Bakalářská práce 2011 Daniela Kremzerová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Bakalářská práce

2011

Daniela Kremzerová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Ostrava) bakalářská práce

Autor: Daniela Kremzerová Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Ostrava)“ jsem vypracovala samostatně a vyznačila jsem všechny citace z pramenů a zdroje.

V Praze dne

……………………………… podpis studenta

Poděkování Touto cestou bych velice ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D za cenné rady, připomínky a vstřícný přístup, který velkým dílem napomohl konečné verzi této práce. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Ostravského informačního servisu, s.r.o. a vedoucí oddělení marketingu investičních příleţitostí a turismu Magistrátu města Ostrava Ing. Bc. Heleně Ochmanské za zodpovězené otázky a poskytnutá data.

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 1 1. ZÁKLADNÍ POJMY CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................... 3 1.1.

Cestovní ruch a jeho účastníci ........................................................................... 3

1.2.

Produkt a destinace cestovního ruchu ............................................................... 4

1.3.

Městský cestovní ruch ........................................................................................ 5

2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A POTENCIÁLU PRO ROZVOJ CR ......................... 6 2.1.

Základní údaje města ......................................................................................... 6

2.2.

Historie ............................................................................................................... 8

2.3.

Nabídka cestovního ruchu ve městě .................................................................. 9

2.3.1.

Atraktivity města .......................................................................................... 9

2.3.1.1.

Technické památky .................................................................................. 9

2.3.1.2.

Architektonické památky ........................................................................ 10

2.3.1.3.

Přírodní zajímavosti ............................................................................... 11

2.3.1.4.

Turistické zajímavosti ............................................................................ 13

2.3.2.

Kultura ....................................................................................................... 14

2.3.3.

Sport .......................................................................................................... 15

2.3.4.

Ostravská nej ............................................................................................. 15

2.3.5.

Nabídka produktů cestovního ruchu .......................................................... 16

2.4.

Aktivity města v oblasti cestovního ruchu ......................................................... 18

2.4.1. 2.5.

Orgány města zabývající se cestovním ruchem ........................................ 19

Infrastruktura města ......................................................................................... 20

2.5.1.

Doprava ..................................................................................................... 20

2.5.2.

Ubytovací zařízení ..................................................................................... 21

2.5.3.

Stravovací zařízení .................................................................................... 24

3. NÁVŠTĚVNOST OSTRAVY ................................................................................... 25 3.1.

Typy cestovního ruchu ve městě ...................................................................... 25

3.2.

Profil turisty ...................................................................................................... 25

3.3.

Statistiky návštěvnosti turistických atraktivit v Ostravě ..................................... 27

4. PREZENTACE OSTRAVY A PLÁNY DO BUDOUCNA ........................................ 32 4.1.

Propagace města ............................................................................................. 32

4.2.

Současná image Ostravy ................................................................................. 32

4.3.

Ostrava 2015 .................................................................................................... 33

4.3.1.

Projekty Ostrava 2015 ............................................................................... 34

5. POZICE OSTRAVY V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU...................................... 35 5.1.

Konkurenceschopnost ...................................................................................... 35

5.2.

Srovnání se zahraničním městem .................................................................... 35

5.3.

Celkové zhodnocení města .............................................................................. 36

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 40 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................. 42 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 45 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 45 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 45 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 47

ÚVOD Cestování se v současné době stalo neodmyslitelnou součástí kaţdého z nás. Cestovní ruch se řadí k nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím na světě. Jeho význam na ekonomickém poli neustále roste a stává se tak velmi důleţitým prvkem příjmů do státní pokladny. Pro tuto bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě“. V mém případě se jedná o Ostravu. Záměrně jsem vybrala tuto destinaci, jelikoţ dlouhá léta v její blízkosti ţiji a pozoruji její neustálý vývoj. Znalost města pociťuji jako velkou výhodu pro psaní této práce a také mě zajímá, zda výsledky analýzy potvrdí mé domněnky o důleţitosti Ostravy v oblasti cestovního ruchu pro Českou republiku. Město za posledních několik let prochází velkou moderní přeměnou a přívlastek „Černá Ostrava“ je dle mého názoru jiţ zcela neaktuální a zastaralý. Oblast byla dlouho širokou veřejností vnímána dost negativně, dodnes patří v rámci České republiky k těm ne příliš oblíbeným a vyhledávaným turistickým destinacím. Pochopitelně největším problémem je její samotná image. Spousta lidí tohle město na severu Moravy zatracuje, jelikoţ si ho neustále spojuje s jeho dávnou historií, kdy zde hrál významnou roli těţký průmysl a dolování uhlí. Neustále Ostravu chápou jako špinavé průmyslové město s nízkou ţivotní úrovní, kde ţijí především těţce pracující horníci, a které v oblasti cestovního ruchu nemá co nabídnout. Současná situace se ale v mnohém změnila, neboť poslední uhlí bylo vytěţeno v roce 1994 a od té doby nastává velká restrukturalizace a rozvoj města v rámci cestovního ruchu. Ostrava uţ dávno není městem průmyslovým, ale destinací, která je schopna svým turistům poskytnout širokou škálu přírodních a kulturních památek, které nelze nalézt jinde v republice. Poté, co industriální vlivy ustoupily do pozadí, můţeme zde spatřit originalitu architektonického projevu a specifický urbanistický pohled své doby. Hlavním cílem této bakalářské práce je tedy zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve městě a provést v této ekonomické oblasti detailní analýzu. Práce je zaměřena na jednotlivé prvky cestovního ruchu, potenciál města, nabídku a poptávku cestovního ruchu, produkty cestovního ruchu. Zhodnocena bude také tolik potřebná infrastruktura, především se zaměřím na dopravu a vybavenost stravovacími a ubytovacími zařízeními. Poslední kapitoly jsem věnovala prezentaci Ostravy na veletrzích, budoucím plánům a konkrétní pozici města v oblasti cestovního ruchu. Závěrečná kapitola se zabývá celkovým zhodnocením města ve vazbě na danou ekonomickou oblast.

1

Co se týká metodiky práce. k vyhodnocení návštěvnosti jednotlivých významných atraktivit města budu vyuţívat statistické údaje získané od vedení těchto památek. Dále v práci je zmapována struktura návštěvníků a jejich hlavní motivy cesty, jeţ byly zjištěny v roce 2010 z monitoringu české centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pokud jde o sběr dat a informací pro tuto bakalářskou práci, vyuţila jsem primárních i sekundárních metod. V teoretické části jsem aplikovala metodu sekundární, tedy jiţ existující informace a to především z literatury, tištěných materiálů, propagačních broţur a internetu. V analytické části jsou pak pouţity obě zmiňované metody, tedy jak jiţ existujících informace, tak také zcela nové, získané díky vlastním poznatkům a rozhovorů s pracovníkem Ostravského informačního servisu, s.r.o. a vedoucí oddělení marketingu investičních příleţitostí a turismu Magistrátu města Ostrava Ing. Bc. Helenou Ochmanskou.

2

1. ZÁKLADNÍ POJMY CESTOVNÍHO RUCHU 1.1. Cestovní ruch a jeho účastníci Cestovní ruch jako společenskoekonomický jev je v neustálém vývoji, pochopitelně se tedy také postupem času mění přístupy k jeho definování a vymezení. Definic existuje mnoho, však kaţdá se do jisté míry od sebe liší. Velmi známou je například definice Bormana z roku 1931: „Cestovní ruch jsou cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povoláním nebo i z jiných příčin, při nichž dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří zde však dojíždění za prací.“1 Naproti tomu definice E. Fedora z roku 1937 popisuje cestovní ruch jako: „Periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu.“2 Zcela obecně ho lze tedy charakterizovat jako „Činnost osoby,cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“3 Je také potřeba si uvědomit, ţe v současné době tohle odvětví patří k těm vůbec nejrychleji se rozvíjejícím na světě, má vliv nejen na spoustu ekonomických faktorů jako třeba zaměstnanost, hrubý domácí produkt, ale také se podílí na záchraně kulturních a historických památek dané destinace. Cestovní ruch má pro stát jednoznačný ekonomický přínos, proto by k němu mělo být takto přistupováno.4 Účastníci domácího i mezinárodního cestovního ruchu jsou rozděleni do čtyř základních skupin, stálý obyvatel (rezident), návštěvník (visitor), turista (tourist) a výletník (same-day visitor). V mezinárodním cestovním ruchu se pod pojmem účastník rozumí osoba, jeţ v dané zemi ţije minimálně po dobu jednoho roku. Naproti tomu v domácím cestovním ruchu je stálým obyvatelem nebo-li rezidentem označována osoba, jeţ na daném místě ţije minimálně šest po sobě jdoucích měsíců.

1

INDROVÁ, Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy), 2.Vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009, ISBN 978-80-245-1569-4, str. 9 2

INDROVÁ, Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy), 2.Vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009, ISBN 978-80-245-1569-4, str. 9 3

INDROVÁ, Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy), 2.Vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009, ISBN 978-80-245-1569-4, str. 12 4

KIRALOVÁ, Alžběta, Marketing destinace cestovního ruchu, 1. Vydání, Praha: Ekopress, s.r.o., 2003, ISBN 80-86119-56-4

3

Za návštěvníkem je v mezinárodním cestovním ruchu povaţována osoba, která cestuje do místa mimo svůj trvalý pobyt, a to maximálně na dobu jednoho roku. Účel cesty ale musí být jiný něţ vykonání výdělečné činnosti. V domácím cestovním ruchu je to osoba, která cestuje v rámci své země a doba cesty nesmí přesáhnout dobu šesti měsíců. Hlavní záměr cesty musí být také jiný něţ vykonání výdělečné činnosti. Pojmem turista se chápe jedinec, který na místě mimo svůj trvalý pobyt setrvá minimálně 24 hodin s přenocováním. Pobyt však nesmí přesáhnout délku šesti měsíců. Hlavní cíl cesty musí být jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti. Podle délky pobytu se turista dále dělí na turistu na dovolené a krátkodobě pobývajícího turistu. Výletníkem je člověk, který cestuje do místa mimo svůj trvalý pobyt na dobu kratší neţ 24 hodin, ale na navštíveném místě nepřenocuje. I zde je podmínkou, ţe hlavní cíl cesty musí být jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti.5

1.2. Produkt a destinace cestovního ruchu Produktem cestovního ruchu se rozumí „Soubor veškeré nabídky soukromého či veřejného sektoru podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího.“6 Produktem vlastně můţe být jakákoli sluţba či zboţí, které je moţné na trhu cestovního ruchu uplatnit. Mohou zde být zařazeny ale i organizace, předměty, turistické atraktivity, místa nebo myšlenky. V Ostravě si návštěvník můţe vybrat ze širokého výběru produktů cestovního ruchu, kam například patří prohlídky na vyhlídkově věţi Nové radnice, procházky Ostravou, programové balíčky města. Pod pojmem destinace cestovního ruchu si lze představit oblast, která je charakteristická ojedinělými vlastnostmi. Je to místo typické širokou nabídkou různých turistických atraktivit, kvalitními sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu. Výsledkem je pak vyhledávané místo s dlouhodobou koncentrací návštěvníků. Destinací můţe být pro turistu celá země, region či město. V tomhle ohledu budeme mluvit o městě. Ostrava splňuje všechny poţadavky turistické destinace, avšak dlouhodobá koncentrace návštěvníků je velmi sporná.

5

INDROVÁ, Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy), 2.Vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009, ISBN 978-80-245-1569-4, str. 13 6

PÁSKIOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef, Cestovní ruch (výkladový slovník), Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, str. 225

4

1.3. Městský cestovní ruch7 Tato bakalářská práce se zabývá analýzou cestovního ruchu města Ostrava. Proto také městský cestovní ruch neboli městská turistika budou popsány a implementovány na toto město. Definuje se jako pobyt osoby v určitém turisticky zajímavém městě. Má ve většině případů spíše krátkodobý charakter (okolo 2 dní). Hlavním motivem cesty bývá poznání města, návštěva historických památek a jiných turistických atraktivit bez ohledu na to, zda je pobyt spojen s přenocováním nebo ne. Kaţdý návštěvník cestující do měst má zcela odlišné motivy. Důvodem můţe být poznání, nákupy, vzdělání, účast na kongresech a seminářích nebo můţe přijíţdět ze zcela jiného důvodu, například zdravotního. Ostrava je schopna naplnit potřeby všem návštěvníkům, ať uţ je jejich motiv jakýkoli. Dokáţe poskytnout prostory pro profesní a kongresovou turistiku (Výstaviště Černá louka), má velké mnoţství atraktivních turistických míst. Lidé přijíţdějící za vzděláním, mají k dispozici 3 vysoké školy (Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ostravská univerzita, Vysoká škola podnikání, a.s.). Městský cestovní ruch má velké dopady na město. V případě Ostravy však převládají spíše ty kladné. Hlavním pozitivním faktorem je ekonomický přínos. Příjmy z městského cestovního ruchu se neustále zvyšují (v současné době 340 – 380 milionů korun za rok)8 a město by se bez nich uţ neobešlo. Městská turistika také přispívá k tvorbě nových pracovních příleţitostí, ke sníţení nezaměstnanosti a vůbec ke zlepšení celkové image města. Napomáhá také k výstavbě a revitalizaci turistických zajímavostí. Typickým příkladem můţe být Slezskoostravský hrad, který dlouhá léta chátral a přemýšlelo se o jeho likvidaci, v roce 2004 byl však zrekonstruován a dnes slouţí ke konání kulturních a společenských akcí.

7

INDROVÁ, Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy), 2.Vydání, Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2009, ISBN 978-80-245-1569-4, str. 26 8

http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/marketingova_strategie/finalni_verze/Anal yticka_cast-MS-SMO_final.pdf, str 75, [19.3.2011]

5

2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A POTENCIÁLU PRO ROZVOJ CR 2.1. Základní údaje města Město Ostrava se nachází na severovýchodě České republiky, konkrétně v Moravskoslezském kraji na rozhraní Moravy a Slezska, poblíţ státních hranic s Polskem (10 km) a Slovenskou republikou (50 km). Obrázek 1: Mapa Ostravy

Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/archive/c/c8/20081009045847!Ostrava_mapa_se_znaky.jpg

Má velmi strategickou polohu ať uţ kvůli zmiňované blízkosti dvou sousedních zemí či nedalekému asi 20 km vzdálenému mezinárodnímu Letišti Leoše Janáčka Ostrava - Mošnov. Leţí na trase nedávno dostavěné dálnice D1, která se v současné době řadí v České republice k jedné z vůbec nejdůleţitějších dopravních komunikací. Spojuje tři velké aglomerace, Ostravu, Brno, Prahu a zkracuje tak časový interval mezi nimi. V neposlední řadě je pak město významným ţelezničním koridorem naší republiky v návaznosti na Polsko a Slovensko. Severomoravská metropole je vzdálená přibliţně 360 km od hlavního města Praha, 170 km od Brna, asi 100 km od polských Katovic a 310 km od rakouské Vídně. V Ostravě se stékají 4 řeky, a to Odra, Ostravice, Opava a Lučina, které přivádějí vodu z nedalekých Beskyd a Jeseníků. V okolí města lze nalézt několik významných vodních přehrad, jako například přehradu Šanci, Těrlickou a Ţermanickou přehradu.

6

S rozlohou 3319 km2 je druhé největší město České republiky. S počtem obyvatel k 1.1.2011 310 46410 se ale nachází aţ na třetím místě, první dvě příčky zaujímá Praha a Brno. Zároveň je vůbec největším městem Moravskoslezského kraje (MSK), který má ze všech 14 českých krajů nejvyšší

počet

obyvatel

(k

31.12.2010

to

bylo

1 243

220)11.

Svou

rozlohou

5 42712 km2 se MSK mezi kraji nachází na 6. místě. Statutární město Ostrava se skládá z 23 městských obvodů a 34 původních obcí. V čele statutárního města stojí rada a zastupitelstvo města spolu s primátorem Ing. Petrem Kajnarem. Následující Tabulka 1 zobrazuje vývoj počtu obyvatel od roku 2005 do roku 2010 a průměrný věk obyvatel. Tabulka 2 znázorňuje národnostní sloţení obyvatelstva v Ostravě za rok 2010. Tabulka 1: Základní demografické údaje města Ostrava 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet obyvatel

310 078

309 098

308 374

307 767

306 006

333 579

Průměrný věk

39,8

40,1

40,3

40,5

40,7

41,0

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/760029E11F/$File/13011101.pdf

Tabulka 2: Národnostní složení obyvatelstva v Ostravě za rok 2010 Národnost Česká Moravská Slezská Slovenská Romská Polská Německá Ostatní Nezjištěno

Procento 89,65% 2,30% 0,29% 3,48% 0,21% 0,30% 0,18% 1,33% 2,26%

Zdroj: http://www.odhadonline.cz/znalecky-posudek-odhad-znalec-statisticke-informace-ostrava/

9

http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/okres_ostrava_mesto [14.3.2011]

10

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/obcan/hledam-informace/pocet-obyvatel [14.3.2011] 11

http://www.ostrava.czso.cz/ [14.3.2011]

12

http://o-kraji.kr-moravskoslezsky.cz/geograficke_informace.html [14.3.2011]

7

2.2. Historie Město vzniklo jako malá osada na řece Ostravici, která dříve nesla název Ostrava, odtud tedy pochází samotný název města. Dodnes řeka Ostravice dělí město na dvě hlavní části Slezskou a Moravskou Ostravu. Doklady o osídlení města pochází jiţ ze starší doby kamenné. První písemná zmínka o Moravské Ostravě je však doloţena aţ v roce 1267, statut města byl pak udělen v roce 1279. V letech 1437 - 1848 byla součástí Hukvaldského panství. Zcela zásadním datem v celé historii byl pro město rok 1763, kdy bylo nalezeno v jeho slezské části loţisko černého uhlí. Ačkoli ihned byla prokázaná vysoká kvalita nalezeného uhlí, jeho těţba byla zahájená aţ o 24 let později, roku 1787. V roce 1828 zaloţil olomoucký arcibiskup Rudolf Jan první hutě, které nesly název po samotném zakladateli, tudíţ Rudolfovy hutě. Po převzetí majetku do vlastnictví rodiny Rotschildů se přejmenovaly a dodnes jsou známy jako Vítkovické ţelezárny. Ostrava se v roce 1847 stala díky Severní dráze Ferdinandově, vedoucí z Vídně do Krakova, důleţitým ţelezničním uzlem. Na konci 19. století bylo město centrem velké průmyslové oblasti tehdejšího Rakousko-Uherska. S rozvojem průmyslu a přílivem nového obyvatelstva se původní malé město změnilo v průmyslové velkoměsto. V té době byla Ostrava městem kosmopolitním, a proto zde vznikala velká kulturní centra, zejména Český dům (1894), Polský dům (1900), Německý dům (1895), Městské divadlo (1907), Dům umění (1926). Mezi dvěma světovými válkami Ostrava zaznamenala velký rozmach, coţ se projevilo na jejich významných architektonických stavbách. Po druhé světové válce nastává velký průmyslový rozmach. V roce 1951 byly zaloţeny zcela nové hutě, které nesly název Nová huť Klementa Gottwalda (současný název Nová huť). V druhé polovině 20. století se město stalo jádrem průmyslové výroby a získalo pojmenování „Ocelové srdce republiky“. Po roce 1989 končí éra megalomanského rozvoje Ostravy a dochází k postupnému útlumu hutnictví a těţby uhlí. Poslední uhlí bylo vytěţeno 30. června 1994. Ve městě se tímto zásadně mění ţivotní podmínky, striktně se dodrţují ekologické normy, nastává restrukturalizace průmyslu, která pak přináší nové příleţitosti pro rozvoj města. Negativa minulosti (hutě, doly) se mění v pozitiva budoucnosti (industriální turistika).

8

2.3. Nabídka cestovního ruchu ve městě Ostrava má pestrou nabídku aktivit cestovního ruchu a je zajímavá téţ pro návštěvníky Jeseníků a Beskyd. Široká škála moţností městské poznávací turistiky, zvláště industriální památky, moţnosti relaxačních středisek a mnoţství nákupních center dělají z města atraktivní turistický cíl. Mimo jiné místem konání mnoha mezinárodních kulturních festivalů a sportovních akcí. V nedalekých lázních Klimkovice se naskýtá moţnost léčebných a relaxačních pobytů, kde je vyuţívána solanka z třetích hor. Pro širokou veřejnost je přitaţlivá ojedinělá Stodolní ulice, která je díky své popularitě doslova celorepublikovým fenoménem.

2.3.1.

Atraktivity města

2.3.1.1. Technické památky Dolní oblast Vítkovice Industriální areál z 19. století, který byl v roce 2002 oceněný a prohlášený za národní kulturní technickou památku. Na malém prostoru se návštěvník můţe seznámit s celkovým technologickým tokem od dolování uhlí, přes jeho zpracování aţ po výrobu samotného ţeleza. Důl Michal Prezentuje doklady hornického strojírenství a nádherné průmyslové secese. V roce 1995 byl vyhlášen za národní kulturní památku, zpřístupněn veřejnosti byl aţ o 5 let později. V současné době je moţnost návštěvy kaţdý den kromě pondělí, kdy je památka uzavřena. Hornické muzeum (dnes Landek park) Největší hornické muzeum v České republice bylo prvně otevřeno na svátek svaté Barbory, patronky horníků, 4. prosince roku 1993. Nachází se zde nejen expozice historie hornictví, ale vůbec nejrozsáhlejší sbírka báňského záchranářství, naleziště lovců mamutů a Petřkovické venuše. V kontrastu s průmyslovým areálem se zde rozprostírá národní přírodní památka Landek. „Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost."13

13

http://landekpark.cz/index1.html [2.4. 2011]

9

2.3.1.2. Architektonické památky Divadlo loutek Divadlo loutek vzniklo v Ostravě jiţ roku 1953, avšak do moderní architektonické stavby, ve které sídlí dodnes, se přestěhovalo roku 1999. Výstavba trvala celých 18 měsíců a náklady na ní přesáhly 100 milionů korun. Svým pojetím a technickým vybavením je nejmodernější budovou loutkového divadla ve střední Evropě. Od roku 1995 se zde pravidelně kaţdý lichý rok koná mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse. V letošním roce byl na divadle vybudován orloj. Poprvé byl spuštěn 21.2.2011. Orloj se skládá z hvězdných hodin a galerií pohyblivých loutek (Krále, Královny, Anděla, Čerta, Kašpárka a Smrťáka). Bude v kaţdodenním provozu od 8 do 20 hodin a své melodie bude spouštět ve dvouhodinových intervalech. Divadlo Antonína Dvořáka Jedná se o novobarokní budovu z 20. století, jeţ byla postavena dle návrhu architekta Alexandra Grafa. Divadlo bylo několikrát rekonstruováno. Poslední rekonstrukce probíhala od května 1999 do listopadu 2000 a následně toho roku získala stavba titul „Dům roku 2000“. Farní kostel svatého Josefa Barokní kostel z 18. století disponuje s netradiční zajímavostí, vlivem poddolování totiţ v letech 1913-1928 klesl o 8 metrů. Díky této skutečnosti musel být opravován a zpevněn ţelezobetonovou konstrukcí. Zpřístupněn veřejnosti byl následně roku 1929. Katedrála Božského Spasitele Původní bazilika Boţského Spasitele z let 1883-1888 se katedrálou stala aţ roku 1996. Po bazilice na Velehradě je to největší kostel Moravy. Trojlodní novorenesanční stavba je pokládána za jednu z nejkrásnějších církevních památek města. Kostel nabízí nádherné prostory, které jsou často vyuţívány k pořádání různých koncertů. Farní kostel svaté Kateřiny Dřevěný kostel v gotickém a raně renesančním slohu dokládá lidovou architekturu z první poloviny 16. století a je ukázkou sakrální památky.

10

Nová radnice Radnice je odborníky označována za nejznámější stavbu Ostravy. Stavby je výjimečná 85 metrovou výškou věţe, coţ z ní dělá nejvyšší radniční budovu v zemi a zároveň je to vůbec největší radniční komplex v republice. Byla postavena v dobovém funkcionalismu roku 1930. Stavbou byl tenkrát pověřen začínající mladý architekt Karel Kotas společně s brněnským architektem Vladimírem Fischerem. Věţ byla zpřístupněna aţ po roce 1989. Nyní zde sídlí Ostravský informační servis, který nabízí vyhlídku z radniční věţe s odborným výkladem vyškoleného pracovníka Slezskoostravský hrad Hrad ze 13. století je světovým unikátem, vlivem těţby uhlí klesl o 17 metrů. Do roku 2004 nebyl kvůli špatnému stavu přístupný veřejnosti, nyní však prochází obrovskou revitalizací a nabízí celoroční programy. Kaţdoročně je místem konání známého festivalu Colours of Ostrava a dalších jiných kulturních akcí. Stará radnice Stará radnice je vůbec nejstarší dochovanou městskou budovou. Pochází ze 16. století. Kdysi prostory slouţily městské správě. Dnes je sídlem Ostravského muzea, kde se nachází nejoriginálnější a nejvyšší pokojový orloj v České republice. Orloj měří 225 cm, je poháněn osmikilovým závaţím, má 51 funkcí a 4 části, vlastní hodinový ciferník, kalendářní, astronomickou a planetární část. ČEZ Aréna Budova navrhnuta architektem V. Dědečkem z let 1985-1988 je monumentální stavbou, kde se pravidelně konají nejrůznější sportovní, výstavní a společenské akce. Objekt dosahuje kapacity aţ 13 000 diváků. V roce 2004 byl nově zrekonstruován.

2.3.1.3. Přírodní zajímavosti Detritová solanka Je to pojmenování pro vodu třetihorního původu, která se vyskytuje hluboko pod zemí v karbonských vrstvách ostravského podloţí. Vyuţívá se pro lázeňské a léčebné účely v Jodových sanatoriích Klimkovice.

11

Chráněná krajinná oblast Poodří Poodří bylo zřízeno 27. 3. 1991 za účelem ochrany ojedinělé přírody kolem říčního toku Odry. Celková plocha činí 81,5 km2, přičemţ v Ostravě se rozkládá desetina z této oblasti. Halda Ema Halda Ema nebo také Červená halda je raritou a zároveň nejvyšším bodem centra města (315 m. n. m.). Dodnes se zde vyskytují důlní plyny. Nitro hořící haldy dosahuje teploty aţ 1500oC, a proto zemský povrch nezamrzá, coţ dokládá výskyt stepních druhů fauny a flory uvnitř haldy. Celá oblast je veřejnosti běţně přístupná. Tímto místem vede ţlutá turistická značka Klubu českých turistů z výstaviště Černá louka. Heřmanický rybník Nádrţ o rozloze 120 ha je vyuţívána k zadrţení slaných důlních vod unikajících ze šachet, které mohou být do Odry vypouštěny pouze za vysokého stavu vody řeky. Národní přírodní památka Landek Vrch nad soutokem řeky Odry a Ostravice byl vyhlášen roku 1992 národní přírodní památkou, rozloha činí 85,33 ha. Je známý cennými druhy vegetace, které se zde vyskytují. Na Landeku byla mimo jiné nalezená 23 000 let stará soška Petřkovické venuše. Torzo sošky je výjimečné svou štíhlou postavou, je to jediná štíhlá venuše v Evropě. Přírodní rezervace Rezavka Ostrava se můţe pyšnit Přírodní rezervací Rezavka o rozloze 83,68 ha, která se přesně nachází v městské části Ostrava-Svinov kolem toku řeky Odry. Jedná se o komplex tvořený lučními lesy. V okolí rezervace se vyskytuje mnoho vzácných a ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Území je chráněno od roku 1998. Přírodní rezervace má pochopitelně velmi blahodárný vliv na ţivotní prostředí Ostravy a okolí, coţ je pro tuto oblast nesmírně důleţité. Zoologická zahrada Ostrava Jedna z 15 zoologických zahrad v České republice se nachází právě v Ostravě. Vznikla v polovině 20. století a dnes poskytuje domov 270 druhům zvířat v celkovém počtu 1300 kusů. Ostravská zoologická zahrada se dnes můţe pyšnit dvěma novými sloními přírůstky. V březnu letošního roku, přesně 11.3.201114, se proslavila prvním ţivě narozeným slůnětem v šedesátileté

14

http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/ostravskemu-sluneti-se-dari-dobre-jake-byste-mu-dali-jmeno.html [16.3.2011]

12

historii chovu slonů v České i Slovenské republice. O měsíc později 12.4.201115 pak přišlo na svět další malé slůně, tentokrát samička.

2.3.1.4. Turistické zajímavosti Geologický pavilón profesora Františka Pošepného Ojedinělý geologický pavilón nacházející se v prostorách Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě - Porubě byl poprvé otevřen roku 1989, avšak jeho historie sbírek spadá aţ do roku 1849. V pavilónu je stálá expozice skládající se z petrografických, mineralogických, paleontologických sbírek, sbírek radioaktivních surovin, regionálně geologických exponátů a nerostných surovin. Celá výstava zahrnuje zhruba na 150 000 kusů exponátů a 55 000 vzorků uloţených v depozitáři.16 Zájemci ho mohou navštívit kaţdý všední den od 8 do 19 hodin, v letních měsících červenci a srpnu je otevírací doba zkrácena na dobu od 8 do 15 hodin. Hasičské muzeum Hasičské muzeum se vyskytuje v secesní budově v městské části Ostrava - Přívoz. Expozice je tvořena z několika částí, náhled do historie hasičství, ukázky současné techniky, pracoviště integrovaného bezpečnostního centra a ukázky záchranných prací. Nejcennějším předmětem muzea je povaţována hasičská hadice z přelomu 19. a 20. století. Miniuni Miniuni se nachází na Výstavišti Černá louka. V areálu mají návštěvníci moţnost zhlédnout více neţ 30 zmenšených modelů nejrůznějších pamětihodnosti evropských měst, jako například dvanáctimetrovou Eiffelovou věţ, Staroměstskou radnici, Braniborskou bránu v Berlíně nebo londýnský Big Ben. Pohádkový sklep strašidel Pohádkový sklep strašidel stejně jako Minuni leţí v prostorách areálu Výstaviště Černá louka. Ve sklepních prostorách o rozloze 150 m2 je peklo, pavoučí místnost, síň průmyslových strašidel, pirátský ostrov a pohádková říše. Dále zde návštěvníka můţe zaujmout strašidelný les, průchozí břicho draka a netopýří chodba ústící do trpasličí jeskyně.

15

http://www.zoo-ostrava.cz/cz/sloni-denik/42-druhe-slune-je-na-svete-12-4-2011/ [12.4.2011]

16

Ostravský informační servis, s.r.o., Malý průvodce velkou Ostravou, Ostrava: 2008

13

2.3.2.

Kultura

Ostrava je z pohledu kultury velice pestrým místem a má co nabídnout. Jeden z motivů návštěvy bývá právě proţití nějakého kulturního záţitků. Nemusí se jednat pouze o návštěvu divadel, muzeí, kin, či jiných kulturních zařízení. Také mohou být atraktivní různé festivaly, slavnosti, které jsou spíše sezónní záleţitostí. Lidé přijíţdějící za tímto účelem setrvávají pouze den bez přenocování. Významné jsou v tomto ohledu festivaly, zpravidla trvají několik dní, proto návštěvníky přimějí zůstat ve městě delší dobu. Ve městě návštěvník nalezne 8 muzeí různé tématiky (Muzeum citer, Hasičské muzeum, Landek park s expozicí hornického muzea, Muzeum Mlejn, Ostravské muzeum, Průmyslové muzeum Ostrava- NKP Důl Michal, Pivovarské muzeum, Muzeum Keltičkova kovárna). Zájemci o divadelní představení mají k dispozici čtyři velká divadla (Divadlo Antonína Dvořáka, Divadlo Petra Bezruče, Divadlo Jiřího Myrona, Divadlo loutek) a jednu komorní scénu (Komorní scéna Aréna). Divadla nabízí pestrou nabídku oper, operet, baletu či činohry. Sezónní divadelní scéna je v letních měsících navíc na Slezskoostravském hradě, kde se kaţdoročně konají letní Shakepearovské slavnosti. Nabídku kultury doplňuje několik kulturních domů (Dům kultury města Ostravy, Dům kultury Akord Ostrava - Zábřeh, Dům kultury Poklad, Společenský dům Rotschild palace, Centrum kultury a vzdělávání - klub Parník a klub Atlantik). Oblíbence filmů můţe zaujmout program jednoho z 5 kin (multikino Cine Star, Akademický filmový klub Vesmír, Minikino kavárna, kino Luna, kino Art). Stodolní ulice, nacházející se v centru města, je největší zábavní čtvrť v Česku s více neţ 60 bary (Koxovna, Vrtule, Dublin pub, Sherlock´s pub…), kluby (Stodola, Baroko, E99…), restauracemi (Moravská chalupa, Potrefená husa, Selská jizba, Steak house…) a kavárnami (Café Černá Hvězda, Café de la Ostrava, Café Au Pre Tranquille…). Zejména o víkendu je tato ulice hojně navštěvovaným místem lidmi všech věkových kategorií z celého světa. Ve městě je sídlo Janáčkovy filharmonie Ostrava, Janáčkovy konzervatoře, komorního orchestru Camerata Janáček, Janáčkova komorního orchestru, kvarteta lesních rohů Kaemika corni, komorního souboru Kubinovo kvarteto, Moravského komorního sboru, Ţesťového kvinteta Janáčkovy filharmonie Ostrava. Festivalů, které se konají právě ve 3. největším městě České republiky, je velké mnoţství. Mezi nejznámější patří mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava, festival městských

14

folklórních souborů s mezinárodní účastí Folklor bez hranic, Irský kulturní festival, Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, nejmladší ostravský divadelní festival Ost-ra-var, mezinárodní institut pro skladatele a interprety Ostravské dny - festival nové hudby, Mezinárodní festival dětské a studentské filmové tvorby Ostravský koníček, mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse, hudební festival váţné hudby Svatováclavský hudební festival, Mezinárodní soutěţ velkých dechových orchestrů, přehlídka soudobého tance a pohybového divadla Tanec Ostrava.

2.3.3.

Sport

Sportovně zaměřeným turistům je k dispozici několik sportovních areálů (ČEZ Aréna multifunkční zařízení pro sportovní i společenské akce, Městský stadion Ostrava - místo konání Zlaté tretry, Zimní stadión Ostrava, Sportovní areál Poruba), dále zde návštěvník nalezne 3 kryté bazény (Krytý bazén Ostrava - Poruba, Vodní svět Sareza, Ozdravné centrum Ještěrka) a 3 koupaliště (Letní koupaliště Ostrava - Poruba, Vodní areál Jih, Vodní svět Sareza). Milovníkům golfu jsou k dispozici golfová hřiště v zámeckém areálu v Šilheřovicích nebo na vzdálenějších hřištích v Ostravici, na Čeladné a Ropici. Ostrava je také součástí několika mezinárodních, národních i regionálních cyklotras a ve městě i mimo něj vznikají kilometry dalších. Velký význam pro cestovní ruch má také fotbalový klub FC Baník Ostrava. Fotbalisté hrají na stadionu Bazaly, kam kaţdoročně přijíţdí několik set tisíc fanoušků podpořit svůj oblíbený tým. Město je rovněţ místem konání několika sportovních akcí evropských i světových šampionátů. Jiţ kaţdoroční tradicí je mezinárodní atletický mítink Zlatá tretra Ostrava. V roce 2004 se v ostravské ČEZ Aréně konalo Mistrovství světa v ledním hokeji. V následujících letech bylo v Ostravě uspořádáno Mistrovství Evropy ve futsalu, Pohár mistrů evropských zemí ve florbalu a 4. Akademické mistrovství světa v baseballu. Další neméně významnou sportovní událostí byl tenisový turnaj Davis Cup, který je zde pořádán jiţ několik let.

2.3.4.

Ostravská nej

Ostravský informační servis pro zviditelnění města uveřejnil ve svém propagačním materiálu „Malý průvodce velkou Ostravou“ přehledný soubor všech výjimečných atraktivit a nazval je jako „30 ostravských nej.“Ty jsou dále rozdělena na světové perly (world pearls) a české perly

15

(czech pearls). Jsou to největší unikáty, kterými Ostrava disponuje a můţe konkurovat jak na českém, tak na mezinárodním trhu.17 Světové perly, kterých je celkem 5, jsou dále rozděleny do podskupin (geologická perla - příčné sloje u soutoku Odry s Ostravicí, technická perla - národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice, architektonická perla - Slezskoostravská hrad, přírodní perla Halda Ema, balneologická perla- jodová sanatoria Klimkovice). Českých perel je dohromady 25 a jsou rozděleny do pěti podskupin - 5 českých turistických perel, 5 českých kulturních a sportovních perel, 5 českých historických a technických perel, 5 českých architektonických perel, 5 českých oborově specializovaných perel (podrobnější členění viz. Příloha 2) Vytvoření „Ostravských nej“ je velice dobrá myšlenka, která by mohla mít zásadní dopad na návštěvnost města, coţ bylo také hlavním důvodem tohoto přehledného rozčlenění. Zviditelnění města v pozitivním slova smyslu je velmi ţádoucí a pro Ostravu obzvláště. Cílem také bylo dokázat ostravskou jedinečnost z pohledu cestovního ruchu. Tento projekt by mohl být velice vydařený, kdyby jeho propagace byla větší. Zaslouţil by si být v povědomí široké veřejnosti, ale není. Spousta lidí o českých a světových perlách Ostravy nikdy neslyšela, jelikoţ jsou uveřejněna pouze v broţuře Ostravského informačního servisu „Malý průvodce velkou Ostravou“ a na jejich webových stránkách www.ostravainfo.cz.

2.3.5.

Nabídka produktů cestovního ruchu

Ostrava nabízí široké spektrum produktů cestovního ruchu. Nabídka produktů je prezentována na webových stránkách města www.ostrava.cz a na stránkách Ostravského informačního servisu www.ostravainfo.cz.

Vyhlídková věž Nové radnice Ostravský informační servis nabízí v budově ostravské Nové radnice, kde také sídlí, prohlídku na věţi s jedinečným výhledem na celou Ostravu a okolí. Kaţdou půl hodinu mají návštěvníci moţnost si vyslechnout výklad proškoleného pracovníka. Vyhlídka je z bezpečnostních důvodů maximálně pro 25 lidí. Výklad můţe mít posluchač v několika jazykových mutacích (angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština, polština) a vţdy trvá okolo 20 minut. Vstupné činí pro dospělou osobu 49 korun, pro studenty a důchodce je to 40 korun, děti do šesti let zaplatí 20 korun a ti nejmenší do 3 let mají vstup zcela zdarma. 17

Ostravský informační servis, Malý průvodce velkou Ostravou, Ostrava: 2008

16

Prohlídka z věţe Nové radnice je mezi turisty velice oblíbená, patří k vůbec nejoblíbenějším produktům města, coţ dokládají samotné statistiky návštěvnosti, kdy kaţdoročně věţ navštíví přes 40 000 lidí.

Průvodcovská služba Návštěvník můţe vyuţít průvodce, který je mu ve městě k dispozici. Tuto sluţbu provozuje Ostravský informační servis. Poskytují jak stálou nabídku prohlídek, tak také sestavují program dle poţadavků klienta. Doba trasy se odvíjí od nároků klienta. Kaţdá započatá hodina výkladu v českém jazyce i cizím jazyce stojí 500 korun. Průvodce je schopen vést výklad v angličtině, němčině, polštině, ruštině, v případě domluvy také ve španělštině.

Procházky Ostravou18 1. Procházka: Od radnice k radnici (Moravská Ostrava) 2. Procházka: Z Moravy za rozpálenou Emou a tygry (Slezská Ostrava) 3. Procházka: Městem komínů a potrubí (Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Mariánské Hory) 4. Procházka: Cestou utopických snů (Ostrava-Poruba) Procházky Ostravou zachycují všechna nejdůleţitější turisticky zajímavá místa. Skladbou tematických okruhů po městě lze vytvořit aţ celotýdenní program.

Programové balíčky města Ostravy19 V Ostravě byl vytvořen projekt „Programové balíčky města Ostravy aneb objevujte Ostravu aktivně, dobrodruţně, tradičně i netradičně.“ Projekt byl spolufinancován Moravskoslezským krajem a Evropskou unii. V balíčcích jsou obsaţeny nejrůznější aktivity, aby oslovily co nejširší veřejnost. Jsou rozděleny do sedmi skupin (adrenalin, sport a pohyb, pohoda a hobby, gastronomie, krása a wellness, programy zábavné, kongresová turistika) a v kaţdé této skupině je zařazeno několik aktivit (podrobnější popis viz. Příloha 1). Programové balíčky Ostravy patří dle mého názoru k méně zdařilým projektům, jelikoţ nabídka nezachycuje typické produkty charakteristické pro město a neposkytuje svým návštěvníkům nijak zvýhodněné ceny. Většinu poskytovaných sluţeb si je klient schopen zajistit levněji sám, proto nemá důvod si ho kupovat u vybraných prodejců. Hypotézu o jejich neprodejnosti mně také potvrdila vedoucí oddělení marketingu investičních příleţitostí a turismu Magistrátu města

18

http://www.ostrava2015.cz/web/structure/prochazky-ostravou-18.html [13.4.2011] http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/programove-balicky-mesta-ostravy [13.4.2011] 19

17

Ostrava Ing. Bc. Helena Ochmanská. Za rok 2009 se prodalo 118 balíčků, v roce 2010 to bylo o 40 balíčků více.20 Při zjišťování zájmu o balíčky u jednoho z prodejců (Ostravský informační servis, s.r.o.) mi bylo sděleno, ţe na jednotlivých pobočkách se prodá okolo 1 - 2 balíčků měsíčně. Tahle čísla jsou ve srovnání s jejich propagací a dobou existence (4 roky)21 velmi zanedbatelné.

Turistické známky22 Turistické známky nejsou produktem Ostravy v pravém slova smyslu. Ostrava je totiţ pouze zprostředkovatelem. Jsou však pro město natolik významné, ţe by v této práci měly být zmíněny. Mezi turisty jsou velmi oblíbené, čímţ zvyšují atraktivitu dané památky. Jsou to dřevěné plakety, na kterých je vţdy vyobrazen cílový objekt, ke kterému se známka vztahuje. Plní funkci suvenýru a zároveň slouţí jako důkaz o návštěvě daného turisticky atraktivního místa. Jejich číselná návaznost turisty nutí k získání co největšího počtu a vzájemnému soutěţení. Cena za jednu známku činí 30 Kč. O turistické známky je velký zájem, coţ také zvyšuje návštěvnost konkrétního místa, který známky poskytuje. V současné době lze v Ostravě získat celkem 8 turistických známek. Poskytují je Zoo Ostrava (no. 162), Hornické muzeum Ostrava - Landek park (no. 661), Vyhlídková věţ Nové radnice (no. 737), Slezskoostravský hrad (no. 895), Hvězdárna a planetárium J. Palisy Ostrava (no. 1026), Důl Michal (no. 1188), Miniuni (no. 1234), Dinopark Ostrava (no. 1777).

2.4. Aktivity města v oblasti cestovního ruchu Statutární město Ostrava systematicky zpracovává rozvojové koncepce. K těm nejdůleţitějším patří Koncepce rozvoje cestovního ruchu statutárního města Ostravy z roku 2004 (zpracovatel Enterprise plc, s.r.o.), zabývá se celkovou analýzou cestovního ruchu města. Popisuje potenciál města, nabídku cestovního ruchu, infrastrukturu, skladbu návštěvníku, konkurenceschopnost na českém trhu a spoustu dalších věcí, které můţe v rámci cestovního ruchu nabídnout. Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Ostravsko z roku 2010, kterou pro město zpracovala společnost Profaktum s.r.o., je rozdělena na analytickou část a návrhovou

20

Konzultace s vedoucí oddělení marketingu investičních příležitostí a turismu Magistrátu města Ostrava Ing. Bc. Helenou Ochmanskou 21 Konzultace s pracovníkem Ostravského informačního servisu, s.r.o. 22 http://www.turisticke-znamky.cz/main.php [15.4.2011]

18

část. Věnuje se cestovnímu ruchu celé turistické oblasti Ostravsko. Vize, strategie a opatření jsou popsány ve Strategickém plánu rozvoje statutárního města Ostrava pro léta 2005- 2013. Některé slabé stránky zmíněné v koncepci z roku 2004 byly jiţ zcela nebo alespoň z části odstraněny, coţ dokazuje fakt, ţe jejich tvorba není zbytečná. Má totiţ kladný vliv na budoucí rozvoj města. Příkladem můţe být modernizace webových stránek, zlepšení ţivotního prostředí a zdokonalení infrastruktury (v roce 2008 vybudován čtyřhvězdičkový hotel Park Inn a v současném období byl otevřen čtyřhvězdičkový hotel Merkure). Společným cílem těchto plánů a koncepcí je zpřehlednění nabídky cestovního ruchu, analýza turismu, které povedou ke zlepšení povědomí o Ostravě a zvýšení počtu turistů a přenocování ve městě.

2.4.1.

Orgány města zabývající se cestovním ruchem

Odbor ekonomického rozvoje Magistrátu města Ostravy se zabývá širokou škálou aktivit a činností. Vedoucím celého odboru je Ing. Václav Palička. Odbor se skládá ze 3 oddělení. Jedno z nich je oddělení marketingu investičních příleţitostí a turismu, kde vykonává vedoucí funkci Ing. Bc. Helena Ochmanská. Oblast se věnuje propagaci realizovaných projektů. Rovněţ podporují rozvoj volnočasových aktivit, turistických cílů a jiných sluţeb města. Zaměřují se mimo jiné také na prezentaci projektů z odvětví cestovního ruchu a zatraktivnění Ostravy v Česku i v zahraničí.

Odbor kultury a zdravotnictví Magistrátu města Ostravy se dělí do 3 hlavních oblastí, z nichţ jedna je kultura. Vedoucím odboru je Ing. Michal Hrotík. Oblast se zabývá kulturní politikou města, podílí se na organizaci významných kulturních a společenských událostí. Analyzuje místní kulturu a zpracovává materiály pro stanovení koncepce kulturního a společenského ţivota ve městě.

Ostravský informační servis, s.r.o. je subjekt, který byl zřízen statutárním městem Ostrava za účelem poskytování kvalitních sluţeb a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Sluţba je určena jak rezidentům, tak také návštěvníkům města. Ostravský informační servis nabízí placené i neplacené sluţby. Návštěvník zde můţe získat plnohodnotné informace o Ostravě a okolí, nejrůznější propagační materiály města, program plánovaných kulturních a sportovních akcí, program divadelních představení. K placeným sluţbám patří zejména předprodej vstupenek, překládání textů, prodej literatury o Ostravě a okolí, prodej map, průvodcovská činnost. V současné době se zde nachází 5 poboček. (Elektra - Ostrava centrum, vestibul hlavního

19

nádraţí, vyhlídková věţ Nové radnice, dopravní terminál u nádraţí ČD - Svinov, mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava - Mošnov). Dostupné informace o cílové destinaci je pro turisty důleţité a je to jeden ze znaků dobrého fungování cestovního ruchu města. Ostravský informační servis, s.r.o. je proto nenahraditelný a podstatný. Jeho sluţby jsou poskytovány na té nejvyšší úrovni v několika jazycích. Velmi kladně bych také ohodnotila, mnoţství a lokalizaci jednotlivých poboček na území Ostravy. Nachází se na místech, kde je velká koncentrace turistů, coţ je velice důleţité. Ostravský informační servis, s.r.o. je takové velice aktivní v propagaci Ostravy, vydává různé broţury (Malý průvodce velkou Ostravou, Navštivte v Ostravě, Jedna akce za druhou) a účastní se také několika veletrhů cestovního ruchu.

2.5. Infrastruktura města 2.5.1.

Doprava

Důleţitou součástí dobře fungujícího cestovního ruchu je dobrá dostupnost do cílového místa. Ostrava poskytuje velmi dobrou dopravní infrastrukturu, Turisté mohou přijíţdět autem, vlakem, letadlem, ale i třeba na kole. Ostrava je významný silniční uzel Moravskoslezského kraje. Leţí na trase nedávno dostavěné dálnice D1, která napomáhá přímému napojení na Brno a Prahu a zkracuje tak časový úsek mezi těmito městy. Silniční komunikační systém je také tvořen několika významnými silničními tahy silnic I. třídy. Mezi ty nejdůleţitější patří silnice I/11 vedoucí přes Opavu, Havířov, Český Těšín, Jablunkov aţ na Slovensko. Dále je to komunikace I/47, to je hlavní silniční tah vedoucí na Bílovec, Fulnek, Odry, který se v Bělotíně napojuje na dálnici E 462.Silnice I/56 spojuje Ostravu s Frýdkem-Místkem a Frýdlantem nad Ostravicí. V ţelezniční dopravě hraje důleţitou roli II. ţelezniční koridor vedoucí z Břeclavi do Petrovic u Karviné. Dobudovaný koridor je významný nejen pro Českou republiku, ale vůbec pro celou Evropu, jelikoţ propojuje sever a jih Evropy. Mezi Prahou a Ostravou jezdí pravidelně vlak SuperCity Pendolino, je komfortní a napomáhá zkrátit vzdálenost severomoravské metropole s hlavním městem. Na území města se nachází 5 vlakových nádraţí (Ostrava - Svinov, Ostrava střed, Ostrava - hlavní nádraţí, Ostrava - Vítkovice, Ostrava - Kunčice) a 9 ţelezničních stanic (Ostrava - hlavní nádraţí, Ostrava - Svinov, Ostrava - Kunčičky, Ostrava - Kunčice, OstravaVítkovice, Ostrava - Mariánské Hory, Ostrava - střed, Ostrava - Bartovice a Ostava - Třebovice).

20

Dopravní infrastrukturu ve městě zajišťuje městská hromadná doprava, která zahrnuje tramvaje, trolejbusy a autobusy, v celkovém počtu 705 vozů. V blízkosti města se nachází mezinárodní letiště Ostrava - Mošnov, které je největším regionálním letištěm a vzhledem ke své poloze také významným leteckým centrem regionu. Pravidelné lety jsou zajišťovány na lince Praha - Ostrava, Ostrava - Praha a to několikrát denně.

2.5.2.

Ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení má v cestovním ruchu důleţité postavení. Pokud chce totiţ turista v dané oblasti strávit nějaký čas, zajímá ho především fakt, zda má kde přenocovat. Poţadavky turistů na ubytování se ale zcela liší, jelikoţ kaţdý má jiné priority, někdo upřednostňuje kvalitu a pohodlí, jiný nízkou cenu. Ostrava v tomto ohledu poskytuje pestrou nabídku ubytovacích zařízení. Vyhoví poţadavkům i finančním moţnostem kaţdého hosta, jelikoţ nabízí kategorie ubytování od těch levnějších aţ po luxusní čtyřhvězdičkové hotely. Tabulka 3: Hromadná ubytovací zařízení v Ostravě za rok 2010 Typ ubytovacího zařízení

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Hotely 4 hvězdičky

9

636

1 186

Hotely 3 hvězdičky

23

626

1 314

Hotely 1 hvězdička

2

165

350

Hotely ostatní

5

23

401

Hotelové domy

4

345

1 142

Penziony

20

101

366

Ubytovny

10

159

1 221

Celkem

73

2 055

5 980

Zdroj:http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/marketingova_strategie/finalni_verze/Analytic ka_cast-MS-SMO_final.pdf, str. 54

Za rok 2010 bylo sečteno celkem 73 hromadných ubytovacích zařízení s 2 055 pokoji a 5 980 lůţky. Největší počet ubytovacích zařízení a kapacitu lůţek zaujímají tříhvězdičkové hotely, nachází se jich ve městě hned 23 s kapacitou 1314 lůţek. Největší zájem z hromadných ubytovacích zařízení je o penziony. Tento fakt vyšel z monitoringu české centrály cestovního ruchu CzechTourism v roce 2010. V penzionu se ubytuje celkem 8% všech turistů, přijíţdějících

21

do této destinace. Je to dáno vysokým zájmem o tato ubytovací zařízení, kloubí se zde dostatečná kvalita s reálnou cenou. Zásadním nedostatkem je v tomto ohledu pro město nepřítomnost míst pro stany a karavany. Na území Ostravy se nevyskytuje ţádný kemp. Město by mělo na této vadě zapracovat, jelikoţ tak ročně přichází o spoustu návštěvníků, které by tohle ubytování do Ostravy nalákalo. Kempy by určitě přivítali mladí lidé přijíţdějící na letní festivaly, kteří si nemohou dovolit drahé ubytování. Tabulka 4: Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních TO Ostravsko

Počet hostů celkem rok

celkem

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

125 898 133 919 133 357 139 791 147 680 151 789 145 333 162 994 155 004 153 299

z toho nerezidenti 26 793 31 633 34 499 34 909 37 730 44 391 43 535 49 857 47 779 46 543

z toho rezidenti 99 105 102 286 98 908 104 882 109 950 107 398 101 798 113 137 107 225 106 756

Zdroj:http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/marketingovastrategie Přílohy Analytická části, Příloha 5, str. 3

Tabulka 4 zobrazuje počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v TO oblasti Ostravsko (pozn.: patří zde Dolní Lhota, Horní Lhota, Velká Polom, Časisov, Vřesina, Ostrava, Klimkovice). Pro samotnou Ostravu výsledky nebyly provedeny. Nebudou se však nijak zásadním způsobem lišit, jelikoţ všechny ostatní místa kromě Klimkovic jsou turisty velice zřídka navštěvované a pro přenocování si vybírají hlavně Ostravu, díky širší nabídce hromadných a ubytovacích zařízeních a kvalitnějším sluţbám. Tabulka dokazuje, ţe zájem o hromadná ubytovací zařízení v TO Ostravsko má od roku 2000 do 2009 má stále zvyšující tendenci. Největší zájem byl v roce 2007, kdy počet hostů dosáhl rekordního počtu 162 994. Rovněţ výsledky jednotlivých let dokazují, ţe stále větší zájem o Ostravu mají rezidenti oproti zahraničním turistům. Je to dáno velkou vzdáleností od hlavního města. Kaţdý zahraniční turista totiţ preferuje navštívit Prahu, popřípadě si udělá jednodenní výlet do okolních měst. Tím ţe je Ostrava vzdálená více neţ 300 km, turistům se jednodenní cesty nevyplatí, a proto ji vůbec nenavštíví.

22

Graf 1: Podíl zahraničních a domácích hostů na celkovém počtu ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v TO Ostravsko za rok 2009

Zdroj:http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/marketingovastrategie Přílohy Analytická části, Příloha 5, str. 3

Domněnku o nepoměru českých a zahraničních turistů v TO Ostrava také potvrzuje Graf 1. Pouhých 30% z celkového počtu návštěvníků přijíţdí ze zahraničí, zbylá většina patří českým turistům. Národnostní skladba v hromadných ubytovacích zařízeních byla zjištěna pouze pro celý Moravskoslezský kraj (viz Přílohy - Graf 3). Přijíţdí zde různorodá národností skupina, však největší počet zaujímají turisté ze Slovenska, Polska a Německa. Na výsledky Grafu 3 má pochopitelně vliv blízkost města od slovenských a polských hranic. Tabulka 5: Údaje o počtu přenocování návštěvníků v TO Ostravsko

Celkový počet přenocování rok

celkem

2000

634 729

z toho nerezidenti 79 958

2001

480 108

88 011

392 097

2002

514 350

99 907

414 443

2003

457 825

95 297

362 528

2004

452 120

86 205

365 915

2005

451 456

105 161

346 295

2006

424 657

106 330

318 327

2007

478 155

122 496

355 659

2008

445 329

114 368

330 961

2009

419 939

107 271

312 668

z toho rezidenti 554 771

Zdroj:http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/marketingovastrategie Přílohy Analytická části, Příloha 5, str. 3

23

Tabulka 5 demonstruje počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních za léta 2000 aţ 2009 v TO Ostravsko. Dokazuje stále klesající počet přenocování. V roce 2000 počet dosáhl 634 729 přenocování, coţ je za sledovaná léta absolutní rekord. Nejslabším rokem v tomto ohledu je rok 2009, kdy se počet sníţil o 214 790, to je o 34%. Lidé totiţ do města přijíţdějí na stále kratší dobu, mnohdy zde vůbec nepřenocují, popřípadě přespí u svých příbuzných a známých. Tato skutečnost vyšla z monitoringu české centrály cestovního ruchu CzechTourism z roku 2010. Výsledky z monitoringu jsou podrobněji uvedeny v kapitole 3.2. Profil turisty.

2.5.3.

Stravovací zařízení

Ve městě si lze vybrat jídla a nápoje z široké nabídky stravovacích zařízení různých cenových kategorií. Návštěvník můţe ochutnat typické regionální pokrmy, ale i jídla mezinárodní kuchyně. Jsou zde také hojně zastoupeny provozovny rychlého občerstvení. Milovníci vín mohou zavítat do místních vináren. K dispozici jsou také nejrůznější druhy kaváren a čajoven. K nejoblíbenějším restauracím patří restaurace na Stodolní ulici. I přes vyšší ceny pokrmů, jsou hojně navštěvovány díky kvalitě poskytovaných sluţeb. Typickým příkladem můţe být restaurace Moravská chalupa. Tato stylová restaurace je výjimečná svou nabídkou pokrmů. Svým hostům podává typicky staročeská a moravská jídla. Jejich hlavní myšlenkou je navázat na české tradice. Velmi oblíbenou a doporučovanou restaurací je také Café Au Pre Tranquille. Tato restaurace

ve francouzském pojetí je místem, kde návštěvník můţe ochutnat nejrůznější

speciality z francouzské gastronomie. Příjemnou atmosféru restaurace tvoří francouzská hudba a pořádané klavírní večery, které jsou v restauraci kaţdé úterý, středu a pátek.

24

3. NÁVŠTĚVNOST OSTRAVY 3.1. Typy cestovního ruchu ve městě Typy cestovního ruchu města pochopitelně korespondují s poskytovanou nabídkou, kterou mohou stávající i potencionální návštěvníci severomoravské destinace vyuţít. Moravskoslezská metropole má zázemí pro různé oblasti cestovního ruchu. K nejefektivnějším typům turistiky se řadí profesní cestovní ruch zahrnující obchodní a kongresovou turistiku. Tomuto odvětví jsou k dispozici Výstaviště Černá louka, ČEZ Aréna a kongresový prostor hotelů a univerzit. Dále nabídku rozšiřuje intelektuální a materiální zázemí tří univerzit a několik dalších vyšších odborných škol. Díky mnoţství zajímavých turistických míst a architektonických skvostů se jeví moţnost poznávacího cestovního ruchu, zvláště pak industriální turistiky, na které Ostrava staví svou výjimečnost. Kulturní, společenskou a sportovní nabídku zahrnuje zábavní cestovní ruch. Pro tento segment město nabízí sportovní haly, divadla, zoologickou zahradu, Miniuni a v neposlední řadě všemi oblíbenou Stodolní ulici. Do Ostravy přijíţdějí lidé rovněţ za nákupy. Jsou to lidé převáţně z okolních měst, případně z nedalekého Polska. Po Praze se nachází na 2. místě v počtu prodejních ploch na 1000 obyvatel. K dispozici je nákupní centrum Futurum, Avion Shopping park, Laso a jiná. V obchodních centrech se lidé stahují zejména o víkendech, jelikoţ obchody v centru města bývají otevřeny buď krátce, nebo vůbec. Nad touto situací by se mělo vedení Ostravy zamyslet, poněvadţ obchodní centra jsou vzdálená od centra města a odlákávají tak potenciální klientelu jednotlivým turistickým památkám. Nabízelo by se dobu prodlouţit a zvýšit tak ruch přímo v centru. Koncentrace turistů by totiţ napomohla ke zvýšení návštěvnost ostravských atraktivit.

3.2. Profil turisty23 Zjištění profilu turistů je pro danou destinaci nesmírně důleţité, jelikoţ umoţňuje uzpůsobit nabídku produktů cestovního ruchu. Jednotliví návštěvníci mají zcela odlišné poţadavky a kaţdá destinace je pro kaţdého turistu jinak přitaţlivá. Město vyuţilo získaných dat z monitoringu české centrály cestovního ruchu CzechTourism, který probíhal v roce 2010. Projekt zmonitoroval profil turisty, jejich strukturu, spokojenost s jednotlivými sluţbami cestovního ruchu v různých časových obdobích. Monitoring byl však prováděn ne pro samotnou Ostravu, 23

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/marketingova_strategie, Analytická část, Přiloha 5

25

ale pro celý turistický region Ostravsko, poněvadţ vývoj poptávky se lépe eviduje u větších územních celků. Monitoringu se zúčastnilo 26 473 respondentů. Tabulka 6: Věková struktura turistů / návštěvníků Věk do 25 let

Podíl v % zima 2010 léto 2010 18,8 19,5

26 - 34 let

25,2

27,9

35 - 49 let

34

30,3

50 - 59 let

14

13,1

60 let a víc

8

9,2

Zdroj: http://monitoring.czechtourism.cz

Významným segmentem pro cestovní ruch v TO Ostravsko je skupina lidí ve věku 35 - 49 let. Tato skupina tvoří přes 30% všech návštěvníků. Lidé přijíţdějí hlavně z blízkého okolí do 50 km (62%). Nejoblíbenější mezi návštěvníky jsou jednodenní výlety do Ostravy (69%). Celkem 14% dotázaných setrvává 1 aţ 2 noci, to jsou převáţně víkendové pobyty. Delší dobu pak setrvá jen 8,4%. Z této skutečnosti lze usuzovat, ţe ubytovací zařízení jsou návštěvníky vyuţívána jen zřídka, coţ také potvrdil monitoring. Dohromady 69% návštěvníků v této oblasti vůbec nepřenocuje, 14% je ubytováno u svých příbuzných, známých případně na vlastní chatě či chalupě. Zbývá tedy velmi nízké procento, jeţ setrvává v hromadných ubytovacích zařízeních. Jako dopravní prostředek volí více neţ 51% respondentů automobil, 31% přijíţdí vlakem, 15% linkovým autobusem, 2% zájezdovým autobusem a zbylé 1,2% navštíví TO Ostravsko pěšky či na kole. Návštěvníci, kteří přijíţdějí samotní, je 42 %, s partnerkou, kamarádem čí známým 34%, zbylá procenta (24%) patří rodinám s dětmi. Cílem návštěvy bývá poznání samotného města (18%), návštěva příbuzných a známých (18 %), cesta za prací (17 %), relaxací (14 %), zábavou (13 %) a v neposlední řadě také za zdravím, díky lázním v Klimkovicích (13 %). Tím, ţe je Ostrava destinací s celoročním vyuţitím, nejsou tedy nijak výrazné rozdíly v návštěvnosti mezi letními a zimními měsíci. Jsou přichystány programy pro turisty všech věkových skupin s nejrůznějšími poţadavky.

26

3.3. Statistiky návštěvnosti turistických atraktivit v Ostravě24 Turistické atraktivity statutárního města Ostravy jsou velmi různorodé, proto se také jejich návštěvnost zcela liší. Město uvádí na svých webových stránkách návštěvnost jednotlivých turistických atraktivit vţdy do roku 2009. U některých z nich byla zjištěna i novější data z roku 2010 a z prvních měsíců roku 2011, však nepodařilo se to u všech, jelikoţ ne všechny památky tyto informace sdělují a vedení města zatím neprovedlo analýzy návštěvnosti pro rok 2010. Ostrava nabízí široké spektrum památek, nelze však všechny uvádět, proto v této kapitole budou vybrány pouze ty nejvýznamnější, které mají vysokou návštěvnost. Statistiky jsou uváděny pro Hornické muzeum, vyhlídkovou věţ Nové radnice, ZOO Ostrava, Slezskoostravský hrad, Pohádkový sklep strašidel, Miniuni, Divadlo loutek, Dolní oblast Vítkovice a Důl Michal. V roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 u většiny sledovaných objektů návštěvnost procentuálně narostla (Hornické muzeum o 18%, Slezkoostravský hrad o 9%, Pohádkový sklep strašidel o 1, 2%, Divadlo loutek o 4,3%, NKP Dolní oblast Vítkovice dokonce o 200%). Naopak u některých subjektů můţeme sledovat pokles návštěvnosti (u zoologické zahrady je pokles o 1,4%, Miniuni o 8%, a Důl Michal o 29,1%). Rok 2009 byl z pohledu návštěvnosti města velmi úspěšný, však rok 2010 tuto pozici nedokázal udrţet a návštěvnost se u mnoha objektů sníţila. Přesto lze ze statistik usuzovat, ţe ve srovnání s předešlými roky je o město stále narůstající zájem. Tabulka 7: Návštěvnost Hornického muzea (Landek parku)

Hornické muzeum Roky Návštěvnost

2006

2007

2008

2009

2010

3/2011

80 306

83 095

84 062

99 158

94 828

7 784

Zdroj: Landek park

Hornické muzeum je mezi návštěvníky města velice oblíbené, coţ je zcela patrné ze statistik. Svého vrcholu dosáhlo roku 2009, kdy jeho návštěvnost dosáhla bezmála 100 000 návštěvníků. O proti roku předešlému došlo k navýšení o více neţ 15 000, tedy skoro o 18%. Rok 2010 uţ ale tolik úspěšný nebyl, došlo ke sníţení počtu návštěvníků o 4 330, tedy o 5%. Hornické muzeum, 24

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/marketingova_strategie [Příloha 4], [30.3.2011]

27

které dnes nese název Landek park, se v roce 2011 zatím můţe pyšnit za první tři měsíce 7 784 návštěvníky. Za stejný časový horizont to v roce 2010 bylo 6758 a v roce 2009 dokonce 6531. Tyto čísla jsou pochopitelná, poněvadţ Hornické muzeum je unikátem v České republice. Muzeum charakterizuje průmyslovou minulost Ostravy a ta návštěvníky zajímá. Tabulka 8: Návštěvnost vyhlídkové věže Nové radnice

Vyhlídková věž Nové radnice Roky Návštěvnost

2008

2009

2010

4/2011

53 069

45 194

41 579

7 000

Zdroj: Nová radnice

Návštěvnost vyhlídkové věţe Nové radnice má sestupnou tendenci. Poslední tři roky se nijak výrazně nemění, je vţdy okolo 40 000. Nejvyšší návštěvnost byla zaznamenána roku 2008, kdy bylo přesaţeno 53 000 návštěvníků. Výrazný pokles návštěvnosti v roce 2009 oproti roku 2008 je s největší pravděpodobností způsoben zvýšením ceny vstupného z původních 20 Kč na současných 49 Kč pro dospělého člověka. Roční návštěvnost Vyhlídková věţ Nové radnice je relativně vysoká, přesto by se Ostravský informační servis, s.r.o., který je jeho současným provozovatelem mohl pokusit tohle číslo ještě zvýšit. Pravidelně jsou na věţi pořádány nejrůznější akce a soutěţe pro děti (Mikuláš na věţi, Po schodech na věţ a mnoho dalších). Je to velmi dobrá myšlenka, však vyšší návštěvnost jednotlivé akce nijak výrazně nezvyšují. Vše se s největší pravděpodobní odvíjí od ceny vstupného. Přesto, ţe se na věţi koná spoustu velice zajímavých kulturních programů, provozovatel Ostravský informační servis, s.r.o. neposkytuje svým návštěvníkům v dané dny nijak výhodnější cenu vstupného. Pracovníci by se měli pravidelně zaměřit na určitou skupinu lidí, kterou nějakým způsobem zvýhodní a na tuto atraktivitu nalákají. Například v době vysvědčení by mohli přilákat školáky na zvýhodněné vstupné a pro ty nejpilnější se samými jedničkami by bylo zcela zdarma. Výdělek by zaručili rodiče, kteří by s dětmi přicházeli. Řešení se nabízí spousta, nejdůleţitější v tomto ohledu je však kreativita pracovníků Ostravského informačního servisu, s.r.o.

28

Tabulka 9: Návštěvnost zoologické zahrady

Zoo Ostrava Roky Návštěvnost

2006

2007

2008

2009

2010

309 049

329 702

363 944

358 892

328 621

Zdroj: Zoo Ostrava

Zoologická zahrada je pro cestovní ruch Ostravy velmi významná. Ročně do města naláká více neţ 300 000 návštěvníků. Rok 2011 zřejmě zlomí rekord v návštěvnosti. Nedávno narozená slůňata zapříčinila velký zájem návštěvníků, coţ dokazuje měsíc březen, kdy návštěvnost činila okolo 24 00025 návštěvníků. Nastalo tedy 100% navýšení oproti předešlému období (březnu 2010). Tabulka 10: Návštěvnost Slezskoostravského hradu

Slezskoostravský hrad Roky Návtěvnost

2006

2007

2008

2009

2010

106 890

112 564

181 973

198 304

174 341

Zdroj: Slezskoostravský hrad

Vyhledávaným turistickým místem je Slezskoostravský hrad, jeho návštěvnost se kaţdým rokem rapidně zvyšuje, v roce 2009 dosáhla bez mála 200 000, coţ je obdivuhodné číslo. Tomuto počtu především přispívají kulturní akce, které se zde konají, například známý hudební festival Colours of Ostrava, který kaţdoročně navštíví okolo 25 000 lidí. Tabulka 11: Návštěvnost Pohádkového sklepa strašidel

Pohádkový sklep strašidel Roky Návštěvnost

2006

2007

2008

2009

2010

17 230

19 516

20 101

20 346

11 468

Zdroj: Pohádkový sklep strašidel

Pohádkový sklep strašidel není natolik navštěvován, jak by se dalo předpokládat. Hlavními důvody proč je návštěvnost ročně pouze okolo 20 000 je, ţe expozice je určená úzké skupině 25

http://trebicsky.denik.cz/z_domova/ostravska-slunata-bude-to-eliska-a-bobes20110417.html [18.4.2011]

29

lidí. V zimních měsících od ledna do února je pro veřejnost tato atrakce uzavřena. Přesto se počet přicházejících kaţdoročně do Pohádkového sklepa strašidel nepatrně zvyšuje, a to je bezesporu pozitivní skutečnost. Tabulka 12: Návštěvnost Miniuni

Miniuni Roky Návštěvnost

2006

2007

2008

2009

2010

27 110

31 497

34 587

31 811

35 411

Zdroj: Miniuni

Svět miniatur je venkovní expozicí, proto je vyuţíván pouze část roku. V lednu a únoru je zcela uzavřen a v měsících listopad a prosinec vedení památky určuje otevírací dobu podle klimatických podmínek. Návštěvnost se mezi jednotlivými uváděnými roky nijak výrazně nemění. Nejvyšší byla v roce 2010, činila 35 411. Je tedy evidentní zvyšující se zájem, přesto by provozovatelé měli najít řešení pro vyuţívání i v zimních měsících. Je totiţ škoda, aby několik měsíců byla tato atraktivita uzavřena. Expozice by se mohla být buď přesunuta do nevyuţívaných prostor, nebo nad ní postavit stan, který by ji ochránil před nepříznivým počasím. Tabulka 13: Návštěvnost Divadla loutek

Divadlo loutek Roky Návštěvnost

2006

2007

2008

2009

2010

82 510

82 711

79 671

83 081

81 511

Zdroj: Divadlo loutek

Divadlo loutek je především oblíbené mezi těmi nejmladšími turisty. Přesto, ţe je divadlo určeno velmi úzkému segmentu lidí, je s ohledem na jeho kapacitu vyuţíváno dostatečně. V roce 2009 dokonce návštěvnost dosáhla obdivuhodného počtu návštěvníků 83 081.

30

Tabulka 14: Návštěvnost Dolní oblasti Vítkovice

Dolní oblast Vítkovice Roky Návštěvnost

2006

2007

2008

2009

6/2010

-

4 992

3 434

10 297

10 189

Zdroj: Vítkovice, a.s.

Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice byla v roce 2006 veřejnosti nepřístupna, proto zde návštěvnost není uvedena. Z tabulky vyplývá, ţe rok 2010 byl velice významný, návštěvnost za 6 měsíců v roce 2010 dosáhla téměř stejného počtu, který byl za celé předešlé období. Tabulka 15: Návštěvnost Dolu Michal

Důl Michal Roky

2006

2007

2008

2009

Návštěvnost

3 086

4 703

11 904

8 434

Zdroj: Důl Michal

U Dolu Michal byla zjištěna návštěvnost pouze do roku 2009. Ačkoli návštěvnost není natolik vysoká, jak by se dalo předpokládat, je to dáno neceloročním provozem. Prohlídka trvá vţdy 1,5 hodiny a vstupy jsou kaţdé dvě hodiny v 9.00, 11.00, 13.00, 15.00 a v letních měsících je nabídka rozšířena o jednu prohlídku navíc v 17,00 hodin. Velice dobrá je myšlenka nočních prohlídek, kterou poskytují především v letních měsících, přiláká to dobrodruţné povahy, kteří se nebojí zaţít něco nového. Pro zvýšení návštěvnosti by se provozovatel měl pokusit prodlouţit otevírací dobou a najít způsob, aby tato atraktivita mohla být přístupná veřejnosti po celý rok. Národní kulturní památka by si totiţ zaslouţila větší zájem neţ 8 434 návštěvníků za poslední sledovaný rok.

31

4. PREZENTACE OSTRAVY A PLÁNY DO BUDOUCNA 4.1. Propagace města26 Statutární město Ostrava se prezentuje na několika veletrzích cestovního ruchu, a to jak doma, tak v zahraničí. Publikuje celou řadu propagačních materiálů a periodik (např. měsíčník Cestování Newsletter). Z tuzemských výstav se účastní například největšího veletrhu cestovního ruchu v České republice Holiday World, který má dlouholetou tradici. Kaţdoročně jiţ 19 let se koná na začátku února v Praze. Dále je propagována na veletrzích Regiontour (leden, Brno), Dovolená a Region (březen, Ostrava). V roce 2010 získalo město na veletrhu Regiontour ocenění v rámci soutěţe Grand Prix Regiontour aneb Náš kraj. V kategorii „Nejlepší multimediální prezentace na CD nebo DVD“ se umístilo na 2. místě. Ze zahraničních veletrhů byla Ostrava propagována na Vacantiebeurs (Nizozemí), ITF Slovakiatour (Slovensko), f.re.e. Mnichov (Německo), na veletrhu Glob Katovice (Polsko), veletrhu Zabrze (Polsko), TT Varšava (Polsko), Tour salon Poznaň (Polsko). Z toho lze usuzovat, ţe propagace Ostravy je dostatečná a všechny kroky vedoucí k jejímu zviditelnění zcela určitě nejsou zbytečné. Napomohou k rozšíření povědomí turistů o Ostravě, kterým docílí jejich následnou návštěvu města.

4.2. Současná image Ostravy Image města je jeho velkým problémem, jelikoţ je město po staletí spojováno s těţkým průmyslem a chápáno jako nehostinné místo s vysokou kriminalitou, turisticky nijak významně zajímavé. Vysoká nezaměstnanost a špatné ţivotní prostředí tuto oblast také nikterak pozitivně nezviditelňuje. Vedení města se ve svých strategických analýzách pochopitelně snaţí tento negativní fakt zvrátit. Je velkým iniciátorem a koordinátorem revitalizačního procesu, avšak pozitivní přeměna Ostravy a vybudování nových turistických atraktivit není mezi širokou veřejností natolik známé, aby dokázaly tohle vnímání změnit.

26

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/veletrhy-cestovniho-ruchu_1 [16.4.2011]

32

Bývalé Brownfields (průmyslová území) se přeměňují pro nové účely, především pro turistická vyuţití. Typickými příklady jsou bývalý důl Anselm, který dnes slouţí jako Hornické muzeum, nebo průmyslový areál Dolní Vítkovice, nyní národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice. Všechny tyto aktivity vedou ke změně profilu města a samozřejmě také zlepšení samotné image. Ostrava uţ dávno není městem průmyslovým, ale městem jehoţ iniciativa směřuje především k rozvoji cestovního ruchu, coţ také dokládají příjmy z cestovního ruchu, které se za rok pohybují okolo 340-380 milionů korun27. Z původní průmyslové aglomerace se stává město mnoha barev, centrum kultury, sportu, vzdělanosti a lze ho povaţovat za novou destinaci domácího i zahraničního cestovního ruchu. Asi málokteré české město prošlo za posledních 20 let takovými dynamickými přeměnami jako právě Ostrava.

4.3. Ostrava 2015 V roce 2010 se město Ostrava společně s dalšími dvěma českými městy Plzní a Hradcem Králové účastnilo projektu Evropské hlavní město kultury pro rok 2015. Projekt je vytvořen Evropskou unii a napomáhá podporovat evropskou kulturní spolupráci. Vede tedy k celkovému zviditelnění a sblíţení jednotlivých měst Evropy. Podmínkou soutěţe je, aby kandidáty byla města, nacházející se v jedné z 26 členských zemí Evropské unie. Ostrava do této soutěţe vstupovala s mottem: „Ostrava 2015 – atraktivní a vyhledávaná destinace profesního, poznávacího a zábavního turismu, charakteristická jedinečnou nabídkou atraktivit, zajímavými doplňkovými programy, kvalitními službami a přátelskostí vůči návštěvníkům a turistům, což společně s dobrou dopravní dostupností, proorganizovaností aktivit a dobrou spoluprací s partnery vytvoří zcela nový a turisty a návštěvníky pozitivně vnímaný image města.“28 Vítězství Plzně bylo pro Ostravu a její obyvatelé velkou poráţkou a zklamáním, přesto bude ve svých vizích a iniciativě i nadále pokračovat a všechny plánované projekty představené v soutěţi Evropské hlavní město kultury 2015 budou zrealizovány, avšak pochopitelně z finančních důvodů v delším časovém úseku.

27

http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/marketingova_strategie/finalni_verze/Analy ticka_cast-MS-SMO_final.pdf, str 75, [21.4.2011] 28

http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/synteticka_cast.pdf [21.3.2011]

33

4.3.1.

Projekty Ostrava 2015

Mezi významné projekty, se kterými Ostrava bojovala o titul, jsou Stará aréna, Klastr Černá louka, Nová Karolina a Nové Vítkovice. Projekty by měly v budoucnu povést k zatraktivnění města jak pro návštěvníky, tak pro rezidenty. Stará aréna je umělecký prostor, který vznikl díky kandidatuře na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Hlavním záměrem je propojování různých druhů ţánrů umění a umělců z celé Evropy. „Stará Aréna je místem pro setkávání umělců a progresivní mládeže, která jinde nedostává prostor pro své projekty. Místem, kde umělci, teoretikové i konzumenti získají potřebné informace a silnou síť kontaktů pro svůj rozvoj a rozvoj umění v Ostravě vůbec.“29 Klíčovým projektem pro Ostravu 2015 je vybudování sociálně- kulturní čtvrti tzv. Klastru Černá louka. V rámci tohoto projektu město vybuduje chybějící kulturní infrastrukturu (Music Pavilon, koncertní síň, městskou galerii). Projekt je zaměřen na rezidenty, kteří v této oblasti budou moci do budoucna ţít nebo trávit svůj volný čas. Klastr se stane jedním z nositelů nové image města postindustriálního města. Dalším stěţejním projektem pro novou budoucnost Ostravy je multifunkční komplex Nová Karolina. Tento projekt by měl nabídnout svým stávajícím i potenciálním rezidentům novou příleţitost bydlení, obchodu, vzdělání, zábavy, relaxace, kultury, a to vše na jednom místě v centru severomoravské metropole. Raritou je, ţe na původním brownfieldu (koksovna Karolina) se buduje zcela nový střed metropole, coţ napomůţe dalšímu zatraktivnění Ostravy. Projekt Nová Karolina by měl být dokončen dle plánů v roce 2012. Ve městě se rovněţ připravuje unikátní projekt tzv. Nové Vítkovice, který přispěje k reaktivaci Dolní oblasti Vítkovice. Cílem projektu je dochovat průmyslové dědictví, aby se z něj mohly těšit i následující generace, avšak dát mu novou modernější podobu. Prostory Dolní oblasti Vítkovic budou zahrnovat obytné plochy, vědecko-výzkumné a kulturní zázemí, ale i zóny pro volný čas.30

29 30

http://www.ostrava2015.cz/web/structure/stara-arena-236.html [21.3.2011] http://www.dolnioblastvitkovice.cz/36/cs/node/1960 [18.4.2011]

34

5. POZICE OSTRAVY V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU 5.1. Konkurenceschopnost Významným prvkem pro posuzování konkurenceschopnosti v dané oblasti je především úroveň vybavenosti infrastrukturou cestovního ruchu (úroveň ubytovacích, stravovacích zařízení a jejich kapacity, potenciál cestovního ruchu, zázemí pro volnočasové atraktivity). V případě Ostravy je odlišná konkurenceschopnost ve vazbě na zahraniční a domácí cestovní ruch. V rámci evropského trhu Ostrava můţe konkurovat pouze technickými památkami. Pokud by se ale měla srovnávat dopravní a technická infrastruktura, tak město na evropském trhu zcela určitě neuspěje, jelikoţ jeho turistický potenciál je stále nedostatečný. V posledních letech se sice rozvíjela rychleji neţ v letech předešlých, přesto tento časový úsek nestačil k dostiţení rostoucího tlaku konkurenčních regiónů zvláště v Německu a Rakousku. V konfrontaci s těmito regiony je vybavenost aţ podprůměrná. Ve srovnání s konkurenčními destinacemi v Polsku a na Slovensku, jeví se její turistická nabídka jako průměrná aţ nadprůměrná. Vezmeme-li jako měřítko 2 největší města České republiky Prahu a Brno a srovnáme je právě s Ostravou, stále nedosahuje takové úrovně v cestovního ruchu, aby jim byla schopna plnohodnotně konkurovat. Relevantními konkurenčními destinacemi mohou být Plzeň, Hradec Králové nebo Olomouc. V Moravskoslezském kraji má zcela výsadní postavení v rámci cestovního ruchu. Je to dáno podmínkami a potenciálem, který rozvoj cestovního ruchu umoţňuje. V porovnání s okolními městy vyniká svou vybaveností a úrovní sluţeb. Dokáţe poskytnout pestrou nabídku ubytovacích a stravovacích sluţeb, turistických atraktivit nejrůznějších druhů, coţ přiláká na území široký segment návštěvníků všech věkových kategorií.

5.2. Srovnání se zahraničním městem Ostravu lze určitě srovnat se spousty zahraničních měst, avšak na základě vyhledaných informací asi největší podobnost má s německým městem Essen. Obě města jsou bývalými průmyslovými aglomeracemi, které se nyní zaměřují na poskytování sluţeb v oblasti turismu. Essen vznikl kolem roku 845 jako ţenský klášter. Nejdříve bylo bezvýznamnou zemědělskou oblastí. Roku 1811 byl zde zaloţen rodinou Kruppů podnik na výrobu oceli. Po Druhé světové válce ale došlo k hospodářským změnám a útlumu těţby.

35

Essen leţí v samém srdci Porúří, konkrétně ve státě Severní Porýní- Vestfálsko v Německu. Jeho rozloha ve srovnání s rozlohou Ostravy je jen nepatrně větší, asi 210, 32 km2. Celkový počet obyvatel je 585 000, tedy o 200 000 více neţ má Ostrava, coţ ho řadí mezi 10 největších německých měst. Po dlouhá léta byl stejně jako Ostrava známou průmyslovou oblastí, centrem těţby uhlí a výroby oceli. Dnes uţ je ale tento fakt minulostí, ekonomika města je postavena především na sluţbách a rozvoji turismu. Můţe se pyšnit nepřebernou nabídkou v oblasti cestovního ruchu. Svou image zaloţil na industriálních památkách. Jednou z významných atraktivit města je uhelný důl Zollverein, který byl roku 2001 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Důl je zajímavým objektem, který demonstruje ukázku těţby a zpracování uhlí. Celý tento komplex patří k těm největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě. Turista zde můţe navštívit také několik zajímavých muzeí (muzeum Folkwang, Ruhr muzeum, red dot design muzeum). Nachází se zde Duisburská- Essenská univerzita. V Essenu se také kaţdoročně uţ sedm let koná METPACK. Je to mezinárodní výstava strojů a zařízení pro výrobu kovových obalů. Ročně se zde sjedou vystavovatelé z celého světa, kteří k návštěvě nalákají davy lidí. V roce 2010 město získalo titul „Evropské hlavní město kultury.“ Aţ nápadná podobnost pojí tato dvě města. V Essenu však éra průmyslu skončila mnohem dříve neţ v Ostravě, a to je patrné na rázu města. Jeho industriální památky jsou v lepším technickém stavu neţ v Ostravě. Snaţí se skloubit minulost s budoucností, a tak jsou turistické zajímavosti inovovány a modernizovány. Ostrava má stejnou ideu, však je zatím velice limitována finančními prostředky. Essenem by se moravskoslezská metropole mohla nechat také inspirovat v oblasti výstavnictví a kongresové turistice, které zdaleka nejsou na takové úrovni jakou poskytuje tato německá aglomerace. Severoslezská destinace má potenciál na to, aby jednou měla v oblasti cestovního ruchu stejné postavení jako německý Essen, avšak nějakou dobu to ještě potrvá.

5.3. Celkové zhodnocení města Moravskoslezská metropole, která je dlouhá léta spjatá s průmyslem a těţbou uhlí, rychle mění svou tvář. Některé důlní podniky se změnily v průmyslové památky. Ve městě sice není tolik přírodních ploch jako v jiných destinacích, na druhou stranu můţe nabídnout o to více příleţitostí k jiným turistickým a kulturním atraktivitám.

36

Velkou výhodou Ostravy pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti je především jeho samotná geografická poloha (blízkost Beskyd a Jeseníků) ve vztahu nejen k českému, ale také ke slovenskému a polskému trhu. Blízkost těchto zahraničních zemí také ovlivňuje strukturu návštěvnosti. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v Ostravě se neustále zvyšuje. Má široké portfolio nabídky cestovního ruchu, je proto schopná celoročně nalákat masu různorodých turistů všech věkových kategorií. Město má zázemí pro různá odvětví cestovního ruchu a bezesporu v této oblasti má co nabídnout. Návštěvníkovi se nabízí nepřeberné mnoţství kulturních příleţitostí, k dispozici jsou mu technické, přírodní, architektonické a jiné turistické atraktivity. Velkým nedostatkem je však otevírací doba některých těchto zařízení. Jsou totiţ otevřena pouze část roku a na zimní měsíce bývají zcela uzavřena, čímţ se sniţuje jejich roční návštěvnost (Pohádkový sklep strašidel, Miniuni, Národní kulturní památka Důl Michal)). Město celoročně pořádá velký počet celostátních či mezinárodních společenských, kulturních a sportovních akcí. Zájemci mohou také navštívit nejrůznější festivaly, z nichţ asi nejznámější je Colours of Ostrava, na který ročně přijede přes 25 000 lidí. Ke zviditelnění Ostravy napomáhá fenomenální Stodolní ulice. Nemá však jen pozitivní dopad na rozvoj cestovního ruchu, velkým problémem je také díky ní zvyšující se kriminalita a sexuální turismus. Nabídka v oblasti cestovního ruchu je tedy zcela dostatečná, za nevyuţitím destinace tedy patrně stojí negativní image. V rámci České republiky nepatří díky své historii k vyhledávaným turistickým destinacím. Mnoho míst na území České republiky nemají zdaleka takové spektrum poskytovaných sluţeb, a přesto jsou pro turisty lákavějším cílem jejich cesty. Z toho lze usuzovat, ţe pozitivní mínění lidí o dané destinaci je nesmírně důleţité. Pro profesní turismus a výstavnictví je určen areál Výstaviště Černá louka, který má multifunkční vyuţití. Celoročně se zde koná několik desítek výstav všeho druhu. Pořádání konferencí a kongresů doposud ve městě nemá tradici, ve svém vývoji je zcela na začátku. Kapacita výstaviště je mnohem větší neţ jeho reálné vyuţívání (z několika pavilónů je vyuţíván pouze jeden). Této skutečnosti by mohlo napomoci zvýšení počtu pořádaných výstav a speciální nabídka určená pro kongresový cestovní ruch, která by pořadatele přiměla vyuţít těchto prostor. Produktů cestovního ruchu je dostatek, mimo jiné jsou v tomto segmentu zařazeny programové balíčky. Myšlenka o vzniku projektu je sice dobrá, mohla by mít tedy dobré předpoklady k prodejnosti, avšak zásadním nedostatkem a důvodem o jejich nedostatečný zájem je nevýhodná cena. Cílovému zákazníkovi neposkytuje ţádné výhody, tudíţ nemotivuje k jeho koupi. Struktura nabídky balíčku je fádní, neláká na ţádné významné prvky typické pro Ostravu.

37

Propagace balíčků by bezesporu měla být lepší, spousta rezidentů i turistů o této nabídce vůbec neví. Podstatným problémem je také jejich samotná distribuce. Jsou prodávány pouze v Ostravském informačním servisu. Řešením by mohl být prodej u jiných návštěvních míst cestovního ruchu, kde se koncentruje větší počet turistů. Co se týká infrastruktury města, vybavení je nadstandardní. Vynikající dopravní infrastruktura, napomáhá jednoduché dostupnosti různými dopravními prostředky - autem, vlakem, letadlem. Nově dokončená dálnice D1 ji spojuje s Brnem Prahou a Polskou republikou. Díky rekonstrukci II. ţelezničního koridoru se dnes můţe město chlubit jedním z nejmodernějších vlakových nádraţí v republice Ostrava - Svinov. Cestování letadlem do Ostravy zajišťují pravidelné linky na mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově. Hustá síť silniční, tramvajové a trolejbusové dopravy zase umoţňuje pohodlný transfer k jednotlivým turistickým atraktivitám. Návštěvníkům je k dispozici dostatek ubytovacích i stravovacích zařízení různých cenových kategorií. Město má ve své SWOT analýze mezi slabými stránkami uveden nedostatek luxusních ubytovacích zařízení. Tento závěr je jiţ minulostí. V současné době byly vybudovány hned dva zcela nové čtyřhvězdičkové hotely Park Inn a Mercure, které doplňují nabídku a dokládají rostoucí zájem o profesní turismus. Slabým místem v nabídce ubytovacích zařízení je úplná absence kempů. Vedení města se tímto nedostatkem zabývá a zmiňuje ji ve svých strategických analýzách a budoucích plánech. Ve stravovacích sluţbách můţe turista ochutnat nejen typicky českou a regionální gastronomii, ale také jídlo mezinárodní kuchyně. Doplňkovou infrastrukturu zaštiťuje Ostravský informační servis. Na území města se nacházejí čtyři pobočky a pátá se vyskytuje na mezinárodním letišti Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově. Tato instituce má velmi strategické polohy, svým klientům poskytuje sluţby 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Však ani výborná infrastruktura nenapomáhá k výraznému zvýšení návštěvnosti. Propagace města i jeho jednotlivých turistických zajímavostí je systematická a dostatečná. Vedení města je v přeměně Ostravy velice aktivní, snaţí se ji propagovat jako cílovou destinaci profesního cestovního ruchu, Město mnoha barev, Město sportu. Ostrava se prezentuje na několika českých i zahraničních veletrzích cestovního ruchu. Propagace na různých internetových portálech je v dnešní době jiţ běţnou součástí kaţdého města. I v tomto ohledu je potřeba říci, ţe Ostrava dělá maximum. Zájemcům o město slouţí oficiální webové stránky města www.ostrava.cz a stránky Ostravského informačního servisu, s.r.o. www.ostravainfo.cz, kde najdou všechny potřebné informace týkající se této destinace v několika jazykových mutacích.

38

Z kapitoly srovnání se zahraničním městem, kdy Ostrava byla porovnána s německým Essenem vyplynulo, ţe nabídka poskytovaných sluţeb je podobná. Město Essen je však vyspělejší a pokrokovější ve svých myšlenkách. Jeho industriálních památky jsou v lepším technickém stavu. Dokázal propojit historii památek s moderní architekturou. Tímto by se měla nechat Ostrava inspirovat pro svůj další vývoj. Problémem je však náročnost financování těchto projektů. V Essenu restrukturalizace průmyslu proběhla mnohem dříve, je tedy pochopitelná její větší vybavenost v této oblasti.

39

ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá charakteristikou cestovního ruchu třetího největšího města České republiky Ostravy. Analyzuje jednotlivé sloţky cestovního ruchu, věnuje se atraktivitám města, historickým památkám, ale i přírodním zajímavostem. Cílem je reálné zhodnocení turismu v dané oblasti. Jaký má potenciál v tomto oboru, co je schopna nabídnout svým turistům, její infrastruktura a zda dokáţe být konkurenceschopná v Česku a zahraničí. Ostrava svou celoroční nabídkou turistických lákadel dokáţe zaujmout velkou masu lidí všech věkových skupin. Na své si zde přijdou milovníci historie, sportu, gastronomie, ale i lidé, kteří zde přijíţdějí pouze za zábavou. K nejvýznamnějším zajímavostem města patří industriální památky, které poukazují na průmyslovou historii Ostravy. Potřebná infrastruktura, kam patří doprava, ubytovací a stravovací zařízení a jiné doplňkové sluţby, je na dobré aţ nadstandardní úrovni. Díky blízkosti mezinárodního letiště Ostrava - Mošnov, dálnici D1 a pěti nádraţím je město dobře dostupné všemi dopravními prostředky. Po Ostravě dopravu zajišťuje městská hromadná doprava. Nachází se zde rovněţ dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení všech cenových kategorií. Pouhým nedostatkem v ubytování tkví v nepřítomnosti kempů a jiných míst určených pro stany a karavany. Slabinou je také špatné ţivotní prostředí. Vedení města dělá nejrůznější opatření a systematicky pracuje na jeho zlepšení. Výsledky úsilí jsou jiţ patrné, avšak stále nedostatečné. V práci byla zhodnocena i konkurenceschopnost města a bylo srovnáno se zahraničním městem Essenem. Konkurenceschopnost je diametrálně odlišná v rámci České republiky a zahraničí. Ve srovnání s ostatními podobně velkými českými městy si vede velmi dobře z pohledu cestovního ruchu, ostravské průmyslové památky zde nemají konkurenci. Zahraničním městům ale svou nabídkou zatím nedokáţe zcela konkurovat. Pokud bude Ostrava porovnána s Essenem, lze konstatovat, ţe jejich nabídka produktů cestovního ruchu je dost podobná. V čem by se měla ale nechat inspirovat, je oblast výstavnictví. Ostrava totiţ na rozdíl od Essenu nepořádá ţádnou mezinárodní výstavu, která by přiměla podnikatelé z okolních států do města zavítat a zvýšit tak jeho návštěvnost. Město v Porúří je rovněţ pokrokovější v modernizaci a stavem industriálních památek. Zásadním handicapem Ostravy je velká vzdálenost od hlavního města. Vezmeme-li v úvahu zahraniční turisty, mají zájem především o návštěvu Prahy a v rámci jednodenních výletů do okolí je Ostrava příliš daleko. Ačkoli se tato vzdálenost neustále zkracuje (díky vlaku Pendolino), najde se jen zlomek turistů, kteří tuto cestu obětují. 40

Samotná analýza dospěla tedy k závěru, ţe Ostrava je destinací s velkým potenciálem cestovního ruchu a nabízí dostatečné vyţití v této oblasti, neboť dokáţe zaujmout široké spektrum návštěvníků. Pochopitelně má několik nedostatků, na kterých by ještě měla zapracovat, nijak zásadní vady to ale nejsou. Hlavním důvodem nízké návštěvnosti a nedostatečného vyuţití turistických atraktivit spočívá především v povědomí lidí a negativní image způsobené historií a špatným ţivotním prostředím. V budoucnu bude tedy velmi záleţet, zda lidé budou ochotni změnit svůj názor na Ostravu a začnou ji hojně navštěvovat. Nechat totiţ tohle město bez povšimnutí, by byla velká škoda.

41

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura  BAKALA, Jaroslav, BORÁK, Mečislav, GRACOVÁ, Blaţena, GROBELNÝ, Andělín, JIŘÍK, Karel, KLÍMA, Bohuslav, MYŠKA, Milan, PITRONOVÁ, Blanka, STEINER, Jan, Dějiny Ostravy, 58. vydání, Ostrava: Sfinga, 1993, ISBN 80-85491-39-7  INDROVÁ, Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy), Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Oekonomica, 2009, ISBN 978-80-245-1569-4  KIRÁĽOVÁ, Alţběta, Marketing destinace cestovního ruchu, 1. Vydání, Praha: Ekopress, s.r.o., 2003, ISBN 80-86119-56-4  MIŠKOVÁ, Zuzana, Angličtina v cestovním ruchu, 2. Vydání, Praha: Ekopress, s.r.o., 2010, ISBN 978-80-86929-55-2  PÁSKIOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef, Cestovní ruch (výkladový slovník), Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002  POLÁŠEK, Miloš, ŢÁRSKÝ, Bohuslav, Jsem Černá louka, Ostrava: Mgr. Radim Polášek, En face, 2007, ISBN 978-80-903385-5-5  SIKULA, Petr, Moravskoslezský kraj, Ostrava: Montanex, 2003, ISBN 80-7225-115-5  SYNEK, Miroslav, SEDLÁČKOVÁ, Helena, VÁVROVÁ, Hana, Jak psát diplomové, doktorské a jiné písemné práce, 2. Vydání, Praha: Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-2451212-9

Diplomové a bakalářské práce 

BURIANOVÁ, Lenka, Analýza cestovního ruchu Ostravska, diplomová práce, VŠE, Praha 2007



TUPÁ, Petra, Analýza cestovního ruchu v Českých Budějovicích, bakalářská práce, VŠE, Praha 2010

42

Propagační materiály  Ostravský informační servis, s.r.o., Malý průvodce velkou Ostravou, Ostrava: 2008  Ostravský informační servis, s.r.o., Navštivte v Ostravě, Ostrava: 2010  Ostravský informační servis, s.r.o., Stodolní, Ostrava: 2010

 Statutární město Ostrava, Vítejte, jsem Ostrava, Ostrava: 2009  Statutární město Ostrava, Jedna akce za druhou, Ostrava: 2010  Statutární město Ostrava, Ubytování, Ostrava: 2010  Moravskoslezský kraj, Top atraktivity Moravskoslezského kraje, 1. Vydání, Ostrava: Reproprint, 2010

 Moravskoslezský kraj, Moravský kraj plný zážitků, 1. Vydání, Europrint, Ostrava: 2010

CD  Kolektiv autorů, Cestovní ruch v regionech České republiky Ostrava: Enterprise plc, s.r.o., 2003  Statutární město Ostrava, Ostrava Hockey Town, česká verze, Ostrava: Polar televize Ostrava, s.r.o., 2003

Přednášky  NETKOVÁ, Jarmila, 2CR101, Praha: 2008

Internetové zdroje  www.ostrava.cz  www.eostrava.cz  www.ostravaci.cz  www.ostravainfo.cz  www.ostrava2015.cz  www.czechtourism.cz  www.okd.cz  www.czso.cz  www.landekpark.cz

43

 www.reality.vitkovice.cz  www.hrady.cz  http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/ostravskemu-sluneti-se-dari-dobre-jake-byste-mu-dalijmeno.html  http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/analyticka_cast.pdf  www.hzsmsk.cz/index.php?ID=1719  www.wikipedia.org/wiki/Essen  cs.tixik.com/essen-932036.htm  http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/users/svarcovasi/public/IPRM_reduk_Magnet_final_ti tulka.pdf  www.essen.de  http://www.turisticke-znamky.cz/main.php  www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/prezentace/Programove_balicky/k atalog_pb_cz_2010.pdf  www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/kultura-sport/candidate-europeancapital-of-culture-2015  http://www.turistik.cz/cz/kraje/moravskoslezsky-kraj/okres-ostrava-mesto/ostrava/rezavkaprirodni-rezervace/  http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/synteticka_cast.pdf  http://www.zoo-ostrava.cz/cz/sloni-denik/?od=0  http://trebicsky.denik.cz/z_domova/ostravska-slunata-bude-to-eliska-abobes20110417.html  http://www.dlo-ostrava.cz/cz/menu/1/novinky/clanek-340-divadelni-orloj-/

Ostatní 

Konzultace s pracovníky Ostravského informačního servisu, s.r.o.



Konzultace s vedoucí oddělení marketingu investičních příleţitostí a turismu Magistrátu města Ostrava Ing. Bc. Helenou Ochmanskou

44

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní demografické údaje města Ostrava Tabulka 2: Národnostní sloţení obyvatelstva v Ostravě za rok 2010 Tabulka 3: Hromadná ubytovací zařízení v Ostravě za rok 2010 Tabulka 4: Počet hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních TO Ostravsko Tabulka 5: Údaje o počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních TO Ostravsko Tabulka 6: Věková struktura turistů/ návštěvníků Tabulka 7: Návštěvnost Hornického muzea (Landek parku) Tabulka 8: Návštěvnost vyhlídkové věţe Nové radnice Tabulka 9: Návštěvnost Zoologické zahrady Ostrava Tabulka 10: Návštěvnost Slezskoostravského hradu Tabulka 11: Návštěvnost Pohádkového sklepu strašidel Tabulka 12: Návštěvnost Miniuni Tabulka 13: Návštěvnost Divadla loutek Tabulka 14: Návštěvnost Dolní oblasti Vítkovice Tabulka 15: Návštěvnost Dolu Michal

Seznam grafů Graf 1: Podíl zahraničních a domácích hostů na celkovém počtu ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních TO Ostravsko Graf 2: Počet zahraničních hostů z TOP 15 zdrojových zemí v HUZ MSK za rok 2009

Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa Ostravy Obrázek 2: Logo města Ostrava Obrázek 3: Znak města Ostrava Obrázek 4: Slezskoostravský hrad Obrázek 5: Miniuni Obrázek 6: Nová radnice Ostrava Obrázek 7: Ostravské muzeum Obrázek 8: Hornické muzeum (Landek park) Obrázek 9: Důl Michal

45

Obrázek 10: Původní pozemek Nová Karolina Obrázek 11: Návrh projektu Nová Karolina

46

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Programové balíčky města Ostrava 











Adrenalin -

Auto-moto

-

Kombinovaný adrenalin

-

Létání

-

Paintball

-

Segway

Sport a pohyb -

Inline a skákací boty

-

Koně

-

Lana, lezení

-

Střelba

-

Šerm

-

Tenis

-

Vodní sporty

-

Sportovní kombinace

Pohoda a hobby -

Astronomie

-

Fotografování

-

Hudba

-

Poznávání

-

Řemeslné práce

-

Tanec

Gastronomie -

Za tajemstvím zámeckého pivovaru

-

Poklady zámecké kinotéky

Krása a wellness -

Krása a relaxace

-

Wellness (Lázeňský relaxační balíček)

Programy zábavné -

Adrenalinové

47



-

Gastronomické

-

Outdorové

Kongresová turistika -

Konferenční servis

48

Příloha 2: Ostravská nej 5 světových perel  Geologická perla: Příčné sloje u soutoku Odry s Ostravicí  Technická perla: Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice  Architektonická perla: Slezskoostravský hrad  Přírodní perla: Halda Ema  Balneologická perla: Jodová sanatoria Klimkovice

25 českých perel 5 českých turistických perel  Největší a nejoriginálnější pokojový orloj  Nejmodernější ţelezniční nádraţí Ostrava-Svinov  Nejvyšší radniční vyhlídková věţ  Největší počet zábavních klubů v jedné lokalitě (Stodolní ulice)  Největší přírodní koupaliště (Ostrava-Poruba) 5 českých kulturních a sportovních perel  Nejmodernější a a nejmladší budova divadla loutek  Nejkratší opera „Ţáby“  Nejmodernější budova konzervatoře  Nejštíhlejší venuše  Největší bludný balvan ze Skandinávie  Největší hrací plocha (ve sportovní hale ČEZ Aréna)  Největší a nejvýznamnější hudební festival Janáčkův máj  Největší hornické muzeum 5 českých historických a technických perel  Nejstarší pouţití uhlí  Nejdelší přívod lázeňských vod (z ostravského městského obvodu Polanka nad Odrou do sanatorií Klimkovice)

49

5 českých architektonických perel  Největší architektonický a urbanistický komplex historického dobového socialistického realismu (Ostrava-Poruba)  Nejrozsáhlejší univerzitní campus (Vysoká škola báňská- Technická univerzita)  Největší a nejmodernější judaika  Největší a nejmladší ocelářský podnik (ArcelorMittal Ostrava, a.s.)  Nejhlubší uhelný hlubinný důl (důl Petr Bezruč) 5 českých oborově specializovaných perel  Největší přetlaková komora pro léčbu hyperbarickou oxygenoterapií (Městská nemocnice Ostrava)  Největší krevní centrum (Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě-Porubě)  Největší, nejkomplexnější a první Centrum tísňového volání v ČR  Nejmodernější vozový park a tramvajové depo (Dopravní podnik Ostrava, a.s.)  Největší česká prodejna knih (Librex)

50

Graf 2: Počet zahraničních hostů z TOP 15 zdrojových zemí v HUZ MSK za rok 2009

Zdroj:

http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/turista/marketingova_strategie

Příloha5)

Obrázek 2: Logo města Ostrava

Zdroj: http://files.podane-ruce.webnode.cz/200000314-ee454ef3f7/ostrava_logo.jpg

Obrázek 3: Znak města Ostrava

Zdroj: http://i.lidovky.cz/06/111/lngal/HLM16de8c_znak.jpg

51

(Analytická

část,

Obrázek 4: Slezskoostravský hrad

Zdroj: http://www.travelguide.cz/facilities/tg/full/1975-1650-2.jpg

Obrázek 5: Miniuni

Zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/zoo/hrad/miniuni/miniuni%209.jpg

52

Obrázek 6: Nová radnice Ostrava

Zdroj: http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/obcan/nova-radnice.jpg

Obrázek 7: Ostravské muzeum

Zdroj: http://www.i-ostrava.cz/wp-content/2011/01/Muzeum.jpg

53

Obrázek 8: Hornické muzeum (Landek park)

Zdroj:http://www.ostrava.cz/jahia/webdav/site/ostrava/shared/turista/technicke_pamatky/hornicke_muzeum/57.jpg

Obrázek 9: Důl Michal

Zdroj: http://www.vyletnik.cz/images/profily/mesto/ostrava/foto/20100507111042_76.jpg

54

Obrázek 10: Původní pozemek Nové Karoliny

Zdroj: http://www.hornicky-klub.info/foto/karolina2.jpg

Obrázek 11: Návrh projektu Nová Karolina

Zdroj: http://www.earch.cz/img/article/2008/12/a7af_172_nova-karolina-02.jpg

55