balíku Microsoft Office Professional

Učební text OOP(ECDL)

Databáze - MS Access

1. Databáze, systémy pro úchovu dat 1.1 Seznámení s databází Velmi užitečnou skupinou programů pro práci s informacemi jsou databázové systémy, které pomáhají přehledně udržovat informace v počítačích. Práce s databází a s jejími objekty se z počátku může jevit pro Vás jako velmi obtížný úkol, avšak v běžné uživatelské praxi budete pouze zadávat vstup a nebo výstup do předem připravených formulářů nebo sestav. Pro pochopení a zvládnutí databází použijeme program Microsoft Access z kancelářského balíku Microsoft Office Professional.

Příkladem databáze může být seznam osob s kontaktními údaji

1.1.1 Funkce a využití databází Databáze můžeme chápat jako souhrn informací, které se vztahují k určité realitě. Je to seskupení většího počtu údajů, které mají určitou logickou vazbu a lze je nějakým způsobem zpracovávat, analyzovat a vyhodnocovat. Pro práci s databází poskytuje určité prostředky i program MS Excel. Snadno můžete vyhledávat jednotlivé záznamy v tabulce, řadit je podle určitých parametrů, zobrazovat pomocí formulářů atp. Databázové systémy jsou však programy, které zvládají takové uspořádání dat, na které možnosti MS Excel nestačí. Jednotlivé informace jsou uspořádány do více tabulek, mezi nimiž jsou definovány vazby (relace). Výhodou potom je, že při vyhledávání údajů se načtou a zobrazí pouze ta data, která potřebujete. To zajišťuje oproti prostému prohledávání obyčejné tabulky v MS Excel při větším objemu dat značné zrychlení práce. Avšak ani MS Access není vhodný pro zpracování velkých databází s rozsahem několika stovek tisíc záznamů s propojením desítek tabulek a proto se za tímto účelem používají SQL databáze. 1.1.2 Databázové objekty a jejich účel V každé databázi se nacházejí čtyři typy základních objektů, se kterými se v rámci návrhu pracuje samostatně: - Tabulky (základní stavební prvek všech databází, ukládají se do nich veškerá data) - Dotazy (jedná se vlastně o pohled na data v tabulce, která jsou zobrazena podle určitých kritérií) - Formuláře (slouží k pohodlnému zadávání, opravě a vkládání dat do tabulky) - Sestavy (používají se pro tištěný výstup dat v určité naformátované graficky zajímavé podobě) -1-



1.1.3 Základní práce s programem Všechny databáze v MS Access se tedy skládají z objektů, které jsou uloženy společně v jednom datovém souboru s příponou .mdb.

Ikona pro spuštění programu „MS Access“

Databázový soubor

Spuštění programu - program se spustí z nabídky Start, Všechny programy, Microsoft Access, tato možnost se využívá v případě, když chcete vytvořit databázový soubor nový, nebo když chcete otevřít již existující soubor z programu, pokud používáte MS Access častěji, je vhodné si vytvořit na pracovní ploše Windows zástupce - druhou možností spuštění programu je poklepání přímo na ikonu již existujícího databázového datového souboru Pracovní prostředí MS Access

Panel nástrojů „Databáze“ Podokno úloh „Nový soubor“

Okno nově vytvořené databáze, kde se zobrazují objekty podle stisknutého tlačítka v oblasti Objekty

Pracovní plocha programu MS Access, kde se při práci zobrazují veškerá okna Stavový řádek informuje o právě prováděných akcích

Po spuštění programu MS Access je pracovní plocha jeho okna zcela prázdná, proto následujícím krokem je otevření již existující databáze, nebo vytvoření databáze nové. Po tomto kroku se na pracovní ploše programu zobrazí okno databáze, kde jsou umístěny veškeré nástroje pro vytvoření databázového systému. Na pracovní ploše programu se dále zobrazují okna objektů databáze, která se aktivují poklepáním na jejich název v okně databáze po klepnutí na tlačítko příslušného objektu.

-2-



Prostředí MS Access má shodné ovládací prvky jako ostatní programy kancelářského balíku MS Office. V horní části okna programu pod titulní lištou s názvem aplikace je panel nabídek, jehož obsah se mění podle právě vybraného objektu databáze. Po spuštění programu je standardně zobrazen panel nástrojů Databáze, kde jsou ikony nejčastěji používaných příkazů. Ostatní panely nástrojů se zobrazují až podle toho, co zrovna děláte a zaručují tak dostupnost příkazů, které právě potřebujete. Ve spodní části okna je umístěn stavový řádek. V pravé části okna se nachází Podokno úloh sloužící k pohodlnější manipulaci s programem. Použití nápovědy Okno nápovědy obsahuje tři karty a zobrazí se stiskem klávesy F1 nebo zadáním příkazu Nápověda, Nápověda pro Microsoft Access. Program umožňuje tři různé způsoby vyhledávání informací: - Obsah (v pravé části okna se po rozbalení vybere požadované téma) - Průvodce odpověďmi (umožňuje získat informaci na konkrétní otázku) - Rejstřík (vyhledání hesla nápovědy podle klíčových slov) Uzavření databáze - klepnutím na tlačítko Zavřít v titulní liště aplikace - příkazem Soubor, Zavřít (po zadání příkazu Soubor, Konec se zavře i okno programu) 1.1.4 Vytvoření databáze Databázový systém v MS Access se vytváří postupně. Po vytvoření nové databáze se nejprve navrhne několik tabulek a mezi nimi souvislost prostřednictvím relací. Potom pomocí dotazů se vytváří různé výběry dat, se kterými chcete pracovat. Formuláře slouží ke grafickému zobrazení dat a vytvořením sestavy připravíme data pro tisk. Před návrhem jakékoliv databáze je dobré promyslet si její strukturu, protože vhodné navržení je zárukou jejího správného fungování a případného rozšiřování. Po otevření okna aplikace se nový databázový soubor vytvoří klepnutím v podokně úloh Nový soubor na volbu Prázdná databáze v sekci Nový. V zobrazeném dialogovém okně Nový databázový soubor zadáme ihned název a umístění vytvářené databáze a stiskneme tlačítko Vytvořit. Po té se zobrazí základní okno nové databáze. Z programu MS Access nelze již měnit název souboru nebo místo uložení databáze příkazem Soubor, Uložit jako ..., je možné ji však přejmenovat nebo zkopírovat v libovolném správci souborů (Průzkumník, Total Commander apod). Popsaný způsob vytváření databází je vhodný pro jednoduché databáze (použijeme pro výukové účely), nebo pro případ, kdy potřebujeme mít databázi speciální a nenašli jste žádnou vhodnou šablonu. Jednodušší a efektivnější způsob pro návrh databází je jejich vytváření pomocí průvodce. Po zadání příkazu Obecné šablony... /Databáze v sekci Nový ze šablony v podokně úloh Nový soubor se zobrazí řada vzorových databází. Po výběru odpovídající vzorové databáze poklepáním spustíte průvodce, který za vás na základě jednoduchých zadávaných příkazů vytvoří celou databázi automaticky. Uložení databáze Databáze se ukládá průběžně po zavření konkrétního databázového objektu. Jednotlivé záznamy se ukládají automaticky při přechodu na další záznam.

-3-



1.2 Tabulky Základním a nejdůležitějším objektem databáze, který obsahuje konkrétní data, je tabulka. Všechny ostatní objekty (dotazy, formuláře, sestavy) jsou na tabulkách přímo závislé. Okno tabulky, ve kterém jsou data zobrazena, se nazývá Zobrazení datového listu. Jeden řádek tabulky jako celek představuje záznam a sloupce tvoří pole tabulky.

Řádek tvoří záznam Sloupec tvoří pole tabulky

Tabulka v „Zobrazení datového listu“

1.2.1 Vytváření tabulek Chcete-li vytvořit prázdnou tabulku za účelem zadávání vlastních dat, můžete postupovat několika způsoby. Nejprve je třeba otevřít databázi, ve které potřebujete pracovat a v levé části jejího okna v oblasti Objekty klepnout na tlačítko Tabulky. Kromě volby Vytvořit tabulku pomocí průvodce nebo Vytvořit tabulku vložením dat, lze použít volbu Vytvořit tabulku v návrhovém zobrazení, kde je možné navrhnout nejdříve strukturu tabulky, tzn. určit pole, definovat způsob jejich zobrazení a až po té zadávat do tabulky data (záznamy, věty). Při zvolení možnosti Vytvořit tabulku vložením dat tvorba tabulky probíhá v opačném pořadí. Strukturu tabulky v návrhovém zobrazení definujeme ve třech sloupcích, v tomto režimu neupravujeme a nevkládáme data, ale pouze navrhujeme jednotlivé sloupce tabulky a jejich parametry: - Název pole (může obsahovat až 64 znaků včetně mezer a musí být v rámci tabulky jedinečný) - Datový typ (určuje způsob uložení dat v databázi, zda se jedná o číslo, text nebo třeba hodnotu ano/ne, do každého pole lze uložit data pouze jednoho typu, pokud datový typ nenadefinujete, bude automaticky nastaven na text) - Popis (krátký popisek pole, který se zobrazuje na stavovém řádku při zadávání dat do tabulky a usnadňuje tak uživatelům orientaci v tabulce) Pro definici správných datových typů se vždy označí dané datové pole, vybere se jeho správný typ z rozbalovacího seznamu ve sloupci Datový typ a v dolní části na kartě Obecné se zvolený typ ještě upřesní – nadefinuje podrobněji. Nastavitelné vlastnosti polí se mění podle typu a mezi nejdůležitější patří Velikost pole, Počet desetinných míst, Formát ad. Po dokončení návrhu tabulky zavřeme okno zavíracím tlačítkem, následně zadáme její název a schválíme. Po této operaci jste informováni, že se v tabulce nenachází primární klíč a zda ho má program automaticky vytvořit. Po schválení nebo zamítnutí jste vráceni zpět do okna databáze, kde se objeví ikona právě vytvořené tabulky.

-4-



Tabulka v návrhovém zobrazení Každé pole má určitý datový typ, pokud zvolíte číslo, nebude možné do pole psát text

V prvním sloupci zadáváte názvy polím

Popis je nepovinný a slouží jako určitá forma nápovědy, která se zobrazuje na stavovém řádku při zadávání dat

Na kartě „Obecné“ lze datový typ dále specifikovat, nastavuje se velikost pole, výchozí maska atp.

1.2.2 Definice indexů a klíčů Aby se urychlila práce s informacemi, nepoužívá MS Access jednu velkou tabulku, která by obsahovala zbytečně mnoho údajů, ale program umí pracovat s několika tabulkami, mezi kterými jsou definovány relace. Je proto nutné, aby jednotlivé záznamy v tabulkách obsahovaly pole, které zaručí jejich jednoznačnou identifikaci. Toto pole se nazývá Primární klíč a obvykle slouží jako nosný sloupec k propojení s ostatními tabulkami. Program nabízí jeho automatické vytvoření, přičemž jako primární klíč se nastaví pole typu automatické číslo, případně je toto pole (pokud neexistuje) přidáno a označeno jako ID. Mohou však existovat i tabulky bez primárního klíče.

Symbol primárního klíče

Primární klíč přiřadíte klepnutím na stejnojmennou položku v kontextové nabídce

Primární klíč přiřazujete v návrhovém zobrazení tabulky

-5-



Primární klíč se přiřadí tak, že se klepne pravým tlačítkem myši na požadované pole v návrhovém zobrazení tabulky a z místní nabídky se vybere příkaz Primární klíč. Stejným způsobem se dá Primární klíč kdykoliv odebrat. Pro urychlení vyhledávání a řazení záznamů v tabulkách se používá indexování, což je jedna z nejdůležitějších databázových vlastností. Index se používá stejně tak, jako rejstřík v knize. 1.2.3 Práce s tabulkou

Přechod na následující a poslední záznam Přesun na první záznam Tlačítko pro přidání nového záznamu Vstupní pole Nápověda pro zápis do pole „Jméno“

Záznamy do tabulky se přidávají a upravují jejich vypsáním v režimu editace dat a to po otevření tabulky poklepáním na její název v okně databáze po klepnutí na tlačítko Tabulky v oblasti Objekty. Zobrazí se tabulka, která přesně odpovídá nadefinovanému návrhu. Přesouvat mezi jednotlivými buňkami v tabulce je možné pomocí myši i klávesnice, kdy principy práce s buňkami jsou v podstatě stejné jako v MS Excel. Editace tabulky se ukončí zavíracím tlačítkem a změny jsou bez vyzvání automaticky uloženy. Pro usnadnění pohybu ve větších tabulkách jsou v levém dolním rohu umístěna navigační tlačítka. Pokud se chcete přemístit na konkrétní záznam, klepnete na vstupní pole a zadáte požadované číslo. K vymazání záznamu z tabulky se použije po jeho označení myší příkaz Úpravy, Odstranit záznam nebo příkaz Odstranit záznam z kontextové nabídky vyvolané na šedém čtverečku zcela vlevo na řádku tabulky, který chcete vymazat. Úprava struktury tabulky Číselný datový typ

Textový datový typ

Typ zadávaného čísla

Velikost pole udává kolik znaků je možné do buňky zapsat

Nadefinovaná vstupní maska tak, aby se číslo zobrazilo ve tvaru 558 438 614

Pro změnu vlastností daného pole je třeba tabulku otevřít v návrhovém zobrazení zadáním příkazu Zobrazit, Návrhové zobrazení a na kartě Obecné provést požadované změny (např. zmenšit nebo zvětšit velikost pole atp.).

-6-



Nové pole přidáme do tabulky i v zobrazení datového listu po označení sloupce, který se má odsunout a zadáme příkaz Vložit, Sloupec nebo příkaz Vložit sloupec z místní nabídky. Strukturu tabulky je možné snadno měnit i tažením myši. Označí se pole, které chcete přesunout a to se potom tažením přemístí do nové polohy. Pole se přejmenuje poklepáním na jeho záhlaví, příkazem z místní nabídky a nebo po otevření tabulky v návrhovém zobrazení. Pro úpravu pole tak, aby umožňovalo vkládat výrazy z rozbalovacího seznamu, se přepněte do návrhového zobrazení a označte požadované pole. V nabídce datového typu vyberte volbu Průvodce vyhledáváním. V zobrazeném dialogovém okně zvolte Hodnoty zadá uživatel, po stisknutí tlačítka další doplňte slova, která chcete mít v rozbalovacím menu a Průvodce vyhledáváním můžete dokončit. Po přepnutí do tabulkového zobrazení je již možné vkládat daná slova z rozbalovacího seznamu. 1.2.4 Relace mezi tabulkami

Okno „Relace“ slouží pro sestavování relací

Vytvořená relace mezi tabulkami

Již zobrazená tabulka „Kontakty“

Označením tabulky a následným klepnutím na tlačítko „Přidat“ umístíte tabulku na plochu okna „Relace“

Abychom mohli pracovat s několika tabulkami najednou, vytváří se relace. Jsou to vazby, které tabulky mezi sebou logicky propojují, aby mohly spolu vzájemně komunikovat. Tyto vazby nastavujeme jednotně pro celou databázi a vzniká tak databáze relační. Typy relací Rozlišujeme několik typů souvislostí mezi tabulkami: nejsou v relaci, relace jedna k jedné (1:1), relace jedna k více (1:N) a tabulky jsou v relaci více k více (N:M). Nejobvyklejším typem relace je 1:N, kdy záznam v jedné tabulce odpovídá více záznamům v tabulce druhé, ale zároveň záznamu v druhé tabulce odpovídá maximálně jeden záznam v tabulce první. Vazba typu 1:1 bývá spíše ojedinělá a vzniká v případě, že chcete data o jedné skutečnosti rozdělit do dvou tabulek, takže záznam v jedné tabulce odpovídá záznamu v tabulce druhé a naopak. V relaci typu N:M odpovídá jeden záznam v první tabulce více záznamům v tabulce druhé a naopak jednomu záznamu z druhé tabulky odpovídá více záznamů v tabulce první, což lze prakticky realizovat pouze za pomoci tabulky třetí nazývané spojovací.

-7-


Relace typu 1:1


Relace typu N:M vytvořená spojovací tabulkou

Nejčastější typ relace 1:N

Nastavení a odstranění relace Relaci je možné vytvořit pouze u sloupců s naprosto stejným datovým typem. Nelze propojit například sloupec textový a číselný. Před vytvářením relací nastavte u tabulek primární klíče. Relace pak definujeme v okně Relace po zadání příkazu Nástroje, Relace… nebo po klepnutí na ikonu Relace v panelu nástrojů Databáze. Tabulky, pro které chcete relace vytvářet, vyberte poklepáním v okně Zobrazit Tabulku a následně okno zavřete. Tabulky jsou zobrazeny ve schematické podobě, kdy tažením za okraje můžeme měnit jejich velikost, tažením za titulek jejich umístění. Pro vytvoření vazby mezi tabulkami uchopte levým tlačítkem myši název sloupce první tabulky, který bude prostřednictvím relace svázán s tabulkou druhou, a přetáhněte se stále stisknutím levým tlačítkem myši na příslušný sloupec druhé tabulky, kde tlačítko uvolníte. Zobrazí se okno Upravit relace, ve kterém vytvářenou vazbu můžeme dále specifikovat. Pokud zaškrtnete volbu Zajistit referenční integritu, nastavíte tím určitá pravidla pro přidávání a úpravu nových záznamů. Po klepnutí na tlačítko Vytvořit je relace nastavena. Čára z jednotlivých sloupců mezi tabulkami v okně Relace informuje o vytvořené vazbě. Po stisknutí vytvoří relaci dle nastavených parametrů

Sloupce, které budou v rámci relace propojeny

Po zatržení zamezíte např. odstranění souvisejících dat

Umožňuje vybrat jeden ze tří typů relace

Typ relace, který vyplývá z navržených tabulek

Nastavené relace můžete po jejich označení odstranit klávesou Delete, nebo příkazem Odstranit z kontextové nabídky vyvolané na požadované vazbě.

-8-



1.3 Zadávání, úprava a prohlížení dat K zadávání, úpravě a nebo prohlížení dat v databázi se používá především formulář. Tvoří grafické rozhraní mezi tabulkou a uživatelem. Požadované operace s daty je možné provádět i přímo v tabulce, ale určitě lepší, pohodlnější a méně náročné je vyplňovat nebo opravovat určitý záznam na formuláři, než kolonku mezi kolonkami v tabulce. Na formulář se obvykle umísťuje jeden záznam a proto se nemusíte obávat, zda zapisujete údaje do správného sloupce nebo řádku v tabulce.

Data zobrazená v klasické tabulce bez jakékoliv možnosti grafické úpravy

Jednoduchý formulář pro pohodlné prohlížení nebo zadávání dat do tabulky

1.3.1 Návrh a tvorba formuláře Nejjednodušší a nejrychlejší cestou ke zhotovení nového formuláře je tvorba formuláře automatického. V okně databáze označte tabulku, pro kterou chcete formulář vytvořit. Na panelu nástrojů Databáze rozbalte tlačítko Nový objekt a vyberte možnost Automatický formulář. Vytvoří se standardní formulář obsahující všechna pole z vybrané tabulky. Pokud je zvolená tabulka v relaci s jinou, objeví se na formuláři i pole a záznamy z těchto zdrojů. Pro pozdější použití se formulář uloží klepnutím na zavírací tlačítko s následujícím zadáním jeho názvu. Grafickou podobu formuláře lze navrhnout přesně podle vašich představ, ale přesto se v praxi setkáváte nejčastěji s formulářem sloupcovým nebo tabelárním. Druh automatického formuláře si vyberete zadáním požadované volby v dialogovém okně Nový formulář, které se zobrazí po klepnutí na tlačítko Nový. na panelu nástrojů v okně databáze po klepnutí na tlačítko Formuláře oblasti Objekty. Průvodce formulářem Dokonalejší formulář (např. pro výběr dat i z více tabulek) vznikne pomocí několika kroků po vybrání volby Vytvořit formulář pomocí průvodce v okně databáze po klepnutí na tlačítko Formuláře v oblasti Objekty. V úvodním okně Průvodce formulářem v části Tabulky či dotazy zvolte zdrojovou tabulku nebo dotaz a dále v části Dostupná pole vyberte sloupce, které mají být ve formuláři zobrazeny. Po klepnutí na tlačítko Další se v následujícím okně vybere rozvržení formuláře. Pokud chcete ve formuláři zobrazit pouze jeden záznam, zvolte položku Sloupce. Ve třetím okně se ovlivňuje výsledná grafická podoba formuláře, vybírá se styl, který chcete pro daný formulář použít. V posledním okně zadejte název formuláře a klepněte na tlačítko Dokončit.

-9-



1.3.2 Prohlížení dat pomocí formuláře V okně databáze po klepnutí na tlačítko Formuláře v oblasti Objekty můžeme otevřít existující formulář poklepáním na jeho název. MS Access rozlišuje několik druhů zobrazení formuláře, mezi nimiž se lze přepínat pomocí ikony Zobrazit z panelu nástrojů Databáze a požadované volby: Formulářové zobrazení, Návrhové zobrazení, Zobrazení datového listu.

Druh zobrazení formuláře volíte ikonou „Zobrazit“

Formulář otevřete klepnutím na jeho název

Aktuální záznam lze smazat vyvoláním kontextové nabídky na této liště

Navigační tlačítka pro přechod mezi záznamy fungují stejně jako u tabulky

Pro přidávání, úpravu nebo prohlížení záznamů v tabulce pomocí formuláře využijeme jeho navigační lištu umístěnou ve spodní části okna. Nový záznam přidáte vypsáním údajů do jednotlivých polí a úpravu provedete zadáním nových údajů po klepnutí na požadované pole. Přejdete-li do jiného záznamu, předchozí úpravy jsou automaticky uloženy. 1.3.3 Editace formuláře Vytvořený formulář se může případně dále upravovat v návrhovém zobrazení. V tomto zobrazení lze formulář i vytvořit, ale pro neúměrnou pracnost a časovou náročnost této operace se doporučuje využívat průvodce. Chcete-li umístit na formulář obrázek, zadejte příkaz Vložit, Obrázek... a v zobrazeném dialogovém okně vyhledáte požadovaný obrázek, který klepnutím na tlačítko OK vložíte.

Pomocí panelu nástrojů „Formát“ měníte typ, velikost a barvu Každý prvek v návrhovém zobrazení se chová jako samostatný objekt a lze ho individuálně upravovat

Seznam polí zobrazíte stisknutím stejnojmenného tlačítka Ze seznamu polí lze tažením přidávat jednotlivá pole do formuláře

Jakýkoliv prvek můžete přemístit na jinou pozici, zvětšit, zmenšit apod.

Formulář odstraníte po jeho označení v okně databáze klávesou Delete.

- 10 -



1.4 Získávání informací z databáze Nejčastější činností v praxi bude vyhledávání určitého záznamu v databázi. Pro nalezení konkrétního záznamu v tabulce nebo formuláři stačí po jejich otevření použít příkaz Úpravy, Najít. Vyplníme požadované volby a stisknutím tlačítka Najít další se hledaná položka označí. MS Access umožňuje i několik dalších způsobů vyhledávání dat a získávání informací: - třídění záznamů (podle vybraného pole se data v tabulce seřadí vzestupně nebo sestupně) - filtry (jde o nejrychlejší výběr dat, kdy se zobrazují jen záznamy, které splňují určitou podmínku) - dotazy (kombinace filtru a třídění, kdy se data vybírají i z více propojených tabulek). 1.4.1 Třídění záznamů Pokud potřebujete rychle seřadit záznamy v tabulce podle určitého pole, vyvolejte v tomto poli místní nabídku a zvolte příkaz Seřadit vzestupně nebo Seřadit sestupně. Jinou možností pro seřazení záznamů v tabulce je označit sloupec a na panelu nástrojů stisknout požadované tlačítko. 1.4.2 Filtrování dat Filtrováním dat rozumíme způsob jejich zobrazení v tabulce nebo formuláři podle zadaných kritérií. Pro nejjednodušší filtrování podle jedné podmínky označte záznam, ve kterém je tato podmínka splněna a použijte filtr zadáním příkazu Záznamy, Filtr, Filtrovat podle výběru. Budou zobrazeny pouze záznamy vyhovující zadané podmínce. Pokud se před aplikací dalšího filtru předchozí neodstraní, dojde ke kumulaci filtrů. Filtr se zruší zadáním příkazu Záznamy, Zrušit filtr či řazení dat. Složitější filtrování se provádí pomocí filtračního formuláře po zadání příkazu Záznamy, Filtr, Filtrovat podle formuláře. Po vyplnění formuláře se filtr aktivuje ikonou Použít filtr. 1.4.3 Dotazy Dalším způsoben, jak zobrazit požadovaná data z databáze, je použití dotazů. Na rozdíl od filtrů, které se ukládají ve svém posledním nastavení spolu s tabulkou jako její vlastnost, jsou dotazy samostatným objektem databáze. Definují se v nich pole, která se mají zobrazovat, v jakém pořadí a jaké podmínky musí být přitom splněny. Dotaz je možné vytvořit z jakýchkoliv existujících tabulek nebo jiných dotazů, přičemž se jednotlivé názvy dotazů musí vzájemně lišit od názvů tabulek. MS Access nabízí několik typů dotazů. Všechny pracují v podstatě na stejném principu, liší se však hlavně způsobem výstupu dat. Nejběžnějším typem je dotaz výběrový, který načítá data na základě určených kritérií z jedné nebo i více tabulek a výsledek zobrazuje v tabulce nové. Jednoduchý výběrový dotaz Dotaz můžete vytvořit přímo v návrhovém zobrazení a nebo pomocí průvodce, kterého můžete rychle spustit poklepáním na volbu Vytvořit dotaz pomocí průvodce v okně databáze po klepnutí na tlačítko Dotazy v oblasti Objekty. Tento průvodce slouží k vytvoření jednoduchého výběrového dotazu, který vyhledává data z určených polí. Výsledek dotazu obsahuje všechny záznamy databáze, které jste v průvodci určili. Pokud chcete zobrazit jen některá data pomocí výběrových kritérií, musí se zadávat v návrhovém zobrazení dotazu. - 11 -



Chcete-li použít jiného průvodce nebo návrhové zobrazení, zvolte požadovanou volbu v dialogovém okně Nový dotaz po klepnutí na tlačítko Nový. v okně databáze. Za účelem vytvoření dotazu s určitými podmínkami v návrhovém zobrazení můžete též poklepat na možnost Vytvořit dotaz v návrhovém zobrazení v okně databáze po klepnutí na tlačítko Dotazy v oblasti Objekty. Návrhové zobrazení

V horní části okna jsou tabulky, se kterými se dotaz definuje

Pomocí okna „Zobrazit tabulku“ přesunete do horní části okna pro definici dotazu tabulky, ze kterých budete dotaz definovat Část okna, ve které se dotaz definuje a určují se položky z jednotlivých tabulek

V návrhovém zobrazení po určení tabulky, ze které se má dotaz vytvořit, po zadání polí a jejich řazení, po stanovení kritérií se vytvořený dotaz uloží, přičemž se jeho název musí lišit od názvů tabulek. Dotaz spustíte poklepáním na jeho název v okně databáze. Editace dotazu Editací dotazu budeme rozumět úpravy jako je přidání nebo odstranění kritérií, dále přidání, odstranění, přesunutí, skrytí či zobrazení polí. Všechny uvedené operace se realizují v návrhovém zobrazení dotazu.

Nové pole přidáte např. přetažením pole z tabulky v horní části okna Jeden sloupec v této části odpovídá jednomu sloupci ve výsledném dotazu

Aby sloupec nebyl viditelný, stačí odznačit zatržítko

Na tomto řádku se definují kritéria dotazu

Definice kritéria dotazu probíhá na řádku Kritéria. Mohou se používat běžná matematická znaménka < > = + - / *, nebo vestavěné a podstatně složitější funkce programu.

- 12 -



1.5 Sestavy a tisk objektů Sestava je samostatným objektem databáze, která slouží k prezentaci vybraných údajů v tištěné podobě. Dokáže jednotlivé záznamy z tabulek nebo dotazů uspořádat do přehledně zpracovaných a vizuálně zajímavých grafických výstupů. 1.5.1 Vytváření sestav Sestavu v programu MS Access lze vytvořit třemi způsoby. Nejjednodušší variantou je použití automatické sestavy vybráním stejnojmenného názvu z nabídky Vložit nebo z nabídky tlačítka Nový objekt na panelu nástrojů okna programu. Před tímto krokem je nutné tabulku nebo dotaz v okně databáze označit. Získáte jednoduchou sestavu připravenou k vytištění, která zrovna moc esteticky dobrým dojmem nepůsobí.

Tlačítko „Nový objekt“

Označení tabulky, ze které budete sestavu vytvářet

Dokonalejší automatická sestava vznikne vybráním volby Automatická sestava: sloupcová nebo Automatická sestava: tabelární po klepnutí na tlačítko Sestavy v oblasti Objekty a následném klepnutí na tlačítko Nový. na panelu nástrojů okna databáze. Pro vytvoření vlastního návrhu sestavy poklepejte na příkaz Vytvořit sestavu pomocí průvodce v okně databáze po klepnutí na tlačítko Sestavy v oblasti Objekty. Spustí se průvodce sestavou, který má několik kroků, ale přesto je tento proces výrazně rychlejší, než tvorba sestavy v návrhovém zobrazení po zadání příkazu Vytvořit sestavu v návrhovém zobrazení: - v rozvíracím seznamu Tabulky či dotazy vyberte zdroj dat a v části Dostupná pole zvolte poklepáním ta pole, která chcete mít v sestavě obsažena - ve druhém okně průvodce se volí úroveň seskupení, což je zpravidla opakující se údaj v poli databáze, který bude sloužit jako skupina a podle kterého se data na sestavě seřadí, obecně se doporučuje nastavovat maximálně dvě úrovně, aby byla sestava dostatečně přehledná - ve třetím okně se rozhoduje o tom, podle které položky a jak se budou údaje řadit - v následujícím kroku určujete rozvržení a orientaci sestavy, vzhled tohoto okna a možnosti rozvržení sestav ovlivňuje předchozí nastavení úrovně seskupení - v předposledním okně se vybere styl (grafická úprava sestavy), v posledním pak její název a stisknutím tlačítka Dokončit sestavu vytvoříte - výsledná sestava se objeví v náhledu a zobrazený panel nástrojů Náhled v okně programu umožňuje specifikovat některé další parametry náhledu

- 13 -



Po zadání příkazu Soubor, Tisk… vygenerovanou sestavu na základě vybraného stylu a rozvržení vytisknete.

Klepnutím na ikonu „Propojení aplikací Office“ data přemístíte do dokumentu MS Word

Pomocí panelu nástrojů „Náhled“ sestavu vytisknete, upravíte náhled apod.

Vytvořená sestava, kde je vidět seskupení podle bydliště

Přesně tak, jak vypadá sestava v náhledu bude i vytištěna

1.5.2 Úpravy sestav Pokud sestavy nevypadají podle vašich představ, můžete je upravovat v návrhovém zobrazení stejným způsobem jako formulář. Do návrhového zobrazení se přepnete klepnutím na tlačítko Návrh v okně databáze po označení sestavy, kterou chcete upravovat. Struktura sestavy je o něco členitější než v klasickém dokumentu MS Word a je rozdělena do několika částí. Jsou to hlavně jednotlivá záhlaví, tělo a zápatí.

Pomocí panelu nástrojů „Formát“ lze editovat textová pole

Ikona „Seznam polí“ Panel nástrojů „Návrh sestavy“

Seznam polí, která jdou tažením na sestavu přidávat Návrhové zobrazení sestavy Jednotlivá pole lze po označení upravovat, přesouvat i odstraňovat

Jednotlivá pole v sestavě je možné přesouvat, zvětšovat, zmenšovat nebo i odstraňovat (po označení klávesou Delete). Nová pole do sestavy přidáte ze seznamu, který se zobrazí po klepnutí na ikonu Seznam polí v panelu nástrojů Návrh sestavy v okně programu. Pomocí panelu nástrojů Formát v okně programu lze graficky upravit jakékoliv pole, je možné měnit např. velikost, typ a barvu písma nebo i pozadí sestavy.

- 14 -



1.5.3 Tisk objektů Většina objektů v databázi se dá vytisknout. Tabulky a dotazy v podobě tabulek, formuláře a sestavy v jejich grafickém provedení. Před tiskem je vhodné zobrazit si náhled tištěného objektu, ze kterého můžete změnit orientaci stránky na výšku nebo na šířku, případně upravit její velikost a to klepnutím na ikonu Vzhled stránky na panelu nástrojů Náhled a následným zatržením nebo vyplněním požadovaných voleb.

Panel nástrojů „Náhled“

Po klepnutí na ikonu “Vzhled stránky“ se zobrazí dialogové okno, ve kterém upravíte parametry stránky Náhled na tabulku „Kontakty“před tiskem

Pokud budete požadovat tisk pouze některých záznamů z tabulky, proveďte výběr pomocí dotazu a ten vytiskněte. Další možností je označit souvislý rozsah tištěných dat v zobrazení datového listu tabulky nebo dotazu pomocí klávesy Shift a pak v dialogovém okně Tisk po zadaní příkazu Soubor, Tisk… zatrhnout v oblasti Rozsah tisku volbu Vybrané záznamy. Omezení rozsahu tisku formulářů a sestav se určuje v dialogovém okně Tisk zatržením a vyplněním volby Stránky od: tak, jak jsou stránky viditelné v náhledu. Pro tisk do souboru zatrhnete stejnojmennou volbu v dialogovém okně Tisk a zadáte název výstupního souboru, který se zpravidla umístí do složky Dokumenty. Zatržením této volby upravíte orientaci stránky na šířku

Na kartě „Okraje“ změníte velikost stránky

Nastavení parametrů tisku

Zde volíte rozsah tištěných stránek

Volba pro tisk dat do souboru

V programu MS Access je možné nastavovat i další funkce jako např. uzamčení databáze pomocí hesla, nastavení přístupových práv k jednotlivým částem databáze, vytvoření vlastního menu a celá řada dalších úprav a nastavení.

- 15 -


Grafika a Microsoft PowerPoint

2. Úvod do PC grafiky 2.1 Počítačová grafika K dynamickému rozvoji počítačové grafiky přispěl zejména rozvoj technického vybavení počítačů, ale i rozvoj speciálního software. Původní určení počítačů bylo výhradně k provádění výpočtů, tj. ke zpracování číselných dat, později pak přišlo zpracování textu. Dnešní počítače s výkonnými procesory a dostatečnou velikostí operační paměti umožňují každému uživateli za pomoci odpovídajícího softwaru vytvářet solidně zpracované grafické dokumenty. V širším pojetí budeme počítačovou grafiku chápat jako práci s libovolnými grafickými prvky v různých programech (čary, grafy, rámečky, schémata nebo tabulky v textu). Pro tento případ nepotřebujete kupovat žádný speciální software, ale stačí použít lepší textový editor např. MS Word. Tento program umožňuje začleňovat do textu i obrázky, které bývají uloženy v samostatných souborech. V užším pojetí chápeme počítačovou grafiku jako speciální technologii zpracování dat, která využívá teorii zobrazení prostoru do roviny s možností stínování, otáčení a ostatních transformací. Existují dva základní druhy počítačové grafiky rastrová (bitmapová) a vektorová. Rastrová grafika Rastrový obrázek se skládá z určitého počtu bodů (pixelů). Tento počet je dán při jeho pořízení. Jestliže takový obrázek zmenšíme, je nutné nějaké body vypustit (body se nemohou zmenšovat), tím dojde ke ztrátě detailů a někdy i ke zkreslení barev. Jestliže rastrový obrázek zvětšujeme, opět nedochází ke změně velikosti jednotlivých bodů, ale začnou se od sebe vzdalovat. Aby obrázek nebyl zrnitý, musí program chybějící body dopočítat (většinou vezme dva sousední body a mezi ně dá průměrný odstín z těchto dvou bodů). Tedy i zde dochází ke snížení kvality obrázku. Vektorová grafika Vektorový obrázek naopak můžeme zmenšovat, zvětšovat a jeho kvalita se nemění. Je to dáno tím, že se neskládá z jednotlivých bodů, ale z velkého množství objektů, které jsou určeny matematickým popisem (rovnicemi, vzorci). Program lehce dosadí do vzorců jiná čísla přepočítá objekt tak, aby se zachoval jeho tvar. Např. pokud je u obdélníku určen poměr stran, je tím jeho tvar přesně určen, ať je malý či velký. Vektorový způsob práce je zcela nutný tam, kde potřebujeme měnit velikost obrázku v širokém rozmezí. Proto jsou dnes např. všechna písma v počítači uložena vektorovým způsobem.

2.2 Typy souborů a jejich velikost Nejpoužívanějším rastrovým typem souborů je bitmapový soubor .bmp. Protože je třeba zachytit každý bod rastrového obrázku, jsou velikosti těchto souborů obrovské. Za účelem zmenšení jejich velikostí se používá komprese, kterou dělíme na ztrátovou a bezztrátovou. Bezztrátovou kompresi používáme u obrázků, které mají jemnou, ale přesnou grafiku (texty, tlačítka, snímky obrazovek atd.). Soubor lze bez ztráty kvality obnovit na původní. Typickým představitelem je formát .gif. Ztrátová komprese je sice vysoce účinná, ale obrázek po ní není nikdy přesně identický a nelze ho obnovit bez ztráty kvality na původní velikost. Je vhodná pro fotografie a obrázky bez ostrých obrysů. Typickým představitelem pro ztrátovou kompresi je formát .jpg. - 16 -



2.3 Grafické a prezentační programy Vektorová grafika Výhodou vektorové grafiky je přesnost a jednoznačnost objektu. Této výhody se využívá v řadě programů pro návrhy a simulace v elektronice, ve strojírenství (Autocad), ve stavebnictví atd. Pro kreslení a úpravu obrázků ve vektorové grafice je nejpopulárnějším programem Corel Draw. Nejznámějším a nejpoužívanějším panelem nástrojů pro vektorovou grafiku je potom panel nástrojů Kreslení v programech MS Office. Rastrová grafika Programy vytvořené pro rastrovou grafiku umí dobře pracovat např. s fotografiemi. Dokážou je prohlížet, upravovat, převádět na jiný typ, ukládat nebo tisknout. Nejjednodušším programem pro pořízení nebo úpravu rastrového obrázku je program Malování. Program s větším množstvím nástrojů a možností je např. Adobe Photoshop a další. Prezentační programy Další skupinu pro práci s grafikou tvoří programy prezentační. Mají za úkol prezentovat myšlenku, firmu, výrobek nebo službu. Pro klasickou prezentaci např. v programu MS PowerPoint budete využívat jak vektorovou (nápisy, jednoduché obrázky, grafy), tak i rastrovou (fotografie) grafiku. Pro prezentaci na Internetu se používá komprimovaná rastrová grafika, nejčastěji ve formátu .jpg pro fotografie a obrázky bez ostrých obrysů, .gif pro texty, tlačítka a snímky obrazovek.

2.4 Barvy v počítači Barvy se v počítači popisují pomocí matematických systémů. V takovém systému je barva definována určitým uspořádáním tří hodnot. Odvozené barvy se pak tvoří mícháním třech základních barev. Model RGB Ve fyzice jsme se učili, že bílé světlo se skládá z několika základních barev, z barvy červené (Red), zelené (Green) a modré (Blue). Podle počátečních písmen anglických názvů barev se tomu říká model RGB. Bílé světlo vzniká jejich smícháním. Pokud nebudou zastoupeny všechny složky rovnoměrně, nebude výsledkem bílá barva, ale nějaká jiná, určená podílem jednotlivých složek. Model CMYK Tiskárna nemá žádné paprsky, ale inkoust nebo toner. Nemůže míchat barvy modelem RGB, ale podobně jako sčítáním paprsků, lze docílit libovolné barvy odečítáním barevných náplní. Tyto náplně nemají barvy RGB, ale barvy k nim doplňkové. Jsou to barvy azurová (Cyan), purpurová (Magenta) a žlutá (Yellow). Jejich smícháním vznikne barva černá, pokud není zastoupená žádná z nich, dostaneme bílou.

- 17 -



Protože by bylo nehospodárné vytvářet černé znaky mícháním tří poměrně drahých barevných náplní, přidává se do tiskáren ještě náplň čtvrtá, která obsahuje černý inkoust (blacK) a proto se tomuto modelu míchání barev říká model CMYK.

2.5 Grafické vstupy a výstupy počítače Grafika se na počítači objeví buď jako výstup programu nebo přenosem přes vstupní periferní zařízení, mezi které řadíme např. skener, fotoaparát, kamerku pro web a přenosová média. Pomocí počítačové sítě nebo přenosových médií můžeme do PC přenést rastrovou i vektorovou grafiku všech formátů. Mezi nejčastější výstupy patří monitor, tiskárna, síť a CD nebo DVD disk. Skenery a fotoaparáty, kamery Skenování a fotografování je proces, při kterém se pomocí technického zařízení digitalizuje předloha. Digitalizací rozumíme převod grafické (analogové) informace z předlohy do digitální tj. číselné (0,1) podoby, vhodné pro další zpracování na PC. Vzniká tak grafika o určitém rozlišení, je to vlastně počet bodů na výšku násobeno počtem bodů na šířku. Obrázek se potom za pomocí softwaru ukládá ve formátu .bmp, nebo přímo .jpg, .gif. Kamery na rozdíl od skenerů nasnímají sekvenci obrázků, která se zpravidla ukládá ve formátu .avi nebo .mpeq.

2.6 Práce s vektorovou a rastrovou grafikou Panel kreslení v programech MS Office Panel nástrojů Kreslení v programech MS Office zobrazíte po zadání příkazu Zobrazit, Panely nástrojů, Kreslení a nebo ikonou Zobrazit panel Kreslení na panelu nástrojů Standardní (pátá ikona zprava v MS Word, třetí zprava v MS Excel).

Panel je rozdělen na tři části. Pomocí první části panelu můžete objekt otočit nebo překlopit, uchytit k mřížce, přenést za text nebo za další objekt apod. Druhá část slouží pro vkládání různých objektů. Pokud aktivujete klepnutím vložený objekt v libovolném dokumentu, můžete jej pomocí ikon třetí části panelu upravovat. Vkládání obrázků a fotek do různých dokumentů Fotografie a obrázky vkládáme do dokumentu prostřednictvím schránky. Při jejich vkládání má důležitou roli pozice obrázku a pořadí objektu. K úpravě vloženého obrázku slouží panel nástrojů Obrázek, který aktivujete z kontextové nabídky příkazem Zobrazit panel nástrojů Obrázek.

- 18 -



3. Prezentace 3.1 Seznámení s prezentací a prezentačním programem Mezi další oblasti počítačové gramotnosti patří i schopnost využívat prezentační nástroje osobního počítače, kdy jde vlastně o multimediální formu předávání informace. Nejčastěji používaný program pro tvorbu prezentací je Microsoft PowerPoint z kancelářského balíku MS Office. 3.1.1 Funkce a využití prezentací Prezentací v tomto pojetí budeme rozumět sled graficky a esteticky ztvárněných snímků, které mohou být doplněny o různé animace, triky a multimediální prvky. Úkolem prezentace je představení konkrétní firmy, produktu nebo služby. Velmi často se prezentace používá jako doprovodný prvek k přednáškám, kdy je nastavena tak, aby se kliknutím myši spustil její další krok. 3.1.2 Spuštění programu a jeho pracovní prostředí - program se spustí z nabídky Start, Všechny programy, Microsoft PowerPoint - po otevření okna aplikace se volí buď spuštění už existující prezentace nebo příprava prezentace nové

Panely nástrojů „Standardní“ a „Formát“

Měřítko zobrazení

Snímek se tvoří v tomto okně

Ikony jednotlivých snímků prezentace (zatím jeden)

Podokna úloh slouží k nastavení té skupiny nástrojů, kterou budute právě potřebovat Různé druhy zobrazení prezentace

Poznámky ke snímkům

Klasický panel nástrojů „Kreslení“

Pracovní plocha programu je rozdělena do tří oblastí: podokno Snímky (případně Osnova), podokno Snímek a podokno Poznámky ke snímkům. Vlastní prezentace je tvořena na snímku uprostřed plochy. Snímek v programu MS PowerPoint není stejný jako dokument ve MS Word, není zde totiž žádná oblast pro psaní textu, ale text je možné psát prostřednictvím textového pole.

- 19 -



3.1.3 Úprava základních nastavení Při práci s programem MS PowerPoint je dobré pracovat s vhodně zvoleným měřítkem, jehož nastavení je však odlišné od ostatních programů sady MS Office. Ikona Měřítko zobrazení se nachází v panelu nástrojů Standardní. Měřítko zobrazení se v pracovní ploše programu nastavuje pro každé okno zvlášť a v okně Snímku je možné navíc použít i volbu Do okna, která automaticky přizpůsobí jeho velikost tak, aby se co nejlépe využila pracovní plocha. Pro výběr nebo skrytí panelů nástrojů se standardně používá příkaz Zobrazit, Panely nástrojů. Další nastavení programu, jako je například automatické ukládání, jméno uživatele, umístění souborů atd. se nastavuje po zadání příkazu Nástroje, Možnosti... v dialogovém okně Možnosti.

3.2 Základy tvorby prezentace 3.2.1 Vytvoření a uložení prezentace Po spuštění programu MS PowerPoint poskytuje podokno úloh Nová prezentace několik způsobů, jak začít vytvářet prezentaci: - Prázdná prezentace začíná snímky, u kterých je použito minimum návrhů a žádné barvy. Při výběru této možnosti se otevře podokno úloh Rozložení snímku, ze kterého se vybírá podle uspořádání prvků na snímku požadované rozložení - Nová z existující prezentace je založena na dříve napsané a navržené prezentaci. Tímto příkazem se vytvoří kopie existující prezentace, takže je možné provést požadované změny návrhu i obsahu a vytvořit tak prezentaci úplně novou - Nová ze šablony je založena na šabloně aplikace MS PowerPoint, která již obsahuje koncepci návrhu, písma a barevné schéma (kromě šablon, které jsou součástí programu, lze použít i šablony vlastní) Prezentaci uložíte jedním z následujících způsobů: - buď klepnete v nabídce Soubor na příkaz Uložit, při prvním uložení se zadává název a umístění souboru, použije se Typ souboru Prezentace (*.ppt) - nebo se volí příkaz Soubor, Uložit jako... pro uložení kopie souboru (zadá se nový název, případně i jiné umístění), touto akcí se původní soubor automaticky beze změn uzavře a zůstane otevřen pouze soubor s novým názvem nebo umístěním 3.2.2 Práce v různých zobrazení V aplikaci Microsoft PowerPoint existují tři hlavní zobrazení (Normální zobrazení, Řazení snímků a Prezentace), která přepínáte z nabídky Zobrazit nebo pomocí ikon vlevo dole nad panelem nástrojů Kreslení. Uvedená zobrazení se liší tím, jaký prostor je věnován pracovním oblastem prezentace. Normální zobrazení se používá pro většinu běžných úprav snímků a jejich objektů. Pracujete s jedním snímkem a můžete se plně soustředit na jeho zpracování. V zobrazení Řazení snímků jsou vidět miniatury snímků, které se používají ke hromadné editaci, změně pořadí apod. V tomto zobrazení vidíte, jak jednotlivé snímky na sebe navazují. Pokud poklepete na některou miniaturu snímku, objeví se daný snímek v normálním zobrazení.

- 20 -



Normální zobrazení

Zobrazit řazení snímků

V zobrazení Prezentace si můžete prezentaci prohlédnout na celé ploše monitoru ve skutečné podobě včetně časování, efektů apod. Příkaz Zobrazit, Prezentace spouští prezentaci od prvního snímku, ikona Prezentace vlevo dole od snímku aktuálního. K prezentaci je možno připojit i poznámky, které vám pomohou orientovat se v doprovodném výkladu. Můžete je zadávat v normálním zobrazení, nebo po zadání příkazu Zobrazit, Poznámky, kdy je polovina okna vyhrazena právě poznámkám.

Zobrazit, Poznámky

Prostor pro psaní poznámek

Prezentace z aktuálního snímku

3.2.3 Práce se snímky Prezentace se skládá ze snímků. Jednotlivé snímky jsou po grafické a obsahové stránce nezávislé. Při otevření nové prezentace je automaticky vytvořen jeden snímek. Chcete-li vložit další, tak na panelu nástrojů Formát klepněte na tlačítko Nový snímek nebo zadejte příkaz Vložit, Nový snímek a dále v podokně úloh Rozložení snímku vyberte klepnutím jeho požadované rozložení. Jestliže má být nový snímek vložen např. mezi druhý a třetí, přesuňte se na snímek druhý, klepněte na ikonu Nový snímek a z podokna úloh vyberte vhodné rozložení. Chcete-li změnit pořadí snímků, proveďte jeden z následujících kroků: - v Normálním zobrazení vyberte na kartě Osnova ikonu snímku a nebo na kartě Snímky miniaturu snímku a poté výběr přetáhněte do nového umístění - v zobrazení Řazení snímků vyberte miniaturu snímku a tu přetáhněte do nového umístění, přesouvá se svislá úsečka, která se v nově požadované pozici pustí Práce s rozložením Rozložení obsahuje zástupné symboly, které zahrnují text (nadpisy, seznamy s odrážkami) a obsah snímků (tabulky, grafy, obrázky, tvary a kliparty). Při každém přidání nového snímku se může v podokně úloh Rozložení snímku zvolit jeho rozložení, kde je k dispozici mnoho druhů rozložení a lze zvolit i rozložení prázdné. Jako první se zpravidla vybírá Úvodní snímek, do kterého se zadávají základní informace. - 21 -



Použití šablon Šablony návrhů slouží pro rychlou změnu vzhledu celé prezentace. Obsahují nastavení pozadí, barevné schéma a předlohu snímku. Pro změnu použité šablony návrhu je třeba zadat příkaz Formát, Návrh snímku... a v podokně Návrh snímku vybrat klepnutím jinou požadovanou šablonu. Podokno úloh „Rozložení snímku“

Podokno úloh „Návrh snímku“

Změna pozadí U snímků je možné změnit barvu pozadí nebo pozadí návrhu. Změna pozadí je vhodná, pokud chcete jako pozadí snímku použít jednoduché stínování nebo texturu, nikoli všechny ostatní prvky návrhu obsažené v šabloně návrhu. Změnou pozadí lze také zvýraznit části prezentace. Kromě změny barvy lze přidat stínování, vzorek, texturu nebo obrázek. Změnu pozadí snímku lze použít u všech snímků nebo u snímku aktuálního. V dialogovém okně Pozadí po zadání příkazu Formát, Pozadí... se přímo volí barva nebo po klepnutí na vzhled výplně se nastaví na pozadí obrázek, textura, vzorky nebo přechody barev. Pro použití zvoleného pozadí u vybraných snímků se klepne na tlačítko Použít, pro všechny snímky pak tlačítko Použít u všech. Barevné schéma Barevné schéma je paleta osmi základních barev. Tyto barvy jsou automaticky používány pro jednotlivé objekty v prezentaci (pozadí, text a čáry, stíny, text nadpisu, výplň, zvýraznění, zvýraznění a odkaz a zvýraznění a sledovaný odkaz). Barevné schéma se používá pro udržené jednotného vzhledu celé prezentace. Pro každou prezentaci je definováno několik doporučených barevných schémat, ze kterých si tvůrce prezentace může zvolit (Formát\Návrh snímku). Pokud vám spektrum nabízených barevných schémat nevyhovuje, můžete si nadefinovat vlastní barevné schéma (Formát\Návrh snímku\Upravit Barevná schémata\Vlastní).

- 22 -



Předlohy snímků Předloha snímků je prvkem šablony návrhu, který obsahuje informace o šabloně, včetně řezů písma, velikosti a umístění zástupných symbolů, pozadí návrhu a barevných schémat. Předlohy snímků zobrazíme zadáním příkazu Zobrazit, Předloha, Snímek. Tato změna se projeví na všech snímcích v prezentaci a slouží k provedení globálních změn. Obvykle se provádí následující akce: - změna písma nebo odrážek - vložení obrázku, například logo, které chcete zobrazit na více snímcích - změna umístění, velikost a formát zástupného symbolu Záhlaví a zápatí Záhlaví a zápatí obsahují text, číslo snímku nebo stránky a datum, které chcete zobrazit v horní nebo dolní části snímků, poznámek a podkladů. Po zadání příkazu Zobrazit, Záhlaví a zápatí... se v zobrazeném okně zatrhnou požadované volby, do pole Zápatí se napíše text a klepne se na tlačítko Použít pro aktuální snímek nebo Použít u všech pro přidání informace do všech snímků prezentace. Pokud nechceme informace na úvodním snímku, zatrhneme volbu Nezobrazovat na úvodním snímku. Chcete-li např. očíslovat všechny snímky prezentace, zadejte příkaz Zobrazit, Záhlaví a zápatí a v zobrazeném okně zatrhněte volbu Číslo snímku a potom klepněte na tlačítko Použít u všech.

3.3 Tvorba prezentace - text a obrázky 3.3.1 Přidávání a formátování textu Přidání textu Text se přidá do snímku klepnutím na zástupný symbol textu a jeho zadáním z klávesnice nebo vložením ze schránky. Jestliže text přesahuje velikost zástupného symbolu, zmenší aplikace MS PowerPoint velikost písma a řádkování během psaní tak, aby se text přizpůsobil. Formátování textu Vyberte text, který chcete změnit a po zadání příkazu Formát, Písmo... zatrhněte nebo nastavte požadované formátování. Chcete-li např. změnit velikost písma, vyberte požadovaný text a na panelu nástrojů Formát klepněte na tlačítko Zvětšit písmo nebo Zmenšit písmo, chcete-li však zadat velikost písma číselnou hodnotou, klepněte na požadovanou velikost v rozvíracím seznamu Velikost písma. Změnit druh písma na všech snímcích se dá i použitím příkazu Formát, Zaměnit písma ... a v zobrazeném dialogovém okně se nastaví požadované záměny. Formátování odstavce Jedná se především o volby zarovnání textu (doleva, na střed, doprava a do bloku), řádkování a nastavení odrážek nebo číslování. Lze používat i tabulátory, ale na rozdíl od programu MS Word je lze nastavit pouze ručně, přetažením zarážky na pravítku. Klepnutím na tlačítko Odrážky nebo Číslování na panelu nástrojů Formát, případně zadáním příkazu Formát, Odrážky a číslování... se přidají odrážky nebo číslování

- 23 -



k označenému textu. Pokud je třeba použít jinou odrážku než standardní, označí se požadovaný text a po zadání výše uvedeného příkazu se v zobrazeném okně Odrážky a číslování klepne na tlačítko Vlastní..., kde v následujícím okně vyberete symbol, který se má na odrážky použít. 3.3.2 Přidávání obrázků a klipartů Po zadání příkazu Vložit, Obrázek, Ze souboru... je možné na snímek vložit určitý obrázek. Otevře se dialogové okno Vložit obrázek umožňující hledaný objekt najít a vložit na daný snímek. Vložený obrázek je možné pomocí rohových úchytů a stisknutým tlačítkem myši zmenšit, případně zvětšit. Pokud se má vložený obrázek vymazat, označí se myší a vymaže klávesou Delete. Po zadání příkazu Vložit, Obrázek, Klipart... se zobrazí odkaz na Galerii médií, která slouží k procházení kolekcí klipů.

3.4 Tvorba prezentace - diagramy, grafy a kreslené objekty 3.4.1 Přidávání diagramů a organizačních diagramů Organizační diagram slouží k znázornění vztahů, například mezi vedoucími oddělení a zaměstnanci ve společnosti. Celý organizační diagram se může formátovat pomocí předvolených stylů nebo se mohou formátovat jen jeho jednotlivé části. Pomocí panelu nástrojů Organizační diagram, který se zobrazí při vložení nebo výběru organizačního diagramu, se přidávají tvary, například vedoucí (nadřízený), zaměstnanec (podřízený), asistent nebo spolupracovník, nebo se mohou změnit možnosti rozložení větví. 3.4.2 Práce s tabulkami a grafy V prezentaci aplikace MS PowerPoint existuje několik způsobů, jak vytvořit tabulky, můžete ji zhotovit přímo v daném programu, nebo ji vložit z programu jiného. Poklepáním na obrázek tabulky v novém snímku, který je vybrán z podokna úloh Rozložení snímku volbou Další rozložení, Nadpis a tabulka, se otevře dotaz na počet vkládaných řádků a sloupců. Do tabulky se dopíší potřebné údaje a k jejímu formátování se použije panel nástrojů Tabulky a ohraničení. Zcela nový graf můžete vytvořit přímo v aplikaci PowerPoint nebo importovat list či graf aplikace Excel. Výchozí aplikací pro tvorbu grafů je Microsoft Graph, která je automaticky nainstalována s aplikací PowerPoint. Pokud vytvoříte graf pomocí této aplikace, budou data grafu zobrazena v tabulce, která se nazývá datový list. Datový list poskytuje vzorové informace o tom, kam zadat vlastní popisky a data řádků či sloupců. Poklepáním na obrázek grafu v novém snímku, který je vybrán z podokna úloh Rozložení snímku volbou Další rozložení, Nadpis a graf, se graf otevře v programu Microsoft Graph. Doplní se požadované údaje do zobrazené tabulky a klepnutím mimo okno grafu se automaticky vrátíte do prezentace. Pro případnou další změnu grafu stačí na něj opětovně poklepat. 3.4.3 Kreslené objekty Pro vložení automatických tvarů se na panelu nástrojů Kreslení klepne na tlačítko Automatické tvary, vybere se kategorie a klepne na požadovaný tvar. Automatický tvar se umístí na požadované místo klepnutím. Na závěr automatický tvar vhodně upravte.

- 24 -



3.5 Tvorba prezentace - efekty, poznámky a podklady 3.5.1 Animování textů a objektů Text, grafiku, diagramy a grafy na snímku lze animovat. Můžete se tedy zaměřit na důležité body, řídit tok informací a dodat prezentaci na zajímavosti. V podokně úloh Vlastní animace můžete řídit způsob a dobu zobrazení položky na snímku během prezentace (položka může například přiletět zleva po klepnutí myši). Vlastní animace lze použít u položek na snímku, v zástupném symbolu nebo u odstavce (týká se odrážek i položek seznamu). Můžete například použít animaci příletu u všech položek nebo u jednoho odstavce v odrážkovém seznamu. Kromě předvolených nebo vlastních cest pohybu lze použít možnosti pro úvod, zdůraznění nebo závěr. U položky také lze použít více animací, takže daná položka s odrážkou může přilétnout a potom zase odlétnout. Pro animaci objektu např. textu nebo obrázku se použije příkaz Prezentace, Vlastní animace... V podokně úloh se nastaví pořadí animace (zpravidla se zobrazuje nejprve obrázek a potom teprve texty), její časování a po stisknutí tlačítka Přidat efekt se nastaví, jakým způsobem se má text při promítání zobrazovat. Průběh animace lze zkontrolovat stisknutím tlačítka Náhled. 3.5.2 Nastavení časování a přechodů Při nastavování přechodů ukažte na jednotlivý snímek v zobrazení Řazení snímků, do kterého se dostanete příkazem Zobrazit, Řazení snímků, a zadejte příkaz Prezentace, Přechod snímku nebo na panelu nástrojů Řazení snímků zvolte ikonu Přechod. V podokně úloh Přechod snímku nastavte čas pro promítání snímku a efekt přechodu jednoho snímku ve druhý. Pokud chcete použít danou volbu pro všechny snímky, klepněte na tlačítko Použít u všech, jinak pouze pro zvolený snímek tlačítko Použít. 3.5.3 Vytváření poznámek a podkladů Chcete-li zadat poznámky ke snímkům, použijte v normálním zobrazení podokno poznámek. Stačí tedy do okna klepnout myší a začít psát požadovaný text. Prezentaci můžete vytisknout jako podklady (jeden, dva, tři, čtyři, šest nebo devět snímků na stránku). Informace obsažené v podkladech mohou posluchači využívat i později. Pro přenos snímků jako podkladů do programu MS Word se použije příkaz Soubor, Odeslat, Microsoft Word a v zobrazeném dialogovém okně se vybere rozložení stránky. Tím se přenesou všechny snímky prezentace do souboru ve Wordu, který se jen uloží pod požadovaným názvem.

3.6 Spouštění a tisk prezentací 3.6.1 Spouštění prezentací Prezentaci spustíte stiskem klávesy F5, nebo příkazem Prezentace, Spustit prezentaci. Prezentace se zobrazí přes celou plochu monitoru a vždy se spouští od prvního snímku. 3.6.2 Tisk Celou prezentaci, včetně snímků, osnovy, poznámek a podkladů pro posluchače, můžete tisknout barevně, ve stupních šedé nebo černobíle. Je také možné tisknout jen některé snímky, podklady, poznámky nebo stránky s osnovou. Pro tisk prezentace zvolte příkaz Soubor, Tisk... a v zobrazeném dialogovém okně vyberte požadované volby a stiskněte tlačítko OK. Při tisku do souboru budete dotázáni na název a umístění souboru. - 25 -


Tvorba stránek

4. Tvorba www stránek World Wide Web je v současné době nejrozvinutější službou Internetu, která poskytuje obrovský prostor pro informace. Podstatou této služby je existence několika stovek milionů webových stránek, které jsou vzájemně provázány hypertextovými odkazy. Je v zájmu každé organizace, firmy či společnosti se prezentovat v tomto gigantickém informačním prostoru, neboť kvalitní a dobře udržované internetové stránky jsou prostředkem mezi firmou a potenciálním zákazníkem, jsou dalším nástrojem k dosažení úspěchu. Úpravou a doplňováním informací do internetových stránek se dnes nezabývají pouze profesionální tvůrci webu, ale už i běžní uživatelé počítačů.

4.1 Úvod do tvorby www stránek Jedním z úkolů při vytváření internetové stránky je její návrh a tvorba. K tomu vám stačí obyčejný PC se základním softwarovým vybavením, orientace a zvládnutí základních pojmů souvisejících s její tvorbou, dále pak následuje vytvoření dokumentu ve formátu HTML ručně nebo za pomoci editorů. Dalším úkolem je potom umístění stránky na Internet. 4.1.1 Principy a vytváření Základní pojmy Na vzdáleném webovém serveru nebo i na disku vlastního počítače je uložena internetová stránka, která se skládá z textového souboru s příponou HTM nebo HTML (např. index.html) a dalších souborů, jako jsou např. obrázky. K zobrazení stránky na PC potřebujete nějaký internetový prohlížeč, zpravidla je to Internet Explorer, Opera, Mozilla nebo případně další. Teprve prohlížeč z textového souboru a obrázků poskládá celou stránku na vašem počítači do výsledné podoby. Internetovou stránku tvoří několik základních prvků a může tedy obsahovat: • Texty formátované různou velikostí písma, barvou, řezem, odstavce, zarovnání, odrážkové i číslované seznamy • Obrázky ve formátu JPG a GIF, které nejen doplňují texty na stránce, ale slouží k vylepšení celkového dojmu, ke zvýšení přehlednosti a snadnější orientaci • Odkazy na jiné části téže stránky, téhož webu nebo jakoukoliv jinou stránku na Internetu, kdy se nemusí jednat jenom o stránky vámi vytvořené • Tabulky v nejrůznějších podobách, ve kterých se mohou jednotlivá pole libovolně slučovat, tabulky se mohou do sebe vnořovat a vytvářet tak zajímavé efekty • Formuláře, jejichž pomocí je možné komunikovat se serverem, jedná se o vstupní dialogy a ovládací prvky stejné jako ve Windows • Rámy, které rozdělují okno prohlížeče na opticky samostatné a nezávisle ovládané oblasti usnadňující orientaci v předkládaných informacích HTML a tagy HTML je zkratka pro HyperText MarkUp Language, což v překladu znamená něco jako nadtextový značkovací jazyk, který slouží pro psaní internetových stránek. Jazyk HTML říká, jak se daná stránka na počítači zobrazí a k tomu se používají značky, tzv. tagy. Tag je tedy značka, která určuje, jakým způsobem bude konkrétní část stránky zobrazena. Například zarovnání textu doprava, zvětšení písma, vytvoření odkazu atp. Jednotlivé tagy v dokumentu HTML se uzavírají do špičatých závorek <> a pokud je náhodou tag v dokumentu chybně zadán, prohlížeč ho ignoruje a pokračuje v zobrazování stránky dalším tagem v pořadí.

20.8.09

- 26 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

HTML dokument je čistě textový soubor, který je možné nejenom přečíst, ale i vytvořit nebo upravit v běžném textovém editoru, např. v Poznámkovém bloku. Výhodou manuálního psaní stránek pomocí tagů jazyka HTML je naprostá kontrola nad zdrojovým kódem, nevýhodou je pak nutná jejich znalost. Pokud chcete tvořit stránky bez znalosti tagů, lze si pořídit nějaký z WYSIWYG editorů, který tvorbu stránek podstatně zjednoduší. Poměrně rozšířeným a vyhovujícím takovýmto programem je např. Microsoft FrontPage.

Dokument HTML zobrazený v programu Poznámkový blok a obrázek v Prohlížeči obrázků Stránka, jak ji zobrazí internetový prohlížeč

Dokument HTML a obrázek JPG ve složce

S internetovými stránkami umí pracovat i programy sady MS Office. Pomocí MS Word se dá upravit již existující stránka stažená z Internetu, ale je možné navrhnout i stránku úplně novou. Program však není určen pro profesionální tvorbu, má hlavně pomoci začátečníkům, kteří neznají HTML kód a nedokázali by jinak stránku sestavit. Umístění stránek Po vytvoření stránky následuje její prezentace na Internetu, potřebujete k tomu prostor na některém z webových serverů, odkud bude vaše stránka přístupná návštěvníkům z celého světa. Existuje několik možností: • server instituce, firmy nebo školy, kam máte vytvořen přístup • libovolný freehostingový server, který je pro hostování stránek určen (např. www.mujweb.cz, web.volny.cz ), služba je zdarma, server umožňuje vygenerovat část adresy dle vlastního požadavku, jednoduchý administrační systém a několik MB volného místa • placený web hostingový server (např. www.onlinehosting.cz), služba je placená a má vyšší technickou kvalitu, zejména větší diskový prostor. S umístěním stránek souvisí i doménová adresa. Pokud si nepřejete v jejím názvu mít část freehostingového serveru, nebo serveru instituce, firmy či školy, potom si musíte vlastní doménu zaregistrovat a koupit. Budete tak mít profesionální reprezentativní adresu na internetu, tzv. doménu druhého řádu ve tvaru www.vasnazev.cz, kterou použijete nejen pro webovou prezentaci, ale i pro e-mail. Pokud máte vyřešené místo na internetu, kam můžete umístit svoje stránky, přenesete je buď přes webové rozhraní, tj. pomocí aplikace, která běží přímo v okně prohlížeče, a nebo získáte přístup pomocí FTP, což je speciální komunikační protokol, který slouží pro přenos souborů. Obecně se tento program nazývá klient FTP a konkrétním příkladem může být např. Windows Commander.

20.8.09

- 27 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

4.2 Tvorba stránek pomocí MS FrontPage Microsoft FrontPage je program, který zjednodušuje a umožňuje tvorbu webových stránek bez znalosti HTML tagů. Program byl dodáván s vyššími verzemi balíku MS Office, od verze 2003 je dodáván samostatně, jeho orientační cena něco přes 5 000 Kč. Po spuštění MS FrontPage zadáním Start→Všechny programy→Microsoft FrontPage se zobrazí základní okno programu.

Hlavní nabídka a panely nástrojů s ovládacími prvky Boční lišta slouží k přepínaní režimů pohledů na strukturu stránek, při tvorbě jedné či dvou stránek se používá režim „Stránka“

Záložka „Normální„ zobrazuje stránku v návrhovém zobrazení

Pracovní plocha programu FrontPage, kde vzniká www stránka

„HTML“ zobrazí stránku ve zdrojovém kódu HTML

„Náhled“ ukazuje výsledek vaší práce

V horní části okna se nachází Hlavní nabídka a panely nástrojů s ovládacími prvky na úpravu internetové stránky. U levé strany je lišta Zobrazení k přepínání pohledů, které se využijí zejména u stránek se složitější strukturou, kdy vám program ukazuje propojení jednotlivých stránek, umístění souborů, složek apod. Hlavní část okna zabírá Pracovní plocha programu FrontPage, která může být zobrazena ve třech režimech, mezi nimiž se můžete přepínat pomocí záložek vlevo dole. V režimu „Normální“ se stránka vytváří nebo upravuje. Režim „HTML“ slouží pro zobrazení zdrojového kódu a režim „Náhled“ umožní zkontrolovat výsledek vaší práce, tak jak bude prezentován v internetovém prohlížeči. Vytvoří novou normální stránku

Uloží změny na stránce

Zobrazí náhled přímo v prohlížeči

Aktivuje okno pro vložení obrázku

Vytvoří tabulku tažením ve mřížce

Zobrazí vše

Aktivuje okno pro vložení odkazu

Před vlastním zahájením tvorby stránky je vhodné ji pojmenovat a uložit do předem připraveného adresáře, kam budete ukládat jednak vytvořené stránky případně i obrázky, které se budou na vaší stránce vyskytovat. Stránku uložíte po spuštění programu zadáním příkazu Soubor→Uložit jako…, kde v zobrazeném dialogovém okně zvolíte adresář a ve spodní části okna zadáte název souboru. Tlačítkem Změnit nadpis… můžete nastavit název stránky, tj. text, který se bude zobrazovat v modré titulní liště prohlížeče.

20.8.09

- 28 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

4.2.1 Základní návrh stránky Stránka se tvoří velice podobným způsobem, jako když píšete dokument v programu MS Word a proto se předpokládá, že s tímto programem máte alespoň základní zkušenosti. Po spuštění aplikace MS FrontPage můžete ihned v jeho editačním okně začít vytvářet internetovou stránku. Vkládání a formátování textu Text se vkládá jeho vypsáním do editačního okna. K napsanému textu je možné se kdykoliv vrátit a provést jakékoliv úpravy. Před nastavením požadované vlastnosti je třeba již napsaný text označit. Na rozdíl od programu MS Word jsou zde nová tlačítka pro zvětšení a zmenšení velikosti písma. Velikost písma lze měnit pouze v předem nastavených krocích 1 až 7, přičemž hodnota 1 je písmo nejmenší (velikost 8 b.). Styl písma

Volba typu písma, font

Velikost písma

Ikony pro zarovnání odstavce

Řez písma: tučné, kurzíva a podtržené

Ikony pro práci se seznamem

Zvětšení / zmenšení velikosti písma o jeden stupeň

Barva pozadí

Nastavení barvy písma

Změna typu písma se provede výběrem konkrétního fontu z rozvírací nabídky. Pokud na internetové stránce napíšete text a neurčíte u něj typ písma, bude se tento text zobrazovat typem písma, které je nastaveno v internetovém prohlížeči jako výchozí. U většiny prohlížečů je to Times New Roman. Z dalších standardních typů písma se doporučuje používat Arial, Verdana, Courier New a Tahoma. Kteroukoliv část textu je možné zvýraznit řezem písma, kdy se jednotlivé řezy dají libovolně kombinovat (např. tučná kurzíva apod.). Mějte však na paměti, že podtržení textu na stránkách znamená většinou hypertextový odkaz, a proto by se podtržení na zdobení či zvýraznění textu nemělo používat. Pro nastavení dalších efektů písma jako např. horní nebo dolní index apod. volte příkaz Formát→Písmo... a v otevřeném okně zatrhněte požadovanou volbu. Odstavce je možné nechat zarovnat k jedné ze stran okna prohlížeče, na střed řádku nebo případně zarovnat do bloku a to po umístění kurzoru do odstavce, jehož zarovnání chcete změnit a zvolit jednu z požadovaných možností na panelu nástrojů. Styl tvoří souhrn určitých vlastností textu, které lze najednou aplikovat na jakoukoliv jeho část. Realizuje se tak, že umístíte kurzor na místo, které má být stylem upraveno a z rozvírací nabídky vyberete jednu z položek. Klasickými styly pro nadpisy jsou Nadpis 1 až Nadpis 6, kdy Nadpis 6 má písmo nejmenší. Styly Číslovaný seznam a Seznam s odrážkami jsou předdefinovanými tagy pro automatické číslování a odrážky. Odrážky a číslování lze však nastavit i pomocí tlačítek na panelu nástrojů. Pro vizuální oddělení jednotlivých částí stránky se používá vodorovná čára. Zadejte příkaz Vložit→Vodorovná čára a program okamžitě vloží na stránku linku. Případná její úprava se provádí v dialogovém okně Vlastnosti vodorovné čáry, které aktivujete poklepáním na čáru. Nastavuje se její délka, šířka, zarovnání, barva a případně stínování.

20.8.09

- 29 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

Práce s grafikou Při práci s obrázky se doporučuje mít už je připravené buď ve formátu JPG nebo GIF. Formát JPG umožňuje poměrně velkou kompresi, takže bývá na rozdíl od formátu GIF menší. Pomocí GIF zase můžete vytvořit průhledné pozadí, což je na stránkách velmi ceněný efekt. Obrázek do stránky vložíte zadáním příkazu Vložit→Obrázek→Ze souboru… nebo klepnete na stejnojmenné tlačítko na panelu nástrojů. V otevřeném okně vyberete cestu k obrázku. Na tomto místě je však velmi důležité promyslet zadávání cest, protože se obrázek musí přesně nacházet na tom místě, na které směřuje odkaz z internetové stránky. Je proto vhodné soustřeďovat všechny obrázky do jednoho adresáře, ten při publikování na Internet rovněž zkopírovat a pak jednotně změnit všechny cesty. Existují i jiné způsoby řešení tohoto problému.

Poklepáním vložíte obrázek na stránku

Nastavení způsobu obtékání

Možnosti zarovnání

Náhled na vybraný obrázek

Po vložení obrázku na stránku je možné standardním způsobem upravit jeho velikost, ale pozor, tím se nemění jeho velikost na disku. Další nastavení se provádí v okně Vlastnosti obrázku, do kterého se dostanete zadáním příkazu Vlastnosti obrázku…z kontextové nabídky vyvolané na obrázku. V okně se nastavuje např. styl obtékání, zarovnání atp. Obrázek je možné přemístit na jinou pozici na stránce standardním způsobem, tj. uchopením obrázku levým tlačítkem myši a jeho vlečením. Obrázek smažete po jeho označení klávesou Delete. Tabulky Důležitou součástí stránek jsou tabulky, i když je velmi často na první pohled nevidíte. Používají se jednak pro přehledné zobrazení hodnot ve sloupcích a řádcích, ale dost často slouží jako pomocné prvky při samotném návrhu stránky. Tabulku vytvoříte po zadání příkazu Tabulka→ Vložit→ Tabulka…v dialogovém okně Vložit tabulku nebo po klepnutí na ikonu Vložit tabulku na panelu nástrojů označením ve mřížce. Každá buňka v tabulce je samostatnou oblastí pro psaní a editaci textu. Mezi buňkami přecházíte pomocí kurzorových kláves na klávesnici nebo klepnutím myši, Změnu šířky sloupce upravíte po nastavení se na hranici sloupce tak, aby tvar kurzoru se změnil na oboustrannou černou šipku, a za současně stisknutým levým tlačítkem myši pohybujete v požadovaném směru. Poměrně častou úpravou tabulky je sloučení buněk v podélném nebo svislém směru, případně i jejich rozdělení. Buňky, které si přejete sloučit, označíte do bloku a po vyvolání kontextové nabídky na některé z označených buněk vyberete příkaz Sloučit buňky.

20.8.09

- 30 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

Barevnou úpravu a další nastavení provedete v okně Vlastnosti tabulky po zadání příkazu Vlastnosti tabulky… z kontextové nabídky vyvolané na kterékoliv buňce tabulky. Tabulku lze smazat po jejím označení klávesou Delete.

Zarovnání tabulky k okraji prohlížeče Okno pro nastavení specifických parametrů jednotlivé buňky v tabulce aktivujete z kontextové nabídky Šířka okraje tabulky, při hodnotě 0 není tabulka vidět Nastavení barvy pozadí v celé tabulce

Hypertextový odkaz Hlavním prvkem internetových stránek je bezesporu odkaz. Může být vytvořen na jakékoliv části textu nebo na obrázku. Všechny odkazy se zadávají v podstatě stejným způsobem. Označte tu část stránky, ze které hodláte udělat odkaz a zadejte příkaz Vložit→Hypertextový odkaz… nebo klepněte na tlačítko Vložit hypertextový odkaz na panelu nástrojů. Prostřednictvím seznamu nabídnutých souborů nebo přímým vepsáním internetové adresy v zobrazeném okně zadáte adresu stránky, na kterou se chcete odkázat. Po schválení okna se z označené části stránky stane hypertextový odkaz.

Použijete pro odkaz na zatím ještě nevytvořenou stránku V seznamu se vybere stránka, na kterou má odkaz vést

Nasměrování odkazu na e-mailovou adresu

Slouží pro přímé vypsání internetové adresy na odkazovanou stránku

E-mailový hypertextový odkaz je nasměrován na konkrétní e-mailovou adresu. Pokud na takovýto odkaz v prohlížeči klepnete, spustí se program pro práci s elektronickou poštou s novou zprávou, kde již bude příslušná adresa vyplněna. Postup vytvoření je podobný jako v předchozí části s tím rozdílem, že v otevřeném okně Vložit hypertextový odkaz klepnete na tlačítko Elektronická adresa a do příslušného dialogu napíšete v plném tvaru e-mailovou adresu.

20.8.09

- 31 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

4.2.2 Nastavení parametrů stránky U každé internetové stránky lze nastavit celá řada parametrů. Jedná se například o volbu barvy pozadí, umístění obrázku na pozadí, barvy hypertextových odkazů atp. Uvedené parametry se nastavují v okně Vlastnosti stránky po zadání stejnojmenného příkazu z kontextové nabídky vyvolané na prázdném prostoru pracovní plochy programu nebo příkazem Vlastnosti… z nabídky Soubor.

Chcete-li mít na pozadí stránky obrázek, aktivujte zatržítko a zadejte cestu k obrázku

Dialog pro zadání titulku stránky

Po rozbalení nastavíte barvu pozadí stránky

Pomocí těchto tří voleb se definuje barva odkazů

Na kartě Obecné v dialogu Nadpis můžete zadat nebo změnit titulek stránky, pokud jste tuto operaci neudělali při ukládání. Text titulku může být prakticky libovolný. Dále je možné nastavit hudbu hrající na pozadí stránky při jejím prohlížení. Všeobecně se však nedoporučuje využívat, neboť hudební soubory jsou značně velké a zvyšuje se tak délka načítání stránky. Nastavení na kartě Pozadí již přímo ovlivňuje vzhled vytvářené stránky. 4.2.3 Přenesení stránky na server Pokud máte internetové stránky na místním disku vytvořeny, můžete je přemístit na jakékoliv jiné místo. Způsob přenosu stránek se příliš neliší od prostého kopírování souborů na vašem počítači. Využijete-li ke kopírování souborů klienta FTP, připojíte se k obsahu vašeho webu na internetu tak, jako by to byl další disk na vašem počítači. FTP programy často podporují porovnávání souborů a zjišťování, které se změnily, abyste to nemuseli dělat ručně. Jak dát o sobě vědět? Aby stránky uživatelé internetu navštěvovali a věděli o vás, je dobré zařadit odkaz na ně do vyhledávačů, což jsou specializované servery sloužící k vyhledávání webových stránek na celém internetu. U nás jsou to zejména Seznam, Centrum a Atlas, ve světě pak Google. Poznámka závěrem FrontPage je ideálním programem pro uživatele, kteří potřebují občas vytvořit internetovou stránku a nechtějí se učit jednotlivé HTML tagy. Pokud se však budete tvorbou stránek zabývat i nadále, mějte na zřeteli, že většina programů typu WYSIWYG, tudíž i program MS FrontPage, vkládá do struktury HTML kódu strukturu a logiku vlastní. To znamená, že nemáte zdrojový kód tak dobře pod kontrolou, jako když tvoříte stránky pomocí tagů. Výsledek bývá samozřejmě dobrý, stránka se zpravidla zobrazuje tak, jak má, tak jak jste ji navrhli, avšak její velikost bývá až dvojnásobná i větší.

20.8.09

- 32 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

4.3 Tvorba stránek pomocí HTML tagů Účelem následujícího textu je seznámení se s naprostými základy jazyka HTML a objasnění základních tagů tak, aby byl uživatel schopen vytvořit vlastní stránku obsahující obrázky, tabulky a propojení hypertextovými odkazy. Jazyk HTML je složen z celé řady značek, tzv. tagů. Uzavírají se mezi lomené závorky a vyjadřují jednotlivé příkazy jazyka, které slouží výhradně pro potřeby internetového prohlížeče. Značky bývají většinou párové, ale vyskytují se i značky samostatné, nepárové. U párových tagů aktivuje ten první určitý příkaz, který je činný až do uvedení druhého, uzavíracího tagu. Nezapomínejte proto aktivní tagy ukončovat, protože otevřený párový tag se může projevit až v úplně jiné části stránky, kde je ve zdrojovém textu obtížně vyhledatelný. Některé značky jsou doplněny atributy s parametry. Pod tímto pojmem si lze představit volby určující nějaké nastavení nebo vlastnost. Jednotlivé značky lze do sebe dále vnořovat a tím můžete snadno dosáhnout kumulovaných efektů. Některé parametry atributů bývají uvedeny v uvozovkách. 4.3.1 Skladba HTML dokumentu Každý HTML dokument má určitou strukturu, která je pevně daná a nelze ji měnit. Dokument začíná značkou a končí . Hlavičku, kde je zpravidla definováno, jak se stránka jmenuje, ohraničují značky a , mezi párovým tagem <TITLE> je uveden titulek stránky, tj. název, který bude zobrazen v titulním pruhu okna prohlížeče. Pokud titulek nevyužijete, prohlížeč dosadí do titulního pruhu okna adresu stránky. Tělo dokumentu, které nese obsahovou náplň internetové stránky, je mezi značkami a . Vše, co napíšete mezi uvedený tag, se zobrazí na stránce jako text. Tag BODY obsahuje několik atributů, které definují obrázek na pozadí, implicitní barvy prvků a vzdálenost okraje stránky. Lze použít za sebou i několik atributů současně např. . • BGCOLOR stanovuje barvu, která se použije na pozadí stránky, parametr barvy se může zadat číselně, nebo přímo anglickým názvem:

• • • •

20.8.09

LEFTMARGIN udává, kolik pixelů od levého okraje začíná zobrazení stránky, kdy prázdný prostor je vyplněn nastavením pozadí LINK definuje barvu nenavštíveného odkazu a pokud atribut nepoužijete, bude barva odkazu modrá (#0000FF) VLINK definuje barvu již navštíveného odkazu, standardně světle fialová (#800080) ALINK určuje barvu aktuálního odkazu, standardně červená (#FF0000)

- 33 -

IIT, s.r.o.

Učební text OOP(ECDL) • •

Tvorba stránek

TEXT definuje barvu písma, která bude nastavena pro celou stránku, standardně je černá ((#000000) BACKGROUND určuje adresu obrázku, který se použije jako pozadí stránky. Prohlížeč poskládá obrázek vedle sebe tak, že vykryje celou plochu

4.3.2 Formátování odstavce Pro vytváření odstavců se používá párový tag
, který automaticky vytvoří jednořádkovou mezeru a tím i nový odstavec. Pomocí atributu ALIGN určujete na jakou stranu bude text zarovnán. Parametr pro zarovnání textu můžete nastavit vlevo (LEFT), vpravo (RIGHT) nebo na střed (CENTER). Každý odstavec je možné centrovat i párovým tagem
. Pro zalomení řádku použijete samostatný tag
, pokud klávesou Enter v dokumentu HTML zalomíte text, prohlížeč to ignoruje a umístí text na stránce vedle sebe na jeden řádek.

4.3.3 Formátování textu Jedním ze základních předpokladů tvorby solidních internetových stránek je formátování textu. Možnosti formátování jsou podobné jako u klasického textového editoru, avšak neplatí zde úplně všechna pravidla editace. Typ písma, jeho velikost a barva Pro nastavení typu, velikosti a barvy písma je k dispozici párový tag . Používá se s atributy FACE, SIZE a COLOR, jež určují, co konkrétně lze u písma měnit: • FACE určuje volbu typu písma, standardně se zobrazuje Times New Roman • SIZE určuje velikost písma, která se pohybuje v rozmezí 1-7. Nejmenší písmo je 1 a 7 největší, standardní velikost je 3 • COLOR je určen pro nastavení barvy písma, kterou lze zadat číselně nebo přímo anglickým názvem

20.8.09

- 34 -

IIT, s.r.o.


Tvorba stránek

Nadpisy Pro nadefinování nadpisů celkem v šesti úrovních existují tagy
až
, kdy nadpis ve stylu H1 bude zobrazen největším písmem, nadpis ve stylu H6 písmem nejmenším. Texty v nadpisech budou zobrazeny tučně.

Řez písma a styl zápisu Pro formátování písma se používají následující párové tagy, které je možné do sebe vnořit a libovolně kombinovat: • Neproporcionální • Tučné • Kurzíva • Horní index <SUP> • Podtržené • Dolní index <SUB> • Normální • Velké • Malé <SMALL> • Přeškrtnuté <S> Oddělovací čára Pro elegantní oddělení jednotlivých částí textu je možné vložit vodorovnou čáru, kterou definujeme pomocí nepárového tagu . Realizuje se tenká stínovaná čára přes celou šířku stránky. Nastavení délky, šířky, barvy, zarovnání a stínování čáry lze určit několika atributy: • SIZE definuje šířku čáry • WIDTH umožní změnit velikost čáry buď číselnou hodnotou v bodech, nebo v procentech • COLOR po zadání parametru číselně nebo přímo anglickým názvem vybarví čáru • NOSHADE určuje, že čára nebude stínovaná • ALIGN zarovná čáru podle parametru buď vlevo LEFT, vpravo RIGHT nebo na střed CENTER 20.8.09 - 35 - IIT, s.r.o. Učební text OOP(ECDL) Tvorba stránek 4.3.4 Tvorba seznamů Pro vytváření seznamů se používají párové tagy a . Jednotlivé položky seznamu jsou uzavřeny párovým tagem . Pokud použijete tagy bez příslušných atributů, realizuje se seznam s předdefinovanými hodnotami. Seznam s odrážkami Párový tag vytvoří běžný, nečíslovaný výčet položek, kdy každá položka bude uvedena na samostatném řádku určitým znakem. Pomocí parametrů atributu TIPE zadáváte typ odrážení: pro čtverec SQUARE, prázdné kolečko CIRCLE a plné kolečko DISC. Dalším vnořováním tagu vzniká víceúrovňový odrážený seznam. Číslovaný seznam Párovým tagem vytvoříte jednoduchý seznam, kdy každá z položek na samostatném řádku bude očíslována. Číslovaný seznam má oproti odráženému několik atributů: • TYPE umožňuje nadefinovat, jakými znaky bude číslování provedeno: pro malá písmena arabské abecedy – a, pro velká – A, pro římské číslice malými písmeny – i, velkými písmeny – I, pro arabské číslování – 1 • START dokáže nastavit, od které počáteční hodnoty se začne číslovat • CONTINUE dovolí pokračovat v číslování v návaznosti na předchozí seznam, pokud je seznam přerušen textem nebo obrázkem • ALIGN definuje zarovnání položek seznamu a nabývá hodnot LEFT, RIGHT, CENTER a JUSTIFY 4.3.5 Tvorba tabulek Velmi často se jednotlivé údaje na stránkách prezentují pomocí tabulky. V tabulkách je možné používat jednak text definovaný metodami jazyka HTML, dále mohou buňky obsahovat obrázky, případně i odkazy na jiné stránky. Do jedné tabulky lze vnořit i tabulku další a tím dosáhnout zajímavých efektů. Abychom vytvořili na stránkách vícesloupcovou sazbu, kterou jazyk HTML nepodporuje, používají se k tomuto účelu právě tabulky. Tabulka jako celek je umístěna mezi párovým tagem , kterým vytvoříte tabulku o určitých vlastnostech, používá se několik atributů: • BORDER udává šířku ohraničení tabulky, pokud atribut neuvedete, zobrazí se tabulka bez ohraničení • WIDTH určuje šířku tabulky, kterou zadáváme v procentech vzhledem k šířce okna prohlížeče nebo přímo hodnotou 20.8.09 - 36 - IIT, s.r.o. Učební text OOP(ECDL) • • • Tvorba stránek BGCOLOR umožňuje nastavit barvu pozadí tabulky, pokud atribut není uveden je použito průhledné pozadí CELLPADDING definuje vzdálenost textu od okrajů buňky, standardně je nastaven 1 bod CELLSPACING nastavuje vzdálenost mezi jednotlivými buňkami v tabulce Tagy pro vytvoření řádků a buněk v tabulce Celý obsah jednoho řádku tabulky je uzavřen párovým tagem . Buňky v řádcích tabulky jsou vytvořeny párovým tagem , mezi kterým je již definován vlastní obsah buňky. Ke zvýraznění textu např. v hlavičce tabulky se použije párový tag . Pro zarovnání a sloučení buněk v tabulce se používá k uvedeným tagům několik atributu: • ALIGN určuje zarovnání textu v konkrétní buňce, parametr nabývá hodnot LEFT, RIGHT, CENTER, JUSTIFY • VALIGN definuje zarovnání ve svislém směru, parametr nabývá hodnot TOP, MIDDLE, BOTTOM a BASELINE • COLSPAN umožňuje sloučit více buněk ležících vedle sebe v jednom řádku • ROWSPAN sloučí buňky ležící pod sebou na více řádcích 4.3.6 Vytvoření hyperlinku Hypertextový odkaz směřující na jinou stránku, na jinou část téže stránky, na obrázek nebo na soubor se označuje jako hyperlink. Odkaz je definován párovým tagem . Při zobrazení stránky prohlížečem je odkaz barevně odlišen a podtržen. Nejpoužívanějším atributem tagu je HREF, který definuje cestu k souboru nebo adresu, která se stane odkazem.Cestu je nutné uzavřít do uvozovek. Prostřednictvím atributu HREF se adresa zadává absolutně nebo relativně. Pokud umístíte zápis absolutně zadané adresy na jakoukoliv stránku, bude vždy odkazovat na přesně zadanou adresu. U relativně zadané adresy bude odkaz fungovat pouze pokud bude použit z adresáře, ve kterém se nachází i odkazované místo. Odkazem může být na webové stránce i adresa elektronické pošty. Když klepnete na takovýto odkaz, spustí se klient elektronické pošty (např. Outlook Express) a umožní vám na zadanou adresu poslat e-mail. 20.8.09 - 37 - IIT, s.r.o. Učební text OOP(ECDL) Tvorba stránek 4.3.7 Vložení obrázku Samozřejmou součástí internetových stránek jsou obrázky, které vylepšují jejich vzhled, měli by plnit funkci informační a mohou tvořit i hyperlink. Na stránkách se používají obrázky ve formátu GIF nebo JPG. Formát GIF je vhodný pro jednoduchou grafiku, pro fotografie je lepší používat formát JPG. Obrázek se vkládá pomocí nepárového tagu . Zobrazení a umístění obrázku na stránce lze ovlivnit celou řadou atributů: • SRC určuje cestu k obrázku, kterou může být běžná adresa nebo relativní odkaz na soubor • Parametry atributů WIDTH, HEIGHT definují šířku a výšku obrázku, lze je zadat hodnotou nebo procentuálně, pokud atributy neuvedete, bude mít obrázek standardní 100% velikost • BORDER určuje šířku rámečku kolem obrázku, standardně je obrázek bez rámečku • ALIGN určuje zarovnání obrázku s okolím, parametrem LEFT obrázek zarovnáte na levý okraj stránky a je obtékán textem zprava, parametrem RIGHT zarovnáte obrázek vpravo a je obtékán textem zleva, parametry BOTTOM, top zarovnáte obrázek ke spodnímu nebo hornímu řádku textu a obrázek není obtékán, parametr MIDDLE zarovná střed obrázku s řádkem textu a obrázek není obtékán • VSPACE, HSPACE definují vertikální a horizontální okraje mezi obrázkem a obtékajícím textem, parametr se zadává hodnotou nebo procentem • ALT nadefinuje zástupný text, který je alternativou obrázku, pokud se z jakýchkoliv důvodů obrázek nenačte a nebo se zobrazí ve formě popisku, kdykoliv na něj najedete kurzorem myši Obrázek jako odkaz Často se používá obrázek jako odkaz na stejný obrázek ve větším rozlišení, nebo se jako odkazy používají grafická tlačítka. Odkaz pomocí obrázku se vytvoří kombinací tagu pro hyperlink a tagu pro vložení obrázku. Tagem definujete, na kterou stránku nebo adresu se přesměrujete, tagem vložíte mezi párový tag obrázek, který se stává odkazem. 20.8.09 - 38 - IIT, s.r.o. Učební text OOP(ECDL) Tvorba stránek 4.4 Dynamické prvky www stránky Pomocí předchozích tagů HTML lze vytvořit stránku, která obsahuje potřebné informace, obrázky, tabulky, hypertextové odkazy, ale interaktivně nereaguje na její obsah. Pokud potřebujete jako návštěvník stránek komunikovat se serverem, zřejmě použijete formulář, který obsahuje různá tlačítka, dialogy, rozvírací nabídky apod. Při jeho tvorbě se řeší dva problémy. Jedním je vložení formuláře do stránky pomocí několika tagů HTML, tím druhým je potom zajištění funkčnosti tohoto formuláře, což je úkol mnohem složitější a je k tomu potřeba použít nějaký program nebo skript. 4.4.1 Vložení formuláře do stránky Každý formulář se skládá z určitých vstupních polí, které můžeme rozdělit do následujících skupin: • Dialog je určen pro zadávání libovolného textu ze strany uživatele • Přepínač dává možnost výběru právě jedné položky z nabízených možností, vždy je aktivní pouze jedna volba • Zatržítko umožňuje vybrat všechny, žádnou nebo i několik z nabídnutých položek, kdy volba probíhá jejich zatržením • Jednoduchá tlačítka jsou spojena po jejich stisknutí s nějakou další akcí, např. vymazáním formuláře nebo jeho odesláním • Rozevírací nabídka slouží k výběru jedné z mnoha nabídnutých položek, kdy položku může tvořit jakýkoliv údaj (nejčastěji text nebo číslo), počet položek není nijak omezen • Seznam je ovládací prvek formuláře, který umožňuje vybrat jednu nebo i současně několik z nabídnutých položek, při takovém výběru stisknete klávesu Ctrl a klepnete na požadované položky • Textový rámeček umožňuje ze strany uživatele zadávat delší texty, kdy velikost vloženého textu není nijak omezena Jakýkoli typ formuláře je ohraničen párovým tagem , který uzavírá jednotlivá vstupní pole formuláře do jednoho bloku a je velmi důležitý k provázání formuláře s nějakou konkrétní akcí, např. jeho odeslání, vymazání apod. Pomocí tagů , <SELECT> a se určuje konkrétní druh vstupního pole. Nepárový tag <INPUT> pomocí parametrů atributu TYPE vytváří několik podob, určuje, o jaké pole formuláře se přesně jedná: • TEXT provede Dialog, pokud chcete před nebo za tento dialog umístit na stránce text, napíšete ho před nebo za tagem <INPUT>, parametrem atributu SIZE nastavujete velikost dialogu, jeho délku; parametr atributu MAXLENGHT je určen k nastavení maximálního počtu znaků v dialogu; parametr atributu NAME udává jméno pole, které je svázáno s nějakou konkrétní operací, např. při odesílání dat; parametrem atributu VALUE je možné v dialogu přednastavit text<br /> <br /> •<br /> <br /> 20.8.09<br /> <br /> PASSWORD vyjádří Dialog, ale při zadávání textu ze strany uživatele budou zobrazovány na místo znaků hvězdičky, používá se hlavně pro hesla, aby zadávaný text nebyl vidět<br /> <br /> - 39 -<br /> <br /> IIT, s.r.o.<br /> <br /> Učební text OOP(ECDL)<br /> <br /> Tvorba stránek<br /> <br /> •<br /> <br /> RADIO udělá Přepínač, kdy parametrem atributu NAME přiřadíte tlačítka k jedné skupině, atributem CHECKED nastavíte položku jako předvolenou a parametrem atributu VALUE nastavíte název, který se nezobrazuje, ale odesílá se s daty<br /> <br /> •<br /> <br /> CHECKBOX provede Zatržítko, atribut NAME, CHECKED a VALUE mají stejný význam jako u přepínače<br /> <br /> •<br /> <br /> BUTTON, SUBMIT nebo RESET vytvoří Jednoduché tlačítko, kde parametrem atributu VALUE nastavíte na tlačítku text; BUTTON zobrazí tlačítko ovládané skriptovými atributy, RESET tlačítko pro smazání polí na přednastavenou hodnotu a SUBMIT zpracuje formulář metodou, která je uvedena parametrem atributu METHOD v tagu <FORM><br /> <br /> Párový tag <SELECT> zobrazí Rozevírací nabídku, pokud uvedete atribut MULTIPLE vytvoří se Seznam. Jednotlivé položky v nabídce se nastavují párovým tagem <OPTION> tak, že mezi tento úvodní a uzavírající tag umístíte název požadované položky. Chcete-li přednastavit některou položku jako výchozí, přidáte k tagu <OPTION> atribut SELECTED.<br /> <br /> Párovým tagem <TEXTAREA> vytvoříte vstupní pole Textový rámeček pro zadávání delších textů. Pokud mezi úvodním a uzavírajícím tagem se vyskytuje jakýkoliv text, bude realizován jako text přednastavený v rámečku. Tag <TEXTAREA> se používá s několika atributy: • Parametr atributu NAME stanovuje jméno odesílané s daty • Parametr atributu COLS slouží k nastavení šířky textového rámečku v počtech znaků • Parametr atributu ROWS určuje počet řádků v rámečku, který by měl činit alespoň dva řádky, aby se odlišil od klasického dialogu<br /> <br /> 20.8.09<br /> <br /> - 40 -<br /> <br /> IIT, s.r.o.<br /> <br /> Učební text OOP(ECDL)<br /> <br /> Tvorba stránek<br /> <br /> 4.4.2 Zajištění funkčnosti formuláře Formulář po jeho vložení do stránky je nutné nějakým způsobem aktivovat. To se zpravidla provádí pomocí JavaScriptů. Pokud však chcete pouze vyplněné údaje z formuláře odeslat e-mailem, stačí použít několik atributů tagu FORM: • Atributem METHOD=“POST“ určujete, že údaje z formuláře budou odeslány elektronickou poštou • Atributem ACTION=“malto:info@euroschola.cz?subject=formulář“ zadáváte e-mailovou adresu, na kterou budou údaje z formuláře zaslány, za otazníkem se přednastavuje předmět odesílané zprávy • Atributem ENCTYPE=“text/plain“ nastavujete způsob formátování textu zprávy, v uvedeném případě se jedná pouze o text bez jakéhokoliv formátování<br /> <br /> Po stisknutí tlačítka „Odeslat“ ve vytvořeném formuláři se zobrazí okno s upozorněním, že údaje vložené do formuláře budou odeslány e-mailem. Nová zpráva se automaticky zařadí do pošty k odeslání do programu, který je v počítači nastaven jako výchozí.<br /> <br /> 20.8.09<br /> <br /> - 41 -<br /> <br /> IIT, s.r.o.<br /> <br /> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </div> </div> <div class="modal fade" id="report" tabindex="-1" role="dialog" aria-hidden="true"> <div class="modal-dialog"> <div class="modal-content"> <form role="form" method="post" action="https://adoc.pub/report/baliku-microsoft-office-professional" style="border: none;"> <div class="modal-header"> <button type="button" class="close" data-dismiss="modal" aria-hidden="true">×</button> <h4 class="modal-title">Report "balíku Microsoft Office Professional"</h4> </div> <div class="modal-body"> <div class="form-group"> <label>Your name</label> <input type="text" name="name" required="required" class="form-control" /> </div> <div class="form-group"> <label>Email</label> <input type="email" name="email" required="required" class="form-control" /> </div> <div class="form-group"> <label>Reason</label> <select name="reason" required="required" class="form-control"> <option value="">-Select Reason-</option> <option value="pornographic" selected="selected">Pornographic</option> <option value="defamatory">Defamatory</option> <option value="illegal">Illegal/Unlawful</option> <option value="spam">Spam</option> <option value="others">Other Terms Of Service Violation</option> <option value="copyright">File a copyright complaint</option> </select> </div> <div class="form-group"> <label>Description</label> <textarea name="description" required="required" rows="3" class="form-control" style="border: 1px solid #cccccc;"> Copyright © 2024 ADOC.PUB. All rights reserved. About Us | Privacy Policy | Terms of Service | Copyright | Contact Us | Cookie Policy Sign In Email Password Remember me Forgot password? Our partners will collect data and use cookies for ad personalization and measurement. Learn how we and our ad partner Google, collect and use data. Agree & close

balíku Microsoft Office Professional

Recommend Documents

až