Část II. Programové dokumenty z oblasti rozvoje lidských zdrojů pro Moravskoslezsko

II

Část II. – Programové dokumenty z oblasti rozvoje lidských zdrojů pro Moravskoslezsko 4. Regionální a programový kontext

Prioritní cíle rozvoje jednotlivých krajů obsahuje Program rozvoje kraje. Program rozvoje kraje pro Moravskoslez-

4.1 Programové dokumenty v oblasti rozvoje lidských zdrojů

ský kraj schválilo krajské zastupitelstvo

Jedním z klíčových kritérií při posuzo-

Prioritní cíle regionálního rozvoje ve

vání významu projektů a důležitosti

vztahu k podpoře ze strukturálních

poskytnutí kofinancování je soulad

fondů vycházejí ze shora uvedených

projektu s prioritními cíli regionální politiky na celostátní a regionální úrovni. Prioritní cíle regi-

programových

onální politiky státu shrnuje Strategie

kapitola 1.6 – Programové dokumen-

regionálního rozvoje ČR, schválená

ty). Pro oblast rozvoje lidských zdrojů

vládou ČR v červenci 2000 na základě

jsou relevantní sektorový operační

zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který definuje

program Rozvoj lidských zdrojů (SOP RLZ) zpracovávaný společně

programové dokumenty pro zajištění

Ministerstvem práce a sociálních věcí

regionálního rozvoje na úrovni státu

(MPSV) a Ministerstvem školství, mlá-

a krajů. Jednotlivé resorty zpracovávají

deže a tělovýchovy (MŠMT) a Společ-

na celostátní úrovni vlastní programové dokumenty, z nichž jsou pro oblast roz-

ný regionální operační program (SROP) připravený Ministerstvem pro

voje lidských zdrojů relevantní zejména

místní rozvoj (MMR).

v prosinci 2001.

dokumentů

a

jsou

vyjádřeny v Národním rozvojovém plánu a v operačních programech (viz

Státní politika zaměstnanosti a Sociální doktrína ČR (připravené MPSV), Národní program rozvoje vzdělávání v ČR

4.2. Charakteristika regionu Moravskoslezsko

a Dlouhodobý záměr rozvoje výchovně MŠMT), Průmyslová politika (zpraco-

4.2.1 Území regionu a obyvatelstvo

vaná MPO).

Region NUTS II – Moravskoslezsko

vzdělávací soustavy ČR (zpracované

tvoří území bývalých okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, 32

Opava a Ostrava. Region leží v seve-

obyvatel na km2. Počet obyvatel regi-

rovýchodní části ČR; na severu hraničí

onu ale v posledních letech stagnuje.

s Polskem, na východě se Slovenskem.

Region se vyznačuje vyšší národnostní

Jeho rozloha činí 5 555 km , (7,04 %

heterogenitou obyvatelstva než je v ČR

území České republiky) a žije v něm

obvyklé. Významné jsou zejména ná-

1 274 tisíc obyvatel (tj. 12,4% obyvatel

rodnostní menšiny slovenská (3,3 %)

ČR).

a polská (3,0 %).

2

Stávající věková struktura obyvatel patří v ČR k nejpříznivějším (podíl dětí do 15 let je o 1% vyšší než průměr ČR, naopak méně početná je skupina obyvatel ve věkové kategorii nad 60 let). Přesto je i v moravskoslezském regionu patrný trend stárnutí populace a stav migračního salda je záporný.

4.2.2 Ekonomika Regionem

procházejí

mezinárodní

Region má nepříznivou struktu-

dopravní osy, které tvoří mezinárodní

ru ekonomiky, danou historickým

silnice E 75 a E 462 z jihu na sever

vývojem. Ve struktuře ekonomiky do-

a ze západu na východ E11, a dále

minuje průmysl, a to téměř všechna

2. mezinárodní železniční koridor.

odvětví, ale převládá, zejména pokud

Sídla regionu mají vzájemné úzké

jde o zaměstnanost, průmysl těžby uhlí,

dopravní a kooperační vazby. Území

hutnický a energetický, z nichž první

je v jádru vysoce urbanizované s vy-

dva procházejí významnou restruktura-

sokým podílem obyvatel ve městech

lizací a útlumem. Dalšími významnými

a s výraznou sídelní aglomerací. Jedná

sektory jsou strojírenství, chemický

se o region kontrastů jak z hlediska

a farmaceutický průmysl, elektrotechni-

nerovnoměrné hustoty obyvatel, rozlo-

ka, papírenský, textilní a potravinářský

žení a koncentrace průmyslové výroby,

průmysl. Podíl regionu na HDP ČR klesl

tak i přírodního uspořádání. S počtem

v období 1987 – 2001 z cca 20 % na

228 obyvatel na km2 patří region Mo-

10,4 %, nicméně stále je na druhém

ravskoslezsko k nejhustěji zalidněným

místě v tvorbě HDP za Prahou. V tvorbě

oblastem v České republice, přestože

HDP na obyvatele dosahuje region 83%

jeden z jeho okresů – Bruntál – má nao-

průměru ČR a 59% průměru EU-15.

pak nejnižší hustotu obyvatelstva v ČR. Hustota obyvatel je dvojnásobná oproti

Většinu zaměstnavatelů v kraji tvoří

Evropské unii, kde žije v průměru 115

malé a střední podniky do 250 za33

městnanců, jejich podíl na tvorbě HDP

služeb podílem 46,3% (47,4% v roce

je ale pod průměrem v ČR. Na druhé

2000) zaměstnanost v průmyslu. Vývoj

straně je v kraji (oproti jiným krajům

na trhu práce bude i v příštích letech

v ČR) stále velký počet velkých firem

ovlivňován

s významným podílem na tvorbě HDP

podniků, a to zejména v ocelářském

a zaměstnanosti. V průmyslu existují

průmyslu.

restrukturalizací

velkých

velké podniky, jejichž privatizace zatím není zcela ukončená.

Region Moravskoslezsko je od počátku transformace ekonomiky na předním

Podíl zemědělství na ekonomice re-

místě v počtu nezaměstnaných.

gionu je nižší, než je průměr v ČR.

V kraji se nachází 20 % celkového

Zemědělství zaměstnává cca 3,1% pra-

počtu nezaměstnaných v ČR. Průměr-

covníků ve srovnání s průměrem 5,1%

ná míra nezaměstnanosti je v regionu

v rámci ČR.

už od roku 1999 kolem 15 %, což je druhý nejvyšší údaj za Ústeckým kra-

Region má velmi výhodné geogra-

jem a o víc než polovinu vyšší než je

fické i klimatické podmínky pro celoroční rekreaci, zejména v ob-

průměr ČR.

lasti Beskyd a Jeseníků. Tyto podmínky

Také podíl dlouhodobě nezaměst-

nejsou dostatečně využívány.

naných (déle než 6, 12, 24 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných

4.2.3 Zaměstnanost

je v Moravskoslezském regionu výraz-

V roce 2000 bylo v regionu Morav-

ně vyšší než celorepublikový průměr

skoslezsko zaměstnáno celkem 534,2

– meziročně stoupla průměrná doba

tisíc pracovníků, což oproti roku 1993

setrvání uchazečů v evidenci úřadů

znamená zhruba jednoprocentní po-

práce (ÚP) v kraji z 546 na 601 dní,

kles. Dominantním sektorem kraje,

což je o 106 dní víc, než činil celostátní

který v roce 2000 zaměstnával 44,1%

průměr. Ke konci roku 2001 představo-

pracovníků, byl průmysl. Od roku

val podíl dlouhodobě nezaměstnaných

1993

v kraji 65,1%, k 30. červnu 2002 to

poklesla zaměstnanost v průmyslu o víc než sedm procent-

bylo 66,9%.

ních bodů; největší úbytky byly zaznamenány v těžbě, v kovozpracujícím,

Opakovaná nezaměstnanost je

chemickém a textilním průmyslu a ve

vedle dlouhodobé evidence v současné

výrobě strojů a zařízení. Oproti tomu

době jedním z nejvážnějších problémů

největší přírůstky zaměstnanců zazna-

kraje, což zřetelně ukazuje trvale nízké

menaly obchod, peněžnictví, veřejná

procento poprvé evidovaných uchaze-

správa, školství, stavebnictví a pohos-

čů o zaměstnání.

tinství. V roce 1999 předstihl sektor 34

4.3 Program rozvoje Moravskoslezského kraje1

mických aktivit, tvorbu pracov-

Program rozvoje územního obvodu

měřítku, zlepšení kvality životního

Moravskoslezského kraje je základní

prostředí a snižování rozdílů uvnitř

střednědobý

dokument

kraje ve všech oblastech. Přitom

k podpoře regionálního rozvoje na

hrubý domácí produkt (HDP) kraje

úrovni kraje, který konkretizuje strate-

na obyvatele se bude kolem roku

gické cíle a rozvojové aktivity v podobě

2010 přibližovat hranici 75% prů-

konkrétních opatření a navrhuje způ-

měru HDP na 1 obyvatele Evrop-

sob jejich financování a implementace.

ské unie.

programový

ních míst v regionálním i místním

Je zpracován na tříleté období, 2002 – 2004, s indikativním zařazením ob-

Hlavními prioritami rozvoje kraje

dobí 2005 – 2006 s ohledem na vazbu

jsou:

na programy strukturálních fondů Ev-

* podpora malého a středního pod-

ropské unie. Byl schválen zastupitel-

nikání, zvyšování objemu přímých

stvem kraje v prosinci 2001.

tuzemských i zahraničních investic a vytváření nových pracov-

4.2.1 Strategická vize, cíl a priority rozvoje Moravskoslezského kraje

ních příležitostí v kraji * příprava na integraci kraje do Evropské unie a všestranné zkvalitňo-

Strategická vize rozvoje Moravsko-

vání jeho infrastruktury dopravní,

slezského kraje je založená na princi-

technické, telekomunikační a insti-

pech rovnocenného respektování všech

tucionální

tří základních aspektů rozvoje – tedy

* akcelerace rozvoje lidských

jeho ekonomické, sociální i environ-

zdrojů v kraji a vybudování efektivního systému komunikace všech činitelů na regionálním trhu práce, vše při

mentální složky a je zaměřená především na kvalitu života jeho obyvatel: Moravskoslezský kraj chce být atraktiv-

důsledném respektování principu

ním, ekonomicky silným a konkurence-

partnerství veřejného a soukromého

schopným středoevropským regionem.

sektoru, vzdělávacích institucí a neziskových organizací

Hlavním strategickým cílem

* významné snížení negativních vlivů

rozvoje Moravskoslezského kraje

průmyslu a dopravy na životní pro-

je trvalý růst kvality života obyvatel

středí v kraji a využití požadavků

na základě povzbuzení hospodář-

na zlepšování kvality životního pro-

ského růstu a diverzifikace ekono-

středí k rozvoji environmentálně ori-

mické struktury kraje s důrazem

entovaného aplikovaného výzkumu

na konkurenceschopnost ekono-

a navazujících průmyslových aktivit 35

a vytváření zdravého prostředí pro obyvatele * využití

potenciálu

cestovního ruchu v kraji jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel

4.2.2 Analýza silných a slabých stránek kraje v oblasti rozvoje lidských zdrojů Analýza

silných,

slabých

stránek,

příležitostí a ohrožení je standardním nástrojem pro sumarizaci sociálně-

* zvyšování efektivnosti zemědělství

-ekonomické analýzy a východiskem

a podpora proměny venkovských

pro formulování rozvojové strategie.

oblastí na multifunkční, plně inte-

V programu rozvoje kraje se tato ana-

grované součásti kraje s význam-

lýza provádí pro jednotlivé problémo-

nou rolí při kultivaci krajiny, ucho-

vé okruhy, proto uvádíme pouze část

vání kulturního odkazu a nabídce

SWOT analýzy relevantní k problema-

alternativního životního stylu

tice ESF – tj. zaměstnanosti a vzdělávání. Uvádíme pouze nejvýznamnější

Jednotlivé oblasti podpory regionál-

body, viz tabulka SWOT, lidské zdroje,

ního rozvoje v Programu rozvoje Mo-

Moravskoslezsko.

ravskoslezského kraje se soustřeďují do šesti priorit, kterým odpovídají tzv.

Dílčím způsobem se rozvoje lidských

problémové okruhy.

zdrojů dotýkají i analýzy dalších problémových oblastí, zejména pak

Jako problémové okruhy byly

v problémových oblastech ekonomika

identifikovány:

a podnikání, zemědělství a venkov,

• ekonomika a podnikání

cestovní ruch a životní prostředí.

• infrastruktura • rozvoj lidských zdrojů • životní prostředí

4.2.3 Opatření Programu rozvoje Moravskoslezského kraje

• cestovní ruch

V dalším textu jsou uvedena opatření

• zemědělství a rozvoj venkova

z problémového okruhu lidské zdroje a v rámci něj pak problémové oblasti

Problémové okruhy se člení na pro-

3.1 Zaměstnanost a trh práce a 3.2

blémové oblasti, ty pak dále na opat-

Vzdělávání, které mají bezprostřední

ření. Pro každý problémový okruh je

vazbu na opatření relevantní k ESF.

definovaný hlavní cíl, který je vlastně

Jsou však i zmíněna opatření z dalších

dílčím strategickým cílem programu.

problémových okruhů, které mají urči-

Pro každou problémovou oblast jsou

tou relevanci k ESF.

stanovené specifické cíle, kterých má být dosaženo realizací navrhovaných opatření. 36

Tabulka SWOT, lidské zdroje, Moravskoslezsko Lidské zdroje Zaměstnanost a trh práce Silné stránky

Slabé stránky

1. Kvalifikovaná pracovní síla v dříve dominantních průmyslových oborech 2. Dostatečný potenciál kvalifikované nebo rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit v kraji 3. Motivace významné části pracovníků ohrožených ztrátou zaměstnání podstoupit rekvalifikaci a tím zvýšit svůj potenciál zaměstnatelnosti 4. Značný potenciál technické odbornosti 5. Dostatečná kapacita vzdělávacích institucí k rozvoji pracovníků v oblasti průmyslu a služeb

1. Značný počet lidí s nedostatečnou nebo jednostranně zaměřenou kvalifikací, zejména v odvětvích hornictví, hutnictví, textilního průmyslu a zemědělství 2. Vysoká míra nezaměstnanosti s rostoucím podílem dlouhodobě nezaměstnaných 3. Stagnující počet pracovních příležitostí 4. Struktura poptávky po profesích, která se rozchází s dostupnou nabídkou 5. Nedostatečné zaměření vzdělávacího systému na trénink dovedností požadovaných zaměstnavateli 6. Omezená mobilita pracovní síly 7. Malá perspektiva zaměstnanosti v okrajových částech kraje

Příležitosti

Ohrožení

1. Využití technické odbornosti, nápaditosti a dovednosti pracovní síly krajem 2. Možnost tvorby nových pracovních míst s pomocí programů na podporu zaměstnanosti a s využitím finančních podpor státu a Evropské unie určených na regionální rozvoj. 3. Rozvoj nových ekonomických aktivit (zejména v MSP a u průmyslových investorů) spojený s možností širší škály šancí na změnu pracovního uplatnění 4. Zlepšení spolupráce sociálních partnerů při realizaci politiky zaměstnanosti

1. Rostoucí nezaměstnanost, zejména dlouhodobá 2. Přetrvávání problémů se zaměstnatelností některých skupin uchazečů v důsledku jednostranné a nízké kvalifikace 3. Další prohlubování rozdílu v dynamice rozvoje trhu práce v Moravskoslezském kraji ve srovnání s celorepublikovým vývojem 4. Nedostatek kvalifikovaných dělnických profesí pro budoucí potřeby průmyslu 5. Nedostatečná připravenost k využití programů a zdrojů z fondů EU, zejména bezprostředně po vstupu

Problémová oblast 3.1: Zaměstnanost a trh práce Specifický cíl: rozvíjet zaměstnanost

Opatření 3.1.1: Tvorba nových pracovních příležitostí • podpora životaschopných podni-

obyvatelstva a zvyšovat zaměstnatel-

katelských záměrů nástroji aktivní

nost rizikových skupin na trhu práce

politiky zaměstnanosti, pokud jsou spojené s vytvářením nových pra-

Stručná charakteristika podporovaných aktivit v rámci jednotlivých opatření:

covních příležitostí • rozvoj dovedností a znalostí potřebných pro zahájení vlastního podnikání 37

• vytváření trvalých pracovních míst

• zaměstnanecké rekvalifikace pro

v obcích při zajišťování veřejných

pracovníky ohrožené ztrátou za-

služeb

městnání • koordinace služeb s úřady práce

Opatření 3.1.2: Rozvoj programů k udržení zaměstnanosti a ke zvýšení adaptability na nové podmínky • příprava a realizace vzdělávacích

a s programy na podporu zaměstnanosti • poradenské a finanční programy podporující zahájení vlastního podnikání

programů pro zaměstnance v ná-

• finanční programy posilující moti-

vaznosti na potřeby trhu práce

vaci zaměstnavatelů k zaměstnává-

(včasná příprava na technologic-

ní uvolněných pracovníků

ké změny, rozvoj víceprofesnosti apod.)

ra technologického rozvoje, zvy-

Opatření 3.1.4: Podpora zaměstnatelnosti a příležitostí pro znevýhodněné specifické skupiny

šování kvality produkce a služeb,

• rozvoj

• vzdělávací programy a poradenství pro malé a střední podniky (podpo-

programů

zavádění moderních metod perso-

a podpora tvorby pracovních příle-

nálního řízení, školení, poradenství

žitostí pro dlouhodobě nezaměstna-

a návazná odborná podpora za-

né, nezaměstnané absolventy škol,

kladatelům MSP)

matky vracející se na trh práce po

• odborná příprava a vzdělávání

mateřské dovolené, lidi se zdravot-

potenciálních zaměstnanců pro in-

ním postižením, mladé nezaměst-

vestory

nané s nízkou kvalifikací, etnické

• využití moderních a flexibilních

minority apod.

forem pracovních smluv, včetně

• aktivační, motivační a poradenské

poradenství a propagace jejich vy-

programy pro tyto specifické skupi-

užívání

ny

Opatření 3.1.3: Podpora zapojení pracovníků uvolňovaných při restrukturalizaci ocelářského průmyslu zpět do produktivních ekonomických aktivit • služby zaměstnaneckých agentur pro uvolňované pracovníky a potenciální nové zaměstnavatele 38

specifických

Opatření 3.1.5: Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a ve službách • audit a budování systému řízení lidských zdrojů ve firmách • rozvoj podnikových programů celoživotního vzdělávání • vzdělávací a rekvalifikační programy podniků pro nové zaměstnance

• osobní rozvoj a motivace zaměst-

• přizpůsobování struktury vzdělávacích aktivit střednědobým, re-

nanců • studijní cesty a odborné stáže za-

spektive dlouhodobým rozvojovým plánům kraje (nové obory, rekva-

městnanců • zavádění moderních metod řízení

lifikace, studium při zaměstnání,

• sdílení znalostí a vytváření databází

informační systémy apod.) • podpora přírodovědného, odbor-

nejlepších praktik

ného a technického vzdělávání,

Opatření 3.1.6: Prevence nezaměstnanosti a zvýšení flexibility trhu práce

a především talentovaných jedinců v těchto oborech • harmonizace sítě středních škol

• koordinace činnosti sociálních partnerů • průzkumy a hodnocení aktuální i budoucí poptávky na trhu práce • posilování motivace vzdělávacích

Opatření 3.2.2: Rozvoj kapacit vysokých škol a větší využití jejich výstupů v podmínkách kraje

a rekvalifikačních institucí k lepšímu

• podpora rozvoje prostorových, ma-

uspokojování požadavků zaměst-

teriálních a informačních kapacit

navatelů na znalosti a dovednosti

vysokých škol v kraji, včetně škol

absolventů

soukromých • vytváření příznivých podmínek pro

Problémová oblast 3.2: Vzdělávání Specifický cíl: rozvíjet vzdělávání za-

zvýšení potenciálu vysokých škol

měřené na nové dovednosti, povolání

i nad rámec případných státních

a celoživotní učení v souladu s potře-

dotací pro vysoké školy

v oblasti vzdělávání a vědecko-výzkumné a vývojové činnosti, a to

• podpora

bami kraje.

aktivit

vysokých

škol

umožňujících vznik a rozvoj studijStručná charakteristika podporovaných

ních a výzkumných programů rea-

aktivit v rámci jednotlivých opatření

gujících na požadavky kraje

Opatření 3.2.1: Přizpůsobení struktury sekundárního vzdělávání potřebám kraje • zavádění všeobecně vzdělávacích programů na středních odborných školách, výraznější profilace gymnázií s návazností na další vzdělávání,

restrukturalizace

odborných škol

vyšších

• podpora zapojení vysokých škol do podnikatelských aktivit využívajících jejich výsledků vědecko-výzkumné činnosti • větší využívání kapacit vysokých škol v koncepční činnosti kraje • podpora většího využití vysokých škol jako přirozených center kultury a vzdělanosti v kraji 39

• vytváření systémových podmínek

• podpora vzdělávání a informova-

pro stabilizaci absolventů vysokých

nosti v oblasti evropské integrace

škol v kraji

a jejich institucionální zajištění • zvýšení schopnosti regionu efektiv-

Opatření 3.2.3: Podpora rozvoje celoživotního vzdělávání

ně využívat prostředky poskytované

• vzdělávání učitelů a šíření nových

Evropské unie

na rozvoj lidských zdrojů ze zdrojů

vzdělávacích programů, orientovaných na rozvoj klíčových kompeten-

Z opatření z dalších problémových

cí, nových strategií učení a progre-

okruhů, které mají určitou relevanci

sivních metod výuky a rekvalifikace

k ESF, je nutné zmínit

• restrukturalizace a zvýšení adaptability škol a školských zařízení v kraji ve vztahu k měnícím se pod-

Opatření 1.1.2: Zajištění komplexních služeb pro investory

mínkám na trhu práce

• zakládání pracovišť integrovaných

• rozvoj materiálních podmínek na

služeb („one-stop-shops“) k pod-

školách pro výuku jazyků, infor-

poře přímých zahraničních investic

mačních technologií a přírodověd-

(včetně

ných a odborných předmětů

příležitostí v kraji, marketingu prů-

propagace

investičních

• vytváření informačních a studijních

myslových zón a technologických

center pro žáky škol a občany ze

parků, urychlení procesu vyřizování

spádové oblasti

potřebných žádostí a povolení)

• podpora rozvoje alternativního terciárního vzdělávání a celoživotního učení • širší zapojení zaměstnavatelů a neziskových organizací do celoživotního vzdělávání • rozvoj mechanismů šíření inovací ve vzdělávací soustavě • rozvoj monitorování a evaluace

• příprava subdodavatelů pro investory • příprava

zaměstnanců pro

investory • příprava dalších podmínek podporujících zájem investorů o podnikání v Moravskoslezském kraji (například školy s výukou v cizích jazycích pro rodinné příslušníky)

vzdělávání a zapojení sociálních

• rozšíření pobídkového systému pro

partnerů do hodnotících mechanis-

investory v Moravskoslezském kraji

mů • zvyšování komunitní role škol • vznik rad pro rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání

Opatření 1.2.3: Rozvoj kooperací • informační servis, marketing a akvizice klientů a partnerů pro kooperace se zahraničím

40

• společná

propagace

malých

• podpora aktivit ke zvýšení prestiže,

a středních regionálních podniků

vzdělávání a spolupráce nezisko-

(MSP) v tuzemsku i zahraničí

vých organizací kraje

• příprava MSP ke vstupu na zahra-

• podpora aktivit mezioborové spolu-

niční trhy • asistenční

práce NGO programy

usnadňující

• podpora aktivit ke zlepšení informo-

kooperaci se zahraničními partnery

vanosti občanů – přístup k Internetu,

• podpora vzniku a rozvoje sítí MSP

elektronické poště prostřednictvím

• podpora spolupráce podniků v po-

informačních středisek

tenciálních odvětvových průmyslo-

• příprava a realizace programů

vých uskupeních (klastrech)

zapojování minoritních skupin do života a rozvoje kraje

Opatření 1.3.1: Rozvoj a zkvalitňování existující infrastruktury služeb na podporu podnikání

• podpora kulturních aktivit, činnosti spolků, zájmových skupin včetně aktivit národnostních menšin

• využití stávající infrastruktury pro podporu podnikání a pro přípravu mačních a vzdělávacích programů

Opatření 4.4.1: Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání pro podporu udržitelného rozvoje

a služeb pro malé a střední podni-

•

a realizaci poradenských, infor-

ky

vytváření komplexního systému environmentální osvěty, výchovy a vzdě-

• propojení s programy rozvoje za-

lávání s využitím regionálních kapa-

městnanosti a nového uplatnění

cit vzdělávacích zařízení a středisek

pracovníků uvolňovaných z velkých

ekologické výchovy

podniků

•

programy podpory účasti veřejnosti

• podnikatelské poradenství pro malé

na rozhodování v oblasti životního

a střední podniky, podpora zavá-

prostředí v rámci procedur posu-

dění certifikovaných a moderních

zování vlivů na životní prostředí

systémů řízení

a územního plánování •

Opatření 3.4.3: Rozvoj občanské společnosti a neziskových organizací

podpora činnosti environmentálně orientovaných nevládních neziskových organizací

•

podpora pilotních projektů udržitelné-

• rozvoj aktivit posilujících účast oby-

ho místního a regionálního rozvoje,

vatel kraje na plánování a rozvoji

založeného na principech partnerství

měst a obcí

v rámci Místní Agendy 21, programu

• podpora činností posilujících účast neziskových organizací a občan-

Zdravá města, dobrovolných dohod mezi podniky a obcemi.

ských aktivit na rozvoji kraje 41

Opatření 5.2.1: Podpora vzdělávání a profesního rozvoje v cestovním ruchu •

•

•

rozšíření škály odborného vzdělávání

Opatření 6.2.2: Rozvoj poradenských a informačních služeb a občanských aktivit pro udržení venkovského dědictví

v oborech cestovního ruchu, včetně

• zřizování školících a poradenských

jejich vazeb na zahraničí

center pro nezemědělské podnika-

vytváření a realizace programů od-

telské subjekty

borného vzdělávání provozovatelů,

• rozvoj vzdělávání dospělých

pracovníků zařízení cestovního ruchu

• rozvoj informatiky a využití infor-

a poskytovatelů služeb spojených

mačních technologií ve venkovském

s cestovním ruchem

prostoru

organizace vzdělávacích aktivit typu

• rozvoj profesní přípravy a tréninku

seminářů a konferencí zaměřených

pro podnikatelskou činnost a nové

na problematiku rozvoje cestovního

technologie • cílená podpora venkovských spole-

ruchu

• zavedení systému kvality poskytovaných služeb v oblasti cestovního

čenských aktivit a veřejně pospěšných hnutí

ruchu

Opatření 6.1.4: Profesní příprava v zemědělství a lesnictví

4.3 Sektorový operační program Rozvoj lidských zdrojů (SOP RLZ)2

• podpora

vědeckotech-

Sektorový operační program Rozvoj

nických poznatků do hospodaření

lidských zdrojů, který je vypraco-

zemědělských podniků

a lesnických produktů a využívání

ván ve vazbě na prioritní osu 3 – Rozvoj lidských zdrojů Národního rozvojového plánu, tvoří základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR na zkrácené programové období 2004 – 2006. SOP

odpadů

RLZ vymezuje čtyři priority a dvanáct

přenosu

• zlepšování profesního vzdělávání v zemědělských a lesnických oborech • zdokonalování znalostí v oblasti marketingu,

výroby,

skladování,

úpravy a odbytu zemědělských

• zřizování školících a poradenských

opatření, které svým rozsahem pokrý-

center pro zemědělské podnikatel-

vají následující oblasti: aktivní politiku

ské subjekty

zaměstnanosti, integraci specifických

• rozvoj vzdělávání dospělých

skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí (vyloučením ze společnosti), rovnost příležitostí pro muže a ženy na trhu práce, rozvoj celoživotního učení,

42

adaptabilitu zaměstnanců a zaměstna-

a odstraňování bariér znesnadňujících

vatelů na změny ekonomických a tech-

účast na trhu práce“.

nologických podmínek.

Třetí strategický cíl poněkud pře-

4.3.1 Cíle SOP RLZ

kračuje

Globálním cílem SOP Rozvoj lid-

nutné změny postojů všech subjektů,

ských zdrojů je: vysoká a stabilní

včetně jednotlivců, k celoživotnímu

úroveň zaměstnanosti založená na

učení jsou dosažitelné až v delším ča-

kvalifikované a flexibilní pracovní síle,

sovém horizontu. Přesto může program

integraci skupin obyvatel ohrožených

podstatnou měrou přispět k rozvoji ka-

sociální exkluzí a konkurenceschop-

pacity vzdělávacích institucí a k obsahu

nosti podniků při respektování principů

a kvality nabídky vzdělávání.

rámec

programu,

protože

trvale udržitelného rozvoje. Třetím strategickým cílem je: „rozvoj Tento globální cíl bude naplňován

celoživotního

učení

prostřednictvím

postupnou realizací následujících čtyř

zvyšování kvality nabídky vzdělávání

strategických cílů:

z hlediska potřeb znalostí společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti

První strategický cíl je zaměřen na

všech subjektů v procesu vzdělávání“.

rozšíření nástrojů a zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti a služeb

Čtvrtý strategický cíl je zaměřen

zaměstnanosti tak, aby se usnadnilo

na zvyšování kvalifikace pracovní síly

rychlé začlenění uchazečů o zaměst-

v souladu s potřebami trhu práce a na

nání na trh práce a předcházelo ne-

posílení konkurenceschopnosti českých

zaměstnanosti osob ohrožených neza-

podniků.

městnaností (zájemců o zaměstnání). Prvním strategickým cílem je: „rozvoj

Čtvrtým strategickým cílem je: „rozvoj

pružného trhu práce, který přispívá

kvalifikované pracovní síly, konkuren-

ke snížení a prevenci nezaměstnanosti

ceschopnosti podniků a rozšiřování

a zvýšení zaměstnatelnosti osob, jimž

nabídky pracovních příležitostí v roz-

hrozí vyloučení z trhu práce“.

vojových odvětvích“.

Druhý strategický cíl je zaměřen na zlepšení přístupu k zaměstnanosti

4.3.2 Priority a opatření SOP

a vzdělávání pro skupiny i jednotlivce

V souladu s vymezením prioritních ob-

ohrožené sociální exkluzí. Druhým stra-

lastí podpory a oprávněných činností

tegickým cílem je: „snížení počtu a po-

v Nařízení o ESF (č. 1268/1999) jsou

dílu osob ohrožených sociální exkluzí

priority a opatření SOP RLZ zaměřeny

prostřednictvím integrovaného přístupu

zejména na podporu zaměstnatel43

nosti a sociálního začleňování znevýhodněných jednotlivců. Na

Priorita 1: Aktivní politika zaměstnanosti

základě zkušeností členských zemí s re-

Tato priorita je směrována k realizaci

alizací projektů pro tyto cílové skupiny,

prvního strategického cíle SOP RLZ a je

spolufinancovaných z ESF, budou pod-

zaměřena zejména na zajištění rych-

porovány zejména projekty poskytující

komplexní podporu založenou na integrovaném přístupu k cílovým skupinám, hlavně k osobám

lého začlenění nezaměstnaných do trhu práce a na předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Důraz

vyloučeným z trhu práce. Integrovaný

se klade na preventivní opatření, která

přístup zkombinuje specifické aktivity

se musí uplatňovat vůči osobám ohro-

a doprovodná opatření při realizaci

ženým nezaměstnaností a vracejícím se

projektů tak, aby jednotliví příslušníci

na trh práce.

cílových skupin mohli co nejlépe využít nabídky pomoci z těchto projektů.

systémů a struktur a posilování kapacit poskytovatelů služeb pro

Opatření a jejich operační cíle Opatření 1.1: Posílení aktivní politiky zaměstnanosti uchazečů a zájemců o zaměstnání

cílové skupiny. Půjde zejména o rozvoj

• zamezení růstu počtu dlouhodobě

institucí podílejících se na implementaci

evidovaných uchazečů, zaměření

politik zaměstnanosti, vzdělávání, soci-

se

ální inkluze a výzkumu a vývoje, jako

dlouhodobou nezaměstnaností

Kromě toho bude podporován rozvoj

jsou ministerstva, úřady práce, vzdělá-

na

nezaměstnané

ohrožené

• zavádění nových nástrojů aktivní

vací instituce, sociální partneři, nestátní

politiky

zaměstnanosti,

zvýšení

neziskové organizace, orgány územní

adresnosti a efektivnosti existují-

správy a samosprávy.

cích nástrojů a jejich rozšíření i na zájemce o zaměstnání, na zaměst-

V souladu s orientací Národního roz-

nance ohrožené nezaměstnaností

vojového plánu na rozvoj a konkuren-

a osoby vracející se na trh práce

ceschopnost program podpoří i další

• rozšíření preventivních poraden-

odborné vzdělávání pracovníků, zejména v odvětvích s potenciálem

ských a informačních služeb a zvý-

dalšího růstu, a vytváření nových pra-

opatření subjektů trhu práce jako

covních příležitostí v těchto odvětvích.

prevence nezaměstnanosti

šení motivačních a aktivizačních

• podpora těsnějších vazeb mezi

Přehled priorit a opatření operačního programu Rozvoj lidských zdrojů ( SOP RLZ):

institucemi trhu práce, sociálními partnery a jejich sdruženími, zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi

44

• podpora vzniku nových forem zaměstnávání

• rozvoj specifických integrovaných programů a podpora tvorby nových pracovních míst pro dlouhodobě

Opatření 1.2: Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti • zvýšení

kvalifikace

pracovníků

služeb zaměstnanosti a spolupra-

nezaměstnané a osoby ohrožené sociální exkluzí • zavádění standardů kvality poskytovaných sociálních služeb

cujících institucí, které zabezpečují

• zajištění dostupnosti služeb pro

služby pro realizaci aktivní politiky

skupiny ohrožené sociální exluzí

zaměstnanosti

prostřednictvím systému komunitní-

• vytvoření

standardního

přístupu

a služeb pro jednotlivé skupiny uchazečů o zaměstnání

ho plánování • podpora subjektů a organizací zabývajících se programy integrace

• propojení a zkvalitnění informač-

osob sociálně vyloučených nebo

ních systémů pro jednotný přístup

ohrožených sociální exkluzí do spo-

jako podklad pro analýzu vývoje

lečnosti

a úspěšnosti poradenských a vzdě-

• vzdělávání

lávacích opatření

pracovníků

systému

sociálních služeb s cílem posílení jejich schopnosti poskytovat služby

Priorita 2: Sociální integrace a rovnost příležitostí

odpovídající standardům a požadované kvalitě

Tato priorita je směrována k realizaci druhého strategického cíle SOP RLZ a je zaměřena zejména na pomoc

skupinám a jednotlivcům ohroženým sociální exkluzí a na prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce.

Opatření 2.2: Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce • odstranění překážek, které brání ženám v účasti na trhu práce • podpora vzdělávání žen, umožňující jim uplatnění v netradičních zaměstnáních

Opatření a jejich operační cíle Opatření 2.1: Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí • zajištění

komplexního

přístupu

k řešení problematiky osob se speciálními potřebami, zdravotně

• podpora žen zahajujících samostatně výdělečnou činnost • rozvoj distančních forem vzdělávání a rozšíření přístupu žen k jejich využívání • rozšíření přístupu žen k informačním technologiím

postižených a ohrožených rizikem,

• zvýšení účasti žen na vzdělávání

narušení jejich psychosomatického

organizovaném zaměstnavateli

potenciálu s dopady na trh práce 45

• podpora

vzniku

nových

forem

zaměstnání a vytváření podmínek

• rozvoj lidských zdrojů v oblastí výzkumu a vývoje

maximální účasti žen na trhu práce

Tato priorita je směrována k realizaci

Opatření 3.3: Podpora státních struktur a systémů pro zajištění rozvoje lidských zdrojů v oblasti školního vzdělávání

třetího strategického cíle SOP RLZ, ale

• propojování počátečního a dalšího

Priorita 3: Rozvoj celoživotního učení

zároveň jde o horizontální prioritu,

vzdělávání

jejíž realizace přispívá k naplnění všech

• pilotní ověření fungování systému

ostatních specifických cílů programu.

dvoustupňové tvorby studijních os-

Je zaměřena na rozvoj kapacity

nov (kurikula)

vzdělávacích institucí a zlepšení obsahu a kvality vzdělávání.

• podpora využití nových informačních technologií (Internet, CD-ROM, e-mail, video při realizaci všech uvedených cílů)

Opatření a jejich operační cíle Opatření 3.1: Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních

Opatření 3.4: Rozvoj dalšího profesního vzdělávání

• zlepšení podmínek pro vzdělávání

• zlepšení přístupu k informacím,

žáků se speciálními vzdělávacími

orientace v nabídce a kvality

potřebami

služeb

• modernizace školních vzdělávacích

• rozvoj výzkumu a vývoje metodo-

programů orientovaných na rozvoj

logie vzdělávání dospělých včetně

klíčových kompetencí

budování institucionálních kapacit

• rozvoj dalšího vzdělávání učitelů

• zlepšení systému dalšího vzdělávání

a ostatních pracovníků ve školství

s ohledem na potřeby zejména ma-

• rozvoj dalšího vzdělávání na střed-

lých a středních podniků, a to hlav-

ních a vyšších odborných školách

ně v oblasti užívání informačních a komunikačních technologií (ICT),

Opatření 3.2: Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje • zkvalitňování vzdělávání na vysokých školách • rozvoj učitelských studijních programů • rozvoj dalšího vzdělávání na vysokých školách 46

oblasti jazykové přípravy, technického vzdělání, řízení a marketingu

Priorita 4: Adaptabilita a podnikání Tato priorita je směrována k realizaci čtvrtého strategického cíle SOP RLZ a je zaměřena na podporu jak

všeobecného, tak specifického

odborného vzdělávání s cílem podpořit rozvoj odvětví a oborů s růstovým potenciálem a posílit konkurenceschopnost českých podniků a pracovní síly.

vislosti se zaváděním progresivních systémů řízení výrobních procesů, se

zavedením

high-technology

(podle nomenklatury OECD-ISIC), se zavedením sofistikovaných produktů a služeb informačních a ko-

Opatření a jejich operační cíle Opatření 4.1: Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců, ekonomických a technologických podmínek a konkurenceschopnosti

munikačních technologií (ICT) a se zaváděním

technologií

šetrných

k životnímu prostředí

městnancům odborné znalosti, kva-

Opatření 4.3: Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta a zapojení občanů v ochraně životního prostředí

lifikaci a kompetence potřebné pro

• budování

• poskytnout zaměstnavatelům a za-

kapacit

regionálních

vyrovnání se s profesními, struktu-

systémů environmentálního vzdělá-

rálními a technologickými změnami

vání, výchovy a osvěty (EVVO), za-

• zlepšit pružnost systému vzdělávání

ložených na regionální síti environ-

tak, aby odpovídal ekonomickým,

mentálně zaměřených informačních

profesním a sociálním potřebám

a vzdělávacích středisek

• rozšířit pružné formy organizace

• implementace Místní Agendy 21

práce • rozšířit nabídku a zvýšit dostupnost rekvalifikačních programů

Opatření 4.4: Příprava lidských zdrojů pro cestovní ruch

• podporovat zachování stávajících

• zlepšení profesní přípravy a vzdě-

pracovních míst a stimulovat tvorbu

lávání pracovníků a podnikatelů

nových pracovních míst

v cestovním ruchu

• rozvíjet aktivity podniků zaměřené na podporu zdraví na pracovišti

• zlepšení profesní přípravy zaměřené na cestovní ruch • zkvalitnění regionálního marketingu

Opatření 4.2: Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu • zlepšení inovačního podnikání, příprava managementu podniků pro

a managementu cestovního ruchu • zlepšení profesní přípravy a vzdělávání odborníků na cestovní ruch ve veřejné správě

oblast inovačního podnikáni, rozvoj a využití invenční a inovační kapacity pracovníků • přizpůsobení kvalifikace pracovníků požadavkům zaměstnavatele v sou47

4.4 Společný regionální operační program (SROP)3

Tento cíl zahrnuje úsilí o zajištění vyšší

Orientace

regionálního

ekonomického rozvoje a růstu, zalo-

operačního programu (SROP) na ob-

ženého na klíčových zdrojích regionu

dobí 2004 – 2006 navazuje na prio-

soudržnosti, tedy na jeho lidech a jeho

rity Národního rozvojového plánu a na

životním prostředí.

Společného

životní úrovně obyvatel prostřednictvím

vymezení obsahu operačních programů ve vztahu k sektorovým operačním

Program

má

několik

specifických

programům.

cílů, které odrážejí kombinaci ekonomických, sociálních a ekologických

Jednou z priorit SROP je i priorita

aspirací obsažených v cíli globálním.

Místní rozvoj lidských zdrojů. Ta

Specifickými cíli programu jsou:

vychází z prioritní osy 3 – Rozvoj lid-

• zvýšit prosperitu regionu rozvojem

ských zdrojů Národního rozvojového

drobných podniků a řemesel, zvy-

plánu. Tato priorita je komplementární

šováním objemu přímých investic

k sektorovému operačnímu programu

do regionu a vytvářením nových

Rozvoj lidských zdrojů. Zatímco SOP

pracovních příležitostí

se orientuje na nehmotné investice při

• všestranně

zkvalitnit

regionální

plošném řešení problémů zaměstna-

a místní dopravní a telekomunikač-

nosti a adaptability lidských zdrojů,

ní infrastrukturu při respektování

sociální integrace a rovnosti příležitostí

ochrany životního prostředí

a rozvoje celoživotního učení, SROP

• zlepšit životní podmínky obyvatel

řeší problematiku rozvoje lidských

a integrovat sociálně vyloučené

zdrojů na místní úrovni s orientací na

skupiny do komunity a na trh práce

hmotné investice v oblasti infrastruktury

• zvýšit kvalitu základních složek ži-

rozvoje lidských zdrojů a na sociální

votního prostředí v obcích a regio-

integraci.

nech • zlepšit podmínky života venkovské-

4.4.1 Cíle a strategie SROP

ho obyvatelstva a rozvíjet venkovské

Globálním cílem SROP je: „dosáh-

části regionu

nout trvalý hospodářský růst i růst kva-

• zvýšit podíl cestovního ruchu na

lity života obyvatel regionu na základě

hospodářské prosperitě regionu,

povzbuzování nových ekonomických

zvýšit objem přímých investic do

aktivit s důrazem na tvorbu pracovních

rozvoje cestovního ruchu a vytvářet

míst v regionálním i místním měřítku,

nové pracovní příležitosti

na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace“. 48

4.4.2 Priorita 3 SROP – Místní rozvoj lidských zdrojů

• Prevence kriminality a sociálně patologických jevů • Zmírnění sociálního znevýhodnění

Globálním cílem priority je zlepšit ži-

obyvatel

votní podmínky obyvatel a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komuni-

Budou podporovány tyto aktivity :

ty a do trhu práce. Opatření této priori-

• motivační, resocializační a rehabi-

ty doplňují opatření SOP RLZ.

litační aktivity pro rizikové skupiny žijící v znevýhodněných oblastech

Opatření 3.1: Infrastruktura rozvoje lidských zdrojů v obcích a regionech

• podpora přístupu žen na trh práce • prevence

sociálně-patologických

jevů, podpora začleňování osob

Cílem opatření je rozvoj kapacit a ma-

ohrožených sociální exkluzí do spo-

teriálního vybavení vzdělávacích zaří-

lečnosti

zení a místních aktivit a iniciativ, jako

• podpora využití volného času mlá-

jsou neziskové organizace a občanské iniciativy, působící v oblasti:

deže • podpora vzdělávacích, kulturních

• vzdělávání spojeného s celoživot-

a sociálních aktivit zlepšujících ži-

ním učením

votní podmínky občanů

• sociálních služeb pro seniory, zdravotně postižené • ochrany před sociálně patologickými závislostmi

1

Program rozvoje územního obvodu Morav-

skoslezského kraje 2001 - 2004, vyd. ARR,

Toto opatření bude spolufinancováno

Ostrava, listopad 2001

z Evropského regionálního a rozvojo-

2

vého fondu (ERDF), nikoli z Evropského

zdrojů pro ESF 2004 – 2006, MPSV, prosinec

sociálního fondu (ESF).

2002 3

Opatření 3.2: Podpora sociální integrace v obcích

Sektorový operační program Rozvoj lidských

Společný regionální operační program, návrh

dokumentu, MMR, prosinec 2002

Cíli podporovaných aktivit tohoto opatření jsou: • Snížení

sociální

izolace

skupin

obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí • Reintegrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity a na trh práce 49