VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Petra Tupá
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Analýza cestovního ruchu v Českých Budějovicích (bakalářská práce)
Autor: Petra Tupá Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne
3. 5. 2010
………………… podpis studenta
Poděkování Za cenné rady, doporučení a vedení při psaní bych ráda poděkovala paní Ing. Liběně Jarolímkové, Ph.D.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1
1. Vymezení pojmů ....................................................................................................... 2 1.1. Charakteristika cestovního ruchu a jeho účastníků ...................................................... 2 1.2. Charakteristika města ................................................................................................... 2 1.3. Charakteristika městského cestovního ruchu ............................................................... 3 1.4. Ubytovací služby ......................................................................................................... 4 1.5. Stravovací služby ......................................................................................................... 5
2. Charakteristika Českých Budějovic a potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu .......................................................................................................................... 6 2.1. Historie města .............................................................................................................. 6 2.2. Nabídka cestovního ruchu ve městě............................................................................. 7 2.2.1. Památky a zajímavá místa ............................................................................................ 8 2.2.2. Kultura, kulturní zařízení a akce ................................................................................ 10 2.2.3. Výstavnictví ............................................................................................................... 11 2.2.4. Sport ........................................................................................................................... 12 2.2.5. Ostatní – Pivovar Budějovický Budvar, n. p. a nákupy ............................................. 13
2.3. Instituce zabývající se cestovním ruchem v Č. Budějovicích .................................... 13 2.3.1. Odbor rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města................................................. 13 2.3.2. Jihočeská centrála cestovního ruchu .......................................................................... 14 2.3.3. Turistické informační centrum ................................................................................... 15
2.4. Infrastruktura.............................................................................................................. 16 2.4.1. Ubytovací zařízení ..................................................................................................... 16 2.4.2. Stravovací zařízení ..................................................................................................... 17 2.4.3. Doprava do města a ve městě..................................................................................... 18
3. Návštěvnost města České Budějovice.................................................................... 19 3.1. Typy cestovního ruchu ve městě................................................................................ 19 3.2. České Budějovice ve statistice ................................................................................... 20
4. Prezentace města a plány do budoucna ................................................................ 26 4.1. Současná image Českých Budějovic.......................................................................... 26 4.2. Plány do budoucna ..................................................................................................... 27 4.2.1. Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka ................................................. 27 4.2.2. Freetime park Stromovka ........................................................................................... 28
4.2.3. Splavnění Vltavy ........................................................................................................ 28
5. Postavení města v cestovním ruchu....................................................................... 29 5.1. Jihočeská konkurence ................................................................................................ 29 5.2. SWOT analýza ........................................................................................................... 30 5.2.1. Silné stránky............................................................................................................... 30 5.2.2. Slabé stránky .............................................................................................................. 31 5.2.3. Příležitosti .................................................................................................................. 32 5.2.4. Ohrožení..................................................................................................................... 32
5.3. Porovnání Českých Budějovic se stejně velkým městem .......................................... 33 5.3.1. Porovnání s českým městem ...................................................................................... 33 5.3.2. Porovnání se zahraničním městem............................................................................. 34
5.4. Celkové hodnocení postavení Českých Budějovic v cestovním ruchu ..................... 36
Závěr ............................................................................................................................ 39 Literatura a další zdroje............................................................................................. 40 Seznam tabulek ........................................................................................................... 44 Seznam grafů ............................................................................................................... 44 Seznam obrázků .......................................................................................................... 44 Seznam fotografií ........................................................................................................ 44 Přílohy .......................................................................................................................... 45
Úvod „Daleko viditelná Černá věž, pastýřka staré metropole na soutoku Malše a Vltavy, střeží kamenná stáda svých pozdně gotických, renesančních a barokních domů pod vysokým nebem jižních Čech na vyhaslém ohništi kdysi slavné tvrze politické a hospodářské expanze Přemysla Otakara II. Ze všech stran se sbíhají cesty, ústící do hlavní středověké tepny, jejímž rušným řečištěm tekl hospodářský život z Čech k Dunaji a dále k moři...“ Miroslav Haller1 Město České Budějovice patřilo od pradávna díky své poloze mezi důležitá centra. Z politického, strategicky výhodného místa se postupem času, v průběhu staletí, stala krajská metropole. Dnes nejsou České Budějovice již jen hospodářským a správním centrem. Toto město je sídlem mnoha firem, díky Jihočeské univerzitě představují centrum vzdělanosti a snad také právě díky své poloze ve středu jižních Čech patří České Budějovice k cílům cest mnoha tisíců lidí. Cestovní ruch patří k odvětvím, která zásadně ovlivňují ekonomiku státu i život obyčejných občanů. Platí to na celém světě, Českou republiku nevyjímaje, a samozřejmě také v Českých Budějovicích. Cílem této bakalářské práce bude zhodnotit situaci cestovního ruchu v krajské metropoli. Bude popsána nabídka cestovního ruchu ve městě, jako jsou pamětihodnosti, zajímavé stavby, kulturní akce různého druhu, významné podniky. Důležitou část této práce představuje také zhodnocení infrastruktury cestovního ruchu, především zhodnocení nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení. Zahrnuta bude také SWOT analýza, která přiblíží silné a slabé stránky města, jeho ohrožení a příležitosti v oblasti cestovního ruchu. Pro dokreslení postavení cestovního ruchu v Českých Budějovicích bude město porovnáno s dalšími městy a z tohoto porovnání vyvozeny závěry ohledně postavení na jihu Čech, v celé České republice a také dojde k porovnání zahraničního města.
1
BUDWeb.cz – České Budějovice [online], URL: http://mesto.budweb.cz/memrubriky.asp?id= 31, [cit.
7.3.2010]
1
1. Vymezení pojmů Na počátku této práce je potřeba vysvětlit určité pojmy, které s tématem práce souvisejí.
1.1. Charakteristika cestovního ruchu a jeho účastníků Základním pojmem je cestovní ruch. Pod tímto spojením se rozumí „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí/mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“2. Další pojmy, které se v práci budou vyskytovat, jsou stálý obyvatel, návštěvník, turista a výletník. Stálým obyvatelem - rezidentem je myšlen člověk, pro kterého je dané místo (např. České Budějovice) běžným prostředím a žije v něm. Návštěvník je účastník cestovního ruchu, který se dělí dále do dvou skupin – turista a výletník. Turista v daném místě alespoň jednu noc přenocuje, kdežto výletník se na daném místě zdrží po dobu kratší 24 hodin.
1.2. Charakteristika města Město je jednou z forem sídel. Sídla lze rozdělit do dvou skupin – venkovská a městská. Všeobecně platná definice pro město neexistuje, k dispozici je jich více a jednou z nich je definice Statistické a Ekonomické komise OSN, která město definuje jako sídlo, ve kterém žije nejméně „10 000 obyvatel, 50% zaměstnanců pracuje v průmyslu, 30% zaměstnanců ve službách a maximálně 20% zaměstnanců v zemědělství“3. Různé státy za město považují různá sídla s různými parametry. Porovnávají ty samé charakteristiky, ale kritéria mají nastavena jinak. Většinou jsou posuzovány tyto vlastnosti sídel: „počet obyvatel, relativní velikost, hustota obyvatelstva, druhy aktivit, hustota a kompaktnost výstavby, sociální a profesní struktura obyvatel a mnoho dalších“4. Základní osídlením je v České republice obec, obce lze dále dělit na hlavní město Praha, statutární města, ostatní města, městyse a obce. Obecně lze za město v České republice považovat tu obec, která „a) byla městem ke dni nabytí účinnosti zákona o obcích, b) byla městem přede dnem 17. května 1954, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny, c) 2
INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISNB 978-80-245-1252-5, str. 12 3 KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4, str. 38, 334 4 KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4, str. 38, 334
2
má alespoň 3 000 obyvatel, jestliže tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlád“5. České Budějovice jsou statutárním městem, které je definováno jako „město se zvláštním postavením, člení se na městské obvody nebo městské části s vlastními samosprávnými orgány a pokud se rozdělí na obvody nebo části, přijímají obecně závaznou vyhlášku (statut), v níž uspořádají vnitřní poměry ve věcech správy města“6.
1.3. Charakteristika městského cestovního ruchu Předmětem práce je charakteristika cestovního ruchu v Českých Budějovicích. Již byla vysvětlena charakteristika Českých Budějovic jako města a nyní následuje také vysvětlení pojmu městský cestovní ruch. Městský cestovní ruch lze popsat jako „každou formu pobytu návštěvníků ve městě, jehož hlavním cílem je celkový zážitek z návštěvy města bez ohledu na to, či je pobyt spojený s přenocováním anebo bez přenocování“7.“Jednou z osobitostí městského cestovního ruchu je to, že na rozdíl od klasických forem cestovního ruchu, které jsou podmíněny využitím volného času účastníka, jsou některé aktivity městského cestovního ruchu podmíněny volným časem a některé aktivity pracovním časem. Městský cestovní ruch se považuje za krátkodobou formu cestovního ruchu, kde se délka pohybuje okolo dvou dní“.8 Také spojení městská turistika představuje označení pro městský cestovní ruch. Podle Ing. Miroslava Čertíka, CSc. je městská turistika „specifickým druhem turistiky, která je spojena s pobytem účastníků ve městech a především v městských centrech“.9 Obdobně popisuje městskou turistiku také Eva Francová v publikaci Cestovní ruch. Podle Evy Francové je městský cestovní ruch „specifická forma cestovního ruchu, spojená s pobytem účastníků ve městě a v městských centrech“.10
5
KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4, str. 38, 334 6 KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4, str. 38, 334 7 NĚMČANSKÝ Milan, Odvětví cestovního ruchu, Vybrané kapitoly II. díl. Karviná: Skriptum,1999. ISBN 80-7248-034-0, str.281 8 NĚMČANSKÝ Milan, Odvětví cestovního ruchu, Vybrané kapitoly II. díl. Karviná: Skriptum,1999. ISBN 80-7248-034-0, str.281 9 ČERTÍK Miroslav a kol., Cestovní ruch, vývoj, organizace a řízení,1.díl. Praha:Off s.r.o., 2001, ISNB 80238-6275-8,str. 271 10 FRANCOVÁ Eva. Cestovní ruch. Olomouc:Univezita Palackého, 2003.ISBN 80-244-0719-1, str.46
3
Návštěvníky do měst přivádí určité motivy. Ing. Miroslav Čertík, CSc. motivy městského cestovního ruchu rozděluje na obchodní motiv, kulturně poznávací, motiv vzdělávání, společenský, zdravotní motiv, návštěva příbuzných a známých a tranzit. Celkově se na motivech městského cestovního ruchu shodují víceméně všichni autoři publikací o této problematice. Nejčastěji jmenovanými bývají tedy v různých obměnách: navštěvování atraktivit, nákupy, různé formy vzdělávání, školení, účast na seminářích a kurzech, návštěva příbuzných nebo známých a také tranzit jako zastávka ve městě při cestě do jiné cílové destinace. Městský cestovní ruch v Českých Budějovicích lze podle předchozích informací popsat jako především kulturně-poznávací, společensko-kulturní, nákupní a také městský cestovní ruch spojený se vzděláváním a tranzitem. Městský cestovní ruch s sebou přináší samozřejmě také určité dopady na město. Z pozitivních lze uvést „zvýšení příjmů městského rozpočtu, zvyšování využití kapacit ubytovacích a stravovacích zařízení, rozvoj kulturně-společenského života ve městě, zvýšení zaměstnanosti a rozvoj návazných odvětví jako je obchod, potravinářství a výroba upomínkových
předmětů“11
a
z negativních:
„ohrožení
životního
prostředí,
nekontrolovatelnou poptávku účastníků městského cestovního ruchu v jednom období a ohroženou bezpečnost účastníků cestovního ruchu a obyvatel města“12.
1.4. Ubytovací služby Jednou ze základních služeb v cestovním ruchu je ubytování. Ubytovací služby lze charakterizovat jako „umožnění přechodného ubytování mimo místo trvalého bydliště“13. Jednotlivá ubytovací zařízení se rozdělují podle druhu do kategorií (toto rozdělení se nazývá kategorizace) a podle vybavení a úrovně do tříd (klasifikace). Dalšími kritérii, podle kterých lze zařízení rozdělovat, jsou velikost, umístění, převažující klientela a doba provozu14.
11
ČERTÍK Miroslav a kol., Cestovní ruch, vývoj, organizace a řízení,1.díl. Praha:Off s.r.o., 2001, ISNB 80238-6275-8, str. 284-286 12 ČERTÍK Miroslav a kol., Cestovní ruch, vývoj, organizace a řízení,1.díl. Praha:Off s.r.o., 2001, ISNB 80238-6275-8, str. 284-286 13 INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISNB 978-80-245-1252-5, str. 31 14 INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISNB 978-80-245-1252-5, str. 35
4
Mezi hlavní kategorie ubytovacích zařízení patří hotely, hotely garni, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady a kempy. Směrodatná je pro kategorizaci vyhláška č. 137/1998 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu. Hotel je takové ubytovací zařízení, které disponuje alespoň 10 pokoji a poskytuje stravovací služby. Hotel garni nabízí oproti hotelu omezené možnosti stravování, nejčastěji jen snídaně. Motel opět nabízí ubytování nejméně v 10 pokojích a klienti bývají především motoristé. Botel je forma ubytování v zakotvené lodi. Penzion musí nabízet ubytování v alespoň 5 pokojích, turistická ubytovna je ubytovací zařízení s jednodušším zařízením a v jednotlivých pokojích je více lůžek dohromady. Chatová osada „je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy)“15, kemp je ubytovací zařízení, kde se hosté ubytovávají ve vlastních stanech nebo přívěsech nebo „v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy)“ 16. Ubytovací zařízení se rozdělují do 5 tříd. V České republice jsou označeny pomocí hvězdiček. Slovní označení pro jednu hvězdičku je tourist, pro dvě hvězdičky se užívá označení economy, pro tři hvězdičky standard, pro čtyři first class a pro pět hvězdiček luxury.
1.5. Stravovací služby Druhou základní službou v cestovním ruchu je stravování. Zatímco ubytovací služby využívají v naprosté většině nerezidenti, stravovací služby využívají místní lidé i návštěvníci. Základním rozdělením stravovacích služeb je dělení na individuální a společné stravování. Individuální stravování představuje způsob, kdy si účastníci cestovního ruchu i rezidenti pokrmy a nápoje připravují sami, pomocí vlastních sil a za vlastní prostředky během vlastního volného času. Společné stravování naopak představuje přípravu pokrmů a nápojů pro velké množství lidí najednou. Společné stravování se ještě dále dělí na veřejné a účelové. Veřejné stravování lze nazvat také restaurační a plní 3 funkce. První funkce je základní, stravovací, která je spojená s podáváním hlavních pokrmů. Druhá funkce je
15
INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISNB 978-80-245-1252-5, str. 37 16 INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISNB 978-80-245-1252-5, str. 37
5
doplňková, která představuje podávání menších pokrmů během dne a také servírování nápojů. Třetí funkcí veřejného stravování je společensko-zábavní. Tato funkce propojuje stravování se společenským životem, souvisí tedy se zábavou a setkáváním lidí. Účelové forma stravování představuje stravování ve školách, jídelnách, ústavech, armádě a dalších podobných místech. Také stravovací služby se dělí do kategorií. Podle toho, jaká funkce ve stravovacím zařízení převažuje, se dělí na zařízení s podávání pokrmů nebo na společensko-zábavní. Do kategorie s podáváním pokrmů patří restaurace, jídelny, fast foody, bufety, bistra a podobná zařízení. Do druhé kategorie lze zahrnout denní a noční bary, vinárny, kavárny, pivnice a další. Stravovací služby bývají v rámci cestovního ruchu většinou zajištěny ve 4 formách. První formou je stravování zajištěné jen snídaní. Druhou formou je polopenze, kdy je klientům během dne podána snídaně a jedno hlavní jídlo. Třetí formou je plná penze, kdy účastníci cestovního ruchu využívají snídani, oběd i večeři a poslední formou je all inclusive, které představuje stravu a nápoje během celého dne, tzn. snídani, oběd, večeři s nápoji a různé svačiny, snacky.
2. Charakteristika Českých Budějovic a potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu 2.1. Historie města Město České Budějovice se nachází v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Historie jihočeské metropole se začala psát roku 1265, kdy jej na soutoku řek Vltavy a Malše nechal založit Přemysl Otakar II. Důvodem byl fakt, že v jižních Čechách do té doby chybělo centrum moci a obrany proti rodu Vítkovců a Rožmberků. Městu se dařilo především v 16. století, kdy došlo k rozmachu díky mnoha aktivitám. Peníze přibývaly do městské kasy díky těžbě stříbra, obchodu se solí nebo také vaření piva. Rozvoj obchodu a průmyslu významně podpořila výstavba koněspřežky v 19. století. V průběhu staletí byly v Českých Budějovicích založeny významné podniky jako pivovary Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar, Koh-i-noor Hardtmuth, Madeta, Motor Jikov, pobočka Robert Bosch a další.
6
V současné době jsou České Budějovice hospodářským a správním centrem Jihočeského kraje, k 31.12.2008 zde žilo 94 93617 obyvatel a řadí tak město na první místo podle počtu obyvatel v Jihočeském kraji.
2.2. Nabídka cestovního ruchu ve městě Nabídka cestovního ruchu v Českých Budějovicích je pestrá. Jako první skupina předmětu zájmu budou uvedeny historické památky a turisticky zajímavá místa. Mezi historické památky lze zahrnout Samsonovu kašnu na náměstí Přemysla Otakara II., budovu radnice na tomtéž náměstí, Piaristické náměstí s dominikánským klášterem, Černou věž, zachovalou část opevnění centra města, katedrálu svatého Mikuláše, budovu Jihočeského muzea, Rabštejnskou věž, Otakarovu baštu, Železnou pannu a další. Druhou skupinou jsou kulturní zařízení jako taková spolu s kulturními akcemi ve městě. Jedná se o Jihočeské muzeum a jeho program a program dalších muzeí ve městě, program divadel, nabídku Kulturního domu Metropol, výstavy v galeriích. K akcím pořádaných v Českých Budějovicích patří například hudební festival Bohemia Jazz Fest, Dny slovenské kultury, Kinematograf bratří Čadíků, Múzy na vodě, Vodní hry atd. Třetí skupinu nabídky cestovního ruchu představuje tradice výstavnictví a také kongresové možnosti.
Důležitým
místem
pro
výstavnictví
je
v krajském
městě
areál
českobudějovického výstaviště. V prostorách tohoto výstaviště se konají pravidelné i jednorázové akce různého druhu. K největším a nejnavštěvovanějším patří Země živitelka, Hobby, Adventní trhy, Mobil salon, dále se zde konají také výstavy psů, gastronomické akce jako Gastrofest a Slavnosti piva a další. Do čtvrté skupiny bude zařazena nabídka využití sportovišť a také různé závody jako motiv cestovního ruchu. V páté skupině bude popsána nabídka cestovního ruchu, která svým charakterem neodpovídá ani jedné z dosud zmíněných skupin. To platí třeba pro pivovar Budějovický Budvar, n. p. nebo pro nákupní možnosti ve městě.
17
Český statistický úřad, [online], URL:http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60033E21C/$File/13010903.pdf, [cit.22.3.2010]
7
2.2.1. Památky a zajímavá místa Nyní podrobně k první skupině nabídky cestovního ruchu - historickým památkám, které se nacházejí nejen v historickém jádru města, které bylo v roce 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací, ale také v dalších místech Českých Budějovic. Samsonova kašna, která se nachází uprostřed náměstí Přemysla Otakara II., byla postavena ve 20. letech 18. století. Je zdobena postavami atletů a Samsona se lvem. Původně sloužila jako vodní nádrž a pyšní se přívlastkem jedna z největších kašen v České republice. Blízko této kašny mohou pozorní návštěvníci města najít tzv. Bludný kámen s vyrytým křížkem, který je spojen s pověrou. Na místě Bludného kamene se v minulosti nacházelo popraviště a dodnes se věří legendě, že pokud člověk, který je v Českých Budějovicích poprvé, v noci tento kámen překročí, už nikdy nenajde cestu domů. Další památkou na českobudějovickém náměstí je budova radnice. Barokní budova radnice se 3 věžemi, původně renesanční stavba z poloviny 16. století, je dvoupatrová, v polovině 18. století byla přestavěna podle návrhu architekta Antonia Erharda Matinelliho. Mezi jednotlivými věžemi naleznou návštěvníci 4 sochy, které znázorňují lidské vlastnosti spravedlnost, statečnost, moudrost a opatrnost. Nedaleko náměstí Přemysla Otakara II. se nalézá katedrála sv. Mikuláše. S výstavbou původně farního kostela se začalo krátce po založení města, již kolem roku 1265. Dnešní podoba je stálá zhruba od poloviny 16. století, určité opravy a úpravy byly provedeny kvůli požáru, který město postihl v roce 1642. V současné době slouží jako biskupská katedrála. Dominantou města je Černá věž, která přiléhá katedrále Sv. Mikuláše. Výstavba této věže probíhala v letech 1549-1577. Původně sloužila jako strážná a hlásná věž a také jako zvonice katedrály Sv. Mikuláše. Na její stavbě se podíleli italští stavitelé Hans Spatz, Lorenz a Vincent Fogeral. Se svojí výškou necelých 72 metrů je nejvyšší stavbou města. Zajímavostí je, že z důvodu nestabilního podloží musela být Černá věž podložena dubovými kůly a také to, že od vertikální osy je Černá věž vychýlena o 36 cm. Stavba je čtvercového půdorysu a je rozčleněna do 9 nestejně velkých podlaží. Zdivo v dolní části věže dosahuje šířky více než 3 metrů, směrem vzhůru se tloušťka ztenčuje. Při výstupu na vrchol věže návštěvníci zdolávají 225 schodů, v posledních patrech míjejí zvony, z nichž nejtěžší váží téměř 3 500 kilogramů. V posledním 9. patře, které až do poloviny 20. století sloužilo jako byt pro zaměstnance věže a jeho rodinu, se nachází za poplatek přístupný ochoz s nádhernou vyhlídkou na město a jeho okolí. Díky své výšce si Černou věž 8
v minulosti vybralo několik sebevrahů jako místo ke skoku. Instalací ochranného oplocení tomu město do budoucna zabránilo. U vchodu do Černé věže stojí na podstavci bronzový pomník Jana Valeriána Jirsíka. Tento pomník patří k posledním dílům Josefa Václava Myslbeka. Severozápadním směrem od náměstí Přemysla Otakara II. se nachází Piaristické náměstí s dominikánským klášterem a kostelem Obětování Panny Marie. Doba, ve které budovy kláštera a kostela vznikly, je díky zachovalé pověřovací listině známá, datuje se bezprostředně do doby po založení města. Piaristické náměstí s okolními budovami patří tedy mezi nejstarší stavby ve městě vůbec. Klášterní kostel Obětování Panny Marie je označován jako nejvýznamnější českobudějovická památka. Tato trojlodní bazilika je z převážné části v gotickém stylu, ale najdeme i barokní úpravy, protože se na výstavbě podílelo více architektů. Velmi ceněné jsou zbytky malířské výzdoby, jejichž vznik je odhadován na 14. nebo 15. století. Kostel byl využíván několika církevními řády, které zároveň obývaly prostory kláštera, a to dominikány, piaristy a redemptoristy. Klášter, jehož prostory v současnosti využívá jedna z budějovických základních uměleckých škol, byl v minulosti také piaristické gymnázium. V druhé polovině 15. století byla ke klášteru přistavěna Bílá věž, původně gotická zvonice. Na Piaristickém náměstí se nalézá také další gotický objekt, byl postaven v roce 1531 a sloužil jako prachárna a zbrojnice, později byl přeměněn na solnici. Zajímavostí je, že právě na Piaristickém náměstí se natáčel úryvek z pohádky Pyšná princezna. Ke kostelu Obětování Panny Marie a kamenné žábě, která se tiskne ve výšce ke zdi kostela, se váže další legenda. Praví, že až žába po stěně vyšplhá úplně nahoru, nastane konec světa. K dominikánskému klášteru přiléhá na západní straně městské opevnění. Do současné doby se gotické opevnění spolu s několika věžičkami a baštami dochovalo jen v těchto místech, při pravém břehu řeky Malše a jejího slepého ramene. V ostatních částech města v průběhu staletí zmizelo, severní a východní části byly zbourány a nahrazeny městským parkem zvaným Sady. Na pravém břehu řeky Malše mohou návštěvníci navštívit Železnou pannu, čtyřbokou gotickou věž. Tato část opevnění byla hradební věží od 14. století a název získala podle mučidla, které se ve věži prý používalo. Věž je čtyřposchoďová a veřejnosti přístupná. Nyní je v přízemí této budovy v provozu příjemná restaurace s názvem, jak jinak, Železná panna. V sousedství Železné panny se nalézá Biskupská zahrada, ve které byla zbudována Otakarova bašta. Tato zahrada není veřejnosti běžně přístupná, ale lze ji navštívit například během Dnů evropského dědictví. Další dvě bašty se 9
nachází nedaleko, jedna v sousedství dominikánského kláštera a druhá přiléhá k budově sousedního gymnázia. Trochu osamoceně, zato ve velmi dobrém stavu, stojí pak Rabštejnská věž ze 14. století, která se nachází u Mlýnské stoky, severozápadním směrem od náměstí Přemysla Otakara II. Významné místo mezi českobudějovickými památkami zaujímá budova Jihočeského muzea. Tato novorenesanční stavba byla vybudována v letech 1898-1901 podle návrhu architekta Viktora Schwerdnera a veřejnosti zpřístupněna v roce 1903.
2.2.2. Kultura, kulturní zařízení a akce Nyní následuje popis druhé skupiny nabídky cestovního ruchu. Motivem cesty do Českých Budějovic může být kromě obdivování památek také určitý kulturní zážitek. A nemusí přitom jít jen o akce uvnitř kulturních zařízení, jako jsou divadelní představení, výstavy v galeriích, promítání filmů v kinech, plesy, bály a další. Nalákat mohou také speciální akce pod širým nebem, které většinou trvají více dní. Co se délky pobytu turistů a návštěvníků těchto akcí týče, divadelní představení či zhlédnutí filmu v kině většinou nepřiměje návštěvníky strávit ve městě noc nebo delší dobu než jedno odpoledne či večer. Vícedenní akce k tomu naopak vybízejí. V Českých Budějovicích je v provozu jedno multikino a jedno „klasické“ kino Kotva a v létě je v provozu také letní kino Háječek. Mezi budějovická divadla patří Jihočeské divadlo, Malé divadlo, další prostory jako Malá scéna Domu kultury Metropol, CK Solnice, Divadelní sál DK Metropol, Divadelní sál E.ON , KC Bazilika a jiné nabízejí také divadelní představení a další kulturní programy. Ve městě působí také celá řada divadelních souborů, i studentských. Mezi budějovické galerie patří Alšova jihočeská galerie-Wortnerův dům a Dům umění. Mezi další galerie v Budějovicích patří galerie Bazilika, galerie Hrozen, galerie Měsíc ve dne, galerie Pod kamennou žábou, Radniční výstavní síň, Železná panna a další. Navštívit lze také několik muzeí. Jako významná novorenesanční stavba již bylo zmíněno Jihočeské muzeum. Toto muzeum vedle stálých expozic o jižních Čechách připravuje každý rok i různé časově omezené výstavy. Velice oblíbená je u návštěvníků výstava exotických rostlin a orchidejí, která se opakuje každý rok. Příznivce motocyklistiky potěší Jihočeské motocyklové muzeum. Pobočkou Jihočeského muzea je Muzeum koněspřežky. Toto muzeum patří mezi vůbec nejmenší muzea v celé České republice. Popisuje koněspřežní dráhu, která vedla z Českých
10
Budějovic do rakouského Lince. Byla vybudována v letech 1825-1832. Řadu muzeí doplňuje ještě Muzeum energetiky. Významné jsou také prostory v Domě kultury Metropol, v Kulturním domě Slávie, v restauraci Gerbeře – Budvar aréně, v Kulturním centru Bazilika a také v pavilonu Z na českobudějovickém výstavišti. Všech těchto 5 zařízení disponuje velkými prostory, které se využívají při pořádání různých druhů akcí. Z převážné většiny se právě v těchto prostorách konají maturitní plesy středních, odborných škol a gymnázií. Bývají využívány i pro módní přehlídky, politické sjezdy a různé společenské podniky. V Českých Budějovicích se konají akce i mimo zmíněná kulturní zařízení, v centru města i v jeho jiných částech. Důležitou roli hraje u těchto akcí počasí a s ním spojená doba konání. Většina akcí, které se odehrávají pod širým nebem, se uskutečňuje tradičně v létě. Nejinak je tomu například u hudebního festivalu Bohemia Jazz Fest, u keltského festivalu Lugnasad, Radničního léta, Múz na vodě a Hudebních slavností Emmy Destinové. Všechny tyto akce se konají v průběhu měsíců červenec, srpen a září. Ve zbytku roku se mohou návštěvníci zúčastnit Dnů slovenské kultury, Masopustu, Vynášení Morany, Sletu čarodějnic a dalších.
2.2.3. Výstavnictví Nyní následuje 3. skupina nabídky cestovního ruchu v Českých Budějovicích, a sice výstavnictví a jeho dlouholetá tradice. Zásadní význam má v této části společnost Výstaviště České Budějovice a.s. Od roku 1981 spadá pod Ministerstvo zemědělství (78% akcií vlastní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a.s.). Tradici výstavnictví potvrzuje i fakt, že již v polovině 19. století byly v tomto areálu organizovány výroční trhy. Nejvýznamnější a také nejnavštěvovanější akcí zůstává již několik desítek let Země živitelka. V letošním roce se bude v termínu 26.8.-31.8.2010 konat již 37. ročník. V roce 2009 se v tomto areálu s rozlohou 290 000 m2 18 počet vystavovatelů z oborů strojírenství, zemědělství, technologií, životního prostředí, energetiky a mnoha dalších vyšplhal na 626 a počet návštěvníků na 106 50019.
18
Největší veletržní areály v Česku [online], URL: http://www.estav.cz/zpravy/new/vystaviste-ceskarepublika.html, [cit. 15.2.2010] 19 Výstaviště České Budějovice a.s.[online], URL: http://www.vcb.cz/vystaviste.php?cze/vystavovatele/informace-a-prihlasky-2010/zeme-zivitelka/8/, [cit. 15.2.2010]
11
Areál českobudějovického výstaviště je využíván kromě konání Země živitelky i po celý zbytek roku a jde o vskutku různorodé akce – výstavy psů, maturitní plesy, módní přehlídky, Mobil salon, Hobby, Slavnosti piva, Vzdělání a řemeslo, Móda show, Gastrofest, Adventní trhy a například Czech Art Festival. Akce pořádané v tomto areálu tedy mohou přilákat opravdu široké spektrum návštěvníků.
2.2.4. Sport Nyní bude uveden také sport jako motiv k návštěvě Českých Budějovic. Ve městě je lidem k dispozici nespočet sportovních zařízení. Některá z nich ale mají pro cestovní ruch jako takový větší význam. Jde o plavecký stadion, zimní stadion Budvar Arénu, fotbalový stadion, Sportovní halu a můžeme uvést i golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou. I když se toto golfové hřiště nenachází přímo v Českých Budějovicích, zcela jistě má na cestovní ruch vliv, neboť golfisté i diváci golfových turnajů zamíří do města za ubytováním, stravováním nebo i památkami. Českobudějovický bazén byl vybudován v letech 1965-1971, významná rekonstrukce proběhla v letech 1995-1998. Plovárna disponuje velkým, dětským a skokanským bazénem, 79 metrů dlouhým tobogánem, parními komorami a výřivkou a v letní sezoně je v provozu také letní plovárna. Právě ve velkém krytém bazénu s rozměry 50 x 20 metrů jsou pořádány plavecké závody, které diváci mohou sledovat z tribuny s kapacitou 700 lidí. Budvar Aréna patří mezi nejmodernější zimní stadiony v celé republice. Původní stadion byl postaven v roce 1946, nákladná rekonstrukce dosahující nákladů více než 360 milionů Kč proběhla v roce 2001 a 2002. Převážně je hala využívána hokejisty, ale ledová plocha se může přeměnit v místo pro koncerty a jiná vystoupení. V roce 2008 měl v Budvar Aréně koncert Karel Gott a v roce 2009 Lucie Bílá. I v těchto případech hraje sportoviště roli na poli cestovního ruchu. Českobudějovická sportovní hala disponuje halou s palubkovou podlahou, většinou využívanou při basketbalu, sálové kopané, pozemním hokeji, tanečních soutěžích a obzvláště volejbalu a také k pořádání koncertů. Prostor je zde pro přibližně 2 500 diváků v přízemí i na tribuně. Návštěvníky do Českých Budějovic mohou doslova přivézt kilometry cyklistických stezek a tras, které do města vedou ze všech světových stran. Budějovická pánev svým terénem
12
milovníkům cyklistiky přímo nahrává. Mnoho příznivců sportu do Budějovic zavítá také při průjezdu účastníků cyklistického závodu Pasov – Linec – České Budějovice.
2.2.5. Ostatní – Pivovar Budějovický Budvar, n. p. a nákupy Jako pátá skupina byly uvedeny možnosti nákupu a také třeba prohlídka pivovaru Budvar, n.p. Tyto dvě možnosti samozřejmě nebudou důvodem, proč by lidé v Budějovicích trávili více než jeden den, ale dají se zkombinovat s ostatními možnostmi. V průběhu druhé poloviny 90. let minulého století byla v okrajových částech města vystavena celá řada super- a hypermarketů. V roce 2004 bylo na místě bývalých vojenských pekáren v širším centru Budějovic otevřeno nákupní centrum IGY. V roce 2006 bylo slavnostně otevřeno druhé velké nákupní centrum Mercury. Zvláštností tohoto nákupního centra je, že se na jeho střeše nachází budějovické autobusové nádraží. Tato dvě centra nabízí dohromady více než 140 obchodů a nabídek různých služeb od kosmetických salonů až po restaurace a kavárny. Lidé mohou v Českých Budějovicích navštívit také světoznámý pivovar Budějovický Budvar, n.p. Tento proslulý pivovar navázal na činnosti Českého akciového pivovaru, který byl založen v roce 1895. V současné době je pro návštěvníky tohoto podniku připravena prohlídka, jejíž součástí je také ochutnávka piva, multimediální expozice a také prodejna suvenýrů.
2.3. Instituce zabývající se cestovním ruchem v Č. Budějovicích 2.3.1. Odbor rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města Cestovní ruch má ve městě na starosti odbor rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města, který se dále člení na oddělení strategického rozvoje, oddělení fondů Evropské unie a právě oddělení cestovního ruchu, které má na starosti „propagaci města formou ediční, publikační a inzertní činností, prezentuje město na veletrzích a výstavách v ČR i zahraničí, zajišťuje marketing turismu za účelem rozvoje turistického ruchu v ČB, zajišťuje, vyhodnocuje a zveřejňuje statistické údaje v CR“20. V následující tabulce jsou uvedeny příjmy a výdaje odboru rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města v oblasti cestovního ruchu během let 2004-2009.
20
Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice – O odboru [online], URL: http://www.cbudejovice.cz/cz/magistrat/odbory/orcr/stranky/o-odboru.aspx, [cit. 22.3.2010]
13
Tabulka č. 1: Příjmy a výdaje odboru rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města21 Příjmy/Výdaje Příjmy Příjmy z prodeje zboží Příjmy z poskytovaných služeb a výrobků Příjmy z prodeje CB Card Příjmy celkem Výdaje Nákup zboží TIC Nákup propagační tiskoviny Inzerce a propagace Propagační akce CR Nákup ostatních služeb Výstavy, prezentace Výdaje celkem
Rok 2004
2005
2006
2007
2008
2009
547 900
609 900
606 700
540 600
492 390
294 975
268 600
203 300
58 700
63 200
889 870
232 445
0 816 600
0 813 200
6 400 665 400
10 000 613 800
11 500 1 393 760
8 555 535 975
374 900
485 600
500 000
483 900
100 000
117 528
110 000
189 900
889 300
1 095 500
432 700
675 832
125 900
299 800
193 400
384 800
152 220
316 352
577 000
155 500
310 600
465 500
2 566 200
0
180 900
250 800
203 600
105 000
196 636
437 100 1 748 800
153 605 2 296 905
122 900 2 756 200
156 180 3 512 300
69 383 1 375 731
759 300 1 947 100
Z tabulky č. 1 je patrné, že výše příjmů a výdajů je rozkolísaná. U výše výdajů na cestovní ruch, především na propagační akce cestovního ruchu, ale i další, je to v posledních letech z důvodu započítání výdajů, které byly použity na různé činnosti a pokryty byly z grantů z fondů Evropské unie.
2.3.2. Jihočeská centrála cestovního ruchu Přímo v Českých Budějovicích sídlí Jihočeská centrála cestovního ruchu (dále JCCR). Tato organizace spolupracuje s CzechTourism, řídí veškerou agendu spojenou s cestovním ruchem na území Jihočeského kraje. Vznikla v roce 1994 původně jako zájmové sdružení měst pro podporu cestovního ruchu v jižních Čechách, členy byla města České Budějovice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk. Náplní činnosti bylo vydávání propagačních materiálů a spolupráce s dalšími organizacemi na úrovni kraje i státu. Od roku 2002 je JCCR regionální organizací starající se o koordinaci na krajské úrovni a členy jsou 21
DOBIÁŠOVÁ Dana (odbor rozvoje a cestovního ruchu, Magistrát města České Budějovice), Statistika cestovního ruchu – souhrnná data
14
Jihočeský kraj, Svaz měst a obcí Jihočeského kraje a Jihočeská hospodářská komora. Podpora je soustředěna mimo jiné na přeshraniční spolupráci, především s Horním a Dolním Rakouskem a Východním Bavorskem. Další činností této organizace je „provoz Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz, tvorba produktů cestovního ruchu, ediční činnost, prezentace jižních Čech na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu a spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu“.22
2.3.3. Turistické informační centrum Nejen návštěvníkům města slouží informační centrum, které se nachází přímo na náměstí Přemysla Otakara II. v přízemí budovy radnice. Volně jsou k dispozici propagační letáky o městě (památky, ubytování, stravování, akce, atraktivity), zdarma je k dispozici i několik počítačů s přístupem na internet po dobu 30 minut. Zaměstnanci informačního centra poskytují veškeré potřebné informace, pomohou s vyhledáním spojů z/do města a okolí, rezervují na požádání exkurzi v pivovaru, zajistí prohlídky města s průvodci i v cizích jazycích a další. Další typickou službou je prodej propagačních věcí, upomínkových předmětů a dárků se symboly města, pohlednic, jízdenek MHD a také funguje jako předprodejní místo vstupenek na kulturní akce prostřednictvím CBsystému (city booking system). Dalším produktem, který je k dostání v infocentru, je CB Card. Od roku 2006 je k dispozici návštěvníkům města právě v informačním centru v budově radnice, na žádném jiném místě k dostání není. Tato karta na zážitky s platností 48 hodin stojí 295 Kč a návštěvníci díky ní mají zadarmo vstup do 10 objektů, v ceně je také městská hromadná doprava v Českých Budějovicích a doprava do Hluboké nad Vltavou. Mezi 10 objektů, které jsou zdarma, patří českobudějovická Černá věž, budova radnice, pivovar Budvar, Muzeum pivovaru, Jihočeské muzeum a Wortnerův dům, které se nacházejí přímo ve městě a další 4 mimo město – Zoologická zahrada Ohrada a Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, dále Muzeum historických vozidel a staré zemědělské techniky v Pořežanech a také svezení sedačkovou lanovkou na Kleť, kde se nachází rozhledna a hvězdárna.
22
Jihočeská centrála cestovního ruchu – Základní informace [online], URL: 21.3.2010]
15
http://www.jccr.cz/, [cit.
2.4. Infrastruktura 2.4.1. Ubytovací zařízení V Českých Budějovicích je k dispozici široká škála ubytovacích zařízení. Turisté mohou využít nabídky ubytoven, penzionů, hotelů, motelů i ubytování v soukromí a také je zde možnost kempu. Nejluxusnější formou ubytování v Českých Budějovicích jsou čtyřhvězdičkové hotely, kterých je v současné době 6. V Českých Budějovicích najdou příznivci cyklistiky také ubytovací zařízení, která mají certifikát v rámci projektu Cyklisté vítáni. Služby ulehčující cyklistům cestování (možnost vyprání a usušení oblečení, bezplatná úschova kol, nářadí pro opravy kol a další) nabízí jednotlivé hotely, penziony i českobudějovický kemp. V tabulce č. 2 je shrnuta nabídka ubytovacích zařízení v Českých Budějovicích od roku 2004 do roku 2008. Tabulka č. 223: Nabídka ubytovacích zařízení v Českých Budějovicích
Hotely **** Hotely *** až * Hotely Garni **** až * Penziony **** až * Turistické ubytovny ** a * Kempy **** až * Ostatní zařízení (koleje, DM apod.) CELKEM Celkový počet pokojů Celkový počet lůžek (bez příležitostných
2004
2005
2006
2007
2008
4
4
4
4
4
13
11
12
12
12
2
3
3
3
3
17
15
15
18
16
1
1
1
0
0
1
1
1
1
1
8
6
6
7
6
45
41
42
45
42
2 170
2 004
2 072
2 010
1 970
4 805
4 358
4 593
4 489
4 328
23
DOBIÁŠOVÁ Dana, Statistika cestovního ruchu – souhrnná data (odbor rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu Statutárního města České Budějovice)
16
Z tabulky č. 2 je patrné, že počet ubytovacích zařízení a počet lůžek je celkem stabilní. Změny u jednotlivých kategorií a tříd lze spatřovat samozřejmě v otevření nebo zavření jednotlivých zařízení, případně jejich přesun v rámci tříd. Zajímavá by mohla být data za rok 2009, kdy se poprvé ukáže, jaký vliv měla krize na počet ubytovacích zařízení v Českých Budějovicích. Podrobný přehled 3 a 4 hvězdičkových hotelů i s jejich kapacitou obsahuje tabulka č. 3, která je v příloze. Data z tabulky č. 3 uvádí počet přenocování v ubytovacích zařízeních jak v rámci celého Jihočeského kraje, tak i v samotných Českých Budějovicích. Porovnatelné údaje jsou k dispozici od roku 2006, od tohoto roku jsou dostupná data i od ubytovacích zařízení v Českých Budějovicích. Tabulka č. 3: Návštěvnost v hromadných ubyt. zařízeních v Českých Budějovicích24
Jč. kraj/ tuzemci Č.Bud./ tuzemci Prům. doba pobytu v Č. Bu.
2004 1 068 596/ 750 854
2005 1 023 289/ 696 327
x
x
x
2006 1.101.216/ 767 814 112 212/ 41 982
2007 978 717/ 663 088 115 040/ 42 787
2008 936 032/ 634 917 123 680/ 47 795
2,9 dne tuz. 3,2, ciz. 2,6
2,7 dne tuz. 2,9, ciz. 2,6
4,2 dne tuz. 4,5, ciz.3,4
x
Z tabulky č. 3, která sleduje počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních je patrné, že počet přenocovaní v celém Jihočeském kraji klesá již od roku 2004 a to samé lze říci i o podílu tuzemských návštěvníků na tomto počtu přenocování. Opačná je situace v jihočeské metropoli. Počet přenocování v Českých Budějovicích od roku 2006 stále stoupá a s ním i podíl tuzemských ubytovaných návštěvníků a také průměrná doba pobytu Čechů i cizinců.
2.4.2. Stravovací zařízení Účastníci cestovního ruchu stejně jako obyvatelé města mohou zavítat do mnoha restaurací, kaváren, cukráren, barů a dalších gastronomických zařízení. K nejznámějším patří proslulé Masné krámy. Zmínky o budově této restaurace pocházejí již z přelomu 13. a 24
DOBIÁŠOVÁ Dana, Statistika cestovního ruchu – souhrnná data (odbor rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu Statutárního města České Budějovice)
17
14. století, v té době sloužily, jak název napovídá, jako řeznické krámky. Řezníci zde své místo měli až do roku 1899, jednotlivé kóje se poté rozprodaly. Od roku 1953 jsou Masné krámy v provozu jako budvarská pivnice. Povodně v roce 2002, které postihly velkou část České republiky, zasáhly i České Budějovice a tuto restauraci, znovu byly do provozu uvedeny až po kompletní opravě, která s různými průtahy trvala 5 let. Vedle tradičních českých restaurací mohou návštěvníci zajít i do mexické, řecké, čínské, italské, indické restaurace, do pizzerií, zeleninového baru a dalších zařízení.
2.4.3. Doprava do města a ve městě Důležitou součástí cestování je samozřejmě část, kdy se účastníci cestovního ruchu dostávají do cíle své cesty nebo pobytu. Do Českých Budějovic se mohou dostat automobilem nebo autobusy, vlakem po železnici, na kole i kolečkových bruslích po cyklistických stezkách nebo také letadlem, při využití Letiště České Budějovice. Hlavní silniční tahy vedoucí do Českých Budějovic jsou E55 (od hraničního přechodu Dolní Dvořiště a ve směru od Tábora) a E49 (od Třeboně nebo Písku). V současné době je nejdůležitější akcí výstavba dálnice D3. Tato dálnice bude spojovat Prahu, Tábor, České Budějovice a Rakousko, představuje tedy typ silničního propojení, které na jihu Čech zcela chybí. Jihočeské metropole se přímo týká část 0310/Ι, v úseku Úsilné – Hodějovice, v délce 7,2 kilometru. Další významnou výstavbou je tzv. Zanádražní komunikace. Zanádražní komunikace propojí výpadovku na Jindřichův Hradec a městský obchvat, uleví podle územního plánu dopravní situaci v centru města. Práce na této komunikaci již začaly. Za zmínku stojí fakt, že od března roku 2008 jezdí do Českých Budějovic pravidelná autobusová linka společnosti Student Agency. První dva roky jezdily do krajského města žluté autobusy čtyřikrát denně, od roku 2010 byla frekvence navýšena a komfortní autobusy na lince Praha – Písek - České Budějovice - Český Krumlov jezdí ve všední dny osmkrát za den. Toto autobusové spojení představuje mezi autobusy a vlaky nejrychlejší způsob dopravy a účastníci cestovního ruchu oceňují i propojení až do Českého Krumlova bez nutnosti přestupu. Příznivci železniční dopravy mohou využít spojení ve směru z Prahy, Jihlavy i Plzně a samozřejmě i na jih do Lince. Výrazné zlepšení přináší postupná rekonstrukce čtvrtého železničního koridoru, jehož je stanice v Českých Budějovicích součástí. Díky modernizaci 18
bude tato trasa po celé své délce dvoukolejná a s garantovanou minimální rychlostí 160 kilometrů za hodinu. Co se letecké dopravy týče, přichází v úvahu Letiště České Budějovice. V březnu roku 2008 byla Jihočeskému letišti udělena licence i pro neveřejné mezinárodní letiště a je tak prvním místem na jihu republiky, odkud se dá létat do celého světa. Do budoucna má toto letiště tedy velký potenciál, protože turisté by mohli jako dopravní prostředek při cestě do Českých Budějovic využít letadlo. Jako každé větší město v republice bojují v současnosti i České Budějovice s dopravou uvnitř města. Při výstavbě ulic a silnic se nepočítalo s dnešním počtem aut a s dnešní hustotou dopravy. S tím souvisí budování obchvatů měst a jejich napojování na rychlostní silnice. Uvnitř města je pak velký problém s parkováním, v centru se řeší placenými parkovišti nebo omezenou možností vjezdu. Řešením je využití městské hromadné dopravy. Výborné podmínky zde mají cyklisté díky cyklostezkám, které vedou skrze celé město. Z výše uvedených informací vyplývá, že České Budějovice mají dobré turistické zázemí. Je zde široká škála ubytovacích i stravovacích zařízení. Dopravní situaci vylepší dobudování dálnice D3 a Zanádražní komunikace, která uleví dopravě uvnitř města.
3. Návštěvnost města České Budějovice 3.1. Typy cestovního ruchu ve městě Typy cestovního ruchu v jihočeské metropoli souvisí s nabídkou cestovního ruchu, která je účastníkům cestovního ruchu ve městě k dispozici. Bylo uvedeno pět skupin nabídky cestovního ruchu, ze kterých lze odvodit, že v Českých Budějovicích převažuje městský cestovní ruch kulturně-poznávací, společensko-kulturní a také městský cestovní ruch spojený s tranzitem, nákupy a vzděláváním. Nákupu jako motivu cestovního ruchu lze přiřadit jen regionální význam, rakouští nebo němečtí sousedé, ale ani například lidé ze severu republiky, by pravděpodobně nejeli do Českých Budějovic jen proto, aby navštívili zdejší nákupní centra. Jiná je situace u kulturně-poznávacího a společensko-kulturního cestovního ruchu. Kulturní akce nebo
19
program a prohlídka města již stojí za cestu i lidem ze vzdálenějších míst a na rozdíl od nákupu vybízejí tyto dva typy k tomu, aby ve městě pobyli delší dobu.
3.2. České Budějovice ve statistice Statistické údaje popisující návštěvnost města shromažďuje a vyhodnocuje odbor rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města. Další informace o návštěvnících a turistech ve městě jsou v dokumentech, které zpracovala českobudějovická obchodní akademie na základě smlouvy s městem. Další dostupná statistická data se v naprosté většině vztahují k celému kraji, případně okresu, ne k samotnému městu. Obchodní akademie v letech 2005, 2006, 2007 a 2008 získávala data od návštěvníků města prostřednictvím dotazníků. V listopadu roku 2008 pak byly zveřejněné výsledky jednotlivých let a jejich porovnání v dokumentech dostupných na webových stránkách města. Dotazníky byly vyplňovány na vybraných frekventovaných místech města lidmi, kteří zde nebydleli, nepracovali ani nestudovali. V dotazníkovém šetření byly zjišťovány údaje: věk, místo bydliště, důvod návštěvy města, způsob dopravy do města, délku pobytu a případný způsob ubytovaní a další. Ze získaných dat byly vyvozeny závěry a některé z nich budou prezentovány v následujících grafech25. Graf č. 1: Procentuální rozložení návštěvníků podle původu: 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15
tuzemští návštěvníci zahraniční návštěvníci
10 5 0 rok 2005
rok 2006
rok 2007
25
rok 2008
Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice, Dokument Porovnání a vyhodnocení statistických dat návštěvnosti v Českých Budějovicích, Srovnání let 2005. 2006, 2007 a 2008, SEŠIT I [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/stranky/cestovni-ruch.aspx, [cit. 28.2.2010]
20
Z grafu vyplývá, že tradičně převažují návštěvníci z České republiky, v dalším rozdělení se pak jedná o skupiny návštěvníků z Jihočeského kraje, z Prahy a z ostatních částí republiky. Trendem posledních let je úbytek jihočeských návštěvníků a naopak nárůst návštěvníků z ostatních částí republiky. Při dalším zkoumání národností zahraničních návštěvníků lze říci, že převažují Němci, Rakušané, Holanďané, Britové, Američané a také Japonci. Bližší informace o národnostním rozdělení jsou v příloze v tabulce č. 6. Graf č. 2: Procentuální rozložení délky pobytu: 45 40 35 30 1 den
25
2 - 3 dny 20
4 - 8 dní
15
více než 8 dní
10 5 0 rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008
Z druhého grafu je patrné, že od roku 2005 klesá podíl jednodenních návštěvníků. Z 41,8% v roce 2005 podíl klesl na 16,9% v roce 2008. Dobrou zprávou je, že naopak roste podíl turistů, kteří ve městě stráví 2-3 dny (v roce 2005 to bylo 22,5%, v roce 2008 již 40,4%) a podobný trend je patrný i u turistů, kteří využijí některé z hromadných ubytovacích zařízení ve městě po dobu 4-8 dní (v roce 2005 celkem 23,8% s v roce 2008 již 31,6%). Podíl turistů, kteří se ve městě zdrží více než 8 dní, se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 1015%.
21
Graf č. 3: Volba ubytovacího zařízení turistů: 45 40 35 30 rok 2005
25
rok 2006 20
rok 2007
15
rok 2008
10 5 0 hotel
penzion
privát ubytovna, kolej kemp známí, příbuzní jiné
Turisté dávají většinou přednost ubytování v hotelech, penzionech a také u známých nebo příbuzných. V roce 2008 zvolilo hotel 41,6% z dotázaných turistů oproti 22,8% v roce 2005, což představuje téměř 100% nárůst. Celkem konstantní je situace u ubytování u známých a příbuzných, v roce 2008 volilo tento způsob 22,6% a v roce 2005 19,4%. Podobný trend je i u penzionů, kde přenocovalo v roce 2008 18,4% turistů a v roce 2005 to bylo 22,6%.
22
Graf č. 4: Důvod příjezdu do Českých Budějovic: 40 35 30 25 rok 2005 20
rok 2006
15
rok 2007 rok 2008
10 5 0 tranzit
turistika nákupy
služební návštěva kultura cesta
sport
jiná akce
Nejčastějším důvodem příjezdu do města je dlouhodobě podle dotazníkového šetření studentů obchodní akademie turistika. V roce 2005 byla důvodem pro více než 36%, v roce 2008 dosáhla necelých 25%. Druhým nejčastějším důvodem je kultura, a to v roce 2005 s necelými 15% a v roce 2008 s necelými 24%. Stabilním důvodem pro příjezd do města zůstávají po celé 4 sledované roky nákupy. Graf č. 5: Zdroje informací o městě: 45 40 35 30 25
rok 2005
20
rok 2006 rok 2007
15
rok 2008 10 5 0 příbuzní, známí
informační středisko
prospekty
23
internet
výstava, veletrh
V současné době jsou počítač po a internet naprosto běžnými součástmi částmi každodenního života. Stejně je tomu i v oblasti cestovního ruchu. V roce 2008 byl nejčastějším nej zdrojem informací o Českých eských Budějovicích Bud internet, a to téměř u 40% všech dotázaných, přitom p před 4 lety jej k tomuto účelu ú využilo téměř o polovinu návštěvníků návště méně, jen 20% z dotázaných. Na druhém místě míst zůstávají s 15% informace od příbuzných p a známých. Stabilní skupinu tvoří tvoř informace z prospektů. Klesající trend lze spatřit spat u informací z informačního střediska. řediska. V roce 2005 jej využilo 34% návštěvník ěvníků, v roce 2008 již jen 18%. rocentuální věkové rozložení návštěvníků: Graf č. 6: Procentuální
50
35
45 30
40 35
do 15 let
30
15 - 17 let
25
25
do25 let 26 - 34 let
20
18 - 24 let
20
25 - 59 let
15
60 a více
35 - 49 let 15
50 - 59 let 60 a více
10
10 5
5 0
0 rok 2005
rok2006
rok2007
rok 2008
V letech 2005-2006 2006 a 2007-2008 2007 byly použity dva různé způsoby ůsoby rozdělení rozd věkových kategorií. V druhém období se přistoupilo p k rozdělení příliš íliš široké skupiny 25-59 25 let a naopak ke sloučení čení několika n mladších věkových skupin. Dlouhodobě Dlouhodob lze označit za perspektivní věkovou kovou skupinu návštěvníky návšt ve věku 35-49 49 (v letech 2005, 2006 skupina 2559 let).. Vzestupný trend této skupiny je na úkor menšího růstu růstu u mladých do 25 let a návštěvníků ze skupiny 5050 59 let. Druhou nejpočetnější jší skupinou jsou j návštěvníci ve věku 26-34 let. Převažuje evažuje tedy ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
24
Graf č. 7: Použitý dopravní prostředek 50 45 40 35 30 rok 2005 25
rok 2006
20
rok 2007
15
rok 2008
10 5 0 auto
linkový autobus
vlak
zájezdový autobus
kolo
jinak
Způsob dopravy do města je celkem neměnný, ve všech 4 obdobích využilo přibližně 45% návštěvníků osobní automobil, druhým nejčastějším dopravním prostředkem bývá zájezdový autobus, dále linkový autobus a s klesajícím podílem také vlak, u kterého je patrný trvalý mírný pokles. Studenti obchodní akademie přistoupili v rámci vyhodnocování dat také k rozdělení typických návštěvníků Českých Budějovic v roce 2008 do 4 skupin: cizinec, Jihočech, návštěvník z Prahy a návštěvník z České republiky vyjma Prahy a jižních Čech a tyto 4 skupiny dále charakterizovali26. Typickým cizincem, který navštíví České Budějovice, je pak nejčastěji obyvatel Německa nebo Rakouska a v převážné většině patří do věkové skupiny 50-59 let. Dále je možné konstatovat, že jedna třetina zahraničních návštěvníků přijíždí do města zájezdovým autobusem a téměř jedna třetina z nich se zde i ubytuje a šest z deseti zahraničních návštěvníků je v Českých Budějovicích poprvé. Druhým typickým návštěvníkem města v roce 2008 byl obyvatel jižních Čech. Přibližně každý sedmý návštěvník byl právě Jihočech, který se v naprosté většině neubytovává (pokud tak učiní, tak ne v ubytovacím zařízení, ale u příbuzných nebo známých), přijíždí z důvodu nákupů nebo využívání 26
Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice – Cestovní ruch, Sešit I-Porovnání a vyhodnocení statistických dat návštěvnosti v Českých Budějovicích, Srovnání let 2005, 2006, 2007 a 2008, [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/stranky/cestovni-ruch.aspx, [cit. 28.2.2010]
25
určitých služeb dostupných ve městě. Ze čtyř zmíněných skupin má tato skupina návštěvníků nejnižší věkový průměr a často také přijíždí do města s cílem provozovat sport. Každý dvanáctý účastník šetření byl obyvatel Prahy, důvodem cesty do krajského města bývá u této skupiny často služební cesta spojená s ubytováním v hotelích po dobu dvou až tří dnů. Každý třetí návštěvník města je z jiného než Jihočeského kraje a Prahy. Často pochází ze Středočeského kraje, míří za kulturou a patří do věkové skupiny 35-49 let. Celková návštěvnost města známá není. Jediné existující informace o účastnících cestovního ruchu v Českých Budějovicích jsou tedy vyvozovány z dotazníkového šetření za posledních pár let.
4. Prezentace města a plány do budoucna 4.1. Současná image Českých Budějovic V současné době město láká návštěvníky tím, že se prezentuje jako město šesti tváří. Využívá kampaně, kde je lidem představováno jako Město zážitků, Město kongresů a veletrhů, Město kultury, Město bez bariér, Univerzitní město a město pro mladé a šestým mottem je Chuť staleté tradice. Tento způsob prezentace města je výsledkem práce na dokumentu Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice, který zpracovala firma inPuncto sídlící ve Znojmě s odborem rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města České Budějovice. Šest tváří města představuje balíčky, při jejichž tvorbě se vycházelo ze „současné nabídky destinace, jejího rozvojového potenciálu a z chystaných rozvojových projektů“27. První motto - Město zážitků je myšleno několika směry: kulturní, gastronomické, sportovní zážitky a zážitky nejen pro děti. Druhý způsob prezentace města - Město kongresů a veletrhů poukazuje, jak název napovídá, na využití města pro pořádání kongresů a veletrhů. Chutí staleté tradice je myšlena nejen staletá historie města samotného, tradice určitých podniků, ale i to, že jsou České Budějovice místem, kde se vaří pivo, jehož konzumace je pak propojena s konzumací typických českých pokrmů například v již zmíněné restauraci Masné krámy nebo také s prohlídkou pivovaru Budějovický Budvar. 27
Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice – Cestovní ruch - Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/stranky/cestovniruch.aspx, [cit. 28.2.2010], str. 66
26
Čtvrté motto připomíná, že je ve městě celá řada kulturních zařízení, od kin přes muzea k divadlům, a že se ve městě v průběhu roku pořádají kulturní akce. Páté heslo - Univerzitní město a město pro mladé vyzdvihuje, že je v Budějovicích mnoho středních škol, univerzita a 2 vysoké školy a že ve městě fungují různé spolky, organizují se kroužky a odreagování nabízí společensko-zábavní centra. Šesté heslo Město bez bariér symbolizuje nejen působení města v životě handicapovaných lidí (centrum Arpida), ale také rovný terén, který nahrává síti cyklistických stezek ve městě.
4.2. Plány do budoucna V rámci snahy o zatraktivnění města České Budějovice se v blízké době bude realizovat několik zásadních nových projektů, z nichž každý je zaměřen na jinou část cestovního ruchu ve městě. Jedná se především o tyto tři významné projekty: výstavba nového městského koncertního a kongresového centra, dále výstavba volnočasového areálu Freetime park Stromovka a splavnění Vltavy v úseku České Budějovice a Hluboká nad Vltavou.
4.2.1. Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka S návrhem na Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka přišel architekt Jan Kaplický a jeho kolegové z architektonického studia Future Systems z Velké Británie, kterého o spolupráci požádala Jihočeská společnost přátel hudby z Českých Budějovic. Toto multifunkční centrum, dle svého tvaru nazývané rejnok, by po dostavbě disponovalo dvěma sály, které by byly vhodné pro pořádání různých akcí. Větší sál Emmy Destinové je navrhnut s kapacitou 1000 míst, v menším sále Karla Ančerla by místo našlo až 400 posluchačů. Doplňkovou funkci by měly různé obchody, restaurace, kavárna, kanceláře a také byty, peníze z jejich nájmu by šly do rozpočtu centra a mohly by za ně být pořádány další kulturní akce v centru. Samozřejmostí je bezbariérový přístup a podzemní parkoviště. Jako vhodná lokalita byla vybrána část města Čtyři Dvory, konkrétně městský pozemek, na kterém stojí bývalá městská kasárna, která jsou v současné době nevyužívaná. Předpokládané náklady činí až 2 miliardy Kč, které poskytnou soukromí investoři a Evropská unie. Doba výstavby je plánovaná na období 2011 - 2014. Velkým posunem je schválení změny územního plánu českobudějovickým zastupitelstvem v lednu roku 2010. O dalších konkrétních krocích se bude jednat v červnu nebo září roku 2010. Důležitá je podpora města, kterou tento nákladný projekt má, na rozdíl od druhého velkého projektu Jana Kaplického, tzv. pražské chobotnice. 27
4.2.2. Freetime park Stromovka Volnočasový areál Freetime park Stromovka je dalším plánovaným projektem města České Budějovice. Zatímco Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka bude lákadlem v oblasti kultury a kongresového cestovního ruchu, projekt sportovního areálu je zaměřen na děti, mládež a sportovce a způsob využívání jejich volného času. Návrh je koncipován jako areál, jehož středem bude skatepark rozdělený do dvou částí, z nichž jedna bude dřevěná se zastřešením a druhá betonová. Další částí parku bude streetballové hřiště, minifotbalové hřiště, lanové centrum, hřiště pro plážový volejbal, dětské hřiště, hřiště pro bikery - jezdce na speciálně upravených BMX kolech, lezecká stěna a také multifunkční centrum, které zabezpečí prostor pro provoz občerstvení, toalet, sprch a úschovu zavazadel. Vybudování parku bylo v polovině února odsouhlaseno zastupiteli města. Celkové náklady se odhadují na 69 milionů Kč, 36% nákladů pokryje dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Své místo už má na okraji lesoparku Stromovka vedle obchodního domu Kaufland. Provozovatel ještě znám není, výběrového řízení se zúčastnil jen jeden uchazeč a město zvažuje také formu PPP projektu.
4.2.3. Splavnění Vltavy Vltavská vodní cesta je projekt, po jehož dokončení bude řeka Vltava splavná a to v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. Přínosem splavnění Vltavy bude „existence osobní lodní dopravy, vodní turistiky, růst atraktivity regionu, příliv turistů, větší bezpečnost při povodních a ekologický servis pro lodě“28. Zmíněný úsek o délce 8,9 kilometru je jen první etapou, konečným (nebo začátečním) bodem je Týn nad Vltavou. Celá tato jihočeská Vltavská vodní cesta bude pak v budoucnu napojena na přehrady Orlík a Slapy a dále díky Labi také na evropské vodní cesty. Projekt, který vyhodnocuje přínosy splavnění Vltavy, vypracovala pražská společnost CityPlan s.r.o., investorem je Ředitelství vodních cest České Republiky a finanční prostředky plynou ze Státního fondu dopravní infrastruktury a z operačního programu Doprava. Práce na tomto projektu začaly v září roku 2008 a skončit by měly v prosinci roku 2010. V první polovině roku 2011 by tedy měly již vyplout první výletní a rekreační lodě.
28
Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice - Projekt Vltavská vodní cesta, [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/mesto-a-voda/stranky/projekt-vltavska-vodni-cesta.aspx, [ cit. 7.3.2010]
28
Přímo města České Budějovice se projekt splavnění Vltavy dotýká probíhajícími pracemi v centru a na okraji města. Pod Dlouhým mostem přes řeku Vltavu, který spojuje centrum se západní stranou města, především se sídlišti, došlo k vyhrábnutí koryta řeky pod Jiráskovým jezem, čímž vzniklo obratiště o hloubce 1,6 metru pro lodě dlouhé až 43 metrů. Další částí projektu přímo ve městě bylo vybudování 60 metrů dlouhého přístaviště Lannova loděnice, které bylo dokončeno v prosinci 2009 a stálo 20 milionů Kč, opět za finanční podpory z regionálního operačního programu Doprava.
5. Postavení města v cestovním ruchu Cestovní ruch je odvětví, které v Českých Budějovicích zaměstnává kolem 1 700 lidí přímo a téměř 8 10029 lidí nepřímo. Vezme-li se v potaz počet obyvatel města – 94 936 lidí, znamená to, že cestovní ruch zaměstnává přibližně 10% obyvatel krajského města. Je to tedy odvětví, které nejen přináší městu příjmy, ale dává značné části obyvatel práci. Město České Budějovice disponuje kvalitní turistickou infrastrukturou. To však ještě vysokou návštěvnost nezaručuje. Je třeba turistických atraktivit a produktů, kterými město bude lákat návštěvníky.
5.1. Jihočeská konkurence V těsné blízkosti Českých Budějovicích směrem na sever se nachází město Hluboká nad Vltavou a směrem na jihozápad leží město Český Krumlov. Obě tato města jsou díky svým atraktivitám a produktům pro České Budějovice obrovským konkurentem. Hluboká nad Vltavou je od jihočeské metropole vzdálena pouhých 10 kilometrů a konkuruje Českým Budějovicím hned několika atraktivitami. První z nich je státní zámek Hluboká nad Vltavou. V roce 2008 zavítalo na tento zámek 255 00030 návštěvníků a patřil tak mezi pět nejnavštěvovanějších hradů a zámků v celé České republice v roce 2008. Druhou konkurující atraktivitou je zoologická zahrada Ohrada, která se nachází přímo u Hluboké nad Vltavou. Hlubocké atraktivity doplňuje také golfové hřiště, které je v provozu od roku 2000 a je velmi atraktivní díky své poloze přímo pod zámkem.
29
Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice [online], Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice, URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/stranky/cestovni-ruch.aspx, [cit. 20.3.2010] 30 CzechTourism,[online],URL:http://www.czechtourism.cz/files/TZ/cs/14_08_09_navstevnost_turistickych_ cilu_2008.pdf, [cit. 27.3.2010]
29
Český Krumlov je městskou památkovou zónou, je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a od Českých Budějovic je vzdáleno 26 kilometrů. Státní hrad a zámek Český Krumlov (v roce 2008 jej navštívilo 338 000 lidí) spolu s ostatními atraktivitami představují opět konkurenční místo pro České Budějovice. Na existenci těchto dvou měst lze nahlížet dvěma způsoby. První způsob byl již nastíněn. Díky tomu, že České Budějovice nemají žádný zámek, hrad ani jinou obdobnou atraktivitu jako Český Krumlov a Hluboká nad Vltavou, lze tato dvě města brát jako opravdové konkurenty, návštěvníci dají přednost výletu na hrad, zámek nebo do zoologické zahrady před procházkou Českými Budějovicemi, kde nic podobného není. Druhým způsobem nahlížení na tato dvě města může být ten, že když už jsou návštěvníci Českého Krumlova a Hluboké nad Vltavou v okolí Budějovic, zavítají i do nich, i když by je jako hlavní cíl výletu jinak nezvolili.
5.2. SWOT analýza K posouzení cestovního ruchu v Českých Budějovicích je nezbytná SWOT analýza, která popíše silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení v oblasti městského cestovního ruchu.
5.2.1. Silné stránky Silnou stránkou města je především jeho pozice v centru jižních Čech. Mnoho lidí využívá České Budějovice jako místo, odkud vyjíždí na další výlety nebo cesty. Výhodnou pozici má i ve vztahu k rakouským a německým sousedům i dalším cizincům, kteří město využívají k přestávce či přespání a občerstvení během cesty dále na sever, nejčastěji do Prahy, nebo zpět na jih, domů. Dalším pozitivem pro České Budějovice může být blízkost významných atraktivit jako je Hluboká nad Vltavou, památky na seznamu Unesco Český Krumlov a Holašovice, ale i dalších jako Červená Lhota, Kleť, Třeboň a další. Tyto atraktivity představují jeden z důvodů, proč lidé do jižních Čech přijíždějí a mohou napomoci prodloužení doby pobytu v regionu či samotných Budějovicích. Kladně lze pohlížet na terén města, který je ideální pro cyklisty. Množství cyklostezek a značných cyklotras dovede tento typ turistů přímo do Českých Budějovic ze všech světových stran, a jak již bylo zmíněno, je cyklistům k dispozici i několik ubytovacích zařízení, která jsou součástí projektu Cyklisté vítáni.
30
Silnou stránku představuje také českobudějovické výstaviště, které nabízí dostatečné kapacity pro veškeré výstavy. Samotná Země živitelka pořádaná na tomto výstavišti pak patří mezi top události v celém kraji. Nejen prostory výstaviště, ale i zázemí kulturních domů a center představují zázemí pro kongresový turistický ruch. Gastronomie a především pivovar Budějovický Budvar, národní podnik představují další důležitou oblast cestovního ruchu ve městě. V roce 2008 navštívilo tento pivovar 43 00031 lidí, což je srovnatelné například se státním zámkem Kynžvart, který v tom samém roce navštívilo 44 000 lidí a je to dokonce o 10 000 lidí více než na státním zámku Litomyšl.32 Jednou ze silných stránek je samozřejmě i dostatečná kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení a plus oproti ostatním městům mají České Budějovice v tom, že jsou zde dvě veliká obchodní centra, do kterých přijíždějí lidé z okolních okresů extra kvůli nákupu. K dobru je městu vlastní webová stránka, která shrnuje možnosti využití času v Českých Budějovicích a další stránka, která uvádí většinu možností ubytování, ze kterých si turisté vyberou podle vlastních nastavených podmínek.
5.2.2. Slabé stránky Za největší problém lze považovat fakt, že České Budějovice nemají žádnou hlavní atraktivitu celorepublikového významu, jako má blízký Český Krumlov nebo ještě bližší Hluboká nad Vltavou. Na jednu stranu mohou Budějovice těžit z návštěvníků, kteří z Krumlova nebo z Hluboké zavítají i do Budějovic, na druhou stranu je možné, že tato dvě města před Budějovicemi upřednostní. Chybí jasná image města. Hlavní poznávací znamení, něco, pod čím by si lidé automaticky představili České Budějovice. Město nemá dominantní architektonickou památku a kromě Země živitelky ani významnou kulturní akci. Návštěvníky městu ubírá do dnešní doby neexistující dálnice, která usnadní a zrychlí cestu do města směrem ze severu a jihu, a problematická je i dopravní situace uvnitř města. Velké problémy jsou s nedostatkem parkovacích míst v centru.
31
Hospodářské noviny [online], URL: http://hn.ihned.cz/c1-37040700-budejovicky-budvar-ma-za-sebouuspesny-rok, [cit. 30.3.2010] 32 CzechTourism,[online],URL:http://www.czechtourism.cz/files/TZ/cs/14_08_09_navstevnost_turistickych_ cilu_2008.pdf, [cit.31.3.2010]
31
Nezanedbatelný problém představuje i nedostatek veřejných toalet. Návštěvníkům i obyvatelům města slouží pouhé 4 veřejné toalety a také zařízení v areálu výstaviště při konání akcí v jeho prostorách. Na krajskou metropoli je to opravdu nedostačující.
5.2.3. Příležitosti Za perspektivní lze považovat některé z plánů v oblasti cestovního ruchu. Výstavba Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka zvýší kapacitu zařízení, která jsou vhodná pro pořádání kongresů a jiných kulturních akcí. Realizace splavnění Vltavy z Českých Budějovic dále ve směru toku Vltavy rozšíří nabídku cestovního ruchu v úplně jiném směru oproti současnému stavu. Další plány možného napojení na turistické plavby až do Německa a v opačném směru mohou do města doslova přivézt zcela nový typ návštěvníků. Turistickému ruchu by také mohla napomoci celkem dobře se rozvíjející spolupráce se sousedícími zeměmi, jak rakouskými, tak německými. Jednou z forem spolupráce je Společnost tří zemí, ve které jsou od roku 1996 v kontaktu Jihočeský kraj, Dolní Bavorsko a Horní Rakousy.
5.2.4. Ohrožení Hrozbou pro cestovní ruch v Českých Budějovicích může být všeobecný odliv turistů a tím také menší využití stravovacích, ale především ubytovacích zařízení. Do ohrožení lze zahrnout i připravované nebo už rozpracované plány na podporu cestovního ruchu Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka zvané rejnok nebo projekt splavnění Vltavy. Ohrožením v tomto případě může být malé nebo nedostatečné využití centra. Z nového multifunkčního centra se může bez kvalitního a schopného managementu snadno stát jen nová budova bez adekvátního využití. Počítá se s tím, že si centrum bude vydělávat samo na sebe, provoz a náklady na údržbu by měly být hrazeny ze zisku, z prodaných vstupenek, z nájmu komerčních prostor. V případě projektu Splavnění Vltavy bude záviset na oblíbenosti u lidí. Úvahy, že v budoucnosti budou do Českých Budějovic přijíždět lidé až z Německa, jsou nyní jen přáním. K tomu, aby opravdu vůbec přijet mohli, je třeba ještě hodně pokročit s celkovým stavem Vltavské vodní cesty.
32
Další fakt, který lze zahrnout do ohrožení je ten, že se naprostá většina akcí, které mohou nalákat návštěvníky a turisty, koná v letní sezóně. Na jaře, na podzim a v zimě je návštěvnost oproti létu samozřejmě nižší, což by bylo třeba změnit, například připravením produktů nebo akcí během celého roku.
5.3. Porovnání Českých Budějovic se stejně velkým městem Posoudit situaci cestovního ruchu v Českých Budějovicích lze i porovnáním s jinými přibližně stejně velkými městy. Vybrána byla města Hradec Králové za Českou republiku a město Ulm/Neu Ulm ze Spolkové republiky Německo. Porovnávání bylo cíleno především na kulturní nabídku ve městech, jejich zaměření a také na to, čím by se České Budějovice mohly inspirovat. Záměrně byla vybrána města, která nemají žádnou architektonickou památku světového nebo celostátního významu.
5.3.1. Porovnání s českým městem Hradec Králové je srovnatelné město s Českými Budějovicemi v rámci počtu obyvatel. Hradec jich měl k 1.1.2009 celkem 94 497, České Budějovice 94 93633. Stejně jako Budějovice nemá Hradec žádnou táhnoucí památku, jako často bývá hrad nebo zámek. Přesto je Hradec dobře známý jako místo, kde se konají akce různého druhu. K nejznámějším patří hudební festivaly Rock for People (od roku 1995) a Hip Hop Kemp (od roku 2002). Tyto dvě akce lákají na 4, respektive 3 dny zcela odlišné typy návštěvníků. Už zde je patrná převaha Hradce, neboť v Budějovicích se žádný hudební festival podobného formátu nepořádá. Po krátkém prozkoumání webových stránek města Hradce Králové lze dospět k závěru, že v průběhu celého roku 2010 se ve městě děje nějaký program. Letošní rok uvedl Hradec jako rok architektury. Na dnešní podobě města se totiž v minulosti podíleli takoví velikáni české architektury jako Jan Kotěra a Josef Gočár. V souvislosti s tímto tématem bude v dubnu otevřen nový okruh městem soustředěný na moderní architekturu ve městě, od května do září bude přístupná výstava Josef Gočár (1880-1945) - Tvůrce moderního Hradce Králové zaměřená na projekty tohoto architekta, které nebyly uskutečněny, a další akcí v rámci roku architektury bude také Symposium Gočár. Hradec Králové tedy přišel s jasným tématem letošního roku. Podobná profilace pro tento rok Budějovicím chybí.
33
Český statistický úřad, [online], URL:http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60033E21C/$File/13010903.pdf, [cit.22.3.2010]
33
Nejen architektura a hudba láká do města návštěvníky. Jedním z mnoha žánrů, na které město návštěvníky láká, je tanec a Entrée k tanci - festival taneční a pohybové tvorby, který je součástí Mezinárodního festivalu TANEC PRAHA 2010. Mezi dalšími akcemi bude květnový Středoevropský jazzový most, který je opět součástí většího celku – United Europa Jazz Festivalu. V červnu následuje folklorní festival, slavnosti sborového zpěvu a Divadlo evropských regionů a open air program. V dalších měsících pokračuje město pořádáním Nábřeží sochařů, řemeslníků, jazzmanů, keramiky a skla, oslavy 144. výročí bitvy na Chlumu u Hradce, Slavností Královny Elišky a mnoha dalších. Jak je vidět z kulturního programu Hradce Králové, lze image města nastavit nejen podle architektonických památek (Č. Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Praha a další), ale také podle historie města nebo i zavedením úplně nových akcí. České Budějovice v tomto směru se svými „pouhými“ Dny slovenské kultury, Múzami na vodě, jednovečerním Bohemia Jazz Festivalem, Hudebními slavnostmi Emmy Destinové a Vodními hrami velmi pokulhávají.
5.3.2. Porovnání se zahraničním městem Dalším městem, se kterým budou České Budějovice porovnávány, je německé město Ulm. K 31.12.2008 žilo v tomto městě ve spolkové zemi Baden-Württemberg 121 648 obyvatel34. Přímo sousedí s dalším městem Neu Ulm, rozdělena jsou řekou Dunaj, která mezi nimi protéká. Obě tato města jsou propagována jednou společností - Ulm/Neu-Ulm Touristik GmbH. Město láká návštěvníky nejen svými památkami, kterým vévodí dominanta katedrála Ulmer Münster, která se pyšní tím, že má se svými 161,53 metry nejvyšší kostelní věž na světě. K dalším atraktivitám v Ulmu patří městské opevnění, zahrady a parky, kašny, čtvrť koželuhů a rybářů. Naopak Neu Ulm je moderní město staré teprve přibližně 200 let a nabízí mnoho například kongresových prostorů. Z kulturních akcí lze jmenovat například akci Schwörwoche, která je spojena s přísahou primátora a informováním o průběhu minulého roku, následují slavnosti, koncerty a další veselí. Vždy jednou za dva roky se koná desetidenní festival Internationales Donaufest, při kterém vystupují účastníci z uměleckých oborů ze všech zemí, kterými protéká řeka Dunaj. V průběhu roku se konají další akce typu městských slavností. Na přelomu května a června je pořádán Ulmer Zelt (Ulmský stan), což je festival, během kterého mohou návštěvníci 34
Willkommen in der Donau-Doppelstadt, [online], URL: http://www.ulm.de/wirtschaft_wissenschaft/standort/einwohner.3969.3076,3894,8654,3576,3969.htm, [cit. 28.3.2010]
34
shlédnout více než 70 různých vystoupení. Název vznikl podle toho, že se vystoupení odehrávají v cirkusovém stanu. Významnou událostí je i Kulturnacht Ulm/Neu-Ulm, která získala během 7 let pořádání velkou popularitu i mimo region. V průběhu tohoto večera je pro návštěvníky připraven různorodý kulturní program a doprava mezi jednotlivými akcemi v obou městech zdarma. Světový prim má konání Landesposaunentag, během kterého vystupuje před ulmskou katedrálou až 8 000 účinkujících, kteří hrají na dechové nástroje. Z webových stánek města lze dále vyčíst, že je zde dostatek ubytovacích (od turistických ubytoven po 4 hvězdičkové hotely) i stravovacích zařízení, samozřejmostí je informační centrum. Město Ulm nabízí také přímo na svých stránkách balíčky pobytů pro jednotlivé skupiny: Ladies first - pro dámy, Weihnachtlich - vánočně orientovaný pobyt, pobyt během Donaufestu - Donaufest, Kunstvoll - umělecky laděný pobyt a další. Všechny tyto balíčky obsahují ubytování určité kvality, předem daný program, často také Ulm kartu (viz níže) a tak dále. Statistiky popisující úspěšnost tohoto produkty mluví jasně – meziroční nárůst turistů, kteří využili některou z těchto tématických nabídek, byl v roce 2008 oproti roku 2007 celých 120,9%. Počet přenocování turistů, kteří se zúčastnili, se také zvýšil, a to o 124,9% v tom samém období. Stejně jako České Budějovice nabízí i Ulm městskou slevovou kartu – UlmCard a to ve dvou verzích. Jednodenní (8 euro) a dvoudenní (12 euro), které zahrnují dopravu zdarma ve městě a blízkém okolí, zdarma malé občerstvení ve vybraných stravovacích zařízení a prohlídku města a dále pak procentní slevy ze vstupů do vybraných turistických objektů, slevu při okružní plavbě a u dalších atraktivit. Dalším produktem tohoto města je Museums-Pass Ulm/Neu-Ulm. Tento průkaz stojí 12 euro a zahrnuje vstup do 8 muzeí v obou městech po dobu 12 měsíců. Tabulka č. 4 obsahuje data popisující počet příjezdů do obou města počet přenocování ve zdejších ubytovacích zařízení v roce 2007 a v roce 2008. Tabulka č. 435 – Počty příjezdů do Ulmu a Neu-Ulmu a přenocování v nich
2008
Celkem 317 478
Příjezdy Tuzemci 236 970
Cizinci 80 508
35
Celkem 535 707
Přenocování Tuzemci 395 023
Cizinci 140 684
Willkommen in der Donau-Doppelstadt, [online], URL: http://tourismus.ulm.de/tourismus/_pdf/Pressemitteilungen/UL_Tourismus-Statistik-2008.pdf, [cit.28.3.2010]
35
2007 změna
323 995 -2%
242 181 -2,2%
81 814 -1,6%
520 342 +3%
386 730 +2,1%
133 612 +5,3%
Z tabulky č. 4 je patrné, že do města přijíždí méně návštěvníků, cizinců i Němců, ale počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních roste a nejčastějšími hosty byli občané Švýcarska, Itálie, Nizozemí, Rakouska a Francie.
5.4. Celkové hodnocení postavení Českých Budějovic v cestovním ruchu Město České Budějovice má výhodnou polohu ve středu Jihočeského kraje, který je sám o sobě mezi českými i zahraničními návštěvníky velmi oblíbený. Je to město, do kterého přijíždějí různé typy návštěvníků z různých motivů a s různým očekáváním, mají co nabídnout sportovcům, milovníkům kultury, obdivovatelům památek, mladým i starým lidem. Návštěvníci města mohou navštívit zmíněné památky, shlédnout program některého z kulturních zařízení, využít některé ze sportovních zařízení. Velkým nedostatkem je ale neexistence žádné celorepublikově významné akce, atraktivity nebo produktu, které by pro návštěvníky byly jasným poznávacím znamením města Českých Budějovic. Kromě každoročního pořádání výstavy Země živitelka se ve městě nepořádá žádná jiná akce, která by měla větší než městský nebo regionální význam. Město by se mohlo pokusit přijít s nějakým novým produktem, novou atraktivitou, která by nalákala návštěvníky. Například CB Card byl dobrý nápad, je to produkt pro návštěvníky, který se určitě vyplatí. Ale pokud se podíváme na údaje z tabulky č. 1, která uvádí příjmy a výdaje odboru rozvoje a cestovního ruchu, zjistíme, že v letech 2006-2009 se této karty v jednotlivých letech prodalo 22, 34, 39 a 29 kusů. Produkt tohoto typu by přeci mělo koupit z tisíců návštěvníků více než 29 v roce 2009. Na vině je nedostatečná propagace, ani samotní obyvatelé Českých Budějovic o její existenci nevědí. Možná by také pomohlo, kdyby byla k dostání na více místech než pouze v informačním centru. Nabízet by ji mohly i hotely nebo jiná ubytovací zařízení ve městě. Také by stálo za to podpořit více výstavnictví ve městě, neboť i využití areálu českobudějovického výstaviště by jistě mohlo být lepší. Další rezervy má město v kongresovém cestovním ruchu. Určité kvalitní zázemí by se pro tento druh cestovního
36
ruchu našla a po vybudování Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka by kvalitního zázemí ještě přibylo. Z hlediska infrastruktury je město dostatečně vybavené pro cestovní ruch obecně, i pro cestovní ruch městský. K dispozici je dostatek ubytovacích i stravovacích zařízení. U ubytovacích zařízení jde o nabídku od jednohvězdičkových zařízení spadajících do tourist třídy až po čtyřhvězdičkové patřící do first class. Ze stravovacích zařízení je k výběru široká škála restaurací různých zemí včetně tradičních českých a proslulé pivnice Masné krámy. Dopravní infrastruktura by samozřejmě snesla určitá zlepšení, hlavně co se dlouho očekávaného vybudování dálnice týče. Při zvážení existence hlavních silnic první třídy, které vedou do města ze všech světových stran, při zvážení husté železniční sítě České republiky i železnice vedoucí do města z Německa a Rakouska a vezme-li se v potaz velký plus v podobě mnoha kilometrů cyklistických stezek a tras, jsou na tom České Budějovice ještě celkem dobře a po dobudování dálnice D3 se situace ještě zlepší. V současnosti se město prezentuje jako město šesti tváří - Město zážitků, Město kongresů a veletrhů, Město kultury, Město bez bariér, Univerzitní město a město pro mladé a město s chutí staleté tradice. Pokud chtějí být České Budějovice městem zážitků, musejí nabízet více akcí, které tento slibovaný zážitek přinesou. Nestačí pár jednodenních akcí během léta a v průběhu zbytku roku nic dalšího. Stejně je tomu i s heslem města kultury. Divadla, kluby, kina a další zařízení jsou v každém větším městečku. Chuť staleté tradice město jistě nabídnout může, spojení tradičního piva Budvaru, návštěvy Masných krámů a dalších tradičních zařízení je zejména pro cizince zajímavou nabídkou, jejíž další propagace určitě stojí za to. Plány, které mají podpořit rozvoj cestovního ruchu v Českých Budějovicích, jako centrum rejnok, splavnění Vltavy a v určitém ohledu i Free time park Stromovka jsou dobrým nápadem. Centrum dle návrhu Jana Kaplického a jeho kolegů by městu určitě dodalo na přitažlivosti a prostory vzniklé v tomto komplexu by poskytly zázemí i pro nejluxusnější akce. Splavnění Vltavy zase přinese nový typ atraktivity, neboť v Budějovicích v současné době žádné vyhlídkové ani jiné plavby v provozu nejsou. Navíc, pokud by došlo k zamýšlenému napojení až na Labe a dále do Německa, byl by možný i přiliv turistů z této části německé země. Samozřejmě ale bude také záviset na personálu nebo organizátorech a
37
lidech, kteří budou mít tyto projekty na starosti a budou mít na starosti propagaci a komunikaci s veřejností. Z porovnání s jedním českým a německým městem vyplynulo, že kromě Země živitelky město opravdu nedisponuje žádnou významnou akcí, kvůli které by do Českých Budějovic lidé přijížděli. Obě zmíněná města na takovéto akce kromě svých památek lákat mohou, ať už na hudební nebo jiné festivaly a akce různých druhů. Příkladem by mohlo být město Ulm (Neu-Ulm), které pro své návštěvníky připravilo balíčky orientované na více typů návštěvníků. České Budějovice by se mohly pokusit o podobný produkt. Začít spolupráci s některými ubytovacími zařízeními napříč všemi třídami, aby byly cenově dostupné pro širší okruh lidí, spojit ubytování s návštěvou kulturního zařízení nebo wellness zařízení, zkombinovat s jednodenním okruhem po budějovických památkách a samozřejmě by součástí mělo být i občerstvení v některém z místních stravovacích zařízení. Dalším typem by mohla prohlídka pivovaru Budvar, ke které by se výborně hodila návštěva Masných krámů. I když je propagace prostřednictvím internetu již běžná věc, lze říci, že po této stránce jsou na tom České Budějovice celkem dobře. Přímo účastníkům cestovního ruchu slouží webová stránka www.cb-info.cz, která navazuje na propagaci Českých Budějovic jako město šesti tváří. Další věcí, která slouží účastníkům cestovního ruchu, jsou webové stránky www.jiznicechy.cz, které se věnují celým jižním Čechám. A v neposlední řadě to je ubytovací portál Magistrátu města České Budějovice, kde se dají nalézt různé formy ubytování ve městě a blízkém okolí.
38
Závěr Cílem této práce bylo posoudit cestovní ruch v Českých Budějovicích. V rámci analýzy cestovního ruchu v metropoli Jihočeského kraje byly popsány různé druhy nabídky cestovního ruchu, od památek po zamýšlené či rozpracované projekty, které představují více či méně úspěšné a lákavé atraktivity a produkty. Město České Budějovice disponuje kvalitní turistickou infrastrukturou s dostatkem kapacit v ubytovacích i stravovacích zařízeních. O něco horší je situace v oblasti dopravy, především v souvislosti s výstavbou dálnice D3. I když prozatím chybí tento druh komunikace, který by nabídl nejrychlejší způsob cesty účastníkům cestovního ruchu z ostatních částí České republiky, existuje i tak mnoho způsobů a kvalitních cest, kterými se do města dá dostat. Město také těží z blízkosti rakouských a německých hranic. Z těchto dvou států přijíždí nejvíce zahraničních návštěvníků a turistů. Objektivní posouzení městského cestovního ruchu v Českých Budějovicích zahrnovalo i porovnání se dvěma dalšími městy a s jejich nabídkou atraktivit. Při porovnání lze konstatovat, že by se mnohé dalo změnit. České Budějovice určitě mají potenciál na to, aby zvedly návštěvnost a celkově zvýšili svou popularitu a povědomost o městě samém. Nutností však je přijít s novými produkty, s novými atraktivitami neboť je jasné, že historické jádro města s památkami, kulturní akce spíše regionálního významu a výstava Země živitelka do budoucna více návštěvníků než v současné době nenaláká. Úroveň města a městského cestovního ruchu je tedy v různých ohledech různá. Co se ubytovacích a stravovacích zařízení týče, je na tom město České Budějovice výborně. V souvislosti s dopravní infrastrukturou je samozřejmě co zlepšovat, ale i za stávajících podmínek je město dobře dostupné. A nabídka cestovního ruchu by, jak již bylo několikrát zmíněno, určitě potřebovala oživení, nové atraktivity a produkty.
39
Literatura a další zdroje 1. BINDER Milan; SCHINKO Jan. České Budějovice zmizelé aneb 100 porovnání zmizelých objektů se současným stavem. České Budějovice: Milan Binder, 2007. ISBN 978-903636-3-2 2. ČERTÍK Miroslav a kol. Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1.vydání. Praha:Off s.r.o., 2001, ISBN 80-238-6275-8 3. DOBIÁŠOVÁ Dana, Statistika cestovního ruchu – souhrnná data 4. ERHARTOVI Josef a Marie; KUTHANOVI Jiří a Věra. České Budějovice.1.vydání. Praha: Panorama, 1980 5. FRANCOVÁ Eva. Cestovní ruch. Olomouc:Univezita Palackého, 2003.ISBN 80-244-0719-1 6. INDROVÁ Jarmila a kol., Cestovní ruch (základy). Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISNB 978-80-245-1252-5 7. KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie Českých Budějovic. 2.rozšířené vydání. České Budějovice: Statutární město České Budějovice a Nebe s.r.o., 2006. ISBN 80-239-6706-1 8. KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-086-4 9. NĚMČANSKÝ Milan. Odvětví cestovního ruchu. Vybrané kapitoly. 2. díl. Karviná:Skriptum, 1999. ISBN 80-7248-034-0 10. PODHORSKÝ Marek. Jihočeský kraj. Praha: freitag&berndt, 2009. ISBN 978-80-7316-074-6 11. BUDWeb.cz – České Budějovice – Metropole jihu Čech na Internetu [online], URL: http://mesto.budweb.cz/rubriky.asp?rubrika=16&id=4&page=1, [cit. 18.4.2010] 12. BUDWeb.cz – České Budějovice [online], URL: http://mesto.budweb.cz/memrubriky.asp?id= 31, [cit. 7.3.2010] 13. Calendarium Regina 2010 [online], URL: http://www.calendariumregina.cz/?lang=cz, [cit. 22.3.2010] 14. cerna.jpg [online], URL: http://lh6.ggpht.com/_eQCkU4H4_ck/Ruz6a4mW4iI/AAAAAAAAAgE/3Kqiibcb_Kk/cerna.jp g, [cit. 14.4.2010] 15. ceske-budejovice1_large.jpg [online], URL: ceske-budejovice1_large.jpg, [cit.14.4.2010] 16. ceske-budejovice1_large.jpg [online], URL: http://www.hotelfrymburk.cz/images/pruvodce/ceske-budejovice/ceske-budejovice1_large.jpg, [cit. 14.4.2010] 17.CzechTourism,[online],URL:http://www.czechtourism.cz/files/TZ/cs/14_08_09_navstevnost_tu ristickych_cilu_2008.pdf, [cit. 27.3.2010] 18.CzechTourism,[online],URL:http://www.czechtourism.cz/files/TZ/cs/14_08_09_navstevnost_tu ristickych_cilu_2008.pdf, [cit.31.3.2010]
40
19. Českobudějovický denik [online], URL: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/u-dlouheho-mostu-dokoncilipristav20100416.html, [cit. 19.4.2010] 20. Českobudějovický deník[online],URL: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/freetime-park-v-prosel-pozada-odotaci20100218.html, [cit. 19.4.2010] 21. Český statistický úřad [online], URL:http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60033E21C/$File/13010903.pdf, [cit.22.3.2010] 22. Český statistický úřad, [online], URL:http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60033E21C/$File/13010903.pdf, [cit.22.3.2010] 23. Český statistický úřad, databáze demografických údajů za obce ČR [online], URL: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, [cit. 28.2.2010] 24. Dálnice D3[online], URL: http://www.dalnice-d3.cz/index.php?t=buildpspec&n=0310-usilnetrebonin-10, [cit. 28.2.2010] 26. EKONOM [online], URL: http://ekonom.ihned.cz/c1-39743520-cas-unikatnich-staveb, [cit. 7.3.2010] 27. Hospodářské noviny [online], URL: http://hn.ihned.cz/c1-37040700-budejovicky-budvar-maza-sebou-uspesny-rok, [cit. 29.3.2010] 28. Hospodářské noviny [online], URL: http://hn.ihned.cz/c1-37040700-budejovicky-budvar-maza-sebou-uspesny-rok, [cit. 30.3.2010] 29. Hotel Malý Pivovar [online], URL: http://www.malypivovar.cz/cz/, [cit. 21.3.2010] 30. Jak to dělají jinde [online], URL: http://www.jaktodelaji.cz/clanek/Ceske-Budejovice-Koncertni-a-kongresove-centrum, Koncertní a kongresové centrum v Českých Budějovicích [online], URL:http://www.earch.cz/clanek/166-koncertni-a-kongresove-centrum-v-ceskychbudejovicich.aspx, [cit. 7.3.2010] 31. Jihočeská centrála cestovního ruchu – Základní informace [online], URL: http://www.jccr.cz/, [cit. 21.3.2010] 32. Letiště České Budějovice LKCS [online], URL http://www.airport-cb.cz/, [cit 1.3.2010] 33. Masné krámy-historie [online], URL: http://www.masne-kramy.cz/cz-masne-kramy.html, [cit. 28.2.2010] 34. Nabídka turistických karet v České republice [online], URL: http://www.tourism.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=127189, [cit. 20.3.2010] 35. Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 [online], URL: http://www.czechtourism.cz/files/TZ/cs/14_08_09_navstevnost_turistickych_cilu_2008.pdf, [cit. 20.3.2010] 41
36. Největší veletržní areály v Česku [online], URL: http://www.estav.cz/zpravy/new/vystavisteceska-republika.html, [cit. 15.2.2010] 37. Oficiální stránky Města České Budějovice-Freetime park Stromovka [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/rozvoj-mesta/stranky/freetime-parkstromovka.aspx, http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/freetime-park-v-proselpozada-o-dotaci20100218.html, [cit. 7.3.2010] 38. Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice – Cestovní ruch - Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice [online], URL: http://www.cbudejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/stranky/cestovni-ruch.aspx, [cit. 28.2.2010] 39. Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice – O odboru [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/magistrat/odbory/orcr/stranky/o-odboru.aspx, [cit. 22.3.2010] 40. Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice [online], Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice, URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvojmesta/stranky/cestovni-ruch.aspx, [cit. 20.3.2010] 41. Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice, Dokument Porovnání a vyhodnocení statistických dat návštěvnosti v Českých Budějovicích, Srovnání let 2005. 2006, 2007 a 2008, SEŠIT I [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/stranky/cestovniruch.aspx, [cit. 28.2.2010] 42. Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice-Projekt Vltavská vodní cesta [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/mesto-a-voda/stranky/projekt-vltavskavodni-cesta.aspx, [cit. 7.3.2010] 43. Orea hotel Dvořák [online], URL: http://www.vyletnik.cz/profil/orea-hotel-dvorak-ceskebudejovice-/, [cit. 21.3.2010] 44. Presse Info [online], URL: http://tourismus.ulm.de/tourismus/_pdf/Pressemitteilungen/UL_Tourismus-Statistik-2008.pdf, [cit. 28.3.2010] 45. Statistika cestovního ruchu [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvojmesta/stranky/cestovni-ruch.aspx, [cit. 20.2.2010] 46. Statistika cestovního ruchu-souhrnná data, odboru rozvoje a cestovního ruchu, poskytla pí. Dana Dobiášová 47. Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice [online], URL: http://www.cbudejovice.cz/SiteCollectionDocuments/Strategierozvojecestovn%C3%ADhoruchu10_9_20083070.pdf, [cit. 6.3.2010] 48. Týden.cz [online], URL: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/kaplicky-predstavilbudejovickeho-rejnoka_75216.html, [cit. 18.4.2010] 49. Ulm/Neu-Ulm:Willkommen in der Donau-Doppelstadt[online], URL: http://tourismus.ulm.de/tourismus/de/, [cit. 28.3.2010] 42
50. Úvodní stránka-Budvar [online], URL: http://budweiser-budvar.cz/index.html, [cit. 28.2.2010] 51. Vitejte.cz:Grand hotel Zvon [online], URL: http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=693&j=en, [cit. 21.3.2010] 52. Výstaviště České Budějovice a.s.[online], URL: http://www.vcb.cz/vystaviste.php?cze/vystavovatele/informace-a-prihlasky-2010/zemezivitelka/8/, [cit. 15.2.2010] 53. Význam IV. tranzitního železničního koridoru [online], URL: http://www.4koridor.cz/index.php?t=article&n=clanek-vyznam-40, [cit. 28.2.2010] 54. Willkommen in der Donau-Doppelstadt, [online], URL: http://tourismus.ulm.de/tourismus/_pdf/Pressemitteilungen/UL_Tourismus-Statistik-2008.pdf, [cit.28.3.2010] 55. Willkommen in der Donau-Doppelstadt, [online], URL: http://www.ulm.de/wirtschaft_wissenschaft/standort/einwohner.3969.3076,3894,8654,3576,396 9.htm, [cit. 28.3.2010]
43
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Příjmy a výdaje odboru rozvoje a cestovního ruchu Tabulka č. 2 – Nabídka ubytovacích zařízení v Českých Budějovicích Tabulka č. 3 – Návštěvnost v hromadných ubyt. zařízeních v Českých Budějovicích Tabulka č. 4 – Počty příjezdů do Ulmu a Neu-Ulmu a přenocování v nich Tabulka č. 5 – Přehled 3 a 4 hvězdičkových hotelů v Českých Budějovicích Tabulka č. 6 – Zahraniční účastníci cestovního ruchu rozdělení podle zemí (2008-2005)
Seznam grafů Graf č. 1 - Procentuální rozložení návštěvníků podle původu Graf č. 2 – Procentuální rozložení délky pobytu Graf č. 3 – Volba ubytovacího zařízení turistů Graf č. 4 – Důvod příjezdu do Českých Budějovic Graf č. 5 – Zdroje informací o městě Graf č. 6 – Procentuální věkové rozložení návštěvníků Graf č. 7 – Použitý dopravní prostředek
Seznam obrázků Obrázky č. 1, 2, 3: Návrh Koncertního a kulturního centra Antonína Dvořáka Obrázek č. 4: Freetime park Stromovka Obrázek č. 5: Mapa centra Českých Budějovic
Seznam fotografií Fotografie č. 1: Letecký pohled na centrum Českých Budějovic Fotografie č. 2: Černá věž, katedrála sv. Mikuláše Fotografie č. 3: Nové přístaviště v centru Českých Budějovic
44
Přílohy Tabulka č. 5: Přehled 3 a 4 hvězdičkových hotelů v Českých Budějovicích36 Název ubyt. zařízení Adler Amadeus Amstel Atlas Bohemia ČB Budweis CB Royal Gomel Filip Grand Hotel Zvon K.I.T. Klika Laguna Malý pivovar Orea HotelDvořák P.V.T Savoy U Budvaru U Solné brány U Tří lvů Zátkův dům
Kategorie Třída hotel *** hotel *** hotel *** hotel *** hotel *** hotel **** hotel *** hotel **** hotel *** hotel **** garni hotel *** hotel *** hotel *** hotel **** hotel **** garni hotel *** hotel **** hotel *** hotel *** hotel *** hotel ***
Kapacita 24 pokojů 7 pokojů 28 pokojů 8 pokojů 16 pokojů 60 pokojů 25 pokojů 204 pokojů 13 pokojů 70 pokojů 20 pokojů 26 pokojů 12 pokojů 29 pokojů 33 pokojů 40 pokojů 60 pokojů 10 pokojů 12 pokojů 36 pokojů 12 pokojů
Tabulka č. 6: Zahraniční účastníci cestovního ruchu rozdělení podle zemí37 Rok 2008 Stát Rakousko Německo Anglie Holandsko Japonsko USA Rusko
Počet respondentů 91 89 28 25 25 25 21
36
Stát Norsko Nový Zéland Slovinsko Chorvatsko Maďarsko Švédsko Turecko
Počet respondentů 4 4 4 3 3 3 3
Vlastní šetření, stav k 21.3.2010 Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice, Dokument Porovnání a vyhodnocení statistických dat návštěvnosti v Českých Budějovicích, Srovnání let 2005. 2006, 2007 a 2008, SEŠIT I [online], URL: http://www.c-budejovice.cz/cz/rozvoj-mesta/stranky/cestovni-ruch.aspx, [cit. 19.4.2010]
37
45
Itálie Francie Slovensko Polsko Španělsko Švýcarsko Čína Austrálie Belgie Kanada Ukrajina
20 16 13 12 11 9 7 6 6 6 6
Bulharsko JAR Jižní Korea Vietnam Brazílie Dánsko Irsko Kuba Mexiko Řecko
2 2 2 2 1 1 1 1 1 1
Rok 2007 Stát Německo Rakousko Holandsko Anglie Rusko Japonsko Itálie Slovensko Polsko USA Belgie Švýcarsko Řecko Austrálie Španělsko Vietnam Norsko Kanada
Počet respondentů 134 129 48 31 26 22 21 20 13 13 9 9 9 9 7 7 6 6
Stát Počet respondentů Čína 6 Maďarsko 4 Brazílie 3 Dánsko 2 Ukrajina 2 Lucembursko 2 Chorvatsko 2 Nový Zéland 2 Makedonie 2 Albánie 1 Argentina 1 Pákistán 1 Finsko 1 Lichtenštejnsko 1 JAR 1 Turecko 1 Kuba 1 Nevyplněno 6
Rok 2006 Stát Německo Rakousko Holandsko Velká Británie Japonsko Slovensko Francie Kanada Španělsko
Počet respondentů 113 59 33 30 17 14 10 7 7
Stát Rusko Austrálie Maďarsko Polsko Hong Kong(Čína) Lotyšsko Lucembursko Portugalsko Švédsko 46
Počet respondentů 3 2 2 2 1 1 1 1 1
Švýcarsko USA Belgie Dánsko Irsko Itálie
7 6 4 4 4 3
Taiwan Turecko Ukrajina Vietnam nevyplněno
Rok 2005 Stát Německo Rakousko Holandsko Slovensko USA Velká Británie
Počet respondentů 99 45 32 20 16 16
47
1 1 1 1 1
Fotografie č. 1: Letecký pohled na centrum Českých Budějovic38
38
ceske-budejovice1_large.jpg [online], URL: ceske-budejovice1_large.jpg, [cit.14.4.2010]
48
Fotografie č. 2: Černá věž, katedrála sv. Mikuláše39
Fotografie č. 3: Nové přístaviště v centru Českých Budějovic40
39
cerna.jpg,[online],URL: http://lh6.ggpht.com/_eQCkU4H4_ck/Ruz6a4mW4iI/AAAAAAAAAgE/3Kqiibcb_Kk/cerna.jpg, [cit.14.4.2010] 40 Českobudějovický denik [online], URL: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/u-dlouhehomostu-dokoncili-pristav20100416.html, [cit. 19.4.2010]
49
Obrázek č. 1: Návrh Koncertního a kulturního centra Antonína Dvořáka41
Obrázek č. 2: Návrh Koncertního a kulturního centra Antonína Dvořáka42
41
Týden.cz [online], URL: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/kaplicky-predstavil-budejovickehorejnoka_75216.html, [cit. 18.4.2010] 42 Týden.cz [online], URL: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/kaplicky-predstavil-budejovickehorejnoka_75216.html, [cit. 18.4.2010]
50
Obrázek č. 3: Návrh Koncertního a kulturního centra Antonína Dvořáka43
Obrázek č. 4: Freetime park Stromovka44
43
Týden.cz [online], URL: http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/kaplicky-predstavil-budejovickehorejnoka_75216.html, [cit. 18.4.2010] 44 Českobudějovický deník [online], URL: http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/freetime-park-vprosel-pozada-o-dotaci20100218.html, [cit. 19.4.2010]
51
Obrázek č. 5:Mapa centra Českých Budějovic45
45
BUDWeb.cz – České Budějovice – Metropole jihu Čech na Internetu http://mesto.budweb.cz/rubriky.asp?rubrika=16&id=4&page=1, [cit. 18.4.2010]
52
[online],
URL:
