B) Trh s cennými papíry patří na finanční trh a lze ho členit mimo jiné na PRIMÁRNÍ a SEKUNDÁRNÍ

1. Finanční trh A) Peníze a finanční trh peníze = zvláštní druh zboží, s kterým se obchoduje – plní funkce tzv. všeobecného ekvivalentu – jsou přijímány prakticky všemi ke směně – jejich vývoj prošel různými stádii, nejprve se jednalo pouze o směnný obchod (něco za něco), přes platbu plátnem, dobytkem až k drahým kovům, zde se vývoj ustálil, protože drahé kovy jsou vzácné, trvanlivé, snadno dělitelné a je jich malé množství, ve kterém je skryta velká hodnota –

v dnešní době obíhají peníze v podobně mincí, bankovek (státovek) a plastových peněz (platebních karet)

FORMY PENĚZ mince bankovky (státovky) depozita (peníze na účtech) = vlastní vklad CP (cenné papíry) – představují určitou hodnotu, jsou směnitelné za ostatní formy peněz a s některými lze i platit (př. šek, směnka) – • • • • • • •

bankovky musí být chráněny proti padělání ochrannými prvky: vodoznak – zřetelný proti světlu okénkový proužek – na stříbrných okénkách je čitelná nominální hodnota ochranná vlákna oranžové barvy zapuštěná v papíru mikrotext – označuje hodnotu bankovky 1 000 a více soutisková značka – obrazec z jedné strany vidět jedna část, z druhé druhá skrytý obrazec, který je viditelný, sklopíme-li bankovku ve výši očí proti světlu iridiscentní pruh – na kraji bankovky, při okraji označena minimální hodnota – proti světlu – barevný nádech

–

výtvarníkem je Kulánek

FINANČNÍ TRH a) místo, kde se nakupuje a prodává (= peníze ve všech formách) b) místo, kde dochází ke střetu nabídky s poptávkou nabídka = ti, kteří peníze mají, ale nepotřebují (= nabízejí své vklady = depozita) poptávka = ti, kteří peníze nemají, ale potřebují (= úvěry) c) místo, kde se tvoří cena úrok = cena půjčených peněz Členění finančního trhu (z hlediska času) • splatnost menší než 1 rok = PENEŽNÍ TRH • splatnost delší než 1 rok = KAPITÁLOVÝ TRH PENĚŽNÍ - vklady (depozita) - úvěry - dále mohou obchodovat s cennými papíry

KAPITÁLOVÝ - vklady - cenné papíry Splatnost nad 1 rok - úvěry

B) Trh s cennými papíry –

patří na finanční trh a lze ho členit mimo jiné na PRIMÁRNÍ a SEKUNDÁRNÍ

–

- nově vydané cenné papíry (emitované) tento prodej (emisi) zajišťuje emitent nejčastěji banka

- obchoduje se zde s již dříve vydanými cennými (emitovanými) papíry - provádí ho banky, burzy, RM systém a makléřské firmy

CENNÉ PAPÍRY = listiny, kterými uplatňujeme určitá práva, mají předepsané náležitosti, stanovené zákonem (Zákon o cenných papírech, Zákon směnečný a šekový) – představují určitou hodnotu, druh kapitálu, s kterým se obchoduje na finančním trhu – vlastník cenného papíru (investor) uplatňuje nároky vůči emitentovi (dlužníkovi) Členění cenných papírů 1. Z pohledu podoby a) listinné b) zaknihované ad a) mají fyzickou, hmotnou podobu. Skládají se ze 2 částí. Mají svůj plášť a kuponový arch – plášť: jsou tam: název cenného papíru, jeho nominální hodnota, datum emise, emitent, podpisy členů představenstva, u akcií i základní kapitál – všechny náležitosti jsou stanoveny zákonem –

ad b) –

kuponový arch – obsahuje jednotlivé kupony, které přikládáme při vyplácení výnosu z cenného papíru (dividend) – jsou tam jednotlivé kupony + talon talon – předpokládáme pro získání nového kuponového archu mají podobu elektronických zápisů na účtu majitele CP tyto účty spravuje středisko CP v Praze (SCP), to zasílá majitelům zaknihovaných CP výpisy na výpisu majitel vidí své portfolio (= přehled) cenných papírů, které vlastní. Tento výpis není cenným papírem.

2. Členění podle převoditelnosti a) na doručitele (majitele) b) na jméno c) na řad ad a) – na cenném papíru není napsáno jméno majitele, majitelem je ten, kdo cenný papír drží, předkládá – převod cenného papíru proběhne pouhým předáním jiné osobě. Ta se tak stane novým vlastníkem, majitelem ad b) NA JMÉNO – s cenným papírem je spojeno jméno určité osoby. To je zapsáno buď přímo na CP (musí mít listinnou podobu), nebo je toto jméno zapsáno na účtu ve středisku cenných papírů (zaknihovaná podoba)

– změna vlastníka se provádí vždy písemně pomocí smlouvy – CESE ad c) NA ŘAD - v textu cenného papíru je uvedeno na řad které osoby je vystaven. Tato osoba je uvedena na lícové straně. Při převodu, změně vlastníka, napíšeme jméno nového majitele na rubovou stranu cenného papíru

– pokud tento zápis provedeme u směnky, nazveme ho RUBOPISEM, pokud na šek, jedná se o ŽIRO 3. Podle emitenta (vydavatele) → banka, podnik = soukromé CP → stát = státní CP → města, obce = komunální CP 4. Podle splatnosti 1. do 1 roku → krátkodobé CP obchodované na PENĚŽNÍM TRHU (směnka, šek) 2. nad 1 rok → středně a dlouhodobé CP obchodované na KAPITÁLOVÉM TRHU (akcie, obligace)

– každý cenný papír má 2 hodnoty: jmenovitou (nominální) a tržní (burzovní) JMENOVITÁ – je vytištěna přímo na CP (akcie musí mít listinnou podobu) a představuje určitý podíl na majetku společnosti – to platí u akcií TRŽNÍ (BURZOVNÍ) – za tuto hodnotu se CP nakupují nebo prodávají. Tato hodnota (kurz) může být vyšší nebo nižší než nominální hodnota – průběžně kolísá nahoru a dolu v závislosti na množství nabídky a poptávky, na množství dostupných info o daném CP (emitentu) i o finančním trhu dané země. Trh s cennými papíry 1R splatnost menší než 1 R PENĚŽNÍ TRH Úvěrové CP (šek, směnka, státní pokladniční poukázka)

větší než 1 R KAPITÁLOVÝ TRH Úvěrové CP (obligace, dluhopis, hypoteční zástavní list)

Majetkové CP (akcie, podílový list)

MAJETKOVÉ CP – investor s nimi získá část majetku určité společnosti ÚVĚROVÝ CP – má dlužní charakter, představuje dluh (úvěr emitenta) vůči jejich majiteli (investorovi) • ŠEK = cenný papír peněžního trhu úvěrového charakteru – náležitosti stanový zákon směnečný a šekový – náležitosti šeku: 1) slovo šek je uvedeno v záhlaví CP 2) slovo šek je i v souvislém textu v jazyce, ve kterém je vystaven 3) bezpodmínečný příkaz zaplatit (př. zaplaťte za tento šek 100 Kč) 4) je uvedeno jméno toho, kdo má platit 5) částka číslicí i textem uvedena 6) jméno komu se má zaplatit (věřitel) 7) datum a místo vystavení 8) podpis výstavce (dlužníka) 9) místo kde má být zaplaceno – předkladatel šeku obdrží od banky určitou částku buď v hotovosti nebo bezhotovostně převodem na svůj účet, pak na šeku je poznámka „jen zúčtování“ – –

šek může být vystaven na doručitele, na jméno, na řad platnost šeku v ČR je omezena Ženevskou konvencí. 8 dní ve vnitrozemí, 20 dní v Evropě.

(Použití šeku se odlišuje podle toho, o jaký šek jde) – rozlišujeme šek: a) soukromý – fyzická nebo právnická osoba, která vlastní účet v bance, vystaví šek někomu jinému – šek se předkládá v pobočce té banky, kde má výstavce účet. Banka po ověření předkladatelovi totožnosti nejprve zjistí, zda šek je krytý (tzn. Zda je na účtu dostatek peněz), potom jej proplatí v hotovosti nebo převede příslušnou částku na účet příjemce. Nekrytý šek bývá soudně stíhán. b) bankovní šek – vystavuje ho banka pro jinou banku, se kterou se má navázány obchodní kontakty. Toto banka předkladateli vyplatí danou částku ať už hotově nebo zúčtováním na jeho účet.

•

SMĚNKA

– – –

je to cenný papír Peněžního trhu, úvěrového charakteru řídí se zákonem směnečným a šekovým potvrzuje určitý dluh, finanční závazek

Druhy směnek a) VLASTNÍ b) CIZÍ prostá na vlastní řad a) VLASTNÍ – v textu bude vždy slovo „zaplatím“, výstavce směnky (dlužník) se zde bezpodmínečně zavazuje, že osobě uvedené ve směnce (věřitel) zaplatí ve stanovené době směnečnou sumu. Vystupují zde dva účastníci. – Směnečný věřitel a směnečný dlužník (výstavce směnky) b) CIZÍ • prostá - v textu bude vždy slovo „zaplaťte“, výstavce směnky (věřitel i dlužník zároveň) zde přikazuje směnečnému dlužníkovi, aby zaplatil osobě uvedené na směnce (směnečnému věřiteli) směnečnou sumu za něj. – vystupují zde 3 účastníci – směnečný věřitel, hlavní dlužník (směnečník) a směnečný dlužník • na vlastní řád – v textu najdeme slovo „zaplaťte“, výstavce směnky (věřitel) přikazuje směnečníkovi (dlužníkovi) aby zaplatil pozn. Osoba A přikazuje osobě B, aby zaplatila osobě A. – Na řad náš vlastní (tedy věřitelům) směnečnou sumu – jsou zde 2 účastníci – směnečný věřitel a směnečný dlužník

– další členění směnek – pro potřeby účetnictví směnky k úhradě (závazek – náš) směnky k inkasu (naše pohledávka) náležitosti směnky – jsou prakticky totožné jako u šeku 1. označení listiny jako směnka (v nadpisu i v souvislém textu) 2. bezpodmínečný příkaz zaplatit 3. jméno toho, kdo má platit (směnečný dlužník) 4. datum vystavení směnky 5. vlastnoruční podpis výstavce pod textem listiny 6. splatnost směnky splatnost směnky může být uvedena • datum • na viděnou • určitý čas po vidění • určitý čas po vystavení směnky domicil = místo placení –

pokud směnka obsahuje zákonem požadované náležitosti, je platná i kdyby byla napsaná lámavou češtinou na kusu zmačkaného papíru

Základní směnečné úkony 1. AKCEPT – je to podpis směnečníka (dlužníka) na směnce, kterým potvrzuje přijetí směnky a převzetí směnečného závazku. Není třeba akceptovat směnku vlastní. 2. AVAL (směnečné rukojemství) – je to záruka zvyšující jistotu úhrady směnky za splnění směnečného závazku a zaručila ještě jedna osoba, tzv. avalista 3. PROTEST – je to veřejná listina, potvrzená notářem, že dlužník nezaplatil – směnky mohou být vystaveny i bez protestu 4. KVITANČNÍ DOLOŽKA – je to potvrzení o zaplacení směnky záznamem přímo na směnku. Může být i částečné plnění . 5. RUBOPIS – převádí se jím směnečný nárok z původního majitele na novou osobu – musí zde být podpisy původního i nového majitele směnky 6. ESKONT – je to odkup směnky před její splatností, nejčastěji bankou. Banka tak poskytuje majiteli směnky tzv. eskontní úvěr

– za to si sráží diskont (úrok) a poplatky – –

takto získané peníze lze použít na cokoliv. Jedná se o neúčelový úvěr DISKONT je úrok, který vždy odečítáme od směnečné sumy

Příklad Směnka byla vystavena 8. 3. na 100 000 Kč, byla eskontována 12. 4. při diskontní sazbě 8 % a je splatná 30. 6., bankovní poplatek činí 200 Kč. Nejprve vypočteme počet dnů ode dne eskontování do dne splatnosti = (6 – 4) x 30 + (30 – 12) = 60 + 18 = 78 dní Diskont = 100 000 x 8 x

100

78 = 1 733 Kč. 360

Vyplaceno dostane 100 000 – 1 733 – 200 = 98 067 Kč. Směnečná suma úrok (diskont)

= počáteční jistina 100

x

úroková (roční) sazba

x

počet dní 360

od eskontu do splatnosti bankovní rok

počet dní = (měsíc splatnosti – měsíc eskontu) x 30 + (den splatnosti – den eskontu) bankovní měsíc Příklad Vypočtěte diskont a proplacenou částku pokud necháme eskontovat směnku vystavenou na částku 560 000 Kč. Diskontní sazba činí 9 % ročně (p. a.). Směnka byla vystavena 10. 1., je splatná 10. 4. a eskont byl proveden 20. 2. Bankovní poplatek je ve výši 500 Kč. Diskont =

560 000 50 50 x9x = 5600 x 9 x = 5 600 x 9 x 0,139 = 7 000 Kč 100 360 360

počet dní = (4 – 2) x 30 + (10 – 20) = 50 dní proplacená částka 560 000 – 7 000 – 500 = 552 500 Kč Příklad 2 Vyvezli jsme zboží v ceně 10 000 Є. Na tuto částku byla 15. 3. vystavena směnka se splatností 120 dní. 12. 4. došlo k eskontu směnky při sazbě 8 % p. a. Bankovní poplatek 10 Є. Počet dní = (7 – 4) x 30 + (15 – 12) = 93 dní diskont = 10 000/100 x 8 x 93/360 = 100 x 8 x 93/360 = 207 Є proplacená částka = 10 000 – 207 – 10 = 9 783 Є

• • –

–

Co dělat při neproplacení směnky Hlavním směnečným dlužníkem je výstavce vlastní směnky či akceptant cizí směnky a jejich ručitelé. Ručitelé jsou na směnce rovněž podepsáni. Vedlejší (nepřímý) dlužník je výstavce cizí směnky, dále ten, na něhož byla směnka převedena, a jejich ručitelé. v případě, že směnka není v době splatnosti hlavním dlužníkem zaplacena, může majitel směnky uplatnit postih vůči kterékoliv směnečně závazné osobě. Provádí se tak, že požádá soud o vydání směnečného platebního rozkazu. V případě, že majiteli směnky nezaplacením vznikne nějaká škoda, má nárok i na její náhradu u vedlejších dlužníků je nutný pro zachování postihových práv protest – písemné potvrzení soudu nebo notáře, že dlužník nezaplatil, případně odmítl akcept. U hlavního dlužníka a ručitele není protest nutný.

Funkce směnky 1) platební – místo původního finančního plnění se věřitel stane majitelem směnky. V okamžiku její splatnosti je směnka proplacena a přeměněna zpět v peníze

– peníze ze směnky mohu získat i před její splatností, když provedu její eskont 2) zajišťovací – směnka slouží k zajištění peněžitého závazku, uplatní se poté co povinnost platit nebyla splněna 3) úvěrová – před splatností směnky se převede na někoho jiného rubopisem nebo lze provést eskont přes banku

•

STÁTNÍ POKLADNIČNÍ POUKÁZKA

– – – – – –

je to cenný papír peněžního trhu, úvěrového charakteru emitentem je Česká národní banka (centrální banka) slouží na krytí deficitu státního rozpočtu (chybí mu peníze) doba splatnosti je kratší než u státních dluhopisů, někdy jsou i 14denní díky státní záruce jsou vysoce spolehlivé (mají minimální riziko, nízké úrokové sazby) obchody s těmito poukázkami začínají od 10 000 000 korun

– –

Cenné papíry kapitálového trhu splatnost těchto cenných papírů je delší než 1 rok a člení se na úvěrového a majetkového charakteru úvěrový charakter CP: pro emitenta představuje závazek platit úroky bez ohledu na výsledek hospodaření, ale jsou vždy pro emitenta nákladem a mohou tak snížit moji daňovou povinnost – emitent má povinnost odkoupit daný cenný papír zpět po uplynutí doby splatnosti – investor (majitel CP) nemá nárok podílet se na řízení společnosti emitenta. Není jejím vlastníkem.

Majetkové CP – emitent nemusí vyplácet výnosy z CP (dividendy), podíly

– pro emitenta nejsou nákladem, nesnižují jeho daňovou povinnost, naopak jsou vypláceny z čistého zisku – –

emitent nemá povinnost odkoupit daný cenný papír zpět investor má nárok podílet se na řízení společnosti emitenta. Má také nárok podílet se na likvidačním zůstatku společnosti. Investor má ještě právo podílet se na zisku společnosti (neplatí u podílového listu) – jsem spolumajitelem

1. AKCIE – představuje podíl na základním akciovém kapitálu, který je udán nominální (jmenovitou) hodnotou. Prostředky vložené do akcií jsou nevratné, akcie lze pouze prodat na kapitálovém trhu. Kurs akcie na tomto trhu kolísá podle stability společnosti, celkové ekonomické a politické situace a mění se

–

– •

•

prakticky denně. To má velký dopad na velikost majetku vlastníků takových akcií. Možná si vzpomenete na pana Omydiara, který se stal za 5 týdnů miliardářem. Bylo to díky tomu, že kus akcií jeho aukční síně eBay raketově stoupl. Akciová společnost může vydávat dva druhy akcií: kmenové – základní a nejrozšířenější druh. Jejich majitel má hlasovací právo na valné hromadě akcionářů. Čím více má akcií, tím více hlasů může zaplatit. Kromě toho má právo na podíl na zisku, který se v akciové společnosti nazývá dividenda. Přednostní (prioritní) – tyto akcie mají přednostní právo na dividendu. Stanovy mohou určit, že s nimi není spojeno právo hlasovací na valné hromadě.

–

některé akciové společnosti chtějí své zaměstnance více zainteresovat na chodu podniku, a tedy na tom, aby společnost dosahovala zisku. Proto jim prodávají část akcií, přičemž tento prodej může být zvýhodněn tím, že se prodávají za nižší kurz, než se akcie daného podniku běžně obchodují na finančním trhu. Některé společnosti poskytují akcie především členům managementu, neboť právě ti mohou nejvíce ovlivnit výsledky společnosti.

–

členové správní rady (představenstva) a dozorčí rady mají nárok i na další podíly na zisku – na tantiémy.

– • • •

ten, kdo si kupuje akcie, předpokládá, že své peníze zhodnotí, tj. že získá finanční výnos, a to buď: podíl na zisku firmy – dividendu nebo výnos, vzniklý tím, že kurs akcie vzrostl mezi dobou nákupu a dalšího prodeje výnos jak z dividend, tak ze vzrůstu kursu akcie

Ážio = je to rozdíl mezi nominální a tržní hodnotou akcie Emisní ážio = rozdíl mezi nominální hodnotou a jejím emisním kurzem Emisní kurz = je to peněžní částka, za kterou cenný papír získává první nabyvatel akcie. Je to peněžní částka za kterou CP vydává (emituje) emituje emitent – je jím FO nebo PO (obchodní společnost), která vydává cenný papír a zákon ji k tomu opravňuje investor = FO nebo PO, která vkládá dočasně volné finanční prostředky do nákupu CP (i dlouhodobého majetku) s tím, že očekává jejich návratnost a výnosnost (ZISK) –

akcie je nejrizikovější CP, ale také nejvýnosnější. Obchoduje se s ním na kapitálovém trhu, nejčastěji na burze. Prakticky denně se mění její kurz i struktura akcionářů. Je to spekulativní CP.

2. PODÍLOVÝ LIST – je to CP kapitálového trhu, majetkového charakteru – podílník (majitel CP) má právo podílet se pouze na zisku (výnosu) fondu. Nemá právo podílet se a zasahovat do řízení fondu ani do hospodaření fondu. Fond nemá valnou hromadu, nemá právní subjektivitu. – Byl založen investiční společností, která má právní subjektivitu – podílový fond shromažďuje finanční prostředky od drahých střadatelů (investorů), za které jim prodává podílové listy. Takto získané finance a podílový fond investuje do různých aktiv. – S podílovým listem se obchoduje na kapitálovém trhu, je s ním spojeno právo podílníka na odpovídající část majetku podílového fondu. Podílový fond je založen na principu kolektivního investování. Tzn. Za vybrané peníze od drobných střadatelů nakoupí podílový fond cenné papíry nebo i nemovitosti – uplatňuje se zde také princip ROZPTÝLENÉHO RIZIKA –

emitentem podílového listu je podílový fond, který není PO, tou je investiční společnost, která podílový fond založila

– – –

podílový fond se svým portfoliem aktivně obchoduje na burze nebo jiných trzích, podle toho jak úspěšně investuje (nakupuje), pohybuje se kurz podílového listu pokud je kurz podílového listu vyšší než v době, kdy jsme ho nakoupili, znamená to, že se náš majetek zvětšil a naopak v ČR v současnosti existují pouze otevřené podílové fondy. To jsou fondy, které mají ze zákona povinnost zpětně odkupovat podílové listy od jejich majitelů INVESTIČNÍ SPOLEČNOST (a. s. ) založí PODÍLOVÝ FOND emituje PODÍLOVÉ LISTY prodej INVESTOR (= majitel PL. podílník)

INVESTOR (drobný)

peníze

PRINCIP KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ prodej

PODÍLOVÝ FOND

Rozptýlené rizik o Případný nezdar jedné investice neznamená ztrátu všech prostředk ů

NÁKUP akcie obligace termínové vklady devizy

= MAJETEK PF (= portfolio)

EMISE podílových listů PL PL PRINCIP ROZPTÝLENÉHO RIZIKA PL

PL

–

podílové listy mohou být prodávány na finančním trhu, ale obvykle je jejich majitelé prodávají zpět do podílového fondu. V ČR v současnosti existují pouze tzv. otevřené podílové fondy, které jsou povinny své podílové listy od jejich majitelů odkoupil. Investiční společnost (která fond založila) tedy investorovi na jeho žádost podílové listy odepíše a zašle mu finanční částku odpovídající množství prodávaných podílových listů.

–

jaké potencionální zhodnocení fond nabízí, závisí především na aktivech, do kterých investuje. Podle toho, do kterých aktiv investuje, rozeznáváme fondy: a) akciové – získané prostředky investují především do akcií b) dluhopisové – prostředky umisťují především do obligací c) peněžního trhu – investují do krátkodobých bezpečných dluhopisů a bankovních vkladů

– – –

• – – –

Dalšími druhy mohou být: fondy smíšené – fond si stanoví strategii investování, která zahrnuje jak akcie, tak dluhopisy, tak další finanční nástroje fondy fondů – kupují podílové listy jiných fondů pro větší bezpečnost investorů se vyvinuly tzv. zajištěné fondy, které klientovi garantují buď maximální ztrátu, nebo návratnost jím vložených prostředků, nebo minimální zhodnocení investice. Podmínkou je však ponechání prostředků ve fondu na určitou minimální dobu. ÚVĚROVÝ CHARAKTER OBLIGACE je to cenný papír kapitálového trhu s úvěrovým charakterem představují dlouhodobý dlužnický závazek emitenta vůči vlastníkovi obligace (investorovi) emitent obligace prodává a získává tak prostředky na svou činnost (cizí zdroj financování)

– –

– – • – – –

= –

zároveň se zavazuje po uplynutí doby splatnosti obligace koupit zpět. Má také povinnost pravidelně vyplácet úroky, i když je ve ztrátě. Kurz obligace se mírně mění je to poměrně bezpečný cenný papír tzn. S minimálním rizikem. Kurz je udáván v procentech nominální hodnoty. Vydává je (emituje) podnik, stát, obce, města i banky. Proto mluvíme o podnikových dluhopisech komunálních, obligacích a bankovních když to emituje stát, nazveme obligaci dluhopisem emisi obligací povoluje ministerstvo financí HYPOTEČNÍ ZÁSTAVNÍ LIST tyto cenné papíry úzce souvisejí s hypotečními úvěry. Jimi rozumíme úvěry na nemovitosti, které jsou zajištěny zástavou této (nebo jiné) nemovitosti. HZL emituje banka, která má od centrální banky povolení k této činnosti. Jejich prodejem tak banka získá prostředky, které dále používá. Tyto listy jsou kryty splátkami hypotečních úvěrů a zastavenými nemovitostmi. Bývají veřejně obchodovatelné (na burze, v RM systému) Burza místo, kde s v určitou dobu shromažďují obchodníci, aby sami nebo prostřednictvím dohodců uzavírali obchody podle přesných pravidel na příkladě burzy si názorně představit část finančního trhu, neboť se zde každodenně setkává nabídka CP a zboží za určitý kurz s poptávkou po cenných papírech a zboží za určitý kurz. Denně se zde tvoří rovnovážný kurs. Ten se tvoří velmi rychle, může se změnit třeba i za 3 vteřiny (nebo také může dlouhodobě stagnovat)

Obvyklým typem je burza: – cenných papírů – zde se obchoduje zejména s dlouhodobými CP (akciemi, obligacemi, případně podílovým listem a hypotečními zástavními listy)

– patří k nim např. New York Stock Exchange (NYSE), London Stock Exchange (LSE) nebo burza cenných papírů Praha – –

devizová – zde se obchoduje s cennými měnami, např. burza ve Frankfurtu nad Mohanem komoditní – zde se obchoduje s plodinami, potravinami, surovinami, kovy, např. London Metal Exchange, Plodinová burza Brno

Rada obchodů se provádí na dálku pomocí počítačových sítí. Na burze se zároveň soustřeďují informace, které bezprostředně ovlivňují kurz prodávaného zboží nebo cenných papírů. Burza je tak oficiálním místem tvorby cen, od nichž se odvozují ceny podobného zboží na hlavních světových trzích (evropském, americkém, japonském apod.) Po rychlou orientaci má každá burza CP svůj index – denní průměr cen vybraných nejobchodovanějších cenných papírů. Na BCP Praha je to index PX (výběr padesáti emisí, jejichž složení se odměňuje), na New York Stock Exchange je to Dow-Jonesův index. Podle těchto indexů se sleduje, zda celková hladina cen na burze roste či klesá. Burzovní indexy: PX – Praha (pražská burza) RM – Praha (RM systém) DJ – Dow-Jones (USA, NY) DAX – Frankfurt n m. (Německo) ATX – Vídeň (Rakousko) CAC – Paříž (Francie)

–

FTSE – Londýn (GB) NIKKEI – Tokio (Japonsko)

PRAŽSKÁ BURZA (BCPP) (burza cenných papírů Praha) má podobu akciové společnosti, do burzovního systému mají přístup pouze licencovaní úředníci s CP, kteří jsou zároveň jejími členy (22 členů cca)

– –

kromě členů zde může obchodovat MF ČR a Česká národní banka je to burza elektronická, obchody zde probíhají na dálku se zaknihovanými CP Burzovní trh regulovaný trh hlavní trh

neregulovaný trh volný trh

•

na hlavním trhu se obchoduje s nejkvalitnějšími CP = BLUE CHIPS tzn., jsou hodně obchodovatelné, pravidelně dostáváme info o hospodaření emitenta, větší šance na pravidelný výnos (dividendy a úroky u obligace) pomocí nich se sestavuje burzovní index → vypovídá o náladě

•

volný trh – podmínky jsou o něco mírnější, přesto povinnost informace platí i zde

Jak se obchoduje na burze – –

obchodují pouze členové burzy – PO, kteří jsou akcionáři nebo členy burzy obchodují buď na vlastní, nebo cizí účet Na vlastní účet – stávají se vlastníky CP Na cizí účet – za poplatek nakupují a prodávají CP pro své klienty takového obchodníka nazýváme BROKEREM – BROKER musí mít ve svém týmu makléře, tedy FO, která má potřebnou kvalifikaci od příslušného státního orgánu potvrzenou (licenci) RM SYSTÉM, ČESKÁ BURZA CP, a. s.

– – – – –

na rozdíl od pražské burzy se zaměřuje na drobné a střední investory, kteří mají zájem investovat na kapitálovém trhu systém byl založen v roce 1993 v souvislosti s kuponovou privatizací kuponová privatizace byl způsob jak rozdělit znárodněný majetek mezi občany ČR starší 18 let každý občan měl přímý přístup do tohoto systému, nepotřeboval obchodníka od 1. 12. 2008 dochází ke změně, kdy se tento mimoburzovní trh transformuje (přeměňuje) na standardní burzu, proto i nový název nyní lze vstoupit na tuto burzu jen přes licencovaného obchodníka s cennými papíry Porovnání CP kapitálového trhu

MIN

MAX

podle rizika dluhopisy (stát) obligace – podniky banky obce, města hypoteční zástavní list (2x jištěný) podílový listopad akcie

podle výkonnosti

Porovnání akcie a obligace AKCIE

OBLIGACE 1) z pohledu emitenta (vydává CP) +

+

zpětný odkup není nárok DIVIDENDY nemusí se vyplácet

–

může ztratit kontrolu nad řízením společnosti DIVIDENDY = z čistého zisku je bude vyplácet (zisk po zdanění) • dividendy nejdou do nákladů

–

AKCIE +

zpětný odkup musíme vyplácet úroky i když jsme ve ztrátě

OBLIGACE 2) z pohledu investora (volné fin. zdroje) +

nejvýnosnější málo podléhá inflaci

získám podíl na řízení (3 práva – podílet se na zisku řízení společnosti likvidačním zůstatku –

nikdo do řízení nebude zasahovat úroky = náklady, snižuje se HV, daňová povinnost

Chce zhodnotit

nejrizikovější CP, spekulativní zpětný odkup neexistuje aby byli vyplaceny dividendy, musíme dosáhnout zisku dividendy

–

zpětný odkup úroky se musí vyplácet nejbezpečnější CP

nepodílí se na řízení řízení víc podléhá inflaci (má nízký výnos)

3) z pohledu zdrojů financování •

je to vlastní zdroj

•

financování (= koupí akcie získám část majetku, jsem spoluvlastník) kapitální trh, majetkový charakter

• •

zdroj financování úvěrový charakter

C) BANKOVNÍ SOUSTAVA –

v ČR existuje dvoustupňová bankovní soustava 1. stupeň – Česká národní banka = centrální, emisní 2. stupeň – tvoří obchodní (komerční) banky GE, KB, ČS, ČSOB, Raif

Česká národní banka – její náplní je emise peněz, reguluje měnový kurz, provádí bankovní dozor. Je bankou bank, protože reguluje jejich činnost, poskytuje jim bankovní licence a úvěry, drží část jejich vkladů – ČNB je i bankou vlády, vede a spravuje státní rozpočet Obchodní (komerční) banky – tyto banky podnikají na finančním trhu s cílem dosáhnout zisku jsou podnikem, kde předmětem činnosti bude zhodnocení peněz ve všech formách, peníze jsou jejím zbožím, s kterým obchodují

–

nabízí aktivní operace, pasivní operace a služby svým klientům aktivní operace – poskytování úvěrů, protože přinášejí bance výnosy v podobě přijatých úroků pasivní operace – přijaté vklady od svých klientů, kterým musí vyplácet úroky. To jsou pro banku náklady SLUŽBY – to je vedení účtu, devizové a valutové služby, poradenství nebo obchody s CP HV = V – N

provozní náklady (pronájem/odpisy), náklady na mzdy, energie

vyplacené úroky z přijatých vkladů přijaté úroky z poskytnutých úvěrů přijaté poplatky za poskytnuté služby – –

banky rozšiřují svou činnost. V jejich vlastnictví tak nalezneme pojišťovny, leasingové společnosti, stavební spořitelny a podílové fondy. Vytvářejí se tak finanční skupiny (financial group) Členění obchodních bank

1. banky s plnou bankovní licencí 2. banky s částečnou bankovní licencí – Stavební spořitelny – Hypoteční banka ad 1. tyto banky poskytují komplexní služby, jsou univerzální banky, kde klient najde vše z činnosti bank ad 2. tyto banky, spořitelny jsou omezeny buď předmětem činnosti nebo regionem působnosti ORGANIZACE BANK • – – – – – – –

• – – – – – – –

(jak jsou vnitřně uspořádány)

ČNB (www.cnb.cz) sídlí v Praze, kde má ústředí pobočky (7) jsou ve vybraných krajských městech – nejblíže HK v čele stojí guvernér Miroslav Singer nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada, má 7 členů (1 guvernér, 2 víceguvernéry, 4 vrchní ředitele – mezi nimi je jedna žena) guvernéra i členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident ČR funkční období je 6 let ČNB je nezávislá na vládě (má svoji politiku) určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování. Dohlíží na finanční trh. OBCHODNÍ BANKY chovají se stejně jako podniky, chtějí dosáhnout zisku mají vždy formu akciové společnosti minimální základní kapitál je ve výši půl miliardy nejvyšším orgánem je valná hromada mezi valnými hromadami banku řídí představenstvo a dozorčí rada (volí je valná hromada) nejvyšším představitelem banky je předseda představenstva vnitřní organizace banky je podobná vnitřní organizaci jiných podniků tzn. Má své ústředí a pobočky, divize, úseky, odbory nebo oddělení musí mít licenci od České národní banky Vedení účtů a disponování s penězi na účtech (= nakládání, manipulování s penězi) VKLADY

VÝBĚRY

Banky vedou účty na základě písemné smlouvy o zřízení a vedení účtu. K založení účtu je třeba doložit

právní subjektivitu. Proto banky vyžadují předložení různých dokladů. Pro občana postačí občanský průkaz, podnikatelé předpokládají výpis z živnostenského nebo obchodního rejstříku a další vyžádané doklady, např. společenskou smlouvu Banky striktně rozlišují účty: • pro podnikatele – na těchto účtech nesráží daň z úroků • pro obyvatelstvo – z úroků na těchto účtech je banka povinna srazit daň a odvést ji za majitele účtu. Kromě toho zde bývají stanoveny odlišné poplatky, většinou nižší než u účtů podnikatelských –

při zakládání účtu se současně vytváří podpisový vzor pro ty, kteří budou mít právo s účtem nakládat. Znamená to, že s prostředky na účtu může nakládat nejen majitel, ale i všechny osoby, které k nakládání s prostředky zmocní. A to je právě uvedeno na podpisovém vzoru.

–

Zároveň se dohodne předávání výpisů – zda si bude klient výpisy osobně vyzvedávat nebo budou zasílány poštou. Výpisy mohou být zpracovávány denně, týdně, měsíčně – záleží na tom, jak často výpis potřebujeme a jak vysoké jsou poplatky za výpisy

–

banky běžně otevírají účty s dalšími službami – automaticky vydávají platební kartu, umožňují ovládat účet telefonem a po internetu, zadávat trvalé platební příkazy, nabízejí čerpání úvěru do určitého limitu atd. Účty mohou být uvedeny nejen v korunách, ale i v některé cizí měně, jde o devizové účty. Pro naše podmínky budou nejčastější účty v EUR nebo v USD. Vklady a výběry jsou možné buď v měně, ve které je účet veden, nebo v jiné měně (v přepočtu podle aktuálního kursovního lístku banky)

–

Disponování s penězi Ukládání peněz – ukládat peníze na účet může prakticky kdokoliv – majitel účtu, oprávněné osoby podle podpisového vzoru i osoby, které nemají právo disponovat s penězi na účtu. U vyšších částek musí složitel prokazovat totožnost – je to součást boje proti praní špinavých peněz Uložit peníze je možno – hotově – při ukládání peněz u přepážky v bance se používá pokladní složenka. Některé banky vyplněné složenky nevyžadují, příslušný dokument pokladník vytiskne a klient ho pouze podepíše. K uložení peněz je také možno použít noční trezor nebo zaslat prostředky poštovní poukázkou –

bezhotovostně – zasláním prostředků z jiného účtu Prodejna potravin výdajový pokladní doklad

Banka podkladní složenka

Platby z účtu – před provedením úhrady nebo hotovostního výběru se banka musí přesvědčit

•

zda je na účtu dostatek prostředků (případně zda je povoleno přečerpání účtu). V opačném případě se platba neprovede.

•

Zda je daná osoba k tomu oprávněná – je uvedena v podpisovém vzoru, zda bylo zadáno heslo, případně potvrzující kód zaslaný SMS zprávou (při zadávání příkazu telefonem nebo po internetu), popř. zda byl vystaven správě šek

V některých případech budou oprávněny určité osoby na základě rozhodnutí soudu, např. při dědění či exekucích majetku Hotovostní placení – výběr hotově lze provést:

•

na přepážce pomocí výběrného lístku nebo šeku. Některé banky vyplnění výběrného

lístku nevyžadují, pokladník jej vytiskne a klient ho pouze podepíše. Ve všech případech je však třeba prokázat totožnost •

v bankomatu pomocí platební karty Prodejna potravin příjmový pokladní doklad

Banka výběrní lístek, šek

Disponování s penězi (= nakládání, manipulace s penězi) Ukládání peněz na účet (= Kreditní položka zůstatek na účtu)

Platby z účtu (= debetní položka,

HOTOVĚ

BEZHOTOVOSTNĚ

(= fyzicky přinést peníze do banky ) → Pokladní složenka Noční trezor Poštovní poukázka

(elektronický převod) → příkazy

HOTOVĚ (= fyzický výběr peněz z účtu) → VÝBĚRNÍ LÍSTEK PLATEBNÍ KARTA ŠEK

zůstatek na účtu)

BEZHOTOVOSTNĚ (= elektronický převod peněz na jiný účet) ÚHRADOVÁ INKASNÍ FORMA FORMA Příkaz k úhradě

Příkaz k inkasu

Bezhotovostní placení – Úhradová forma – Inkasní forma Úhradová forma – Plátce zadá příkaz k úhradě (plátce = odběratel). Věřitel ↔ dodavatel. Banka z účtu plátce odepíše prostředky, odešle je jiné bance, která je přepíše příjemci platby. Obě strany pak budou o provedení úhrady informovány výpisem z účtu. Komerční banka Praha 1 účet Vltavy

2. příkaz k úhradě

3. převod prostředků

4. výpis z účtu

Obchodní dům Vltava

Citibank Olomouc účet Vejnar textil

4. výpis z účtu 1. daňový doklad (faktura)

Vejnar textil

Příkaz k úhradě může být: – jednotlivý – pro jednu platbu – hromadný – pro více plateb; mohou být určeny různým příjemcům – trvalý – hodí se pro platby, které se pravidelně opakují. Banka nám ušetří práci tím, že trvalý příkaz zadáme jen jednou a platby jsou pak posílány na určitý účet a v určité výši. Můžeme tak zadat příkaz k úhradě nájemného, splátek půjček, sociálního nebo zdravotního pojištění atd. –

u každého z příkazů k úhradě musíme zadat některé údaje, které si vysvětlíme na ukázce jednotlivého příkazu zadávaného po internetu: a) na vrub účtu číslo – číslo našeho účtu, tj. účtu z něhož bude placeno b) kód banky – banky mají přiděleny kódy, aby se rozlišilo, kam prostředky směřují

Pokud podáváme příkaz prostřednictvím internetu nebo telefonu, tyto údaje se doplňují automaticky. Další údaje můžeme vyplňovat opakovaně nebo v případě podání příkazu pomocí internetu využít šablonu: • • • • • • • •

•

ve prospěch účtu číslo – číslo účtu příjemce platby kód banky – kód banky příjemce datum splatnosti – banky přijímají i příkazy, jejichž je v ten samý den, kdy příkaz podáme variabilní symbol – umožňuje příjemci určit, o jakou platbu jde, nejčastěji uvádíme číslo faktury konstantní symbol – určuje druh platby, používá se pro statistické sledování. Jeho vyplnění je nepovinné. Specifický symbol – používá se v případě potřeby blíže určit platbu, většinou se nevyplňuje popis pro vlastní potřebu, zpráva pro příjemce – vyplníme, pokud nám to později usnadní určit platbu. Na papírovém příkazu se nevyplňuje uložit k autorizaci – používáme v případě, že příkaz je následně ověřován. Příkaz se nejprve vyplní a uloží. Poté se příslušné platby zkontrolují a autorizují (tedy schválí). Autorizaci může provádět i jiná osoba. Podpis a odeslání – při podání internetem máme přidělené heslo, kterým příkaz podpisujeme. Někdy banky žádají ještě další jištění zasíláním kódu pomocí SMS zprávy. Papírový příkaz podpisujeme přesně podle podpisového vzoru (případně i včetně razítka)

Inkasní forma – v tomto případě příkaz zadává příjemce peněz (dodavatel, věřitel), např. u telefonních účtů, plateb elektřiny nebo plateb SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva, např. platby za plyn, nájem) – majitel účtu ovšem musí inkaso předem povolit – majitel účtu dává bance písemný souhlas. Zároveň určí, do jaké maximální výše je možné inkasovat – příjemce peněz pak zadává příkaz k inkasu. Ten může být opět jednotlivý, hromadný nebo trvalý. Pět ho lze zadat i telefonicky, internetem apod. Komerční banka Praha 1 účet Vltavy

4. výpis z účtu Obchodní dům Vltava

– –

–

–

–

3. převod prostředků 2. příkaz k inkasu

1. daňový doklad (faktura)

ČSOB Praha účet Pražské energetiky

4. výpis z účtu Pražská energetika

Přímé bankovnictví přímým bankovnictvím rozumíme styk s bankou bez osobního kontaktu s personálem banky. Vyžaduje však důkladné zabezpečení – heslem, přenášením údajů, zašifrovaně atd. Nejobvyklejšími formami jsou: a) samoobslužné zóny – v bance je vyhrazen prostor u vstupu přístupný 24 hodin denně s několika automaty – bankomatem, automatem na výpisy, automatem pro přijímání příkazů k úhradě atd. b) ovládání účtu na dálku phonebanking – využívá se ve dvou podobách. V první podobě zřídí banka telefonní linku, kam zavoláme ( z mobilního telefonu nebo z pevné linky) a zadáme telefonnímu bankéři příkaz. Druhá podoba představuje GSM banking. V tom případě je do mobilního telefonu nainstalován speciální software (SIM toolkit) pro kontakt s bankou homebanking – dálkové propojení s bankou pomocí speciálního softwaru. Z přijatých faktur zapsaných pomocí účetního software lze vytvořit příkazy k úhradě a odeslat je z tohoto účetního software přímo bance. Denně lze importovat výpis z bankovního účtu, jehož položky se přenesou do účetnictví internetbanking – umožňuje komunikovat s bankou prostřednictvím internetu pomocí běžného prohlížeče. Účet je tak přístupný z celého světa 24 h denně 7 dní v týdnu.

c) platební karty – viz následující odstavec Použití platebních karet – pro běžné placení se nejčastěji používá: • debetní karty – tyto karty se vydávají, pokud máme v bance účet (obvykle ji získáme automaticky při založení svého účtu). Lze je použít k placení za zboží a služby v obchodech, restauracích a hotelech vybavených pokladními terminály. Peněžní částka je odepsána z účtu kupujícího (majitel karty) a připsána na účet prodávajícího. Karty slouží také k výběru hotových peněz z účtu prostřednictvím bankomatů (případně přímo u pokladen v některých velkých obchodech) Finanční částka, kterou můžeme prostřednictvím karet čerpat, je limitována aktuálním množstvím finančních prostředků na účtu (a také limitem týdenního či jiného výběru). Pouze v případě, že máme k účtu sjednaný tzv. kontokorent, můžeme prostředky čerpat i do mínusu. •

kreditní (úvěrové) karty – stejně jako debetní karty umožňují i kreditní karty platit za zboží a služby a případně vybírat prostředky z bankomatu. Těmito kartami však čerpáme finanční prostředky, které si půjčujeme od banky – a to do výše dohodnutého limitu. Toto čerpání je automatické a může se libovolně opakovat.

–

kreditní karty – je to příklad úvěrové linky. Tzn. Mohu kdykoliv disponovat s penězi půjčenými od banky pokud plním předem dohodnuté podmínky. Nemusím opakovaně žádat o úvěr. Automaticky je mi poskytnut.

Placení platební kartou na internetu – kartou lze platit také přes internet. Internetová platba probíhá tak, že zákazník po výběru produktu zadá základní údaje o kartě (zejména číslo karty a datum její platnosti), na základě těchto údajů banka zaplatí obchodníkovi a zákazník obdrží vybraný produkt. Důležité při placení kartou přes internet je přesvědčit se o tom, že obchodník používá zabezpečené platby. To poznáme nejjednodušeji tak, že při placení by se měla pozměnit adresa stránky obchodníka tak, že bude začínat nikoliv http, ale https. Samozřejmě nelze vyloučit situaci, kdy ke zneužití dojde tím, že se údaje od obchodníka dostanou k dalším osobám. – Ještě vyšší formou zabezpečení je řešení nazvané 3D Secure, které spočívá v tom, že údaje o platební kartě nejsou zasílány obchodníkovi, ale pouze důvěryhodnému subjektu (např. bance). V tom případě najdeme na stránkách obchodníka loga Verified by Visa nebo Master Card Secure Code. Elektronická peněženka – jsou určeny k platbám drobných transakcí, které se nevyplatí zaúčtovat po jednotlivých doložkách – v zásadě si ji můžeme představit jako obdobu dobíjející karty mobilního operátora – elektronickou peněženku „nabijeme“ určitou částkou (např. převodem z účtu) a pak s ní platíme, ať už v obchodech, anebo na internetu – u malých plateb nebývá vyžadováno žádné další zabezpečení, např. PIN, větší platby mohou být také ještě dodatečně zabezpečeny tím, že uživatel musí platbu autorizovat prostřednictvím mobilního telefonu Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti – vzhledem k rozmachu organizovaného zločinu jsou banky povinny přijímat opatření proti tzv. praní špinavých peněz. Tím se rozumí zakrytí nezákonného původu peněz a vzbuzení dojmu, že pocházejí z legální činnosti (např. z výnosů, podnikání, výher) – aby tato legalizace byla ztížena, je zákonem stanoveno, že v případě manipulace s většími částkami peněz se musí identifikovat účastníci obchodu. Tato povinnost se vztahuje na obchody v hodnotě převyšující 15 000 EUR Bankovní a jiné poplatky – každá banka si stanoví svůj sazebník poplatků. Poplatky se ovšem netýkají jen bank, vybírají je i stavební spořitelny, penzijní fondy atd.

Zrušení účtu – majitel účtu si může samozřejmě účet zrušit. V takovém případě požádá o zrušení, avšak musí předem vrátit platební karty, případně šekovou knížku – zároveň je třeba zrušit trvalé příkazy. Po určité době (např. 6 týdnů), kdy se provedou všechna zúčtování plateb platební kartou, vyúčtují úroky a bankovní poplatky, se účet uzavře a zbylá částka se vyplatí majiteli účtu

D) PASIVNÍ OPERACE BANK Y – VKLADY –

Vklady jsou cestou, jak banky získávají prostředky, které pak půjčují vklady

shromážděné vklady

výběry

splacené úvěry

úvěry splacení úvěrů

Jaké druhy vkladů můžeme využít – nejtypičtějšími vkladovými službami jsou: • vklady na běžných účtech – hlavním účelem zde nebývá ukládání peněz, ale provádění platebního styku. Výše vkladů na nich neustále kolísá, a tak nepředstavují pro banku stabilní zdroj financí. I z tohoto důvodu mají nízké úrokové sazby • spořící účet – je typem bankovního účtu pro libovolné ukládání prostředků. Prostředky jsou zde lépe úročeny než na běžných účtech. Disponování s nimi nebo výběr však bývá určitým způsobem omezen. U některých bank např. nelze použít tyto prostředky k běžným platbám, u jiných může být výběr omezen výpovědní lhůtou (např. týdenní, měsíční). Je-li stanovena výpovědní lhůta, musí majitel účtu před výběrem peněz podat výpověď a vyčkat dohodnutou dobu. Dřívější výběr není možný nebo je spojen se sankcí v podobě poplatku za předčasný výběr •

•

vkladní knížky – jsou tradičním způsobem ukládání prostředků. Vkladní knížka potvrzuje vklad, a pokud s ním chceme disponovat, musíme si jej vybrat. Vkladní knížky mohou také mít výpovědní lhůtu. Termínované vklady – vklady, které jsou sjednány na pevně stanovenou částku a na dobu určitou (od několika dní po několik let) Poté vklad končí a prostředí bychom měli vybrat. Obvykle však k němu bývá nabízeno automatické obnovení vkladu. Vklad je možné za sankční poplatek (procentem z vypovídané částky) předčasně ukončit

A stejně tak, jako si můžeme založit běžný účet v korunách nebo cizí měně, lze rovněž zřídit devizový vklad – na požádání nebo termínovaný. VINKULACE – prostředky na běžném účtu i vkladní knížce lze zajistit vinkulací (např. heslem). Pod pojmem vinkulace vkladu rozumíme určité omezení manipulace s penězi na účtu klienta. Omezení manipulace s vkladem může být provedeno i z podnětu banky. Vklad může být vinkulován na svolení další osoby k tomu, aby byl vybrán. Dalším typickým příkladem vinkulace může být omezení na určité datum, před nímž nesmí být vklad použit. Vinkulace bankou přichází v úvahu např. je-li vklad použit jako záruka za poskytnutý bankovní úvěr. POJIŠTĚNÍ VKLADŮ – pro zvýšení bezpečnosti vkladů je zřízen Fond pojištění vkladů, tvořený povinnými příspěvky bank. v případě, že některá banka zkrachuje, vyplatí Fond vkladatelům jejich vklad s tím, že výše náhrady je omezena určitou maximální částkou. 100 % vkladu

–

od roku 2010 maximum činí 50 000 EUR. Do této výše FOND proplatí celý vklad, za část vkladu přesahujícího maximum si náhrada již nevyplácí. VLOŽIT ÚROČENÍ VKLADŮ SEM

E) AKTIVNÍ OPERACE - ÚVĚRY • • •

úrok = cena půjčených peněz vyjádřena v peněžních jednotkách platí ji ten, kdo peníze dočasně užívá úroková sazba = cena půjčených peněz vyjádřena v procentech úvěr = návratná půjčka od banky, která musí být v určité době splacená i s úrokem. Úvěry jsou pro banku aktivní operací, protože za jejich poskytnutí přijímá úroky a úroky jsou jejím výnosem.

Členění úvěrů 1. podle splatnosti

• • •

krátkodobé úvěry splatnost do 1 roku střednědobé úvěry splatnost od 1 do 4 let dlouhodobé úvěry splatnost nad 4 roky

2. podle účelu

• •

úvěry účelové – banka přesně ví účel na jaký půjčuje peníze a hlídá si jeho dodržení (dům, auto, dovolená, zařízení bytu) - jsou poskytovány občanům, podnikatelům, městům a obcím neúčelové úvěry – je to půjčka na cokoliv. Banka nesleduje účel, jsou pro banku rizikovější což vyjádří vyšší úrokovou sazbou.

Účelové úvěry → pro podnikatele

•

úvěr na zásoby – důvodem jsou vysoké zásoby, které váží naše finanční prostředky a vyvolávají tak nedostatek peněz, ten řešíme úvěrem

•

úvěr na pohledávky za odběrateli – podnik má nezaplacené vydané faktury, chce dál vyrábět, produkovat a tak si musí půjčit úvěr na pokrytí sezónního výkyvu v nákladech - typický příklad je zemědělství, cestovní ruch úvěr na závazky - podnik nemá dostatek prostředků na platby svým dodavatelům (zaměstnancům) úvěr na investice = pořízení DM na rozvoj podniku

• • •

Banky poskytují účelové úvěry také obcím a městům. Jedná se o střednědobé a dlouhodobé investiční úvěry nebo krátkodobé provozní úvěry na překlenutí nedostatku finančních prostředků. Banka musí prověřit rozpočet obce, návratnost a zajištění úvěrů. Poskytnutí úvěrů schvaluje obecní zastupitelstvo.

–

–

Úvěry občanům mezi nejčastější účelové úvěry na pořízení či modernizaci bytu, na výstavbu rodinného domku, na nákup automobilu, na nákup automobilu, na nákup zařízení bytu a ostatního zboží dlouhodobé spotřeby atd. Poskytnutí úvěru může být prováděno tak, že banka zaplatí za svého klienta vybrané zboží nebo služby. Tak má banka současně zaručeno, že klient nepoužije prostředky na jiný účel, než v žádosti o úvěr uvedl. V současnosti jsou však daleko více rozšířeny rychlé půjčky bez udání účelu nebo splátkový prodej, který lze sjednat přímo u prodejců spotřebního zboží

– –

rozšířen je hypoteční úvěr. Poskytuje se na koupi nemovitosti, na výstavbu nemovitosti nebo její rekonstrukci, na modernizaci či opravu je zajištěn zástavním právem k nemovitosti a jeho splatnost může být až 40 let. Protože jde o dlouhou dobu, úroková sazba není stanovena až do okamžiku splácení, ale na tzv. dobu fixace (např. na 5 let). Po této době ji banka může změnit – a v této době také můžeme hypotéku jednorázově splatit.

Neúčelové úvěry pro podnikatele a občany Kontokorentní úvěr určité výše. Buď v hotovosti, nebo převedením částky na účet. K získání stačí – je pro občany i podnikatele předložit doklady totožnosti a potvrzení o – je uzavřena smlouva o čerpání úvěru z příjmu. běžného účtu. Tzn. že z něho můžeme čerpat – Krátko až střednědobá půjčka, půjčuje se víc, než je na něm uloženo. Banka nám občanům stanoví úvěrový limit. Tzn. maximální částku, kterou nemůžeme překročit. – Nebo pokud ji překročíme, ještě více se zvýší Kreditní karty – je to forma úvěrové linky, kdy pouze jednou úroková sazba. Klient tak podle své potřeby stačí podepsat smlouvu s bankou a pak, když vybírá a ukládá peníze. Jednou z podmínek plní podmínky smlouvy čerpá peníze formou banky bývá to, že za určitý čas musí být úvěru tak jak potřebuje. Prakticky kdykoliv, (např. za půl roku) celý úvěr splacen. Tento opakovaně nebo jednorázově. Úvěr je veden úvěr banka poskytuje svým nejlepším na samostatném úvěrovém účtu. Nemusí být klientům (bonitním) a má vyšší úrokovou veden ani BÚ u banky. sazbu než ostatní úvěry. – Je to příklad úvěrové linky Americká hypotéka – je to krátkodobý úvěr, neúčelový – je to úvěr neúčelový. Prostředky lze použít na cokoliv. Ručí se nemovitostí. Úroková sazba Eskontní úvěr je vyšší než u hypoték na bydlení, ale nižší – vznikne tak, že banku odkoupí směnku od než u běžných bankovních úvěrů. klienta ještě před její splatností. V případě, že – Může zde být využita fixace úrokové sazby. dlužník odkoupenou směnku bance nezaplatí. Lze si tak půjčit poměrně vysoké částky na Banka požaduje zaplacení od majitele, který dobu 3-20 let. směnku předložil k eskontu. – Úvěr středně až dlouhodobý. – Poskytuje se podnikatelům. Je to krátkodobý úvěr. Lombardní úvěr – je to úvěr, který se poskytuje proti zástavě Osobní půjčka movité věci. Jako např. auta, cenné papíry, – je to rychlá půjčka. Poskytuje se občanům do šperky, počítače Jiné možnosti půjček Splátkový prodej – pořízení spotřebních předmětů dnes již nevyžaduje kontaktovat banku. Prodejci nabízejí, abychom si určitou věc koupili na splátky, často najdemem přímo na cenovce u zboží nabídku, kolik bychom měsíčně spláceli. Jde vlastně o úvěr, který nám prodávající zprostředkuje – buď společností, které takový prodej financují (Home Credit, Cetelem aj. ), nebo u banky. Půjčka do domu – existuje řada finančních institucí, které takové půjčky nabízejí. Obchodní zástupce firmy vám peníze donese až do domu, a to velmi rychle. Ale pozor RPSN často přesahuje 100 % ročně. Tyto společnosti nepůjčí každému, ale pokud budou ochotny půjčit, je vysoce pravděpodobné, že byste mohli získat úvěr i od banky, pochopitelně podstatně levněji.

–

–

RPSN (roční procentní sazba nákladů) je to víc než úrok z poskytnutého úvěru. Zahrnuje v sobě nejen platby spojené s poskytnutým úvěrem, ale i poplatky za uzavření úvěrové smlouvy za vedení úvěrového účtu, za převody peněz. Ale i třeba pojištění neschopnosti splácet. RPSN tedy udává vždy roční procentní podíl z dlužné částky, který musí klient zaplatit za období

–

jednoho roku a souvislosti s poskytnutým úvěrem údaj RPSN je povinný!

Př. Vypůjčíme si 50 000 Kč na 2 roky. Banka nám sdělí, že budeme měsíčně splácet 2 500 Kč. Snadno si spočítáme, že vrátíme celkem 24 x 2 500 = 60 000 Kč. Při těchto splátkách bychom mohli vypočítat i roční úrokovou sazbu, která by činila 19,75 %. Banka si však vybírá 300 Kč ročně za vedení úvěrového účtu a při uzavření úvěru jednorázový poplatek 1500 Kč. Započteme-li tyto poplatky, pak vrátíme celkem 62 100 Kč. To nám vyjádří RPSN, která by činila 25 %. z toho je patrné, že bankovní poplatky mohou významně navýšit částku, kterou budeme muset bance zaplatit.

Porovnání nabídek úvěrů – • • • • • •

nejdůležitější kritéria: výše úrokové sazby a poplatků výše úvěru, který můžeme získat na co lze úvěr použít jaké zajištění úvěrů bude banka požadovat na jakou dobu můžeme úvěr získat zda ho lze případně předčasně splatit

Podání žádosti o úvěr –

následující postup je platný s tím, že v plné míře se uplatní zejména u úvěrů pro podnikatelské účely

1. ÚVODNÍ SCHŮZKA – obě strany zajišťují podmínky pro poskytnutí, výši možného úvěru a vymezují se požadované podklady – před poskytnutím úvěru banky ověřují, zda jde o spolehlivého klienta. Údaje o tom, jak klienti spláceli své závazky, mohou banky (a další společnosti poskytující úvěry) získat z úvěrových registrů. Do nich přispívají informacemi všichni členové (banky, leasingové společnosti atd.). Tak vznikne rozsáhlý soubor údajů o tom, zda klienti již mají poskytnout úvěr či splácejí finanční leasing a zda měli či neměli obtíže se splácením 2. ŽÁDOST O ÚVĚR – podává se, jestliže banka vystavila předběžný souhlas s poskytnutím úvěru – k žádosti se přikládá dokumentace, která obsahuje: a) zajištění úvěru proti nesplácení – banka posuzuje dostatečnost tohoto zajištění, pro určité druhy úvěrů stanoví předem způsob zajištění. Nejčastěji se využívá: – zástavu majetku – do zástavy je možno dát movitý majetek (cenné papíry, cenné předměty atd.) nebo nemovitý majetek. V případě, že úvěr nebude splácen, banka zastavený majetek prodá a z výtěžku uhradí dlužné splátky – záruku – poskytovatel záruky se zavazuje splácet úvěr, pokud dlužník toho nebude schopen. Může jím být ručitel (občan, podnik), stát (výjimečné případy, státní záruka je zcela spolehlivá), banka – pojištění – pojištění úvěru proti nesplácení je časté zejména u úvěrů pro občany. Chrání před tím, že v důsledku nemoci či z jiných důvodů občan nemůže dále splácet úvěr b) finanční situace žadatele - podniky ji dokládají účetními výkazy (rozvahou, výkazem zisku a ztráty, případně výkazem cash flow, vedou-li daňovou evidenci, pak daňovými přiznáními). Občan ji dokládá potvrzením příjmů od zaměstnavatele. Uvádí se, zda žadatel má již jiné úvěry či splácí leasing. c) účel úvěru – předpokládá se podnikatelský záměr, doklady o uvažované koupi atd. Je možno také žádat o neúčelový úvěr, který ovšem bývá omezen určitou maximální částkou.

–

informace získané od žadatele banka ověřuje a doplňuje z vnějších zdrojů (např. od dodavatelů, odběratelů, věřitelů, banky daného podniku, od informačních kanceláří)

3. ANALÝZA ŽÁDOSTI O ÚVĚR – zkoumá se reálnost záměru, schopnost klienta splatit úvěr a ověřuje se zajištěním úvěru 4. POSKYTNUTÍ ÚVĚRU, ÚVĚROVÁ SMLOUVA – jestliže se nejedná o jednorázový nákup, neposkytuje se celá částka úvěru najednou, ale postupně, tak jak plánovaná akce vyžaduje – např. na jednotlivé dokončené fáze stavby Poskytování úvěru občanům Při poskytování úvěru občanům jsou podmínky obvykle standardizovány – u jednotlivých druhů úvěru jsou předem stanoveny úrokové sazby, maximální lhůty splatnosti, účel úvěru, popřípadě způsob zajištění. Pod tlakem konkurence se nabízejí i rychlé půjčky bez zajištění. Nejdůležitějšími podklady pro posouzení úvěru bývají: – doložení finanční situace – potvrzením příjmů od zaměstnavatele. Kromě toho se uvádí, zda žadatel má již jiné úvěry či splácí leasing. Ověří se záznamy z úvěrových registrů; – posouzení, zda občan bude schopen úvěr splatit – posuzuje se, zda po srážkách splátek úvěru zůstane občanovi dostatečný příjem na financování životních potřeb. Obvykle se požaduje, aby zbylý příjem občana činil určitý násobek životního minima (např. 1,5 násobek) – zajištění úvěru – obvykle se využívají ručitelé, zástava nemovitého majetku a pojištění úvěru proti neplacení (v důsledku nemoci či z jiných důvodů občan nemůže dále splácet úvěr). Typické je pojištění úvěru u rychlých půjček bez ručitelů Služby bank – mezi služby bank, které jsou nabízeny patří: 1. poskytování info o klientech – a to na žádost obchodních partnerů nebo jiných bank. informace pouze hodnotí finanční situaci klienta a výhradně se souhlasem klienta 2. operace s cennými papíry – je to zprostředkování nákupu a prodeje cenných papírů, jejich emise, výplata výnosů z cenných papírů (úroky a dividendy). Výplata nominálních hodnot – ke splatnosti cenných papírů. 3. poradenství – banka pomáhá hledat vhodné vklady, úvěry a možné investice 4. řízení a správa majetku klientů – banka zde investuje volné peněžní prostředky klienta do produktů peněžního a kapitálového trhu podle požadavků klienta – cílem je maximalizovat výnos a minimalizovat riziko 5. obchodování s cizími měnami DEVIZOVÉ PROSTŘEDKY = peněžní prostředky v cizí měně a to ve formě valut a deviz VALUT = peníze v cizí měně, v hotovosti DEVIZY = cizí měna na účtech (elektronické zápisy) DEVIZOVÝ KURZ = cena zahraniční (cizí) měny vyjádřena v jednotkách domácí měny př. 1 € = 25 Kč KURZOVNÍ LÍSTEK = přehled cizích měn s jejími kurzy = přehled kurzů zahraničních měn platný v určitý den. Je zde uvedena měna, kód, jednotka a kurz – pro devizy, pro valuty z pohledu nákupu a prodeje, případně kurz střed – jsou 2 druhy kurzu lístků: • pro obchodní banky • pro emisní banky

Kurzovní lístek ČNB – je jednodušší, pracuje pouze s hodnotami střed – vyhlašuje se pro každou měnu – slouží pro obchodování ČNB s ostatními bankami, pro počty cizích měn v účetnictví, celnictví a státní statistice Kurzovní lístek obchodních bank – každá banka má svůj kurzovní lístek. Kurzy se vyhlašují také denně, jsou k dispozici na pobočkách banky a na www stránkách banky – stanovení kurzu vychází z nabídky a poptávky po zahraniční měně. Kurz tak kolísá. Vykazuje se vždy pohledu banky (tzn. co banka dělá s cizí měnou). Buď ji nakupuje nebo prodává. Kurz nákup banka použije, když nakupuje cizí měnu od klienta a vyplatí mu za to domácí měnu (Kč) Kurz prodej banka použije, když prodává cizí měnu klientovi, tzn. banka dostane od klienta domácí měnu v Kč. –

– – –

nákupní kurz, ať už u valut nebo deviz je vždy nižší. Banka tak tvoří zisk z kurzových rozdílů. Kurz valut je pro klienta vždy méně výhodný než kurz deviz. Tzn. že kurz valuta prodej je vyšší než kurz deviza prodej. Kurz valuta nákup je nižší než kurz deviza nákup. Důvodem jsou vyšší náklady se správou valut (náklady na převoz peněz, trezory, vyškolení pracovníci) banky při směně vybírají poplatky, i to je jejich výnos kurz střed se používá v bankách v mezibankovním obchodu, případně pro platby kartou

Společnost Isosklo má otevřen běžný účet pro platební styk. Banka jí připíše platbu od odběratelů 25 600 EUR vyjádřenou v korunách. Použije kurs devizy nákup 25,495. Částka tak činí 25 600 x 25,495 = 652 672 Kč. Za připsanou platbu banka naúčtuje poplatek 500 Kč, takže na účtu přibude 652 172 Kč. Za 200 EUR jsme ve směnárně zaplatili v kursu 26,58 celkem 5 369 Kč. Pokud bychom stejnou částku uhradili platební kartou, použil by se kurs střed. Banka by nám tak z účtu odečetla 200 x 25,96 = 5 192 Kč (a navíc nebude účtovat poplatek). Poznamenejme, že většina bank by použila kurs devizy prodej.

F) OBCHODY S CIZÍMI MĚNAMI =

Euro jednotná měna členských států EU, které jsou v měnové linii. Např. (Slovensko, Německo, Rakousko, Francie, Itálie, Řecko) není ČR a Polsko Evropská centrální banka – má rozhodující pravomoci v evropské měnové unii. Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. – Spolu s emisními bankami členů EU tvoří evropský systém centrálních bank. SDR (XDR) special drawing right

– –

Speciální práva čerpání je to umělá měna používaná k transakcím v mezinárodním měnovém fondu Mezinárodní finanční instituce IMF • Mezinárodní měnový fond

– hlavním cílem je stabilní měnový kurz členských zemí (víc než 200) –

dalším cílem je růst světové ekonomiky (HDP) doprovázený nízkou inflací a vyrovnanou platební bilancí.

– –

Do transakce v rámci IMF se používá jednotka SDR ČR je členem od roku 1990

•

Světová banka

– tvoří ji několik institucí. Nejvýznamnější z nich je mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj –

–

podporuje ekonomiky středně bohatých a úvěru schopných chudších zemí formou poskytnutí úvěru

Evropská banka pro obnovu a rozvoj – podporuje ekonomiky zemí V Evropy – zejména soukromý sektor, financuje akce stáního významu (doprava, spoje, životní prostředí)

G) UKLÁDÁNÍ PENĚZ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM a) Penzijní fondy – penzijní připojištění b) Stavební spořitelny – stavební spoření a úvěr ze stavebního spoření ad a) Penzijní fondy zabezpečují dobrovolné penzijní připojištění pro ty, kteří se nechtějí nebo nemohou spokojit s výší starobního či invalidního důchodu, vypláceného státem – je založeno na pravidelných, nejčastěji měsíčních úložkách, k nim stát poskytuje příspěvek – v současnosti je rozmezí 50 -150 Kč měsíčně, při úložce 100 – 500 korun. – Aby byl zachován nárok na státní příspěvek, musí doba ukládání trvat minimálně 5 let a zároveň smí být částka vybrána až po dosažení určitého věku. U starobní penze 60 let. – Penzijní připojištění je i daňově zvýhodněno – úložky občanů a příspěvky státu jsou penzijním fondem investovány – různé penzijní fondy mají různé výsledky tohoto zhodnocení Rozlišujeme 4 druhy penzijního připojištění:

1) starobní penze – je základní dávkou, vyplácí se nejdříve v 60 letech po pěti letech trvání. V opačném případě zaniká nárok na státní příspěvek a dostaneme pouze odbytné. 2) Výsluhová penze – umožňuje klientovi vybrat část prostředků dříve, než vznikne nárok na stavební penzi – musí si o ni ale samostatně požádat 3) invalidní penze – musí se sjednat předem – min doba spoření jsou 3 roky – vyplácí se, pokud se klient v průběhu spoření stane plně invalidního

4) Pozůstalostní penze – musí být sjednána ve smlouvě – doba spoření – 3 roky – klient musí zemřít

– přesné podmínky pro výplatu, poskytnutí jednotlivých druhů penzí stanoví v každém fondu penzijní plán ad b) Stavební spoření, úvěry stavebního spoření

Stavební spoření – – – – – –

specializovaná forma spoření spojená s právem na poskytnutí úvěru po uplynutí doby spoření účastník spoří nejméně 6 let stát k tomu poskytuje příspěvek úročení z vkladů a státních příspěvků je poměrně nízké po 6 letech spoření lze peníze vyzvednou a použít na cokoliv není ani povinnost čerpat úvěr

Úvěr ze stavebního spoření – –

– –

velikost úvěru na který vznikne právo se stanoví pomocí tzv. CÍLOVÉ ČÁSTKY. Z ní vychází i měsíční úložka úvěr je účelový. Můžeme ho získat i dřív než po 6 letech spoření obvykle stačí, když naspoříme 40 % celkové ukládané částky (tzn. 2-3 roky) úvěr lze získat i přes zahájení spoření poskytnutím tzv. mezi překlenovacího úvěru, ten má vyšší ÚS než úvěr ze stavebního spoření

cílová částka = uspořená částka + úroky z uspořené částky + státní podpora + úroky ze státní podpory + nárok na úvěr

– –

H) POJIŠŤOVNY předmět činnosti – přebrat část rizik z pojištěného na sebe za úplatu pojišťovna je podnik jako každý jiný – chce dosahovat zisku

Základní pojmy: • POJIŠTĚNÝ = FO nebo PO, která je pojištěná a to bez ohledu na to, zda-li si pojištění sjednala sama nebo to za ní sjednal někdo jiný (rodiče) • POJISTNÍK = FO nebo PO, která sjednala pojištění ve svůj prospěch nebo prospěch někoho jiného (rodiče) • POJISTITEL = pojišťovna • OPRÁVNĚNÁ OSOBA = osoba, které bude vyplaceno pojistné plnění • POJISTNÁ SMLOUVA = uzavírá se mezi pojistitelem a pojistníkem ve prospěch pojištěného resp. oprávněné osoby a její nedílnou součástí jsou všeobecné podmínky • POJISTNÁ ČÁSTKA = maximální částka, kterou je pojišťovna ochotna vyplatit v případě pojistné události - uvedená v pojistné smlouvě - odvíjí se od ní výše pojistného • POJISTNÁ UDÁLOST = skutečnost, která nastala a pojišťovna má povinnost vyplatit pojistné plnění - tato povinnost vyplývá z pojistné smlouvy - pojistné plnění není nikdy vyšší než pojistná částka

•

ASISTENČNÍ SLUŽBY = mohou být součástí pojištění a rozšiřují služby pojišťovny - často nabízeny i u havarijního pojištění a pojištění léčebných výloh v zahraničí

Další činnosti pojišťovny: 1) ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOST = pojištění pojišťovny u zajišťovny – použije se v případě mimořádně vysokých škod v relativně krátkém časovém úseku (povodeň, vichřice, tsunami, zemětřesení…) 2) ZÁBRANNÁ ČINNOST = činnost směřující k prevenci, k předcházení škod – pojišťovna provádí osvětovou a výchovnou činnost 3) PORADENSTVÍ – pomáhá stanovit vhodný rozsah pojištění – vytvořit jeho optimální systém – velký rozsah pojištění přináší vysoké náklady, malý rozsah pojištění s sebou nese vysoké riziko DRUHY POJIŠTĚNÍ 1) podle povinnosti sjednat pojištění:

 zákonná pojištění (př. SP a ZP) - automaticky uzavřeno ze zákona - je povinné ho platit - nesjednává se pojistná smlouva - platí jednotné pojistné podmínky pro všechny

 smluvní pojištění (životní pojištění, havarijní pojištění,…) - dobrovolné – záleží jen na nás, zda si ho sjednáme

 povinně smluvní pojištění (povinné ručení,…) - mám povinnost si ho sjednat, ale můžu si vybrat pojistitele - týká se oblasti se zvýšeným nebezpečím ohrožení ostatních 2) zda náhrada souvisí z výší škody

 škodové pojištění (pojištění domácnosti, havarijní pojištění,…) - nahrazujeme určitou výši škody, která vznikla v důsledku pojistné události - pojišťovna škodu vyčíslí a částku nám proplatí

 obnosové pojištění (životní pojištění) - vyplacené pojistné plnění nezávisí na výši škody, která vznikla - někdy je obtížné tuto škodu vůbec vyčíslit (škody na zdraví) - pojistné plnění zde souvisí s výší pojistné částky 3) podle toho, co pojišťujeme OSOBY (domácnosti) osoby

PODNIKY (PRŮMYSL) podnikatelská rizika

majetek odpovědnost za škody

– – –

–

– –

ZEMĚDELSTVÍ plodiny, hospodářská zvířata, lesy

odpovědnost za škody

Pojištění osob chrání rodiny před důsledky úrazů, vážných nemocí,… - před ztrátou příjmu oprávněnou osobou zde bývají rodinní příslušníci výplatu lze sjednat: a) jednorázově b) formou důchodu (pravidelné vyplácení pravidelné částky) patří sem: a) pojištění úrazové b) životní pojištění c) pojištění léčebných výloh v zahraničí ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ kryje riziko a slouží i jako jedna s forem spoření rozlišujeme: a) rizikové životní pojištění – slouží pouze na krytí pojistné ochrany (smrt) a poplatky spojené s uzavřením smlouvy b) investiční životní pojištění = kombinace rizikového životního pojištění a spoření (investice) – kryje riziko úmrtí, ale umožňuje investovat část pojistného prostřednictvím podílových listů – je možné si zde vybrat z několika fondů s různou mírou rizika – v případě smrti se vyplácí aktuální hodnota investovaných prostředků nebo předem garantovaná výše pojistného plnění – v případě dožití stanoveného věku se vyplácí aktuální hodnota investovaných prostředků c) kapitálové životní pojištění = kombinace pojištění a investování – pojišťovna zde garantuje vyplacenou částku – klient neovlivňuje jak budou prostředky investovány – v případě smrti se vyplatí sjednaná pojistná částka – v případě dožití stanoveného věku sjednaná částka včetně podílů na výnosech z investování

– – –

–

– –

– – = – –

ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ sjednává se samostatně nebo k životnímu pojištění kryje riziko zranění pojištěného, trvalé či přechodné poškození zdraví či smrti vyplacené pojistné plnění může pomoci zmírnit následky úrazu (výpadek příjmu) Pojištění majetku lze pojistit: a) domácnost = věci, které jsou součástí bytu, domu (nábytek, elektronika,…) b) nemovitost = pouze nemovitost, ne věci, které do ní byly vneseny výše vyplaceného pojistného plnění se odvíjí od hodnoty pojištěného majetku lze také pojistit krytí rizik spojených s požárem, úderem blesku, krádeží, vichřicí, zatékající vodou, … POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU chrání před náklady vzniklými v důsledku zranění jiných osob nebo poškození cizího majetku, kterou jsme způsobili náhradu škody vyplatí pojišťovna poškozeným (př. povinné ručení) POJISTNÁ SMLOUVA dvoustranný právní akt mezi pojistitelem a pojistníkem součástí jsou všeobecné pojišťovací podmínky řeší: a) výluky = co je z pojištění vyloučeno - uvádí, na co se konkrétně pojištění nevztahuje - má je každá pojišťovna - musí se projednat ještě před podpisem smlouvy b) systém slev a přirážek - slevy (bonusy) = sleva na pojistném (pojištěný nemá žádnou pojistnou událost) - přirážky (malusy) = uplatní se tam, kde bylo mnoho pojistného plnění c) spoluúčast = částka, kterou při určité škodě pojišťovna nehradí – není povinna (záleží na dohodě s pojištěným) - má motivovat k předcházení vzniku škod - čím vyšší spoluúčast, tím nižší splátky - pojišťovna se tím chrání před projednáváním drobných škod

2. Financování – –

–

A) FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU úzce souvisí s pojmem finanční řízení (=usměrňování činnosti podniku k určitému cíli) zahrnuje v sobě: a) plánování b) organizování c) motivování d) kontrolu + tím vším se prolíná rozhodování – rozhoduji se vždy, když mám na výběr alespoň 2 možnosti řešení – dobrý manažer musí umět vybrat nejlepší z dobrých možností, ale i nejméně špatnou ze špatných možností na finanční řízení se díváme ze dvou pohledů 1) přes náklady, výnosy a zisk a ztráty (výsledovka) 2) přes zdroje a potřeby financování FINANČNÍ PLÁN

– říká nám: 1) jak velká má být výše výnosů, nákladů a zisku

2) jak velká má být výše finančních zdrojů a na co budou použity – jeho zpracování se liší podle velikosti podniku - velký podnik ho má zpracovaný dopodrobna - malý podnik se soustředí jen na dobré stanovení prodejní ceny a hlídá si splatnost faktur – může mít podobu: a) soustavy rozpočtů = rozpočet nákladů, výnosů a zisku = rozpočet platební schopnosti = investiční rozpočet b) plánových výkazů = plánová rozvaha = plánová výsledovka = plánová cash flow (CF)

– –

= =

– – –

NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ 1) NORMY stanoví spotřebu výrobních faktorů na jednotku produkce + výrobní faktor = práce, kapitál, přírodní zdroje můžeme normovat oběžný, dlouhodobý majetek i zaměstnance: a) normy oběžného majetku – zaměříme se zde na výpočet normy optimální zásoby – můžeme ji vyjádřit ve dnech, v měrných jednotkách nebo v peněžních jednotkách – jsou zde ještě normy spotřeby materiálu a energie b) normy dlouhodobého majetku – zde se zaměříme na výpočet kapacitní normy : – časové normy nám říkají, kolik času mám na zhotovení jednoho výrobku – množstevní normy nám říkají, kolik výrobků vyrobím za jednotku času – patří sem i odpisy = normy opotřebení c) normy zaměstnanců – zaměříme se na výkonové normy: – množstevní (kolik výrobků vyrobí za jednotku času) – času (za jak dlouho vyrobí jednotku výrobku) – normujeme i početní stavy a normy obsluhy 2) KALKULACE způsob stanovení nákladů a ceny na kalkulační jednici v případě, že použijeme kalkulaci úplných nákladů způsob stanovení nákladů a ceny pomocí kalkulace neúplných nákladů 3) ROZPOČTY stanoví úkoly podniku ve finanční oblasti pracují pouze s celkovými objemy – čísly patří sem: a) rozpočet nákladů, výnosů a zisku – stanoví objem nákladů, výnosu a zisku v daném období s cílem dosáhnout zisku b) rozpočet platební schopnosti – říká nám, zda budeme schopni z našich příjmů hradit své závazky – z krátkodobého pohledu – platební kalendář – z dlouhodobého pohledu – cash flow c) investiční rozpočet – sestavuje se na pořízení dlouhodobého majetku – nejprve si zjistíme celkové investiční náklady a rozvrhneme si, kdy bude investice přinášet příjmy a kdy a jak ji budeme moci splácet d) zakladatelský rozpočet = souhrnný rozpočet – sestavuje se pouze při založení podniku, znamená to, že tam máme použity všechny 3 rozpočty

Zadání Sestavte rozpočet nákladů, výnosů a zisku, když máme zadány tyto vstupní údaje 1. Objem výroby v daném období je 5 000 ks trpaslíků 2. objem prodeje v tom samém období je také 5 000 ks trpaslíků 3. spotřeba sádry na 1 trpaslíka = 0,5 kg cena 1 kg sádry = 25 Kč prodejní cena = 300 Kč/1 trpaslík Ostatní náklady budou činit 1 050 000 (odpisy, mzdy, energie) Rozpočet nákladů = (5 000 x 0,5 x 25) + 1050000 → 1 112 500 Kč Rozpočet výnosů = 300 x 5 000 = 1 500 000 Rozpočet zisku = výnosy – náklady = 387 500 Kč Pojmy : HOSPODÁŘSKÉ STŘEDISKO = nejmenší samostatně hospodařící vnitropodnikový útvar + samostatně sleduje své náklady, výnosy a HV CONTROLLING = způsob nepřímého řízení + jsou nám stanoveny pouze hodnoty, kterých máme dosáhnout, ale ne přesné úkoly a postupy k jejich dosažení + hodnoty mají podoby finančních veličin (= zisk, rentabilita) + dosažené hodnoty se pravidelně kontrolují – porovnávají s plánem, předkládají se managementu podniku + význam – sleduje hospodárnost, rentabilitu a platební schopnost a kontroluje plnění zadaných úkolů B) NÁKLADY A VÝNOSY = vstupy vyjádřené v penězích Členění: 1) podle reakce na změnu objemu a) variabilní náklady = mzdy, materiál, energie – při pohledu na celek - kopírují změnu objemu produkce (při zvýšení se zvýší, při snížení se sníží) – když je přepočtu na jednotku – nemění se (zůstávají stejné díky normám) b) fixní náklady = odpisy – při pohledu na celek – nereagují na změnu objemu produkce + ke změně dojde jen skokem (nedostatečná, přebytečná kapacita) – při pohledu na jednotku – s růstem produkce klesají, se snížením produkce rostou Členění variabilních nákladů – podle toho, jak hodně výrazně kopírují změnu objemu produkce a) progresivní = př. příplatky ke mzdám – rostou rychleji než objem produkce b) degresivní = náklady na opravy a údržbu – rostou pomaleji než objem produkce c) proporcionální = úkolová mzda – rostou přímo úměrně s růstem objemu produkce 2) podle místa vzniku a) provozní náklady = náklady na materiál, mzdy, odpisy – vznikají při výrobě b) finanční = úroky z přijatých vkladů, kurzovní rozdíly (při obchodování s cizí měnou) c) mimořádné náklady = škody na nepojištěném majetku

3) podle kalkulací a) přímé /= jednicové náklady/ = spotřeba materiálu, úkolové mzdy – můžeme je přesně rozpočítat na kalkulační jednici b) nepřímé /=režijní náklady/ – nelze je přímo stanovit na kalkulační jednici – musíme je rozpočítat pomocí kalkulačních metod 4) manažerské náklady a) utopené = odpisy, povinné ručení, dálniční známka = náklady, které jsme vynaložili v minulosti a nyní jejich výši už nemůžeme ovlivnit naším nynějším rozhodnutím b) obětované příležitosti = př. studium na VŠ x zaměstnání – máme-li omezené zdroje (čas, peníze, …), vybíráme si takovou možnost jejich využití, která bude nejúčelnější – ostatních možností se vzdáváme (obětujeme je ) – tyto náklady se v účetnictví nikdy neobjeví – používají se pouze při finančním řízení = vše, co jsme obětovali ve prospěch jiného rozhodnutí = náklady druhé nejlepší příležitosti, které jsme se dobrovolně vzdali – musíme je porovnávat s příležitostí, kterou jsme si vybrali EKONOMICKÝ ZISK = ZISK – NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI – –

náklady obětované příležitosti = takové možnosti, kterých se musíme vzdát ekonomický zisk nám říká, o kolik více získáme z příležitosti, kterou jsme si vybrali, oproti příležitosti obětované

Př. Paní Mráčková pracuje jako fakturantka s měsíční mzdou 12 000 Kč. Protože ji ale tato práce nebaví, založila si živnost pečovatelky o předškolní děti. Měsíčně činí zisk z tohoto malého podnikání 15 000 Kč. Původní mzda představuje náklad obětované příležitosti. To znamená, že podnikáním paní Mráčková získala měsíčně navíc pouze 3 000 Kč. Jinak řečeno, ekonomický zisk je 3 000 Kč. Př. Paní Mráčková měla uloženo v bance 12 000 Kč při úrokové sazbě 5 % p. a. Tyto prostředky vybrala a použila na nákup vybavení pro své výše zmíněné podnikání. Znamená to, že vznikl další náklad obětované příležitosti, přijde o úrok z vkladu. Ten ročně činil 600 Kč, tj. měsíčně 50 Kč. Po zahrnutí obou nákladů obětované příležitosti můžeme říci, že podnikáním paní Mráčková měsíčně docílí ekonomický zisk 15 000 – 12 000 – 50 = 2 950 Kč. VÝNOSY = –

výstupy vyjádřené v penězích podstatnou součástí jsou tržby

TRŽBY = CENA ZA 1 KS * PRODANÉ MNOŽSTVÍ Členění podle místa vzniku: a) provozní b) finanční = úroky z poskytnutých vkladů, úroky z vkladů na BÚ, kurzovní rozdíly c) mimořádné C) KALKULACE A ROZPOČTY = je to jeden z nástrojů finančního řízení – člení se podle toho, jak pracují s náklady, na dvě skupiny: → kalkulace úplných nákladů (KÚN) → kalkulace neúplných nákladů (KNN) –

úkolem kalkulací je stanovit náklady a cenu na kalkulační jednici v případě, že se jedná o kalkulace úplných nákladů, ale také stanovit náklady a cenu pokud mluvíme o kalkulaci neúplných nákladů

•

KÚN – tato metoda dokáže rozpočítat úplně všechny náklady (přímé i nepřímé) na kalkulační jednici. Je vhodná pro účetnictví, kde se evidují a kontrolují náklady. Není ale dostačující pro finanční řízení, protože nedokáže vyčíslit skutečné náklady na výrobu při změnách objemu výroby (jedná se o fixní náklady)

•

KNN – pomocí této metody dokážeme najít dolní hranici ceny našich produktů a minimální objem produkce, který nám zajistí zisk (bod zvratu) – je vhodná pro finanční řízení, odlišně pracuje s variabilními a fixními náklady: Variabilní náklady přepočítává na jednotku ale i na celek Fixní náklady vidí pouze jako celek – důvodem je to, že fixní náklady jsou nezbytné pro chod celého podniku. Bez nich bychom nemohli produkovat Př. stroje, výrobní haly, budovy administrativních činností, pozemky nepoužívají se v účetnictví

– –

s růstem objemu produkce nám FN přepočtené na jednotku klesají. Pokud je to bráno jako celek, jsou stálé. Úkolem: maximálně využít kapacitu stroje.

1) KALKULACE ÚPLNÝCH NÁKLADŮ – pro výpočet zde používáme všeobecný kalkulační vzorec: 1. PŘÍMÝ MATERIÁL 2. PŘÍMÉ MZDY 3. OSTATNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY 4. VÝROBNÍ REŽIE vlastní náklady výroby 5. SPRÁVNÍ REŽIE vlastní náklady výkonu 6. ODBYTOVÉ NÁKLADY úplné vlastní náklady výkonu 7. ZISK prodejní cena bez DPH 8. DPH prodejní cena s DPH

(= SP a ZP hrazené zaměstnavatelem) (= mzda mistra, odpisy,…) (= mzdy administr. pracovníků, skladníků, odpisy) (= náklady spojené s prodejem)

–

obsahuje 8 kalkulačních položek. V každé položce jsou seskupené obsahově podobné náklady. Některé kalkulační položky jsou představitelé přímých (jednicových) nákladů a některé nepřímých (režijních) → 4., 5., 6. charakteristických položek

– –

všechny kalkulační položky zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru nepřímé náklady (výrobní režie, správní režie, odbytové náklady) stanovíme na kalkulační jednici pomocí kalkulačních metod: 3 základní metody rozpočítávání nepřímých nákladů (základní kalkulační metody)

→ kalkulace prostým dělením – použití u 1 druhu výrobku VÝROBNÍ REŽIE na 1 ks = CELKOVÁ VÝROBNÍ REŽIE POČET VÝROBKŮ

Př: Obchodní společnost se zabývá výrobou skleněných váz. Rozpočet výrobní režie je 1 750 000 Kč. Rozpočet správní režie je 906 000 Kč. Odbytové náklady jsou 202 000 Kč. Spotřeba materiálu na 1 vázu je 40 Kč. Přímé mzdy na 1 vázu jsou 140 Kč. Cena 1 vázy bez DPH je 490 Kč. DPH je 20 %. Sestavte předběžnou kalkulaci vázy a zjistěte výši zisku na 1 vázu. Plán výroby je 12 000 ks. → kalkulace poměrovými čísly – několik druhů stejnorodých výrobků – zde vybereme nejdůležitější výrobek – základní – a ostatní výrobky s tímto výrobkem srovnáváme pomocí poměrových čísel → kalkulace přirážková – několik různorodých výrobků REŽIJNÍ PŘIRÁŽKA = CELKOVÉ REŽIJNÍ NÁKLADY * 100 (v %) CELKOVÁ ROZVRHOVÁ ZÁKLADNA –

rozvrhová základna

přímé mzdy

nebo

přímý materiál

přímé mzdy

i

přímý materiál

Př. 1) Vyrábíme 2 různé výrobky A a B: Položka A B Produkce 1 000 ks 2 000 ks Přímý materiál 60 Kč/ ks 70 Kč/ks Přímé mzdy 40 Kč 130 Kč Celková výrobní režie je 240 000 Kč. Spočítejte vlastní náklady výroby. Režijní přirážka se počítá z přímých mezd. Režijní přirážka se počítá z přímého materiálu. 2) UMA, s. r. o. vyrábí 3 typy pohovek s těmito náklady: Položka Karneval Felicita Studio Přímý materiál 11 200 9 000 10 150 Plán produkce 100 ks 150 ks 120 ks Výkonový norma času 8h 10 h 9h HMT 80 Výrobní režie 540 000 Správní režie 310 000 Odbytové náklady 240 000 Požadujeme zisk 15 % z úplných vlastních nákladů výkonu. Sestavte předběžnou kalkulaci pro všechny typy pohovek přirážkovou metodou. Rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy. 3) Horal, v. o. s. vyrábí potřeby pro turisty s těmito náklady: Položka Batoh Spací pytel Rukavice Přímý materiál 640 3 800 189 Plán produkce 1 000 ks 300 ks 2 000 ks Výkonová norma času 6h 7h 2h HMT 80 Výrobní režie 1 700 000 Správní režie 1 400 000 Odbytové náklady 1 900 000 Požadujeme zisk 15 % z úplných vlastních nákladů výkonu. Sestavte předběžnou kalkulaci pro všechny výrobky přirážkovou metodou. Rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy. Zbytek viz sešit

–

Závěr ke kalkulaci úplných nákladů stanovují náklady a cenu na kalkulační jednici. Podle toho, co je předmětem kalkulace. Rozlišujeme kalkulaci na: výrobní, nákupní a prodejní.

• – –

VÝROBNÍ KALKULACE zahrnují sestavování kalkulace nákladů a ceny členíme je na předběžné a výsledné, ty pak porovnáváme → PŘEDBĚŽNÉ – sestavují se před zahájením výroby – určují, jaké budou plánované náklady a zisk na kalkulační jednici – jsou podkladem pro stanovení ceny a vycházejí z rozpočtů → VÝSLEDNÉ – sestavují se po skončení výroby – zjišťují skutečně vynaložené náklady na kalkulační jednici a skutečný zisk – vycházíme z účetnictví

•

NÁKUPNÍ KALKULACE – souvisí s hledáním nejvýhodnějšího dodavatele. Dle poměru ceny a kvality, spolehlivost, vzdálenost

•

PRODEJNÍ KALKULACE – souvisí s hledáním nejvýhodnějšího odběratele – k výpočtu kalkulace úplných nákladů použijeme všeobecný kalkulační vzorec

2) KALKULACE NEÚPLNÝCH NÁKLADŮ –

bere ohled na velikost produkce a prodeje. Zjišťujeme zde dolní přijatelnou hranici ceny a objemu prodeje. Pracujeme odlišně s variabilními a fixními náklady. Fixní náklady nikdy nerozvrhujeme na kalkulační jednici. Vidíme je jako celek, protože jsou nezbytné pro chod podniku (odpisy, pronájem)

Postupujeme takto: 1) vykalkulujeme variabilní náklady = náklady, které můžeme stanovit stejně jako v kalkulaci úplných nákladů = přímé mzdy, přímý materiál, přímá spotřeba energie,… 2) zjistíme výši tržeb TRŽBY = CENA * PRODANÉ MNOŽSTVÍ 3) zjistíme krycí příspěvek = částka, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku KRYCÍ PŘÍSPĚVEK CELKEM = TRŽBY – VARIABILNÍ NÁKLADY CELKEM –

pomocí něho pak může podnik posoudit, který z produktů se mu nejvíce vyplatí produkovat, ale v tomto případě je nutné krycí příspěvek přepočítat na jednici

4) fixní náklady odečteme od krycího příspěvku v celkové výši - zjistíme tak celkový zisk – čím je větší rozdíl mezi krycím příspěvkem a celkovými fixními náklady větší, tím je pro podnik produkt výhodnější 5) hodnoty vynásobíme příslušným počtem kusů

Př: Společnost Rinas vyrábí dámský klobouk Verina. Na klobouk spotřebuje materiál za 910 Kč, mzda na 1 ks činí 200 Kč, ostatní variabilní náklady činí 180 Kč/ks. Fixní náklady činí 1 400 000 Kč. Cena klobouku byla stanovena poptávkovou metodou na 1 699 Kč. Předpokládáme prodej 5 000 ks a pro případ že by klobouk vyšel z módy a stal se neprodejným, budeme uvažovat prodej pouze 1 000 ks. Propočítejte náklady při výrobě 1, 1 000, 5 000 ks klobouku. POLOŽKA materiál mzdy ostatní variabilní náklady = variabilní náklady celkem cena (tržby) krycí příspěvek - fixní náklady = zisk

1 KS 910 200 180 1290 1699 409

1000 KS 910 000 200 000 180 000 1290 000 1699 000 409 000 1 400 000 - 991 000

- 1 399 591

5000 KS 4 550 000 1 000 000 900 000 6 450 000 8 495 000 2 045 000 645 000

Výsledek nám ukazuje, že ne každý objem produkce zajistí dostatečný efekt, kdy zisk. Pokud by klobou skutečně vyšel z módy, byla by to pro nás výrazná ztráta.

– pomocí krycího příspěvku lze zjistit, jaký produkt se nejvíce vyplatí podniku produkovat, ale musíme krycí příspěvek přepočítat na jednici. Tam kde vyjde nejvyšší, to je nejvýnosnější náš produkt. KP/1ks =

∑ KP Objem produkce

CENA = náklady + zisk ∑ KP/1 ks = tržby - ∑ VN KP/1 ks = cena – VN/1 ks

– –

Bod zvratu (= break point) je to místo, kde se náklady rovnají výnosům náklady = tržby (výnosy)

– jestliže kalkulace neúplných nákladů ukázala, že zisku dosáhneme až při dostatečné úrovni prodeje, –

potřebujeme vědět, kolik je tedy dostatečná úroveň prodeje. To může rychle říci bod zvratu, jímž rozumíme minimální objem prodeje, od kterého podnik začne tvořit zisk při jeho výpočtu vcházíme z toho, že pokud prodej pokryje fixní náklady, pak každý další prodaný produkt vytváří zisk

tržby

Pen. Jednotka (v mil. Kč)

∑N SK ZI

∑ VN

BZ 20

0

RÁ ZT

TA

100 200 300 400 500 600

∑ FN

700 800 900 1000

Objem prodeje (v Kč)

BOD ZVRATU odvození vzorce a

+

BZ → HV = 0 Náklady = Výnosům ∑ Fixní + ∑ Variabilní = Tržby ∑ FN + ∑ VN = Tržby

b∙x=p∙x a= p∙x-b∙x a = x (p – b)

a

a x= (p – b) x= =

–

Celkové FN Cena/1ks - VN/1ks

+ b∙x=p∙x (VN/1ks) cena objem produkce objem produkce

KP/1ks

∑ FN KP/1ks

Bod zvratu pro více produktů v tomto případě nám bod zvratu vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku

Bod zvratu pro více produktů =

FN Celkový krycí příspěvek : tržby

Společnost Bratři Vondřichové vyrábí vodní a sněhové hasící přístroje. Variabilní náklady 1 ks vodního přístroje jsou 370 Kč, sněhového 580 Kč. Cena vodního přístroje je 950 Kč, sněhového 1 240 Kč. Předpokládáme roční prodej 500 vodních přístrojů a 2 000 sněhových. Roční fixní náklady jsou 1100000 Kč. Řešení: Položka Vodní přístroj v Kč Sněhový přístroj v Kč plánované tržby 475 000 2 480 000 variabilní náklady celkem 185 000 1 160 000 krycí příspěvek 290 000 1 320 000

–

Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů fixní náklady odečítáme v celkové výši a také zisk vyčíslíme za podnik jako celek

Př. Společnost Rinos vyrábí a prodává klobouky Verino a barety Farit. Spočítejte zda bude společnost dosahovat zisku, když máte zadány tyto vstupní údaje: POLOŽKA: VERINO FARIB Materiál/1ks

910.00 Kč

280.00 Kč

Mzdy/1 ks

200.00 Kč

120.00 Kč

Ostatní VN/1 ks

180.00 Kč

82.00 Kč

∑ FN

1,600,000.00 Kč

Cena Objem produkce

1,699.00 Kč

699.00 Kč

5 000 ks

2 000 ks

Spočítejte také, který z vyráběných produktů je pro podnik nejvýnosnější – oběma způsoby. POLOŽKA: VERINO FARIB ∑ 1. TRŽBY

8,495,000.00 Kč

1,398,000.00 Kč

9,893,000.00 Kč

2. ∑ VN

1 290 x 5 000 = 6 450 000,00 Kč

964,000.00 Kč

7,414,000.00 Kč

3. ∑ KP

8 495 000 – 6 450 000 = 2 045 000,00 Kč

4. ∑ FN

434,000.00 Kč

2,479,000.00 Kč

1,600,000.00 Kč

5. ∑ ZISK

X

1,600,000.00 Kč X

879 000

Ano, dosáhneme zisku 879 000,? Nejvýnosnější produkt 1. zp.

KP/1ks =

Farib = 217,- (434 000/2 000)

∑ KP Objem produkce

Verino = 409,- (2 045 000/5 000) Nejvýnosnější produkt je klobouk 2. zp

1 699 – 1 290 = 409

← VERINO

699 – 482 = 217

← FARIB

KP/1 ks = cena – VN/1 ks TRŽBA/1 ks = CENA

U kalkulací neúplných nákladů se zaměříme vždy na celky. 168/3 ∑ FN bod zvratu = KP/1 Ks PROP. TUŽKY

PERA

SOUPRAVY

Tržby

530000

330000

80000

KP/1 ks

17

110 – 90 = 20

40 – 21 = 19

56

KP

170000

60000

38000

268000

KP/1 ks =

T – 17,P – 20,S – 19,-

∑

nejvýnosnější produkt

tržby = 530 000 + 330 000 + 80 000 = 940 000 Kč KP = 940 000 – 672 000 = 268 000 220 000 = 771 642 268 000 : 940 000 168/4 a – 48 000 Kč, c – ne, pouze 41 000 Kč

∑

a) VN

360000

270000

42000

672000

Tržby

530000

330000

80000

940000

170000

60000

38000

268000

= KP FN = HV

220000 X

220000 X

Při zadaném objemu prodeje dosáhneme zisku 48 000.

X

48000

TUŽKY

PERA

SOUPRAVY

Plán

9000

3500

2000

VN

324000

315000

42000

681000

Tržby

53 x 9000 = 477000

410 x 3500 = 385000

80000

942000

= KP

153000

70000

38000

261000

FN

220000

= HV

X

∑

220000 X

X

41000

Ne, nedosáhneme vyššího zisku, náš zisk bude pouze 41 000.

= –

ROZPOČTY nástroj finančního řízení jsou sestaveny na celkový objem produkce v daném období

Členění: a) rozpočet nákladů, výnosů a zisku b) rozpočet platební schopnosti (krátkodobý pohled – platební kalendář, dlouhodobý pohled – cash flow) c) investiční rozpočet (nákup DM, zabýváme se efektivností investice – návratnost, výnosnost) d) souhrnný = zakladatelský rozpočet (zakladatelský rozpočet – tvořen prvními třemi rozpočty) ROZPOČET NÁKLADŮ – často má podobu plánované výsledovky nebo plánů nákladů členěných podle nákladových druhů (spotřeba materiálu, opravy atd.) – pro jeho sestavení může být podkladem: a) předběžná kalkulace

– sestavuje se před zahájením výroby – jednotlivé složky nákladů, stanovené na kalkulační jednici (normy), vynásobíme plánovaným objemem ∑ NÁKLADY = OBJEM PRODUKCE * NORMA b) kvalifikovaný odhad

– použijeme, když neznáme detailní údaje c) rozbor jednotlivých činitelů působících na náklady

– podíváme se, co způsobuje snížení/zvýšení nákladů –

naší snahou bude vždy náklady snižovat

ROZPOČET VÝNOSŮ (tržeb) TRŽBY = CENA ZA 1 KS * POČET PRODANÝCH KUSŮ –

rozpočet výnosů závisí na objemu produkce a na ceně

1) objem produkce: – objem prodaného množství – stanovíme ho podle plánu prodeje – zaměříme se na:  poptávku  konkurenci → provádíme průzkum trhu



– 2) cena: – – –

plán výroby – musím zde zohledňovat kapacitu, dlouhodobé smlouvy s mými obchodními partnery a zdroje financování (vlastní i cizí)

při řízení výnosů využijeme také KNN – pomocí nichž stanovíme možné množstevní slevy a minimální prodejní cenu tvoří se střetem nabídky a poptávky na trhu vymezíme její dolní a horní hranici a prostor mezi nimi bude prostorem pro tvorbu ceny způsoby stanovení ceny

 poptávková

–

 nákladová  konkurenční využití KNN k řízení výnosů = propočty množstevních slev

viz příklad str. 166 a příklad malý podnik Kovona

–

–

–

D) ČAS, RIZIKO A VÝNOS VE FINANČNÍM ŘÍZENÍ při vynaložení našich peněz bereme v úvahu výnosy, ale i riziko, zda výnosu dosáhneme → obě tato hlediska se vzájemně vylučují + výnosná investice = rizikovější investice + bezpečný vklad = málo výnosný riziko ale existuje vždy a je to pravděpodobnost neúspěchu, kterého můžeme dosáhnout + budeme vždy zvažovat jeho míru, zda očekávaný výnos z této investice bude vyšší než výnos z bezpečného vkladu řešíme zde: • jak hodnotit výnos • jak hodnotit riziko

1) HODNOCENÍ VÝNOSŮ a) pomocí ukazatelů výnosnosti /= ziskovosti, rentability/ b) přes časovou hodnotu peněz •

Hodnocení rentability „R“

RENTABILITA

– –

=

ZISK před zdaněním ZÁKLAD, ke kterému porovnávám zisk (VK, náklady, …)

zpravidla se název rentability odvíjí od základu důležitý je zde komentář: „Výsledek nám udává, kolik haléřů zisku nám přináší 1 Kč základu.“ + pokud ukazatel vynásobíme 100, získáme výsledek v %

1) rentabilita nákladů RENTABILITA NÁKLADŮ = –

ZISK PŘED ZDANENÍM NÁKLADY

* 100

udává, kolik % zisku přináší vynaložené náklady Př: - rentabilita nákladů je 17,2 % - vynaložených 100 Kč nákladů přinese zisk 17,2 Kč

x 100

2) rentabilita výnosů RENTABILITA VÝNOSŮ = –

ZISK PŘED ZDANĚNÍM VÝNOSY

*

100

udává, kolik % zisku výnosy přinášejí Př: - rentabilita výnosů je 14,68 % - vynaložených 100 Kč přinese zisk 14,68 Kč

3) rentabilita vlastního kapitálu = rentabilita ROE ZISK PŘED ZDANĚNÍM * 100 RENTABILITA VK = VK – –

udává, jak výnosný je vložený kapitál – kolik % zisku přinese VK měla by být vyšší než je úroková sazba z bankovních vkladů, aby bylo pro investora zajímavé vkládat prostředky do podnikání Př: - rentabilita VK je 13,5 % - vynaložených 100 Kč přinese zisk 13,50 Kč 4) rentabilita celkového kapitálu = rentabilita ROA

RENTABILITA CK = ZISK PŘED ZDANĚNÍM + ÚROKY PASIVA – –

*

100

ukazuje, s jakou účinností pracuje kapitál vložený do podnikání (vlastní i cizí) výsledek udává, kolik % zisku přinese celkový kapitál podniku Př: - rentabilita CK přinese zisk 11,11 % - vynaložených 100 Kč CK přinese zisk 11,11 Kč

Závěr: – zda jsou dosažené výsledky příznivé, zjistíme jejich srovnáním: → rentabilitu nákladů a výnosů budeme srovnávat s předchozími roky → rentabilitu VK můžeme jednoduše srovnat s úroky z vkladu → rentabilita CK se bude posuzovat z hlediska mezipodnikového srovnání nebo srovnání s předcházejícími roky • Časová hodnota peněz BUDOUCÍ HODNOTA peněz = KJ, úročení (pohled do budoucnosti) jednoduché PJ POČET DNÍ Ú = 100 x ÚS x 360

složené KJ = PJ x úročitel - vznikají tzv. úroky z úroky - více období, kdy dochází k úročení a změně o PJ o připsané úroky

KJ = PJ + Ú Srážková daň (pouze FO); jedno období, PJ se nemění SOUČASNÁ HODNOTA peněz = PJ, odúročení (diskontování) (díváme se z budoucnosti na současnost) jednoduché (= v jednom období)

složené (= ve více obdobích) PJ = KJ x odúročitel KJ PD - musíme odúročit úroky z úroků diskont = 100 x ÚS x 360 (= úrok, který odečítáme od KJ) PJ = KJ – diskont

Příklad: Prodáváme rodinný dům, o který mají vážný zájem 2 kupci. První nabízí v hotovosti požadovaných 2400000 Kč, druhý nabízí 1000000 Kč hned a 1 500 000 Kč za rok. Utržené peníze můžeme uložit na termínovaný účet s úrokovou sazbou 3 % p. a. V tomto případě potřebujeme srovnat, jaké prostředky budeme mít za rok k dispozici, tedy budoucí hodnotu obou možností po jednom roce. Vyjdeme z toho, že prostředky, které obdržíme hned, uložíme do banky. Výpočet: V případě prvního kupce uložíme celou částku na jeden rok do banky. Úrok = (2 400 000 : 100) x 3 x (360 x 360) = 72 000 Kč. Budoucí hodnota tak je 2 400 000 + 72 000 = 2 472 00 0Kč. V případě druhého kupce uložíme do banky na jeden rok 1 000 000 Kč, Úrok = (1 000 000 : 100) x 3 x (360 : 360) = 30 000 Kč. Zbytek peněz obdržíme po roce a tak budoucí hodnota = 1000 000 + 30 000 + 1 500 000 = 2 530 000 Kč. V případě druhého kupce bychom získali více, a proto bychom měli dát přednost jemu. Poznamenejme ovšem, že předpokládáme, že obě možnosti jsou stejně rizikové. Příklad: výpočet ukažme na příkladu, kdy chceme za 5 let mít k dispozici 1 000 000 Kč. Tyto prostředky můžeme vložit do podílových listů s odhadovaným ročním výnosem 4 %. chceme vědět, za jakou částku máme takové podílové listy koupit. K tomu využijeme výpočet současné hodnoty. 1 000 000 SOUČASNÁ HODNOTA = ( 1 + (4/100))5 = 821 927 Kč 2) HODNOCENÍ RIZIKA –

žebříček rizikovosti – od nejrizikovějšího po nejméně rizikové

Termínované burzovní kontrakty akcie směnky Podnikové obligace, podílové listy Státní obligace, státní pokladniční poukázky, depozita renomovaných bank, stavební spoření Nemovitosti, drahé kovy, starožitnosti Jak čelit riziku:

– měli bychom investovat do různých akcií (do CP od různých podniků) → rozložením majetku, investováním do různých oblastí vznikne portfolio = soubor několika různých investic + umožňuje spojovat různé výhody odlišných investic

– nemovitosti, zlato si uchovají svou hodnotu – u akcií je možnost vysokých zisků – u vkladu v bance je snadný a rychlý přístup k penězům Zahrnutí rizika do výpočtu současné hodnoty: – čím vyšší je riziko, tím vyšší výnosy požadujeme – existují zde i matematické metody pro stanovení výše rizika pomocí výpočtu pravděpodobnosti

Uvažujeme o koupi restauračního objektu, který po 5 letech budeme schopni prodat za 3 000 000 Kč. Pokud bychom ji nekoupili, můžeme bezpečně uložit prostředky do banky s úrokovou sazbou 3 %. do výpočtu současné hodnoty restauračního objektu zahrneme riziko, tudíž chceme, aby výnos byl dvojnásobný než z bankovního vkladu. Dosadíme tedy místo 3 % výnosového kritéria dvojnásobek, tedy 6 %. současná hodnota = 3 000 000 = 2 241 775 Kč (1 + 6/100)5 Protože je koupě restauračního objektu rizikovější než vklad do banky, jsme ochotni investovat pouze 2 241 775 Kč. 177/3 KJ1 = 1 220 400 Kč KJ2 = 1260 200 Kč 1. (1200 000 : 100) x 2 x (360 : 360) = 24 000 + 1 200 000 = 1 224 000 24 000 → sníženo o srážkovou daň → 24 000 x 0,85 = 20 400 20 400 + 1 200 000 = 1 220 400 Kč 2. (600 000 : 100) x 2 x (360 : 360) = 10 200 + 650 000 + 600 000 = 1 260 200 Kč 177/4

ÚS – 4 % p. a. ? PJ1 PJ2 = ? (1 224 000 Kč) a) 1 zájemce = 1 200 000 hned → současná hodnota 2 zájemce 600 000 hned → současná hodnota (počáteční) 650 000 za rok budoucí hodnota odúročení (diskontování) v 1 období 650 000 360 diskont = 100 x 4 x 360 = 26 000 PJ = KJ – diskont = 650 000 – 26 000 = 624 000 → současná hodnota ROZPOČET PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ – skládá se z cash flow – zkoumáme naši solvenci v dlouhodobém pohledu + chceme tak zjistit rozvoj podniku pomocí investic – ale důležitý je i krátkodobý pohled přes platební kalendář + zjistíme, zda máme dostatek finančních prostředků na naše krátkodobé záměry (závazky) – dívá se na naše financování přes potřeby a zdroje financování (2. pohled) 1) PLATEBNÍ KALENDÁŘ – sestavuje se s přesností na měsíce, týdny, dny → maximálně však do 1 roku – ukazuje nám, zda máme vhodně sjednané platební podmínky – zda neplatíme dodavatelům dříve než obdržíme úhradu našich pohledávek od odběratelů – lze ho nazvat „Rozpočtem finančních rozpočtů“ Platební podmínky – KDY – KAM – KOLIK – JAK odběratel dodavatel (úhrada jeho závazků → FAP)

Závazky

(= úhrada jeho pohledávek → FAV)

dodavatelé (zboží, služby) zaměstnanci (mzdy, platy) stát (SZP, daně)

SOLVENTNOST – podnik je solventní, když má dostatek prostředků k placení (k úhradě svých závazků) + pro její zjištění se používá platební kalendář LIKVIDITA = schopnost podniku použít svůj majetek k úhradě svých závazků – podle toho, jak rychle můžeme přeměnit majetek na peníze, jej členíme na: a) likviditní majetek (= zásoby – zboží, výrobky, materiál) b) nelikviditní (= DM – budovy, patenty, počítače, …) c) hotovost (= peníze, CP – směnka, šek, pohledávky) – podnik by měl mít majetek ve vhodné struktuře: – dostatečné zásoby pro zajištění plynulosti výroby i při zvýšené poptávce – dostatek pohotových prostředků k úhradě svých závazků –

měříme ji pomocí ukazatelů likvidity:

LIKVIDITA 1. STUPNĚ = FINANČNÍ MAJETEK * KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY –

udává, do jaké míry jsme schopni okamžitě hradit své závazky + doporučená hodnota – 20 %

LIKVIDITA 2. STUPNĚ

–

100

=

FINANČNÍ MAJETEK + KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

*

100

udává, do jaké míry jsme schopni krátkodobý cizí kapitál hradit z likvidních prostředků (z peněz v hotovosti a na účtě) a z pohledávek → měří nám naši schopnost hradit závazky + doporučená hodnota – alespoň 100 %

LIKVIDITA 3. STUPNĚ = FINANČNÍ MAJTEK + KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY + ZÁSOBY * 100 KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY –

–

vyjadřuje, nakolik je krátkodobý kapitál kryt krátkodobým majetkem → tedy schopnost hradit závazky, jestliže prodáme veškeré zásoby + doporučená hodnota – alespoň 150 % (vhodné je 200 – více %) může být ale výrazně zkreslena neprodejnými zásobami, neodbytnými pohledávkami, … - slouží spíše pro odhad, do jaké míry jsou věřitelé podniku chráněni před ztrátou svých investovaných prostředků

Př. Pro ukázku využijeme vybrané autentické údaje z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty společnosti Vodafone (v mil. Kč) Aktiva Pasiva dlouhodobý majetek 17 212 oběžné aktiva 7 951 vlastní zdroje 21 472 cizí zdroje 4 250 – zásoby 199 – krátkodobé závazky – krátkodobé pohledávky 7 740 – finanční majetek 12 Výňatek z výkazu zisku a ztráty náklady celkem 16 854 z toho úroky 57 výnosy celkem 19 753 zisk před zdaněním 2 899

Dosadíme-li údaje, získáme tyto výsledky: – likvidita 1. stupně = 12 x 100/3 632 = 0,33 % – likvidita 2. stupně = (12 + 7 740 x 100)/3 632 = 213,44 % – likvidita 3. stupně = (12 + 7 740 + 199) x 100/3 632 = 218,92 % – – –

vidíme, že likvidita 1. stupně je velmi nízká. Dá se říci, že na okamžité úhrady nemá v dané chvíli společnost prakticky žádné prostředky → byla by schopna uhradit pouhých 0,33 % svých závazků likvidita 2. stupně je ale již vysoko nad doporučenou hodnotou. Jakmile odběratelé uhradí pohledávky, bude společnost vysoce platebně schopná obdobně to platí o likviditě 3. stupně, kdy po prodeji všech zásob by společnost byla schopna uhradit více než dvojnásobek svých aktuálních závazků

2) CASH FLOW – týká se dlouhodobých záměrů (výstavba dalších závodů, vybavení technikou, …) – podnik si na tyto účely většinou bere dlouhodobé úvěry a potřebuje zjistit, zda je bude moci splácet CASH FLOW

– –

=

ZISK PŘED ZDANĚNÍM + ODPISY (za určité období – měsíc, rok)

odpisy jsou v nákladech, ale neplatíme je – fyzicky zůstanou v podniku → je proto nutné je přičíst k zisku, protože jsme je neutratili každá peněžní operace vyvolá pohyb buď v položkách rozvahy nebo v nákladech a výnosech + výpočet provádíme do speciálního výkazu CF + rozlišujeme zde 3 složky CF: a) CF z běžné provozní činnosti b) CF z investiční činnosti c) CF z finanční činnosti + při jeho výpočtu se držíme zásady: „To, co podniku peníze přinese CF zvyšuje, co znamená výdaj CF snižuje.“ ZISK PŘED ZDANĚNÍM +

Odpisy

+

Úbytek pohledávek

-

Přírůstek pohledávek

+

Přírůstek závazků

-

Úbytek závazků

+

Úbytek zásob

-

Přírůstek zásob

+

Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku

-

Výdaje na pořízení DM

-

Úbytek závazků z financování

+

Přírůstek závazků z financování

Cash flow z běžné provozní činnosti

Cash flow z investiční činnosti Cash flow z finanční činnosti

CASH FLOW CELKEM – – –

jestliže vzrostou pohledávky, znamená to, že odběratelé neplatí, tedy cash flow se snižuje a naopak jestliže rostou zásoby, znamená to, že se nakupovalo, a tedy ubývají peníze, cash flow se snižuje a naopak přírůstek či úbytek závazků z financování se týká např. výplaty dividend či podílů na zisku (či změn pohledávek a závazků při prodeji CP)

další příklady viz sešit stav peněžních prostředků na začátku období + – cash flow = stav peněžních prostředků na konci období –

cash flow sestavujeme pro podrobnější pohled na jednotlivé položky, které ho ovlivnily

E) SOUHRNNÉ ROZPOČTY – ZAKLADATELSKÝ, NEZISK. ORGANIZACÍ SOUHRNNÉ ROZPOČTY = zakladatelský rozpočet = rozpočty neziskových organizací

–

1 ) ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET k jeho sestavení využijeme: a) rozpočet předpokládaných nákladů, výnosů a zisku

– vycházíme zde z předpokládaného objemu prodeje, vznikajících nákladů (jednorázových i opakovaných) – postupně se zde hledají možnosti zvyšování zisku, snižování nákladů, … b) rozpočet potřeby majetku a jeho krytí = rozpočet investiční = rozpočet potřeby oběžného majetku

– zjistíme tak, zda máme dočasné zdroje krytí (výše OM závisí na rychlosti jeho obratu) c) rozpočet příjmů a výdajů

– důležitý je zejména tam, kde podnikatel splácí úvěr (i ziskový podnik může zkrachovat z důvodu nesolventnosti) – na základě uvedených rozpočtů zhodnotíme podnikatelský záměr ve 4 krocích: 1) Je náš záměr ziskový? - tvoříme rozpočet nákladů, výnosů a zisku 2) Budeme mít prostředky na to, abychom záměr uskutečnili? - tvoříme rozpočet potřeby majetku a zdrojů financování 3) Bude nám tento zisk stačit, abychom se pustili do rizika a začali podnikat? - srovnáváme s náklady obětované příležitosti 4) Nezkrachujeme díky platební neschopnosti? - tvoříme rozpočet příjmů a výdajů + zjistíme tak, zda náš záměr, ač ziskový, zajistí splátky závazků a zejména splátky úvěrů

– –

– –

–

2) ROZPOČET NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ tyto organizace získávají prostředky přídělem z rozpočtu zřizovatele (stát, kraj, obec) mají přidělenou určitou výši příjmů a stanoveny limity výdajů pro: - provozní výdaje (opravy,nájem) - mzdy a odvody zák. pojištění - investice + mezi skupinami nelze prostředky přesunout + přidělené prostředky na konkrétní účel nelze použít na jiný účel tyto organizace mohou vyvíjet doplňkovou činnost, která přináší výnosy → dosažený zisk si mohou nechat další zdroj možných prostředků je projektové financování (instituce zpracují projekt a jeho témata vypisují na veřejná místa – krajský úřad, ministerstvo, …; tento projekt se poté stane jednou z oblastí činnosti neziskové organizace a je možné získat prostředky ze strany vyhlašovatele projektu) možný zdroj financování jsou i dary

F) POTŘEBY A ZDROJE FINANCOVÁNÍ = druhý pohled na finanční řízení – podnik potřebuje mít průběžně k dispozici prostředky na úhradu svých závazků + dlouhodobý pohled → dlouhodobé financování + krátkodobý pohled → krátkodobé financování

–

tyto prostředky získává podnik z: a) vlastních zdrojů • ZK (základní – vlastní – kapitál) • zisk po zdanění • odpisy • emise akcií je to majetek (kapitál), který do podniku vložili jeho majitelé nebo vznikl činností podniku

–

b) cizí zdroje • úvěry • obligace • finanční leasing je to dluh, který budeme muset v kratším či delším časovém úseku splatit i s úroky

–

– výhody – použiji je ihned, když mi nestačí vlastní zdroje

–

– –

– mohou být levnější než vlastní zdroje (jde o to, že akcie jsou vlastní zdroje, emitent z nich vyplácí výnosy (dividendy) – není povinnost je vyplácet, ale když se k tomu rozhodne, tak jedině z čistého zisku = zisk po zdanění – to nám nevstupuje do nákladů, nedochází tak ke snížení HV, daň je vyšší, dochází ke zvýšení daní u dluhopisů – cizí zdroj – vyplácí emitent úrok, který je pro něj nákladem, snižuje HV a tím pádem dochází ke snížení daní) nevýhody – v případě velkého objemu cizích zdrojů mohou ohrozit naší finanční stabilitu – může dojít k omezení jednání managementu podniku, které se přizpůsobuje věřitelům)

KRÁTKODOBÉ FINANCOVÁNÍ tyto zdroje slouží k financování běžných nákupů, mezd, splátkám daní atd. Jejich splatnost je kratší 1 roku

Patří sem: I. krátkodobé závazky – vůči dodavatelům (FAP), zaměstnancům (nesplacené mzdy) a státu (daně) II. krátkodobé obchodní a bankovní úvěry 1) obchodní úvěry = odklad platby, který poskytuje dodavatel odběrateli – je jednodušší ho získat a je to i levnější a rychlejší – může být i bezúročný – splacení může být zajištěno směnkou – nefiguruje zde banka 2) bankovní úvěry – poskytuje je banka – platíme za něj úroky (u neúčelových vyšší – kontokorentní úvěr; u účelových nižší – na zásoby, na pohledávky, na závazky, …) III. přijaté zálohy od odběratelů – odběratelé nám zaplatili dříve, než obdrželi naší dodávku – je to pro nás výhodné, ať už zaplatili celkovou či částečnou částku

IV. další možnosti 1) zahraniční úvěr – je nutné dobře zvolit měnu – hrozí zde riziko kurzovní ztráty 2) nebankovní instituce – poskytují úvěr tam, kde ho banky neposkytnou, ale za jeho poskytnutí vyžadují vysoké úroky + mají nevybíravé metody při jejich vymáhání

3) regulérní a kvalifikované daňové plánování –

pomocí podnikání v lokalitách, kde jsou zrušeny nebo podstatně sníženy daně z příjmu

PRACOVNÍ KAPITÁL = část oběžného majetku, která je kryta dlouhodobými zdroji – uhradíme-li všechny krátkodobé závazky a to, co zbude je pracovní kapitál PRACOVNÍ KAPITÁL = OM - KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY –

– –

může být v podobě peněz nebo zásob pro finančního manažera představuje vhodnou rezervu pro neočekávané výdaje pro majitele představují prostředky, které nepřinášejí žádný výnos – nejsou žádoucí (bude usilovat o jejich snížení např. prodejem zásob, omezením dlouhodobých zdrojů (např. úvěrů, obligací)) dlouhodobý majetek pracovní kapitál

dlouhodobé zdroje oběžný majetek krátkodobé zdroje (závazky)

ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU – cíl – stanovit optimální množství OM – Výši OM a potřebných zdrojů ovlivňujeme: a) řízením zásob – usměrňujeme velikost materiálu, nedokončených výrobků a zboží tak, aby byla optimální b) řízením pohledávek – velikost pohledávek přímo ovlivňuje platební schopnost c) řízením krátkodobých závazků = nejlevnější finanční zdroj – hlídáme jejich vhodnou výši (riziko zadlužení) –

naší úspěšnost v řízení OM můžeme měřit pomocí doby obratu peněz:

doba obratu peněz = doba obratu zásob + doba splatnosti pohledávek – doba splatnosti závaznosti 1) DOBA OBRATU = PRŮMĚRNÁ ZÁSOBA * 360 PENĚZ TRŽBY – udává, kolik dnů potrvá doba od nákupu materiálu do prodeje hotového výrobku – chceme, aby tato doba byla co nejkratší 2) DOBA SPLATNOSTI = POHLEDÁVKY ZA ODBĚRATELI POHLEDÁVEK TRŽBY – udává, kolik dnů od vyfakturování nám odběratelé zaplatí – chceme, aby tato doba byla co nejkratší 3) DOBA ODKLADU

=

ZÁVAZKY VŮČI DODAVATELŮM

*

*

360

360

PLATEB TRŽBY – udává, za kolik dnů zaplatíme průměrně dodavatelům – chceme, aby tato doba byla co nejdelší (peníze můžeme déle používat) – lze jej zjistit i s dobou splatností pohledávek v knihách vydaných či přijatých faktur –

na základě těchto ukazatelů jsme schopni vypočítat potřebu provozních prostředků, kterou musíme mít krytou zdroji financování

potřeba provozních prostředků = doba obratu peněz * náklady/360 195/3 – výsledky viz sešit – –

Zkrácení doby obratu peněz: čím kratší doba obratu peněz, tím menší bude potřeba provozních prostředků usilujeme o:

 zkrácení doby obratu zásob 

zkrácení doby splatnosti odběratelům

 prodloužení doby splatnosti dodavatelům –

– – –

→ tímto jsme schopni snížit objem potřebných provozních prostředků řízení zásob, pohledávek a závazků má přímý vliv na výši pracovního kapitálu – čím vyšší pracovní kapitál, tím nižší riziko platební neschopnosti, ale i nižší výnosy DLOUHODOBÉ FINANCOVÁNÍ zajišťuje nám rozvoj podniku do budoucna jedná se o modernizace, rekonstrukce, zvyšování technické úrovně našich produktů, rozšíření výrobního sortimentu důležitým předpokladem zde je kvalitní prognóza (předpoklad) naší platební schopnosti (solvence) v delším čase, aby bylo zaručeno, že splatíme jistinu i úrok

Zdroje dlouhodobého financování : a) cizí zdroje = dlouhodobé úvěry = finanční leasing = dluhopisy b) vlastní zdroje

= VK = akcie = zisk = odpisy

1) VLASTNÍ KAPITÁL = vklady společníku do obchodních společností (s. r. o., a. s. atd.). U akciové společnosti hovoříme o akcionářích. + patří sem i vklady členů do družstev peněžité nepeněžité (PC, auto, budovy, pozemky) – nutný odhad znalcem + u a. s. může být zdrojem i další emise akcií 2) – – –

ZISK vypočítá se z HV a je to důvod proč podnikáme zisk bereme vždy jako čistý zisk = zisk po zdanění použití: - k novým investicím (= DM) - dividendy akcionářům - odměny zaměstnancům ve formách zisku - tantiémy (odměny pro dozorčí radu a představenstvo) - nerozdělený zisk (zisk, který zbyl) – použijeme ho v budoucnosti, jsou to neúčelové peníze - podnikový fond ← účelové peníze – tento účel je dán zákonem (např. rezervní fond) nebo jeho existenci určí stanovy společnosti (např. sociální fond)

–

–

podnikové fondy mohou být: - povinné - stanovené zákonem – s. r. o.; a. s.; státní podnik musí mít rezervní fond - nebo je povinnost dána stanovam (společenská smlouva) – statutární fond - nepovinné – podnik si je vytváří, považuje-li to za vhodné – sociální fond – rozhoduje o tom valná hromada nebo členská schůze (nejvyšší orgán družstva) další potřebné informace nalezneme v obchodním zákoníku

3) ODPISY = dlouhodobý zdroj započítaný v ceně každého produktu, ale nikomu je nahradíme – zůstávají v podniku – měl by se z nich vytvořit fond, který bude sloužit jako zdroj financování budoucích investic 4) DLUHOPISY = obligace, jejichž vydáním (resp. Prodejem) získá emitent prostředky, které může použít pro svou činnost – po uplynutí doby splatnosti je ale musí odkoupit zpět 5) DALŠÍ ZDROJE a) zahraniční kapitál b) projektové financování = venture = financování rizikových investic, na které se specializují některé společnosti – finance jsou poskytovány bez ručení na podnikatelský projekt, ale poskytovatel získá ve společnosti vlastnický podíl a vysoký podíl na zisku c) přijaté dary, dotace, státní příspěvky d) závazky k podnikům ve skupině – podniky bývají propojeny vlastnictvím podílů nebo akcií do větších celků – vznikají tak holdingy, které mají: + mají centrální řízení + mají možnost kompenzovat ztráty jednoho podniku ziskem druhého + mohou kumulovat kapitál na velké projekty 6) = = –

FINANČNÍ LEASING dlouhodobý pronájem DM, po jehož skončení přejde předmět leasingu do vlastnictví nájemce cizí zdroj financování – nájemce není jeho majitelem, neodepisuje ho nájemce zde musí splatit pronajímateli všechny splátky, včetně poslední v symbolické výši – převod může proběhnout i bezúplatně (bez splacení zůstatkové hodnoty), pokud tak bylo dříve dohodnuto akontace = nultá nebo první navýšená splátka, která rozhoduje o výši dalších splátek – čím bude vyšší, tím nižší budou splátky a naopak – výši akontace stanoví leasingová společnost leasingový koeficient = ukazuje nám, navýšení při pořízení předmětu na leasing oproti běžné koupi – není v něm zahrnut paušální poplatek – př: 1,08 – o 8 % navíc; 2,01 – o 101 % navíc; … paušální poplatek = částka, kterou zaplatíme za čas, který nám věnovala leasingová společnost při analýze naší finanční situace a zpracování smlouvy pojištění – předmět leasingu musí být pojištěn – většinou jej platí nájemce, ale v rámci konkurenčního boje ho platí i leasingová společnost

–

finanční leasing je cizí zdroj financování, protože nájemce není majitelem DM, neodepisuje ho,

odpisy provádí leasingová společnost –

doba leasingu se řídí:

•

u podnikatelů dobou odpisování (viz zákon o dani z příjmu)

•

u domácností vycházíme z jejich finančních podmínek a podmínek leasingové společnosti Porovnání finančního leasingu a úvěru FINANČNÍ LEASING

ÚVĚR

Zdroj financování

Cizí

Cizí

Cena

Leasingový koeficient + paušální poplatek

RPSN (jsou v něm zahrnuty náklady)

Vlastnictví

Nejsem vlastník (až po splacení)

Jsme hned vlastníkem

Zajištění

ANO X NE zajištění formou – zástavy riziko – pokud opakovaně neplatím o ručení předmět přijdu pojištění proti neschopnosti splácet

Dostupnost

Je dostupnější

Je méně dostupný

Daňový dopad

Leasingové splátky jsou mým nákladem (snižují HV, základ daně, můj zisk zvyšují)

Úrok je nákladem odpisy = náklad

PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ – finanční řízení každého běžného chodu majetku je založeno na zlatém pravidle financování: 1) DM by měl být kryt (financován) VK a dlouhodobými dluhy, protože použití krátkodobého cizího majetku je vysoce riskantní 2) OM by měl být kryt krátkodobými a dlouhodobými dluhy – krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý, ale musí být splacen v poměrně krátké době vlastní kapitál dlouhodobý majetek dlouhodobé dluhy oběžný majetek krátkodobé dluhy G) OPERATIVNÍ FINANČNÍ ŘÍZENÍ, KONTROLA A FINANČNÍ ANALÝZA Operativní finanční řízení a kontrola = poměrně rychle reagovat na vzniklou situaci

–

a) SLEDOVÁNÍ ODCHYLEK pokud máme stanoveny úkoly finančním plánem, musíme je zkontrolovat, zda nevznikají odchylky mezi plánem a skutečností + zaměříme se pouze na větší odchylky (10-15%)

–

kontrola odchylek může probíhat: a) průběžně – okamžitě reagovat na situaci a sjednat nápravu b) po ukončení období – vyhodnotit vývoj a přijmout opatření do budoucna

–

ať už kontrolu provedu jakýmkoli způsobem, vždy musím zjistit příčiny odchylek a přijmout nápravná opatření b) KONTROLA NÁKLADŮ

–

lze ji provádět: a) porovnáním skutečných nákladů s předem stanovenými (kontrola rozpočtu) b) porovnáním vývoje nákladů a výnosů

–

skutečné náklady zjistíme v účetnictví na nákladových účtech – pro podrobnější sledování využijeme údaje vnitropodnikového účetnictví

–

vždy ale bude vyrobeno nebo prodáno jiné množství, než jsme si naplánovali → pokud náklady sledujeme v členění na přímé a režijní, pak přepočteme předem stanovené náklady na skutečný objem produkce → pokud je sledujeme v členění na variabilní a fixní, pak přepočteme jen variabilní náklady

Finanční analýza /jak si vede náš podnik/

Finanční analýza Poměrové ukazatele

Srovnání v čase

=

činnost, při které se hodnotí podnik z hlediska jeho ekonomického zdraví + potřebujeme zde údaje z rozvahy, z účtu zisku a ztrát a za výkazu CF

–

používáme zde 2 přístupy: 1) výpočet a vyhodnocení poměrových ukazatelů 2) srovnání vývoje v čase – vychází z údajů účetnictví za určitá období a hodnotí se, zda došlo ke zlepšení či zhoršení

Základní poměroví ukazatelé finanční analýzy – každý má svůj účel a význam – mají většinou svou doporučenou výši = orientační číslo (liší se podle oboru podnikání) – třídíme je do 3 skupin: a) rentabilita b) likvidita c) struktura kapitálu POMĚROVÉ UKAZATELE likvidita

rentabilita

–

UKAZATELÉ STRUKTURY KAPITÁLU A ÚVĚROVÉ STABILITY podnik by měl udržovat vhodný poměr mezi vlastními a cizími zdroje a mezi krátkodobými a dlou hodobými zdroji + výši zde neovlivňuje majetek pořízený přes finanční leasing

1) KVÓTA VLASTNÍHO KAPITÁLU – –

=

Vlastní kapitál Celkový kapitál (pasiva)

x 100

udává, jakou část tvoří VK z celkového kapitálu (50 %) neměl by být příliš vysoký - abychom dražšími vlastními zdroji zbytečně nefinancovali provoz podniku; ale ani příliš nízký – mohlo by to ukazovat na riziko předlužení podniku

2) PRACOVNÍ KAPITÁL = Z OM v % –

struktura kapitálu

Krát. pohledávky + zásoby + finanční majetek – krát. závazky Krátkodobé závazky

udává, jak vysoké jsou prostředky, které můžeme využít pro financování provozu (30-50 %) Cizí zdroje – finanční majetek Cash flow

x 100

3) DOBA SPLÁCENÍ DLUHŮ –

=

x 100

ukazuje, jak dlouho by podnik splácel dluhy (v letech)

4) UKAZATELE DOBY OBRATU PENĚZ

–

–

–

SROVNÁNÍ VÝVOJE V ČASE tento vývoj lze sledovat: a) přes vývoj jednotlivých položek z účetních výkazů (náklady, výnosy, HV, DM, …) b) přes vývoj poměrových ukazatelů (rentabilita, likvidita, …) ať už srovnáváme vývoj z jakéhokoli pohledu, vždy sledujeme, zda došlo ke zlepšení či zhoršení + u každé položky musíme vysvětlit, proč k takovému vývoji došlo – najít příčinu a přijmout opatření → tímto srovnáním vývoje provádíme kontrolu H) OSOBNÍ FINANCE i zde máme 2 pohledy: 1) přes naše příjmy a výdaje + to, zda nám po jejich odečtení zbydou volné prostředky nebo si musíme vypůjčit → sestavíme si rozpočet 2) zjistíme, jaký je náš majetek a naše závazky → sestavíme rozvahu

ROZPOČET DOMÁCNOSTI 1) DOMÁCÍ VÝDAJE – liší se podle toho, jak jsou ovlivnitelné a jak často vznikají: a) pevné – opakují se a je obtížné je snížit (nájemné, splátky, …) b) kontrolovatelné – lze si je snadněji či méně snadněji odepřít nebo je alespoň omezit – můžeme zde ovlivnit např. náklady na jídlo, telefon, oblečení, benzin, … – můžeme si zde odepřít např. náklady na zábavu, cestování, spoření, … c) jednorázové – vynakládají se nepravidelně a jde většinou o větší částky (koupě auta, dom. Spotřebičů,) 2) DOMÁCÍ PŘÍJMY – podle toho jak často vznikají, rozlišujeme: a) pravidelné – např. příjmy ze zaměstnání, sociální dávky, … b) nepravidelné – jejich výš kolísá (odměny, příjmy z CP, úroky z vkladu, …) c) jednorázové – např. prodej majetku –

– – –

–

všechny příjmy nejsou stejné (některé jsou méně zdaněny) → stejné částky hrubého příjmu mohou znamenat velmi odlišný čistý příjem: - ze mzdy odvádíme SP, ZP a daň – jsou nejvíce zdaněny - při podnikání, pronájmu nemovitosti, … si lze odečíst výdaje – větší čistý příjem - výnosy z úroků, prodej CP – výhodně zdaněny SESTAVENÍ DOMÁCÍHO ROZPOČTU všechny příjmy sem zahrnujeme jako čisté příjmy + nezahrnujeme sem jednorázové výdaje či příjmy může vzniknout přebytek, deficit nebo rozpočet může být vyrovnaný schodek = deficit – bude-li deficit opakovaný, musíme naše výdaje omezit nebo hledat cesty ke zvýšení příjmů. Schodek musíme nějak krýt. Pokud nestačí rezervy, přicházejí v úvahu různé druhy půjček. Přebytek – můžeme ho využít pro různé formy spoření (investování) Jednorázově větší výdaje domácího rozpočtu

= = –

– –

očekávané - výdaje na dovolenou, studium na soukromé škole, koupě auta, … neočekávané – porucha pračky, havárie auta, … lze je financovat: - spořit na ně - krýt je z rezerv - krýt je půjčkou, splátkovým prodejem, … - získat další příjem ROZVAHA DOMÁCNOSTI zjistíme, zda jsme předluženi nebo zda bychom byli schopni splatit všechny své závazky majetek zde uvádíme v tržních cenách (cena, kterou majetek skutečně má) OSOBNÍ MAJETEK

OSOBNÍ ZÁVAZKY

1. Peníze – hotovost, bankovní účty (běžné, termínované, spořící)

1. Krátkodobé do 1 roku, krátk. půjčky, příp. půjčky od přátel, příbuzných

2. Finanční majetek – cenné papíry, stavební spoření, penzijní připojištění; pohledávky

2. Střednědobé do 5 let – úvěry na spotřební zboží (včetně auta), splátkový prodej; finanční leasing

3. Nemovitosti – dům, pozemek, zahrady

3. Dlouhodobé závazky – např. hypotéka, úvěr ze stavebního spoření

4. Ostatní osobní majetek – auto, šperky, vybavení domu – –

při odečtení závazků od osobního majetku zjistíme, zda, kdybychom museli splatit veškeré závazky, by nám ještě zůstali prostředky nebo bychom se zadlužili domácí rozpočet by měl počítat s rezervou – 3* - 6* průměr měsíčních výdajů

ZAJIŠTĚNÍ RIZIK a) ztráta příjmu (nezaměstnanost, nemoc, …) b) ztráta majetku (živelná událost, krádež, …) → je účelné se pojistit: a) náhrada příjmu (pojištění nemoci, úrazu, ŽP, …) = náhradní příjem b) obnova majetku (havarijní pojištění, pojištění nemovitosti, domácnosti...) c) ochrana proti vzniku výdajů (pojištění odpovědnosti za škodu) ci) SAMOPOJIŠTĚNÍ = můžeme si samy vytvořit majetkové či finanční rezervy –

hrozí nám:

OSOBNÍ AKTIVA A PASIVA 1) OSOBNÍ AKTIVA = majetek, který nám přináší osobní příjmy Aktiva: – finanční aktiva (akcie, dluhopisy, …) – majetek, který stoupá na hodnotě a je prodejný (umělecká díla, …) – nemovitosti vytvářející příjem – autorská práva – podnikání nevyžadující osobní přítomnost 2) OSOBNÍ PASIVA = majetek, který vytváří výdaje Pasiva : – nemovitosti k osobní potřebě – automobil k osobní potřebě – osobní spotřební předměty –

majetek může být současně osobním aktivem i osobním pasivem (dům je při pronájmu aktivem, ...) JAK ŘEŠIT DEFICIT DOMÁCÍHO ROZPOČTU

–

může být: a) jednorázový b) opakovaný, který už řešíme: a) snížení výdajů – především kontrolované výdaje, zamyslet se nad osobními aktivy a pasivy, ovlivnit své pevné výdaje, vyplývající z osobních pasiv, … b) zvýšení příjmů – najít další zdroj příjmů, prodej majetku, najít se lépe placené zaměstnání, …

– je zde potřeba změnit hospodaření –

JAK NALOŽIT S PŘEBYTKEM DOMÁCÍHO ROZPOČTU umožňuje další výnosy - vložením do produktů s nízkým rizikem, zbytek možné vložit do produktů s vyšším rizikem

1) INVESTOVÁNÍ S NIŽŠÍM RIZIKEM – SPOŘENÍ a) bankovní vklady - výnos – málokdy vyšší než inflace - riziko – minimální (pojištění vkladů) - likvidita – vysoká (je možno vybrat prakticky kdykoli) b) stavební spoření - výnos – několikanásobně vyšší než u bankovních vkladů - riziko – minimální (pojištění vkladů) - likvidita – nízká (smlouva je na 6 let) c) penzijní připojištění - výnos – podle úspěšnosti fondu - riziko – malé (dostaneme vždy minimálně vložené peníze + příspěvek zaměstnavatele) - likvidita – velmi nízká d) soukromé ŽP - výnos – záleží na druhu (kapitálové či investiční) - riziko – závisí na zvolené pojišťovně - likvidita – nízká 2) INVESTOVÁNÍ S VYŠŠÍM RIZIKEM a) podílové fondy - výnos i riziko – závisí na fondu - likvidita – poměrně vysoká (odkup do 15 dnů) b) dluhopisy - výnos – i vysoký - riziko – bezpečné (zpětný odkup) - likvidita – závisí na poptávce po daném dluhopise c) akcie - výnos i riziko – může být velmi vysoké - likvidita – závisí na poptávce po dané akcii d) majetek - výnos – může být i velmi vysoký - riziko – vysoké (vyžaduje znalosti) - likvidita – nízká (lze jej prodat) e) podnikání - výnos i riziko – mohou být i velmi vysoké - likvidita – nízká FINANČNÍ PLÁN DOMÁCNOSTI

1) 2) 3) 4)

zjistíme stav financí naší domácnost (přebytek nebo deficit; zda majetek převažuje závazky) stanovíme si naše cíle (bydlení, rekreace, …) cíle seřadíme podle důležitosti a podle dosažitelnosti stanovíme potřebné finanční prostředky a způsob, jak je získáme

Dobré a špatné dluhy: a) vhodný úvěr – opravdu jej potřebujeme, budeme schopni jej splácet, bereme-li si jej na majetek, který nám bude dobře sloužit, … b) nevhodný úvěr – bereme si jej na zbytné věci, nejsme si jisti jeho splácením, majetek nám nebude dobře sloužit, bereme-li jej za horších podmínek, … KRIZE DOMÁCÍCH FINANCÍ /= předlužení/ = dlužník nemůže splácet půjčené peníze ze svého měsíčního příjmu poté, co z něj odečte běžné životní náklady Vyvarování se předlužení: a) vyvarování se špatných úvěrů b) pojistíme se proti neschopnosti splácet úvěry, … Při nesplácení úvěrů: 1) upomínky – věřitelé si zde účtují sankční poplatky, pokuty → situace je řešitelná bez větších dodatečných výdajů (domluvit se o odložení splátek, …) 2) vymáhání nespláceného dluhu – propadne majetek, který byl dán do zástavy pokud tak bylo dohodnut – věřitel prodá dluhy vymáhací agentuře (vymáhá důrazněji) – věřitel jej může vymáhat soudně (vydání platebního rozkazu) → i zde se dá situaci ještě řešit (sepsání listiny o uznání a dohoda o řešení dluhů) 3) exekuce – lze ji provést na majetku (obstavení peněz v bance, zabavení majetku a jeho dražba) – lze provést na příjmu dlužníka (ponechává jen nezabavitelné minimum) → zastavit ji lze na návrh dlužníka či věřitele a pokračovat v ní později

– – – –

–

ODDLUŽENÍ – OSOBNÍ BANKROT pouze pro občany musí zde být uhrazeno alespoň 30 % z každého dluhu lze ho provést pouze jednou za život dlužník zde podává soudu návrh o oddlužení a pokud ho soud povolí, schůze rozhodne: – rozprodat dlužníkův majetek – postupné splácení (po 5 let zůstává dlužníkovi jen minimální nutná částka) jestli-že dlužník toto vše splní – zbytek dluhu mu je odpuštěn, pokud ale ne, je na jeho majetek vyhlášen konkurz

3. DANĚ – –

je povinná, zákonem stanovená platba do státního rozpočtu, vždy ve formě peněz. Je opakovatelná, nevratná, neúčelová, neekvivalentní. Dopředu nikdy nevíme na jaký účel budou vybrané daně použity. Výjimkou je daň silniční → neúčelová.

Neekvivalentní = nikdo nám nezaručí, že se v průběhu našeho bytí částka, kterou jsme my zaplatili vyčerpe. Neekvivalentní = neodpovídající. Částku, kterou jsme zaplatili nedostaneme zpátky, někdo platí hodně a nečerpe nic a naopak. Neekvivalentní = bez protiplnění

A) Daňový systém ČR

Částka do vřejných fondů – čerpe se v podobě statků a služeb Nepřímé daně (plátce ≠ poplatník)

Přímé daně (plátce = poplatník)

PŘÍJEM

Daň z příjmu – FO (živnostník, zaměstnanci) PO (obchodní společnosti → a. s., s. r. o. …)

MAJETEK Daň silniční Daň darovací Daň dědická Daň z nemovitosti Daň z převodu nemovitosti

SPOTŘEBA Universální DPH (všeobecné) (selektivní = výběrové) Daň spotřební Daň ekologická Daň z lihu Daň z tuhých paliv Daň z vína Daň z elektřiny Daň z piva Daň ze zemního plynu Daň z tabák. výr. Daň z minerálních olejů

Přímé daně – – –

sráží se z příjmů nebo z majetku musíme podat daňové přiznání a daň zaplatit ve stanoveném termínu poplatník se rovná plátci, výjimkou je daň z příjmů ze závislé činnosti (pracovní poměr), kdy zaměstnanec je poplatníkem a zaměstnavatel je plátce

Nepřímé daně – –

–

jsou obsaženy v cenách výrobků a služeb, nejsou jakoby vidět, daň za nás (poplatníka) platí někdo jiný (plátce), který daň vypočítá, srazí a odvede státu – správci daně poplatník se nerovná plátci. Poplatníkem je konečný spotřebitel a plátcem je prodejce daňový subjekt = PO nebo FO, která má povinnost odvádět, nebo platit daň. Mluvíme tedy o plátci, nebo poplatníkovi.

POPLATNÍK = daňový subjekt, jehož příjem nebo majetek je podroben dani. Může to být i konečný spotřebitel, který nakupuje zboží nebo službu. Je to ten, kdo skutečně nese daňové břemeno, je daní zatížen. – př. zaměstnanec. PLÁTCE = daňový subjekt, který má povinnost odvést daň, vybranou od jiných daňových subjektů – poplatníků. Jeho povinností je daň spočítat, srazit a odvést státu prostřednictvím správců daně – př. zaměstnavatelé SPRÁVA DANĚ – je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady § 1 odst. 2 SPRÁVCE DANĚ = správní orgán v rozsahu stanoveném zákonem. V ČR je to finanční a celní úřad Pravomoci správce daně: • vede daňová řízení, kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní. Vyzývá ke splnění povinnost a zabezpečuje placení daní. • Správce daně může pro účely správy daní zřídit a vést registry a evidence daňových subjektů (plátce, poplatníků) a jejich daňových povinností § 11 odst. 1 a 2

S čím se setkáme u každé daně 1. předmět daně (objekt daně) – z čeho se daň vybírá – někdy mohou být některé příjmy předmětem daně, ale stát je od daně osvobodí nebo se může z určitých příjmů určitá daň nevybírat, ale bude se z ní vybírat jiná (dědická, darovací) – obecně je předmětem daně majetek, spotřeba a příjem – název daně většinou vyplývá z předmětu daně 2. základ daně – je to částka, z níž se při výpočtech daně vychází. Je od něj povoleno zákonem odečítat určité položky. – vznikne tak upravené základ daně 3. sazba daně = udává, kolik procent z upraveného základu daně bude daň činit 4. slevy na dani = z vypočtené daně je možné poskytnout slevy. V některých případech se odlišuje sleva na dani a daňové zvýhodnění. Př. Záloha na daň z příjmů FO – ze závislé činnosti 1) předmětem daně – příjem zaměstnance – ze závislé činnosti – ze zaměstnání 2) základ daně – superhrubá mzda (hrubá mzda + SP a ZP hrazené podnikem (1,34)) 3) sazba daně – 15 % 4) slevy na dani – sleva na poplatníka (musí být podepsáno prohlášení k dani), daňové zvýhodnění na děti Příjmy pana Růžičky, který provozuje bobovou dráhu, činily 550 000 Kč, výdaje 320 000 Kč. Základem daně je rozdíl příjmů a výdajů 550 000 – 320 000 = 230 000 Kč. U daně z příjmů lze odečíst od základu daně např. Pojistné na životní pojištění, které pan Růžička zaplatil ve výši 12 000 Kč. Tak vznikne upravený základ daně 230 000 – 12 000 = 218 000 Kč. Z upraveného základu daně vypočte pan Růžička daň v sazbě 15 % tj. 218 000 * 0,15 = 32 700 Kč. Z ní se může odečíst snížení daně na poplatníka 24 840 Kč. Finančnímu úřadu tedy zaplatí 32 700 – 24 840 = 7 860 Kč.

Úhrada daní 1) daňové přiznání = daňové tvrzení → širší pojem 2) srážková daň 3) zálohou na daň 4) splátkou daně ad 1) DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ – daňový subjekt (poplatník) podává daňové přiznání (tvrzení) za zdaňovací období (měsíc, čtvrtletí, rok) – daň si daňový subjekt sám vypočte a odvede – Př. daň z příjmů FO nebo PO a daň z přidané hodnoty ad 2) SRÁŽKOVÁ DAŇ – hradí se srážkou příjmů u zdroje – odvádí ji ten, kdo příjem vyplácí (např. Banka) – pro příjemce je to konečná daňová povinnost tzn. už se neobjeví v daňovém přiznání příjemce (poplatníka) – platí se zvláštní sazba – 15 % – Př. vkladové úroky v bankách u FO ad 3) ZÁLOHOU NA DAŇ – část daně zaplatíme ještě před skončením zdaňovacího období a tím i před znalostí konečné částky daně – Př. daň z příjmu FO – ze závislé činnosti

ad 4) SPLÁTKOU DANĚ – zde už známe konečnou výši daňové povinnosti a zákon nám umožňuje daň rozložit do několika splátek. – Pokud byl překročen určitý limit, daň platíme už během zdaňovacího období – Př. daň z nemovitosti. Pokud je vyšší než 5 000 mohu ji zaplatit ve 2 stejných splátkách

Zákon daňový řád – je to procesní zákon (řídí se procesy, které mohou nastat), který se týká všech daní. Vymezuje práva a povinnosti ve vztahu ke všem daním a vymezuje také způsob komunikace se správcem daně (Finanční a Celní úřad). – My se v rámci tohoto zákona zaměříme zejména na registraci (přihlášení) a placení daní. REGISTRAČNÍ POVINNOST − plátci daně se zaregistrují u příslušných správců daně k těm daním, které budou odvádět. Registrace je povinná. − Tato povinnost vzniká: 1. při zahájení podnikání do 30 dnů po získání oprávnění podnikat § 125 odst. 1 2. při vzniku povinnosti vybírat daň, nebo na ni srážet zálohy a to do 15 dnů ode dne této povinnosti § 125 odst. 5 3. při registraci přidělí správce daně daňové identifikační číslo (DIČ) a vystaví osvědčení o registraci § 130 - DIČ se skládá ze dvou částí. První část označuje stát. U nás to bude KOD: CZ. Druhá označuje plátce. Tím může být u FO rodné číslo. U PO identifikační číslo – tzv. IČO. § 130 odst. 3 – správce daně má právo uložit i vedení určitých záznamů pro lepší kontrolu daní Př. Daňový výkaz tržeb – správce daně kontroluje správnost výpočtu odváděných daní a ukládá sankce za nesplnění povinnosti

– správce daně – celní úřad spravuje pouze spotřební a ekologické daně a DPH při dovozu (viz úvod –

k daním) správce daně – finanční úřad spravuje všechny daně vyjma těch, co spravuje celní úřad – místně příslušný finanční úřad pro PO je ten, který odpovídá místu sídly firmy – u FO se řídíme místem trvalého bydliště § 13 odst. 1 písm. a) b)

Placení daní

− daň mohu zaplatit několika způsoby (pomocí daňového přiznání, splátkou daně, srážkovou daní, zálohou na daň)

Daňové přiznání − je to dokument, kde musí daňový subjekt (plátce, poplatník) uvést všechny skutečnosti potřebné pro výpočet daně − daňové přiznání (tvrzení) se podává za stanovené zdaňovací období. Tím může být rok, čtvrtletí nebo měsíc. − Zdaňovací období = časový interval, rozhodný pro výpočet daně. Každá daň má svá zdaňovací období a termíny pro předložení daňového přiznání. − Daňový subjekt tak ví, že doklady po skončení zdaňovacího období má podat daňová přiznání správci daně. Př. Provedeme na dani z příjmu. Zdaňovacím obdobím je rok. § 136 odst. 1 - termín pro podání řádného daňového přiznání je do 31. 3. následujícího roku. Zároveň je to i termín, do kterého musíme daň i zaplatit. § 136 odst. 2 – termín pro podání řádného daňového přiznání a zároveň i platbu daně může být posunut až do 30. 6. následujícího roku, pokud nám daňové přiznání zpracoval a podal daňový poradce nebo auditor

Placení daní

− provádí se na základě podání daňového přiznání. Daňové přiznání se podává za zdaňovací období. To může být roční, čtvrtletní nebo měsíční. Řádné přiznání - Pro každou z daní jsou stanoveny termíny pro předložení, přesněji, do kdy po skončení zdaňovacího období se má podat. Přiznání podané v tomto termínu se nazývá řádné. – Pokud po předložení daňového přiznání zjistíme, že jsme při jeho vyplňování udělali chybu, pak musíme v termínu pro podání řádného přiznání podat opravné přiznání. Opravné přiznání – Toto přiznání ruší přiznání předchozí a správce daně se řídí tímto opravným přiznáním. Teoreticky můžeme těchto opravných podání podat i více, platné bude to poslední. – chybu ovšem můžeme zjistit až po termínu podání daňového přiznání. I pak se podává další přiznání, které ovšem neruší předchozí přiznání, jen ho doplňuje. Toto přiznání se nazývá dodatečné. Dodatečné přiznání - V něm už vyplňujeme jen ty kolonky, které byly nesprávné, a uvádíme jen zjištěnou odchylku, nikoliv celou novou částku.

– Daňové přiznání lze podávat v elektronické podobě. P Společnost New fashion podává přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíční zdaňovací období. Přiznání se předkládá do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Řádné přiznání za březen společnost podala 20. dubna, kde byla vyčíslena daňová povinnost 55 000 Kč. Dne 23. dubna podala opravné přiznání na 52 000 Kč. Toto přiznání ruší předchozí řádné přiznání a společnost je povinna odvést 52 000 Kč. Bohužel za 2 měsíce se zjistilo, že daňová povinnost měla být jen 48 000 Kč. Proto new fashion 30. června podala dodatečné přiznání, kde bylo uvedeno snížení daňové povinnosti o 4 000 Kč. Tyto 4 000 Kč finanční úřad vrátí. Všechny daně mají rovněž stanoveny termíny odvádění. Protože řada daní má roční zdaňovací období, nebyly by během roku zajištěny dostatečné příjmy státního rozpočtu. Z toho důvodu se na většinu daní musejí během roku – opět v přesně stanovených termínech – platit zálohy. Při podání daňového přiznání se zjistí celková výše daně – daňová povinnost. Jestliže vznikne nedoplatek daně, odvede se v termínu pro běžné placení daní. Vznikne-li přeplatek, máme 2 možnosti. Buď chceme přeplacenou daň vrátí, pak je většinou třeba podepsat žádost o vrácení přeplatku, která bývá součástí daňového přiznání. Přeplatek finanční úřad vrátí v případě, že nemáme nedoplatek na jiné dani, protože pak v opačném případě ho použije na úhradu nedoplatku. Nebo přeplatek ponecháme jako zálohu na příští daň, pak nemusíme sdělovat nic. S daní je spojena daňová kontrola. Jejím výsledkem mohou být 3 možnosti: • vše je v pořádku • zjistí se, že jsme udělali chybu, v jejímž důsledku jsme zaplatili daň vyšší, než bylo třeba. V tomto případě se přeplatek daně nevrací. • Zjistí se, že jsme nesprávně odvedli menší daň. V tom případě musíme daň doplatit, ale kromě toho nám finanční úřad vyměří penále, případně i náklady řízení. Penále a náklady řízení se nazývají příslušenství daně.

13. 4. 2011

Zákon o dani z přidané hodnoty (Zákon o DPH) – – – –

je to daň nepřímá (plátce se nerovná poplatníkovi) je to daň všeobecná – universální, ze spotřeby daně jsou obsaženy v cenách výrobků a služeb Výše daně nezávisí na příjmech poplatníka, ale na tom, kolik výrobků a služeb si poplatník nakoupí.

Princip DPH: – daň se postupně odvádí do státního rozpočtu (na stranu jeho příjmů) – prostřednictvím plátců daně v pravidelných termínech za zdaňovací období, zdaňovacím obdobím může být měsíc nebo čtvrtletí, podle toho, jaký byl náš obrat v předcházejícím období – ve skutečnosti daň vždy zatěžuje spotřebitele (poplatníka), který nese daňové břemeno – přidaná hodnota je hodnota, kterou výrobce přidal k tomu, co už nakoupil Přidaná hodnota = náklady + zisk DAŇ NA VSTUPU (ODPOČET) = daň zahrnutá v ceně, při nákupu výrobků a služeb od jiných podniků (dodavatelů) – zdrojem informací o výši daně na vstupu pro nás budou faktury nebo paragony přijaté paragon = zjednodušený daňový doklad DAŇ NA VÝSTUPU – je to daň připočtená k ceně našich výrobků a služeb při prodeji odběratelům – zdrojem informací o její výši budou pro nás faktury a paragony vydané DAŇOVÁ POVINNOST = DPH na výstupu (FAV) - DPH na vstupu (FAP) – výsledek může mít podobu buď kladného nebo záporného čísla 1. pokud bude kladný – vzniká mi daňová povinnost a já musím odvést daň správci daně – Tzn. že mám tzv. nedoplatek na dani, mám vůči FÚ závazek 2. pokud bude záporný – mám tzv. nadměrný odpočet (přeplatek na dani) a mám vůči FÚ pohledávku – přeplatek na dani mi buď správce daně vrátí, nebo si ho nechám jako zálohu na příští období Příčiny nadměrného odpočtu 1. Více nakupujeme než prodáváme 2. Nakupujeme a prodáváme relativně stejné množství, ale nakoupené výrobky a služby jsou zdaněny sazbou základní (20 %), a námi prodané výrobky a služby zdaněny sazbou sníženou (10 %)

Př. Zahradnictví nakoupilo sazenice za 5 000 Kč. Vypěstovalo z nich květiny, které pak prodalo za 20 000 Kč. Vypočtěte přidanou hodnotu, daň na vstupu, daň na výstupu a daňovou povinnost, když víte, že uvedené ceny jsou bez DPH a sazba DPH je 20 % . Přidaná hodnota = 20 000 – 5 000 = 15 000 – je to to co jsme přidali k tomu, co už jsme nakoupili DAŇ na vstupu (FAP) = 5000 x 0,20 = 1000,DAŇ na výstupu (FAV) = 20 000 x 0,20 = 4 000,Daňová povinnost = Daň na vstupu – na výstupu = 4000 – 1000 = 3000,-

Př. Spočítejte daňový řetězec pro dva dva výrobce. Prvním je Pila, která vyfakturovala prkna, v ceně 10000 Kč bez DPH. Druhým je nábytkářský podnik, který tato prkna nakoupil a zpracoval na stoly. Ty prodal za 30000 Kč bez DPH. Sazba daně je v obou případech 20 %. DPH NA VSTUPU

Daň. Povinnost + daňový odpočet -

Přidaná hodnota

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

-

10000

10000

2000

12000

2000

12000

20000

30000

6000

36000

4000

Články řetězce

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

1. PILA (20 % )

-

-

10000

2000

2. PODNIK

DPH NA VÝSTUPU

+

14. 4. 2011 Př. Spočítejte daňový řetězec pro 3 články. Prvním je lesní závod, jeho náklady jsou ve výši 8500 Kč a zisk 1500 Kč. Druhý článek je pila, která odebírá od závodu materiál. Její náklady na zpracování jsou 4000 Kč a zisk 1000 Kč. Třetím článkem je truhlář, ten nakupuje dřevo od pily. Jeho náklady jsou 8000 Kč a kalkuluje zisk 2000 Kč. U všech je sazba DPH 20 %. Za jakou cenu nakoupí zboží konečný spotřebitel od truhláře? DPH NA VSTUPU Cena bez DPH

Články řetězce

Lesní z. (20 % )

-

DPH -

Cena s DPH -

DPH NA VÝSTUPU Přidaná hodnota 10000

Pila (20 %)

10000 2000

12000

5000

Truhlář (20 %)

15000 3000

18000

10000

∑

Cena bez DPH

+

25000 5000 30000 25000 Daňová povinnost = daň na výstupu – daň na vstupu

DPH

Cena s DPH

Daň. Povinnost + daňový odpočet -

10000

2000

12000

2000

15000

3000

18000

1000

25000

5000

30000

2000

50000

10000

60000

5000

Závěr: 30 000 = konečná cena pro spotřebitele. Daňová povinnost bude 5000 (10000-5000). PŘEDMĚT DANĚ (§ 2 odst. 1, 3) – předmětem je zdanitelné plnění. Tím je: 1. prodej zboží a služeb zákazníkovi v tuzemsku 2. převod nemovitostí 3. pořízení zboží z jiného členského státu EU 4. dovoz zboží z nečlenské země 18. 4. 2011 –

osvobození od daně (DPH). Daň z toho nebude vybírána. Dvě situace:

1. osvobození od daně bez nároku na odpočet (odpočet = DPH na vstupu) – – – –

§ 51 u zdanitelných plnění vyjmenovaných § 51 se daň nevybírá. Jsou osvobozeny od daně. Podniky, které tuto činnost provozují nemají nárok na odpočet DPH na vstupu. př. Poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, pojišťovací činnosti, výchova a vzdělávání, nebo zdravotnické služby a zboží

2. osvobození od daně s nárokem na odpočet – § 63 – bez ohledu na jaké služby či zboží jde, je od DPH osvobozeno: a) dodání zbo do jiného státu EU plátcům daně b) vývoz zbo a služeb do třetích zemí Pojmy používané při obchodování mimo ČR OBCHODY S TŘETÍMI ZEMĚMI X OBCHODY V RÁMCI EU → vývoz X dodání → dovoz X pořízení 20. 4. 2011 Př. Společnost nakoupila sklářské suroviny v České republice za 2 miliony korun bez DPH. Ty pak vyvezla do třetí země za 2 600 000 Kč. Jaká bude její daňová povinnost, když sazba DPH je 20 %? daňová povinnost = daň na výstupu – daň na vstupu= FAV – FAP = 0 – (2000000 x 0,2) = - 400000 – u vývozu je osvobozeno od DPH Závěr: je to nadměrný odpočet, mám pohledávku za FÚ

Plátci a poplatníci DPH = daňové subjekty POPLATNÍK = spotřebitel, který nakupuje zboží a služby od plátců DPH. Nese daňové břemeno, je skutečně daní zatížen. PLÁTCE = osoby povinné k dani podle § 5, tzn. FO nebo PO, které sami uskutečňují ekonomickou činnost – podnikají v oblasti výroby, obchodu nebo služeb – Plátci mohou být dobrovolní nebo povinní. Povinný plátce (§ 94) 1. Je to FO nebo PO, jejíž obrat (tržby) přesáhl 1 000 000 Kč za nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců – odst 1 2. Pokud FO nebo PO pořídila zboží z EU v kalendářním roce za více než 326 000 Kč – odst 6 3. Pokud pořizuji zboží z EU, které podléhá spotřební daň – odst 7 Dobrovolný plátce – důvody dobrovolné registrace: 1. Ten, kdo nakupuje s 20 % sazbou DPH a prodává s 10 % sazbou. Vzniká mu tak nadměrný odpočet (přeplatek na dani, který mu bude vrácen). 2. Ten, kdo prodává plátcům DPH a sám není plátcem DPH, protože nákup od neplátců se plátcům prodražuje – –

neregistrovat se dobrovolně je výhodné, pokud je neplátce na konci daňového řetězce dobrovolným plátcem jsou ostatní osoby, které provádí ekonomické činnosti a předloží žádost o registraci na FÚ.

Povinnost registrace k DPH v jiné zemi –

Pokud PO nebo FO splní místní podmínky povinné registrace, musí se zaregistrovat. Může se tak stát, že někteří podnikatelé budou přiznávat a odvádět DPH v několika státech současně.

116/př. 2 Paní Marie Maroušková, plátce daně, provozuje obchod s oděvy. V lednu obdržela a vydala: - fakturu za nákup svetrů v částce 44 000 Kč + DPH 8 800 Kč; - daň na vstupu (odpočet) - paragon na kancelářské potřeby za 95 Kč + DPH 19 Kč ; - přijatý paragon, daň na vstupu - doklad za odeslaný balík na částku 46 Kč (osvobozeno od DPH); - daň na vstupu - prodejní paragony za prodej košilí za celkovou částku 8 700 Kč + DPH 1 740 Kč – na výstupu, FAV - vydanou fakturu za prodej ponožek místní vojenské posádce za 29 900 Kč + DPH 5 980 Kč – daň na výstupu - prodejní paragony za prodej bund za 18 000 Kč + DPH 3 000 Kč – daň na výstupu - paragon na čisticí prostředky za 330 Kč + DPH 66 Kč – daň na vstupu daňová povinnost = DPH na výstupu – DPH na vstupu = (8 800 + 19 + 66) – (1 740 + 5 980 + 3000) = 1835 Závěr: Máme tedy závazek, budu muset odvést FÚ 1835 Kč. Vztahy mezi plátci a neplátci – Neplátci daně budou především obyvatelstvo, malí živnostníci a neziskové organizace. V zásadě se setkáme s těmito případy: a) nákup od neplátce daně – neplátce nepřipočítává k ceně DPH na výstupu, takže jde o konečnou částku a na druhé straně neexistuje žádná daň na vstupu b) prodej neplátci – většinou platí, že jestliže plátce prodá zboží neplátci, pak připočte k ceně DPH na výstupu a požaduje od kupujícího cenu včetně daně. Neplátce zaplatí celou částku, ale nemůže si daň na vstupu odečíst. Zahrnutí DPH do ceny Prodej mezi plátci

prodej plátcem neplátci

- prodávající připočte k ceně daň - kupující si odečte daň na vstupu

- prodávající připočte k ceně daň - neplátce si nemůže odečíst daň na vstupu

Spočítejte daňový řetězec pro jeho články (= výrobce, prodejce). Když víme, že: Výrobce Sazba DPH PH (v Kč) = přidaná hodnota A

20%

8,000

B

10%

4,000

C

20%

3,000

D

10%

4,000

E

neplátce

5,000

F

20%

3,000

prodej neplátcem - prodávající nepřipočítává daň - kupující nemá žádnou daň na vstupu

DPH NA VSTUPU Články řetězce

A 20 %

Cena bez DPH

DPH

-

Přidaná hodnota

Cena s DPH

-

-

8000

9600

4000

Cena bez DPH

+

DPH

Cena s DPH

Daň. Povinnost + daňový odpočet -

8000

1600

9600

1600

12000

1200

13200

-400

B 10 %

8000

C 20 %

12000 1200

13200

3000

15000

3000

18000

1800

D 10 %

15000 3000

18000

4000

19000

1900

20900

-1100

Ex

20900

-

-

5000

25900

-

-

-

F 20 %

25900

-

-

3000

28900

5780

34680

5780

∑

1600

DPH NA VÝSTUPU

5800

13480

7680

Daňová povinnost bude 7680,- (13480-5800) Konečná cena pro spotřebitele → 34680,Komentáře: Článek A – je to první článek řetězce, proto začínáme až od jeho přidané hodnoty. Pokud to bude plátce, vždy mu vyjde daňová povinnost (nemá co odečítat). Článek B a D – nakupují se sazbou 20 % a prodávají s 10 % sazbou DPH. Proto jim vzniká nadměrný odpočet (přeplatek na dani). Článek C – nakupuje s 10 % sazbou a prodává s 20 % sazbou DPH. Proto mu vzniká daňová povinnost vůči správci daně (finanční úřad) Článek E – je to neplátce. Nezná pojem DPH, nepracuje s ním ani na vstupu ani na výstupu. A nezná termín cena s DPH. Článek F – nakupuje od neplátce, nemůže tedy uplatnit DPH na vstupu (odpočet) a proto se mu tento nákup prodraží. Vzniká tak riziko pro neplátce (dodavatele), že si jeho odběratel (F) bude hledat nového dodavatele, který je plátcem. Proto by se měl E dobrovolně registrovat. 27. 4. 2011

REGISTRACE PLÁTCE § 95 odst. 1 = přihlášení k platbě daní, druhým krokem je staní se plátcem 1. je to osoba povinná k dani, která se musí sama registrovat na FÚ do 15 dní po skončení měsíce, ve kterém byl překročen stanovený obrat. (1000 000 – jakmile dosáhnu této hodnoty, mám povinnost) 2. plátcem se stává osoba povinná k dani 1. den třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl překročen stanovený obrat (limit). Obrat větší než 1000 000 27. 4.

30. 4.

31. 5. 15. 5.

30. 6. 1. 7. - První den jsem plátcem

ZÁKLAD DANĚ § 36 odst. 1, 3, 4, 5 (1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. (3) Základ daně také zahrnuje a) jiné daně, cla, dávky, nebo poplatky b) spotřební daň c) daň z elektřiny, daň za zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv d) dotace k ceně e) vedlejší výdaje f) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou (4) Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize (5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. – –

základem daně je prodejní cena v zásadě platí, že zboží a služby se zdaňují základní sazbou 20 %. Některé druhy zboží a služeb, které jsou vyjmenovány v přílohách zákona o DPH, mají sníženou sazbu, tj. 10 %. Jde o potraviny, knihy, noviny, hromadnou přepravu osob, vstupné na výstavy apod.

–

Při dovozu ze třetích zemí (tedy mimo EU) je základem daně součet celní hodnoty a cla. Celní hodnotou rozumíme cenu zboží (přepočtenou na Kč) včetně pořizovacích nákladů, zejména na dopravu. Pokud se zároveň vybírá spotřební daň, základem daně je celní hodnota + částka spotřební daně.

P. Dovážíme jahody z Ukrajiny za 10 000 USD, dopravné činí 25 000 Kč, dovozní clo 2 %. Použijeme sníženou sazbu daně, kurs CZK/USD 19,50. Celní hodnota = 10 000 x 19,50 + 25 000 = 220 000 Kč. Dovozní clo = 220 000 x 0,02 = 4 400 Kč. DPH = (220 000 + 4 400) x 0,10 = 22 440 Kč.

DÚ vypočítat ten samý příklad. Spočítejte daňový řetězec pro skupinu výrobců – A až F. Zadání je stejné, jako v předcházejícím příkladu s tím rozdílem, že E bude plátcem DPH a sazba bude 10%. DPH NA VSTUPU Články řetězce

A 20 %

Cena bez DPH -

DPH -

Přidaná hodnota

-

8000

9600

4000

+

Cena bez DPH

DPH

Cena s DPH

Daň. Povinnost + nadměrný odpočet -

8000

1600

9600

1600

12000

1200

13200

-400

B 10 %

8000

C 20 %

12000 1200

13200

3000

15000

3000

18000

1800

D 10 %

15000 3000

18000

4000

19000

1900

20900

-1100

E 10 %

19000 1900

20900

5000

24000

2400

26400

500

F 20 %

24000 2400

26400

3000

27000

5400

32400

3000

SUMA

1600

Cena s DPH

DPH NA VÝSTUPU

10100

DPH = 15500 – 10100 = 5400,-

15500

5400

–

je-li v řetězci neplátce (viz předcházející příklad), prodraží se nákup nejen plátci, který odebírá od neplátce a nemá tak odpočet, ale i konečného spotřebitele (2 280 Kč – to je něco navíc, co se zaplatí)

SAZBA DPH – u zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje: a) zákl. sazba daně ve výši 20 % b) snížená sazba daně ve výši 10 % – –

u zboží se uplatňuje základní sazba daně , pokud zákon nestanoví jinak. V příloze č. 1 se uplatňuje snížená sazba daně. U služeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. V příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba daně.

DPH při dodávkách mimo ČR – pokud zboží dodáváme plátcům daně, daň by se měla vybírat v tom státě, kde se zboží spotřebuje. (Podle principu reverse change). a) prodávajíc účtuje kupní cenu bez DPH (dodání daně do členského státu EU je od daně osvobozeno)

b) kupující k ceně zboží připočítá daň na vstupu i na výstupu – samovyměření cla Rakousko

ČR

dodání zboží

pozdější prodej v ČR

faktura

10 000 EUR = 260 000 CZK

faktura 350 000 CZK

cena 10 000 EUR DPH 0

DPH v CZK vstup výstup 49 400 49 400

DPH výstup 66 500 CZK

odvod FÚ 0 CZK

odvod FÚ 66 500 CZK

Př. Velkoobchod Tom sport kupuje 15. října z Rakouska lyže za 10 000 EUR. Částku přepočte kursem ČNB, takže půjde např. O hodnotu 260 000 Kč. Z ní DPH v české sazbě 20 % činí 52 000 Kč. Tu uvede do říjnového daňového přiznání na vstupu i na výstupu, takže v říjnu má z tohoto obchodu daňovou povinnost 0 Kč. Dne 10. listopadu lyže dále prodá prodejně Sport Janíček za 350 000 Kč, k ceně připočte 20 % DPH, tj. 70 000 Kč a vyfakturuje 420 000 Kč. DPH ve výši 70 000 Kč odvede Tom sport za listopad českému finančnímu úřadu. – výsledkem – pokud má příjemce nárok na odpočet daně, neplatí v období, kdy se dodávka realizovala, žádnou DPH – až pořízené zboží prodá, připočte k ceně daň na výstupu – pak má → povinnost daň odvést VÝVOZ A DOVOZ – –

vývoz od DPH osvobozen při dovozu se DPH uplatňuje stejně, jako by šlo o pořízení zboží z EU, uplatníme daň na vstupu a daň na výstupu, v období, kdy zboží dovezeme, daňová povinnost 0 Kč.

Zahradnictví, plátce daně, přijalo a vydalo v květnu následující daňové doklady: 1. Nákup sazenic ze Španělska – cena bez DPH – 3 000 EUR 2. Nákup sazenic v tuzemsku – cena bez DPH – 70 000 Kč

3. 4. 5. 6.

Dovoz sazenic z Ugandy – cena včetně dopravy – 1400 dolarů Prodej květin na Slovensko – cena bez DPH – 45 000 Kč Vývoz květin do Ruské federace – cena bez DPH – 2 000 dolarů Prodej květin v tuzemsku – cena bez DPH – 63 000 Kč

Kurz – koruna EURO – 26,Kurz - koruna americký dolar – 17,Vypočtěte daňovou povinnost, když sazba DPH je 20 %

Číslo dokladu DPH NA VSTUPU DPH NA VÝSTUPU

Poznámka

1

15600

15600

Samovyměření (pořízení z EU nebo dovoz ze 3. zemí)

2

14000

-

Tuzemsko

3

4760

4760

Samovyměření

4

-

-

Osvobozeno od daně, k osvobození dojde při dodání do EU nebo při vývozu do 3. zemí

5

-

-

Osvobozeno od DPH

6

-

12600

SUMA

34630

32960

- 1400 = nadměrný odpočet Společnost, plátce daně vydala a přijala v daném měsíci tyto faktury: 1. FAV za přijaté vstupné – 640 000 Kč bez DPH, sazba DPH bude 10 % - snížená sazba daně 2. FAP za zhotovenou reklamu – 140 000 Kč bez DPH, sazba DPH bude 20 % - základní s. d. 3. FAP za telefonní hovory – 3 000 Kč bez DPH, sazba DPH bude 20 % 4. FAP za dodávku pitné vody – 7 500 Kč bez DPH, sazba DPH bude 10 %

1. 2. 3. 4.

DPH na vstupu

DPH na výstupu

28000 600 750

64 000 -

DPH = DPH na výstupu – DPH na vstupu = 34 650 vůči správce daně máme daňovou povinnost

Podání daňového přiznání a placení daně Zdaňovací období je u DPH: – čtvrtletní – pokud roční obrat plátce nepřesahuje 10 000 000 Kč; – měsíční – pokud roční obrat plátce přesahuje 10 000 000 Kč. Termín podání daňového přiznání a platby daně je stanoven na 25. den po skončení zdaňovacího období. Autoservis Agama je čtvrtletním plátcem daně. Přiznání k dani podává za 1. čtvrtletí k 25. dubnu, za 2. čtvrtletí k 25. červenci atd. Společnost New fashion je měsíčním plátcem. Řádné přiznání za únor musí podat nejpozdjěi do 25. března a do 25. března musí také daň zaplatit. Každý plátce DPH je povinen vést v rámci záznamní povinnosti soupisy všech dokladů, které se týkají DPH. Ty musí rozčlenit tak, aby mohl prokázat údaje za každý řádek daňového přiznání. Ty neodevzdává

finančnímu úřadu, ale ukládá je ve svém archivu. Při obchodování se zeměmi EU nestačí podávat jen daňové přiznání. Jestliže plátce daně z přidané hodnoty dodává do EU zboží, nebo poskytuje služby musí podávat také souhrnné hlášení o celkové hodnotě těchto obchodů. Kromě toho se pohyb zboží v EU statisticky sleduje systémem Intrastat. Pro tyto účely se podává příslušné hlášení, pokud hodnota obchodů přesáhne stanovenou výši. V souhrnném hlášení uvádí plátce přehled všech odběratelů (plátců) EU, se kterými obchodoval a celkovou hodnotu těchto obchodů. Hlášení se většinou podává do 25. dne po skončení měsíce. Pokud jde o pořízení zboží nebo služeb z EU, souhrnné hlášení se nepodává. Tato hlášení finanční úřad zanese do databáze mezinárodního systému pro kontrolu DPH pod názvem VIES (VAT information exchange systém). VIES pak předává informace správcům daní, kteří tyto údaje srovnávají s daňovými přiznáními svých poplatníků a odhalují případné nesrovnatelnosti. Správci daně kontrolují, zda místní podniky tyto nákupy z jiných zemí zahrnuly do daňových přiznání a zdanily je. Hlášení pro Intrastat musí podávat plátce, který dodá do EU zboží za více než 8 000 000 Kč ročně nebo pokud pořídí zboží za více než 8 000 000 Kč ročně. Výkaz se odevzdává měsíčně. Výkaz se netýká poskytování služeb.

Zdaňovací období - § 99 odst. 1-3 – pouze odkaz, ne přesné znění ze zákona (1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. (2) Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. (3) Plátce, jehož zdaňovacím obdobím je podle odstavce 1 kalendářní čtvrtletí a jehož obrat za předcházející kalendářní rok dosáhl částky alespoň 2 000 000 Kč, je oprávněn si zvolit za zdaňovací období kalendářní měsíc, pokud tuto změnu oznámí správci daně nejpozději do 31. ledna příslušného roku.

Daňové doklady Druhy daňových dokladů Aby se snížila možnost podvodů, je přesně určeno, jaké náležitosti má obsahovat doklad, který plátce DPH vydává zákazníkům. Jestliže některá náležitost schází, pokládá to finanční úřad za chybu a požaduje ji doplnit (nebo jinak prokázat, že obchod proběhl řádně). Doklady lze vystavit v papírové nebo elektronické podobě. Nejčastějšími druhy daňových dokladů jsou: – běžný daňový doklad – který je použitelný pro všechny obchody. Musí mít dané náležitosti, které v tuzemsku předpisuje § 28. kupodivu se ale daňový doklad vystavuje i při dodání zboží a služeb do EU, přestože jde o plnění osvobozené od daně. Pak se náležitosti řídí § 30-35 zákona o DPH; – zjednodušený daňový doklad – který lze použít v případě, že jde o částku do 10 000 Kč včetně daně, pokud je na místě hrazena hotově nebo v dalších přesně daných případech. Náležitosti stanoví § 28 zákona o DPH. Setkáte se ale i s dalšími doklady, jakými jsou splátkový kalendář (v případě finančního leasingu) či opravný daňový doklad. Náležitosti daňových dokladů Protože daňových dokladů je mnoho druhů, uvedeme si zkráceně náležitosti běžného daňového dokladu. V úlohách však bude lépe, když budete využívat zákona o DPH. Běžný daňový doklad musí obsahovat název a adresu kupujícího i prodávajícího, DIČ kupujícího a prodávajícího, číslo dokladu, datum vystavení, datum

uskutečnění zdanitelného plnění, jednotkovou cenu, základ daně, sazbu daně, výši daně. Poznamenejme, že podle obchodního zákoníku na objednávkách, fakturách, obchodních dopisech musí být obchodní firma a údaj o spisové značce, pod kterou je podnik veden v obchodním nebo živnostenském rejstříku, adresa a IČ.

Kupodivu tedy zjistíme, že ač je hojně používáno, není (a nebylo) předepsáno razítko. Výpočet daně v daňových dokladech DPH musí být vypočítána postupem, který nařizuje zákon o DPH. Vypočtená daň se buď zaokrouhlí na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, nebo se ponechá nezaokrouhlená. V případě běžného daňového dokladu se vychází z ceny bez daně, k níž připočteme daň v základní nebo v běžné sazbě. V případě zjednodušeného daňového dokladu tuto daň vypočítává kupující s pomocí koeficientu podle § 37 zákona, a to i v případě, že prodávající daň na doklad nad rámec svých povinností vypočítal a uvedl. Pokud se budou údaje lišit, správný je údaj, který byl vypočten pomocí koeficientu. Koeficient =

sazba daně . Výsledek se zaokrouhlí na 4 desetinná místa. 100 + sazba daně

DPH = cena včetně daně * koeficient Základ daně = cena včetně daně – DPH P Společnost New fashion prodává oděvy za cenu 20 000 Kč. Daň činí 20 000 * 0,2 : 100 = 4 000 Kč. Cena včetně daně tedy je 20 000 + 4 000 = 24 000 Kč. Autoservis Agama vydal účtenku na opravu za 6 000 Kč. Zákazník si později při účtování musí daň sám vypočítat pomocí koeficientu. Nejprve vypočte daň 6 000 * koeficient 0,1667 = 1 000,20 = 1 000 Kč. Poté vypočítá cenu bez daně 6 000 – 1000 = 5 000 Kč.

Daňové doklady běžný

zjednodušený

Náležitosti § 28, odst. 2

Náležitosti § 28, odst. 4

Daň = sazba * základ daně

další

Daň = celková částka * koeficient

ZRUŠENÍ REGISTRACE - § 106, odst. 1 – podtrhnout pouze 1. odstavec –

součást maturitní otázky, znát

(1) O zrušení registrace muže plátce, s výjimkou plátce podle § 94 odst. 14, požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti registrace uvedeného na rozhodnutí o registraci, pokud jeho obrat nepřesáhl

za nejbližších předcházejících 12 po sobe jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč a pokud celková hodnota zboží porozeného z jiného členského státu nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato hodnota nebyla překocena ani v roce minulém, pokud tento zákon nestanoví jina Př. Společnost – plátce daně, přijala a vydala v dubnu tyto faktury. Bude jich celkem 6. 1. Nákup zboží v tuzemsku – cena bez DPH 550 000 Kč. 2. Pořízení materiálu z Polska – 340 000 Kč bez DPH. 3. Nákup kancelářských potřeb v tuzemsku – 110 Kč bez DPH. 4. Dodání zboží do Rakouska – 180 000 Kč bez DPH. 5. Pořízení zboží z Francie – 290 000 Kč bez DPH. 6. Prodej zboží v tuzemsku – 670 000 Kč bez DPH sazby DPH = 20 % (výsledek = daňová povinnost = 23 978 Kč)

DPH na vstupu 1 2. 3. 4. 5. 6.

DPH na výstupu

110 000 68000 22 58000 236 022

68000 58000 134000 260 000

Př. Vypočtěte DPH pro dovoz loutek. Cena loutek je 36 000 EUR. Doprava – 1400 EUR. Dovozní clo je 9 % z celní hodnoty. Kurz koruna euro = 25,90. Sazba DPH je 20 %. (výsledek: 211 168 Kč) – vzorce na straně 104 v učebnici 36 000 x 25, 90 = 932 400,14 000 x 25, 90 = 36 260,932 400 + 36 260 = 968 660,9 % z 968 660 = 87 179,4,968 660 + 87 180 = 1 055 840,20 % = 211 168,-

SPOTŘEBNÍ DANĚ – – – – – – –

– –

jsou součástí nepřímých daní, tzn., že se plátce nerovná poplatníkovi plátce musí daň vypočítat, srazit a odvést. Poplatník nese daňové břemeno, je daní skutečně zatížen. Poplatníkem je vždy konečný spotřebitel plátci jsou výrobci, prodejci a dovozci vybraných výrobků. Plátce je PO nebo FO, která je provozovatelem daňového skladu. Spotřební daně se týkají pouze vybraných výrobků, proto patří do skupiny selektivních daní (čili výběrových) spotřební daň je vždy součástí základu pro výpočet DPH. Funkce spotřební daně: zdravotní – řeší následky užívání vybraných výrobků (tabák, alkohol), ale zaměřuje se i na prevenci. Ekologická funkce – týká se minerálních olejů. Fiskální funkce – naplňují státní rozpočet, jeho stranu příjmů. Správcem daní je celní úřad. Předmět daně - § 7, odst. 2, 3

– minerální oleje, líh, pivo, víno, tabákové výrobky – podle předmětu daně odvodíme i názvy jednotlivých daní str. 157 – daňové zákony Vznik daňové povinnosti (§ 8, odst. 2) – daňová povinnost vzniká tzv. vyskladněním. To proběhne: 1. výrobou vybraných výrobků na daňovém území EU 2. dovozem výrobků na daňové území EU –

daňová povinnost se uplatňuje jen jednou, na rozdíl od DPH, kde vzniká daňový řetězec

Základ a sazby daně – – –

základem je množství výrobků v měrných jednotkách (hl, ks – u tabákových výrobků) výjimkou jsou tabákové výrobky, kde se část daně stanoví z ceny pro konečného spotřebitele a část z kusů tabákových výrobků sazby daně najdeme v paragrafu § 48, 70, 85, 96, 104

Kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit – – – – –

§ 9, odst. 1 a 5 povinnost daň přiznat vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR. Tzn., že se daň nevybírá v místě a době, kdy byl příslušný produkt vyroben, ale vybírá se v místě a době, kdy dojde k prodeji s úmyslem spotřeby. Při dovozu vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem vzniku celního dluhu zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc

Daňové přiznání a splatnost daně – – – –

§ 18, odst. 1 a 5 podání daňového přiznání je do 25. dne po skončení zdaňovacího období (stejně jako u DPH) splatnost daně – (u DPH je to to samé) je do 40 dnů po skončení zdaňovacího období při dovozu je daň splatná do 10 dnů od vyměření cla

Př. Stanovte termíny pro podání daňového přiznání a zaplacení spotřební daně, když daňová povinnost přiznat a zaplatit daň vznikla 8. května (tedy 8. května jsme vyrobili něco co podléhá spotřební dani). 8. května došlo k tzv. vyskladnění. Termín pro dodání daňového přiznání je 25. červen. Zaplatit to musím nejpozději do 10. července (pozn. 40 dní po skončení zdaň. období) – u každé spotřební daně vždy zjistíme předmět daně, základ daně, sazby daně a osvobození od daně. U spotřebních daní, jak vidíme, vždy odlišujeme vznik povinnosti daň přiznat a vznik povinnosti daň zaplatit. Mohou nám tak nastat 4 případy. Str. 141 Pivovar vyrobil 10. 3. 2011 pivo. Toto pivo 15. 3. 2011 prodá do Německého velkoobchodu. Do 30. 3. 2011 bude pivo dopraveno do Německa. Německý velkoobchod 5. 4. 2011. prodá pivo Německé restauraci. Otázky: 1) Kdy došlo k VYSKLADNĚNÍ – 10. 3. 2011 (došlo k vyskladnění, výrobě) 2) Jaké je zdaňovací období – duben 3) Do kdy se a kdo podá daňové přiznání – německý velkoobchod, do 25. května 2011 4) Kdy bude spotřební daň zaplacena – do 9. června 2011

SPOTŘEBNÍ DANĚ V RÁMCI EU –

pro spotřební daň jsou zavedeny tzv. daňové sklady, kde je režim podmíněného osvobození od spotřební daně

– – –

–

tzn., že přijaté zboží z EU má až do dne uvedení do volného oběhu režim volného daňového oběhu teprve potom vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Daňový sklad – viz § 19 = podnik, na výrobu vybraných výrobků. Zde se tyto výrobky vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají. Daňový sklad je v podstatě celý podnik, kde se vyrábí, zpracovává. Povolení k provozování daňového skladu vydává celní ředitelství – § 20.

VÝPOČTY SE SD A DPH – – –

spotřební daň se započítává do základu daně pro výpočet DPH spotřební daň se uplatní jen jednou, nevzniká daňový řetězec jde-li o dovoz, započítáme do základu daně pro výpočet DPH i clo.

Př. Česká rafinerská vyrábí benzin Natural a prodává ho benzinovým pumpám. Náklady na výrobu činí 8,50 Kč/l, zisk 3 Kč/l. Stanovte cenu, za kterou bude benzin prodávat (bez DPH a včetně DPH). Sazba = 12 840 Kč/1000 l benzinu ← dle zákona o Spotřební dani 12840 : 1000 = 12,84 Kč/l cena bez DPH = 11,5 + 8,50 = 21,34 DPH = (21,34 + 3) * 0,2 = 4,87 včetně DPH = 4,87 + 21,34 = 29,21 Kč Př. Tuzemským obchodníkům prodáme 50 tisíc lahví 40 % rumu, lahev má objem 0,5 l. Náklady a zisk na 1 láhev je 7 Kč. Vypočítejte prodejní cenu vč. DPH. (výsledek = 76,80 Kč/0,5 l/40 % rumu) Sazby daně (§ 70) jsou pro 100 % líh. Spotřební daň 28 500 Kč/hl etanolu 28500 * 0,4 = 11 400 Kč/ha 11 400 : 100 = 114 Kč/l 114 * 0,5 = 57 Kč/0,5 l/40 % ethanolu Základ pro DPH = 57 + 7 = 64 Kč DPH = 64 * 0,2 = 12,8 Kč/0,5 l cena vč DPH = 12,8 + 64 = 76,80 Kč/0,5 l / 40 % rumu P. Vyrobíme 500 000 litrů benzinu. Ve chvíli, kdy benzin prodáme benzinové pumpě za 64 000 000 Kč, vznikne povinnost přiznat spotřební daň a také DPH na výstupu. Položka

Výpočet

Cena

Částka v Kč 64 000 000

Spotřební daň

12 840 * (500 000 : 1000)

6 420 000

Základ pro DPH

64 000 000 + 6 420 000

70 420 000

DPH na výstupu

70 420 000 * 0,20

14 084 800

Obě daně zahrneme do daňových přiznání za příslušný měsíc a v řádném termínu odvedeme spotřební daň 6 420 000 Kč a DPH 14 084 000 Kč. – jde-li o dovoz, do základu daně pro výpočet DPH se započítává i clo

viz str. 122

Př. Společnost Český tabák vyrobila 8. února cigarety. 5. března je prodala velkoobchodu do Francie, ten je dodal 17. března francouzským restauracím. Určete: 1. Kdy došlo k vyskladnění. - 8. února 2. Kdy a kde vznikne daňová povinnost ke spotřební dani. - daňová povinnost je spojená s vyskladněním, vzniká 8. února na území ČR 3. Jaké je zdaňovací období u spotřební daně. - březen – okamžik prodeje je totiž 17. března, to prodal velkoobchod francouzské restauraci. 4. Kdy vznikne povinnost daň přiznat a v jaké zemi. - 25. dubna 5. Kdy a kde bude daň zaplacena. - do 10. 5. ve Francii

Písemka na daně – od začátku po dnes -

Ekologická daň – – –

plátce se nerovná poplatník (subjekt) daň nepřímá základem daně je množství výrobků vyjádřeného v měrných jednotkách ekologická daň

daň ze zemního plynu a dalších plynů – – – – –

daň z pevných paliv

daň z elektřiny

předmět daně: pevná paliva, elektrická energie, plyny určené pro pohon motorů, výrobu tepla (odvozeno od názvů ekologických daní zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc termín pro podání daňového přiznání je shodný s termínem splatnosti daně a je stanoven na 25. den po skončení zdaňovacího období. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká dnem dodání plynu, elektřiny nebo pevných paliv konečnému spotřebiteli. Plátce daně je osoba dodávající na území ČR plyn konečnému spotřebiteli. Má za povinnost daň vypočítat, srazit a odvést státu.

Daň z příjmu – – – –

plátce se rovná poplatník (= subjekt) výjimka: daň z příjmu ze závislé činnosti předmět daně: majetek, příjem způsob úhrady = daňové tvrzení (přiznání) např. DPFO, DPPO srážková daň → pouze u FO (úroky z nákl.) záloha na daň → DPFO (zaměstnance) splátka daně (daň z nemovitosti)

– – – –

správce daně: FÚ předmětem těchto daní jsou příjmy nebo majetek daňový poplatník je vždy adresný → vím přesně kdo daň platí, nese daňové břemeno daň z příjmu se dělí podle § 1 DPPO, DPFO

Daň z příjmu FO (DPFO) § 2 (1, 2, 3, 4) –

týká se všech FO, které mají sídlo na území ČR, nebo se zde obvykle zveřejní, tzn. Že zde pobývají alespoň 183 dní v roce (více jak půl r. 365) podle toho rozlišujeme daňové rezidenty a nerezidenty.

–

Daňový rezident se v ČR zdaňuje alespoň 183 dní v roce a má neomezenou daňovou povinnost, tzn. Že se jim zdaňují příjmy jak ze zdrojů na území ČR tak i v zahraničí daňový nerezident se zdaňuje na území ČR méně než 183 dní v roce má omezenou daň. Povinnost, zn. Že se jim zdaňují příjmy pouze ze zdrojů ČR. Předmětem daně jsou příjmy FO a to peněžní a nepeněžní (§ 3 odst. 1, 2)

– –

PŘEDMĚT DANĚ – předmětem daně jsou všechny příjmy FO a to peněžní a nepeněžní (§ 3 odst. 1,2) nepeněžní příjem - oceňuje se cenou, obvyklou podle zákona. Vzniká v okamžiku, kdy existuje rozdíl mezi cenou, za kterou se určité zboží nebo majetek prodává na trhu, a cenou, za kterou byl prodán zaměstnanci. př. Zaměstnavatel prodá zaměstnanci odepsaný notebook za 2 000 Kč. Na trhu by však tento notebook koupil za 4 000 Kč. Vzniklý rozdíl (2 000) bude zdaněn, protože se jedná o nepeněžní příjem.

– – –

příjmy se pro účely výpočtů daně z příjmu fyzických osob (DPFO) rozdělují do 5 skupin podle ekonomického charakteru. Každá skupina se v daňovém přiznání uvádí samostatně, u každé samostatně zjistíme dílčí základ daně a každá skupina má i odlišné podmínky pro jeho stanovení. Těchto 5 skupin najdeme v § 6 až § 10 Zákona o dani z příjmu

§ 6 – Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky –

– – –

patří sem příjmy z pracovního nebo členského poměru nebo příjmy z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nejdeme zde i příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s. r. o. a komanditistů v komanditní společnosti. To vše jsou příjmy ze závislé činnosti. Tzn, že jako poplatník (zaměstnanec) musíme dbát příkazu plátce (zaměstnavatel). Do tohoto paragrafu patří i funkční požitky. To jsou příjmy, které se vyplácí nejčastěji za výkon veřejné funkce (př. Primátor, starosta, poslanci) za předmět daně se nepovažuje to, co je v odst. 7 – např. náhrady cestovních výdajů, hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, oděvů a obuvi.

§ 7 – Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti PŘÍJMY Z PODNIKÁNÍ – mezi příjmy z podnikání patří: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství b) příjmy ze živnosti c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku PŘÍJMY Z JINÉ SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI (§ 7) – dále můžeme mít příjmy i z jiné samostatné výdělečné činnosti, jako např.: a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv c) příjmy znalce, tlumočníka d) příjmy z činnosti insolvenčního správce e) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

§ 8 – Příjmy z kapitálového majetku – –

odst. 1, písm. a), g) a h) například: podíly na zisku, úroky z vkladů a cenných papírů; úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů, z držby směnek

§ 9 – Příjmy z pronájmu –

týká se nemovitostí, bytů i jejich částí, i movitých věcí, pokud je pronájem prováděn pravidelně, dlouhodobě

§ 10 – Ostatní příjmy – –

patří sem příjmy nepravidelného, nahodilého charakteru. Jako například ceny z veřejných soutěží, výhry v loterii, příležitostní pronájem, nebo prodej nadbytečné úrody ze zahrady musí to ale být v hodnotě do 10 000 Kč za zdaňovací období, aby to bylo od daně z příjmu FO osvobozeno.

Osvobození od daně z příjmu FO - § 4 – – –

k osvobození může dojít buď podmíněně nebo bezpodmínečně. U podmíněného osvobození jsou to ceny z veřejných soutěží a loterií do 10000 Kč bezpodmínečně jsou osvobozeny sociální dávky, stipendia, nebo odběr krve – nesleduji, žádnou podmínku podmínečné osvobození – musí být splněna nějaká podmínka

Co není předmětem daně – –

jsou to úvěry a půjčky, které jsme přijali jsou to také další příjmy, které podléhají jiné dani např. darovací nebo dědické

Plátci a poplatníci DPFO – –

DPFO patří do přímých daní. Z toho vyplývá, že plátce se rovná poplatníkovi. Výjimkou budou příjmy ze závislé činnosti (§ 6), kde plátcem je zaměstnavatel a poplatníkem je zaměstnanec. Poplatníkem daně jsou FO, které mají trvalé bydliště v ČR.

příjmy Nejsou předmětem daně

osvobozené Nezahrnované do základu daně (srážková daň)

zdaňované Zahrnované do základu daně

Zvláštní sazba daně – srážková daň – –

–

–

pojem zvláštní sazba daně je stanoven zákonem o daních z příjmů - § 36 již v prvním dílu, jsme o této dani mluvili jako o srážkové dani. Ta se významně liší od ostatních daní z příjmů: – sráží se přímo při výplatě příjmu, – sráží ji ten, kdo příjem vyplácí, a ten ji také odvádí správci daně, – neobjevuje se v daňovém přiznání, – základ daně se rovná daňovým příjmům, zákon o daních z příjmů nedovoluje uplatnit daňové výdaje z těchto důvodů se věnujeme nejprve této dani, neboť příjmy, které se takto zdaní, nebudeme ve výkladu dani z příjmů dále uvažovat nejčastějšími příjmy, které se takto zdaňují, jsou příjmy z úroků (z vkladů, cenných papírů), podíly na zisku – ve společnosti s ručením omezeným, výhry a příjmy z pracovních smluv a dohod o

–

pracovní činnosti a o provedení práce (v případě odměny do 5 000 Kč, kdy poplatník nepodepsal prohlášení k dani). Blíže tyto příjmy stanoví zmíněný § 36 zákona o daních z příjmů.

Schéma výpočtu DPFO 1. Propočet dílčích základů daně (DZD) podle § 6 – § 10 2. Součtem DZD získáme celkový základ daně 3. Uplatníme Nezdanitelné části základu daně (§ 15) - dary – minimálně 1000 musí v úhrnu ty dary činit - úroky - které jsme zaplatili z úvěru, stavebního spoření, z hypotečního úvěru - penzijní připojištění, životní pojištění (v úhrnu to bude max12 000 na každém zvlášť) 4. Uplatníme položky odčitatelné od základu daně – § 34 - daňová ztráta (maximálně 5 let zpátky) 5. Získáme tak upravený základ daně 6. Zaokrouhlíme upravený základ daně, to na celé stovky dolů 7. Sazbou daně vynásobíme upravený základ daně → výše daně před slevami a daňovým zvýhodněním 8. Odečteme slevy na poplatníka (§ 35 ba) 9. Odečteme daňové zvýhodnění – to se týká dětí (§ 35 c) 10. Daňová povinnost po slevách, daňovém zvýhodnění + (= závazek vůči FÚ) 0 (= pohledávka vůči FÚ)

–

Jak zjistíme dílčí základy daně? § 6 – vypočítá se jako úhrn příjmů navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které za mě zaplatil zaměstnavatel. Dílčí základ daně = úhrn příjmů za zdaňovací období + SZP, které platil zaměstnavatel (34 %) – je to stejné jako u měsíčního pohledu § 7 – Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti DZD = příjmy – výdaje –

do výdajů se nesmí započítat SZP, které si podnikatel zaplatil, zaplacená penále, nebo výdaje na reprezentaci. Výdaje

prokazatelné výdaje

výdaje procentem z příjmů

– –

budu se rozhodovat jaké výdaje uplatním platí čím vyšší budou, tím lépe

–

výdaje můžeme buď prokazatelně dokázat příslušnými daňovými doklady (FA, paragony, leasingové smlouvy) nebo budou stanoveny procentuálně ve vztahu k příjmům. Je na poplatníkovi, kterou z variant si pro příslušné zdaňovací období vybere

§ 8 – Příjmy z kapitálového majetku – považujeme zde pouze příjmy, nepatří sem soukromé účtu FO, protože zde již proběhla srážková daň § 9 – Příjmy z pronájmu

DZD = příjmy – výdaje prokazatelné –

% z příjmů (30 %)

i zda budeme volit mezi výdaji

§ 10 – Ostatní příjmy – nikdy mi tam nesmí vyjít záporné číslo DZD = příjmy – výdaje

Nezdanitelné části daně – podrobnější pohled Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění Zaplaceno na příspěvcích na penzijním připojištění

Vždy nutno snížit

Lze odečíst dle § 15

17000

6000

11000

12000

6000

6000

20000

6000

14000 12000

1. podmínka

2. podmínka

UPRAVIT

Pozn. Max 12 000 Kč

Slevy na dani Příklad 1

Příklad 2

Příklad 3

Záloha na daň

2200

2200

2200

Sleva na poplatníka

1970 (35 ba, 1a)

3315 § 35 ba, 1a,c

1970 § 35 ba, 1a

Záloha na daň po slevě

230

0 (do – nemůžeme)

230

Daňové zvýhodnění

X

967

967

Sleva na dani

X

X

230

Daňový bonus

X

967

737

Skutečně snížená záloha na daň

230

X

X

–

tabulka bude využitelná do měsíčního výpočtu zálohy na daň z příjmu

Př. Pan Brabec provozuje zahradnictví. Za rok docílil příjmů 3 600 000,-. jeho výdaje činily 2 900 000,-, v nich má započteno penále 5 000,- za pozdní odvod daně. V loňském roce utrpěl ztrátu 79 440,-. Pan Brabec je ženatý, má 1 dítě. Spočítejte jeho daňovou povinnost na rok 2011 oběma způsoby. –

podtrhat daňové zákony z chybějící hodiny

§ 6 neřešíme – nemá příjmy ze závislé činnosti (není zaměstnaný) § 7: příjmy – výdaje = 3600000 - (2900000 + 5000) = 705 000,nepatří do výdajů § 8 – nemá dlouhodobé příjmy z pronájmu, ostatní příjmy také ne. Celkový základ daně = 705 000 § 15 – nemáme co odečíst

§ 34 – odčitatelné položky od základu daně – typickým příkladem je ztráta – zde je také – 79 440 Kč. – U daňové ztráty není jedno, kdy ztráta byla. Musí to být maximálně 5 let zpátky.

– – – – – –

vyjde nám upravený základ daně = 625 560, zaokrouhlíme na celé stovky dolů –- 625 500,- = zaokrouhlený, upravený základ daně sazba (15 %) - vynásobíme základ daně sazbou a zjistíme výši daně před slevami a daňovým zvýhodněním = 93 825,sleva na poplatníka (musí podepsat prohlášení, je to 1 970 měsíčně) = 93 825 – 23 640 = 70 185 --daň po slevách mínus 11 604 Kč daň zvýhodnění = 70 185 – 11 604 = 58 581 = konečná daňová povinnost, závazek vůči FÚ, výdaje jsme použili prokazatelné

druhý způsob § 6 – není zaměstnaný, neřešíme ho § 7: příjmy – výdaje (výdaje budou vyjádřeny procentuálně) = 80 % z příjmů za naše výdaje = 2 880 000. – tuto částku vezmeme a odečteme ji dílčí základ daně = 720 000 dílčí základ daně je podle § 7 pro nás celkovým. Protože nemá příjmy, nenašli jsme nic potřebného v § 8 ani 10. § 15 – neřešíme § 34 – byla zde daňová ztráta 79 440. Maximálně 5 let zpátky. Upravený základ daně = 640 560. – zaokrouhlíme na stovky dolů = 640 500 – sazba daně (15 %) = 96 075 = daňová povinnost (ne konečná), daň před slevami, zvýhodněním – slevy = 96 075 – 23 640 = 72 435 – zvýhodnění = 72 435 – 11 604 = 60 831= daň po slevách – 60 831 – 58 581 = 2 250 –

Odpověď: Panu Vrabcovi doporučíme uplatnit první variantu, uplatnit prokazatelné výdaje, protože zaplatí na dani z příjmu o 2000 méně. První varianta je tedy výhodnější. Př. Pan Pliveš obdržel za prodané drogistické zboží 1700 000 Kč. V tomto roce měl i výdaje a to ve výši 1 000 000 korun na nákup zboží a provoz drogérie, 145 000 na sociální a zdravotní pojištění, které si platí a 5000 za pohoštění obchodních partnerů. Obdržel úroky z podnikatelského účtu ve výši 1 000 Kč a ze soukromého účtu 500 Kč. V roce 2006 měl daňovou ztrátu 46 830 Kč, kterou chce uplatnit v letošním roce. Podepsal prohlášení k dani, má dvě děti, které vyživuje. Spočítejte jeho daňovou povinnost oběma způsoby a doporučte mu výhodnější variantu. 1. způsob – prokazatelné výdaje § 6 – nebude, není zaměstnaný, pouze provozuje drogerii, neřešíme § 7: příjmy – výdaje = 1 700 000 – 1 000 000 = 700 000, SZP, ani penále, ani náklady na repre tam nebude nikdy patřit § 8 – dílčí základ daně = 1000 § 9 – pronájmy – nemáme žádné pronájmy § 10 – ostatní příjmy, výhry v loterii – nemáme celkový základ daně = 701 000 Kč zdanitelná část základu daně: - dary nemáme, penzijní připojištění, životní pojištění také ne § 15 – nebudeme nic odečítat

§ 34 – budeme odečítat – odčitatelné položky 46 830 Kč 701 000 – 46 830 = 654 170 Kč = upravený základ daně zaokrouhlíme na stovky dolů = 654 100 Kč sazba daně (15 %) = 98 115 = daň před slevami zvýhodnění slevy na poplatníka (podepsal prohlášení) = 98 115 – 23 640 = 74 475 daňové zvýhodnění na děti = 74 475 – 23 208 (má dvě děti) = 51 267 – prodej drogistického zboží – 60 % z příjmů 2. percentuálně § 7 = 1700 000 – 1020 000 = 680 000,§ 8 = 1000 – celkový základ daně = 681 000,§ 34 – ztráta = 46 830,upravený základ daně = 681 000 – 46 830 = 634 170 = 634 100,sazba 15 % = 634 100 x 0,15 = 95 115,sleva na poplatníka = 95 115 – 23 640 = 71 475,2 děti = 11 604 x 2 = 23 208; konečná daňová povinnost = 71 475 – 23 208 = 48 267,Druhá varianta je výhodnější, protože ušetří na dani 3000. Př. Pan Jirka vykázal v roce 2011 následující příjmy: příjmy ze závislé činnosti podle § 6 – ZDP byly 347 300 Kč. Zaměstnavatel za něj odvedl v roce 2011 - 90 328 Kč na sociální pojištění a 31 237 Kč na zdravotní pojištění. Další příjmy měl z podnikání, kde podnikal jako zámečník. Příjmy byly ve výši 198 000 Kč. Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů činily 116 250 Kč. Na podnikatelský účet mu byly připsány úroky – 362 Kč. V roce 2011 věnoval domovu seniorů dar ve výši 4 000 Kč, který doložil. Zaplatil 10 000 Kč na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Platil si také pojištění na soukromé životní pojištění ve výši 16 000 Kč. Spočítejte daň z příjmů pro pana Jirku v kalendářním roce 2011 a to oběma způsoby. I. Způsob prokazatelné výdaje - § 6 § 6 – DZD = úhrn příjmů za zdaňovací období + SZP = 347 300 + 90 328 + 31 237 = 468 865 Kč. § 7 - DZD = Příjmy – výdaje (neobsahuje repre, SZP, penále) = 198 000 – 116 250 = 81 750,§ 8 – DZD = úroky 362 Kč § 9 – příjmy z pronájmu – nemáme CELKOVÝ ZÁKLAD DANĚ = 81 750 + 468 865 + 362 = 550 977 nezdanitelné části daně § 15 § 15 – dary (musí činit minimálně 1000 Kč v úhrnu) mínus 4 000 penzijní připojištění mínus (10000 – 6000) = 4000 (= povinná částka kterou odečteme) životní pojištění mínus 12 000 (12000 je max) § 34 – v textu není ztráta daně, neřešíme UPRAVENÝ ZÁKLAD DANĚ provedeme odpočet → 530 977 → zaokrouhlíme = 530 900 Kč VÝŠE DANĚ PŘED SLEVAMI A DAŇOVÝM ZVÝHODNĚNÍM násobíme sazbou = 530 900 x 0,15 = 79 635 Kč

§ 35 ba → sleva na poplatníka (23 640) 79 635 – 23 640 = 55 995 Kč II. způsob – zámečník je řemeslná činnost – tzn. Výdaje uplatněné procentem z příjmů – 80 % § 6 – 468 865 § 7 → 198 000 x 0,80= 158 400 198 000 – 158 400 = 39 600 § 8 - úroky 362 CELKOVÝ ZÁKLAD DANĚ → 508 827 nezdanitelné části daně § 15 § 15 – dary (musí činit minimálně 1000 Kč v úhrnu) mínus 4 000 penzijní připojištění mínus (10000 – 6000) = 4000 (= povinná částka kterou odečteme) životní pojištění mínus 12 000 (12000 je max) UPRAVENÝ ZÁKLAD DANĚ = 508 827 – 4000 – 4000 – 12 000 = 488 827 Kč zaokrouhleno – 488 800 Kč DAŇ PŘED SLEVAMI A DAŇOVÝM ZVÝHODNĚNÍM 488 800 x 0, 15 = 73 320 § 35 ba → sleva na poplatníka (23 640) 73 320 – 23 640 = 49 680 Kč

TERMÍNY PŘIZNÁNÍ A PLACENÍ DANĚ –

daňové přiznání se podává po uplynutí roku, a to do 31. března následujícího roku. Jestliže daňové přiznání zpracovává daňový poradce, pak se tento termín prodlužuje do 30. června. Do stejného termínu musí být daň zaplacena. Většina poplatníků však platí na každý rok zálohy. Jejich výše je určena § 38 a. Poslední známá daňová povinnost

Výše zálohy

Termíny

X

X

Do 30 000 Kč 30 000 – 150 000 Kč

40 % poslední známé daňové povinnosti

15. 6. a 15. 12.

150 000 a více Kč

¼ poslední známé daňové povinnosti

15. 3., 15. 6., 15. 9., 15. 12.

P Pan Klimeš bude platit zálohy 51 915 * 0,4 = 20 766 Kč. Zálohy se zaokrouhlují na stokoruny nahoru, tedy na 20 800 Kč. Odvede je do 15. 6. a 15. 12.

DAŇ Z PŘÍJMU PŘI VÝPOČTU MZDY 1. Roční zúčtování daně – přichází v úvahu v případě, že zaměstnanec nepodepsal v průběhu roku prohlášení k dani, a z toho důvodu mu nebylo odečteno snížení daně ani daňové zvýhodnění. Prohlášení však může podepsat

dodatečně (do 15. února po skončení příslušného roku) a získat nárok zpětně. Rovněž se tímto způsobem uplatňuje snížení daně na manželku (manžela) s nízkými příjmy. V tom případě sečteme roční příjem, uplatníme příslušné slevy a většinou zjistíme, že vznikl nárok na vrácení přeplatku. 2. Výpočet daně v případě dvou a více zaměstnavatelů – V tomto případě musí zaměstnanec podat daňové přiznání – tedy pokud pracovat u dvou zaměstnavatelů současně, nikoliv v případě, že změnil v průběhu roku zaměstnání. – Za tím účelem si vyžádá od všech zaměstnavatelů potvrzení o příjmu a sražených zálohách na daň. Poté vypracuje daňové přiznání obdobně, jako jsme si to ukázali u OSVČ. P Pan Smrčka byl zaměstnán jako opravář telefonů. Jeho roční úhrn příjmů činil 232 000 Kč, sražená záloha na daň činila 4 680 Kč. Na vedlejší pracovní poměr pracoval od srpna do prosince jako údržbář výtahů. Za tuto dobu hrubá mzda činila 24 070 Kč a zálohou na daň 4 200 Kč. Je ženatý, má 2 děti. Řešení je stejné jako bychom zpracovávali roční vyúčtování daně, pouze sečteme oba příjmy a obě zaplacené zálohy. 1. Základ daně = a) úhrn hrubých příjmů 232 000 + 24 070 = 256 070 Kč b) roční základ daně (superhrubá mzda) = 256 070 * 1, 34 = 343 134 Kč. 2. Upravený základ daně = 343 100 Kč (neuplatňuje dary, příspěvky na penzijní připojištění atd.), zaokrouhleno na stovky korun dolů. 3. Daň = 343 100 * 0,15 = 51 465 Kč. 4. Daň po slevách = 51 840 – 24 840 – 2 * 10 680 = 5 262 Kč. Pan Smrčka zaplatil na zálohách 4 680 + 4 200 = 8 880 Kč. V daňovém přiznání proto bude nárokovat vrácení daně 8 880 – 5 262 = 3 618 Kč.

Daň z příjmu PO předmět daně = předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti PO. Protože PO vedou vesměs účetnictví, a nikoliv daňovou evidenci, budeme nadále používat označení výnosy. Výpočet daně – podobně jako u daně z příjmu FO pro OSVČ, ale je o něco jednodušší 1. Vypočteme zisk – v účetnictví se vychází ze zisku jako rozdílu výnosů a nákladů. Nezjišťují se zde dílčí rozdíly příjmů a výdajů jako u OSVČ (a v dalším kroku ani dílčí základy daně.) 2. Zjistíme základ daně – připočteme daňově neuznatelné náklady a odečteme případné nezdaňované výnosy. 3. Vypočteme upravený základ daně – v tomto případě se výpočet upraveného základu daně liší, neuplatňují se žádné nezdanitelné části základu daně. Využívají se však možnosti snížení základu daně podle § 34, např. ztráty předchozích let. Další položky snižující základ daně obsahuje § 20. nejčastěji nás bude zajímat nám už známá možnost odečíst od základu daně hodnotu daru na obecně prospěšnou činnost. Podmínka výše daru je odlišná – minimum je stanoveno na 2 000 Kč a maximum na 5 % ze základu daně. A pozor, tentokráte ne ze základu daně, ale ze základu daně sníženého podle § 34 (po odečtu ztráty atd.) 4. Zjistíme daň – výpočet provedeme podle § 21. upravený základ daně se zaokrouhlí na tisíce dolů. Sazba pro rok 2010 19 %. 5. Slevy na dani jsou uplatnitelné pouze podle § 35, § 35a, § 35b – půjde tedy o slevu na zaměstnance se ZPS nebo o investiční pobídky.

Položka Výnosy – náklady (zisk)

5 000 000 – 3 252 400

Částka v Kč 1747000

+ daňové neuznatelné výdaje (§ 24, § 25)

50000

– nezdaňované výnosy

0

Základ daně

1797600

– odčitatelné položka (§ 34)

600000

•

např. 10 % vstupní ceny DM

•

Ztráta z minulých let

Snížený základ daně

1797600

– dary na veřejně prospěšné účely (§ 20)

15000

Upravený základ daně (zaokr. na 1 000 Kč dolů)

1182600

Výpočet daně (sazba § 21)

224580

Slevy na dani (§ 35, § 35a, § 35b)

36000

Daňová povinnost

188580