Bankovní unie očima neúčastnící se země
Petr Procházka náměstek ředitele sekce kancelář ředitel odboru EU & mezinárodních organizací
Liberec 23. dubna 2013
Od finanční ke dluhové krizi
2
Začarovaný kruh & negativní zpětná vazba • 2008 / 2009 řada vlád masivně rekapitalizovala „systémově důležité“ banky => prohloubení schodku VF + zvýšení dluhu • Nedůvěra na mezibankovním trhu => úložky u ECB, masivní investice bank do vládních obligací => krachy vlád mohou vést ke krachům bank • Vlády však i nadále (morálně či fakticky) ručí za pasiva bank => krachy bank mohou vést ke krachům vlád • Fenomén siamských dvojčat posílen existencí jednotného (finančního) trhu a jednotné měny Є
3
Veřejný dluh & veřejný deficit Fiscal Position 2011, Comparison EU, USA, JPN 240
Japan
180
Public Debt
GR
120
IT IRL USA
POR UK
FR ESP PL
B EA-17 EU-27 A NL CY
D
HU
MT
60
LAT SI LIT SK CZDK RO
FIN BG
SWE
LUX EST
0
-12
-11
-10
-9
-8
-7
-6
Public Deficit -5 -4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
Globální finanční krize a návrhy EK • Finanční krize vedla k zamrznutí mezibankovního trhu zejména v eurozóně, k sanaci řady systémově důležitých bank z veřejných prostředků a k rozsáhlým regulatorním iniciativám prosazovaným ze strany EU • Ačkoli selhaly pouze některé národní dohledy ve „starých“ ČZ, bylo navrženo a schváleno nové institucionální uspořádání dohledu nad FT v celé EU (ESFS = národní a EU orgány dohledu) • Jako reakci na volání politiků v některých zemích po „potrestání viníků“ finanční krize navrhla EK celounijní koncept daně z finančních transakcí (FTT) • Deklaratorní cíle nové regulace: - zlepšit výkon dohledu - posílit a „ozdravět“ finanční instituce - zvýšit bezpečí a transparentnost FT - posílit ochranu spotřebitelů 5
Struktura evropských orgánů dohledu (ESFS = ESRB + ESAs)
6
Posilování EU rozměru regulace • • • • •
Celoevropské zátěžové testy EBA (problém kredibility) Dohled ESMA nad ratingovými agenturami, tlak na závaznou mediaci Návrhy na celoevropský zákaz produktů Omezení krátkých prodejů Evropský rámec pro krizové řízení v bankovním sektoru (dosud neschváleno)
Rizika: A) přenos pravomocí národních autorit na EU a oddělování národních pravomocí od národní odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí B) nerovnoprávné postavení dohledů domácí a hostitelské země C) možné dopady unijních rozhodnutí na národní rozpočty 7
… naráží na mnohá „ale“ • Nadnárodní forma dohledu a regulace není a nemůže být zárukou proti opakování krize v budoucnu • „Potrestání viníků“ ve formě FTT ? V ČR banky žádnou finanční krizi nezpůsobily… • V globálním světě by EU FTT způsobila odliv kapitálu do zahraničí (potvrzeno zkušeností Švédska) • Kontroverzní koncept nakonec zavede pouze 11 zemí formou posílené spolupráce, ostatní mají obavy mj. z nežádoucích extrateritoriálních účinků • Pojištění všeho a všech vers. morální hazard • Zásadní námitky proti možnostem přesunů aktiv v rámci finančních skupin bez souhlasu obou regulátorů a proti budování tzv. integrovaného EU rámce pro krizové řízení • Nadměrná regulace je škodlivá, nákladná (náklady platí spotřebitel) a vede k suboptimální alokaci zdrojů a k nižšímu růstu 8
Synergické efekty tak trochu jinak… • Přitvrzení kapitálových požadavků a utužení regulace na finančních trzích přišlo souběžně s prohlubováním dluhové krize v eurozóně a s hrozbou propadu do recese • Státy potřebují investory x při snižujícím se ratingu nemůže řada institucionálních investorů (pojišťovny, penzijní fondy) jejich obligace kupovat • Státy si při emisích dluhu konkurují navzájem i s bankami • Aby zvýšily kapitálovou přiměřenost, banky snižují aktiva a ukládají u ECB, vysychají úvěry do reálné ekonomiky • Úsporné programy a fiskální restrikce dále omezují růst • Bez růstu HDP je obtížné vytvořit dostatek prostředků na snížení dluhů … 9
Návrhy EK směřující ke vzniku „bankovní unie“ • S cílem přerušit začarovaný kruh mezi zadluženými státy a bankrotujícími bankami požádala v červnu 2012 Evropská rada Komisi, aby připravila návrh na založení mechanismu jednotného dohledu v eurozóně (SSM) • 12. září 2012 EK zveřejnila legislativní návrhy na založení SSM a na změnu způsobu hlasování v EBA při tzv. závazné mediaci • EK zároveň zveřejnila i „cestovní mapu“ k bankovní unii, která by měla být založena na následujících pilířích: EU Single Rule Book EU systém pojištění vkladů EU systém krizového řízení v bankovním sektoru (schémata restrukturalizace a ozdravení bank) možnost přímé rekapitalizace bank v eurozóně z ESM • … s původním záměrem, aby SSM začal fungovat od 1.1.2013 10
Hlavní rysy návrhů na založení BSM, změnu hlasování EBA a sjednocování pravidel na FT • ECB získá právo přímo dohlížet banky v EZ, dělbu práce mezi ní a domácími dohledy bude nutné specifikovat • BSM měl pokrýt všechny (cca 6000) banky v EZ, což bylo posléze výrazně omezeno na největší/ systémově významné banky (30 mld. EUR, 20% HDP); • Země mimo EZ se mohou zúčastnit na dobrovolné bázi (opt-in) • Dohled bude nezávislý na politicích i bankovním sektoru, bude však nutné jasně definovat odpovědnost • MP a dohledové pravomoci ECB budou striktně odděleny • Konzistenci s ESFS zajistí nový způsob hlasování v EBA • Účinnost s postupným náběhem • Single Rule Book = sjednocení regulatorních pravidel ve finančním sektoru, probíhá postupně (směrnice/nařízení o trzích finančních nástrojů MiFiD/MiFiR, směrnice o kapitálových požadavcích CRD IV, fondy pojištění investorů ICS atd.) 11
Když jde o peníze – EU systém krizového řízení, EU systém pojištění vkladů a přímá rekapitalizace bank z ESM
• •
•
• • • •
Realita – postupný vznik jednotlivých pilířů s různým teritoriálním pokrytím (ESM/€, BSM/€+, návrhy krizového řízení a pojištění vkladů EU 27) Jednotný evropský restrukturalizační systém a mechanismus pro řešení krizí v bankovním sektoru - sdílení národních restrukturalizačních fondů či EU fond - závazná mediace EBA mezi domácím a hostitelským dohledem - upřednostnění skupinového zájmu Jednotný evropský systém pojištění vkladů - vzájemné ručení národních FPV a EU FPV - jednání o obou dosud neuzavřena ESM krom pomoci státům v obtížích bude moci přímo rekapitalizovat banky ze zemí eurozóny podřízené jednotnému dohledu (BSM) - citlivá otázka státních záruk (věřitelé – dlužníci) Kvazifiskální unie pod jiným jménem Samo o sobě i vcelku neatraktivní pro země mimo € (sdílení nákladů a nikoli výhod) Dosud decentralizovaná rizika se koncentrují !!! 12
Realita finančního / bankovního trhu ČR • Přes 80% aktiv finančního sektoru tvoří banky • Velikost aktiv českého bankovního sektoru je cca 120% českého HDP • Přes 90% aktiv v bankovním sektoru je v rukou strategických zahraničních vlastníků • Poměr poskytnutých půjček k přijatým vkladům je cca 75% => vysoká likvidita (české banky se financují doma a ne ze zahraničí) • Vysoká kapitálová přiměřenost bank – téměř 16%, ziskovost dle návratnosti vloženého kapitálu cca 20% • Největší banky, v nichž je soustředěno cca 54% vkladů obyvatel, jsou dceřiné společnosti a nikoli pobočky zahraničních bank • „Dcera“ má v ČR povinně složený kapitál, je zřízena podle českého práva, dohlížena ČNB a kryta českým FPV • Pobočka nemá v ČR vlastní kapitál (ručí matka), řídí se právem a podléhá dohledu mateřské země, za vklady ručí tamní FPV • Proces sdílení nákladů restrukturalizace nadnárodních bankovních skupin je pro ČR naprosto kritický 13
Rizika pro ČR… a ostatní země mimo €
• Přistoupení země mimo eurozónu k BSM by znamenalo - přesun významné části kompetencí v bankovním dohledu na ECB - nemožnost podílet se na rozhodování Rady guvernérů ECB (€), pouze na jejich přípravě v „Supervisory Board“ - nečlenové eurozóny nemají nárok na přímou rekapitalizaci bank z ESM • Nejasná budoucí podoba - EU pojištění vkladů - EU systému krizového řízení To vše budí obavy z nákladů, které by nebyly vyváženy odpovídajícími výnosy 14
Reakce ČR a zemí mimo eurozónu
• • •
• • • • • •
Bouřlivé reakce ze zemí mimo EZ, ale i EZ na návrhy a postup EK na summitu v říjnu 2012 => k 1.1.2013 měly být hotovy legislativní návrhy, zahájení SSM o rok později, řada věcných i procesních námitek (vč. hlasovacího systému v EBA) ČR má přirozený zájem na řešení současné dluhové a finanční krize eurozóny a na zajištění její finanční stability Integrita vnitřního trhu EU musí být plně respektována stejné podmínky pro participující a neparticipující země rovné zacházení pro společnosti podnikající na vnitřním trhu Všechny komponenty BU musí být schváleny jako „balík“ ESM nesmí být vnímán jako permanentní záchranný mechanismus pro banky (respektovat soutěžní právo EU) Neparticipující země si musí zachovat pravomoci k zajišťování vlastní finanční stability Garance pro neparticipující: nečlenové bankovní unie se nesmějí podílet na nákladech, a to ani v rámci bankovních skupin Ad hoc pracovní skupina intenzivně jedná, tripartita došla ke kompromisu, Německo žádá o záruky změny Smluv Ale: „bankovní unie“ optimální měnovou zónu z eurozóny nevytvoří 15
