Assess selected health facilities in preparedness to climate change threats

Situační analýza systému krizové připravenosti a krizových útvarů, organizace mechanizmů koordinace s cílem získat údaje pro zlepšení kvality a standardizace služeb v České republice Připravenost zdravotních systémů na klimatické hrozby

“Assess selected health facilities in preparedness to climate change threats”

Projekt byl realizován týmem řešitelů: MUDr. et Bc. Dana Hlaváčková – Česká společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně MUDr. Petr Hubáček – Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Jarmila Kohoutová – Fakultní nemocnice Olomouc Doc. MUDr. Jarmila Drábková – Fakultní nemocnice Motol, Praha Ing. Vlasta Neklapilová - Úrazová nemocnice, Brno MUDr. Lukáš Kettner – Krajský úřad kraje Vysočina Hana Vraspírová – Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně

Koordinátor projektu: MUDr. Lucia Grepl Bauerová, Ministerstvo zdravotnictví ČR

1

OBSAH

1. Úvod

str. 3

2. Kapitola 1 „Health System Crisis Preparedness Assessment Tool“ – Řízení a vedení

str. 5

3. Kapitola 6 „Health System Crisis Preparedness Assessment Tool“ – Poskytování zdravotních služeb

str.21

4. Hodnocení připravenosti resortu zdravotnictví na klimatické změny – popis metodologie

str.41

5. Klimatické změny - regionální úroveň správních úřadů – hodnocení

str.42

6. Klimatické změny – přednemocniční neodkladná zdravotní péče – hodnocení str.50 7. Klimatické změny – lůžková zdravotnická zařízení – hodnocení

str.52

8. Klimatické změny – check – list pro státní správu na regionální úrovni

str.57

9. Klimatické změny – check – list pro přednemocniční neodkladnou zdravotní péči

str.58

10. Klimatické změny – check – list pro lůžková zdravotnická zařízení

str.59

11. Výstupy rešerše zaměřené na dopady klimatických změn na zdraví populace a na činnost zdravotnických zařízení str.60 12. Příloha 1: Vyhodnocení indikátorů ke Kapitole.1

str.67

13. Příloha 2: Seznam pramenů a literatury použitých pro zpracování a analýzu podle kapitoly 1 nástroje WHO str.81 14. Příloha 3: Dotazník pro regionální správní úřady

str.84

15. Příloha 4: Dotazník pro zdravotnickou záchrannou službu

str.86

16. Příloha 5: Dotazník pro zdravotnická zařízení

str.90

17. Příloha 6 - 8: Statistické výstupy – zdravotnictví ČR

str.95

18. Příloha č. 9: Plnění vybraných ukazatelů připravenosti podle kapitoly 6 nástroje WHO v procentech podle segmentu poskytovatele zdravotní péče str.98

2

1.

ÚVOD

Ministerstvo zdravotnictví ČR uzavřelo na léta 2010 – 2011 se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) Dvouletou smlouvu o spolupráci, kde jednou z priorit je podpora a rozvoj zdravotních politik k posilování a rozvíjení kapacity zdravotnických systémů. Ministerstvo zdravotnictví ČR bylo koordinátorem konkrétního projektu v rámci zmíněné priority "Situační analýza systému krizové připravenosti a krizových útvarů, organizace a mechanizmů koordinace s cílem získat údaje pro zlepšení kvality a standardizace služeb". V rámci tohoto projektu byla provedena podle nástroje WHO „Health System Crisis Preparedness Assessment Tool“ analýza systému krizové připravenosti zdravotnických zařízení a jejich krizových útvarů a analýza organizace mechanizmů koordinace zdravotnictví v ČR s cílem získat údaje pro zlepšení kvality a standardizace zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví ČR současně navrhlo zaměřit celý projekt, a tím i výsledný očekávaný produkt, na připravenosti systému zdravotnictví na určitý, předem specifikovaný, typ zdravotní hrozby, tj. zúžit šíři sady možných indikátorů a zaměřit je na konkrétní mimořádné události. Důvodem změny zaměření projektu byla skutečnost, že toho času je do určité míry již zhodnocena připravenost systému zdravotnictví na řešení tradičně předpokládaných hrozeb v důsledku CBRN incidentů, a proto se navrhuje zaměřit projekt na tzv. „nové hrozby“, konkrétně klimatické změny. Odůvodněním návrhu byla skutečnost, že v důsledku klimatických změn lze předpokládat významně zvýšenou míru zdravotních postižení v lokalizovaném místě a čase, čímž může dojít k nárůstu požadavků na celý zdravotnický systém v dané lokalitě. Zkušenost s touto novou hrozbou má v Evropě zejména Francie a Velká Británie, kdy v roce 2003 byly obě země zasaženy vlnou extrémních teplot a s tím způsobených důsledků – vysoká úmrtnost, vysoký příjem nemocných do zdravotnických zařízení zejména z důvodu teplotního vyčerpání, dehydratace, zhoršení chronických onemocnění zejména respiračních, metabolických). Extrémní teploty a záplavy v důsledku abnormálních srážek mohou vést ke kontaminaci zdrojů pitné i rekreační vody a potravin, čímž se může nárazově zvýšit počet infekčních onemocnění. Změna podnebí v důsledku klimatických změn vede v Evropě k objevování ohnisek vektorů, a tím i infekčních onemocnění, dosud známých pouze ze subtropických a tropických oblastí (Chikungunya, West–Nile virus apod.). Na druhé straně je v případě vlivu extrémně klimatických jevů, zejména v letním období, nutno počítat s přechodně sníženým počtem zdravotnického personálu při souběhu vlny extrémních teplot a období dovolených a prázdnin (až 40% pokles personálu proti „normálnímu stavu“). Lokálně může dojít na přechodnou dobu k nedostatku některých zdravotnických prostředků a léčiv – vysoké nároky budou kladeny na logistiku věcných i personálních zdrojů, aktuální může být otázka reprofilizace lůžek. Cílem tedy rozšířeného projektu kromě zhodnocení připravenosti zdravotnického sektoru na mimořádné události „all hazard“ přístupem bylo navíc vytvoření specifických indikátorů pro posuzování připravenosti zdravotnických zařízení na mimořádné situace v důsledku klimatických změn s ohledem na zajištění poskytování širokého spektra zdravotní péče. Dále bylo rozhodnuto o vypracování návrhu check–listů pro vybraná zdravotnická zařízení, poskytující neodkladnou zdravotní péči a regionální úřady odpovědné za poskytování zdravotní péče na svém území. Tyto check-listy poslouží jako pomůcky a doporučení ke standardizaci

3

a posílení připravenosti zdravotnického systému na hrozbu následků klimatických změn jako jednu z nových hrozeb nového tisíciletí. Pro naplnění smluvního produktu a dosažení očekávaného výsledku byl využit jednak WHO poskytnutý nástroj „Health System Crisis Preparedness Assessment Tool“, kapitola I (řízení a vedení) a kapitola 6 (poskytování zdravotních služeb) a současně byla v obdobném duchu vytvořena sada indikátorů se zaměřením právě na připravenost zdravotnických zařízení i regionálních úřadů na klimatické změny a jejich vliv na zdravotní systém. Indikátory by následně mohly být testovány v zemích s obdobným systémem zdravotnictví (SR, Polsko, Slovinsko atp.). Navrhovaný záměr je v souladu s tématikou, která je toho času zdůrazňována i v rámci zaměření připravenosti na řešení mimořádných událostí v EU.

4

2.

KAPITOLA 1

ŘÍZENÍ A VEDENÍ

Kapitola č. 1 nástroje WHO „Health System Crisis Preparedness Assessment Tool“ byla zpracována na základě analýzy platných právních předpisů a norem České republiky v oblasti zajišťování bezpečnosti ČR 2011, dále studiem vypracovaných a schválených koncepčních dokumentů např. Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví (2006), Koncepce ochrany obyvatelstva, Koncepce bezpečnostního výzkumu do roku 2015 atp. Provedena byla rovněž analýza připravených transformačních zdravotnických zákonů, jež jsou t.č. v zákonodárném vypořádávání v Parlamentu ČR (zákon o zdravotních službách, zákon o zdravotnické záchranné službě). Zhodnocení indikátorů bylo konzultováno s příslušnými odbory Ministerstva zdravotnictví ČR, představiteli základních složek integrovaného záchranného systému (zdravotnická záchranná služba, Hasičský záchranný sbor ČR a Policie ČR), s představiteli orgánů krizového řízení zejména na regionální (krajské) úrovni a dalšími odbornými autoritami a institucemi. Hlavními problémy, které se v průběhu aplikace nástroje WHO, kapitoly 1 objevily, byly: - terminologické nejasnosti, - nepřítomnost hlavních autorů používaného „nástroje“ WHO na dvou pracovních seminářích, na kterých byly prezentovány první výstupy využití nástroje i jeho slabá místa. Vyhodnocení indikátorů kapitoly 1. v podmínkách ČR je přílohou č. 1 této závěrečné zprávy Kritérium více než 80% splněných indikátorů (zelená) splňují podkapitoly: 1.1. – 2. Národní krizové řízení/ struktura koordinace 1.3.– 6. Národní krizové řízení/ koordinační výbor 1.3.– 7. Národní operační entita krizového řízení 1.4. – 8. Národní krizové řízení odvětví zdravotnictví /koordinační výbor 1.5. – 12. Program (Koncepce) krizové připravenosti 1.5. – 13. Národní plány zdravotnické odezvy 1.5. – 14. Výzkum a důkazy (medicína založená na důkazech)

Kritérium intervalu 50% - 80% splňují indikátory (žlutá) podkapitoly: 1.1. – 1. Zákony, politika, plány a postupy (meziresortní právní rámec) 1.2. – 3. Zákony, politika, plány a postupy (odvětví zdravotnictví) 1.2. – 4. Krizové řízení odvětví zdravotnictví/ struktura koordinace 1.2. – 5. Regulace externí urgentní zdravotní pomoci 1.4.– 10. Mechanismy koordinace a partnerství Kritérium méně než 50% splněných indikátorů (červená) splňují podkapitoly: 1.4. – 9. Operační entita krizového řízení odvětví zdravotnictví 1.5. – 11. Program sektoru zdravotnictví ke snižování rizika katastrof Obecně lze ze získaných výsledků dovodit, že nejsilnější stránkou zajištění zdravotně bezpečnostní politiky resortu zdravotnictví je meziresortní spolupráce a právní normy vytvářené tzv. „silovými resorty“ i s ohledem na potřeby zdravotnictví za krizových situací. Nejslabší stránkou českého zdravotnictví v této oblasti je pak operační řízení uvnitř resortu

5

zdravotnictví a program na snižování rizika katastrof, jež by omezily dodávku zdravotní péče nejenom za mimořádných událostí, ale i ve standardních situacích.

KONKRÉTNÍ VÝSTUPY K JEDNOTLIVÝM INDIKÁTORŮM: 1.1. Národní meziresortní právní rámec krizového řízení 1.1. - 1. Zákony, politika, plány a postupy V oblasti národních bezpečnostních zájmů České republiky je primárním úkolem bezpečnostní politiky ochrana životních zájmů státu. K jejich ochraně je ČR připravena použít všechny dostupné prostředky. Životním zájmem ČR je zajištění existence, suverenity, územní celistvosti a principů demokracie a právního státu a vytvoření základních podmínek pro život svých občanů. Součástí bezpečnosti ČR je ochrana života, zdraví a majetku obyvatelstva v případě vzniku živelních pohrom, ekologických a průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí. K včasnému poskytnutí pomoci postiženému obyvatelstvu ČR průběžně zkvalitňuje krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém.1 Bezpečnostní strategie ČR rovněž řadí k bezpečnostním zájmům ČR zlepšování kvality života občanů, zejména podporou vzdělání, vědy a výzkumu, zdravotní péče, ochranou životního prostředí a vytvářením účinného systému sociálního zabezpečení. Bezpečnostní politika ČR se tak řídí přístupem „all hazard“ a postihuje všechny fáze krizového řízení. V národních podmínkách ČR jsou rozlišovány vertikální úrovně krizového řízení (strategická, strategickooperační, taktická), nebo kontinuálně probíhající časové fáze řešení mimořádných událostí, a sice fáze záchranných prací, likvidačních prací a fázi obnovy. Z použitého nástroje WHO není zřejmé co vlastně má být podle nastavených indikátorů kontroly připravenosti pravidelně kontrolováno a revidováno. Zda se jedná o legislativu, politiku nebo plány postupy. Pravidelná novelizace právních norem není stanovena, neboť se jedná jednak o politický proces a jednak je zde zákonodárná iniciativa daná Ústavou ČR. V oblasti národní politiky opět její revize a aktualizace není a ani nemůže být uložena, neboť politiky jsou podle demokratických přístupů k vládnutí formulovány a realizovány v politickém procesu vládnutí. V oblasti plánování připravenosti pokud jsou uloženy pravidelné aktualizace, tak jsou uloženy legislativou a závaznými právními akty nebo je založena pouze na dobrovolnosti odpovědného subjektu a na základě proběhlé mimořádné události v rámci „lessons leearned“. Distribuce příslušných závazných dokumentů je dána právně definovanými administrativními postupy za využití tištěných (sbírky, věstníky, úřední desky…) i elektronických médií (datové schránky, webové stránky veřejné správy). Oblast definování vyhlášení a ukončení krizových stavů na národních a regionálních úrovních je v ČR beze zbytku splněna platnou legislativou (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) Rovněž tak je plně splněn indikátor souladu národních politik a legislativy s mezinárodně závaznými dohodami a úmluvami, v případě kterých je země smluvní stranou a/nebo je ratifikovala. 1

Bezpečnostní strategie ČR, 2011,

6

Postupy pro ochranu a identifikaci infrastruktury a personálu během krizí a konfliktů jsou plněny průběžně podle požadavků vyplývajících z aktuálního socio-ekonomického prostředí a podle aktuální legislativy. V rámci EU probíhá proces stanovování kritické infrastruktury. Současně je, na základě proběhlých zkušeností s pandemií chřipky a v přípravě na podobné hrozby, stanovena síť nezbytných veřejných služeb, které ochrana je vzata do aktuálních plánovacích dokumentů.

1.1. - 2. Národní krizové řízení/struktura koordinace Na základě úkolů vyplývajících z Bezpečnostní strategie ČR jsou politickými elitami realizovány procesy vytvářející a prosazující politickou vůli a rozhodování na jednotlivých úrovních veřejné správy. Národním orgánem na vysoké úrovni v oblasti krizového řízení složeným ze zástupců několika odvětví je „vládní orgán“, tzv. Bezpečnostní rada státu složená ze zákonem vyjmenovaných ministrů a vysokých státních úředníků. Je podporována operační entitou zvanou Ústřední krizový štáb, a jejími relevantními výbory ke speciálním záležitostem jsou: Výbor pro civilní a nouzové plánování, Výbor pro koordinaci zahraničně bezpečnostní politiky, Výbor pro obranné plánování a Výbor pro zpravodajské služby. Úlohy jednotlivých partnerů v systému národního krizového řízení, a zodpovědnost jsou uloženy zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

kompetence

Zákonem č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, jsou dány podmínky pro alokaci zdrojů za účelem snížení rizika následků katastrof, pro krizovou připravenost a reakci na krize.

1.2. Právní rámec krizového řízení zdravotnictví 1.2 - 3 Zákony, politika, plány a postupy V rámci bezpečnostní politiky je sledována schopnost celého zdravotnického systému poskytovat obyvatelstvu zdravotní péči za mimořádných událostí, během mimořádných událostí a krizových stavů regionálního i globálního charakteru. Principy poskytování zdravotní péče jsou tak vymezeny celostátními právními akty v oblasti resortu zdravotnictví, ale rovněž prostřednictvím právních nástrojů obranného, krizového a havarijního plánování a řízení („all hazard approach“). V oblasti krizového řízení jsou nejdůležitějšími výchozími zákonnými a podzákonnými právními normami z resortu zdravotnictví pro poskytovatele zdravotní péče - zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, - zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, - vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, - věstník Ministerstva zdravotnictví č.33/1974 – Zásady organizace a poskytování první pomoci,

7

a dále jsou to (v pořadí podle právní síly) ústavní zákony, zákony, nařízení vlády a vyhlášky jiných resortů - ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, - zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, - zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, - zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, - zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, - zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, - zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce, - nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení některých ustanovení krizového zákona, - vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/ 2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Další normy vymezující právní prostředí resortu zdravotnictví při zajišťování bezpečnostní politiky státu – viz příloha č. 2. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní rámec krizového řízení odvětví zdravotnictví vyplývá z Bezpečnostní strategie ČR a rezortní zákony upřesňují úkoly uložené obecnou legislativou z oblasti bezpečnosti. Co se týká posouzení všech fází krizového řízení, tak většinou jsou dobře zohledněny fáze záchranných prací. Fáze likvidačních prací a fáze obnovy následků krizových situací na zdraví nebývají v zákonech, politikách a plánech a postupech většinou zohledňovány a jsou dány obecnou politikou. Příslušné dokumenty a přístupy k zdravotně bezpečnostní politice jsou převážně kontrolovány a revidovány, avšak většinou v souvislosti s jinými rezortními potřebami (transformace zdravotnictví, zdravotního pojištění, implementace směrnic EU apod.) či aktuálními změnami zákonů jiných resortů. Podmínky a postupy pro karanténu a izolaci týkající se mimořádných situací jsou jednoznačně legislativou stanoveny, zejména zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a k tomuto zákonu prováděcími právními předpisy. Tyto postupy jsou jednoznačně v souladu s mezinárodními smlouvami v oblasti zdraví a úmluvami, v případě kterých je ČR smluvní stranou. 1.2. - 4. Krizové řízení odvětví zdravotnictví/struktura koordinace S ohledem na výše uvedenou skutečnost, že ochrana života a zdraví je rovněž nedílnou součástí Bezpečnostní strategie ČR, jsou resortem zdravotnictví uplatňována všechna opatření bezpečnostní politiky státu jako nedílná součást zdravotní politiky. Zdravotnictví jako dodavatel zdravotní péče proto tvoří z hlediska bezpečnosti nepostradatelný segment bezpečnostního systému. V dimenzi politického pole se odehrávají procesy krizového plánování a krizového řízení tohoto resortu, tvorba koncepcí i realizace praktických dopadů koncepce a úkolů zdravotně-bezpečnostní politiky. Nositelem úkolu je krizový management resortu zdravotnictví reprezentovaný na ústřední úrovni Ministerstvem zdravotnictví ČR (dále „ministerstvo“) a jeho odborem bezpečnosti a krizového řízení ministerstva. Tento odbor je zodpovědný za jednotnou politiku resortu v oblasti krizové připravenosti. K této nejvyšší 8

úrovni patří rovněž soustava ministerstvem přímo řízených organizací a jejich krizové managementy. Na úrovni kraje je potom odpovědným místem odbor zdravotnictví a jeho krizový management jako součást širšího multisektorálního krizového managementu kraje. Vedoucí odboru zdravotnictví kraje je zodpovědný za zajišťování zdravotní politiky, a to v působnosti státní správy (plnění resortních úkolů metodicky zpracovaných ministerstvem zdravotnictví či zadaných Bezpečnostní radou kraje) i samosprávy kraje (plnění resortních úkolů zadaných Radou kraje, zastupitelstvem kraje, hejtmanem kraje), a to jak v době mimo ohrožení bezpečnosti státu, tak při řešení úkolů v rámci bezpečnostní strategie země. Na nejnižší úrovni je pak realizace opatření vyplývajících z průniku bezpečnostní a zdravotní politiky státu zajišťována krizovými managementy zdravotnických zařízení. Svěřenou působnost za oblast přednemocniční neodkladné péče realizuje zdravotnická záchranná služba (v působnosti jednotlivých krajů), svěřenou působnost za oblast nemocniční neodkladné péče a následné péče zajišťují státní, regionální i privátní nemocnice. Svěřenou působnost za oblast ochrany veřejného zdraví zabezpečují krajské hygienické stanice, které jsou správními úřady v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR. Operační entitu a technickou podporu v krizovém řízení na národní úrovni v oblasti zdravotnictví zajišťují odbor bezpečnosti a krizového řízení Ministerstva zdravotnictví ČR. Platný právní rámec jednoznačně vymezuje role a klíčové aktivity v krizovém řízení všem výše uvedeným subjektům. Zejména se jedná o zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, jeho prováděcí právní předpisy jako i další legislativní normy. Jejich seznam je v příloze č. 2. Proces krizového řízení ve zdravotnictví sleduje připravenost a možnost koordinace systému na všech úrovních - v úrovni zajištění funkce standardního poskytování zdravotní péče na území i mimo území postižené mimořádnou událostí či krizovou situací (tj. z úrovně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu), - v integrovaném záchranném systému (tj. z úrovně zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zejména v oblasti záchranných a likvidačních prací), - v úrovni přípravy na specifické mimořádné události charakteru (tj. z úrovně zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zákona č. 18/1997 Sb., atomového zákona, zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách, a dalších), - v úrovni obrany státu (tj. z úrovně zejména ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky). K zajištění dostupnosti zdrojů pro specifické potřeby zdravotnictví za mimořádných událostí a krizových stavů zřídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR svou organizaci – Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, která zabezpečuje dostupnost vybraných věcných prostředků pro přijímaní opatření v mimořádných situacích pro vysoce specifické oblasti poskytování zdravotní péče. 1.2. - 5. Regulace externí urgentní zdravotní pomoci Postupy upravující možnost poskytnutí vstupu cizinců na území druhého státu – zdravotnických pracovníků k zajištění a poskytnutí zdravotní péče v mimořádné situaci jsou zajištěny pouze částečně, a to v mezinárodních smlouvách, většinou charakteru tzv.

9

prezidentské smlouvy. Na druhou stranu však existuje prověřený systém poskytování zdravotnické pomoci prostřednictvím záchranných a humanitárních misí českých zdravotnických týmů mimo území ČR. Ministerstvo zdravotnictví ČR je v době krizového stavu (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) oprávněno zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných, koordinovat na vyžádání kraje činnost zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických zařízení, která mají urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné zdravotní péče, rozhodnout o rozsahu poskytované zdravotní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

1.3. Národní meziodvětvový institucionální rámec pro krizové řízení 1.3. - 6. Národní krizové řízení/ koordinační výbor Národní koordinační řízení včetně hierarchie a struktury je stanoveno zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Na celostátní úrovni se jedná o Ústřední krizový štáb jako poradní orgán vlády. Na úrovni kraje jsou to orgány kraje a ostatní orgány a struktury s vymezenou územní působností (bezpečnostní rady kraje – obce s rozšířenou působností, krizové štáby kraje – obce s rozšířenou působností nebo obce), kdy: -

-

orgány kraje zajišťují připravenost kraje na řešení krizových situací, za stavu nebezpečí hejtman mj. koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotnické pomoci, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a bezodkladných pohřebních služeb (§ 14, odst. (3), písm. a) zákona č. 240/2000 Sb.), hejtman může zajistit přednostní zásobování zdravotnických zařízení

Hasičský záchranný sbor kraje pro území kraje - zabezpečuje zpracování krizového plánu kraje (§ 15, odst. 2), písm. b), - je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení (§15, odst. (3), písm. a) zákona č. 240/2000 Sb.). Mechanismy svolávání výše uvedených struktur na jednání v mimořádných a krizových situacích jsou stanoveny podle příslušných právních předpisů a závazných norem pro všechny odvětvové resorty. Je zajištěno prostřednictvím informačních a operačních center Ministerstva obrany ČR a Ministerstva vnitra ČR. Napojení k doplňkovým strukturám zajišťuje ze zákona Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, především prostřednictvím tzv. smluv o plánované pomoci na vyžádání s jednotlivými dodavateli služeb všech tří veřejných sektorů (státního, privátního i neziskového nevládního sektoru). Operační entitou v národním krizovém řízení je Operační a informační středisko Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

10

1.3. – 7. Národní operační entita krizového řízení Splnění stanovených indikátorů vyplývá z předchozího bodu 1.3. – 6. na národní úrovni hodnoceno jako splněno- bez dalšího komentáře.

1.4. Institucionální rámec odvětví zdravotnictví pro krizové řízení 1.4. – 8. Národní krizové řízení odvětví zdravotnictví/koordinační výbor Kromě krizového štábu Ministerstva zdravotnictví ČR, složeného z ministra a náměstků ministra a dalších vysokých úředníků, neexistuje na nejvyšší úrovni v odvětví zdravotnictví další koordinační výbor zastupující relevantní subjekty. K činnosti rozhodování má nejvyšší úroveň k dispozici odborné pracovní skupiny složené ze zástupců jak Ministerstva zdravotnictví ČR podle věcné příslušnosti k řešené mimořádné situaci nebo krizové situaci a dále z vybraných odborníků poskytovatelů zdravotní péče nebo státní správy. Specifickým uskupením jsou v oblasti zdravotnictví Ústřední epidemiologická komise a krajské epidemiologické komise na regionální úrovni, které jsou vytvořeny jako odborná seskupení složená z meziresortních subjektů včetně různých subjektů poskytovatelů zdravotní péče k řešení mimořádných událostí s výskytem přenosných infekčních onemocnění. Na regionální úrovni je situace obdobná, pokud vnitřními předpisy krajských úřadů není určena skupina pro krizovou připravenost regionálního zdravotnictví většinou jako poradní a pracovní nástroj vedoucího odboru zdravotnictví krajského úřadu. Vymezení kompetencí, zodpovědnosti a pravomocí členů koordinačního výboru není určeno právním předpisem, pouze vnitro organizačními normami dané instituce, která koordinační výbor zřizuje. Obdobná je situace při stanovení mechanismů svolávání jednání. Krizový štáb Ministerstva zdravotnictví ČR není podporován vlastní operační entitou. Pro předávání informací mezi jednotlivými resorty a kraji využívá Operační a informační středisko Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Na regionální úrovni je operační entitou zdravotnické krajské operační středisko zdravotnické záchranné služby, které je propojeno z hlediska řešení mimořádné události přesahující působnost daného kraje s Krajským operačním střediskem Hasičského záchranného sboru kraje. Napojení koordinačních výborů na všech úrovních k doplňkovým strukturám je zajištěno většinou smluvně nebo prostřednictvím tzv. plánované pomoci na vyžádání, kterou zajišťuje Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR podle zákona č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Napojení na dodavatele za krizových stavů je možné rovněž podle příslušných ustanovení zákonů č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.

1.4. – 9. Operační entita krizového řízení odvětví zdravotnictví Viz bod 1.4. – 8. S výjimkou hygienické služby (tvořena soustavou správních úřadů – orgánů ochrany veřejného zdraví) a zdravotnické záchranné služby (v působnosti krajů) neexistují v resortu zdravotnictví další zdroje a systémy k přímému převzetí úkolů k výkonu operační entity dotčených subjektů. Z tohoto důvodu je smluvně pro oblast přijímání a odesílání informací do zahraničí využíváno Operační a informační středisko Ministerstva vnitra generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

11

Ministerstvo zdravotnictví ČR na ústřední úrovni koordinuje a dohlíží nad národním plánováním krizové připravenosti pouze pro oblast biologických rizik a částečně pro oblast traumatologického plánování včetně zabezpečení dostupnosti krve a krevních derivátů při mimořádných událostech. Vyšší úroveň dohledu se odehrává na regionální úrovni, neboť do této úrovně je legislativou ČR svěřena nejvyšší zodpovědnost za zajištění zdravotní péče za standardních i nestandardních podmínek pro dané území. V ostatních oblastech je Ministerstvo zdravotnictví ČR pouze klíčovým subjektem, který se spolupodílí na koordinaci zdravotnických zařízení, a to v oblasti poskytování zdravotní péče, zejména specifické zdravotní péče: antidota, centra pro popálené osoby, centra pro léčbu osob ozářených při radiačních nehodách, traumatologická centra atd.

1.4. – 10. Mechanismy koordinace a partnerství Bezpečnostní strategií ČR, případně usnesením Bezpečnostní rady státu uložené a svěřené úkoly resortu zdravotnictví jsou zajišťovány resortním systémem krizového managementu v rozsahu platné Koncepce krizového řízení resortu 2 , resp. Krizové připravenosti resortu zdravotnictví. Výstavba krizového managementu resortu zdravotnictví je ve dvou úrovních: -

úroveň ministerská, kterou tvoří krizový štáb ministerstva a jeho sekretariát, tj. odbor bezpečnosti a krizového řízení, odborné pracovní skupiny krizového štábu a další pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR a dále soustava přímo řízených organizací - zdravotnických zařízení zejména fakultních nemocnic, specializovaných center a přímo řízených správních úřadů - orgánů ochrany veřejného zdraví (hygienická služba). Každá z těchto typů přímo řízených organizací ustanovuje pro účely krizového řízení svůj pracovní koordinační orgán (podobnost s krizovým štábem, které vytvářejí ústřední správní úřady nebo kraje).

-

úroveň krajská se skládá ze čtyř typů krizového managementu: a) krajský úřad – odbor zdravotnictví, krizový štáb kraje a sekretariát krizového štábu, b) operační středisko zdravotnické záchranné služby a jeho pracovní koordinační orgán podporovaný krizovým útvarem (vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě), c) nemocnice zřizované krajem, jejich pracovní koordinační orgán podporovaný útvarem krizového managementu nemocnice, d) krajský orgán ochrany veřejného zdraví, jeho pracovní koordinační orgán.

Napojení odboru zdravotnictví na bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje – je zajištěno přítomností vedoucího odboru zdravotnictví krajského úřadu a ředitele operačního střediska záchranné služby v bezpečnostní radě kraje podle příslušných právních norem. Zástupce orgánu ochrany veřejného zdraví na krajské úrovni je rovněž obligatorním členem bezpečnostní rady kraje. Obdobně je tomu v případě vztahu ke krizovému štábu kraje, v němž je účasten zástupce odboru zdravotnictví krajského úřadu, většinou vedoucí odboru zdravotnictví krajského úřadu (zdravotní rada). Z tohoto postavení pak vyplývá role krizové připravenosti systému zdravotnictví na území kraje, která je zabezpečována za plného využití již citovaných dostupných právních nástrojů nejenom z oblasti krizové, ale i resortní, a to 2

Resortní koncepce čj. 47/1999 má oporu a právní východiska v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a současně se opírá o moderní lékařskou vědu v oborech urgentní medicína a medicína katastrof.

12

směrem k jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče a zdravotních služeb. Touto základní funkcí zdravotnictví krajského správního celku je v období vyhlášeného krizového stavu zajištění dodávek zdravotní péče v nezbytném rozsahu prostřednictvím účelné a rychlé restrukturalizace soustavy zdravotnických zařízení a poskytování služeb tak, aby byla zajištěna zdravotní péče obyvatelstvu na takové úrovni, která zaručí vyloučení možnosti těžké újmy na zdraví z důvodu selhávání systému zdravotnictví. Zásadním úkolem na úseku krizového řízení je tedy v reformovaném uspořádání správních úřadů a jejich agend koordinovat poskytovatele zdravotní péče k zajištění zdravotní péče občanům ČR a dalším osobám na území ČR ve standardních i nestandardních (mimořádných, krizových) situacích. Stav krizové připravenosti v resortu zdravotnictví je přímo úměrný úrovni odborné způsobilosti pracovníků pro oblast krizového managementu ve zdravotnictví. 3 Vzdělávání v této oblasti zajišťují vzdělávací instituce zřizované Ministerstvem vnitra ČR jako gestorem za vzdělávání v oblasti krizového řízení. Vzdělávání zdravotnických pracovníků zajišťují instituce zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR 4 anebo je přímo zajišťováno pracovníky odborných útvarů Ministerstva zdravotnictví ČR. Proces kooperace partnerů, koordinace a partnerství všech tří sfér veřejného života není dokončen zejména v oblasti kooperace druhého a třetího sektoru, tj. v oblasti soukromé sféry a sféry neziskových nevládních organizací (dále NNO). Indikátor – Mají zdravotní orgány na všech úrovních, které se podílejí významným způsobem na vládních i nevládních koordinačních mechanismech - vyhovuje na úrovni stát a kraj. Neexistuje institucionální rámec pro koordinaci a partnerství na úrovni primární a komunitní péče o zdraví. Dobré je zajištění v segmentu lůžkové péče, nejlepší je zajištění v segmentu zdravotnické záchranné služby. Pravidelná koordinační jednání zaměřená na snížení rizika katastrof a krizovou připravenost a jednání během krizových stavů jsou nejsilněji zastoupena resp. naplňována na regionální resp. krajské úrovni, dále na úrovni státních dodavatelů zdravotních služeb za krizových stavů. Částečné splnění indikátoru podpory vedení dokumentace a sledování plnění rozhodnutí je dáno zejména roztříštěním vertikálního propojení vyhodnocení a jeho návaznosti vedení dokumentace, a to zejména slabým propojením mezi krajskou a státní úrovní. Ve vertikálním směru je obtížné sledovat plnění rozhodnutí, ne všechna data nižších úrovní jsou dostupná sledování z úrovní vyšších. Obdobně platí i pro oblast prosazování společných postupů plánování za účelem identifikace a vyřešení případných duplicitních prací a nedostatků při implementaci programu. Vzhledem k odlišnému financování krizové připravenosti na úrovni státu a na úrovni kraje (různé zdroje: státní rozpočet, krajské rozpočty dané rozpočtovým určením daní, neziskového sektoru) jsou mechanismy společného přístupu ke zdrojům obtížně aplikovatelné, hodnotitelné a realizovatelné. Dále se přidává nedořešené financování krizové připravenosti jako plánované přípravy a prevence dopadů mimořádných událostí. 3

Krizovým managementem v tomto smyslu rozumíme souhrn odborných, organizačních a metodických činností, realizovaných pracovníky zdravotnických zařízení a správních úřadů v rámci jejich působnosti, zaměřených na zajištění krizové připravenosti zdravotnictví. 4 Zejména Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha a Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně.

13

1.5. Složky programu krizového řízení odvětví zdravotnictví 1.5. – 11. Program sektoru zdravotnictví ke snižování rizika katastrof Program k identifikaci komunit s rizikovými faktory se začíná rozvíjet. Komunity nejsou definovány v koncepčních dokumentech krizové připravenosti zdravotnictví na státní ani regionální úrovni. Bude nutné v budoucnu určit definiční požadavky na jednotlivé zranitelné skupiny (zdravotní stav, umístění osob, sociální soběstačnost, věk, umístění v zařízeních apod.). Identifikace nejdůležitějších zdravotnických zařízení, a to na základě analýz rizik a zranitelnosti je provedeno na úrovni stát i kraj v rámci zajištění poskytování zdravotní péče. Toho času neexistují kritéria pro posouzení odolnosti a zranitelnosti komunit s rizikovými faktory viz rovněž odpověď výše. Odolnost a zranitelnost zdravotnických zařízení je posuzována individuálně podle priorit jejich zřizovatelů. Neexistuje v ČR program zpřístupnění zdrojů pro potřeby vypořádání se se zranitelnostmi komunit. 1.5. – 12. Program krizové připravenosti K naplnění očekávání obyvatel ČR vůči schopnosti zdravotnictví zajistit základní lidské právo na záchranu života a zdraví, a to i za mimořádných událostí, je v novém bezpečnostním prostředí definovaným v Bezpečnostní strategii ČR (2011) cit: ČR rozvíjí systém krizového řízení a metodiku krizového plánování s cílem posílit odborné zázemí pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob při jejich přípravě na krizové situace. Systematicky rozvíjí a posiluje nástroje krizového řízení, přípravu na řešení krizových situací nevojenského charakteru a pro zvládání jejich dopadů. Nezastupitelná je role zdravotnické záchranné služby a zdravotnických zařízení, která zabezpečují poskytování neodkladné zdravotní péče a zajišťování ochrany veřejného zdraví příslušnými orgány. Jedná se tedy

o vytvoření uceleného a hlavně funkčního „systému zdravotnictví“. Tento systém musí být navenek operabilní s ostatními systémy státu, zejména s integrovaným záchranným systémem, a jednak musí být operabilní dovnitř sebe sama, tedy tak, aby struktura a kvalita potřebných prvků a vazeb uvnitř systému umožňovaly efektivní zdravotní péči. V každém případě je zřejmé překrytí problematiky budování a zajištění funkčního zdravotnického systému s problematikou zajištění bezpečnosti státu obecně. Ústředním principem určujícím nový pohled současného zdravotnictví na jeho roli při zajištění bezpečnosti jednotlivých občanů a obyvatel státu je povinnost státu (veřejné správy) zajistit záchranu života a zabránění vzniku těžké újmy na zdraví všem postiženým při různých typech mimořádných událostí, včetně připravenosti ke zvládání následků náhodného i záměrného zneužití chemických, biologických, radioaktivních nebo jaderných materiálů (dále jen „CBRN“). Strategie přitom pokládá zvládnutí koordinované přípravy celého systému zdravotnictví za jeden ze základních pilířů bezpečnosti v jejím širším pojetí a v souladu s vývojem evropského konceptu vnímání bezpečnosti a veřejného zdravotnictví (New Public Health). Znamená to přechod od „tradičního“ pojetí bezpečnosti spjatého s vojenskými a kriminálně bezpečnostními hrozbami k připravenosti zdravotnického systému k reakci na ohrožení

14

vznikající v dalších sektorech společenského života. Zejména pokud tato rizika významně ovlivňují zdravotní stav jedince nebo zdravotní odolnost populace. Těmito dalšími sektory produkujícími možná ohrožení životů a zdraví jednotlivců, komunit a celé populace jsou zejména:
politika,
ekonomika,
společenství (sociální prostředí),
životní prostředí. To znamená, že nadále je nezbytné rozvíjet sektor zdravotnictví při zajišťování bezpečnosti očima systémových vazeb a vztahů. Znamená to radikálně změnit mediální politiku směrem k získání veřejného zájmu – zájmu všech občanů – o zvyšování úrovně individuálního zdraví, získávání zdravých návyků propagace zdravého životního stylu i ve vztahu k okolnímu prostředí a o získávání dovedností k poskytování první pomoci. Nová strategie tím sleduje naplnění odpovědnosti státu v oblasti zdravotnictví za zvýšení odolnosti obyvatelstva jako důležitého pilíře obecného pojetí bezpečnosti. Takto definovaná odpovědnost je v plném konsensu s cíli programu „Zdraví 21“ formulovaného Světovou zdravotnickou organizací a v souladu s cíli zdravotní politiky státu, tj. neustálého zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva a neustálé kultivace a demokratizace systému zdravotnictví ČR. Smyslem krizového řízení Ministerstva zdravotnictví ČR jako ústředního orgánu státní správy je koncepčně řídit resortu zdravotnictví za účelem optimální připravenosti k plnění úkolů na třech úrovních: • Permanentní připravenost k okamžité změně režimu činnosti v systému při vzniku mimořádné události s hromadným postižením osob na zdraví při mimořádných událostech velkého rozsahu, řešené za součinnosti s ostatními dotčenými prvky bezpečnostního systému státu v rámci integrovaného záchranného systému. Připravenost v této úrovni je zásadní pro schopnost zdravotnického systému zvládat následky mimořádných událostí s vlivem na zdraví obyvatelstva. Hlavním nástrojem koordinace příprav je traumatologické plánování. • Připravenost k zajištění služeb péče o zdraví obyvatelstvu při krizových situacích mimo vojenské ohrožení státu, s předpokladem zavedení režimu činnosti systému spojeného se zavedením dočasných (krátkodobých) krizových opatření v oblasti nezbytné regulace dostupnosti a rozsahu poskytované péče, léčiv a zdravotnických prostředků. Základním nástrojem koordinace dosažení připravenosti je proces krizového plánování vázaného na krizový zákon. • Připravenost k zachování schopnosti systému dodávat služby odborné péče o zdraví v situaci vojenského ohrožení. Tento stupeň je spojen se zavedením zvláštního ekonomického režimu válečného hospodářství, spojeného s přiměřeným omezením rozsahu poskytované péče za účelem zachování dostupnosti péče nezbytné – neodkladné. Pro tuto úroveň připravenosti je typické zachování dostupnosti sníženého rozsahu péče po blíže nespecifikovanou dobu. Nástrojem koordinace této úrovně je obranné plánování, vázané na zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany a operační příprava státního území, a další právní předpisy z oblasti krizového řízení. Na základě provedeného výkladu je pro potřebu definovat rámcový cíl strategie zdravotně bezpečnostní politiky použito společného znaku, kterým je jednoznačnost vazby mezi správním úřadem a dodavateli zdravotních služeb. Správní úřady (krajské úřady)

15

v souvislosti se zajišťováním úkolů bezpečnostní politiky jsou v postavení orgánů krizového řízení a jako takové nesou odpovědnost za stav krizové připravenosti bezpečnostního systému v plném rozsahu svých působností na svém území. Správní úřad ale není bezprostředním dodavatelem a garantem kvality poskytované zdravotní péče. Tím jsou v systému především zdravotničtí pracovníci a zdravotnická zařízení v těsné součinnosti se subjekty poskytujícími odbornou přípravu a věcné potřeby. Souhrnně je tedy za cíl strategie (programu) označen takový stav krizové připravenosti, kdy je systém orgánů veřejné správy, poskytovatelů léčebně preventivní péče, orgánů ochrany veřejného zdraví a dodavatelů léčiv a zdravotnických prostředků schopen za mimořádných situací zajistit odborně způsobilými pracovníky zdravotní péči obyvatelstvu v rozsahu přiměřeném reálné situaci a na základě schválených postupů, a to při vnitřní i vnější operabilitě systému. Systematickým posilováním a zkvalitňováním činností všech těchto prvků na všech úrovních zdravotně bezpečnostního systému tak bude z pohledu bezpečnostní politiky státu naplněno očekávání a právo občanů založené v Listině základních práv a svobod, článku 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Výzkum v oblasti krizové připravenosti zdravotnictví je prováděn zejména v rámci bezpečnostního výzkumu, jež je v gesci Ministerstva vnitra ČR, a to na základě programových dokumentů vlády. Vzdělávací programy zajišťují především státní vzdělávací instituce, a to jak v resortu zdravotnictví tak dalších resortů, především ministerstva vnitra, ministerstva obrany a dalších. Výcvik probíhá většinou na akreditovaných zdravotnických pracovištích těchto vzdělávacích institucí nebo zdravotnických zařízení. Zpracovávání a distribuce pokynů a doporučení v oblasti krizové připravenosti zdravotnického systému je zajištěna několika možnými způsoby: prostřednictvím Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR, webových stránek ministerstva a odborných společností. Poskytování zdravotní péče včetně krizové připravenosti na území daného kraje je ve výlučné přímé působnosti daného kraje resp. regionálního (krajského) úřadu. Přezkumy a revize politik a postupů krizového řízení jsou prováděny především na základě vládních usnesení, usnesení Bezpečnostní rady státu a na základě novelizace právních předpisů. Zdrojem podnětů k přezkumům a revizím jsou rovněž rezortní nebo součinnostní cvičení a výcvik složek integrovaného záchranného systému (základních i ostatních složek). Problematika účasti všech relevantních aktérů na krizovém plánování a mobilizace zdrojů krizového řízení již byla popsána výše. V oblasti rozvoje a údržby informačních systémů a databází je snaha o další rozvoj zatím pouze systému oblasti odborných databází. Napojení na obdobné informační systémy jiných resortů, především Ministerstva vnitra ČR, je zajištěna smlouvou.

16

Oblast krizové komunikace, strategie pro propagaci zdravotní péče a vzdělávání a distribuce cílených informací jako i pokynů pro cvičení včetně jejich vyhodnocení je splněna ve všech aspektech. Zpracovávání a udržování standardů pro přípravu plánů krizové připravenosti je zatím v přípravě vzhledem k přijetí novelizace některých stěžejných zákonů ke krizové připravenosti obecně a vzhledem k plánovanému přijetí tzv. transformačních zdravotnických zákonů. Ministerstvo zdravotnictví ČR spolupracuje při přípravě odborných standardů v oblasti krizového plánování především s Ministerstvem vnitra ČR a dále s příslušnými odbornými společnostmi a částečně s Českou lékařskou komorou, jako profesním sdružením lékařů. Indikátor koordinace, monitorování a podávání zprávy o implementaci programu krizové připravenosti je splněn. Schválená Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví v ČR obsahuje mimo jiné i harmonogram plnění a kontroly plnění deklarovaných úkolů. 1.5. – 13. Národní plány reakce na ohrožení veřejného zdraví V České republice existuje několik druhů a typů národních plánů reakce na ohrožení veřejného zdraví. Typové plány Typový plán je jednou z příloh krizového plánu, zpracovávaného ve struktuře určené nařízením vlády č. 462/2000 Sb. Typový plán vždy řeší pouze jeden typ krizové situace s konkrétním rizikem vyvolaným projevem jednoho rizika. Rámcově typový plán obsahuje: -

popis krizové situace a zejména vliv na zachování funkcí státu při krizových situacích, postupy řešení krizové situace s doporučením postupů v etapách hrozby vzniku krizové situace, vzniku a řešení krizové situace a při likvidaci následků krizové situace, - identifikaci zpracovatele nebo zpracovatelů odpovědných za vypracování nebo rozpracování a aktualizaci konkrétního typového plánu. Východiskem zpracování typových plánů je analýza rizik na konkrétním území, pro které je krizový plán zpracováván. Do působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR bylo usnesením Bezpečnostní rady státu č. 295 ze dne 14. května 2002 určeno zpracování typových plánů pro tři situace z celkových 24 vytypovaných: -

epidemie – hromadné nákazy osob (včetně hygienických a dalších režimů), narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu, hromadné postižení osob mimo epidemií – řešení následků včetně hygienických a dalších režimů. Z cíle i účelu typového plánu obecně vyplývá, že na úrovni kraje je zajištění rozpracování typového plánu v působnosti útvaru zdravotnictví prováděno pouze v případě, že na území kraje existuje hrozba vzniku krizové situace v oblasti zdravotnictví. Koordinátorem řešení takové situace se pak stává odbor zdravotnictví krajského úřadu a smyslem naplnění úkolů zdravotnictví se stává poskytování zdravotní péče za popsané krizové situace. V jiných případech zpracovává odbor zdravotnictví krajského úřadu pouze podklady. Ke způsobu zpracování typových plánů je Ministerstvem vnitra ČR vydán metodický pokyn. Tento pokyn je určen pro ústřední správní úřady. Krajským úřadům slouží rozpracované typové plány jako podklad pro řešení krizové situace.

17

Traumatologické plány Zpracování traumatologických plánů není v současnosti upraveno jednotným metodickým výkladem ani právním předpisem nebo resortním doporučením. Právní předpis je připravován spolu s transformačními zákony pro oblast zdravotnictví, které jsou v době zpracování této závěrečné zprávy schvalovány Parlamentem ČR. Částečně je obsah traumatologického plánu obsažen v právních normách řešící specifické typy mimořádných událostí s předpokládaným hromadným postižením osob na zdraví, zejména v důsledku havárie. Jedná se o radiační nehody a chemické havárie. Oblast chemické havárie řeší vnější havarijní plán provozovatele chemického zařízení - Plány konkrétních činností - Traumatologický plán – pro potřeby zabezpečení odborné neodkladné zdravotní péče a odborného lékařského vyšetření se zpracuje traumatologický plán, který obsahuje: a) postupy a organizace dotčených zdravotnických zařízení a správních úřadů při zajištění neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám postiženým mimořádnou událostí nebo osobám, které provádějí záchranné a likvidační práce (včetně případných profylaktik) a byly v souvislosti s mimořádnou událostí zdravotně postiženy; b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a nebo ukrývanému obyvatelstvu; c) zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení Struktura a obsah vnějšího havarijního plánu pro potřeby řešení radiační havárieTraumatologický plán, kterým se upravuje způsob odborného lékařského vyšetření a lékařské péče, obsahuje a) zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám, které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a osobám, které zabezpečují opatření ke snížení ozáření nebo které provádějí záchranné práce a které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny, pokud byly v souvislosti s mimořádnou událostí zdravotně postiženy (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, b) způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu.5 Zcela specifickou oblastí zdravotnického plánování adekvátní traumatologickému plánu jsou pak v oblasti ochrany veřejného zdraví plány hygienických a protiepidemických opatření k naplnění odpovědnosti Ministerstva zdravotnictví ČR za zajištění ochrany veřejného zdraví v případech jeho ohrožení v důsledku mimořádné události nebo vzniku ohniska nebezpečné nákazy ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tyto plány jsou koncipovány jak na celostátní tak regionální úrovni s oporou v opatřeních stanoveným zejména zákonem č. 258/2000 Sb. 5

Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 429/2003 Sb., o některých podrobnostech k zabezpečení integrovaného záchranného systému.

18

Vztah krizových, havarijních, traumatologických a typových plánů Základem krizové připravenosti je připravenost na řešení mimořádných událostí, které jsou také podstatně četnější a vyžadují udržování nepřetržité pohotovosti systému zdravotnictví k řešení jejich následků na zdraví občanů. S odvoláním na ústavní právo občanů na péči o jejich zdraví a zajištění dostupnosti zdravotní péče v případě ohrožení života je pro tuto úroveň připravenosti zdravotnictví mnohem aktuálnějším problémem havarijní plánování ve srovnání s plánováním krizovým. Proto jsou i z hlediska zdravotnictví akceptovány a rozlišovány plány ve dvou úrovních -

-

havarijní plány jakožto účelové dokumenty zpracované provozovateli rizikových činností a zařízení (vnitřní havarijní plány) a zpracované krajskými úřady (vnější havarijní plány), představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádné události. Pro zdravotnictví specifické jsou přílohy těchto plánů, tzv. traumatologické plány. Tyto plány jsou zpracovávány správními úřady ve spolupráci se zdravotnickými zařízeními za účelem připravenosti k poskytování nezbytné zdravotní péče v situacích spojených s výskytem hromadného zdravotního postižení osob v důsledku havárie rizikového zařízení, krizové plány jsou dokumenty správních úřadů, obsahující souhrny krizových opatření a postupů stanovených k řešení krizových situací, resp. krizových stavů. Specifickou součástí krizových plánů jsou rozpracované typové plány. Všechny typy plánů představují scénáře odezvy na krizovou situaci ze strany orgánů krizového řízení v kraji. Součástí těchto plánů je také část Plánu nezbytných dodávek pro zdravotnictví.

Ze stanovených indikátorů není jasné, co je míněno „generickými plány“ pro potřeby tohoto indikátoru, proto je indikátor plněn na úrovni „částečné“. Ostatní indikátory v tomto ukazateli jsou plněny. Plány na národní úrovni (Ministerstvo zdravotnictví ČR) jsou veřejné. Plány na regionální úrovni jsou zveřejňovány. Nejčastějším způsobem zveřejnění je umístění na specifických webových portálech orgánů veřejné správy.

1.5. -14. – Výzkum a důkazy (medicína založená na důkazech) Efektivitu systému pro zajišťování zdravotně-bezpečnostní politiky v ČR je třeba rozdělit na problematiku zajišťovanou v linii odborné a v linii organizační. Efektivita systému v linii odborné je v ČR na vysoké úrovni, neboť se opírá o moderní nástroje vyhodnocování zdravotního stavu obyvatelstva, kvalitní vědeckou, výzkumnou a pedagogickou základnu klinické medicíny a medicíny katastrof, jejichž poznatky jsou na základě EBM6 zaváděny do praxe prostřednictvím přednemocniční neodkladné péče, jejímž nositelem je zdravotnická záchranná služba, a neodkladné péče nemocniční, jejímž představitelem jsou především specializovaná pracoviště traumatologických center, urgentní příjmy nemocnic a dalších specializovaných center, a dále orgány ochrany veřejného zdraví v celé jejich vertikální struktuře. Ne nevýznamná je také odborná efektivita vojenského zdravotnictví potvrzená jeho účastí v zahraničních misích.

6

EBM – Evidence Based Medicine, tj. medicína založená na důkazech.

19

Odborným nástrojem k řešení zdravotního stavu populace za mimořádných událostí a krizových stavů je multidisciplinární odbornost - medicína katastrof. „Medicína katastrof je interdisciplinární zdravotnická odbornost, která využívá vědecké poznatky a zkušenosti ostatních lékařských oborů při řešení mimořádných událostí v rámci záchranných a likvidačních prací. Praktické postupy, které byly uplatněny při hromadných neštěstích a katastrofách, jak přírodních, tak civilizačních, jsou analyzovány pro případ dalších mimořádných událostí, které lidstvo postihnou. Tento obor je založen na prognózování a přípravě postupů (algoritmů) pro nejúčinnější, nejrychlejší a nejefektivnější pomoc raněným nebo zasaženým v místě vzniku mimořádné události s jediným základním cílem: omezit ztráty na lidských životech, snížit utrpení postižených a poškození zdraví na co nejmenší možnou míru.“7 Agenda výzkumu je definována především na základě požadavků, jež vyplynuly ze SWOT analýzy krizové připravenosti zdravotnictví ČR v roce 2005. Na základě této analýzy byla vypracována nejenom Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR, schválená v roce 2006 Bezpečnostní radou státu, ale rovněž mohly být identifikovány výzkumné aktivity v oblasti krizové připravenosti zdravotnictví, např. v oblasti řešení problematiky CBRN nebo problematiky řešení velkých počtů zemřelých osob. Tyto identifikované potřeby byly zařazeny do výzkumného programu vlády pro období 2010 – 2015 pod koordinací Ministerstva vnitra ČR.

7

Štětina, J. a spolupracovníci: Medicína katastrof a hromadných neštěstí. Praha 2000, s.13.

20

3. KAPITOLA 6

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Tato kapitola byla zpracována jednak dotazníkovým šetřením v oblasti poskytovatelů zdravotních služeb a jednak byla část otázek, zejména týkajících se poskytování neakutní zdravotní péče, prevence chronických onemocnění nebo prevence jako takové analyzována na národní úrovni – Ministerstvem zdravotnictví ČR. Ukazatele zodpovědělo Ministerstvo zdravotnictví ČR z pohledu centrální úrovně (35, 40, 41, 43, 44, 45, 46, 47, a 49). Ukazatele č. 32 a 33 byly analyzovány na regionální úrovni. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na ověření části ukazatelů kapitoly 6 nástroje WHO. Indikátory byly rozpracovány do otázek odpovídajících terminologii používané v ČR a převedeny do elektronického formuláře. Formulář byl umístěn na nově vytvořeném webovém portálu www.dotaznik-projektwho.cz. Zdravotnická zařízení v ČR byla oslovena k vyplnění jednotlivých indikátorů cestou Ministerstva zdravotnictví ČR a jednak cestou útvarů zdravotnictví krajských úřadů. Cílem bylo ověřit obecnou připravenost zdravotnických zařízení na mimořádné události, které by si vyžádaly změnu režimu, mobilizaci záložních zdrojů zdravotnických zařízení v krátkém časovém úseku k poskytování neodkladné zdravotní péče velkému rozsahu postižených v důsledku mimořádné události. Současně bylo cílem prověřit připravenost jak z logistického tak z operačního hlediska.

VÝSLEDKY ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH UKAZATELŮ A V NICH OBSAŽENÝCH INDIKÁTORŮ

32. Regionální plány reakce na ohrožení veřejného zdraví (Ověřte následující ukazatele:) • Plány jsou zpracovávány na základě národní politiky ochrany veřejného zdraví • Plány jsou kompatibilní s relevantním plánem regionů v působnosti relevantních resortů • Jsou stanoveny mechanismy pro aktivaci, koordinaci, velení a kontrolu • Plány jsou zpracovány na základě dostupných zdrojů • Plány jsou testovány, schvalovány, implementovány a je vedena evidence o jejich plnění • Plány jsou revidovány na základě získaných zkušeností a poznatků během jejich plnění • Po každé jejich revizi jsou plány distribuovány klíčovým subjektům (stakeholders) V této souvislosti se pojmem veřejné zdraví myslí komplex aktivit realizovaných státní správou, kompetentními orgány. Regionální plány (jako příklad lze uvést např. pandemické plány) jsou zpracovávány na regionální krajské úrovni na základě Pandemického plánu ČR, náležících k dané problematice a podle metodických pokynů Ministerstva zdravotnictví ČR. Plány jsou kompatibilní s relevantním plánem regionů v působnosti relevantních resortů. Jsou stanoveny mechanismy pro aktivaci, koordinaci, velení a kontrolu. Všechny rozhodující složky integrovaného záchranného systému, správní orgány, orgány samosprávy atd. jsou připraveny reagovat na hrozbu a tyto mechanizmy jsou připravené a procvičované. Plány jsou zpracovány na základě dostupných zdrojů. Jedná se o sofistikovaný systém krizového plánování, zpracovaný na základě analýzy rizik a hrozeb regionu, ve spolupráci se všemi

21

rozhodujícími složkami, orgány státní správy a samosprávy. Plány jsou testovány, schvalovány, implementovány a je vedena evidence o jejich plnění. Každý rok, případně častěji, jsou plány upřesňovány a testovány pravidelnými prověrkami různého typu. Plány jsou revidovány a aktualizovány na základě získaných zkušeností a poznatků během jejich plnění, prověřování. Po každé jejich revizi jsou plány distribuovány klíčovým subjektům. Ukazatel plněn na 91,66%

33. Zdravotnické ošetřovací kapacity pro potřeby reakce resortu zdravotnictví na regionální úrovni na mimořádné události (Ověřte následující ukazatele:) • Existuji funkční mechanismy pro mobilizaci dodatečných zdrojů na místní, regionální a národní úrovni • Jsou stanoveny postupy pro transport pacientů (včetně zajištění pokračování lékařské péče do nemocnic vybavených kapacitami pro tyto účely, včetně jejich převozu mimo postižené území a do jiné země, a postupy pro vybudování náhradních prostor pro poskytování zdravotní péče, pokud nastane taková potřeba) • Jsou stanoveny postupy pro předběžné umístění různých zásob (např. léčiv a léčivých prostředků, zásob výstroje a materiálu nutného pro případ poskytování zdravotní péče během katastrof) a přiměřený systém řízení, aby byla zajištěna dostupnost těchto zásob • Existují mechanismy pro vzájemné propojení a kooperaci mezi zdravotnickými zařízeními (nemocnice, laboratoře atd.) a pro posílení systémů předávání pacientů od jednoho lékařského specialisty k druhému, včetně přeshraničního předávání, a pro určení rolí přijímajících zařízení (jakožto prvního a druhého sledu), včetně příhraničních ujednání, pokud bude v dané situaci provedení těchto ujednání relevantní Na regionální úrovni existuji na základě legislativních nástrojů a systému krizového plánování a hospodářské mobilizace, funkční mechanismy pro mobilizaci dodatečných zdrojů na místní, regionální a národní úrovni. Na otázku, zda jsou stanoveny postupy pro transport pacientů (včetně zajištění pokračování lékařské péče do nemocnic vybavených kapacitami pro tyto účely, včetně jejich převozu mimo postižené území a do jiné země, a postupy pro vybudování náhradních prostor pro poskytování zdravotní péče, pokud nastane taková potřeba), lze odpovědět, že transporty pacientů jsou zajištěny dostatečně a efektivně silami zdravotnických záchranných služeb krajů a dopravy raněných a to i do jiných krajů. Přeprava do jiných zemí v tomto smyslu není systémově zajištěna, nicméně v případě potřeby je realizovatelná v omezené míře. Postupy pro vybudování náhradních prostor pro poskytování zdravotní péče jsou známy, ale nepočítá se s nimi především pro problematické personální, odborné (poskytování zdrav. péče „lege artis“) a logistické zabezpečení. Spíše by se jednalo o reprofilizaci a posilování stávajících kapacit. Postupy pro předběžné umístění různých zásob (např. léčiv a léčivých prostředků, zásob výstroje a materiálu nutného pro případ poskytování zdravotní péče během katastrof) a přiměřený systém řízení, aby byla zajištěna dostupnost těchto zásob, jsou stanoveny částečně. Tato problematika byla částečně řešena teoreticky při reakci na hrozbu pandemické chřipky, prostorově bylo zajištěno (skladování), ovšem nebyl dostatečně vyřešený transport a ochrana - zejména léčiv. Lze říci, že existují mechanismy pro vzájemné propojení a kooperaci mezi zdravotnickými zařízeními (nemocnice, laboratoře atd.) a pro posílení systémů předávání pacientů od jednoho lékařského specialisty k druhému, včetně přeshraničního předávání, a pro určení rolí přijímajících zařízení (jakožto prvního a druhého sledu), včetně příhraničních ujednání, pokud bude v dané situaci provedení těchto ujednání

22

relevantní. Standardní mechanismy spolupráce a předávání pacientů mezi zdravotnickými zařízeními fungují v kraji (mezi zřizovanými či vlastněnými organizacemi, jedním zřizovatelem či majitelem) bezproblémově. Nelze ale přesně říci, jak by za mimořádné situace tato spolupráce fungovala mezi zdravotnickými zařízeními, jejichž zřizovatelem či majitelem jsou různé fyzické osoby nebo obchodní společnosti. Zde lze očekávat problémy. Ukazatel plněn na 66,66 %

34. Řízení přednemocniční neodkladné péče (Ověřte následující ukazatele:) • Existuje systém pro organizaci přednemocniční neodkladné péče na místě neštěstí • Existuje standardizovaný systém třídění postižených osob pro poskytnutí první pomoci dle závažnosti jejich poranění (triage systém) • Existuje stanovený postup pro odsun zraněných osob a pro jejich převoz do vhodných zdravotnických zařízení • Součástí vyhledávacích a záchranných činností je jednotka zdravotnického personálu (medical component) • Jsou stanoveny zvláštní opatření pro poskytnutí zdravotní péče v situacích, kdy existuje riziko epidemie a výskytu chemických, biologických látek či radioaktivního materiálu (CBRN) Systém organizace přednemocniční neodkladné péče na místě neštěstí vychází z odborných poznatků medicíny katastrof a je formulován Českou společností urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně (dále ČSUM a MK). Odborné doporučení je možné nalézt na www.urgmed.cz. Odborná doporučení ČSUM a MK jsou začleňovány do výuky této disciplíny ve vzdělávacích institucích Ministerstva zdravotnictví ČR a jím akreditovaných výukových a vzdělávacích programech 8 . Odborný postup rovněž definuje standardizovaný systém třídění postižených osob po poskytnutí první pomoci dle závažnosti poranění. V ČR se dle odborného doporučení využívají dva systémy třídění a) pro nezdravotnické záchranáře a pro nelékaře systém třídění START, b) pro lékaře v místě události systém lékařského třídění do 4 kategorií podle závažnosti a priority ošetření a odsunu. Postup odsunu do vhodných zdravotnických zařízení není dán striktně, ale je ad hoc řešen prostřednictvím operačního střediska zdravotnické záchranné služby. Nicméně je v ČR stanovena síť specializovaných center i s ohledem na možný příjem širokého spektra raněných – je to především síť traumacenter pro dospělé i traumacenter pro děti s přednostním směrováním všech polytraumat a závažných traumat. Dále jsou zde specializovaná popáleninová centra, centra pro léčbu osob postižených v případě radiační havárie, zaveden je systém spinálních jednotek pro řešení traumat v oblasti míchy a páteře a kraniotraumat. Součástí vyhledávacích a záchranných činností je jednotka zdravotnického personálu (medical component) pouze za specifických podmínek, např. práce posádky letecké záchranné služby v podvěsu v horském terénu. V hlídkách horské záchranné služby nebo báňské záchranné služby či vodní záchranné služby není přítomen zdravotnický personál, ale pouze proškolení laici v poskytování první pomoci. Zdravotníci jinak nejsou součástí těchto záchranných prací. 8

Výuka základů medicíny katastrof v komplexní formě absentuje v programech pregraduálního vzdělávání téměř všech lékařských fakult v ČR.

23

Metodiky a zvláštní opatření v situacích, kdy existuje riziko CBRN jsou stanoveny pro specifické typy mimořádných událostí statutem jednotlivých specializovaných center (střediska specializované péče o osoby ozářené, popáleninová centra, Toxikologické informační středisko). Dále jsou k dispozici některé plánovací dokumenty na celostátní úrovni – Pandemický plán ČR pro případ pandemie chřipky, který je rozpracován do regionálních podmínek. Regionální zpracování přípravy na epidemii jiného infekčního onemocnění, případně postupy pro řešení výskytu vysoce virulentního agens. Problematika výskytu onemocnění způsobeného vysoce virulentními agens je součástí Implementace Mezinárodních zdravotnických předpisů. Ukazatel plněn na 85,41%.

35. Schopnost reakce zdravotnického systému a jeho způsobilost k reakci Řízení situací při hromadném výskytu zemřelých a pohřešovaných osob (Ověřte následující ukazatele:) • Existují mechanismy pro poskytnutí pomoci při identifikaci obětí a hledání pohřešovaných osob • Existují mechanismy pro uložení mrtvých těl a jejich předání • Existují mechanismy pro poskytování informací veřejnosti • Existují mechanismy (v případě potřeby) pro využití pomoci mezinárodních týmů pro identifikaci obětí katastrof • Existují mechanismy pro práci soudních lékařů a márnice Existují metodické postupy pro identifikaci obětí při mimořádných událostech. Na těchto postupech spolupracuje především soudní lékařství se složkami integrovaného záchranného systému (třídění, vynášení obětí, dokumentace místa nálezu obětí, úkony na zemřelém těle v místě události i po převozu na pitvu či po pitvě, apod.). Vše je koordinováno Policií ČR a za tím účelem zřízenými DVI týmy (Disaster Victims Team). Mechanizmy a postupy pro nakládání s těly zemřelých při katastrofách a mimořádných událostech vymezuje v základním rámci legislativa ČR (pozn. trestní zákon, zákon o pohřebnictví, vyhláška o pohřbívání atd.) V případě takovéto mimořádné události by informace o identifikovaných obětech poskytovala Policie ČR. Na úrovni zdravotnických zařízení v jednotlivých krajích by podávání informací zajišťoval tiskový mluvčí zdravotnického zařízení, podávání informací o vzniku, průběhu a řešení mimořádné události by koordinoval krizový štáb kraje, a to ve spolupráci s krajským operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému kraje nebo zejména v případě hospitalizovaných osob s příslušným zdravotnickým zařízením. Možnost využití pomoci mezinárodních týmů pro identifikaci obětí katastrof není zajišťována rezortem zdravotnictví, ale Ministerstvem vnitra ČR. Existují odborné i organizační mechanismy pro práci soudních lékařů. Odborné postupy jsou zpracovávány Odbornou společností soudního lékařství České společnosti J. E. Purkyně a odborníky Kriminalistického ústavu Policie ČR. Ukazatel je naplňován v úrovni vysokého výkonu - 100%.

24

36. Schopnost řízení zdravotnické záchranné služby (dále ZZS) v případě hromadného postižení zdraví (Ověřte následující ukazatele:) • ZZS má plány pro zajištění sil a prostředků a je dostatečně flexibilní a schopná se přizpůsobit potřebám vzniklým při události s hromadným postižením osob na zdraví včetně schopnosti poskytovat běžnou přednemocniční neodkladnou péči ” • Existují mechanismy dosažitelnosti věcných prostředků a lidských zdrojů ZZS na místní, regionální a národní úrovni • Je definována role ZZS v rámci zjišťování a hlášení neobvyklých událostí představující ohrožení veřejného zdraví • Poskytovatelé ZZS a jsou zapojeni do koordinačních schůzek, společných cvičení, výcviku a vzdělávacích aktivit na lokální úrovni Zdravotnická záchranná služba kraje disponuje plány pro zajištění sil a prostředků s možností jejich flexibility a interoperability, a to na základě vnitřních předpisů a platných právních předpisů. Hlavními plánovacími dokumenty jsou - traumatologický plán, - plán krizové připravenosti, - pandemický plán. Součástí těchto plánů jsou rovněž zajištěné mechanismy dosažitelnosti sil a prostředků zdravotnické záchranné služby především na místní a regionální úrovni. Na národní úrovni je dosažitelnost sil a prostředků zajištěna Ministerstvem zdravotnictví ČR přímo řízenou organizací Zdravotnické zabezpečení krizových stavů, která disponuje věcnými prostředky pro řešení mimořádných událostí. Role zdravotnické záchranné služby při zajišťování a hlášení neobvyklých událostí ohrožujících veřejné zdraví je rezortně zajištěna prostřednictvím tzv. „povinných hlášení“ zejména z oblasti přenosných nemocí, úrazů apod. Další možností je ohlašování nenadálých událostí ohrožujících poskytování zdravotní péče prostřednictvím operačního střediska zdravotnické záchranné služby odboru zdravotnictví krajského úřadu. Poskytovatelé přednemocniční neodkladné péče jsou plně zapojeni do koordinačních schůzek, společných cvičení, výcviku a vzdělávacích aktivit na lokální úrovni.. Ukazatel je naplňován na 93,3%.

37. Program krizové připravenosti nemocnic (dodržování, připomínky, postřehy) (Ověřte následující ukazatele:) • Program krizové připravenosti nemocnice je oficiálně přesně vymezen (zdravotnímu personálu jsou přiděleny úkoly, jsou vyčleněny finanční prostředky v rozpočtu, jsou k dispozici potřebné zdroje) • Koncept bezpečné nemocnice je nedílnou součástí programu krizové připravenosti nemocnice Ve většině nemocnic existuje „program“ (koncepce) krizové připravenosti (státní a fakultní nemocnice, specializovaná centra a zdravotnická zařízení Ministerstva obrany ČR). Problematická však zůstává otázka finančního zajištění všech požadavků těchto „programů“. Zdravotní pojišťovny tuto činnost nezohledňují, vesměs ji musí financovat zřizovatel nebo zakladatel nemocnice v rámci tzv. činností nehrazených z veřejného zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že povinnost zpracovávat program krizové připravenosti je uložena

25

zákonem pouze vybraným nemocnicím (novela zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení), nelze absenci tohoto programu v mnohých nemocnicích kontrolovat a sankcionovat. Naopak tzv. koncept bezpečné nemocnice je v ČR realizován nejen ve výše uvedených významných zdravotnických zařízeních, ale na základě požadavků certifikace zdravotnických zařízení bývá realizován i v méně významných nemocnicích. Stojí však samostatně a nebývá součástí programu krizové připravenosti nemocnice, existuje-li nějaký. Obecně je tento ukazatel podle dotazníkového šetření na úrovni výkonu 70, 63 %, což je střední míra výkonu. Nicméně tento výsledek je výrazně ovlivněn uvedeným spektrem respondentů, kdy více než jednu čtvrtinu respondentů tvořila vysoce specializovaná zdravotnická zařízení a psychiatrická zdravotnická zařízení (15 % všech respondentů). V případě izolovaného posuzování pouze lůžkových zdravotnických zařízení poskytujících široké spektrum zdravotní péče včetně neodkladné zdravotní péče, by tento výsledek byl ve vysoké míře výkonu naplňován.

38. Plány reakce nemocnice na mimořádné události (Ověřte následující ukazatele:) • Existuje výbor nemocnice pro plánování reakce na mimořádné situace a obnovu • Existuje (traumatologický) plán nemocnice upravující postup reakce na mimořádnou situaci a obnovu • Plány jsou vypracovávány a aktualizovány krizovým managementem jako neustálý „proces“, a to v souladu s národní politikou připravenosti zdravotnictví k řešení mimořádných událostí • Plány jsou zpracovány v souladu s požadavky pro zajištění kvality a akreditace • Plány jsou schvalovány dle národních kritérií • Plány jsou revidovány, plněny a aktualizovány v pravidelných intervalech • Plány jsou integrovány do místních a regionálních traumatologických plánů a plánů připravenosti na mimořádné události (jejich zpracování probíhá ve spolupráci příslušných resortů, do jejich působnosti tato problematika spadá) • Generické plány jsou doplňovány v rámci postupů krizového řízení v závislosti na rizicích příslušných lokalit a na základě analýzy vnitřních rizik organizace • Existují mechanismy pro přechod do havarijního/krizového stavu/režimu a zpět Vzhledem k tomu, že metodická doporučení k tvorbě těchto plánů Ministerstvo zdravotnictví ČR teprve připravuje formou závazných právních aktů v rámci transformační legislativy zdravotnictví, je nutné pokládat zjištěnou vysokou úroveň naplnění indikátoru za důkaz zodpovědnosti managementů nemocnic při plnění úkolů zdravotně bezpečnostní politiky ve státním sektoru. Nicméně absence metodiky tvorby těchto plánů může znamenat velmi nízkou míru interoperability těchto zdravotnických zařízení. Opětovně zde vstupuje z vyhodnocení provedeného dotazníkového šetření relativně vysoký podíl zdravotnických zařízení se specifickým spektrem poskytované zdravotní péče (psychiatrická, následná, paliativní), která nejsou krajskými úřady oslovovány v rámci příprav na mimořádné události resp. není s nimi počítáno pro využití k léčbě osob zasažených při mimořádných událostech. Z tohoto důvodu jejich plánovací dokumenty ke krizové připravenosti nejsou zpracovávány v návaznosti na regionální plány. I přes tuto skutečnost mají některá zdravotnická zařízení s uvedenými zařízeními se specifickým spektrem poskytované péče uzavřeny dohody pro případ nutnosti evakuace svého zařízení z externích a interních

26

příčin. Tato skutečnost vyplývá z faktu, že ČR disponuje relativně velkým lůžkovým fondem akutních lůžek ve velkých zdravotnických zařízeních, která by byla schopna přijmout vysoký počet zasažených osob. V ČR je ustanovena síť specializovaných traumacenter u vybraných zdravotnických zařízeních, jak pro dospělé, tak pro děti. V ČR bylo k 31. 12. 2010 evidováno 189 nemocnic s 62 219 lůžky (3,6 % lůžek novorozeneckých, 11,9 % ošetřovatelských a 84,5 % lůžek akutní péče). Lůžkový fond fakultních nemocnic (11 zařízení, 15 725 lůžek) představoval 25,3 % z celkového počtu lůžek. Lůžka nemocnic následné péče (30 zařízení, 2 517 lůžek) tvořila 4 % z celkového nemocničního lůžkového fondu, zbylých 70,7 % lůžek připadalo na nemocnice akutní péče. Současně velká lůžková zdravotnická zařízení jsou zavzata do plánovací dokumentace jednotlivých krajů v případě mimořádné události nebo krizové situace a mají tedy připraveny plánovací dokumenty včetně postupů pro reprofilizaci lůžkového fondu. Naproti tomu specializovaná zdravotnická zařízení s úzkým spektrem poskytované zdravotní péče se spíše zabývají tzv. vnitřními hrozbami v rámci své krizové připravenosti, které by mohli ovlivnit poskytování zdravotní péče v jejich zařízení. Fakultní nemocnice, velké (> 1 000 lůžek) specializované nemocnice (chirurgie, traumatologie, onkologie, transplantace) mají zřízen úsek krizového řízení, který bývá v organizační struktuře zařazen pod ředitele nemocnice, a jehož náplní je řešení problematiky připravenosti zdravotnického zařízení na mimořádné události, tzn. je zde stanovena odpovědnost za preventivní oblast. Pro aktuální řešení vzniklé mimořádné události je v těchto zařízeních ředitelem jmenován poradní a koordinační orgán (obdoba krizového štábu správních úřadů), jehož členy jsou zástupci vrcholového managementu, úseku krizového řízení a klinických pracovišť. V malých a velkých nemocnicích je tato oblast saturována z pozice ředitele zdravotnického zařízení v návaznosti na požadavky krajských nebo městských úřadů, event. podle rozsahu požadavků mají tato zařízení osoby odpovědné za krizové řízení. Všechny fakultní nemocnice mají zpracovány traumatologické plány, které jsou předkládány v potřebném rozsahu regionálním správním úřadům, které mají přímou působnost v oblasti zajištění zdravotní péče na svém území. Obsah traumatologického plánu je obvykle rozpracován na oblast příjmu osob zasažených jednotlivými typy událostí – traumata, intoxikace, popáleniny, radiace. Ostatní nemocnice zpracovávají traumatologický plán na základě cíleného požadavku krajského úřadu daného regionu. Plány krizové připravenosti nemocnice vycházejí z požadavků krizového plánu kraje na zajištění specifické připravenosti kraje na poskytování zdravotní péče v mimořádné události. Jejich součástí jsou traumatologické plány zdravotnických zařízení. Jsou průběžně aktualizovány jednak v návaznosti na úpravy a změny legislativy, dále podle požadavků nadřízených orgánů státní a veřejné zprávy a v neposlední řadě na základě zkušeností získaných při řešení reálné mimořádné události nebo poznatků a výstupů z pravidelně prováděných nácviků a cvičení aktivace traumatologického plánu, evakuačního plánu apod. Prakticky probíhá průběžná aktualizace zejména v části kontaktů uvnitř i vně nemocnice v důsledku jednak fluktuace zaměstnanců a dále přesunu pracovních pozic a tedy i změn kompetencí a povinností. V současné době probíhá v ČR proces akreditace zdravotnických zařízení u národní akreditační komise, některé zařízení akreditují i u mezinárodní akreditační komise. Standardy těchto komisí stanoví i požadavky na připravenost zdravotnického zařízení na mimořádnou událost

27

nebo havárii v areálu nemocnice s cílem zajištění poskytování zejména neodkladné péče a minimalizaci rizika ohrožení osob a škod na majetku zařízení. Základním požadavkem, který je v plánovací dokumentaci zakotven je bezpečí pacienta a personálu zdravotnického zařízení, což je primárním požadavkem kvality poskytované péče. Plány krizové připravenosti a jejich jednotlivé části jsou schvalovány vždy ředitelem daného zdravotnického zařízení, který je z pohledu platné legislativy osobou odpovědnou za tuto oblast ve zdravotnickém zařízení. Plány nebo výpisy z plánů jsou dále předkládány nadřízeným orgánům státní a veřejné správy, event. zástupcům integrovaného záchranného systému a jejich zapracování do dokumentů dané instituce lze považovat za jejích schválení. Zdravotnická zařízení mají interním předpisem upraven postup a termíny aktualizace interních dokumentů, za což odpovídá zpracovatel dokumentu, a toto se týká i oblasti plánovací dokumentace v oblasti krizové připravenosti, tzn. i v případě, že nedochází ke změně v oblasti legislativní úpravy nebo požadavku nadřízeného orgánu, je pravidelně prováděna aktualizace dokumentů a následně jsou s aktualizací prokazatelně seznamování zaměstnanci zdravotnického zařízení. Plány zdravotnických zařízení, event. výpisy z nich v rozsahu nezbytném pro zpracování místních a regionálních plánů jsou postupovány odboru krizového řízení kraje a integrovanému záchrannému systému, následně jsou zapracovány do dokumentů jednotlivých úřadů a schváleny bezpečnostní radou kraje. Generické plány jsou zpracovány v návaznosti na analýzu vnějších rizik, kterou zpracovává hasičský záchranný sbor kraje, a se kterou souvisí poskytování zdravotní péče osob zasažených mimořádnou událostí. Analýzu vnitřních rizik (havárie, požáry, event. nástražná zařízení s následnou evakuací) provádí nemocnice a plány obsahující postupy jejich řešení konzultuje s hasičským záchranným sborem s cílem v maximální možné míře zachování bezpečnosti pacientů a personálu a kontinuity poskytovaných služeb. Součástí jednotlivých plánů (traumatologický, pandemický, havarijní, krizové připravenosti) jsou algoritmy pro přechod nemocnice na režim řešení mimořádné situace spočívající v předání informací zaměstnancům nemocnice a jejich aktivaci, přesunu personálu, zdravotnických prostředků, transfuzních přípravků a léčiv, center poskytujících akutní péči (centra třídění, příjmové ambulance), omezení poskytování elektivní péče a odborných poraden, omezení poskytování neakutní zdravotní péče zejména plánované, reprofilizace lůžek, logistická podpora. Aktivaci daného plánu nemocnice a přechod nemocnice na režim poskytování neodkladné péče zahajuje a řídí předseda koordinačního výboru nebo ředitel nemocnice podle kompetencí stanovených v plánech. Ukončení aktivace probíhá stejným způsobem. Ukazatel je naplňován na úrovni 80, 41 %, což je vysoká míra naplnění.

39. Kontinuita poskytování hlavních zdravotních programů a služeb (Ověřte následující ukazatele:)

28

•

Existuje mechanizmus pro okamžité posouzení strukturální bezpečnosti nemocnice poté, co nastala mimořádná událost (tzn. bezpečnost budov a areálu)

•

Existuje mechanizmus pro okamžité posouzení nestrukturální bezpečnosti nemocnice poté, co nastala mimořádná událost (tzn. bezpečnost personálu a dokumentace) Existuje mechanizmus pro okamžité posouzení funkční bezpečnosti nemocnice poté, co nastala mimořádná událost (tzn. bezpečné poskytování zdravotní péče a služeb jako celek) Existují postupy a mechanizmy pro zajištění rychlé dostupnosti záložních (rezervních) zdrojů (věcné, lidské) v případě mimořádné události pro kontinuální zajištění poskytování zdravotní péče Existují plány pro zajištění nepřerušeného poskytování životně důležité zdravotní péče v případě mimořádné události při předpokládané její zvýšené spotřebě

• • •

Míra plnění daného ukazatele je 76,16 %, tj. střední. Se zohledněním opět relativně vysokého zastoupení respondentů poskytujících vysoce specializovanou zdravotní péči, je nutno konstatovat, že ve zdravotnických zařízeních obecně je toto naplňováno na dostatečné úrovni. Oblast nestrukturální bezpečnosti je naplňována vysokou mírou u všech zdravotnických zařízení, neboť se jedná o problematiku, která je zakotvena v právním řádu ČR a tedy je obecně naplňována. Co se týká strukturální bezpečnosti – tato je v mnoha případech řešena smluvně s právnickými osobami a je již zavedena v širokém spektru zdravotnických zařízení. Plány pro zajištění vnitřní bezpečnosti a poskytování zdravotní péče zohledňují právě jak vnitřní tak vnější rizika, nicméně v případě vysoce specializovaných zdravotnických zařízení s úzkým okruhem poskytované zdravotní péče, není v jejich dokumentech uvažováno z ohledu nezbytnosti zajištění provozu, neboť tato péče může být bez prodlení poskytována v potřebném rozsahu v jiném zdravotnickém zařízení podobného typu. Nejedná s tedy o poskytování neodkladné zdravotní péče. Tato skutečnost do značné míry tedy ovlivňuje připravenost specializovaných zdravotnických zařízení. Zdravotnická zařízení, která jsou v rámci daného regionu součástí zařízení poskytujících zdravotní péči při mimořádné události, tzn. jsou začleněna v havarijních a krizových plánech kraje, města, mají v jednotlivých dokumentech plánu krizové připravenosti zpracovánu oblast zajištění lidských a materiálních zdrojů pro poskytování péče při její zvýšené spotřebě. Konkrétně je rozpracován postup pro přesun personálu, reprofilizaci lůžek, zásobování nemocnice léčivy a transfuzními přípravky nad rámec běžného provozu (smlouvy s dodavateli), event. zdravotnického materiálu; je zpracován plán pro případ přerušení dodávky energií (elektřina, plyn, teplo) a pitné vody, pravidelně je prováděna zkouška agregátů náhradních zdrojů elektřiny, stanoven provoz prádelny, provoz stravování a dopravy, pravidelně prověřován komunikační systém v rámci nemocnice a ve vztahu ke složkám integrovaného záchranného systému.

29

40. Prevence a dohled nad přenosnými nemocemi a imunizací (Ověřte následující ukazatele) • •

Existuje činný systém dohledu, včetně kapacity včasného varování Existuje kapacita pro poskytování zvláštních programů imunizace, a to dle konkrétních potřeb

V ČR je legislativně zakotven zákonem o ochraně veřejného zdraví systém hlášení výskytu infekčních onemocnění včetně nemocničních nákaz stanovených právními předpisy hygienickým stanicím. Hlášení zajišťují všechna zdravotnická zařízení v ČR bez ohledu na druh poskytované zdravotní péče. Dále je ukotven princip epidemiologické surveillance nad přenosnými onemocněními včetně prověřeného systému rychlého varování. Tento systém je propojen na evropské úrovni (Early Warning Response System EU) a současně na úrovni podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (International Health Regulations, WHO). Systém epidemiologické surveillance je následně aktivně využíván jak pro uplatnění mimořádných opatření tak pro případ dlouhodobého zlepšování zdravotního stavu populace. Imunizační program v ČR je realizován na několika úrovních. Jednak je zde relativně široký záběr pro oblast tzv. povinného očkování v ČR zajišťován praktickými lékaři. Dále je dostupné očkování na vyžádání včetně cestovního. Samostatnou kapitolou jsou mimořádná očkování v případě hrozby vzniku epidemie. V případě hrozby epidemie onemocnění, u kterého je dostupná jako profylaxe účinná očkovací látka a toto onemocnění představuje významné ohrožení veřejného zdraví (např. hepatitida typu A) je vyhlašováno cílené mimořádné očkování pro osoby v riziku. Systém je na jedné straně zajišťován krajskými hygienickými stanicemi, které připravují podklady včetně epidemiologického šetření, hodnocení rizika až po vydání rozhodnutí k mimořádné vakcinaci, a na druhé straně zdravotnickými zařízeními, která poskytují zdravotní péči. Legislativně je systém vakcinace ukotven zákonem o ochraně veřejného zdraví. Ve stávajícím systému je tedy ukazatel v ČR naplňován ve vysoké míře (100%). 41. Zdravotní péče o matku a dítě a reprodukční zdraví (Ověřte následující ukazatele:) • •

Existují mechanismy pro zajištění poskytování komponentů programů reprodukčního zdraví co nejdříve Existují mechanismy pro zajištění pokračování poskytování zdravotní péče novorozencům a urgentní porodnickou péči co nejdříve (nutno uvést klíčové informace ke komponentům)

Problematika reprodukčního zdraví je rozvinuta na několika úrovních, avšak hlavní těžiště se nachází mimo zdravotnický sektor. Jednak v rámci komunitních projektů podpory zdraví v oblasti reprodukce, výchovy ve školách a rozvíjející se profylaxe – např. vakcinační programy proti papilomavirům, povinné očkování proti hepatitidě typu B apod. V ČR je evidován klesající trend umělého přerušení těhotenství. Tento fakt je dán zejména dostupností a rozvojem antikoncepčních metod (zejména farmakologických). S tím ale souvisí i posun začátku sexuálního života do mladších věkových skupin, což vyžaduje přesun výchovy k reprodukčnímu zdraví do těchto skupin. V ČR pokračuje klesající trend v celkovém počtu potratů, který byl v České republice pozorován již od počátku 90. let. V roce 2010 bylo v ČR evidováno 23 998 umělých přerušení těhotenství (UPT). Dlouhodobě z nich velkou většinu,

30

kolem 80 % (v tomto roce 74,2 %), tvoří miniinterrupce, které se provádějí do 8. týdne těhotenství. Od konce 90. let se podíl miniinterrupcí na všech umělém přerušení těhotenství mírně snižuje, ale jde o pokles velice slabý. Počet pohlavně přenosných onemocnění je stabilní s mírným poklesem. Pohlavně přenosná onemocnění patří mezi povinně hlášená onemocnění, často s povinnou ústavní léčbou. Je zde povinná depistáž a epidemiologické šetření. Poskytování zdravotní péče novorozencům a urgentní medicíny v oblasti neonatologie je na velmi vyspělé úrovni. Novorozenecká a kojenecká úmrtnost v ČR patří k nejnižším na světě. V této oblasti ČR disponuje vysoce specializovanou a kvalitní zdravotní péči. Nízká úroveň kojenecké úmrtnosti je v České republice důsledkem zejména velmi nízké novorozenecké úmrtnosti (1,7 ‰), a to především časné (1,0 ‰). Do 28 dnů života zemřelo v tomto roce 196 dětí, z toho 119 do sedmi dnů. Nižších hodnot novorozenecké úmrtnosti dosahuje v Evropě pouze Island, stejně jako v případě časné novorozenecké úmrtnosti (porovnání posledních dostupných údajů z databáze WHO: Health for All). O něco horší je v České republice situace z hlediska pozdní novorozenecké úmrtnosti. Mezi 8. a 28. dnem u nás v tomto roce zemřelo 77 dětí, tedy z tisíce živě narozených 0,7. Nižších hodnot než Česká republika dosahují, kromě Skandinávských zemí, také země Beneluxu, Rakousko i další. Podobnou pozici v rámci Evropy má Česká republika také z hlediska ponovorozenecké úmrtnosti. Ve věku od 29 do 365 dní zemřelo v roce 2010 v České republice 117 dětí a ponovorozenecká úmrtnost dosáhla hodnoty 1,0 zemřelých na tisíc živě narozených.9 Plnění tohoto ukazatele je na 83,3%.

42.

Duševní zdraví a psychosociální pomoc (Ověřte následující ukazatele:) Existují mechanismy pro plynulé poskytování zdravotní péče pacientům Existuje kapacita pro identifikaci a uspokojování potřeb vysoce rizikových skupin občanů, kteří potřebují psychosociální pomoc • Existuje kapacita pro regulaci a kontrolu externích poskytovatelů psychosociální pomoci • Existují mechanismy pro poskytování psychosociální pomoci záchranářům • •

Vzhledem ke skutečnosti, že kontinuita tohoto typu zdravotní péče je zaváděna do systému diferencované zdravotní péče postupně a na základě probíhajících transformačních kroků, nejsou všechny mechanismy a články kontinuitu péče o duševní zdraví a psychosociální pomoci doposud kvalitní a funkční. Kapacita je zajištěna dostatečně ve specializovaných zdravotnických zařízeních, kde lze očekávat její poptávku (psychiatrické léčebny, následná paliativní péče apod.). Tady je plnění ukazatele podle i provedeného dotazníkového šetření mnohem vyšší. Vyšší je i v případě lůžkových zdravotnických zařízení (plnění na 61,27%) v poměru k zdravotnické záchranné službě (plnění pouze na 45%). Vyšší plnění ale u lůžkových zdravotnických zařízení lze v tomto případě připsat spíše na vrub relativně vysokému počtu respondentů dotazníkového šetření z psychiatrických léčeben a ústavů (13 respondentů). Současně většina lůžkových zdravotnických zařízení disponuje klinickými psychology či ambulantními psychiatry. Jiná je situace v případě primární péče (žádný z respondentů nebyl z tohoto segmentu) při zajišťování 9

Ústav zdravotnických informací a statistiky, Narození a zemřelí do 1 roku, 2010, www.uzis.cz

31

zdravotního stavu populace prostřednictvím systému zejména praktických lékařů. Zajištění psychosociální intervence populaci postižené katastrofou nebo mimořádnou událostí je svěřeno v rámci úkolů ochrany obyvatelstva Ministerstvu vnitra ČR. Systém pro regulaci a kontrolu externích poskytovatelů psychosociální pomoci prozatím v ČR neexistuje. Pouze v případě, že se zaregistrují poskytovatelé těchto služeb pro potřeby integrovaného záchranného systému jako tzv. plánovaná pomoc na vyžádání, je možné monitorovat kapacity, ale není možno příliš kontrolovat činnosti těchto poskytovatelů a jejich aktivit, ale v případně potřeby je lze ad hoc využít. Mechanismy pro poskytování psychosociální pomoci záchranářům (členům integrovaného záchranného systému) se v posledních letech rozvíjejí, zejména v resortu Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany ale i Ministerstva zdravotnictví. Náklady na jejich rozvoj jsou jednak hrazeny z rozpočtu organizačních složek státu, v resortu zdravotnictví je financování vícezdrojové. Pro potřeby zejména zdravotnických záchranářů byl částečně v rámci bienální smlouvy s WHO v letech 2008 - 2009 se uskutečnil pilotní projekt k zavedení Systém psychosociální intervenční služby (dále SPIS) pod odbornou koordinací psychologů s výcvikem v krizové intervenci a České společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof České lékařské společnosti J. E. Purkyně, a organizačně koordinovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. Systém využívá znalostí a dovedností peerů vyškolených na akreditovaných pracovištích vzdělávacích a zdravotnických zařízení. Využívanými metodikami jsou především techniky Critical Incident Stres Managementu, debriefingu a defusingu. Poskytování těchto služeb zdravotnickým záchranářům je navrženo rovněž do transformačního zákona o zdravotnické záchranné službě (t.č. ke schválení Parlamentem ČR) Tento ukazatel je naplňován podle dotazníkového šetření v míře 61,27 %, tj. střední míra. Výsledek odpovídá současnému stavu a zejména probíhajícímu rozvoji této oblasti ve vztahu k připravenosti na mimořádné události.

43. Hygiena životního prostředí (Ověřte následující ukazatele:) • Existují mechanismy pro zajištění přiměřeného množství nezávadné vody pro poskytovatele zdravotních služeb a pro postižené obyvatelstvo • Existují mechanismy pro potřeby hygienické služby za účelem identifikace a kontroly nebezpečných faktorů životního prostředí mající negativní dopad na zdraví • Jsou stanoveny postupy a existují zařízení pro bezpečnou likvidaci zdravotnického odpadu během mimořádné situace • Existují postupy pro bezpečnou likvidaci jiného odpadu za mimořádné situace ČR nemá problém se zajištěním nezávadné pitné vody. Všechny oficiální vodní zdroje jsou opakovaně kontrolovány z hlediska dopravované pitné vody na několika místech. Státní správa v oblasti kontroly kvality pitné vody je počínaje zdroji vody (Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva životního prostředí ČR) až po kohoutek spotřebitele (orgány ochrany veřejného zdraví). V ČR nejsou evidovány významné nebo závažné epidemie infekčních onemocnění z pitné vody. Všechna zdravotnická zařízení jsou napojena na veřejnou vodovodní síť nebo na vodovod s provozovatelem, který plní povinnosti v dohledu nad kvalitou pitné vody. V případě mimořádné události jsou nastavena pravidla pro náhradní zásobování pitnou vodou, nouzové zásobování pitnou vodou a jsou k dispozici mobilní úpravny pitné vody.

32

Hygienická služba – orgány ochrany veřejného zdraví disponují dostatečným zázemím pro kontrolu kvality životního prostředí a pro přijímání opatření v ochraně veřejného zdraví. Proces je založen na hodnocení zdravotních rizik se zohledněním cílové (zasažené nebo rizikové, zranitelné) populace. V ČR probíhá od roku 1993 průběžný monitoring faktorů životního prostředí ve vztahu ke zdraví „Monitoring zdraví a životního prostředí“. Tento monitoring a jeho výsledky jsou pak podkladem pro zdravotní politiku k ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně komunitních preventivních projektů. Systém monitorování zahrnuje systematický sběr údajů o znečištění životního prostředí a o zdravotním stavu české populace. Tyto údaje slouží k odhadu, jak vysoká je expozice škodlivým látkám ze všech přímých expozičních cest, a jak závažné dopady na zdraví populace jsou či mohou být způsobeny. Systém poskytuje základní informace pro řízení a kontrolu zdravotních rizik. Slouží také k informování odborné i širší veřejnosti.10 Likvidace nebezpečného odpadu a nakládání s ním v ČR nespadá do resortu zdravotnictví, ale patří do působnosti resortu životního prostředí. ČR legislativně disponuje celou řadou zavedených opatření k minimalizaci vlivu nebezpečných odpadů na životní prostředí a zdraví. Nebezpečné odpady ze zdravotnických zařízení jsou katalogizovány podle svých nebezpečných vlastností a likvidovány v souladu s legislativou, a to pouze v zařízeních a způsoby k tomu určenými. Je vedena evidence nakládání s nebezpečným odpadem od původce až po likvidaci. Kontrolu vykonává resort životního prostředí. Obdobně platí pro jakýkoliv odpad. ČR disponuje spalovnami jak komunálního tak nebezpečného odpadu s kontrolou kvality vypouštěných emisí. Naopak je omezováno skládkování odpadu a řešena emise skleníkových plynů ze skládek odpadu ekologickým způsobem. Ukazatel plněn na 100%.

44. Chronická onemocnění a nepřenosné nemoci (Ověřte následující ukazatele:) • Existují mechanismy pro zabezpečení přístupu k životně důležitým léčivům a službám • Existují mechanismy pro zajištění přístupu k rehabilitačním službám Mechanismy pro zabezpečení přístupu k životně důležitým léčivům a službám v ČR existují, formou tzv. typových plánů vytvořených na centrální úrovni resortu zdravotnictví. Tyto typové plány slouží jako vodítko pro přípravu na mimořádné události na úrovni regionů resp. krajů, které odpovídají za poskytování zdravotní péče na svém území. Příkladem může být typový plán řešící otázku dlouhodobého nedostatku léčiv. V tomto případě navíc existují kromě plánovacích dokumentů i mimořádné prostředky zakotvené v právním řádu ČR jako možnost mimořádného dovozu léčivých přípravků v případě mimořádné události. V případě potřeby zajistit nezbytné zdravotní služby, lze využít jak stávající plánovací dokumenty – traumatologické plány, reprofilizace lůžkového fondu zdravotnických zařízení a v nejhorším případě lze využit i opatření omezující určitý typ poskytované zdravotní péče, která není nezbytnou, ve prospěch jiné zdravotní péče, zejména neodkladné a život zachraňující zdravotní péče.

10

http://www.szu.cz/publikace/monitoring-zdravi-a-zivotniho-prostredi

33

Přístup k rehabilitační péči je zajišťován legislativou ČR bez rozlišení dostupnosti této péče za běžných a za mimořádných okolností. V případě vyhlášení některého z krizových stavů lze přístup k rehabilitačním službám dočasně usměrňovat a regulovat obdobně jako v případě ostatní zdravotní péče. Rehabilitační péče je ale obecně v ČR velmi dobře rozvinuta a dostupná širokému spektru nemocných včetně specializovaných zdravotnických zařízení (lázní) na vybraná chronická onemocnění zejména degenerativního charakteru (kardiovaskulární onemocnění, onemocnění pohybového aparátu, chronická metabolická onemocnění). Na vysoké úrovni jsou rehabilitační služby v případě traumatických poškození pohybového aparátu. Naplňování tohoto ukazatele je na vysoké úrovni – 83,3%.

45. Výživa a bezpečnost potravin (Ověřte následující ukazatele:) • Existují mechanismy pro zajištění potravin a uspokojení potřeb v oblasti stravování (výživa) • Existují mechanismy pro zajištění kontroly kvality a bezpečnosti potravin ČR nemá problémy v oblasti zabezpečení potravin. Potraviny a pokrmy v systému školního stravování a stravování ve zdravotnických zařízeních respektují výživová specifika. Kvalita a bezpečnost potravin je zabezpečena několika stupni s adekvátním zajištěním i v oblasti legislativní a strukturální (specializovaný výkon státní správy v této oblasti). Současně s ohledem na členství v Evropské unii je vysoce rozpracován i systém rychlého a včasného varování, sdílení dat v případě rizika ohrožení veřejného zdraví z potravin. ČR obecně neeviduje významné riziko z hlediska bezpečnosti a kvality potravin s ohledem na veřejné zdraví. Míra plnění tohoto ukazatele je 100%.

46. Primární zdravotní péče (Ověřte následující ukazatele:) • Existují mechanismy pro zajištění přístupu ke klinickému vyšetření a primární zdravotní péči • Existují mechanismy pro zajištění pokračování systémů předávání pacientů od jednoho lékařského specialisty k druhému V ČR je zajištěna legislativně široká síť praktických lékařů a současně svobodná volba lékaře. Na celkovém počtu ambulantních lékařů se lékaři primární péče podílejí téměř 52 %. Koncem roku bylo v ČR evidováno 5 123 lékařů zajišťujících primární péči o dospělou populaci (na 1 lékaře připadá v průměru 1 600 registrovaných pacientů), 2 120 praktických lékařů pediatrů (na 1 pediatra připadá v průměru 950 registrovaných pacientů), 1 237 gynekologů (na 1 gynekologa připadá v průměru 3 340 registrovaných žen, stomatologů 6 051 (na 1 zubního lékaře připadá v průměru 1 720 obyvatel). Přístup svobodné volby lékaře zajišťuje zachování dobrého vztahu lékař – pacient vzájemné důvěry. Praktičtí lékaři odesílají na specializovaná vyšetření své registrované pacienty bez omezení z hlediska finančního nebo bez zřetele na typ zdravotní pojišťovny. Předávání pacientů mezi praktickým lékařem tj. sférou primární péče a následně ústavní péče a zpět je

34

dlouhodobě zavedeno s podporou následného převzetí léčebného postupu primární péčí (po dimisi z lůžkového zdravotnického zařízení). Je zaveden systém zdravotní dokumentace, který usnadňuje předávání informací mezi jednotlivými speciality. ČR rozvíjí systém e-Health. Několik původních programů k zavedení co nejjednodušších mechanizmů sdílení dat mezi specialisty (elektronické zdravotní knížky) apod. je nadále rozvíjeno. Implementován je rovněž systém elektronické preskripce k omezení farmakologických indikačních duplicit, nebo kontraindikační preskripce více specialisty. Předávání informaci mezi jednotlivými specialisty nebo odděleními elektronickou cestou v rámci jednoho zdravotnického zařízení s využitím komerčního softwaru je již téměř standardem. Míra plnění tohoto ukazatele je 100 %.

47. Zajištění zdravotní služby evakuovanému obyvatelstvu a sociálně vyčleněným osobám (Ověřte následující ukazatele:) • Je zajištěn pro tyto osoby přístup k základním zdravotním službám, včetně primární zdravotní péče • Existují mechanismy pro ustavení mobilních týmů působící a poskytující zdravotní péči mimo prostory zdravotnických zařízení (v případě potřeby) • Existují mechanismy pro zajištění účinného monitorování zdravotního stavu osob, které se nacházejí v dočasných ubytovacích zařízeních a místech zprovozněných na ad hoc bázi • Existují mechanismy pro překonání překážek, pokud jde o znalost jazyka, zdravotní pojištění, přístup ke zdravotní péči • Existují mechanismy pro zajištění přiměřených hygienických opatření a osobní hygieny Přístup evakuovanému obyvatelstvu k základním zdravotním službám, včetně primární zdravotní péče je součástí tzv. havarijních plánů pro případ mimořádných událostí (radiační havárie, chemická havárie), a to jak na místě ukrytí tak v případě živelních mimořádných událostí a katastrof. Je počítáno se standardním poskytováním zdravotní péče tomuto obyvatelstvu díky stanovené síti zdravotnických zařízení. Vzhledem k poměrně husté síti zdravotnických zařízení v ČR není počítáno s vytvořením mobilních zdravotnických zařízení - stanovišť. V ČR bylo k 31. 12. 2010 evidováno 189 nemocnic s 62 219 lůžky (3,6 % lůžek novorozeneckých, 11,9 % ošetřovatelských a 84,5% lůžek akutní péče). Lůžkový fond fakultních nemocnic (11 zařízení, 15 725 lůžek) představoval 25,3 % z celkového počtu lůžek. Lůžka nemocnic následné péče (30 zařízení, 2 517 lůžek) tvořila 4 % z celkového nemocničního lůžkového fondu, zbylých 70,7 % lůžek připadalo na nemocnice akutní péče. Necelých 30% všech lůžek je ve zdravotnických zařízeních zřízených Ministerstvem zdravotnictví a v jeho přímé působnosti. Počet lůžek na 10 000 obyvatel v jednotlivých krajích ČR je uveden v příloze č. 6. Kromě toho je zde možnost institutu reprofilizace lůžek jako jednoho z flexibilních opatření pro zvýšení potřebného lůžkového fondu zdravotnických zařízení. Současně v ČR existuje v případě mimořádné události, která dočasně a lokálně přesáhne možnosti lůžkového fondu spádových zdravotnických zřízení, možnost rozšíření tohoto lůžkového fontu ze zdrojů státních hmotných rezerv. Nicméně vždy v objektech stávajících zdravotnických zařízení. Varianta

35

rozšiřování stálých zdravotnických zařízení oproti budování jejich mobilní varianty v polních podmínkách je jednak dána dostatečnou kapacitou sítě zdravotnických zařízení v ČR a jednak možnostmi plnohodnotného využití komplementu vyšetřovacích metod při poskytování zdravotní péče v těchto zdravotnických zařízeních. Pro zajištění účinného monitorování zdravotního stavu osob, které se nachází v dočasných ubytovacích zařízeních je využíván systém diferencované zdravotní péče prostřednictvím jejích poskytovatelů - zdravotnické záchranné služby, systému praktických lékařů, home care, nemocnice a dalších. Mechanismy pro překonání překážek, pokud jde o znalost jazyka, zdravotní pojištění, přístup ke zdravotní péči je řešen v případě ČR na úrovni Evropské unie, kde je k dispozici jednotné evropské telefonní číslo nouzového volání 112 současně disponující mechanismem omezujícím jazykovou barieru. Rovněž kontinuálně probíhající zvyšování jazykové gramotnosti zaměstnanců operačních středisek zdravotnické záchranné služby a personálu dalších zdravotnických zařízení. V případě lůžkových zdravotnických zařízení je to otázka individuální, nicméně trvale se zvyšující úroveň jazykové vybavenosti, zejména anglického, německého jazyka. Problémy většinou tvoří jazyková bariéra při poskytování zdravotní péče imigrantům a dalším osobám z východní Evropy či Asie. Co se týká zdravotního pojištění, existuje jednak možnost smluvního zdravotního pojištění cizinců pobývajících na území ČR, pokud tito nejsou občany států Evropské unie. Dále je přeshraniční poskytování zdravotní péče monitorováno a řešeno Centrem mezistátních úhrad. Toto Centrum řeší individuální události, které vyžadovaly poskytnutí zdravotní péče cizinci na území ČR. Mechanismy pro zajištění přiměřených hygienických opatření a osobní hygieny jsou realizovány prostřednictvím sítě orgánů ochrany veřejného zdraví, které poskytují poradenství a doporučení na vysoké úrovni. Uvedený ukazatel je naplňován v ČR na nízké úrovni 57,14 % podle hodnocených indikátorů, nicméně tato nízká úroveň je dána odlišným způsobem poskytování zdravotní péče evakuovanému obyvatelstvu oproti stanoveným indikátorům v nástroji WHO a současně přetrvávající nižší jazykovou vybaveností u poskytovatelů zdravotní péče ve všeobecnosti.

48. Tísňové telekomunikace (Ověřte následující ukazatele:) • Existují pokyny a postupy pro zřízení standardizovaných telekomunikačních systémů napříč všemi sektory • Jsou stanoveny postupy pro dočasné používání telekomunikačních zařízení (spojů) • Personál je vyškolen pro používání telekomunikačního vybavení • Jsou k dispozici adekvátní zdroje Ukazatel je sumárně plněn na 71,7%, přičemž ale nejvyšší plnění je jednoznačně u poskytovatele přednemocniční neodkladné zdravotní péče (zdravotnické záchranné služby), která je složkou integrovaného záchranného systému. Zde plněno na 93,3%, přičemž u lůžkových zdravotnických zařízení na 50,1% (viz příloha č. 9). Nicméně je diskutovatelné, co v podmínkách WHO i v ČR je pod pojmem tísňová komunikace myšleno. V ČR neexistuje

36

toho času vyhrazená telekomunikační síť pro provozovatele zdravotnických zařízení nebo systém přednostního volání v případě mimořádných událostí. V rámci zdravotnické záchranné služby, resp. integrovaného záchranného systému je využíván mj. radiofonní systém PAEGAS. V rámci projektů evropských strukturálních fondů je budován jednotný systém vybavení operačních středisek integrovaného záchranného systému, jež bude umožňovat rovněž datové přenosy pro potřeby zejména záchranné fáze a likvidace následků mimořádné události. Lůžková zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic většinou využívají softwarový sofistikovaný systém svolávání pro případ aktivace traumatologického plánu. Existuje rovněž datové propojení mezi významnými nemocnicemi a orgány ochrany veřejného zdraví. Je tedy zřejmé, že národní zdravotnická soustava využívá různých typů tísňové (tele)komunikace, což sice představuje určitou roztříštěnost a finanční náročnost, na druhou stranu při výpadku některé z cest pro tísňovou (tele)komunikaci je možné ji aktuálně nahradit jinou nebo využít zasílání informací „bypassem“, např. přes partnera přímo nezúčastněného na řešení mimořádné události. Ukazatel plněn na 71,7%.

49. Provizorní zdravotnická zařízení (Ověřte následující ukazatele:) • Existují pokyny a postupy pro zřízení dočasných zdravotnických zařízení • Je stanovena úloha a možnosti využití polních nemocnic a mobilních nemocnic • Jsou k dispozici adekvátní zdroje pro zřízení dočasných zdravotnických středisek V ČR je statisticky velmi hustá síť stávajících zdravotnických zařízení všech úrovní (státní, regionální, obecní, privátní) poskytujících široké spektrum zdravotní péče včetně specializované zdravotní péče. Jsou vytvářena specializovaná střediska pro případ vybraných typů onemocnění případně hromadného postižení na zdraví. Z tohoto důvodu není počítáno s vytvářením provizorních a ani polních zdravotnických zařízení. Současně je legislativně zakotvena možnost reprofilizace lůžek ve stávajících zdravotnických zařízení pro případ mimořádné události, případně jejich vyčlenění. Dále je možné disponovat se záložními zdroji pro rozšíření stávajícího lůžkového fondu zdravotnických zařízení. Varianta rozšiřování stávajících kapacit zdravotnických zařízení oproti jejich mobilnímu budování v polních podmínkách je jednak dána stávající adekvátní kapacitou sítě zdravotnických zařízení a jednak možnosti plnohodnotně využívat komplement vyšetřovacích metod při poskytování zdravotní péče u těchto zdravotnických zařízení. Míra plnění tohoto ukazatele je nízká resp. nulová a není uvažováno o vytváření provizorních zdravotnických zařízení v ČR ani v budoucnu. 50. Logistika (Ověřte následující ukazatele:) • Jsou zpracovány pokyny a postupy pro řízení logistické podpory během mimořádných situací • Jsou stanoveny postupy pro využívání logistických systémů • Součástí logistického systému jsou komponenty pro sledování, monitorování a podávání hlášení • Příslušný personál pro logistiku je náležitým způsobem proškolen • Jsou k dispozici adekvátní zdroje pro zabezpečení logistické podpory • Je zajištěna bezpečnost infrastruktury logistiky a služeb

37

•

Existují předběžné smlouvy s partnery a/nebo soukromými společnostmi ve věci poskytování logistických služeb, aby byl zajištěn nepřetržitý provoz a životně důležité funkce

Pokyny a postupy pro řízení logistické podpory během mimořádných situací a pro využívání logistických systémů jsou zpracovány především na mezirezortní úrovni. Specifické metodické pokyny pro resort zdravotnictví jsou postupně vypracovávány. Resortní metodické pokyny jsou zpracovávány především pro segment zdravotnické záchranné služby a státní nemocnice a specializovaná centra. Komponenty pro sledování, monitorování a podávání hlášení jsou neúplné nebo vytvářené pro sledování jiných priorit výkonnosti zdravotnické soustavy. Školení personálu pro logistiku probíhá většinou na lokální úrovni, většinou s důrazem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na bezpečnost pacientů. Nelze objektivizovat proškolení personálu ve vztahu k logistice zdravotnických zařízení zajišťované za mimořádných událostí. Adekvátní zdroje pro zabezpečení logistické podpory jsou k dispozici na suboptimální úrovni. Programy zajištění bezpečnosti infrastruktury logistiky a služeb se zavádějí postupně spolu s prováděnými akreditacemi zdravotnických zařízení. Smlouvy s poskytovateli nebo dodavateli nezbytných logistických služeb jsou uzavírány zejména jednotlivými zdravotnickými zařízeními na principu oboustranné bezúplatné či reciproční spolupráce, dodavatelsko odběratelskými smlouvami či smlouvami v rámci projektů Public Private Partnership – Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Nelze však ověřit obsahovou kvalitu těchto smluv a objektivizovat odbornou úroveň takto zajištěné logistické podpory. Výsledná hodnota plnění ukazatele je odrazem výše uvedených skutečností i spektra respondentů v dotazníkovém šetření. Ukazatel je plněn na 73,7%.

51. Zajištění podpůrných služeb (Ověřte následující ukazatele:) • Během mimořádné situace je zajištěna bezpečnost personálu a areálu zdravotnických zařízení • Pro případ mimořádné situace jsou naplánovány způsoby zajištění životně důležitých provozů zdravotnických zařízení • Jsou brány do úvahy požadavky na zajištění dopravy (přepravních prostředků) a zásob pohonných hmot Ochrana zdraví personálu před riziky vyplývajícími z druhu jimi vykonávané práce je zajišťována dle příslušných právních předpisů zaměstnavatelem (poskytování osobních ochranných prostředků, režimová opatření). Ustanovení tohoto právního předpisu jsou formulována obecně a nerozlišují mezi běžným provozem a mimořádnými podmínkami při poskytování zdravotní péče a nejsou ani specificky zaměřena na zdravotnická zařízení. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jak vyhodnotí a naplní případné požadavky na ochranu zdraví při práci zaměstnanců zdravotnického zařízení. Oblast zajištění bezpečnosti areálů zdravotnických zařízení je řešena individuálně podle rozhodnutí zaměstnavatele či zřizovatele konkrétního zdravotnického zařízení. Není uložena prostřednictvím právních předpisů, jedná se o vnitřní provozní problematiku. Obecně nad

38

dodržováním veřejného pořádku má gesci resort Ministerstva vnitra ČR, který může být v případě mimořádných událostí požádán o spolupráci při zajišťování bezpečnosti v okolí i uvnitř areálu zdravotnického zařízení (zákon o Policii České republiky). Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotný metodický pokyn pro zajišťování provozu zdravotnických zařízení za mimořádné situace, je možné pouze předpokládat, že v rámci připravenosti zdravotnických zařízení na krizové situace plánují tato rovněž zajištění svých životně důležitých provozů. Strategie a taktika zajištění životně důležitých provozů zdravotnických zařízení je součástí plánů krizové připravenosti a některých vybraných druhů plánů pro případy konkrétních mimořádných události např. pandemický plán, kde je počítáno s omezením lidských zdrojů pro chod zdravotnického zařízení, požární poplachový plán, povodňový plán apod.. Zajištění požadavků na adekvátní dopravní prostředky jsou většinou součástí evakuačních plánů a nepodléhají právní regulaci (kromě plánované pomoci na vyžádání zajišťované v rámci integrovaného záchranného systému). V oblasti dostatečného zajištění pohonných hmot existují právními předpisy určené metodiky jejich dostupnosti (zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, regulační opatření apod.). Systém dodávek je zajišťován na základě zákona pro všechna zdravotnická zařízení, která jsou povinna zpracovat plán krizové připravenosti (zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení). Výsledná hodnota plnění ukazatele je odrazem výše uvedených skutečností i spektra respondentů v dotazníkovém šetření Ukazatel je plněn na 77%.

39

4. HODNOCENÍ PŘIPRAVENOSTI RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ NA KLIMATICKÉ ZMĚNY – POPIS METODOLOGIE Hodnocení připravenosti resortu zdravotnictví v ČR bylo provedeno formou dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na ověření připravenosti regionálních úřadů, zdravotnické záchranné služby a lůžkových zdravotnických zařízení na řešení zdravotních dopadů klimatických změn akutního charakteru (vlny veder, neobvyklé infekce, smrště, povodně …). Otázky připravené týmem řešitelů se specifikací pro uvedené skupiny respondentů byly převedeny do elektronického formuláře. Formulář byl umístěn na nově vytvořeném webovém portálu www.dotaznik-projektwho.cz. Otázky byly voleny s ohledem na poznatky z odborné literatury získané z rešerše zpracované pro účely tohoto projektu a prezentované na iniciačním semináři dne 16. 6. 2011 v Brně. Pro zmapování dané problematiky bylo využito dotazníku (kvantitativní přístup). Odbory zdravotnictví krajských úřadů byly požádány o spolupráci při vyplnění dotazníků z hlediska připravenosti regionálních úřadů a zajištění vyplnění dotazníků operačními středisky zdravotnické záchranné služby, která jsou těmto úřadům podřízena. Zdravotnická zařízení v ČR byla oslovena k vyplnění dotazníku cestou Ministerstva zdravotnictví ČR a jednak cestou odborů zdravotnictví krajských úřadů. Dalším cílem bylo na základě zjištěných poznatků připravit check- list, který bude sloužit jako doporučení ke standardizaci a posílení připravenosti na klimatické změny zdravotnických zařízení i správních úřadů na regionální úrovni odpovědných za poskytování zdravotní péče na svém území. Dotazníky jsou uvedeny v příloze 3, 4 a 5.

40

5. KLIMATICKÉ ZMĚNY - REGIONÁLNÍ ÚROVEŇ SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ - HODNOCENÍ Charakteristika dotazovaného souboru Osloveno bylo celkem 14 krajských úřadů, tj. všechny kraje. Dotazník vyplnilo a odevzdalo 12 z oslovených 14 krajských úřadů, návratnost dotazníku je tedy 85,7%.

Výsledky k jednotlivým indikátorům 1. Vnímáte dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele? Ano Absolutní 4 četnost: Relativní 33% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

8

0

12

67%

0%

100%

Na otázku, zda respondenti vnímají dopad klimatických změn na zdravotní stav populace, jako problematiku hodnou zvláštního zřetele, odpovědělo 33% dotázaných, že ano a 67% dotázaných že částečně. V komentářích dotazníkového šetření, kde mohli respondenti vložit své poznámky a připomínky, se v jednom případě objevila poznámka, že tato problematika se dle mínění respondenta přeceňuje.

2. Máte v současné době v traumatologickém plánu kraje či v jiných plánovacích dokumentech zpracovaný postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder? Ano Absolutní 1 četnost: Relativní 8% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

0

11

12

0%

92%

100%

V otázce č. 2 výsledky ukazují, že pouze jeden kraj z dotazovaných má zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder! Přitom v předchozí otázce na důležitost této oblasti uvedly jednotlivé managementy krajských úřadů, kteří mají tuto problematiku na starosti, poměrně vysoké zastoupení těch kteří otázku vnímají jako hodnou zvláštního zřetele.

41

3. V případě, že prozatím není stanoven postup, uvažujete o něm? Ano Absolutní 0 četnost: Relativní 0% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

5

6

11

45%

55%

100%

V hodnocení otázky č. 3 se ukazuje, že 55% dotázaných neuvažuje o zařazení problematiky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. O možnosti zavedení této problematiky částečně uvažuje 45% respondentů. Ze společného pohledu na hodnocení otázek č. 2 a č. 3 vychází, že iniciativa na zavedení řešení otázky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel není velká. 92% respondentů jednak nemá zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder a 55% respondentů ani neuvažuje o zpracování takovéhoto postupu. Je zde tedy velký prostor pro zvýšení informovanosti o dané problematice.

4. Považujete současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví Vašeho kraje za schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel? Ano Absolutní 8 četnost: Relativní 67% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

4

0

12

33%

0%

100%

I přes předchozí odpovědi o stavu zavedení, či spíše nezavedení postupů pro poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder se velká většina respondentů domnívá, že jejich současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví jsou schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel. 67% respondentů na tuto otázku odpovědělo ano a 33% odpovědělo, že částečně. V komentářích dotazníkového šetření se objevila i poznámka, že: „V současné době nemůže kraj přímo ovlivnit z důvodu, že není provozovatelem lůžkového zdravotnického zařízení.“ A přesto respondent do dotazníku uvedl kolonku ANO. 5. Domníváte se, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče? Ano Absolutní 8 četnost: Relativní 67% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

3

1

12

25%

8%

100%

42

V případě otázky č. 5 se 67% respondentů domnívá, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče. 25% uvedlo, že zachovat tento standard bude možné jen částečně. Jen jeden kraj označil odpověď „ne“. V komentářích dotazníku se objevila poznámka, že není uveden časový údaj o trvání rozsáhlých klimatických změn. Proto je možné se domnívat, že odpovědi respondentů jsou subjektivně zabarvené tím, jak dlouhý časový úsek si při odpovědi na tuto otázku představili.

6. Máte zpracovaný přehled o umístění a počtech rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin obyvatelstva vašeho kraje ve vztahu ke zdravotním dopadům klimatických změn především vln veder? Ano Absolutní 1 četnost: Relativní 8% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

6

5

12

50%

42%

100%

Pouze málo přes polovinu respondentů mapuje nebo částečně mapuje umístění a počet rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin ve vztahu ke klimatickým změnám. 42% krajů tuto problematiku nesleduje.

7. Spolupracujete se zdravotnickými zařízeními ve vašem kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu? Ano Absolutní 1 četnost: Relativní 8% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

2

9

12

17%

75%

100%

75% z oslovených krajských úřadů nespolupracuje se zdravotnickými zařízeními ve svém kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu. V komentářích v dotazníku se objevil vysvětlující komentář, kdy respondent uvádí, že tato problematika je z jeho strany vnímána jako záležitost jednotlivých managementů nemocnic. 2 kraje spolupracují částečně, dotazovaných pouze jeden kraj uvedl, že spolupracují.

8. Uvažujete o strategicko-operačním propojení zdravotní péče mezi poskytovateli přednemocniční neodkladné péče, primární péče a komunitní péče o zdraví při řešení dopadů klimatických změn na zdraví obyvatel?

43

Ano Absolutní 2 četnost: Relativní 17% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

7

3

12

58%

25%

100%

Na otázku č. 8 odpověděly 2 kraje ano, 7 krajů o tomto propojení uvažuje a 3 neuvažují. Komentáře respondentů se u této otázky týkaly hlavně upozornění na nesnadnou situaci při snaze koordinovat všechny, v otázce zmíněné, složky. Z uvedeného vyplývá, že problematika tohoto propojení je otázkou spolupráce dotčených subjektů, převážně lékařů primární péče a možného nástroje, jak tyto subjekty zapojit, což není vždy jednoduché. Za velmi problematickou byla označena spolupráce se sektorem primární péče.

9. Jste připraveni k vydávání informací a doporučení pro veřejnost ke zmírnění jejich dopadů v případě extrémních klimatických událostí (prevence úpalu/úžehu, dehydratace, srdečního selhání, infekční onemocnění, umrznutí apod.) Ano Absolutní 7 četnost: Relativní 58% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

5

0

12

42%

0%

100%

Z hodnocení otázky č. 9 je patrné, že informace a doporučení veřejnosti jsou krajské úřady schopny vydávat. 58% dotazovaných uvedlo, že jsou připraveni tyto informace vydávat, 42% uvedlo, že jsou připraveni částečně. Klimatické podmínky v ČR a stále častěji se opakující události jako povodně a silný vítr s následnými škodami již jistě přiměly krajské úřady tuto problematiku řešit (viz krizové štáby, povodňové komise, atd.).

10. Domníváte se, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě / rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně – technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy? Ano Absolutní 10 četnost: Relativní 84% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

1

1

12

8%

8%

100%

84% dotázaných se domnívá, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě/ rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně – technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy. Jeden kraj by tuto otázku řešil částečně a jeden kraj se domnívá,

44

že není potřeba klimatické jevy při výstavbě/rekonstrukci zdravotnických zařízeních brát v potaz. Z komentářů jednotlivých respondentů v dotazníku je patrné, že klimatizace je dnes brána jako samozřejmá součást stavby a je potřebná pro udržení komfortu pacienta a také personálu.

11. Máte k dispozici zdroje informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů? Ano Absolutní 1 četnost: Relativní 8% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

6

5

12

50%

42%

100%

Pouze jeden kraj uvedl, že mají přístup k informacím o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel svého regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů, 50% dotázaných krajů k nim má přístup částečně a 42% uvedlo, že je k dispozici nemá. Z komentářů dotazníku vyplývá, že by bylo možné dané informace získat z krajských hygienických stanic. Častá odpověď byla „ne“ (42%) nabízí se myšlenka, zda toto hodnocení znamená nemožnost přístupu k těmto informacím, nebo malou potřebu tyto data získávat a zpracovávat. Pokud se na výsledek otázky č. 11 podíváme v souvislosti s výsledky otázek č. 1, 2 a 3, je zde patrná souvislost. Pokud nemají respondenti zpracován postup poskytování péče osobám postiženým vlnami veder, nemají ani potřebu získávat informace s tímto související (viz hodnocení otázky č.1, 2, 3). Stejně jako v hodnocení úvodních otázek se domnívám, že dle mého názoru se i zde nabízí obrovský prostor pro osvětu a zvýšení informovanosti o dané problematice.

12. Považujete současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné? Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní 2 4 6 12 četnost: Relativní 17% 33% 50% 100% četnost: 17% respondentů považuje současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné. 33% se domnívá, že jsou částečně dostatečné a celých 50% dotazovaných uvedlo, že je považuje za nedostatečné. Někteří respondenti, kteří odpověděli do dotazníku, záporně uvedli jako důvod možnost uplatnit právní nástroje pouze při vyhlášení krizového stavu.

45

13. Máte zajištěn nebo připraven systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče? Ano Absolutní 0 četnost: Relativní 0% četnost:

Částečně

Ne

Celkem:

1

11

12

8%

92%

100%

Zde 92% dotazovaných uvedlo, že systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče nemá zajištěn ani připraven. Zde je opět prostor pro zvýšení informovanosti v dané problematice. Výsledky v souvislosti s hodnocením otázek č. 1, 2, 3 a 11.

14. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů – škála 1 – 5 (1- nejméně závažné, 5- nejzávažnější). Ukazatel

Hodnocení (výsledek – aritmetický průměr)

Infekce v důsledku záplav

4,0

Utonutí v důsledku záplav

3,5

Sinice v rekreačních vodách

2,9

Nové infekce (Dengue, Chikungunya, West Nile Virus…)

2,9

Klíšťata a jimi přenášená onemocnění

3,4

Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání

3,0

Extrémní úmrtnost

2,8

46

Shrnutí: Při hodnocení jednotlivých otázek a hodnocení souvislostí výsledků na odpovědi jednotlivých otázek bylo již v úvodu patrné, že respondenti nepřikládají problematice dopadu klimatických změn na zdravotní stav populace velkou váhu. Vnímání dopadu klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele kladně hodnotí 33% dotázaných, 67% dotázaných jen částečně. Jeden z dotazovaných tuto skutečnost zmínil i v komentářích dotazníkového šetření, kde mohli respondenti vložit své poznámky a připomínky. Zde uvedl, že se dle jeho mínění respondenta přeceňuje. Dále výsledky ukázaly, že pouze jeden kraj, má zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder! Přitom v předchozí otázce na důležitost této oblasti uvedly jednotlivé managementy krajských úřadů, kteří mají tuto problematiku a starost, poměrně vysoké zastoupení těch, kteří otázku vnímají jako hodnou zvláštního zřetele. A v této souvislosti se dále ukazuje, že 55% dotázaných neuvažuje o zařazení problematiky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. O možnosti zavedení této problematiky částečně uvažuje 45% respondentů. Ze společného pohledu na hodnocení otázek č. 2 a č. 3 vychází, že iniciativa na zavedení řešení otázky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel není velká. 92% respondentů jednak nemá zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder a 55% respondentů ani neuvažuje o zpracování takovéhoto postupu. I přes předchozí odpovědi o stavu zavedení, či spíše nezavedení postupů pro poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder se valná většina respondentů domnívá, že jejich současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví jsou schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel. 67% respondentů na tuto otázku odpovědělo ano a 33% odpovědělo, že částečně. V případě otázky č. 5 se 67% respondentů domnívá, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče. 25% uvedlo, že zachovat tento standard bude možné jen částečně. 8% (tj. jeden kraj) zaškrtnul odpověď ne. V komentářích dotazníku se objevila poznámka, že není uveden časový údaj o trvání rozsáhlých klimatických změn. Proto je možné se domnívat, že odpovědi respondentů jsou subjektivně zabarvené tím, jak dlouhý časový úsek si při odpovědi na tuto otázku představili. V otázce zda respondenti mají zpracovaný přehled o umístění a počtech rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin obyvatelstva vašeho kraje ve vztahu ke zdravotním dopadům klimatických změn především vln veder, se ukazuje, že 58% mapuje nebo částečně mapuje umístění a počet rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin ve vztahu ke klimatickým změnám. 42% respondentů tuto problematiku nesleduje. 75% respondentů uvedlo, že nespolupracují se zdravotnickými zařízeními ve svém kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu. V komentářích v dotazníku se objevil vysvětlující komentář, kdy respondent uvádí, že tato problematice je z jeho strany vnímána jako záležitost jednotlivých managementů nemocnic. Dva kraje uvádí, že spolupracují částečně, zde se tedy nabízí podotázka, co je předmětem jejich částečné spolupráce, a jeden kraj uvedl, že spolupracují.

47

O strategicko-operačním propojení zdravotní péče mezi poskytovateli přednemocniční neodkladné péče, primární péče a komunitní péče o zdraví při řešení dopadů klimatických změn na zdraví obyvatel, uvažuje 18% dotazovaných, 58% částečně a 25% neuvažuje. Komentáře respondentů se u této otázky týkaly hlavně upozornění na nesnadnou situaci při snaze koordinovat všechny v otázce zmíněné složky. Z uvedeného vyplývá, že problematika tohoto propojení je otázkou spolupráce dotčených subjektů, převážně lékařů primární péče a možného nástroje, jak tyto subjekty zapojit, což není vždy jednoduché. Za velmi problematickou byla označena spolupráce se sektorem primární péče. Informace a doporučení veřejnosti jsou krajské úřady schopny vydávat. 58% dotazovaných uvedlo, že jsou připraveni tyto informace vydávat, 42% uvedlo, že jsou připraveni částečně. Klimatické podmínky v ČR a stále častěji se opakující události jako povodně a silný vítr s následnými škodami již jistě přiměly krajské úřady v ČR tuto problematiku řešit a poskytování nutných informací jistě není problémem. Dva kraje považují současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné. 33% se domnívá, že jsou částečně dostatečné, a celých 50% dotazovaných uvedlo, že je považuje za nedostatečné. Někteří respondenti, kteří odpověděli do dotazníku záporně, uvedli jako důvod možnost uplatnit právní nástroje pouze při vyhlášení krizového stavu. Z dotazníku dále vyplynulo, že 84% dotázaných se domnívá, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě/rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně – technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy. Z komentářů jednotlivých respondentů v dotazníku je patrné, že klimatizace je dnes brána jako samozřejmá součást stavby a je potřebná pro udržení komfortu pacienta a také personálu. V odpovědích na otázku zda mají přístup k informacím o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů, 50% k nim má přístup částečně a 42% uvedlo, že je k dispozici nemá. Z odpovědi „ne“ se nabízí se myšlenka, zda toto hodnocení znamená nemožnost přístupu k těmto informacím, nebo malou potřebu tyto data získávat a zpracovávat. Pokud nemají respondenti zpracován postup poskytování péče osobám postiženým vlnami veder, nemají ani potřebu získávat informace s tímto související.

48

6. KLIMATICKÉ ZMĚNY – PŘENDEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ ZDRAVOTNÍ PÉČE – HODNOCENÍ Charakteristika dotazovaného souboru Dotazník pro zajištění úkolů přednemocniční neodkladné péče v době následků klimatických změn do zdraví populace byl vypracován s ohledem na zjištění dalších důležitých skutečností, jež jsou sledovány rovněž indikátory v nástroji WHO. České republice je zdravotnická záchranná služba organizována na regionální úrovni, tzn., že každý ze čtrnácti regionů - krajů zřizuje vlastní krajskou zdravotnickou záchrannou službu (dále „ZZS“). ZZS měly možnost vyplnit dotazníky prostřednictvím elektronického nástroje zveřejněného na stránkách ministerstva zdravotnictví.

Respondenti V řádném termínů bylo vyplněno 6 dotazníků, avšak dva byly z jednoho pracoviště ZZS. Do vyhodnocení proto byl z této ZZS zařazen dotazník vyplněný ředitelem dané ZZS. Návratnost dotazníků pro ZZS po této korekci tedy byla rovna 35,7 %. Dvakrát vyplnil dotazník ředitel ZZS, jedenkrát náměstek pro léčebně preventivní péči, jedenkrát krizový manažer a jedenkrát asistentka ředitele. Výsledky k jednotlivým indikátorům Řízení rizika dopadu klimatických změn - indikátory k ověření viz příloha č. 4. Riziko dopadů klimatických změn do zdraví populace regionů není strategickou úrovní ZZS vnímáno jako významné. Nicméně pokud není zpracován vnitroorganizační postup pro řešení těchto rizik, je o vypracování podobného dokumentu alespoň uvažováno. ZZS nedetekují problém v investičním, personálním a dalším zdrojovém zajištění problematiky dopadu klimatických změn při zajištění přednemocniční neodkladné péče. Rovněž je deklarována připravenost na komunikační úrovni prostřednictvím vypracované komunikační strategie. Jiná je situace v připravenosti na možnost kooperace s primární péčí a neziskovým sektorem. Připraveno k tomuto kroku deklaruje sice 50% respondentů, ale pouze jediný je o připravenosti stoprocentně přesvědčen. Až na jednu výjimku absentuje vzdělávací program pro plánování a řešení problematiky dopadu klimatických změn do zdraví populace a do souvisejícího poskytování zdravotní péče. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů – viz tabulka. Jak vyplývá z tabulky (viz níže), nejsilněji je respondenty vnímáno riziko spojené s klíšťaty a jimi přenášenými nemocemi, stejnou hodnotou jsou váženy vlny veder a dehydratace včetně srdečního selhání a extrémní úmrtnost. Na třetím místě rizikovosti z pohledu ZZS jsou utonutí v důsledku záplav, dále na čtvrtém místě infekce v důsledku záplav. Jako předposlední je zařazeno riziko sinic v rekreačních vodách a na posledním místě jsou vnímány jako rizikové nové infekce (Dengue, Chikungunya). Odpovědi na tuto otázku nebyly váženy závažností, neboť se jedná o odstupňování na stupnici 1 - nejméně závažná rizika až 5 – nejvíce závažná rizika. V rámci hodnocení této kapitoly nutno vzít v úvahu, že v nadpisu kapitoly 8 nebylo upřesněno, zda se jedná o rizika dopadů extrémních klimatických změn do organizace a provozu ZZS nebo zda se jedná o jejich dopady do zdraví populace. Ve druhém případě by

49

zřejmě byly odpovědi sestaveny v odlišném žebříčku závažnosti. Tato kapitola není proto hodnocena a je možné ji dodatečně podrobit upřesnění z obou výše uvedených pohledů.

Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů – škála 1 – 5 (1- nejméně závažné, 5- nejzávažnější). Ukazatel

Hodnocení (výsledek – aritmetický průměr)

Infekce v důsledku záplav

1,8

Utonutí v důsledku záplav

3,2

Sinice v rekreačních vodách

2,6

Nové infekce (Dengue, Chikungunya, West Nile virus…)

2,4

Klíšťata a jimi přenášená onemocnění

3,6

Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání

3,4

Extrémní úmrtnost

2,6

50

7. KLIMATICKÉ ZMĚNY – LŮŽKOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ HODNOCENÍ Charakteristika dotazovaného souboru S ohledem na skutečnost, že lůžková zdravotnická zařízení mají různé zřizovatele – Ministerstvo zdravotnictví ČR, krajské úřady, privátní zařízení, a tím pádem je i rozdílná cesta komunikace s těmito poskytovateli zdravotní péče, nelze souhrnně statisticky vyhodnotit návratnost dotazníků, protože není znám počet oslovených zdravotnických zařízení. Ministerstvo zdravotnictví ČR rozeslalo dotazníky všem fakultním nemocnicím (91% návratnost) a psychiatrickým léčebnám (87% návratnost). Spektrum zpracovatelů dotazníků: ředitelé, event. členové vrcholového managementu s výjimkou fakultních nemocnic, kde zpracovateli dotazníků byli pracovníci úseků krizového řízení (v některých fakultních nemocnicích byly dotazníky zpracovány i vedením klinických pracovišť nebo členy vrcholového managementu – viz rozdíl počtu zařízení a dotazníků v tabulce). Respondenti zdravotnické zařízení počet zařízení počet dotazníků fakultní nemocnice + nemocnice > 1000 13 30 lůžek malé a střední nemocnice 200 – 1000 28 28 lůžek psychiatrické léčebny 12 13 specializované nemocnice* 5 6 ostatní** 5 5 celkem 63 82 * specializace na chirurgické výkony, onkologická onemocnění, transplantace **lázně, hospic, dětský domov pro děti do 3 let, rehabilitační ústav, nemocnice následné péče

Výsledky k jednotlivým indikátorům V tabulce jsou statisticky zpracovány výsledky hodnocení jednotlivých ukazatelů za 5 skupin lůžkových zdravotnických zařízení; obecně lze konstatovat, že zpracování je zatíženo chabou malých čísel zejména u výsledků okruhu malých a středních nemocnic, specializovaných a ostatních nemocnic. Jednotlivé skupiny lůžkových zdravotnických zařízení jsou uvedeny v následující tabulce pod čísly: A. fakultní nemocnice + nemocnice > 1000 lůžek (3 fakultní nemocnice + 3 krajské nemocnice) B. malé a střední nemocnice 200 – 1000 lůžek C. psychiatrické léčebny D. specializované nemocnice E. ostatní 51

Č. 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Ukazatel Vnímáte dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele? Máte v současné době v plánovacích dokumentech zpracovaný postup pro nárazově zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče vyššímu počtu osob postiženým extrémními klimatickými jevy jako například vlnami veder? V případě, že takový postup není prozatím stanoven, uvažujete o něm? Považujete současné síly a prostředky, tj. lidské a materiální zdroje vašeho zdravotnického zařízení za schopné pružně se v krátkém časovém intervalu přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel a zvýšené požadavky na poskytování zdravotní péče zejména v intenzivních oborech, dostupnost personálu, zásobování, apod.? Máte zpracovaný přehled o možnostech zajištění nepřetržité adekvátní dodávky vybraných léčiv a zejména náhradních tekutin (roztoků) v případě jejich zvýšené spotřeby ve vztahu k následkům klimatických změn, především vlny veder? Domníváte se, že v případě zdravotních následků extrémních klimatických jevů bude možno zachovat v nemocnici stávající rozsah poskytované zdravotní péče ? Máte smluvně (event. jiným způsobem) zajištěnou dodávku náhradních roztoků/léčiv podle okamžitých požadavků nemocnice nad běžnou spotřebu? Má nemocnice možnost reprofilizovat vlastní lůžkový fond pro příjem pacientů se zdravotními obtížemi v důsledku extrémních klimatických jevů (vlny veder, infekce)? Má nemocnice kapacity pro zajištění dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu (předpoklad dlouhodobé zvýšené spotřeby pitné vody a tekutin)? Máte připravenou komunikační strategii pro vydávání informací a doporučení pro veřejnost k prevenci a zmírnění dopadů extrémních klimatických událostí na zdraví (prevence úpalu/úžehu, dehydratace, srdečního selhání, infekční onemocnění, umrznutí apod.) Máte k dispozici zdroje informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů?

A (%)

B

C

D

E

62

46

33

30

40

46

38

17

25

20

50

34

29

40

30

77

70

50

90

40

73

55

21

40

30

62

82

71

90

80

88

70

38

80

60

81

82

54

60

0

88

82

83

100

60

65

59

0

40

0

58

54

13

20

40

52

12

13

14

15

Domníváte se, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě/ rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně – technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy? Má nemocnice k dispozici lůžka v klimatizovaných prostorách s možností regulace teploty vzduchu dle aktuální potřeby? Je nemocnice schopna zajistit v případě potřeby pro personál informace o aktuálním dopadu extrémních klimatických jevů na zdraví osob a poskytování zdravotní péče? Má nemocnice zpracovaný plán opatření pro případ přerušení dodávky energií (elektřina, plyn, teplo) a pitné vody?

88

63

46

50

70

71

46

21

90

20

83

95

50

90

50

89

75

21

90

20

Přiřaďte jednotlivým zdravotním dopadům extrémních klimatických jevů z pohledu zajištění poskytování péče ve vaší nemocnici body ve škále 1 – 5 (1=nejméně závažné, 5=nejzávažnější). 16

Ukazatel

Infekce v důsledku záplav Utonutí v důsledku záplav Sinice v rekreačních vodách Nové infekce (Dengue, Chikungunya, West Nile virus…) Klíšťata a jimi přenášená onemocnění Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání Extrémní úmrtnost

A 2,5 2,1 1,0 3,3 1,9 1,6 2,2

B C D průměrný výsledek 1,1 3,6 4,0 2,4 3,9 4,2 2,6 3,6 4,0 3,7 4,3 4,4 2,4 4,0 4,2 1,8 3,5 3,8 2,8 3.8 4,4

E 3,8 4,0 4,0 4,0 4,0 3,6 4,0

Komentář: a) Obecně • Fakultní nemocnice a velké nemocnice jsou v zásadě připraveny pro poskytování zdravotní péče při extrémních změnách klimatu připadajícím v úvahu na našem území. Kapacita intenzivních a standardních lůžek, možnosti jejich reprofilizace, změny struktury poskytování zdravotní péče jsou dostatečné, plány náhradního zásobování zdravotnickým prostředky a léčivy a opatření pro případ přerušení dodávky energií jsou zpracovány v rámci interních dokumentů plánu připravenosti na mimořádné události (např. epidemie infekčního onemocnění, traumatologický plán, evakuační a havarijní plán. • Výsledky hodnocení dotazníků ukazují, že pro psychiatrické léčebny (skupina C) a zdravotnická zařízení skupiny E není připravený dotazník vhodný, spektrum jimi poskytované zdravotní péče je specifické a v případě ohrožení zdraví jejich pacientů/klientů by byla přesunuta zdravotní péče do středních a fakultních/velkých nemocnic. Psychiatrické léčebny i nemocnice následné péče jsou mnohdy umístěny ve starších budovách, neposkytují intenzivní péči a stejně tak nemají možnosti hospitalizace pacientů s infekčními nemocemi.

53

• Specializované nemocnice jsou zaměřeny na dané spektrum poskytování zdravotní péče a s tím souvisí, má zajištěny nezbytné náhradní zdroje energií, náhradní zásobování zdravotnickými prostředky a léčivy pro mimořádné události, nicméně problematiku dopadu extrémních klimatických změna na zdraví populace nevnímají jako problém. b) Ukazatele • Ukazatel 1: Dopad extrémních klimatických změna na zdraví obyvatel není vnímán jako riziko; důvodem je zřejmě skutečnost, že v mírném klimatickém pásmu našeho území (vedra nepřesahující 7 dní), povodně s dopadem do materiální oblasti (poškození majetku) nikoliv zdravotní (psychický dopadů není v současné době věnována dostatečná pozornost). • Ukazatel 2-3: Nedostatečné zapracování postupů poskytování péče v případě dopadu extrémních klimatických podmínek na zdraví populace v interních dokumentech lůžkových zdravotnických zařízení (procentuální rozmezí 17 – 46%), přičemž nejlépe je tato oblast zpracována ve fakultních nemocnicích. V souvislosti s extrémními klimatickými změnami je předpokládán nárůst potřeby akutní péče související se selháním kardiovaskulárního a respiračního systému, tzn. fakultní a velké nemocnice mají dostatečnou kapacitu intenzivních a standardních lůžek interních oborů. Dokladem tohoto jsou i výsledky ukazatele č. 3, kdy zdravotnická zařízení nepočítají se zpracováním postupů pro hodnocenou oblast. • Ukazatel 4 a 6: Lůžková zdravotnická zařízení disponují dostatečnými silami a prostředky k poskytování zdravotní péče v potřebném rozsahu. • Ukazatel 5 a 7: Lůžková zdravotnická zařízení mají dostatečně smluvně zajištěnu dodávku náhradních roztoků a léčiv nad rámec běžné potřeby, chybí však kvalifikovaný odhad a přehled o jejich potřebách v případě extrémních klimatických změn zejména v psychiatrických léčebnách, specializovaných nemocnicích a ostatních zařízeních (skupiny C-E). • Ukazatel 8: Velmi vysoká možnost reprofilizace lůžek v nemocnicích (skupina A-B), logicky omezené možnosti v psychiatrických léčebnách a specializovaných nemocnicích (skupina C-D), v ostatních zařízení nelze reprofilizaci vyžadovat s ohledem na charakter provozu. • Ukazatel 9: Zajištění tekutin pro personál a pacienty je nejvýše kladně hodnoceným ukazatelem, což svědčí o dostatečných kapacitách vlastních i externích zdrojů. Lze předpokládat, že hodnocení bylo vztaženo k problematice veder, zůstává otázkou, do jaké míry by byla zdravotnická zařízení schopna tuto oblast zabezpečit v případě delšího výpadku dodávky pitné vody, např. při poruše sítí v důsledku povodní, kontaminace vody. • Ukazatele 10, 11 a 14: Přestože zdravotnická zařízení nemají dostatek informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel regionu a z epidemiologického sledování těchto dopadů a připravenu komunikační strategii ve vztahu k obyvatelstvu, jsou schopny zajistit dostatečnou informovanost personálu a lze tedy předpokládat, že minimálně velké nemocnice budou schopny ad hoc zajistit informace i pro veřejnost s využitím i krizových informačních telefonních linek obdobně jako mimořádné události s aktivací např. traumatologického plánu nebo pandemického plánu. • Ukazatele 12 - 13: Zdravotnická zařízení vnímají potřebu řešení problematiky zajištění potřebných mikroklimatických podmínek zdravotnických pracovišť při výstavbě

54

a rekonstrukci s ohledem na typ pracoviště a to jak ve vztahu k pacientům, tak i personálu. Dostatečnou vybavenost klimatizovanými prostory bylo možno již předem předpokládat u specializovaných nemocni, což se prokázalo, a částečně i u fakultních a velkých nemocnic; zde je souvislost s odděleními intenzivní péče, které jsou v těchto zařízeních vybaveny klimatizací. U dalších zdravotnických zařízení je zřetelný nedostatek klimatizovaných prostor. • Ukazatel 15: Komentován v obecné části, tj. psychiatrické léčebny a ostatní zdravotnická zařízení (skupina C a E) mají značné rezervy v oblasti připravenosti na výpadek energií, naopak fakultní a všechny další nemocnice mají tuto oblast dostatečně zajištěnu. • Ukazatel 16: Tabulka jednoznačně ukazuje připravenost (a povinnost) fakultních a ostatních nemocnic s výjimkou specializovaných na poskytování zdravotní péče obyvatelstvu v potřebném rozsahu; součástí fakultních a velkých nemocnic jsou infekční kliniky/oddělení. Jako zásadní problém je průřezově vnímána nedostatečná kapacita pro izolaci a léčbu pacientů s novými infekcemi.

c) Fakultní nemocnice Zajímavé je hodnocení ukazatelů ze strany více respondentů stejné fakultní nemocnice, kdy lze konstatovat, že členové vrcholového managementu hodnotí jednotlivé ukazatele a tedy připravenost nemocnice velmi vysoce, vedoucí pracovníci klinických pracovišť intenzivní péče i standardních oddělení vnímají a hodnotí ukazatele odlišně, v některých ukazatelích je jejich hodnocení 0, např. ukazatel dostatečnosti sil a prostředků ze strany vrcholového vedení hodnocen bodem 2, z klinických pracovišť bodem 0, obdobně je tomu v ukazateli možnosti zachování stávajícího rozsahu poskytované péče, úplná shoda nevychází v žádném z ukazatelů (v případě dané nemocnice bylo zpracováno 11 dotazníků.

55

8. CHECK LIST PRO STÁTNÍ SPRÁVU NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel ANO NE

Poznámka

1.

Máte zpracován postup pro poskytování zdravotní péče osobám postiženým klimatickými změnami? 2. Máte informace a znalosti o problematice dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel? 3. Získáváte a analyzujete epidemiologická data v oblasti dopadů klimatických změn při poskytování zdravotní péče? 4. Poskytujete informace a doporučení pro veřejnost v souvislosti s klimatickými změnami a jejich nepříznivým dopadem na zdraví obyvatel? 5. Disponujete silami a prostředky (materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví), které Vám umožní zvládnout dopady klimatických změn na zdraví obyvatel? 6. Řešíte na krajské úrovni, ve Vámi zřizovaných zařízeních zdravotní péče, problematiku stavebně technických opatření, která by měla zmírnit dopady extrémních klimatických změn? 7. Zajišťujete nebo organizujete vzdělávání zdravotníků v problematice poskytování zdravotní péče osobám postiženým klimatickými změnami? 8. Organizujete nácviky situací vzniku mimořádné události kdy je většímu množství osob postižených klimatickými změnami potřeba poskytnout zdravotnickou pomoc? 9. Nakupujete, financujete nákupy zdravotnických prostředků sloužících k zvládnutí mimořádné situace vyvolané klimatickými změnami? 10. Pořádáte schůzky, porady se sektorem primárním péče, za účelem přípravy na mimořádnou událost způsobenou klimatickými změnami?

56

9. CHECK LIST - PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ ZDRAVOTNÍ PÉČE Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel ANO NE ZZS má zpracovaný postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým extrémními klimatickými jevy. 2. ZZS má zpracovány operační postupy zdravotnického operačního střediska pro operační triage a transporty postižených osob. 3. ZZS má zajištěny operační postupy pro avízo, komunikaci a spolupráci se zdravotnickými subjekty v terénu, především všeobecnými praktickými lékaři, domácí ošetřovatelskou péčí, případně nestátní neziskové organizace. 4. ZZS má vzdělávací a výcvikový program pro případ nezbytného delegování odborných léčebných kompetencí na nelékařské zdravotnické pracovníky. 5. ZZS má zajištěnou ochranu zdraví při práci ve vztahu k rizikům vyplývajícím ze specifických podmínek zajištění přednemocniční neodkladné péče, zejména infekčního rizika. 6. ZZS má zajištěnou dostupnost informací o stavu a vývoji mimořádné události a/nebo krizového stavu, zejména epidemiologického a bezpečnostního charakteru. 7. ZZS má strategicky zajištěnou spolupráci zdravotnického systému regionální úrovně koordinovanou krajem. (Plánovací dokumenty, smlouvy, operační postupy a plány apod.). 8. ZZS má zpracovaný plán pro dlouhodobé dodávky léčiv a zdravotnických prostředků nad rámec běžného provozu. 9. ZZS má zpracovaný postup pro dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu. 10. ZZS má zpracovaný plán pro případ přerušení dodávky energií: • elektrické energie • plynu • tepla • pitné vody 11. ZZS má podmínky pro ošetření a transporty pacientů s přenosným infekčním onemocněním.

Poznámka

1.

Pokud ano, uveďte počet vozidel stálá: reprofilizovaná:

12. ZZS je vypracovánu komunikační strategii pro veřejnost.

57

10. CHECK LIST - LŮŽKOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel ANO NE 1.

2. 3.

4. 5. 6.

7. 8.

9.

10. 11. 12.

13. 14.

Poznámka

Nemocnice má zpracovaný postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým extrémními klimatickými jevy. Jsou vytipovány rizikové skupiny populace s dopadem extrémních klimatických událostí na jejich zdravotní stav. Nemocnice má vytipovány oblasti poskytování zdravotní péče, které budou dotčeny v důsledku extrémních klimatických událostí. Nemocnice má k dispozici intenzivní lůžka a transportní lehátka s možností umělé plicní ventilace. * Nemocnice může v rámci reprofilizace lůžek zvýšit počet intenzivních lůžek. * Nemocnice může dle aktuální potřeby (ad hoc) reprofilizovat standardní lůžka pro hospitalizaci zvýšeného počtu pacientů (např. z chirurgického odd. přechodně interní, dětské odd.). * Nemocnice má k dispozici alespoň některá lůžka v klimatizovaných pokojích (včetně reprofilizovaných). * Nemocnice má v interních předpisech zpracovaný plán pro posílení personálu na příjmovém pracovišti (urgentní příjem, příjmové ambulance). ** Nemocnice má v interních předpisech zpracovaný plán pro posílení personálu na lůžkových oddělení ARO, interní obory, dětské odd., infekční odd. Nemocnice má zpracovaný plán pro dlouhodobé dodávky léčiv a zdravotnických prostředků nad rámec běžného provozu. ** Nemocnice má zpracovaný plán pro dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu. ** Nemocnice má zpracovaný plán pro případ přerušení dodávky energií: ** • elektrické energie • plynu • tepla • pitné vody Nemocnice má zpracovaný plán pro zvýšený příjem pacientů s přenosným onemocněním včetně možnosti izolace. Nemocnice je připravena k vydávání edukačních materiálů pro veřejnost ke zmírnění dopadu aktuální situace na zdraví osob.

* ARO, interní obory včetně dětského oddělení ** Postupy zpracované v interních dokumentech připravenosti zdravotnického zařízení na mimořádnou událost.

58

11. VÝSTUPY REŠERŠE ZAMĚŘENÉ NA DOPADY KLIMATICKÝCH ZMĚN NA ZDRAVÍ POPULACE A NA ČINNOST ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V rámci projektu WHO a MZ ČR „Připravenost zdravotnictví na změny klimatu“ byla provedena rešerše v databázi MEDLINE a na internetu. Jako klíčová slova byly zvoleny pojmy: climate changes, heat waves, hospital, vector borne diseases, enteral infections, floods, extreme weather, natural disasters Klimatické změny v odborné literatuře zahrnují širokou problematiku, jejich dopady jsou analyzovány jako globální, evropské, národní, regionální, lokální. Jsou sledovány z pohledu řady vědeckých disciplin, v souladu s tématem projektu byla rešerše zaměřena na medicínské dopady. Jako relevantní bylo vybráno 66 článků a publikací v angličtině, němčině a francouzštině. Abecední seznam literatury je v příloze. Cílem analýzy vybrané literatury bylo nalézt konkrétní hrozby způsobené změnami klimatu z hlediska zdravotního stavu obyvatelstva, definovat dopady na zdravotnická zařízení a hledat možnosti, jak se na tyto dopady připravit z hlediska prevence i minimalizace následků. Studie (22) časopisu Lancet a University College London Institute se zabývá dopady změn klimatu z globálního pohledu a jako hlavní sledovaná témata zvolila: měnící se typy chorob a mortalita; potraviny; voda a hygiena; přístřeší a lidská sídla; mimořádné události; populace a migrace. Upozorňuje na dopady veder na projevy chorob (v r. 2003 v Evropě cca 70 tis. úmrtí navíc, zejména na choroby kardiovaskulární, respirační), dále na nárůst chorob přenášených vektory, kdy často nejsou k dispozici účinné vakcíny. Je nutno zkvalitnit systémy sledování a dozoru morbidity a mortality. Katastrofy způsobené extrémním počasím (povodně, smrště aj.) mají závažné dopady zdravotní vč. psychických a dopady přidružené (nedostupná nebo kontaminovaná pitná voda, narušené zásobování potravinami, zhoršení hygienických poměrů). Projekt WHO „EuroHEAT“ (53) v letech 2005 - 2007 hodnotil pomocí dotazníku existenci a úroveň národních plánů pro vlny veder v některých evropských zemích. V uvedených letech mělo funkční plány 10 států (nebo jejich částí). Výstupem projektu byly pokyny pro tvorbu těchto plánů. Projekt konstatoval, že při vlně veder trvající nad 4 dny lze očekávat zdravotní dopady (srpen 2003 cca 40 tis. úmrtí navíc). Analýza v 9 městech EU ukázala vzrůst morbidity mezi 7,6 – 33,6%. Zranitelné skupiny: staří lidé (zvl. nad 75 let), chronicky nemocní, hospitalizovaní, lidé sociálně izolovaní; pracující v horku, sportující, malé děti. Zdravotní dopady: úpal, přehřátí, dehydratace; zhoršení stavu u chorob kardiovaskulárních, cerebrovaskulárních, respiračních, chorob nervového a endokrinního systému. Hrozí vznik onemocnění ze zkažených potravin a vody. Doporučuje se z hlediska prevence vhodné informování obyvatel a zajištění možných opatření v budovách (chlazení, klimatizace, stavební opatření - pasivní chlazení). Ve zdravotnictví je nutno znát mechanismy zdravotních dopadů veder; uchovávat potraviny a léčiva v chladnu; dát pozor na preskripci léků zvláště u zranitelných skupin (v horku hrozí změna působení na organismus); počítat s možností výpadků elektřiny i dodávek vody.

59

Opatření ve zdravotnických zařízeních: • školení personálu předem • ošetřovací protokoly pro choroby vznikající vlivem horka • příprava na nárůst pacientů na urgentní příjmy ZZ • vnitřní opatření – ochrana pacientů i personálu (chladné prostředí, pitný režim, skladování léků a potravin, dostupnost vody a ledu) Dobře připravený a průběžně aktualizovaný národní plán pro vlnu veder má Anglie (1), plán zahrnuje také zdravotnická opatření. Další národní plány uvádí literatura (2, 3). Opatření doporučené v USA dle Centra pro kontrolu chorob CDC jsou v odkazu (7). Odborné články s podrobnějším zaměřením lze rozdělit do několika skupin: • • • • • • •

globální pohled na problém změn klimatu a jejich zdravotní dopady (5, 11, 14, 18, 19, 20, 22, 34, 42, 55) zdravotní dopady klimatických změn, zvláště vlny veder, na zvýšení úmrtnosti (6, 10, 13, 16, 39, 45, 46, 47, 56) zdravotní dopady na určitý konkrétní typ chorob, např. dopad na pacienty s onemocněním respiračním, urologickým aj. (12, 25, 29, 37) chování zdravotnických zařízení při vlně veder, vliv na zvýšený příjem aj. (8, 23, 41, 43, 44, 45, 52, 53, 57, 58, 59, 61) vliv změn klimatu na vznik a zhoršení alergií (60) vliv změn klimatu na šíření infekcí a změněné podmínky pro přenašeče chorob (38, 51, 62) mimořádné události vzniklé vlivem změn klimatu – přívalové deště, povodně, smrště a odezva nemocnic vč. možných výpadků zásobování a nutné evakuace (9, 17, 21, 24, 30, 31, 54, 63, 65, 66)

Dopady vln veder na zdraví Odhaduje se nárůst úmrtnosti o 3,3% při nárůstu teploty o 1°C (45). Mezní teplota, nad kterou dochází ke zvýšení úmrtnosti je 36,5°C (49). U seniorů v pečovatelských domech (věk nad 75 let) začíná riziko již od déle trvajících teplot nad 26°C (43). • přímé dopady: úpal a úžeh, dehydratace, stres z horka • zhoršení stavu u existujících chorob: kardiovaskulární cerebrovaskulární respirační renální • šíření infekcí (62): - přenosné choroby stávající - přesun některých infekcí do severnějších oblastí, kde se dosud nevyskytovaly - vlivem alergie – postupné změny, vliv přízemního ozónu, přesun alergenů (60, 62) • zdravotně závadné vody a zkažených potravin (salmonella) • psychické dopady Zranitelné skupiny při vlnách veder rozdíl prioritně ohrožených (58): • rozvojové země – kojenci a malé děti (průjmy, malárie) • rozvinuté země - staří lidé (nad 75 let; někde uvedeno nad 65 let) 60

Obecně: děti, staří lidé, lidé chronicky nemocní (např. astma) – zhoršení chorob, změna působení léčiv; bezdomovci a lidé sociálně slabí, ležící pacienti, fyzicky či psychicky postižení (nemohou ze zdravotních, mentálních či sociálních důvodů změnit chování a tak se chránit před horkem), osoby osamělé a izolované Minimalizace následků vln veder ve zdravotnických zařízeních (1): • dohled nad pitným režimem a hydratací; • dohled nad medikaci zvláště u zranitelných skupin; • dohled na skladování potravin a léků; • dostupnost ledu a chladné vody; • nalezení chladných prostor, příp. přemístění pacientů; • monitorování teploty v budovách, větrání (zvl. v noci); • zajištění dostatečného počtu personálu a jeho pracovních podmínek. Dle některých článků (45, 49) při vlně veder v roce 2003 počet hospitalizací významněji nevzrostl, ač se zvýšila úmrtnost. Autoři tento fakt přičítají tomu, že k úmrtím (zvláště kvůli kardiovaskulárním potížím a u osamělých osob) docházelo dříve, než se pacienti dostali do nemocnic. Podle studie (57) se u pacientů přijatých před začátkem vlny veder prokázalo statisticky významně vyšší přežití na odděleních se zavedenou klimatizací. Snížení rizika úmrtí se odhaduje na 40%. Úmrtnost v nemocnici vlivem veder je u pacientů přijatých před jejich začátkem vyšší zvláště u starších lidí a pacientů na odd. všeobecné medicíny. Akutní srdeční selhání, mrtvice, akutní projevy chronických respiračních chorob, chronické infekce nebo psychotropní medikace jsou také důvodem zvýšené úmrtnosti v nemocnicích při vlně veder. Pacienti na psychiatrii mají dvojnásobné riziko úmrtí oproti běžné populaci. Pokud jsou pacienti při hospitalizaci vystaveni horku a tím ohroženi, jde o ohrožení zdraví nosokomiální povahy. Také práce (23) doporučuje při vlnách veder u rizikových pacientů vysokého věku rychlejší přesun na odd. intenzivní péče, i když je to u této věkové skupiny v nemocnicích často problém. Ve Francii se počítá při přírodních katastrofách s rozšířením kapacit těchto oddělení. Mimořádné události vzniklé vlivem změn klimatu např. povodně, hurikány, smrště, bouře a přívalové deště Zdravotní následky při povodních (65): • okamžité: utonutí, poranění mechanické, poranění elektrickým proudem, popáleniny, hypotermie, nedostupnost zdravotní péče • sekundární: kontaminace vody, chemická kontaminace (hnojiva, poškození chemických provozů), otrava oxidem uhelnatým (při špatném odvětrávání generátorů a dalších zařízení nebo při souběžných požárech), přenosné choroby, respirační onemocnění, psychologické dopady.

Důvody ohrožení chodu nemocnic (65): narušení zásobování - potraviny, léky a zdravotnický materiál, výpadky či přerušení dodávek – elektrický proud, voda, plyn, pára, dopad na funkčnost v oblastech: 61

• • • •

zdravotnická technika, výpočetní technika, informační systémy komunikační systémy nedostatek personálu

Plány nemocnic pro interní katastrofu – např. v australském státu Victoria jsou plány zaměřeny hlavně na selhání výpočetní techniky, výpadek proudu nebo požár. (48) Možnost řešení – např. bezdrátový mobilní systém pro dokumentaci, u komunikačních systémů telefonování pomocí internetu nebo dalšího datového spojení s možností připojení na více místech, využití radiofonního spojení pro komunikaci se ZZS a jinými nemocnicemi apod. Nutná evakuace (54, 63): • existence evakuačního plánu – stručný a přehledný, • označené evakuační cesty, • dostatek personálu, který je vyškolen pro tuto situaci, • jasné kompetence a velení, • funkční komunikace mezi personálem během evakuace.

Literatura k rešerši 1. No authors listed: Heatwave Plan for England 2010 http://www.dh.gov.uk/en/Publicationsandstatistics/Publications/PublicationsPolicyAndGui dance/DH_114430 2. No authors listed: Les Recommendations Canicule 2011 http://www.sante.gouv.fr/les-recommandations-canicule-2011.html 3. No authors listed: Le Plan National Canicule version 2011 http://www.sante.gouv.fr/IMG/pdf/plan_national_canicule_PNC-2011__VF_23_mai_.pdf 4. No authors listed: Healthcare Informatics www.healthcare-informatics.com 16.5.2011 5. No authors listed: Climate Change and Human Health - Risks and Responses http://www.who.int/globalchange/environment/en/ccSCREEN.pdf 6. No authors listed: Heat-Related Death – United States, 1999-2003 MMWR 55, July 28, 2006, 29, 796-98 7. No authors listed: Heat Waves http://www.cdc.gov/climatechange/effects/heat.htm 8. No authors listed: Long Heat Waves Boost Hospital Admissions http://sciencedaily.com/release/2007/08/070808211544.htm 9. No authors listed: Flood fails to „wash out“ ED´s ability to communicate. ED Manag 20, 2008, 9, 101-2 10. Argaud L, Ferry T, et al.: Short- and Long-term Outcomes of Heatstroke Following the 2003 Heat Wave in Lyon, France. Arch Intern Med. 2007, 167(20):2177-2183 11. Aron JL: Barriers to use of geospatial data for adaptation to climate change and variability: case studies in public health. Geospat Health 1, 2008, 1, 11-6 12. Ayres JG et al: Climate change and respiratory disease. European Respiratory Society position statement. Eur Respir J 34, 2009, 2, 295-302 62

13. Basu R, Samet JM: Relation between Elevated Ambient Temperature and Mortality: A Review of the Epidemiologic Evidence. Epidemiologic Reviews 24, 2002, 190-202 14. Bey T et al: Global warming: polar bears and people- implications for public health preparedness and disaster medicine: a call to action. Prehosp Disaster Med 23, 2008, 2, 101-2 15. Blashki G et al: Climate change and primary health care. Aust Fam Physician 36, 2007, 12, 986-9 16. Bouchama A, Dehbi M, et al: Prognostic Factors in Heat Wave–Related Deaths. Arch Intern Med. 2007, 167(20): 2170-2176 17. Brevard SB et al: Analysis of disaster response plans and the aftermath of Hurricane Katrina: lessons learned from a level I trauma center. J Trauma 65, 2008, 5, 1126-32 18. Buchner V: Global climate change and human health. Rev Environ Health 22, 2007, 4, i-ii 19. Burkle FM Jr: Future humanitarian crises: challenges for practice, policy, and public health. Prehosp Disaster Med 25, 2010, 3, 191-9 20. Campbell-Lendrum D et al: Global climate change: implications for international public health policy. Bull World Health Organ 85, 2007, 3, 235-7 21. Cocanour CS et al: Lessons learned from the evacuation of an urban teaching hospital. Arch Surg 137, 2002, 10, 1141-5 22. CostelloA et al: Managing the health effect of climate change: Lancet and University College London Institute for Global Health Commission. Lancet 373, 2009, 9676, 1693733 23. Davido A et al: Risk factor for heat related death during the August 2003 heat wave in Paris, France, in patiens evaluated at the emergency department of the Hopital Européen Georges Pompidou. Emerg Med J 23, 2006, 515-18 24. Du W, FitzGerald GJ, Clark M, Hou XY: Health impacts of floods. Prehosp Disaster Med 2010, 25(3):265–272 25. Ebi K.L. et al: Climate Change and Children. Pediatr Clin N Am 54, 2007, 213-26 26. Ebi KL et al: Climate change and human health impacts in the United States: an update on the results of the U.S. national assessment. Environ Health perspect 114, 2006, 9, 1318-24 27. Ebi KL et al: The health impacts of climate change: Getting started on a new theme. Prehosp Disaster med 23, 2008, 4, 60-4 28. Epstein PR: Climate Change and Human Health. New Eng J Med 353, 2005, 1433-1436 29. Faergeman O: Climate change and preventive medicine. Eur J Cardiovasc Prev Rehabil 14, 2007, 6, 726-9 30. Farmer JC, Carlton PK Jr.: Providing critical care during a disaster: the interface between disaster response agencies and hospitals. Crit Care Med 34, 2006, 3 Suppl, S 56-9 31. Fundter DQ et al: Health impact of large–scale floods: Governmental decision- making and resilience of the Citizen. Prehosp Disaster Med 23, 2008, 4, 70-3 32. Haines A et al: Climate change and human health: impacts, vulnerability, and mitigation. Lancet 367, 2006, 9528, 2101-9 33. Haines A et al: Climate change and human health: impact, vulnerability and public health. Public Health 120, 2006, 7, 585-96

63

34. Hales S: Implications of global climate change for housing, human settlements and public health. Rev Environ Health 22, 2007, 4, 295-302 35. Hansen A et al: The Effect of Heat Waves on Mental Health in a Temperature Australian City. Environmental Health Perspectives 116, 2008, 10, 1369-75 36. Hansen AL: The effect of heat waves on hospital admissions for renal disease in a temperature city of Australia. International Journal of Epidemiology 37, 2008, 1359-65 37. Hess JJ et al: Climate change and emergency medicine: impacts and opportunities. Acad Emerg Med 16, 2009, 8, 782-94 38. Hunter PR: Climate change and waterborne and vector-borne disease. Journal of Applied Microbiology 94, 2002, 37S-46S 39. Ishigami Ai et al: An ecological time-series study of heat-related mortality in three European cities. Environmental Health 7, 2008, 1-7 40. James JJ et al: Improving the art and science of disaster medicine and public health preparedness. Mayo Clin Proc 83, 2008, 5, 559-62 41. Johnson H et al: The impact of the 2003 heat wave on mortality and hospital admission in England. Health Statistic Quarterly 25, 2005, 6-11 42. Keim ME: Building human resilience: the role of public health preparedness and response as an adaptation to climate change. Am J Prev 35, 2008, 5, 508-16 43. Klenk J et al: Heat-related mortality in residents of nursing homes. Age and Ageing 2010, 1-8 44. Knowlton K et al: The 2006 California heat wave: impacts on hospitalizations and emergency department visits. Environ Health Perspect 117, 2009, 1, 61-7 45. Kovats RS et al: Contrasting patterns of mortality and hospital admissions during hot weather and heat waves in Greater London, UK. Occup Environ Med 61, 2004, 893-98 46. Kovats RS, Hajat S: Heat stress and public health: a critical review. Annu Rev Public Health 29, 2008, 41-55 47. Ledrans M, Isnard H: Impact sanitaire de la vague de chaleur d’août 2003 en France http://www.invs.sante.fr/publications/2003/bilan_chaleur_1103/vf_invs_canicule.pdf 48. Lee C. et al: The preparedness of hospital Health Information Services for system failures due to internal disasters. HIM J 38, 2009, 2, 18-25 49. Linares C., Diaz J: Impact of high temperatures on hospital admissions: comparative analysis with previous studies about mortality (Madrid). European Journal of Public Health 18, 2008, 3, 317-22 50. Mailbach EW et al: Climate change and local public health in the United States: preparedness, programs and perceptions of local public health department directors. PLoS One 39,2008, 7, e2838 51. Manigat R. et al: From past to Berger public health programme planning for possible future global threats: case studies applied to infection control. Ann Ist Super Sanita 46, 2010, 3, 228-35 52. Mastrangelo G et al: Pattern and determinants of hospitalization during heat waves: an ecologic study. BMC Public Health 7, 2007, 1-8 53. Matthies F., Menne B: Prevention and management of health hazards related to heatwaves. Int J Circumpolar Health 68, 2009, 1, 8-22

64

54. Nates JL: Combined external and internal hospital disaster: impact and response in a Houston trauma center intensive care unit. Crit Care Med 32, 2004, 3, 686-90 55. Nerlander L: Climate change and health http://www.ccdcommission.org/Filer/commissioners/Health.pdf 56. Nogueira PJ, Falcão JM, et al.: Mortality in Portugal associated with the heat wave of August 2003: Early estimation of effect, using a rapid method. EuroSurveill.2005;10(7):pii=553. http://www.eurosurveillance.org/ViewArticle.aspx?ArticleId=553 57. Nunes B. et al: Air conditioning and intrahospital mortality during the 2003 heatwave in Portugal: evidence of a protective effect. Occup Environ Med 68, 2011, 3, 218-23 58. Rocklöv J., Fosberg B: Comparing approaches for studying the effects of climate extremes – a case study of hospital admissions in Sweden during an extremely warm summer. Glob Health Action 2009, Nov 11, 2 59. Semenza JC et al: Excess Hospital Admissions During the July 1995 Heat Wave in Chicago Am J Prev 16, 1999, 4, 269-277 60. Shea KM et al: Climate change and allergic disease. J Allergy Clin Immunol 122, 2008, 3, 443-53 61. Stafoggia M, Forastiere F,et al: Factors affecting in-hospital heat-related mortality: a multicity case-crossover analysis. J Epidemiol Community Health 2008, 62:209–215 62. Stark K et al: Die Auswirkungen des Klimawandels. Bundesgesundheitsblatt 2009, 1-15 63. Sternberg E: Planning for resilience in hospital internal disaster. Prehosp Disaster Med 2003, 18(4):291–300 64. Vineis P: Climate change and the diversility of its health effects. Int J Public Health 55, 2010, 2, 81-2 65. Weiwei Du et al: Health Impacts of Floods. Prehospital and Disaster Medicine 25, 2010, 3, 265-72 66. Wheater HS: Flood hazard and management: a UK perspective. Philos TRansact A Math Phys Eng Sci 364, 2006, 1845, 2135-45

65

Příloha č. 1

Sekce 1: Řízení a vládnutí ano = 2 1.1 Národní meziresortní právní rámec krizového řízení

částečně =1 ne = 0

hodnota 1= důležitý hodnota 2= velmi důležitý

výsledek

1. Zákony, politika, plány a postupy (Ověřte následující ukazatele:)

a. Řídí se přístupem „all-hazard“

1

b. Měl by posoudit všechny fáze krizového řízení

1

c.

2

2

2

2

1

2

2

2

2

4

dohodami a úmluvami, u kterých je země smluvní stranou a/nebo je ratifikovala

1

1

2

Existuje politika ochrany a identifikace infrastruktury a personálu

1

1

2

Jsou pravidelně kontrolovány, revidovány a distribuovány mezi klíčové subjekty (stakeholders)

d. Definuje vyhlášení a ukončení krizových stavů

na národních a regionálních úrovních

e. Jsou v souladu s mezinárodně závaznými

f.

Celkové výsledky (Max = 20):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% of MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

14

VYSOKÁ > 80% z MAX

70

66

ano = 2

1.1 Národní meziresortní právní rámec krizového řízení (pokr.)

částečně =1 ne = 0

hodnota 1= důležitý výsledek hodnota 2 = velmi důležitý

2. Národní krizové řízení/struktura koordinace (Ověřte následující ukazatele:)

a. Skládá se z výboru na vysoké úrovni (zástupci několika odvětví)

2

2

podvýbory ke specifickým technickým záležitostem

2

2

Upřesňuje úlohy a zodpovědnosti partnerů

2

2

d. Nařizuje, aby zdroje byly alokovány za účelem

2

2

b. Podporována operační entitou a relevantními

c.

snížení rizika katastrof, pro krizovou připravenost a reakce na krize

Úroveň výkonu

4

4

4

4

Celkové výsledky (Max = 16):

16

NÍZKÁ < 50% of MAX

VYSOKÁ > 80% of MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% of MAX

100

67

ano = 2

1.2. Právní rámec krizového řízení odvětví zdravotnictví

částečn ě =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý výsledek hodnota 2 = velmi důležitý

3. Zákony, politika, plány a postupy (Ověřte následující ukazatele:) a. Řídí se přístupem komplexní ochrany

veřejného zdraví (the whole health approach) a přístupem „all-hazard“

2

b. Měl by posoudit všechny fáze krizového řízení

1

Jsou pravidelně kontrolovány a revidovány

c.

d. Definuje podmínky a postupy pro karanténu a

izolaci týkající se mimořádných situací

2

4

2

2

1

2

2

2

2

4

1

1

2

e. Jsou v souladu s mezinárodními smlouvami

v oblasti zdraví a úmluvami, v případě kterých je země smluvní stranou a/nebo je ratifikovala

Úroveň výkonu

Celkové výsledky (Max = 18):

14

NÍZKÁ < 50% z MAX

VYSOKÁ > 80% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

77,8

68

ano = 2

1.2. Právní rámec krizového řízení odvětví zdravotnictví (pokr.)

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý

Výsledek hodnota 2 = velmi důležitý

4. Krizové řízení odvětví zdravotnictví/struktura koordinace (Ověřte následující ukazatele:) a. Skládá se z multidisciplinárního výboru na

0

2

0

2

2

4

Je podporováno operační entitou a relevantními podvýbory ke specifickým technickým záležitostem

2

2

4

d. Přesně vymezuje role a zodpovědnosti

2

2

4

2

2

vysoké úrovni ( ve zdravotnictví) b. Je napojeno na všechny úrovně k doplňkovým strukturám c.

klíčových subjektů odvětví zdravotnictví e. Vytváří mechanismy za účelem zajištění

dostupnosti zdrojů

1

Celkové výsledky (Max = 20):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

14 VYSOKÁ > 80% z MAX

70

69

ano = 2

1.2. Právní rámec krizového řízení odvětví zdravotnictví (pokr.)

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý hodnota 2 = velmi důležitý

Výsledek

5. Regulace externí bezodkladné zdravotní pomoci (Ověřte následující ukazatele:) a. Postupy upravující vstup cizinců-

zdravotnických pracovníků do země za účelem poskytnutí zdravotní péče v mimořádné situaci

1

2

2

2

4

b. Postupy upravující výjimky z celních pravidel

/ dovozní daň z položek nezbytných k zajištění urgentní zdravotní péče a definující pravidla pro darovaná léčiva, zdravotnické přístroje a materiál

2

Celkové výsledky (Max = 8):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

6 VYSOKÁ > 80% z MAX

75

70

ano = 2 1.3. Národní meziodvětvový institucionální rámec pro krizové řízení

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý Výsledek

hodnota 2 = velmi důležitý

6. Národní krizové řízení/koordinační výbor (Zaškrtni následující ukazatele:) a. Složen z členů zastupující relevantní subjekty

2

2

členů a sekretariátu

2

2

4

Stanoví mechanismy pro svolávání jednání

2

2

4

2

2

4

2

2

4

a na příslušné hierarchické úrovni b. Vymezuje zodpovědnosti a pravomoci svých

c.

d. Je napojen na všech úrovních k doplňkovým

strukturám e. Je podporován operační entitou

Celkové výsledky (Max = 20):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

4

20 VYSOKÁ > 80% z MAX

100

71

ano = 2

1.3. Národní meziresortní institucionální rámec pro krizové řízení (pokr.)

hodnota 1 = důležitý

částečně =1 ne = 0

Výsledek hodnota 2 = velmi důležitý

7. Národní operační entita krizového řízení (Ověřte následující ukazatele:) 11

a. Má dostatečné zdroje

a podpůrné systémy k výkonu svého mandátu

2

2

b. Má vymezené orgány a zodpovědnosti

2

2

4

2

2

4

2

2

4

12

c.

Koordinuje a dohlíží na národní plánování krizové připravenosti; do tohoto procesu jsou zapojeny všechny relevantní subjekty

d. V podobné struktuře existuje na všech

úrovních administrativy

Celkové výsledky (Max = 20):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

4

20 VYSOKÁ > 80% z MAX

100

11 12

personál, vybavení, finanční prostředky EOC (operační středisko pro mimořádné události), doprava, hromadné sdělovací prostředky

72

ano = 2

1.4. Institucionální rámec odvětví zdravotnictví pro krizové řízení

hodnota 1 = důležitý

částečně =1

výsledek hodnota 2 = velmi důležitý

ne = 0

8. Národní krizové řízení odvětví zdravotnictví/koordinační výbor (Ověřte následující ukazatele:) a. Složen z členů zastupující relevantní

2

2

2

2

4

2

2

4

d. Je podporován operační entitou

2

2

4

e. Je napojen na všech úrovních k doplňkovým strukturám

1

2

2

subjekty a na příslušné hierarchické úrovni b. Vymezuje zodpovědnosti a pravomoci svých

členů a sekretariátu c.

Stanoví mechanismy pro svolávání jednání

Celkové výsledky (Max = 20): NÍZKÁ < 50% z MAX

Úroveň výkonu

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

4

18 VYSOKÁ > 80% z MAX

90

73

ano = 2

1.4. Institucionální rámec odvětví zdravotnictví pro krizové řízení

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý hodnota 2 = velmi důležitý

Výsledek

9. (Ověřte následující ukazatele:) 13

a. Má dostatečné zdroje

a systémy14 k

1

2

2

b. Má vymezené orgány a zodpovědnosti

1

2

2

V podobné struktuře existuje na všech úrovních administrativy

0

2

0

1

2

2

výkonu svého mandátu

c.

d. Koordinuje a dohlíží nad národním

plánováním krizové připravenosti, do tohoto procesu jsou zapojeny všechny relevantní subjekty

Celkové výsledky (Max = 20): Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

6 VYSOKÁ > 80% z MAX

30

13 14

personál, vybavení, finanční prostředky EOC (operační středisko pro mimořádné události), doprava, hromadné sdělovací prostředky

1

74

ano = 2

1.4. Institucionální rámec odvětví zdravotnictví pro krizové řízení (pokr.)

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý hodnota 2 = velmi důležitý

výsledek

10. Mechanismy koordinace a partnerství (Ověřte následující ukazatele:) a. Zahrnuje klíčové partnery z veřejné,

1

2

2

které se podílejí významným způsobem na vládních i nevládních koordinačních mechanismech

1

2

2

Prosazuje pravidelná koordinační jednání zaměřená na snížení rizika katastrof a krizovou připravenost a jednání během krizových stavů

1

2

2

d. Podporuje vedení dokumentace a sledování

1

2

2

2

2

2

2

soukromé a sféry a z občanské společnosti b. Má zdravotní orgány na všech úrovních,

c.

plnění rozhodnutí e. Prosazuje společné postupy plánování za

f.

účelem identifikace a vyřešení případných duplicitních prací a nedostatků při implementaci programu

1

Prosazuje mechanismy společného přístupu ke zdrojům

1

Celkové výsledky (Max = 24):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

12 VYSOKÁ > 80% z MAX

50

75

ano = 2

1.5. 11. Složky programu zdravotnictví (pokr.)

krizového

řízení

odvětví

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý hodnota 2 = velmi důležitý

Výsledek

11. (Ověřte následující ukazatele) a. Identifikuje komunity s rizikovými faktory, a to na

1

2

2

a to na základě analýz rizik a zranitelnosti

2

2

4

Posuzuje schopnosti (odolnost) a zranitelnosti komunit s rizikovými faktory

0

2

0

d. Posuzuje schopnosti (odolnost) a zranitelnosti nejdůležitějších zdravotnických zařízení

1

2

2

0

2

0

základě analýz rizik a zranitelnosti b. Identifikuje nejdůležitější zdravotnická zařízení, c.

e. Přiděluje a zpřístupňuje zdroje pro potřeby

vypořádání se se zranitelnostmi komunit

Celkové výsledky (Max = 20): ÁNÍZKÁ Úroveň výkonu

< 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

8 VYSOKÁ > 80% z MAX

440400%

76

ano = 2

1.5. Složky programu krizového řízení odvětví zdravotnictví (pokr.)

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý hodnota 2 = velmi důležitý

výsledek

12. Program krizové připravenosti (Ověřte následující ukazatele:)

a. Prosazuje a provádí výzkum

2

2

4

b. Zpracovává a distribuuje pokyny krizového řízení

2

2

4

c. Připravuje, organizuje a poskytuje vzdělávací programy ke krizovému řízení

2

2

4

d. Provádí přezkumy a revize politik a postupů krizového řízení

1

2

2

e. Prosazuje účast všech relevantních složek na krizovém plánování

2

2

4

f.

Mobilizuje a přiděluje zdroje krizového řízení

2

2

4

g. Rozvíjí a udržuje informační systémy a databáze

1

2

2

h. Rozvíjí krizovou komunikaci, strategii pro propagaci zdravotní péče a vzdělávání a distribuuje cílené informace

2

2

4

i.

Připravuje a distribuuje pokyny pro cvičení a provádí jejich vyhodnocení

2

2

4

j.

Zpracovává a udržuje standardy pro přípravu plánů krizové připravenosti15

1

2

2

k. Koordinuje, monitoruje a podává zprávy o implementaci programu krizové připravenosti

2

2

4

Celkové výsledky (Max = 44):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

38 VYSOKÁ > 80% z MAX

86,3

77

ano = 2

1.5. Složky programu zdravotnictví (pokr.)

krizového

řízení

odvětví

hodnota 1= důležitý

částečně =1 ne = 0

Výsledek hodnota 2 = velmi důležitý

13. Národní plány reakce na ohrožení veřejného zdraví (Ověřte následující ukazatele:) a. Jsou založeny na přístupu „all hazard“, posouzení rizik a zahrnují generické plány a krizové plány

1

2

2

b. Jsou srovnatelné s relevantními regionálními a meziresortními plány reakce na ohrožení veřejného zdraví

2

2

4

2

2

4

2

2

4

2

2

4

2

2

4

1

1

1

c.

Vymezují mechanismy pro aktivaci, koordinaci a řízení odezvy na mimořádné události mechanisms for activation, coordination, and incident command

d. Jsou založeny na dostupných zdrojích e. Jsou pravidelně ověřovány prostřednictvím

cvičení a simulací f.

Jsou distribuovány klíčovým subjektům po každé revizi

g. Jejich obsah může být sdílen s veřejností

Celkové výsledky (Max = 26):

Úroveň výkonu

NÍZKÁ < 50% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

23 VYSOKÁ > 80% z MAX

88,4

78

ano = 2

1.5. Složky programu zdravotnictví (pokr.)

krizového

odvětví

řízení

částečně =1 ne = 0

hodnota 1 = důležitý výsledek hodnota 2 = velmi důležitý

14. Výzkum a důkazy (Ověřte následující ukazatele:) a. Je definován program (agenda) výzkumu

2

2

4

b. Zdroje jsou k dispozici a přiděleny (alokovány)

2

2

4

Existují mechanismy pro distribuci a využití výsledků výzkumu

2

2

4

c.

Úroveň výkonu

Celkové výsledky (Max = 12):

12

NÍZKÁ < 50% z MAX

VYSOKÁ > 80% z MAX

STŘEDNÍ ≤ 80% z MAX

100

79

Příloha č. 2 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY POUŽITÝCH PRO ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZU PODLE KAPITOLY 1 NÁSTROJE WHO 1. Bezpečnostní strategie České republiky. Praha 2011 2. Dančák, B.,Šimíček, V.: Bezpečnost české republiky: právní aspekty situace po 11. září 2001. Brno 2002 3. Eichler, J.: Možnosti a perspektivy bezpečnosti ČR. Praha 1998 4. Sbírka zákonů - ročník 1945 - 2011 Platné právní normy pro zajištění bezpečnostní politiky státu s možným dopadem do zdravotnictví. Krizová připravenost 1. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, 2. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, 3. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27, odst. 8 a § 28, odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, 4. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, 5. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, 6. Zákon č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, 7. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, 8. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru, 9. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, 10. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, 11. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, 12. Vyhláška SSHR č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, 13. Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, 14. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Připravenost k obraně státu 15. Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, 16. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, 17. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní a náhradní služby a vojenských cvičeních a o některých právních poměrech vojáků v záloze, 18. Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, 19. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. (Dalších 18 prováděcích norem publikovaných postupně ve sbírce zákonů od konce roku 1999, včetně Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů – protokol I – přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením č. 168/1991 Sb.)

80

Připravenost havarijní, povodňová a jiná 20. Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, (zákon o prevenci závažných havárií), 21. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezepeční integrovaného záchranného systému, 22. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, 23. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a přípravcích, 24. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, ve znění pozdějších předpisů. Atomová energie, chemické, biologické a bakteriologické zbraně 25. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), 26. Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, 27. Vyhláška č. 213/2010 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a oznamování údajů požadovaných předpisy Evropských společenství 28. Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, 29. Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení, http://www.sujb.cz/?c_id=732 30. Úmluva o zákazu bakteriologických a toxinových zbraní , http://www.sujb.cz/?c_id=204, 31. Zákon č. 19/1997 Sb., o zákazu chemických zbraní, 32. Zákon č. 249/2000 Sb., o úřadu pro kontrolu chemických zbraní, 33. Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, 34. Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 218/2002 Sb. Povodňové plánování 35. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) Záchranné a humanitární operace 36. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 37. Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 151/2010 Sb.“), 38. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, 39. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, 40. Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, 41. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. č. 241/2000 Sb.). 42. Nařízení vlády ČR č. 463/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a

81

přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, 43. Usnesení vlády č. 302 ze dne 31. března 2004, o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do Evropské unie (dále jen „EU“), 44. Zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o ČSČK. Správní agenda 45. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), 46. Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, 47. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, 48. Zákon č. 129/2000 S., o krajích, 49. Zákon č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, 50. Zákon č. 290/2002 Sb., o převodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje, obce, občanská sdružení, 51. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, 52. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Související právní předpisy resortu zdravotnictví 53. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, 54. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, 55. Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, 56. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, 57. zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, 58. zákon č. 95/2004 Sb., o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, 59. zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotních prostředcích, 60. Vyhláška MZ č. 195/2005., kterou s upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče,, 61. Vyhláška MZ č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, Retrospektivní resortní podklady 62. Metodická opatření MZ ČR částka 32 – 35/1974 Věst. MZ ČR.

82

Příloha č. 3 DOTAZNÍK NA PŘIPRAVENOST NA KLIMATICKÉ ZMĚNY – REGIONÁLNÍ SPRÁVNÍ ÚŘADY Název instituce Adresa Odbor / oddělení osoby, která vyplňuje dotazník Jméno osoby, která vyplňuje dotazník Email na osobu, která vyplňuje dotazník Řízení rizika dopadu klimatických změn -------------------------------------------------Možnosti odpovědí: ANO 2

ČÁSTEČNĚ 1

NE 0

Vnímáte dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele? Komentář Máte v současné době v traumatologickém plánu kraje či v jiných plánovacích dokumentech zpracovaný postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder? Komentář V případě, že prozatím není stanoven postup, uvažujete o něm? Komentář Považujete současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví Vašeho kraje za schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel? Komentář Domníváte se, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče? Komentář Máte zpracovaný přehled o umístění a počtech rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin obyvatelstva vašeho kraje ve vztahu ke zdravotním dopadům klimatických změn, především vln veder? Komentář Spolupracujete se zdravotnickými zařízeními ve vašem kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu? Komentář Uvažujete o strategicko-operačním propojení zdravotní péče mezi poskytovateli přednemocniční neodkladné péče, primární péče a komunitní péče o zdraví při řešení dopadů klimatických změn na zdraví obyvatel? Komentář

83

Jste připraveni k vydávání informací a doporučení pro veřejnost ke zmírnění jejich dopadů v případě extrémních klimatických událostí (prevence úpalu/úžehu, dehydratace, srdečního selhání, infekční onemocnění, umrznutí apod.) Komentář Domníváte se, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě / rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně – technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy? Komentář Máte k dispozici zdroje informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů? Komentář Považujete současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné? Komentář Máte zajištěn nebo připraven systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče? Pokud ano, uveďte garanci. Komentář Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné, 5nejzávažnější) -------------------------------------------------Infekce v důsledku záplav Komentář Utonutí v důsledku záplav Komentář Sinice v rekreačních vodách Komentář Nové infekce (Dengue, Chikungunya, West Nile virus…) Komentář Klíšťata a jimi přenášená onemocnění Komentář Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání Komentář Extrémní úmrtnost Komentář

84

Příloha č. 4 DOTAZNÍK NA PŘIPRAVENOST NA KLIMATICKÉ ZMĚNY – PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÁ ZDRAVOTNÍ PÉČE Název instituce Adresa Odbor / oddělení osoby, která vyplňuje dotazník Jméno osoby, která vyplňuje dotazník Email na osobu, která vyplňuje dotazník Možnosti odpovědí: ANO 2

ČÁSTEČNĚ 1

NE 0

Řízení přednemocniční neodkladné péče (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Existuje systém pro organizaci a řízení přednemocniční neodkladné péče na místě neštěstí Komentář Existuje standardizovaný systém třídění postižených osob pro poskytnutí první pomoci dle závažnosti jejich poranění (triage systém) Komentář Existuje stanovený postup pro odsun zraněných osob a pro jejich transport do vhodných zdravotnických zařízení Komentář Jsou stanovena zvláštní opatření pro poskytnutí zdravotní péče v situacích, kde existuje riziko infekčního onemocnění nebo výskytu chemických látek či radioaktivního materiálu (CBRN) Komentář Schopnost řízení zdravotnické záchranné služby (dále ZZS) v případě hromadného postižení zdraví (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------ZZS má plány pro zajištění sil a prostředků a je dostatečně flexibilní a schopná se přizpůsobit potřebám vzniklým při události s hromadným postižením osob na zdraví včetně schopnosti poskytovat nadále běžnou přednemocniční neodkladnou péči Komentář Existují mechanismy dosažitelnosti věcných prostředků a lidských zdrojů pro činnost ZZS v případě mimořádné události na místní úrovni Komentář Existují mechanismy dosažitelnosti věcných prostředků a lidských zdrojů pro činnost ZZS na regionální úrovni Komentář Existují mechanismy dosažitelnosti věcných prostředků a lidských zdrojů pro činnost ZZS v případě mimořádné události na národní úrovni Komentář

85

Je definována role ZZS v systému zjišťování a hlášení neobvyklých událostí představujících ohrožení veřejného zdraví Komentář Poskytovatelé přednemocniční neodkladné zdravotní péče, tedy ZZS, jsou zapojeni do koordinačních schůzek, společných cvičení, výcviku a vzdělávacích aktivit na lokální úrovni Komentář Duševní zdraví a psychosociální pomoc (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Existují mechanismy pro plynulé poskytování tohoto typu zdravotní péče pacientům v přednemocniční péči Komentář Existuje systém pro identifikaci a uspokojování potřeb vysoko rizikových skupin občanů, kteří potřebují psychosociální pomoc v rámci poskytované zdravotní péče Komentář Existuje systém pro regulaci a kontrolu externích poskytovatelů psychosociální pomoci Komentář Existují mechanismy pro poskytování psychosociální pomoci záchranářům (členům IZS) Komentář Tísňové telekomunikace využívané v ZZS (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Jsou stanoveny postupy pro dočasné používání tísňových telekomunikačních zařízení (spojů) v případě selhání standardních telekomunikačních nástrojů Komentář Personál je vyškolen pro používání tísňového telekomunikačního vybavení Komentář Jsou k dispozici adekvátní zdroje (věcné a lidské) pro používání a obsluhu tísňových telekomunikačních zařízení Komentář Logistika ZZS, tj. zásobování a přenos informací (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Jsou zpracovány postupy pro řízení logistické podpory během mimořádných situací (strategicko-operační úroveň) Komentář Jsou stanoveny postupy pro využívání logistických systémů (taktická úroveň) Komentář Součástí logistického systému jsou komponenty pro sledování, monitorování a předávání informací (komunikaci) o poskytování zdravotní péče a služeb při řešení MU a/nebo krizového stavu. Komentář

86

Příslušný personál pro logistiku je náležitým způsobem proškolen Komentář Jsou k dispozici adekvátní zdroje pro zabezpečení logistické podpory Komentář Je zajištěna bezpečnost infrastruktury logistiky a služeb ve zdravotnickém zařízení Komentář Existují předběžné smlouvy s partnery a/nebo soukromými společnostmi ve věci poskytování některých logistických služeb, aby byl zajištěn nepřetržitý provoz a životně důležité funkce ZZS (zásobování léčivy a zdravotnickými prostředky apod.) Komentář Zajištění podpůrných služeb v provozu ZZS (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Během mimořádné situace je zajištěna bezpečnost personálu a areálu ZZS Komentář Pro případ mimořádné situace jsou naplánovány způsoby zajištění podpůrných důležitých provozů ZZS Komentář Jsou brány do úvahy požadavky na zajištění dopravy (přepravních prostředků) a zásob pohonných hmot pro činnost ZZS Komentář Řízení rizika dopadu klimatických změn ---------------------------------------Vnímáte dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele? Komentář Máte v současné době v plánovacích dokumentech zpracovaný postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým extrémními klimatickými jevy jako například vlnami veder? Komentář V případě, že není prozatím stanoven takový postup, uvažujete o něm? Komentář Považujete současné síly a prostředky, tj. lidské a materiální zdroje vaší ZZS, za schopné pružně se v krátkém časovém intervalu přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel (zvýšená spotřeba zdravotní péče, omezené lidské zdroje apod.)? Komentář Domníváte se, že síly a prostředky (včetně lidských zdrojů) vaší ZZS mají ve své připravenosti rezervy, které umožní pružnou reakci na změny vzniklé dopady extrémních klimatických jevů, a to bez nutnosti masivních investic do systému? Komentář

87

Jste připraveni propojit poskytování přednemocniční neodkladné péče se segmentem primární péče a komunitní péče o zdraví pro řešení dopadů klimatických změn na zdraví obyvatel? Komentář Máte zpracovaný přehled o možnostech zajištění nepřetržité adekvátní dodávky vybraných léčiv a zejména náhradních tekutin (roztoků) v případě jejich zvýšené spotřeby ve vztahu k následkům klimatických změn, především k dopadům vlny veder? Komentář Máte připravenou komunikační strategii pro vydávání informací a doporučení pro veřejnost k prevenci a zmírnění dopadů extrémních klimatických událostí (prevence úpalu/úžehu, dehydratace, srdečního selhání, infekční onemocnění, umrznutí apod.) ? Komentář Máte k dispozici zdroje informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů? Komentář Máte zajištěn nebo připraven systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče? Pokud ano, uveďte, kdo je garantem. Komentář Jak vnímáte váhu rizika ( 1- nejméně závažné, 5- nejzávažnější) ---------------------------------------Infekce v důsledku záplav Komentář

dopadů

extrémních

klimatických

jevů

Utonutí v důsledku záplav Komentář Sinice v rekreačních vodách Komentář Nové infekce (Dengue, Chikungunya, West Nile virus…) Komentář Klíšťata a jimi přenášená onemocnění Komentář Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání Komentář Extrémní úmrtnost Komentář

88

Příloha č. 5 DOTAZNÍK NA PŘIPRAVENOST NA KLIMATICKÉ ZMĚNY – LŮŽKOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ - NEMOCNICE Název instituce Adresa Odbor / oddělení osoby která vyplňuje dotazník Jméno osoby, která vyplňuje dotazník Email na osobu, která vyplňuje dotazník Možnosti odpovědí: ANO 2

ČÁSTEČNĚ 1

NE 0

Program krizové připravenosti nemocnic (Ověřte následující ukazatele:) ------------------------------------------------Program krizové připravenosti nemocnice je oficiálně přesně vymezen (zdravotnímu personálu jsou přiděleny úkoly, jsou vyčleněny finanční prostředky v rozpočtu, jsou k dispozici potřebné zdroje) Komentář Koncept bezpečné nemocnice je nedílnou součástí programu krizové připravenosti nemocnice Komentář Plány reakcí na mimořádné události (Ověřte následující ukazatele:) ------------------------------------------Existuje štáb/ výbor nemocnice pro plánování reakcí na mimořádné situace Komentář Existuje (traumatologický) plán nemocnice upravující postup reakcí na mimořádnou situaci s ohledem na různé typy možných poranění (termické, mechanické, chemické atd.) Komentář Plány jsou vypracovávány a aktualizovány krizovým managementem ve zpětnovazebném procesu, a to v souladu s národní politikou (Koncepcí) připravenosti zdravotnictví k řešení mimořádných událostí Komentář Plány jsou zpracovány v souladu s požadavky pro zajištění kvality a akreditace v oblasti poskytování zdravotní péče a provozu zdravotnického zařízení Komentář Plány jsou v souladu s národními doporučeními, legislativou a obecnými kritérii Komentář Plány jsou revidovány, plněny a aktualizovány v pravidelných intervalech Komentář Plány jsou integrovány z regionálních (resp.krajských) traumatologických plánů (jejich zpracování probíhá ve spolupráci se správními úřady, do jejichž působnosti tato problematika spadá)

89

Komentář Obecné plány připravenosti jsou doplňovány v rámci postupů krizového řízení v závislosti na analýze rizik dané lokality Komentář Existují mechanismy pro přechod zdravotnického zařízení do mimořádného stavu/režimu a zpět Komentář

Nepřerušené poskytování základních zdravotních služeb v případě mimořádné události (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Existuje mechanizmus pro okamžité posouzení strukturální bezpečnosti nemocnice poté, co nastala mimořádná událost (tj. bezpečnost budov a areálu) Komentář Existuje mechanizmus pro okamžité posouzení nestrukturální bezpečnosti nemocnice poté, co nastala mimořádná událost (tj.bezpečnost z hlediska personálu /BOZP/ a dokumentace) Komentář Existuje mechanizmus pro okamžité posouzení funkční bezpečnosti nemocnice poté, co nastala mimořádná událost (tj. bezpečné poskytování zdravotní péče a služeb jako celek)? Komentář Existují postupy a mechanizmy pro zajištění rychlé dostupnosti záložních (rezervních) zdrojů (věcné, lidské) v případě mimořádné události pro kontinuální zajištění poskytování zdravotní péče Komentář Existují plány pro zajištění nepřerušeného poskytování životně důležité zdravotní péče v případě mimořádné události při předpokládané její zvýšené spotřebě Komentář

Duševní zdraví a psychosociální pomoc v nemocnici (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Existují mechanismy pro plynulé poskytování tohoto typu zdravotní péče pacientům Komentář Existuje systém pro identifikaci a uspokojování potřeb vysoko rizikových skupin občanů, kteří potřebují psychosociální pomoc v rámci poskytované zdravotní péče Komentář Existuje systém pro regulaci a kontrolu externích poskytovatelů psychosociální pomoci Komentář Tísňové telekomunikace (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Jsou stanoveny postupy pro dočasné používání tísňových telekomunikačních zařízení (spojů) v případě selhání standardních telekomunikačních nástrojů Komentář 90

Personál je vyškolen pro používání tísňového telekomunikačního vybavení Komentář Jsou k dispozici adekvátní zdroje (věcné a lidské) pro používání a obsluhu tísňových telekomunikačních zařízení Komentář

Logistika nemocnice - tj. zásobování a přenos informací (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Jsou zpracovány postupy pro řízení logistické podpory během mimořádných situací (strategicko-operační úroveň) Komentář Jsou stanoveny postupy pro využívání logistických systémů (taktická úroveň) Komentář Součástí logistického systému jsou komponenty pro sledování, monitorování a podávání hlášení (komunikaci) o poskytování zdravotní péče a služeb při řešení MU a/nebo krizového stavu. Komentář Příslušný personál pro logistiku je náležitým způsobem proškolen Komentář Jsou k dispozici adekvátní zdroje pro zabezpečení logistické podpory Komentář Je zajištěna bezpečnost infrastruktury logistiky a služeb ve zdravotnickém zařízení Komentář Existují předběžné smlouvy s partnery a/nebo soukromými společnostmi ve věci poskytování některých logistických služeb, aby byl zajištěn nepřetržitý provoz a životně důležité funkce zdravotnického zařízení (zásobování léky, zdravotnickými prostředky, laboratorní komplement apod.) Komentář

Zajištění podpůrných služeb v nemocnici (Ověřte následující ukazatele:) ---------------------------------------Během mimořádné situace je zajištěna bezpečnost personálu a areálu zdravotnických zařízení Komentář Pro případ mimořádné situace jsou naplánovány způsoby zajištění chodu důležitých podpůrných provozů zdravotnických zařízení (např. stravování, praní prádla apod.) Komentář Jsou brány do úvahy požadavky na zajištění dopravy (přepravních prostředků) a zásob pohonných hmot pro činnost zdravotnického zařízení Komentář

91

Řízení rizika dopadu klimatických změn ---------------------------------------Vnímáte dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele? Komentář Máte v současné době v plánovacích dokumentech zpracovaný postup pro nárazově zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče vyššímu počtu osob postiženým extrémními klimatickými jevy jako například vlnami veder? Komentář V případě, že takový postup není prozatím stanoven, uvažujete o něm? Komentář Považujete současné síly a prostředky, tj. lidské a materiální zdroje vašeho zdravotnického zařízení za schopné pružně se v krátkém časovém intervalu přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel a zvýšené požadavky na poskytování zdravotní péče zejména v intenzivních oborech, dostupnost personálu, zásobování, apod.? Komentář Máte zpracovaný přehled o možnostech zajištění nepřetržité adekvátní dodávky vybraných léčiv a zejména náhradních tekutin (roztoků) v případě jejich zvýšené spotřeby ve vztahu k následkům klimatických změn, především vlny veder? Komentář Domníváte se, že v případě zdravotních následků extrémních klimatických jevů bude možno zachovat v nemocnici stávající rozsah poskytované zdravotní péče ? Komentář Máte smluvně (event. jiným způsobem) zajištěnou dodávku náhradních roztoků/léčiv podle okamžitých požadavků nemocnice nad běžnou spotřebu? Komentář Má nemocnice možnost reprofilizovat vlastní lůžkový fond pro příjem pacientů se zdravotními obtížemi v důsledku extrémních klimatických jevů (vlny veder, infekce)? Komentář Má nemocnice kapacity pro zajištění dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu (předpoklad dlouhodobé zvýšené spotřeby pitné vody a tekutin)? Komentář Máte připravenou komunikační strategii pro vydávání informací a doporučení pro veřejnost k prevenci a zmírnění dopadů extrémních klimatických událostí na zdraví (prevence úpalu/úžehu, dehydratace, srdečního selhání, infekční onemocnění, umrznutí apod.) Komentář Máte k dispozici zdroje informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů? Komentář

92

Domníváte se, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě/ rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně – technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy? Komentář Má nemocnice k dispozici lůžka v klimatizovaných prostorách s možností regulace teploty vzduchu dle aktuální potřeby? Komentář Je nemocnice schopna zajistit v případě potřeby pro personál informace o aktuálním dopadu extrémních klimatických jevů na zdraví osob a poskytování zdravotní péče? Komentář Má nemocnice zpracovaný plán opatření pro případ přerušení dodávky energií (elektřina, plyn, teplo) a pitné vody? Komentář

Přiřaďte jednotlivým zdravotním dopadům extrémních klimatických jevů z pohledu zajištění poskytování péče ve vaší nemocnici body ve škále 1 - 5 (1=nejméně závažné, 5= nejzávažnější). ---------------------------------------Infekce v důsledku záplav Komentář Utonutí v důsledku záplav Komentář Sinice v rekreačních vodách Komentář Nové infekce (Dengue, Chikungunya, West Nile virus…) Komentář Klíšťata a jimi přenášená onemocnění Komentář Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání Komentář Extrémní úmrtnost Komentář

93

Příloha č. 6

POČET NEMOCNIČNÍCH LŮŽEK V ČR PODLE JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ V PŘEPOČTU NA 10 000 OBYVATEL V ROCE 2010 (zdroj statistika Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz)

94

Příloha č. 7

VÝVOJ POČTU POTRATŮ V ČR PODLE DRUHU V LETECH 1995 – 2010 (zdroj statistika Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz

95

Příloha č. 8

VÝVOJ ÚMRTNOSTI DĚTÍ VE VĚKU DO 1 ROKU ŽIVOTU V ČR V OBDOBÍ 1960 – 2010, V ZÁVISLOSTI NA POČTU DOZAŽENÝCH DNÍ VĚKU (zdroj statistika Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz)

96

Příloha č. 9

PLNĚNÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘIPRAVENOSTI PODLE KAPITOLY 6 NÁSTROJE WHO V PROCENTECH PODLE SEGMENTU POSKYTOVATELE ZDRAVOTNÍ PÉČE

Ukazatel

Zdravotnická záchranná služba 45

Nemocnice

Tísňové telekomunikace využívané v ZZS

93,3

50,1

Logistika ZZ, tj. zásobování a přenos informací Zajištění podpůrných služeb v provozu ZZ

84,84

62,42

76,66

77,32

Duševní zdraví a psychosociální pomoc

61,27

97