BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Romana Tupá, DiS

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2014

Romana Tupá, DiS.

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Romana Tupá, DiS.

Plazmaferéza – dárcovství plazmy Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Brno 2014

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. V Brně dne 10. 6. 2014

......……………………. Romana Tupá, Dis.

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. za metodické vedení práce, cenné rady, ochotu a trpělivost. Děkuji také TO Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Boskovice s.r.o. za umožnění výzkumného šetření a v neposlední řadě všem respondentům za vyplnění dotazníků.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 5 1 KREV .......................................................................................................................... 7 1.1 Funkce krve a její složky .......................................................................................... 7 1.2 Krevní skupiny ........................................................................................................ 11 2 PLAZMAFERÉZA .................................................................................................. 13 2.1 Definice ................................................................................................................... 13 2.2 Popis vlastního odběru ............................................................................................ 13 2.3 Informace k odběru ................................................................................................. 14 2.4 Kritéria odběru ........................................................................................................ 15 2.5 Zpracování odebrané plazmy .................................................................................. 18 2.6 Využití krevní plazmy ............................................................................................ 19 3 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK .......................................... 24 4 LEGISLATIVA DÁRCOVSTVÍ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK........................... 25 5 PRŮZKUMNÁ ČÁST ............................................................................................. 26 5.1 Cíle a očekávané výsledky ...................................................................................... 26 5.2 Metodika průzkumu ................................................................................................ 27 5.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza ...................................................................... 28 5.4 Diskuze ................................................................................................................... 43 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ......................................... 48 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 49 ANOTACE .................................................................................................................. 51 ANNOTATION ........................................................................................................... 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................... 53 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 56 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 57 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 58 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 59 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 60

4

ÚVOD

„Kdo nedělá nic pro druhé, nedělá nic pro sebe“ [Johan Wolfgang von Goethe]

Každý z nás se během života může ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat pomoc druhého. Jeho život bude najednou v rukou někoho jiného. Lidská krev je nenahraditelná, životně důležitá tekutina, kterou nelze uměle vyrobit. Hraje nezastupitelnou roli v medicíně a její potřeba neustále stoupá s rozvojem dalších léčebných metod. Každý občan dostane v průměru za svůj život 4 transfuze a 12 transfuzních přípravků. Někteří pacienti jsou na ni dokonce celoživotně odkázáni.1 Motivací pro výběr tohoto tématu je můj úzký vztah k dárcovství krve a plazmy. Dárcem krve jsem se stala ve svých 18 letech. Mým vzorem, pro tento krok, byl můj tatínek, který daruje krev více jak 30 let, ale mimo to i potřeba pomáhat lidem, když mi to můj zdravotní stav dovoluje. Bohužel, ne každý, kdo krev darovat chce, ji darovat může. Během mých návštěv na transfuzním oddělení jsem se dozvěděla o možnosti darování plazmy a o jejím neustálém nedostatku. Tato skutečnost vedla k tomu, že jsem se stala také dárcem plazmy. V současné době jsem držitelem Zlaté medaile prof. MUDr. Jana Janského. Myslím si, že člověk, který se rozhodne a odhodlá darovat krev nebo její složky, tím prokazuje hluboké humánní myšlení a cit pro život druhého člověka. Není mu lhostejné, že někdo potřebuje pomoc a zároveň si uvědomuje, že i jeho se tato problematika může někdy dotknout. Takových lidí podle mě není nikdy dost, a proto bychom si jich měli vážit a podporovat je, protože i v dnešním moderním světě stále neexistují léky na všechny choroby. 1

Srov. ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Dárcovství krve a jejích složek [online].[cit. 2013-09-02 ]. Dostupné na WWW:

.

5

Teoretická část

bakalářské práce obsahuje

informace potřebné

k objasnění

problematiky plazmaferézy, uspořádané dle mého uvážení z pohledu laika. Čtenář se tak nejprve seznámí se základními pojmy o krvi, přičemž krevní plazmě je věnován podrobnější popis. Následuje zmínka o dvou nejznámějších systémech dělení krevních skupin. Další kapitola se zabývá konkrétními informacemi o plazmaferéze. Zahrnuje vysvětlení pojmu, postup odběru a další důležitá fakta týkající se dárcovství plazmy jako jsou kritéria odběru, vyšetření, režimová opatření před i po odběru apod. Pozornost je soustředěna také na proces zpracování plazmy po odběru a na její využití, resp. kapitola nabízí také přehled transfuzních přípravků a krevních derivátů, které se z ní vyrábějí. Závěr teoretické části je věnován oceňování dárců a legislativě. Empirická část se zabývá průzkumným šetřením ve skupině respondentů, kterou tvořili vybraní dárci plazmy. Tato část je zaměřena na diagnostiku informovanosti dárců o plazmaferéze. Obsahuje podrobný popis cesty k cíli včetně metodiky, tabulek a grafů. Podstatou je odhalení znalostí dárců v oblastech využití plazmy a zásad odběru a zjištění četnosti odběrů u dárců za poslední rok.

Liga Červeného kříže a Červeného půlměsíce formulovala mezinárodní definici bezpříspěvkového dárcovství krve: „Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhrada přímých cestovních výloh jsou s bezpříspěvkovým darováním krve slučitelné“.2

2

SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Oceňování dárců [online].[cit. 2013-09-05].

Dostupné na WWW: .

6

1 KREV

1.1 Funkce krve a její složky Krev je tekutá tkáň. Je to vazká, neprůhledná tekutina červené barvy, která má transportní a specifické funkce. Transferuje kyslík z plic do tkání a oxid uhličitý z tkání do plic. Roznáší živiny vstřebané v trávicím ústrojí do tkání a zplodiny metabolismu z tkání k vylučovacím orgánům. Rozvádí teplo po těle. Transportuje hormony, vitamíny a další látky a tím se účastní látkového řízení organismu. Ke specifickým funkcím krve řadíme schopnost udržovat stálé vnitřní prostředí a obranu proti vniknutí cizích látek. Celkové množství krve v lidském těle zaujímá asi 1/13 hmotnosti těla. U mužů to představuje 5-6 litrů, ženy mají méně než muži, asi 4,5 litru. Lidské tělo se dokáže bez větších problémů vyrovnat se ztrátou krve do 550 ml. Naopak, život ohrožující je náhlá ztráta krve větší jak 1500 ml. Organismus však dokáže přežít i krevní ztrátu až 2500 ml, ale za předpokladu, že úbytek je pozvolný. Krev se skládá ze dvou složek. Jednu složku tvoří krevní buňky. Druhou, tekutou složkou je krevní plazma. Krevní buňky Erytrocyty (červené krvinky) obsahují hemoglobin (červené krevní barvivo), které přenáší kyslík a oxid uhličitý. Leukocyty (bílé krvinky) se podílejí na obranných reakcích organismu. Trombocyty (krevní destičky) se účastní procesu srážení krve. Krevní plazma Plazma je vazká tekutina, žlutavé barvy, ve které jsou rozptýleny krevní buňky. Skládá se z organických a anorganických látek.3 3

Srov. DYLEVSKÝ, I., Základy funkční anatomie člověka, s. 73-75.

7

Organické látky V plazmě jsou to především proteiny, které mají různé funkce. Většina z nich je syntetizována v játrech. Koncentrace plazmatických proteinů významně ovlivňuje distribuci tekutiny mezi krví a tkáněmi. Generují intravaskulární koloidní osmotický tlak, který udržuje kapalinu v cévách a brání jejímu nadbytečnému úniku do extravaskulárního prostoru. Významné plazmatické proteiny:

Albumin Albumin představuje hlavní protein lidské plazmy. Zaujímá asi 60 % proteinů v plazmě. Vzniká v játrech jako preproprotein a jeho produkce se pohybuje okolo 12g/24h. Má elipsoidní tvar, takže nezvyšuje viskozitu plazmy. Jeho vysoká koncentrace v plazmě a relativně nízká molekulová hmotnost zřejmě zajišťuje 75-80 % osmotického tlaku plazmy. Albumin má také schopnost vázat hormony, léky, kovy a další látky.4

Fibrinogen Fibrinogen je rozpustný plazmatický glykoprotein, který vzniká v játrech. Významně se podílí na srážení krve. Působením trombinu se přeměňuje na fibrin za vzniku fibrinové sraženiny.5

Globuliny Globuliny vznikají v lymfatické tkáni. Podílejí se na obranných funkcích organismu. Nejvýznamnější jsou imunoglobuliny, které jsou nositeli protilátek. Jejich množství se zvyšuje při infekčních chorobách.6 Plazmatické imunoglobuliny jsou syntetizovány v plazmatických buňkách (specializované buňky linie B) a secernovány do plazmy. Jsou rozděleny do 5 tříd: IgG, IgA, IgM, IgD a IgE.7

4

Srov. MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 702-704.

5

Srov. Tamtéž s. 717-718.

6

Srov. DYLEVSKÝ, I., Základy funkční anatomie člověka, s. 74.

7

Srov. MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 708-709.

8

Haptoglobin váže hemoglobin, zabraňuje jeho úniku do ledvin a moče. Transferrin váže a transportuje železo. Ferritin je intracelulární zásobou železa. Ceruloplasmin obsahuje značné množství mědi, její transport zajišťuje albumin. C-reaktivní protein (CRP) je nejvýznamnější z proteinů akutní fáze. Jejich koncentrace stoupá v průběhu akutního zánětu nebo sekundárně jako reakce na poškození tkáně. Antitrombin III je nejdůležitější z přirozených inhibitorů koagulace.8 Mezi další organické látky v plazmě patří glukóza, vitaminy, hormony, žlučová barviva, tuky a látky tukové povahy. Anorganické látky Voda tvoří 90 % plazmy. Jsou v ní rozpuštěné ostatní látky. Chlorid sodný a uhličitan sodný jsou soli, které udržují stálý osmotický tlak. Vápník je prvek důležitý pro proces srážení krve. Fosfor, železo, draslík a jód jsou další anorganické látky obsažené v plazmě v menších koncentracích.9 Koagulační faktory Jsou bílkoviny vznikající zejména v játrech. Nacházejí se v krevní plazmě a jsou nezbytné pro koagulaci (krevní srážení). Rozlišuje se celkem 12 koagulačních faktorů. Označují se I-V; VII-XIII. V plazmě se nacházejí v tzv. neaktivní formě. Jejich aktivací se spouští složitá kaskáda dějů, která se podílí na hemostáze (zástavě krvácení).10

8

Srov. MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 704-707; 718.

9

Srov. DYLEVSKÝ, I., Základy funkční anatomie člověka, s. 74.

10

Srov. VELKÝ

LÉKAŘSKÝ

SLOVNÍK

[online]

.

9

.

[cit.

2013-09-23].

Dostupné

na

WWW:

Tabulka č. 1: Koagulační faktory Číslo

Název

Poznámka

faktoru I

FIBRINOGEN

II

PROTHROMBIN

III

TKÁŇOVÝ FAKTOR

obvykle se neoznačuje koagulační

IV

Ca2+

obvykle se neoznačuje koagulační

V

PROAKCELERIN

labilní faktor, Ac-globulin

VII

PROKONVERTIN

VIII

ANTIHEMOFILICKÝ FAKTOR A

IX

ANTIHEMOFILICKÝ FAKTOR B

X

STUARTŮV-PROWERŮV FAKTOR

XI

PLAZMATICKÝ PŘEDCHŮDCE

Christmas faktor

THROMBOPLASTINU XII

HAGEMANŮV FAKTOR

XIII

FAKTOR STABILIZUJÍCÍ FIBRIN

Čísla koagulačních faktorů označují pořadí, ve kterém byly objeveny.11

11

MURRAY, R., Harperova biochemie, s. 714.

10

1.2 Krevní skupiny Systém AB0 Tento systém je obecně nejznámější a také nejdůležitější systém krevních skupin (KS), který musí být vždy respektován při krevních transfuzích, aby nedošlo k hemolytické reakci (rozpadu erytrocytů). Systém AB0 rozlišuje 4 krevní skupiny: A, B, AB a 0. Nejrozšířenějšími skupinami u nás jsou 0 a A, naopak skupina AB se vyskytuje nejméně. KS jsou dědičné, vznikají ze dvou rodičovských genů, které se mezi sebou zkříží. Z těchto genů mohou vzniknout 4 kombinace KS dítěte. Dítě nemůže mít KS z genu, který nemá žádný z biologických rodičů. Typ krevní skupiny je dán přítomností antigenů (aglutinogenů) A nebo B na membráně erytrocytu a současně přítomností přirozených protilátek (aglutininů) v plazmě proti antigenu opačnému (anti-A, anti-B). Vysvětlení je v tabulce č. 2.12 Tabulka č. 2: Krevní skupiny, jejich antigeny na erytrocytech a protilátky plazmě Krevní skupina

Antigen na erytrocytech

Protilátka v plazmě

A

A

anti-B

B

B

anti-A

AB

žádná

žádný

anti-A, anti-B

AB 0

Systém byl objeven vídeňským vědcem Karlem Landsteinerem v roce 1901, který pojmenoval tři skupiny: A, B a C. V roce 1902 Decastello a Sturli popsali skupinu AB jako výjimku z Landsteinerova pravidla. V roce 1907 byla popsána čtvrtá skupina českým psychiatrem Janem Janským. Obsahovala oba znaky A a B a kompletní soubor krevních skupin Janský nazýval I, II, III, IV. Až od třicátých let 20. století se ustálilo označení A, B, AB, 0. 12

Srov.

KREVNÍ

SKUPINY.

Krevní

skupiny.

[online].[cit

.

11

2013-10-28].

Dostupné

na

WWW:

Rh systém Rh systém je druhým v transfuziologii důležitým systémem. Byl objeven v roce 1941 též Landsteinerem. Jedná se o komplikovaný systém, z něhož je nejdůležitější znak D. Jeho přítomnost se značí jako Rh pozitivní, nepřítomnost Rh negativní. Výskyt je asi 85:15. Při transfuzi krve musí být respektován. Rh pozitivní příjemce může dostat Rh pozitivní i Rh negativní krev, ale Rh negativní příjemce pouze Rh negativní krev. Největší význam má tento systém v porodnictví.13

13

Srov. BOHONĚK, M., Krev jako léčivo. Informace pro dárce krve, s. 18-19.

12

2 PLAZMAFERÉZA

2.1 Definice

Plazmaferéza je přístrojový odběr krevní plazmy. Dárci je odebírána krev do speciálního přístroje, který se nazývá separátor. Pro odběr slouží uzavřený jednorázový sterilní set. Používají se tzv. diskontinuální separátory, které pro odběr využívají pouze jeden žilní přístup. Proces odběru probíhá v několika cyklech. V jednom cyklu je odebráno asi 250 ml krve. Toto množství separátor centrifugací

nebo současně

i membránovou filtrací rozdělí na plazmu a krevní buňky. Plazma je shromažďována ve sběrném vaku a krevní buňky jsou dárci vráceny zpět do krevního oběhu.14

2.2 Popis vlastního odběru Na odběrovém sále je dárce nejprve identifikován a poté mu pracovník transfuzního oddělení (TO) provede venepunkci speciální jednorázovou odběrovou jehlou. Odebere vzorky krve na nezbytná vyšetření viz. kapitola Předodběrová vyšetření dárce (str. 16). Potom připojí jehlu na sterilní jednorázový set, který je nainstalován v separátoru. Nastává první odběrový cyklus, který má dvě fáze – odběrovou a návratovou. Během odběrové fáze je čerpána krev, která v separátoru prochází centrifugací. Pro usnadnění toku krve má dárce na odběrové končetině připevněnou nafukovací tlakovou manžetu, která je v této fázi nafouknutá. Navíc je vhodné stlačovat dlaň ruky (s pomůckou). Odstředěná plazma přitéká do sběrného vaku, zatímco krvinky zůstávají ve sběrné nádobce,15 tzv. Lathamově zvonu. Ten je upevněn dnem na centrifugu v separátoru a

14

Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Speciální odběrové postupy [online]. [cit.

2013-09-04]. Dostupné na WWW: . 15

Srov. KAŠPAROVÁ, D., BURDOVÁ, I., Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy, Sestra 2009, č. 7-8,

s. 39-40.

13

jeho objem je 120 až 300 ml.16 Po naplnění zvonu se odběrová fáze zastaví a nastává fáze návratová. To znamená, že koncentrát krvinek je spolu s fyziologickým roztokem (0,9% roztok NaCl) vrácen dárci tím stejným žilním přístupem, kterým je krev odebírána. V této fázi je tlaková manžeta vyfouknutá. Takových cyklů proběhne během odběru několik, podle požadovaného množství plazmy a celý proces tak zabere dárci 45-60 minut. Po ukončení odběru sestra odpojí vak s plazmou a set zlikviduje.17 Aby se krev v odběrovém setu nesrazila, přidává se antikoagulační prostředek, nejčastěji natrium-citrát.

2.3 Informace k odběru Množství odebrané plazmy Množství plazmy, která je dárci odebrána, se řídí jeho hmotností. Obvykle se pohybuje okolo 600-800 ml. Maximální povolené množství odebrané plazmy jednomu dárci za rok je 25 litrů.18 Intervaly mezi odběry Plazmaferéza, v porovnání s odběrem plné krve, dárce méně zatěžuje a to z toho důvodu, že k obnově odebrané plazmy dochází již do 24 h. Proto je možné darovat plazmu častěji.19 Minimální časový interval mezi jednotlivými plazmaferézami je 14 dní. Interval mezi odběrem plné krve a plazmy musí být minimálně 4 týdny, naopak plnou krev lze odebrat již za 48 h po plazmaferéze. Komplikace odběru Mezi poměrně časté patří drobné parestezie. Jedná se o brnění prstů, jazyka a rtů způsobené snížením ionizovaného kalcia. Obvykle postačí zpomalit rychlost návratové

16

JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s. 88.

17

Srov. KAŠPAROVÁ, D., BURDOVÁ, I., Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy, Sestra 2009, č. 7-8, s.

39-40. 18

Srov. PROCHÁZKOVÁ, R., Multikomponentní aferetické odběry krve, s. 10.

19

Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Speciální odběrové postupy [online]. [cit.

2013-09-05]. Dostupné na WWW: .

14

fáze a podání kalcia. Je nutné, aby dárce zavčas hlásil jakékoliv projevy hypokalcémie, což závisí na jeho důkladné edukaci. Vzácně se mohou vyskytnout celkové křeče či ztráta vědomí. Riziko této oběhové reakce lze snížit vhodnou odběrovou rychlostí. Plazmaferéza je přístrojový odběr, tudíž existuje riziko technické komplikace jako je porucha přístroje nebo při nesprávné manipulaci např. hemolýza v přístroji, vniknutí vzduchu do setu, záměna protisrážlivých roztoků aj. Přesto, že se jedná o moderní přístroje, odběr musí být pod kontrolou kvalifikovaného pracovníka. Jako dlouhodobý následek častých plazmaferéz je považován pokles hladiny bílkovin v plazmě dárce (např. imunoglobulinů). Opakované venepunkce, silnými jehlami současně s delším trváním odběru, žílu zatěžují. Důsledkem může být ztluštění žilní stěny nebo až zánik žíly.20

2.4 Kritéria odběru Kdo může být dárcem plazmy: Pro dárce plazmy platí stejné podmínky jako pro dárce krve: 

Dlouhodobý pobyt v ČR, dostupnost na stálé adrese.



Věk 18-65 let (pro prvodárce je věková hranice 60 let).



Platné zdravotní pojištění.



Spolehlivý a přímý jazykový kontakt v rámci komunikace s TO.



Dobrý zdravotní stav.



Písemný souhlas s odběrem a vyšetřeními s ním spojenými, s vedením osobních údajů v registru dárců.



Nesmí patřit do skupiny osob s rizikovým chováním21



Tělesná hmotnost minimálně 50 kg.



Hodnoty hemoglobinu vyšší jak 125 g/l u žen, 135g/l u mužů.



TK maximálně 180/100 mmHg



Pravidelný pulz o frekvenci 50-100/min.

20

Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 25-28.

21

TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., Máte krev v žilách? Darujte ji!, s. 6.

15

Navíc musí dárci plazmy splňovat další nutná kritéria: 

Anamnéza bez krvácivých stavů, retence tekutin, žilní trombózy a epilepsie.



Kvalitní žilní přístup.



Minimálně jeden odběr plné krve bez komplikací.



Kontrola hladiny plazmat. bílkovin alespoň 1x rok (nesmí být nižší jak 60 g/l).22



Tělesná hmotnost min. 60 kg.23 (může se lišit na jednotlivých TO)

Předodběrová vyšetření Před vlastním odběrem si dárce důkladně prostuduje Poučení pro dárce krve (příloha č. 1), které obsahuje důležité informace jako práva dárce, rizika dárce a příjemce, možnost samovyloučení atd. Poté vyplní Dotazník pro dárce krve (příloha č. 2). Ten je zaměřen na podrobnou anamnézu od dětství po současný zdravotní stav. Na závěr je nutný vlastnoruční podpis, kterým dárce stvrzuje souhlas s provedením odběru, s předepsanými vyšetřeními a zařazením do národního registru dárců krve. Současně se zavazuje k tomu, že nepatří do skupiny osob s rizikovým chováním a že veškeré informace, které uvedl, jsou pravdivé. S vyplněným a podepsaným dotazníkem je dárce vyzván k lékařskému vyšetření. Během rozhovoru s lékařem může klást jakékoliv dotazy, lékař je povinen mu na všechny řádně odpovědět a vše důkladně vysvětlit. Kromě kontroly krevního tlaku a pulzu, lékař zhodnotí vyplněný dotazník a na základě toho určí způsobilost k odběru. V době mezi vyplňováním dotazníku a lékařským vyšetřením je dárci obvykle podáváno malé občerstvení ve formě pečiva a čaje.24 Během vlastního odběru jsou nabírány vzorky krve na zákonem povinná laboratorní vyšetření (Vyhláška o lidské krvi č.143/2008 Sb.). Zahrnují imunohematologické vyšetření – vyšetření krevní skupiny AB0 a RhD. U prvodárce se provádí dvakrát, nejlépe ze dvou vzorků a to tak, že se stanoví přítomnost antigenů A a B na erytrocytech a aglutininů anti-A a anti-B v séru. U opakovaných dárců se vyšetření KS 22

PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 96.

23

FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Plazmaferéza [online]. [cit. 2013-21.10.] Dostupné na WWW:

. 24

Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Jak probíhá odběr? [online]. [cit. 2013-09-

06]. Dostupné na WWW: .

16

provádí jednodušší metodou, protože výsledek je srovnáván s dokumentací dárce. Při každém odběru se dělá screening nepravidelných protilátek proti erytrocytům. Další vyšetřovací metodou, která je dána evropskou legislativou, je screening infekčních markerů. Jedná se o protilátky anti HIV, anti HCV a povrchový antigen HBV (HBsAg).V ČR se navíc stanovuje antigen p24 HIV a protilátky proti původci syfilis (Treponema pallidum). V případě reaktivity některého z infekčních markerů následuje další vyšetření vzorku. Při opakované reaktivitě je povinné konfirmační vyšetření v Národní referenční laboratoři. Pozitivita infekčních markerů je oznámena dárci a ten je okamžitě trvale vyloučen z dárcovství. Současně musí být prověřen osud veškerých transfuzních přípravků z předchozích odběrů pozitivního dárce (look-back).25 Životospráva před odběrem Den před odběrem je nutné vyhnout se potravinám s vysokým obsahem tuků jako jsou např. tučná masa, uzeniny, mléčné výrobky, majonéza, ryby apod. Tučná jídla totiž výrazně ovlivňují kvalitu plazmy. Stejně tak není vhodné pít alkohol ani nápoje s kofeinem. Nedoporučuje se ani příliš velká fyzická námaha. Důležité je zvýšit pitný režim. Tedy vypít alespoň 3 l tekutin jako je voda, čaj, džus. Dbát by se mělo na dostatek spánku a odpočinku. Na odběr není vhodné přijít nalačno. Pokud proběhne v ranních a dopoledních hodinách, doporučuje se lehce posnídat např. pečivo s marmeládou nebo nízkotučné mléčné výrobky. Jestliže k odběru dojde odpoledne, je vhodná lehká snídaně a oběd opět s omezením tuků. Dostatečný přísun nealkoholických nápojů je samozřejmostí. Těsně před odběrem by dárce měl vypít nejlépe 500 ml tekutin. Režim dárce po odběru 

Důkladná komprese místa vpichu jako prevence krvácení a vzniku hematomu.



Z lůžka vstávat pomalu, raději chvíli posedět v rámci prevence kolapsu.



Jakékoliv změny stavu či komplikace okamžitě nahlásit personálu.



Odběrové místo by dárce neměl opustit dříve, než po půl hodině, až si odpočine a cítí se naprosto pořádku.26

25

Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 32.

26

Srov. TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., Máte krev v žilách? Darujte ji!, s.12.

17

2.5 Zpracování odebrané plazmy Po odebrání musí plazma projít tzv. šokovým zmrazením a to do 6 h po odběru. Důvodem je zabezpečení co nejmenší ztráty koagulačních faktorů, zejména faktoru VII. Znamená to, že plazma je během několika desítek minut zmražena na teplotu minimálně -30 °C. K tomu se používají tzv. šokové zmrazovače. Jsou to speciální mrazící přístroje, ve kterých je pomocí lihobenzinu nebo cirkulujícího vzduchu dosažena teplota nižší jak -45 °C. Asi po dvou dnech, kdy kvalifikovaná osoba zhodnotí výsledky zpracování a laboratorních testů, je proces zpracování ukončen tzv. propuštěním. Plazma je buď uvolněna k použití nebo vyřazena k likvidaci. Po propuštění jsou vaky s plazmou řádně označeny identifikačními štítky. Údaje, které na štítku nesmějí chybět, zahrnují identifikační číslo a název přípravku, krevní skupinu a Rh faktor, množství, datum odběru, datum expirace, výrobce a jeho registrační číslo, skladovací podmínky atd. Většina těchto údajů je skryta pod čárovým kódem.27 V ČR je plazma po přípravě a propuštění ponechána v karanténních skladech po dobu 6 měsíců. Tato doba slouží k ověření zdravotního stavu dárce v případě nákazy infekčním onemocněním, které v době odběru plazmy nebylo prokazatelné (např. HIV).28

27

Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Zpracování odebrané krve. [online]. [cit.

2013-09-14]. Dostupné na WWW: . 28

Srov. TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V., Máte krev v žilách? Darujte ji!, s. 3-4.

18

2.6 Využití krevní plazmy Krevní plazma se využívá jako transfuzní přípravek anebo se z ní vyrábějí krevní deriváty. Plazma pro klinické použití Tento transfuzní přípravek se připravuje na transfuzním oddělení. Pokud se skladuje při teplotě nižší jak -25 °C, má expiraci 36 měsíců, pokud při teplotě -25 až -18 °C, je doba použitelnosti pouze 3 měsíce. Teplota při transportu by měla být shodná se skladovací teplotou. Před aplikací je nutné plazmu rozmrazit při teplotě blízké 37 °C a poté zkontrolovat, zda není vak s plazmou poškozen, zda nejsou přítomné viditelné sraženiny nebo neobvyklá barva plazmy. Plazma může být podána pouze přes transfuzní set.29 Indikace pro podání jsou kombinované koagulační poruchy, velké ztráty krve a ztráty plazmy při popáleninách. Plazma pro klinické použití se také využívá jako surovina pro výrobu krevních derivátů.30 Při aplikaci plazmy musí být zajištěna AB0 kompatibilita, na RhD faktor není brán zřetel. Plazmu KS AB lze použít jako univerzální v urgentních případech.31

Kryoprotein Druhým transfuzním přípravkem je kryoprotein. Připravuje se centrifugací z plazmy, která se rozmrazí při teplotě 2-6 °C. Obsahuje podstatnou část faktoru VIII, XIII, von Willebrandova faktoru, fibrinogenu a fibronektinu z původní jednotky plazmy. Získaný kryoprotein, který má objem 30-40 ml se šokově zmrazuje. Skladování, transport, rozmrazování před použitím a aplikace jsou stejné jako u plazmy. 32 Indikací pro podání kryoproteinu je alternativní řešení v případě nedostupnosti koagulačních faktorů I, VIII a von Willebrandova faktoru a faktoru XIII. Při aplikaci se musí respektovat KS v systému AB0, na RhD není brán zřetel. Kryoprotein KS AB lze použít jako univerzální v urgentních situacích.33

29

Srov. ŘEHÁČEK, V., MASOPUST, J. a kol., Transfuzní lékařství, s. 44-45.

30

Srov. JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s. 70.

31

Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 139.

32


33


19

Plazma bez kryoproteinu (plazma K) Připravuje se z původní jednotky plazmy odstraněním kryoproteinu. Složení tohoto přípravku je stejné jako v jednotce plazmy, obsah fibrinogenu a faktorů V a VIII je značně snížen. Skladování, transport, rozmrazování před použitím a aplikace jsou stejné jako u plazmy.34 Indikace: trombotická trombocytopenická purpura.35 Krevní deriváty jsou jednotlivé složky krevní plazmy, které se vyrábí ve farmaceutických firmách tzv. frakcionací zmrazené plazmy. Jsou to:

Albumin Albumin je 5% nebo 20% vodný roztok albuminu, který je možno aplikovat bez ohledu na KS, protože neobsahuje aglutininy. 1g albuminu váže 15-23 ml tekutiny v cévním řečišti, tzn., že dávka 20 g albuminu se rovná 400 ml plazmy.36 Albumin se používá k úpravě nebo obnovení onkotického tlaku plazmy. Indikace: těžké popáleniny, jaterní selhání, nefrotický syndrom, terapeutická výměnná plazmaferéza.. Albumin lze použít jako alternativu při kontraindikaci koloidních roztoků.37

Antitrombin Antitrombin je fyziologický inhibitor koagulace. Krevní deriváty s jeho obsahem jsou určeny k léčbě vrozeného nebo získaného deficitu antitrombinu. Příčinou získaného deficitu může být zvýšená spotřeba, ztráta nebo porucha syntézy např. u sepse, rozsáhlých poranění, DIC, trombembolických stavů, hepatopatií či nefrotického syndromu.

Protein C Krevní deriváty s obsahem proteinu C jsou indikovány při léčbě purpury fulminans (vrozený nedostatek proteinu C, který způsobuje rozsáhlé srážení krve v cévách, nekrózu tkání těsně pod kůží až multiorgánové selhání). Další indikací jsou komplikace antikoagulační terapie a krátkodobá profylaxe zvýšeného rizika krvácení u 34


35

CEDELAB.

Laboratorní

příručka.

[online].

[cit.

2013-10-19].

. 36

JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s.70.

37

PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 154.

20

Dostupné

na

WWW:

pacientů s vrozeným deficitem proteinu C při operacích nebo nemožnosti antikoagulační léčby.

Fibrinogen Krevní

deriváty

s obsahem

fibrinogenu

se

používají

při

léčbě

vrozené

hypofibrinogenemie, dysfibrinogenemie nebo afibrinogenemie. Další indikací je léčba získané hypofibrinogenemie, která vzniká buď z poruch syntézy při poškození jaterního parenchymu nebo ze zvýšené spotřeby při DIC a hyperfibrinolýzy. Krevní deriváty s obsahem koagulačních faktorů

Faktor IX Kr. deriváty s obsahem faktoru IX slouží k profylaxi a léčbě krvácení u hemofilie B.

Faktor VIII Krevní deriváty s obsahem faktoru VIII se využívají při léčbě vrozeného nebo získaného deficitu faktoru VIII – hemofilie A. Je vyráběn ve formě lyofilizovaného prášku s rozpouštědlem pro přípravu injekčního roztoku. Faktor VIII a von Willebrandův faktor Krevní deriváty s obsahem těchto faktorů jsou indikovány k profylaxi a léčbě krvácení u Willebrandovy choroby.

Faktor VII Krevní deriváty s obsahem faktoru VII jsou určeny pro léčbu a profylaxi krvácivých poruch způsobených nebo spojených s nedostatkem tohoto faktoru. Patří k nim akutní krvácení a profylaxe perioperačního krvácení u vrozeného nedostatku faktoru VII (hypokonvertinemie) a získaného nedostatku faktoru VII. Dalšími indikacemi jsou perorální antikoagulační léčba, nedostatek vitaminu K a poškození jaterního parenchymu.

21

Rekombinantní aktivovaný faktor VII Krevní deriváty s obsahem tohoto faktoru jsou určeny k léčbě krvácení při chirurgických výkonech u nemocných s hemofilií A nebo B a současnou přítomností inhibitoru proti chybějícímu faktoru. Dalšími indikacemi jsou vrozený deficit faktoru VII a Glanzmannova trombastenie. Tyto krevní deriváty jsou podávány při život ohrožujícím krvácení jakékoliv etiologie při selhání standardního postupu léčby. Protrombinový komplex Označení protrombinový komplex zahrnuje skupinu faktorů II, VII, IX a X (závislé na vitaminu K). Krevní deriváty s jeho obsahem jsou určeny k profylaxi a léčbě krvácení u selektivního deficitu faktoru II nebo X a kombinovaného deficitu faktorů protrombinového komplexu, nejčastěji způsobeného léčbou kumarinovými preparáty nebo při závažných poruchách jaterních funkcí. Další indikací je profylaxe a léčba krvácení během chirurgických výkonů u získaného deficitu koagulačních faktorů protrombinového komplexu (deficit vzniká léčbou antagonisty vitaminu K nebo jejich předávkováním) a k rychlé úpravě tohoto deficitu. Dále se tyto krevní deriváty užívají k perioperační profylaxi a léčbě krvácení během chirurgických výkonů u vrozeného deficitu některého z koagulačních faktorů protrombinového komplexu v případě, že není k dispozici čištěný přípravek s obsahem specifického koagulačního faktoru. Aktivované faktory protrombinového komplexu Patří sem FEIBA (factor eight inhibitor bypassing activity). Je to komplex faktorů II, IX a X převážně v neaktivované formě a aktivovaného koagulačního faktoru VII. Indikace: léčba a profylaxe krvácení u hemofilie A, hemofilie B a u nehemofilických pacientů se získanými inhibitory faktorů VIII, IX, XI. Lidské imunoglobuliny Imunoglobuliny se dělí do 5 tříd: IgM, IgD, IgA, IgG a IgE. Krevní deriváty s jejich obsahem se vyrábí z plazmy od nejméně 1 tisíce dárců. Koncentrace proteinů závisí na způsobu aplikace. Používají se léčebně i profylakticky. Jsou dostupné ve formě lyofilizovaného prášku nebo stabilizovaného roztoku. Aplikují se intravenózně (IVIG), subkutánně (SCIG) a intramuskulárně (IMIG).

22

Specifické imunoglobuliny se vyrábí z plazmy vybraných dárců, kteří byli již dříve imunizováni specifickými antigeny.38 Používají se pro pasivní imunizaci (např. proti tetanu). Polyspecifické imunoglobuliny jsou využívány při poruše tvorby protilátek, autoimunitních a infekčních onemocnění.39 Imunoglobulin anti-RhD je preventivním lékem

hemolytického

onemocnění

novorozenců RhD negativních matek. Vyrábí se z plazmy, která obsahuje vysoké hladiny protilátky anti-RhD od dárců, kteří byli dříve imunizováni.40 Tkáňová lepidla Tkáňová lepidla se používají k lokální hemostáze. Jedná se o deriváty tkáňových adheziv, které jsou tvořeny kryoproteinem a trombinem. Účinek tkáňových lepidel spočívá v tom, že napodobují fyziologické srážení krve. Fibrinogen obsažený v kryoproteinu se působením trombinu změní na fibrin, který pevně přilne ke tkáni. Tkáňová lepidla se používají k zástavě krvácení při operacích na skeletu a parenchymatózních orgánech. Mohou se používat k výplni kostních dutin, ošetření píštělí, fixaci úlomků a implantátů apod. Podporují hojení ran.41

38

Srov. PENKA, M., TESAŘOVÁ, E. a kol., Hematologie a transfuzní lékařství II, s. 148-155.

39

JÍLKOVÁ, H., Transfuzní lékařství, s. 71.

40

WHO, Klinické použití krve. Příručka, s. 35.

41


23

3 OCEŇOVÁNÍ DÁRCŮ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK

V ČR se oceňování bezpříspěvkových dárců provádí od roku 1960. Zajišťuje ho územní spolek Českého červeného kříže a to podle trvalého či přechodného bydliště dárce. Dárci jsou oceňováni podle počtu odběrů viz Tabulka č. 3. Od roku 1998 je za jeden odběr považován jakýkoli odběr krve nebo jejích složek. Výjimkou jsou dvojité erytrocytaferézy a trombocytaferézy, které jsou počítány za 2 odběry.42 Tabulka č. 3: Oceňování bezpříspěvkových dárců krve 43 Počet odběrů

Ocenění

1. odběr

Krůpěj krve

10 odběrů

Bronzová medaile prof. MUDr. Jana Janského

20 odběrů

Stříbrná medaile prof. MUDr. Jana Janského

40 odběrů

Zlatá medaile prof. MUDr. Jana Janského

80 odběrů

Zlatý kříž ČČK 3. třídy

120 odběrů


160 odběrů


250 odběrů

Plaketa ČČK Dar krve - dar života

Výhody pro dárce Dárci krve jsou zvýhodňováni některými organizacemi či zaměstnavatelem. Některé zdravotní pojišťovny poskytují dárcům určité benefity např. vitaminové balíčky, příspěvky na ozdravné pobyty apod.44

42

Srov. SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Oceňování dárců [online].[cit. 2013-11-5].

Dostupné na WWW: . 43

ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Oceňování dárců krve [online].[cit. 2013-11-5]. Dostupné na WWW:

. 44


24

4 LEGISLATIVA DÁRCOVSTVÍ KRVE A JEJÍCH SLOŽEK

V legislativě ČR je dárcovství krve uvedeno v řadě obecně závazných právních předpisů. Následující seznam zahrnuje v současné době všechny platné právní normy související s touto problematikou: Zákoník práce 

Zákon č. 262/2006 Sb. (část VIII. Díl 2 Hlava I Překážky v práci na straně zaměstnance § 203 (2)d).

Dárce má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu nutnou pro cestu k odběru, odběr, cestu zpět a zotavení po odběru. 

Zákon č. 262/2006 Sb. (část VIII. Díl 2 Hlava II Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance § 206 (1-5)

Zaměstnanec je povinen včas požádat o poskytnutí pracovního volna. Musí prokázat překážku v práci. Náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší při neomluveném zameškání větší části směny v měsíci, kdy mu bylo poskytnuto volno anebo se bezdůvodně nevrátí ihned po skončení pracovního volna do práce. Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. (§15 Nezdanitelná část základu daně) Od základu daně lze odečíst částku 2000 Kč za jeden odběr bezpříspěvkového dárce. Metodické opatření MZ ČR Č.j. 15288/97/OZP/2-3/1.-10-4.1997 Dárcovská politika, usilování o dobrovolné bezplatné dárcovství krve, které je považováno za úkon v obecném zájmu…45

45

Srov.

SPOLEČNOST

PRO

TRANSFUZNÍ

LÉKAŘSTVÍ

ČLS

JEP.

Legislativa

dárcovství

krve

[online].[cit.2013-11-5]. Dostupné na WWW: .

25

5 PRŮZKUMNÁ ČÁST

Cílem průzkumu bylo zjistit informovanost dárců plazmy o problematice plazmaferézy, zejména znalosti v oblasti využití krevní plazmy a zásad odběru. Dalším cílem bylo zjistit četnost odběrů u dárců plazmy za poslední rok.

5.1 Cíle a očekávané výsledky Cíl 1: Zjistit informovanost dárců plazmy o možnostech využití krevní plazmy. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů správně uvede alespoň 2 přípravky, které se vyrábí z krevní plazmy. 2: Předpokládám, že nejčastěji uváděná indikace k podání čerstvě mražené plazmy bude „stav s rozsáhlým krvácením“. Cíl 2: Zjistit informovanost dárců plazmy o správných zásadách odběru. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů uvede správná režimová opatření před odběrem. 2: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů uvede správně minimální interval mezi dvěma odběry plazmy. Cíl 3: Zjistit četnost odběrů u dárců plazmy v posledním roce. Očekávaný výsledek: 1: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů darovalo plazmu alespoň 6x za poslední rok.

26

5.2 Metodika průzkumu Pro sběr informací k průzkumu byla zvolena metoda anonymního dotazníkového šetření. Pro výzkum byli vybráni dárci plazmy ve Fakultní nemocnici Olomouc a v Nemocnici Boskovice s.r.o. O spolupráci byla požádána také Fakultní nemocnice Brno, ale žádost o dotazníkové šetření byla zamítnuta. Výzkumné šetření probíhalo v období od listopadu 2013 do ledna 2014. Dotazník obsahoval celkem 21 otázek. V úvodu byli respondenti požádáni o spolupráci a dostali přesné instrukce k vyplnění dotazníku. První část dotazníku zjišťovala všeobecné informace o dárci (položky 1-4). Druhá část byla zaměřena na získávání informací o dárcovství plazmy (položky 5-9). V třetí části dotazníku byla zjišťována četnost odběrů plazmy a znalosti týkající se dané problematiky (položky 10-17). Otázky 18-21 byly doplňující. V dotazníku jsou zahrnuty položky uzavřené (1-4, 7, 8, 10, 11, 13, 15) a polouzavřené (5, 6, 9, 12, 14, 16-21). Ze získaných informací byly pomocí programu Statistika vytvořeny tabulky s absolutní a relativní četností.

27

5.3 Výsledky průzkumu a jejich analýza Po souhlasu vedení obou nemocnic bylo celkem distribuováno 100 dotazníků do Olomouce a 50 dotazníků do Boskovic. Návratnost činila 91 kusů z Olomouce a 42 dotazníků z Boskovic. Počet použitelných dotazníků z

Olomouce dosáhl

82 a z Boskovic 38. K vyhodnocení průzkumu tedy bylo použito celkem 120 dotazníků. POLOŽKA Č. 1: Jaké je vaše pohlaví? Tabulka č. 4: Pohlaví respondentů Počet respondentů Pohlaví respondentů

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Žena

19

15,8

Muž

101

84,2

Celkem

120

100

Z celkového počtu 120 respondentů bylo 19 (15,8 %) žen a 101 (84,2 %) mužů. POLOŽKA Č. 2: Jaký je váš věk? Tabulka č. 5: Věk respondentů Počet respondentů Věk respondentů

Absolutní č.

Relativní č. (%)

18-30

19

15,8

31-40

56

46,7

41-50

36

30,0

51-65

9

7,5

120

100

Celkem

Věk respondentů byl rozdělen do několika kategorií. Nejvíce respondentů bylo ve věku 31-40 let, a sice 56 (46,7 %). Druhá byla skupina 36 respondentů (30,0 %) ve

28

věku 41-50 let. Věkové rozmezí 18-30 let uvedlo 19 respondentů (15,8 %) a pouze 9 respondentů (7,5 %) spadalo do věkové skupiny 51-65 let. POLOŽKA Č. 3: Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka č. 6: Vzdělání respondentů Počet respondentů Vzdělání respondentů

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Základní

4

3,3

Střední odborné bez maturity

32

26,7

Střední odborné s maturitou

52

43,4

Vyšší odborné

4

3,3

Vysokoškolské

28

23,3

Celkem

120

100

Ze 120 respondentů pouze 4 (3,3 %) uvedli základní vzdělání, 32 respondentů (26,7 %) střední odborné bez maturity. 52 respondentů (43,4 %) označilo za nejvyšší dosažené vzdělání střední odborné s maturitou. Vyšší odborné vzdělání uvedli pouze 4 respondenti (3,3 %) a 28 respondentů (23,3 %) dosáhlo vzdělání vysokoškolského. POLOŽKA Č. 4: Je vaše vzdělání zdravotnického směru? Tabulka č. 7: Zdravotnický směr vzdělání respondentů Počet respondentů Zdravotnický směr vzdělání respondentů

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Ano

10

8,3

Ne

110

91,7

Celkem

120

100

Ze všech 120 respondentů se průzkumu účastnilo pouze 10 (8,3 %) se vzděláním zdravotnického směru a 110 (91,7 %) nezdravotníků.

29

POLOŽKA Č. 5: Jak jste se dozvěděl/a o možnosti dárcovství plazmy? Tabulka č. 8: Zdroje informací o plazmaferéze Počet respondentů Zdroje informací o plazmaferéze

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Internet

10

8,4

Média (TV, rádio, rozhlas)

14

11,7

Tisk

4

3,3

Kamarádi, známí

28

23,4

Transfuzní oddělení

35

29,2

Rodina

15

12,5

Zaměstnání

8

6,7

Škola

1

0,8

Vojna

2

1,6

Lékař

2

1,6

Český červený kříž

1

0,8

120

100

Celkem

U této položky měli respondenti možnost výběru ze tří odpovědí a navíc možnost uvést jinou, vlastní odpověď. Možnosti výběru využilo 28 respondentů, z nichž 10 (8,4 %) se o plazmaferéze dozvědělo na internetu, 14 (11,7 %) z médií a pouze 4 (3,3 %) z tisku. Ostatních 92 respondentů uvedlo vlastní zdroje. Nejvíce z nich, 35 respondentů (29,2 %),

se

o

možnosti

dárcovství

plazmy

dozvědělo

na

transfuzním

oddělení (od personálu či dárců v rámci běžného odběru krve nebo z informačních letáků), 28 respondentů (23,4 %) získalo informace od kamarádů či známých, 15 respondentů (12,5 %) od členů rodiny a 8 (6,75 %) od kolegů v zaměstnání. Škola a Český červený kříž byly uvedeny pouze 1 respondentem (0,8 %). Poslední možnosti, které se u respondentů objevily, byly informace získané od lékaře nebo na vojně. V obou případech to uvedli 2 respondenti (1,6 %).

30

POLOŽKA Č. 6: Jaký je váš hlavní důvod k dárcovství plazmy? Tabulka č. 9: Hlavní důvod k dárcovství plazmy Počet respondentů Hlavní důvod k dárcovství plazmy

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Pomoc nemocným

93

77,5

Kontrola zdravotního stavu

9

7,5

Benefity (proplacení mzdy v den odběru,…)

14

11,7

Jiné

4

3,3

120

100

Celkem

Hlavním důvodem dárcovství plazmy u 93 respondentů (77,5 %) byla pomoc nemocným. 14 respondentů (11,7 %) přiznalo jako hlavní důvod benefity vyplývající z bezplatného dárcovství jako je např. proplacení mzdy v den odběru nebo odpočet z daní a 9 respondentů (7,5 %) darovalo plazmu hlavně kvůli kontrole zdravotního stavu. Položka kromě výběru ze tří odpovědí nabídla i možnost vlastního vyjádření, kterou využili 4 respondenti (3,3 %). 2 respondenti uvedli , že jejich hlavním důvodem dárcovství je dobrý pocit a další 2 napsali všechny výše uvedené důvody (pomoc nemocným, kontrola zdravotního stavu a benefity). POLOŽKA Č. 7: Vyhledáváte aktivně informace na toto téma? Tabulka č. 10: Vyhledávání informací na téma plazmaferéza Počet respondentů Vyhledávání informací na téma plazmaferéza

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Ano

40

33,3

Ne

80

66,7

Celkem

120

100

O informace týkající se dárcovství plazmy se aktivně zajímalo pouze 40 respondentů (33,3 %), zbylých 80 respondentů (66,7 %) informace na toto téma nevyhledávalo.

31

POLOŽKA Č. 8: Dostal/a jste dostatek informací před odběrem plazmy? Tabulka č. 11: Dostatečná informovanost respondentů před odběrem plazmy Dostatečná informovanost respondentů před

Počet respondentů

odběrem plazmy

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Ano

119

99,2

Ne

1

0,8

120

100

Celkem

Pouze 1 respondent (0,8 %) nebyl před odběrem plazmy dostatečně informován, ostatních 119 respondentů (99,8 %) uvedlo opak. POLOŽKA Č. 9: Jakou formou vám byly informace poskytnuty? Tabulka č. 12: Forma poskytnutých informací Počet respondentů Forma poskytnutých informací

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Rozhovor s lékařem na TO

77

64,2

Rozhovor se sestrou na TO

36

30,0

Edukační materiál

7

5,8

Jiné

0

0

Žádné informace

0

0

120

100

Celkem

V této položce měli respondenti možnost vybrat z několika odpovědí a navíc doplnit jinou formu poskytnutí informací, čehož nevyužil ani jeden respondent. Rovněž odpověď „nebyly mi poskytnuty žádné informace“ se neobjevila ani jednou. Nejčetnější formou poskytování informací byl rozhovor s lékařem na TO, kterou uvedlo 77 respondentů (64,2 %). Dalších 36 respondentů (30,0 %) bylo informováno také při rozhovoru na TO, tentokrát se sestrou a pouze 7 respondentů (5,8 %) získalo informace z edukačních materiálů.

32

POLOŽKA Č. 10: Plazmu daruji: Tabulka č. 13: Délka dárcovství plazmy Počet respondentů Délka dárcovství plazmy

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Déle než 1 rok

105

87,5

Méně než 1 rok

13

10,8

Poprvé

2

1,7

Celkem

120

100

Z vybraných respondentů byli v době průzkumu 2 (1,7 %) prvodárci, 13 respondentů (10,8 %) darovalo plazmu méně než rok a 105 respondentů (87,5 %) uvedlo, že plazmu darují déle než rok. Následující položka byla určena pro respondenty, kteří darují plazmu déle než 1 rok. POLOŽKA Č. 11: Kolikrát jste daroval/a plazmu za posledních 12 měsíců (ode dneška)? Tabulka č. 14: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců Počet respondentů Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Méně než 5krát

13

12,4

6-10krát

42

40,0

11krát a více

50

47,6

Celkem

105

100

Na tuto položku odpovídalo celkem 105 respondentů, kteří plazmu darují déle než rok. 50 (47,6 %) z nich darovalo plazmu více než 11 krát, 42 respondentů (40,0 %) uvedlo 6-10 odběrů a méně než 5 odběrů označilo pouze 13 respondentů (12,4 %).

33

12,4 %

47,6 %

Méně než 5krát 6 - 10krát 40,0 %

11krát a více

Graf 1: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců POLOŽKA Č. 12: Darujete kromě plazmy i jiné složky krve? (plná krev, erytrocyty, trombocyty,…)? Tabulka č. 15: Dárcovství jiných složek krve Počet respondentů Dárcovství jiných složek krve

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Ne

63

52,5

Plná krev

40

33,3

Plná krev + trombocyty

7

5,8

Plná krev + erytrocyty

2

1,7

Trombocyty

5

4,2

Erytrocyty

2

1,7

Erytrocyty + trombocyty

1

0,8

120

100

Celkem

Více jak polovina respondentů – 63 (52,5 %) uvedla, že daruje pouze plazmu. Zbylých 57 respondentů (47,5 %) daruje kromě plazmy i jiné složky krve. A sice 40 (33,3 %) respondentů chodí darovat plnou krev. Dárcovství dalších složek krve se mezi odpověďmi objevilo v menších počtech. 7 respondentů (5,8 %) patří mezi dárce plné krve a trombocytů, 2 respondenti (1,7 %) uvedli dárcovství plné krve a erytrocytů, 5 respondentů (4,2 %) daruje trombocyty a 2 (1,7 %) erytrocyty. Pouze 1 respondent (0,8 %) odpověděl, že kromě plazmy chodí darovat erytrocyty a trombocyty.

34

POLOŽKA Č. 13: Je nutné před odběrem plazmy dodržovat zvláštní režim? Tabulka č. 16: Zvláštní režim před odběrem Počet respondentů Zvláštní režim před odběrem

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Ano

113

94,2

Ne

6

5,0

Nevím

1

0,8

Celkem

120

100

Na tuto vědomostní otázku neznal odpověď pouze 1 respondent (0,8 %). Správně odpovědělo 113 respondentů (94,2 %) a 6 respondentů (5,0 %) uvedlo chybnou odpověď. Následující položku měli zodpovídat respondenti, kteří v předchozí položce odpověděli ANO. Položka nabízí více možných odpovědí. POLOŽKA Č. 14: Vyberte správná režimová opatření před odběrem plazmy. Tabulka č. 17: Správná režimová opatření před odběrem Počet respondentů Správná režimová opatření před odběrem

Absolutní č.

Relativní č. (%)

24h před odběrem nejíst tučná jídla a nepít

25

22,1

Chybné odpovědi

88

77,9

Celkem

113

100

alkohol, zvýšit příjem nealko tekutin

Tato položka zjišťovala znalost režimových opatření před odběrem plazmy a byla hodnocena následovně. Odpovídalo celkem 113 respondentů. Respondenti měli na výběr 5 odpovědí. Za správnou odpověď byla hodnocena kombinace 2 odpovědí (24 h před odběrem nejíst tučná jídla a nepít alkohol + zvýšit příjem nealko tekutin). Chybné odpovědi byly nepracovat, nekouřit, v den odběru být nalačno. Jakákoliv jiná 35

kombinace odpovědí (správné + chybné) byla hodnocena jako chybná. Správně odpovědělo pouze 25 respondentů (22,1 %) a 88 respondentů (77,9 %) označilo chybné odpovědi nebo kombinace odpovědí.

22,1 % 24h před obděrem nejíst tučníá jídla a nepít alkohol, zvýšit příjem nealko tekutin Chybné odpovědi 77,9 %

Graf 2: Správná režimová opatření před odběrem POLOŽKA Č. 15: Uveďte minimální interval mezi dvěma odběry plazmy. Tabulka č. 18: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy Počet respondentů Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy

Absolutní č.

Relativní č. (%)

1 měsíc

11

9,2

2 týdny

105

87,5

7 dní

4

3,3

24 hodin

0

0

Celkem

120

100

Tato vědomostní otázka zjišťovala u respondentů znalost minimálního intervalu mezi dvěma odběry plazmy, který činí 2 týdny. Správnou odpověď uvedlo 105 respondentů (87,5 %). Interval 1 měsíc se mezi respondenty objevil celkem 11krát (9,2 %), 7-denní interval označili 4 respondenti (3,3 %) a interval 24 hodin nebyl uveden ani jednou.

36

3,3 % 0 %

9,2 %

1 měsíc 2 týdny 7 dní 24 hodin

87,5 %

Graf 3: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy POLOŽKA Č. 16: Z následujících přípravků vyberte ty, které se vyrábí z plazmy. Tabulka č. 19: Přípravky vyráběné z plazmy Počet respondentů Přípravky vyráběné z plazmy

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma

23

19,2

Chybně

33

27,5

Nevím

64

53,3

Celkem

120

100

V této vědomostní položce byla u respondentů zjišťována znalost přípravků vyráběných z plazmy. Respondenti měli možnost výběru ze 6 odpovědí. Správné odpovědi byly 3 z nich (fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma). Za správně zodpovězenou otázku byly považovány kombinace odpovědí, které obsahovaly minimálně 2 správné možnosti. Takto odpovědělo 23 respondentů (19,2 %). Chybné odpovědi (erytrocyty, trombocyty) a kombinace odpovědí (pouze 1 správná možnost + chybná) označilo 33 respondentů (27,5 %) a 64 respondentů (53,3 %) uvedlo variantu nevím.

37

0

19,2 % Fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma Chybně

53,3 % 27,5 %

Nevím

Graf 4: Přípravky vyráběné z plazmy Tabulka č. 20: Dodatková Počet respondentů Přípravky vyráběné z plazmy

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Fibrinogen, albumin, čerstvě mražená plazma

12

52,2

Fibrinogen, albumin

1

4,3

Fibrinogen, čerstvě mražená plazma

3

13,1

Albumin, čerstvě mražená plazma

5

21,8

Albumin, trombocyty, čerstvě mražená plazma

1

4,3

Fibrinogen, albumin, trombocyty

1

4,3

Celkem

23

100

Z celkového počtu respondentů, jejichž odpověď byla hodnocena jako správná, 12 (52,2 %) odpovědělo zcela správně (uvedli všechny 3 přípravky), 5 respondentů (21,8 %) uvedlo kombinaci albuminu a čerstvě mražené plazmy, 3 respondenti (13,1 %) zvolili možnost fibrinogenu a čerstvě mražené plazmy a 1 respondent (4,3 %) označil fibrinogen a albumin. Varianta, ve které byly směrodatné 2 správné odpovědi (i s možností chybnou) se objevila 2krát. 1 respondent (4,3 %) zvolil možnosti albumin, trombocyty a čerstvě mražená plazma a rovněž 1 respondent (4,3 %) označil odpovědi fibrinogen, albumin a trombocyty.

38

POLOŽKA Č. 17: Při kterých onemocněních se pacientům podává čerstvě mražená plazma? Tabulka č. 21: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvě mražené plazmy Počet odpovědí Onemocnění indikována k aplikaci ČMP

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Popáleniny

39

23,8

Cukrovka

0

0

Poruchy krevního srážení

32

19,5

Rakovina

4

2,4

Stavy s rozsáhlým krvácením

27

16,5

Nevím

62

37,8

Celkem

164

100

Vědomostní položka zjišťuje znalosti respondentů v oblasti indikací ČMP. Nabízí více správných odpovědí. Položka byla hodnocena podle počtu správných odpovědí (popáleniny, poruchy krevního srážení a stavy s rozsáhlým krvácením). Z celkového počtu 164 odpovědí byla nejčetněji zastoupena možnost nevím, a to celkem 62krát (37,8 %). Ze správných odpovědí byla nejčastěji označená varianta popáleniny. Tato možnost se objevila 39krát (23,8 %). Možnost poruchy krevního srážení byla označena 32krát (19,5 %) a stavy s rozsáhlým krvácením se v odpovědích objevily 27krát (16,5 %). Cukrovku neoznačil ani jeden respondent a rakovina byla označena 4krát (2,4 %).

23,8 %

Popáleniny

37,8 % 0%

Cukrovka poruchy krevního srážení Rakovina

19,5 %

Stavy s rozsáhlým krvácením Nevím

16,5 %

2,4 %

Graf 5: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvě mražené plazmy

39

POLOŽKA Č. 18: Setkal/a jste se při nebo po odběru s nějakou komplikací? Tabulka č. 22: Komplikace při nebo po odběru Počet respondentů Komplikace při nebo po odběru

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Náhlá nevolnost

2

1,7

Prasknutí žíly

3

2,5

Mravenčení

1

0,8

Mdloba

1

0,8

Závada na přístroji

1

0,8

109

90,9

Nevím

3

2,5

Celkem

120

100

Ne

Ze 120 respondentů se komplikace objevily pouze u 8 z nich (6,6 %). Mezi uváděné komplikace patřilo prasknutí žíly u 3 respondentů (2,5 %) a náhlá nevolnost u 2 respondentů (1,7 %). Další komplikace (mravenčení, mdloba a závada na přístroji) byly uvedeny pouze 1krát (0,8 %). 3 respondenti (2,5 %) označili možnost „nevím.“ POLOŽKA Č. 19: Získal/a jste nějaké ocenění za dárcovství plazmy? Tabulka č. 23: Ocenění za dárcovství Počet respondentů Ocenění za dárcovství

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Ano

96

80

Ne

24

20

Celkem

120

100

V této položce měli respondenti uvést, jaké ocenění získali za dárcovství plazmy (v případě, že ho získali). Vzhledem k neúplným odpovědím respondentů v rámci získaných ocenění a druhu otázky (doplňující), byly odpovědi hodnoceny jako u položky uzavřené. Ocenění za dárcovství plazmy (zahrnuje i dárcovství ostatních

40

složek krve) získalo 96 respondentů (80 %). Zbylých 24 respondentů (20 %) žádné ocenění nezískalo. POLOŽKA Č. 20: Uveďte jaká je vaše krevní skupina. Tabulka č. 24: Krevní skupina respondentů Počet respondentů Krevní skupina respondentů

Absolutní č.

Relativní č. (%)

0+

28

23,4

0-

6

5,0

A+

43

35,8

A-

8

6,7

B+

21

17,5

B-

1

0,8

AB+

10

8,3

AB-

1

0,8

Nevím

2

1,7

Celkem

120

100

Ze 120 respondentů pouze 2 (1,7 %) neznali svoji krevní skupinu. Nejčastěji uváděné krevní skupiny byly: A+, která se objevila celkem u 43 respondentů (35,8 %), dále 0+, kterou uvedlo 28 respondentů (23,4 %) a B+ byla uvedená 21krát (17,5 %). Ostatní krevní skupiny se objevily v menších počtech. 10 respondentů (8,3 %) mělo krevní skupinu AB+, 8 respondentů (6,7 %) A- a 6 respondentů (5,0 %) uvedlo krevní skupinu 0-. Krevní skupiny B- a AB- se vyskytovaly pouze 1krát (0,8 %).

41

POLOŽKA Č. 21: Byl pro vás dotazník srozumitelný? Tabulka č. 25: Srozumitelnost dotazníku Počet respondentů Srozumitelnost dotazníku

Absolutní č.

Relativní č. (%)

Ano

119

99,2

Ne

1

0,8

120

100

Celkem

Ze všech respondentů pouze 1 (0,8 %) uvedl nesrozumitelnost u položky č. 2, a sice že jde o chybné statistické škálování. Ostatních 119 respondentů (99,2 %) nemělo výhrady, dotazník označili za srozumitelný.

42

5.4 Diskuze Podstatou bakalářské práce bylo zjistit informovanost dárců plazmy v oblasti využití krevní plazmy a znalosti správných zásad odběru. Dalším cílem bylo zjistit četnost odběrů plazmy u dárců za poslední rok. Sběr informací ke splnění cílů probíhal v období od listopadu 2013 do ledna 2014 prostřednictvím anonymního dotazníku. Průzkumu se účastnili dárci plazmy na TO Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Boskovice s.r.o. Ze 150 distribuovaných dotazníků bylo pro průzkum použitelných celkem 120 ks. Odpovědi byly vyhodnoceny pomocí programu Statistika. První čtyři položky dotazníku sloužily ke specifikaci sledovaného souboru respondentů. V rámci pohlaví jednoznačně převažovali muži proti ženám a to v počtu 101 mužů (84,2 %) a 19 žen (15,8 %). Největší zastoupení měla věková kategorie 31-40 let (46,7 %). Z hlediska vzdělání byli mezi respondenty převážně dárci se vzděláním středním, a to jak s maturitou (43,4 %), tak bez maturity (26,7 %) a vysokoškoláci (23,3 %). Čtvrtá položka sloužila ke stanovení faktu, kolik respondentů bylo vzděláno ve zdravotnickém směru. Důvodem zařazení této položky byly některé vědomostní otázky v dotazníku, které by mohly být ovlivněny právě zdravotnickým vzděláním. Průzkum ale ukázal, že mezi respondenty byla převážná většina nezdravotníků, a sice 110 (91,7 %) a pouze 10 (8,3 %) se zdravotnickým vzděláním. Následující položky dotazníku byly zaměřené na získávání informací o dárcovství plazmy. V položce určující zdroje informací o plazmaferéze, resp. jak se respondent o plazmaferéze vůbec dozvěděl, byla nejčastěji uváděná odpověď TO (od personálu nebo dárců v rámci běžného odběru krve či z informačních letáků). Takto odpovědělo celkem 35 respondentů (29,2 %). Druhým nejčastějším zdrojem byli kamarádi a známí (23,4 %), dále rodina (12,5 %) a média (11,7 %). Internet jako prvotní zdroj informací byl překvapivě až na 5. místě (8,4 %). 8 (6,7 %) respondentů uvedlo kolegy v zaměstnání. Objevily se také možnosti jako tisk, lékař, vojna, škola a ČČK, ale u méně než 5 respondentů. Z průzkumu vyplývá, že mezi respondenty je téměř třetina dárců krve, kteří se o plazmaferéze dozvěděli právě na TO, jež vybízejí dárce krve k darování plazmy pomocí informačních letáků či rozhovorem personálu s dárcem. 43

Hlavním důvodem dárcovství plazmy u více jak dvou třetin respondentů (77,5 %) byla pomoc nemocným, což je výsledek uspokojivý. Druhým hlavním důvodem byly benefity plynoucí z odběru (proplacení mzdy v den odběru, odpočet z daní,…). Tento důvod přiznalo 11,7 % respondentů. 7,5 % respondentů chodilo darovat plazmu hlavně kvůli kontrole zdravotního stavu, což není tak vysoké číslo, ale současně není zcela zanedbatelné, vezmeme-li v potaz fakt, že dárce by neměl darovat krev ani její složky pouze kvůli vyšetřením, která jsou mu v rámci odběru provedena (např. anti-HIV), máli podezření, že se nakazil. 2 respondenti (1,6 %) zmínili, že plazmu darují pro dobrý pocit a další 2 měli na mysli všechny nabízené důvody (pomoc nemocným, kontrola zdravotního stavu a benefity). Důvody dárcovství (krve) zjišťovala i Adéla Hartmanová. Výsledky její analýzy se shodují pouze v nejčastějším hlavním důvodu (pomoc ostatním). Uvedlo tak 66 % respondentů. Kontrola zdravotního stavu jako důvod dárcovství byla v její práci na druhém místě (13 %), v mém průzkumu až na třetím místě. Pro 5 % respondentů bylo hlavním důvodem pracovní volno (benefit), tedy o 6,7 % méně než v mojí analýze. Navíc měla uvedeny důvody jako pokračování rodinné tradice (12 %) nebo vlastní zkušenost s krevní transfuzí (4 %), což žádný můj respondent neuvedl.46 Další položka diagnostikovala, zda respondenti aktivně vyhledávají informace k tématu. Dalo by se předpokládat, že převážná většina respondentů informace vyhledávat bude. Výsledek analýzy ale potvrdil opak. 80 respondentů (66,7 %) informace k tématu nevyhledávalo a 40 respondentů (33,3 %) ano. Na položku, zda byli respondenti dostatečně informováni před odběrem plazmy, odpověděl pouze 1 respondent (0,8 %) záporně. Ostatních 119 respondentů (99,2 %) uvedlo opak. Očekávaně, informace byly respondentům poskytovány převážně rozhovorem s lékařem na TO, což uvedlo 77 respondentů (64,2 %) a při rozmluvě se sestrou na TO, což napsalo 36 respondentů (30,0 %). Pouze 7 respondentů (5,8 %) získalo informace z edukačního materiálu. Současně nikdo z respondentů neuvedl možnost, že nedostal žádné informace. Třetí část dotazníku se soustředila na četnost odběrů plazmy a znalosti týkající se plazmaferézy. Byla podstatná pro splnění cílů této práce. Nejprve respondenti 46

Srov. HARTMANOVÁ, Adéla. Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost [online]. 2012 [cit. 2014-04-30].

Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Tomanová. Dostupné na WWW: .

44

odpovídali na otázku, jejíž odpovědi je rozdělily na 3 skupiny. První skupina zahrnovala dárce, kteří plazmu v den průzkumu darovali déle než rok. Tato skupina byla největší s počtem 105 respondentů (87,5 %) a zároveň ohniskem zájmu pro následující položku. Druhou skupinu tvořili dárci darující plazmu méně než rok. Pojala celkem 13 respondentů (10,8 %). Poslední skupinou byli prvodárci. Průzkumného šetření se účastnili pouze 2 (1,7 %). Jak již bylo zmíněno, klíčovou skupinou pro další položku byli dárci darující plazmu déle než rok. A to z důvodu, že středem pozornosti byla četnost odběrů u těchto dárců za poslední rok. Očekávaný výsledek, že více jak 75 % respondentů darovalo plazmu alespoň 6x za poslední rok, byl potvrzen. Ze 105 respondentů jich 50 (47,6 %) darovalo plazmu více jak 11krát, 42 respondentů (40,0 %) 6-10krát a pouze 13 respondentů (12,4 %) zvolilo možnost méně než 5krát. Součtem prvních dvou skupin vznikl počet 92 respondentů (87,6 %), kteří darovali plazmu alespoň 6x za poslední rok, což potvrzuje očekávaný výsledek. V další položce měli dárci vyjádřit, zda darují kromě plazmy také ostatní složky krve. Tato otázka byla spíše doplňující, v rámci očekávaných výsledků nehrála důležitou roli. Výzkum odhalil, že více jak polovina dotazovaných respondentů (52,5 %) chodí darovat pouze plazmu. Jak se dalo předpokládat, dalších 40 respondentů (33,3 %) uvedlo, že kromě plazmy darují plnou krev. Ostatní složky krve jako jsou erytrocyty, trombocyty anebo kombinace uvedených složek se u respondentů objevily sporadicky. Následující položky byly vědomostní. Týkaly se znalostí respondentů v oblasti režimových opatřeních před odběrem plazmy. Respondenti, kteří v jedné otázce uvedli, že před odběrem plazmy je nutné dodržovat určitý režim, odpovídali na otázku druhou, která konkretizovala jednotlivé zásady. Jednalo se celkem o 113 respondentů (94,2 %). 6 respondentů (5,0 %) se domnívalo, že není nutné dodržovat jakákoliv opatření a 1 respondent (0,8 %) nevěděl. Překvapující bylo, že ze 113 respondentů označilo správné zásady před odběrem plazmy pouze 25 z nich (22,1 %). Očekávaný výsledek, že více jak 25 % respondentů uvede správná režimová opatření před odběrem, byl tedy vyvrácen. Pro potvrzení či vyvrácení dalšího očekávaného výsledku byla do dotazníku zařazena vědomostní otázka zjišťující minimální interval, který je nutné dodržovat mezi dvěma odběry plazmy. Očekávaný výsledek, že více jak 75 % respondentů uvede správně minimální interval mezi dvěma odběry 45

plazmy, byl potvrzen. Výzkum jasně ukázal, že 105 respondentů (87,5 %) odpovědělo správně, uvedlo minimální interval 2 týdny. Pouhých 15 respondentů (12,5 %) chybovalo. Další vědomostní položka byla rovněž podstatná. Respondenti měli vybrat, jaké přípravky se vyrábí z krevní plazmy. Očekávaný výsledek, že více jak 25 % respondentů správně uvede alespoň 2 přípravky, které se vyrábí z krevní plazmy, byl vyvrácen. Dle výsledků analýzy totiž správně odpovědělo pouze 23 respondentů (19,2 %). 64 respondentů (53,3 %) neznalo žádné přípravky a 33 (27,5 %) zvolilo chybné odpovědi. Pouze pro zajímavost je uvedena Dodatková tabulka č. 20 k této položce, která ukazuje že z 23 odpovědí, které byly hodnoceny jako správné, bylo pouhých 12 zcela správných. Marie Sochorová ve své práci uvádí, že 42,61 % respondentů také nezná žádný přípravek vyráběný z lidské krve.47 Poslední vědomostní položka dotazníkového šetření ukázala znalosti indikací ČMP. Očekávaný výsledek, že nejčastěji uváděná indikace k podání čerstvě mražené plazmy bude „stav s rozsáhlým krvácením“, byl vyvrácen. Analýza této položky prokázala, že nejvíce respondentů, a sice 62 (37,8 %), indikace ČMP vůbec neznalo. Druhou nejčastější odpovědí byly popáleniny a to s počtem 39 (23,8 %). Na třetím místě byly poruchy krevního srážení, což uvedlo 32 respondentů (19,5 %). Překvapivě, stavy s rozsáhlým krvácením byly až na čtvrtém místě. Tuto možnost označilo jen 27 respondentů

(16,5 %).

V nabídce

odpovědí

byly

také

chybné

indikace

např. cukrovka či rakovina. Tyto varianty nezvolil nikdo nebo pouze pár respondentů. K posledním položkám dotazníku patřily otázky spíše doplňující. Konkrétně to byly 4 položky. S komplikacemi během nebo po odběru se setkalo pouhých 8 respondentů (6,6 %). Mezi uváděné komplikace patřilo prasknutí žíly u 3 respondentů (2,5 %) a náhlá nevolnost ve 2 případech (1,7 %). Mravenčení, mdloba a závada na přístroji byly uvedeny každá pouze 1 respondentem (0,8 %). 3 respondenti (2,5 %) odpověď na tuto otázku neznali. Analýza této položky ukázala, že výskyt komplikací je minimální, protože u 109 respondentů (90,9 %) k žádným komplikacím nedošlo. Eva Hlávková uvádí prakticky stejné výsledky v souvislosti s výskytem komplikací během aferéz. Dospěla k tomu, že 91,58 % respondentů žádné komplikace nemělo a 8,42 % 47

Srov. SOCHOROVÁ, Marie. Dárcovství krve a přístup současné společnosti [online]. 2013 [cit. 2014-04-30].

Bakalářská

práce.

Masarykova

Univerzita,

Lékařská

fakulta.

Vedoucí

práce

Michaela

Schneiderová. Dostupné na WWW: .

46

respondentů ano. Mezi komplikace, které uváděli, patřil hematom, bolest v místě vpichu, dietní chyba a mravenčení.48 96 respondentů (80,0 %) získalo za dárcovství plazmy nějaké ocenění. Nutno podotknout, že ocenění je udělováno za dárcovství všech složek krve. Tato položka byla spíše kontrolní. Výsledky průzkumu dokazují pravdivost odpovědí vzhledem k položce, ve které respondenti uvádí, že darují plazmu déle než rok. První ocenění (bronzová medaile prof. Janského) je totiž udělováno za 10 odběrů, což za rok darovalo 47,6 % respondentů. Dárcovství delší než rok uvedlo 105 respondentů (87,5 %) a 57 respondentů (47,5 %) daruje i jiné složky krve. Na doplnění měli respondenti napsat svoji krevní skupinu. Překvapením bylo, že 2 respondenti (1,7 %) svoji KS neznali. Překvapením minimálně proto, že každý dárce by měl vlastnit Legitimaci dobrovolného dárce, ve které je jeho KS uvedena. Naproti tomu 118 respondentů svoji KS uvedlo. Nejpočetnější krevní skupiny byly Rh pozitivní, a sice A (35,8 %), 0 (23,4 %), B (17,5 %) a AB (8,3 %). Jak je zveřejněno na webu www.krevniskupiny.cz, potvrdilo se, že KS A a 0 s pozitivním Rh faktorem patří k nejčastějším u nás. Menšinu pak tvořily KS Rh negativní. Finální položkou byla otázka na srozumitelnost dotazníku. Respondenti měli možnost se slovně vyjádřit k položkám, ve kterých si nevěděli rady nebo jim nerozuměli. Tuto možnost využil pouze 1 respondent (0,8 %), který uvedl, že v položce č. 2 šlo o chybné statistické škálování.

48

Srov. HLÁVKOVÁ, Eva. Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů, role sestry [online]. 2011 [cit.

2014-04-30]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd. Vedoucí práce Dana Galusková. Dostupné na WWW: .

47

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Na základě výsledků analýzy průzkumného šetření bych navrhovala edukaci dárců plazmy v následujících oblastech: 

režimová opatření před odběrem plazmy, konkrétně jaká to jsou a proč je důležité je dodržovat,



využití krevní plazmy, tzn., jaké přípravky se z plazmy vyrábí a při jakých onemocněních se aplikují.

K edukaci bych navrhovala vytvořit informační leták, který by dárci dostávali přímo na TO v rámci registrace a také shromáždit tyto informace na webových stránkách TO a odkaz na ně poskytnout dárci. Závěrem by bylo přínosné apelovat na dárce prostřednictvím propagace dárcovství, aby hlavním důvodem jejich rozhodnutí pro darování plazmy (ale i ostatních složek krve) nebyla kontrola zdravotního stavu. Je to totiž nesmyslný důvod dárcovství stojící v opozici s humánním myšlením dárce, který chce pomoci nemocným. Dárce, který se dostaví k odběru za účelem kontroly zdravotního stavu, může ohrozit příjemce, zejména tehdy, jedná-li se o člověka, který má obavy o své zdraví v rámci svého rizikového chování apod. Darovat plazmu = pomoci nemocným x kontrolovat zdravotní stav = ohrozit příjemce.

48

ZÁVĚR

Bakalářská práce je zaměřená na problematiku dárcovství plazmy. Obsahuje část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozdělena na kapitoly tak, aby čtenář snadno pronikl do problematiky. První kapitoly se zabývají anatomickými poznámkami o krvi a rozdělením krevních skupin. Následuje konkrétní vysvětlení a popis plazmaferézy a další důležité informace jako jsou kritéria odběru, předodběrová vyšetření, životospráva před a po odběru atd. Pozornost je věnována také zpracování plazmy po odběru a jejímu využití v přehledu přípravků, které se z ní vyrábějí. Na závěr je zmíněno oceňování dárců a legislativa spojená s touto tematikou. Empirická část dokumentuje výzkumné šetření informovanosti dárců plazmy o problematice plazmaferézy, zejména jejich znalosti v oblasti zásad odběru a využití plazmy. Výsledky bakalářské práce nelze zobecňovat. Jsou platné pouze pro skupinu respondentů, kteří byli při průzkumu osloveni. V rámci empirické části byly stanoveny 3 cíle a k nim očekávané výsledky: Cíl 1: Zjistit informovanost dárců plazmy o možnostech využití krevní plazmy. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů správně uvede alespoň 2 přípravky, které se vyrábí z krevní plazmy. První očekávaný výsledek byl vyvrácen. Správně totiž odpovědělo pouze 19,2 % respondentů. 53,3 % respondentů neznalo žádné přípravky z plazmy a 27,5 % respondentů zvolilo chybné odpovědi.

49

2: Předpokládám, že nejčastěji uváděná indikace k podání čerstvě mražené plazmy bude „stav s rozsáhlým krvácením“. Druhá hypotéza byla také vyvrácena, protože nejvíce respondentů (37,8 %) uvedlo, že žádné indikace nezná. Na druhém místě byly popáleniny (23,8 %), na třetím místě poruchy krevního srážení (19,5 %). Stavy s rozsáhlým krvácením byly až na čtvrtém místě.

Tuto

možnost

označilo

jen

16,5 %

respondentů.

Chybné

indikace

např. cukrovka či rakovina nezvolil nikdo nebo pouze pár respondentů. Cíl 2: Zjistit informovanost dárců plazmy o správných zásadách odběru. Očekávané výsledky: 1: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů uvede správná režimová opatření před odběrem. Tento čekávaný výsledek byl rovněž vyvrácen. Správná režimová opatření uvedlo pouze 22,1 % respondentů a 77,9 % respondentů označilo chybné odpovědi. 2: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů uvede správně minimální interval mezi dvěma odběry plazmy. Tento předpoklad byl potvrzen. Správný minimální interval uvedlo 87,5 % respondentů. Pouze 12,5 % respondentů odpovědělo chybně. Cíl 3: Zjistit četnost odběrů u dárců plazmy v posledním roce. Očekávaný výsledek: 1: Předpokládám, že více jak 75 % respondentů darovalo plazmu alespoň 6x za poslední rok. Poslední hypotéza byla taktéž potvrzena, protože 87,6 % respondentů darovalo plazmu minimálně 6krát za poslední rok. Pouze 12,4 % respondentů darovalo méně než 5krát. Dovoluji si tvrdit, že všechny stanovené cíle byly splněny.

50

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Tupá Romana, Dis.

Instituce:

Masarykova univerzita Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Plazmaferéza – dárcovství plazmy

Vedoucí práce:

Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Počet stran:

70

Počet příloh:

3

Rok obhajoby:

2014

Klíčová slova:

plazmaferéza, plazma, dárce, odběr, krevní skupiny, transfuzní přípravky, krevní deriváty

Souhrn Bakalářská práce se zabývá problematikou dárcovství plazmy. Obsahuje dvě části. Teoretická část vysvětluje definici plazmaferézy, kritéria a postup odběru, životosprávu před a po odběru a využití krevní plazmy. Empirická část zachycuje analýzu průzkumu informovanosti dárců plazmy o této problematice, zejména jejich znalosti zásad odběru a využití plazmy.

51

ANNOTATION

Surname and Name of Author:

Tupá Romana, Dis.

Institution:

Masaryk University Faculty of Medicine Department of Nursing

Title of Bachelor's thesis:

Plasmapheresis - plasma donation

Supervisor:

Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Number of pages:

70

Number of annexes:

3

Year of the defence:

2014

Keywords:

plasmapheresis, plasma, donor, plasma subscription, blood groups, blood products, blood derivates

Summary

The bachelor thesis deals with the issue of plasma donation. It contains two parts. The theoretical part explains the definition of plasmapheresis, criteria and the procedure of blood subscription, the lifestyle before and after blood subscription and the use of plasma. The empirical part documents the analysis of research plasma donor´s awareness about this issue, especially, their knowledge of the principles of plasma subscription and the use of plasma.

52

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1/ BOHONĚK, Miloš. Krev jako léčivo. Informace pro dárce krve. 2. vyd. Úřad Českého červeného kříže ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, 2000. 20 s. 2/ CEDELAB. Laboratorní příručka. [online].[cit. 2013-10-19]. Dostupné na WWW: . 3/ ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Dárcovství krve a jejích složek [online]. [cit. 2013-0902]. Dostupné na WWW: . 4/ ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ. Oceňování dárců krve [online].[cit. 2013-11-5]. Dostupné na WWW: . 5/ DYLEVSKÝ, Ivan. Základy funkční anatomie člověka. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2013. 215 s. ISBN 978-80-01-05249-5. 6/ FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO. Plazmaferéza [online].[cit. 2013-21.10.] Dostupné na WWW: . 7/ FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC. Transfuzní oddělení [online]. [cit. 2014 -05-15]. Dostupné na WWW: . 8/ HARTMANOVÁ, Adéla. Dárcovství krve a jeho přínos pro společnost [online]. 2012 [cit. 2014-06-01]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jitka Tomanová. Dostupné z: WWW: . 9/ HLÁVKOVÁ, Eva. Komplikace u dárců krve během přístrojových odběrů, role sestry

[online].

2011

[cit.

2014-06-01].

Bakalářská

práce.

UNIVERZITA

PALACKÉHO V OLOMOUCI, Fakulta zdravotnických věd. Vedoucí práce Dana Galuszková. Dostupné z: WWW: . 10/ IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Dotisk 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 99.s. ISBN 978-80-244-1832-2. 11/ JÍLKOVÁ, Helena. Transfuzní lékařství. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2009. 98 s. ISBN 978-80-7395-151-1.

53

12/ KAŠPAROVÁ, Dana, BURDOVÁ, Irena. Plazmaferéza, kritéria dárcovství krevní plazmy. Sestra. 2009. roč. 19, č. 7-8, s. 39-40. ISSN 1210-0404. 13/ KREVNÍ SKUPINY. Krevní skupiny. [online].[cit 2013-10-28]. Dostupné na WWW: . 14/ MURRAY, K., Robert, GRANNER, K., Daryl, MAYES, A., Peter, RODWELL, W., Victor. Harperova biochemie. 4. vyd. Jinočany: Nakladatelství H+H, 2002. 872 s. ISBN 80-7319-013-3. 15/ PENKA, Miroslav, TESAŘOVÁ Eva a kol. Hematologie a transfuzní lékařství II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-3460-6. 16/ PROCHÁZKOVÁ, Renata. Multikomponentní aferetické oběry krve. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2009. 88 s. ISBN 978-80-7399-791-5. 17/ ŘEHÁČEK, Vít, MASOPUST Jiří a kol. Transfuzní lékařství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013. 240 s. ISBN 978-80-247-4534-3. 18/ SOCHOROVÁ, Marie. Dárcovství krve a přístup současné společnosti [online]. 2013 [cit. 2014-06-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí

práce

Michaela

Schneiderová.

Dostupné

z:

WWW:

. 19/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Jak probíhá odběr?

[online].

[cit.

2013-09-06].

Dostupné

na

WWW:

. 20/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Legislativa dárcovství

krve

[online].[cit. 2013-11-5].

Dostupné

na

WWW:

. 21/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Oceňování dárců

[online].[cit.

2013-09-05].

Dostupné

na

WWW:

. 22/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Speciální odběrové

postupy

[online].

[cit.

Dostupné

2013-09-04].

na

WWW:

. 23/ SPOLEČNOST PRO TRANSFUZNÍ LÉKAŘSTVÍ ČLS JEP. Zpracování odebrané

krve.

[online].

[cit.

2013-09-14].

Dostupné

.

54

na

WWW:

24/ TUREK, P., MASOPUST, J., ŘEHÁČEK, V. Máte krev v žilách? Darujte ji! 3. vyd. Osík u Litomyšle: Tiskárna Osík, 2010. 15 s. ISBN 978-80-86780-43-6. 25/ VELKÝ LÉKAŘSKÝ SLOVNÍK [online] . [cit. 2013-09-23]. Dostupné na WWW: . 26/ WHO. Klinické použití krve. Příručka. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 232 s. ISBN 80-247-0268-1.

55

SEZNAM ZKRATEK

CRP

C-reaktivní protein

ČČK

Český červený kříž

ČMP

čerstvě mražená plazma

ČR

Česká republika

DIC

Diseminovaná intravaskulární koagulace

FEIBA

Factor eight inhibitor bypassing activity

HBsAg

Hepatitis B surface Antigen

HBV

Hepatitis B Virus

HCV

Hepatitis C Virus

HIV

Human Imunodeficiency Virus

IMIG

intramuskulární imunoglobuliny

IVIG

intravenózní imunoglobuliny

KS

krevní skupina

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

NaCl

chlorid sodný

Rh

Rhesus faktor

SCIG

subkutánní imunoglobuliny

TK

tlak krve

TO

transfuzní oddělení

56

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Koagulační faktory ................................................................................. 10 Tabulka č. 2: Krevní skupiny, jejich antigeny na erytrocytech a protilátky plazmě .... 11 Tabulka č. 3: Oceňování bezpříspěvkových dárců krve .............................................. 24 Tabulka č. 4: Pohlaví respondentů ................................................................................ 28 Tabulka č. 5: Věk respondentů ..................................................................................... 28 Tabulka č. 6: Vzdělání respondentů ............................................................................. 29 Tabulka č. 7: Zdravotnický směr vzdělání respondentů ............................................... 29 Tabulka č. 8: Zdroje informací o plazmaferéze ............................................................ 30 Tabulka č. 9: Hlavní důvod k dárcovství plazmy ......................................................... 31 Tabulka č. 10: Vyhledávání informací na téma plazmaferéza...................................... 31 Tabulka č. 11: Dostatečná informovanost respondentů před odběrem plazmy ............ 32 Tabulka č. 12: Forma poskytnutých informací ............................................................. 32 Tabulka č. 13: Délka dárcovství plazmy ...................................................................... 33 Tabulka č. 14: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců ................................. 33 Tabulka č. 15: Dárcovství jiných složek krve............................................................... 34 Tabulka č. 16: Zvláštní režim před odběrem ................................................................ 35 Tabulka č. 17: Správná režimová opatření před odběrem ............................................ 35 Tabulka č. 18: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy ................................... 36 Tabulka č. 19: Přípravky vyráběné z plazmy ............................................................... 37 Tabulka č. 20: Dodatková ............................................................................................. 38 Tabulka č. 21: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvé mražené plazmy ............... 39 Tabulka č. 22: Komplikace při nebo po odběru............................................................ 40 Tabulka č. 23: Ocenění za dárcovství ........................................................................... 40 Tabulka č. 24: Krevní skupina respondentů ................................................................. 41 Tabulka č. 25: Srozumitelnost dotazníku ..................................................................... 42

57

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Četnost odběrů plazmy za posledních 12 měsíců ............................................. 34 Graf 2: Správná režimová opatření před odběrem ........................................................ 36 Graf 3: Minimální interval mezi dvěma odběry plazmy............................................... 37 Graf 4: Přípravky vyráběné z plazmy ........................................................................... 38 Graf 5: Onemocnění indikována k aplikaci čerstvě mražené plazmy .......................... 39

58

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1a: Poučení dárce krve.................................................................................. 60 Příloha č. 1b: Poučení dárce krve ................................................................................. 61 Příloha č. 1c: Poučení dárce krve.................................................................................. 62 Příloha č. 1d: Poučení dárce krve (převzato) ............................................................... 63 Příloha č. 2a: Dotazník pro dárce krve ......................................................................... 64 Příloha č. 2b: Dotazník pro dárce krve (převzato) ........................................................ 65 Příloha č. 3: Dotazníkový formulář .............................................................................. 66

59

PŘÍLOHY

Příloha č. 1a: Poučení dárce krve

60

Příloha č. 1b: Poučení dárce krve

61

Příloha č. 1c: Poučení dárce krve

62

Příloha č. 1d: Poučení dárce krve (převzato) 46

46

FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC. Transfuzní oddělení [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné na WWW:

.

63

Příloha č. 2a: Dotazník pro dárce krve

64

Příloha č. 2b: Dotazník pro dárce krve (převzato) 47

47

FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC. Transfuzní oddělení [online]. [cit. 2014-05-15]. Dostupné na WWW:

.

65

Příloha č. 3: Dotazníkový formulář DOTAZNÍK PRO DÁRCE PLAZMY Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Romana Tupá a jsem studentkou 3. ročníku oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě MU. Ráda bych vás touto cestou požádala o vyplnění mého dotazníku, který je určen dárcům plazmy. Dotazník je dobrovolný, anonymní a veškeré informace budou sloužit pouze pro účely mojí bakalářské práce s názvem Plazmaferéza – dárcovství plazmy. Dotazník obsahuje celkem 21 otázek. Správnou odpověď prosím zakroužkujte popřípadě, doplňte na vyznačený řádek. Každá otázka má pouze jednu správnou odpověď, pokud není uvedeno jinak. Předem děkuji za Váš čas a spolupráci. Romana Tupá 1. Jaké je vaše pohlaví? a) žena b) muž 2. Jaký je váš věk? a) 18 – 30 b) 31 – 40 c) 41 – 50 d) 51- 65 3. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední odborné bez maturity c) střední odborné s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské

66

4. Je vaše vzdělání zdravotnického směru? a) ano b) ne 5. Jak jste se dozvěděl/a o možnosti dárcovství plazmy? a) internet b) média (TV, rádio, rozhlas) c) tisk d) jiné, uveďte ………………………………………………………………………… 6. Jaký je váš hlavní důvod k dárcovství plazmy? a) pomoc nemocným b) kontrola zdravotního stavu c) benefity (proplacení mzdy v den odběru, odpočet z daní, …) d) jiné, uveďte ….………………………………………………………………………. 7. Vyhledáváte aktivně informace na toto téma? a) ano c) ne 8. Dostal/a jste dostatek informací před odběrem plazmy? a) ano b) ne 9. Jakou formou vám byly informace poskytnuty? a) rozhovor s lékařem na transfuzní stanici b) rozhovor se sestrou na transfuzní stanici c) edukační materiál d) jiné, uveďte ..………………………………………………………………………. e) nebyly mi poskytnuty žádné informace

67

10. Plazmu daruji: a) déle než 1 rok b) méně než 1 rok c) poprvé Pokud jste odpověděli a) déle než 1 rok, pokračujte následující otázkou. Jinak přejděte na otázku č. 12. 11. Kolikrát jste daroval/a plazmu za posledních 12 měsíců (ode dneška)? a) méně než 5 krát b) 6 – 10 krát c) 11 krát a více 12. Darujete kromě plazmy i jiné složky krve (plná krev, erytrocyty, trombocyty, ...)? a) ano, uveďte jaké ..………………………………………………………………….. b) ne 13. Je nutné před odběrem plazmy dodržovat zvláštní režim? a) ano b) ne c) nevím Pokud je vaše odpověď jiná než a) ano, přejděte na otázku č. 15. 14. Vyberte správná režimová opatření před odběrem plazmy. (více možných odpovědí) a) 24 h před odběrem nejíst tučná jídla a nepít alkohol b) nepracovat c) těsně před odběrem nekouřit d) v den odběru být nalačno e) zvýšit příjem nealko tekutin

68

15. Uveďte minimální interval mezi dvěma odběry plazmy. a) 1 měsíc b) 2 týdny c) 7 dní d) 24 h 16. Z následujících přípravků vyberte ty, které se vyrábí z plazmy. (více možných odpovědí) a) erytrocyty b) fibrinogen c) albumin d) trombocyty e) čerstvě mražená plazma f) nevím 17. Při kterých onemocněních se pacientům podává ČMP (čerstvá mražená plazma)? (více možných odpovědí) a) popáleniny b) cukrovka c) poruchy krevního srážení d) rakovina e) stavy s rozsáhlým krvácením f) nevím 18. Setkal/a jste se při nebo po odběru s nějakou komplikací? a) ano, uveďte jakou .…………………………………………………………………... b) ne c) nevím 19. Získal/a jste nějaké ocenění za dárcovství plazmy? a) ano, uveďte jaké …………………………………………………………………….. b) ne

69

20. Uveďte jaká je vaše krevní skupina? a) …….……………………………………………………………………………….. b) nevím 21. Byl pro vás dotazník srozumitelný? a) ano b) ne, uveďte položky …………………………………………………………………

70

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Romana Tupá, DiS

Recommend Documents