Běželi, běželi, bez uzdy a sedla, krajinou řek a hor Sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor

Divoké koně ami

dmi

ami

Nohavica C

dmi

ami

Já viděl divoké koně, běželi soumrakem, ami

dmi

ami

C

dmi

ami

já viděl divoké koně, běželi soumrakem. dmi

ami

dmi

ami

G#dim

Vzduch těžký byl a divně voněl dmi

ami

dmi

ami

F

tabákem, E7

F

vzduch těžký byl a divně voněl tabákem.

Běželi, běželi, bez uzdy a sedla, krajinou řek a hor Sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost Naše touho ještě neumírej, sil máme dost V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera Milování je divoká píseň večera Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku Král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat S koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád

Zítra ráno v pět ami

Nohavica C

1 Až mě zítra ráno v pět, ke zdi postaví, dmi

G7

C

C/h

ami

ještě si naposled, dám vodku na zdraví dmi

G

C

C/h

ami

z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe dmi

E7

ami

a pak vzpomenu si, má lásko, na tebe.. dmi

G

C

ami

Nana náná náná náá nana náná náná náá dmi

E7

ami

a pak vzpomenu si, na tebe..

2 Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,

řeknu mu, že se splet, že mně se nechce do nebes, že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i do žiju, a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil si vypiju..

3 Až zítra ráno v pět poručík řekne: „Pal !“ škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám a potom líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi..

4 Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát

a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, Lásko, nezapomeň a žij..

Pohár a kalich ami

1

Klíč

G

C

G

ami

Zvedněte poháry, pánové, už jen poslední přípitek zbývá, ami

G

C

G

C

pohleďte nad polem špitálským, vrcholek roubení skrývá C

G

ami

|: Za chvíli zbyde tam popel a tráva, ami

G

ami

Nás čeká vítězství, bohatství, sláva. :|

2

Ryšavý panovník jen se smál, sruby prý dobře se boří, palcem k zemi ukázal, ať další hranice hoří, |: ta malá země už nemá co získat, Teď bude tancovat, jak budem pískat. :| dmi

R

G

C

Náhle se pozvedl vítr a mocně vál, dmi

G

E7

ami emi ami E7 ami

Odněkud přinesl nápěv, sám si ho hrál.. ami

G

ami

G

ami

Zvedněte poháry, pánové, večer z kalichu budeme pít.

3

4

5

R

Nad sruby korouhev zavládla, to však neznačí, že je tam sláva, všem věrným pokaždé nesmírnou, sílu a jednotu dává, |: ve znaku kalich, v kalichu víra, jen pravda vítězí, v pravdě je síla. :| „Modli se, pracuj a poslouchej“, kázali po celá léta, Mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa, |: být rovný s rovnými, muž jako žena, dávat všem věcem ta pravá jména. :| Do ticha zazněla přísaha – ani krok z tohoto místa, se zbraní každý vyčkává, dobře ví, co se chystá, |: nad nimi stojí muž, přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská. :| Náhle se pozvedl vítr a mocně vál, odněkud přinesl nápěv, sám si ho hrál.. ami

emi

ami

E7 ami

Kdož jsú boží bojovníci a zákona Je - ho, dmi

ami

dmi

G

ami

Pro - stež od Boha pomoci

E7

ami

a dúfajte v Ně - ho..

Tymián C

Žalman F

C

Dál za vozem spolu šlapem, F

C

někdo rád a někdo zmaten, F

emi

kdo se vrací, není sám, dmi

F

je to věc, když pro nás voní, C

F

C

z hor divokej tymián.. Léto, zůstaň dlouho s námi, Dlouho hřej a spal nám rány, Až po okraj naplň džbán, Je to věc když pro nás voní Z hor divokej tymián.. F

R

C

F

emi

Podívej jak málo stačí, když do vázy natrhám dmi

F

C

F

C

bílou nocí k milování z hor divokej tymián. Dál za vozem trávou, prachem, Někdy krokem, někdy trapem, Kdo se vrací dolů k nám, Je to věc, když pro nás voní Z hor divokej tymián. R

Podívej jak málo stačí, když do vázy natrhám bílou nocí k milování z hor divokej tymián.

Robert Křesťan

Panenka G

C

Co skrýváš za víčky G

C

a plameny svíčky, G

D

snad houf bílých holubic nebo jen žal C

G

Tak skončil ten prvý C

G

den zmáčený krví G

D

G

ani pouťovou panenku nezanechal.

G

R

C

G

D

Otevři oči, ty uspěchaná , C

G

D

dámo uplakaná, C

G

otevři oči, C

G

ta hloupá noc končí G

D

G

A mír je mezi náma.. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý a umyj se půjdeme na karneval A na bílou kůži ti napíšu tuší že dámou jsi byla a zůstáváš dál R Otevři oči,…

Sotva se narodíš D

A7

Dvořáček D

A7

1. [: Sotva se narodíš, už ti koně kovou, :] G D A D [: šavli ti chystají ocelovou, :] A hmi emi emi7 E7 A7 ocelovou, bez pa - rá - dy, G D A7 D [: co kmáni dostávaj' u armády. :] 2. [: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :] [: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :] ale z chýše pod horama, [: těžko se vyplácet šesťákama. :] 3. [: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :] [: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :] nezabijou, a pak možná, [: jakej maj' mrzáci život, pozná. :] 4. [: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :] [: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :] jednou-dvakrát, naposledy, [: zelený sukno je zkrvavený. :] E H7 E H7 5. [: Kdejakej generál, kdejakej kaprál :] A E H E [: s flintama lidi by do pole hnal, :] H c#mi f#mi f#mi7 F#7 H7 do pole hnal pro - ti so - bě, A E H7 E(c#mi) [: komu jsou metály platný v hrobě? :]

Tulácké blues G

A.Linhart C7

G

Toulat se sám tou rosou čerstvejch rán, C7

G

zpívat si blues, jít s hejnem černejch vran. C7

G

F#7 F7 E7

Pod mostem spát a v nočním tichu hvězdy po čí tat. A7

D7

Sebe se ptát, proč tmavomodrý blues mám tolik rád. Bez lásky jít za modrou dálkou rád, kde slyším blues svý tmavomodrý hrát, bez floka žít a v dobytčáku světem cestovat, žebrat a pít a po přístavech starý songy hrát. Zpocený blues sedřenejch paží znát, blues kolejí a skřípot starejch vrat, opilej smích a dětskej pláč, a v putykách se prát. To všechno, mý tmavomodrý blues, mi bude hrát. Všude je blues můj nekonečnej vlak, deštivý blues a olověnej mrak, pro kousek snů znát stovky dlouhejch prošlapanejch mil, Jít tisíc dnů pro malej kousek teplech slunejch chvil. Až zazvoní mi hrana, budu rád, jen hezčí den, víc nemoh jsem si přát. Zavolám blues, co naposledy smutný budou hrát, A7

D7

G

to moje blues, to tmavomodrý, šťasten budu spát.

Klobouk ve křoví C

B9

C

Ježek, Voskovec, Werich

G7/+5

Vítr vane pouští, C

B9

C

C7

po písku žene klobouk, fmi

G7

C

ami

zahnal ho do houští, fmi

G7

C

G7

starý a černý klobouk. C

B9

C

G7/+5

Kdepak je ta hlava, C

B9

C

C7

která klobouk nosila ? F

G7

C

ami

Byla černá či plavá ? fmi

G7

Komu asi

C

patřila ?

emi

F

Kdo to v poušti zmizel ? emi

A7

Odkud šel a kam ? G

D7

Jakou to měl svízel , G

F7

F#7

Že byl v pou-šti C

Ab

G7/+5

sám ?

C

Jen zaváté C

G7

G7/+5

stopy.

B9

A7

Starý klobouk ve křoví. dmi

G7

C

Nikdo nic nepo-chopí. fmi

Ab7

G

C

Nikdo se nic nedo -ví.

C6

Vrchol -

V. Vysocký/ J.Nohavica

ami Zde vrcholy ční a mraky tu jsou a lavina řítí se za lavinou dmi G C a kameny padají, padají tvrdé jak pěst, dmi ami zde příkrý je sráz a strmý je svah a dá se jít jinudy, obejít svah, E ami \ F7 my jsme však zvolili nejnebezpečnější z cest. Kdo neriskoval, kdo nelezl sem, ten nemůže říct:"Už vím, jaký jsem," střípeček hvězdy je pro mě ten největší dar, tam dole je klid a, tvrď si, co chceš, tam za celý život svůj nenalezneš setinku tak nádherných kouzel a čar.

o půltón výš

Hrát funébrmarš zde neuslyšíš, zde nevlaje flór a netrčí kříž, jen kámen tu zbude, u něhož našel jsi klid, a na štítu hor, kde bílý je led, tam plápolá pochodeň věčná jak svět, a to je ten vrchol, jež nestačil jsi pokořit.

o půltón výš

Ať mluví, co chcou, ať žvaní, co chcou, smrt není věcí zbytečnou, je horší zemřít z chlastu či na kašel, a další zas jdou, a přijdou sem zas a slunce smění za nečas a dojdou tam, kam tys' už nezašel.

o půltón výš

Své stěny se drž a pevně se chyť, tam dole není záchranná síť a kameny drolí se, drolí se ze zrádných skal, sám sobě jen věř, že stačí ti sil, věř skobě, jež jsi do skály bil a modli se, aby pojistka držela dál.

o půltón výš

Tak lezeme výš a ani krok zpět, ač kolena únavou začla se chvět a srdce by nejraděj vyběhlo k vrcholům hvězd, /: máš na dlani svět a dole je zem, jsi šťastný a trochu jen závidíš těm, těm dole, kteří se chystají k vrcholům lézt. :/

o půltón výš

Pravda a Lež -

V. Vysocký/ J.Nohavica

ami dmi Šla Pravda světem a na chudý duchem se smála, E7 ami pro blahoslavený navlíkla honosný šat, A7 dmi v zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu stála, E7 ami ta Pravdu pozvala k sobě přenocovat, G C a Pravda znavená usnula, jen co si sedla, A7 dmi ze sna se tulila, naivka důvěřivá, ami jen oči zavřela, už se Lež z postele zvedla E7 ami a začla si pokradmu zkoušet ten její háv. ami E7 A7 E7 G A7 dmi E7

S Pravdou mi můžete leda tak políbit záda, ženská je ženská, tak jakýpak cavyky s ní, kdopak tu rozpozná, která je Lež, která Pravda, až budou obě dvě donaha vysvlečený, na její blůzu si její brož fešácky připla, pod paži stříkla si její dezodorem, peníze, hodinky, doklady, všechno jí štípla, odplivla, odporně zaklela, vypadla ven.

ami E7 A7 E7 G A7 dmi E7

K ránu až zjistila Pravda, co všechno jí schází, před zrcadlem se pak notně podivila: někdo už odněkud donesl hrst černých sazí, aby se ta čistá Pravda tak nelišila, Pravda se smála, že na ni kameny házejí: "Vždyť Lež je to všechno a Lež taky mý šaty má," blahoslavení s ní protokol sepsali rázem, byla to rozmluva dost málo přívětivá.

ami E7 A7 E7 G A7 dmi E7

Ona vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda, ostatně cizí šmouhy přišili jí, nějaká mrcha tu tvrdí, že je prej Pravda a zatím se potlouká nahá a po škarpách spí, Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce, to máš, holka, marný, jak chceš se dušuj a křič, Lež zatím, potvora, ukradla vzrostlýho hřebce a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč.

ami E7 A7 E7 G A7 dmi E7

Leckterý hlupák se dodneška za Pravdu hádá, pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš, jistě, že na světě nakonec zvítězí Pravda, ale až dokáže to, co dokáže Lež, často je k mání vodky jen půl litru na tři a ani nevíš, s kým dneska přenocuješ, někdo tě vysvlíkne, řeknou ti, že ti to patří, a dřív, než se naděješ, nosí tvé kalhoty... Lež

ami6

Darmoděj-

V. Vysocký/ J.Nohavica

ami emi ami emi Šel včera městem muž a šel po hlavní třídě, ami emi ami emi šel včera městem muž a já ho z okna viděl, C G ami na flétnu chorál hrál, znělo to jako zvon emi F a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, F#dim E7 ami a já jsem náhle věděl: Ano, to je on, to je on. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili, v odpadcích z popelnic krysy se honily a v teplých postelích lásky i nelásky tiše se vrtěly rodinné obrázky, a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky. |: ami emi C ®: Na na na

G

ami

F

F#dim E7 :|

Dohnal jsem toho muže a chyt ho za kabát, měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad, a on se otočil, a oči plné vran, a jizvy u očí, celý byl pobodán, a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán onen pán Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel, a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche, Stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě, Jak moje svědomí, když zvrací v záchodě, a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj. ami emi C G ®: Můj Darmoděj , vagabund osudů a lásek, Ami F F#dim E7 jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se, můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem, když prodává po domech jehly se slovníkem. Šel včera městem muž, podomní obchodník, šel, ale nejde už, krev skápla na chodník, já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on. ®: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek, jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se, váš Darmoděj krásné zlo jed mám pod jazykem když prodávám po domech jehly se slovníkem.

Když mě brali za vojáka ami

J.Nohavica

C

Když mě brali za vojáka G

C

stříhali mě dohola. dmi

ami

Vypadal jsem jako blbec E

F

Jak ti všichni dokola, ami

E

G

C

G

la,

la,

la,

ami

jak ti všichni dokola. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti jak mám správný voják býti a svou zemi chrániti. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil. Vzpomněl jsem si na svou milou krásně jsem si zabulil. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic, po chodbě furt někdo chodil, tak nebylo z toho nic Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla, protože mladá holka lásku potřebuje, a tak si k lásce pomohla. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala. Řek jí, že má zrovna volný kvartýr Tak se sbalit nechala. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila. Na shledanou, pane Fráňo Šrámku, písnička už skončila. La, la, la, jakpak se Vám líbila? La, la, la, nic moc extra nebyla ..

Husita -

J.Nohavica

C G C G /: Pásával jsem koně u nás ve dvoře, ale už je nepasu, :/ ami G C F chudák, ten je dole a pán nahoře, C G ami F C G C všeho jenom do času, jó, všeho jenom do času. /: Máma ušila mi režnou kytlici, padla mi jak ulitá, :/ táta vytáh' ze stodoly sudlici: Teď jseš, Jarku, husita, jó, teď jseš, Jarku, husita. C G C ®: /: Hejtman volá:"Do zbraně, ami dmi G7 C bijte pány, hrrr na ně!" :/ ami dmi G7 C ami a mně srdce buší, lásce dal jsem duši, dmi G7 C jen ať s námi zůstane. U města Tachova stojí křižáci, leskne se jim brnění, sudlice je těžká, já se potácím, dvakrát dobře mi není, jó, dvakrát dobře mi není. Tolik hezkejch holek chodí po světě,já žádnou neměl pro sebe, tak si říkám: chlapče, křižák bodne tě, čistej půjdeš do nebe, jó, čistej půjdeš do nebe.

®: Na vozové hradbě stojí Marie, mává na mě zdaleka, křižáci, kdo na ni sáhne, mordyje, ten se pomsty dočeká, jó, ten se pomsty dočeká. Chtěl jsem jí dát pusu tam, co je ten keř, řekla:"To se nedělá," když mě nezabijou, to mi, holka, věř, budeš moje docela, jó, budeš moje docela. ®: Už se na nás ženou křižáci smělí, zlaté kříže na krku, jen co uslyšeli, jak jsme zapěli, zpět se ženou v úprku, jó, zpět se ženou v úprku. V trávě leží klobouk, čípak mohl být, prý kardinála z Anglie, v trávě leží klobouk, čípak mohl být prý kardinála z Itálie, tam v tý trávě zítra budeme se mít já a moje Marie, jó, ať miluje, kdo žije, jó, ať žije historie!

Dezertér -

J.Nohavica

C emi dmi7 G7 Pánové nahoře, já píšu Vám dnes psaní dmi7 C dmi7 G7 a nevím vlastně ani, budete li ho číst. C emi dmi7 G7 Přišlo mi ve středu do války předvolání, dmi7 C dmi7 G7 C je to bez odvolání, tím prý si mám být jist. F F#dim emi Pánové nahoře, já už to lejstro spálil, ami dmi7 G7 už jsem si kufry sbalil, správcové vrátil klíč. C emi dmi7 G7 Pánové nahoře, u - ctivě se Vám klaním dmi7 C dmi7 G7 C a zítra vlakem ranním odjíždím někam pryč. Co už je na světě - viděl jsem zoufat matky nad syny, kteří zpátky se nevrátí. Slyšel jsem dětský pláč a viděl jejich slzy, které snadno a brzy se z očí nestratí. Znám Vaše věznice, znám Vaše kriminály i Ty, kteřím jste vzali život, či minulost. Vím také, že máte solidní arzenály, i když jste povídali o míru víc než dost. Pánové nahoře, říká se, že jste velcí a na věci to přece vůbec nic nemění. Pánové nahoře, na to jste vážně malí abyste vydávali rozkazy k vraždění. Musí.li války být, běžte si válčit sami a Vaši věrní s Vámi, mě nechte být. Jestli mě najdete, můžete klidní být, střílejte, neváhejte, dmi7 G7 C emi dmi7 já zbraň nebudu mít, G7 C emi dmi7 G7 nebudu mít, nebudu mít…

Gaudeamus igitur -

J.Nohavica

ami C G V čele šly panny, celé bosé byly ami a nesly Moranu C G Za nimi chlapci kvítka pod košilí, ami klobouky na stranu F C ®: Ve stájích ržáli valaši G ami a havran krákal k úsvitu, F C za stodoličkou, za naší ami G C G C C4 G emi D G C E7 ami Gau-de-a-mus i- gi -tur, gau-de-a mus igi-tur Když vítr zadul Morana jak sosna chřestila větvemi Úplně vzadu, zima neúprosná ležela při zemi. ® Ten průvod jara jara ještě v plínkách sunul se pomalu, od úst šla pára, led o ledy břinkal a bylo Tří králů ® Šly panny s chlapci, přímrazky je zábly a hřála naděje, dva zvony bily, jeden pro konstábly, druhý pro zloděje ®

Píseň o ženách -

J.Nohavica

C G C G C GCG R: Svobodná, provdaná, ovdovělá, rozvedená, C G C G C GCG černovlasá, hnědovlasá, prostovlasá, prostě žena, ami E ami E ami E ami E Pokorná, Novotná, Michnová, Nováková dmi G C G ráda má, ráda má, ráda má, ráda má C G C G tahleta mužova slova: 1 Miluju tě, miluju tě, miluju tě, rád tě mám a necháš-li mě, necháš-li mě, tak si něco udělám, já nebudu žít, nebudu žít, fakt, nebudu žít a vezmu si, vezmu si, vezmu si, vezmu si, vezmu si kyanid. R: 2 Nakoupím ti, navařím ti, vysaju ti, vyperu ti, sám od sebe, jak mi srdce velí, jak mě láska nutí, čti si 100+1 nebo na televizi se dívej, ty moje malá, utahaná, unavená, uvláčená, lehni si a odpočívej. R: 3 Dva tisíce, tři tisíce, dva tisíce, tři tisíce, na zálohu bylo málo, na výplatu bude více, tož kup si něco na sebe, Marto, kup si něco na sebe, já vydělávám, vydělávám, vydělávám, vydělávám, vydělávám jen na tebe.

Pochod marodů -

J.Nohavica

ami C G F ami Krabička cigaret a do kafe rum, rum, rum, C G F ami dvě vodky a fernet a teď, doktore, čum, čum, čum, dmi F ami dmi F E chrapot v hrudním koši, no to je zážitek, ami C G F ami my jsme kámoši řidičů sanitek, -tek, -tek. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. ami C G C ®: Cirhóza, trombóza, dávivý kašel, dmi ami E ami tuberkulóza - jó, to je naše! ami C G C neuróza, skleróza, ohnutá záda, dmi ami E ami paradentóza, no to je paráda! dmi ami G C Jsme slabí na těle, ale silní na duchu, dmi ami E ami žijem vesele, juchu chu chu chu! Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, zná naše adresy a je to čiperka, koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, doktoři vylezou na naše tělo, -lo, -lo, budou nám řezati ty naše vnitřnosti a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. ®: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, tuberkulóza, hele, já jsem to našel! Neuróza, skleróza, křivičná záda, paradentóza, no to je paráda! Byli slabí na těle, ale silní na duchu, žili vesele, než měli poruchu.

Svatební -

J.Nohavica

D A G A Barokní varhaník navlík si paruku D A G A a pudrem přemázl tvář D A G A Magda a Jan se drží za ruku D A G A a kráčejí před oltář D ®: Hou, D hou, D hou, D hou,

A hou, A hou, A hou, A hou,

G A hou, zvony bijí.. G A hou a já v sakristii G A hou, tajně schován G A D hou, zamilován

Tři krásní velbloudi dar krále Hasana frkají před kostelem svatého Matěje bílý je pro Magdu hnědý je pro Jana Ten třetí černý vzadu, pro mě je. ®:Hou, hou, hou, už jsou svoji hou, hou, hou a já v černém chvoji hou, hou, hou, tajně schován hou, hou, hou, zamilován Na staré pramici po řece Moravě připlouvá kmotr Jura fidlá na housle klobouk má na hlavě a všichni křičí hurá ®:Hou, hou, hou, už jdou spolem hou, hou, hou a já za topolem hou, hou , hou, tajně schován hou, hou , hou, zamilován

Ech lásko, bože lásko, zanechala si mě a to se nedělá, srdce ti vyryju na futra předsíně, abys nezapomněla ®:Hou, hou, hou, byl jsem tady, Hou, hou, hou, umřel hlady Hou, hou, hou,tajně schován Hou, hou, hou, zamilován…