SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Marketing a management
BANKOVNÍ PRODUKTY POSKYTOVANÉ BANKAMI PODNIKATELŮM VE ZNOJMĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Jana KŘÁPKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Věra PLHOŇOVÁ, Ph.D.
Znojmo, 2010
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Věře Plhoňové, Ph.D. za poskytnutý čas, odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování bakalářské práce.
Abstrakt Předmětem
bakalářské
práce
,,Bankovní
produkty
poskytované
bankami
podnikatelům ve Znojmě“ je porovnat nabídky vybraných produktů čtyř obchodních bank a vyhodnotit nejvýhodnější produkty pro podnikatele. Práce je zaměřena na charakteristiku obchodních bank, bankovního systému, centrální banky, bankovních produktů a definování podnikání. Dále se zabývá konkrétními obchodními bankami Českou spořitelnou, Československou obchodní bankou, Komerční bankou a Raiffeisenbankou. Začátek je věnován základním informacím o bankách a podrobný popis vybraných produktů, následuje analýza produktů bankovních institucí a v závěru provedení porovnání nabídky produktů.
Klíčová slova Obchodní banka, bankovní produkty, běžný účet, kontokorentní úvěr.
Abstract Subject of this bachelor thesis ”Banking products provided by banks and entrepreneurs in Znojmo“ is comparation of the selected products offers of the four commercial banks and to assess the best products for entrepreneurs. Work is focused on commercial banks, the banking system, central banks, banking products and defining the business. Further it deals with specific commercial banks Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a Raiffeisenbank. The beginning is devoted to basic bank information and the detailed description of the selected products. It is followed by product analysis of banking institutions and finally implements cooperation of product offerings.
Keywords Commercial bank, bank products, current account, overdraft.
Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE A METODIKA ................................................................................................. 9 3. TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 10 3.1 Obchodní banky.............................................................................................................. 10 3.1.1 Charakteristika obchodních bank............................................................................. 10 3.1.2 Základní funkce obchodních bank........................................................................... 11 3.1.3 Zásady činnosti obchodních bank............................................................................ 11 3.1.4 Bankovní rizika........................................................................................................ 12 3.2 Bankovní systémy .......................................................................................................... 12 3.2.1 Základní charakteristika bankovního systému......................................................... 12 3.2.2 Formy uspořádání bankovní soustavy ..................................................................... 13 3.2.3 Druhy bank .............................................................................................................. 13 3.3 Centrální banka............................................................................................................... 15 3.3.1 Postavení a cíle centrální banky............................................................................... 15 3.3.2 Bankovní regulace a dohled..................................................................................... 15 3.4 Bankovní produkty ......................................................................................................... 17 3.4.1 Charakteristické rysy bankovních produktů ............................................................ 17 3.4.2 Systematizace bankovních produktů ....................................................................... 18 3.4.2.1 Bankovní finančně úvěrové produkty ............................................................... 19 3.4.2.2 Depozitní (vkladové) bankovní produkty ......................................................... 22 3.4.2.3 Platebně zúčtovací bankovní produkty ............................................................. 24 3.4.3 Cena bankovních produktů ...................................................................................... 27 3.4.3.1 Druhy cen bankovních produktů ....................................................................... 28 3.4.3.2 Způsob stanovení ceny...................................................................................... 28 3.5 Podnik a podnikání ........................................................................................................ 29 3.5.1 Právní úprava podnikání v České republice ............................................................ 29 3.5.2 Typologie podniků................................................................................................... 30 4. PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................ 32 4.1 Porovnání nabízených bankovních produktů u vybraných bank.................................... 32 4.1.1 Základní informace o vybraných peněžních institucích .......................................... 32 4.1.1.1 Česká spořitelna, a. s. ........................................................................................ 32 4.1.1.2 Československá obchodní banka, a. s. .............................................................. 33 4.1.1.3 Komerční banka, a. s. ........................................................................................ 34 4.1.1.4 Raiffeisenbank, a. s. .......................................................................................... 34 4.1.2 Běžné účty poskytované bankami podnikatelům..................................................... 35 4.1.2.1 Česká spořitelna, a. s. ........................................................................................ 39 4.1.2.2 Československá obchodní banka, a. s. .............................................................. 40 4.1.2.3 Komerční banka, a.s. ......................................................................................... 42 4.1.2.4 Raiffeisenbank, a. s. .......................................................................................... 44 4.1.2.5 Porovnání běžných účtů pro podnikatele .......................................................... 51 4.1.3 Kontokorentní úvěry poskytované bankami podnikatelům ..................................... 55 4.1.3.1 Česká spořitelna, a. s. ........................................................................................ 57 4.1.3.2 Československá obchodní banka, a. s. .............................................................. 58 4.1.3.3 Komerční banka, a. s. ........................................................................................ 59 4.1.3.4 Raiffeisenbank, a. s. .......................................................................................... 60 4.1.3.5 Porovnání kontokorentních úvěrů pro podnikatele ........................................... 62 5. ZÁVĚR ................................................................................................................................ 63 6. POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................. 65 PŘÍLOHY
1. ÚVOD Bankovnictví
významným
způsobem
ovlivňuje
ekonomiku
země,
bez prosperujícího bankovnictví by nemohl fungovat systém platebního styku, peněžních úvěrů a vytváření rezerv peněžních prostředků. Banka disponuje majetkem, který není jejím vlastnictvím, z čehož vyplývá, že pokud nastane v podnikání banky problém, bude to mít vliv na všechny, kteří jí své peníze svěřili, stejně jako na celou ekonomiku státu. Podnikání bank, které je součástí celkového podnikatelského prostředí, je uskutečňováno za účelem dosažení zisku, stejně jako u ostatních podnikatelů a obchodních společností. V České republice působí velký počet bankovních domů. Z toho důvodu, je zde silně konkurenční prostředí v oblasti poskytování finančních služeb. V rámci konkurenčního boje se každá banka snaží přilákat nové klienty a zároveň si udržet stávající zákazníky. Proto banky musí neustále připravovat pro své klienty zajímavé novinky a inovovat již zaběhlé produkty, aby byly stále atraktivní. Současným trendem je zaměření nabízených produktů a služeb na potřeby klientů a poskytování stále většího rozsahu bankovních služeb. Téma, kterým se bakalářská práce zabývá, je velmi rozsáhlé, není mým cílem popsat ho celé do podrobností, ale je zaměřena na vybrané produkty a služby poskytované bankami podnikatelům. Práce se bude věnovat charakteristice obchodních bank, popisu základních funkcí, zásad činnosti bank a rizik, která jsou s bankovními obchody spojená, včetně zákonů, jimiž se banky musí při své činnosti řídit. V návaznosti na tyto informace práce bude charakterizovat bankovní systémy a postavení centrální banky v systému, jelikož banky podléhají bankovnímu dohledu centrální banky. Pro úplné seznámení s problematikou budou definovány úvěrové, vkladové bankovní produkty a produkty platebního styku, které obchodní banky poskytují. Banky poskytují širokou škálu služeb, pro porovnání bude zvolen běžný účet a kontokorentní úvěr. Běžné účty jsou nejvíce využívaným produktem každé banky. Kontokorentní úvěr je jedním z nejdůležitějších a nejběžnějších krátkodobých úvěrů, který dovoluje klientovi čerpat z účtu peníze i v případě, že na účtu nemá dostatečnou hotovost. Budou vybrány čtyři finanční instituce ve Znojmě, úkolem je zjistit, jaké poskytují produkty, za jakých podmínek jsou poskytovány, v jaké výši si účtují poplatky a jaké služby s nimi souvisejí. V závěru bude zhodnoceno, které z vybraných produktů jsou pro podnikatele nevýhodné a které jsou doporučeny.
8
2. CÍL PRÁCE A METODIKA Bakalářská práce se bude nejdříve věnovat systému bank, obchodní bance, úloze obchodních bank v tržní ekonomice, jejich zásadním činnostem a jejím druhům bankovních rizik, která obchodní banky nesou. Obchodní banky jsou součástí bankovního systému, proto budou uvedeny formy bankovních systémů a skupiny, do kterých se banky člení. Ze strany centrální banky podléhají obchodní banky regulaci a dohledu, z toho důvodu budou představeny cíle centrální banky a součásti systému dohledu bank. V další části bude práce zaměřena na samotné produkty obchodních bank. Bankovní produkty mají určité charakteristické rysy. Kromě toho jsou bankovní produkty členěny podle jejich odrazu v bilanci banky, což se nazývá systematizace bankovních produktů. Moderní přístup je orientován na zákazníka a bankovní produkty člení podle jejich účelu, který plní pro klienta banky, na bankovní finančně úvěrové produkty, depozitní bankovní produkty a platebně zúčtovací bankovní produkty. Systematizace bankovních produktů bude rovněž podrobněji popsána. V bankovnictví je cena poskytovaných produktů velmi důležitá, tudíž se práce bude zabývat také druhy cen a způsobu stanovení ceny bankovních produktů. Bakalářská práce je zaměřena na segment podnikatelů, proto bude popsána právní úprava podnikání v České republice, definice podnikání a bude uvedeno, podle jakých hledisek se podniky člení. Cílem bakalářské práce je vybrat čtyři peněžní ústavy, jejichž služby jsou nejčastěji nabízeny na lokálním trhu, zjistit, jaké poskytují běžné účty a kontokorentní úvěry, za jakých podmínek a s jakými službami je poskytují. Každá banka bude detailněji popsána, včetně jejích obchodních výsledků, na jakou klientelu je orientována, jaké produkty a služby nabízí a jaká je její struktura akcionářů. Nejdříve budou vysvětleny pojmy, které je třeba znát k pochopení problematiky bankovních produktů a provedena analýza nabízených produktů vybraných obchodních bank, včetně služeb, které zahrnují. Budou určena kritéria, podle kterých lze uskutečnit výběr nejvýhodnějšího produktu a dále budou uvedena fakta, která mohou tento výběr ovlivnit. V poslední části budou zvolená kritéria porovnána a vyhodnoceny nejlepší vybrané bankovní produkty. Jako podklad, sloužící ke zpracování bakalářské práce, bude použita odborná literatura, výroční zprávy, sazebníky a údaje z internetových stránek jednotlivých bank a poskytnuté informace od jednotlivých bankovních poradců a zaměstnanců České spořitelny, Československé obchodní banky, Komerční banky a Raiffeisenbanky. 9
3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Obchodní banky 3.1.1 Charakteristika obchodních bank Obchodní banky jsou ve své podstatě podnikatelské subjekty, které mají ovšem ve srovnání s podniky v jiných odvětvích ekonomiky řadu specifických rysů, projevujících se v jejich postavení a celkovém významu v ekonomice. Na činnost bank se obvykle vztahují i v mnohém odlišná pravidla oproti obecné úpravě podnikání. Základní cíl činnosti banky je však shodný jako u kteréhokoli jiného podniku, tedy maximalizace zisku. (REVENDA, 2002, s. 115) K vymezení banky se přistupuje ze dvou hledisek: -
funkční hledisko – vychází z ekonomických funkcí a činností banky,
-
právní hledisko – založeno na exaktním vymezení banky v příslušné právní normě. Z funkčního hlediska obvykle bývá banka charakterizována jako druh finančního
zprostředkovatele, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. (REVENDA, 2002, s. 115) Jiná definice banky podle Freixase a Rocheta vyjadřuje, že obchodní banka je instituce, jejíž bankovní operace se skládají z poskytování úvěrů a přijímání vkladů od různých subjektů. (FREIXAS, ROCHET, 1997, s. 1) Z právního hlediska zákon č. 21/1992 o bankách stanoví, že banky musí splňovat následující čtyři základní podmínky: 1. Jde o právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciové společnosti. 2. Přijímají vklady od veřejnosti. 3. Poskytují úvěry. 4. K výkonu bankovních činností mají bankovní licenci, kterou uděluje Česká národní banka. (REVENDA, 2002, s. 116) Prostředí pro činnost bank, bankovní prostředí, je zásadním způsobem vymezeno zákonem o bankách a dále je významným způsobem determinováno opatřeními České národní banky. (REVENDA, 2002, s. 116)
10
3.1.2 Základní funkce obchodních bank Úloha obchodních bank v tržní ekonomice založené na funkcích peněz je velmi různorodá a v mnohých směrech nezastupitelná. Banky plní celou řadu různých funkcí. Za standardní základní funkce banky lze však označit tři následující: •
finanční zprostředkování – banky provádějí finanční zprostředkování na ziskovém principu, a tudíž se snaží umísťovat získaný kapitál tam, kde přináší nejvyšší zhodnocení. Banky peníze získané od věřitelů poskytují dále dlužníkům v jiných formách, a tím dochází k transformaci kapitálu z různých hledisek. (DVOŘÁK, 1997, s. 13)
•
emise bezhotovostních peněz – jedinou institucí ve státě, která může emitovat hotovostní peníze je centrální banka. Bezhotovostní peníze, tj. peníze v podobě zápisů na bankovních účtech však mohou vytvářet i obchodní banky. (DVOŘÁK, 1997, s. 14-15)
•
provádění bezhotovostního platebního styku – banky tím, že vedou účty pro velký počet svých klientů, mohou provádět jejich vzájemné platby pouhým účetním převodem bez potřeby převodu hotovostních peněz. (DVOŘÁK, 1997, s. 16)
3.1.3 Zásady činnosti obchodních bank Obchodní banky jsou v podstatě standardními podnikatelskými subjekty, majícími ve většině zemí formu akciových společností. Za nejvýznamnější zásady jejich činnosti lze všeobecně považovat: (REJNUŠ, 2008, s. 66) •
zásadu rentability – banky jsou podnikatelskými institucemi, usilujícími stejně jako kterýkoli jiný podnikatelský subjekt o dosažení zisku. Z tohot zároveň vyplývá, že rentabilita (neboli ziskovost) je základním atributem bankovního podnikání. (REJNUŠ, 2008, s. 66)
•
zásadu likvidity – likviditu banky lze charakterizovat jako její schopnost dostát kdykoli svým závazkům, a to jak v objemové, tak i v časové struktuře. (REJNUŠ, 2008, s. 66)
•
zásadu jistoty (solventnosti) – ve srovnání s jinými podnikatelskými subjekty podstupují banky jako nejvýznamnější instituce finančního zprostředkování celou řadu specifických rizik, s nimiž se musejí vyrovnat. (REJNUŠ, 2008, s. 66) 11
3.1.4 Bankovní rizika Obchodní banky jsou při svém podnikání vystaveny různým rizikům, která je třeba brát v úvahu a řídit jejich vývoj. Nadměrné riziko ohrožuje banku, snaha o minimalizaci rizik se může projevit v nízkém zisku. Obchod, který by byl absolutně bez rizika, neexistuje, jde tedy o únosnou míru rizika. Mezi nejdůležitější druhy bankovních rizik patří: •
úvěrové riziko – je charakterizováno tím, že klient či obchodní partner nedodrží sjednané podmínky obchodu a bance tím vznikne finanční ztráta. Vyplývá z platební neschopnosti či platební nevůle dlužníků splatit závazky vůči bance. Úvěrovému riziku banka čelí prověřováním bonity svých klientů či obchodních partnerů a využíváním zajišťovacích instrumentů (ručení třetí osobou, pojištění obchodu, zástava movitých či nemovitých věcí, postoupení pohledávek apod.); (VELEK, 2000, s. 21)
•
úrokové riziko –
vyplývá z možných změn tržních úrokových sazeb a jejich
dopadu do hospodaření banky; (VELEK, 2000, s. 21) •
měnové riziko – vyplývá pro banku ze změn měnových kurzů. Riziko je tím vyšší, čím vyšší část aktiv je refinancována pasivy v jiné měně; (VELEK, 2000, s. 21)
•
likviditní riziko – souvisí s možným oslabením schopnosti banky dostát v každém okamžiku svým splatným závazkům, zejména schopnosti vyplatit v požadované formě splatné vklady klientů, resp. provést platbu z účtu klienta podle jeho příkazu; (VELEK, 2000, s. 21-22)
•
kapitálové riziko (riziko nesolventnosti) – spočívá v tom, že výše závazků banky je větší než hodnota veškerých aktiv. Tato situace se označuje jako nesolventnost banky. Nejúčinnějším prvkem ochrany před kapitálovým rizikem je dostatečná výše vlastního kapitálu. (VELEK, 2000, s. 22)
3.2 Bankovní systémy 3.2.1 Základní charakteristika bankovního systému Bankovní systém tvoří souhrn všech bank ve státě s přesně, většinou zákonně vymezenými
kompetencemi
a
s uspořádáním
(KAŠPAROVSKÁ, 2003, s. 9) 12
jejich
vzájemných
vztahů.
3.2.2 Formy uspořádání bankovní soustavy Bankovní systém může být uspořádán na různých principech. Obvykle se bankovní systémy rozdělují na: -
jednostupňové a dvoustupňové – podle toho, zda je či není institucionálně oddělena centrální banka se svými makroekonomickými funkcemi od obchodních bank;
-
systémy univerzální a oddělené – podle toho, zda je či není institucionálně odděleno obchodní a investiční bankovnictví. (REVENDA, 2002, s. 118) Jednostupňový bankovní systém – v rámci tohoto systému neexistuje centrální
banka, veškeré bankovní činnosti provádí obchodní banky (např. včetně emise hotovostního oběživa). (REVENDA, 2002, s. 119) Dvoustupňový
bankovní
systém
–
založen
na
institucionálním
oddělení
makroekonomické funkce, kterou zabezpečuje centrální banka, a mikroekonomické funkce, kterou se zabývají sítě obchodních bank. Za hlavní cíl centrální banky se obvykle považuje zabezpečování měnové stability, obchodní banky naopak provádějí svou činnost na ziskovém principu. (REVENDA, 2002, s. 119) Model univerzálního bankovnictví – založen na tom, že obchodní banky mohou poskytovat jak klasické produkty komerčního bankovnictví (zejména přijímání vkladů, poskytování úvěrů, zprostředkování platebního styku), tak i produkty investičního bankovnictví (zejména emisní obchody, obchody s cennými papíry, depotní obchody). (REVENDA, 2002, s. 119) Model odděleného bankovnictví – založen na institucionálním oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Část bank poskytuje pouze produkty komerčního bankovnictví a část bank je zaměřena na produkty investičního bankovnictví. (REVENDA, 2002, s. 119) Smíšený model – existuje určité oddělení komerčního a investičního bankovnictví, není však tak striktní jako u odděleného systému. (REVENDA, 2002, s. 119)
3.2.3 Druhy bank Jednotlivé banky se liší navzájem svým charakterem. Podle struktury bankovních služeb jsou obchodní banky členěny do skupiny: -
univerzálních bank a
-
specializovaných bank. (BARTOŠEK, FELSBERGOVÁ, 1998, s. 44) 13
Univerzální banky Charakteristické pro ně je, že nabízejí veškeré produkty komerčního i investičního bankovnictví všem typům klientů, ovšem zpravidla s výraznější orientací na podnikový sektor, střední a velké firmy (whole banking). V jejich depozitním portfoliu dominují především vklady na požádání. Velkou měrou se podílejí na realizaci platebního styku a jejich aktiva jsou tvořena především krátkodobými a střednědobými úvěry pro firemní klientelu. Velký podíl mají též na emisi bezhotovostních peněz. V posledním období je v tomto
sektoru
patrná
orientace
i
na
drobnou
klientelu
(retail
banking).
(KAŠPAROVSKÁ, 2003, s. 13)
Specializované banky V rámci univerzálního bankovnictví existují různé druhy bank, jejichž činnost se odlišuje. Tato odlišnost může mít legislativní základ (u nás samostatná právní úprava pro stavební spořitelny, úvěrová a spořitelní družstva), nebo se banky specializují pouze na určité druhy obchodů (např. pro hypoteční obchody). (VELEK, 2000, s. 20) Zpravidla se vyskytují tyto druhy specializovaných bank: •
Spořitelny – instituce, které se zaměřují na sběr vkladů a některé další služby (vedení běžných účtů, platební styk) pro drobnou klientelu. U nás nejde o zvláštní instituce se specifickou legislativní úpravou, jsou postaveny na roveň bankám, neboli se na ně vztahuje zcela stejný režim. (VELEK, 2000, s. 20)
-
Stavební spořitelny – speciální druh spořitelen, který se smí zabývat výhradně tzv. stavebním spořením. Přijímají účelové vklady a poskytují účelové stavební úvěry z těchto zdrojů. Podnikání stavebních spořitelen je upraveno speciálním zákonem (u nás zákon 96/1993 o stavebním spoření). (DVOŘÁK, 1997, s. 49-50)
•
Spořitelní a úvěrová družstva – zpravidla malé banky založené na družstevních principech. Jejich činnost mívá speciální právní úpravu (u nás od 1. 1. 1996 podle zákona
87/1995
o
spořitelních
a
úvěrních
družstvech).
Jejich
aktivita
je deklarována jako poskytování bankovních služeb členům. (VELEK, 2000, s. 20-21) •
Hypoteční banky – specializují se na získávání zdrojů emisí vlastních hypotečních zástavních listů a na druhé straně na poskytování tzv. hypotečních úvěrů, tj. úvěrů zajištěných stanoveným způsobem zástavním právem na nemovitost. (VELEK, 2000, s. 21)
14
3.3 Centrální banka 3.3.1 Postavení a cíle centrální banky Česká národní banka je ústřední (centrální) bankou České republiky, zřízenou zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka: •
určuje měnovou politiku,
•
vydává bankovky a mince,
•
řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank,
•
vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled,
•
jako ústřední banka poskytuje Česká národní banka bankovní služby pro stát a veřejný sektor. (O ČNB, 2010, online)
3.3.2 Bankovní regulace a dohled Bankovní regulaci lze chápat jako stanovení pravidel (zákonů, nařízení, opatření, vyhlášek atd.), které upravují vznik, činnost, působnost a zánik bankovních institucí v dané ekonomice. (NEHYBOVÁ, 1999, s. 6, REGULACE A DOHLED NAD BANKAMI) Dohled nad bankami (supervize) představuje kontrolu dodržování těchto pravidel a následné uplatňování sankcí, s cílem upevnit peněžní a tržní disciplínu a zvyšovat kvalitu řízení finančních procesů a rizik z nich vyplývajících. (NEHYBOVÁ, 1999, s. 6, REGULACE A DOHLED NAD BANKAMI) Regulace bankovního systému centrální bankou a dohled nad ním jsou jednak podmíněné její funkcí banky bank a jednak souvisejí s výkonem měnové politiky. Proto je také ve všech vyspělých ekonomikách centrální banka buď hlavní (jedinou) institucí, která reguluje a dohlíží, nebo se alespoň regulace a dohledu účastní společně s dalšími institucemi. (REVENDA, 2002, s. 321)
15
Součásti systému regulace a dohledu bank V tržních ekonomikách se systémy regulace a dohledu bank opírají o čtyři součásti: 1. Stanovení podmínek pro přidělení bankovní licence – tyto podmínky prověřují centrální banky, někdy ve spolupráci s některými ministerstvy, především s ministerstvem financí; (REVENDA, 1999, s. 122) 2. Stanovení a prověřování základních povinností bank. Mezi základní povinnosti bank patří dodržování stanovených pravidel: •
kapitálové přiměřenosti – představuje mininální míru solventnosti banky. Je vyjádřena jako poměr kapitálu banky k rizikově váženým aktivům, což jsou jednotlivá aktiva banky vynásobená odpovídající rizikovou vahou v závislosti na stupni úvěrového rizika; (REVENDA, 1999, s. 479)
•
přiměřenosti likvidity – likvidita vyjadřuje schopnost dostát svým závazkům v době jejich splatnosti. Podstatou je vztah mezi optimální strukturou aktiv a pasiv z pohledu doby jejich splatnosti jako základního kritéria; (PÁNEK, 2005, s. 26)
•
úvěrové angažovanosti – limity úvěrů poskytovaných obchodními bankami jednomu klientovi nebo skupině navzájem propojených klientů. Další limity jsou stanoveny ve vztahu k akcionářům bank, členům vedení banky, členům statutárních orgánů a zaměstnancům. Limitovány jsou rovněž úvěry poskytované ústředím banky svým pobočkám a dceřiným společnostem; (PÁNEK, 2005, s. 26)
•
tvorby povinných minimálních rezerv;
•
poskytování informací – povinnost banky poskytovat požadované informace orgánům bankovního dohledu je základním předpokladem možností dohledu nad bankami; (PÁNEK, 2005, s. 26-27)
•
ochrany před nelegálními praktikami prováděnými bankami nebo jejich prostřednictvím, zejména v oblastech tzv. praní špinavých peněz;
•
v dalších oblastech podle zákona nebo vyhlášek institucí regulace bank;
3. Povinné pojištění vkladů v bankách – v případě úpadku banky představuje částečné či plné kompenzování ztráty vkladatelů, na jejichž vklady se pojištění vztahuje; (REVENDA, 1999, s. 506) 4. Úvěry věřitele poslední instance – jde o úvěrovou pomoc obchodním bankám, ve výjimečných případech může jít o nenávratné poskytnutí prostředků, při jejich finančních obtížích poskytovanou centrální bankou nebo institucí k tomu pověřenou. (PÁNEK, 2005, s. 28) 16
3.4 Bankovní produkty 3.4.1 Charakteristické rysy bankovních produktů Bankovnictví můžeme zařadit do sféry služeb nemateriální povahy, protože pro naprostou většinu bankovních služeb je charakteristickým rysem to, že pro jejich hodnotu jsou naprosto rozhodující nemateriální faktory a vliv materiální části je zcela irelevantní. Jednotlivé služby, které mohou banky samostatně nabízet svým klientům a zpravidla za úplatu provádět, se označují jako bankovní produkty. (DVOŘÁK, 2005, s. 252) I když se mohou jednotlivé produkty navzájem výrazně odlišovat, můžeme za jejich společné relevantní rysy považovat: •
nemateriální (nehmotný) charakter – z nemateriálního charakteru vyplývají pro bankovní produkty tři významné vlastnosti: - nejsou skladovatelné – to znamená, že není možné žádné předzásobení
ze strany banky. S tím souvisí i to, že pouze u některých produktů lze oddělit „vyhotovení“ daného produktu a jeho distribuci; - nejsou abstraktní – jinak řečeno nejsou viditelné, a proto je pro úspěšnou činnost banky zapotřebí kvalitní reklama a poradenská činnost, pomocí které banka své produkty představí, vysvětlí jejich přednosti a možnosti využití; - nejsou patentovatelné – to znamená, že bankovní produkty obvykle nelze patentově chránit. (DVOŘÁK, 2005, s. 252-253) •
dualismus – je charakteristický pro většinu peněžních činností včetně bankovních produktů. Podstatou dualismu je to, že jednotlivé produkty jsou spojením hodnotové a věcné stránky. Hodnotová stránka bankovního produktu je dána jeho finančním objemem (např. objemem úvěru, vkladu, bankovního převodu) a měříme ji v peněžních jednotkách. Věcná stránka je charakterizována jako výsledek působení personálních, technických a materiálních faktorů a můžeme ji vyjadřovat počtem jednotlivých produktů (např. počet úvěrových případů, vkladů, bankovních převodů). (DVOŘÁK, 2005, s. 253)
•
vzájemná propojenost a podmíněnost – vyplývá na jedné straně z vlastní podstaty některých produktů, kdy jeden nemůže fungovat bez druhého (banka např. nemůže provádět bezhotovostní platební styk, aniž by vedla svým klientům běžné účty). 17
Na druhé straně spočívá ve vědomém propojování některých produktů s cílem nabídnout klientovi lepší služby (např. automatické uložení prostředků na běžném účtu do výnosnějších forem, pokud stav na účtu přesáhne dohodnutou výši). (DVOŘÁK, 2005, s. 253)
3.4.2 Systematizace bankovních produktů Systematizace bankovních produktů není vzhledem k jejich velkému počtu a značné různorodosti jednoduchou záležitostí. V odborných publikacích i bankovní praxi se lze setkat s celou řadou přístupů k členění bankovních produktů, které se vzájemně liší volbou kritérií, podle nichž se systematizace provádí. (REVENDA, 2002, s. 131) Klasický přístup členění bankovních produktů je založen na jejich odrazu v bilanci banky. Rozděluje bankovní obchody na: (REVENDA, 2002, s. 131) a) Aktivní bankovní obchody – odrážejí se v aktivech bilance banky. Banka při nich vystupuje v postavení věřitele, vznikají jí pohledávky nebo vlastnická práva; b) Pasivní bankovní obchody – nacházejí svůj odraz v pasivech banky. Jde zejména o obchody, při nichž banka získává úvěrem cizí zdroje (příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů apod.). Bance při těchto obchodech vznikají závazky; c) Neutrální bankovní obchody – při nichž se banka nestává věřitelem ani dlužníkem, a proto se tyto obchody nezobrazují v bilanci banky. Obchody, které pro banku představují možný budoucí závazek (vystavení akreditivu, poskytnutí záruky), musejí banky vykázat pod bilancí. (VELEK, 2000, s. 22) Moderní přístupy k systematizaci bankovních produktů se orientují na zákazníka, rozeznávají produkty podle účelu, který produkt plní pro klienta banky. Podle tohoto přístupu lze rozdělit bankovní produkty do tří základních skupin: a) Bankovní finančně úvěrové produkty – umožňují klientům získat finanční prostředky od banky; b) Depozitní (vkladové) bankovní produkty – představují pro klienty možnost finančního investování; c) Platebně zúčtovací bankovní produkty – umožňují klientům provádět platební a zúčtovací styk prostřednictvím banky. (VELEK, 2000, s. 22)
18
3.4.2.1 Bankovní finančně úvěrové produkty Poskytování úvěrů a další formy financování patří mezi nejdůležitější obchody komerčních bank. Banky poskytují celou řadu úvěrů, které se vzájemně odlišují řadou charakteristik. Sestavit přehled všech v praxi se vyskytujících úvěrů je takřka nemožné, zaměřím se proto na základní formy úvěrů. (REVENDA, 2002, s. 136) Bankovní produkty, jejichž prostřednictvím banky kryjí finanční potřeby svých klientů, můžeme rozdělit do tří základních skupin: •
Peněžní úvěry – znamenají skutečné poskytnutí likvidních peněz někdy hotovostní, obvykle však v bezhotovostní podobě. Klient musí v dohodnuté lhůtě splatit přijatý úvěr, včetně úroků. Tyto úvěry se z hlediska banky přímo odrážejí v její bilanci, a tedy přímo ovlivňují její likviditu.
•
Závazkové úvěry a záruky – ty naopak neznamenají pro klienta bezprostřední získání likvidních prostředků. Banka se pouze v určité formě zaručuje za svého klienta a zavazuje se splnit jeho závazek, pokud tak klient neučiní sám.
•
Alternativní formy financování – ty lze charakterizovat jako produkty, které umožňují klientům získat finanční prostředky za určitých specifických podmínek. K nejvýznamnějším patří faktoring a forfaiting. (REVENDA, 2002, s. 137)
Peněžní úvěry Bankovní úvěry můžeme rozdělit podle různých hledisek, která mají význam při stanovení podmínek poskytnutí úvěru. Z hlediska dlužníka – dělíme úvěry na: -
Komerční úvěry - poskytované podnikatelským subjektům a
-
Spotřební úvěry - poskytované fyzickým osobám ve formě půjčky. Spotřebními úvěry se v bakalářské práci nebudu dále zabývat, protože práce je zaměřena na podnikalské subjekty. (ŠEVČÍK, 2002, s. 72)
Komerční krátkodobé úvěry: •
Kontokorentní úvěr – úvěr využívaný ke krytí finančních potřeb klienta způsobených nesouladem příjmů a výdajů. Je poskytován na kontokorentním účtu, což je v podstatě běžný účet s možností přechodů z kreditního zůstatku do debetní strany účtu. (PÁNEK, 2001, s. 8) 19
•
Směnečné úvěry – jsou úvěry založené na vlastnostech směnky. Směnečné bankovní úvěry jsou:
-
Eskontní úvěr – představuje nákup směnky (eskont) od jejího majitele, bankou (věřitel), před dobou její splatnosti se srážkou (diskontem – úrok za dobu od data nákupu do data splatnosti směnky).
-
Akceptační úvěr – používá se v situacích, kdy klient banky není pro svého dodavatele buď dostatečně známý, nebo se mu nejeví jako dostatečně důvěryhodný. Banka akceptuje cizí směnku, kterou na ni vystavil její klient potřebující krátkodobý úvěr. Z toho vyplývá, že v daném okamžiku mu neposkytuje žádné peněžní prostředky, ale pouze se za jeho směnku zaručuje, čímž přijímá úlohu hlavního směnečného dlužníka. Tím činí předmětnou směnku důvěryhodnější a tudíž lépe obchodovatelnou, za což si účtuje tzv. akceptační provizi. Výstavce směnky je povinen složit před její splatností na svůj účet u akceptující banky směnečnou částku, přičemž případné nesplnění závazku nemá vliv na včasné uhrazení směnky bankou. (REJNUŠ, 2008, s. 74)
•
Ručitelský (avalový) úvěr – založen na zapůjčení kreditu, dobrého jména banky. Banka přebírá záruku za směnečný závazek svého klienta. Zaručuje se, že vystavená směnka bude bankou proplacena, pokud hlavní dlužník, její klient, ve stanoveném termínu nezaplatí. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 159)
•
Lombardní úvěr – podstatou úvěru je zajištění úvěru zástavou, a to movitou, tržně obchodovatelnou věcí nebo právem. Lombardní úvěr je na pevnou částku s určitou dobou splatnosti proti zástavě. (ŠEVČÍK, 2002, s. 80)
•
Revolvingový úvěr – úvěr poskytovaný bankou opakovaně (úvěrový limit je v časových intervalech pravidelně obnovován) k financování provozních potřeb. (ŠEVČÍK, 2002, s. 81)
Sřednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry: •
Emisní půjčka – jedná se o úvěr poskytnutý na základě odkoupení dluhopisu, které dlužník (podnik, banka, stát) emituje za účelem opatření finančních zdrojů. Dluhopisy jsou cenné papíry, kterými se emitent (dlužník), zavazuje splatit přijatý úvěrový obnos a vyplatit úroky z něho v daných termínech. (ŠEVČÍK, 2002, s. 81)
•
Konsorciální úvěr – poskytován společně – podílově s jinými bankami sdruženými v konsorciu. Konsorciální úvěr je nutný tehdy, když daný úvěr není banka samostatně ochotna nebo schopna půjčit. Takové úvěry se poskytují klientům, 20
jejichž potřeba financování je příliš velká, takže ji nelze pokrýt jedinou bankou bez ohrožení jejího úvěrového portfolia. (BARTOŠEK, FELSBERGOVÁ, 1998, s. 127) •
Veřejný úvěr – banka vystupuje jako instituce pověřená poskytováním úvěrů ze zdrojů třetího subjektu. Banka jako pověřenec poskytuje finanční prostředky veřejné instituce nebo státu formou úvěru vybranému ekonomickému subjektu a/nebo na přesně stanovený účel. Jde o veřejné úvěry, které banka spravuje na základě pokynů zmíněné veřejné instituce. (BARTOŠEK, FELSBERGOVÁ, 1998, s. 127-128)
•
Hypoteční úvěr – určený pro financování nákupu, výstavbu nebo rekonstrukci nemovitostí různých subjektů (domácností a podniků). Je vázaný na zástavu nemovitosti a hypoteční zástavní listy s dlouhou dobou splatnosti. (ŠEVČÍK, 2002, s. 84)
Závazkové úvěry a záruky •
Akceptační úvěr – úvěr je druhem závazkového úvěru a banka na základě směnky garantuje úhradu určitého závazku klienta. (ŠEVČÍK, 2002, s. 88)
•
Ručitelský (avalový) úvěr – banka vystupuje ve formě ručení k úhradě závazku klienta. (ŠEVČÍK, 2002, s. 88)
•
Různé formy bankovních záruk – bankovní záruka představuje písemný závazek banky k úhradě peněžní částky dle obsahu a podmínek záruční listiny. K peněžnímu plnění dochází po písemném sdělení věřitele. Bankovní záruka je časově omezená. (ŠEVČÍK, 2002, s. 88)
Alternativní formy financování •
Faktoring – způsob, jakým je možné financovat své krátkodobé pohledávky. Faktoringové společnosti nebo banky odkupují obchodní pohledávky, resp. poskytují majiteli pohledávky úvěr, aniž by požadovaly nějaké další garance (např. směnky). Tento odkup pohledávek funguje bez možnosti postihu (bez regrese) na původního majitele (riziko nezaplacené pohledávky na sebe bere faktoringová společnost) nebo s možností postihu na původního majitele (riziko nezaplacení zůstává na původním majiteli). Forma s postihem je více obvyklá. U faktoringu je běžná hromadnost operací. (MEJSTŘÍK, PEČENÁ, 2008, s. 360) 21
•
Forfaiting – znamená odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek tuzemskou či zahraniční bankou nebo speciálním ústavem (forfaitérem), bez možnosti zpětného postihu vývozce (věřitele) při nezaplacení pohledávky. Forfaiting se uskutečňuje zpravidla individuálně. (PÁNEK, 2001, s. 26)
•
Leasing – leasing je pronájem investičních zařízení, předmětů dlouhodobé spotřeby nebo jiných předmětů sjednaný mezi pronajímatelem a nájemcem (uživatelem), kdy právo užívat předmět má nájemce za platby nájemného. (PÁNEK, 2001, s. 27)
•
Projektové financování – realizuje se v případě velkých a finančně náročných investičních projektů. Projektové financování znamená využití přírodních zdrojů nebo rozvoje jiných aktiv, přičemž sponzoři projektu (akcionáři) založí projektovou firmu vkladem kapitálu za účelem finanční kontroly projektovaných aktiv. (ŠEVČÍK, 2002, s. 112)
•
Rizikový kapitál – umožňuje financování rizikových, ale potenciálně velmi ziskových projektů. Fond rizikového kapitálu investuje bez majetkových záruk, na omezenou dobu, většinou do malých firem s vysokým potenciálem růstu a podílí se na hospodářském výsledku daných firem. (NEHYBOVÁ, 1999, s. 115)
3.4.2.2 Depozitní (vkladové) bankovní produkty Z hlediska banky představují vkladové produkty formy získávání cizího kapitálu, banka při nich vystupuje v pozici dlužníka a odrážejí se na straně pasiv bankovní rozvahy. Získávání úvěrových finančních zdrojů banky provádějí prostřednictvím celé řady různých produktů. Za základní formy lze považovat: -
přijímání vkladů v podobě vkladů na viděnou, termínovaných a úsporných vkladů,
-
emise bankovních dluhopisů, které zahrnují různé typy dluhových papírů lišících se z hlediska splatnosti, způsobu úročení, obchodovatelnosti atd.,
-
speciální depozitní produkty, které jsou upraveny speciálním režimem, jedná se o stavební spoření a emisi hypotečních zástavních listů. (DVOŘÁK, 1997, s. 167)
K nejvýznamnějším produktům patří: •
Vklady na viděnou (vklady na požádání, běžné vklady, vista vklady) – jsou vklady na běžných účtech fyzických a právnických osob, kontokorentních účtech 22
a žirových účtech. Vklady na viděnou jsou ihned splatné vklady, k dispozici s nimi neexistuje pro majitele žádné omezení. Charakteristickým pro tyto vklady je (téměř) denně jiný zůstatek. Slouží především k realizaci platebního styku mezi bankovními klienty. (KAŠPAROVSKÁ, 2003, s. 64) •
Termínované vklady – jsou vklady na pevnou (výše vkladu se během jeho trvání nemění) a zpravidla větší částku, kterou klient ukládá u banky za účelem vyššího úrokového výnosu s tím, že se po sjednanou dobu dobrovolně vzdává možnosti disponovat s vkladem. (DVOŘÁK, 1997, s. 170)
•
Úsporné vklady (spořící) – jsou pravidelné vklady na úsporných (spořících) účtech, proti nimž je vystaven bankou doklad, zpravidla vkladní knížka. Dispozice s vkladem je možná po předložení tohoto dokladu. Jejich majitelé vytvářejí úspory na budoucí očekávané či předpokládané vyšší výdaje, které nemohou jednorázově uskutečnit ze svých běžných příjmů. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 110)
•
Vkladové listy a bankovní dluhopisy – tyto cenné papíry vydávají banky s cílem získání dlouhodobějších finančních zdrojů na pevně stanovenou dobu k pokrytí svých aktivních obchodů. Mohou se vyskytovat v různých druzích (depozitní certifikáty, vkladové listy, bankovní směnky) a formách (listinné, zaknihované) s různou dobou splatnosti (1 měsíc až několik let) a s různou převoditelností (na jméno, na řad, na majitele). (PÁNEK, 2001, s. 49)
•
Stavební spoření – znamená pravidelné měsíční ukládání úspor klientů, účastníků stavebního spoření, jimiž mohou být osoby fyzické i právnické. Fyzickým osobám je poskytován příspěvek, tzv. státní podpora. Účastníci stavebního spoření mají možnost získat nízce úročený úvěr na financování nákupu či rekonstrukce bydlení. (BARTOŠEK, FELSBERGOVÁ, 1998, s. 154)
•
Hypoteční zástavní listy – obchodní banky mající od centrální banky licenci na poskytování hypotečních úvěrů, emitují tento speciální druh dluhopisů. Výnos z prodeje hypotečních zástavních listů může banka použít pouze na poskytnutí hypotečních úvěrů. Hypoteční zástavní listy jsou kryty zástavním právem na nemovitosti, tato práva mají přednost před ostatními právy, z tohoto důvodu jsou bezpečným cenným papírem. (PÁNEK, 2001, s. 50)
•
Pojištění vkladů – podstatou je záruka určitého fondu, že klient – majitel vkladu bude v případě bankrotu banky a její neschopnosti vyplatit vklady, odškodněn z tohoto fondu. (DVOŘÁK, 1997, s. 180) 23
3.4.2.3 Platebně zúčtovací bankovní produkty Realizace platebního styku patří k jedné z nejdůležitějších aktivit bank ve vyspělé tržní ekonomice. V rámci platebního styku dochází k převodu peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty, fyzickými i právnickými osobami, a to nejen v rámci jednoho státu, ale i ve vztahu k zahraničí. Platební styk lze posuzovat dle různých hledisek. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 214)
1. Rozdělení platebního styku z hlediska formy použitých platebních prostředků: -
Hotovostní platební styk – jedná se o všechny peněžní pohyby, které jsou realizovány použitím hotovostních forem peněz (bankovek a mincí),
-
Bezhotovostní platební styk – zahrnuje ty peněžní pohyby, které jsou realizovány prostřednictvím bezhotovostních peněz. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 216)
2. Rozdělení platebního styku podle teritoria: -
Tuzemský platební styk – realizuje se mezi subjekty v rámci národní ekonomiky a zpravidla v tuzemské měně,
-
Zahraniční platební styk – zahrnuje realizaci plateb do zahraničí, resp. ze zahraničí, včetně plateb prováděných tuzemskými subjekty v zahraničí. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 216)
Hotovostní platební styk Jednotlivé ekonomické subjekty buď ukládají své hotové peníze na své účty u bank, nebo provádějí i výběr ze svých účtů, tzn. že převádějí své bezhotovostní peníze na hotovost. Tyto operace probíhají v bankách prostřednictvím pokladen a jsou označovány jako pokladní operace. Klient může své hotové peníze uložit na svůj bankovní účet buď prostřednictvím pokladny v bance v době pokladních hodin, nebo může využít služeb nočního trezoru mimo pokladní hodiny. Při výběru hotovosti z bankovního účtu může klient využít buď pokladny v bance nebo provést výběr pomocí platební karty z bankomatu. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 217-218)
24
Bezhotovostní platební styk Podmínkou bezhotovostního platebního styku je existence kontokorentního, běžného nebo jiného účtu pro platební styk. V bankách tyto účty slouží nejen platebnímu styku, ale i dalším zúčtovacím operacím (úvěry, obchody s CP). Příkazy k pohybu peněžních prostředků na běžných účtech mohou podávat pouze majitelé účtů a osoby, které mají dispoziční právo k těmto účtům. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 219) Pokud plátce a příjemce jsou klienty jedné banky, platba proběhne na účtech obou klientů současně, kdy banka zatíží účet plátce a peněžní prostředky připíše ve prospěch účtu příjemce. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 219) Jiná situace je, pokud plátce a příjemce jsou klienty různých bank. V tomto případě musí nejprve dojít k zúčtování mezi bankami, které může být realizováno dvěma způsoby. a) Zúčtování mezi bankami realizované prostřednictvím korespondentských účtů bank - korespondentská banka je banka, která pro naši banku vede účet nebo naopak naše banka vede účet pro tuto banku. Banky si vzájemně otevírají účty a vytvářejí tzv. síť obchodního spojení. V praxi není možné, aby každá banka měla spojení s ostatními bankami. Proto v řadě případů probíhá platba nepřímo, tedy prostřednictvím jiné banky, a tento řetězec korespondentských bank, který vede k cílové bance, se označuje jako platební cesta. Tento systém se používá především v zahraničním platebním styku. Korespondentské účty nejsou zpravidla úročeny. Účty, prostřednictvím kterých se realizuje platební styk mezi bankami, se označují jako korespondentské účty. Korespondentské účty existují ve dvou formách: -
Nostro účet – tj. účet, který má (naše) banka otevřený u jiné banky
-
Loro účet – tj. účet, který (naše) banka vede pro jinou banku. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 219-220)
b) Zúčtování mezi bankami realizované prostřednictvím clearingového centra – clearing znamená vzájemné zúčtování pohledávek a závazků zúčastněných prostřednictvím clearingové banky, kde má každá banka veden svůj účet. Jednotlivé zúčastněné banky neprovádějí platební styk přímo navzájem mezi sebou. Tento systém je využíván v tuzemském platebním styku. Clearingové centrum bylo vytvořeno v r. 1991 v centrální bance, ale svoji činnost zahájilo až 9. 3. 1992. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 220)
25
Mezi produkty platebního styku bank patří: •
Bankovní převody (hladké platy):
-
Příkaz k úhradě – představuje příkaz plátce bance, aby provedla platbu zaplacením (převedla z jeho účtu) určitou částku ve prospěch třetí osoby (příjemce platby). (ŠEVČÍK, 2002, s. 128) Příkazy členíme podle počtu plateb na jednotlivé (obsahem je jedna platba) a hromadné (zahrnuje všechny platby klienta k jednomu dni určené odlišným příjemcům plateb). A podle toho kolikrát má být platba provedena členíme příkazy na jednorázové a trvalé (slouží k zadání pravidelně se opakujících plateb určených stále stejnému příjemci. (KAŠPAROVSKÁ, 2003, s. 79)
-
Příkaz k inkasu – představuje opačný proces než příkaz k úhradě. Příjemce platby dává bance příkaz k inkasu, aby na jeho účet byl připsán příslušný obnos. Banka příjemce požádá banku plátce o provedení inkasa z účtu plátce. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 223)
•
Šeky – šek je cenný papír, obsahující bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, zaplatit z jeho účtu oprávněnému majiteli šeku na šeku uvedenou částku. Použití šeků a jejich náležitosti upravuje v České republice zákon č. 191/1950 směnečný a šekový. (PÁNEK, 2001, s. 55)
•
Směnky –
směnka je cenný papír splňující zákonem předepsané náležitosti,
na kterém se určitá osoba (výstavce směnky) sama zavazuje (u vlastní směnky), resp. přikazuje jiné osobě (u cizí směnky) zaplatit oprávněnému majiteli směnky uvedenou směnečnou sumu. (NEHYBOVÁ, 1999, s. 25) •
Dokumentární platby
-
Dokumentární akreditiv – je písemný závazek banky vystavený na základě žádosti jejího klienta (příkazce, kupujícího), že poskytne třetí osobě nebo na její řad (pověřenému, prodávajícímu), určité plnění, jestliže budou do určité doby splněny akreditivní podmínky. (NEHYBOVÁ, 1999, s. 44)
-
Dokumentární inkaso – příkazce (prodávající, dodavatel) dává příkaz své bance (vysílající banka), aby pro něj sama, či prostřednictvím své korespondenční banky (inkasní banka) inkasovala od kupujícího (odběratele) určitou peněžní částku nebo jiné plnění proti předání dokumentů. (DVOŘÁK, 1999, s. 403)
•
Elektronické bankovnictví – cílem je zvýšení kvality služeb klientů bank možností vzdáleného a nepřetržitého přístupu k bankovním produktům, zrychlení průběhu bankovních obchodů a snižování nákladů banky při obsluze svých obchodních
26
partnerů. Prostředky elektronického bankovnictví jsou: (PÁNEK, 2001, s. 64) -
Telefonní bankovnictví (phonebanking) – komunikace probíhá mezi subjekty a bankou prostřednictvím telefonu s tónovou volbou s automatem nebo operátorem. Pro spojení je třeba sdělit sjednaný PIN a heslo. (PÁNEK, 2001, s. 65)
-
Homebanking – tato forma e-bankovnictví je vhodná nejen pro velké organizace, ale i pro soukromé osoby. Banka je spojena s klientem přes počítač s modemem s telefonní přípojkou a příslušným softwarovým vybavením. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 233)
-
GSM banking – klient používá mobilní telefon a systém krátkých SMS zpráv, prostřednictvím kterých posílá do banky žádosti o informace, resp. pokyny na realizaci operací. Odpověď z banky se vrací ve formě SMS zpráv. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 234)
-
WAP banking – umožňuje propojení mobilního telefonu podporujícího službu WAP s vybranými stránkami Internetu, jejich prohlížení prostřednictvím displeje mobilního telefonu a získávání informací. (PÁNEK, 2001, s. 66)
-
Interntet banking – umožňuje uživateli vzájemnou komunikaci s bankou prostřednictvím internetu, bez nutnosti použití speciálního zařízení nebo software, postačující je internetový prohlížeč s připojením k Internetu. (PÁNEK, 2001, s. 66)
•
Platební karty – představují instrument bezhotovostního platebního styku, využívaný především spotřebitelským sektorem. Držitelem platebních karet mohou být fyzické i právnické osoby. Právnické osoby využívají druhy karet označovaných tzv. Business Card, které jim umožňují pohodlné hrazení většinou cestovních výloh. (LANDOROVÁ, JÁČOVÁ, 2002, s. 236)
3.4.3 Cena bankovních produktů Cena bankovních produktů je výsledkem cenové politiky banky, kam můžeme zahrnout veškerá rozhodnutí banky týkající se ceny stávajících i nově zaváděných produktů. Za hlavní cíl cenové politiky banky je možno považovat stanovení takových cen bankovních produktů, které by: •
znamenaly dostatečnou rentabilitu banky,
•
znamenaly udržení, event. zlepšení konkurenčního postavení na bankovním trhu ve srovnání s ostatními bankami,
•
odrážely nákladovost banky a jejích útvarů spojených s daným produktem (popř. 27
až nákladovost jednotlivých produktů), její kapacitní, kapitálové, likviditní a jiné možnosti. (DVOŘÁK, 1997, s. 56)
3.4.3.1 Druhy cen bankovních produktů Ceny bankovních produktů se mohou vyskytovat v radě různých forem, přesto lze za základní druhy cen bankovních produktů považovat: •
úroky – cena za zapůjčení peněz bankou;
•
provize a prémie – cena za poskytnutí takového produktu bankou, kde banka na sebe přebírá určité riziko (např. záruční provize za poskytnutí bankovní záruky, prémie za prodej opce),
•
přímé poplatky – cena za určitý bankovní produkt, s kterým jsou pro banku spojeny určité náklady, nejsou však spojeny pro banku přímo s převzetím rizika, jsou explicitně přímo vyčísleny (např. poplatky za vedení účtu, za zprostředkování prodeje cenného papíru),
•
nepřímé poplatky – jsou cenou za poskytnutí produktu bankou, kdy banka nepřebírá riziko, avšak nejsou explicitně přímo pro klienta vyjádřeny jako samostatný poplatek, ale jsou ,,skryty v jiné ceně“ (např. připsání peněz na účet klienta s pozdější valutou, oproti dnu, kdy banka peníze získala). (DVOŘÁK, 1999, s. 139)
3.4.3.2 Způsob stanovení ceny Pro stanovení výsledné ceny bankovního produktu (služby) je zapotřebí stanovit bázi, ke které se bude cena vztahovat. V úvahu přicházejí následující možnosti (mohou se i vzájemně kombinovat): •
hodnotový objem – cena je stanovena jako cena za hodnotovou jednotku (např. jednu korunu), celková cena je potom dána součinem jednotkové ceny a hodnotového objemu daného produktu;
•
jednotlivý produkt, resp. činnost banky – cena je stanovena paušálně na jednotkový dílčí produkt, resp. činnost banky. Výsledná cena je potom dána součinem jednotkové ceny a počtem (četností) těchto jednotkových produktů skutečně využívaných klientem (např. poplatek za provedení platebního příkazu, za výběr hotovosti z bankomatu apod.);
•
hodnotový výsledek – cena je stanovena jako funkce dosaženého výsledku 28
sjednaného obchodu (např. cena stanovená procentem z docíleného zisku z prodeje cenných papírů); •
čas – cena je stanovena jako cena za časovou jednotku, výsledná cena je potom dána součinem jednotkové ceny a délkou časového období, po které byl daný produkt (služba) využíván. (DVOŘÁK, 2005, s. 258-259)
3.5 Podnik a podnikání 3.5.1 Právní úprava podnikání v České republice Právní rámec podnikání je v České republice tvořen především dvěma základními právními předpisy, obchodním zákoníkem, který určuje obecné právní poměry podnikání a živnostenským zákonem, který upravuje podmínky podnikání živnostenského. Podnikání ale není vymezeno pouze těmito normami, podnikatel je při své činnosti vázán povinnostmi pramenícími z mnoha rozličných právních předpisů. (KOLÁŘ, 2006, s. 256) Definici podnikání lze nalézt v obou základních právních předpisech podnikání upravujících – obchodním zákoníku i živnostenském zákoně. (KOLÁŘ, 2006, s. 257) Dle § 2 obchodního zákoníku je podnikáním soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. (KOLÁŘ, 2006, s. 257) Obchodní zákoním vedle podnikání vymezuje také pojem podnikatele a podniku. Dle § 2 odst. 2 obchodního zákoníku je podnikatelem: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. (KOLÁŘ, 2006, s. 258) Podle § 5 obchodního zákoníku je podnikem rozuměn souhrn hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku, nebo které vzhledem ke své povaze mají k tomuto účelu sloužit. (KOLÁŘ, 2006, s. 258)
29
3.5.2 Typologie podniků V podnikové praxi existuje velké množství odlišných forem podnikání. Podniky lze členit z mnoha hledisek: a) podle velikosti, b) podle předmětu činnosti (podniky průmyslové, obchodní, zemědělské, služeb, atd.), c) podle právní formy (obchodní společnosti, družstva, státní podniky, živnosti atd.); právní forma je organizační podoba podniku, ve které je rozhodujícím kritériem forma vlastnictví. (KOLÁŘ, 2006, s. 258-259)
Podniky podle velikosti Podle velikosti lze podniky členit na velké, střední a malé, případně podrobněji do velikostních tříd. Kritériem třídění je počet zaměstnanců, velikost obratu, velikost kapitálu nebo zisku. (SYNEK, 2006, s. 81) V rozvinutých ekonomikách představují malé a střední podniky téměř 90 % z celkového počtu podniků. Podíl této velikostní skupiny na celkové zaměstnanosti se zde pohybuje mezi 50-70 %, na tvorbě hrubého národního důchodu 30-70 % apod. (SYNEK, 2006, s. 346) Doporučení Komise Evropské unie 2003/61/EC z 6. 5. 2003 člení podniky podle čtyř kritérií: počet zaměstnanců, roční tržby, resp. příjmy (podle toho, zda subjekt vede účetnictví či daňovou evidenci), hodnota aktiv, resp. majetku (v závislosti na užití účetní soustavy), nezávislost. Tou se rozumí fakt, že více než 25 % podílu na hlasovacích právech či na základním kapitálu nemá podnik, který nepatří do kategorie malých a středních podniků. Třídění firem touto metodou je následující: a) mikrofirma – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil. EUR, b) malá firma – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. EUR, aktiva do 10 mil. EUR,
c) střední firma – do 250 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 43 mil. EUR. (VEBER, 2008, s. 19)
Banky působící v ČR zpravidla považují za horní hranici pro malé a střední podniky roční obrat nepřesahující 300 mil. Kč. (SYNEK, 2006, s. 348)
30
Podniky podle právní formy V ekonomické teorii základním třídícím znakem podniků je obvykle právní forma podnikání. Obchodní zákoník připouští následující právní formy podnikání: podnikání fyzických osob a podnikání právnických osob. (SYNEK, 2006, s. 72) Podnik fyzické osoby je vlastněn jednou osobou a má obvykle formu živnosti. Pojem živnosti je vymezen v § 2 živnostenského zákona totožně s obecnou definicí podnikání, ale vztahuje se pouze k aktivitám náležejícím do působnosti živnostenského zákona. Aby se jednotlivec mohl stát živnostníkem, musí splňovat řadu podmínek vyplývajících ze zákona. Z hlediska odborné způsobilosti rozděluje živnostenský zákon živnosti na ohlašovací a koncesované. (KOLÁŘ, 2006, s. 262) Obchodní zákoník definuje obchodní společnosti jako právnické osoby založené za účelem podnikání, které se zapisují do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník vymezuje obecná pravidla existence obchodních společností a jejich jednotlivé právní formy. Obchodní společnosti můžeme členit na osobní společnosti, kapitálové společnosti a družstva. (KOLÁŘ, 2006, s. 259) U osobní společnosti se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti a zpravidla neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Patří sem: veřejná obchodní společnost, zkratka veř. obch. spol. nebo v. o. s. a komantitní společnost, zkratka kom. spol. nebo k. s. (VEBER, 2008, s. 74) U kapitálové společnosti mají společníci (zakladatelé) pouze povinnost vnést vklad, jejich ručení za závazky společnosti je buď omezené, nebo žádné. Kapitálové společnosti jsou: společnost s ručením omezeným, zkratka spol. s r. o. nebo s. r. o. a akciová společnost, zkratka akc. spol. nebo a. s. (VEBER, 2008, s. 74)
31
4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Porovnání nabízených bankovních produktů u vybraných bank Tato kapitola je věnována jednotlivým peněžním institucím, které jsem si zvolila. Banky v současné době nabízejí produkty samostatně vedené pro fyzické osoby (občany, fyzické osoby) a podnikatele a právnické osoby. Tato práce je zaměřena na nabídku produktů pro malé a střední podnikatele, velké firmy do této skupiny nezařadím, protože srovnání jednotlivých produktů by bylo o to obsáhlejší a složitější. Zhodnotím současný stav a podmínky pro poskytování produktů pro podnikatele nabízených vybranými bankami. Termín bankovní produkty a jeho vymezení jsem vysvětlila v teoretické části bakalářské práce. Byly vybrány banky působící ve Znojmě – Komerční banka, Československá obchodní banka a Česká spořitelna a Raiffeisenbanka. Tyto instituce byly vybrány z důvodu, že se řadí mezi největší české peněžní ústavy (měřeno celkovou hodnotou aktiv). Mají podobná postavení a jejich portfolio spočívá v široké nabídce produktů a služeb, které lze porovnávat. Pro přiblížení těchto bank podám přehled základních informací o jejich vzniku, nabízených bankovních produktech a obchodních výsledcích. Po provedení analýzy bankovních produktů pro podnikatele je vzájemně porovnám a doporučím nejvýhodnější bankovní produkty nabízené vybranými bankami.
4.1.1 Základní informace o vybraných peněžních institucích 4.1.1.1 Česká spořitelna, a. s. Spořitelna Česká, nejstarší právní předchůdce dnešní České spořitelny, zahájila činnost v roce 1825. Na tradici českého a později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako nově vzniklá akciová společnost. S počtem 5,3 milionu klientů je Česká spořitelna největším finančním ústavem s nejdelší historií na českém trhu. (VÝROČNÍ ZPRÁVA ČESKÉ SPOŘITELNY ZA ROK 2008, 2009, online) Od roku 2000 je Česká spořitelna členem silné středoevropské Erste Group s více než 17 miliony klientů v osmi zemích Evropy. V červenci roku 2001 Česká spořitelna 32
úspěšně dokončila svou transformaci, která se zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky. Jako první komerční instituce v České republice ustanovila v roce 2001 Česká spořitelna institut ombudsmana, ochránce práv klientů, prostřednictvím kterého buduje dlouhodobé a kvalitní vztahy s klienty. (VÝROČNÍ ZPRÁVA ČESKÉ SPOŘITELNY ZA ROK 2008, 2009, online) Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Česká spořitelna již vydala více než 3 mil. platebních karet, disponuje sítí 660 poboček a provozuje více než 1200 bankomatů. (VÝROČNÍ ZPRÁVA ČESKÉ SPOŘITELNY ZA ROK 2008, 2009, online) K 31. 12. 2009 Erste Bank jako akcionář České spořitelny vlastnila 98% podíl na základním kapitálu České spořitelny, 1,6 % podílu připadá na města a obce České republiky a 0,4 % vlastní ostatní akcionáři. (PROFIL ČESKÉ SPOŘITELNY, 2010, online)
4.1.1.2 Československá obchodní banka, a. s. Československá obchodní banka byla založena v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V roce 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí skupiny KBC. V roce 2000 Československá obchodní banka převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení minoritních podílů se v roce 2007 stala KBC Bank jediným akcionářem Československé obchodní banky. Do konce roku 2007 působila Československá obchodní banka na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka Československé obchodní banky byla oddělena k 1. lednu 2008. (VÝROČNÍ ZPRÁVA ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANKY ZA ROK 2008, 2009, online) Obchodní profil Československé obchodní banky zahrnuje tyto segmenty: fyzické osoby (retailová klientela), malé a středně velké podniky, korporátní klientela a nebankovní finanční instituce, finanční trhy a privátní bankovnictví. V retailovém bankovnictví v České republice společnost působí pod dvěma obchodními značkami – Československá obchodní banka a Poštovní spořitelna, která využívá pro svou činnost rozsáhlé sítě České pošty. Klienti Československé obchodní banky jsou obsluhováni
33
na 246 pobočkách v České republice, klienti Poštovní spořitelny jsou obsluhováni prostřednictvím 51 Finančních center Poštovní spořitelny a zhruba na 3 320 obchodních místech České pošty (stav k 30. 9. 2009). (O SPOLEČNOSTI ČSOB, 2010, online)
4.1.1.3 Komerční banka, a. s. Komerční banka byla založena v roce 1990 jako státní instituce a v roce 1992 byla transformována na akciovou společnost. Komerční banka patří k nejvýznamnějším bankovním institucím jak v České republice, tak v regionu střední a východní Evropy. Od roku 2001 je Komerční banka členem finanční skupiny Société Générale, která je jednou z největších bankovních skupin v eurozóně. (VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMERČNÍ BANKY ZA ROK 2008, 2009, online) Komerční banka je univerzální bankou se širokou nabídkou služeb v oblasti drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí další specializované služby, mezi které patří penzijní připojištění, stavební spoření, factoring, spotřebitelské úvěry a pojištění, dostupné prostřednictvím sítě poboček Komerční banky, přímého bankovnictví a vlastní distribuční sítě. (VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMERČNÍ BANKY ZA ROK 2008, 2009, online) Služby Komerční banky využívalo v roce 2008 téměř 1,63 milionu zákazníků prostřednictvím telefonního, internetového a mobilního bankovnictví a také 394 poboček a 673 bankomatů po celé České republice. Počet zákazníků celé skupiny Komerční banky přesáhl 2,6 milionu. V rámci pobočkové sítě Banka vybudovala 20 specializovaných business center pro střední podniky a municipality a 4 centra pro velké podniky. (VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMERČNÍ BANKY ZA ROK 2008, 2009, online) Ke 31. prosinci 2009 je v majetku Société Générale S. A. z celkového základního kapitálu banky 60,4 %. Ostatní akcionáři vlastní 39,6 % podíl na základním kapitálu. Počet akcionářů
banky
činil
43 118
právnických
a fyzických
osob.
(STRUKTURA
AKCIONÁŘŮ KOMERČNÍ BANKY, 2010, online)
4.1.1.4 Raiffeisenbank, a. s. Raiffeisenbank a.s. poskytuje od roku 1993 v České republice široké spektrum bankovních služeb soukromé i podnikové klientele. Banka je součástí rakouské finanční 34
skupiny Raiffeisen, která v České republice nabízí produkty a služby rovněž v oblasti stavebního spoření (Raiffeisen stavební spořitelna), pojištění (UNIQA pojišťovna) a leasingu (Raiffeisen-Leasing a Raiffeisen-Leasing Real Estate). V roce 2006 zahájila spojování s eBankou, integrační proces obě banky dokončily v roce 2008. Raiffeisenbank obsluhuje klienty v síti více než 100 poboček a klientských center, poskytuje rovněž služby specializovaných hypotečních center, osobních a firemních poradců. Rakouská bankovní skupina Raiffeisen poskytuje finanční služby již více než 140 let, na 17 trzích střední a východní Evropy obsluhuje Raiffeisen International 14,7 milionů klientů na 3200 obchodních místech. (VÝROČNÍ ZPRÁVA RAIFFEISENBANK ZA ROK 2008, 2009, online) Raiffeisenbank v roce 2009 vykázala čistý zisk ve výši 1,99 miliardy korun. Banka tak i v době zpomalení ekonomiky prokázala úspěšnost svého obchodního modelu. Celková aktiva banky meziročně vzrostla o 6 % procent na 193 miliard korun, podle tohoto ukazatele je Raiffeisenbank 5. největší bankou v České republice. (VÝROČNÍ ZPRÁVA RAIFFEISENBANK ZA ROK 2008, 2009, online) Majoritním akcionářem obou bank držícím 51 % akcií je rakouská finanční instituce Raiffeisen International Bank Holding AG. Dalšími akcionáři banky jsou Raiffeisenlandesbank Niederösterreich – Wien AG s 24 procenty a RB Prag-Beteiligungs GmbH, která drží 25 %. (VÝROČNÍ ZPRÁVA RAIFFEISENBANK ZA ROK 2008, 2009, online)
4.1.2 Běžné účty poskytované bankami podnikatelům Na českém trhu působí mnoho bankovních institucí, tedy je zde silná konkurence v oblasti finančních služeb. Tento fakt dokládá ukazatel bankovního dohledu ČNB, který říká, že bankovní sektor tvořilo k 31. 12. 2009 celkem 39 bank a poboček zahraničních bank. Každá banka poskytuje širokou nabídku bankovních produktů. Z této nabídky jsem si vybrala běžný účet pro podnikatele, jehož zřízení je pro podnikatele k vykonávání podnikatelské činnosti nezbytné. Běžný účet pro podnikatele neboli podnikatelské konto je základní produkt, který slouží jako nástroj k zajištění hotovostního a bezhotovostního platebního styku. Hotovostním platebním nástrojem jsou bankovky a mince. Formou bezhotovostních plateb jsou převody peněz ve prospěch jiných účtů a výběry hotovosti z pokladny banky 35
nebo bankomatu, nebo-li debetní operace. Podnikatelé je využívají k úhradě svých závazků, k výplatě mezd svým zaměstnancům a dalším podobným platbám. Na základě trvalého příkazu lze provést převod pravidelně se opakujících plateb ve stejné výši, např. nájemného, elektrické energie nebo splátky úvěrů. Platební příkazy může klient předávat v elektronické podobě nebo na tiskopisech. Kreditní operace znamenají převod peněz v hotovosti ve prospěch majitele účtu prostřednictvím pokladny banky nebo bezhotovostně z jiných institucí. Dalšími formami bezhotovostního platebního styku jsou platební karty, bankomaty, elektronické bankovnictví, šeky a směnky. Běžné účty určené podnikatelům dnes již nabízí každá peněžní instituce. Z širokého výběru produktů je obtížné vybrat jeden účet, který by byl nejvhodnější pro všechny podnikající osoby. Každý podnikatel má individuální požadavky a představy o produktu, který by pro něj byl vhodný. Proto provedu porovnání nabídky podmínek, cen, produktů a služeb vybraných bank pomocí zvolených kritérií. Je zřejmé, že při výběru produktu by každý člověk určil svá vlastní kritéria a vybíral podle služeb, které bude využívat. Pojem podnikatel je velmi široký a jednotlivé banky firemní klientelu rozdělují do různých variant. To znamená, že některé běžné účty jsou podle rozsahu nabízených služeb určeny spíše pro podnikatele a menší firmy, jiné mohou být přizpůsobeny požadavkům velkých podniků. Rozhodnutí, který podnikatelský účet a u jaké banky zvolit, by mělo být důkladně zváženo. Při výběru účtu je nutné také věnovat pozornost vlastním potřebám, např. požaduje-li klient, aby pro něj nabízené služby spojené s účtem byly dostupné (provádění hotovostních i bezhotovostních transakcí u pobočky banky), potom bude důležité, zda se banka nebo její pobočka nachází v blízkosti jeho bydliště a jakou má provozní dobu. Pokud naopak potřebuje přístup ke svému běžnému účtu kdykoli 24 hodin denně prostřednictvím osobního počítače nebo telefonu, může využít služeb přímého bankovnictví. Cena za využití přímého bankovnictví je mnohem nižší než při osobním kontaktu v bance. Uživatelé internetového bankovnictví mohou využít k zabezpečení finančních údajů přístupové heslo, autorizační SMS nebo denní limity transakcí. Jako další faktor ovlivnění výběru účtu by mohla být situace, kdy podnikatel nebude mít dostatek svých finančních prostředků na provoz firmy. Pravděpodobnost, že tento stav nastane, by měl podnikatel zvážit. Způsob, jak překlenout tuto situaci, je získání kontokorentního úvěru nebo povoleného přečerpání účtu. Potom by bylo vhodné, zajímat se, jaké podmínky poskytnutí úvěru banky nabízí. V případě, že podnik má své
36
podnikatelské aktivity propojené se zahraničními partnery, může pro něj být důležité, zda banka nabízí možnost vedení běžného účtu i v zahraničních měnách. Banka, resp. zaměstnanec banky má povinnost podle Etického kodexu České bankovní asociace informovat klienta před uzavřením smlouvy o všeobecných obchodních podmínkách, které zahrnují obecná pravidla všech produktů a služeb, které banka poskytuje. Všeobecné obchodní podmínky dále upravují práva a povinnosti klienta banky, údaje o zřizování, vedení a rušení účtů, podmínky využívání kontokorentu, pravidla poskytování úvěrů, infomace o platebním styku atd. Zejména by se měl zákazník informovat o tom, jaké sankce jsou spojeny s nedodržením smluvních podmínek. Každá banka má své aktuální znění sazebníku poplatků, které jsou zveřejněny na obchodních místech a internetových stránkách banky. Stejně tak aktuální úrokové sazby jsou uvedeny v oznámení příslušné banky o stanovených úrokových sazbách pro jednotlivé měny, období a produkty a jsou k dispozici v provozních prostorách poboček a na internetových stránkách bank. Dále musí banka klienta informovat o změnách všeobecných obchodních podmínek a dalších podmínek, které se vztahují k jednotlivým produktům, které má klient u banky vedeny. Na tyto změny by měla banka upozornit nejméně 30 dní před datem změny. Klient by se tedy neměl spoléhat, že všechny důležité informace získá pouze z ustanovení v uzavírané smlouvě, ale vždy by si měl pročíst ještě před podpisem smlouvy ustanovení platných všeobecných obchodních podmínek. Může se stát, že po zjištění nových faktů z tohoto dokumentu, by si mohl klient výběr produktu rozmyslet. Klienti českých bank mají své vklady chráněny pojištěním, které se vztahuje na všechny neanonymní vklady fyzických a právnických osob vedené v korunách i v cizí měně na území České republiky a jsou pojištěny za podmínek daných zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách. Výše náhrady, kterou by klient obdržel v případě krachu některé banky z důvodu její nesolventnosti, se vypočítá z celkového objemu pojištěných vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100 % tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 50 tisíc eur pro jednoho vkladatele u jedné banky. (POJIŠTĚNÍ VKLADŮ, 2010, online) Banky si za operace související se založením a vedením běžného účtu účtují různé poplatky. Zřízení běžného účtu je zpravidla zdarma. Přesto je nutné při založení složit minimální vklad, jehož výši si každá banka určí sama. Za vedení účtu se platí většinou měsíčně. Některé banky mohou mít zpoplatněné zrušení běžného účtu, ale po tlaku okolí byl tento poplatek u většiny bank zrušen. Dále si klient zvolí podle nabídky banky interval 37
a formu vyhotovení pravidelného výpisu z účtu. Četnost, s jakou chce klient dostávat výpisy z účtu může být denní, týdenní, čtrnáctidenní, měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční nebo při každém pohybu na účtu. Výpisy z běžného účtu zasílá banka poštou nebo si je klient vyzvedne osobně v bance, uživatel internetového bankovnictví si může správnost účtování položek zkontrolovat kdykoli. V souvislosti s platbou výpisů se jedná o poplatek za jeho vyhotovení a za jeho zaslání klientovi. Pokud klient využívá balíček služeb, potom je v něm zahrnut pravidelný výpis zdarma. S běžným účtem jsou dále spojeny poplatky za odchozí a příchozí platby, účetní položky, poskytnutí kontokorentního úvĕru, vklad a výběr hotovosti z účtu, který lze uskutečnit na přepážce banky nebo z bankomatu. Při operacích na pobočce si banka účtuje poplatky většinou vyšší než při neosobním kontaktu. Samotný běžný účet standardně tvoří vedení běžného účtu v české měně, vydání platební karty a poskytování skužby přímého bankovnictví. Platební karta umožňuje snadný přístup k hotovosti, kterou lze vybírat prostřednictvím rozsáhlé sítě bankomatů nebo na přepážce banky. Výběr hotovosti z bankomatu je obvykle levnější než osobně v bance. Záleží ovšem, jestli výběr provádíme z bankomatu banky, u které jsme si založili účet nebo z bankomatu jiných bank. V druhém případě přijde klienta výběr hotovosti dráž. Důležité je, že banka po domluvě s klientem a podle jeho finanční situace, stanoví platební limit karty. Platební limit je částka, kterou může držitel karty jednorázově vybrat z účtu prostřednictvím platební karty. Tento limit se vztahuje na výběr z karty pomocí bankomatu, ale i na platby za zboží přímo v obchodech akceptujících platební karty. Limity jsou obvykle stanoveny jako denní nebo týdenní. Při platbě kartou v obchodě zákazník neplatí žádný poplatek, ten platí bance přímo obchodník. Banky většinou kromě samostatných běžných účtů nabízí celé balíčky služeb. Jedná se o více služeb najednou, zpravidla za lepší cenu, kterou by musel klient zaplatit, kdyby si je objednal samostatně k základnímu běžnému účtu. V rámci balíčku je podnikateli umožněno navíc otevření úvěru, využívání služby přímého bankovnictví, platebních karet a dalších produktů za zvýhodněnou cenu. Výhodou některých balíčků je, že určitý počet vybraných transakcí je nabízen zdarma nebo za zvýhodněnou cenu. Před podpisem smlouvy by si měl klient uvědomit, které služby skutečně využije, aby se mu vedení běžného účtu zbytečně neprodražilo. Jestliže již klient učinil výběr běžného účtu, jako další krok banka připraví na jeho žádost smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, jejíž součástí jsou podmínky vedení účtu a sazebník banky. Při zřízení účtu musí fyzická osoba-podnikatel prokázat svoji totožnost, 38
tím že předloží občanský průkaz, živnostenský list, koncesní listinu nebo žádost o přidělení IČO. Právnická osoba předkládá občanský průkaz a výpis z Obchodního rejstříku. Důležitým prvkem smlouvy je formulář podpisového vzoru, který musí klient podepsat. Podpisem poskytne bance vzor, který bude sloužit jako kontrola finančních operací, které klient provede na pobočce banky. Pokud by se podpis nerovnal podpisovému vzoru, pak tyto operace nebudou provedeny. Klient může k disponování se svým účtem zmocnit i jinou osobu. Tato osoba musí také prokázat svou totožnost, předložit zmocnění od majitele účtu a svůj podpisový vzor.
4.1.2.1 Česká spořitelna, a. s. Běžný účet v české měně Česká spořitelna poskytuje pro podnikatele a malé firmy s obratem do 30 mil. Kč. běžný účet v české měně, který slouží k zajištění potřeb spojených s podnikatelskou a provozní činností. Užívání běžného účtu je možné za nízký měsíční poplatek, který se rovná 45,- Kč, popřípadě 75,- Kč, pokud by klient neměl sjednanou službu přímého bankovnictví. K produktu nabízí Česká spořitelna možnost sjednání kontokorentního úvěru. K účtu klient získá mezinárodní platební kartu, kterou si vybere z nabídky České spořitelny. Výběr je možný ze čtyř karet, a to mezinárodní debetní karta elektronická Visa Electron, jejíž vydání je zdarma, ale roční vedení je za poplatek 200,- Kč nebo mezinárodní debetní karty embosované MasterCard Business za 400,- Kč ročně, Visa Business za 1 200,- Kč ročně a Visa Gold Business za 3 700,- Kč ročně. S jednou z těchto karet může podnikatel vybírat z bankomatu v zahraničí u kterékoli banky v rámci finanční skupiny ERSTE BANK GROUP jen za 6,- Kč. Za vedení každé služby přímého bankovnictví (dále také jako PB), která se nazývá SERVIS 24 a obsahuje internetové (dále také jako IB), telefonní (dále také jako TB), a GSM bankovnictví (dále také jako GSM), klient zaplatí 100,- Kč měsíčně. Podmínky založení tohoto běžného účtu, které si banka stanovila, jsou prokázání právní subjektivity, prokázání totožnosti, písemná smlouva uzavřená mezi majitelem účtu a Českou spořitelnou a složení základního vkladu při zřízení účtu.
39
Program PROFIT light Dalším produktem pro podnikatele, který poskytuje Česká spořitelna je balíček Program PROFIT Light. Balíček je společná zvýhodněná nabídka produktů a služeb, která zahrnuje vedení běžného účtu, používání debetní platební karty MC Business a poskytování služeb přímého bankovnictví. Kromě toho obsahuje zvýhodnění v podobě dvou výběrů hotovosti debetní kartou z bankomatů České spořitelny měsíčně a převzetí deseti příkazů k úhradě zadaných prostřednictvím internetového bankovnictví zdarma. Tento balíček se všemi službami nabízí Česká spořitelna za měsíční poplatek 159,- Kč. V rámci balíčku je zřízení trvalého příkazu k úhradě zdarma. Změna a zrušení trvalého příkazu k úhradě zadaná prostřednictvím přímého bankovnictví je také zdarma. Výhodou balíčku je zvýhodněné pásmové úročení běžného účtu Programu PROFIT light, které je závislé na výši zůstatku na účtu. Podmínka založení běžného účtu je uzavření zastřešujícího smluvního dokumentu "Dvoustranné ujednání o poskytování souboru produktů a služeb - Program PROFIT light", na které navazují smluvní dokumenty na jednotlivé produkty, jež jsou součástí Program PROFIT light.
4.1.2.2 Československá obchodní banka, a. s. Podnikatelské konto Z nabídky Československé obchodní banky pro živnostníky lze vybrat tři podnikatelská konta. Podnikatelské konto je určené živnostníkům, drobným podnikatelům a menším firmám se sídlem nebo místem podnikání v České republice, což jsou zároveň podmínky poskytnutí konta. V případě, že má klient zřízenou některou ze služeb přímého bankovnictví
činí
měsíční
paušál
Podnikatelského
konta
115,-
Kč.
Ke kontu
Československá obchodní banka nabízí povolené přečerpání účtu s limitem podle možností klienta. Měsíční poplatky za vedení účtu u každého balíčku jsou odstupňovány s nárůstem počtu jednorázových příkazů k úhradě, příchozích položek a SMS zpráv o pohybech na účtu a o operacích provedených platební kartou, které jsou zdarma. Měsíčně lze provést pět tuzemských příchozích elektronických plateb měsíčně zdarma, deset tuzemských odchozích plateb zadaných elektronicky zdarma a jednu transakci tuzemského platebního styku zadanou písemnou formou prostřednictvím sběrného boxu zdarma.
40
V ceně konta se dále nachází mezinárodní elektronická platební karta Visa Electron pojištěná proti ztrátě a krádeži, možnost poskytnutí povoleného přečerpání účtu a zřízení termínovaného vkladu. Dále nabízí službu SMS ČSOB Info 24, která zahrnuje neomezený počet e-mailových zpráv o všech pohybech na účtu a platbách provedených platební kartou zdarma, 5 SMS zpráv o pohybech na účtu, 5 SMS zpráv o potvrzení karetní operace. Zřízení i vedení služby přímého bankovnictví, které zahrnuje
internetové (ČSOB
Internetbanking 24), telefonní (ČSOB Linka 24) a GSM bankovnictví (ČSOB Mobil 24) je bez poplatku, což platí i pro firemní a obchodní konto.
Firemní konto Konto určené podnikatelům a menším podnikům se sídlem nebo místem podnikání v České republice pokrývá základní potřeby podnikatelů v oblasti bankovních a finančních služeb. Je vhodné pro firmy s občasným platebním stykem. Firemní konto je balíček s měsíčním poplatkem 290,- Kč, jehož součástí je mezinárodní platební karta Visa Classic s pojištěním proti ztrátě a kráděži, navýšení počtu tuzemských příchozích plateb měsíčně zdarma na patnáct a třicet tuzemských odchozích platebních operací zadaných elektronicky. Proti Podnikatelskému kontu klient navíc získá poskytování služby ČSOB BusinessBanking 24 Online měsíčně, což je obsluha prostřednictvím osobního počítače s připojením k internetu bez nutnosti instalace aplikace. Další výhodou je vydání bezpečnostního certifikátu pro elektronické bankovnictví a jeho roční obnovu provedenou klientem prostřednictvím internetového bankovnictví. Služba SMS ČSOB Info 24 navíc nabízí 10 SMS zpráv o pohybech na účtu a 10 SMS zpráv o operacích provedených platební kartou. Podmínky poskytnutí jsou dány tím, že konto si mohou založit právnické osoby i fyzické osoby-podnikatelé se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Pro jeho zřízení je nutný minimální počáteční vklad 1 000,- Kč. Při zakládání konta stačí předložit u právnické osoby výpis z Obchodního rejstříku + občanský průkaz, u fyzické osoby (podnikatele) živnostenský list, koncesní listinu nebo žádost o přidělení IČO + občanský průkaz.
Obchodní konto Dalším balíčkem je Obchodní konto určené středním podnikům a zaměstnavatelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Zajišťuje každodenní provoz podniku s častějším platebním stykem, který zároveň vyžaduje širší nabídku služeb. V ceně 1 100,41
Kč měsíčně banka poskytuje navíc zřízení služby ČSOB BusinessBanking 24 včetně čtečky čipových karet a čipové karty s bezpečnostním certifikátem. Služba ČSOB Info 24 nabízí 20 SMS zpráv o pohybech na účtu a 20 SMS zpráv o operacích provedených platební kartou. Znovu navýšení tuzemských příchozích plateb měsíčně zdarma na sto a tuzemských odchozích plateb zadaných elektronicky na sto padesát zdarma. Obchodní konto skýtá nabídku 3 platebních karet, a to mezinárodní embosovanou Visa Business spojenou s pojištěním při cestách do zahraničí ve variantě Exclusive a pojištěním právní ochrany řidiče motorového vozidla D. A. S. (Pojišťovny právní ochrany a.s.), navíc s pojištěním proti ztrátě a krádeži ve variantě Classic (pojistný limit 50 000,- Kč) a 2 elektronické čipové Visa Electron. Podmínky poskytnutí konta jsou stejné jako u předcházejícího produktu Československé obchodní banky.
4.1.2.3 Komerční banka, a.s. Běžný účet v Kč Běžný účet vedený u Komerční banky nenabízí mnoho služeb. Za paušál 100,- Kč měsíčně je umožněno klientovi, při splnění bankou stanovených podmínek, čerpat finanční prostředky do povoleného debetu až do výše 3 000 000,- Kč. V další řadě za měsíční poplatek banka nabízí měsíční výpis z účtu elektronicky zdarma a zřízení, změnu a zrušení trvalého příkazu k úhradě prostřednictvím internetového bankovnictví také zdarma. Správa služby internetového bankovnictví Mojebanka a telefonního bankovnictví Expresní linka KB činí 170,- Kč měsíčně. Aktivace je samozřejmě zdarma. Za platby zpracované prostřednictvím mezibankovního platebního styku se platí příplatek 2,- Kč, stejně jako u České spořitelny. Běžný účet si mohou založit právnické osoby i fyzické osoby-podnikatelé se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Pro jeho poskytnutí je nutné předložit u fyzické osoby (podnikatele) občanský průkaz, živnostenský list nebo koncesní listinu. Právnické osoby předloží občanský průkaz a výpis z Obchodního rejstříku. Podmínky poskytnutí u běžného účtu jsou stejné i u balíčků Efekt, Komfort a Excelent.
Efekt Balíček Efekt je určen fyzickým osobám-podnikatelům a právnickým osobám. Balíček za 234,- Kč měsíčně obsahuje běžný účet s možností čerpat povolený debet
42
po dobu 180 kalendářních dnů až do výše 3 000 000,- Kč, a služební mezinárodní elektronickou platební kartu Dynamic Card zahrnující asistenční služby ÚAMK a slevu 2,2 % na pohonné hmoty u společnosti Benzina a zasílání informací o účtech formou SMS, faxu nebo e-mailu. Výhodou je jeden výběr hotovosti debetní kartou měsíčně zdarma, služba přímého bankovnictví s pěti bezplatnými odchozími transakcemi měsíčně a současně pět příchozích transakcí měsíčně zdarma. Majitel účtu má možnost si sjednat jednu z nabízených služeb přímého bankovnictví, tedy internetové nebo telefonní bankovnictví, jehož zřízení i správa je zdarma.
Komfort Druhý balíček Komfort je za 367,- Kč měsíčně, jeho základem je běžný korunový účet s elektronickými měsíčními výpisy. Navíc klient získá debetní mezinárodní platební kartu Prestige Card (EC/MC nebo Visa) se všemi výběry z bankomatů Komerční banky zdarma a s pojistným programem Cestovní pojištění k embosovaným kartám pro cesty do zahraničí, který chrání i klientovi přímé rodinné příslušníky. S balíčkem má zákazník možnost využívat telefonické i internetové bankovnictví zdarma, zároveň je v měsíční ceně balíčku obsaženo 20 odchozích transakcí a 20 příchozích transakcí prostřednictvím služby internetového bankovnictví.
Excelent Excelent je nadstandardní balíček bankovních produktů a služeb pro komplexní řízení firemních financí. V balíčku podnikatel najde běžný korunový účet s možností čerpat povolený debet, běžný účet v cizí měně s měsíčními výpisy a telefonické bankovnictví a internetové nebo PC bankovnictví s 50 bezplatnými odchozími transakcemi měsíčně a současně 50 příchozích transakcí měsíčně zdarma. V rámci jednoho balíčku získá klient ke korunovému účtu dvě platební karty - debetní mezinárodní platební karta Business Silver Card (EC/MC nebo Visa) se všemi výběry z bankomatů Komerční banky zdarma, s komplexním Cestovním pojištěním ke zlatým a stříbrným kartám pro cesty do zahraničí, které chrání i klientovi přímé rodinné příslušníky, s asistenčními službami ÚAMK a výhodnými podmínkami pro vstup do programu ČSA OK Plus Frequent Flyer a debetní mezinárodní platební karta Visa Electron, s níž je spojena technická asistenční služba ABA. Součástí základního běžného účtu i všech tří balíčků je zasílání informací o účtech formou SMS, e-mailu nebo faxu a obsluha bankovním poradcem.
43
4.1.2.4 Raiffeisenbank, a. s. Běžný korunový účet Běžný účet je určen pro podnikatele a malé firmy s ročními tržbami do 30 mil. Kč. S běžným účtem za poplatek 179,- Kč je spojena možnost získání kontokorentního úvěru, týdenní a měsíční elektronický výpis zdarma, první dva výběry z bankomatu v měsíci zdarma, trvalé příkazy jsou založeny zdarma, stejně tak jejich změna nebo zrušení prostřednictvím internetového bankovnictví. Dále zahrnuje vydání jedné debetní elektronické platební karty Visa Electron nebo Maestro zdarma a poplatek za vedení karet 340,- Kč ročně. Eventuálně může podnikatel zvolit debetní embosovanou platební kartu Visa Classic nebo MasterCard Standard za 450,- Kč. Podnikatel může disponovat svými prostředky prostřednictvím internetového (Webkonto), telefonního (Callkonto) nebo GSM bankovnictví (Mobilkonto). Aktivace těchto služeb je zdarma, cena měsíčního vedení je 160/120/100,- Kč, které závisí na počtu aktivovaných komunikačních kanálů (3 /2 /1), 50,- Kč platí pro samostatně aktivovaný kanál GSM. V poslední řadě účet obsahuje službu Infoservis, která umožňuje nepřetržitý přehled o stavu a pohybech na účtu prostřednictvím SMS a e-mailů. Podmínky poskytnutí účtu jsou předložení dokladu o oprávnění k provozování podnikatelské činnosti a předložení dokladu totožnosti, uzavření smlouvy, složení minimálního vkladu ve výši 1 000,- Kč.
Podnikatelské eKonto Podnikatelské eKonto je účet s cenovým programem komplexně pečující o firemní finance. Je postaven na kombinaci dvou základních principů: klient platí jen za služby, které si zvolí podle svých potřeb a čím více služeb klient využívá, tím méně za ně platí. Výhodou tohoto podnikatelského účtu je možnost neplatit žádné paušální poplatky za vedení účtu a související služby při splnění podmínek pro uplatnění Věrnostních výhod. Poplatky za jednotlivé služby jsou účtovány ve třech zvýhodněných úrovních cen: -
Základní výhody - týkají se klientů, kteří využívají alespoň tři produkty, mezi nimiž je běžný účet, debetní elektronická nebo embosovaná platební karta a přímé bankovnictví,
-
Extra výhody - pokud klient splní podmínky pro získání Extra výhod a zároveň splňuje podmínky pro získání Základních výhod, má vybrané položky eKonta
44
zlevněné nebo zcela zdarma. Podmínky jsou definovány součtem příchozích plateb za měsíc min. 100 tisíc, nebo součet příchozích plateb za měsíc min. 50 tisíc a úspory v bance min. 200 tisíc, -
Prémiové výhody – pokud klient splňuje podmínky pro získání Prémiových výhod a zároveň Základních výhod, má vybrané položky eKonta zlevněné nebo zcela zdarma. Podmínky jsou definovány součtem příchozích plateb za měsíc minimálně 300 tisíc, nebo úspory a investice v bance minimálně 500 tisíc. K podnikatelskému
účtu
eKonto
podnikatel
zároveň
získá
spořicí
účet
Podnikatelské eKonto Plus s výhodnou úrokovu sazbou. Vydání jedné platební karty podle volby zákazníka je zdarma. Správa debetní elektronické platební karty Maestro a Visa Electron je zdarma, pokud klient splní podmínky Věrnostních výhod Extra a Prémium, pokud je na úrovni Základ zaplatí 25,- Kč. Za správu debetní embosované platební karty MasterCard Standard a Visa Classic neplatí žádný poplatek na úrovni Prémium, u ostatních dvou zaplatí 45,- Kč. První dva výběry z bankomatů Raiffeisenbank v kalendářním měsíci jsou zdarma. Pokud klient splní podmínky pro získání výhod Extra nebo Prémium, za výběr z bankomatu jiných bank platí také pouze 9,90 Kč. Zřízení i správa internetového, telefonního a GSM bankovnictví je bez poplatku.
Profikonto - univerzální podnikatelský účet Účet je určen pro fyzické osoby-podnikatele a právnické osoby s trvalým pobytem nebo sídlem společnosti na území České republiky i mimo území České republiky. Profikonto je univerzální balíček služeb, za který klient platí jeden zvýhodněný měsíční poplatek 199,- Kč za správu balíčku. V rámci Profikonta je pro podnikatele připraven běžný účet v české měně s vydáním jedné mezinárodní debetní karty embosované Visa Classic nebo MasterCard Standard (popř. mezinárodní debetní karty elektronické Visa Electron, Maestro) podle volby zákazníka. Aktivace i měsíční vedení internetového telefonního bankovnictví je zdarma, za správu GSM bankovnictví klient zaplatí 50,- Kč za měsíc. Fyzická osoba podnikatel musí pro založení Profikonta předložit tyto dokumenty: živnostenský list nebo koncesní listinu, v případech, kdy je fyzická osoba - podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, předkládá i výpis z obchodního rejstříku. Právnická osoba obchodní společnost (akciová společnost, spol. s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost) nebo družstvo musí předložit výpis z obchodního rejstříku (ne starší 3 měsíců). Pro podnikatele i pro právnickou osobu platí předložení 45
dokladu totožnosti fyzické osoby-podnikatele nebo osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, dokladu o právní subjektivitě, platný občanský průkaz, případně cestovní doklad.
Tab. č. 1: Základní informace u běžných účtů pro podnikatele Běžný účet
Zřízení účtu
Minimální vklad v Kč
Měsíční vedení účtu v Kč
Zrušení účtu
Úroková sazba v % p. a., částky v tisících Kč
ČS běžný účet
zdarma
1 000,00
45,00
zdarma
0,01 %
ČS Program PROFIT light
zdarma
1 000,00
159,00
zdarma
0,01 % (do 1 000,00), 0,20 % (do 5 000,00), 0,30 % (od 5 000,00)
zdarma
1 000,00
115,00
zdarma
0,01 %
zdarma
1 000,00
290,00
zdarma
0,01 %
zdarma
1 000,00
1 100,00
zdarma
0,01 %
ČSOB Podnikatelské konto ČSOB Firemní konto ČSOB Obchodní konto
0,02 % (do 4 999,99), 0,05 % (od 5 000,00), 10,25 % (od 50 000,00), 0,70 % (od 150 000,00) 0,02 % (do 4 999,99), 0,05 % (od 5 000,00), 0,25 % (od 50 000,00), 0,70 % (od 150 000,00) 0,02 % (do 4 999,99), 0,05 % (od 5 000,00), 0,25 % (od 50 000,00), 0,70 % (od 150 000,00) 0,02 % (do 4 999,99), 0,05 % (od 5 000,00), 0,25 % (od 50 000,00), 0,70 % (od 150 000,00)
KB běžný účet
zdarma
1 000,00
100,00
zdarma
KB Efekt
zdarma
1 000,00
234,00
zdarma
KB Komfort
zdarma
1 000,00
367,00
zdarma
KB Excelent
zdarma
1 000,00
812,00
zdarma
RB Běžný účet
zdarma
1 000,00
179,00
zdarma
0,01 %
RB Podnikatelské eKonto
zdarma
1 000,00
55,00
zdarma
0,01 %
RB Profikonto
zdarma
1 000,00
199,00
zdarma
0,01 %
Zdroj: Práce autora
46
Tab. č. 2: Výpis z účtu v Kč Týdenní výpis elektronic ky
Měsíční výpis elektronic ky
15,00 (IB zdarma) 15,00 (IB zdarma)
15,00 (IB zdarma) 15,00 (IB zdarma)
zdarma
Týdenní výpis osobně
Měsíční výpis osobně
Týdenní výpis poštou
Měsíční výpis poštou
60,00
60,00
15,00 + poštovné 15,00 + poštovné
15,00 + poštovné 15,00 + poštovné
60,00
60,00
zdarma
250,00
100,00
175,00
zdarma
zdarma
zdarma
250,00
100,00
175,00
zdarma
zdarma
zdarma
250,00
100,00
175,00
zdarma
KB běžný účet
40,00
zdarma
490,00
150,00
150,00
20,00
KB Efekt
40,00
zdarma
490,00
150,00
150,00
20,00
KB Komfort
40,00
zdarma
490,00
150,00
150,00
20,00
KB Excelent
40,00
zdarma
490,00
150,00
150,00
20,00
RB Běžný účet
zdarma
zdarma
50,00
50,00
20,00
20,00
RB Podnikatelské eKonto
zdarma
zdarma
-
-
20,00
20,00
RB Profikonto
zdarma
zdarma
50,00
50,00
20,00
20,00
Běžný účet
ČS běžný účet ČS Program PROFIT light ČSOB Podnikatelské konto ČSOB Firemní konto ČSOB Obchodní konto
Zdroj: Práce autora
47
Tab. č. 3: Hotovostní transakce v Kč
Běžný účet
ČS běžný účet
Vklad hotovosti v Kč na přepážce zdarma (do 100 ks mincí a bankovek), 1 %, min. 100,00 (od 101 ks)
ČS Program PROFIT light ČSOB Podnikatelské konto ČSOB Firemní konto ČSOB Obchodní konto KB běžný účet
8,00
9,00 (0,1 % příplatek za vklad v souhrnném objemu větším než 1 mil.)
Výběr hotovosti na přepážce
53,00 (do 15 000,00 a nad 500 000,00), 23,00 (od 15 000,00 do 500 000,00)
Výběr hotovosti z bankomatu vlastní banky
zdarma (2 výběry měsíčně zdarma), ostatní 6,00
60,00
6,00
KB Excelent
zdarma
RB Podnikatelské eKonto
RB Profikonto
25,00 + 0,5 % z vybírané částky
6,00 (mezinárodní debetní kartou v rámci skupiny ERSTE BANK GROUP), 100,00 + 0,5 % z vybírané částky (debetní, charge kartou, předplacenou kartou)
30,00
6,00 (ČSOB Slovensko), jiné banky 80,00 + 0,5 %
35,00
1 %, min. 100,00
5,00
KB Komfort
RB Běžný účet
Výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí
6,00
zdarma (1 výběr měsíčně), ostatní 5,00 zdarma
KB Efekt
Výběr hotovosti z bankomat u cizí banky
zdarma (do limitu 500,000)
10,00 (do 500 000,00 za den), 10,00 + 0,15 % z celkové vložené částky za den na 1 účet (nad 500 000,00 za den
60,00
60,00 (do 500 000,00 za den), 60,00 + 0,15 % z celkové vybrané částky (nad 500 000,00 za den)
zdarma (první 2 výběry měsíčně), ostatní 19,90 zdarma (první 2 výběry měsíčně), ostatní 9,90 zdarma (první 2 výběry měsíčně), ostatní 19,90
Zdroj: Práce autora
48
39,90
9,90 (Extra, Prémium), 39,90 (Základ)
39,90
100,00 + 0,5 % z vybírané částky
Tab. č. 4: Jednorázové příkazy k úhradě v Kč Běžný účet ČS běžný účet ČS Program PROFIT light
ČSOB Podnikatel ské konto
Příkaz k úhradě v rámci banky Internetové Telefonní Přepážka, bankovnic bankovnic sběrný box tví tví 8,00
8,00
40,00 (přepážka), zdarma (1 platba sběrný box),
ostatní 15,00
2,00
3,50
zdarma (10 odchozích plateb měsíčně), ostatní 2,00 zdarma (10 plateb měsíčně a převody mezi účty klienta), ostatní 3,00 zdarma (30 plateb měsíčně a převody mezi účty klienta), ostatní 3,00 zdarma (150 plateb měsíčně a převody mezi účty klienta), ostatní 3,00
zdarma (převody mezi účty téhož klienta), ostatní 15,00 zdarma (převody mezi účty téhož klienta), ostatní 15,00 zdarma (převody mezi účty téhož klienta), ostatní 15,00
3,50
Příkaz k úhradě do jiné banky Přepážka, Internetové Telefonní bankovnic bankovnic sběrný tví box tví 10,00
4,00
5,50
10,00
zdarma (10 odchozích plateb měsíčně), ostatní 4,00
5,50
40,00
3,00
15,00
40,00
3,00
15,00
40,00
zdarma (150 plateb měsíčně), ostatní 3,00
15,00
31,00
6,00
13,00
zdarma (5 plateb), ostatní 6,00
zdarma (5 plateb), ostatní 13,00
ČSOB Firemní konto
40,00 (přepážka), 15,00 (sběrný box)
ČSOB Obchodní konto
40,00 (přepážka), 15,00 (sběrný box)
KB běžný účet
29,00
4,00
11,00
KB Efekt
29,00
zdarma (5 plateb), ostatní 4,00
zdarma (5 plateb), ostatní 11,00
31,00
KB Komfort
29,00
11,00
31,00
KB Excelent
29,00
11,00
31,00
RB Běžný účet RB Podnikatel ské eKonto RB Profikonto
zdarma (20 plateb), ostatní 4,00 zdarma (50 plateb), ostatní 4,00
zdarma (20 plateb), ostatní 6,00 zdarma (50 plateb), ostatní 6,00
13,00
13,00
38,00
3,00
13,00
40,00
5,00
15,00
33,00
3,00
13,00
35,00
5,00
15,00
35,00
3,00
13,00
45,00
5,00
15,00
Zdroj: Práce autora 49
Tab. č. 5: Trvalé příkazy k úhradě v Kč Běžný účet
Zřízení trvalého příkazu k úhradě
Změna trvalého příkazu k úhradě zdarma (PB), 30,00 (pobočka) zdarma (PB), 30,00 (pobočka)
Zrušení trvalého příkazu k úhradě zdarma (PB), 30,00 (pobočka) zdarma (PB), 30,00 (pobočka)
zdarma
40,00 (přepážka, sběrný box), 6,00 (PB)
40,00 (přepážka, sběrný box), 6,00 (PB)
zdarma
40,00 (přepážka, sběrný box), 6,00 (PB)
40,00 (přepážka, sběrný box), 6,00 (PB)
zdarma
40,00 (přepážka, sběrný box), 6,00 (PB)
40,00 (přepážka, sběrný box), 6,00 (PB)
zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB, GSM), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka) zdarma (IB), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka) zdarma (IB, GSM), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka)
zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB), 29,00 (TB), 39,00 (pobočka) zdarma (IB, GSM), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka) zdarma (IB), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka) zdarma (IB, GSM), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka)
ČS běžný účet
zdarma
ČS Program PROFIT light
zdarma
ČSOB Podnikatel ské konto
ČSOB Firemní konto
ČSOB Obchodní konto
KB běžný účet
KB Efekt
KB Komfort
KB Excelent
RB Běžný účet RB Podnikatel ské eKonto RB Profikonto
Zdroj: Práce autora 50
Provedení trvalého příkazu v rámci banky
Provedení trvalého příkazu do jiné banky
5,00
7,00
5,00
7,00
6,00 (přepážka, sběrný box, TB), 3,00 (IB, GSM) 6,00 (přepážka, sběrný box, TB), 3,00 (IB, GSM) 6,00 (přepážka, sběrný box, TB), 3,00 (IB, GSM)
6,00 (přepážka, sběrný box, TB), 3,00 (IB, GSM) 6,00 (přepážka, sběrný box, TB), 3,00 (IB, GSM) 6,00 (přepážka, sběrný box, TB), 3,00 (IB, GSM)
zdarma
6,00
8,00
zdarma
6,00
8,00
zdarma
6,00
8,00
zdarma
6,00
8,00
6,00
6,00
3,00
5,00
6,00
6,00
zdarma (IB, GSM), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka) zdarma (IB), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka) zdarma (IB, GSM), 10,00 (TB), 30,00 (přepážka)
4.1.2.5 Porovnání běžných účtů pro podnikatele Všechny bankovní domy nabízejí standardně zřízení a zrušení účtu zdarma. Stejný přístup mají banky ke složení minimálního vkladu, všechny požadují 1 000,- Kč. Kladem všech běžných účtů je možnost získání kontokorentního úvěru. Nejnižší poplatky za měsíční vedení účtu si účtuje Česká spořitelna a Komerční banka za běžné účty, ovšem při užívání služby přímého bankovnictví, která je zpoplatněna 100,- Kč a 170,- Kč měsíčně. S poplatkem za přímé bankovnictví se produkty již tak výhodně nejeví. Česká spořitelna k produktu nabízí mezinárodní platební kartu s volbou podle zákazníka, ale také s roční taxou za vedení karty. Vzhledem k výši poplatků za služby u běžných účtů je mnohem výhodnější zřízení celého balíčku služeb, kde podnikatel získá navíc další produkty za zvýhodněnou cenu nebo zcela zdarma. Částka za měsíční vedení účtu se u každého balíčku stupňuje podle množství produktů zahrnutých v balíčku a podle počtu hotovostních a bezhotovostních operací, které jsou zdarma. Všechny balíčky zpravidla nabízí možnost čerpat povolený debet, mezinárodní platební kartu a služby přímého bankovnictví a další přednosti jako je lepší pásmové úročení, druhou nebo třetí platební kartu s různými pojistnými programy, účet v cizí měně, výpisy doručované určitou formou zdarma a zasílání informací o účtech. Československá obchodní banka jako jediná banka nenabízí samostatně běžný účet, pouze balíčky účtů. Cena balíčku se úměrně vyvíjí s množstvím dalších nabízených produktů. Čím vyšší je cena balíčku, tím více služeb balíček nabízí. Dalším porovnávacím kritériem ke zhodnocení jednotlivých bank a běžných účtů jsou výpisy z účtu. Frekvenci doručení výpisu jsem stanovila na týdenní a měsíční a formu předávání pravidelného výpisu prostřednictvím služby internetového bankovnictví, vyzvednutí osobně v bance a zasílání poštou. Československá obchodní banka, Raiffeisenbanka a Česká spořitelna u běžných účtů i balíčků nabízí vydání týdenního elektronického výpisu zdarma. Nicméně Česká spořitelna si účtuje poplatek za vyhotovení výpisu z účtu (výpisové řady) částku 15,- Kč, to znamená, že i když je elektronický výpis zdarma, banka poplatek připočítá. Při sjednaném způsobu předávání výpisové řady osobním vyzvednutím na pobočce klient zaplatí 45,- Kč + poplatek 15,- Kč. V případě zasílání výpisu z účtu poštou uhradí 15,- Kč + poštovné. Nejvyužívanější je měsíční elektronický výpis, který nabízí všechny banky zdarma. U České spořitelny se ovšem přičítá poplatek za vyhotovení výpisu z účtu. Československá obchodní banka poskytuje
51
v rámci balíčků i měsíční výpis zasílaný poštou zdarma. Poplatky za výpisy z účtu za nejnižší cenu najde zákazník u Raiffeisenbank, následuje Česká spořitelna, Československá obchodní banka a nejvyšší částky požaduje Komerční banka. Ceny hotovostních operací nejsou u jednotlivých bank velmi odlišné. Jediná operace, která není zpoplatněna je vklad hotovosti na přepážce u České spořitelny a Komerční banky. Běžný účet u České spořitelny nabízí zdarma transakci do 100 ks mincí a bankovek. Všechny produkty Komerční banky nabízí vklad hotovosti zdarma do limitu 0,5 mil. Kč. Banky mají stanoven určitý poplatek za vklad hotovosti, k němuž příčítají procentní příplatek z vkládané částky. Při výběru hotovosti na přepážce banky mají Česká spořitelna a Raiffeisenbank odstupňovány poplatky podle množství vybíraných peněžních prostředků. Česká spořitelna si účtuje za hotovostní operace pro běžný účet příplatek za účetní položku 8,- Kč. Např. za výběr hotovosti na přepážce do 15 000,- Kč klient zaplatí 45,- Kč, ale plus poplatek za účetní položku je konečná částka 53,- Kč, stejně tak u výběru od 15 000,- Kč do 500 000,- Kč se částka spočítá součtem 15,- Kč a příplatku 8,- Kč. Další výběr hotovosti je možný pomocí bankomatu. Balíček Program PROFIT light vedený u České spořitelny, balíček Efekt u Komerční banky a všechny produkty Raiffeisenbank mají stanoven počet výběrů z bankomatu vlastní banky. Také pokud klient výbírá hotovost z bankomatu v zahraničí pomocí mezinárodní platební karty, musí počítat s vysokým poplatkem. Klient České spořitelny může vybírat hotovost z bankomatu kterékoli banky v rámci finanční skupiny ERSTE BANK GROUP za zvýhodněnou cenu 6,- Kč, pokud vlastní mezinárodní debetní kartu. Československá obchodní banka má zvýhodněny výběry hotovosti z bankomatu Československé obchodní banky na Slovensku za 6,- Kč. Ostatní banky požadují poplatek minimálně 100,- Kč plus určité procento z vybírané částky. Po porovnání jednotlivých sazeb, poplatků i počet výběru hotovosti zdarma z tabulky hotovostních transakcí nejlépe vyhodnocuji produkty České spořitelny, Československá obchodní banka a Komerční banka jsou téměř srovnatelné a nejvyšší poplatky zaplatí podnikatelé za produkty Raiffeisenbank, i když rozdíl není příliš velký. Platební příkazy lze zadávat formou sběrného boxu na pobočce banky, prostřednictvím telefonu nebo nejvyužívanějším způsobem prostřednictvím přímého bankovnictví. V případě, že klient využije sběrného boxu a posílá peněžní prostředky v rámci banky, například ze svého účtu vedeného u konkrétní banky na jiný účet vedený u stejné banky, některé banky zpracují příkaz ještě v den vhození příkazu do sběrného boxu. Většina bank spíše odepisuje peníze z účtu až další pracovní den. Jestliže se jedná o zúčtování mezibankovního převodu prostřednictvím clearingového centra České národní 52
banky, klient zaplatí příplatek 2,- Kč. Z clearingového centra jsou peníze poslány na účet jiné banky. Tento poplatek za mezibankovní platbu nepožaduje jen Československá obchodní banka. Nejnižší poplatky za příkazy k úhradě zaplatí klient České spořitelny. S velkým
množstvím
měsíčních
plateb
zdarma
následuje
Komerční
banka
a Československá obchodní banka. Raiffeisenbank nemá vyšší poplatky než ostatní banky, ale nenabízí žádné měsíční odchozí platby zdarma. Československá obchodní banka a Komerční banka nabízí klientům v rámci balíčků omezený počet příchozích položek (plateb) zdarma. Nejvyšší počet položek zdarma nabízí Československá obchodní banka a za ostatní příchozí položky v rámci banky i z jiné banky účtuje klientům 6,- Kč. Za ní následuje Komerční banka s nižším počtem příchozích položek zdarma, která za ostatní platby požaduje poplatek za platby v rámci banky 5,- Kč a z jiné banky 7,- Kč. Česká spořitelna a Raiffeisenbank mají stejné poplatky jako Komerční banka, i když podnikatelský účet Profikonto od Raiffeisenbank má nepatrně nižší sazbu o 1,- Kč. Posledním kritériem, podle kterých jsou bankovní produkty hodnoceny, je trvalý příkaz k úhradě. Příkaz k úhradě může klient zadat, změnit či zrušit prostřednictvím produktů přímého bankovnictví, pomocí sběrného boxu nebo na přepážce pobočky banky. Zřízení trvalého příkazu Česká spořitelna a Československá obchodní banka zdarma. Všechny banky nabízí změnu trvalého příkazu s využitím internetového bankovnictví zdarma. Zrušení trvalého příkazu k úhradě nabízí zcela zdarma jen Komerční banka, ale v porovnání s ostatními bankami požaduje nejvyšší poplatky. První postavení s nejnižšími sazbami zaujímá Česká spořitelna, dále Raiffeisenbank a Československá obchodní banka. Podmínky poskytnutí běžných účtů a balíčků služeb nejsou nijak složité. Banky požadují doložení příslušných dokladů u fyzických osob-podnikatelů i právnických osob. Další podmínkou založení účtu je složení minimálního vkladu 1 000,- Kč a uzavření smlouvy mezi bankou a majitelem účtu. Všechny banky mají stanoven téměř stejný seznam dokladů, tudíž tento faktor ve výběru běžného účtu není velmi důležitý. Ke zjištění požadovaných údajů bylo nutné navštívit jednotlivé obchodní banky a setkat se s bankovními poradci. Přístup bankovních poradců byl velmi vstřícný s profesionálním chováním a všechny položené dotazy byly odborně zodpovězeny. Další informace jsou podloženy bankovními sazebníky z internetových stránek České spořitelny, a. s., Československé obchodní banky, a. s., Komerční banky, a. s. a Raiffeisenbanky, a. s. Najít požadovanou informaci v sazebnících některých bank je dost obtížné.
53
Sazebníky lze rozdělit na přehledné, ve kterých se uživatel jednoduše orientuje a nepřehledné, kde se uživatel setká s problémy najít potřebnou informaci. V přehledných sazebnících lze nalézt jednu tabulku v jednom dokumentu, ve které jsou srovnány všechny balíčky a běžný účet vedle sebe a je vidět, které služby obsahují a kolik stojí, což nabízí Československá obchodní banka, Komerční banka a Raiffeisenbank. Komerční banka má sice svůj sazebník v jednom dokumentu, ale některé položky jsou neuspořádané a rozházené na více místech, například položky související s trvalým příkazem k úhradě. Variantou méně srozumitelných sazebníků je, že každý produkt má svoji tabulku. Sazebník České spořitelny je rozdělen na jednotlivé služby a produkty (vkladové produkty, platební styk, kartové služby atd.), takže při hledání údajů je nutné neustále přeskakovat mezi odkazy. Každá banka má trochu jinak pojmenovány položky, což porovnávání jejich produktů činí trochu složitějším. K dalšímu problému s orientací může přispět fakt, že je špatně rozeznatelné, kolik by stála položka vedená samostatně, neobsažená v balíčku. S tímto problémem se klient může setkat u České spořitelny. Z celkového porovnání všech kritérií jsou je pro podnikatele nevýhodné zřízení jen samostatného běžného účtu. Nejvýhodnějším produktem, co se týče poplatku za měsíční vedení v porovnání s obsahem produktu, poskytuje Česká spořitelna s balíčkem Program PROFIT light. Program nabízí standardní nabídku i hotovostní a bezhotovostní transakce navíc a dalším kladem je pásmové úročení účtu. Na internetových stránkách České spořitelny se lze dozvědět veškeré informace o produktech České spořitelny, aktualitách a nabízí připojení do internetového bankovnictví. Úvodní stránka není velmi přehledná, nicméně není nejhorší. Na stránce se nachází rozdělení zákazníků do dvou skupin – Lidé a Firmy a města, které navazuje na stránky s produkty určenými pro vybranou klientelu. Úvodní stránka obsahuje příliš mnoho informací, což následně vede k nepřehlednosti. Pokud se uživatel potřebuje dostat k určitému produktu, musí trpělivě otevírat okna až k žádanému produktu. To stejné platí i pro sazebník České spořitelny, který nepatří mezi nejsrozumitelnější. Na druhé místo řadím Raiffeisenbank s produktem Podnikatelské eKonto, které nabízí účtování poplatků za jednotlivé služby ve třech zvýhodněných úrovních cen. Na úvodní internetové stránce Raiffeisenbanky jsou na výběr produkty pro občany, pro firmy a stránky s finančními trhy. Dále stránka nabízí tlačítko s vstupem k internetovému bankovnictví. Uživatel zde také najde tipy pro klienty a aktuální informace. Internetové stránky Raiffeisenbanky jsou zpracovány velmi přehledně a neobsahují přespříliš informací, takže se v nich lze jednoduše vyznat. 54
V pořadí další jsou podnikatelská konta Československé obchodní banky, poplatky jsou u všech stejné, měsíční poplatek se navyšuje s počtem položek zdarma. Konta, bohužel, nemají zvýhodněné úročení účtu. Orientace na stránkách Československé obchodní banky je snadná. Stránky jsou přehledné, uživatel si vybere ze segmentu Lidé nebo Firmy. Obsah stránek je kvalitní a přehledný. K hledanému produktu i informacím o něm se návštěvník jednoduše dostane jedním kliknutím na hlavní stránce v přehledu produktů. Z hlavní stránky je také možné se přihlásit do internetového bankovnictví. Za podnikatelská konta lze zařadit Profikonto a Běžný účet od Raiffeisenbank, které mají stejné poplatky, i když úročení účtů opět není pásmové, ale 0,01 % p. a. S ohledem na sazebník Československé obchodní banky a Raiffeisenbank, jsou banky na stejné úrovni, v jejich sazebnících se lze dobře orientovat. V hodnocení je na posledním místě Komerční banka s nejvyššími poplatky za měsíční vedení účtu i jednotlivé položky, i když balíčky nabízí dost velký počet položek v rámci balíčku. Výhodou je zde pásmové úročení účtu. Komerční banka nabízí střízlivě zpracované internetové stránky, návštěvník si vybere ze segmentu Občanů, Mládeže a studentů, Podnikatelů a menších firem, Podniků a Místní správy a samosprávy. Úvodní stránka rovněž nabízí aktuální informace a přístup k internetovému bankovnictví jako ostatní banky. Stránky jsou spíše přehledné, v obsahu je možné požadované informace nalézt, ale orientace v sazebníku Komerční banky není velmi jednoduchá.
4.1.3 Kontokorentní úvěry poskytované bankami podnikatelům Každý podnikatel se může setkat s finančními problémy, kdy mu nestačí výnosy z podnikatelské činnosti a vytvořené finanční rezervy. V této situaci se prosazují úvěrové služby bank, které umožňují klientům pokrýt nesoulad mezi jejich příjmy a výdaji. Banky si uvědomují nutnost nabídky podnikatelských úvěrů, a proto nabízí různé druhy těchto úvěrů. Tyto úvěry se v mnohém liší, v zásadě jde o způsob zajištění úvěru, dobu splatnosti a účel, na který je úvěr poskytován. Banka si stanoví úrokové sazby individuálně v závislosti na bonitě klienta, výši úvěru, způsobu zajištění a podle dalších měřítek. Pokud se podnikatel rozhodne využít služeb banky a zažádat si o úvěr, musí projít procesem schválení úvěru. Při žádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru musí klient splnit určité podmínky, které se různí podle požadavků konkrétní banky a podle druhu úvěru. Většina bank požaduje splnění řady podmínek, v případě fyzické osoby-podnikatele 55
musí být splněna podmínka trvalého bydliště na území České republiky a v případě právnických osob musí být i sídlo firmy na území České republiky. Žadatel musí mít ukončena nejméně dvě daňová období v oboru podnikání, musí mít kladný výsledek hospodaření, nesmí být v likvidaci, konkursu ani vyrovnání. Dále je vyžadována bezdlužnost vůči Finančnímu úřadu, Správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. V případě některých úvěrů
mají banky zahrnuto
v podmínkách
pro poskytnutí úvěru nutné vedení účtu u dané banky a doložení účelu úvěru. Současně s podáním žádosti o úvěr je podnikatel povinen doložit příslušné dokumenty. Jedná se o doklad prokazující právní subjektivitu, resp. úředně ověřenou kopii rozhodnutí příslušného orgánu o oprávnění k podnikání. Dále musí žadatel předložit základní údaje o společnosti, informace o předmětu financování a podnikatelský
záměr
podepsaný statutárním orgánem společnosti s uvedením charakteristiky nosných činností a dalších významných údajů o minulém vývoji, stavu a perspektivách nosných aktivit. Dále se jedná o potvrzení dokazující bezdlužnost vůči Finančnímu úřadu, Správě sociálního zabezpečení a odpovídající zdravotní pojišťovně. Doklady o kladném výsledku hospodaření jsou roční účetní závěrky, výroční zpráva, daňová přiznání za poslední 3 roky včetně příloh a ekonomické výsledky za poslední měsíc a odpovídající měsíc předchozího roku v rozsahu účetních výkazů. Dalšími dokumenty jsou prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům a materiály týkající se navrhovaného zajištění úvěru. Po podání žádosti a předložení požadovaných dokumentů klientem, banka provede rozbor těchto dokumentů a zhodnocení klienta. V případě splnění stanovených podmínek banka schválí podnikateli poskytnutí úvěru. Dále klient podepíše smlouvu, kterou banka připravila. Jako poslední stádium následuje čerpání úvěru klientem. Nejžádanějším a nejběžnějším bankovním produktem sjednaným k běžnému účtu je kontokorentní úvěr. Využívá se jako finanční rezerva k pokrytí krátkodobého peněžního nedostatku. Krátkodobý horizont znamená, že by se kontokorent měl používat v řádu dní, rozhodně ne déle než jeden měsíc. S úvěrem je spojena vyšší úroková sazba, proto by neměl být využíván jako dlouhodobější zdroj financování. Úroky se platí pouze z čerpané částky úvěru a pouze za dobu, kdy je úvěr skutečně čerpán. Pokud tedy podnikatel úvěr nečerpá, neplatí bance žádné úroky. Jedná se o neúčelový úvěr, banka tedy nezjišťuje účel, na který bude úvěr použit. Kontokorentní úvěr může být poskytován jako zajištěný nebo nezajištěný. Nezajištěný kontokorentní úvěr znamená, že nemusí mít žádné jištění, což platí spíše při nižších úvěrových rámcích. U zajištěného úvěru mohou být prostředky
56
zajištění avalovaná směnka, pohledávky z obchodního styku, nemovitost, depozity u konkrétní banky nebo ručením třetí osobou. Čerpání úvěru probíhá na běžném účtu klienta tak, že klient získává peněžní prostředky z účtu i v případě, že už na něm nemá své finance, a to až do sjednané výše. Pokud klient překročí stanovený limit, banka si účtuje penále v podobě vyšších úroků z přečerpané částky. Úvěr nemá stanovenou pevnou splátku, ale je splácen každou platbou, která je připsána na klientův účet. Podnikatel je povinen v určitém časovém období, které si klient dohodne s bankou (zpravidla jeden rok), dorovnat peněžní prostředky na účtu tak, aby dosáhl kladného zůstatku. Pokud takto učiní, může znovu čerpat kontokorentní úvěr do výše stanoveného limitu a po dohodnutou dobu. Banka rozhoduje o výši poskytnutého úvěru a výši úrokové sazby, kterou je úvěr úročen, individuálně podle klientovi schopnosti kontokorent splácet. Úroková sazba u většiny kontokorentů je pohyblivá, to znamená, že vzestup a pokles je podmíněn Českou národní bankou. Pokud Česká národní banka zvýší úrokové sazby, následně i banka zvýší úroky a naopak.
4.1.3.1 Česká spořitelna, a. s. Kontokorentní úvěr Úvěr je určen podnikatelům a malým firmám s obratem do 30 mil. Kontokorentní úvěr slouží k financování provozních potřeb klienta. Smlouva se uzavírá na dobu maximálně 1 roku s možností obnovení. V úvěrové smlouvě je sjednán úvěrový rámec, který umožňuje průběžné čerpání a splácení dle potřeb klienta. Úroková sazba je pohyblivá a odvíjí se od základní úrokové sazby České spořitelny. Základní úrokovou sazbu České spořitelny stanovuje Česká spořitelna na základě vývoje tržních úrokových sazeb. Úroková sazba pro úvěrové produkty se stanovuje individuálně. Podmínky založení úvěru jsou jen dvě, a to vedení běžného účtu u České spořitelny a schválení úvěru. Podmínky poskytnutí
kontkorentního
úvěru
ve výši
5 000-10 000,- Kč,
které si banka stanovila, jsou prokázání totožnosti, právní subjektivity a složení základního vkladu při zřízení účtu. Pokud by podnikatel žádal o úvěr ve vyšší částce je nutné navíc doložit přiznání k dani z příjmů za poslední rok.
57
4.1.3.2 Československá obchodní banka, a. s. Povolené přečerpaní účtu pro podnikatele a právnické osoby Úvěr určený firmám a podnikatelům, kteří potřebují dočasně překlenout rozdíl mezi příjmy a výdaji. Limit úvěru je stanoven ve výši od 20 000,- Kč do 5 000 000,- Kč a je vypočítáván podle obratu na podnikatelském účtu s ohledem na výši klientových obchodních obratů (tržeb) za uplynulý účetní rok a v návaznosti na hodnocení plynulosti a výše příjmů. Úvěr je poskytován na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce (obě smluvní strany mohou smlouvu kdykoliv vypovědět). Není nutné dokládat účel použití čerpaných prostředků. Čerpání úvěrového limitu si podnikatel reguluje podle svých podnikatelských potřeb (trvalým příkazem z účtu, výběrem kartou z bankomatu, výběrem hotovosti z účtu nebo platbou provedenou kartou u obchodníka). Úvěr je splácen průběžně z došlých finančních prostředků na běžný účet propojený s účtem povoleného přečerpání, splátky probíhají automaticky. Banka požaduje vyrovnání záporného zůstatku do 90/180/360 dní, kdy musí být splacena vyčerpaná částka a alespoň jeden den nečerpání úvěru. Úroky jsou spláceny pravidelně měsíčně (došlo-li k čerpání úvěrového limitu). Úroková sazba se stanovuje individuálně, základní úroková sazba je 16,25 %. Úvěr je zajištěn blankosměnkou, která je v některých případech se směnečným ručitelem (avalem) manžela, manželky nebo společníků, eventuálně dalších právnických nebo fyzických osob (podle právní formy žadatele). Podnikatel při žádosti o úvěr musí předložit vyplněnou Žádost o úvěr, živnostenský list (koncesní listinu nebo jiný doklad), daňové přiznání za poslední 2 roky, doklad o zaplacení daně z příjmu za uplynulý rok, čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám (v některých případech je nutné doložit i Potvrzení o bezdlužnosti od Finančního úřadu) a dva doklady totožnosti. Zástupce firmy při žádosti o úvěr předloží vyplněnou Žádost o úvěr, výpis z Obchodního rejstříku u nových klientů (u stávajících úvěrovaných klientů, pouze došlo-li ke změnám), daňové přiznání (včetně příloh) za poslední 2 roky, doklad o zaplacení daně z příjmu za uplynulý rok, čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám (v některých případech je nutné doložit i Potvrzení o bezdlužnosti od Finančního úřadu) a dva doklady totožnosti osob jednajících jménem firmy.
58
4.1.3.3 Komerční banka, a. s. Povolený debet na podnikatelském běžném účtu Povolený debet je určen fyzickým a právnickým osobám podnikajícím na území České republiky s oprávněním podnikat a daňovou povinností v České republice. Komerční banka poskytuje povolený debet v českých korunách v rámci balíčků Efekt, Komfort, Excelent. Klient může čerpat finanční prostředky na účtu do smluvně sjednaného limitu záporného zůstatku (minimálně 20 000,- Kč). Čerpání úvěru je bezúčelové. Čerpat a splácet úvěr lze podle aktuálních potřeb a možností klienta. Čerpat finanční prostředky do uvedeného limitu lze po dobu až 180 kalendářních dnů. Jestliže klient během této lhůty debetní zůstatek vyrovná a stav účtu je nulový nebo kreditní, může povolený debet využívat znovu - po dobu dalších 180 dnů. Každou úhradou došlou na účet se úvěr splácí, a tím se obnovuje možnost čerpání finančních prostředků do sjednaného limitu povoleného debetu. Kreditní i debetní zůstatek je vždy úročen podle vyhlašované úrokové sazby publikované v Oznámení Komerční banky, a. s., kterým se stanoví úrokové sazby z vkladů a úvěrů. Úroková sazba povoleného debetu činí 16 % p. a. Klient neplatí poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr ani za poskytnutí a správu úvěru. Platí pouze poplatek za rezervaci zdrojů 0,9 % p. a. Komerční banka poskytuje povolený debet do limitu 3 000 000,- Kč svým stávajícím i novým klientům - podnikatelům na základě individuálního posouzení jejich finanční situace podle předložených účetních výkazů. Stávajícím podnikatelům, kteří mají u Komerční banky veden běžný účet alespoň 6 měsíců, poskytuje debet do limitu 500 000,Kč na základě posouzení obratu finančních prostředků na jejich běžných účtech u Komerční banky. Pokud má stávající klient dostatečné obraty finančních prostředků na svých běžných účtech vedených Komerční bankou, zajištění nepožaduje. U podnikatelů je povolený debet zajištěn avalem na krycí blankosměnce. K vyřízení povoleného debetu musí stávající klient doložit žádost (včetně Čestného prohlášení, Souhlasu k předávání informací a Údajů o vlastnických vztazích a majetkových podílech) a aktuální doklady opravňující k podnikání. Nový klient musí doložit stejné dokumenty jako stávající klient a navíc doloží účetní závěrku včetně přiznání k dani z příjmů a zprávy auditora, pokud je tato zpráva k dispozici (klienti s účetnictvím), aktuální výkazy v rozsahu rozvahy a výkazu zisků a ztrát (klienti s daňovou evidencí) a přiznání k dani z příjmů včetně příloh a doplňujících údajů (klienti s jednoduchým účetnictvím).
59
4.1.3.4 Raiffeisenbank, a. s. Podnikatelský kontokorent Kontokorentní úvěr je určen podnikatelům a společnostem s ručením omezeným, které podnikají nepřetržitě alespoň 12 měsíců, nemají závazky po splatnosti vůči státu a finančním institucím, mají roční tržby ve výši od 300 tisíc do 30 milionů korun. Kontokorentní úvěr slouží jako finanční rezerva pro nepředvídané výdaje při podnikání a při přechodném nedostatku finančních prostředků. Výše úvěru od 30 tisíc do 3 milionů Kč je schválena na počkání. Kontokorent je poskytován vždy na jeden rok, banka nabídne možnost automatického prodloužení. Čerpání úvěru je průběžné dle potřeb z klientova běžného účtu u Raiffeisenbank. Splácení úvěru probíhá každou došlou platbou na účet. Banka nepožaduje splacení úvěru ani jednou ročně. Klient může předčasně zplatit úvěr zdarma. Úroky jsou placeny pouze z čerpané částky kontokorentního rámce, výše úrokové sazby se stanoví individuálně. Ve většině případů je až do výše 5 milionů úvěr poskytován jako nezajištěný nemovitostí, pouze blankosměnkou. V případě, že si klient zvolí variantu úvěru zajištěného nemovitostí, nemusí předkládat znalecký posudek, nemovitost ohodnotí Raiffeisenbank, podnikatel nemusí čekat na zápis do katastru nemovitostí, ale peníze dostane po podání návrhu na zápis. Poplatek za odhad nemovitosti je 1 500,- Kč. Navíc výhodou pro podnikatele je pojištění proti riziku smrti z jakékoliv příčiny a trvalých následků způsobených úrazem s rozsahem alespoň 50% zdarma. Pro získání Podnikatelského kontokorentu stačí předložit vyplněnou a podepsanou žádost, jedno daňové přiznání za poslední uzavřené účetní období, potvrzení o bezdlužnosti státním orgánům na daních a sociálním zabezpečení.
60
Tab. č. 6: Základní informace u kontokorentních úvěrů pro podnikatele
Kontokorent ní úvěr
Minimální výše úvěru v Kč
Maximální výše úvěru v Kč
Maximální doba splatnosti
Základní úroková sazba v % p. a.
Sankční úrok při nesplacení či přečerpání v % p. a.
ČS Kontokorentní úvěr
není stanovena
není stanovena
1 rok s možností obnovení
stanoví se individuálně
stanoví se individuálně
20 000,00
5 000 000,00
na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce
16,25
20,00
20 000,00
3 000 000,00
180 dnů
16,00
25,00
30 000,00
3 000 000,00
1 rok, možnost automatického prodloužení
stanoví se individuálně
stanoví se individuálně
ČSOB Povolené přečerpaní účtu KB Povolený debet RB Podnikatelský kontokorent
Zdroj: Práce autora
Tab. č. 7: Poplatky spojené s kontokorentním úvěrem pro podnikatele
Kontokorentní úvěr
ČS Kontokorentní úvěr
ČSOB Povolené přečerpaní účtu
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr stanoví se individuálně, 0,5 % až 2 % z hodnoty úvěru, min. 5 000,00 Kč zdarma
Správa úvěru v Kč (měsíčně)
Změny smluvních podmínek
Další informace
stanoví se individuálně
300,00
0,3% z aktuálního zůstatku, min. 2 500,00 Kč
-
zdarma
-
min. 2 000,00 Kč
-
Poskytnutí úvěru
KB Povolený debet
-
-
-
0,6 %, min. 5 000,00 Kč
RB Podnikatelský kontokorent
zdarma
zdarma
300,00
2 000,00 Kč
Zdroj: Práce autora
61
poplatek za rezervaci zdrojů 0,9 % p. a. předčasné splacení úvěru je zdarma
4.1.3.5 Porovnání kontokorentních úvěrů pro podnikatele Nejvýhodnějším úvěrovým produktem je Podnikatelský kontokorent poskytovaný Raiffeisenbankou, výši úvěru banka schválí na počkání, do 5 milionů je úvěr poskytován jako nezajištěný nemovitostí, stačí předložit pouze jedno daňové přiznání za poslední účetní období a navíc podnikatel získá pojištění proti riziku smrti z jakékoliv příčiny a trvalých následků způsobených úrazem s rozsahem alespoň 50% zdarma. Zpracování i vyhodnocení žádosti o úvěr a poskytnutí úvěru je zdarma. Klient Raiffeisenbank může předčasně splatit úvěr zdarma, banka nepožaduje splacení úvěru ani jednou ročně. Druhý produkt s výhodnými podmínkami nabízí pro podnikatele Československá obchodní banka Povolené přečerpaní účtu k Podnikatelskému kontu, Firemnímu kontu a Obchodnímu kontu. Maximální výše úvěru je stanovena na 5 000 000,- Kč. Ve výpovědní lhůtě mohou obě strany smlouvu kdykoliv vypovědět. Úrok je placen pouze z čerpané částky a jen za dny čerpání úvěru. Banka nabízí snadnou dostupnost úvěru bez ohledu na velikost firmy. Je zde však nutnost vyrovnat jednou za časové období záporný zůstatek. Banka vyhodnotí zdarma žádost o úvěr a následně poskytne úvěr zdarma stejně jako Raiffeisenbank. Jejich klienti mohou splácet úvěr průběžně každou došlou platbou na účet, za změnu smluvních podmínek zaplatí poplatek 2 000,- Kč. Dalším produktem, v pořádí třetím, je Povolený debet Komerční banky, která jej poskytuje bez nutnosti doložení účelu čerpání úvěru. Během 180 dní musí klient vyrovnat debetní zůstatek do nulového nebo kreditního stavu účtu. Klient může čerpat a splácet úvěr průběžně podle svých potřeb a místo poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí úvěru zaplatí poplatek za rezervaci zdrojů 0,9 % p. a. Nevýhodou je doložení většího počtu dokumentů k poskytnutí úvěru doložení stejně jako požaduje Československá obchodní banka. Posledním produktem je kontokorentní úvěr od České spořitelny z toho důvodu, že banka stanovuje individuálně výši úvěru, výši úrokové sazby i sankční úroky. Nemá nikde stanoveny základní částky, podle kterých by bylo možné lépe produkty porovnat, vše stanovuje individuálně v závislosti na posouzení možností klienta. Banka nabízí čerpání a splácení úvěru podle aktuálních potřeb klienta. Žádná banka nepožaduje zajištění úvěru nemovitostí, pouze blankosměnkou a není nutné dokládat účel použití čerpaných prostředků. Úrokové sazby si každá banka stanoví individuálně, ale odvíjí se od základní úrokové sazby.
62
5. ZÁVĚR Finanční trh je důležitá součást každého národního hospodářství. Obchodní banky vystupují na finančním trhu jako finanční zprostředkovatelé, jejich základní funkcí je emise bezhotovostních peněz a provádění bezhotovostního platebního styku. Sledovaným cílem
v bankovním sektoru není jen ziskovost, ale i získání co největšího počtu klientů. K úspěšnému podnikání obchodních bank je nutné poskytnout klientovi produkt, který uspokojí jeho potřeby. Obchodní banky musí soustředit svou pozornost na přání svých klientů i požadavky peněžního trhu. Banky si uvědomují, že na finančním trhu vládne konkurenční prostředí a podnikatel může vybírat s velkého množství finančních institucí a jejích služeb. Každá banka udělá vše, co je nutné, aby nepřišla o svého klienta. Charakteristickým rysem bankovních produktů je, že je nelze patentově chránit. Proto, pokud má banka ve své nabídce nový úspěšný produkt, nemůže z této produktové výhody dlouhodobě čerpat. Všechny banky sledují své konkurenty, proto začnou zanedlouho nabízet shodný nebo podobný produkt a i jejich ceníky si jsou často podobné. Cílem bakalářské práce byla analýza vybraných produktů obchodní bank a podmínek, za kterých jsou produkty poskytovány. Zvolené produkty byly běžný účet a kontokorentní úvěr pro podnikatele. K porovnání byly vybrány čtyři bankovní ústavy, a to
Česká
spořitelna,
Československá
obchodní
banka,
Komerční
banka
a Raiffeisenbanka. Pokud si klient dobře vybere podle služeb, které potřebuje, nemusí být pro něj vedení běžného účtu nijak nákladné. Při výběru je třeba zjistit si potřebné informace, která si banka za požadované služby účtuje nejnižší poplatky. Výhodou běžného účtu je, že umožňuje platit bezhotovostně, což je bezpečnější než používání hotovosti. K běžnému účtu si lze sjednat různé dodatečné služby. V neposlední řadě také zhodnocuje peněžní prostředky, které jsou na účet vloženy. Pro výběr nejvýhodnějších produktů byla stanovena kritéria a byly vzaty v úvahu potřeby podnikatele. Porovnávaná kritéria byla poplatky za zřízení, vedení a zrušení běžného účtu, měsíční vedení účtu, výše úrokové sazby, poplatky za výpisy z účtu, poplatky za hotovostní transakce, příchozí položky a jednorázové a trvalé příkazy k úhradě. Vzhledem k tomu, že jako zdroj ke zpracování bakalářské práce byly použity internetové stránky jednotlivých vybraných bank, byla mezi kritéria zařazena i přehlednost a orientace na internetových stránkách obchodních bank.
63
Na základě analýzy získaných dat a porovnáním stanovených kritérií u běžných účtů bylo zjištěno, že pro podnikatele je jednoznačně správná volba celého balíčku služeb, na místo samostatného běžného účtu. Nejvýhodnější produkt s nejnižšími poplatky poskytuje Česká spořitelna balíček Program PROFIT light. Na druhou stranu internetové stránky České spořitelny nejsou velmi přehledné a orientace v sazebníku není jednoduchá. Podnikatelské eKonto, Profikonto a Běžný účet od Raiffeisenbank stejně jako Podnikatelské konto, Firemní konto a Obchodní konto Československé obchodní banky jsou výhodné bankovní produkty, ale bohužel bez pásmového úročení účtu. Sazebníky a internetové stránky bank jsou kvalitně zpracovány, jsou přehledné a požadovanou informaci lze snadno nalézt. Nejvyšší poplatky za běžné účty si účtuje Komerční banka, ale výhodou je pásmové úročení účtu. Internetové stránky Komerční banky jsou dobře rozvrženy, v sazebníku banky je orientace trochu složitější. Poskytování úvěrů je podstatnou činností obchodních bank. V souvislosti s financováním podnikatelských potřeb, vzrůstá oblíbenost úvěrových produktů u podnikatelů. Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který je bankami poskytován na běžném účtu klienta. Umožňuje čerpání z běžného účtu do mínusu a jakmile je úvěr splacen, je možné čerpání úvěru opakovat. Raiffeisenbank nabízí velmi výhodný Podnikatelský kontokorent, k němuž stačí doložit pouze jedno daňové přiznání za poslední účetní období. Na druhém místě poskytuje Československá obchodní banka Povolené přečerpaní účtu až do výše 5 milionů. Banka však požaduje vyrovnání jednou za časové období záporný zůstatek. Komerční banka nabízí Povolený debet, u něhož klient zaplatí místo poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí úvěru poplatek za rezervaci zdrojů 0,9 % p. a. O kontokorentním úvěru od České spořitelny nelze říci, že je nevýhodný, ale banka nenabízí žádné konkrétní částky a sazby. Nelze ho porovnat stejně jako ostatní banky, protože u nich je možné zjistit si přesné údaje. Česká spořitelna stanovuje vše individuálně podle posouzení situace každého klienta kromě poplatků spojených s úvěrem. Česká spořitelna jako největší obchodní banka v České republice s nejvyšším počtem klientů má zcela jasné silné postavení na trhu. Má výhodné produkty, ovšem není pravidlem, že musí mít všechny poplatky nejnižší a všechny produkty s nejvýhodnějšími službami. Je nutné porovnávat vždy konkrétní produkt u vybraných bankovních domů. U Komerční banky a hodnocených produktů se ukázalo, že si účtuje vysoké poplatky. Ale opět zmiňuji, že to nemusí platit i u ostatních produktů Komerční banky. Raiffeisenbank je v pořadí pátá z největších bank v České republice, ale nabízí různé výhody ke svým produktům, které nenabízí ani Česká spořitelna. 64
6. POUŽITÉ ZDROJE 1. BARTOŠEK, K., FELSBERGOVÁ, D., JAROŠ, P. Bankovnictví v České republice. 3. vyd. Praha: Bankovní institut, 1998. 353 s. 2. DVOŘÁK, P. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997. 260 s. ISBN 80-7079-584-0. 3. DVOŘÁK, P. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 1. vyd. Praha: Linde, 1999. 475 s. ISBN 80-7201-141-3. 4. DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. 5. FREIXAS, S., ROCHET, J. CH. Microeconomics of banking. Cambridge: MIT Press, 1997. 312 s. ISBN 0-262-06193-7. 6. JIRÁSEK, F. a kol. Základy bankovnictví. Praha: Bankovní institut, 1998. 173s. 7. KAŠPAROVSKÁ, V. Banky a bankovní obchody. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 104 s. ISBN 80-7157-652-2. 8. KOLÁŘ, P., VESELÁ, M. Ekonomie a ekonomika. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 324 s. ISBN 80-7357-218-4. 9. LANDOROVÁ, A., JÁČOVÁ, H., NESLÁDKOVÁ, M. Obchodní bankovnictví. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita, 2002. 273 s. ISBN 80-7083-607-5. 10. MEJSTŘÍK, M., PEČENÁ, M., TEPLÝ, P. Basic principles of banking. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. 627 s. ISBN 978-80-246-1500-4. 11. NEHYBOVÁ, M. Bankovní služby nejen pro podnikatele. Brno: Miroslav Nehyba, 1999. 140 s. ISBN 80-902645-4-9. 12. NEHYBOVÁ, M. Regulace a dohled nad bankami. Brno: Miroslav Nehyba, 1999. 110 s. ISBN 80-902645-5-7. 13. PÁNEK, D. Bankovní služby. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001. 70 s. ISBN 80-210-2691-X. 14. PÁNEK, D. Bankovní regulace a dohled. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 58 s. ISBN 80-210-3660-5. 15. REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie. 4. vyd. Brno: Cerm, 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6. 16. REVENDA, Z. a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002. 634 s. ISBN 80-7261-031-7. 65
17. REVENDA, Z. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: Management Press, 1999. 740 s. ISBN 80-85943-89-1. 18. SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4. 19. ŠEVČÍK, A. Bankovnictví I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 159 s. ISBN
80-210-3019-4.
20. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. 21. VELEK, J. Základní informace o českém bankovnictví. 1. vyd. Praha: Bankovní institut - vysoká škola, 2000. 58 s. ISBN 80-7265-034-3.
Internetové zdroje 22. Ceník produktů a služeb pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby [online]. Poslední
revize
2010
[cit.
2010-23-04].
Dostupný
z
WWW:
. 23. O ČNB [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-02-03]. Dostupné z WWW: 24. O společnosti ČSOB [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-02]. Dostupné z WWW:
CSOB/Stranky/default.aspx>. 25. Oznámení Komerční banky, a. s., ze dne 21. 4. 2010, kterým se stanoví úrokové sazby vkladů a úvěrů v českých korunách s platností od 22. 4. 2010 [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-23-04]. Dostupné z WWW: . 26. Podnikatelé a malé firmy – Platební styk [online]. Poslední revize 2010 [cit. 201022-02].
Dostupný
z
WWW:
. 27. Podnikatelé a malé firmy - Vkladové produkty [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-02].
Dostupné
z
WWW:
.
66
28. Pojištění vkladů [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-02]. Dostupné z WWW: . 29. Profil České spořitelny [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-02]. Dostupný z WWW: . 30. Sazebník KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-02]. Dostupný z WWW: . 31. Sazebník pro právnické osoby a fyzické osoby-podnikatele ve znění k 1. 2. 2010 [online].
Poslední
revize 2010
[cit.
2010-22-02].
Dostupný z
WWW:
. 32. Stuktura akcionářů Komerční banky [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-2202].
Dostupná
z
WWW:
. 33. Úrokové sazby - Běžné účty [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-02]. Dostupné
z WWW:
. 34. Úrokové sazby korunových účtů - podnikatelé a právnické osoby [online]. Poslední revize
2010
[cit.
2010-22-02].
Dostupné
z
WWW:
. 35. Úrokové sazby [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-23-04]. Dostupné z WWW: . 36. Výroční zpráva České spořitelny za rok 2008 [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2010-22-02].
Dostupná
z
WWW:
. 37. Výroční zpráva Československé obchodní banky za rok 2008 [online]. Poslední revize
2009
[cit.
2010-22-02].
Dostupná
z
WWW:
.
67
38. Výroční zpráva Komerční banky za rok 2008 [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2010-22-02].
Dostupná
z
WWW:
. 39. Výroční zpráva Raiffeisenbank za rok 2008 [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2010-22-02].
Dostupná
z
WWW:
bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-08-cz.pdf>.
Seznam tabulek Tab. č. 1: Základní informace u běžných účtů pro podnikatele…………………………...46 Tab. č. 2: Výpis z účtu v Kč……………………………………………………………….47 Tab. č. 3: Hotovostní transakce v Kč……………………………………………………...48 Tab. č. 4: Jednorázové příkazy k úhradě v Kč…………………………………………….49 Tab. č. 5: Trvalé příkazy k úhradě v Kč…………………………………………………...50 Tab. č. 6: Základní informace u kontokorentních úvěrů pro podnikatele…………………61 Tab. č. 7: Poplatky spojené s kontokorentním úvěrem pro podnikatele…………………..61
68
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha č. 1: Čistý zisk jednotlivých bank v mil. Kč k 31.12. daného roku, počet obchodních míst jednotlivých bank Příloha č. 2: Rozdělení bank a poboček zahraničních bank působících v České republice do skupin velikosti bilanční sumy s doplněním o organizační a specializační aspekty Příloha č. 3: Počet bank podle vlastnictví v České republice Příloha č. 4: Letáky Československé obchodní banky a Raiffeisenbanky
Příloha č. 1: Čistý istý zisk jednotlivých bank v mil. Kč k 31.12. daného roku 18000 15813
16000 14000
13233 12148
12000
10800 11225
10385 9543
10000
9211
8000 6000 4000 2000 562,212
1400,79
1034
780,149
0 2006 ČS
ČSOB
2007 KB
2008 RB
Zdroj: Práce autora
Počet et obchodních míst jednotlivých bank 700 637
646
636
600 500 378
400
394
386 284
300
251 214
200 100 100
54
53
0 2006 ČS
Zdroj: Práce autora
ČSOB
2007 KB
2008 RB
Příloha č. 2: Rozdělení bank a poboček zahraničních bank působících v České republice do skupin velikosti bilanční sumy s doplněním o organizační a specializační aspekty (stav ke dni 22.04.2010)
I. VELKÉ BANKY (bilanční suma nad 200 mld. Kč) 1. Česká spořitelna, a.s. 2. Československá obchodní banka, a.s 3. UniCredit Bank Czech Republic, a.s. 4. Komerční banka, a.s.
II. STŘEDNÍ BANKY (bilanční suma 50 až 200 mld. Kč) 1. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 2. GE Money Bank, a.s. 3. Hypoteční banka, a.s. 4. Raiffeisenbank a.s.
III. MALÉ BANKY (bilanční suma pod 50 mld. Kč) LBBW Bank CZ, PPF banka, Volksbank, Wüstenrot hypotéční banka 1. Banco Popolare Česká republika, a.s. 2. Česká exportní banka, a.s. 3. Evropsko-ruská banka, a.s. 4. J & T BANKA, a.s. 5. LBBW Bank CZ a.s. 6. PPF banka a.s. 7. Volksbank CZ, a.s. 8. Wüstenrot hypoteční banka a.s.
IV. POBOČKY ZAHRANIČNÍCH BANK 1. AXA Bank Europe, organizační složka 2. Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, organizační složka 3. BRE Bank S.A., organizační složka podniku 4. Citibank Europe plc, organizační složka 5. COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha 6. Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka
7. Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika 8. ING Bank N.V. 9. HSBC Bank plc - pobočka Praha 10. Oberbank AG pobočka Česká republika 11. Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika 12. PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika 13. Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod 14. Saxo Bank A/S, organizační složka 15. The Royal Bank of Scotland N.V. 16. Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně: VUB, a.s., pobočka Praha 17. Waldviertler Sparkasse von 1842 AG 18. Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, organizační složka
V. STAVEBNÍ SPOŘITELNY 1. Českomoravská stavební spořitelna, a.s. 2. Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. 3. Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. 4. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. 5. Wüstenrot - stavební spořitelna a.s.
Zdroj:1 Banky a pobočky zahraničních bank [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-2204]. Dostupné z : WWW .
Příloha č. 3: Počet bank podle vlastnictví v České republice (údaje k uvedenému datu)
31.12. 2007
31.12. 2008
31.12. 2009
37
37
39
0
0
2
1
2
0
8
7
7
2
2
2
6
5
5
29
30
32
15
14
14
14
16
18
0
0
0
Banky celkem k datu
z toho v nucené správě 0 1) Počet vzniklých subjektů ve sledovaném 1 období Počet zaniklých2) subjektů ve sledovaném 1 období Struktura bank podle vlastnictví
banky s rozhodující českou účastí
v tom
1)
celkem banky se státní účastí banky s rozhodující českou účastí
celkem banky banky s s rozhodující rozhodující zahraniční zahraniční účastí účastí pobočky zahraničních llbank banky v nucené správě
Do počtu "vzniklých" subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období získaly oprávnění
k činnosti bez ohledu na to, zda již začaly reálně poskytovat služby. Oprávněním k činnosti se podle typu subjektu rozumí licence nebo povolení, zápis do obchodního rejstříku nebo notifikace 2)
u
organizačních
složek
zahraničních
subjektů.
Do počtu "zaniklých" subjektů jsou zahrnuty ty, které v daném období pozbyly
oprávnění k činnosti z jakéhokoliv důvodu. Zdroj: Počet bank podle vlastnictví [online]. Poslední revize 2010 [cit. 2010-22-04]. Dostupné z : WWW .
Příloha č. 4: Letáky Československé obchodní banky a Raiffeisenbanky
