časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ březen 2013 Tajemství ceny elektřiny

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ březen 2013

Tajemství ceny elektřiny

slovo ředitele

Vážené kolegyně, vážení kolegové, posledních několik týdnů pro nás bylo nesmírně náročných, zejména z pohledu našich zahraničních akvizic na Balkáně. V únorovém čísle ČEZ NEWS jste si mohli přečíst o tom, jak se vyvíjí energetický trh a co všechno děláme pro to, abychom minimalizovali dopady na Skupinu ČEZ. Koncem února jsme zveřejnili hospodářské výsledky za rok 2012. Skupina ČEZ dokázala navzdory negativnímu vývoji naplnit avizované výsledky. Čistý zisk meziročně jen mírně poklesl o 1,5 % na 40,2 miliardy korun a byl o 200 milionů nad očekáváním. Stále jsme jednou z nejlepších energetických firem v Evropě. I díky tomu jsme přispěli v loňském roce českému státu dokonce o 1,3 miliardy korun více než v předchozím roce. Na daních a dividendách jsme do společné kasy odvedli celkem 44 miliard korun, což je více než 4 tisíce korun na každého občana České republiky. I když nás hospodářský vývoj nutí optimalizovat naše investice, pokračujeme v programu obnovy našich zdrojů. Dokládá to i úctyhodná částka, kterou jsme za posledních dvacet let investovali do výstavby a obnovy našich elektráren a distribučních sítí – více než 580 miliard korun. Minulý měsíc jsem se setkal s kolegy, kteří pět let pracovali na úspěšném získání souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí ČR s výstavbou nových jaderných bloků v Temelíně. Chtěl bych jim tímto ještě jednou poděkovat. Jistě i vy se rádi seznámíte s jejich týmem v profilu na straně 24. I další období nám přinese nejednu výzvu a já věřím, že při jejich plnění jako tým obstojíme. Proto vám přeji klid na práci na nelehkých úkolech, které nás čekají, a příjemný příchod dlouho očekávaného jara. Daniel Beneš předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Posledních několik týdnů bylo pro nás všechny nesmírně náročných

Z obsahu

téma

8 Co stojí elektřina?

svět ČEZ

Ceny elektrické energie hýbou světem. Nebo aspoň Evropou. A tak jsme si řekli, že je nejvyšší čas si zopakovat, jak se cena elektřiny vlastně tvoří. Distribuce, přenosové služby, bez kterých se nikdo neobejde, samotný odběr a další poplatky. Důležitou roli navíc hraje i trh a burzy, na nichž se elektřina prodává.

4

rozhovor

14 Konzervativnost se vyplácí Martin Novák v rozhovoru pro ČEZ News popisuje, jak si stojíme mezi ostatními evropskými energetickými firmami. A vedeme si opravdu slušně.

Přečerpávací elektrárny Podíl obnovitelných zdrojů elektrické energie rok od roku roste a tento trend se jen tak nezastaví. Když k tomu přidáme ještě další bloky Temelína spolu s nutností postarat se o kvalitní dodávky energie, máme před sebou jasnou nutnost výkon zdrojů více regulovat.

energetika

na návštěvě

23

28 Pěkně rušný trading Je to tu trochu jako na Wall Street. Ve vzduchu je cítit napětí, jde o hodně. Naši kolegové zde obchodují s elektřinou.

naše principy

ČEZ NEWS 3/2013 časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTORKA Marika Klíčová REDAKCE Ondřej Vichnar ADRESA REDAKCE ČEZ NEWS, Duhová 3/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: [email protected], tel.: 211 042 459, NÁKLAD 13 500 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz GRAFICKOU ÚPRAVU, DTP A TISK pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 27. 2. 2013 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 18. 3. 2013 ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: 6395, ISSN: 1801–0350

svět ČEZ foto archiv, Shutterstock

Fotoeditorial Bobr zaměstnává naše montéry

Text známé ukolébavky o tom, co se děje, když jde malý bobr spát, dostal v naší distribuci nový rozměr. Kolegové si dobírají montéry, kteří na Šumavě a v Českém lese vyjíždějí k poruchám s úplně novou příčinou. V záznamu na dispečinku se totiž v příslušné kolonce vyskytl „bobr“. Příčinou přerušení dodávky je v podstatě pád stromu do vedení. Jeho kmen ale jasně vypovídá o tom, že tentokrát za to nemohlo počasí. „Leckdo se tím dobře baví, ale poruchy kvůli bobrům nejsou taková legrace. Bobr pokácené dřevo využívá ke stavbě lagun, takže si musíte dát pozor. Na místě, kde se dá normálně potok přebrodit, je najednou jezero,“ líčí montér Štěpán Mucha. Martin Sobotka

odečty

Samoodečty pro samostatné

leden 2011

leden 2012

leden 2013

Kromě standardních možností předání samoodečtu, jako jsou zákaznická centra, smluvní partneři či virtuální obchodní kancelář, má zákazník možnost zadat samoodečet prostřednictvím „samoobsluhy“ call centra, bez nutnosti spojení s operátorem. Zákazník se identifikuje zadáním zákaznického čísla a čísla odběrného místa nebo elektroměru prostřednictvím číselníku na telefonu. Zákazníci formu samoodečtů využívají, pokud chtějí mít ve vyúčtování zohledněnou změnu v cenách elektřiny v průběhu zúčtovacího období ke konkrétnímu datu. Jedná 33 753 samoodečtů se například o podnikatele nebo pronajímatele nemovitostí, kteří pro 49 942 samoodečtů své účetnictví potřebují vystavit mimořádnou fakturu 31 377 samoodečtů při změně ceny elektřiny na konci roku. Marta Ctiborová

4

jete

Rozhodnutí o vyřazení Arevy bylo správné Vyloučení francouzské společnosti Areva z veřejné zakázky na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín z října loňského roku bylo v pořádku. Na konci února to potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a zastavil správní řízení. Areva se proti rozhodnutí může odvolat. Smlouvu s vítězem tendru sice zatím nemůžeme uzavřít (předběžné opatření, které úřad vydal loni v listopadu, zatím platnosti nepozbylo), nicméně můžeme dále pokračovat v posuzování zbylých dvou nabídek. Renata Skupníková

veletrh

Skupina ČEZ se tradičně představila na veletrhu v Essenu rada

Zeptejte se kandidátů do dozorčí rady ČEZ Chcete-li se dozvědět víc o názorech kandidátů do dozorčí rady a seznámit se s tím, o co budou usilovat v případě svého zvolení, využijte Diskusní fórum na intranetu. Je pro vás otevřeno od 21. února do 11. dubna. Monika Dobiášová

dohoda

Schválili jsme upravenou dohodu o narovnání s Evropskou komisí Představenstvo a dozorčí rada ČEZ schválily upravenou dohodu o narovnání s Evropskou komisí, kterou se zavazujeme prodat jednu z elektráren Počerady, Chvaletice nebo společně elektrárny Tisová a Mělník III. Upravená dohoda již neobsahuje elektrárnu Dětmarovice a je zásadním krokem k ukončení šetření vedeného Evropskou komisí. Nejpravděpodobnější variantou naplnění dohody se jeví prodej elektrárny Chvaletice. redakce

Výstavní expozice Skupiny ČEZ již pošesté přilákala návštěvníky mezinárodního energetického veletrhu v německém Essenu. Ve dnech 5. až 7. února jsme se společně s dalšími 610 vystavovateli z 22 zemí představili na úspěšné výstavní akci E-World, jejíž význam v celoevropském měřítku každoročně roste. Letošní ročník nebyl výjimkou. Počet návštěvníků vzrostl o 10 % na celkových více než 22 000. Českou republiku reprezentovala na veletrhu také energetická burza PXE a společnost UniCredit Bank. Cílem naší přítomnosti byla prezentace Skupiny ČEZ jako významného energetického hráče a posílení vztahů s našimi obchodními partnery. Uskutečnila se zde celá řada pracovních jednání, která souvisela s našimi zahraničními obchodními aktivitami. Po dobu výstavy probíhal v našem stánku vědomostní kvíz o drobné upomínkové předměty, kterého se zúčastnily téměř tři stovky respondentů. Milan Mika

Číslo m

ěsíce

581 289 000 000 Kč

Do této výš tice ČEZ e vystoupaly za dvě dek d ády celk ních sítí. o výstavby a ob ové inve novy ele Srovnán s ktráren í se nab hou“ – jd či distrib ízí jen s p e o přib učodobně ližně po státního lovinu ro „ rozpočtu čních vý těžkou vá. dajů čes kého

5

svět ČEZ foto archiv, Shutterstock

roadshow

Vedení společnosti se vypraví za zaměstnanci edě

Díky našim IT odborníkům! Po Počeradech byla na podzim 2012 vyčleněna do samostatné akciové společnosti již naše třetí elektrárna – severomoravské Dětmarovice. Velký podíl na jejím úspěšném vyčlenění má také podpora našich ICT odborníků. Ti dokázali v rekordně krátkém čase založit pro Dětmarovice nový účetní okruh v systému SAP a ten napojit na naše ostatní systémy, stejně jako v případě vyčlenění Počerad. Na rozdíl od předešlých projektů byl tento díky podpoře CIO, managementu ČEZ ICT Services i zadavatele realizován interními zaměstnanci ČEZ ICT Services. „Výhodou tohoto způsobu byla nejenom nižší celková cena pro zákazníka, ale také zvýšení znalostí zaměstnanců ČEZ ICT Services,“ vysvětluje CIO Skupiny ČEZ Václav Špáňa. Díky obrovskému nasazení všech zúčastněných se podařilo splnit ambiciózní termín spuštění 1. února 2013. Celému týmu patří velké poděkování za odvedenou práci. Monika Dobiášová 

Začínají tradiční jarní roadshows – pracovní setkání zaměstnanců divizí, elektráren a integrovaných dceřiných společností. Opět tak budete mít příležitost vyjádřit svůj názor a otevřeně diskutovat s manažery. V programu setkání se vedle prezentací s vyhodnocením loňského roku, prioritami a úkoly na rok 2013 objeví i předávání ocenění ČÉZAR, zajímavé video­ snímky a workshopy. Sérii menších lokálních setkání již za sebou mají zaměstnanci společností, kterých se týká projekt SSC. S průběhem přípravy a realizací projektu ČEZ Korporátní služby a Síťové služby byli seznámeni již v lednu a v únoru. Prostor pro dotazování a vyjádření svých názorů budete mít samozřejmě i v průběhu roku na řadě menších pracovních, profesních i neformálních akcí. Využívat můžete i nástroje elektronické komunikace, k dispozici je vám Oranžová schránka na intranetu, on-line rozhovory a další. O termínech a místech jarních set­kání vás budeme včas informovat. Renata Skupníková

plyn

Doporučte plyn od Skupiny ČEZ a získejte až 2800 korun S dalším způsobem, jak rozšířit řady našich odběratelů plynu, přichází společnost ČEZ Prodej v rámci programu „Doporučte plyn od Skupiny ČEZ“. Každý náš zákazník může doporučit nového odběratele plynu z řad domácností, a získat tak zajímavou finanční odměnu. „Věříme, že nám tento krok pomůže udržet pozici největšího alternativního dodavatele plynu na českém trhu,“ říká Zuzana Řezníčková, výkonná ředitelka ČEZ Prodej pro segment Retail. Stávající zákazník získá za doporučení každého nového odběrného místa s předpokládaným ročním odběrem minimálně 7 MWh odměnu 700 korun. Maximálně může získat odměnu za čtyři nová místa, celkem tedy až 2800 korun. Každý nový doporučený zákazník pak získá za uzavřenou smlouvu odměnu 300 korun. Stačí, aby nový zákazník předložil při sjednávání smlouvy identifikační údaje doporučující osoby uvedené na speciálním kuponu. Ten je k dispozici v zákaznických centrech, u smluvních partnerů a ke stažení na internetu. Oba zapojení obdrží svoji odměnu po zahájení dodávky zemního plynu na novém odběrném místě. Tato aktivita není určena pro zaměstnance, jejichž pracovní náplní je prodej elektřiny a plynu. Marta Ctiborová Více najdete na www.cez.cz/doporucte

6

aktuality perný měsíc

uživatelé

Kateřiny Kociňákové

manažeři

5,0 4,5 4,0

3,690

3,823

3,897

3,971

3,947

3,891

3,756

3,5 3,0 2,5

3,175

3,339

3,428

3,517

3,431

2007

2008

2009

2010

3,286

3,461

2,0 2006

2011

2012

ptáme se

Průzkum spokojenosti s ICT službami Rádi bychom poděkovali všem, kteří se v roce 2012 zapojili do průzkumu spokojenosti zákazníků ICT, a poskytli nám tak důležitou zpětnou vazbu. Právě díky ní můžeme i nadále pracovat na optimalizaci služeb, abychom dokázali naplnit vaše očekávání. „Na základě připomínek k videokonferencím jsme vyměnili koncová zařízení v dalších lokalitách. RSA klíčenky nahradí levnější přihlašování do sítě Skupiny ČEZ pomocí SMS. Připravujeme standard pro použití soukromých mobilních telefonů pro služební účely,“ uvádí konkrétní příklady ředitel úseku Delivery Milan Dorko. K hodnocení průzkumů používáme pětibodovou Likertovu stupnici, kde 5 je maximum. Zatímco v případě uživatelů pokračoval mírný pokles spokojenosti po zavedení úsporných opatření (z 3,89 na 3,76), u manažerů se blížíme střednědobé cílové hodnotě 3,5. Vynikajících výsledků dosáhl Service Desk, kde se v posledních přibližně dvou letech spokojenost ustálila na hodnotě 4,8. Monika Dobiášová

studenti

Jasná volba Nejlepší studenti mají jasno. Chtějí pracovat u špiček ve svých oborech. Potvrzuje to průzkum největší sítě studentských organizací České studentské unie (ČeSU), který se uskutečnil mezi 10 479 studenty vysokých škol. Respondenti v něm vybírali zaměstnavatele, u kterých by v budoucnu rádi pracovali. Skupina ČEZ získala první místo nejen v kategorii Energetika a plynárenství, ale díky absolutně nejvyššímu počtu hlasů i ve speciální kategorii „Jasná volba“. Lucie Ehrlichová

koordinátorky fakturace utilit společnosti ČEZ Zákaznické služby Když se v ostravské kanceláři fakturace zeptáte, kdo by mohl něco říci na téma „perný měsíc“, celá zaburácí smíchy. Mnohé napoví tento výčet: mimořádná fakturace ke konci roku, kdy je třeba vystavit faktury všem, kdo o to například z účetních důvodů požádají. Pravidelná elektronická měsíční fakturace, roční fakturace tepla a k tomu ještě testování nového IT systému. To všechno dalo Kateřině Kociňákové pořádně zabrat. Start každého roku bývá ve fakturaci náročný, ale letos se sešlo mnohem víc povinností najednou. „Začalo to tím, že data potřebná pro roční fakturaci tepla přišla až skoro v polovině ledna a druhý den již musely být vystaveny faktury,“ říká Kateřina Kociňáková. K tomu se měsíčně vystaví kolem tří tisíc elektronických faktur za odběr energií, které pomocí systémů Tieta a České spořitelny doručíme zákazníkům. Do toho jsme testovali novou účetní funkcionalitu Self-billing. Díky včasnému „vychytání“ potenciálních problémů šel systém nakonec 18. února do ostrého provozu. „Nově tedy vystavujeme místo výrobců také faktury na výplatu podpory výroby z obnovitelných zdrojů, což je pro ně jednodušší a bez zbytečné administrativy,“ vysvětluje Kateřina Kociňáková.

Start každého roku bývá ve fakturaci náročný Máte také perný měsíc? Napište nám na [email protected]

téma připravil Ondřej Vichnar foto WWA, Profimedia, Shutterstock

Tajemství ceny elektřiny Elektřina nás, zaměstnance Skupiny ČEZ, živí. Ve světle neustávajících změn na evropském energetickém trhu si pojďme připomenout, jak se tvoří její cena.

8

9

téma

Konečnou sumu, kterou zaplatíme jako koncoví zákazníci, samozřejmě netvoří pouze samotný odběr. Ve hře je také distribuce, přenosové služby, bez kterých se nikdo neobejde, a další poplatky. Důležitou roli navíc hrají i trh a burzy, na nichž se elektřina prodává.

Čím větší je trh a čím více producentů elektřinu nabízí, tím větší je tlak na pokles cen

Co určuje úřad a co trh Konečný účet za elektřinu se skládá z části regulované a části neregulované. Regulovanou složku tvoří platba za rezervovaný příkon (tzn. „za jistič“) dle tarifu, za distribuci, za systémové služby (ty ze zákona provozuje společnost ČEPS a zahrnují zejména přenos v sítích velmi vysokého napětí a stabilizaci celé soustavy), suma na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a cena za činnost Operátora trhu s elektřinou. Tyto ceny vždy určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), fungující od roku 2001. „ERÚ při vydávání cenových rozhodnutí vychází z podkladů předložených provozovateli sítí. Postup pro stanovení ceny se řídí zákonem – distributorovi kromě náhrady za provoz náleží i přiměřený zisk zajišťující návratnost investic,“ říká Michal Křepelka, analytik útvaru analýzy trhů a prognózy divize strategie ČEZ, a. s. Žádný úřad však nemůže určit, kolik bude stát silová elektřina. Tedy ta, kterou koncový zákazník ze sítě odebral. Pojem známe od roku 2006, kdy došlo v českých domácnostech ke změně způsobu vyúčtování plateb. Cena silové elektřiny pro zákazníky je urče-

na jednak vývojem a cenou elektřiny na energetické burze, dále pak odběrovým profilem jednotlivých zákazníků, určeným zvolenou produktovou řadou nebo tarifem. Některé tarify mají dvě složky, odlišné podle odběru v určité denní době. Obecně platí, že silová elektřina tvoří zhruba 40 % z celkové ceny, kterou zákazník uhradí. Liberalizace změnila hranice i ceny Cena silové elektřiny obchodované na energetické burze se významným způsobem promítá do ceny pro koncové zákazníky. Pražská burza, na níž je aktivní většina českých obchodníků včetně ČEZ, se jmenuje Power Exchange Central Europe (PXE). Vznikla v roce 2007 a v prvních měsících nabízela pouze obchodování v rámci České republiky. V říjnu 2008 zahájila obchod se slovenskou a v březnu 2009 s maďarskou elektřinou. Český trh je součástí většího regionálního celku dobře propojených soustav, sahajících od Polska a Slovenska přes Českou republiku, Rakousko a Německo až do Belgie, Nizozemska a Francie. Dostatečné přenosové kapacity a možnosti přeshraničního obchodu vedou ke sbližování cen na jednotlivých národních trzích. Liberalizace evropského trhu s elektřinou tak změnila hranice. Pro české ceny to prakticky znamená, že jejich výše i dynamika je ovlivněna zejména vývojem na sousedním německém trhu, který je násobně větší. Propojení trhu s elektřinou způsobuje rostoucí konkurenci. „Tím, že se do obchodování zapojuje řada společností z mnoha zemí, nelze cenu ovlivnit zásahem zvenčí. Hranice států se v tomto případě stírají, omezení tvoří v podstatě jen dráty, tedy zejména přenosová soustava. Je logické, že čím větší je trh a čím více producentů elektřinu nabízí, tím větší je tlak na pokles cen,“ upozorňuje Michal Křepelka. Variabilní a fixní náklady Jak tedy vzniká cena elektřiny? Výrobci předkládají trhu nabídky, kolik elektřiny jsou ochotni v určitou hodinu vyrobit a za jakou cenu. Operátor trhu seřadí cenové nabídky od nejnižší po nejvyšší, čímž vytvoří nabídkovou křivku. Je-li trh dostatečně konkurenční, předkládají výrobci své cenové nabídky na úrovni provozních nebo variabilních nákladů. Ty představují sumu, kterou musí producent

10

v dané chvíli vynaložit k výrobě elektřiny. Zahrnují zejména náklady na palivo a emise, případně náklady na start elektrárny. Z pohledu výše variabilních nákladů jsou na tom „nejlépe“ obnovitelné zdroje, jaderné a hnědouhelné elektrárny, naopak relativně drahý provoz mají plynové elektrárny – kvůli vysokým nákladům na palivo. Tam, kde se poptávka potkává s nabídkou, se ustanovuje cena, která v dané hodině platí pro všechny výrobce. Tržní cena je tak rovna variabilním nákladům nejdražšího zdroje, který je ještě potřebný k pokrytí momentální poptávky, jedná se o tzv. marginální elektrárnu. Kromě variabilních nákladů mají elektrárny i náklady fixní. V jejich případě nezáleží na tom, zda elektrárna právě vyrábí, či nikoliv. Typickým příkladem jsou platy zaměstnanců, kteří jsou v práci a dostávají mzdu, i když samotný provoz stojí. Totéž platí například pro údržbu a některé revize technických zařízení, které je nutno udělat v pravidelných časových intervalech bez ohledu na počet skutečných provozních hodin. „Vzhledem k tomu, že středoevropský trh je velmi konkurenční, výrobci si nemůžou do svých nabídek zahrnovat fixní náklady ani žádné marže. Vystavili by se riziku, že s nabídkou neuspějí a vzniknou jim tzv. náklady obětované příležitosti, tedy že budou třeba muset elektrárnu odstavit a pak zase draze startovat. Zároveň však výrobci doufají, že cenu určí elektrárna s vyššími variabilními náklady, což jim přinese zisk,“ upozorňuje Pavel Řežábek, ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy divize strategie ČEZ, a. s. Klíčová je cena černého uhlí a povolenek Na propojeném středoevropském trhu určují v současnosti cenu elektřiny po většinu času německé černouhelné elektrárny. Platí, že dnešní cena elektřiny se primárně odvíjí od ceny černého uhlí. „Cena elektřiny na pražské burze je tak vystavena globálním vlivům, často docela exotickým. Velkou roli můžou hrát například silné deště v Austrálii, které omezí tamější uhelnou těžbu, nebo nedostatek vody v čínských přehradách, zvyšující poptávku po dovážených energetických komoditách,“ podotýká Michal Křepelka. Kvůli emisní náročnosti výroby z uhelných zdrojů je významná i role emisních povolenek ovlivněných evropskou regulací. Kolaps cen povolenek stejně jako nižší ceny černého

Minirozhovor

Co je základním problémem trhu s povolenkami? Trh generuje takové ceny, které nejsou pro rozvoj sektoru příliš příznivé. Na straně povolenek je obrovský přetlak nabídky dané Evropskou komisí nad poptávkou, která je silně ovlivněna ekonomickým útlumem posledních let. Kolaps ceny povolenek je tedy důsledkem špatně nastavených pravidel, zejména co se týká objemu vydaných povolenek. Systém tak zcela přestal plnit svoji funkci základního pilíře EU pro boj s dopady rostoucích emisí CO2.

Aktuální stav na trhu s povolenkami není udržitelný V lednu 2013 odmítl hospodářský výbor Evropského parlamentu návrh Evropské komise na odložení prodeje části emisních povolenek. Jejich tržní cena rázem klesla o desítky procent a propadla se na historické minimum. „Povolenky byly levné už před tímto rozhodnutím. Teď je ale situace kritická, není možné dál prodlužovat agonii,“ říká k tomu Alan Svoboda, ředitel divize obchod ČEZ, a. s.

Znamená to, že původní záměr nevyšel? Nevyšel, protože ve velkém opět vyrábí méně účinné uhelné elektrárny a nové moderní plynové elektrárny stojí. Navíc se zmenšuje benefit, který měl z přidělení povolenek za investice plynout. Dá se současná situace ustát? Domnívám se, že trh s povolenkami je buď potřeba zrušit, nebo napravit, není ale možné prodlužovat aktuální agonii. V Německu se cena na dodávku elektřiny propadla tolik, že je blízko svému dnu. Co by trh mohlo napravit? Systémová revize pravidel fungování trhu s povolenkami. Nejjednodušší by nejspíš bylo zapomenout na již splněný cíl k roku 2020, díky zpomalení ekonomik, a nastavit nový ambiciózní cíl pro rok 2030. Aspoň částečným zlepšením by bylo to, co zrovna evropský parlament projednává. Jedná se o pozdržení vydání povolenek CO2 plánovaných na následující roky až do let 2018–20. To by pomohlo zvýšit ceny povolenek CO2, tím i ceny elektřiny a zároveň vrátit důvěru, že Evropská komise na trh s povolenkami stále spoléhá.

11

téma

Jak omezit rizika? Cena elektřiny na burze zejména v posledních letech výrazně kolísá. Nikdo ale neumí s určitostí předpovědět, zda poroste, nebo bude klesat. ČEZ se proti těmto výkyvům zajišťuje prodejem své produkce na několik let dopředu. Před začátkem roku jsme již zpravidla vyprodaní. Významný objem v řádu desítek procent máme ale též prodaný na dva i tři roky dopředu. Poslední rok také využíváme příležitostí uzavřít dlouhodobé smlouvy na prodej za pevnou cenu až do roku 2020.

Zásadní otázkou budoucnosti je, jak do systému integrovat obnovitelné zdroje a zároveň nezlikvidovat přirozené tržní prostředí v energetice

12

uhlí vyústily v prudký pokles cen elektřiny v uplynulých měsících. Kromě vývoje variabilních nákladů ovlivňuje cenu elektřiny její spotřeba a změny ve výrobních kapacitách. Zatímco poptávka po elektřině spíše stagnuje, nabídka vytrvale roste. Odstavování německých jaderných elektráren sice ceny podpořilo, dnes je však těsně před zprovozněním řada velkých uhelných i plynových zdrojů, o jejichž výstavbě se rozhodlo ještě před ekonomickou krizí. Stále významněji vstupují do cenotvorby obnovitelné zdroje (OZE). A to přesto, že tyto zdroje na trhu přímo nesoutěží – vyrábějí na základě podpory pevných cenových tarifů. Protože však pro zelenou energii platí povinný výkup, má tato výroba přednost, vytlačuje z nabídkové křivky jiné konvenční zdroje a tržní ceny klesají. Tento pokles cen silové elektřiny je však spotřebitelům bohatě „vykompenzován“ v konečné faktuře vysokým poplatkem za podporu OZE. Druhým problémem je volatilita (míra kolísání hodnoty aktiva) výroby, zejména větrných a solárních elektráren, která se promítá do volatility cen a vyšších nároků na regulaci a provoz. Minus 200 eur? I to se může stát V minulém čísle ČEZ News jsme se zmínili o tom, že na konci roku 2012 se cena elektřiny krátkodobě dostala do výrazně záporných hodnot. V tomto případě se sešlo několik okolností naráz, vyloučit opakování takové situace však nelze. „V Německu v tu chvíli hodně foukal vítr, větrné elektrárny vyráběly v některých hodinách až 20 GWh. Dlouhé vánoční svátky a nadprůměrné teploty zapříčinily slabší poptávku, to byla druhá důležitá věc. A do třetice, někteří producenti nezastavili výrobu především z jaderných a hnědouhelných zdrojů, protože by se jim krátkodobá odstávka nevyplatila nebo prostě nebyli připraveni. Nabídka tak výrazně převýšila poptávku a cena za MWh se opakovaně dostávala pod hranici minus 200 eur, což vyrábějícím elektrárnám přinášelo velkou ztrátu,“ vzpomíná Michal Křepelka a dodává, že nastat může i opačný extrém – například silný mráz, extrémní poptávka a zapínání i těch zdrojů, které za běžných

okolností stojí, to vše doprovázené růstem cen. Budoucnost trhu je nejistá Aktuální podmínky a ceny na středoevropském trhu s elektřinou nejsou pro konvenční zdroje příznivé. Nízká cena povolenky CO2 a preference výroby z OZE znamenají, že provoz je často ztrátový. Řada evropských energetik se chystá zavírat nebo v ojedinělých případech zakonzervovat některé elektrárny. Jen v Německu může jít o celkové snížení výrobní kapacity o 20 000 až 30 000 MW. Za současné tržní situace se do nových konvenčních zdrojů nevyplácí investovat. Na druhou stranu je zřejmé, že další rozvoj výroby z OZE si vyžádá velkou potřebu flexibilního zajišťovacího výkonu. Regulační úřady v jednotlivých zemích se snaží zajistit dostatek kapacit pomocí různých finančních podpor. „To by ovšem vedlo k další deformaci až likvidaci trhu, jenž už by po těchto reformách nemohl plnit jednu ze svých hlavních rolí, tedy signalizovat investorům, kdy a do čeho investovat,“ říká Michal Křepelka. Podle jeho názoru je zásadní otázkou budoucnosti, jak do systému integrovat obnovitelné zdroje a zároveň nezlikvidovat přirozené tržní prostředí v energetice.

Vývoj ceny elektřiny €/MWh

ČESKÉ VELKOOBCHODNÍ CENY ZÁVISEJÍ ZEJMÉNA NA VÝVOJI V NĚMECKU

70 65

Česká burza PXE důsledně sleduje vývoj na německé burze EEX

60 55 50 45 40 35 30 leden 2010

leden 2011

PXE (CZ)

Nákladová křivka €/MWh Region střední a východní Evropy

nízká poptávka

leden 2013

EEX (DE)

PŘI DANÉ POPTÁVCE URČUJÍ CENU ELEKTŘINY PROVOZNÍ NÁKLADY ELEKTRÁREN – PŘEDEVŠÍM PALIVO A POVOLENKY CO2

vyšší poptávka

100

Provozní náklady (€/MWh)

leden 2012

➡ Větší poptávka po elektřině vede k růstu ceny elektřiny

75

➡ Obvykle určují cenu černouhelné elektrárny, ve špičkách vypomáhá plyn

7

ČU

50

➡ Vzrůst provozních nákladů (např. cena paliva) vede k růstu ceny elektřiny

6

5

HU

25

1

4

2 3

0

1

0

3

2

20

4

40

60

Dostupná kapacita (GW)

80

100

5 6 7

Větrné a solární elektrárny Vodní elektrárny Jaderné elektrárny Hnědouhelné elektrárny Černouhelné elektrárny Paroplynové elektrárny Plynové elektrárny

13

rozhovor připravila Marika Klíčová foto WWA

Martin Novák

Naším plus je dlouhodobá a spíše konzervativní finanční politika ČEZ je trvale nejziskovější a nejméně zadluženou evropskou energetikou. Stále těžíme z dobré skladby našeho portfolia. I když jsou naše výsledky vzhledem k dnešní situaci v energetice dobré, rok 2013 před nás opět staví vysoké cíle. „Pro jejich splnění bude třeba zvýšeného úsilí nás všech,“ říká ředitel divize finance Martin Novák.

14

15

rozhovor Martin Novák se setkal s oceněnými Čézary Milanem Stříteským z controllingu a Jaroslavem Jandou z majetkových účastí

Skupina ČEZ dosáhla v roce 2012 čistého zisku 40,2 miliardy korun a provozního zisku (EBITDA) ve výši 85,5 miliardy korun. Jak hodnotíte dosažené výsledky? Naše provozní výsledky jsou srovnatelné s minulým rokem. Došlo k nepatrnému poklesu, a to jak na EBITDA, tak na čistém zisku. V kontextu dění v energetice jsme si ale vedli velmi dobře. Veškeré cíle například v oblasti výroby, distribuce, obchodu nebo těžby uhlí jsme splnili. Za to patří poděkování všem zaměstnancům Skupiny ČEZ. Výjimkou je situace v Albánii. Nebýt té, byl by náš provozní zisk pravděpodobně nejlepší v historii. Zmínil jste Albánii jako hlavní důvod mírného poklesu naší výkonnosti. Co naopak můžeme hodnotit pozitivně? V první řadě je to naše zajišťovací politika. Elektřinu prodáváme dostatečně dlouho dopředu, takže i relativně silné poklesy ceny v roce 2012 se nás fakticky nedotkly. Druhým faktorem je zajištění kurzu eura a koruny. Dalším pak rekordní výroba v našich jaderných elektrárnách, což významně přispívá k výši naší hrubé marže. Můžeme se spolehnout také na stabilní výnosy z distribuce v České republice a úspěchy v oblasti získávání odběratelů zemního plynu. Stali jsme se největším alternativním dodavatelem plynu v České republice. Své cíle jsme splnili i v Severočeských dolech. Dokončili jsme největší pevninskou větrnou elektrárnu Fântânele-Cogealac v Rumunsku, která sama o sobě generuje několik miliard korun ročně. K dobrým výsledkům přispívají i realizovaná úsporná opatření. Díky úsporným opatřením a snižování nákladů jsme schopni částečně bojovat s klesajícími cenami elektřiny. Zde jednoznačně vidíme přínosy programu Nová Vize. Základním externím opatřením jsou úspěchy divize nákup, které se daří využívat současné hospodářské stagnace a dosahovat stále lepších cen nakupovaného materiá­ lu a služeb. V oblasti vnitřních úspor redukujeme náklady v podpůrných službách. Od 1. ledna 2013 fungují v Ostravě ČEZ Korporátní služby. Od 1. července nás v této společnosti čeká další vlna snižování nákladů. Zároveň vzniká společnost ČEZ Distribuční služby, která přebírá veškeré podpůrné aktivity v oblasti distribuce. Podobný projekt probíhá také v ČEZ Zákaznické služby. 16

Mění vývoj energetického trhu zásadně naši investiční strategii? Investiční záměry se u běžících projektů nemění. Naše finanční politika je dlouhodobá a spíše konzervativní. Při plánování investic počítáme i s klesající cenou elektřiny a tvoříme si dostatečnou rezervu. Obnova našich zdrojů či investice do distribuce budou dokončeny podle plánu. Díky konzervativnímu přístupu nemusíme na rozdíl od jiných energetik zastavovat investice, zpomalovat výstavbu, nebo dokonce prodávat aktiva. Zvažuje ČEZ vzhledem k nízkým cenám emisních povolenek investice do prodloužení životnosti našich uhelných elektráren? Po poklesu cen emisních povolenek na úroveň kolem čtyř pěti eur se pomyslným vítězem mezi zdroji paradoxně stávají uhelné elektrárny, které mají relativně nízké náklady na uhlí, nemusejí platit penále ve výši vysoké ceny povolenky, a proto jsou extrémně ziskové. V našem případě retrofitujeme dvě uhelné elektrárny. Tušimice už máme hotové, minulý rok v září začala obnova Prunéřova. Ve velmi pokročilé fázi je výstavba Ledvic. Základním omezením pro další investice je zásoba uhlí. Čekají nás nějaké nové investice? Nadále budeme investovat do obnovy současného zařízení. Do čeho dalšího investovat, je v dnešní nejisté době rozkolísaných cen elektřiny opravdu otázka. Jako správná se jeví naše strategie z roku 2011 – investice do poloregulova-

Udrželi jsme rating A– Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s v lednu 2013 potvrdila rating ČEZ na stupni A minus se stabilním výhledem. Patříme tedy k nejstabilnějším společnostem v oblasti energetiky. Pro zajímavost rating České republiky agentura hodnotí známkou AA minus. Rating udělují renomované agentury na základě komplexního posouzení hodnoceného subjektu. Berou přitom v úvahu kvantitativní faktory (zisk, kapitálová struktura, likvidita, vývoj peněžních prostředků a podobně) a kvalitativní faktory (řízení společnosti, vztahy s obchodními partnery, řízení rizik, strategie, vládní politika, konkurenční prostředí a další).

Pokračovat v investicích nám umožňuje stupeň A od ratingových agentur Standard & Poor’s  a Moody’s ných aktiv, konkrétně do teplárenství v České republice. Skvělým příkladem je nákup společnosti Energotrans, která zásobuje teplem hlavní město Prahu. Dalším aktivem, do kterého jsme schopni investovat relativně bezpečným způsobem, jsou obnovitelné zdroje. V našem případě větrné elektrárny mimo Českou republiku, zejména v Polsku a Německu. Největším projektem je samozřejmě práce na výběru dodavatele a vytvoření podmínek pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Pro naši budoucí strategii je tento projekt nejzajímavější. V prvních letech je jeho provoz podmíněn garancí výkupní ceny, abychom měli jistotu návratnosti. Oproti obnovitelným zdrojům ale usilujeme o asymetrickou podporu – v okamžiku, kdy budou tržní ceny vyšší než úroveň podpory, budeme rozdíl vracet. Na CMM zazněla informace o projektu Nová energie. Můžeme prozradit, čeho se týká? V projektu Nová energie intenzivně mapujeme směry, kterými se může v nejbližších letech ubírat energetika. Trendy to mohou být z dnešního pohledu netradiční, ale v budoucnu mohou zcela změnit mapu energetiky. Příkladem je nejen elektromobilita, ale třeba mikrokogenerace (výroba elektřiny a tepla přímo v domácnostech). Jak se daří ČEZ na akciových trzích? Pokud srovnáváme energetické firmy s jinými sektory, tak se nám obecně příliš nedaří. Například bankovní či automobilový sektor si už svoje špatné časy odbyly a nyní jsou na vzestupu. Ve srovná-

ní s našimi konkurenty můžeme být ale hrdí na to, že naše akcie klesají méně než akcie jiných energetik. Nedošlo k žádnému zásadnímu propadu, jde o pozvolný pokles kopírující klesající ceny elektřiny. Navíc ceny elektřiny klesly podstatně rychleji než cena našich akcií. Troufám si říct, že ze všech našich konkurentů si vedeme nejlépe. Jako jedna ze tří evropských energetik jsme obhájili rating. Jak důležitý je pro nás tento fakt s ohledem na plánované investice? Rating vyjadřuje finanční zdraví společnosti a výhled na nejbližších zhruba pět let. Investorům, kteří nám půjčují, říká, jak kvalitní jsme společnost a jak bude jejich investice bezpečná. Udržení ratingu je pro nás důležité i proto, abychom si mohli půjčovat na co nejdelší dobu a za co nejnižší úrokovou sazbu. Při investici například do dostavby Temelína hraje velkou roli každá desetinka nebo setinka procenta.

ROK 2012 v číslech

Jaký bude pro ČEZ rok 2013? Rok 2013 dokážeme odhadnout na provozní úrovni velmi dobře, protože de facto veškerá naše elektřina na letošní rok je už prodaná. Naše EBITDA bude mírně klesat vzhledem k trvajícímu poklesu cen elektřiny a nižší výrobě v České republice. Bude záležet na tom, jak se nám podaří udržet naše zdroje v provozu, zda vygenerujeme plánované množství elektřiny, splníme plány v distribuci a v těžbě, a samozřejmě také na tom, jak realizujeme úspory plánované v podpůrných službách.

215,1 mld. Kč

Můžeme představit guidance (očekávku zisku) na rok 2013? Guidance bude nižší než skutečnost roku 2012. Konkrétně okolo 80 mld. korun EBITDA a okolo 37 mld. na úrovni čistého zisku. Zásadním důvodem pro pokles našeho očekávaného zisku na rok 2013 je pokles cen elektřiny, nižší příděl emisních povolenek a nižší nasazení výrobních zdrojů.

44 mld. Kč

Provozní výnosy

85,5 mld. Kč Provozní zisk před odpisy (EBITDA)

40,2 mld. Kč

Čistý zisk Skupiny ČEZ

Tolik přispěl ČEZ v loňském roce do státního rozpočtu na daních, dividendách a darech. Představuje to asi 4200 korun na jednoho občana

Jak odhadujete další vývoj situace v energetice? Energetiku čeká složitá doba. Do vývoje vstupují neodhadnutelné mechanismy dotací obnovitelných zdrojů hlavně v Německu, které vytlačují z trhu klasické výrobní zdroje. To se nás naštěstí netýká, protože všechny naše zdroje mají nižší náklady než ty vytlačované. Ovlivňuje to ale cenu elektřiny, která stále klesá či stagnuje. 17

aktuálně připravily Monika Dobiášová, Marika Klíčová

Přes nepříznivý vývoj v Albánii jsme dosáhli dobrých výsledků

DOSUD JSME SE DOKÁZALI PŘIZPŮSOBIT KLESAJÍCÍM CENÁM ELEKTŘINY A ZŮSTÁVÁME JEDNOU Z NEJMÉNĚ ZADLUŽENÝCH ENERGETIK V EVROPĚ

Koncem února byly jako každoročně vyhlášeny výsledky hospodaření Skupiny ČEZ. Přestože nás negativně zasáhl vývoj v Albánii, naplnili jsme avizované cíle. Naše ostatní aktivity se vyvíjely navzdory ekonomickým a dluhovým problémům evropské ekonomiky nad plánem, a to zejména v oblasti prodeje elektřiny a plynu koncovým zákazníkům a v oblasti tradingu. Pozitivně se do celkových výsledků promítla i rekordní a spolehlivá výroba obou jaderných elektráren, dokončení větrných farem v Rumunsku a začlenění společnosti Energotrans do Skupiny ČEZ. Výnosy Skupiny ČEZ meziročně vzrostly o více než 5 miliard Kč a dosáhly 215,1 miliardy Kč. Náš provozní zisk před odpisy (EBITDA) se meziročně snížil o 2,1 % (1,8 miliardy Kč) na 85,5 miliardy Kč. Čistý zisk meziročně mírně poklesl o 1,5 % na 40,2 miliardy Kč. Na rok 2013 očekáváme EBITDA okolo 80 miliard Kč a čistý zisk kolem 37 miliard Kč. Očekávaný pokles zisku odráží nepříznivý vývoj na evropských energetických trzích, výrazný pokles cen silové elektřiny, nižší příděl emisních povolenek a pokles výroby v České republice způsobený probíhající obnovou elektráren a podmínkami pro dodávky uhlí. Všechny velké energetiky v Evropě bojují s nestabilním prostředím, silným

poklesem velkoobchodních cen elektřiny a těžko předvídatelnou budoucností. Skupina ČEZ se dosud dokázala negativnímu trendu přizpůsobit a zůstává jednou z nejméně zadlužených energetik v Evropě.

Vývoj EBITDA Skupiny ČEZ a ceny silové elektřiny 89

91

89

87

86 80

75 65

50 40

Jak jsme splnili finanční cíle roku 2012  íl EBITDA upravený Skupiny C ČEZ jsme splnili na 99 % Cíl EBITDA upravený ČEZ, a. s., jsme splnili na 102 % Cíl ROIC Skupiny ČEZ (rentabilita investovaného kapitálu) jsme splnili na 97,5 %

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013E

EBITDA Skupiny ČEZ (mld. Kč) vývoj ceny silové elektřiny E = expectation/očekávání

Čistý ekonomický dluh*/EBITDA

Hospodářské výsledky Skupiny ČEZ (v mld. Kč) Provozní výnosy EBITDA Čistý zisk Provozní CF CAPEX Čistý dluh Instalovaný výkon GW Výroba elektřiny TWh Distribuce elektřiny konc. zákazníkům TWh Prodej elektřiny konc. zákazníkům TWh Prodej plynu koncovým zákazníkům TWh Prodej tepla tis. TJ Fyzický počet zaměstnanců tis. osob 18

2011 209,8 87,3 40,8 61,8 51,1 156,2 2011 15,1 69,2 53,6 42,8 3,5 15,2 31,4

2012 215,1 85,5 40,2 64,6 50,4 161,0 2012 15,8 68,8 52,8 41,7 5,9 19,5 31,3

Rozdíl +5,3 –1,8 –0,6 +2,8 –0,7 +4,8

% +3 % –2 % –1 % +5 % –1 % +3 %

Rozdíl % +0,7 +4 % –0,4 –1 % –0,8 –2 % –1,1 –3 % +2,4 +68 % +4,3 +28 % –0,1 –0 %

ČEZ Enel E.ON Fortum EnBW Verbund GDF Suez RWE Iberdrola EDF EDP 1,0

2,0

3,0

4,0

5,0

6,0

* Čistý ekonomický dluh = čistý finanční dluh + závazky z titulu jaderných rezerv, zaměstnaneckých penzí, rekultivačních a dalších rezerv

o čem se mluví připravili Gabriela Pátková, Ondřej Vichnar foto archiv, Shutterstock

K odebrání bulharské licence není žádný důvod Bulharský energetický regulátor zahájil v únoru řízení k možnému odebrání licence naší místní distribuční a prodejní společnosti. K takovému kroku ale neexistuje žádný reálný důvod. Od počátku svého působení v zemi v plném rozsahu naplňujeme veškeré povinnosti, které nám ukládají tamní zákony a normy. Vše začalo v první polovině února v Blagojevgradu, městě na jihozápadě Bulharska, když několik set lidí vyšlo protestovat proti nečekaně vysokým účtům za elektřinu. Demonstrace se rozšířily do všech velkých měst v zemi a postupně přerostly v celonárodní protesty proti obecně neuspokojivým životním podmínkám. Ačkoli máme pro nastalou situaci pochopení, neneseme na ní vinu. K žádnému zdražení elektřiny totiž na konci roku nedošlo, vyšší prosincové a lednové účty způsobila chladnější zima, větší spotřeba přes vánoční svátky a také prodloužení odečítacího období, právě kvůli pravoslavným Vánocům. Ceny domácnostem navíc určuje energetický regulační úřad. Ten je upravil naposled loni v červenci, kdy byly navýšeny o více než 13 %, zejména kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Bulharský ČEZ získává z celkové faktury méně než 10 %, zbytek připadá výrobcům elektřiny, přenosové soustavě a daňovému úřadu. Tlak veřejnosti na vládu premiéra Bojka Borisova způsobil nejprve odstoupení ministra financí a později i celého kabinetu. V demisi je rovněž energetický regulační úřad, který přesto vede řízení o odebrání licence distributorovi CEZ Razpredelenie a prodejní společnosti CEZ Elektro. „Vždy jsme naplňovali veškeré zákonné povinnosti, proto jsme přesvědčeni, že k odebrání licencí ne­existuje jediný důvod. To jsme také doložili regulátorovi v odevzdaných právních stanoviscích i v dalších dokumentech,“ říká Tomáš Pleskač, ředitel divize distribuce a zahraničí. Důvody k odnětí licence musejí být velmi závažné, patří

mezi ně ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny, soustavné porušování licenčních podmínek, neplnění pokynů regulátora nebo poskytnutí nesprávné informace při žádosti o licenci. „Věříme, že po prozkoumání námi dodaných podkladů a zohlednění dalších okolností přehodnotí nezávislý regulační úřad svůj záměr a řízení o odebrání licence ukončí,“ dodává Tomáš Pleskač. V případě negativního postoje bulharského regulátora jsme připraveni bránit se cestou žalob u bulharských soudů, paralelně bychom také zvažovali možnost stížnosti k Evropské komisi. Předpokládáme ale, že Bulharsko bude jako člen Evropské unie respektovat místní i evropskou legislativu a k těmto krajním řešením nedojde.

Odmítáme jakékoli pochybení, které by mohlo být důvodem pro odebrání licence 19

den s připravil Roman Peterka foto Michal Matyáš

Karel Škranc

výcvikový inženýr Školicí středisko Brno

V nevelké místnosti sedí kolem stolu skupina zkoušejících s neproniknutelnými výrazy ve tvářích. Naslouchají mladíkovi, který právě nervozitou roztřeseným hlasem rozebírá problematiku systému separace a přehřívání v Jaderné elektrárně Dukovany. Opodál se na „potítku“ připravuje další „nešťastník“.

20

Na první pohled to člověku připomene zážitek z maturitní zkoušky – až na to, že proti téhle zkoušce byla maturita procházkou růžovým sadem. Toto jsou totiž závěrečné zkoušky základního školení budoucích operátorů Jaderné elektrárny Dukovany. „Sami frekventanti o této zkoušce říkají, že byla nejtěžší, jakou kdy prošli,“ říká výcvikový inženýr Karel Škranc, který také patří k těm, kdo každého z dnešní várky zkoušených adeptů na budoucí dukovanské operátory potrápí záludnou otázkou. Zároveň je však na úspěšné zvládnutí dnešní zkoušky v uplynulém roce a půl usilovně připravoval. Základní kurz pro operátory našich jaderných elektráren je odlišný pro dukovanské a pro temelínské. „Fyzikální principy, na jejichž základě obě elektrárny fungují, jsou samozřejmě shodné, každá je ale jinak postavená a používají se v ní jiné technologie. Elektrárny jsou natolik rozdílné, že je nutné školit operátory pro každou zvlášť,“ vysvětluje Karel Škranc. V jaderné elektrárně přitom přímo v provozu nikdy nepracoval, i když školicí středisko bylo ve své historii pod Jadernou elektrárnu Dukovany nějakou dobu organizačně začleněno. „S jadernými elektrárnami ale spolupracujeme natolik úzce, že jsme tam jako doma,“ dodává s úsměvem. K náplni jeho práce nepatří jen příprava budoucích operátorů pro jaderné elektrárny. Zdejší výcvikoví inženýři zajišťují i řadu souvisejících kurzů – podílejí se na vstupních lekcích pro zaměstnance jaderných elektráren a pracovníky externích dodavatelů, na školeních pro vstup do kontrolovaného pásma. „Požadavků je v poslední době stále více, protože kdokoli, kdo má pracovat v kontrolovaném pásmu jaderné elektrárny a nejen tam, musí tímto procesem projít. U dodavatelů jde o stovky lidí ročně,“ říká Karel Škranc. Aby mohl učit jiné, musí se i on sám neustále vzdělávat a udržovat v obraze. „Jaderné elektrárny se modernizují a s tím se mění i části technologie a její ovládání. Rozhodně bych dnes nevystačil s tím, co jsem se naučil před třiceti lety, kdy jsem nastoupil,“ potvrzuje Karel Škranc.

6.15 Do práce Karel Škranc přichází ve čtvrt na sedm. Školení začíná v osm, je ale třeba se na ně připravit. „Nemáme skripta dodaná zvenku, musíme si na základě provozních předpisů a dalších materiálů vše připravit sami, samozřejmě ve spolupráci s elektrárnami,“ vysvětluje.

9.00 Dnes probíhají zkoušky budoucích operátorů pro Dukovany. Každý z adeptů se „griluje“ před zkušební komisí hodinu a půl. Během této doby musí postupně zodpovědět deset obsáhlých otázek.

16.30 Pracovní den Karla Škrance končí různě. „Rozvrh máme někdy až do čtvrt na sedm večer, běžně se učí do půl páté,“ objasňuje. Během celého dne odučí hodiny v rámci různých kurzů – například jeden pro Dukovany, dva pro Temelín. „Člověk musí umět rychle přepnout na správnou elektrárnu,“ říká s úsměvem.

lidé Kde jinde

foto WWA, archiv

změny

Nová podoba divize distribuce a zahraničí

Prostor pro mladé talenty

ČEZ Potentials – víc než trainee program Talentovaní absolventi škol stále znamenají pro Skupinu ČEZ velmi cenný zdroj potenciálních zaměstnanců, a proto jim věnujeme velkou pozornost. Program ČEZ Potentials za sedm let své existence rozšířil naše řady o padesát mladých talentů. Jeho obsah a požadavky na účastníky se mění v závislosti na strategických potřebách naší společnosti, situaci na externím trhu práce a výsledcích hodnocení a připomínek od účastníků programu i jejich garantů. A v čem jsou změny nejvíce vidět? Na účastníky klademe vyšší

nároky a zpřísnili jsme jejich výběr. Zvýšili jsme rozsah rozvojových aktivit s přímou vazbou na konkrétní pracovní úkoly (tzv. „on-the-job“ aktivity) a zavedli krátkodobé stáže. Díky opakovaným úspěchům ČEZ v soutěžích o preferovaného zaměstnavatele jsme mohli snížit náklady na marketingové kampaně a nadále posilujeme poptávku po uchazečích s technicko-ekonomickým profilem. Těší nás, že program skvěle reprezentuje naši značku „Kde jinde“. Romana Květoňová

Zeptali jsme se

Marek Zeidler V čem vidíš největší přínos programu ČEZ Potentials z hlediska startu tvé kariéry? Oproti rotacím v ostatních trainee programech oceňuji možnost pracovat v týmu pod jedním garantem s jasnými cíli a zpětnou vazbou. Díky programu poznávám spoustu lidí napříč Skupinou ČEZ, se kterými bych se jinak možná nesetkal, a mám možnost absolvovat trénink Self-leadership, který mi pomáhá utřídit si cíle a vědomě podnikat kroky k jejich naplnění.

Alexandra Šipošová Proč tě nabídkou trainee programu oslovil právě ČEZ a jak náročný byl výběr? Při hledání zaměstnání jsem si stanovila dva cíle: působit v odvětví energetiky a uplatnit se ve společnosti, jež je jedničkou ve svém oboru, takže ČEZ byl z těchto dvou hledisek jednoznačnou volbou. Trainee program mi navíc umožnil vybrat si tu pozici, která byla mé představě nejbližší. Výběrový proces probíhal formou náročného assessment centra. Při něm je nejtěžší zachovat si chladnou hlavu a pozitivní přístup. Ne každý takovou nervozitu zvládne.

Organizační struktura divize distribuce a zahraničí dozná v dubnu několika výrazných změn. Nové nastavení bude více respektovat činnosti vykonávané v rámci segmentu distribuce v České republice a povede k jeho efektivnějšímu fungování. Dále dojde ke konsolidaci vybraných správních a ekonomických aktivit, změna zároveň umožní lepší komunikaci v rámci divize. K 1. dubnu zanikne stávající útvar distribuce. Oblast distribuce v České republice zastřeší nový útvar výkonnost distribuce. Pod vedením Tomáše Čejky (vpravo) bude řídit výkonnosti majetkových účastí v segmentu distribuce v České republice s důrazem na ekonomické aspekty. Zároveň do něj z divize generálního ředitele přejde část útvaru legislativa a trh, jehož hlavním úkolem je příprava bilancí nákupu a prodeje pro oblast distribuce a prodeje elektřiny a spolupráce na nastavení cen elektřiny pro koncové zákazníky. Útvar řízení výkonnosti vedený Petrem Sedlákem (vlevo) bude nadále vykonávat původní činnosti s výjimkou aktivit týkajících se oblasti distribuce ČR. Jeho hlavní kompetencí zůstane správní a ekonomické řízení divize jako celku, řízení ekonomické výkonnosti zahraničních majetkových účastí včetně výkonnosti obnovitelných zdrojů v rámci Skupiny ČEZ u nás i v zahraničí a agenda týkající se legislativy a regulace v zahraničí. Gabriela Pátková

21

projekt připravila Monika Dobiášová infografika redakce

Nákup ve Skupině ČEZ se dále sjednocuje V oblasti nákupu dochází v duchu strategie Skupiny ČEZ k další centralizaci. Cílem je sjednocení nákupního procesu, jeho zefektivnění a automatizace pro dceřiné společnosti. Vše tak bude probíhat v divizi nákup ČEZ.

Jak to vidím já

Petra Šárová ředitelka úseku Finance

K 1. dubnu 2013 proběhne centralizace nákupních činností z osmi integrovaných dceřiných společností – konkrétně z ČEZ Distribuce, ČEZ Distribuční služby, ČEZ Měření, ČEZ Korporátní služby, ČEZ ICT Services, ČEZ Prodej, ČEZ Zákaznické služby a ČEZ Obnovitelné zdroje. Samotnému sjednocení předcházela podrobná analýza veškerých kroků probíhajících v rámci nákupních procesů. Centralizace se v souladu s praxí Skupiny ČEZ uskuteční převodem činností i zaměstnanců.

nastavení informačního systému tak, aby mohli veškeré nákupní objednávky a kontrakty realizovat výhradně zaměstnanci divize nákup ČEZ. Stejně jako dosud budou ale zákazníci využívat pro zadávání požadavků nákupní košíky v systému SAP SRM. Kromě zmíněné integrace nákupu z vybraných dceřiných společností se připravuje také transformace společnosti ČEZ Logistika, která bude mít vliv na nákupní procesy ve Skupině ČEZ. V minulém roce bylo v rámci tvorby středisek sdílených služeb rozhodnuto, že 1. července 2013 dojde k převedení činnosti nákupu a interního prodeje do divize nákup ČEZ, a. s., a 1. listopadu 2013 budou převedeny činnosti skladování do společnosti ČEZ Distribuční služby. Touto transformací dojde k zániku společnosti ČEZ Logistika. Převáděné činnosti však budou zajišťovat stejní pracovníci jako dosud. Budeme se také maximálně snažit o to, aby se ani krátkodobě nesnížila úroveň poskytovaných služeb.

Co to pro nás znamená? Pro interní zákazníky bude existovat jednotné místo, kde bude realizován nákup – divize nákup ČEZ. Největší důraz klademe na kvalitu služeb, fungování procesu podle nových pravidel, která objednávání dílčím způsobem zjednoduší, a odstranění duplicitních činností. Důležitá je i vyšší míra využívání informačního systému, jenž povede k automatizaci nákupu vybraných komodit. Součástí centralizace je i změna

Materiál pro distribuci

Služby pro výrobu

Služby pro distribuci

a správa ČEZ Distribuce

K 1. dubnu 2013 dojde k vyčlenění nákupních činností prováděných v ČEZ Distribuci do divize nákup. Již v současné době je většina nákupních činností pro naši společnost zajišťována touto divizí. Převodem zaměstnanců z dceřiných společností do divize nákup ČEZ centralizace nákupu dále pokračuje. Tento krok logicky naváže na již probíhající úzkou spolupráci v této oblasti. Očekáváme, že kvalita nákupního procesu zůstane minimálně zachována na stávající úrovni. Dle zpracovaného business case se nám sníží náklady na zajištění nákupního procesu a v neposlední řadě to bude znamenat i další snížení cen nakupovaných komodit.

Materiál pro výrobu IT služby, software a hardware

Centrální nákup ČEZ Projekty výstavby a komplexní obnovy elektráren

Stejná nebo ještě větší kvalita nákupu za nižší ceny.

Facility management a autodoprava

22

Paliva a provozní hmoty

Režijní služby a materiál

energetika připravil Stanislav Cieslar foto Profimedia, Shutterstock

Přečerpávací elektrárny – akumulátor a regulátor energie V následujících letech vzroste podíl obnovitelných energetických zdrojů na celkovém výkonu elektráren v Česku. Předpokládá se také výstavba dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Tyto skutečnosti a nutnost zabezpečit trvalou a kvalitní dodávku elektřiny vyvolají nutnost výkon zdrojů více regulovat.

Dan Materna / Mafra / Profimedia.cz

Celkový objem horní nádrže naší největší přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách činí 2 720 000 m3

Jednou z možností, jak zabezpečit potřebný dynamický regulační výkon, je výstavba nových přečerpávacích vodních elektráren (PVE). Více než zdrojem elektrické energie jsou v Česku regulátorem kvality dodávek. Vzhledem k tomu, že naše přečerpávací elektrárny jsou postaveny na tocích s minimálním přirozeným průtokem, je výroba elektrické energie v podmínkách Česka zanedbatelná. Přečerpávací elektrárny Dalešice a Dlouhé stráně jsou ovládány ze dvou dispečinků, a to z ČEPS a technického dispečinku ČEZ. Dispečink ČEPS aktivuje tyto elektrárny dálkově podle uzavřené smlouvy. Technický dispečink ČEZ povoluje tyto elektrárny také přímo a uplatňuje „rychle startující“ zdroje na krytí odchylek ČEZ nebo je využívá pro obchodní příležitost. „Elektrárny jsou vybaveny systémem kontroly a řízení v plně automatizovaném provozu. Pro najetí a odstavení není nutný zásah obsluhy,“ říká Jiří Švéda z největší české přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Přečerpávací elektrárny se v Česku nejčastěji využívají pro pokrytí přirozených fluktuací diagramu spotřeby elektrické energie. „Čer-

pání je v době nízkého zatížení, výroba v období vysokého zatížení,“ vysvětluje Radim Chrapek, vedoucí odboru Hlavní dispečer ČEPS. Méně časté, ale velice důležité je využití přečerpávacích elektráren pro pokrytí velkých výpadků spotřeby. „Dlouhé stráně a Dalešice se podílejí na udržování napětí v přenosové soustavě. Je nutné zmínit i schopnost Dalešic obnovit svůj provoz po poruše typu black-out bez dodání napětí zvenčí a zahájit obnovu soustavy po tomto typu poruchy,“ říká Radim Chrapek. Stát chce „vodní baterky“ Akumulace elektřiny je čím dál zásadnější záležitostí, což si uvědomuje i stát. Do roku 2020 se Česká republika zavázala, že 13 % hrubé konečné spotřeby energie pokryje z OZE, což se týká také využívání vodních zdrojů. „Musíme zabezpečit rozvoj regionální spolupráce v oblasti řízení energetických soustav a posílení rezerv. V této souvislosti se předpokládá podpora rozvoje distribuovaných i centralizovaných systémů akumulace energie, tzn. i přečerpávacích vodních elektráren, elektroakumulace a dalších možností,“ říká Tomáš Ge­ bauer z odboru komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. V kontextu s potřebou energetických zásobníků se uvažuje i o výstavbě několika přečerpávacích vodních elektráren, elektroakumulací a dalších systémů vhodných pro řízení a regulaci elektrizační soustavy. „Společnost ČEZ má jeden projekt ve stadiu přípravy. Nejde však o klasickou výstavbu, ale o výměnu části technologie na stávající průtočné elektrárně za technologii umožňující přečerpávací cyklus,“ uvedl Zdeněk Saturka, ředitel Vodních elektráren ČEZ.

Víte, že… Regulace všech zdrojů elektrické energie je velmi složitá. Jaderná elektrárna najíždí na plný výkon zhruba týden, tepelná elektrárna (podle výchozího teplotního stavu) až 10 hodin, vodní elektrárna jen 90 až 130 sekund. V hydroenergetice platí vztah „spád (průtok)/výkon“. Čím vyšší spád, tím postačí menší množství vody pro vyrobení stejného množství energie při stejném průtoku. Při analýzách umístění přečerpávacích vodních elektráren se uvažuje také o využití podzemních prostor (bývalých dolů). Při rozhodování nebo při výběru možností se vždy jedná o soulad mnoha parametrů, z nichž za nejvýznamnější lze považovat krytí požadavků elektrizační soustavy, ochranu životního prostředí, vliv na krajinu a ochranu před povodněmi.

23

tým připravil Ondřej Vichnar foto WWA

5 3

4

2

1

24

1

Iva Kubáňová manažerka útvaru kvalita a bezpečnost

2

Jiří Füzér vedoucí útvaru bezpečnost

3

Jan Hora vedoucí útvaru licencování

4

 etr Třešňák P specialista útvaru bezpečnost

5

 etr Závodský P ředitel útvaru výstavba jaderných elektráren

Tým EIA: Naše práce neskončila, jedeme dál Téměř pět let trval náročný proces posuzování vlivu výstavby a provozu třetího a čtvrtého bloku JE Temelín na životní prostředí. Pečlivá práce dvou stovek odborníků nakonec vedla ke kladnému ministerskému stanovisku. „Tím ale naše úloha nekončí. V rámci další projektové přípravy stavby a navazujících licenčních a povolovacích řízení se musíme vypořádat s devadesáti připomínkami, jejichž splněním je souhlas ministerstva podmíněn,“ říká Jan Hora, vedoucí útvaru licencování.

Aby se vůbec dalo uvažovat o rozšíření Temelína, bylo potřeba získat souhlasné stanovisko v procesu, který se zkráceně nazývá EIA (Environmental Impact Assess­ ment – Vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Dokumentaci EIA, popisující a hodnotící předpokládané vlivy připravované stavby na životní prostředí a veřejné zdraví, musí ministerstvu předložit zadavatel každé stavby, u které tak stanoví zákon, a předpokládá se, že může mít dopad na životní prostředí. „V průběhu let se počet lidí, kteří na všech potřebných úkonech spolupracovali, měnil. Na analýzách a posudcích se dohromady podílelo zhruba dvě stě odborníků nejen ze Skupiny ČEZ,“ uvádí Jan Hora a jmenuje například ÚJV Řež, Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR či Výzkumný ústav vodohospodářský TGM. V kanceláři i v terénu Práce na EIA zahrnuje zmapování a prozkoumání nejrůznějších oblastí a posouzení velkého spektra činností, které mohou mít vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. „Někteří členové týmu se věnovali zpracování a studiu modelů a technickým analýzám. Jiní se pohybovali v terénu, protože potřebovali získat konkrétní data a podklady pro posouzení vlivů připravované stavby na veřejné zdraví, živé organismy, na půdu, vodu, ovzduší,“ vyjmenovává Jan Hora. Vznikly tisíce stran odborných podkladů, posudků a analýz. Z nich vzešla pětisetstránková dokumentace „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín“. Skupina ČEZ ji v roce 2010 předala Ministerstvu životního prostředí ČR.

Na řadu přišla i veřejná slyšení K jednotlivým dokumentům se v rámci procesu EIA může vyjádřit kdokoliv, tuto příležitost využili i občané a instituce sousedních států. Všechny stěžejní podklady byly přeloženy do němčiny a částečně i do polštiny. Česká vláda navíc nabídla okolním zemím veřejné diskuse, i když tuto povinnost neměla. Debaty, kterých se kromě veřejnosti za českou stranu účastnili i experti podílející se na zpracování jednotlivých dokumentů v procesu EIA a zástupci české státní správy, se nakonec uskutečnily ve Vídni a v Pasově. V červnu 2012 proběhlo veřejné projednání v Českých Budějovicích, které bylo organizováno tak, aby se jej mohla zúčastnit rovněž veřejnost ze zahraničí. „Celkově se délka veřejného projednání protáhla na více než sedmnáct hodin. Veřejné projednání i celý proces EIA a vše s tím související jsme chápali také jako příležitost poznat zpětnou vazbu veřejnosti, a to v rané fázi projektu. A současně jako příležitost zvyšovat úroveň povědomí o jaderné energetice,“ přibližuje Jan Hora. V lednu 2013 vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR rozhodující souhlas se záměrem výstavby nových bloků JE Temelín.

Úspěch:

„Bylo to, a ještě určitě bude, několik hodně náročných let. Z naší strany šlo o každodenní práci mnoha lidí, nutno říci, že velmi zajímavou a někdy i vzrušující. Šlo o příkladnou týmovou spolupráci jak v útvaru výstavba jaderných elektráren, tak v dalších útvarech jiných divizí. Z toho mám opravdu dobrý pocit." Iva Kubáňová, manažerka bezpečnosti a kvality nových jaderných zdrojů

Jedeme dál Kladné stanovisko rozhodně neznamená, že práce týmu EIA skončila. Úřad ve zprávě definoval devadesát bodů, jejichž naplnění je v rámci navazujících licenčních a povolovacích řízení nezbytné k samotnému zahájení stavby. „Jakmile jsme dokument dostali do rukou, začala podrobná analýza. Rozdělili jsme si úkoly podle zodpovědnosti jednotlivých útvarů a pokračujeme v práci,“ uzavírá Jan Hora. 25

10 otázek připravila Marika Klíčová foto WWA

Dávid Hajmán Začátkem listopadu 2012 nastoupil na pozici ředitele útvaru projektová kancelář (PK) v ČEZ a první, do čeho se pustil, bylo zjištění představ kolegů, jak by měl jeho tým fungovat. Projektová kancelář by pod jeho vedením měla být partnerem, na kterého se každý rád obrátí.

1 Jaké byly vaše první kroky v roli ředitele? Jako první jsem chtěl získat zpětnou vazbu od spolupracujících útvarů a divizí. Ptal jsem se na jejich představu, jak bychom měli fungovat v budoucnu.

2 Co jste zjistil? Zpětná vazba byla pozitivní v tom, že kolegové chápou úlohu PK v mezidivizních projektech stejně jako centralizaci některých procesů (např. alokace kapitálu, prioritizace ICT projektů atd.). Ocenili také, že projektoví manažeři mají know-how na řízení projektů. Je pravda, že někteří vidí naši práci jako nepřínosnou byrokratickou nutnost. To chceme změnit.

3 Můžete vysvětlit roli projektové kanceláře ve Skupině ČEZ? Projektová kancelář se v současné době stará o několik oblastí. Naši projektoví manažeři řídí některé skupinové iniciativy a projekty, jako je koncepce poskytování služeb ve Skupině ČEZ, outsourcing telekomunikačních služeb nebo design-to-cost (např. v Severočeských dolech). Druhou oblastí je řízení portfolia projektů – řídí iniciativu Nová vize, proces prioritizace ICT rozpočtu, rozpočet na poradenství nebo proces alokace kapitálu. A v neposlední řadě jsou to čisté technologie. Staráme se o pilotní projekty, jako například elektromobilitu, smart grids nebo energy efficiency.

4 Změnila se pod vaším vedením nějak její koncepce či filozofie? 26

Nechystám žádnou revoluci. V oblasti řízení portfolia projektů se zaměříme na optimalizaci procesů tak, abychom byli co nejméně vnímáni jako byrokratická nutnost, a přitom byli co nejefektivnější. V útvaru čistých technologií se zaměříme na co největší posun od technologických pilotů do odzkoušení a vyhodnocování obchodních příležitostí. A projektoví manažeři budou mezidivizní projekty nebo projekty důležité pro divize řídit nejen procesně, ale i po obsahové stránce.

5 Jak byste chtěli, aby vás vnímaly ostatní divize? Jako fundovaného partnera do diskuse. Kdyby nás brali jen jako „drába“, bylo by to smutné.

6 Rodí se i nové projekty? V lednu jsme nastartovali dva projekty – design-to-cost ve ŠKODA PRAHA Invest a přípravu na možnou reorganizaci divize investice. Pak jsou tady příklady mezidivizních projektů. Například SAP R4 nebo Customer experience, kde chceme zjistit, co si externí zákazník myslí o ČEZ a jaká je naše interakce s ním, nebo Nová energetika, ve kterém hledáme potenciálně vhodné příležitosti k rozvoji Skupiny. V neposlední řadě řešíme „smartgridovou“ tematiku, kde budeme pilotovat různé hypotézy jejího fungování.

7 Využívá projektová kancelář i externí poradce? Projekty, jako například design-to-cost nebo reorganizace, se kterými máme zku-

šenosti, pokrýváme plně interně. Externí pomoc budeme využívat jen v případech, kdy nemáme specifickou znalost nebo to může urychlit realizaci projektu.

8 Tři pozice projektových manažerů jsou teď neobsazené. Vyžadujete v týmu specializaci. Kdo u vás může pracovat? Pracujeme se širokou škálou problémů. Ideální kandidát by tudíž měl mít pestrou paletu dovedností. Musí umět strukturovat problémy, dotahovat věci do konce, vycházet s lidmi a rozpoznat, co je důležité a co méně, a podle toho stanovovat priority. No a takový nejspíš neexistuje. Proto je moje role koučovat projektové manažery tak, aby se ještě zlepšovali v tom, v čem jsou silní, a současně nezapomínali na své slabší stránky.

9 Do ČEZ jste přišel z externí konzultační společnosti. Jak jste jej vnímal zvenčí? Vnímal jsem, že ČEZ dopadá velice dobře v různých porovnáních s jinými velkými energetickými společnostmi. Ze zkušenosti vím, že se ve velkých korporacích děje hodně zajímavých věcí, což se mi potvrdilo. Příkladem jsou projekty koncepce poskytování služeb, smart grids nebo Nová energetika.

10 Překvapilo vás v ČEZ něco? Příjemně mě překvapilo, že je ČEZ i přes svoji velikost dynamičtější, než jsem viděl u podobných společností.

Dávid Hajmán Ředitel útvaru projektová kancelář 42 let, rozvedený, tři děti – Riikka, Alex a Isabel Vzdělání ■ ČVUT FJFI – Matematické inženýrství ■ CERGE EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium) – RESEARCHER ■ University of California San Diego – Graduate Researcher Kariéra ■ McKinsey & Company – partner, Management Consulting se zaměřením na energetiku a těžký průmysl (1999–2012) ■ HB Reavis Group – COO, member of the Board of Directors (2012) ■ ČEZ, a. s. – ředitel útvaru projektová kancelář (listopad 2012) ZÁJMY ■ Beach volejbal, Basketbal ■ Skialpinismus, lyžování ■ Předseda dozorčí rady Nadace CERGE EI podporující Ph.D. studenty z CEE/CIS (střední a východní Evropa a Společenství nezávislých států)

27

na návštěvě připravil Roman Peterka foto Michal Matyáš

Jako na Wall Street V šestém patře budovy centrály společnosti ČEZ v Duhové ulici v Praze, kde sídlí útvar tradingu, je rušno. Hlasy těch, kdo tu pracují, hučí jeden přes druhý, tlumeně, ale slyšitelně, každou chvíli někomu zvoní telefon. A ve vzduchu je kromě kancelářského „šumu“ cítit i zvláštní napětí.

28

Ačkoli se to na první pohled nezdá, práce tady je adrenalinový sport. I když při něm všichni sedí u stolů a koukají do počítače. Obchodují s elektřinou. A stejně jako mohou v jednu chvíli vydělat dobrým rozhodnutím firmě statisíce korun, mohou vzápětí jednou chybou vyrobit „sekeru“ za miliony. V šestém patře spolu sdílí prostor dva světy. Jeden reprezentují tradeři, kteří se pohybují ve vodách čistě spekulativního obchodování – snaží se levně nakoupit a draho prodat a od svého kancelářského stolu nakupují a prodávají megawatty elektřiny na energetických burzách a přesouvají je po celé Evropě. Obchodují hned na 15 trzích. „Obchodujeme i s plynem, uhlím a emisními povolenkami,“ podotýká Chad Tchudi, vedoucí útvaru commodity trading, který má ve spekulacích největší úspěch. Druhým ze zmíněných světů tradingu

co jste možná netušili V TRADINGU JE STÁLE ŽIVO

je aktivní dispečink. Jde o optimalizační aktivitu, která se snaží co nejtěsněji provázat fyzickou výrobu elektřiny s obchodem. Dispečeři a spekulanti V praxi to vypadá tak, že ve dne v noci včetně víkendů a svátků spolu se dvěma technickými dispečery, kteří řídí na dálku chod všech elektráren Skupiny ČEZ, sedí ve směně i jeden obchodní dispečer, který se snaží co nejpružněji reagovat na situaci na trhu s elektřinou: minimalizovat ztráty při výpadcích zdrojů a maximalizovat zisky ve chvíli, kdy všechny zdroje mohou vyrábět naplno. I on tak prodává a nakupuje elektřinu a snaží se vydělat na cenových pohybech – popřípadě díky nim co nejvíce minimalizovat ztrátu, kterou způsobí výpadek některé z elektráren. Oproti svým kolegům z commodity tradingu je ale ve svých spekulativních rozletech mnohem více omezen. „Hlavní rozdíl mezi aktivním dispečinkem a commodity tradingem je, že my jsme vázáni na fyzickou výrobu – obchodujeme s elektřinou, kterou naše elektrárny vyrobí, naším úkolem je vytěžit peníze z našich elektráren a zároveň nenarušit jejich bezpečný provoz,“ vysvětluje vedoucí útvaru generation a dispečink Stanislav Kostka. „Kolegové z commodity tradingu obchodují úplně se vším a nejsou nijak vázáni tím, kolik toho vyrobí naše elektrárny. Jejich úkolem je vytěžit peníze z trhu a jsou omezeni jen jeho zákony a pravidly,“ dodává. Adrenalinové věštění z křišťálové koule Za rok v tradingu provedou zhruba 40 až 50 tisíc velkoobchodních transakcí. Ať obchodník sedí v aktivním dispečinku nebo se oddává radostem čistě spekulativního obchodování, podstata práce zůstává stejná. Hlav-

ní je schopnost předvídat směr, jakým se bude ubírat trh – jak se bude vyvíjet cena elektřiny, kde jí bude nadbytek a kde po ní naopak bude největší hlad, kdy bude nejvýhodnější nakupovat a kdy naopak prodávat… A tak sledují vše, co může mít na trh s elektřinou vliv. Od předpovědi počasí přes ekonomické zpravodajství z agentur, jako jsou Bloomberg či Reuters, až po aktuální zprávy z české i zahraniční politiky v televizi a na internetových zpravodajských serverech. Jak ale přiznává šéf commodity tradingu Chad Tchudi, i při snaze nashromáždit maximum informací se tradeři pohybují ve velké nejistotě a jejich snaha předvídat chování trhu se podobá snaze předpovídat budoucnost. „Je to trochu, jako když si házíte mincí – v zásadě nemůžete nikdy s jistotou předpovídat, co padne,“ prozrazuje. „Tradeři probírají všechny možné varianty, a pokud se v dané situaci jeví vysoce pravděpodobné, že když se nic nepředvídatelného nestane, mohli bychom vydělat peníze, jdou do toho. Samozřejmě je tu vždy riziko, že to nevyjde. Rozhodování je velmi náročné a zodpovědnost obrovská. Trader proto musí být hodně psychicky odolný a musí mít tenhle adrenalin rád. Jinak se to nedá vydržet,“ míní Chad Tchudi. „Člověku se může stát, že jeden den odchází domů s tím, že se mu podařilo vydělat několik milionů, a další den končí s tím, že jich o mnoho víc prodělal, protože se vše vyvíjelo jinak, než čekal,“ podotýká Stanislav Kostka. Přes všechna rizika a neočekávané zvraty, které jejich práce přináší, jsou ale tradeři z ČEZ velmi zkušení a na trhu se dokážou orientovat více než dobře. Vloni přispěl útvar trading jako celek do zisku Skupiny ČEZ částkou 1,5 miliardy korun, přestože se trh vyvíjel velmi chaoticky a celkově zaznamenal mírný pokles.

Informační páteř Traderům při jejich náročné práci pomáhají moderní a výkonné IT systémy. Jejich páteří jsou aktualizovaný systém Endur a nový systém APM (Active Position Management). Jejich prostřednictvím probíhá obchodování, řízení rizik, reporting i vypořádání obchodů. APM umožňuje sledování všech obchodních operací v technických i finančních jednotkách téměř v reálném čase. Kdykoliv se udělá nový obchod nebo se na trhu pohne cena, systém ihned přepočítá údaje a zobrazí je traderovi na obrazovce. Při vzniku nové transakce nebo pohybu ceny dokáže během sekundy vychrlit velké množství dat potřebných pro zdárné řízení obchodování.

Aktivní dispečink Směnu Aktivního dispečinku tvoří dva techničtí a jeden obchodní dispečer. Smyslem je co nejtěsněji propojit fyzickou výrobu elektřiny s dynamikou trhu, na kterém se s elektřinou obchoduje. Dispečink musí maximálně pružně reagovat na měnící se trh – vyrábět více, je-li cena elektřiny vysoká a tím jsou vysoké i zisky z ní, případně zvážit, zda není při výpadku některého ze zdrojů levnější nakoupit elektřinu odjinud, než se ji snažit za kaž­ dou cenu zajistit z vlastních zdrojů – a tak minimalizovat na nejnižší možnou míru případné ztráty. Vždy je ale nutné dospět k rozumnému kompromisu mezi možnostmi trhu a možnostmi elektrárenského provozu. 29

anketa text redakce foto archiv

Největším bezpečnostním rizikem je lidské selhání Člověk a jeho selhání je podle odborníků na bezpečnost nejčastější příčinou pracovních úrazů. Shodla se na tom většina respondentů naší ankety. Dobrý pozor je ale potřeba dávat i na silnici či na kluzké podlaze. Oslovili jsme šest expertů a zeptali se: „S jakým bezpečnostním rizikem se ve své oblasti nejčastěji setkáváte?“

Milan Burda, vedoucí oddělení BOZP, PO, EMS, ČEZ Korporátní služby Ve společnosti ČEZ Korporátní služby se nejčastěji setkáváme s rizikem pádu při chůzi a také s rizikem úrazu při autonehodě. Naštěstí mohu konstatovat, že za posledních pět let jsme zaznamenali pouze dva úrazy s pracovní neschopností (jeden při autonehodě, jeden v důsledku zakopnutí). Třetí úraz byl způsoben pádem předmětu z výšky, v tomto případě šlo o nedbalost dodavatelské stavební firmy. Karel Fiala, technik BOZP, ČEZ Distribuční služby Největším bezpečnostním rizikem je lidská chyba. Nejde přitom jen o omyl. Jedná se především o selhání, ke kterému je zaměstnanec „dotlačen“ vnějšími okolnostmi. Pro předcházení těmto bezpečnostním rizikům není důležité pouze vybavení a vyškolení zaměstnance, ale i okolnosti, za kterých má práci provést. Jejich zásadní část přitom vytváří zaměstnavatel. Pavel Nechvátal, manažer útvaru BOZP a Ekologie, ČEZ

30

Součástí mé práce je vyhledávání a hodnocení bezpečnostních rizik. Nejčastěji řešíme zasažení elektrickým proudem, ozáření pracovníků, pády z výšky nebo do hloubky, nebezpečí výbuchu, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a znečištění životního prostředí.

Martin Ryšavý, technik BOZP, PO, ČEZ Distribuce Největším bezpečnostním rizikem v ČEZ Distribuci je potenciální úraz elektrickým proudem. Ze statistik však zjišťujeme, že mu konkuruje oblast dopravy. Na našich zařízeních pracují zaměstnanci s předepsanou kvalifikací a většinu vykonávaných činností mohou sami ovlivnit. To na silnici neplatí. Petr Langášek, inspektor bezpečnosti, ČEZ Největším rizikem je člověk. Člověk, kterému v daný okamžik chybějí dostatečné znalosti, schopnosti nebo má nadbytek sebedůvěry. Kombinace je smrtící. To platí pro všechny včetně vedoucích pracovníků. Milan Bazgier, vedoucí útvaru řízení kvality, ČEZ Energoservis Nejčastější bezpečnostní riziko pro nás představuje selhání lidského faktoru čili neúmyslná chyba vlastního zaměstnance nebo dodavatele. Pro jeho snížení se zaměřujeme na výcvik zaměstnanců, zvyšování jejich kvalifikace a kompetence, nástroje pro předcházení chybám, kontrolní systém a na zpětnou vazbu z provozních událostí.

ke kávě

Výprava za důlním obrem Nedaleko obce Březno v Krušných horách bydlí obrovský drak. Váží 4300 tun, tedy asi jako 17 plně naložených letadel. Vysoký je 51, dlouhý 150 metrů. Jmenuje se Severus a lidé v Březně se ho nemusejí bát.

Obří bagr na uhlí Obří kolesová rypadla jsou při povrchové těžbě hnědého uhlí nezbytnými pomocníky. Než se může začít těžit uhlí, je nutné se k němu dostat, to znamená odhrabat zeminu nad ním. Po odstranění skrývky (svrchní vrstvy zeminy) přicházejí na řadu opět velkorypadla. Ta už nabírají horninu, tedy hmotu, která obsahuje to, oč tu běží – uhlí. Vytěžená hmota putuje na pásové dopravníky, které ji odvážejí z dolu k dalšímu zpracování do úpravny uhlí.

Obří kolesová velkorypadla dokážou hrabat 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Pětičlenné posádce rypadla velí bagrák, který má zodpovědnost za stroj za miliardu korun.

foto: archiv

Tenhle drak lidem celý život pomáhal. Těžil pro ně uhlí. Severus je totiž kolesové velkorypadlo KU 800. Svou přezdívku získal podle hornické pohádky o draku Severusovi, který v dávné minulosti nejprve ohrožoval obec, ale po „domluvě“ chrabrého rytíře nakonec Březnu začal sloužit. Dnes už je drak v důchodu. Aktivní kariéru ukončil teprve před dvěma lety, do té doby pracoval na skrývce dolu Merkur nedaleko Března. Do šrotu ale nepřišel a v zapomnění neupadl. Dnes je z něj vyhledávaná atrakce, kterou jezdí obdivovat lidé ze všech koutů České republiky. V dobách svého pracovního nasazení makal „jako šroub“ – každou hodinu vytěžil kolem 3000 tun hmoty. Od roku 1979, kdy byl nasazen do provozu, odtěžil tento stroj přes 268 milionů kubíků hmoty.

sudoku

6

Roman Peterka

3 1

6

Sraz u vrátnice

2

1

Kdo by se chtěl dozvědět o tajemstvích těžby hnědého uhlí víc a stanout obřímu stroji tváří v tvář, bude mít příležitost. Na 21. dubna se chystá probouzení draka Severuse ze zimního spánku. Připravena bude spousta soutěží pro malé i velké. „Zatímco podzimní uspávání draka Severuse bylo věnováno především vláčkům – součástí programu byla i jízda hornickou mašinkou – při letošním jarním probouzení se zaměříme na zábavu pro cyklisty,“ prozrazuje něco z programu Renata Malíková ze Severočeských dolů.

5

2

7

2

4

3 4

9 8

7

2

5

7

4 2

7

8

2

1

8

2

6

3 1

7 31

VELIKONOČNÍ TRHY CHRÁNĚNÝCH DÍLEN Dovolujeme si vás pozvat k návštěvě tradičních trhů. Nákupem velikonoční výzdoby máte příležitost vyjádřit podporu hendikepovaným. 11. 3. 2013 Elektrárna Tisová 25. 3. 2013 JE Dukovany 26. 3. 2013 Plzeň 26.–27. 3. 2013 Hradec Králové Ostrava Praha JE Temelín

intranet.cez.cz/plnimeprani

SKUPINA ČEZ