. Nakonec hovořil o největším současné riziku ČR – útok balistickou raketou na Prahu – které v současnosti odvrátit neumíme a které bez amerického radarového systému nebudeme moci odvrátit ani v budoucnu. Ve třetí přednášce nám místopředseda Radim Smetka vysvětlil daňovou politiku Svobodných. Kromě dnes již dobře známého záměru zrušit některé daně (DPFO, dědická, darovací, z převodu nemovitosti a další) vysvětlil i postup, ze kterého se při jejich zvolení vycházelo. Daně by měly být co nejjednodušší a zároveň by měly co nejméně ovlivňovat ekonomické chování daňových poplatníků. Nezapomněl zmínit konflikt těchto dvou principů, kdy např. jednotné DPH může různě ovlivňovat nákup více a méně potřebného zboží dle jeho tzv. „cenové elasticity“. Nakonec se zaměřil na progresivní daň z příjmu a upozornil na jednu její méně známou vlastnost, totiž to, že u vysoce kvalifikovaných specialistů se spíš promítne do ceny jejich služeb, než že by jim ubrala z příjmu – tedy že nakonec dopadne na všechny uživatele služby, včetně těch nejchudších.

strana 7

V posledním a nejdelším bloku nás lektor a obchodník Radim Lecián zasvětil do pokročilých technik toho, jak správně debatovat. V úvodu definoval rozdíly mezi debatou, diskusí a dialogem. Dialog je snaha dvou stran o nalezení společných stanovisek, zatímco diskusi lze chápat jako „přetřásání“ názorů či hledání pravdy. Oproti tomu debata je formalizované vedení sporů. Zásadním doporučením je, vždy dodržet zásady fairplay, nelhat a držet se tématu. Pokud protivník tyto zásady nectí, je třeba to nekompromisně využít proti němu. Velmi podrobně a pomocí mnoha příkladů nám přiblížil bezpočet technik tzv. „slovní sebeobrany“. Jako dlouholetého studenta evropského šermu mě zaujala podobnost s bojovou filozofií. Debatér by neměl být nikdy agresor, ale v okamžiku, kdy protivník použije některou ze zmíněných technik, je třeba být připraven se účinně bránit a pustit se do protiútoku, tak aby nebylo pochyb o tom, kdo souboj vyhrál. Použije-li protivník podpásovku, nesmí se divit, když se mu obratem vrátí.

Stra svob obča

Svobodná akademie Nezbytný je i pravidelný trénink a příprava na samotný duel, nejlépe vypozorováním silných a slabých stránek našich budoucích protivníků v jiných soubojích. V druhé části přednášky se Radim zaměřil na techniky manipulace, jak je poznat a jak se jim účinně bránit. Teorii doplnil opět mnoha příklady z praxe našich politických protivníků. Nakonec, jako cvičení, jsme si vyzkoušeli si-

mulaci v moderované debatě: jeden svobodný versus eurokrat a obyčejný člověk s typickými názory na EU. Nutno říct, že eurokrat debatu zcela ovládl a svými manipulujícími výroky založenými na polopravdách zahnal protivníka do kouta, což nás při uvědomění si toho, jak nás média zásobují těmito „zbraněmi“ dnes a denně, vlastně nemusí vůbec překvapovat. Na úplném závěru jsme měli možnost si cvičně zopakovat látku z předchozího školení na téma Umění projevu a ukončit školení po-

zitivní minutovou prezentací na téma Proč nechceme EU. Celkově hodnotím školení velmi kladně, jak z odborné stránky, tak z možnosti lépe se seznámit s kolegy. Je vidět, že pokud budeme chtít v politické aréně zvítězit, budeme muset na sobě ještě hodně zapracovat. Zároveň je ale povzbudivé, že máme mezi sebou zkušené matadory, kteří dokážou v politickém boji obstát.  Philip Prentis

Jak jsem se zúčastnil Svobodné akademie Jeden večer při brouzdání na diskusním fóru Svobodných jsem narazil na vlákno s pozvánkou na Svobodnou akademii – sérii čtyř připravovaných celodenních přednášek na různá atraktivní témata. Po určitém zvažování jsem se nakonec rozhodl zaregistrovat. Jelikož jsem čerstvě přijatým členem, viděl jsem akademii také jako skvělou příležitost poznat tváře Svobodných osobně. Přesto se mi po zaregistrování na první termín vkrádala do hlavy spousta otázek. Vyplatí se to za vstupné 500 korun? Nebude to nudné? Jak mě tam budou vnímat ostatní členové? Nebylo by lepší trávit sobotní den příjemnější činností? Odpovědi na tyto otázky jsem se měl v nejbližší době dozvědět. Jako první měl vystoupit Petr Mach na téma Základní ekonomické principy. Mluvil o vzniku nabídky a poptávky, o preferencích a maximalizaci užitku ekonomických subjektů a o celém kouzlu směny. Pro mě byla přednáška spíše opakováním, jelikož mám právě ekonomické vzdělání, ale jsem přesvědčen, že pro ostatní, kteří nestudovali ekonomickou školu, byla výrazným přínosem. Tato přednáška totiž zároveň objasňovala celou filozofii strany a nepřímo vysvětlovala, proč usilujeme o ekonomickou svobodu jedince a proč nesouhlasíme s nadměrnými regulacemi či dotacemi. Dalším na řadě byl Jiří Payne, jenž měl přednášet na téma Státověda. Jeho přednáška měla filozofický nádech. Rozhovořil se o rolích,

Strana svobodných občanů

kte­ré by stát měl či neměl vykonávat. Vše náležitě zdůvodňoval. Vyprávěl o historickém vzniku pojmu solidarita a následném politickém převzetí, vyjádřil názor na téma důležitosti a nezbytnosti svrchovanosti státu, čímž se vymezil proti pohledu EU. Zajímavé bylo rovněž povídání o rozdílu mezi politikou a administrativou, o filozofii a nulových základech EU, o multikulturalismu, o snaze státu vychovávat občany, či třeba důstojnosti člověka a důvěře mezi lidmi jako elementárním a nezbytném základu společnosti. Vzhledem k tomu, že se považuji za hloubavého člověka, byla přednáška pro mě osobně nesmírně zajímavá a obohacující. Následující přednáška byla na téma Sociální politika Svobodných, které si pro nás připravil Radim Smetka. Místopředseda strany objasňoval za pomoci názorných číselných příkladů význam a výhody negativní daně, kterou naše strana prosazuje. Zároveň bylo nezbytné představit návrh Pirátské strany, jež prosazuje zavedení nepodmíněného příjmu, což je vlastně rozdávání konstantní sumy peněz obyvatelům České republiky bez dalších podmínek. Radim Smetka poukázal na nevýhody tohoto návrhu, z nichž vyzdvihl především absolutní nemožnost plnění vzhledem k fiskálním možnostem státu či třeba zastavení ekonomiky, respektive výrazná inflace. Diskuse, která tradičně následovala po každé přednášce, byla nyní poměrně bouřlivá a tedy především pro nezávislého posluchače velice přínosná.

strana 8

Posledním vystupujícím byl Radim Lecián, který hovořil na téma Umění projevu. Protože zastávám názor, že nejmocnějšími lidmi, kteří mohou dosáhnout čehokoli, jsou ti, kteří vládnou slovům a nonverbální komunikaci, a protože si téměř každý člověk přeje tuto oblast zvládat, bylo natěšení účastníků na tuto přednášku již od začátku zřetelně viditelné. Radim Lecián mluvil o důležitosti rétoriky, kde všechny politické diskuse jsou pouze divadlo, hovořil o konstrukci správného projevu a jeho vlastnostech a poskytoval různé tipy. Velmi často – ostatně jako všichni vystupující – uváděl názorné příklady ze života či médií. Uvědomil jsem si během této přednášky například to, jak jsem byl umlčen v diskusi Petrem Machem chytře zvolenými slovy tak, že jsem o tom prve ani nevěděl. Vzhledem k mému specifickému názoru na racionalitu chování jedince a aktivním zapojováním jsem totiž mohl být lehkým potížistou v diskusi a narušitelem jeho přednášky. Na konci přednášky si čtyři účastníci vyzkoušeli i krátký tříminutový projev. Z celého dne jsem odcházel naprosto nadšen a vysoce obohacen. Poznal jsem několik nových lidí a všechny přednášky byly zajímavé. Byl jsem překvapen, jak kvalitní a atraktivní mohou být. Poplatek se mi vrátil bohatě a jsem rád, že jsem se zúčastnil. Již se nesmírně těším na další setkání.  Jiří Oukropec

www.svobodni.cz

Navyšování peněžní zásoby V článku Státní zásahy jako ničitelé informací jsem popisoval, proč je násilná manipulace s tržními cenami škodlivá; čím méně ceny odrážejí vzácnost statků, tím hůře jsou alokovány všechny zdroje, kterých se to týká, neboť místo toho, aby bylo nejvyšších zisků dosahováno uspokojováním nejnaléhavějších potřeb spotřebitelů a ztráty by byly důsledkem plýtvání (což je inherentní vlastností volného trhu, jak již bylo vysvětleno v předchozích článcích), dochází k narušení vztahu mezi ziskovostí a prospěšností každého podnikání, které zdeformované ceny ovlivňují. Způsoby, pomocí kterých stát cenami manipuluje, byly v předchozím článku zmíněny jen okrajově, což bych rád nyní napravil detailnějším rozborem jednoho z nich: umělou inflací v režii České národní banky; ač se nejedná o vliv deformující ceny nejzásadnějším způsobem, jde o téma v poslední době velmi aktuální a široce diskutované, proto bych mu rád věnoval trochu více pozornosti (čímž se zároveň omlouvám za některá zjednodušení, kterých se v článku budu muset dopustit vzhledem k jeho rozsahu a složitosti tématu; podstata však zůstane zachována). Co tedy dělá ČNB tak hrozného? Jednoduchá a pravdivá odpověď zní, že způsobuje inflaci, kterou se zároveň snaží udržovat v nějakých mezích (o kterých se sice stále vedou spory, ale typicky se jedná o malé jednotky procent ročně), což se daří někdy lépe, jindy hůře; proces, kterým centrální banka inflaci vytváří, je velmi složitý (zlí jazykové dokonce tvrdí, že záměrně tak složitý, aby jej průměrný volič nechápal), avšak nám pro účely článku zcela postačí jeho velmi zjednodušená verze: ČNB umožňuje ostatním bankám vypouštět do oběhu stále více a více peněz; a čím větší množství peněz obíhá, tím nižší je jejich hodnota, ergo za stejný počet korun si mohou lidé koupit stále méně a méně statků, což je kompenzováno tím, že onen počet korun v držení průměrného člověka se odpovídajícím tempem zvyšuje, takže by se mohlo na první pohled zdát, že to vlastně ničemu nevadí. Problém však spočívá v tom, že nové peníze do ekonomiky nepřibývají rovnoměrně. Kdyby se prostě v jeden moment všechny peníze v hotovosti i na účtech, ceny, platy i dluhy vynásobily třeba stem, vůbec nic by se ne-

duben 2014

stalo a skutečně by to nemělo vůbec žádný efekt; jenže nic takového se v praxi neděje, k uvolňování peněz dochází postupně, takže každý, kdo se k novým penězům dostane jako první, nakupuje ještě za staré ceny, což je pro něj velmi výhodné, neboť poté, co se peníze dostanou do oběhu, začnou se ceny odpovídajícím způsobem zvedat, na což doplatí nejvíce ti, ke kterým ony peníze doputují nejpozději (ceny kolem nich rostou, ale oni ještě nové peníze nemají).

(uvažme, že se roku 2014 prodá milion a půl automobilů, roku 2015 milion, roku 2016 opět milion a půl a tak dále; když se každý rok rozhodne třeba půl milionu lidí odložit svou spotřebu o rok, prodá se roku 2014 milion automobilů, ale v dalších letech už to bude úplně stejný počet, jako kdyby se žádné odkládání spotřeby nekonalo); otázkou tedy je, zda obrana proti tomuto dočasnému ekonomickému poklesu stojí za existenci centrálních bank, manipulaci s měnou a hospodářské krize.

Ačkoliv jsem v předchozím odstavci popsal pouze jednu vlnu nově příchozích peněz do ekonomiky, ve skutečnosti k tomuto jevu nedochází jen takto jednorázově, ale probíhá neustále, takže se nejedná o to, že by někdo jednou zbohatl na úkor jiného, nýbrž se to děje v jednom kuse: vydělávají ti, kdo si půjčují od bank, ale také například ti, kdo platí pozdě faktury a podobně. Největším problémem je však pochopitelně umělá manipulace s cenami, o jejíž škodlivosti jsem se podrobně rozepsal minule; aktivity ČNB (zde tedy spíše ECB a FEDu) pak ještě navíc způsobují hospodářské cykly a ekonomické krize (teoretické zdůvodnění je opět bohužel nad rámec tohoto textu; jako poměrně zásadní indicie snad postačí, že dokud státy skrze banky s měnou nemanipulovaly, žádné cykly neexistovaly).

 Martin Urza

Jako hlavní důvod údajné nezbytnosti inflace bývá typicky uváděna domnělá nebezpečnost deflace, která prý brzdí ekonomiku tím, že motivuje lidi odkládat spotřebu. I když pomineme, že tomuto předpokladu odporuje například pozorování chování spotřebitelů vzhledem k elektronice, jejíž cena typicky klesá o desítky procent ročně, aniž by to na daném trhu vyvolávalo jakékoliv problémy, tak i kdyby průměrný člověk odkládal spotřebu nějakého zboží například o půl roku, jakékoliv komplikace s tím spojené by se projevovaly právě pouze prvního půl roku, neboť obchody by se odehrávaly stále se stejnou intenzitou, jen by průměrně probíhaly o půl roku později

Postřehy pozorovatele (Dokončení ze str. 6) Jde se postupně po jednotlivých odstavcích. Jsou trochu zmatky v tom, jestli se má hlasovat po částech o vypuštění slov po jednom nebo najednou. I přes snahu vše urychlit se schvalování táhne, padají návrhy, které jsou ihned zavrženy, aby se po minutě objevily v jiné verzi. Některé návrhy jsou čistě gramatické, např. slovo „nekonkurenceschopný“ neexistuje, ale konkurence neschopný je OK. Některé změny schvaluje i Pavel Strunz jako autor textu. Roman Kříž naopak navrhuje zamítnutí úplně všech návrhů a důsledně na tom trvá. Po více než hodině je konečně definitivní text hotov, schválen a k nahlédnutí bude v novém znění našeho programu.

18.56 – Konec zasedání. Na rozcházejících

se účastnících je patrná jednak únava, jednak úleva, že se přece jen podařilo projednat a schválit, co bylo potřeba. Celý zápis z jednání najdete na https.//www. svobodni.cz/files/docs/ReV-2014-brezen-zapis.pdf  Jana Urzová

BERAN  občasník Strany svobodných občanů. Vydává: Strana svobodných občanů, Perucká 2196/14, 120 00 Praha 2, IČ: 71339612. Odpovědný redaktor: Martin Rumler ([email protected]). www.svobodni.cz. Evidence MK ČR E 20310. Toto číslo vychází v dubnu 2014.

strana 9

Stra svob obča

Jak na ně? Protentokrát můžete nechat vidle, lopaty i cepy doma. Následující řádky rozhodně nebudou o tom, jak svrhnout vládu, i když… Svobodní nejsou žádní radikálové a násilníci. Na lidi se musí pomalu a zřetelně. Jako ideální cesta k navázání kontaktů s širokou veřejností se nám kromě kontaktní kampaně jeví pořádání přednášek. Po pilotní loňské zkoušce ve Zlínském kraji začal letos celorepublikově fungovat systém přednášek na témata, ke kterým mají Svobodní co říci. Pár je jich již úspěšně za námi a po lehkém našlapování nastal čas se do toho pořádně obout. Berte prosím tento článek jako drobný návod, jak se zapojit do velice zajímavého projektu s cílem šířit myšlenky Svobodných.

Jak to funguje? Některé z místních sdružení si řekne, že by chtělo udělat přednášku. Nyní má dvě možnosti. Buď jet zcela po vlastní ose, nebo může požádat o spolupráci a drobné materiální zajištění koordinátora. Pořadatelé si určí jednoho hlavního organizátora, ten napíše e-mail koordinátorovi. Obratem dostane nabídku přednášejících, které jsme schopni zajistit. Protože ne všichni přednášející mají v daný termín čas, vybere si dva až tři, kteří jsou poté koordinátorem osloveni. Na organizátorovi je zajistit sál a zpropagovat akci ve svém okolí. Koordinátor po domluvě řeší výrobu plakátů, záhlaví FB události, komunikuje se správci webových stránek Svobodných a FB. Když jsou všechny přípravy hotovy, organizátor pak zajistí hladký průběh akce přímo v místě konání a případně pořídí fotografický či jiný záznam z akce.

Technické detaily Grafika: Zde platí zlaté pravidlo, čím dříve dodáte podklady, tím dříve budete mít výsledek. Pro grafiku je podstatné: kdy a kde daná akce proběhne, kdo bude přednášet, název přednášky. Jelikož se občas vyskytují plakáty na místech, kde není možná politická propagace, uveďte, jestli potřebujete i plakáty bez loga. Do e-mailu nahlaste jaké tiskoviny a v jakém množství potřebujete. Nezapomeňte uvést svoji adresu. Co se formátu týká, osvědčil se nám plakát velikosti A3. Plakáty po vyhotovení zašleme zdarma na vámi uvedenou adresu. Všichni jsme jenom lidi, pokud koordinátor dlouho nereaguje, znovu mu napište, zatelefonujte, určitě se nebude zlobit, ba spíše naopak. Na druhou stranu se na něj v případě

Strana svobodných občanů

potíží moc nezlobte, ne všechny věci závisí jen na něm. Zamlouvání prostor: Prostory by měly být adekvátní přednášejícímu a publiku. Většinou využíváme různých kaváren a klubů (povětšinou se zde nemusí platit nájem) nebo soukromých sálů a salonků. Zde se nájem platí, jak vysoký, záleží na destinaci. Peníze na pronájem sálu se dají získat z krajské pokladny. Je třeba si dávat pozor na to, co všechno je v ceně pronájmu. Povětšinou je zahrnut jen samotný pronájem. Občas nabízejí instituce občerstvení v podobě kávy, to je za příplatek a je na zvážení, jestli do toho jít. Co však stojí docela velké peníze, které se dají velice snadno ušetřit, je audio a video technika. V dnešní době už má dataprojektor docela dost lidí a je možné se domluvit s některým z členů, aby ho na akci donesl. Průměrná cena za zapůjčení techniky na místě je kolem 500 Kč. Když domlouváte sál, počítejte spíše s tím, že se akce většinou protáhne. Není tak na škodu mít rozmyšlen dopředu lokál, kde se půjde po přednášce debatovat. Propagace: Jedna z velice důležitých věcí na celé přípravě. Prostředky jsou: ústní šíření, plakáty, sociální sítě. Nejvíce účinnou je ústní propagace. Jako koordinátor apelujte na členy, ať přijdou a vezmou s sebou maminky, babičky, kamarády. Je potřeba ukázat, že je nás hodně. Přednášky bývají velice zajímavé a i lidé, kteří se Svobodnými nesouhlasí v některé oblasti, možná dostanou jiný pohled na věc. Zdůrazňujte prosím členům, jak jsou při propagaci důležití. Ne proto, abyste jim pochlebovali, ale protože je to velká pravda. Co se týká propagace na Facebooku. Je potřeba založit událost a tu pak propagovat sdílením a placenou reklamou, ta nestojí moc a je velmi účinná. Protože toto téma je poměrně obsáhlé, nebudu se mu dnes více

strana 10

věnovat. Pokusím se do příštího Berana připravit o tomto fenoménu samostatný článek. Poslední dnes zmíněná možnost je výlep plakátů. Materiál dostane na svou adresu přímo organizátor. Na něm pak je, aby zajistil výlep ve svém městě. Agentury, které tuto službu zajišťují, mají většinou stanovený určitý výlepový den. Je tedy potřeba donést materiál do agentury, zaplatit příslušný obnos a pak se jen kochat plakátem na plakátovací ploše. Samozřejmě po souhlasu lze vylepovat plakáty i jinde. Na podrobnostech jak se „postarat“ o přednášející se domluvíte s koordinátorem. Je potřeba vyzvednout přednášejícího z nádraží, popsat mu cestu na místo, uvést ho, zajistit mu něco do žaludku… Většina přednášejících za přednášku nic nechce, refundujeme jim tedy alespoň náklady na dopravu a zajistíme občerstvení.

Přednáška U samotné přednášky se snažíme dodržovat určitý formát. Na začátku vystoupí zástupce domácí buňky Svobodných, přivítá lidi v sále a představí přednášejícího. Následuje samotná přednáška. Po ní opět vystoupí zástupce Svobodných a řekne pár vět, jak se na věci z přednášky dívají Svobodní. Poté následuje volná diskuse, případně ukončení třeba s návrhem k přesunutí se do nejbližší hospody, kde můžeme debatovat až do časných ranních hodin. Doufám, že byl tento článek dostatečně instruktivní. Pokud byste měli nějaké nejasnosti nebo v lepším případě chtěli uspořádat přednášku právě u vás, neváhejte mě kontaktovat na e-mailu [email protected], případně na telefonu 725 280 485.  Ivan Dostál

www.svobodni.cz

Můj zážitek z Evropského parlamentu: drahá tlachárna ve virtuální realitě Před několika týdny jsem se zúčastnil s předsedou Svobodných Petrem Machem a Vítem Jedličkou cesty do Evropského parlamentu ve Štrasburku. Cílem této návštěvy bylo setkání Petra Macha a Nigela Farage a domluvení spolupráce obou lídrů stran. Vedle této schůzky jsme také měli možnost pohybovat se po celém Evropském parlamentu. Jelikož to byl docela zajímavý zážitek, rozhodl jsem se, že popíšu svou osobní zkušenost, jak na mě tato instituce zapůsobila. Při příjezdu do Štrasburku návštěvníka přivítají modro-žluté tramvaje hemžící se pozdravy ve všech unijních jazycích, střídající se se zeleně pomalovanými s nápisem „Eurooptimist“. Po příjezdu k parlamentu uvidíte majestátní bu­ dovu s vlajkami a údernými hesly jako: Act, React, Impact. Škoda jen, že parlament žádnou z těchto pravomocí nemá. Přímo v budově narazí člověk na spoustu bezpečnostních kontrol, musí propůjčit své doklady, které si úředníci opíší do počítače, odevzdá kabáty, batohy, případně jiné podezřelé předměty. Pak se návštěvníci smějí jít podívat na jednání. Mají na to hodinu. Všude vás doprovází starší dámy, věrně připomínající bývalé uliční důvěrnice. Každou chodbu hlídá hned několik a nepustí vás z očí, přičemž vám neustále připomínají, že nesmíte poslance natáčet a fotit, nesmíte vstávat, chodit, mluvit, prostě jen hledět na jednání a chovat se jako spořádaný Evropan. Proto mě nejvíce pobavilo, když Vítek Jedlička vzal svou kameru, stoupl si do vyhrazené sekce vedle ostatních novinářů a už si jej potom nikdo nevšímal. Samotné jednání parlamentu vypadá tak, že se po vyhrazených časových úsecích střídají řečníci, kteří emotivně hovoří do prázdného sálu, kde by se počet přítomných poslanců dal spočítat na prstech dvou rukou. Hlasování je jediný moment, kdy se všichni sejdou a začnou pracovat. Vypadá asi takto: Hlasatelka přečte číslo nařízení, poslanci zvednou ruce, hlasatelka oznámí, že návrh byl schválen. Tato procedura se opakuje rychlostí asi 10 nařízení za minutu. Aby poslanec věděl, jak má hlasovat, je zde od toho v každé frakci jeden člověk, který to zřejmě ví a před každým zákonem ukazuje ostatním buďto palec nahoru nebo dolů. Zbytek skupiny už jen podle naučeného posunku zvedne ruce pro nebo proti. Vše působí velmi organizovaným dojmem a je vidět, že Evropský parlament není žádný holubník, kde si poslanci dělají, co chtějí. Jedinou vý-

duben 2014

jimku lze pozorovat v pravém rohu, kde jsme viděli znuděného Nigela Farage, jak na každé nařízení automaticky zvedá ruku proti. Následné setkání s asistentem UKIP bylo také vybočení z průměru. Po celé budově vidíte korzovat spoustu lidí s visačkami na krku a už z jejich vážného a důležitého výrazu v tváři čtete, že musí pracovat na něčem velmi významném. Mezi nimi nás přišel uvítat pohodově naladěný chlapík, kterému očividně byla „váženost“ celé instituce naprosto ukradená. Při vstupu do poslanecké sekce budovy nastal problém, jelikož jsme narazili na důležitého člověka. Úředník vydávající povolení ke vstupu totiž trval na tom, že poslanec má právo pozvat si na návštěvu pouze dva lidi, z čehož zarputile nechtěl ustoupit. Naštěstí náš průvodce si z toho nedělal příliš hlavu, zavolal jiného kolegu-asistenta, který vzal třetího z nás na své jméno, jako by se jednalo o úplně jinou návštěvu. Byrokracii tedy bylo vyhověno a my byli vpuštěni do nejzabezpečenější části.

strana 11

Poté jsme se již mohli vydat do šestipatrového bludiště a setkat se s Nigelem Faragem. Nigel nás přivítal a hned zpočátku se omluvil za zapálenou cigaretu, jelikož jako asi jediný europoslanec se odvažuje nerespektovat zákaz kouření ve vlastní kanceláři. Celé jednání bylo ve velmi přátelském duchu a byli jsme přijati jako rovnocenní partneři. Mimo jiné nám Nigel a jeho asistent přiznali, že tato práce je dosti únavná a člověka vyčerpá. Což asi není divu, jelikož pohybovat se roky mezi blázny, musí člověka poznamenat. Nakonec jsme získali oficiální podporu, dohodli se na další spolupráci a mise byla úspěšně splněna. Asi nikdo nemá iluze, že Evropský parlament je funkčním, demokratickým orgánem EU. Ale až při osobním zážitku člověk vidí, jak strašně celá instituce funguje. Poslanci, kteří jsou naprosto mimo, jednají o naprostých nesmyslech na míle vzdálených problémům lidí venku. Schvalování stovek regulací a zbytečností, o kterých nemají šanci mít přehled samotní poslanci, natož normální lidé. Jinými slovy – drahá tlachárna žijící ve vlastní virtuální realitě. A právě proto je potřeba volit takové politiky, kteří nebudou následovat mainstream a stanou se samostatnými a sebevědomými obhájci zdravého rozumu.  Miroslav Jahoda člen republikového výboru

Stra svob obča

Buďte Svobodní i na sociálních sítích Není náhoda, že Řecko, kolébka demokracie, dalo světu i umění rétoriky. Stejně jako fungovalo fórum v Římě, řecké státy měly vlastní prostor ke shromáždění jménem agora. Na těchto místech se setkávali občané města, aby prodiskutovali záležitosti obce a hlasovali o tom, kam se bude jejich stát ubírat. Podobnou funkci získaly mnohem později tištěné noviny, které se staly novým prostorem, kde mohli politici i lidé, kterým nejsou věci veřejné lhostejné, prezentovat své názory, a získat tak pro tyto myšlenky podporu svých spoluobčanů. Právě dnes jsme tak svědky už třetí revoluce ve sdílení myšlenek demokracie a svobody. Sociální sítě umožňují nahradit klasická média, která se často stala neobjektivním nástrojem v rukou jejich majitelů. Politikům dávají možnost oslovit své voliče přímo, aniž by riskovali novinářskou desinterpretaci, a voličům zároveň šanci dozvědět se autentické informace přímo u zdroje.

Svobodní samozřejmě sociální sítě využívají velmi intenzivně. Přesto, síla na sociálních sítích se měří jen množstvím hlasů, které prezentují jednotnou myšlenku. Zvláště před volbami tak máme možnost vyslat jasný signál, že jsou Svobodní hlasem, který nelze nadále ignorovat. Jednou z možností, jak pomoci s takovým poselstvím, je přidat se k facebookové události Volím Svobodné do Evropského parlamentu. Najdete ji v seznamu událostí na FB stránce Svobodných. (A je pravděpodobné, že už máte pozvánku na svém profilu.) Pozvěte také své přátele, o kterých víte, že o volbě Svobodných uvažují.

Kromě toho také můžete komentovat příspěvky nejenom na stránkách Svobodných, ale i na profilech našich kandidátů. Čím více komentářů a „lajků“, tím víc se budou naše myšlenky šířit internetem a tím větší je šance oslovit voliče, kteří o nás nevědí, nebo o nás zatím z různých důvodů neuvažují jako o alternativě k současným politickým stranám. Na závěr bych rád apeloval na naši slušnost. Urážky a arogantní vystupování nám nové voliče nepřinesou. Sociální sítě dávají jedinečnou šanci ukázat všem pomocí slušné diskuse a argumentů, že hlas pro Svobodné není hlasem ztraceným.  Ondřej Martínek

Kalendárium JIHOČESKÝ KRAJ 24. 4. 18.00 České Budějovice: Beseda s PhDr. Petrem Hamplem na téma Třídní konflikt na začátku 21. století, hotel CB ROYAL

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ SVOBODNÁ AKADEMIE Investujte do svých schopností, ty jediné vám socialista nevezme! Akademie se bude skládat ze čtyř celodenních sobotních setkání v Praze. Termíny: 22. 2. 22. 3. 26. 4. 24. 5. Vždy od 9 do 18 hodin. Přednášet budou: Petr Mach o ekonomii, Radim Smetka o programu Svobodných, Jiří Payne o teorii státu a Radim Lecián bude pomocí rétorických cvičení prodávat Svobodné myšlenky. Cena celého kurzu 1 750 Kč, cena za jednotlivé bloky 500 Kč. V případě zájmu kontaktuje Andreu Holopovou na e-mailu: [email protected]

10. 4. 25. 4. 25. 4.

Hradec Králové: Pracovní schůzka Svobodných, restaurace Městské lázně  Hradec Králové: Kontaktní kampaň – volby do EP Hradec Králové: Přednáška Petra Jaroše (DFENS), Adalbertinum

OLOMOUCKÝ KRAJ

16. 4. 10.00 Olomouc: Kampaň Zemědělský trh, Dolní náměstí 24. 4. 10.00 Olomouc: Kontaktní kampaň s účastí Petra Macha (od 14.00), náměstí Národních hrdinů 24. 4. 18.30 Olomouc: Přednáška Petra Macha, Regionální centrum Olomouc

STŘEDOČESKÝ KRAJ

17. 4. 18.00 Mladá Boleslav: Blahobyt v nejsvobodnějších státech, Bc. Jan Matyásko, Zdeněk Zajíček, Dům kultury

VYSOČINA

13. 4. 17.00 Jihlava: Krajské předsednictvo 13. 4. 18.30 Jihlava: Setkání členů, příznivců a voličů Svobodných, Restaurace Princ, Srázná ulice 27. 4. 17.00 Žďár nad Sázavou: Setkání členů, příznivců a voličů Svobodných, Vinárna u kocoura, Radniční ulice

ZLÍNSKÝ KRAJ

29. 4. 18.00 Valašské Meziříčí: Beseda s PhDr. Petrem Hamplem na téma Třídní konflikt na začátku 21. století, Café Tucan

Pozor, počet míst je omezen!

Strana svobodných občanů

strana 12

www.svobodni.cz