Pøehledné èlánky
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2
AYAHUASCA: EXOTICKÁ PSYCHOAKTIVNÍ DROGA NEBO LÉK BUDOUCNOSTI?1 AYAHUASCA: EXOTIC PSYCHOACTIVE DRUG OR THE MEDICAMENT OF THE FUTURE? VRATISLAV HRDINA†1, VLADIMÍR MÌRKA2, JIØÍ PATOÈKA3 Emeritní profesor Univerzity obrany, Brno Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové 3 Katedra radiologie a toxikologie Zdravotnì sociální fakulty Jihoèeské univerzity, Èeské Budìjovice 1
2
SOUHRN Ayahuasca je nápoj vyrábìný ze dvou rostlin pùvodem z Amazonie, Banesteriopsis capi a Psychotria viridis, které obsahují psychoaktivní látky: harmalové alkaloidy a N,N-dimethyltryptamin (DMT). Nápoj je v zemích, jako jsou Brazílie, Ekvádor a Peru, dlouho používán domorodým obyvatelstvem pro jeho domnìlé spirituální a léèivé úèinky. Ve 20. století se ayahuasca rozšíøila i mimo své pøirozené prostøedí a našla své místo v moderní západní spoleènosti. Globalizace ayahuascy vedla v nìkolika posledních letech k øadì soudních sporù, které proti sobì staví náboženskou svobodu a národní zákony pro boj proti drogám. Hlavními složkami ayahuascy jsou harmalové alkaloidy a DMT. Tyto látky, používané v kombinaci, mají za následek unikátní biochemický synergismus, vyvolávající výstøední psychoaktivní úèinky. Harmalové alkaloidy patøí v øadì zemí mezi kontrolované látky a DMT je na seznamu látek zakázaných mezinárodními úmluvami o kontrole drog. Proto se relativnì málo ví o možnostech terapeutického využití ayahuascy. Tento èlánek poskytuje pøehled o ayahuasce a zkoumá nìkteré lékaøské a filozofické dopady souèasného používání ayahuascy. Klíèová slova: ayahuasca, globalizace, tradièní místní znalosti, využití v medicínì, harmalové alkaloidy, N,N-dimethyltryptamin, serotonin, halucinace
SUMMARY Ayahuasca is a drink made from two plants native to the Amazon, Banisteriopsis caapi and Psychotria viridis, which contain the psychoactive chemicals: harmala alkaloids and dimethyltryptamine (DMT). The drink has long been used by aboriginal populations for its putative spiritual and medicinal benefits in countries such as Brazil, Ecuador and Peru. In the 20th century, ayahuasca spread beyond its native habitat and has been incorporated into syncretistic practices that are being adopted by non-indigenous peoples in modern Western contexts. Ayahuasca‘s globalization in the past few decades has led to a number of legal cases which pit religious freedom against national drug control laws. Two principal constituents of ayahuasca are harmala alkaloids and DMT. These compounds, when ingested in combination, produce a unique biochemical synergy resulting in profound idiosyncratic psychoactive effects. Harmala alkaloids are controlled substances in some countries and DMT is prohibited by international drug control conventions. Therefore relatively little is known about therapeutic use of ayahuasca. This article provides an overview of ayahuasca and explores some of the medical and philosophical implications of contemporary ayahuasca use. Key words: ayahuasca, globalization, traditional indigenous knowledge, medical exerciese, harmala alkaloids, N,N-dimethyltryptamine, serotonine, halucination Hrdina V, Mìrka V, Patoèka J. Ayahuasca: exotická psychoaktivní droga nebo lék budoucnosti? Psychiatrie 2010; 14(2): 80–84.
Ayahuasca1 je nejèastìjší název posvátného nápoje jihoamerických Indiánù. V Kolumbii a Brazílii je také znám jako yagé, ale v rozsáhlé a etnicky bohaté oblasti svého rozšíøení má desítky dalších jmen.2 Nápoj se pøipravuje jako odvar z kùry halucinogenní liány Banisteriopsis caapi, do níž se pøidávají listy Psychotria viridis a Diplopterys cabrerana. Slo1 2
žení surovin a technologie pøípravy nápoje se ale místnì liší, stejnì jako názvy nápoje. Používání tohoto halucinogenního nápoje sahá hluboko do pøedkolumbovské doby a je spojeno s mystickými náboženskými obøady, ale i tradièní indiánskou medicínou (Luna, 1984). Pøíprava ayahuasky byla dlouhou dobu pøísnì støeženým tajemstvím a jen zasvìcení šamani
Ayahuasca, v keèuánštinì znamená „liána duše“ nebo „réva duše“. Keèuánské slovo aya znamená také smrt, takže další možný pøeklad je „liána smrti“. Dalšími názvy pro ayahuscu jsou napø. caapi, caji, camárambi, daime, dalme, hoasca, chá, jurema, kahi, matena, natem, netema, nishi, oro, rao, sheati, yajé nebo yaxé.
80
Pøehledné èlánky
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2 vìdìli, kterou bylinu a jak použít. Dnes je rozšíøena po celé Amazonii a používá se hlavnì pøi náboženských obøadech mezi indiány v západní èásti Amazonské nížiny a mezi izolovanými kmeny žijícími na západních svazích kolumbijských a ekvádorských And (Rios a Grob, 2005). V Kolumbii se napø. používá pøi rituálním obøadu tukanoan yuruparí – obøad pøechodu chlapce v muže. Ayahuasca se ale také stala hlavní svátostí nìkterých spirituálních skupin, jako napø. Santo Daime nebo Union de Vegetal, a nastoupila svou cestu i do Evropy (Critchley, 2008; Tupper, 2009). Ayahuasca a vše co s ní souvisí je opøedeno øadou mýtù a povìr a množství zveøejòovaných informací je obrovské. Je však obtížné odlišit seriozní informace od tìch ostatních. Jen na Googlu lze na dotaz ayahuasca nalézt témìø 6 tisíc èesky psaných stránek a jejich celkový poèet je vìtší než 700 tisíc. O ayahuasce byly také napsány desítky knih. Z tìch èesky psaných napø. Kuchaø (1998) nebo Alverga de Polari (2007). Ayahusca však není jen pøedmìtem zájmu mystikù, náboženských fanatikù a narkomanù, ale také pøedmìtem zájmu vìdcù mnoha profesí (Jahodáø, 2007). Tento èlánek je struèným pøehledem toho, co pøi svých studiích objevili. Pøíprava nápoje Základem pro pøípravu nápoje je kùra liány banisterie opojné (B. caapi), ze které se pøipravuje macerát nebo èastìji odvar. Další souèástí jsou listy Psychotria viridis nebo P. carthagenensis. V nìkterých oblastech Amazonie jsou dále používány rostliny Brugmansia suaveolens, Brunfelsia grandiflora, Terepteris methystica. Uragoga ipecacuantha aj. (Rivier a Lindgre, 1972). Pøestože pøíprava nápoje je v rùzných oblastech Amazonie odlišná, jeho psychofarmakologické úèinky jsou prakticky totožné (Virtanen, 2009). Takto pøipravený nápoj má barvu èerné kávy a je používán jako pøírodní pøípravek pøi rùzných léèitelských a magicko-religiózních ceremoniích (Desmarchelie et al., 1996; Rodd, 2008). Botanická charakteristika Banisteriois caapi. Rod Banisteriopsis zahrnuje asi 100 druhù lián rostoucích v oblasti tropické Jižní a Støední Ameriky. Z hlediska etnobotanického, etnofarmakologického a toxikologického je B. caapi nejvýznamnìjším druhem. Je to statná liána s vejèitì kopinatými listy a drobnými rùžovými kvìty vyrùstajícími v latách. Plodem jsou dlouze køídlaté nažky srostlé do trojic. Psychotria viridis. Psychotria je velmi obsáhlý rod keøù a malých stromkù rostoucích v tropických oblastech celého svìta. Zahrnuje asi 1400 druhù, z nichž celá polovina roste v Novém svìtì. Taxonomie tohoto rodu je dosti obtížná a urèovat jednotlivé druhy není snadné. Pro pøípravu ayahuascy v rùzných oblastech Amazonie jsou používány i jiné druhy než P. viridis (Gambelunghe et al., 2008).
N H
CH3O
N CH3
I
NH
N H
CH3O
CH3
III
R N H
CH3O
N
N H
CH3
IV V
II
N(CH 3)2
R=H R = OCH 3
Obrázek 1: Chemické strukturní vzorce nejvýznamnìjších psychoaktivních látek ayahuascy: harmin (I), tetrahydroharmin (II), harmalin (III), N,Ndimethyltryptamin (IV) a 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (V).
tryptaminu (V) (obr. 1). V malém množství se v nápoji objevují i další alkaloidy (Pires et al., 2009). Hlavními psychotropními alkaloidy nápoje jsou harmin a DMT (Gambelunghe et al., 2008). V jedné dávce nápoje (200 ml) je obsaženo nejménì 65 mg alkaloidù, z èehož 75 % tvoøí harmin, 11 % THH a 8 % DMT (Jahodáø et al., 2007). Farmakologie Beta-karboliny jsou vysoce úèinné reverzibilní inhibitory monoaminoxidázy (MAO), ale interagují také s øadou dalších dùležitých biomakromolekul: • inhibují napø. cyklin-dependentní kinázy (CDK) (Song et al., 2004), enzymy bunìèného cyklu, které øídí bunìèné dìlení eukaryot a podílejí se na regulaci bunìèných procesù, jako je diferenciace neuronù, apoptóza ap., • inhibují DNA topoisomerázu I (Sobhani et al., 2002), enzym minimalizující torzní napìtí øetìzce DNA, které vzniká pøi jejím rozvolòování úèinkem helikázy, • interagují s DNA a vytváøí interkaláty (Cao et al., 2005), • váží se na serotoninové receptory typu Ia a pùsobí jako alosterické modulátory (Komissarov et al., 1988), • s vysokou afinitou se váží na benzodiazepinové místo GABAA receptoru (Ferretti et al. 2004; Cao et al., 2007). DMT a 5-methoxy-DMT jsou látky pùsobící pøes 5HT2A receptory (Krebs-Thomson et al., 2006; Halberstadt et al., 2008) sigma-1 receptory (Su et al., 2009). Obì jsou velmi úèinnými halucinogeny, a pøestože tvoøí v ayahuasce minoritní podíl alkaloidù, jsou pro její psychologické pùsobení rozhodující. Pøi samotném podání pùsobí pouze pøi parenterálním podání. Dùvod, proè pùsobí v ayahuasce i pøi perorálním podání, spoèívá v tom, že pøítomné beta-karbolinové alkaloidy inhibují aktivitu MAO, jejímž úèinkem jsou DMT i 5-methoxy-DMT rychle rozkládány (Halberstadt et al., 2008). Toxikologie
Obsahové látky Nápoj ayahuasca obsahuje øadu látek s psychotropním efektem. Banisterie opojná je zdrojem β-karbolinových alkaloidù – harminu (banisterinu (I), tetrahydroharminu (II) a harmalinu (III), rostliny rodu Psychotria jsou zdrojem N,N-Dimethyltryptaminu (IV) a 5-methoxy-N,N-dimethyl-
Toxicitní test na žábronožce Artemis salina prokázal, že harmalinové alkaloidy jsou cytotoxické. Nejvyšší toxicitu vykazoval harmin (9,88 µg/ml), následoval harman (23 µg/ ml) a harmalin (23,74 µg/ml) (Reza a Abbas, 2007). Akutní toxicita alkaloidù ayahuascy testovaná na hlodavcích a vyjádøená velikostí LD50 se pohybuje v rozmezí desítek až
81
Pøehledné èlánky
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2
Tabulka 1 Organizmus (způsob podání)
Harmin (mg/kg)
Harmalin (mg/kg)
DMT (mg/kg)
Myš (s.c.)
243
120
-
Myš (i.v.)
-
-
47
Potkan (i.v.
-
-
32
COOH
Tryptofan
NH 2
N H
Tryptofanhydroxyláza Tryptofanhydroxylasa
COOH
HO
stovek mg/kg (tabulka 1). Podle èeské legislativy, která tøídí jedy podle akutní toxicity do tøí skupin, patøí jedy ayahuscy mezi toxické, LD50 25-200 mg/kg. Intoxikace lidí jsou velmi vzácné. V literatuøe je popsán pøípad 25letého bìlocha, který byl nalezen ráno po konzumaci ayahuascy mrtev a toxikologická analýza prokázala v krvi N,N-dimethyltryptamin (0,02 mg/litr), 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin (1,88 mg/litr), tetrahydroharmin (0,38 mg/litr), harmalin (0,07 mg/litr) a harmin (0,17 mg/litr). Smrt byla uzavøena jako otrava halucinogenními aminy (Sklerov et al., 2005). Úèinek na kardiovaskulární systém U skupiny 19 dobrovolníkù, kterým byl orálnì podán lyofilizovaný preparát ayahuscy (0,6 a 0,85 mg DMT /kg), došlo k vzestupu diastolického TK (o 9 mm Hg 75 min po podání), systolický tlak zùstal beze zmìny (Riba et al., 2003).
5-Hydroxytryptofan Dekarboxylasa aromatický Dekarboxyláza aromatický L-aminokyselin L-aminokyselin HO NH 2 N H 5-Hydroxytryptamin (serotonin) 5-HT N-acetyláza 5-HT N-acetylasa
HO N H
Farmakokinetika u lidí Hodnoty Cmax pro DMT po nízké (0,6 mg/kg DMT) a vysoké (0,85 mg kg/kg DMT) dávce drogy v krevní plazmì byly 12,14 ng/ml resp 17,44 ng/ml. Tmax u obou dávek byl 1,5 hodin (Riba et al., 2003).
82
NH-COCH 3
N-Acetyl-serotonin Hydroxyindol Hydroxyindol O-methyltransferáza O-methyltransferasa
CH3O N H
Psychologie Modelová psychóza je charakterizována emocionálními a percepèními poruchami, zrakovými iluzemi a vizemi, poruchami vnímání prostoru a èasu a ztrátou asociativní schopnosti. Symptomy intoxikace trvají 50–70 minut. Uživatelé drogy popisují nauzeu, barevné zrakové a sluchové halucinace, psychologické sebepozorování, zvýšení vigility a psychickou stimulaci, zmìny ve vnímání a odhadu èasu, propojování obrazù minulosti s budoucností. Charakter úèinkù ayahuascy je silnì individuální (Trichter et al., 2009). Úèinky se dostavují bìhem nìkolika minut a intoxikace trvá 3–4 hodiny. Obvykle konèí hlubokým spánkem bohatým na sny (Freedland a Mansbach, 1999). U skupiny 22 zdravých dobrovolníkù, kterým byla podána ayahuasca v dávkovém ekvivalentu 1 mg DMT/kg byla posuzována subjektivní kvalita spánku, provedena polysomnografie (PSG) a spánková analýza. Subjektivnì žádné zhoršení spánku pokusné osoby nezaznamenaly. PSG analýza však prokázala zmìny v prokrvení mozku a spánková analýza zjistila zmìny spánkové aktivity, zejména inhibici REM-spánku (Barbanoj et al., 2008). DMT je mimoøádnì silná psychoaktivní látka a vyvolává mystické a transcendentální zážitky a navozuje stavy blízké smrti nebo prožívání úplné nicoty. Podobnì i 5-methoxy-DMT je velmi silným psychedelikem (Gouzoulis-Mayfrank et al., 2005). V nejnovìjší klinické studii, pøi níž byla ayahuasca podávána po dobu 6 mìsícù 23 dobrovolníkùm, byly hodnoceny
NH 2
N H
NH-COCH 3
Melatonin Obrázek 2: Metabolizmus aminokyseliny L-tryptofanu.
osobnostní rysy, psychiatrické symptomy a kvalita života pokusných subjektù. Mezi pokusnými osobami byli pøíslušníci církve Santo Daime (N = 15) a církve União do Vegetal (N = 8) a u každé skupiny byly úèinky ayahuascy ponìkud odlišné. U dobrovolníkù z øad èlenù církve Santo Daime bylo zaznamenáno významné snížení menších psychiatrických symptomù, zlepšení duševního zdraví a zvýšení dùvìry a optimizmu. U skupiny União do Vegetal byl zaznamenán významný pokles vnímání fyzické bolesti a zmìnìný pøístup k životu ve smyslu vìtší nezávislosti (Barbosa et al., 2009). Uvedené rozdíly v pùsobení ayahuascy nebyly vysvìtleny, ale možná jsou zpùsobeny jen statistickou variabilitou zpùsobenou malým poètem pokusných osob. Je dostateènì známo, že i nìkteré další deriváty tryptaminu, resp. DMT nacházené v pøírodì mají halucinogenní úèinky, jako napø. psilocin èi psilocybin z lysohlávek (Psilocybe sp.) nebo bufotenin produkovaný kožními žlázami ropuch (Bufo sp.) a jsou také zneužívány jako drogy. Jak je zøejmé z obr. 2, všechny tyto látky mají blízký vztah k seroroninu a k melatoninu. Spoleèným prekurzorem všech tìchto indolových derivátù je aminokyselina tryptofan.
Pøehledné èlánky
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2 DMT – molekula duše?
Závìr
Již poèátkem 80. let minulého století bylo zjištìno, že v mozku potkana dochází k pøemìnì tryptaminu, dekarboxylaèního produktu tryptofanu, na halucinogenní N-methyltryptamin a DMT a že enzymy, které se na této biochemické reakci podílí, jsou pøítomny jak v mozku potkana, tak mozku èlovìka (Freedman et al., 1970; Saavedra a Axelrod, 1972). Pozdìji byl DMT nalezen ve všech mozcích savcù a bylo prokázáno, že vzniká jako endogenní neuroregulátor (Christian et al., 1977) se vztahem k schizofrenii (Wyatt et al., 1974). Proè si ale mozek sám vyrábí halucinogenní látku (Barker et al., 1981), co tento neuroregulátor reguluje a k èemu ji mozek potøebuje? Výzkumu tìchto otázek se vìnovalo mnoho vìdcù, ale dlouho nebylo známo, co je receptorem DMT. Dnes už je jasné, že místem vazby DMT je opioidní receptor sigma-1 (Fontanilla et al., 2009). Na nìj jako agonisté se kromì DMT váží endogenní deriváty tryptaminu, 5-hydroxy-DMT a 5-methoxy-DMT (Wallach, 2009). DMT, stejnì jako nìkteré další, synteticky pøipravené N,N-dialkyl-tryptaminy, inhibují pøenos serotoninu pomocí transportéru serotoninu SERT (Cozzi et al., 2009). SERT se stará o to, aby signální molekula, jakou serotonin je, pùsobila jako zprostøedkovatel informace právì jen tam a právì jen v té chvíli, kdy je to tøeba. Jakmile signální molekula pøedá informaci a svou úlohu skonèí, je ze synapse pomocí této transportní molekuly rychle odstranìna. Pokud je transportní bílkovina SERT inhibována, vede to ke zvýšení koncentrace tohoto neuromediátoru v synapsi. Jeden z nejvìtších odborníkù na halucinogenní drogy, Rick Strassman, docent psychiatrie na Univerzitì v Novém Mexiku, považuje DMT za nejsilnìjší známé psychedelikum a mluví o nìm jako o „molekule duše“. Napsal stejnojmennou knihu (Strassman, 2001), v níž popisuje dobrodružné zákulisí svého experimentálního výzkumu, bìhem nìhož podal tuto látku šedesáti dobrovolníkùm. Na základì svých výzkumù pøichází s myšlenkou, že psychedelika mají terapeutický potenciál a mohla by být využita v psychiatrii (Strassman, 1995). U pokusných osob vyvolával DMT mystické zážitky a stavy blízké smrti, jaké popisují lidé, kteøí pøežili svou klinickou smrt. Tyto byly témìø pro každého dobrovolníka jedním z nejhlubších zážitkù v jeho životì. Podle Strassmana umožòuje molekula DMT, uvolòovaná v epifýze, vstoupit duši do tìla a zase z nìho vystoupit, a stává se tak materiální podstatou zážitkù zrození a smrti. Kniha má své odpùrce i zastánce. Urèitì je však zajímavá pro každého, kdo se zajímá o mysl, filozofii, náboženství a spiritualitu.
Dlouhotrvající celosvìtové moratorium na studium halucinoigenù se v posledních letech zaèíná uvolòovat a opìt se zaèínají objevovat studie na lidech (Fecska a Luna, 2006; Santos et al., 2007; Barbanoj et al., 2008; Halpern et al., 2008). Mìly by vnést jasno do otázky, která trápí mnoho farmakologù: pøedstavují halucinogeny nebezpeèné drogy, nebo mají terapeutický potenciál využitelný ku prospìchu lidi? Je paradoxem, že více než 50 % lékù využívaných západní medicínou má svùj pùvod nebo vzor v rostlinné øíši, ale rostliny, které domorodci považují za vùbec nejléèivìjší, se ocitly na indexu. Základy protidrogových principù vìtšiny západních zemí vycházejí z politiky americké administrativy 60. let, kdy masové a nezodpovìdné užívání psychedelik vedlo úøady k ráznému zákazu øady látek mìnících lidské vìdomí. Tím byla tato skupina látek na dlouhou dobu uzavøena seriózním badatelùm a naopak se otevøela nejrùznìjším dobrodruhùm a mystifikátorùm, což vìci moc neprospìlo. V únoru 2006 rozhodl Nejvyšší soud USA, že náboženská svoboda má vyšší váhu než americké protidrogové zákony, a otevøel tak vrátka pro ceremoniální využití ayahuascy (Holman, 2006; Bullis, 2008), která pomalu opouští deštný prales a vydává se na cestu k dalším konzumentùm – a snad její cesta jednou zamíøí i do klinické praxe.
Terapeutický potenciál Klinické experimenty s ayahuascou byly dlouho omezovány protidrogovými zákony, takže praktických zkušeností je málo (McKenna, 2004). Neèetné experimenty nicménì napovídají, že droga by mohla najít uplatnìní v psychiatrické praxi, napø. v terapii poruch spánkového rytmu (Barbanoj et al., 2008), panické poruchy èi stavù beznadìjného zoufalství (Santos et al., 2007). Samoylenko et al. (2009) se domnívají, že unikátní kombinace inhibitorù MAO a antioxidantù v ayahuasce naleznou také uplatnìní v terapii neurodegenerativních poruch a v terapii Parkinsonovy nemoci.
prof. RNDr. Jiøí Patoèka, DrSc. Katedra radiologie a toxikologie Zdravotnì sociální fakulta JU Matice školské 17 370 01 Èeské Budìjovice E-mail:
[email protected] Do redakce došlo: 20. 1. 2010 K publikaci pøijato: 15. 4. 2010
LITERATURA Alverga de Polari A. Prales vizí – Ayahuasca, amazonská spiritualita a tradice Santo Daime. Praha: Triton, 2007. 262 s. ISBN 978-80-7254-887-3. Barbanoj MJ, Riba J, Clos S, Giménez S, Grasa E, Romero S. Daytime Ayahuasca administration modulates REM and slow-wave sleep in healthy volunteers. Psychopharmacology (Berl). 2008;196:315-326. Barbosa PC, Cazorla IM, Giglio JS, Strassman R. A six-month prospective evaluation of personality traits, psychiatric symptoms and quality of life in ayahuasca-naïve subjects. J Psychoactive Drugs. 2009;41:205-212. Barker SA, Monti JA, Christian ST. N,N-dimethyltryptamine: an endogenous hallucinogen. Int Rev Neurobiol. 1981;22:83-110. Bullis RK. The "vine of the soul" vs. the Controlled Substances Act: implications of the hoasca case. J Psychoactive Drugs. 2008;40:193-199. Cao R, Peng W, Chen H, Ma Y, Liu X, Hou X, Guan H, Xu A. DNA binding properties of 9-substituted harmine derivatives. Biochem Biophys Res Commun. 2005;338:1557-1563. Cao R, Peng W, Wang Z, Xu A. Beta-carboline alkaloids: biochemical and pharmacological functions. Curr Med Chem. 2007;14:479-500. Cozzi NV, Gopalakrishnan A, Anderson LL, Feih JT, Shulgin AT, Daley PF, Ruoho AE. Dimethyltryptamine and other hallucinogenic tryptamines exhibit substrate behavior at the serotonin uptake transporter and the vesicle monoamine transporter. J Neural Transm. 2009; 116:1591-1599.
83
Pøehledné èlánky Critchley M. The ayahuasca and jagé cults. Addiction 2008;26:218-222. Desmarchelier C, Gurni A, Ciccia G, Giulietti AM. Ritual and medicinal plants of the Ese'ejas of the Amazonian rainforest (Madre de Dios, Perú). J Ethnopharmacol. 1996;52:45-51. Ferretti V, Gilli P, Borea PA. Structural features controlling the binding of beta-carbolines to the benzodiazepine receptor. Acta Crystallogr B. 2004;60:481-489. Fontanilla D, Johannessen M, Hajipour AR, Cozzi NV, Jackson MB, Ruoho AE. The hallucinogen N,N-dimethyltryptamine (DMT) is an endogenous sigma-1 receptor regulator,. Science 2009;323:934-937. Frecska E, Luna LE. The adverse effects of hallucinogens from intramural perspective. Neuropsychopharmacol Hung. 2006;8:189-200. Freedland CS, Mansbach RS .Behavioral profile of constituents in ayahuasca, an Amazonian psychoactive plant mixture. Drug Alcohol Depend 1999;54:183–194. Freedman DX, Gotlieb R, Lovell RA. Psychotomimetic drugs and brain 5-hydroxytryptamine metabolism. Biochem Pharmacol 1970;19:11811188. Gambelunghe C, Aroni K, Rossi R, Moretti L, Bacci M. Identification of N,N-dimethyltryptamine and beta-carbolines in psychotropic ayahuasca beverage. Biomed Chromatogr. 2008;22(:1056-1059. Gouzoulis-Mayfrank E, Heekeren K, Neukirch A, Stoll M, Stock C, Obradovic M, Kovar KA. Psychological effects of (S)-ketamine and N,Ndimethyltryptamine (DMT): a double-blind, cross-over study in healthy volunteers. Pharmacopsychiatry. 2005;38:301-31. Halberstadt AL, Buell MR, Masten V, Risbrough VB, Geyer MA. Modification of the effects of 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamine on exploratory behavior in rats by monoamine oxidase inhibitors. Psychopahrmacology 2008;201:55-66. Halpern JH, Sherwood AR, Passie T, Blackwell KC, Ruttenber AJ. Evidence of health and safety in American members of a religion who use a hallucinogenic sacrament. Med Sci Monit. 2008;14:SR15-22. Hollman KH. Quiet case may have far-reaching impact. Liberty Magazíne, Retrieved May 24, 2006 ( http://www.libertymagazine.org/article/articleview/562/1/89/). Christian ST, Harrison R, Quayle E, Pagel J, Monti J. The in vitro identification of dimethyltryptamine (DMT) in mammalian brain and its characterization as a possible endogenous neuroregulatory agent. Biochem Med. 1977;18:164-183. Jahodáø L. Banisterie opojná – neblahý pozdrav z Amazonie. Praktické lékárenství 2007;3:240-241. Komissarov IV, Abramets II, Samoĭlovich IM. Harmanes allosterically modulate serotonin receptors of IA type. [Article in Russian]. Dokl Akad Nauk SSSR. 1988;302:749-752. Krebs-Thomson K, Ruiz EM, Masten V, Buell M, Geyer MA. The roles of 5-HT1A and 5-HT2 receptors in the effects of 5-MeO-DMT on locomotor activity and prepulse inhibition in rats. Psychopharmacology 2006;189:319-329. Kuchaø J. Ayahuasca aneb Tanec s bohy. Praha: Eminent, 1998. 236 s. ISBN: 80-85876-70-1. Luna LE. The healing practices of a Peruvian shaman. J Ethnopharmacol 1984;11:123-133. McKenna DJ. Clinical investigations of the therapeutic potential of ayahuasca: rationale and regulatory challenges. Pharmacol Ther. 2004;102:111-129. Pires AP, De Oliveira CD, Moura S, Dörr FA, Silva WA, Yonamine M. Gas chromatographic analysis of dimethyltryptamine and beta-carboline alkaloids in ayahuasca, an Amazonian psychoactive plant beverage. Phytochem Anal. 2009;20:149-153. Reza VRM, Abbas H. Cytotoxicity and antimicrobial activity of harman alkaloids. J Pharm Toxicol 2007;2:677-680.
84
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2 Riba J, Valle M, Urbano G, Yritia M, Morte A, Barbanoj MJ. Human pharmacology of ayahuasca: subjective and cardiovascular effects, monoamine metabolite excretion, and pharmacokinetics. J Pharmacol Exp Ther. 2003;306:73-83. Rios de MD, Grob CS. Ayahuasca use in cross-cultural perspective. J Psychoactive Drugs 2005;37:119-121. Rivier L, Lindgren J-E. "Ayahuasca", the South American hallucinogenic drink: an ethnobotanical and chemical investigation. Economic Botany 1972;26:101-129. Rodd R. Reassessing the cultural and psychopharmacological significance of Banisteriopsis caapi: preparation, classification and use among the Piaroa of Southern Venezuela. J Psychoactive Drugs. 2008;40:301-307. Saavedra JM, Axelrod J. Psychotomimetic N-methyltryptamines: Formation in brain in vivo and in vitro. Science 2007;175:1365-1366. Samoylenko V, Rahman MM, Tekwani BL, Tripathi LM, Wang YH, Khan SI, Khan IA, Miller LS, Joshi VC, Muhammad I. Banisteriopsis caapi, a unique combination of MAO inhibitory and antioxidative constituents for the activities relevant to neurodegenerative disorders and Parkinson's disease. J Ethnopharmacol. 2010;127:357-3567. Santos RG, Landeira-Fernandez J, Strassman RJ, Motta V, Cruz AP. Effects of ayahuasca on psychometric measures of anxiety, paniclike and hopelessness in Santo Daime members. J Ethnopharmacol. 2007;112:507-513. Shinoda M, Ota S, Hino T, Akaboshi S. Studies on chemical protectors against radiation. XV. Radioprotective activities of indole compounds. [Article in Japan] Yakugaku Zasshi. 1974; 94:1620-1626. Sklerov J, Levine B, Moore KA, King T, Fowler D. A fatal intoxication following the ingestion of 5-methoxy-N,N-dimethyltryptamine in an ayahuasca preparation. J Anal Toxicol. 2005;29:838-841. Komentáø: J Anal Toxicol. 2006 ;30:406-407; odpovìï autorù 407. Sobhani AM, Ebrahimi SA, Mahmoudian M. An in vitro evaluation of human DNA topoisomerase I inhibition by Peganum harmala L. seeds extract and its beta-carboline alkaloids. J Pharm Pharm Sci. 2002;5:19-23. Song Y, Kesuma D, Wang J, Deng Y, Duan J, Wang JH, Qi RZ. Specific inhibition of cyclin-dependent kinases and cell proliferation by harmine. Biochem Biophys Res Commun. 2004;317:128-132. Strassman R. DMT - The Spirit Molecule. Park Street Press, Rochester 2001. 358 s. Vyšlo èesky: DMT: Molekula Duše.Nakl. Dybbuk 2005. 368 s. Strassman R. Hallucinogenic drugs in psychiatric research and treatment. perspectives and Prospects. J Nerv Mental Dis1995;183:127138. Su T-P, Hayashi T, Vaupel DB. When the endogenous hallucinogenic trace amine N,N-dimethyltryptamine meets the sigma-1 receptor. Sci Signal 2009;2:12. Trichter S, Klimo J, Krippner S. Changes in spirituality among ayahuasca ceremony novice participants. J Psychoactive Drugs. 2009;41:121-134. Tupper KW. Ayahuasca healing beyond the Amazon: the globalization of a traditional indigenous etheogenic practice. Global Networks 2009; 9:117-136. Virtanen PK. Shamanism and indigenous youthhood in the Brazilian Amazon. Amazon Rev Antropol 2009;1:152-177. Wallach J. Endogenous hallucinogens as ligands of the trace amine receptors: A possible role in sensory perception. Medical Hypotheses 2009;72:91-94. Wyatt RJ, Gillin JC, Kaplan J, Stillman R, Mandel L, Ahn HS, VandenHeuvel WJ, Walker RW. N,N-dimethyltryptamine - a possible relationship to schizophrenia? Adv Biochem Psychopharmacol. 1974;11:299-313.
