Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Bakalářská práce
Věcná břemena a katastr nemovitostí Helena Lukáčová 2006/2007
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ,,Věcná břemena a katastr nemovitostí“, zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
1
Obsah: Obsah .................................................................................................................................. 2 1.Úvod ................................................................................................................................. 4 2. Pojem a funkce věcných břemen .................................................................................. 5 3. Druhy věcných břemen.................................................................................................. 6 3.1 Podle oprávněného subjektu ...................................................................................... 6 3.2 Podle povinnosti zavázaného subjektu ...................................................................... 6 4. Historický vývoj věcných břemen ................................................................................ 8 4.1.Služebnosti a reálná břemena..................................................................................... 8 4.2 Věcná břemena v letech 1951 - 1964....................................................................... 10 4.3 Věcná břemena v letech 1964 – 1983 ...................................................................... 12 4.4 Věcná břemena v letech 1983 – 1991 ...................................................................... 13 5. Platná právní úprava vzniku a zániku věcných břemen.......................................... 16 5.1 Vznik věcných břemen ............................................................................................ 16 5.1.1. Vznik věcného břemene na základě písemné smlouvy................................... 16 5.1.2. Vznik věcného břemene na základě závěti ..................................................... 23 5.1.3. Vznik věcného břemene schválenou dohodou dědiců .................................... 23 5.1.4. Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu ............... 24 5.1.5. Vznik věcného břemene ze zákona................................................................ 25 5.1.6 Vznik věcného břemene vydržením................................................................. 27 5.2. Změny věcných břemen.......................................................................................... 28 5.2.1. Změny věcných břemen v subjektech............................................................. 28 5.2.2. Změna obsahu věcného břemene .................................................................... 29 5.2.3. Změna předmětu věcného břemene ................................................................ 30 5.3. Zánik věcných břemen............................................................................................ 31 5.3.1. Zánik věcného břemene ze zákona ................................................................. 31 5.3.2. Zánik věcného břemene rozhodnutím oprávněného orgánu........................... 33 5.3.3. Zánik věcného břemene na základě smlouvy ................................................. 34 5.3.4. Zánik věcného břemene splynutím ................................................................. 34 5.3.5. Zánik věcného břemene uplynutím doby........................................................ 35 5.3.6. Zánik věcného břemene splněním rozvazovací podmínky............................. 35 5.4. Promlčení věcných břemen..................................................................................... 36
2
6. Závěr ............................................................................................................................. 37 7. Resume .......................................................................................................................... 39 Přílohy............................................................................................................................... 40 Seznam použitých zdrojů a judikátů citovaných v práci …………………………………43
3
1.Úvod Věcná břemena v přímé návaznosti na obnovení tradičního smyslu a účelu vlastnického práva znovu získávají svoje patřičné místo v právním řádu České republiky. Věcná práva k věci cizí jsou souborem několika právních institutů, které plní samostatné funkce. Jde o skupinu subjektivních práv, která umožňují užívání cizích věcí stanoveným způsobem, jsou charakterizována svojí „věcněprávní“ povahou, což vyplývá z jejich obsahu. Věcná břemena tedy omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcná břemena zpravidla působí v relativně dlouhém časovém období. Můžeme se tak dosud setkávat s právními vztahy, založenými ještě
za účinnosti obecného
občanského zákoníku z roku 1811. Z těchto důvodů se i v dnešní době setkáváme v katastru nemovitostí s různými druhy věcných břemen . Ve své práci bych se chtěla především zaměřit na vznik věcných břemen podle současné právní úpravy v občanském zákoníku a následný zápis v katastru nemovitostí. S ohledem na obsáhlost tématu se tato práce nezabývá ochrannými pásmy, která jsou svým obsahem velmi blízká věcným břemenům. I v tomto je vlastník nemovitosti na svých právech omezen vyhlášením ochranného pásma a nemůže zcela realizovat užitnou hodnotu své věci. Tato omezení vlastnických práv se ale od věcných břemen odlišují tím, že většinou není určen nositel práva korespondujícího uloženému omezení.
4
2. Pojem a funkce věcných břemen Věcná břemena jako právní institut jsou souborem právních norem, které umožňují dosažení uspokojení individuálních potřeb jak fyzických tak právnických osob. Věcná břemena patří do okruhu práv k cizí věci, ale zatímco předmětem zástavního práva mohou být věci nemovité i movité, předmětem zadržovacího práva výhradně movité, předmětem věcných břemen jsou pouze nemovitosti. Věcná břemena tedy omezují vlastníka konkrétní nemovité věci tak, že je povinen něčeho se zdržet, něco trpět, nebo něco konat ve prospěch jiného . Vzhledem k tomu, že věcná břemena patří mezi tzv. věcná práva k věci cizí, je jejich funkcí zajistit oprávněnému subjektu příslušné právo k cizí věci, které se realizuje tak, že vlastník zatížené věci je ve svém vlastnickém právu omezen stanovenými způsoby.1 Z toho plyne, že by věcná břemena měla umožnit oprávněnému, aby realizoval určitý díl užitné hodnoty cizí věci, a to buď přímo, či nepřímo, prostřednictvím věcného břemena, v závislosti na jeho obsahu. Věcnému břemenu neodpovídá právní vztah, v němž je sice vlastník omezen, ale toto omezení není právem k cizí věci. Z povahy věcného břemene vyplývá, že váže každého vlastníka zatížené nemovitosti, takže změna v osobě jejího vlastníka nemůže být na újmu osoby oprávněné z věcného břemene. Věcné břemeno nemůže proto spočívat ani v zákazu převodu nemovitosti na jiného bez souhlasu oprávněného, ani v omezení vlastníka ve výkonu jeho vlastnických práv.
1
Bradáč A. a kolektiv Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s.9
5
3. Druhy věcných břemen Věcná břemena lze dělit podle určení oprávněného subjektu a nebo podle povinnosti zavázané osoby.
3.1 Podle oprávněného subjektu
Jedním ze základních dělení věcných břemen je dělení podle určení oprávněného subjektu : a) věcná břemena působící in rem Jde o takovou skupinu věcných břemen, kde oprávněný subjekt je určen tak, že jím je vždy vlastník věci. Z povahy tohoto druhu věcných břemen vyplývá, že změna oprávněného subjektu nezakládá změnu ani zánik věcného břemene a subjektem práva z věcného břemene se stává nástupce oprávněného. b) věcná břemena in personam, V této skupině je oprávněný subjekt určen individuálně a oprávnění svědčí pouze jemu. Existence toho druhu věcných břemen je spojena s existencí oprávněného subjektu. Zánikem oprávněného subjektu, ať už fyzické anebo právnické osoby, zaniká také věcné břemeno. Věcná břemena působící in personam uspokojují zájmy konkrétního subjektu, zatímco u věcných břemen působících in rem jsou uspokojovány zájmy každého dalšího vlastníka věci, neboť tyto zájmy souvisí s objektivní možností realizace užité hodnoty věci. Proto také tato věcná břemena mají trvalý charakter a jsou zřizována jako časově neomezená.
3.2 Podle povinnosti zavázaného subjektu Jiné dělení věcných břemen vychází z jejich různého obsahu, s důrazem na rozdíly v povinnosti zavázané osoby. a) věcná břemena s povinností konat – jde o určité konání ve prospěch oprávněné osoby, která je vlastníkem jiné věci. Povinný subjekt poskytuje určité plnění a to buď v peněžitých a nebo v naturálních dávkách. b) věcná břemena s povinností zdržet se – určitého chování, které by mu jinak náleželo z titulu vlastnického práva. Oprávněná osoba neužívá cizí věc, ale má prospěch
6
z toho, že vlastník zatížené věci je ve svém chování omezen – např. výstavba plotu nad určitou výšku. c) věcná břemena s povinností trpět – určité chování oprávněné osoby, která bezprostředně využívá užitnou hodnotu zatížené věci – např. právo chůze a jízdy.
7
4. Historický vývoj věcných břemen
4.1.Služebnosti a reálná břemena Historicky první ucelenou právní úpravu služebností a reálných břemen na území České republiky obsahoval Obecný zákoník občanský z r.1811 (dále jen OZO ). Základem jeho úpravy byly zkušenosti s fungováním z předchozích historických typů práva, majících počátek ve starověkém Římě. Služebnosti byly zprvu jediným známým typem věcných práv k věci cizí. Reálná věcná břemena vznikala až v souvislosti s lenními a poddanskými vztahy ve středověku. Ve středověku se problematika věcných práv k nemovitostem řešila na podkladě ústních dohod. Změny práv týkajícího se dominikálního majetku, tady majetku panského, to znamená šlechtického a církevního, byly později vyhlašovány na zemských sněmech. Od 13.století se takováto sněmovní usnesení, výsledky soudních řízení o nemovitostech a později všechny převody dominikálního majetku začaly zapisovat do zemských desek. V zemských deskách platil princip volnosti, to znamenalo, že k zápisu do desek nemohl být nikdo nucen. Ale také bylo bráno v pochybnost vše, co nebylo vloženo do zemských desek, a proto se účastníci zpravidla sami dožadovali příslušných zápisů. Od roku 1874 byl vytvořen soubor veřejných knih, který tvořily : a, zemské desky, b, horní knihy c, pozemkové knihy, d, železniční knihy, e, gruntovní vesnické knihy, Způsob zápisu věcných břemen do veřejných knih byl shodný u všech čtyř souborů, tedy oprávnění k dispozici s nemovitostí se vyznačovala v listu A (listu statkové podstaty ) oprávněného. Opačná břemena v podobě povinností, závazků a zatížení, se vyznačovala v listu C (listu závad ) povinného. Služebnosti představovaly věcná práva k cizí věci, která záležela v právní volnosti jejich užívání, dané určité osobě nebo tomu, kdo byl právě vlastníkem určitého pozemku. Obsah služebností byl velmi různý a lišil se podle jednotlivých druhů. Podle obsahu pak byly rozeznávány služebnosti pozitivní a negativní. Pozitivní opravňovaly k určité činnosti na cizí věci a jejím opakem byla povinnost vlastníka věci tuto činnost trpět, 8
negativní se vyznačovaly oprávněním požadovat, aby nebylo na služebnou věc určitým způsobem působeno, čemuž korespondovala povinnost vlastníka věci zdržet se takového chování. Služebnost byla považována za absolutní právo užívací. Pozemkové služebnosti se dále rozlišovaly na polní a domovní. Druhy služebností byly uvedeny v §§ 475-477 OZO. Podrobnější úprava služebností byla obsažena v §§ 488-503 a týkala se práva okna, okapu, svodu dešťové vody apod.. OZO věnoval pozornost také služebnostem nepravidelným a zdánlivým ( § 479 ). Za nepravidelné služebnosti považoval takové, které měly obsah pozemkové služebnosti - např. čerpání vody. Zdánlivými služebnostmi byly výhody poskytovány pouze do odvolání. Služebnosti vznikaly na základě titulů povolených v OZO ( § 480 – 481 ): dobrovolné právo služebnosti, soudcovské právo služebnosti, zákonné právo služebnosti.2 Dobrovolné právo služebnosti vzniklo na základě smlouvy o zřízení práva služebnosti či na základě odkazového nařízení, které dal zůstavitel v závěti nebo dodatkem k závěti. Ve druhém případě nebyl zřizovatelem služebnosti zůstavitel, nýbrž osoba obtížená odkazem. Soudcovské právo služebnosti vzniklo na základě výroku o rozdělení společné věci, byl sem zařazován také vznik na základě výroku správního úřadu v případě vyvlastnění. Zákonné právo služebnosti vyplývalo přímo ze zákona, včetně vydržení. Nelze opomenout také zvláštní. zákon č. 140/1896 ř.z. o nezbytné cestě. Nezbytná cesta se zřizovala pro nemovitost, která neměla náležité spojení se sítí veřejných cest. O zřízení rozhodoval soud. Pokud se týká zániku služebností, rozlišoval OZO dvě skupiny případů : a) všeobecné způsoby platné obecně pro zánik práv a závazků ( §524 ), Jednalo se o zánik služebností zřeknutím se a promlčením. Zřeknutí se považovalo za jednostranný úkon, který mohl být učiněn výslovně. Promlčením zanikla služebnost jako každé majetkové právo. Nevykonáváním zanikla služebnost po 30 resp. po 40 letech. b) specifické způsoby, které se uplatnily při zániku služebností (§ 525 ), - zánik služebného nebo panujícího pozemku, zanikly především zánikem služebné věci, u nemovitostí vycházel OZO z možnosti jejich znovuzřízení. - konfusí, splynutím vlastnictví služebného a panujícího pozemku služebnost automaticky
2
Bradáč A. a kol. Věcná Břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s.16.
9
zanikla, obdobně osobní služebnosti zanikaly nabytím vlastnictví ke služebné věci oprávněným. - uplynutím času, byla-li služebnost omezena na určitou dobu, zanikla uplynutím této doby. - osobní služebnosti zanikaly smrtí oprávněného, vyplývaly z povahy osobních služebností. - jiné způsoby zániku vyplývaly ze speciálních zákonů, např.: vyvlastněním, vyvazením, komasací (scelování ), nucenou dražbou. O reálných břemenech obsahoval OZO pouze ustanovení, že kdo je vlastníkem nemovitých věcí, přijímá na sebe také břemena, zapsaná ve veřejných knihách3. V důsledku
pozdějších
právních
norem
byla
podstata
reálných
břemen
charakterizována jako zatížení pozemku s ručením dočasného jeho vlastníka za plnění. Plnění spočívalo v opakujících se dávkách. Obdobně jako u služebností, rozlišovala se reálná břemena osobní a věcná. V tomto období se výměnek považoval za reálné břemeno, i když v OZO nebyl speciálně upraven a jednotlivá práva a povinnosti se řídily v ustanovených výminkových smlouvách.
4.2 Věcná břemena v letech 1951 - 1964 Občanský zákoník č. 141/1950 Sb. účinný od 1.1.1951, nepřevzal do té doby platnou úpravu, která by rozlišovala služebnosti od reálných břemen. V zákoníku již výraz „služebnosti“ nenalezneme, ale poprvé se v našem právním řádu objevuje pojem „věcná břemena“. Mj. zde dále nalezneme rovněž „ právo používání, právo užívání k vlastní potřebě a výměnek “ a to vzhledem k nové úpravě vlastnictví k půdě a přechodu ke kolektivnímu obhospodařování. Nový institut věcných břemen byl občanským zákoníkem upraven v § 166-187. Pojem věcného břemene charakterizoval jako omezení vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, tj., že vlastník je povinen buď něco trpět, něčeho se zdržet anebo něco činit.
4
S nadsázkou lze proto říct, že věcná břemena vznikala sloučením služebností a reálných břemen. Každému věcnému břemenu odpovídalo určité právo, které působilo buď in rem 3
§ 443 zákona č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, ve znění předpisů jej měnicích a doplňujících 4 Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z . Praha : Linde Praha a.s.,2006, s. 18
10
– bylo spojeno s vlastnictvím k určité nemovitosti a tedy při změně vlastníka automaticky přecházelo na nového vlastníka, nebo in personam – právo odpovídající věcnému břemenu náleželo určité osobě, toto právo nebylo převoditelné, nepřecházelo na právní nástupce. Ustanovení § 181-185 představovala první ucelenou úpravu výměnku na území tehdejšího Československa. Aktuálnost výměnku v tomto období byla stále dost vysoká, především v českých krajích, i když se jeho význam v závislosti na uskutečňování systému sociálního zabezpečení zmenšil. Jeho úprava byla koncipována tak, aby byl v souladu s vývojem sociálních a ekonomických poměrů na vesnici. Možnost zřízení výměnku byla omezena pouze na případy, kdy byl zřízen pro dosavadního vlastníka při postoupení zemědělské nemovitosti.
U vzniku věcných břemen se teoreticky rozlišovalo nabytí originární a derivativní. Originárním nabytím práva odpovídajícího věcnému břemenu byly případy, kdy toto právo nezáviselo na vůli vlastníka, ale vznikalo na základě jiných skutečností, např. přímo ze zákona, úředním výkonem apod. Při derivativním vzniku práva odpovídajícího věcnému břemenu se toto právo odvozovalo od práva vlastníka. Nejčastěji přicházel v úvahu vznik věcného břemena smlouvou, úředním výrokem, ze zákona, dále vydržením a závětí. - Věcné břemeno vzniklo okamžikem uzavření smlouvy mezi stranami, čili dosažením shodné vůle stran směřující ke zřízení věcního břemena. Rozhodující byla vůle stran. - Úředním výrokem bylo zřizováno věcné břemeno zejména při rozdělení společné věci. Ustanovení § 139 odst. 2 umožňovalo soudu zřídit věcné břemeno svým rozhodnutím k některému dílu věci nemovité pro vlastníka dílu jiného. Věcné břemeno vzniklo právní moci rozhodnutí. - Ze zákona, nebylo rozhodné, zda zákon byl vydán ještě za účinnosti OZO z r. 1811 nebo po 1. 1. 1951. - Také vydržením bylo možné dosáhnout vzniku věcných břemen. Musely být dodrženy určité podmínky, a to držba práva ve smyslu § 143, držba oprávněná podle §145, uplynutí stanovené doby držby což byla doba 10ti let, poté dle § 116 odst. 1 vzniklo právo okamžikem uplynutí vydržecí doby. - Ze závěti, zůstavitel mohl zřídit věcné břemeno i závětí, to za jeho života neexistovalo např. že dědic jeho pozemku je povinen strpět přechod přes pozemek 11
třetí osobou. Na úpravě vzniku věcných břemen se odrazily i vývojové tendence tzv. socialistického společenského vlastnictví. Byla uplatněna zásada, že práv odpovídajících věcným břemenům nelze nabýt k národnímu majetku ve správě rozpočtových organizací a k základním fondům hospodářských organizací. Právní legalitu tvořil listinný podklad a nikoli zápis do veřejných knih. Upustilo se od zápisu věcných břemen do veřejných knih, tento nadále nebyl povinný. Ale vznik věcných břemen zatěžujících nemovitosti v pozemkových a železničních knihách nutné zapsat bylo. Věcná břemena a práva jim odpovídající zanikla : a) obecnými způsoby pro zánik práv a povinností, k těmto způsobům patřil zánik ex lege, např. věcná břemena u nemovitostí na území vojenských újezdů; zánik podle úředního rozhodnutí - zejména vyvlastnění. b) specifickými způsoby, které se uplatnily pouze u věcných břemen, Občanský zákoník výslovně upravil tyto specifické způsoby zániku věcných břemen: - nastaly-li takové změny, že věc již nemohla sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, - zatížená osoba se mohla domáhat, aby bylo za přiměřenou náhradu zrušeno, pokud se změnou poměrů ocitlo věcné břemeno v hrubém nepoměru k výhodě oprávněné osoby nebo její nemovitosti, - zánik věcných břemen působících in personam – zaniklo nejpozději smrtí osoby fyzické, nebo zánikem právnické osoby, kterým svědčilo právo odpovídající věcnému břemenu, - zánik věcného břemene promlčením ve tříleté lhůtě. Popsaná občanskoprávní úprava byla účinná do 31.3.1964.
4.3 Věcná břemena v letech 1964 – 1983 Na počátku 60. let zákonodárce vycházel z přesvědčení, že význam věcných břemen bude i nadále klesat a tento názor se odrazil i v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. s účinnosti od 1. 4. 1964. Celé problematice věcných břemen byla věnována pouze dvě stručná ustanovení, a to v § 495, kde se vymezoval pojem věcných břemen a dovolený způsob vzniku, a v § 506, který obsahoval možnost omezení nebo zrušení věcných
12
břemen. Mimo této úpravy byla věcná břemena upravena též v některých speciálních předpisech. Po nabytí účinnosti občanského zákoníku se mohl uplatnit pouze jediný způsob vzniku věcných břemen – ze zákona, podle § 495 odst. 1. Ostatní způsoby zřízení věcného břemene, které připouštěla předchozí právní úprava, nebyly umožněny. Ze zákonů, umožňujících vznik věcnéch břemen, lze uvést : - zákon č. 51/1964 Sb., o drahách, - zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, - zákon č. 138/1973 Sb., o vodách - zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii, - zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, - zákon č. 87/1958 Sb., stavební řád byl posléze nahrazen zákonem č. 50/1976 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu.5
Po 1.dubnu 1964, tedy od účinnosti zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, se situace evidence věcných práv změnila. Došlo k založení evidence právních vztahů k nemovitostem, kterou byly pověřeny tehdejší orgány geodézie. Zároveň byly zcela zrušeny zápisy do pozemkových knih.
4.4 Věcná břemena v letech 1983 – 1991 Novela občanského zákoníku č. 131/1982 Sb., je účinná od 1. 4. 1983. Novela přinesla rozšíření úpravy věcných břemen; tato byla zařazena do § 135b a 135c občanského zákoníku. Pojem věcných břemen byl vymezen tak, že věcná břemena omezovala vlastníka nemovitosti a toho, komu náleželo právo osobního užívání pozemku ve prospěch někoho jiného. Tyto subjekty byly povinny něco trpět, něco konat nebo se něčeho zdržet. Podle občanského zákoníku ve znění novely č. 131/1982 Sb., bylo možné rozlišit pět případů vzniku věcných břemen: - ze zákona - rozhodnutím oprávněného orgánu - písemnou smlouvou - na základě závěti 5
Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha : Linde Praha a.s.,2006, s. 28
13
- výkonem práva. Ke vzniku věcných břemen ze zákona vedly všechny právní normy, v nichž byly vymezeny podmínky pro tento způsob vzniku. Tato vznikala na základě právních norem, které byly již vydány, ale i na základě právních norem, které byly vydány až po účinnosti novely. V rámci vzniku věcných břemen rozhodnutím příslušného orgánu zůstalo zachováno oprávnění stavebního úřadu zřídit věcné břemeno vyvlastněním. Občanský zákoník také připustil zřídit věcné břemeno rozhodnutím soudu. Pro uzavření smlouvy platila obecná ustanovení občanského zákoníku o smlouvách. Občanský zákoník předepisoval písemnou formu. Uzavřením však smlouva ještě nenabyla účinnosti, vzhledem k tomu, že občanský zákoník jako předpoklad účinnosti stanovil registraci státním notářstvím ( § 135c odst. 1). Věcné břemeno smlouvou byly oprávněný zřídit: - vlastník nemovitosti - osobní uživatel pozemku - socialistická organizace, která měla právo užívání podle zvláštních předpisů (právo náhradního užívání, právo družstevního užívání, právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, právo užívání lesních pozemků ). Podle §135b odst. 2 k obsahu věcných břemen byla zařazena také povinnost k úhradě nákladů na předmět věcného břemene. Pokud dohoda účastníků nestanovila jinak, přiměřené náklady na zachování a opravy věci byl povinen nést oprávněný subjekt, jemuž právo umožňovalo užívat cizí věc. Jestliže tutéž věc užíval i vlastník, pak nesli náklady společně nebo podle míry spoluužívání. Novela občanského zákoníku také konkrétně vymezila některé způsoby zániku věcných břemen. Nejprve stanovila, že věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou ( 135c odst. 4), posléze některé způsoby konkretizovala.6 Společně s klasickými obecnými způsoby bylo možno rozlišit tyto případy zániku věcných břemen: a) ze zákona Novelou nebyly dotčeny dřívější možnosti zániku věcných břemen ex lege. Podle §135c odst. 5 zaniklo věcné břemeno také ex lege, pokud nastaly takové trvalé změny, že věc již nemohla sloužit potřebám oprávněné osoby nebo
6
Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s.,2006, s.33
14
prospěšnějšímu užívání. b) rozhodnutím oprávněného orgánu Takto zanikala věcná břemena rozhodnutím stavebního úřadu, kterým se věcné břemeno vyvlastněním rušilo nebo také za podmínek uvedených v § 135c odst. 6 rozhodnutím soudu. c) smlouvou Novela umožnila uzavření smlouvy o zrušení věcného břemene, musela mít písemnou formu a k její účinnosti byla nezbytná registrace státním notářstvím. d) smrtí oprávněného Jestliže právo odpovídající věcnému břemenu náleželo určité osobě, zaniklo nejpozději její smrtí. e) splynutím Věcné břemeno zaniklo jestli došlo ke slynutí oprávnění a povinností v jednom subjektu. f) uplynutím doby a splněním rozvazovací podmínky Věcné břemeno které bylo zřízeno na dobu určitou, tak po uplynutí této doby zaniklo. Totéž platilo o splnění rozvazovací podmínky, pokud byla existence věcných břemen rozvazovací podmínkou podmíněna. Zvláštní ustanovení upravilo promlčení práva odpovídajícího věcnému břemenu, k němuž mohlo dojít nevykonáváním po dobu deseti let.
15
5. Platná právní úprava vzniku a zániku věcných břemen
5.1 Vznik věcných břemen Pod pojmem vznik věcných břemen je třeba rozumět případy, kdy věcné břemeno vzniká původně ( originárně) . Vedle originárního vzniku věcných břemen je však možno věcné břemeno nabýt také převodem již existujícího právního vztahu (devirativně ). Podle aktuální právní úpravy
7
v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění
pozdějších předpisů (dále jen OZ) lze rozlišovat šest způsobů vzniku věcných břemen. Tento výčet je taxativní a nelze jej rozšiřovat : na základě písemné smlouvy na základě závěti schválenou dohodu dědiců rozhodnutím příslušného orgánu ze zákona vydržením
5.1.1. Vznik věcného břemene na základě písemné smlouvy
Vznik věcného břemene na základě písemné smlouvy je jeden z možných způsobů vzniku věcných břemen podle aktuální právní úpravy. Tento způsob vzniku věcných břemen uvádí zákonodárce na prvním místě. Pro smlouvu o zřízení věcného břemene je stanovena písemná forma, a to jak z důvodu závažnosti obsahu, tak z důvodu právní jistoty, vzhledem k požadavkům vyplývajícím z evidence vztahů k nemovitostem. Písemnou smlouvou může věcné břemeno zřídit především vlastník, zvláštní zákon však může toto právo svěřit i dalším subjektům (§151o odst. 2 OZ). V řízení o povolení vkladu se od 1. 1. 1993 postupuje podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Vkladové řízení je svojí povahou specifickým správním řízením, neboť v drtivé většině případů nejsou 7
§ 151 o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.,občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
16
účastníci řízení ve sporu a sledují jeden cíl – povolení vkladu příslušného práva do katastru nemovitostí. Smlouva o vzniku věcného břemene je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti (§44odst.1 obč. zákoníku), což je ve chvíli, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli (§ 43c odst. 2 OZ).8 Ustanovení § 4 odst.3 písm. c)9 zákona o zápisech jako jednu z náležitosti návrhu na vklad uvádí označení práv, která mají být zapsána do katastru. Zákon nespecifikuje, že by mělo jít o konkrétní nemovitosti, skutečností je, že postačí, bude-li v návrhu na vklad uvedeno, že se navrhuje vklad práva odpovídajícího věcnému břemenu. Není nutné v návrhu na vklad specifikovat veškeré nemovitosti, které jsou předmětem listiny, na jejímž základě se provede zápis do katastru nemovitostí. Nejvhodnější a dostatečně určité se jeví odkázat v návrhu na
listinu, na základě které se vklad jednoho či všech
evidovaných práv navrhuje, s tím, že tato bude navíc určená datem jejího sepsání. 10 Náležitou pozornost je třeba věnovat okruhu subjektů, kterým je umožněno uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Poslední zásadní novela občanského zákoníku přinesla zúžení tohoto okruhu. Ve smyslu § 151 o odst. 2 jeto vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti zatížené i vlastník nemovitosti oprávněné, není rozhodující zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu. Zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch právnické osoby není důvod pro zamítnutí návrhu na vklad tohoto práva11. Má-li oprávnění z věcného břemene takovou povahu, že jej může využívat výhradně fyzická osoba, nemůže být zřizováno ve prospěch osoby právnické12. Opětovně se objevují pochybnosti při řešení otázky zřizování věcných břemen podílovými spoluvlastníky. Zde může jít o dvě rozdílné skupiny případů. První je ten případ, kdy věcné břemeno omezuje pouze jednoho spoluvlastníka ve prospěch oprávněného z věcného břemene, např. spoluvlastník je povinen uskutečňovat nějaké úkony, pečovat o dalšího spoluvlastníka či jinou osobu. Druhý případ se týká zřízení věcného břemena k celé věci. Zřízení věcného břemena, které by zatížilo
předmět
podílového spoluvlastnictví, patří k nakládání se společnou věcí. Je proto nutno i nadále požadovat, aby účastníky smlouvy, jíž se zatěžuje celá společná věc, byli všichni 8
-Bradáč, A. a kol.:Věcná břemena od A do Z, Praha, Linde a.s.,2004, s.36 zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem 10 Právní rozhledy č. 22/2006, str.829 11 Rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 28.11.1997, sp. zn. 35 Ca 91/1997, Soudní judikatura ve věcech správních, 1998, č. 16, s. 484 12 Rozsudek Městského soudu v Praze, ze dne 31.11.1995, sp. zn. 33 Co 73/1995, Ad notam, 1996, č. 1, s. 40 9
17
spoluvlastníci . Často dochází k uzavírání smluv, v nich se zřizuje věcné břemeno ve prospěch třetí osoby, přičemž tato osoba není subjektem smlouvy. Obsahem takto zřízeních věcných břemen je bydlení nebo užíváni nemovitostí nebo jejich částí. V případě oprávněného z věcného břemene je nutno dbát na specifikaci oprávněného subjektu, protože věcné břemeno není možné zřídit ve prospěch veřejnosti či podobně označeného neurčitého okruhu osob, neboť veřejnost nebo obdobný subjekt nemůže být účastníkem občanskoprávních vztahů. Obsah smlouvy o zřízení věcného břemena tvoří podstatné, pravidelné a nahodilé složky. Z povahy věcných břemen vyplývá, že podstatnou náležitostí je dohoda o obsahu věcného břemene. Dále se jedná o řádné určení nemovitosti, u níž bude věcným břemenem omezeno vlastnické právo. Rovněž by měla být vymezena nemovitost, s jejímž vlastnickým právem je spojeno právo odpovídající věcnému břemenu, nebo určena osoba, které právo odpovídající věcnému břemenu náleží. Obsah věcného břemene je třeba ve smlouvě vyjádřit dostatečně určitě a srozumitelně (§ 37 OZ.). Věcné břemeno nebude působit pouze mezi účastníky smlouvy, ale zavazuje i další právní nástupce ( v případě věcného břemene in rem na obou stranách, v případě věcného břemene in personam na jedné straně smlouvy) , kteří jsou vázáni právy a povinnostmi vyplývajícími z původní smlouvy. Je tedy třeba, aby obsah věcného břemene byl ve smlouvě jednoznačně určen. Srozumitelnost i určitost se týká také označení nemovitostí ve smlouvě. Od účinnosti zákona č.89/1995 Sb., který novelizoval katastrální zákon č.344/1992 Sb., se striktně rozlišují nemovitosti evidované a neevidované v katastru nemovitosti. Pro posouzení otázky, jaké právo odpovídající věcnému břemeni se zapisuje do katastru nemovitostí, je rozhodující jen to, zda se v katastru nemovitostí eviduje nemovitost zatížená, ke které má věcné břemeno vzniknout, nikoli to, zda v katastru nemovitostí je evidována nemovitost, v jejíž prospěch se věcné břemeno zřizuje. Může však nastat i taková situace, kdy právo odpovídající věcnému břemenu bude spojeno s neevidovanou nemovitostí, i když věcné břemeno zatěžuje nemovitost evidovanou. Soudní praxe tuto otázku vyjádřila právní větou, že je rozhodující jen to, zda se v katastru eviduje nemovitost zatížená, ke které má věcné břemeno vzniknout, nikoliv to, zda v katastru nemovitostí je evidovaná nemovitost, v jejíž prospěch se věcné břemeno zřizuje13 Pokud je k pozemku zřízeno určité věcné právo, je toto právo zřízeno k té časti
13
Rozsudek Městského soudu v Praze, ze dne 30.4.1997, sp. zn. 33 Ca 42/1997, Ad notam, 1997, č. 4,s. 92
18
zemského povrchu, která byla ohraničena hranicí pozemku v okamžiku, kdy bylo určité věcné právo zřizováno. Pozemek může svojí hranici měnit. Zřizuje-li se věcné břemeno k části pozemku, vyznačuje se tato část pozemku na geometrickém plánu. Povinnost předložit geometrický plán, který vymezí rozsah věcného břemene k části pozemku, je dána v zákoně č.344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz. § 5 odst. 5). Tento plán musí být neoddělitelnou součástí listiny, protože se předmět zápisu nově u digitálních map zobrazuje i do katastrální mapy .14 I dříve však katastrální úřady vyžadovaly, aby každý geometrický plán, tedy i ten, který zobrazuje rozsah věcného břemene, byl pevně spojen se smlouvou, která je předkládána ke vkladovému řízení. Bylo to z toho důvodu, že ve smlouvě bylo na geometrický plán odkazováno a rozsah věcného břemene byl tímto geometrickým plánem určen. Ve smlouvě již zpravidla nebývá věcné břemeno konkrétněji specifikováno. V případě pozemku může také dojít k jeho rozdělení na několik menších. Může také dojít k jeho sloučení s jiným pozemkem.Vedle toho může být oddělena pouze část pozemku a sloučena do jiného pozemku. V těchto případech je na místě otázka, co se stane s věcnými právy, která byla zřízena k pozemku v jeho původních hranicích? Když dojde k rozdělení pozemku, je zřejmé, že se věcné břemeno se vztahuje stále ke stejné části zemského povrchu jako dříve. Vázne tedy na všech pozemcích, které vznikly rozdělením pozemku původního. V případě, že by od pozemku zatíženého věcným břemenem byla oddělena pouze jeho část, a tato přisloučena k pozemku, který není zatížen věcným břemenem, popř. je zatížen jiným věcným břemenem, nebylo by možné v katastru nemovitostí vyjádřit, že část pozemku je věcným právem zatížená a část nikoli, popř. zatížená jiným věcným břemenem. Proto podle § 4 odst. 7 vyhlášky15 není přípustné slučovat parcely, nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány rozdílně údaje o právech nebo různé údaje s právy související. Různé údaje o vlastnictví jsou právě údaje o zástavním právu, předkupním právu a věcném břemeni ( na listu vlastnickém se zobrazují v části B1 a C ). Okolnost, že nedojde ke sloučení takových pozemků, umožňuje, aby v katastru nemovitostí mohlo být vyjádřeno, že každá z obou části zemského povrchu má jiný právní režim. Jedna část je zatížená věcným břemenem, druhá nikoli. Věcná břemena mohou zatěžovat podle stávajících předpisů i část parcely, vymezenou v geometrickém plánu pro vyznačení věcného břemene. Po změně tvaru pozemku jeho rozdělením či sloučením, po přečíslování parcel bude jistě stále platit, že 14 15
§19 odst.1 zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č.26/2007 ze dne 5.2.2007
19
věcné břemeno zatěžuje část zemského povrchu, která byla vymezena v geometrickém plánu pro vyznačení věcného břemene. S ohledem na možný různý charakter věcných břemen však bude nutné vždy individuálně posoudit, ke které z parcel po jejich dělení má být v katastru břemeno nadále zapsáno. Zobrazování průběhu hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku nebylo v souboru geodetických informací vyznačováno a věcná břemena byla evidována pouze v soboru popisných informací. Nová prováděcí vyhláška č. 26/2007 Sb. ze dne 5.2.2007 účinná od 1.3.2007, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky ( katastrální zákon ) přináší změnu v evidenci věcných břemen k části pozemku. Podle § 16 odst. 4 této vyhlášky se ode dne její účinnosti v katastrální mapě v digitální formě a digitalizované mapy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (dále je S-JTSK ) zobrazují hranice rozsahu věcného břemene zřizovaného k části pozemku : „Zvláštním prvkem polohopisu digitální mapy a digitalizované mapy v S-JTSK jsou hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku. Při poskytování kopie katastrální mapy se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí v kopii katastrální mapy jen na žádost“. Součastně platí i přechodné ustanovení v § 91 nové vyhlášky: ,, Hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle §16 odst.4 se zobrazuje v katastrální mapě vždy při zápisu věcného břemene do katastru provedeném po účinnosti této vyhlášky. Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku jako zvláštní prvek polohopisu podle §16 odst. 4 zapsaného do katastru před účinnosti této vyhlášky se do katastrální mapy doplňuje postupně“. Postupným doplňováním hranic rozsahu věcných břemen do digitální formy katastrální mapy se rozumí jejích doplňování na základě geometrického plánu a to na žádost vlastníka nebo jiného oprávněného. V katastrální mapě se budou vyznačovat pouze ta břemena, pro která bude geometrický plán s náležitostmi podle vyhlášky, anebo budou k dispozici podklady podle předcházející právní úpravy a vymezení rozsahu věcného břemene bude jednoznačné a lokalizovatelné s přesnosti odpovídající vyhlášce. Pro zobrazování průběhu hranic věcného břemene je definován nový typ čáry, jedná se o orientovanou čáru, která vyznačuje směr do části pozemku zatížené věcným břemenem.
20
Tento směr je vyznačen krátkými kolmičkami na čáře zobrazující hranice.
16
Budou tak
vznikat uzavřené obrazce, které bude podle potřeby možno zvýraznit i plošně šrafováním. Případné šrafování musí být provedeno tak, aby geometrický plán zůstal dostatečně přehledný a čitelný. V případě, že se na jednom pozemku zobrazuje více věcných břemen, odlišují se tato břemena písmeny velké abecedy. U analogových katastrálních map se budou nadále věcná břemena evidovat pouze v souboru popisných informaci (SPI ), k doplňování věcných břemen může dojít po obnově katastrálního operátu s přepracováním analogové mapy na digitální mapu nebo digitalizovanou mapu v S-JTSK. Jako příklad uvedu věcné břemeno chůze, jízdy na pozemku p.č.40/1 ve prospěch vlastníka p.č.40/4, jde o situaci, kdy nelze řešit přístup na p.č.40/4 jiným způsobem než zřízením věcného břemene.17A ještě jeden příklad a to věcné břemeno chůze ( např. přístup ke studni a čerpání vody) a čerpání vody ze studny na částech pozemku p. č.40/4 ve prospěch vlastníka pozemku st.p.č. 1/4 a vlastníka pozemku p.č. 40/1. Jedná se o častou situaci především v intravilánech se starší zástavbou, popř. v chatařských oblastech.18 U vzniku věcných břemen na základě písemné smlouvy je nutné věnovat náležitou pozornost nejen formálním náležitostem a vlastnímu obsahu smlouvy (přesnému označení účastníků, správné lokalizaci dotčené nemovitosti, úplatnosti příp. neúplatnosti věcného břemene, době trvání, úředně ověřeným podpisům účastníků a datu uzavření smlouvy), ale také návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Právo odpovídající věcnému břemeni totiž vzniká až vkladem do katastru nemovitostí, provedeným na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu a to ke dni, kdy byl návrh na zahájení řízení o povolení vkladu katastrálnímu úřadu doručen. Ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni tedy nepostačí jen titulus (smlouva), ale je zde nutný i modus (vklad). Na tuto dvoufázovost nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu by účastníci neměli zapomínat a vkladové řízení by neměli podceňovat. V závěru této kapitoly považuji za nutné se zmínit o smlouvách o zřízení věcného břemene, kde jako oprávněný vystupuje obec. Domnívám se totiž, že stávající judikatura
16
příloha č. 1 příloha č. 2 18 příloha č.3 17
21
nedostatečně reaguje na skutečnost, že obec je právnickou osobou zvláštního druhu. Jak již bylo naznačeno výše, subjekty smluv o zřízení věcného břemene mohou být na straně oprávněných i právnické osoby. Není důvodu tento závěr jakkoliv zpochybňovat. Ve vztahu k obcím, případně k jiným veřejnoprávním korporacím, je však třeba přistupovat obezřetně a vždy zvažovat, jaké právo, odpovídající věcnému břemenu, má být obci zřízeno. Podle judikatury19 je i město právnickou osobou a žádné zákonné ustanovení nevylučuje právnickou osobu z okruhu těch osob, které mohou být subjektem práva, odpovídajícího věcnému břemeni. Ujednání o tom, která fyzická osoba (statutární zástupce či jiný pracovník) bude konkrétní právo, odpovídající věcnému břemenu, za obec realizovat, není podstatnou náležitostí smlouvy, takže vklad práva, odpovídajícího věcnému břemeni, nelze zamítnout proto, že město není pro výkon oprávnění dostatečně a přesně určenou osobou. Se závěry, uvedenými v rozsudku krajského soudu, si dovoluji nesouhlasit. Je totiž třeba brát v úvahu, že obec je právnickou osobou veřejného práva a její poslání
je jiné než poslání právnických osob, vzniklých podle soukromoprávních
předpisů. Podle
§ 1 zák.č. 128/2000 Sb. o obcích je obec základním územním
samosprávným společenstvím občanů. Není-li ve smlouvě o zřízení věcného břemene rozsah osob, které mají za obec právo, odpovídající věcnému břemenu, vykonávat, pak toto právo přísluší každému, kdo je členem „samosprávného společenství občanů“ , tedy každému, kdo je v obci přihlášen k pobytu. Bude-li tedy ve prospěch obce zřízeno právo chůze a jízdy přes pozemek bez bližšího vymezení osob, které za obec budou právo vykonávat, bude se v podstatě jednat o veřejnou cestu, a bude otázkou, zda věcné břemeno platně vzniklo, když pojmovým znakem věcných břemen je podle § 151n obč. zák. skutečnost, že právo patří určité osobě. Domnívám se, že v případech, kdy oprávněným z věcného břemene je obec, měla by smlouva o zřízení věcného břemene obsahovat buď označení okruhu osob, které budou za obec právo vykonávat, nebo účelu, pro který se právo zřizuje. Bude-li určeno, kdo právo chůze, případně jiné právo, bude za obec vykonávat, bude smlouva dostatečně určitá. Stejně tak bude určitá i v případě, že např. právo chůze bude zřízeno za účelem přístupu ke sloupu obecního rozhlasu. Bude totiž jasné, že právo nepřísluší každému, kdo
19
Rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 15.1.1999 sp. zn. 35 Ca 46/1998
22
je členem „samosprávného společenství občanů“, ale jen tomu, kdo z pověření obce obsluhuje či opravuje zařízení obecního rozhlasu. Dovoluji si tvrdit, že pokud smlouva uvedené záležitosti nemá, může se jednat o neplatný právní úkon ve smyslu § 37 odst.1 obč. zák. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně z 15.11.1999 sp.zn. 35Ca 46/98 považuji za překonaný a mám za to, že právní praxe by měla na uvedené výhrady reagovat.
5.1.2. Vznik věcného břemene na základě závěti Závěť, jako jednostranný právní úkon zůstavitele, nemusí sama o sobě vést ke vzniku věcného břemena. Zůstavitel však má možnost zřídit věcné břemeno. Tato jeho možnost je důsledkem jeho způsobilosti disponovat s věcí pro případ smrti. Subjektem způsobilým zřídit věcné břemeno v závěti může být tedy pouze fyzická osoba. Naopak subjektem, v jehož prospěch se závětí zřizuje oprávnění odpovídající věcnému břemenu, může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Povinným z věcného břemene jsou dědici nebo některý z nich. Zůstavitel může v závěti zavázat dědice kupříkladu k povinnosti poskytnout doživotního bydlení určitému subjektu, užívání zahrady apod.
5.1.3. Vznik věcného břemene schválenou dohodou dědiců Dohoda dědiců je v občanském zákoníku zakotvena po novele občanského zákoníku zákonem č. 509/1991 s účinností od 1. 1. 1992. Může řešit některé specifické situace, při kterých je potřeba zrušit nebo změnit dosavadní věcná břemena nebo vytvořit nová. Vypořádání dědiců a dohoda dědiců je ideální příležitostí k transformaci věcných břemen. Základem tohoto způsobu vzniku věcných břemen je dohoda dědiců o vypořádání dědictví, kterou dědicové uzavírají u soudu. Neodporuje-li tato dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí ( § 482 OZ) usnesením.20
20
§175q odst. 1 písm.c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
23
5.1.4. Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu Státní orgán může svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno, pokud mu to zákon výslovně umožňuje. V minulosti zákon tento způsob vzniku věcných břemen neobsahoval, tuto možnost vzniku umožňovaly jiné předpisy jako např. stavební zákon, elektrizační zákon a řada dalších. V současnosti jsou ke zřízení věcných břemen příslušné tyto státní orgány: stavební úřad, soud, pozemkový úřad a úřad vodoprávní. Dnes může stavební úřad
zřídit věcné břemeno, pouze v rámci
vyvlastnění21. Zřízení věcného břemene ovšem musí být v souladu s účelem vyvlastnění, tj. musí být naplněny podmínky vyvlastnění, tedy podmínky, pro které lze vyvlastnit (§ 3).
Z nich přichází v úvahu vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a
stavbě, jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu převažuje na zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Mezi speciální předpisy umožňující vyvlastnění patří zejména: § 68 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů , § 31 zákon č. 44/1988Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, § 45 odst.2 zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § 45 a násl.zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky,
.
Některé zvláštní předpisy dávají možnost obecnému stavebnímu úřadu
zřídit věcné břemeno i mimo rozhodování o vyvlastnění. Je to například § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že nedojde k dohodě o zřízení věcného břemene mezi podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť na straně jedné a vlastníkem pozemku nebo budovy na straně druhé, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši jednorázové úhrady obecní stavební úřad na návrh podnikatele zajišťujícího komunikační síť. Dalším orgánem, který je oprávněn svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno, je soud. Ze současné právní úpravy vyplývají tři možnosti : a) rozhodnutím o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, Ve smyslu § 142 odst., 3 obč. z. může soud při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch jiné nově vzniklé nemovitosti. Z toho vyplývá, že uvedená možnost se týká 21
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění
24
pouze
nemovitosti
reálně
rozdělené
z hlediska
stavebně
technického
nebo
zeměměřického. Obsahem bude především povinnost něco strpět (pati ) např. přechod, přejezd přes pozemku apod. b) rozhodnutím pří řešení režimu neoprávněné stavby, Jestliže soud při rozhodování o neoprávněné stavbě zjistí, že odstranění stavby není účelné a vlastník pozemku nesouhlasí s přikázáním stavby do svého vlastnictví, může zřídit věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě (§ 135c odst. 3 ). I v tomto případě bude obsahem zřizovaných věcných břemen především povinnost něco strpět, např. užívání části pozemku vlastníkem stavby.22 c) zřízení nezbytné cesty, Jde o takové věcné břemeno, které umožní vlastníkovi stavby, který není vlastníkem přilehlého pozemku a jehož přístup ke stavbě nelze zajistit jinak, přecházet přes přilehlý pozemek. Toto věcné břemeno je upraveno v § 151 o odst. 3 OZ..Vlastník pozemku by měl být omezen jen v míře nezbytně nutné. Jde o věcné břemeno působící in rem ve prospěch vlastníka stavby.23 Dalším příkladem vzniku věcných břemen rozhodnutím příslušného orgánu jsou věcná břemena, která se mění nebo vznikají rozhodnutím pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, zpracovaných podle zákona o půdě24 a zákona o pozemkových úpravách 25.
5.1.5. Vznik věcného břemene ze zákona Ze zákona vznikají věcná břemena po celou historickou dobu existence tohoto institutu v našem právním řádu. V důsledku kontinuity právního řádu můžeme konstatovat, že ke vzniku věcných břemen vedou všechny právní normy, v nichž jsou vymezeny podmínky pro vznik věcných břemen přímo ze zákona. Věcná břemena, která vznikala podle dnes již zrušených právních předpisů, často ještě existují, protože nové předpisy se jejich existence nedotkly. Jako příklad bych uvedla § 45 odst. 3 zák. č. 22
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.4.2000, sp. zn. 22 Cdo 2145/1998, Soudní rozhledy, 2000, č. 9, s. 404 23 Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s.50-51 24 zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů 25 zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů ( úplné znění č.218/1997 Sb.)
25
222/1994 Sb., podle něhož oprávnění k cizím nemovitostech, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena (obdobné ustanovení obsahuje i § 98 odst. 4 zák. č. 458/2000 Sb.). V současné době existuje poměrně značný počet právních norem, v nichž jsou vymezeny podmínky pro vznik věcných břemen ex lege. Pro úplnost je třeba objasnit dvě možnosti vzniku věcních břemen ze zákona. V prvním případě jde o věcná břemena, které vzniknou okamžikem účinnosti právní normy. Mohou se vyskytnout tehdy, když jsou již splněny podmínky pro vznik věcného břemene, avšak s těmito podmínkami doposud nebyl spojen právní následek, tj. vznik věcného břemene. Je-li přijata právní norma, která s takovými skutečnostmi spojuje vznik věcného břemene, vzniká toto břemeno účinností právní normy (např. v místech kontaktu s veřejně prospěšnými zařízeními). Druhá možnost přichází do úvahy častěji. Zpravidla se jedná o zřizování účelových staveb či zařízení na nemovitostech jiných vlastníků, kdy těmto vlastníkům vzniká povinnost strpět toto věcné břemeno či nekonat nic, co by mohlo stavbu či zařízení poškodit nebo ohrozit provoz zařízení. Takové věcné břemeno nevzniká jako přímý následek stavebního povolení, vzniká jako následek, který je se stavebním povolením spojen přímo ze zákona. Z jednotlivých zákonů, které umožňují vznik věcných břemen ze zákona, pro příklad uvádím : § 15 zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, §28d zákonného opatření předsednictva FS č. 297/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádaní majetkových nároků družstvech §7-8 zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů § 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů §42 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví §21 zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytu, ve znění zákona č. 103/2000 Sb. s účinností od 1.5.2000 § 24 odst. 3 zákon.č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). 26
§ 104 odst. 6 zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů . 26
5.1.6 Vznik věcného břemene vydržením Občanský zákoník dále připouští možnost vzniku věcného břemene vydržením, když uvádí, že vydržením lze nabýt právo odpovídající věcnému břemenu, a to s odkazem na §134 obč.z. Z tohoto ustanovení a z úpravy držby v § 129 a násl.obč.z. vyplývají podmínky pro nabytí práva odpovídajícího břemenu vydržením. Subjektem práva odpovídajícího věcnému břemenu se může stát osoba, která vykonává právo odpovídající věcnému břemenu pro sebe. Podle soudní judikatury nestačí pouhé subjektivní přesvědčení držitele o tom, že věc nebo právo mu náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné břemeno vzniknout, tedy i k právním důvodům, který by mohl mít ze následek vznik práva. Vydržením vzniká věcné břemeno v případech, kdy oprávněný držitel práva, t.j. ten, kdo vykonává právo pro sebe v dobré víře o tom, že mu právo patří, využívá tohoto práva nepřetržitě po dobu nejméně deseti let. Do zmíněné doby se započítává i doba, po kterou vykonával toto právo pro sebe v dobré víře právní předchůdce. Účinky vydržení nastávají přímo ze zákona. To znamená, že splněním uvedených podmínek nejen vzniká právo odpovídající věcnému břemeni, ale vzniká i k němu se vážící povinnost věcného břemene. Tímto okamžikem se mění právní vztah držby odpovídající věcnému břemeni v právní vztah věcného břemene. Vydržením nelze získat právo odpovídající věcnému břemeni k nemovitostem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Pro vyznačení takto vzniklého práva do katastru nemovitostí platí ustanovení příslušných právních předpisů27.
26 27
Bradáč, A. a kol.: Věcná břemena od A do Z, Praha, Linde Praha a.s.,2006 s.64-60 Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky ( katastrální zákon ) Zákon č.265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem
27
5.2. Změny věcných břemen Změnou právního vztahu věcného břemene lze rozumět změnu některého z prvků právního vztahu. Může se jednat o změnu v subjektech, obsahu a předmětu.
5.2.1. Změny věcných břemen v subjektech Ke změně věcného břemene v subjektech dochází, jestliže na místo původního subjektu nastupuje jiný subjekt. Není rozhodné, zda se jedná o osoby fyzické nebo právnické, může se jednat i o více osob. Při změnu subjektu rozlišujeme, zda se jedná o změnu povinného a nebo oprávněného.
- Změna povinného subjektu Změnu povinného subjektu ovlivňuje skutečnost, že povinnost věcného břemene je vždy spojena s určitým subjektivním právem k věci (s vlastnictvím). Ke změně subjektu nemůže dojít samostatně, ale jen jako důsledek změny nositele vlastnického práva k věci. To znamená, že změna povinného subjektu je důsledkem změny vlastníka, a proto nastává přímo ex lege. Lze hovořit o přechodu povinnosti věcného břemene. Totéž platí, dojde-li ke změně z více spoluvlastníků na straně povinné, tedy k převodu spoluvlastnického podílu na nového vlastníka.
- Změna oprávněného subjektu U změny oprávněného subjektu je nutné rozlišovat, která věcná břemena působí in rem a která působí in personam. Věcné břemeno, které působí in rem: Ke změně subjektu práva odpovídajícího věcnému břemenu nemůže dojít samostatně, jen jako důsledek změny subjektu vlastnického práva k nemovitosti, s nímž je právo odpovídající věcnému břemenu spojeno. Zde dochází ke změně subjektu práva ex lege. Ke změně věcného břemene dochází i tehdy, jestliže se změní i jen jeden z více subjektů na straně, které přísluší právo odpovídající věcnému břemenu. Pokud věcné břemeno působí in personam: Věcné břemeno má ryze osobní povahu a je vázáno na určitou osobu. Tady změna oprávněného subjektu není možná. Pokud by
28
byla potřeba změny oprávněného subjektu, je nutné vyvolat zánik původního věcného břemene a zřídit nové věcné břemeno, v němž by právo svědčilo novému subjektu.
5.2.2. Změna obsahu věcného břemene Změna práv a povinností, tvořících obsah věcných břemen, je v zásadě možná a přípustná. Pouze u věcných břemen, které vznikly ex lege, je změna omezená nebo vyloučená. Obsah věcného břemene může být rozšířen a nebo také zúžen, pokud se změní existující podmínky. Změna obsahu může nastat především těmito právními skutečnostmi: a) dohodou Stejně jako při zřizování nebo zániku věcných břemen, není vyloučeno, aby se strany dohodly na jeho změně. Může dojít k rozšíření či zúžení práv a povinností. I při změnách, mají-li mít požadovanou právní relevanci, je nutné tyto provést vkladem. Jinak by její účinky působily pouze mezi stranami dohody. Dohodou je umožněna i odchylná úprava od dispozitivního ustanovení
o povinnosti nést
přiměřené náklady na zachování a opravy věci, která je v souvislosti s výkonem práva odpovídajícího věcnému břemenu užívána (§ 151n odst.3 obč.z.). c) rozhodnutím oprávněného orgánu Rozhodnout o změně věcného břemene může soud podle § 151p odst.3 obč.z. za přiměřenou náhradu, pokud vznikne hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného.
V obou případech jde o možnost omezit věcné břemeno, což není nic jiného, než se odchýlit od původního stavu rozsahu práv a povinností. Rozhodnutím oprávněného orgánu se omezí jak rozsah povinností, tak zároveň i rozsah práv, aniž by to muselo být stanoveno. Je to důsledek jejich vzájemné souvislosti. Za speciální změnu obsahu věcného břemene lze považovat záměnu věcného plnění peněžitým plněním. K provedení tohoto opatření je oprávněn soud podle § 151p odst. 3 věta druhá. Podmínky pro takovéto rozhodnutí jsou: změna poměrů, požadavek dalšího trvání věcného plnění se jeví jako nespravedlivý a příčinná souvislost mezi změnou poměrů a vzniklým stavem. V rozhodnutí musí být stanoven rozsah nově poskytovaného peněžitého plnění.
29
5.2.3. Změna předmětu věcného břemene Vzhledem k povaze věcného břemene je změna jeho předmětu možná jen takovým způsobem, kdy dojde k zániku původního a ke zřízení nového věcného břemene. V takovém případě dochází totiž ke změně chování subjektů právního vztahu. Můžeme se zabývat situacemi, kdy dochází ke změně nepřímého předmětu, tj.věcí, s nimiž jsou práva a povinnosti spojena. Platí to především o dělení a slučování nemovitostí. Změny předmětu věcných břemen rozlišujeme u nemovitostí zatížených a oprávněných. a) změny zatížených nemovitostí U zatíženého pozemku, přichází v úvahu jeho dělení nebo slučování s jinými pozemky. Při rozdělení hraje rozhodující roli určení té jeho konkrétní části, která je věcným břemenem zatížená, je-li zatížen celý pozemek, jsou po rozdělení tohoto pozemku zatíženy všechny pozemky nově vzniklé. Pokud je zatížená jen část pozemku a ta byla vyznačena geometrickým plánem, pak po rozdělení budou zatížené jen ty části, které byly určeny původním geometrickým plánem. b) změny oprávněných nemovitostí Tato změna přichází v úvahu, jestliže věcné břemeno působí in rem, Jedná se o rozdělení nebo slučování oprávněné nemovitosti. Odpovídající právo není spojeno s nějakou částí pozemku , ale vždy jen s celým pozemkem, proto také po rozdělení bude právo odpovídající věcnému břemenu spojeno s vlastnickým právem k nově vzniklým pozemkům. Sloučení oprávněného pozemku s jiným pozemkem není přípustné . To samé platí pro budovy a jednotky.28
28
Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s.,2006, s. 72
30
5.3. Zánik věcných břemen Zánik věcných břemen upravuje § 151p. Tento v odstavci 1 stanoví, že věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona či smlouvou, u které je nutný vklad do katastru nemovitostí. Kromě tohoto taxativního výčtu může věcné břemeno zaniknout také splynutím či uplynutím doby nebo splněním rozvazovací podmínky. Zánikem věcného břemene přestane být omezeno vlastnické právo. Vlastník může tedy opět realizovat užitnou hodnotu věci v takové míře, v jaké mu to vlastnické právo umožňuje. Věcné břemeno může zaniknout jinou právní skutečností, než jakou vzniklo. Zánik věcného břemene k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí je třeba náležitým způsobem vyznačit. Pokud věcné břemeno zanikne písemnou smlouvou, je třeba vkladu do katastru nemovitostí, který má v tomto případě konstitutivní účinky. Ve všech ostatních případech bude mít výmaz provedený záznamem jen účinky deklaratorní. K takovému výmazu je však nutné předložit příslušnou listinu.
5.3.1. Zánik věcného břemene ze zákona
K zániku věcného břemene ex lege dochází v případě, že jsou splněny podmínky, které předpokládá příslušná právní norma. Účinky nastávají automaticky a není o nich třeba rozhodovat.29 Pouze v případě, že dojde ke sporu, bude zpravidla nutné podat určovací žalobu, že právo z věcného břemene neexistuje. K zániku věcných břemen ze zákona dochází: a) § 151p odst. 2 obč. z. – zánik věcného břemene nastoupením trvalých změn Tato situace nastává v případě, že věcné břemeno již nemůže plnit svou funkci. Nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. Jako trvalou změnu si lze představit například zánik domu, jako věci zatížené. Trvalá změna se může týkat i věci oprávněné; například rozdělení věci, takže věcné břemeno může sloužit prospěšnějšímu užívání pouze některé části této věci. U věcných břemen působících in personam, například opuštěním užívaného bytu s úmyslem již se nevrátit. 29
Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde a.s., 2001,s.74
31
Současně s podmínkou trvalé změny musí nastat i nemožnost užití zatížené věci ve prospěch oprávněných subjektů u věcných břemen působících in personam nebo ve prospěch vlastníka oprávněné nemovitosti u věcných břemen působících in rem. Obě podmínky musí být splněny najednou. Pokud nastanou trvalé změny, ale věc přesto může nadále sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, věcné břemeno ze zákona nezaniká. Věcné břemeno rovněž nezaniká přechodnou nemožností výkonu práva. b) § 151p odst. 4 obč. z. – zánik věcného břemena smrtí nebo zánikem oprávněného, U věcných břemen působících in personam zanikne věcné břemeno nejpozději smrtí oprávněné fyzické osoby nebo zánikem oprávněné právnické osoby. Úmrtí vlastníka zatížení nemovitosti však na existenci věcného břemene vliv nemá. Práva a povinnosti z věcných břemen jsou spjatá s vlastnictvím nemovitosti, smrtí oprávněné či povinné osoby nezanikají, ale přecházejí na další nabyvatele nemovitosti. Složitější je ale otázka, zda věcné břemeno zaniká i v případě, kdy zaniklá právnická osoba má právního nástupce.30 Problém by se snad mohl vyskytnout, jestliže nebude jednoznačně dáno, o jaký druh věcných břemen jde v konkrétním případě. Z povahy některých věcných břemen bezpochyby vyplývá osobní povaha, ovšem u řady mohou být užity oba druhy. Z tohoto vyplývá, proč se na proces vzniku věcných břemen klade takový důraz na přesnou a srozumitelnou formulaci. c) § 337h občanského soudního řádu – zánik věcného břemena soudní dražbou, Podle § 337h odst. 2 na nemovitosti, která byla předmětem soudní exekuce, zanikají věcná břemena, vyjma věcných břemen, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou, a věcných břemen, za než byla poskytnuta náhrada. Soud usnesením určí, která v dražbě nezaniknou. Mezi ně patří věcná břemena, u nichž to stanoví zvláštní zákon, a další věcná břemena, u nichž to vyžaduje společenský zájem. Existence dalších věcných břemen závisí na vyjádření oprávněné osoby při rozvrhovém jednání, zda požaduje vyplacení náhradyů; tu vyplácí vydražitel po právní moci rozvrhového usnesení. Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí katastrální úřad o tom, jaká věcná břemena zanikla a jaká i nadále nemovitost zatěžují.
30
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 946/2003 Právní rozhledy, 3/2006 s. 88
32
d) § 14 odst. 1 zák. č. 328/1991 Sb., - zánik věcného břemena prohlášením konkursu. Podle § 14 odst.1 písm.j) prohlášením konkursu zanikají věcná břemena, zatěžující majetek patřící do podstaty, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu.
5.3.2. Zánik věcného břemene rozhodnutím oprávněného orgánu V těchto případech věcné břemeno zaniká právní mocí rozhodnutí a nebo dnem uvedeným v rozhodnutí. Mezi oprávněné orgány, které můžou vydat rozhodnutí, patří : a)
soud, Z § 151p odst.3 obč. z. vyplývají určité předpoklady pro vydání soudního rozhodnutí. Může se jednat o změnu poměrů nebo hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, nebo také o příčinnou souvislost mezi podmínkami. Soud může rozhodnutím věcné břemeno zrušit nebo změnit, pokud jde o takovou změnu poměrů, která nastala po vzniku věcného břemena a je trvalého rázu. Soud musí vycházet z porovnání poměrů, které existovaly v okamžiku zřízení věcného břemena, a poměrů později vzniklých. V rozhodnutí o zrušení musí být uvedena přiměřena náhrada, může se jednat o jednorázovou peněžitou náhradu, není ovšem vyloučeno ani poskytování opakujícího se peněžitého plnění. Nevylučuje se ani náhrada naturální. Zrušení věcného břemene podle § 151p odst. 3 obč. z. se nemůže domáhat oprávněný, může se ho jedině vzdát a to ovšem bez toho, aby mu za zřeknutí náležela jakákoliv náhrada.31
b) stavební úřad, Orgánem, oprávněným zrušit svým rozhodnutím věcné břemeno, je také stavební úřad v rámci vyvlastnění. V § 170 stavebního zákona32 jsou stanoveny účely pro vyvlastnění. Podmínky vyvlastnění upravuje zvláštní právní předpis33. c)pozemkový úřad Pravomoc rozhodovat o zrušení věcného břemene svěřuje pozemkovým úřadům
31
Bradáč A. a kol, Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s.78 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) 33 zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě ( zákon o vyvlastnění ) 32
33
jednak § 9 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se schvalováním dohody o vydání nemovitosti (srov. § 9 odst. 5 ), jednak § 19 odst.2 pojednávající o pozemkových úpravách. V jejich rámci může pozemkový úřad rozhodnout o zrušení věcného břemene. Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí okresního pozemkového úřadu. Oznamuje se veřejnou vyhláškou a součastně se doručí i osobám dotčeným zrušením věcného břemene. Po nabytí právní moci se doručí i katastrálnímu úřadu k zápisu.
5.3.3. Zánik věcného břemene na základě smlouvy
Stejně jako umožňuje obč. zákoník smluvní zřízení věcného břemene, tak zakotvuje i možnost jeho smluvního zrušení. Subjektem smlouvy o zrušení věcného břemene musí být oprávněný a povinný, nevylučuje se, že to mohou být osoby rozdílné od osob, které smlouvou věcné břemeno zřizovaly. Smlouva o zrušení věcného břemena může být uzavřena jak samostatně, tak jako součást jiné smlouvy. Smlouva musí mít písemnou formu a je uzavřena
okamžikem, kdy přijetí návrhu
na uzavření smlouvy nabývá
účinnosti, což je ve chvíli, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli (§ 43c odst. 2 OZ).34 K zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu je nutný vklad do katastru nemovitostí. Právo zanikne dnem, kdy byl návrh na vklad doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. Pokud by se dohodou rušilo věcné břemeno k nemovitosti v katastru neevidované, zánik by nastal účinností smlouvy. Platí to ve dvou případech; a to u věcných břemen působících in rem, kdy předmětem evidence není ani jedna z nemovitostí, a u věcných břemen in personam, kdy není předmětem evidence nemovitost zatížená.
5.3.4. Zánik věcného břemene splynutím Problematika splynutí je v obč.z. upravena od 1. 1. 1992 v § 484, i když jako důvod zániku závazků. Nicméně není pochyb o tom,že ji lze uplatnit i u splynutí věcných břemen. Stane-li se vlastník nemovitosti vlastníkem nemovitosti zatížené, vstupuje do 34
-Bradáč, A. a kol.:Věcná břemena od A do Z, Praha, Linde a.s.,2004, s.36
34
právního vztahu jako osoba povinná i oprávněná. Z toho lze vyvodit, že splyne-li povinná a oprávněná v jeden subjekt, tzv. zanikne i věcné břemeno. Výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí, se provede jednostranným prohlášením vlastníka. Pokud však věcné břemeno z katastru vymazáno nebude, bude je možno po rozdělení vlastnictví k nemovitostem opět vykonávat. To znamená, že věcné břemeno splynutím zaniká až výmazem z katastru. Jestli je však věcné břemeno z katastru již vymazáno, „neobživne“, ale je ho potřeba zřídit znova. Splynutí však nenastane, jestliže se spoluvlastník zatížené nemovitosti stane vlastníkem nemovitosti. V tomto případě věcné břemeno nezaniká, neboť splynutí předpokládá jednoznačnou totožnost oprávněného a povinného subjektu a ta zde nenastala.
5.3.5. Zánik věcného břemene uplynutím doby Obvykle jsou věcná břemena zřizována na dobu neurčitou. Nelze ovšem vyloučit ani věcná břemena, zřizovaná na dobu určitou.V těchto případech bude mít časový usek, na který bylo věcné břemeno zřízeno, povahu lhůty omezující trvání práva. Po uplynutí tohoto časového úseku věcné břemeno zanikne.
5.3.6. Zánik věcného břemene splněním rozvazovací podmínky Zřizování věcných břemen spojených s rozvazovací podmínkou není příliš časté, ale je vhodnější než zřizování věcných břemen na dobu určitou. Je tomu tak proto, že rozvazovací podmínka je způsobilejší vyjádřit potřebu existence věcného břemena z hlediska jeho trvání. Například může dojít k potřebě sjednat věcné břemeno jen do doby, kdy bude realizována stavba veřejné komunikace k domu oprávněného, která se již připravuje. Z obecné povahy rozvazovací podmínky vyplývá, že splněním podmínky právní vztah věcného břemene zaniká.
35
5.4. Promlčení věcných břemen Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno (§ 109 občZ ). Promlčení neznamená zánik věcného břemena jako právního vztahu, promlčením se pouze věcné břemeno oslabuje, tedy nárok tohoto práva se stává podmíněným na vznesení námitky promlčení. Promlčením zaniká nárok oprávněného na vynutitelnost povinnosti z věcného břemene. Promlčecí doba začíná běžet den poté, co bylo právo odpovídající věcnému břemeni naposled vykonáno. Den, kdy bylo právo vykonáno naposled, je různý podle povahy věcného břemene, o které jde. Spočívá-li věcné břemeno v povinnosti vlastníka něco trpět, je tímto dnem den, kdy povinný přestal chování oprávněného trpět ( např. trpět přechod, přejezd přes pozemek ). Stejně je to u povinnosti něčeho se zdržet; zde promlčecí doba začíná běžet dnem, kdy povinný tuto povinnost přestal respektovat (např. zvýšil stavbu domu nad určitou výšku a zastínil sousedův pozemek ). V případě věcných břemen, spočívajících v povinnosti něco konat, tato lhůta počíná běžet dnem, kdy povinný nekonal, ač byl k tomu povinen. Počátek lhůty je dán dnem, kdy se takto oprávněný choval naposledy ( např. udržovat nemovitost v určitém stavu ). U promlčení věcných břemen není rozhodující, zda k nevykonávání práva došlo z objektivních nebo subjektivních důvodů. Rozhodující je, zda existuje stav nevykonávání. I přechodná nemožnost výkonu práva může vést k promlčení práva odpovídajícího věcnému břemenu. Věcná břemena, která vznikají přímo ze zákona, nemohou zaniknout promlčením. I Kdyby právo, odpovídající věcnému břemenu, nebylo vykonáváno, jsou zde zákonem stanovené podmínky, které výkon práva umožňují.35
35
Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s.83
36
6. Závěr Problematika vzniku a zániku věcných břemen je rozsáhlá a poměrně složitá. Vychází z mnoha právních předpisů, což v současné době, kdy jsou zákony často novelizovány, vede k tomu, že ani pro samotné právníky není nejjednodušší se v této problematice orientovat. Samotné zadání mé bakalářské práce „Věcná břemena a katastr nemovitostí“ je velice široké, a pokud bych se věnovala všem zápisům, které se týkají věcných břemen a katastru nemovitostí, tak by byl rozsah mé práce mnohonásobný. Pokusila jsem se stručně shrnout vznik a zánik věcných břemen jak v minulosti, tak i za současné právní úpravy, a to jak v občanském zákoníku, tak i v dalších zákonech, v nichž je tato problematika obsažena. Ve své práci jsem se zaměřila na poměrně malý okruh zápisu věcných břemen, a to zápisu věcných břemen na základě vkladu do katastru s geometrickým plánem. Toto téma je hodně problematické. Ve své práci jsem se snažila zejména objasnit, jak se změnily poměry k zápisu a zákresu na základě nové vyhlášky č. 26/2007 Sb. ze dne 5.2.2007, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitosti České republiky (katastrální zákon). Domnívám se, že se zpřehlednila evidence věcného břemene i v mapovém operátu. Toto je důležité jak pro vydávaní podkladů pro nové měření, tak pro širokou veřejnost. Považovala jsem za nutné se zmínit o smlouvách o zřízení věcného břemene, kde jako oprávněný vystupuje obec. Domnívám se totiž, že stávající judikatura nedostatečně reaguje na skutečnost, že obec je právnickou osobou zvláštního druhu. Jak již bylo naznačeno výše, subjekty smluv o zřízení věcného břemene mohou být
na straně
oprávněných i právnické osoby. Není důvodu tento závěr jakkoliv zpochybňovat. Ve vztahu k obcím, případně k jiným veřejnoprávním korporacím, je však třeba přistupovat obezřetně a vždy zvažovat, jaké právo, odpovídající věcnému břemenu, má být obci zřízeno. U vzniku věcných břemen na základě písemné smlouvy je nutné věnovat náležitou pozornost nejen formálním náležitostem a vlastnímu obsahu smlouvy, tedy přesnému označení účastníků, správné lokalizaci dotčené nemovitosti, úplatnosti, příp. neúplatnosti věcného břemene, době trvání, úředně ověřeným podpisům účastníků a datumu uzavření smlouvy, ale také řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Výše uvedené náležitosti jsou podmínkou platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene. Právo
37
odpovídající věcnému břemeni však vzniká až vkladem do katastru nemovitostí, provedeným na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu, a to ke dni, kdy byl návrh na zahájení řízení o povolení vkladu katastrálnímu úřadu doručen. Ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni tedy nepostačí jen titulus (smlouva), ale je zde nutný i modus (vklad). Závěrem bych chtěla zdůraznit, že je nutné věnovat zvýšenou pozornost přípravě každé smlouvy, kterou bude věcné břemeno zřízeno. Stejné požadavky je třeba klást i na rozhodnutí, na jejichž základě mohou věcná břemena také vznikat. Zejména je nutné jednoznačně, přesně a srozumitelně určit obsah věcného břemene. Nedodržení tohoto požadavku vede často ke vzniku složitých a nákladných soudních sporů U věcných břemen jde o citlivý problém, zvláště proto, že se dotýká omezení vlastnických práv, většinou fyzických osob - tedy občanů, k jejich nemovitostem, tj. pozemkům a budovám. Dle mého názoru současný právní stav, vzhledem k závažnosti dopadů věcných břemen na rozsah subjektivních práv vlastníků nemovitostí, vyžaduje novou, podrobnější a preciznější úpravu.
38
7. Resume My bachelor work is divided into several chapters. First three chapters concern with the interpretation of the term easement and function of the easement. First three chapters also concern with the basic types of easement according to the entitled subject or according to the obligation of the owner of the servient estate. Easement shall restrict the owner of a real estate property in favour of someone else in the manner that he must suffer something, omit something or do something. The fourth chapter concerns with the historical development of the easements on our territory. I deal with general civil code from 1811, with civil code from 1950 and with civil code from 1964. Specifically I deal with the influence of the political and social changes on the law arrangement of the easements Fifth chapter is the largest one. It concerns present law arrangement in Civil Code (Act No. 40/1964 Coll.). Most of the easements arise on the basis of a written agreement. That is why I concentrate especially on the easements arised on the basis of a written agreement in my work. I also deal with the arising of the easements on the basis of a written agreement with geometrical plan which delimits extent of the easement on the estate. There are also described other types of arising of the easements. The most important is that easements are created by registering in the Cadastre of Real Estate. That is why I concern with the entry of the rights corresponding to the easements in the cadastre of real estate in my work. Cadastral offices assesses deeds and other documents in administrative proceedings, decide on permitting entry and, based on these decisions, records the rights in the Cadastre of Real Estate so I also partly concern with the administrative proceedings in my work. There is also part of my work which describes changes of the easements. Changes of the subjects of the easements, changes in the content of the easements and changes in the object of the easements. There are described all types of extinction of the easements in the part concerns extinction of the easements. Specifically I deal with the prescription of the rights corresponding to the easement. I assess the present law arrangement of the easements at the end of my bachelor work. Specifically I assess the present law arrangement of the registration in the Cadastre of Real Estate. Finally I assess new law arrangement contained in the ordinance of the Czech Office for Surveying, Mapping and Cadastre No.26/2007 Coll.
39
Přílohy Příloha č. 1
Poř. číslo
Předmět
2.28
Hranice rozsahu věcného břemene
Značka
Poznámka čára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem
40
Příloha č. 2
•
1/4
41
Příloha č. 3
•
1/4
Seznam použitých zdrojů a judikátů citovaných v práci .
42
Seznam literatury: Baudyš P. Dělení pozemků a věcná práva k věci cizí, Ad notam, 1999,č. 2 s.33-35. Bradáč A. a kol. Věcná břemena od A do Z. Praha: Linde Praha, a.s., 2006. Fiala J. a kol. Občanské právo hmotné. Masarykova universita v Brně, 2004, s.44-46. Kotrady P. Ještě k rozhodování a nerozhodování ve věcech katastru nemovitostí. Právní rozhledy, 2006, č.22, s.829-832. Pekárek M., Průchová I. Pozemkové právo. 2. vydání. Masarykova universita v Brně, 2004, s.128-132, 196-203. Spáčil J. Zánik a promlčení věcných břemen v občanském zákoníku. Právní rozhledy, 2006, č.3, s.85-90.
Seznam soudních rozhodnutí: 1. Rozsudek Městského soudu v Praze, ze dne 30.4.1997, sp. zn. 33 Ca 42/97 Ad.notam, 1997, č. 4, s.92 2.Rozsudek Městského soudu v Praze, ze dne 30.11.1995, sp. zn. 33 Co 73/95 Ad. notam, 1996, č. 1, s.40 3. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 22 Cdo 946/2006, Právní rozhledy, 2006 č.3. s.88 4. Rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 28. 11. 1997, sp. zn. 35 Ca 91/97, Soudní judikatura ve věcech správních, 1998, č. 16, s.484. 5. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2145/98, Právní rozhledy, 2000, č. 9, s.404. 6. Rozsudek Krajský soud v Brně, ze dne 26. 9. 2002, sp. zn. 13 Co 352/2000-231. 7. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne 30. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 431/2006. [ citováno 8. 2. 2007 ] Dostupný z:http://www.epravo.cz. 8. Rozsudek Krajského soudu v Brně, ze dne 15.1.1999 sp. zn. 35 Ca 46/1998.
43
