ATC hormony “Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje“
Březen 2011
Mgr. Helena Kollátorová
Hormony jsou sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných organizmů jako chemický posel od jedné buňky (nebo skupiny buněk) pro jiné. Hormony jsou produkovány v tělech všech mnohobuněčných organismů včetně rostlin, mohou v nich tak řídit průběh a vzájemnou koordinaci reakcí v organismu. Od enzymů se odlišují také tím, ţe působí jen na ţijící buňky. Jsou produkovány ţlázami s vnitřní sekrecí /endokrinní ţlázy / nebo jednotlivými buňkami v různých tkáních.
Prostorový model adrenalinu
Endokrinní žlázy uvolňují hormony do krve, která hormony transportuje k cílovým tkáním (endokrinní působení). Hormony z rozptýlených buněk působí buď na okolní tkáně (parakrinní působení) nebo na tyto buňky samotné (autokrinní působení). Hormony vznikající v nervovém systému nebo jeho buňkách se označují jako neurohormony. Klasickými neurohormony jsou oxytocin a vasopressin.
Hormony u člověka
Mají většinou bílkovinnou povahu (jde tedy o aminokyselinové hormony) nebo jde o látky odvozené od cholesterolu (steroidy). Hormony mají specifický účinek – nemohou být tedy nahrazeny žádnou jinou látkou. Působí cíleně – mají účinek na určité ohraničené tkáně. Doba jejich působení je několik minut nebo i týdnů.
Hormony jsou obecně označovány prvními posly. Aby uplatnily svůj účinek na efektorovou buňku, musí se navázat na buněčný receptor. Ten se podle typu hormonu může nacházet na různých buněčných membránách: •na buněčné membráně – např. u inzulínu •na jaderné membráně – u hormonů, které jsou rozpustné v tucích (glukokortikoidy a i pohlavní hormony)
Působení hormonu je závislé na jeho detekci buňkou, hormon musí interagovat s odpovídajícím buněčným receptorem, který pak spustí kaskádu sekundárních reakcí, které vedou až k pro hormon typické odezvě.
Chemoreceptory v tykadlech samečka bource morušového jsou zvláště citlivé na samičí pohlavní feromon. jedná se o dvě chemikálie, které se naváží na specifické místo v plasmatické membráně buněk tykadel
Rostlinné hormony – fytohormony
Rostlinné hormony se od živočišných odlišují obvykle menší specifičností - mají širší paletu účinků a ve svém účinku se také často překrývají. Rostlinné (přírodní) hormony, mají na rozdíl od těch syntetických velice podobnou strukturu, jako hormony, které si naše tělo vyrábí samo. Proto jsou fytohormony daleko méně rizikové, i když jejich nadměrná „konzumace" může rovněž vyvolávat výkyvy nebo různá onemocnění.
Hormony je moţné dělit
Podle chemické povahy: glykoproteiny – folitropin, tyreotropin, luteinizační hormon aminokyselinové – adrenalin peptidové – adrenokortikotropní hormon, somatotropní hormon, prolaktin steroidní – základ tvoří stearanový kruh (estrogeny, androgeny, kortikosteroidy) Podle způsobu účinku: regulační – ovlivňují jiné endokrinní žlázy (liberiny hypotalamu, tropní hormony předního laloku hypofýzy) hormony s přímým účinkem na tkáně (inzulin, tyroxin) hormony působící lokálně – endotelin Podle místa sekrece
ŢLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Řízení činnosti lidského těla probíhá prostřednictvím nervové soustavy (regulace nervová) a hormonů, které produkují žlázy s vnitřní sekrecí (žlázy endokrinní jako součást regulace humorální). U člověka je hormonální regulace uspořádána do hierarchických systémů, v nichž má nejvyšší postavení systém hypotalamo-hypofyzární. Jednotlivé endokrinní žlázy jsou sice anatomicky po těle rozptýleny, ale funkčně tvoří soustavu působící na lidský organismus jako celek.
Endokrinní ţlázy a) nadvěsek mozkový (epifýza) b) podvěsek mozkový (hypofýza) c) štítná žláza (glandula thyreoidea) d) příštítná tělíska (glandulae parathyreoideae) e) brzlík (thymus) f) nadledviny (glandulae suprarenales) g) slinivka břišní (Langerhansovy ostrůvky) h) gonády - pohlavní orgán ženský a mužský
Endokrinní ţlázy a vylučované hormony U ţen i muţů Hypotalamus (bazální část mezimozku) hormon uvolňující tyreotropin hormon uvolňující gonadotropin hormon uvolňující růstový hormon hormon uvolňující kortikotropin somatostatin dopamin
Hypofýza (podvěsek mozkový)
• přední lalok (adenohypofýza) růstový hormon luteotropní hormon (prolaktin, LTH) - laktační hormon podporující tvorbu mléka při kojení adrenokortikotropní hormon thyreotropní hormon - stimuluje syntézu a uvolňování hormonů štítné žlázy folikuly stimulující hormon luteinizační hormon - luteinizace = vývoj žlutého tělíska uvnitř prasklého Graafova folikulu
• zadní lalok (neurohypofýza) oxytocin antidiuretický hormon
Epifýza (šišinka) melatonin u lidí a ostatních savců ovlivňuje cirkadiánní cykly u obojživelníků podmiňuje změny barev pokožky trofický hormon (glomerulotrofin) Štítná ţláza tyroxin (T4) trijodtyronin (T3) kalcitonin - snižuje hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi jejich ukládáním do kostí Příštítná tělíska parathormon Srdce atriální natriuretický peptid
Příštítná tělíska Parathyroid hormone molecule
Ţaludek a střeva gastrin sekretin cholecystokinin somatostatin neuropeptid Y Ghrelin
Játra somatomedin angiotenzinogen Trombopoetin
Slinivka břišní Langerhansovy ostrůvky v pankreatu Inzulin je hormon produkovaný B - buňkami Langerhansových ostrůvků který snižuje hladinu glykemie. Glukagon je produkovaný A - buňkami, který působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulinu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie. Zabezpečuje neustálou výživu životně důležitých orgánů. Hlavním stimulátorem sekrece glukagonu je hypoglykémie. Somatostatin Pankreatický polypeptid
Nadledvinkové ţlázy
nadledvinková kůra glukokortikoidy - kortizol mineralokortikoidy aldosteron androgeny nadledvinková dřeň adrenalin (epinefrin) - zvyšuje srdeční frekvenci noradrenalin (norepinefrin) - zužuje cévy (zvyšuje krevní tlak) Ledvina – renin, erytropoetin, kalcitriol
Tuková tkáň Leptin Jen u muţů varlata androgeny (testosteron) Jen u ţen vaječníkový folikul estrogen žluté tělísko progesteron placenta (v těhotenství) progesteron chorionický gonadotropin (HCG) placentální laktogen (HPL)
Kůţe kalciferol (vitamin D3)
FSH a LH - hormony adenohypofýzy FSH - folikuly stimulující hormon produkovaný adenohypofýzou. U žen stimuluje vývoj folikulu a jeho růst. Zároveň podporuje produkci estrogenů v ovariu. U mužů pomáhá modulovat spermatogenezi. LH - luteinizační hormon U žen podmiňuje ovulaci. Ovlivňuje rovněž produkci ovariálních hormonů (zejména progesteronu). U mužů ovlivňuje produkci testosteronu.
Muţské pohlavní hormony Testosteron je nejvýznamnějším pohlavním hormonem muže. Jde o steroidní hormon patří mezi skupinu androgenů. Testosteron je důležitý již v prenatálním období, kdy se díky němu začnou vyvíjet mužské zevní pohlavní orgány (bez přítomnosti testosteronu se automaticky začnou vyvíjet pohlavní orgány ženské). Určité mnoţství androgenů se tvoří i v kůře nadledvin a to i u ţen.
Ţenské pohlavní hormony Estrogeny jsou skupinou ženských steroidních hormonů o 18 uhlících (nejvýznamnější jsou estriol a estradiol). Estrogeny jsou u žen tvořeny v ovariu granulózními buňkami. Mají zejména vliv na vývoj a růst ženských pohlavních orgánů. Určité mnoţství estrogenů se tvoří i u muţů a to přímo ve varleti.
Ovariální cyklus Jde o cyklické změny probíhající v ovariu ženy v závislosti na hladině pohlavních hormonů. Je úzce spojen s menstruačním cyklem, kdy hormony produkované cyklicky v ovariu přímo ovlivňují děložní sliznici.
Menstruační cyklus Jako menstruační cyklus označujme cyklické změny děložní sliznice. Tyto změny jsou přísně závislé na hladině různých pohlavních hormonů (a tedy i na ovariálním cyklu). Délka cyklu je zhruba 21 - 35 dní, hodnoty se mohou individuálně lišit (průměrně jde o 28 dní). Menstruační cyklus začíná v pubertě (přibližně mezi 8. a 13. rokem) a končí v období menopauzy.
Má následující fáze:
1. Proliferační fáze - trvá přibližně od 5. do 14. dne cyklu. Probíhá pod stimulací estrogeny. Dochází k obnově děložní sliznice, růstu slizničního epitelu a k vývoji děložních žlázek. 2. Ovulační fáze trvá od 15. do 28. (27.) dne cyklu. Během ní dochází vlivem progesteronu (produkovaného ţlutým tělískem) k bohaté sekreci děložních žlázek. Děložní sliznice je nyní bohatě prosycena živinami a připravena přijmout oplozené vajíčko.
3. Ischemická fáze - probíhá 28. den cyklu, kdy vlivem poklesu hladiny progesteronu (žluté tělísko zaniká) dochází ke kontrakci arterií děložní sliznice, která tak přestane být zásobena krví (ischémie). 4. Menstruační fáze - trvá v průměru 5 dní a navazuje na ischemickou fázi. Během ní se odlučují nedostatečně krví zásobené buňky sliznice a spolu s určitým množstvím krve opouští organizmus ženy.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hormon http://www.umm.edu/graphics/images/en/19239.jpg http://ao-institut.cz/zpci/x_img/mzgKp2B.jpg http://www.stefajir.cz/files/StitnaZlaza.gif http://www.forumzdravi.cz/galerie/9.jpg http://www.osel.cz/_popisky/110_/s_1108243444.jpg http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.zdravi4u.cz/pages/Image/teloorgany/zlazy.png&imgrefurl http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://thumbs.dreamstime.com/thumb_448/1256684607I1Wp http://www.zdravi4u.cz/pages/Image/telo-organy/nadledvinky.gif90.jpg&imgrefurl http://genetika.wz.cz/hormony.htm http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:2Hn-www.google.cz http://img.tfd.com/dorland/thumbs/ovarium.jpg http://www.linkos.cz/pacienti/images/obr_varle02.gif http://images.google.com/imgres?imgurl=http://gulledgefamilywellness.com/clients/5798/images/ menstrual-cycle-estradiol.jpg&imgrefurl=http:// http://www.sciencephoto.com/images/download_lo_res.html?id=670033306
