ATMOSFÉRA -
-
-
vzdušný obal Země 2 základní fce o rozptiluje sluneční záření, které nepřehřívá povrch Země o zamezuje unikání tepla do vesmíru atmosférický tlak 1013 hpa se stoupající výškou klesá hustota vzduchu atmosféra tvořena vzduchem o zvláštní směs plynných, tekutých a pevných částic o plynná složka dusík 78% - málo se účastní dějů, dostává se do atmosféry při bouřkách, deštích, činnosti mikroorganismů kyslík 21% - vyráběn při fotosyntéze, spotřebovává se dýcháním vzácné plyny 1% - Argon, Neon, Krypton, Xenon, Helium CO2 0,32% - při sopečné činnosti, při tlení, hoření, skleníkový plyn, jeho přítomnost zvyšuje skleníkový efekt, jeho podíl se neustále zvětšuje, za následek změny klimatu ozon O3 – součást ozonové vrstvy (25-30 km nad zem. povrchem), podílí se na pohlcování UV záření, ozonové díry způsobené špatnou činností člověka, freony o tekutá složka vodní páry, kapky o pevná složka ledové krystalky, kosmický prach, vulkanický prach… Rozdělení atmosféry o 1. Troposféra spodní část ovzduší do výšky 11 km nad zemským povrchem „kuchyň na počasí“ s přibývající výškou nižší teplota – 0,65oC/100m o 2. Stratosféra do výšky 60 km součást ozonová vrstva o 3. Mezosféra do 80 km pokles teploty (-90oC) stříbřité prachy o 4. Ionosféra do 800 km velmi řídký vzduch teplota stoupá (1500oC) schopnost odrážet rádiové vlny
o
-
-
5. Exosféra do výšky 20 – 70 tisíc km okrajová sféra přechod do meziplanetárního prostoru
POČASÍ A PODNEBÍ Počasí okamžitý stav troposféry v určitém místě nebo oblasti stav je vyjádřen hodnotami meteorologických prvků prvky se měří v meteorologických stanicích (budkách) – Praha Klementinum prvky o teplota 1m nad zemí, stín, měří se v 7:00, 14:00, 21:00 minimální a maximální teploměr teplota půdy o srážky vertikální (déšť, sníh, kroupy) horizontální (námraza, jinovatka) měření srážkoměrem (mm) 1mm = 1l na 1m2 o vítr proudění vzduchu vyrovnává tlakové rozdíly z vysokého do nízkého rychlost m/s, km/h směr (odkud) větroměr o vlhkost vzduchu množství vodních par ve vzduchu v% o oblačnost pozorováním jasno, skoro jasno, polojasno…. o intenzita slunečního záření pyranometr o tlak vzduchu 1013 hpa pokles díky ohřevu Podnebí určeno klimatickými podmínkami za delší časový úsek dlouhodobý režim počasí, který je charakteristický pro určitou oblast nebo místo stav je dán klimatogeografickými charakteristikami o zeměpisná šířka sklon zemské osy a oběh Země způsobují na povrchu velké rozdíly v množství přijímaného slunečního záření
o
o
o
o o
Tyto první čtyři charakteristiky ovlivňují oblasti větší rozlohy (makroklima) Další dvě ovlivňují klima menších celků (mikroklima)
o
zemský povrch a jeho vlastnosti nadmořská výška orientace reliéfu ke Slunci barva a vlhkost půdy vegetační kryt sněhová pokrývka člověk velmi zasáhl do fungování přírody
o
-
místa na povrchu dostávají tím méně slunečního záření, čím vyšší je jejich zeměpisná šířka všeobecná cirkulace atmosféry přemísťováním vzduchových hmot rozdílných vlastností hybatelem je Slunce vzdálenost od moří a oceánů určuje stupeň kontinentality a oceanity klimatu pro oceán menší výkyv pro pevninu větší výkyv mořské a oceánské proudy (teplé a studené) Golfský proud – do západní Evropy mírnější klima
CYKLÓNY A ANTICYKLÓNY mohutné tlakové víry průměr 1 – 2 km od západu k východu přináší změny počasí 60 – 70 frontálních poruch ročně
-
Vznik cyklóny vnikne-li jazyk teplejšího tropického vzduchu do polární vzdušné hmoty, nastane frontální změna (cyklóna) v jazyku NT na S polokouli proti směru hodinových ručiček na J polokouli ve směru hodinových ručiček
-
Vznik anticyklóny jazyk studeného vzduchu vnikne do tropické vzdušné hmoty v jazyku VT proudí vzduch spirálovitě ze středu ven na S polokouli po směru hodinových ručiček na J polokouli proti směru hodinových ručiček
-
MÍSTNÍ VĚTRY Cyklóny (tropické) -
10 – 20o j. a s. z. š. koncem léta do začátku podzimu vznik nad teplým oceánem pohyb k pevnině oblasti Karibského moře, střední a severní Amerika pokles až na 900 hpa v Asii – tajfun v Austrálii vili – vili
Monzuny -
J a JV Asie nestejnoměrné ohřívání pevniny a oceánu léto z oceánu na pevninu – srážky zima naopak – sucho
Místní větry -
-
-
-
-
-
specifické podmínky (hory) Fén (Föhn) o horský vítr Alpy o teplý a suchý o při stoupání na pohoří se ochlazuje a při klesání ohřívá o na vrcholech srážky o v údolí je sušší a teplejší o prudké tání sněhu Chinook o místní název Fénu o Amerika – vysoké pohoří o změna teploty až 20oC Bóra o u pobřežních pohoří o u mořské hladiny silné vlnění, ochlazení Bríza o pobřežní oblasti o stejné jako monzun jenom kratší dobu o Chorvatsko (Jugo) Mistrál o v údolí řeky Rhóny o jako Bóra Buran o Sibiř
-
Scirocco o teplý vítr v oblasti Sahary o J, JV směr o ke Středozemnímu moři o na Sicílii může padat i saharský písek KLIMATICKÉ PÁSY
-
1. Pás rovníkový kolem rovníku vysoká vlhkost srážky 1000 až 3000 mm/rok malá amplituda i mezi měsíci srážky každodenně velká pravidelnost, jednotvárnost
-
2. Pás podnebí rovníkových monzunů (subekvatoriální) po obou stranách rovníku v našem létě S od rovníku zaplavován rovníkovým vzduchem – srážky v naší zimě S od rovníku zaplavován tropickým vzduchem – sucho srážek ubývá s rostoucí nadmořskou výškou Čerápundží 10 500 mm/rok (nejvíce 23 000 mm/rok)
3. Pás tropický - nad pevninou o srážky ojediněle o sucho o velké množství slunečního záření o maximální teploty o vysoké amplitudy - nad oceány o vlhčí vzduch o menší amplitudy o rovníkový charakter o výskyt tropických cyklónů - poušť Athakama – 100 let nepršelo 4. Pás subtropický - léto – sucho, horko, jasno - zima – chladnější, deštivější, větší oblačnost 5. Pás mírný - velká proměnlivost klimatu (každých 5 – 6 dní) - pevniny o léto – teplo, srážky o zima – chladno, méně srážek
-
-
-
Z pobřeží pevnin o teplá a vlhká zima o chladnější a deštivější léto V pobřeží pevnin o mrazivá a suchá zima o deštivá a chladnější léta 6. Pás subarktický S polokoule S Kanada, S Sibiř zima – arktický vzduch léto – vzduch mírných šířek, „teplé“ oproti zimě ruská stanice Ojmjakon (1938 teplota - 77,8oC) stanice Vostok teplota - 88,3oC vysoká amplituda 7. Pás arktický (na J Antarktický) sníh a led celý rok málo srážek léto – větší oblačnost Všeobecná cirkulace atmosféry
šipky dokola – Hedleyova buňka Vzdušné polární hmoty (od S k J) – Arktická, Polární, Tropická, Rovníková, Tropická, Polární, Antarktická
