Časopis Základní školy Edvarda Beneše a Mateřské školy Písek, Mírové nám. 1466
Náš názor
Anglie
Bruno Mars English page
Mikuláš
Antonín Dvořák
Škola v akci
Číslo 1 - 2011 / 2012 0
Obsah čísla: Rozhovor Lenka Halamová Ústředna -
OČZMU Ze sportu: Jaro 2011 Škola v akci Řešení vrstevnických vztahů Antonín Dvořák Anglie Mikuláš Setkání důchodců
Milí přátelé,
Náš názor -
Školní jídelna
Žijete kulturně? -
Michal Jakeš
Co nás zajímá - Bruno Mars English Page - Song Reviews Pod lavicí - To byl ale sen!
REDAKCE PaedDr. Lenka Halamová Mgr. Helena Wdowyczynová
Bedřich Mikl
Pavel Janeček, 7.B Bára Stehlíková, 7B Hana Tichavová, 7.B Kateřina Karetová, 7.B Anička Mikšíčková, 7.B
Barbora Hanusová, 7.A Alžběta Hálová, 8.A Lucie Sitterová, 8.A Alžběta Hroudová, 9.A Veronika Častoralová, 9.A
zdravím Vás všechny za celou novou redakci Enyky benyky a je nejvyšší čas popřát Vám všem, dětem, učitelům i rodičům a dalším přátelům i nepřátelům školy vše dobré do nového roku 2012. Je to neuvěřitelné číslo. Ani se tomu nechce věřit, že už uplynulo 10 let od té doby, kdy jsme se s několika nadšenými žáky naší školy rozhodli, že by bylo pěkné vydávat školní časopis a vyhlásili jsme soutěž o nejhezčí název časopisu. Napadalo nás ledacos, od Benešáčku až po Školníček. Co zvítězilo, už dnes víte. A název stále překonán nebyl. Zpočátku se redakce vrhla do práce s vervou, ale „garnitury“ se musely měnit, protože Vy, žáci, školou jen „projíždíte“ na své cestě životem, a i když se Vám zdá, že vyučování se někdy táhne jako med, školní léta Vám nakonec uplynou jako voda v řece. Ani se nenadějete a už scházíte ze schodů a někteří u toho i pláčete, jiní se smějete a těšíte se na nové zážitky. Tak nám nastal už několikrát problém, kde a jak sehnat nové redaktory, již budou chtít psát, informovat a dělit se s ostatními o své zkušenosti. Už se zdálo, že toho necháme. Dvakrát jsme se v minulosti výborně umístili v soutěži školních časopisů, dvakrát jsme škole vyhráli 10 000 Kč, za které se koupily tiskárny. Psali o nás a o našich úspěších v místním tisku. Ale najednou jako bychom se vyčerpali. Učitelé měli moc práce jiné, na časopis nezbýval čas a žákům se nechtělo psát… A tak vydávaných čísel ubývalo… Berte toto číslo jako pokus časopis opět obnovit. Zatím není tak dokonalý, jako býval dříve, ale snad se to časem společně naučíme. Nepřidáte se k nám?
Helena Wdowyczynová Svůj názor, námět, návrh obálky a příspěvek do dalšího čísla časopisu můžete poslat na e-mail:
[email protected] Časopis najdete také na internetových stránkách na adrese:
http://www.zsebenese.cz
1
Rozhovor V tomto čísle jsme pro vás připravili rozhovor s naší paní učitelkou PaedDr. Lenkou Halamovou, jejíž cesta na naši školu nebyla vůbec přímočará, ale byla vždy spojená s hudbou. Paní učitelka si po cestě stále zpívala a hrála… Co ve vás probudilo zájem o hudbu ? To víte, když máte hudební předky až do roku 1825, za otce profesionálního hudebníka filharmonie a kulturně zaměřenou maminku, za dědečky amatérské hráče ve smyčcovém kvartetu a v dechovce, tak je váš osud prakticky předem určen... I já teď předávám své genetické poselství své dceři, která skvěle zpívá. Kdy jste hudbu studovala ? Své dětství a mládí jsem proseděla u klavíru – nejdříve v ZUŠ a pak na pedagogické fakultě UJEP v Brně. Díky tomu jsem vyhrála řadu celostátních soutěží, nejen klavírních, ale také ve zpěvu a v recitaci. Hlasovou techniku jsem získala při studiu Hv, v pěveckém sboru a v národopisném souboru Dúbrava. Dnes vedu podobný studentský sbor „Sborissimo“ při DDM v Písku. Je to moje radost a pýcha. Proč jste se rozhodla zpívat profesionálně ? Po škole jsem pár let učila, ale nutkání dělat živou hudbu bylo tak silné... No jo, geny... Udělala jsem si profesionální přehrávky u koncertní agentury a s orazítkovaným průkazem umělce jsem odešla na „volnou nohu“. S kým a co jste zpívala a čím jste se proslavila ? Na gymnáziu jsem „bušila do piána a kytáry“ ve studentské rockové kapele a později jsem se objevila na festivalu PORTA jako folková zpěvačka. Od r. 1985 jsem už zpívala profesionálně, nejprve anglické renesanční písně Johna Dowlanda, které vyšly na CD, pak se skupinou Minnesengři z Českých Budějovic. Nastal kolotoč koncertů, televizních pořadů, nahrávání LP desek a cédéček, např. „Když Bůh Jihočechy stvořil“, „Tu neděli po ránu“, několik vánočních CD a jiné. Souběžně jsem udržovala kontakt s folklórem slezskolašského regionu, odkud pocházel můj tatínek, a nahrála asi 20 písní v ostravském rozhlase a také na CD. Za tento počin jsem převzala v Praze Cenu za interpretaci folklóru v celostátní rozhlasové soutěži. Co se vám líbí na hudbě ? Jaký druh hudby máte nejraději ? Chutná mi vše „dobře uvařené a jedlé“ v jakémkoli žánru. Stále ještě ve mně dříme rockový duch 70. a 80. let v čele s Bobem Dylanem, Beatles, Led Zeppelin, Pink Floyd a další kapely a zpěváci. Se stejnou jiskrou v oku se ale ponořím do Janáčka, Dvořáka, Beethovena, Musorgského. V poslední době mě uklidňuje barokní hudba. Baví vás učit hudební výchovu? Jistě ! Je velmi vzrušující přivádět nic netušící žactvo k údivu nad tím nesmírným bohatstvím, které nám Paní Hudba dává úplně zadarmo ! Jen je mi líto těch, kteří mají v srdcích a hlavách zamčeno a dobrovolně chtějí setrvat v kulturní chudobě... Řešení existuje. Přijďte za mnou! :-) Anička Mikšíčková, Hana Tichavová, 7.B
2
Víte co je to „OČZMU“? Zkratky jsou v dnešní době moderní, viďte? Často ani nevíme, co vlastně znamenají. Ta v nadpisu našeho článku znamená „Ochrana člověka za mimořádných událostí“ a je to opravdu významný projekt. Měli jsme se při tomto školním projektu, který se konal dne 25. října 2011, naučit nebo si zopakovat, jak se chovat v situacích, do kterých se může každý z nás dostat. Každý ročník měl svůj program a každá třída svůj kurz. Třída 7.B se zúčastnila kurzu první pomoci. Přišla k nám do třídy zdravotní sestra, která nás vyškolila v důležitých dovednostech, které by neměli znát jen zdravotníci, ale také my ostatní. Vysvětlila nám, jak se chovat, když uvidíme člověka zraněného při dopravní nehodě nebo při jiné události. Dozvěděli jsme se, co máme nejdříve zkontrolovat, abychom udrželi základní životní funkce, jak máme provádět masáž srdce, jak se máme starat o zraněného do té doby, než dorazí sanitka. Po kurzu první pomoci jsme vyrazili do terénu. Šli jsme na Živec, kde jsme měli možnost zakoupit si občerstvení nebo si opéct špekáčky. Paní učitelka Halamová nás zaskočila krátkým otázkami, které se opět týkaly nám známého „OČZMU“, ale nakonec jsme si s nimi hravě poradili. Tento den jsme si velmi pěkně užili. Doufáme, že takových akcí bude víc. Kateřina Karetová, 7.B
3
Ze sportu: Jaro 2011 Protože jsme vás neinformovali vloni o našich úspěších, přicházíme s tím až letos. Snad budete mít i tak radost. Vzali jsme to pozpátku, jak uvidíte. Dne 10. 5. 2011 se zúčastnilo družstvo našich chlapců v krajském kole ve volejbale. Skončili na 5. místě ze sedmi družstev. Všem děkujeme za reprezentaci naší školy. V okresním kole v soutěži Poháru rozhlasu se snažili starší a mladší žákyně, ale i starší žáci. Se značným náskokem se starší žáci umístili na 1. místě. Ale i mladším žákyním se to povedlo, protože 2. místo je hezké. 3. místo obsadily starší žákyně. 12. 5. 2011 se konalo okresní kolo Dopravní soutěže. Naši žáci se umístili na krásném 4. místě. Opravdu skvělý výkon. V pátek 13. 5. 2009 se konalo okresní kolo Atletického čtyřboje našich mladších žákyň a mladších žáků. 3. místo obsadily mladší žákyně a 6. místo mladší žáci. Byl to opravdu vydařený den. 11. 5. 2011 se také konal okresní Atletický čtyřboj, ale pouze starších žáků, kteří se umístili na úžasném 1. místě. Byli opravdu dobří. V neděli 15. 03. 2011 se chlapci naší školy účastnili okresního kola ve volejbale. Obsadili zlaté 1. místo. 1. 3. 2011 došlo také na dívky, které se v okresním kole ve volejbale umístily na stříbrném 2. místě. Ony také zabodovaly. Anna Mikšíčková, Hana Tichavová, 7.B
Škola v akci Nebudete tomu možná věřit, ale naše paní ředitelka je i o prázdninách stále ve střehu. V srpnu, právě před koncem prázdnin, se v přízemí na druhém stupni se při kontrole zjistilo, že nám protékají trubky a je nutná rychlá oprava. Až se dodělá celková oprava vodovodních rozvodů do kabinetů a tříd, mohlo by dojít i na sociální hygienické zařízení vedle velké tělocvičny, sprchy a toalety. Dělníci tedy na naší škole přes prázdniny nezaostávali a stále měli co dělat. Jako každý rok byly vymalovány třídy, natřeny tabule, vyměněna umyvadla a provedeny běžné údržbářské práce. Podle schváleného projektu se i první stupeň brzy dočká nového kabátu v podobě zateplení, omítky a plastových oken. Na krásné podobě naší školy se letos podíleli i žáci společně s paní učitelkou Štěrbovou, která si zaslouží velký dík za práci na školní zahradě i mimo školní rok v době svého volna. Největší radost mají jistě žáci i učitelé z šesti nových interaktivních tabulí, z nichž tři jsou na prvním stupni a další tři na druhém stupni v učebnách. Zakoupeny byly také čtyři dataprojektory s plátny, které byly rozmístěny do tříd. O prázdninách se vždy také postupně vybavovaly kabinety češtiny, matematiky, zeměpisu, přírodopisu, němčiny a angličtiny. V průběhu roku dojde i na kabinet dějepisu a fyziky. Na místě pingpongových stolů před školou budou možná podle plánů vybudovány oddělené šatny, které by vyřešily hustý provoz v koridoru.
4
Plán mimoškolních aktivit pro žáky zůstává podobný jako loni. Šesté třídy pojedou na jazykový kurz na Šumavě, sedmáky čeká lyžařský výcvik, pro osmáky je připraven také jazykový kurz a pro deváťáky opakovací vzdělávací kurz tentokrát za hranicemi, a to v Itálii. Někteří žáci 7. – 9. tříd se přihlásili na školní zájezd do Anglie. Zdá se, že tento školní rok bude opět plný zajímavých událostí, takže se všichni mají na co těšit. Paní ředitelce děkujeme, že si na nás udělala čas a poskytla nám informace k tomuto článku. Bára Stehlíková, Anna Mikšíčková, 7.B
Řešení vrstevnických vztahů (ŘVV) Před necelým rokem vznikl na naší škole ze zástupců žákovského parlamentu tým podporovatelů s garantem, paní učitelkou Zemanovou. A jak vlastně tento program vznikl? Základy má na anglických školách, kde byl úspěšně několik let realizován. K nám do Česka ho přivezlo sdružení Linka bezpečí. V roce 2010 vznikl navazující projekt Řešení vrstevnických vztahů (zkráceně ŘVV), do kterého se zapojila i naše škola. Projekt nás má naučit spolupráci, vzájemné náklonnosti a ochotě, abychom získali pocit, že nikdy nejsme sami. Skupina vyškolených podporovatelů společně s učitelem-garantem poskytuje pomoc komukoliv, kdo ji potřebuje. Podporovatelé si nadále doplňují vzdělání jak při hromadných schůzkách, tak při běžných školeních, kde se jim dostává užitečných informací o trestně právní problematice a o tom, jak mají být svým spolužákům oporou. V projektu ŘVV je zapojeno přes 30 základních škol z celé České republiky od větších škol po menší školy, které mají kolem 100 žáků. V okolí Písku jsou do projektu zapojeny i základní školy v Čimelicích a Chrasticích. Projekt běží už druhý rok, ale nejdříve bylo nutno proškolit týmy podporovatelů, takže opravdová podpora na školách začíná až v tomto školním roce. Přesto si na některých školách podporovatelé už vyzkoušeli svůj úkol, když pomáhali spolužákům řešit problémy se špatným vysvědčením. Rádi bychom, aby jejich práce pomohla udělat z této školy lepší místo bez šikany a špatného chování vůči slabším. Podporovatelé mají nástěnku v prvním meziposchodí na druhém stupni, kde se můžete dozvědět něco o nich a o jejich práci. Za pár týdnů už je budete moci potkat o velké přestávce nebo před začátkem vyučování na prvním i druhém stupni v růžových tričkách. Za pomoc s tímto článkem moc děkuji lektorce Lucii Lasovské, která se zúčastnila školení podporovatelů. Bára Stehlíková, 7.B
Otevřený dopis k poctě velikána české hudby Antonína Dvořáka To nám těch 170 let ale pěkně uteklo, viďte, Mistře? Při Vašem narození 8. září 1841 stály tři osudové víly – jedna Vám dala do vínku obdivuhodné nadání, druhá o Vaší hudbě dala vědět světu a tu třetí, Rusalku, jste proslavil Vy sám. Vzešel jste z českého národa, tolik zkoušeného po staletí, a přesto tolik hrdého a životaschopného. Kolik talentu bylo v českých muzikantech! Zanechali své stopy všude, kam přišli.
5
Do Paříže, Drážďan, do slunné Itálie nebo jako Vy - do Londýna dirigovat své grandiózní oratorium Stabat Mater či zaoceánskou lodí proplout až na post ředitele konzervatoře do New Yorku. A jak Vám zněla ve sluchátkách Mistrova velkolepá Novosvětská symfonie, když jste se procházel po povrchu Měsíce, Mr. Armstrong? Hudba opravdu nezná hranic. Ta Vaše, drahý Mistře, je toho dokladem.
Žáci různých tříd přispěli svým projekty k oslavě 170. výročí narození našeho velikána Antonína Dvořáka.
Lenka Halamová
Anglie neboli pět dní v ráji Dne 19. 5. 2011 se 15 účastníků zájezdu spolu se statečnými a odvážnými paními učitelkami Helenou Wdowyczynovou a Radomírou Němcovou z naší školy ZŠ Edvarda Beneše v Písku vydalo na dlouhou, fyzicky i psychicky náročnou cestu přes hranice Německa, Nizozemska, Belgie, Francie až do konečného bodu naší výpravy, do Velké Británie. Jelo s námi ještě několik dalších základních škol, mimo jiné také skupina ze ZŠ T. G. Masaryka z Písku. Cesta byla dlouhá, ale byla nám zpříjemněna sledováním filmů a zpíváním anglických písniček, Magické místo Stonehenge zejména It´s a long way to Tipperary, kterou už každý z účastníků zná nazpaměť. Největší atrakcí při cestě do Anglie byl bezesporu Eurotunel, pomocí kterého jsme propluli kanálem La Manche. Do Londýna jsme dorazili v brzkých ranních hodinách. Celý rozespalí jsme vylezli z autobusu a vyrazili s tím nejlepším průvodcem na světě panem Petrem Klikem na ranní procházku kolem řeky Temže a přes Tower Bridge. Za celý den jsme viděli spoustu nádherných staveb a u každé jsme si poslechli zajímavé informace od našeho průvodce. Podívali jsme se na 6
Londýn také shora, když jsme vyšplhali až do věže Katedrály Svatého Pavla. Když už se den chýlil ke konci, vyrazili jsme do anglických rodin. Cestou tam nám náš průvodce sděloval organizační informace o následujícím dnu. Autobus zaparkoval na parkovišti, kterému jsme říkali Meeting Point, tedy místo, na kterém se každé ráno v přesnou hodinu sejdeme. Pan Klik nám řekl také pár informací o anglických rodinách a zopakoval si s námi nejdůležitější fráze k domluvení. Poté jsme Z pošmourného rána se vyklubal krásný slunečný den. si ze zavazadlového prostoru vyndali svá V pozadí vidíme proslulý Tower Bridge. zavazadla a čekali, až nám přidělí našeho hostitele. Zanedlouho už jsme byli na cestě ke svému novému domovu. Byli jsme velmi unaveni, takže jsme hned po večeři šli do postele. Každý den jsme viděli mnoho zajímavých míst a přenádherných budov, navštívili jsme Stonehenge, hrad Warwick, rodiště Williama Shakespeara Stradford nad Avonou a další skvělá místa. Vždy jsme přijeli do rodin hrozně unavení. Na zpáteční cestě jsme se podívali na královninu „chatičku“ hrad Windsor a v Londýně program vyvrcholil v muzeu voskových figurín a poté noční prohlídkou Londýna.
Londýnská pouť pokračuje. Nyní s Katedrálou sv. Pavla za zády.
Kdybychom měli říci, co se nám líbilo nejvíce, asi bychom si nevybrali, protože jsme viděli tolik nádherných míst, že bychom se těžko rozhodovali, co se nám líbilo nejvíce. Líbilo se nám opravdu vše.
Odpočinek na Piccadilly Circus Jeden z nejkrásnějších hradů v Anglii Warwick, kde si uvnitř spletete živého člověka s voskovou figurínou.
Alžběta Hálová, Lucie Sitterová, 8.A
7
Mikuláš
Na sv. Mikuláše opět vyrazili naši známí protagonisté, aby pochválili hodné děti a pokárali ty zlobivé.
Ten den byly všechny děti jako andílci.
Setkání důchodců
Naši žáci potěšili svým vystoupením bývalé zaměstnance školy, učitele i ty ostatní.
8
Naši bývalí kolegové měli velkou radost ze vánočního setkání.
Naši nejmenší udělali radost svým rodičům i učitelům. Děkujeme za vzornou přípravu!
Tradiční vánoční koncert byl opět velmi pěkný.
O krásné vystoupení se kromě žáků zasloužili paní učitelky Jirkalová, Halamová, Vojtěšková a pan zástupce ředitele Přib. Děkujeme! Sbor 2. stupně zpíval vícehlasy jako o život. Příprava byla náročná a je málo těch, kteří obětují volný čas reprezentaci školy. Děkujeme!
9
V naší anketě jsme se zaměřili na školní jídelnu. Tentokrát z pohledu učitelů a žáků. Zeptali jsme se jich: 1) Chutná vám u nás ve školní jídelně jídlo? 2) Co byste na školní jídelně změnili? P.uč. Václavíčková: 1) Chutná moc, nejvíce mi chutnají zeleninové saláty. 2) Aby ty saláty byly každý den čerstvé. P.uč.Zemanová:
1) Chutná, hlavně jsem ráda, že nemusím mýt nádobí a že mi to tam všechno hezky přichystají. 2) Aby tam bylo víc salátů.
P.uč. Chval:
1) Chutná mi moc, jídlo je kvalitní. 2) Nic bych neměnil.
Karolína Šlajsová, 8.A: 1) Moc mi to nechutná. 2) Větší stoly a více místa. Barbora Dědourková, 9.B: 1) Jak co. 2) Nějak oživit a aby tam bylo víc místa. Lucie Preslová, 8.B: 1) Moc ne, jak co. 2) Větší stoly, aby se tam vešla celá třída. A abychom nestáli takovou frontu. Petr Bečvář, 7.A:
1) Je to tam docela dobrý, ale polévky jsou někdy slané. 2) Aby byly méně slané ty polévky.
Adriana Vilímová, 6.B: 1) Ani ne. 2) Aby byly větší stoly a větší jídelna. Kateřina Karetová, Pavel Janeček, 7.B
Super kuchařky
10
Rozhodli jsme se vrátit se k rozhovorům o kultuře a jejich prostřednictvím vás seznámit blíže s některými novými zaměstnanci školy. Dozvíte se mnoho zajímavých věcí! Tentokrát jsme se zeptali pana učitele Jakeše. Víme, že se zajímáte o sochařství. Chodíte do muzeí a galerií na sochařské výstavy? Chodím příležitostně na různé výstavy např. jsem byl v Praze na výstavě Francouzské sochařství 20. století. Který sochař byl vaším vzorem? Nebyl to sochař, ale architekt Antoni Gaudí. Zajímají vás kromě soch také knihy a filmy? Ano, obojí. Máte raději filmy od světových režisérů nebo českou klasiku? Mám rád francouzské a české filmy. Máte oblíbené spisovatele nebo knihy? Garcia Marquez – 100 roků samoty. Na co byste v blízké době chtěl zajít do kina? Rodina základ státu – krásný film ze života. Chodíte do divadla? Jaká je vaše oblíbená divadelní hra? Mám rád staré české divadelní hry a povídky. Jakou hudbu posloucháte? Jazz a blues a jejich moderní zpracování. Máte oblíbenou píseň, která vás vždy potěší? Píseň je to folklorní z moravsko-slovenského pomezí – A já mám koníčka vraného. Díváte se v televizi na seriály, filmy, dokumenty nebo si pustíte akční film na DVD? Nejraději mám dokumenty, ale občas si dopřeju nějaký dobrodružný nebo detektivní film. Barbora Stehlíková, 7.B
11
Bruno Mars Bruno Mars, vlastním jménem Peter Gene Hernandez (* 8. října 1985, Waikiki, Havaj, USA) je americký zpěvák, písňový autor a hudební producent. Pochází z Waikiki (Havaj), ale po ukončení střední školy se přestěhoval do Los Angeles. Je známý jak pro své vlastní mezinárodní hity jako Just The Way You Are nebo Grenade, ale také pro své featuringy na písních „Nothin' on You“ od rappera B.o.B, „Billionaire“ od Travieho McCoye. Když mu byly dva roky, začal mu jeho otec říkat Bruno podle amerického wrestlingového zápasníka Bruna Sammartina, se kterým měli podle jeho otce stejně buclaté tváře. V té době byli jeho vzorem takoví zpěváci jako Michael Jackson nebo Elvis Presley. V roce 1990 vystupoval v pořadu MidWekk jako „Malý Elvis“. V roce 2003, po dokončení President Theodore Roosevelt High School, se odstěhoval jako sedmnáctiletý mladík do Los Angeles, aby se mohl věnovat své hudební kariéře. Krátkou dobu zde zpíval v Motown Records, což sice nevedlo k úspěchu, ale tyto zkušenosti se ukázaly být prospěšné pro jeho kariéru, když se setkal se skladatelem a producentem Philipem Lawrencem. Tehdy spolu a s Arim Levinem psali písně a založili produkční tým The Smeezingtons. V roce 2006 jej Lawrence představil jeho budoucímu manažerovi z Atlantic Records, Aaronu Bay-Schuckovi. Když si poslechl pár jeho písniček s kytarou, chtěl s ním okamžitě podepsat smlouvu, ale nakonec trvalo tři roky, než se tak stalo. Úspěšné singly: 2010 - "Just The Way You Are" 2010 - "Grenade" Pavel Janeček, 7.B
2011 - "The Lazy Song"
12
Cukrátkový den zorganizoval opět žákovský parlament.
Je dobře myslet na ostatní a nejen jednou za rok!
Návštěva z Německa byla milá. Líbilo se jim u nás. Na podzim nás navštívili hosté z Německa. Prohlédli si také krásnou školní zahradu
Hosté se také podívali, jak je naše škola vybavená.
Paní ředitelka s hosty pohovořila o škole. Samozřejmě německy.
Žákovská parlament organizuje užitečné akce. Žáci vybírali peníze na postižené děti.
13
Výherkyně v soutěži anglického jazyka v loňském roce. Chystáte se na letošní? Už je za dveřmi!
Song Reviews Pop: Beyoncé Giselle Knowles – Run the World If you like pop music, you´ll love the song “Run the World”. This is a new song by Beyonce. She is a solo singer. She sings pop music songs. She began to sing solo in 2003. Her first album was “Dangerously in Love”. In this album, there is the most popular song “Crazy in Love”. She sang that song with the rapper Jay-Z. Her most famous album is called “B’Day. This song “Run the World (Girls)” is about women who rule the world. The fact is that men think they are as strong as us (girls). My favourite lines are in the chorus: “Who run the world? Girls!” I really like the song because it is very energetic and true. When I listen to this song, I want to dance. It is already a hit - it is number 3 in the UK charts. If you haven’t got it, you should go and buy it. Alžběta Hroudová, 9.A
Rock and Metal: Black Veil Brides – Knives and Pens If you like rock or hardcore music, you’ll love Knives and Pens. This is a song by Black Veil Brides. They are a five-piece band from Cincinnati, Ohio in the U.S.A. The band was founded in 2006. They play rock music with the elements of metal and scream. The cognitive sign of Black veil brides is their Emo look. Andy “Six” Biersack sings, Ashley Purdy plays the bass guitar, Jeremy Ferguson plays the guitar and the violin, Jake Pitts plays the guitar and Christian “CC” Coma plays the drums. The song Knives and Pens is a brilliant song about Emo style and loneliness. I love the whole song but the best is the chorus, especially these lines: “One final fight, for this tonight. Woah… With knives and pens we made our plight.” I really like it because the music is great (it combines rock and metal music) and the lyrics have got the meaning. All their songs are very interesting and they are… just perfect. Veronika Častoralová, 9.A
14
To byl ale sen! Vždycky jsem záviděla našemu pejskovi Čendovi jeho psí život. Celý den lenošil, počmuchával, zkrátka dělal si, co chtěl. Poslouchat ho moc nebavilo, na chatě se vždycky potuloval v lese, a když se mu zachtělo, sám se šel projít. Když se vracel ze svých výprav a my jsme se na něj zlobili, sklopil uši a ocásek, podíval se na nás těma svýma psíma očima a my jsme se hned přestali zlobit. Prostě to s námi uměl. Jednou po obědě jsem si šla na chvíli lehnout a zdál se mi sen. Najednou mě něco pošimralo za uchem a já jsem se chtěla podrbat, ale co to?? Proč jsem tak malá a kde mám ruce?! A slyším mamku, jak křičí: „Čendo, co děláš v tý posteli?“ A proč to křičí na mě? Vždyť já jsem přece Bára, ne Čenda! Musím jí to říct. Seskočím z vysoké postele a volám: „Mami, já nejsem Čenda, já jsem přece Bára!“ Ale místo slov slyším sama sebe štěkat: „Haf, haf, haf!“ „Co chceš, Čendo?“ ptá se mamka. „Ale né! Já jsem pes, já jsem opravdu pes?! Co budu dělat? Co budu jíst? Kde budu spát? No, tak jsem pes a užiju si to.“ Vyrazím na procházku a cítím spoustu nových věcí. Teď tudy musela proběhnout sousedova Micka, o kousek dál cítím zajíce. To je dojmů. Až mě to unavilo. Vracím se domů a jdu spát. Náhle mě vzbudí tatínkův hlas: „Tak, děti, oblékejte se, pojedeme na výlet!“ „Kam asi jedou? A vezmou mě vůbec s sebou?“ Najednou se můj mladší bráška Vojta sehne a vezmě mě do náruče. „Tak pojď, Čendo, ty můj kamaráde,“ povídá a nasazuje mi obojek. „Dáš to pryč, já to nechci!“ „Ale Čendo, sotva otevřeš oči, už štěkáš!“ V autě musím sedět na zemi, to se mi vůbec nelíbí. Konečně jsme na místě. Musím si to tu očmuchat. A zase mě někdo bere do rukou….A strká mě do malé přepravní taška pro psy! To se mi ale vůbec nelíbí! Jé, támhle vidím Sáru: „Čau, Sáry!“ „Co stím vaším Čendou je?“ ptá se Sára. Prohlížíme si nějakou výstavu, ale mě to tu vůbec nebaví, raději bych se potulovala někde venku. Vlastně potuloval, vždyť jsem Čenda! Výstava skončila a jedeme domů. Jdu to omrknout a vracím se do peřin. Zabřu oči a slyším mlaskání… Otevřu oči a vidím Čendu, jak mi olizuje ruku. UF, to byl ale sen. To mi nikdo neuvěří. Barbora Hanusová, 7.A
15
Šťastný a úspěšný nový rok!
16
