DOT504 Mgr. Lenka Ottová

Přehled činnosti souboru DOT504 v kalendářním roce 2007 (pro účely Magistrátu hlavního města Prahy)

a) přehled činnosti v oblasti kultury a umění za příslušný kalendářní rok, b) přehled finančního majetku získaného v příslušném kalendářním roce z dotací a grantů z veřejných finančních prostředků z darů a jiných příspěvků z vlastní činnosti v oblasti kultury a umění z podnikání mimo oblast kultury a umění (popř. z vedlejší či doplňkové činnosti) c) anonymní tři nejvyšší roční mzdy vyplácené v příslušném roce zaměstnancům d) položkový přehled příjmů a výdajů v příslušném kalendářním roce e) výkaz peněžních toků (cash flow) v příslušném kalendářním roce

DOT504 Mgr. Lenka Ottová


Přehled činnosti v oblasti kultury za příslušný kalendářní rok DOT504 DOT504 začal profesionálně působit v září 2006 na základě dotace hlavního města Prahy. Bylo nutné začít se intenzivně věnovat technické úrovni souboru tak, aby snesl i ta nejpřísnější mezinárodní měřítka. Odbornou přípravu souboru začali zajišťovat převážně zahraniční pedagogové, a tak se během prvních čtyř měsíců u souboru vystřídalo mnoho zahraničních pedagogů a choreografů. Během uplynulé druhé sezóny DOT504 výrazně obohatil českou taneční scénu, a to nejen novým kvalitním projektem (Holdin’Fast), ale také hostováním významných tanečních pedagogů a choreografů, jejichž tréninky byly zpřístupněny široké profesionální taneční veřejnosti. Dal možnost českým tanečníkům, aby se plnohodnotně a profesionálně mohli věnovat modernímu tanci, tak jak je to zvykem ve všech západních zemích. Se svými úspěchy by se mohl srovnávat s nejlepšími evropskými soubory. DOT504 úspěšně reprezentuje český tanec také v zahraničí. S nově vytvořeným projektem (Holdin‘ Fast) soubor vystupovat v mnoha zemích Evropy (např. Polsko, Řecko, Slovensko, Velká Británie). Obdržel pozvání na festivaly jakými jsou např. festival 4 (+1) DAYS 4 YOU (Bánská Bystrica, Slovensko), 16Ş Quinzena de Dança de Almada (Portugalsko), Aerowaves (Velká Británie), Fringe Festival Edinburgh (Velká Británie), Internationale Tanzmesse 2008, Düsseldorf (Německo). Bohužel bez finanční podpory státních subjektů by soubor zanikl a nemohl by navázat na úspěšnou práci, kterou vykonal v první sezóně svého působení.

Hostující pedagogové: Mezi stálé pedagogy souboru DOT504 patří Václav Janeček, Jarek Cemerek, Jan Kodet. Stefanie Batten Bland, USA/Francie která pracuje v současné době v Paříži a New Yorku hostovala u souboru jako první. Vystudovala SUNY Purchase, LACHSA, Joffrey Ballet School a Alvin Ailey American Dance Center. Jako tanečnice měla přiležitost spolupracovat několik sezón s Bill T. Jones/Arnie Zane Dance Company a Lar Lubovitch. Poprvé začala hostovat v Evropě v roce 2002 u company Pina Bausch, Cie. Linga, Georges Momboye, Pal Frenak a Angelin Preljocaj. Zuna Kozánková Zuna Kozánková je absolventkou Taneční Konzervatoře a Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Jako tanečnice spolupracovala na mnoha projektech s choreografkou Zuzanou Hájkovou (SK), Billem Youngem (USA), Allyson Green (USA), Frey Faustem (USA/Belgie). Od roku 1995 se věnuje vlastní choreografické tvorbě, se kterou je spojeno založení Taneční společnosti Artyci. Zde ve spolupráci s Milanem Kozánkem vytvořili několik kratších i celovečerních děl za účasti domácích i zahraničních umělců. Působí také jako hostující choreograf. Je aktivní dopisovatelkou tanečních i divadelních periodik. Je vyhledávaným tanečným pedagogem, vyučuje na Slovensku a v zahraničí (Česká republika, Polsko, Moldavsko, Thajsko). Od roku 2005 vyučuje v prestižní taneční škole SEAD v rakouském Salzburgu.



Milan Kozánek Milan Kozánek je absolventom Katedry tanečnej tvorby VŠMU. Po mnohých skúsenostiach v slovenských súboroch moderného tanca, nasledovalo niekoľko spoluprác v zahraničí Švajčiarsko (chor. Roberto Galvan), Rakúsko (chor. Willi Dorner), s výsledkami ktorých sa ako tanečník prezentoval v zahraničí. Zúčastnil sa aj na tvorbe niekoľkých projektov choreografky Zuzany Hájkovej, medzi poslednú spoluprácu patrí tanečné predstavenie vytvorené v Štátnej Opere v Banskej Bystrici. Od roku 1993 sa venuje vlastnej choreografickej tvorbe, v roku 1995 roku získal ocenenie na Choreografickej súťaži Bratislava ´95. V roku 1996 spoločne so Zuzanou Kozánkovou založili Tanečnú spoločnosť Artyci, v ktorej sa venujú rovnako ako choreografickej aj pedagogickej činnosti. V pedagogickej oblasti sa ako jeden z mála na Slovensku intenzívne venuje kontaktnej improvizácii a technike tanca s partnerom. Svoje pedagogické a interpretačné vedomosti si nepretržite rozvíja na stážach doma, no predovšetkým v zahraničí. Zaujíma sa taktiež o divadlo, ako asistent pohybu spolupracoval na tvorbe inscenácie Atómy Boha v Divadle SNP v Martine, Svätenie jari v DAB Nitra. V roku 1999 intenzívne pôsobil vo švajčiarskom Zurichu, v skupine Denise Lampart, v skupine Molteni Philippa Egliho a v Zurišskej Štátnej Opere. V rokoch 2001 a 2003 spolupracoval so Štúdiom tanca v Banskej Bystrici, profesionálnym tanečným divadlom, pre ktoré vytvoril choreografie „Hra s časom“ a „AINA pre 5 singlov“. V poslednom období aktívne spolupracuje so súkromnou tanečnou školou Salzburg Experimental Academy of Dance (SEAD), kde v školskom roku 2005/2006 pracoval ako asistent riaditeľky rezidentný pedagóg. Hodina je syntézou viacerých tanečných techník a prístupov k pohybu, ktoré ma počas mojej tanečnej skúsenosti najviac ovplyvnili - pohybová metóda Axis Sylabus (Frey Faust), Limón technika, Release, Kontaktná improvizácia a Tai-tchi. Ako zjednocujúci prvok sa pre mňa stáva pochopenie anatómie ľudského tela a uvedomenie si vzájomných pohybových vzťahov vo vnútri tela. Po úvodných rozohrievacích cvičeniach, pracujem s cvičeniami rozvíjajúcimi pohybové možnosti tela cez : pohyb cez kosti a rotáciu kĺbov, nasmerovania pohybu cez otvorené kĺby do priestoru. Vedomá práca s troma hlavnými centrami pohybu (panva, hrudník, hlava) a ich prepojenie cez chrbticu. Využívanie opory zeme, ovládanie si ťažiska tela, impulz ako iniciátor pohybu, využívanie pádu a swingu tela do pohybu. Na záver hodiny sa venujem tanečnej variácii. Počas celej hodiny nie je kladený dôraz len na formu, ale najmä na pochopenie princípov a vedomé pracovanie s anatómiou tela a jej umiestnením do priestoru. Mahulena Křenková Linda Kapetanea Vzdělání: V roce 1993 dokončila Hellenic State School of Dance (Řecko). Během tohoto studia spolupracovala s mnoha řeckými tanečními soubory např. Horeftes Dance Company. 1996 – 1998 studovala na základě stipendia v New Yorku v Merce Cunningham Studio, Movement Research and DanceSpace. Taneční & pedagogické zkušenosti: V roce 1998 spolupracovala se švédskou choreografkou Irene Hultman v choreografii “Fire and Ice”. Roku 2002 obdržela cenu řeckého Ministerstva kultury “Best Performance Award for the year 2001/2”. Zároveň se stala členkou tanečního souboru Ultima Vez, kde se podílela např. na projektech Blush, Sonic Boom a Puur. Roku 2006 se vrátila do Řecka a spolu s Jozefem Fručkem a Vicky Kolovou založila “RootlessRoot Dance Company”. V současné době vyučuje na Hellenic State School of Dance a dalších školách a studiích v Evropě (SEAD Salzburg, DOT504 Prague, Budapest Contemporary Dance Academy atd.).



Jozef Fruček Vzdělání: Vystudoval Academy of Music and Dramatic Arts (VSMU) v Bratislavě (Slovensko). Absolvoval MAPA Summer academy - Moving Dimensions (Holandsko). Byl hostujícím studentem v European Dance Development Center (Arnhem, Holandsko). Postgradualní studium absolvoval na VSMU (téma – „Voice technique-breath and Movement“). Od roku 1997 se zabývá „Chinese Internal Martial Art systems Tai chi chuan, San feng styl“. Pedagogické zkušenosti: Jako pedagog vyučoval na Academy of Drama and Arts (Bratislava, Slovensko), RITS (Brusel, Belgie), KVS - Royal Flemish Theater (Brusel, Belgie), Danscentrum Jette. Vyučuje na Hellenic State School of Dance a dále na různých školách a studiích v Evropě (SEAD Salzburg, DOT504 Praha, Budapest Contemporary Dance Academy etc). Taneční zkušenosti: Spolupracoval na projektech Suspicious love - Atelier of Movement Dvorana (chor. Simone Sandroni, Slovensko), Spinning dance, BM Express - AS project (chor. Anna Sedlackova, Slovensko), Ich Ewiges Kind, 3xFactor Laroque Dance Company (chor. Elen Weinzierl, Rakousko), Wer die wahl hat die Qual (chor. Lucia Glass, Holandsko). Dále byl členem Tanz Atelier Wien Sebastiana Prantla (projekt - Eikon 2,3, Belgie) a Ultima Vez Company Wima Vandekeybuse (performance: Blush, Sonic Boom, Belgie). Choreografické zkušenosti: Jeho choreografickým debutem se stalo představení Garba (1996). Vytvořil choreografie jako No Enter, experimentální pohybový projekt Hotel RARA na RITS (Drama and Art School, Brusel, Belgie), čtyřletý projekt Noach, choreografii pro cirkus La Fleur Vide (Brusel, Belgie), režíroval představení Silken City, které bylo vytvořeno v KVS – Royal Flemish Theater v koprodukci s Kunst Festival des Arts, Festival Scenes Etrangeres, La Rose des Vents/Scene Nationale Lille/Metropole/Villeneuve d’Ascq, Toneelhuis, Kunsten Centrum Vooruit, Theater National. Režíroval také experimentální projekt UNA, vytvořený v KVS pro Basta Festival. Dalším projektem byla práce na choreografii pro Athens Orchestra Hall, The Thunder Comes From Earth (2006). Zatím posledním projektem byla choreografie Sudden Showers of Silence, která měla premiéru v Praze v divadle Archa (červen, 2007). V roce 2006 se přestěhoval do Řecka, kde spolu s Lindou Kapetanea a Vicky Kolovou založil RootlessRoot Dance Company. Thomas Steyaert Vzdělání: V roce 1999 byl přijat na High Institute for Dance (HID) v Lier, Belgie. Během jeho studií pracoval s Marie Decorte, Salva Sanchis, Mark Vanruxt, Roxanne Huilmand a Karin Vincke. Pro Thomase byla HID velmi důležitá jelikož někteří učitelé ho motivovali k rozvíjení jeho vloh, nápadů a work-in-progress. Se studenty podobného založení vytvořil krátké práce 'Panacee', 'Exit' and 'Manger les Histoires', a v koprodukci se CC De Spil choreografii Roeselare. Ve třetím ročníku na HID, byl přijat do souboru Ultima Vez a začal pracovat na projektu 'Blush'. Následovalo turné po světě 2002 až 2005. Thomas zůstal v souboru i na druhý projekt představení 'Sonic Boom'. Představení se uskutečnilo za koprodukce s Toneelgroep Amsterdam. Turné probíhalo 2003 až 2005. V roce 2005 také účinkoval v 'Les Porteuses de Mauvaises Nouvelles', a v roce 2006 alternoval za zraněného tanečníka v choreografii 'Puur'. Pak se rozhodl, že je čas odejít z Ultima Vez, aby mohl sledovat jeho vlastní uměleckou dráhu. DOT504 Mgr. Lenka Ottová


V roce 2005 vytvořil znovu v koprodukci se CC De Spil in Roeselare své první solové představení 'De dans van Vulpes Vulpes'. Ohalsy byly velmi pozitivní. Představení bylo pozváno do dalších divadel v Belgii. Pedagogická praxe: Thomas vyučoval na Kamerniy Ballet in Moscow, PIAA (Programa Internacional de Actualicazion Artistica), který byl podporován INBA (Instituto Nacional de Bellas Artes) v Mexico City, dále v Polydans Kortrijk, Danswerkhuys Antwerp, Terpsichore Bornem, Dans-Art Antwerp and Kortrijk, Entrepot Brugge, Kunsthumaniora Lier, Wisper Gent, Dancelot Brugge, Kinshasa (Congo) ve spolupráci s KVS (Koninklijke Vlaamse Schouwburg) a v souboru Ultima Vez. Budoucnost: V budoucnu chce přeměnit umělecký dům Ponyhill v opravdovou „performing machine“. Ponyhill je kolektiv mladých umělců z různých oborů jako je tanec, hudba a film. Eulalia A. Farro Vystudovala Institut del teatre de Barcelona (1997) a dále 1998-2001 studovala P.A.R.T.S. (škola choreografky Anne Teresa de Kersmarker, choreografkaf Rosas) jako interpretka: 2001-2002 Public Eye Company of Danmark, choreografie Butcher´s House 2003-2006 Akram Khan Company (Londýn), choreografie: Tales of Small Things, Kaash, Ma 2005 společně s Antonem Lachkym vytvořila duet Twice Read 2006 Enclave Dance Company (Brusel), choreografie: Homeland 2006-2007 Hofesh Shechter (Londýn) Vyučuje na festivalu Impuls Tanz from Vienna, ve studiu Jet v Bruselu, Arabesc School v Antverpach, studiu Anna Maleres z Barcelony, dále v Bratislavě, ve Francii ad. Kate Mattingly Kate Mattingly vystudovala architekturu na Princeton University a získala magisterský titul na TISCH School na New York University. Tančila v projektech Williama Forsythe a Amandy Miller a působila jako asistentka při výuce historie tance. V období 1996 – 2006 byly její odborné články uveřejněny v The New York Times, The Village Voice, Dance Research Journal, Dance magazine, Pointe magazine, The Washington Post a mnoha dalších. Od roku 2000 byla dva roky členkou komise pro udělování ocenění v oblasti tance (Nominating Committee for the New York Dance and Performance “Bessie” Awards). V roce 2005 byla členkou “Dance Panel, National Endowment for the Arts in Washington DC”, který zajišťuje dotace pro americké skupiny, choreografy a školy. Vyučovala o tanci a jeho kritikách v Rusku, Hong Kongu, Maďarsku, Finsku a po celých spojených státech. Od roku 1996 vyučuje balet a certifikovaným lektorem Pilates a Yogy.



Projekty DOT504 v roce 2007: Holdin‘ Fast Projekt Jozefa Fručka a Lindy Kapetanei, mezinárodně uznávaných tanečníků a choreografů (oba Ultima Vez, choreograf Wim Vandekeybus), s názvem „Holdin‘ Fast“ vznikl v průběhu jejich necelé dvouměsíční rezidence v Praze. Uskutečněním projektu „Holdin' Fast“ nabízíme Praze projekt evropského formátu v oblasti současného tance, který pražskému publiku v interpretaci českých tanečníků již po několik desetiletí chybí. Projekt je jedním z nejzajímavějších představení taneční podzimní sezóny. Téma choreografie: „Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním, tiskne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být zatížena břemenem mužova těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější.“ Milan Kundera “Nesnesitelná lehkost bytí” choreografie: tanečníci: light design: kostýmy: sound design: texty: premiéra:

Jozef Fruček & Linda Kapetanea (RootlessRoot Company) DOT 504 – Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Petr Opavský, Pavel Mašek, Daniel Raček Pavel Kotlík Simona Rybáková Ivan Acher DOT 504 & Jozef Fruček 16. a 17. října 2007



Heaven is the place… Nebe je místo, kde by se nikdy nic takového nestalo a nestane. V nebi se takové věci dějí stále. Nebe je místem, kam bych rád přišel, místem, kde barvy jsou barevné. Nebe je místem, kam se možná nikdy nedostanu..., ale rád bych. choreograf: light design: kostýmy: tančí: sound design:

Anton Ľachký Anton Ľachký Anton Ľachký Helena Arenbergerová, Tereza Ondrová, Lenka Vágnerová, Petr Opavský, Pavel Mašek David Vrbík

premiéra: délka trvání: počet osob: minimální prostor:

30. a 31. ledna 2007 25 minut 5 tanečníků, 1 choreograf, 1 osvětlovač 7 x 7 metrů



Přehled představení 2007: LEDEN 2007 15. ledna Homo Sentimentalis v divadle Ponec 27. a 28. ledna repríza představení PURITY v divadle Ponec 30. a 31. ledna zahraniční premiéra HEAVEN IS THE PLACE… v divadle Ponec ÚNOR 2007: 13. a 14. února repríza představení HEAVEN IS THE PLACE... v divadle Ponec 14. února dopolední představení pro školy PURITY v divadle Ponec BŘEZEN 2007: 27. a 28. března repríza představení PURITY v divadle Ponec 28. března dopolední představení pro školy PURITY v divadle Ponec DUBEN 2007: 11. dubna repríza představení Homo Sentimentalis v Táboře 14. dubna repríza představení HEAVEN IS THE PLACE... v rámci České taneční platformy v divadle Ponec 24. a 25. dubna repríza představení PURITY / host Stefanie Batten Bland THE POLISHED HOES v divadle Ponec KVĚTEN 2007: 29. a 30. května repríza představení HEAVEN IS THE PLACE... v divadle Ponec ČERVEN 2007: 20. června repríza PURITY, Pražské Quadriennale, Divadlo v Celetné 23. června repríza HEAVEN IS THE PLACE... v Ostravě 24. června repríza HEAVEN IS THE PLACE... festival Tanec Praha ŘÍJEN 2007: 16. a 17. října premiéra představení HOLDIN' FAST v divadle Ponec LISTOPAD 2007: 7. listopadu repríza představení HOLDIN' FAST v divadle la_fabrika 19. listopadu repríza představení HOLDIN' FAST v divadle Ponec je ZRUŠENA z důvodu zranění tanečnice. pozvání Holdin‘ Fast na festivaly: 4 DAYS 4 YOU, Bánská Bystrica (SK), říjen 2008 Internationale Tanzmesse 2008, Düsseldorf (DE), srpen 2008 FRINGE Festival, Edinburgh, (UK), srpen 2008 Ellinikos Kosmos, Atény (GR), červenec 2008 The Whirls Dance Festival / Zawirowania, Varšava (PL), červen 2008 Bratislava v pohybe, Bratislava (SK), červen 2008 Helena Arenbergerová získala cenu Sazky 2008 za interpretaci v představení Holdin‘ Fast a společně s Petrem Opavským byla nominována na cenu Thálie. Projekt Holdin‘ Fast se uskutečnil za podpory těchto institucí: Magistrát hl. města Prahy, Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 3, Divadlo Ponec a Tanec Praha, studio DANCE PERFECT. Mediálním partnrem bylo Rádio 1. DOT504 Mgr. Lenka Ottová


Kritiky: Reflex (společenský týdeník, 7. února 2008) APLAUS DOT 504, taneční company, která se profiluje v oblasti současného tance, zahájila svou druhou sezónu velmi úspěšně, a to choreografií Holdin´Fast, kterou s tanečníky DOT nastudovala řecko-slovenská choreografická dvojice Linda Kapetanea a Jozef Fruček – někdejší členové Ultima Vez. Adrenalinový styl této slavné belgické formace rozhodně nezapřou, ale dokáží jej zdařile rozvíjet vlastní cestou. Ta cesta je ovlivněna Fručkovým hereckým backgroundem, což se odráží v mistrné konstrukci tragikomických hereckých situací prokládaných tklivým, opojným tanečním „dreamtimem“, jehož hlavní signaturou je pulsující pohybová spirála. Její fraktální nekonečnost je tvořena tím, jak tanečníci padají jeden druhému do náručí, jak se zachycují jakoby na poslední chvíli před pádem a hned se bezhlavě vrhají dál do prostoru, kde je jiná ruka měkce zachytí a pošle dál … Pod touto opiovou, jin polohou je určitě podepsána půvabná Linda K. Choreografie inspirovaná Kunderovou Nesnesitelnou lehkostí bytí tematizuje sexuální závislost, manipulaci a submisivitu. Vyhrocuje také kontrasty „racio“ vs. „bio“, intelektuální vs. primitivní, ale i něhu a násilí. Tři taneční páry dovolují barvitě rozehrávat různé konfigurace a kvality partnerských i obecně mezilidských vztahů, drobné genderové studie. Obě roviny – taneční i herecká – jsou interpretačně dosti náročné a tanečníci DOT v nich podávají svůj, dá se říct, životní výkon. Ještě dodejme, že Holdin´Fast můžete v Praze vidět buď v Divadle Ponec, nebo tu a tam v holešovické La Fabrice. Autor: Jana Návratová (šéfredaktorka Taneční Zóny) Taneční zóna (leden 2008) BALADA O TEKTONICKÝCH NÁRAZECH Vzdušné kořeny RootlessRoot Company Jozefa Fručka a Lindy Kapetaney jsou momentálně v Řecku. Curriculum vitae těchto umělců, Slováka a Řekyně, zdobí působení v hvězdném souboru Ultima Vez Wima Vandekeybuse. To, že Lenka Ottová, umělecká vedoucí DOT 504, po nich sáhla pro svůj soubor, není překvapivé; je znám její obdiv k vandekeybusovskému stylu. Filiace ke stylu souboru Ultima Vez je z jejich nového díla patrná, avšak choreografická dvojice mluví svým vlastním hlasem a na své vlastní téma. Linda Kapetanea i Jozef Fruček jsou experty kontaktní improvizace, jednoho z nejvýraznějších proudů současného tance, který vytváří pro takové tělesné objevy prostor. Kompozicí je pak pro tuto choreografickou dvojici série přílivových vln tanečního proudu. Nárazy Když na sebe tanečníci v představení Holdin´Fast (Snová balada o sexuální závislosti) nalétávají jako katastrofa, chápeme, co znamená název; „fest“ se tanečníci opravdu musí držet v náročných tělesných polohách. Tanečník se tu na tanečníka snáší jako balvan vymrštěný v tektonickém dramatu, tanečník tanečníka hustě obtéká, nárazem hmoty dvou těl se pohyb náměsíčně zpomalí a společný tvar tanečníků se neprognostikovatelně z(de)formuje. Útvary slepených těl se pak podobají pomalu se otáčejícím lodím se sošnými pannami na přídi, únosům Sabinek či Atlasům stlačeným pod tíhou zeměkoule. Vynalézavé kompozice nárazem k sobě vržených těl překvapí i v prostředí současného tance, kde je takový taneční full-contact denním chlebem. Tanečníci DOT504 Helena Arenbergerová, DOT504 Mgr. Lenka Ottová


Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský a Daniel Raček, kteří patří k našim nejlepším, tak mohli prožít své tělo jinak, objevovat jeho nové možnosti. Linda Kapetanea i Jozef Fruček jsou experty kontaktní improvizace, jednoho z nejvýraznějších proudů současného tance, který vytváří pro takové tělesné objevy prostor. Kompozicí je pak pro tuto choreografickou dvojici série přílivových vln tanečního proudu. Jednotlivé pohybové studie – ale čeho vlastně? – na sebe navazují bez kauzální souvislosti, je to svého druhu automatické psaní, které možná teprve v tanci nachází své pravé místo. Má to své půvaby, má to i své záludné víry. Přílivy Linda Kapetanea v této dvojici zastává vodní ženský živel; její rukopis rozpoznáváme podle toho, jak vlévá do společného choreografického díla svůj styl v lávovitém pohybu, její tanečníci se jako milenci-nemilenci záludně po sobě plíží, roztékají se po podlaze, po zlatistě pableskujících perských kobercích, zatékají pod ně a vzdouvají je. Koberce jsou rozhozené nedbale po prostoru, jejich dekorativní mandaly a líné zvlnění doplňují eroticky plazivý pohyb tanečníků. Jedna z tanečnic sype na své kolegy hrsti lesklých penízků – nebo jsou to rybí šupiny? … Jozef Fruček měl ke svému charakteristickému stylu nakročeno už před angažmá u Vandekeybuse, v představení Noach (rozuměj Noe), kterým na sebe v roce 2001 poprvé výrazně upozornil. Už zde se mísily prvky tance a bojových umění, už zde byly dřevěné hole jako zbraně, metafory, balanční pomůcky. Už zde byla horečka apokalypsy. Jozef udržuje tanečníky v opičí nervózní pohotovosti, v neklidu hmoty. – Individuální styly obou choreografů se v představení slévají do jednotného choreografického gesta, jako přirozeně splývají, a zároveň zůstávají odlišeny krásné křivky dvou slitých barev jedné nádobě. Pružení Hmota těl tanečníků je v tomto představení pevná, těžká, ale i nekonečně pružná. Jednu z tanečnic popadl uprostřed perského koberečku amok. Skáče do vzduchu pravidelně, jako by byla na klíček a neovladatelně se chechtá. Dva tanečníci se ji snaží zastavit, nejde to. Tanečníci tedy promění svou skákající a chechtající kolegyni v driblovaný míč, v gumovou hračku, kterou si vzájemně prohazují, ohýbají, stlačují a zase povolují, a jejíž pružnost a odolnost testují. Osvědčí se jako pružná hmota k nezastavení. Už ouvertura k představení předznamenala tento neklid hmoty. V přízemní škvíře v pozadí scény objeví divák brzy po začátku několik párů nohou běhajících sem tam, přeskupujících se, shromažďujících, obnažujících smysl neklidné akce spočívá zřejmě v tělech od pasu nahoru. Tam ale, za černý závěs nevidíme, a proto nám smysl zůstane utajen. Musíme tedy číst: smyslem lidstva je neklid. Tanečník se tu na tanečníka snáší jako balvan vymrštěný v tektonickém dramatu, tanečník tanečníka hustě obtéká, nárazem hmoty dvou těl se pohyb náměsíčně zpomalí a společný tvar tanečníků se neprognostikovatelně z(de)formuje Lepení Představení má podtitul Snová balada o sexuální závislosti, téma sexu je však v naší civilizaci už tak otřepané, že ho ani nevnímáme. Závislost, neodbytné nutkání, umanutost tu z tanečníků vyzařuje, jde však spíše o nutkavou potřebu živé hmoty lepit se na jinou živou hmotu, o neodbytnou potřebu tohoto lepení, takřka o fyzikální zákonitost. A komprese živočišných energií v rámci tohoto lepení vede k opakovaným tektonickým nárazům. Tak nás současný tanec začal opět učit to, co nám už dlouho společenský kód a zbloudilý výklad mravnosti zakazuje – začal nás opět učit vzájemným dotykům, výměně energií, která s nimi souvisí. V každodenním životě to jistě nebudou tektonické nárazy a elektrické bouře jako na tanečních scénách, ale jasné znamení k nám bylo vysláno. DOT504 Mgr. Lenka Ottová


Řezy Při chlapecké hře „maso“ si řežou hráči – tři mužští tanečníci – navzájem do prstů s co největším švihem, takže za chvilku mají rudá nejen bříška prstů, ale i tváře. Hra brzy přejde ve smyslu gradace do vzájemného fackovacího tanečku. Jednoho mezi sebou, takového největší fackovacího panáka, zpolíčkují tak, tě má po autentických fackách autenticky rudou celou tvář. Podobně jako už celé taneční generace pracují Jozef Fruček a Linda Kapetanea systémem filmového střihu. Proto v současných tanečních představeních hraje roli jak úmysl, tak náhoda. Tam, kde dvě následné části, které přinesou přílivové vlny inspirace, dosednou k sobě v čistém a hladkém řezu, nemáme chuť protestovat. Nicméně… (Odchlipování Někdy se stává, že choreografie se v místě švů, kde se k sobě pojí jednotlivé etudy, odchlípne a my zahlédneme, co jsme neměli. Uvědomíme si, že se celek skládá z izolovaných etud, jejichž význam je zranitelný, pokud je šelma našeho kritického zraku odežene od stáda, které je chrání. To stádo etud má i své slabé kusy. Tím je v tomto představení jakási humorná vložka, pseudo-přednáška, etuda jako z jiné opery. Možná to měla být galantně poskytnutá příležitost pro některého tanečníka/tanečnic … ? Nefunguje to. – A možná ještě: „Dosti bolo mikrofónov.“) Představení teprve svou životní kariéru začíná a bude se jistě vyvíjet. Předchozí kritickou poznámku jsem proto dala do závorky, protože je jasné, že Holdin´Fast Jozefa Fručka a Lindy Kapetaney a DOT 504 je událostí tanečního života u nás a jednoznačným úspěchem choreografů i souboru. Autor: Nina Vangeli Hospodářské noviny (daily press, 22. 10. 2007) Tanec jako nárazy hmoty těl Pro slibně se rozvíjející taneční soubor DOT504vytvořila nové představení Holdin´ Fast choreografická dvojice Jozef Fruček a Linda Kapetanea, Slovák a Řekyně, jejichž životopisy zdobí působení v hvězdném souboru Ultima Vez Wima Vandekeybuse. Minulý týden ho uvedlo divadlo Ponec. Holdin´fast je název představení a "fest" se tanečníci opravdu musí držet, když na sebe nalétávají jako katastrofa; nárazem hmoty dvou těl se pohyb náměsíčně zpomalí a společný tvar tanečníků nepředvídatelně z(de)formuje. Tanečník se na tanečníka snáší, tanečník tanečníka obtéká. Útvary slepených těl se pak podobají pomalu se otáčejícím lodím se sošnými pannami na přídi, únosům Sabinek či Atlasům stlačeným pod tíhou zeměkoule. Kategorie "de luxe" Linda Kapetanea je expert na kontaktní improvizaci; její rukopis tu čitelně rozpoznáváme. Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský a Daniel Raček patří k nejlepším českým současným tanečníkům. Hudbu k představení složil Ivan Acher, kostýmy vytvořila Simona Rybáková, světelný design Pavel Kotlík. Všichni spolupracovníci choreografické dvojice jsou tedy kategorie "de luxe". Výsledkem je bomba. Jozef Fruček měl ke svému charakteristickému stylu nakročeno už před Vandekeybusem, v představení Noach, kterým na sebe v roce 2001 poprvé výrazně upozornil. Už zde se mísily prvky tance a bojových umění, už zde byly dřevěné hole jako zbraně, metafory, balanční



pomůcky. Už zde byla horečka apokalypsy. Samo sebou, že pobytem u Vandekeybuse si styl v žádném případě nepokazil. Po zkušenosti u něho založil s Lindou Kapetaneou skupinu RootlessRoot Company, jejíž vzdušné kořeny jsou momentálně v Řecku. To, že Lenka Ottová, umělecká vedoucí DOT504, po nich sáhla pro svůj soubor, není překvapivé; její obdiv k vandekeybusovskému stylu je znám. Individuální styly obou choreografů se v představení slévají do jednotného choreografického gesta, jako přirozeně splývají a zároveň zůstávají odlišeny krásné křivky dvou slitých barev v jedné nádobě. Snová balada V přízemní škvíře běhají nahé nohy sem tam, smysl nám zůstane utajen. Po prostoru je rozhozeno pár koberců s perským vzorem, ale tak nějak bez intence. Přesto jejich dekorativní mantry ovlivní prostor – ten má atmosféru rezavou a nazlátlou. Na eroticky plazivé milence sype jedna z tanečnic hrsti lesklých penízků. Představení má být „snovou baladou o sexuální závislosti“, ovšem dnes – sex sem, sex tam, už ho ani nevnímáte. Pohybové studie – ale čeho vlastně? – na sebe navazují bez kauzální souvislosti, je to svého druhu automatické psaní, které teprve v tanci, zdá se, nachází své pravé místo. Autor: Nina Vangeli Haló noviny (daily press, 1. 11. 2007) Snesitelná lehkost tance V pražském tanečním divadle Ponec se v minulých dnech uskutečnilo padesátiminutové originální vystoupení Holdin‘ Fast, inspirované slavným románem Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí. Plně profesionální soubor současného tance DOT 504 má název odvozený podle čísla dotace Magistrátu hlavního města Prahy, díky níž vznikl. Je zastřešen největším českým tanečním studiem Dance Perfect. Energická majitelka studia Lenka Ottová je na soubor značně hrdá. »Fungoval už minulou sezonu, kdy se rozjížděl. V souboru působí nejlepší tanečníci a tanečnice v daném oboru, jež připravují zahraniční pedagogové, pedagožky, choreografové a choreografky,« uvedla. Snová balada o sexuální závislosti jako by beze slova vyjádřila i slova Milana Kundery z jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí, kde autor píše: »Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním, tíhne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být zatížena břemenem mužova těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější.« O choreografii se postarala genderově vyrovnaná dvojice Jozef Fruček - Linda Kapetanea, tančili Helena Arenbergerová, Pavel Mašek,Petr Opavský, Michaela Ottová, Daniel Raček a Lenka Vágnerová. »Vůbec jsem netušila, na co jdu, lístek jsem dostala od kamarádky. Říkala jsem si, že to nějak přežiju. Vůbec mě nenapadlo, že taneční divadlo může tolik říct. Že může být o lásce, o tom, jak moc se lidé vzájemně potřebují," řekla po premiéře například pětadvacetiletá Petra. Autor: Andrea CERQUEIROVÁ A2 (cultural weekly, 7. 11. 2007) Holdin‘ Fast – Drž se fest!



Taneční divadlo Ponec vykročilo do nové sezóny sérií úspěchů. Mezi nimi má výrazné místo premiéra díla Holdin´fast v provedení relativně nové a nadějné pražské skupiny současného tance DOT 504. Její umělecká vedoucí Lenka Ottová svěřila nové představení choreografické dvojici Jozef Fruček & Linda Kapetanea alias RootlessRoot Company. Slovák a Řekyně se seznámili v proslulém belgickém souboru - hvězdném Ultima Vez Wima Vandekeybuse, který opakovaně v Praze vystupoval v divadle Archa, a vždy při nabitém sále. Filiace ke stylu souboru Ultima Vez je z jejich nového díla patrná, avšak „rootless“, nezakotvení, mluví svým vlastním hlasem a na své vlastní téma. Holdin‘ Fast je výstižný název, který vyjadřuje dynamiku představení. Tanečníci se musí „držet fest“ v polohách, kdy jsou po dlouhý čas odlepeni od země a nalepeni na tělo jiného tanečníka, poté, co na jeho těle přistáli vzdušnou cestou, vymrštěni vlastní pružností nebo tam hozeni třetí osobou. Vynalézavost tvarů těchto mezipřistání je nezměrná. Srůsty a drůzy dvou těl překvapí i v prostředí současného tance, kde je takový taneční full contact denním chlebem. Tanečníci musí někdy také „držet fest“ nefalšované políčky. Oba choreografové jsou experty tzv. kontaktní improvizace, jednoho z nejvýraznějších proudů současného tance. Kompozici pojímají jako sérii přílivových vln tanečního proudu. Linda vlévá do společného choreografického díla svůj lávovitý pohyb; milenci-nemilenci se záludně po sobě plíží, roztékají se po podlaze, po zlatistě pableskujících perských kobercích nedbale rozhozených po prostoru, zatékají pod koberce, vzdouvají je. Josefův vklad je mísení tance a bojových umění; už v jeho „před-ultimavezovských“ choreografiích tyto prvky figurovaly - konkrétně i metaforicky. Udržuje tanečníky v opičí nervózní pohotovosti, v neklidu hmoty. A nakládá jim na záda – nalož! – slož! Představení má podtitul Snová balada o sexuální závislosti, téma je ale ve skutečnosti širší než sex; jde spíše o nutkavou potřebu živé hmoty lepit se na jinou živou hmotu, potřebu neúprosnou téměř jako fyzikální zákonitost. Komprese živočišných energií v rámci tohoto lepení vede k opakovaným explozím pohybu. Obrazy/taneční etudy se valí jeden za druhým, není mezi nimi jiná zjevná spojitost. - V úvodu představení, zatím co se diváci uklidňují, visí přes černou školní tabuli mučednicky dlouho čísi tělo, aby v určené sekundě vpadlo do děje s pádem tabule vířící křídu. - Změna - V černé přízemní škvíře běhají nahé nohy těl, která nevidíme, sem a tam, smysl nám zůstane utajen. – Střih – Světlo ozlatí celý prostor, pár koberců s perským vzorem, jehož mantry nám cosi klamně sugerují o možném zakotvení kamsi, kam ale? Atmosféra je rezavá a nazlátlá. Jedna z tanečnic zasypává milostně se plazící tanečníky hrstmi lesklých penízků. - Střih - Tanečník si pod kostým narve nafukovací balónky, promění se v žolíka s hrby po celém těle; se šíleným pohledem těká po scéně, je spláchnut dalšími přílivovými vlnami tance. - Change - Dívku na koberečku popadl amok, vyskakuje jako by byla na klíček nebo pohádkově prokletá a neovladatelně se chechtá; dva chlapci se ji snaží zastavit, nejde to. Tak s ní driblují jako s míčem, prohazují si ji, ohýbají, stlačují, je pružná jako gumová hračka. Groteskní hmota. Pružná hmota k nezastavení… Skupina DOT504 potvrdila své kvality. DOTace, které do ní byly vloženy z peněz daňových poplatníků, nebyly vyhozeny oknem, což se nedá říci o každém příjemci grantů. Tanečníci Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský, Daniel Raček, autor hudby Ivan Acher, výtvarnice Simona Rybáková a světelný designér Pavel Kotlík společně s choreografy vytvořili představení, z něhož vyvěrá následující poselství: Lidé a jejich tanec jsou vedeni bytostným neklidem hmoty. Každý pohyb má dalekosáhlé důsledky. Autor: Nina Vangeli Taneční zóna (internet version of dance periodical Taneční zóna) (http://www.tanecnizona.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=491&Itemid=30) DOT504 Mgr. Lenka Ottová


HOLDIN‘ FAST - LÁSKA NA ŠIKMÉ PLOŠE V divadle Ponec byla k vidění inscenace, která současný český tanec posouvá znovu o krůček dál. Josef Fruček a Linda Kapatanea, tanečníci kteří několik sezón působili v souboru Ultima Vez, se propojili se souborem DOT 504 a vzniklo tak silné dílo - Holdin´Fast. Věčné téma partnerských vztahů, lásek a nekonečného toužení a soužení se na divadle nikdy neomrzí. Holdin´ Fast jde ale dál a citové vztahy nazírá především z živočišnějšího fyzického aspektu. Sexualita je tu prezentována nezvykle přímočaře a tanečníci se její moci často poddávají. Ostatně co jiného je namlouvání, flirtování a nenápadné dotýkání, než křivolaká cesta do postele. Pomalu a procítěně, jen se převalují na zemi jeden přes druhého. Šestice tanečníků ale nectí žádnou polygamii. Každý ochutná tělo toho druhého, chvíli se schoulí do klubíčka na podlaze sám, ale vzápětí se připlete do cesty jiného páru a stává se jeho součástí. Svíjejí se na velkých perských kobercích a když chce pár uniknout pozornosti okolí, vpluje pod něj. Vzápětí jeden z mužů vztyčí velkou černou tabuli, vyběhne na ni a ta pod jeho tíhou klesne k zemi. Tento boj s gravitací uskuteční ještě několikrát, ale vždy bez úspěchu. Je to směřování na vrchol, ze kterého vždy musíme zákonitě spadnout? Nekonečné šplhání do výšek, na kterých nemáme šanci se udržet? Tato metafora je ostrým střihem přerušená groteskní scénkou, ve které si trojice mužů uštědřuje políčky. Mužská ješitnost volila tento způsob vyřizování si účtů po mnoho staletí. A většinou stála ve středu těchto bojůvek žena a touha jí držet pod svojí mocí. Je nesmírně těžké překonat pocit, že vaši vyvolenou oblažoval jiný. Rány přitvrzují a neberou konce. Na tváři nejmenšího z tanečníků už jsou patrné červené otisky rukou od tvrdých facek. Nejslabší, který fyzický souboj prohrál, se ale vlastně stává vítězem. Až příliš rozverná slečna se na něj neodbytně lepí jako nejpřítulnější siamská kočka. Opilecky reaguje na jeho přednášku na téma filmového antihrdiny. „ty si Péťo (můj) hrdina...“ Pár dvojek vína a ten největší outsider se stává princem. Mikrofon, který mu jeho obdivovatelka přikládá ke rtům, aby mohl projevit svoji inteligenci, se díky jejímu evidentnímu záměru za chvíli pohupuje v místech, která jsou pro ni mnohem přitažlivější. Sexuální touha vždy přebíjí inteligenci. Tanečníci projevují v každé ze scének cit pro nadsázku. Koketují s groteskou, ale v jejich tanci, je přítomen i přesah do niternějších poloh. Není to jen lehkomyslné pohupování. Vnější aspekt erotičnosti tance, přebíjejí vnitřní silou, která se dere nekontrolovatelně na povrch. Není to jen fyzická přitažlivost, která lepí jedno tělo k druhému. Jsou to spíše neviditelná pružná lanka, kterými jsou tanečníci navzájem propojeni. A jak se lanko natahuje a smrskává, vytváří se i vztahy mezi tanečníky. Variantu vztahu muže a ženy nabízí i další sekvence. Do centra jeviště ztřeštěně přihopsá tanečnice. Skáče jak smyslů zbavená, hystericky se směje a v okamžiku, kdy s ní začnou manipulovat dva muži, se její nadšení blíží extázi. Ačkoliv jejich chování je velice neurvalé, drsně si přehazují její hlavu, neznají něhu a tvrdě na ní utočí, ona je spokojená. Je to patrné ve chvíli, když jejich nátlak opadne a ona zůstává sama. Energie se vrací znovu až ve chvíli, kdy se mužská agresivita zahryzne zase do jejího éterického těla. Je to pouze hadrová panenka bez vlastního názoru, smyslem její existence je



jen propojení s někým druhým. I když toto spojení, je spíše majetnické a bezohledné. Nehledá partnera, ale ke štěstí jí bohatě stačí být někým vlečena a tak degradována na pouhé tělo. Zároveň ale cítíme, že po této scéně přetrvává pocit bezradnosti a lítosti nad jejím osudem. Možností, jak prožít plnohodnotnou lásku, je ale nekonečně mnoho. Erotičnost prolnutá s láskyplnou něhou je tématem dalšího výstupu. Tři dvojice prožívají na jevišti své touhy. Jsou oddaní jeden druhému, ale občas se situace lehce zvrhne a páry se promíchají. Láska nezná nařízení a pravidla. V žádném citovém a fyzickém prolnutí nemůžeme hledat konečnost, stejně jako se proměňují pohyby tanečníků, proměňují se citové inklinace. Vše plyne, variuje se, žádná jistota neexistuje. Někdo má štěstí a propojí se s partnerem na věky a někdo je odkázán prožít svůj tanec/život v rytmu sóla. Autor: Veronika Pacíková Psáno z reprízy 17. 10. 2007 Divadlo Ponec. Více info o DOT 504 a obou choreografech viz www.dot504.cz Tanec, který přitahuje (daily news Právo, 14. 12. 2007) Představení nazvané Holdin’ Fast prvního profesionálního tanečního souboru současného tance v Praze, který si říká DOT 504, se uskuteční dnes večer od 19 hodin v ostravském Divadle loutek. „Na milovníky moderního výrazového tance čeká ambiciózní projekt evropského formátu. Protagonisté večera – uznávaní tanečníci a choreografové – Jozef Fruček a Linda Kapetanea ze známé taneční skupiny Ultima Vez a vysoká úroveň souboru DOT 504, jsou zárukou mimořádného uměleckého zážitku,“ tvrdí za pořadatele celé akce choreografka Lenka Dřímalová. Tématem choreografie uvedených renomovaných tvůrců je Nesnesitelná lehkost bytí českofrancouzského autora Milana Kundery: „…Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním, tiskne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být zatížena břemenem mužova těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je skutečnější a pravdivější…, říká velký literát. V představení, které trvá padesát minut, vystoupí Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Petr Opavský, Pavel Mašek, Daniel Raček. „Soubor nazvaný DOT 504 je první, plně profesionální soubor současného tance v České republice. Spolupracuje s externími choreografy a pedagogy jak z České republiky tak i z mnoha zemí celého světa. Je charakteristický vysokou technickou úrovní, kreativitou a osobnostmi inspirujícími změnu. Jeho cílem je vybudovat v České republice mezinárodně respektovaný soubor, který nabídne zázemí výjimečným tanečníkům a rozvine zde oblast současného tance,“ dodává vyznavačka moderního tance Lenka Dřímalová. Autor: Břetislav Uhlář Reflex (společenský týdeník) 24. květen 2007 Tanec jako automatické psaní Ani se ještě v tanečním divadle Ponec nezavřely rozčeřené kruhy po festivalu současného slovenského divadla, když zde proběhla nová premiéra skupiny DOT 504 pod názvem Holdin‘ Fast, kterou pro slibně se rozvíjející soubor vytvořila choreografická dvojice Jozef Fruček & DOT504 Mgr. Lenka Ottová


Linda Kapetanea, Slovák a Řekyně, jejichž CV zdobí působení v hvězdném souboru Ultima Vez Wima Vandekeybuse. Holdin‘ Fast je název představení a „fest“ se tanečníci opravdu musí držet, když na sebe nalétávají jako katastrofa; nárazem hmoty dvou těl se pohyb náměsíčně zpomalí a společný tvar tanečníků nepro- gnostikovatelně z(de)formuje. Tanečník se na tanečníka snáší, tanečník tanečníka obtéká. Útvary slepených těl se pak podobají pomalu se otáčejícím lodím se sošnými pannami na přídi, únosům Sabinek či Atlasům stlačeným pod tíhou zeměkoule. Linda Kapetanea je expert na kontaktní improvizaci; její rukopis tu čitelně rozpoznáváme. Tanečníky jsou: Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský, Daniel Raček. Patří k našim nejlepším současným tanečníkům. Hudbu k představení složil Ivan Acher, kostýmy vytvořila Simona Rybáková, světelný design Pavel Kotlík. Všichni spolupracovníci choreografické dvojice jsou tedy kategorie „de luxe“. Výsledkem je bomba. Jozef Fruček měl ke svému charakteristickému stylu nakročeno už před Vandekeybusem, v představení Noach, kterým na sebe v roce 2001 poprvé výrazně upozornil. Už zde se mísily prvky tance a bojových umění, už zde byly dřevěné hole jako zbraně, metafory, balanční pomůcky. Už zde byla horečka apokalypsy. Samosebou, že pobytem u Vandekeybuse si styl v žádném případě nepokazil. Po zkušenosti u něho založil s Lindou Kapetaneou, skupinu RootlessRoot Company, jejichž vzdušné kořeny jsou momentálně v Řecku. To, že Lenka Ottová, umělecká vedoucí DOT 504, po nich sáhla pro svůj soubor, není překvapivé; je znám její obdiv k vandekeybusovskému stylu. Individuální styly obou choreografů se v představení slévají do jednotného choreografického gesta, jako přirozeně splývají a zároveň zůstávají odlišeny krásné křivky dvou slitých barev v jedné nádobě. V přízemní škvíře běhají nahé nohy sem tam, smysl nám zůstane utajen. Po prostoru je rozhozeno pár koberců s perským vzorem, ale tak nějak bez intence. Přesto jejich dekorativní mantry ovlivní prostor; má atmosféru rezavou a nazlátlou. Na eroticky plazivé milence sype jedna z tanečnic hrstě lesklých penízků. Představení má být „snovou baladou o sexuální závislost“; ovšem dnes – sex sem, sex tam, už ho ani nevnímáte. Pohybové studie – ale čeho vlastně? - na sebe navazují bez kauzální souvislosti, je to svého druhu automatické psaní, které teprve v tanci, zdá se, nachází své pravé místo. Autor: Nina Vangeli Reflex (společenský týdeník) 24. květen 2007 Festivalem tanečním krokem Rozhovor s Yvonou Kreuzmannovou (ředitelka festivalu Tanec Praha) ...Oproti tomu DOT 504 je jediný moderní profesionální taneční soubor v České republice, jenž dostal grant na celoroční činnost, což mu umožňuje zvát si výborné zahraniční choreografy. Při tvorbě představení Heaven is the place... se spojili se slovenským choreografem Antonem Ľahkým, který pracuje v Německu. Výsledkem je strašně dynamický a fyzicky náročný kus, v němž Anton podle mého vystihl jednotlivé povahy všech tanečníků tohoto souboru do takové míry, až se jim samým nelíbilo, nakolik je tohle představení odhaluje. A přesně takové spolupráce by měly být v taneční sféře zcela normální. Jenomže to by do tance muselo proudit daleko víc peněz. A to se bohužel neděje... Autor: # DOT504 Mgr. Lenka Ottová


přehled finančního majetku získaného v příslušném kalendářním roce -

z dotací a grantů z veřejných finančních prostředků z darů a jiných příspěvků z vlastní činnosti v oblasti kultury a umění z podnikání mimo oblast kultury a umění (popř. z vedlejší či doplňkové činnosti)

ZDROJE vstupné DANCE PERFECT s.r.o. dotace od města, obce dotace od Ministerstva kultury – odbor umění a knihoven zdroje celkem


139 918 Kč 855 013 Kč 1 130 000 Kč 500 000 Kč 2 624 931 Kč


anonymní tři nejvyšší roční mzdy vyplácené v příslušném roce zaměstnancům 25 000 CZK 25 000 CZK 25 000 CZK Nejedná se o pracovní poměr nýbrž o dlouhodobý vtah se členy souboru DOT504 na základě Smlouvy o vytvoření uměleckého výkonu a poskytnutí licence. Další smluvní vztahy překračující částku 25 000 CZK byly sjednávány pouze na základě Smlouvy o dílo, Smlouvy o vytvoření výkonu a jeho veřejném provozování, Licenční smlouvy o vytvoření a užití choreografického díla. Částky vyplácené na základě těchto smluv se nevztahují k činnosti souboru DOT504, ale byly určeny externím spolupracovníků a vázány na jednotlivé projekty.



položkový přehled příjmů a výdajů v příslušném kalendářním roce NÁKLADY NA PROJEKT V ROCE 2007

VYNALOŽENÉ NÁKLADY

1. provozní náklady celkem nájem kancelářských prostor výkony spojů drobný hmotný majetek 2. nájem prostor na realizaci projektu 3. honoráře celkem z toho: účinkující interpreti ostatní: zahraniční i tuzemští lektoři, tecnické zajištění (osvětlovači, zvuk), repetitor 4. ostatní osobní náklady (OSVČ a jiné) - produkce 5. cestovné celkem z toho: ubytování doprava diety 6. náklady na propagaci 7. ostatní náklady souvisisející s projektem (specifikujte) kostýmy a rekvizity náklady celkem


110 085 Kč 96 000 Kč 12 417 Kč 1 668 Kč 228 750 Kč 1 645 208 Kč 1 099 300 Kč 545 908 Kč 121 737 Kč 287 940 Kč 92 000 Kč 95 446 Kč 100 494 Kč 171 999 Kč 59 213 Kč

z grantu HMP hrazeno

474 173 Kč 545 908 Kč

20 707 Kč 59 213 Kč

2 624 931 Kč 1 100 000 Kč




Předmět podnikání účetní jednotky: 1) Výuka v tanečním oboru a zpracování metodických materiálů, tvorba choreograf. výstupů 2) Pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě


DOT504 Mgr. Lenka Ottová

Recommend Documents