Čaroděj Ohneiser
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
M
Čaroděj Ohneiser
V Zadním Arnoštově žil kdysi dávno muž jménem Ohneiser. Ten vlastnil čarodějnou knihu a dokázal s pomocí ďábla provádět různá kouzla. Jednou, když jeho soused Sponer přivezl na své pole obrovskou hromadu hnoje, vsadil se s ním Ohneiser, že hnůj přes noc rozhází. A skutečně, druhý den brzy ráno byl hnůj rozmetán po celém poli, jakoby to bylo pouhé chmýří. Jednou se v křenovské hospodě sešli myslivci. Přišel také Ohneiser, který se holedbal, že nechá přijít srnce až ke dveřím. „Myslíš, že zrovna my ti to uvěříme?“ usmívali se myslivci. Když tu Ohneiser zvolal: „Nebojte se, nemusíte zamykat. Otevřete dveře, srnec už čeká venku!“ Někdo z přítomných vzal za kliku, dveře se rozlétly a do nálevny vběhl srnec. Jak rychle se však strašidelný srnec objevil, tak také zmizel a všem se ulevilo, že už je pryč. Jindy zase Ohneiser s křenovskými myslivci vsadil, že nikdo z nich v ten den netrefí ani jednoho zajíce, i kdyby se před nimi přímo váleli. A opravdu, zajíci před nimi během honu váleli sudy po mýtině a myslivci netrefili ani jednoho z nich. Jednou v neděli šel Ohneiser do kostela. Znenadání si však vzpomněl, že nechal doma ležet otevřenou svou čarodějnou knihu. Rychle spěchal zpátky, ale v jeho domě se už ochomýtalo alespoň tucet myslivců. V tu ránu věděl, kolik uhodilo. Jeho milované děti četly čarodějnou knihu a omylem přivolaly čerty. Ohneiser honem rozsypal do vody v umyvadle jáhly, přikázal čertům, aby je vybrali a začal číst zaklínadlo v knize pozpátku. Než čerti svou práci dokončili, kouzlo bylo zrušeno a čerti zmizeli. Když Ohneiser cítil, že se blíží jeho konec, rozdmýchal oheň v kamnech a hodil do nich svou čarodějnou knihu. Teprve pak si oddechl: „Teď mám jistotu, že po mně už knihu nikdo nedostane. Přinesla mi jen soužení, avšak mé děti ať žijí šťastně a v míru!“ Hned potom zemřel. 1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po m nebo jeho tvar
Slovo s i, í po m
Slovo příbuzné se slovem vyjmenovaným po m
2. Pojmenuj obrázky vyjmenovanými slovy po m nebo slovy příbuznými a zapiš je do hřebenovky (ch piš jako dvě písmena: c a h). Z očíslovaných písmen složíš tajenku. 1
9
2 5
3 7
4 6 8 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
1A
Čaroděj Ohneiser
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
proč m… lžeš, na posedu s m…slivcem, fotbalový m…č, válka nebo m…r, zam…chej omáčku, ochom…tal se tu špeh, král M…roslav, m…lovali se velkou láskou, po jídle um…váme nádobí, někdy m…váme hlad, dobře se rozm…sli, m…m…nko má na hlavě chm…ří, m… ti to vysvětlíme, om…lem um…l m…sku v m…čce, zámek v Litom…šli, chytil zajíce do sm…čky, přem…šlel jsem o životě 4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
m…dlo je na um…vadle, zam…káme hlavní vchod, na m…tině se pásly srny, obtížný hm…z, past na m…ši, tovární kom…n, v rohu m…stnosti, hlem…žď nebo šnek, rozdm…cháme oheň v krbu, zm…zeli v lese, není neom…lný, M…lena a M…luše, m…slím na tebe, prosil o m…lost, m…jím ten dům cestou do školy, zam…lovaná do m…stra světa 5. Vybarvi obrázek podle návodu.
lý nu
…
zí
zam…ří
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
…
m
um…rá
chm…ří
vym…t
nachom…tnout se
lit se … zm
odm…tnout
um…várna
m
m…chá
přichom…tnout se
m…ji m…š
sli … m ska … m z … hm
om…l
sm…kat
zm…lená
sm…čit
sm… m… sl lio n
sm…šlet
k … sm
at
t
Kam…la
prom…ň
ře ný …
…v
přem…šlet
m…tina
um
a čk m… at ch
…
oc hm
…
…
m
dm
vym…tit
um
to
m…dlo
hlem…žď
y - červená | ý – žlutá | i – černá | í – zelená
1B
Čarodějná kniha
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČARODĚJNÁ KNIHA Před mnoha a mnoha lety žil v Petrušově hospodář, který se jmenoval Johann Heger. Měl velké hospodářství, líbeznou manželku Helenu a pět dětí. O Johannovi se v celé vsi povídalo, že je čaroděj. Každý rok měl největší úrodu a jeho dobytka se nemoci vyhýbaly. Svou čarodějnou knihu měl uloženou za kamny, aby ji nikdo nenašel. Své děti i svou manželku varoval: �Nikdy, slyšíte, nikdy na tu knihu ani nepomyslíte. Bez mé přítomnosti v ní nebudete listovat ani na ni sahat.“ Helena i děti přísahaly, že na knihu opravdu ani nepomyslí. Johann i přes jejich přísahy, knihu schoval na místo, o kterém nevěděla ani Helena ani jeho děti. Jednu podzimní neděli jel Johann i se svou ženou Helenou do kostela do Třebářova. Už od Rána byl Johann nějaký neklidný, ale nepřikládal tomu moc velký význam. Rozloučili se s dětmi a vyjeli. Hospodářovi děti si hrály venku se dřevem. Za chvíli dostali hlad, zanechaly her a šly do chalupy. Nejmladší syn Jonáš byl pěkné kvítko, pořád sourozence pokoušel a zlobil. Když se začaly děti honit po setnici, chtěl se Jonáš sourozencům schovat za kamna. Jak se tam tak tlačil, vypadla čarodějná kniha. Nejstarší Anička se zalekla: �Vraťte tam rychle tu knihu, jinak se tatínek bude moc zlobit.“ Ale Jonášovi to nebylo po vůli. Sedl si ke stolu a začal z knihy číst. Tu se kolem chalupy začali slétávat velcí černí ptáci. Mezitím seděli hospodář Johann se ženou na mši, zmocnil se ho strašidelný neklid. Zvedl se, chytl ženu za ruku a táhl ji povozu.“Johanne, co se děje?“ Ptala se s nechápavým výrazem Helena. �Musíme rychle domů. Děje se tam něco špatného!“ Jakmile projel jejich povoz lesem, otevřel se před nimi pohled na jejich stavení. Okolo jejich stavení se vznášelo hejno velkých pekelných ptáků. Johann a jeho žena vtrhli do chalupy. Když Johann uviděl, jak Jonáš čte z kouzelné knihy, vytrhl mu ji z rukou. Přinesl velký pytel plný hrachu a rozházel ho všude kolem domu. �Sesbírejte všechen hrách do pytle zpět, tak vám přikazuji já Johann Heger,“ zvolal hřmotným hlasem Johann. Pak se vrátil zpět do světnice a četl v knize pozpátku od místa, kde Jonáš přestal. Se čtením skončil až ve chvíli, kdy byl pytel opět plný hrachu. �Už nikdy neberte tuto knihu do rukou, slyšíte, nikdy. Kdybych nebyl skončil se čtením dřív, než ti pekelní ptáci všechen hrách sesbírali, roztrhali by nás na tisíc kousků.“ Od té doby chodily děti okolo kamen obloukem a Jonáš už nikdy nezlobil své sourozence ani rodiče.
2A
Čarodějná kniha
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Odpověz na otázky - Jak se jmenuje obec, ve které se odehrává náš příběh? ________________________________________________ - Kolik měl hospodář Hegr dětí? ________________________________________________ - Co se stalo, když začaly děti číst v knize? ________________________________________________ - Co přikázal Johann černým ptákům, aby udělali? ________________________________________________ 2. Která slova najdeš v naší pohádce. Zakroužkuj je. Helena sešit klášter andělský hrách
Hana kniha hotel pekelný čočka
Hedvika učebnice kostel nebeský fazole
3. Napiš k daným slovům slova opačná. černá velký pěkná plný pekelný
__________________ __________________ __________________ __________________ __________________
4. Zvolte, zda jsou daná tvrzení pravdivá nebo ne. Johannova manželka se jmenuje Helena. Nejvíc z dětí zlobil Jirka. Čarodějná kniha byla schovaná za kamny. Johann se svou ženou jeli v sobotu do kostela. Děti četly čarodějnou knihu u stolu.
ANO ANO ANO ANO ANO
NE NE NE NE NE
2B
Čarodějná kniha
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Vymysli krátký příběh se slovy ČARODĚJ, KNIHA, HRÁCH, KOSTEL. _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ 6. Nahraďte daná slova slovy jinými, podobnými. Tak, aby se hodili do textu. přísahat zlobit se chalupa vtrhnout
____________________ ____________________ ____________________ ____________________
7. Nakresli k pohádce o čarodějné knize obrázek.
2C
Čarovný klíč
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČAROVNÝ KLÍČ Píše se 11. století a nad Mladějovem se rozprostírá velká kamenitá tvrz. V ní kdysi dávno žil rytíř se svou paní a sedmi dcerami. Tato doba byla velmi zlá, lidé neměli moc peněz, všude byla chudoba a nemoci. Tyto časy zasáhly i tvrz, ve které žil rytíř se svou rodinou. Rytíři ze všech jeho blízkých zůstala jen jedna jediná dcera Anežka. Byla velmi krásná, líbezná a představovala pro rytíře velkou útěchu v pokročilém věku. Rytíř ji opatroval jako oko v hlavě a již se nikdy neoženil. Jezdili spolu na lov, pořádali spolu plesy a hostiny. Nechtěl ani pomyslet na to, že by se mu dcera jednou provdala a odstěhovala se od něho. Anežka byla velmi dobrosrdečná. Často chodila do města a pomáhala chudým a nemocným lidem, všichni ji měli velmi rádi. Její obětavost pro chudé a nemocné se jí však stala osudnou. Nemilosrdná nemoc a smrt rytíři vyrvala také jeho poslední dítě. Anežka zemřela velmi mladá. Tím přetrhala pouto, které rytíře ještě vázalo s životem. Velká bolest zlomila rytíři srdce. Položil milovanou Anežku do zlaté rakve, sám ji odnesl do podzemních chodeb a tam kolem ní navršil všechno své zlato a drahé kamení. Potom naposledy zesnulou Anežku políbil na bledé rty. Přiklopil víko rakve a uzamknul těžké dubové dveře do sklepení. Ponechal svou tvrz jeho osudu a sám vstoupil do templářského řádu. Na Květnou neděli, což je neděle před Velikonocemi, když se rychnovský farář modlí, rozkvétá na horském úbočí nedaleko někdejšího vchodu do hradního sklepení, jediný překrásný, dechberoucí květ. Tento květ je čarovným klíčem k dávno zapomenuté podzemní klenotnice, která se odkryje tomu, kdo jej utrhne.
3A
Čarovný klíč
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Pokus se napsat, co tě napadá po přečtení tohoto příběhu. Např. Jestli je to veselý příběh s dobrým koncem nebo jestli je smutný a proč. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________
2. Vybarvi správnou odpověď Kolik dcer měl rytíř? Měl rytíř manželku? Kde bydlel rytíř? Jak se jmenovala jeho dcera?
M2
L ano Z zámek N Alena
K7
B ne Í tvrz K Anna
L1
O neví se C palác Č Anežka
TAJENKA - __________________
3. Přichystej si 3 pastelky. ČERVENOU – vybarvi větu, kde vypravěč popisuje, jaká byla doba, ve které žil rytíř. MODROU – vybarvi větu, kde je vyjádřeno, jak moc byl rytíř smutný. ZELENOU – vybarvi větu, kde se dozvídáme, co je oním čarovným klíčem.
3B
Čarovný klíč
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
3C
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
4. Najdi k otázce správnou odpověď. K odpovědi napiš číslo přiřazené otázce. 1. 2. 3. 4. 5.
Kolik dcer měl rytíř? Kdy se odehrál příběh o rytíři? Komu pomáhala Anežka? Do jakého řádu rytíř vstoupil? Z čeho byla Anežčina rakev?
Do templářského řádu. Měl sedm dcer. Byla vyrobená ze zlata. V 11. století. Pomáhala chudým a nemocným.
5. Rozhodni, která z následujících vět je pravdivá – A, a která je nepravdivá – N. 1. 2. 3. 4. 5.
Pořádaly se na tvrzi hony a plesy? Byla Anežka zlá a pomstychtivá? Měl rytíř sedm dcer? Oženil se rytíř znovu? Zamknul Anežčinu rakev bukovými dveřmi? 6. Nakresli obrázek k příběhu.
A A A A A
N N N N N
Čarovný vrch
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČAROVNÝ VRCH Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, bylo jedno peklo. Hluboko pod zemským povrchem seděl na pekelném trůně sám ďábel. Jeho pekel dvouocasí druhové přikládali pod kotli, ve kterých se vařili ve svých hříších hříšníci. Ďábel na lidi pořád vymýšlel nějaké zlomyslnosti. Jednou nechal shořet stoh slámy, podruhé zase nechal vybuchnout sopku. Jak si tak prohlížel pán knihu hříchů, zjistil, že na zemi stojí jedno město, ve kterém nežije jediný hříšník. To ho tak naštvalo, že si usmyslel, že město zničí. Město neslo název Útěchov. Udeřil svým ohnivým, ďábelským bičem, aby vyslovovat svolal své druhy. Vše jim vypověděl. Kníže pekel druhý čertům den vyletěl se svými dlouhoocasými druhy s úmyslem, že Útěchov bude brzy minulostí. Již se blížil ke vsi, když vtom oznámil zvon na města kostele poledne. Ďábel poznal, že přišel pozdě. Protože jeho moc byla zákaz údery zvonu zlomena. K zemi se snesl ohnivý déšť jisker a ďábel všem soptící vztekem se vydal nazpět do pekla. Jak se vracel, z drápů mu vypadla ošatka plná kamenů. S pekelným hlukem dopadla na zem a utvořila název pahorek, který je od té doby nazývám Čarovný vrch. Rozkládá se tam, kde vydal zalesněný hřeben Kamenného vrchu vybíhá k západu několika vzájemně oddělenými vrchy. Jeden z nich je právě ďáblem stvořený Útěchov Čarovný vrch. Od těch dob se pán pekel do čarovné knihy ani nepodíval.
4A
Čarovný vrch
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Vzpomeň si na pohádky, ve kterých vystupuje čert. ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________
2. Odpověz na otázky. • Kolik hodin bylo na kostele, když přiletěl ďábel? _________________________ • Jak se jmenuje město, ve kterém nejsou hříšníci? _________________________ • Co spadlo ďáblovi z drápů? _________________________
3. Najdi 10 slov, které do textu nepatří. Vybarvi je, vypiš a sestav z nich větu. ____________________________________________________________ ____________________________________________________________ ____________________________________________________________ ____________________________________________________________ ____________________________________________________________ Věta: ____________________________________________________________
4. Napiš k daným slovům opozita (slova opačného významu). čert -
_______________
peklo -
_______________
hory -
_______________
den -
_______________
tvrdý -
_______________
4B
Čarovný vrch
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Doplň křížovku a vylušti tajenku. Ď Čaroděj nosí na sobě kouzelnický … Kouzelník má na hlavě kouzelnický … Čarodějnice vaří v kotlíku … Kouzelníci mají v ruce na kouzlení … Čarodějům a kouzelníkům nosí poštu …
x
Pravá čarodějnice má na nose … Ke kouzlení se používá … kouzel. Na rameni čarodějnici sedí černá …
6. Vymysli krátký příběh, který bude obsahovat tato slova: DRÁPY, HŮLKA, KOUZLA, ČERTÍK ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ ______________________________________________________________ 7. Nakresli k příběhu obrázek. Můžeš nakreslit obrázek k příběhu Čarovný vrch nebo k tomu, co jsi vymyslel.
4C
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ČAROVNÝ VRCH
N
a jih od Moravské Třebové se rozpíná lesy pokrytý hřeben Kamenného vrchu, tvořený několika navzájem oddělenými vrcholy. Na úpatí jednoho z nich leží obec Útěchov. Tento vrchol byl dříve nazýván Kikselberg – Čarovný vrch. Název pochází ze staroněmeckého slova gickseln nebo gugeln, tzn. kouzlit a berg, tzn.hora. Podle jejího zvláštního tvaru ji obyvatelé nazývali také "Ošatkovou horou". Předpokládalo se, že na jejím, jakoby lidskou rukou zformovaném vrcholku, se nalézalo v pohanské době obětní místo. Podle jiné verze byla hora kdysi opevněna, aby poskytovala obyvatelům útočiště. Podle různých pověstí se ale proslýchá, že kupovitá vyvýšenina na vrcholu kopce nebyla stvořena lidskou rukou, nýbrž rukou ďábla. V útěchovském mlýně se stalo veliké neštěstí. Uprostřed žní praskly mlýnské kameny a mlýn se zastavil. „Co jen budu dělat? Co s tolika mletím?“ naříkal útěchovský mlynář. „Nenaříkej, zapřáhni koně a dojeď do Trnávky pro nové kameny. Jestli si pospíšíš, můžeš být k obědu doma,“ poradila mu mlynářka. Mlynář tedy zapřáhl pár koní a vydal se na cestu. Dojel do Trnávky k hospodě, koním nasypal obroku a dal sena, sebe posilnil žejdlíkem dobrého piva a vydal se do lesa vyhledat vhodné kameny. Velice se zaradoval, protože vhodných kamenů našel dost a dost. Vzápětí ale zase zesmutněl: “Jak já ty obrovské kameny dostanu do mlýna? Na to má síla nestačí. Duši bych za to dal!“ Kde se vzal, tu se vzal, před mlynářem stojí pěkně oblečený mladý chlapík a povídá: „Beru tě za slovo, mlynáři! Jestli kameny donesu do mlýna, než na kostele odbije poledne, tvá duše patří peklu.“ Neboť ten pěkně oblečený mladý chasník nebyl nikdo jiný než ďábel. Vytáhl kus pergamenu, píchl překvapeného mlynáře do prstu a řekl: “Podepiš vlastní krví tuto smlouvu a jeď domů. Kameny tam budou co by dup.“ Co měl mlynář dělat. Slovo už vzít zpátky nemohl a tak se otočil a jel smutně domů. Ďábel se zatím činil. Do náruče si narval největší kameny, jaké uviděl a vydal se také na cestu. Brzy ale uviděl, že přecenil své síly. Už u Pacova zastavil, aby si odpočinul a nabral dech. Kameny si však bohužel přiskřípl ocas. Bolestí poskakoval kolem a trvalo drahnou chvilku, než se mu podařilo osvobodit. Popadl vztekle kameny a spěchal k Útěchovu. Mezitím mlynář dorazil domů. Kouká – ďábel nikde, kameny nikde. Vtom na místní zvonici začali odtloukat poledne. Ďábel uslyšel zvonění a poznal, že přišel pozdě a prohrál. Zařval vzteky, poslal k zemi ohnivý déšť jisker a vydal se na zpáteční cestu do pekla. Přitom mu Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
5A
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
z pazourů vypadlo všechno kamení, co nesl a s obrovským rachotem dopadlo na zem a vytvořilo pahorek. A mlynář? Jeho úlevné vydechnutí muselo být slyšet až na rynku v Moravské Třebové.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
5B
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ LIST
1. Z jakého jazyka pochází název Kikselberg – Čarovný vrch? ………………………………………………………. 2. Jak jinak ještě nazývají obyvatelé tento vrchol ? Odpověď zjistíš zakroužkováním každého třetího písmene šifry. SDOERŠPLAQHTOFKNJOPXVSMÁPXHYCOGKRPHA ……………………………………………………………………………………. 3. Co je to ošatka? Zakroužkuj správnou odpověď. A) ušatá holčička B) nádoba na ovoce a pečivo C) název oblečení
4. Čím se zabýval mlynář a mlynářské řemeslo: A) pečením chleba a rohlíků B) pěstováním obilí C) zpracováním obilného zrní, které sloužilo k úpravě pokrmů 5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Útočiště, v pohanské době, obětní místo, žejdlík dobrého piva, kus pergamenu, rynek, chasník, z pazourů. 5. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak: Kameny tam budou co by dup. ……………………………………………………………………………………. Slovo už vzít zpátky nemohl a tak se otočil a jel smutně domů. ……………………………………………………………………………………. Bolestí poskakoval kolem a trvalo drahnou chvilku, než se mu podařilo osvobodit. …………………………………………………………………………………… Do náruče si narval největší kameny, jaké uviděl a vydal se také na cestu. …………………………………………………………………………………… Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
5C
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
6. Vyhledej v encyklopedii nebo zjisti na internetu, co znamenají slova jako běhoun, spodek a lehčidlo.
…………………………………………………………………
7. Mohla pověst dopadnout jinak? Vyprávěj! 8. V obci Útěchov byly dva mlýny. Dolní mlýn čp. 45 byl nazýván "Kamenný mlýn", protože byl postaven z hranatých kamenů .Byl zřízen v roce 1300. Horní mlýn čp. 20 se nazýval "Mlýn na prach", protože za dob třicetileté války zde Švédové mleli střelný prach. Podobně jako Kamenný mlýn byl vybudován kolem roku 1300. Vyhledej na webových stránkách obce, kterého mlýna se týká tato pověst. ………………………………………………………………………………… Dochovala se do dnešní doby budova tohoto mlýna ? ANO NE 10. Podtrhni názvy „mlynářské chasy“. Prášek, sládek, pan otec, panímáma , pokrývač, koželuh, stárek, konšel,mládek.
11. Doplň do věty správné pojmy z nápovědy: Pásmo Kamenné hory je tvořeno ………………………a………………., které se hnojně používaly jako stavební materiál. Proto je zde velké množství kamenolomů. Nápověda:Břidlicí, pískovci, jantarem, opukou, vápencem.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
5D
Čarovný vrch II.
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
12. Na výřezu mapy zakroužkuj všechna místa, o kterých se píše v pověsti.
13. Nauč se zpaměti říkanku a pokus se napsat pokračování. Vodním kolem voda točí, ………………………………………………… kolo točí mlýnem, ………………………………………………… mlynář zrní v kámen sype, …………………………………………………. podráží ho klínem. ………………………………………………… 13.Nakresli, jak si představuješ ďábla nesoucího hromadu kamenů.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
5E
Černý pes
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
6A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
B
Černý pes
V Moravské Třebové žila před mnoha lety jedna neobyčejně moudrá stará žena. Sbírala léčivé byliny a pomáhala obyvatelkám okolních vsí při porodech. Jednoho večera ji zavolali k rodičce, která bydlela v nedávno vyhořelém dvoře v Sušicích. Zůstala tu jen obytná budova, zpola zčernalá kouřem. Tomuto statku se místní vyhýbali i za bílého dne. Říkalo se, že původní majitel domu zapálil svůj vlastní příbytek a v ohni zahynul. Proto nemůže po smrti nalézt klid a v noci zde obchází v podobě velkého černého psa. Stará žena však i přes velké obavy vešla do statku a pomohla na svět zdravému dítěti. Večer se přehoupnul v noc. Stará selka, babička právě narozeného dítěte, jí nabídla, aby přespala v komoře. Nabádala ji přitom, aby se nevyděsila, jestliže se bude dít něco neobvyklého. V noci, během níž se v domě stane něco dobrého, prý nehrozí žádné nebezpečí. Její slova ženu příliš neuklidnila. Zavřela raději dveře i okna a teprve hluboký spánek ji zbavil strachu. Náhle se však žena vzbudila, ačkoli všude bylo ticho a klid, jen zdáli na třebovské radniční věži odbíjela půlnoc. Vtom se ozval příšerný zvuk. Žena zbystřila. Dobytčata, a hlavně býci v ohradě temně bučeli a kobyly ržály. Zdálo se, jako by se k domu přes pustý dvůr něco plížilo. Chtěla zatarasit dveře, ale kromě těžké postele neviděla v místnosti žádný nábytek. Najednou se dveře od komory rozletěly a v nich stál velký černý pes, který zlověstně vrčel. Ženě hrůzou zdřevěněl jazyk. Ďábelský pes pomalu obešel postel a najednou zmizel jako prásknutím bičem. Dveře se zavřely a venku se rozhostilo ticho. Žena však již do rána nezamhouřila oka. 1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po b nebo jeho tvar
Slovo příbuzné se slovem vyjmenovaným po b
Slovo s i, í po b
2. Nahraď podtržená slova slovy s y, ý nebo i, í po b. Vyjde ti správně napsaná věta? Když hodiny oznámily půlnoc, ve vybavení pokoje začalo vrzat. Žil v něm totiž červotoč. Nezvykle rychle svůj útulek téměř sežral. Chtěli jsme ho zahubit jedovatými rostlinami, ale z nábytku už nic nezůstalo.
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Černý pes
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
6B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
Čas ub…hal, mouka rychle ub…vala, sb…rala známky, vlaštovky se zab…dlely ve stáji, b…lý sníh, přijel na kob…le, b…dlel v podnájmu, narozen ve znamení b…ka, nab…l si mob…l, obchod s náb…tkem, odb…jená je volejbal, ob…tná část domu, zb…li zloděje, zb…lo trochu másla, město s milionem ob…vatel, rozb…la skleničku, vlci zb…střili, žloutek a b…lek, nab…ral polévku, b…linkový čaj, vyb…lená ub…tovna 4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
dob…tčata bučela hlady, třípokojový b…t, neob…čejně krásná žena, zraje ob…lí, poháněl koně b…čem, červené jeřab…ny, nab…dl mi práci, výlet do Přib…slavi, hodiny odb…jely dvě hodiny, papírová krab…ce, přijela bab…čka, nestačí b…t hodný, co b…ch si počal, b…strá veverka, venku b…lo hezky, ulita je příb…tek šneka, ob…vací pokoj, atlas léčivých b…lin, b…k je b…ložravec, pob…vat na chalupě 5. Vybarvi obrázek podle návodu. y - černá | ý – modrá | i – hnědá | í – zelená
b…k
ob…vatel
b…stro zraký
čka žab…
ný
bab…čka hb…tá
b…dýlko
tel va
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
nab…ječka vyb…je
čej ob…
mob…lní
kdyb…
b… do
b…lá
dob…tek
vyb…jená
sb…rá
nko vý
vat … b i př
ob…vací
hub…čka
b… li
příb…tek
b…čík
zlatob…l
vyb…rat
ob …
va t
zb…vat
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ĎÁBELSKÝ KOCOUR
M
ezi nevíce démonické postavy pohádek a pověstí patří čert, ďábel. Je to nadpřirozená bytost ztělesňující zlo. Bývá často označován i jako démon, antikrist, belzebub či satan. Kde se vlastně ďábel vzal? Vznik ďábla je vysvětlován roztržkou mezi Stvořitelem a jeho prvním zástupcem Luciferem. Lucifer a další andělé skončili svržením z nebes a pod zemí vytvořili peklo. Odtud pak vyráželi pokoušet lidi a sepisovat s nimi pekelné smlouvy, potvrzené podpisem vlastní krví. Jak ďábel vypadá? Většinou na sebe bere lidskou podobu, kulhající, s kopytem, ocasem a rohy. Avšak tato podoba není jediná. Ďábel na sebe bere i podobu mnoha zvířat. A právě o tom pojednává tato pověst. Nedaleko od Moravské Třebové, v Boršově, spokojeně žil a hospodařil místní sedlák. Jednoho podzimního dne se vracel z Útěchova přes louky domů. Mohlo být kolem půlnoci. Svižně si vykračoval a přemýšlel, že hned ráno musí pacholka poslat do lesa na dříví. Právě přicházel k osamělé pazderně, když tu zaslechl podivné zvuky. Sedlák měl pro strach uděláno a nebojácně nahlédl okénkem dovnitř. Avšak krve by se v něm nedořezal, co uviděl. V mihotavém světle lampičky spatřil místnost plnou koček, které spolu tančily a k tomu si mňoukaly. Sedlákův velký černý kocour jim k tomu šmidlal na basu. Sedlákovi se podlomila kolena a nemohl se hnout z místa. Jakmile se ale trochu vzpamatoval, uháněl domů a zalezl si pod peřinu. Když následujícího dne ráno vstával, uviděl svého kocoura, jak se válí slastně na peci. Do sedláka vjela zlost a začal kocourovi spílat: “Ty lenochu, ty šmidlale, ty budižkničemu, ty povaleči! Teď se tady povaluješ, ale po nocích šmidláš na basu!“ Kocour se líně protáhl, nastražil uši a než se sedlák nadál, seskočil z pece a zakousl se mu do palce u nohy. Sedlák údivem vykřikl, ale než stačil kocoura z nohy setřást, ten na nic nečekal a mocným skokem prorazil okenní tabulku a prchl na svobodu. Vícekrát už o něm sedlák neslyšel. Horší to bylo se sedlákovým palcem. Rána se mu až do smrti nezahojila. Tak sedlák poznal, že kocour byl vtělením ďábla.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
7A
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková PRACOVNÍ LIST
1. Jak bývá ještě často označován ďábel? …………………………………………………………………………………… 2. Doplň do věty vhodné slovo z nápovědy: Ďábel je nadpřirozená bytost ztělesňující …………….. Nápověda: pravdomluvnost, dobro, zlo, poctivost, vlídnost, laskavost. 3. Ďábel na sebe bere i podobu mnoha zvířat. Najdi je ukrytá ve větách. Nezapomeň si s sebou kapesník!........................................................... Babku řepa překvapila………………………………………………... Ten hadr je úplně mokrý!...................................................................... 4. Vysvětli následující metafory: Ďábelské tousty - ……………………………………………………………… Ďábelský plán - ……………………………………………………………… Ďábelská jízda - ……………………………………………………………… 5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Roztrţka, pacholek, osamělá pazderna, krve by se nedořezal, mihotavé světlo lampičky, šmidlat na basu, válet se slastně na peci. 6. Vysvětli význam následujících pořekadel: Čiň čertu dobře, peklem se Ti odmění! Šijou s ním všichni čerti! Čert ví proč! 7. V následujících větách z pověsti škrtni nepravdivé údaje a nahraď je do okének správnými: Sedlákův velký černý kocour jim k tomu šmidlal na kytaru. Kocour se mu zakousl do palce u ruky. Přemýšlel, ţe hned ráno musí pacholka poslat do lesa na houby. V mihotavém světle lampičky spatřil místnost plnou myší. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
7B
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
8. Vyluštěním tajenky získáš jméno známého ďábla. 2
7
15
33
7
2
28
2
……………………………………………………………………………………. A 1
B 2
C 3
Č 4
D 5
Ď 6
E 7
F 8
G 9
H CH I J K L M N 10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 9. Označ na mapě cestu sedláka přes louky, a kde myslíš, ţe stála pazderna.
10. Pomocí encyklopedie nebo internetu doplň názvy filmových pohádek, ve kterých se vyskytuje čert. S čerty nejsou…………………………………………………………………… Hrátky s ………………………………………………………………………… Princezna ze ……………………………………………………………………… Čert a …………………………………………………………………………….. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
7C
Ďábelský kocour
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
11. Nakresli svou vlastní představu čerta - ďábla a pekla. Přitom se můţeš zpaměti naučit jednoduchou básničku. Kdyţ se čerti ţenili bylo v pekle teplo, tancovali rejdovák aţ jim z čela teklo. Ten nejstarší Lucifer jako kozel skákal, uhodil se do palce a pak v koutku plakal. Kdyţ se čerti ţenili to vám bylo peklo, tancovali rejdovák aţ ze všech jen teklo.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
7D
Divoženky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
DIVOŽENKY Před řřed mnoha lety byl nad Dlouhou loučkou louččkou krásný palouč palouček, č který byl plný kvetoucích rostlin a KOČKA hebkého mechu. A na tomto kouzelném místě ě tančily čily noc co noc divoženky. Byly to ččtyři ři sestry. Nejstarší s krásnými dlouhými vlasy se jmenovala Amálie, nejmladší s krásným hlasem se jmenovala Evelína. Ta, která nejlépe tancovala, se KROKODÝL jmenovala Hedvika a poslední ze sester měla mě nejkrásnější ější šaty a jmenovala se Venuše. Kd Když byl úplněk ěk a př připletl PES se jim do cesty nějaký ějaký chlapec čči muž, divoženky ho utancovaly, až vyčerpáním ě vyčč upadl na zem. Ale během ěhem deštivých dnů ě ů se divoženkám nechtě nechtělo ě tančit č na mokrém paloučku čku a zpravidla se chodily schovávat do lidských obydlí. Nejraději měli ě babičku čku Alžbětu, Alžbě protože jim KOZA vždy dala něco ně dobrého na zub. Alžběta ěta byla vyhledávanou koř ě kořenářkou, ř řřkou, ke které chodili lidé z celého kraje. Nejen, že měla ěla kouzelné koř koření, ale také dobré srdce. Byl ččervenec a bouř bouřka ř zněla ě ěla celým krajem. Amálie navrhla navrh schovat se k babičce č Alžbětě. ěě ě. Sestry souhlasily a běžely. bě ěžely. Zaklepaly na vrátka jejího skromného příbytku. řříbytku. Jen co Alžbě Alžběta ě pootevřela ř dveře, ře, ř už byly divoženky na kamnech a ohřívaly NOSOROŽEC si své zkřehlé řehlé nožky. Kořenářka Kořenář jim hned donesla hrnek horkého mléka, ml aby se zahřáli. ř �Kořenářko, ř řko, jsi na nás tak hodná ŽIRAFA a laskavá. My tě ě za to královsky odměníme.“ odmě ěníme.“ Evelína podala stař stařence ř zástěru ěru plnou smetí. Alžbě Alžběta netušila, k ččemu jí může ůže být takové smetí. Ale i přes to divoženkám SLEPICE poděkovala. Jen co za divoženkami zabouchly dveře, vyšla z domu a vysypala smetí na ohniště. ohniště ě. Jen co se vrátila do světnice, ětnice, všimla si, že se v zástěře ěř něco ě třpytí. řpytí. Byly to kousky zlata. Rychle běžela ě zpět ě na ohniště, ě, ale žádné další zlato už nenašla. Od té doby se divoženky u stařenky řenky neukázaly.
8A
Divoženky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. V textu najdi vetřelce, vyznač je a napiš je na příslušné řádky. ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___ ___
2. Odpověz na otázky. -
Kolik bylo divoženek? __________________________________________ Jak se jmenují všechny divoženky? __________________________________________ Ke komu chodili do stavení? __________________________________________ Co bylo v zástěře, kterou darovali divoženky? __________________________________________
3. Vyber, zda jsou daná tvrzení pravdivá nebo ne. Kořenářka se jmenovala Anežka. Palouk byl plný kvetoucích rostlin. Babička dala zmoklým divoženkám hrnek čaje. Divoženky daly babičce hrnec zlata.
ANO ANO ANO ANO
NE NE NE NE
4. V daných písmenech najdi další pohádkové postavy. Vyznač je a vypiš. ALEČERTNEJLDRAKPDEJKOUZELNÍKÚTERÝVÍLASTROMPRINCAD _____________________ _____________________ _____________________
____________________ ____________________ ____________________
8B
Divoženky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Zakroužkuj, která slova se objevují v naší pohádce o divoženkách. -
Alžběta ohniště kořenářka zlato mléko
Anežka smetiště bylinkářka stříbro čaj
Apolena konopiště cukrářka bronz káva
6. Spoj k sobě správná jména divoženek a jejich vlastnosti. EVELÍNA AMÁLIE HEDVIKA VENUŠE
dlouhé vlasy nejkrásnější šaty krásný hlas nejlépe tancovala
7. Nakresli k pohádce o divoženkách obrázek.
8C
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
H
RANIČNÍ KÁMEN
Na severní Moravě spolu od dávných časů žili pohromadě Češi a Němci. Těsné soužití obou národů se projevilo i v běžné řeči. V mluvě českých obyvatel severní Moravy se objevila spousta „zkomolenin“ německých slov. Takovým příkladem může být „fajrmón“ – ohnivý muž. Podle starých pamětníků se v ohnivé muže změnili po smrti lakomci a nepoctivci, kteří za svého života tajně přesazovali hraniční kameny mezi svými a sousedními pozemky, aby získali navíc kus cizí půdy. Po smrti nedošla jejich duše pokoje a museli bloudit s hraničním kamenem na zádech, dokud jej někdo nevysvobodil. A právě takový případ se stal v lesích okolo Moravské Třebové. Jeden lakomý sedlák přemístil hraniční kámen mezi svým a sousedovým lesem a po smrti nedošel pokoje. Za trest musel nosit hraniční kámen na zádech a volal: “Kam jej mám dát? Kam s ním?“ Za chvíli se po Moravské Třebové a blízkém okolí rozkřiklo, že v lese straší a každý rozumný člověk se tomu místu vyhýbal. Jednoho dne se tudy vraceli dva formani, sedlák Kotrba a jeho čeledín. Zdrželi se v hospodě, kde se notně posilnili na kuráž. Když se vypravili na cestu, bylo už hodně k půlnoci. Hospodský a další hosté je od cesty zrazovali: „Nejezděte, zůstaňte na noc! V lese straší!“ Sedlák Kotrba měl ale pro strach uděláno. Jenom se zasmál: “Kdo se bojí, nesmí do lesa! To já nejsem!“ A práskl do koní a odjeli. Jeli a jeli…Kotrba vpředu u koní, čeledín vzadu za vozem. Minuli osamělé stavení, přejeli potok a vjeli do lesa. Pořád se nic nedělo. Už byli před místem, kde se sbíhali dvě lesní cesty. A v tom to nastalo. Koně se sami od sebe zastavili a odmítli jít dál. Náhle Kotrba i čeledín zahlédli ohnivý sloup a zaslechli kvílivé volání: “Kam jej mám dát? Kam s ním?“ Kotrba držel pevně koně za uzdu. Ti jenom stáli, kopyta vražená pevně do cesty, tiše ržáli, třásli se po celém těle a srst měli celou zpěněnou. Oběma formanům také nebylo do zpěvu. Vzadu se čeledín křižoval a drmolil otčenáš: „ Vejménuotceisynaiduchasvatého…“ A do toho fajrmón pořád obcházel kolem a volal: “Kam jej mám dát? Kam s ním?“ Kotrba se už neudržel a silným hlasem zavolal: „Dej ho tam, kdes ho vzal!“ Lesem se ozvalo slastné vydechnutí a plamen zhasl. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
9A
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
„Zaplať Pán Bůh! Děkuji Ti nastotisíckrát, žes mě vysvobodil!“ Položil kámen na původní místo a navždy zmizel. Koně sami od sebe zabrali a formani dojeli už v pokoji do vesnice. Kotrba ještě dlouhá léta vykládal dětem a vnoučatům o setkání s fajrmónem.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
9B
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková PRACOVNÍ LIST
9C
1. Zakrouţkuj správnou odpověď: Ohnivému muţi se také říká: A) ohnivák B) ohnivec C) fajermon D) světlík 2. Typická ohnivá postava, nesoucí na zádech mezník a volající: "Kam ho dát?" mívala někdy i podobu hořícího sudu, kola či sloupu. Také podobu některých zvířat… Najdi je ukrytá ve větách! Koupe se Pavel nebo sprchuje ? …………………………………………….. Tereza jí cuketu………………………………………………………………. 3. V tajence vylušti, jak bývá označován ohnivý muţ ve východních Čechách. A 0
Á 1
B 2
C 3
Č 4
D 5
Ď 6
E 7
F 8
G 9
H CH I J K L M N 10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 34
0
29
1
14
……………………………………………………………………………………. 4. Vyhledej v textu přísloví. Napiš jej! …………………………………………………………………………………..... 5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Forman, kvílivé volání, hraniční kámen, nedošla jejich duše pokoje, formanům nebylo do zpěvu, čeledín, otčenáš. 6. Pokus se sestavit osnovu této pověsti. Jednotlivé části pojmenuj výstiţnými názvy. Úvod: …………………………………………………………………………… Stať: …………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………….. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
…………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………….. Závěr: …………………………………………………………………………… 7. Zakrouţkuj, jaké vlastnosti měli lidé, kteří se po smrti změnili v ohnivé muţe: Laskavý, skromný, zlomyslný, lakomý, nepřátelský, poctivý, zlý, vlídný, zbabělý, tolerantní, smířlivý, bezohledný, sobecký, nepoctivý, svědomitý, odváţný. 8.Podtrţená slova v textu nahraď jinými a věty přepiš: Lesem se ozvalo slastné vydechnutí a plamen zhasl. ……………………………………………………………………………………. Sedlák Kotrba měl ale pro strach uděláno. ……………………………………………………………………………………. Vzadu se čeledín křiţoval a drmolil otčenáš. ……………………………………………………………………………………. 9.Doplň do vět vhodná slovesa z nápovědy, jak mohl ohnivý muţ člověku ublíţit. Ve své původní podobě byl ohnivý muţ blízkým příbuzným bludiček. Kromě toho, ţe popálil, mohl člověka ……………a……………….., neboť se zjevoval v podobě světýlek v baţinách.Také…………………….. – ale pozor – v baţiny zbloudilého i zachránit, dočkal-li se vděku. Nápověda: pohladit,svést, utopit, pokopat,pokousat, roztrhat, políbit, utěšit, rozplakat, rozesmát. 10.Vysvětli význam následujících rčení: dát ruku do ohně - ………………………………………………………………... hrát si s ohněm - …………………………………………………………………. ţelízko v ohni - ………………………………………………………………….. přiloţit si polínko do ohně - ……………………………………………………… projít ohněm - …………………………………………………………………….
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
9D
Hraniční kámen
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
11. Postava ohnivého muţe se vyskytuje i v pohádkách Václava Čtvrtka. Pomocí encyklopedie nebo internetu vyhledej a podtrhni názvy pohádkových knih, které napsal: Děti z Bullerbynu, Rumcajs, Honzíkova cesta, O letadélku Káněti, Cesty formana Šejtročka, Devatero pohádek, Martínkova čítanka, Broučci. 12. Nakresli svou představu podoby ohnivého muţe.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
9E
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
JOSEF II V GRUNĚ
D
ne 13. března roku 1741se narodil ve Vídni do habsbursko-lotrinské rodiny Josef II. Byl to nejstarší syn Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského. Po smrti otce roku 1765 byl jmenován římskoněmeckým císařem a spoluvládcem své matky. Byl to nesmírně pracovitý a osvícený panovník, který vydal spoustu nových reforem a zákonů. Lidem se ulevilo a mohli si vydechnout. Zrušil nevolnictví a prosadil náboženskou svobodu vyznání. Josef se roku 1760 oženil s Isabellou Parmskou a poté roku 1765 s Marií Josefou Bavorskou . Ta mu roku 1762 porodila dceru Marii Terezii. Ta však zemřela ve svých osmi letech. Marie J. Bavorská Josefovi chtěla dát i druhou dceru, Kristinu, jenže ta zemřela při porodu. Král a císař pak tedy zůstal bezdětný. V českých zemích se těšil obzvláštní oblibě. Častý výskyt jména Josef je toho důkazem. Byl jedním z mála vládnoucích Habsburků, kteří uměli česky. Josef II. chtěl vše řídit a kontrolovat sám. Proto rád a hodně cestoval inkognito, přičemž se seznamoval s realitou na vlastní oči. Poddaní ho měli rádi, protože se snažil zlepšit jejich postavení a to se mu také povedlo. U českého lidu získal velké sympatie. Češi si ho hrdě nazvali „selským císařem“. Gruna je malá vesnička, která se rozkládá asi šest kilometrů na východ od Moravské Třebové. Tehdy měla pár čísel popisných, malý kostelík a roku 1757 zde byl zřízen na rychtě poštovní úřad. K povinnostem poštovního úřadu patřilo mít stále čerstvé koně k přepřažení. Ale bylo krásné počasí, žně v plném proudu a všichni lidé i koně vypomáhali na poli. V tom vjel do dvora vůz a z něj vystoupil jediný cestující. Děvečka zrovna vařila na plotně večeři a zvědavě vykoukla z okna. Cestující byl krásně oblečen a pátravě se rozhlížel kolem.Pošmistrová vyběhla vzácného hosta uvítat. „Kde jsou všichni?“ ptal se host.“Potřebuji čerstvé koně!“ „Na poli, milostpane, pomáhají sklidit obilí“, odvětila poštmistrová. Host se strašlivě rozlobil. Náhle na dvůr přiběhl pošmistr. Host se na něj zle obořil: „Ty neznáš nařízení císaře? Jak to, že jsou poštovní koně na poli?“ Pošmistr byl výřečný a měl pro strach uděláno. Na hostovy výčitky okamžitě odpověděl: „Obilí musí z pole pod střechu! Už několik dní propršelo a zase se blíží bouřkové mraky.Jestli nesklidíme obilí dnes, bude po něm. Velkým pánům se to mluví, nemají starosti venkovanů!“ „Jak to se mnou mluvíš! Svou drzostí bys mohl přijít o úřad! Odvětil cizinec. „Tak ať, obilí musí pod střechu!“ křikl pošmistr. Více se s cizincem nebavil, otočil se a nechal stát překvapeného hosta uprostřed dvora.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
10A
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Poštmistrová hned manžela omlouvala pro jeho prudkou náturu a pozvala pána na večeři. Cizinec spolkl zlost a uvědomil si, že od rána neměl na cestě nic v puse a je hladový. Také byl zvědavý na venkovskou stravu. „Cos připravila“, zeptal se rychtářky. „Zelnou polévku, pane.Tu v našem kraji míváme často.“ A postavila před hosta talíř polévky. Ten ochutnal, vyjedl talíř a požádal hospodyni o další. Mezitím už z pole dorazil pošmistr. Oznámil cizinci, že koně už jsou doma a jakmile budou nakrmeni můžou jet dál. Cizinec vyskočil a spěchal s rychtářem do stáje.Hned u vchodu si všiml krásného koně a chtěl ho získat pro sebe. „Stanov si cenu, rychtáři!“ „Toho koně neprodám za žádnou cenu! Ani samotnému císaři! Sám jsem si ho vychoval.“ „Tak ani vlastnímu císaři bys neprodal ?“ „Jste snad císař?“ Po těchto slovech vpadla do stáje rychtářka s očima navrch hlavy. Od samého začátku jí byl cizinec povědomý a nevěděla, kam ho zařadit. Ale když sklízela ze stolu a oči jí zabloudily na stěnu, kde visel portrét císaře, tak jí to trklo. S výkřikem se vrhla k císaři, poklekla a začala mu líbat ruce: „Vaše Milosti. Samozřejmě můžete dostat nejen koně, ale všechno, co si budete přát!“ Rychtář zatím odvázal koně a odvedl ho císaři: „Je pro mě čest a potěšení darovat koně panovníkovi, který tak dbá na blaho svých poddaných. Jsem rád, že i chudý vesničan může udělat radost svému císaři!“
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
10B
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková PRACOVNÍ LIST
1. Zakrouţkuj správnou odpověď: Josef II. byl : A) pošmistr B) rychtář C) císař 2. Vyhledej v encyklopedii nebo zjisti na internetu podobu Josefa II a zakrouţkuj správný portrét !
A)
B)
C)
3. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Reformy a zákony, císař, nevolnictví, rychta a rychtář, pošmistr, ţně, poddaný, děvečka, portrét, s očima navrch hlavy. 4. Podtrţená slova v textu nahraď jinými a věty přepiš: Přičemţ se rád seznamoval s realitou na vlastní oči. ……………………………………………………………………………………. Proto rád a hodně cestoval inkognito. ……………………………………………………………………………………. Poštmistrová hned manţela omlouvala pro jeho prudkou náturu. ……………………………………………………………………………………. Ale kdyţ sklízela ze stolu a oči jí zabloudily na stěnu, kde visel portrét císaře, tak jí to trklo. ……………………………………………………………………………………. 5. Víš, v kterém městě se Josef II. narodil? Zakrouţkuj ho! Zjisti a napiš, kterého současného státu je to hlavní město! Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
10C
Ale kdyţ sklízela ze stolu a oči jí zabloudily na stěnu, kde visel portrét císaře, tak jí to trklo. Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska Josef II. v Gruně ……………………………………………………………………………………. Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Víš, v kterém městě se Josef II. narodil? Zakrouţkuj ho! Zjisti a napiš, kterého současného státu je to hlavní město! …………………………………………………………………………………… Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
6. Před kolika lety se odehrála tato pověst ? A) asi před 500 lety B) asi před 250 lety C) asi před 100 lety 7. Vyluštěním tajenky získáš jméno, pod kterým tajně vystupoval Josef II. A 1
B 2
C 3
Č 4
D 5
Ď 6
E 7
F 8
G 9
H CH I J K L M N 10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 8
1
15
14
7
17
24
26
7
12
17
Hrabě ………………………………………………......................................... 8. Napiš, jak Češi hrdě nazvali Josefa II. ? …………………………………………………………………………………
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
10D
Josef II. v Gruně
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
9. Označ symbolem
nebo
pravdivost následujících vět z textu:
Byl jedním z mála vládnoucích Habsburků, kteří uměli česky. Gruna je malá vesnička, která se rozkládá asi šedesát kilometrů na západ od Moravské Třebové. Cestující byl nuzně oblečen a pátravě se rozhlíţel kolem. A postavila před hosta talíř zelné polévky.
10. Jméno Josefa II. se lišilo podle jazyka národů, kterým vládl. Pokus se odhadnout a spojit jednotlivá jména císaře se správným národem: Giuseppe II.
český
Josef II.
chorvatský
Iosif al II-lea
italský
Josip II.
polský
Józef II.
Rumunský
11. Z krátké ukázky ve staré kronice zakrouţkuj pocity lidí ze zrušení roboty.
„…jaká radost u toho vesnického lidu byla, když jim po té neděli /1.listopadu 1789/ žádný na robotu jeti a jíti neporoučel, nelze věřiti tomu, kdo jakživ roboty nezkusil. Mnozí na poděkování Pánu Bohu a za zdraví a šťastné panování monarchy našeho mše svaté dali sloužiti a jiné milosrdné skutky a almužny vykonávali.“
hněv- strach- lítost- radost-smutek- zvědavost- závist- nadšení -stud- překvapení
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
10E
Kostel na Křížovém vrchu
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
11A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Z
Kostel na Křížovém vrchu
Na počátku 13. století stál na vrchu Dubině hrad, v němž sídlil rytíř Boreš z Rýzmburka. Zhruba jižně od vrchu Hradiska, oddělený od něj ohybem Třebůvky, se zdvihá vrch. Protože tu lidé mluvívali běžně německým jazykem, nazývali tento vrch Erdberg. Ten byl, stejně jako podstatná část tohoto kraje, pokryt vysokým jehličnatým lesem. Jednou v zimě, na místě, kde nyní stojí hřbitovní kostelík, nalezl jednou Borešův pasáček dřevěný kříž. Chvíli na něj oněměle zíral. „Je tu někdo?“ zavolal, ale nikdo se neozýval. Tak kříž zvedl a odnesl svému pánovi. Boreš jej uložil v hradní kapli. Přestože byl kříž takto do hradní kaple přenesen několikrát, pokaždé odtud přes noc nevysvětlitelným způsobem zmizel a druhý den brzy ráno byl nalezen opět na stejném místě na Erdbergu. Když zbožný hradní pán viděl, že kříž nechce zůstat nikde jinde než tam, kde byl nalezen, nechal na tomto vrchu, který od té doby nese jméno Křížový vrch, zbudovat dřevěnou kapli Nalezení svatého Kříže. 1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po z nebo jeho tvar
Slovo s i, í po z
Slovo příbuzné se slovem vyjmenovaným po z
2. Do křížovky doplň slova s y, ý nebo i, í po z a vylušti název zvířete na obrázku. nejchladnější roční období ruská rusk filmová pohádka/malý mráz vyplázl na mě … včera, dnes a … slovní hříčka, co sse obtížně vyslovuje protiklad slova letní malý jazyk malá zeď pojmenovávat název pražského letiště roční období, kdy padá nejvíc listí ze stromů otevírat ústa, když jsme ospalí nebo znudění
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Kostel na Křížovém vrchu
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
11B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
vezmi si z…mní bundu, stmívá se brz…, mravenečník má dlouhý jaz…k, neznámý ciz…nec, naz…vej věci pravými jmény, z…val nudou, nez…skali jsme medaili, zapínání na suchý z…p, ruz…ňské letiště, zastavím se poz…tří, užasle z…ral, venku je z…ma, po sladkém se ti budou kaz…t zuby, vyz…váme tě na souboj, herci se procvičují na jaz…kolamech 4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
medvěd se zaz…moval, přijdu brz…čko, šimpanz vyz…vavě cenil zuby, má vybíravý jaz…ček, nádherný podz…m, netvař se přez…ravě, letíme z Ruz…ně, u tvé nudné přednášky jsem se ale naz…val, už kvete z…mostráz, dejte vědět brz…, z…tra začínají prázdniny, na z…dce seděl kos, roztřásla mě z…mnice, hlasy se oz…valy ze studně 5. Vybarvi obrázek podle návodu. y - červená | ý – žlutá | i – zelená | í – modrá
z…ráme
odez…rat
z…vat z…tra
ne k
vyz…vavý
z…mostráz
oz…vat
z…
mn ík
vy
uz…vaný
vz…vej
c ne … ciz
…t
oz…vám
z…
ý štn kaz…t
z pla
Ruz…ně
vyz…vat
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
a lk
z…p
z…mní
z…dk a
…
y pokaz…l
z…rat
jaz…k
vz…váš
jaz…ček
š … z a zk mraz…k
z…vá
kamz…k jaz
brz
am kol
ko …č
jaz…
z
…
oz pop
z…ma
e nic m …
hroz…t
tří
z…váš
z…třek
nez…vej z…třejší
brz…
z…
vz… jaz… vat čky plaz…me
přez…ravý
poz…tří
raz
…
l
Ohniví mužíčci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
12A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
S
Ohniví mužíčci
Kdysi šel jeden muž na jarmark do Křenova. Ten den dobře pořídil: za dobrou cenu koupil dřevěné necky, kilo kvalitních syrečků a zbylo mu i pár drobných na kousek loje pro sýkorky. Rozhodl se, že si dá v místní hospodě ještě utopence se syrovou cibulí na zahnání hladu. Než se nasytil, pomalu se setmělo. Vzal necky na záda a vyrazil. Byl sychravý večer. V dálce už zahoukal sýček a muž pospíchal, protože nechal doma samotné své dva malé syny. Tak se rozhodl nejít po silnici a zkrátit si cestu přes pole. Vtom uviděl na poli mnoho ohnivých mužíčků, kteří se k němu rychle přibližovali. Nevěděl, co dělat. Mohl být rád, že se na místě nesesypal. V okamžiku ho ale napadla spásná myšlenka. Lehl si na zem a přiklopil necky na sebe. Ohniví mužíčci tancovali kolem a pak se posadili na necky. Muž pod nimi strachy usychal. Několik hodin naslouchal syčení a praskání jejich plamínků. Všude byla cítit síra. Síly ho pomalu opouštěly. Po prvním zakokrhání kohouta však ohnivci náhle zmizeli. Muž se opatrně vyplížil zpod necek. Byl celý rozlámaný a vysílený, ale radoval se, že je naživu, zvláště když zjistil, že povrch necek je celý spálený. 1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po s nebo jeho tvar
Slovo příbuzné se slovem vyjmenovaným po s
Slovo s i, í po s
2. Do křížovky vepiš vodorovně protiklady slov a svisle názvy živočichů. Všechna slova jsou vyjmenovaná slova po s nebo slova příbuzná. dcera zmoknout
o
vařený
teplý a suchý
ch
ch a
t
vyhladovět
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Ohniví mužíčci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
12B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
s…ček se podobá sově, s…chravý podzim, oheň a s…ra, přes…t přes s…tko, nas…pat s…korkám, olomoucké s…rečky, přestaň s…čkovat, nejs…lnější bojovník, málem se ses…pala, s…rky nepatří dětem, s…rová omáčka, oheň s…čel, když ho has…či has…li, vyprané kalhoty pomalu us…chaly, nepos…lej mi už žádné dopisy 4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
jel po s…lnici, král měl tři s…ny, drak se nas…til s…čení hada, nastrouhej s…rové brambory, padl dělá zásoby, přes…pací hodiny, slavit S…lvestr, byl zás…p, tavený s…r, kyselina s…rová, kamarádka s činkami, s…tý hladovému nevěří
princeznami, zaslechl vys…lením, s…sel si jsem s…rotek, dětský S…mona, pos…lovat
5. Vybarvi obrázek podle návodu.
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
s…ň
přes …p s…knout
tit na s…
s…tko
len ý vy s…
lač ka at …l
pos
vy s…
dos…ta
s…rka
ek s…č
pos…lí
s…ťka
s…tý
us…nat
ode s…
t zas… s…kavka
s…
ln ice pře s… pac í
s…p ký
la
po s…
rozs …
pat
ha s…
nenas…tný
s…čá
k
ý chr av s…
vys…chat
s…kork y S…mona s…r
s…reček
čen í s…
zás…p č
s…kora
s…sel
c ve o n
s…n
us…chat
s…
pat pos…
at
y – černá | ý – žlutá | i – červená | í – hnědá
S…chrov
lám
zlos…n
s…čet
Palouk víl
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
13A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
V
Palouk víl
Nedaleko Moravské Třebové, v údolí nazývaném Světlý důl nebo Peklo, se nachází lesní palouk, na jehož dolním konci vyvěrá z lůna země křišťálově průzračný pramen. Nezvykle čistý potůček poskakuje přes balvany a jako stříbrná nit se vine vysokým jedlovým lesem. Zde se prý čas od času objevovaly víly, tančící dcery krále skřítků. Zejména za bezoblačných měsíčních nocí zde provozovaly své taneční reje a vesele výskaly až do východu slunce. Tehdy utichalo i houkání výra a všichni psi ve městě prý začínali výt. Žárlivé ženy si hlídaly své muže a tvrdily jim, že každá víla je ošklivá a hubená jako vyžle. Tato spanilá stvoření se dnes již téměř neobjevují. Jen zřídka, když v létě slunce pálí tak, že se i z lesního palouku stává výheň. V noci je tu pak možné spatřit vílu vystupující z pramene. Musíte být ale úplně tiší, nehýbejte se a nepovykujte. I jen slabý zvuk ji může vyplašit, takže nezapomeňte včas vyplivnout žvýkačku! A vy, kdo jste víly nikdy neviděli, nezoufejte. To se totiž v životě podaří jen málokomu. 1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po v nebo jeho tvar
Slovo s i, í po v
Slovo příbuzné se slovem vyjmenovaným po v
sec
h
R I
a d o st í | v y l a | v i l a | v íla 1 2 3 | v y s el E
4
C
| v is e l
V
4
2
5
S
6
3
7
8
9
| ho
uk
9
|
N
ní
n
A
8
di az
1
7
| v y d a l a | vo d
Í
6
ala
| v lčice | ná m o
bě
5
v íd
d
v
la ev
|r | v ýr r í v |
|
|
2. Spoj správně čísla s písmeny. V tajence najdeš název živočicha.
10
11
1
O
t | tančila | hrách | s e s v ý sk a n ámi at | P A | v ís k v P 11 ěn á | eč 0
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
ek
Palouk víl
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
13B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
nepov…kuj v lese, nezv…kle krásné počasí, v…prava do neznáma, v…trhnout zub, život v…sí na vlásku, jmenuje se V…tek, přestaň se v…v…šovat, pov…dali že mu hráli, v…let na Kokořín, v…skej mě ve vlasech, v…dle na kydání hnoje, v…r na hladině, bydlím ve v…le, pes zav…l bolestí, děti v…skaly, kovářská v…heň, houkání v…ra, nev…děli jsme se pár let 4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
v…rábíme rakety, nouzový v…chod, severní v…tr, obrazy na v…stavě, v…kládá nesmysly, hubený jako v…žle, v…soký dva metry, co v… mi budete říkat, vlci v…li na měsíc, v…ly v…ly věnce, v…dra žije ve vodě, jahodová žv…kačka, v…plivnout si u zubaře, spadl z velké v…šky, nev…taný host, v…slechni mě, lv…ce je divoké zv…ře 5. Vybarvi obrázek podle návodu. y - zelená | ý – světle modrá | i – žlutá | í – černá
at odv…k
it
zav…
l
v…
otev…rá náv…k
raz v…
ět
v…kládat
ráb
čít at
it
tl svě
k
v…dí
v…let
v…dle
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
chv…le
v…
v…
eň v…h
po
at br
v… kat
zv…k
ný da v… ne tí … v za
í sv…t
žv…kat
v…
v…dra
v…tr
it
v…
ava
it v… pli vn ou t
ce
t v…s
pra v
v…
V… šeh ra v…h d rát
v…
v…ška v…sí v…klat
v…deo
ět v…d
aný
le
rv ba
zv…ře
po v…
lv…
vý da
t v…
nez v… k
sv…čka
… zv
ce
v…řit
pov…kovat
Pana Marie u Holubí studánky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PANNA MARIE U HOLUBÍ STUDÁNKY Bylo krásné slunečné poledne, na návsi zvonil jen zvon místního kostela. Všichni se chystali k obědnímu stolu. I chalupník Ondřej se svou hodnou ženou Anežku usedali ke svému skromnému jídlu. Ondřejovi se moc dobře nevedlo, velké sucho mu spálilo úrodu a polovina dobytka mu pošla na mor. Byl již stár a neměl chuť do života. Po obědě se šel projít do svého ovocného sadu, dělá tomu tak odjakživa. Zapálil si svou fajfku a lehl si pod krásnou zdravou jabloň. Zanedlouho zavřel oči a usnul. Zdál se mu však podivný sen. V tom snu se mu zjevila krásná paní a líbezným hláskem mu pravila: �Až se zítra půjdeš zase projít do svého ovocného sadu, dívej se na oblohu, zda neuvidíš bílou holubici. Pokud se ti zjeví, následuj ji.“ Než se Ondřej vzpamatoval, byla krásná paní pryč. V té chvíli se probudil. Ohlížel se okolo sebe, zda krásnou paní nespatří. Volal na Anežku, která věšela voňavé prádlo: �Anežko, neviděla jsi tu krásnou paní v bílých šatech a závoji?“ Žena odvětila, že se mu nejspíš něco zdálo. Ondřej byl celý zmatený a vypravoval Anežce o svém snu. �Nespadlo ti, mužíčku můj, na hlavu jablko z té velké jabloně?“, zasmála se jen. Na druhý den už nemohl Ondřej dospat. Od rána nedělal nic jiného, než seděl na dvorku a pozoroval svůj ovocný sad. Jak se blížil čas obědu, byl čím dál tím víc nervóznější. �Ondřeji, pojď k obědu“, zavolala muže Anežka k obědu. Ondřej, ač nerad, poslechl. Rychle se naobědval a šel se projít do sadu, jak mu žena včera řekla. Už ani nedoufal, že se holubice zjeví. �Ondřeji, holubička, bílá holubička nám sedí na jabloni,“ zvolala překvapeně Anežka. Holubička se vznesla nad vrcholek jedle. Chalupník holubici následoval. Došel až do lesa k prameni. Zde se holubička posadila na velký kámen, který stál u studánky. Ondřej si vodou omyl své znavené nohy, své tělo a ruce. Za chvíli se cítil jako mladý chasník, co by mohl železo lámat. Byl zdráv a pln síly do života. Rychle běžel za ženou. �Anežko, šel jsem za bílou holubičkou. A ta mě dovedla ke kouzelné studánce. Omyl jsem si celé tělo a jsem zdráv, nic mě nebolí“ Zvedl ženu, �mohl bych tě na rukou nosit celý den.“ Oba se rozeběhli říci sousedům o této čarovné holubí studánce. Již krátce nato směřovali lidé i z okolních vesnic ke studánce, nabírali zde vodu a léčili s její pomocí své nemoci. Tato studánka je ukrytá na zalesněném vrchu Hušák nad Jevíčkem. Kdo nevěří tomuto kouzlu, ať se vydá na malý výlet.
14A
Pana Marie u Holubí studánky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Odpověz na otázky - Jak se jmenoval chalupník a jeho žena? ___________________________________________ - Jaké zvíře dovedlo chalupníka ke studánce? ___________________________________________ - Co se stalo, když si chalupník omyl celé tělo? ___________________________________________ 2. Najdi v písmenech ČTYŘI další ptáky, kteří u nás žijí. - LUKOSTMUSÍMEORELNEJEDMEJESTŘÁBAPALČÁP. _______________________________________________________ _______________________________________________ 3. Napiš alespoň 4 stromy, které patří do ovocného sadu? _________________________________________________________ _________________________________________________
4. Dokonči příběh podle svého, jak by to mohlo pokračovat jinak než v naší pohádce. Holubička se vznesla nad vrcholek jedle. Chalupník holubici následoval. Došel až do lesa k prameni. Zde se holubička posadila na velký kámen, který stál u studánky. Ondřej si vodou omyl své znavené nohy, své tělo a ruce. _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________
14B
Pana Marie u Holubí studánky
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
5. Zakroužkuj, která slova patří do naší pohádky. - Ondřej Otakar Ota - Alenka Anežka Anetka - hruška třešeň jabloň - kostel radnice škola - krásná paní kouzelník vodník - studánka skruž pumpa 6. Zvol správnou odpověď ANO – NE. Měl chalupník svůj ovocný sad? ANO Byla holubice černá? ANO Stála studánka v lese? ANO Umyl si chalupník ve studánce jen nohy? ANO NE
7. Nakresli obrázek k příběhu.
NE NE NE
14C
Poklad na Hradisku
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
15A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
L
Poklad na Hradisku
Před mnoha a mnoha lety se jedna chudá linhartická žena vypravila se svým čtyřletým dítětem na Velký pátek do do blízkého lesa, který pokrýval úbočí Hradiska, aby nasbírala roští. Měla na sobě své jediné šaty a nepohodlné lýkové střevíce, které dostala od místního mlynáře. Lýtka už měla celá poškrábaná od maliní, když se znenadání ocitla před lysým pahorkem a v něm spatřila otevřenou bránu, která vedla hluboko do nitra hory. Vycházelo z ní zvláštní světlo. Vkročila odvážně i s dítětem dovnitř a objevila podzemní klenotnici. Zlato i drahokamy se nádherně blýskaly v truhle vykládané rudou plyšovou látkou. Žena si ve spěchu nabrala z pokladu, kolik jen mohla unést, a s náručí plnou klenotů běžela domů. Vůbec neslyšela pláč dítěte, které zůstalo v jeskyni. Zaslepena leskem zlata na své dítě úplně zapomněla. Když se však vrátila, nalezla již horu opět uzavřenou. Bez dcerky a zoufalá odešla domů. Mnoho dní potají provzlykala. Mnoho dní polykala slzy hořké jak pelyněk. Svého činu hluboce litovala a slíbila si, že ho napraví. Všechny peníze, které za poklady utržila, věnovala lidem na svaté mše a jiné zbožné účely v naději, že tím své ztracené dítě vykoupí. A i když byla chudá, vůbec jí to nepřipadalo jako plýtvání penězi. Čas plynul a znovu přišel Velký pátek. Žena pospíšila na Hradisko. Země se ve stejném místě opět rozestoupila a z otevřené skalní brány vyběhlo děvčátko. Matka své milované dítě radostně objala a políbila. A přestože jí podzemí znovu nabízelo své drahocennosti, pospíchala se svým nejdražším pokladem domů. 1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po l nebo Slovo příbuzné se slovem jeho tvar vyjmenovaným po l
Slovo s i, í po l
2. Najdi ve větách vyjmenovaná slova po l nebo slova příbuzná a vyškrtej je v osmisměrce. Ze zbylých písmen složíš tajenku. Nad vsí se tyčil oblý skalnatý kopec.
U
K
Á
V
O
K
Ý
L
B
Míla a Jarka koply Šimonovi do bábovičky.
L
Ě
P
O
L
Y
K
A
L
Znáš z té kapely někoho?
Í
N
Z
K
É
H
K
K
O
Koupil mi malý tkaný koberec.
M
Y
P
L
Ý
T
N
S
A
Byly tam dva topoly, kalný rybník a dům.
S
L
E
L
Ý
T
E
Ý
Ď
Zbabělý kovář utekl před čertem.
N
E
S
L
Y
Š
E
L
L
Nesly šelmu tak, aby je nekousla.
Y
P
Ž
U
J
Š
E
B
.
Tajenka: __________________________________________________________________________ Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Poklad na Hradisku
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
15B
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
sl…šel trávu růst, l…vance s marmeládou, chléb z L…nhartic, nepl…tvej vodou, přestaň se l…tovat, l…ková taška, nešťastně vzl…kala, maminka mi sl…bila dárek, hol…cí strojek, svalnatá l…tka, pl…šový medvídek, l…sá hlava se leskla, l…zat zmrzl…nu, upl…nulo deset let, hořký pel…ňkový čaj, spol…kal prášky, úspěšní l…dé, mal…nová l…monáda, kol…bala dítě, škodl…vý l…kožrout 4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
mouku doveze ml…nář, v dálce se bl…ská, l…skový oříšek, milenci se l…bali, bl…zký příbuzný, l…žařská kombinéza, l…bezný obl…čej, ml…t obilí, l…stí na stromech, rozl…tá voda, L…sá hora, mísa kobl…h, pl…nový kotel, ml…nek na kávu, bl…skavý pl…šek, kol…k stojí l…stek, kl…dný člověk, na sl…šenou, pol…kač ohňů, mosazná kl…ka, je mi to l…to, l…ný jako veš 5. Vybarvi obrázek podle návodu.
pel…něk pl…n
nář ml… pol…kali
kl…ka ml…n pl…tvání bl…skavý
t
še l… us
vzl…kat
se
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
l…
pl… t
ko žro ut
l…ko
val
a
pl…no vý
l…s ina
pl… t u šák no … l p l…sý s
l…žařský
pl…ž it
pl… nul ý
nesl…šící
kol…bat
l…že
vysl…cha t
sl…bit
pl…š
l…zátko ml…t
hl…dač
pl…nulo
spl…vání
vzl…
k
y - šedá | ý – hnědá | i – žlutá | í – červená
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
POKLAD POD KAMENEM
N
a severovýchod od Moravské Třebové vede lesní cesta, která spojuje malé vesničky Petrušov a Prklišov. V jednom místě cesta přechází přes paseku, kde uprostřed leţí veliký kámen, dříve nazývaný Geldstock. Původ pojmenování tkví v německém jazyce a volně přeloţeno znamená blok peněz. Pověst, která se k němu váţe, je z období třicetileté války. Tenkrát zakoušela naše vlast i národ očistcových muk a hrůz pekelných zároveň. Také severní Moravou procházely kříţem kráţem jak švédské, tak císařské armády. Zvláště neblaze prosluli suroví švédští ţoldnéři, kteří bez potřeby a bez příčiny ničili majetek i ţivoty nevinných lidí. Lidé ze strachu před Švédy utíkali a skrývali se, kde jen mohli. Často lidé zakopali svůj cenný majetek na tajném místě někde v lese, aby o něj nepřišli. Uplynul nějaký čas, doba se zklidnila a válka skončila. I v končinách okolo Moravské Třebové bylo více bezpečno.Jen některé poklady zůstaly v zapomnění zakopány pod zemí, nebo nebylo člověka, který by jej zpátky vykopal. V malé roztrhané chaloupce na okraji Petrušova ţila kdysi vdova. Byla chudá, děti neměla a tak ţila sama. Ve vesnici měla jediného příbuzného, lakomého a chamtivého strýce. Od rána do večera dřela na malém políčku za chalupou a starala se o pár slepic. Ţila z toho, co dům a les dal. Občas zašla k sousedkám na kus řeči a vypomohla hospodyni za nějaké pohoštění se šitím. Jedné noci se vdově zjevil ve snu švédský voják. “Vezmi si sochor a motyku a běţ na paseku k Prklišovu. Uprostřed tam najdeš veliký kámen. Pod kamenem je zakopaný poklad! “Víc neřekl a zmizel. Vdova uţ do rána oka nezamhouřila. Přes den pro samou práci a shon na sen úplně zapomněla. Unavená dolehla večer do postele a tvrdě usnula. Švédský voják se jí zjevil znovu: “Vezmi si sochor a motyku a běţ na paseku k Prklišovu. Uprostřed tam najdeš veliký kámen. Pod kamenem je zakopaný poklad!“ Opět víc neřekl a zmizel. To uţ vdově začalo vrtat v hlavě a s očekáváním uléhala večer do postele. Švédský voják se jí zjevil i na potřetí. Tentokrát však nic neřekl, jen pokýval hlavou a ukázal směrem k Prklišovu.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
16A
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Vdova byla hodná, bezelstná duše a tak se hned začerstva ráno běţela svěřit strýci. “Snad bys nevěřila na sny!“ smál se jí strýc. “Ale pro klid duše se s tebou půjdu na ten „poklad“ podívat!“ Nabrali tedy sochor a motyku a vydali se na cestu. Přišli na paseku k Prklišovu a uţ zdálky viděli veliký kámen uprostřed paseky.Strýc nasadil sochor pod kámen a odvalil jej a začal kopat. Kopal a kopal a v hloubce narazil na zlaťák. Údivem vyvalil oči a zabořil motyku ještě hlouběji. V zemi se skrýval hrnec naplněný blýskavými zlaťáky. Uţ, uţ chtěl strýc radostně vykřiknout, ale opět zvítězila jeho chamtivá a lakotná povaha. Opatrně se rozhlédl a kdyţ zjistil, ţe ho vdova nesleduje, hrnec zarovnal hlínou a pevně udusal. Zavolal na vdovu, která sbírala opodál v lese houby. „Nic jsem nenašel, jsou to jen takové babské ţvásty a pověry!“ A vydali se na cestu domů. S večerem se opatrně otevřely dveře strýcovy chaloupky a ten upaloval, jako by mu za patama hořelo vykopat poklad pod kamenem. Radostí si mnul ruce, jak to dobře zaonačil, ţe má celý poklad pro sebe. Na chudou vdovu při své sobeckosti a lakotě ani nepomyslit. Té se mezitím v noci opět zdál sen. Ve snu se jí zjevil švédský voják a pověděl jí, ţe byla podvedena, ale ţe podvodník si dlouho pokladu neuţije. Jak řekl, tak se i stalo. Nepoctivému strýci opravdu poklad štěstí nepřinesl. Těţce se rozstonal a do roka zemřel. Veškerý majetek zdědila chudá poctivá vdova, která potom ţila šťastně a spokojeně aţ do smrti.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
16B
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ LIST
1. Zakrouţkuj, z jakého období je pověst „Poklad pod kamenem ?“ A) z období 1.světové války B) z období sedmileté války C) z období třicetileté války. 2. Vyhledej v encyklopedii nebo zjisti na internetu, v kterých letech proběhla třicetiletá válka. Které to bylo století? ………………………………………………………………………………… 3. Prklišov je v historických pramenech poprvé zmiňován v roce 1365, tehdy patřil pod Moravskou Třebovou.V současnosti je horní částí obce Borušov. Petrušov je malá vesnice, část obce Staré Město v okrese Svitavy.
Na výřezu mapy vyhledej a zakrouţkuj obě obce. Barevně vyznač lesní cestu, která je spojuje. Kříţkem se pokus označit místo, kde myslíš, ţe byl uloţen poklad. 4.Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Paseka, očistcova muka a hrůzy pekelné, babské ţvásty a pověry, shon, sochor, zlaťák, bezelstná duše, pro klid duše. 5. V následujících větách z pověsti škrtni nepravdivé údaje a nahraď je do okének správnými: V malé roztrhané chaloupce na okraji Petrušova ţila kdysi babička. Jedné noci se vdově zjevil ve snu finský voják. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
16C
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Nabrali tedy lopatu a motyku a vydali se na cestu. Kopal a kopal a v hloubce narazil na drahokamy. Pod pařezem je zakopaný poklad! 6. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak: Vdova uţ do rána oka nezamhouřila. ……………………………………………………………………………………. Občas zašla k sousedkám na kus řeči a vypomohla hospodyni za nějaké pohoštění se šitím. ................................................................................................................................. To uţ vdově začalo vrtat v hlavě a s očekáváním uléhala večer do postele. ……………………………………………………………………………………. 7. Pokus se zjistit, kdo to byli „ţoldnéři“, jinak nazývaní ţoldáci.
………………………………………………………..
8. Vyluštěním číselné šifry získáš jméno. Význam tohoto jména je "poklad nesoucí", respektive "ten, kdo nese poklad".
A 1
B 2
C 3
Č 4
D 5
Ď 6
E 7
F 8
G 9
H CH I J K L M N 10 11 12 13 14 15 16 17
Ň O P Q R Ř S Š T Ť U V W X Y Z Ţ 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 14
1
Pověsti Moravskotřebovska
25
20
1
22 Stránka 4
16D
Poklad pod kamenem
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
9. Najdeš v textu pověsti přirovnání? 10. Pokus se sestavit osnovu této pověsti.Jednotlivé části pojmenuj výstiţnými názvy. Úvod: …………………………………………………………………………… Stať: …………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………….. Závěr: …………………………………………………………………………… 11. Co našel strýc pod kamenem? Najdi a napiš ukryté slovo ve větě! Ţoldnéř se tiše spustil po kladce dolů.
……………………………………………….
12. Na závěr nakresli, co je pro Tebe největším pokladem.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 5
16E
Polednice
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
17A
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
P
Polednice
V Útěchově se vypravuje, že občas je možné vidět v lese čistě vyprané bílé prádlo, rozvěšené na stromech. Žádný přepych, jen prosté, ale nikdy ne špinavé oblečení. Mezi ním klopýtá bíle oděná žena. Říká se, že to má v lese rozvěšeno své prádlo polednice. V Linharticích se zase věří, že polednice je zakletá žena. Pere v lese prádlo a rozvěšuje je na stromy. Je ho tolik, že vůbec není vidět listí. Prádlo lze spatřit pouze zdálky. Ve slunci se občas zatřpytí jako sníh. Když člověk přijde blíž, tak prádlo zmizí. Říká se také, že polednice unáší děti. Musejí tak prý pykat za to, že zválely obilí v poli. Jejich matky potom také zpytují svědomí. Polednice totiž nemá ráda, když je někdo příliš pilný, pracuje v poledne a nevěnuje se jídlu a odpočinku. Neví se, zda děti unáší v pytli, v náruči nebo jen tak na zádech. Také se neví, zda nemá na jedné noze kopyto jako čert. Nikdo ji totiž neviděl zblízka. Když se jí dítě znelíbí, tak je zabije nebo je odloží do vykotlaného pařezu. Tam je pak lidé slyší plakat a naříkat. Když ale jdou za zvukem, nenacházejí ani děti, ani polednici. Podobná pověst se vypráví i o jednom opuštěném místě v lese mezi Rozstáním a Malíkovem. Říkalo se mu Hausch, rostl tam jen pýr a v noci bylo slyšet pouze šustění netopýřích křídel. Na stromech se nikdy nic neurodilo, protože ani včely na to místo nelétaly opylovat květy. Lidé tam zdálky vídali skupinu bíle, jindy černě oděných ženských postav. Když se k nim však člověk přiblížil, zmizely. 1. Doplň tabulku slovy z textu.
Vyjmenované slovo po p nebo jeho tvar
Slovo s i, í po p
Slovo příbuzné se slovem vyjmenovaným po p
2. Zakresli co nejkratší cesty bludištěm. Písmena zapiš správně do tajenky. Vyjdou ti dvě anglická slova. Uhodneš, co znamenají? Pyl jsem Pil jsem Tu botu už sotva Na cestě leží Pýcha mě Píchá mě Opilovaly Opylovaly
Tajenka:
1
1 2 3 4 5 6 7 8 2
O A N N I H D T O
3
4
5
Y
W
6
7
C
černou kávu. zaslepila. otřepal z rukávu. slepíš. v boku. rozkvetlé jabloně. slepýš. nehty do hezkého tvaru. 8
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
Polednice
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
3. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
nap…š mámě dop…s, p…kat za přestupek, p…lně uklízet, hvězdy se zatřp…tily, váza s p…voňkami, hráli si na p…sku, má v hlavě p…liny, nekupuj zajíce v p…tli, kovář okoval koni kop…ta, op…lec klop…tal domů, p…r je nepříjemný plevel, zap…řila se rozpaky, ptakop…sk žije v Austrálii, p…skal na p…šťalku, slep…l pap…rový model hradu, prop…ska nebo pero, Pep…kova nejoblíbenější p…stole 4. Doplň y, ý nebo i, í do slovních spojení.
včely op…lovaly růže, žili v bohatství a přep…chu, nep…chej do vosího hnízda, netop…ří jeskyně, zp…tovat svou duši, šp…navé spodní prádlo, slep…ce na paprice, kohout si čep…řil p…rka, šimpanz našpulil p…sky, nebuď tak p…šný, zazp…vej mi p…sničku, nap…jeme se p…va, nap…navý film, slep…š není had, p…lníkem op…lujeme to prkno, vteřinové lep…dlo, p…hovatá tvář, růžová p…lulka 5. Vybarvi obrázek podle návodu.
at
tv p…liny
p…šný
to kop…
p… skej
prop…chat
nep…še od kop …ta p… zp…tovat kat p… p… p… r t up…r tel
jí
p…
Pověsti Moravskotřebovska – vyjmenovaná slova
po p…
š
lep…dlo
ovač l … op
p…lo vý
pta kop …s p…sk k k
p… Pe
p…
p…le
p… na
tráp…š
tk a
přep…ch
zp…vejte
k se
k lní
netop…r
tř p …
šp…na vyp…nat
ač n … vyp
p…
slep…te zp…tavý
p…tlák
tník p… oko sud
p…šťalka
top…me
zp…chnout p…sky p…s p…chá pap… eň r p…pat dřep…m
y - bílá | ý – hnědá | i – modrá | í – zelená
p…ří
17B
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
V
PYTLÁCKÉ ČÁRY íte, kdo je to pytlák ? Co je to lesní pych ? Co znamená pytláctví a pytlačit? Že nevíte? Tak se pohodlně usaďte a já vám o jednom takovém pytlákovi budu vyprávět…
Pytláctví je u nás poměrně rozšířenou záležitostí. Svoje kořeny má už ve středověku, kdy lov určitých druhů zvěře náležel jen panovníkovi a šlechtě a prostí lidé byli z tohoto lovu vyloučeni. Lesy ale byly rozsáhlé a hluboké a zvěřina vždy představovala pro prostý lid zpestření jednotvárného jídelníčku. Právě z těch dob pochází rčení „Krást a pytlačit na panským to není hřích.“ Pytláctví, to není povolání jako kterékoliv jiné, jako třeba pošťák,švec,učitel…To je životní vášeň, úděl a posedlost. A pytlák? Ten musí vědět o lese více než hajný! Musí znát každý strom, všechna zvířata, louky a rostliny ve „svém“ rajónu. Musí znát všechny tajné lesní cestičky, který srneček kulhá a v kterém hnízdě vyvedla sojka mladé. Asi před dvěma sty lety žil v Malíkově u Moravské Třebové pytlák, který chodil na lesní pych do okolních lesů. Byl to pytlák nad pytláky. Pásli po něm hajní v Loučce, Trnávce, Gruně. Toužil ho dostat i samotný pan fořt z Moravské Třebové. Ale všechno nadarmo. Po pytlákovi jako by se země slehla. Všichni místní myslivci ho pronásledovali, ale nedařilo se jim ho dopadnout. Pytlák jako by měl nadpřirozené schopnosti a uměl se vznášet nad korunami stromů, nebo se propadl do země, nebo se stal neviditelným. Myslivci si mohli nohy ušoupat, oči vykoukat, mrznout celou noc na čihadle, vše nadarmo. Jednou se přeci podařilo myslivcům zahnat pytláka do úzkých. Při pronásledování ho zahnali na jednu paseku a obklíčili ho. Protože si nevěděl rady, proměnil se v padlý kmen stromu a svou pušku v suchou větev. V tu chvíli myslivci dorazili na paseku.“Ha, už tě máme! Teď už nám neunikneš!Teď dostaneš co proto!K fořtovi s tebou!“ Udiveně se ale rozhlíželi kolem. Po pytlákovi nebylo nikde ani stopy. „Kam zmizel? Přece se nepropadl do země?Na vlastní oči jsem ho viděl, jak běží na tuhle paseku!“Myslivec nechápavě vrtěl hlavou a unaveně si sedl na nejbližší padlý strom, aby ulevil svým unaveným nohám. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
18A
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Myslivci se mezi sebou začali hlasitě dohadovat, co budou dělat. Možná by se tam hádali dodnes, kdyby nezačalo hustě pršet. Myslivci zklamaně odtáhli s nepořízenou domů. Pytlák se celý rozlámaný zvedl ze země a pro sebe si zabručel: “Ten ale byl těžký.Není divu, když má fořt tak pupkaté myslivce, že nic nechytnou!“ Zpod kabátu vytáhl fajfku, pod kloboukem nahmatal zápalku a hledal, o co si ji v mokrém lese zapálit. Když nic nenašel, škrtl zápalkou o kaluž a zapálil si fajfku.Pousmál se, zabafal a spokojeně se vydal na cestu domů.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
18B
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
PRACOVNÍ LIST
1. Co je to pytláctví? A) šití pytlů na míru B) nelegální- zakázaný lov zvěře C) péče o zraněná zvířata 2. Najdeš v textu pověsti rčení ? Napiš ho! ………………………………………………………………………………….. 3. Před kolika lety se odehrává tato pověst? A) asi před 200 lety B) přesně před 200 lety C) asi před 100 lety 4. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak: Pásli po něm hajní v Loučce, Trnávce, Gruně. ………………………………………………………………………………… Po pytlákovi jako by se země slehla. …………………………………………………………………………………. Jednou se přeci podařilo myslivcům zahnat pytláka do úzkých. …………………………………………………………………………………. 5. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Rajón, lesní pych, pan fořt, fajfka, na čihadle, padlý strom, zabafal, nadpřirozené schopnosti, pupkaté myslivce. 6. Na výřezu mapy označ obec, ze které pocházel pytlák. Pokus se barevně vyznačit jeho rajón.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
18C
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
. 7. Myslivost vytvářela odjakživa různé zvyky a také svoji mluvu. . Myslivecká mluva je velmi stará, začala se používat už v 16.století . Mysliveckou hantýrkou hovoří všichni myslivci při všech mysliveckých akcích. Je ctí a odborností myslivců, aby ji dobře znali a dobře používali. Pokus se spojit navzájem výrazy z levého a pravého sloupce, které k sobě patří. Světla
tlama šelem a psů
Morda
bílý konec oháňky lišky
Babka
oči zvěře
Barva
krev
Kvítek
stará zaječice
8. Ve větách najdi ukryté názvy zvířat, které jsou častou kořistí pytláků: Je len užitečná rostlina? ……………………….. V trávící soustavě za jícnem následuje žaludek. ……………………….. Babička necky nakonec prodala. ……………………….. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
18D
Pytlácké čáry
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
9. Doplň věty správnými slovy z pověsti: Pytláctví je u nás poměrně rozšířenou ………………….. V tu chvíli myslivci dorazili na …………………………. Ten musí vědět o lese více než …………………………..! 10. Zakroužkováním každého třetího písmene tajenky zjistíš patrona myslivců! ADSRTVFHANBTLOÝ JLHTRUAOBPGEERRMAT ………………………………………………………………………………….. 11.Doplň do textu známé písně slova z nápovědy.Poznáš, z které pohádky je tato písnička ? Hajný je lesa……………., zvěří je milován Hajný je lesa ……………. a každej……………… se ho vždycky bál. Co se děje, les mi hoří nebo řádí kuny……………? Že by pytlák,………………? Já tu meškám v pantoflích. Nápověda: král, tchoři, lesní pych ,pán, pytlák. 12. Nakresli, jak si představuješ pytláka.
18E
Trpaslíci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
TRPASLÍCI Trpaslíci jsou malí mužíčci, mužíč kteří ř žijí v nitru hor. Tu a tam můžeme mů ještě ě teď ď spatřit řřit jejich vchody do obydlí. Ř Říká se jim trpasličí čí č díry. Pokud vchod někdo ě tiše a trpělivě ě ě sleduje, může mů ů trpaslíky slyšet a někdy ě ěkdy i vidět vidě ě vcházet a vycházet i dnes. Na severním okraji vsi Pohledy žila prastará a velká rodina trpaslíků. trpaslíků Rodina bydlela ve skalní stěně, stě ě ě ě, která byla skrz naskrz provrtána štolami. Ukrytí, rubali ve svých temných dírách drahé kameny a kovy. Vše si schovávali na tajných místech po lesích. le Každý trpaslík měl ěl svou mlžnou kápi. Měla ě Mě ěla tu moc, že mohla každého učinit činit neviditelným. Toho využívali ve chvíli, kdy ukrývali své bohatství. A především, ř když měli ěli hlad. Pro něco ně k snědku ědku si chodili do ně některého z okolních selských stavení. Jednoho dne se u trpasličí trpaslič č díry objevili tři řři bohové. �Trpaslíci, zhotovte nám zbraně, ě, které nám bude každý závidě závidět,“ pronesl hlavní z nich Odin. Odin byl bůh ůh smrti, války a magie. Trpaslíci byli však chamtiví a nechtě nechtěli své zlato a drahé kovy dát a to ani bohům. bohů Bohové ohové se rozzlobili a zmizeli. Celé dlouhé dny přemýšleli, řřemýšleli, jak se trpaslíkům trpaslíků ům pomstí. Tu vidí, jak se kolem jejich nebeské hory prochází malý trpasličí čí synek. Odina napadl ďábelský č ď plán. Přivázali Přř malého trpaslíčka k nejvyššímu stromu a šli opět opě k trpasličí díře. ře. Znovu sdě sdělili své požadavky trpaslíkům ům a oni se jim zase vysmáli. Pak druhý z bohů, Thor, ukázal v kouzelném zrcadle, kde je jejich nejmenší trpaslík. I ulekli se trpaslíci a poslechli si jejich požadavky. �Já, Odin, bůh ůh smrti, války a magie, chci kopí, opí, které nikdy nemine cíl.“ �Já, Thor, bůh ůh hromu a deště deště, chci vrhat kladivo v podobě blesku a po neomylném dopadu se mu vrátí do ruky.“ �Já, Frey, patron plodnosti, míru a prosperity, vládce bílých elfů, elfů chci loď, ď, která dopluje kamkoliv a vždy dostane, po vykasání plachet, př příznivý vítr. Celá loď ď se bude moci složit jako šátek a uložit do měšce. mě ěšce. Normálně ě ale bude tak velká, že se na ní nalodí lodí všichni moji elfové. � I sklopili své špičaté čaté uši trpaslíci a do druhého dne vše zhotovili, jak slíbili. Bohové také dodrželi, na čem č se domluvili a vrátili jim zpě zpět ě nejmenšího trpaslíka. Od těch ěch dob trpaslíci vylézají z děr ě co nejméně ě a jen ve svých mlžných kápích. Po lesích už zbylo jen nepatrné množství trpasličích trpaslič čích dě děr, ě protože je trpaslíci ze strachu zaházeli.
19A
Trpaslíci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
1. Odpověz na otázky. - Jak se říká vchodům do doupat trpaslíků? ________________________________________________ - Vyjmenuj jména 3 bohů, kteří přišli za trpaslíky. ________________________________________________ - Co používali trpaslíci k tomu, aby byli neviditelní? ________________________________________________ - U jaké vesnice bychom mohli spatřit trpaslíky ještě dnes? ________________________________________________
2. Představ si, že bys mohl být také bůh a patřil k našim třem zmíněným bohům. Čeho bys chtěl být bůh a jakou mocnou zbraň by si chtěl mít? _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ _________________________________________________________ __________________________ OBRÁZEK:
3. Spoj správné dvojice. Odin patron plodnosti, míru a prosperity Thor bůh smrti války a magie Frey bůh hromu a deště Odin Thor Frey
kladivo v podobě blesku loď, kterou můžeme složit do měšce kopí, které nikdy nemine cíl
19B
Trpaslíci
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
4. Určitě všichni známe pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků. Z daných písmen poskládej jejich jména. -
DLAMUŠ CHAKJEL LPAEJR FORAP LÍSYTDN OTÍSKŠT LŘMADÍ
__________________________ __________________________ __________________________ __________________________ __________________________ __________________________ __________________________
5. Napiš ke slovům slova opačná. OPOZITA trpaslík nejvyšší bohatství ďábel válka
_______________________ _______________________ _______________________ _______________________ _______________________
6. Rozhodni, která tvrzení jsou pravdivá a která ne. Trpaslíci žili na stromech. Trpaslíci rubali zlato. K trpaslíkům přišli 4 bohové. Bohové chtěli měšec plný zlata. Bohové unesli malého trpaslíka.
7. Nakresli k našemu příběhu o trpaslících obrázek.
ANO ANO ANO ANO ANO
NE NE NE NE NE
19C
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
ÚTĚCHOVSKÝ HASTRMAN
M
ezi nejznámější postavy českých pohádek a pověstí patří bezesporu vodník. Také bývá označován jako hastrman, vasrman či basrman. Jedná se o ztělesnění ducha vody a proto se pověsti o něm objevují všude tam, kde se nachází nějaký rybník, jezero, řeka, potok nebo alespoň malá stroužka.
Skoro každý z nás si představí hastrmana jako nepěkného zeleného mužíčka sedícího na ztrouchnivělém a dutém kmenu vrby u rybníka. Typický hastrman má na sobě zelený kabát s velkými knoflíky a zelené kalhoty. Ze šosů mu věčně kape voda. Zelená čepice s červenou bambulkou z části kryje dlouhé vlasy podobající se slámě. Z pod čepice vykukují velké bílé oči. Zaujme nás dýmka v ústech, ze které vychází bělavý dým, kroutící se jako had. Hastrman je bosý, protože si právě spravuje své oblíbené botičky: „Sviť měsíčku sviť,ať mi šije niť! Šiju, šiju si botičky do sucha i do vodičky!“ Právě jeden takový se kdysi potuloval v Útěchově kolem mlýna. Byl zlomyslný a snažil se získat nějakou „dušičku“ do svého hrníčku. Uměl se proměňovat v různá zvířata jako je kočka, pes, kůň. Ale nejčastěji na sebe bral podobu žáby nebo ryby. Mlynářským chasníkům vyváděl samé naschvály. Zastavoval jim mlynářské kolo, aby se netočilo. Když otevřeli jez, zase ho zavřel. Když ho zavřeli, zase ho otevřel… Mlynářští chasníci byli velmi rozzlobení: „Takhle to dál nejde! Hastrman si dovoluje čím dál víc!“ „Nemáme ani pomleto!“ „Musíme hastrmana chytit, svázat a dát vysušit k peci!“ Chytit a svázat hastrmana, ale není jen tak. Hastrmanovu sílu a moc lze přemoci jen provazem utkaným z lýčí. Také ho může přemoci odvážný člověk, když mu ustřihne jeho mokrý šos.Ten potom musí ovázat růžencem a zakopat na hřbitově nebo u kostela.Jestliže hastrman nezíská svůj šos zpátky do svítání, zemře. Mládenci číhali na hastrmana několik dní a nocí, ale nemohli ho chytit.Až jedné bouřlivé noci viděli,jak hastrman něco tropí u jezu.Opatrně se přiblížili a hastrmana polapili.Pevně ho svázali lýkovými provazy, odvedli do mlýna a pověsili za trest na tyč u pece.Hastrman se svíjel a naříkal.Bodejť by ne – z pece šlo pěkné horko a mládenci nelenili a pilně přikládali. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 1
20A
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Hastrman viděl, že je zle.Ze šosu už mu nekapala voda a začal se pomalu scvrkávat.Začal žadonit o kapku vody. Vtom zaburácel hrom a ve dveřích se objevil vysoký cizí chlap.Oblečený byl do dlouhého černého kabátu. Na hlavě měl posazený černý klobouk se širokou střechou, takže mu nebylo vidět do obličeje.Dlouze se rozhlédl po místnosti, až se jeho pohled zastavil u vodníka. „Víte koho jste tam pověsili?“ Chasníci odpověděli:“Víme, to je hastrman.Škodil našemu mlýnu,tak jsme ho chytili a svázali lýkovými provazy.“ Cizí muž jim ale poradil: „Musíte ho svázat železnými řetězy , jinak vám uteče!“ Mlynářští chasníci poslechli.Ale jakmile hastrmanovi přiložili železné řetězy,venku se zablesklo a hastrman zmizel.A spolu s ním zmizel i cizí muž. Byl to totiž také hastrman, který přispěchal kamarádovi v nouzi na pomoc. Pravda je, že od té noci se hastrman ve mlýně neobjevil a mlynářští mládenci měli od jeho naschválů pokoj.
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 2
20B
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková PRACOVNÍ LIST
1. Vodník patří mezi nejznámější postavy českých pohádek a pověstí. Jak bývá ještě označován a nazýván? Zakroužkuj správnou odpověď! A) rastaman B) hastrman C) katamaran D) basrman 2.Doplň do věty z textu vhodná slova z nápovědy: Jedná se o ztělesnění ducha ……….. a proto se pověsti o něm objevují všude tam, kde se nachází nějaký ……………, jezero, řeka, ……….. nebo alespoň malá stroužka. Nápověda:vody,země, vesmíru,kaluž,louže,rybník,potok,tok,nádrž,jezírko. 3. Z textu doplň vhodná přídavná jména, která vystihují popis hastrmana: …………. kabát s ………………. knoflíky a ………..…………. kalhoty. …………. čepice s…………….. bambulkou. Z pod čepice vykukují …………………………. oči. Hastrman je ……………………… 4. Na základě přečtené pověsti se pokus zpaměti popsat postavu vodníka. 5. Zkus doplnit rýmy do následujícího rozpočítávadla:: Hastrmane, hastrmane, dej nám kůži na ………………! Budeme Ti bubnovati, až vylezeš z vody ………………. 6. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Mlynářští chasníci, šos, růženec, lýkové provazy, jez, ztrouchnivělý a dutý kmen vrby, klobouk se širokou střechou. 7. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak: Začal žadonit o kapku vody. Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 3
20C
6. Vysvětli význam následujících slov a slovních spojení: Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska Útěchovský hastrman Mlynářští chasníci, šos, růženec, lýkové provazy, jez, ztrouchnivělý a dutý kmen Autoři: klobouk Mgr. Martin Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková 20D vrby, se Krejčí, širokou střechou. 7. Vyjádři podtrhaná slova a slovní spojení jinak: Začal žadonit o kapku vody.
………………………………………………………………………………… Pověsti Moravskotřebovska Stránka 3 Opatrně se přiblížili a hastrmana polapili. ………………………………………………………………………………… Hastrman se svíjel a naříkal. ………………………………………………………………………………… 8. Vyluštěním přesmyček získáš zvířata, ve která se s oblibou přeměňoval hastrman. Napiš je! BA ŽÁ KA KOČ BA RY ŇKŮ
………………………………. ………………………………. ………………………………. ………………………………..
9. Očísluj 1-4, jaké je správné pořadí vět v textu: Opatrně se přiblížili a hastrmana polapili. A spolu s ním zmizel i cizí muž. Mlynářským chasníkům vyváděl samé naschvály. Hastrman viděl, že je zle. 10. Zakroužkuj vlastnosti, jaké měl hastrman: Laskavý, skromný, zlomyslný, nepřátelský, poctivý, zlý, vlídný, zbabělý, tolerantní, smířlivý, bezohledný, sobecký, svědomitý, odvážný. 11. Víš, kdo je autorem postaviček vodníků Česílka, Čepečka a Volšovečka? Jméno spisovatele získáš vyluštěním hádanky: ? Den v týdnu, který předchází pátku a navazuje na střed týdne. Václav……………………………………………………… 12. Vybarvi si následující omalovánku! Jak si představuješ vodníka ty?
Pověsti Moravskotřebovska
Stránka 4
Útěchovský hastrman
Za pověstmi Moravskotřebovska a Jevíčska
Autoři: Mgr. Martin Krejčí, Mgr. Eva Šařecová, Mgr. Renata Dopitová, Lenka Skácelíková
Pověsti Moravskotřebovska
20E
Stránka 5