DUBEN 2015
NAŠE VESNICE ČASOPIS OBCÍ JANOSLAVICE, NEDVĚZÍ A ROHLE
SLOVO REDAKCE Když jsme se společně na těchto stranách setkali naposledy, těšili jsme se právě na vánoční svátky. Nyní, po třech měsících, Vám předkládáme první číslo v tomto roce a slavíme svátky velikonoční. S příchodem prvních náznaků jara častěji vyrážíme ven. Někteří tráví více času na zahradě, těší se z nesměle vykukujících květů, jiní vyráží na výlety po okolí. Pokud vyrazíte na výlet z Rohle do Janoslavic oblíbenou zkratkou „přes mlejnky“, potěší vás nově zbudovaný dřevěný
most přes potok blízko chaty Petra. Poblíž dnešního brodu pro zemědělská vozidla kdysi stávala dřevěná lávka pro pěší, která se však již dávno rozpadla a nová zbudována nebyla. Tímto se zkratka po mlejnkách stala pro pěší i cyklisty málo atraktivní, neboť při zdolávání cesty přes potok ne každý chtěl riskovat koupel v potoce. Za zhotovení nové lávky si zaslouží poděkování pan Martin Šindelář a pan Jaroslav Chládek. Po obdržení dotačního grantu nás čeká společná práce nad vybudováním
ÚVODNÍ SLOVO STAROSTY Denní příval informací o událostech Velikonoční pozdravení Přeji vám všem pokojně prožité Velikonoce, po prvním jarním úplňku kráčíme vstříc blížícímu se životodárnému Slunci. Čas Velikonoc je proměnný, určený shůry, poté, kdy i měsíční světlo posvětilo probouzející se život po zdánlivé smrti v jeho nesčetných podobách. Úvodní úvaha Věřím, že jste v zimě nepodlehli spánku a zůstali vědomě při pozornosti ke společenským událostem v našich vesnicích. Stále se NĚCO děje, osobně si myslím, že s tím VŠÍM je mnohem lepší seznámit se na vlastní oči než propůjčit sluch slovům těch, jejichž neutuchající aktivita v neúnavném objektivním informování o ČEMKOLI je vskutku obdivuhodná. ČASOPIS OBCÍ JANOSLAVICE, NEDVĚZÍ A ROHLE
z dalekých krajů v dnešní společnosti obecně nelze vyhodnotit. Ale v našich vesnicích není nikam zas tak daleko, nemyslíte…Dovolil jsem si tuto krátkou úvahu vycházeje z vlastní zkušenosti, kdy vyslechnout si všechny strany, na místě se přesvědčit, je jednoduše možné a správné pro vlastní úsudek. První informace mívá velkou a jedinou výhodu, která se ovšem netýká její pravdivosti. Je první, bohužel mnohdy jen to. Ze zimního dění v obci Kanalizace Na počátku roku, jak jsem již zmínil v minulém čísle, bylo nezbytné využít výzvy Operačního programu životního prostředí, zpracovat a podat administrativně
BŘEZEN 2016 mobilního stánku, který mohou například využít při svých akcích obecní spolky k zajištění občerstvení. Touto cestou zvu srdečně všechny občany (i zastupitele), kteří se chtějí do budování stánku zapojit. O tom, jak probíhala předchozí Akce S v Nedvězí, vás v příspěvku seznámí Hanka Bernardová z Fractal Architects. Uniknout si rozhodně nenechte zajímavý rozhovor s paní Edith Kobzovou z Nedvězí. ■ Za redakci Eva Kožoušková
rozsáhlou žádost na budování kanalizace a ČOV. Žádost byla podána za Dobrovolný svazek obcí Bradlo (Rohle a Kamenná) s předpokládanou finanční rozvahou ve výši 98 mil. Kč, uvažovaným příspěvkem obcí do výše 15 mil. Kč. Dřevo z obecního lesa Vytěžené, za obecním úřadem přechodně uskladněné palivové dřevo z obecního lesa zpracujeme a připravíme k odběru pro vás, kteří se přihlásíte do konce dubna na obecním úřadě (osobně, písemně, mailem, telefonicky). Po poradě se zastupiteli bylo rozhodnuto, že bychom rádi pomohli zejména seniorům, kteří mají mnohdy ztíženou možnost sehnat si palivové dřevo pro svou potřebu. Bohužel bylo zjištěno, že v obecním lese docházelo ke zcizení dřevní hmoty. Záležitost šetří Policie ČR.
1
NAŠE VESNICE Podmínky pro koupi dřeva jsou tedy následující: místní příslušnost věk nad 65 let cena vč. dovozu: 750,- Kč / 1 prm prostorový metr skládaný 900,- Kč / 1 prm štípaný (33 cm nebo i jiný rozměr dle dohody) Množství dřeva podělíme rovným dílem (dle počtu přihlášených). Vyhrazujeme si v případě velkého zájmu omezit počet dílů na prvních 30 přihlášených. Svoz komunálního odpadu – popelnice Na nový systém svozu odpadu jsme si již zvykli a jediné problémy, které bylo třeba řešit, nastaly při náledí a špatné informovanosti posádky svozu, kdy některé z popelnic zůstaly nevyvezeny. V případě, že taková mimořádná situace nastane, obraťte se na obecní úřad, jak jste koneckonců také učinili. Letos v „letním čase“, přesněji počínaje 13. květnem, přecházíme na systém svozu jedenkrát za měsíc, termíny jsou uvedeny na www.obecrohle.cz a budou rovněž vyvěšeny na nástěnkách. Názory na „letní režim“ se různí, stejně jako názory na noční svícení. V mnohých obcích v našem okolí se jezdí jednou za měsíc, v jiných zachovávají 14-ti denní termíny svozu. Systém třídění umožňuje maximální snížení množství komunálního odpadu, který musí skončit v popelnici. Zastupitelé schválili novou výši poplatků za systém likvidace komunálního odpadu, k mírnému zvýšení došlo zejména proto, že budete mít možnost využít likvidace bioodpadu do přistavených kontejnerů nebo vleček (budu vás informovat letáky do schránek o stanoveném režimu – kde budou přistaveny a jak je bude možno využívat). Náklady na provoz systému likvidace komunálního odpadu jsou podstatně vyšší než stanovené poplatky. S ohledem na okolní obce jsme spíše na dolní hranici plateb pro občany. Předchozí systém sobotního sběru do velkokapacitních kontejnerů byl finančně srovnatelný se odvozem popelnic od našich domů, le-
DUBEN 2015
tos vzhledem k letnímu režimu jedenkrát měsíčně ušetříme. Znovu připomínám, že tříděním lze výrazně snížit objem odpadu, a s ohledem na životní prostředí je třídění žádoucí. Změna emailu – kontakt na obecní úřad I když jste již byli informováni o změně emailového kontaktu, využívám této příležitosti ještě jednou:
[email protected] - náš nový obecní email (nahrazuje předchozí
[email protected]). Knihovna na obecním úřadě Provoz knihovny v měsíci březnu měl výpadek z důvodu absence knihovnice. Přijměte prosím omluvu, nepodařilo se nám sehnat včas náhradu za bývalou paní knihovnici, která skončila ke konci února. Děkuji škole v Rohli za spolupráci a věřím, že od dubna již bude knihovna opět v provozu. Díky za pochopení. Letošní rozpočet – hospodaření obce v roce 2015 Trošku ekonomických informací není na škodu, zejména když se týkají veřejných financí s bezprostředním vlivem na naše okolní prostředí. V roce 2015 obec hospodařila s příjmy ve výši 9.045 mil. Kč, výdaji ve výši 7.468 mil. Kč. Příjem z dotací byl ve výši 1.050 mil. Kč, zůstatek na konci roku 3.007 mil Kč. Největší díl ve výdajích ukrojil projekt kanalizace, a vzhledem k dalším plánovaným výdajům s budováním ČOV a kanalizačních tratí je nezbytné myslet na finanční zajištění všech souvisejících prací. Z letošního rozpočtu je plánována další projektová příprava – realizační projekt podrobně popisující jednotlivé stavební prvky, práce s kanalizací spojené a jejich finanční rozpočet jako podklad pro výběrové řízení. Letos je na stránce výdajové plánována kompletní rekonstrukce sálu v kulturním domě, příprava projektu interiérovým architektem, diskuze o projektu a jeho realizace v letních měsících.
Pokud máte zájem o další popelnice za výhodných podmínek (tak, jak tomu bylo v zimě 2015), ozvěte se na obecní úřad (osobně, písemně, mailem, telefonicky) do konce dubna. Pozinkovaná
110 l
699 Kč
SULO - Plastová černá s kolečky
120 l
638 Kč
SULO - Plastová černá s kolečky ceny vč. DPH
240 l
854 Kč
2
Dále bude dokončena koncepce rozvoje obce do léta 2016, podrobněji se o harmonogramu zmiňuji dále v textu. Nemalý díl rozpočtu věnujeme naší příspěvkové organizaci – škole. Plánována je velká výsadba stromků v obecním lese, ovocných stromů v alejích, při cestách, keřů a okrasných rostlin v rámci prací na úpravách veřejných prostranství v souladu s architektonickými návrhy. Pozemkové úpravy – závěrečné jednání Komplexní pozemkové úpravy extravilánu obce (území ležící mimo zastavěné území) jsou již dokončeny a pozemkový úřad po jejich vystavení svolal závěrečné jednání. Účastni byli vlastníci půdy – tzv. volený sbor zástupců vlastníků a zástupce obce. Pozemkový úřad a zástupce zpracovatele projektu seznámili zúčastněné s návrhem pozemkových úprav a byly určeny priority budování, tzn. které z cest jako opatření k zpřístupnění pozemků vlastníků, vodohospodářských opatření a prvků k ochraně přírody a krajiny vystavět v první fázi. Dle informace Pozemkového úřadu by k budování cestní sítě a dalších mělo dojít do roku 2020. Veřejně prospěšné práce 2016 – stručné zhodnocení VPP za uplynulý rok V letošním roce bych opět rád využil možnost zaměstnat hlavně naše zdejší spoluobčany v rámci veřejně prospěšných prací. Údržba obcí, přípravné práce na zmíněných letošních projektech, a především pracující z roku minulého společně s výraznou finanční úsporou mne přesvědčili o skutečnosti, že nevyužít i letos VPP v míře maximální by bylo velkou chybou. Je více než vhodné velmi poděkovat všem, kteří byli zaměstnáni u obce v roce minulém a přes letošní zimu. Jsem rád, že jsem nedbal řečí, že pro ně v zimě není práce. Je jejich zásluhou, že obecní lesy jsou po těžbě uklizeny, že ve škole jsou chodby nově omítnuty a vymalovány, že pokud mrzlo a sněžilo, byly chodníky uklizeny, že bylo v tělocvičně čisto a je nově obložena dřevem, že mají nové zázemí na dvoře obecního úřadu a že další parta může převzít nástroje k údržbě v připraveném a funkčním stavu. A když bylo potřeba cokoliv udělat i mimo pracovní dobu, a nebylo to zrovna málokdy, vždy se tak ochotně stalo. NAŠE VESNICE
Sbírka po požáru na pomoc panu Petru Poláškovi Po nešťastném předvánočním požáru domu pana Petra Poláška u kostela v Rohli uspořádala obec ve spolupráci s Charitou Zábřeh sbírku. Musím konstatovat, že spolupráce s Charitou je velice efektivní, jejich dlouholeté zkušenosti, vstřícnost a okamžité jednání se snahou pomoci potřebným jsou obdivuhodné, děkuji panu řediteli Jiřímu Kargerovi, že nám se sbírkou takto rychle pomohli. Chtěl bych také poděkovat všem, kteří přispěli, vyjádřili podporu, pomoc. Zastupitelé obce schválili dar ve výši 50.000,- Kč, byl předán panu Poláškovi ještě před Vánoci a vlastní sbírka přinesla dalších více než 50.000,- Kč, které mu budou předány v nejbližší době. Společné setkání seniorů 15. dubna ve 14.45 hod. v kulturním domě v Rohli Dovolte mi pozvat všechny na tradiční jarní setkání seniorů. S hudbou, občerstvením, s radostí, a tentokrát společně s vašimi přáteli z Kamenné. Nápad na společné setkání seniorů obou blízkých obcí se v Kamenné setkal s příznivou odezvou. Mnoho společných let v sousedství bude jistě zárukou skvělé atmosféry. Společně se starostou Josefem Vytřísalem se těšíme na vaši účast.
duálního přístupu k jednotlivým dětem. Spolupráce školy a obce na společných akcích je prospěšná pro všechny. Z demografického hlediska u nás v obci dětí nepřibývá, škola vždy bude z velké části financována z obecního rozpočtu. V letech minulých se výrazně investovalo do snížení nákladů na provoz školy, zateplení budovy přineslo očekávanou úsporu. V roce 2015 byla opravena střecha spojovacího traktu mezi starou a novou budovou, vybudována dílna v domečku a letos rekonstruováno obložení tělocvičny a zrenovovány chodby ve staré části. O svou pozornost se přihlásila i školka, kde sice v létě proběhly úpravy uspořádání místností – byla zvětšena šatna, ovšem vybavení a místnosti pro aktivitu a odpočinek jsou již desítky let v sice udržovaném stavu, ale zaslouží si obnovu. Školka se navíc nepotýká s nedostatkem dětí, spíše však chybí prostor. Tak hovoří i zpráva České školní inspekce z podzimu 2015. Paní učitelky učinily dobře, že pozvaly zastupitele na prohlídku stavu interiéru, vybavení a zahrady. Domluvili jsme se, že letos ve školce budou provedeny změny prakticky ve všech částech vč. zahrádky - stavební úpravy, malování, nové vybavení. Díky patří sponzorům, které aktivně oslovily paní učitelky, podrobnosti naleznete dále ve zpravodaji.
Rohelská škola a školka Význam školy v malé obci je velký. Možnost bezprostředního kontaktu rodičů s učiteli, znalost vzájemných vztahů a problémů vede k možnosti indivi-
Obecní lesy Obecní lesy prošly výraznou změnou, díky práci zaměstnanců VPP jsou lesní pozemky uklizeny a letos plánujeme velkou výsadbu nových stromků.
Dále ve zpravodaji si můžete přečíst podrobnější článek odborného lesního hospodáře Oldřicha Hlavatého z Nedvězí o stavu našich lesů. Koncepce rozvoje obce V jarním čase se setkáme nad prezentací hlavních témat Koncepce rozvoje obce. Těšíme se na vaši účast a doporučuji věnovat svou pozornost našemu společnému prostoru. Pozdní připomínky nepovedou k ničemu konstruktivnímu, nebudou mít vliv na schválené projekty, máte jedinečnou možnost uplatnit svůj pohled, názor, ideu. Tým architektů představí hlavní zpracovaná témata na základě našich potřeb a před finální verzí o nich budeme diskutovat. Zveme vás tedy na čtvrtek 7.4. od 18:00 hod. v kulturním domě v Rohli - prezentace rozpracovanosti vybraných témat (Rohle - centrum, Janoslavice u OÚ, Nedvězí - „park“ v zatáčce + společné téma spojnic a cest) Dále nás bude čekat (termíny upřesním) prezentace rozpracovanosti všech ostatních témat, stanovení lhůty pro podání připomínek občanů (předpoklad je do poloviny května) a závěrečná prezentace dokumentu ke konci května. Připomínám, že analytická část koncepce je k nahlédnutí na obecním úřadě a je vystavena na www.obecrohle.cz. Veselé Velikonoce! Mgr. Tomáš Michálek - starosta
JARNÍ OHLÉDNUTÍ ZA PODZIMNÍ „AKCÍ S“ V NEDVĚZÍ „Akce S“ (Spolu, Svépomocí, S radostí) vznikly jako nápad zrealizovat některé finančně, projektově a dovednostně méně náročné záměry ještě před dokončením Koncepce rozvoje obcí Rohle, Janoslavice a Nedvězí a především ukázat, že obec nemusí být vždy závislá na dotacích či specializovaných firmách pro to, aby zlepšila svůj veřejný prostor. Celá řada zásahů může být uskutečněna svépomocí. Zapojení občanů na takových akcích má mnoho kladů – jsou to příležitosti k setkání, k prohloubení vzájemných vztahů, spojení práce se zábavou a hlavně zlepšující se vztah lidí k místu svého žití, které přestává být něčím „tam venku“, ale rozšiřujícím se „doma“. Řada z těchto přínosů odpovídá
ČASOPIS OBCÍ JANOSLAVICE, NEDVĚZÍ A ROHLE
hodnotám, které byly občany uváděny v závěru druhého komunitního plánování v rámci „vize pro toto místo“ (místo k setkávání, sousedství, dobré vztahy). Bude proto dobré, když se tyto aktivity postupně stanou nedílnou součástí společenského života v obcích. Je skoro neuvěřitelné, že uběhlo již pět měsíců od druhé „Akce S“, která se v rámci zpracovávané Koncepce rozvoje konala v sobotu 17. října 2015 tentokrát v Nedvězí. Jejím cílem bylo upravit prostor u požární nádrže v blízkosti hospůdky do podoby dětského vrbičkového hřiště. Tento záměr vyplynul z komunitního plánování, kde se „obnova hřiště pro děti a sportovních aktivit“ umístila na
prvním místě v celkovém počtu hlasů ze všech projektových záměrů v Nedvězí. Akce S proběhla formou workshopu pod odborným vedením pana Jiřího Recha z firmy Vrbičky a za hojné účasti občanů Nedvězí, Rohle i Janoslavic a architektů z týmu Fractal Architects. V prostoru u požární nádrže u hospůdky bylo zrealizováno dětské vrbičkové hřiště v podobě dvou vrbových tunýlků a iglú, doplněné o dřevěné klády a špalky na sezení a vysazený živý plůtek k oddělení hřiště od silnice. Realizace hracích prvků z živých vrbiček vyžaduje zkušenosti a tím, že si zúčastnění prošli pod vedením odborníka postupně celým procesem od 3
NAŠE VESNICE
DUBEN 2015
Bartoš Martin, autorizovaný distributor 3M (5.000 Kč) www.m-bartos.cz
Tichý Libor, podlahářství Janoslavice (2.000 Kč)
Drlík Josef, Pěstitelská pálenice Veleboř (2.000 Kč)
Třísková Iveta, Krámek U Ivety (1.000 Kč)
Drlík Lukáš a Pejšová Veronika, Levandulový statek Bezděkov (500 Kč) IVT IMUNO, s. r. o. (7.000 Kč)
Koppovi Silvie a Martin (2.000 Kč)
Ištóková Monika, Hospoda U Tchýně (1.000 Kč)
Koppová Petra (500 Kč)
Krutilová Lenka, RAL PNEU s.r.o. (3.000Kč) začátku až do konce (vytýčení prvků, vrtání děr, ohýbání, výsadba a zaplétání prutů, svazování, zastřihování, zamulčování hotových prvků), získali tak cennou zkušenost, která jim umožní takový prvek příště vybudovat svépomocí i na jiných místech obcí. Specifikem vrbičkových prvků je to, že jsou živé. Díky tomu se jejich vzhled bude během roku měnit – od holých vrbových prutů po zarostlé huňatě zelené tunýlky a iglú. Znamená to také, že
o vybudované hřiště je třeba průběžně pečovat, a to zejména formou zalévání do doby ujmutí vrbiček a následně pravidelným každoročním řezem. Troufáme si tvrdit, že si akci všichni užili – na místě se spontánně vytvořil skvělý tým cca třiceti lidí, do kterého byly zapojeny všechny generace a díky zázemí hospůdky nechybělo ani občerstvení. Navíc přálo i počasí, neboť po týdnu silných dešťů, které trvaly až do ranních sobotních hodin, přestalo pršet
CO NOVÉHO VE ŠKOLCE? Vážení rodiče a přátelé školy, rády bychom Vás informovaly o změnách, které proběhly v MŠ. K 31. lednu skončil pracovní poměr pí uč. M. Schmidlové a od 1. února nastoupila do MŠ pí uč. Alžběta Drážná. V listopadu 2015 navštívila ZŠ a MŠ Rohle Česká školní inspekce. Ze zprávy ČŠI vyplývá, že vybavení MŠ je zastaralé a v již nevyhovujícím stavu. Na tuto skutečnost jsme zareagovaly žádostí o poskytnutí sponzorských darů u místních a okolních podnikatelů a živnostníků. Oslovily jsme i rodiče dětí a starostu obce. Z vybraných peněz bychom rády zakoupily nové didaktické pomůcky a nábytkové vybavení. Nově budou vymalovány prostory MŠ a z peněz poskytnutých i z obecního rozpočtu budou zakoupeny pro děti nové matrace na spaní, které nahradí zastaralé postýlky. Tím se uvolní prostor ložnice k herním činnostem dětí.
4
Pozornost si zaslouží i školní zahrada, jejíž vybavení je také nevyhovující. Společně s rodiči v rámci EKOTÝMU postupně zvelebujeme i tento prostor. Zpráva ČŠI je k nahlédnutí v kanceláři paní ředitelky. V příspěvku přikládáme část ze zprávy ČŠI týkající se vnitřního prostředí MŠ: Vnitřní prostředí MŠ je udržováno v čistotě a splňuje požadavky na bezpečnost dětí. Prostorové podmínky jsou pro stávající počet dětí dostačující, nejsou však optimálně využívány v celém rozsahu. Jedna ze dvou hlavních školních místností slouží jako stálá ložnice dětí, což omezuje prostor využívaný pro pohybové a herní aktivity. Tato situace vyžaduje přijetí opatření směrem k uvolnění prostor MŠ pro celodenní využití. Vnitřní vybavení MŠ je opotřebované a vyžaduje postupnou obměnu. Dětský sedací nábytek je dvou velikostí a převážně zohledňuje vzrůstové rozdíly dětí, příležitostí pro
a odpoledne dokonce vysvitlo sluníčko. K příjemnému překvapení všech se už v půlce odpoledne hotovými tunýlky a iglú proháněli první malí i větší návštěvníci! Děkujeme všem, kteří přišli, věnovali svůj čas a energii či jinak přispěli ke zdárné realizaci díla, které obohatilo prostor u hospůdky v Nedvězí. S přicházejícím jarem se můžeme těšit, až se vrbičky poprvé zazelenají. ■ Za tým Fractal Architects, Hana Bernardová
MŠ je doplnit několik židliček pro nejvyšší děti. Vybavení potřebným herním materiálem, didaktickými pomůckami a tělocvičným nářadím je starší, schází modernější pomůcky, dětská encyklopedická literatura i vhodná výpočetní technika s programy pro děti. Pro relaxační a pohybové aktivity MŠ slouží přilehlá zahrada s herními prvky. V jarním období školního roku 2014/2015 utvořilo několik rodičů dětí tzv. „Ekotým“ MŠ, který začal vytvářet prvky přírodní školní zahrady, např. tunel z proutí, záhonky pro pěstování apod. Záměrem této skupiny zákonných zástupců pod vedením vyučující je podporovat a rozvíjet ekologické aktivity ve prospěch posilování environmentální výchovy dětí MŠ. Velice bychom chtěly poděkovat všem, kteří sponzorským darem přispěli, a to jmenovitě (řazeno abecedně) tito podnikatelé a firmy:
NAŠE VESNICE
Dále bychom chtěly moc poděkovat rodičům a občanům, kteří také přispěli, a to jmenovitě (řazeno abecedně):
Skřečková Lenka, Vítězslav Piňos (2.000 Kč) Vachutkovi Eva a Karel (2.000 Kč)
Vágnerovi Lenka a Jiří (500 Kč) Rády bychom také poděkovaly manželům Radce a Zdeňku Suralovým za získání velké slevy na nákup matrací na spaní a zajištění slevy na přepravu. Děkujeme za podporu také panu starostovi a vedení školy. O změnách v prostoru MŠ Vás budeme informovat prostřednictvím obecního časopisu, obecního webu, webu školy a facebookových strankách MŠ Rohle. ■ Eva Kožoušková a Alžběta Drážná
Surala Josef, Autodílna Nedvězí (1.000 Kč)
MALÉ OHLÉDNUTÍ ZA VELKÝMI KULTURNÍMI AKCEMI Velmi zdařilou tradiční akcí v Rohli byl MASOPUST. Průvod začal ve 14 hodin na horní zastávce, kde se sešlo mnoho pěkných masopustních masek tradičních i nevšedních. Za hudebního doprovodu Rohelanky prošel vesnicí, zastávky u domů byly velmi četné. Hospodyně měly vzorně připravené bohaté a chutné občerstvení. Děti jako v minulém roce se mohly vést na voze, který byl přeplněn k prasknutí. Na kulturním domě nás čekaly zabíjačkové speciality, kulturní program. Pochovali jsme basu, vystoupily děti z Rohlíčku na písničku Zabijačka, které si připravily právě pro masopustní veselici. K tanci a posle-
chu hrála skupina Tři od kostela s hostem, muzikálovým zpěvákem, Jakubem Kudrnáčem-Pheiphrem. Ráda bych poděkovala všem, kteří se na přípravách masopustu podíleli: členům kulturní komise, pracovníkům obce, Rohelance,
hasičům, hospodyňkám za občerstvení, účinkujícím. Již nyní se těšíme na masopust příští, neboť akce proběhla v hojném počtu ve velmi srdečné a přátelské atmosféře. ■ Marie Schmidlová
POZVÁNKY NA KULTURNÍ AKCE
NA BÍLOU SOBOTU 26.3. OD 14 HODIN VELIKONOČNÍ JARMARK. Velikonoční perníčky, kraslice, pomlázky, košíky, sýry, vína, soutěž a ochutnávka beránků a mazanců. Pašijová hra dětí z Rohlíčku: Ukřižovaný král. 30. 4. PÁLENÍ ČARODĚJNIC. Průvod obcí od Lípy Svobody. Program v KD: čarodějnická show Velíny a Pompeníny, volba miss, podvečerní karneval se skupinou Soda. ČASOPIS OBCÍ JANOSLAVICE, NEDVĚZÍ A ROHLE
5
NAŠE VESNICE
DUBEN 2015
ROZHOVOR S PANÍ EDITH KOBZOVOU Edith Kobzová (roz. Brosig) se narodila v šumperské nemocnici roku 1934, maminka půldruhého roku po jejím narození zemřela, s otcem byly vztahy velice záhy zpřetrhány, a proto zůstala v péči svých prarodičů až do dospělosti. Dětství a dospívání strávila v Hradečné, kde navštěvovala nejprve německou, poté českou obecnou školu. Prarodiče, u kterých vyrůstala, strávili celý život ve své rodné vsi (nyní Nová Hradečná), a přesto se bez vlastního přičinění stali během svého života občany 4 států. V Rakousku-Uhersku prožili 40 let, dalších 20 let v ČSR, 6 let v Německé říši (Sudety), 3-4 roky od konce 2. sv. v. jako bezprávní občané bez státní příslušnosti a následně do konce života jako občané poválečné ČSR. Edith Kobzová dále uvádí, že: „prarodiče i další pamětníci se cítili nejlépe v Rakousku-Uhersku, kde bylo nejméně česko-německých střetů, bez práce byl pouze ten, kdo pracovat nechtěl, vše, co se vyrobilo, co zemědělci vypěstovali, se bez problému v rozsáhlé monarchii prodalo, byl zde odbyt i práce.“ Za první republiky pak v pohraničních oblastech nastala bída (nezaměstnanost, hlad, podvýživa, TBC,…). Jak paní Kobzová uvádí, podle jejího dědečka to byla jedna z hlavních příčin, proč zdejší Němci usilovali o připojení k Německu, kde už nezaměstnanost neexistovala. S válkou nepočítali a nikdo si ji nepřál. „Do své smrti zastával dědeček názor, že rakouská monarchie neměla být rozbita na malé bezbranné státy. To Evropě jen škodilo, zatímco silná monarchie uchránila Evropu před Turky a islámem.“ Manžel Erwin Kobza se učil zámečníkem, když byl ve druhém ročníku povolán do německé armády, bylo mu 16 let. Ve Francii působil jako pomocník u dělostřelectva a poté na ruské frontě. Z války se vrátil v civilu, ne ve vojenském. Po válce pracoval ve fabrice v Kamenné, kde mu bylo až do roku 1953, kdy dostal české občanství, sráženo 20% z platu. Se svým manželem, který byl o sedm roků starší, vychovali 3 děti, dva syny a jednu dceru.
6
Jako zajímavost přiložila k rozhovoru paní Kobzová říkanky, které dokládají propojenost češtiny s němčinou. Pane Bože panímámo, mají doch Geburtstag heut, bude grosse fidlovačka, gratulieren viele Leut. Karlíčku, můj milý, was hast gemacht, že spáti nemůžu die ganze Nacht. A když já libě spím, mir trämt von dir, a když se probudím, du bist bei mir. Kommen Gäst aus Troubelic, werden zunkat slivovic. Trinken tun na vaše zdraví, ať vy dlouho mit uns tady. Autorky rozhovoru: Marta Pelinka-Marková, Eva Kožoušková
EK: Paní Kobzová, prozraďte nám, prosím, den vašeho narození a místo narození. EdKo: Narodila jsem se 19. července 1934, pocházím z Hradečné, která byla německou obcí. Zde jsem vyrostla u prarodičů, rodičů mé maminky. Narodila jsem se v nemocnici v Šumperku císařským řezem. Maminka zemřela, když mi bylo asi 1,5 roku. Tatínek byl dřevařem a bydlel v Nových Losinách. MPM: Z jaké národnostní rodiny pocházíte? Z kolika dětí a jakého pohlaví? EdKo:Sourozence jsem neměla, otec se později oženil, ale s jeho novou rodinou jsem se nestýkala (Otec Edith Kobzové měl další děti s novou manželkou). Oba moji rodiče byli Němci, stejně jako prarodiče. Prarodiče (Weigelovi) měli tři děti, dvě dcery: moji maminku a tetu, která se provdala za Čecha a jednoho syna. MPM: Musel Váš otec narukovat? EdKo: To jsem se dozvěděla až hodně dlouho po válce, že musel v roce 1944 narukovat a z války se vrátil rovnou do Německa. EK: Kdy jste se začala učit česky? EdKo: Až v roce 1946, jak jsem nastoupila do české školy. Když skončila
válka, byla jsem právě v 5. ročníku (německá škola). V roce 1946 jsem musela začít opět od 5. ročníku v české obecné škole. Společně se mnou tam bylo pět mých bývalých německých spolužáků. V den nástupu do nové školy mě spolužačka Lída vyzvala, abych si k ní sedla, to jsem byla ráda. Spolužáci mně někdy něco napovídali, ale báli se mluvit německy, museli jsme mluvit česky. Bohužel jsem ale česky nerozuměla, proto jsem často učitelce neodpovídala na otázky. Učitelka na mě nebyla zlá, přesto mi nikdy nepomohla, když jsem nerozuměla otázce v českém jazyce. Později jsem zjistila, že uměla perfektně německy, ale nikdy mi to ani náznakem nenaznačila. Když jsem se jí později na to ptala, odpověděla mi: „Vždyť já jsem vyrostla v německé vesnici!“ EK: Zaznamenala jste v dětství nějaké projevy nepřátelství, myslím v poválečném období? EdKo: Od spolužáků jsem projev nepřátelství nezaznamenala, ale předškolní děti na mě někdy volali ty Germánko, Němko.
EK: Kolik ročníků jste vychodila? Mohla jste pokračovat v dalším studiu? EdKo: Jak skončily všechny německé školy, zůstala jsem doma a 46/47 jsem nastoupila do české školy. Jednalo se o obecní školu, rozdíl od měšťanské školy byl takový, že se na ní neučil cizí jazyk. Mám šest ročníků a sedm let školní docházky, z toho jeden rok měšťanky v Troubelicích. Po prvních čtrnácti dnech v české škole jsme museli na místní NV, kde se komise ze Šternberka chtěla přesvědčit o našich znalostech. Moji spolužáci už uměli odpovídat, rozuměli, ale já jsem nerozuměla, proto, když jsem neodpovídala na otázky, jeden člen komise začal křičet, nevěděla jsem co (pozn. člen komise se rozčiloval, jak Němka může být v české škole). Ze školy mě nevyhodili, protože v Hradečné bylo v obecné škole málo dětí a bez nás Němců by školu neudrželi, bylo potřeNAŠE VESNICE
ba každé dítě. Ke konci roku, co jsem už rozuměla, jsem chtěla přejít do měšťanky v Troubelicích, ale řídící mě pustit nechtěl. Přes to všechno můj český strýc se mnou do měšťanky zajel a zde rozhodli, že mě vezmou. Ve 14 letech jsem školu vychodila a jako Němka jsem šance na umístění na další škole neměla, a tak jsem se stala zemědělskou dělnicí. Neměla jsem občanství, to bylo Němcům po válce odebráno. EK: Máte nějaké informace o vašich spolužácích? EdKo: Ti, co byli stejně staří jako já, už buď zemřeli a o zbytku nevím. EK: Po škole jste začala pracovat jako zemědělská dělnice, kde jste pracovala? EdKo: Nejprve jsem pracovala na dědově hospodářství, měl 2,5 ha (to bylo ještě ke konci války). Po založení JZD jsem pracovala v rostlinné výrobě, kde ale mzda byla špatná, asi 8 Kč/den. Třeba v Nedvězí prý byla jednotka jen 2 Kč/den, v Troubelicích se měli zase líp, tam byla jednotka 20 Kč/den. Byli tam dobří sedláci, kteří tomu rozuměli. To o Hradečné se říct nedalo, po válce přišlo hodně Čechů (např. z Velkých Karlovic), kteří zemědělství nerozuměli. Poté, co jsem se vdala a přestěhovala se do Nedvězí, jsem začala pracovat ve fabrice v Kamenné v tkalcovně.
Jejich zavazadlo zdaleka nevážilo oněch povolených 30 – 50kg, protože jejich český novomajitel jim nic nevydal. Ten ale už v roce 1948-49 zabraný grunt opustil, protože selské práci nerozuměl. MPM: Kdy jste přišla do Nedvězí? Jak toto místo na Vás zapůsobilo? Našla jste tu přátele, na které bylo spolehnutí? EdKo: Do Nedvězí jsme se přestěhovali v roce 1959. Manžel v Nedvězí vyrůstal (otec Čech, matka Němka) a kousek od domu jeho rodičů jsme koupili dům. Bylo to tu malé, museli jsme přistavět, no a stavebního materiálu za komunistů moc nebylo, a tak jsem objížděla na kole stavebniny, a to stálo moc času. Z přátel mohu jmenovat moji kamarádku, která se sem provdala
jako já, blízká jsem si byla také s paní Suralovou. S ostatními jsem se snažila vždy vycházet. EK: Jaké bylo kulturní vyžití zde v Nedvězí? EdKo: No, nějaké zábavy byly. Dvě tři do roka. Poté se zde také pořádala hasičská slavnost, ale jinak nic. Z vyprávění vím, že v budově nedvězské knihovny byla původně tkalcovna. Do knihovny jsem ale chodit nemusela, mám obsáhlou knihovnu. EK: Dáváte přednost česky nebo německy psané knize? EdKo: Je mi jedno, jestli je česká nebo německá, zajímá mě především obsah. Pro německy psané knihy jsem jezdívala do Olomouce, kde byl výběr dostatečný.
MPM: Byl někdo z Vaší rodiny po válce zařazen do odsunu? EdKo: Moje teta se provdala za Čecha a po válce zažádali, aby zde mohli oni i moji prarodiče zůstat a já s nimi. A v domku, kde jsem vyrůstala, jsme mohli zůstat, protože o něj nebyl ze strany Čechů zájem. Tyto dva důvody asi umožnily, abychom v Čechách zůstali. Zbytek rodiny byl odsunut. Babiččin bratr, můj prastrýc, větší sedlák s koňským povozem, byl narychlo na jaře 1946 se ženou a třemi dospívajícími dětmi odvezen na zemědělské práce na Kroměřížsko. Sotva si stačili sbalit trochu náhradního oblečení. Vrátili se na podzim, týden před svým odsunem do Německa. Nový český majitel je zpátky nepustil, museli se ubytovat v malé prázdné chaloupce po Němcích, kterou žádný Čech nechtěl. ČASOPIS OBCÍ JANOSLAVICE, NEDVĚZÍ A ROHLE
7
NAŠE VESNICE EK: Máte možnost ještě mluvit německy? EdKo: Ano, telefonuje mi rodina z Německa a také mám možnost při překladech textů. EK: Měli jste možnost za komunismu vyjíždět za příbuznými? EdKo: Za komunistů jsem byla jednou se synem, před výjezdem jsme dostali pár marek, ale s tím bychom tam nevyžili, musela se o nás rodina postarat. V Německu jsem měla několik sestřenic, manžel tam měl také příbuzné. Když přijela rodina za námi, neměli to také jednoduché. Museli podat žádost, po příjezdu se hlásit na úřadě v Šumperku a pobýt zde přesně určený čas. Pamatuji si, že jsem jednou napsala dopis do Německa, kde jsem na konec připsala: Já bych ti ráda napsala víc, ale na lístek se víc nevejde a dopisy nesmíme posílat – lístek mi přišel zpět s tím, že tuto větu musím vynechat. EK: A co jiné vyžití v obci? Fungovala hospoda v budově současného pohostinství? EdKo: Hospoda byla původně jinde, v zatáčce u Dvořáků. Když manželé dům prodali, otevřela se hospoda v místech, kde je dnes. Ve stejné budově fungovala hospoda už dřív, jak se říká za Němců. V Nedvězí byly tedy za války hospody dvě, u Dvořáků v zatáčce a v místě dnešního pohostinství. Fungovala zde i škola, kde učil i mé děti učitel Koruna. MPM: Je víra součástí Vašeho života? EdKo: Ano, víra je součástí mého života. Základ mi byl dán od prarodičů a ve škole jsme měli 2 hodiny náboženství týdně. Manžel byl spíše ve víře lhostejný. Ale sňatek v kostele v Hradečné podstoupil, v roce 1956. Za svědky nám byli můj český strýc a manželův švagr. V roce 1958 se nám pak narodil syn Ota, v roce 1960 se narodila dcera Edita, druhý syn Tomáš se narodil v roce 1973. Na děti jsme mluvili česky, ale v dospívání se samy chtěly učit německy a dcera němčinu aktivně využívá v práci (o prázdninách jezdili do Německa pracovat, manželův bratranec zde měl firmu). 8
DUBEN 2015
EK: Cítila jste za komunismu nátlak, abyste od víry ustoupila? EdKo: Problém byl u dětí, pokud by chtěly na vysokou, ten tlak zde byl. Ve škole bylo náboženství omezené – hodina za měsíc při určitém počtu dětí. EK: V čem vám víra pomáhá? EdKo: Já si myslím, že mi víra pomáhá v odpovědích na otázky. Do kostela se snažím chodit pravidelně, když je pěkná cesta, jedu na mši i v úterý. MPM: Proč jste jako katolička nenašla ve svém srdci odpuštění pro svého otce? EdKo: Já proti němu vlastně nic nemám. Já ho nemám proč nenávidět. Že se o mě nestaral? Takových otců je hodně, že se o děti nestarají. A věděl, že se u dědy nebudu mít špatně. Já jsem ho neznala, nezažila jsem ho ani jako dobrého, ani jako špatného. MPM: Kolik Vám bylo, když jste ovdověla? Cítila jste se osamělá? EdKo: Ovdověla jsem v roce 1992. Můj manžel den před smrtí na adresu svých vrstevníků řekl: „Já nevím, co ti chlapi pořád mají, pořád marodí, mně nechybí nic,“ a na druhý den ho ranilo. Po smrti manžela zde bylo tolik práce, že jsem neměla čas kdy smutnit. Člověk si musí zvyknout a měla jsem zde ještě mladšího syna, který chodil na školu. Bylo stále co dělat. MPM: Prožila jste dva totalitní režimy, nacistický a komunistický, i poválečné etnické řádění, a zlom, rok 1989. Jak z dnešního hlediska hodnotíte prožité, co Vám utkvělo na srdci a na duši? Co byste ráda předala mladé generaci? EdKo: Na první republiku já si nepamatuju, měla jsem čtyři roky. Po válce to pro Němce byla těžká doba. Neměli potuchy o tom, že bude nějaký odsun. Po válce museli odevzdat rádia a jízdní kola. Na smíšená manželství byl vyvíjen nátlak, aby byla rozvedena. Znám případy, kdy manželé s rozvodem nesouhlasili a byli odsunuti do Německa. Po válce byl každý Němec povinen nosit tak 10x10 velký plátěný
obdélník, na kterém bylo vyšito velké černé N, tak byl každý Němec z daleka poznat. Němci se po skončení války kontaktu s Čechy raději vyhýbali. Já jsem byla v té době ještě dítě, s dospělými, kteří přišli do Hradečné, jsem do kontaktu nepřišla. Pamatuji si, ještě před odsunem Němců, u sousedů byla vnučka, Češka, se kterou jsem se kamarádila. Jednou, když jsme si hrály na honěnou, se k nám přidalo české děvče, vzaly jsme ji mezi sebe a dál si společně hrály. Jenže do toho se tam objevil její starší bratr, který jí zakázal si s námi hrát a nařídil jí, aby utíkala ihned domů. EK: Jaký postoj zaujímali vaši prarodiče k Německé říši? EdKo: Dědeček neměl Hitlera rád, nemohl mu odpustit, že jeho jediný syn byl povolán do wermachtu a hned ve Francii mu rozstříleli nohu, kterou mu sice zachránili, ale vojákem už být nemohl. Konec války se samozřejmě v Hradečné neoslavoval, byla to německá obec a každý se strachem čekal, co bude. Přes Hradečnou šla ruská armáda, vojáci se sháněli po ženských. Museli jsme nechávat dveře přes noc otevřené, protože Rusové museli mít přístup do domů. Co se jim líbilo, to vzali. EK: Paní Kobzová, na konci rozhovoru vždy dáváme prostor pro vzkaz čtenářům. Máte pro ně nějaké slovo závěrem? EdKo: Na závěr bych myšlenku pro čtenáře měla. Takový nacionalismus, ať je český, německý, maďarský či taliánský, být hrdý na to, že jsem Čech, Němec nebo někdo jiný, je nesmyslná pýcha, protože žádný člověk si nemohl určit, do které rodiny a kterého národa se narodí. To není žádná zásluha, že jsem se narodil tam a tam. Takový ten nacionalismus, že se cítím být lepší než druhý, který je jiné národnosti, to je hloupá a zbytečná hrdost. Žádný se nezasloužil, kde se narodil, žádný si to nemohl vybrat. MPM, EK: Děkujeme Vám za rozhovor. ■
NAŠE VESNICE
ZA MĚSÍC LEDEN AŽ BŘEZEN OSLAVILI SVÉ ŽIVOTNÍ JUBILEUM TITO OSLAVENCI: Vágnerová Anna Huf Oldřich Šromová Arnošta Štefek Karel Smrčka Josef Zabořilová Karla Drtil František Hanousková Věra Bednář Jaroslav Drtil Miroslav
BUĎTE VIDĚT!
V úterý 1. března 2016 v brzkých ranních hodinách se zábřežští policisté ve spolupráci s koordinátorem BESIP pro Olomoucký kraj zaměřili na chodce a cyklisty v silničním provozu. Kontroly probíhaly na silnici mezi obcemi Sudkov a Postřelmov. Brzy ráno je v těchto místech bez veřejného osvětlení poměrně rušno a pohybují se zde, jak motorizovaní, tak i nemotorizovaní účastníci silničního provozu. Cyklisté i chodci byli upozorňováni na to, jak je důležité vidět a především být viděn. Všichni oslovení chodci i cyklisté navíc při kontrole obdrželi pásky z retroreflexního materiálu, které významně přispívají právě ke zvýšení jejich viditelnosti v silničním provozu. Většina cyklistů měla povinnou výbavu jízdního kola za snížené viditelnosti v pořádku, ale našli se mezi nimi i hříšníci, kteří neměli řádné osvětlení. Za tento přestupek jim byla uložena bloková pokuta. Chodci byli upozorňováni na novou povinnost vyplývající z novely zákona o silničním provozu, která nabyla účinnosti 20. února 2016. Podle této novely „pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro
ČASOPIS OBCÍ JANOSLAVICE, NEDVĚZÍ A ROHLE
Žváček Radomír Horneš Josef Bittnerová Anna Lindnerová Dobroslava Skoumalová Milena Pavlíková Eliška Koppová Dobroslava Lindner Vilém Hýblová Františka Heinzlová Margit Kadlecová Jitka Lassová Marie Telárová Libuše Schreierová Vlasta Pastorek Josef Urbášek František
Pavlík Vladimír Janků Kamila Jurečková Marie Králová Helena Kopp Eduard
ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích“. Při porušení této povinnosti lze nyní chodcům uložit blokovou pokutu až 2000 korun. Dle zákona o silničním provozu „je chodec i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně“. Pojem snížená vidi-
telnost tento zákon pak definuje jako „situaci, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště…“. Prvky z retroreflexního materiálu by tak raději měli mít vždy po ruce všichni, kteří například holdují pěší turistice. V podobně zaměřených kontrolách budou nejen zábřežští policisté i nadále pokračovat. ■
Jubilantům přejeme vše nejlepší a hlavně pevné zdraví! Narozené děti: Pavel Kondler Tobiáš Kopp Zbyněk Stacho.
Z našeho středu navždy odešli: † Vlasta Navrátilová † Jiří Šafář † Drahomíra Škopcová. ■
por. Mgr. Marie Šafářová, tisková mluvčí
9
NAŠE VESNICE
DUBEN 2015
PÁR SLOV KE STAVU OBECNÍCH LESŮ Obec Rohle vlastní v katastrálních územích Rohle, Janoslavice a Nedvězí u Zábřeha lesní pozemky o celkové výměře 11,88 ha. Na začátku platnosti příslušné lesní hospodářské osnovy, to je k 1.1.2009, se v obecních lesních porostech nacházelo cca 3.500 m3 stojící dřevní hmoty, z čehož zhruba 1300 m3 tvoří dřevina smrk a 1430 m3 celkové zásoby dříví se nachází v porostech ve věku nad 100 roků. Všechny obecní lesní pozemky s jejich porosty se nacházejí ve třetím, to je dubo-bukovém vegetačním lesním stupni, kde se přirozeně vyskytovaly listnaté
dřeviny-dub, buk a habr. Dřevina smrk se v porostech těchto nadmořských výšek rozšířila uměle, přičiněním člověka, a to zejména v 19. století, kdy lesníci na přilehlém lichtenštejnském lesním revíru začali propagovat výsadbu jehličnatých dřevin, převážně smrku, za účelem zvýšení výnosovosti lesního majetku a také v reakci na poptávku po stavebním řezivu. V období socialismu se potom s výsadbou smrku v lesích pokračovalo, a to ještě ve větším měřítku. Tento „trend“ se rozšířil i do okolních lesů… Mírné zimy posledních let, jakož i loňská extrémní letní vedra, nám však
ukázaly nejzazší hranici odolnosti smrku vůči souhře nepříznivých faktorů, kterým je v jeho nepřirozeném prostředí dubobukového vegetačního lesního stupně vystaven. Porosty smrku, bez příznivé vzdušné vlhkosti horského smrkového pásma, začínají masově chřadnout, nejsou schopny se totiž ubránit invazi dřevokazných hub jako je Václavka obecná (Armillaria mellea) a následně potom celému spektru lýkožroutů. Evropské dřevozpracovatelské koncerny, které se zabývají zpracováním smrkové kulatiny, byly v posledních letech ochotny nabídnout za čerstvou smrkovou pilařskou kulatinu, běžné kvality, cenu průměrně převyšující 2.300,- Kč za metr krychlový dříví z odvozního místa. Zdá se však, že těmto, pro vlastníky lesa, příznivým cenám odzvonilo, a to díky masovému odumírání smrku v nižších polohách a následnému převisu nabídky vytěžené smrkové hmoty, což se týká především našeho kraje. Nelze si dělat iluze o tom, že smrk v obecních lesích bude nepříznivým klimatickým podmínkám v budoucnu vzdorovat a už vůbec ne na svazích s jižní expozicí a mělkým půdním profilem, kde je pro něj současná situace naprosto tristní. Zastupitele obce tudíž čeká nelehký úkol, kdy v roli dobrého hospodáře musí najít včasné a nejoptimálnější řešení zodbytování dřevní hmoty odumřelých smrků, případně zajistit včasné vytěžení ještě přežívajících smrků za účelem optimálního zpeněžení dřevní hmoty. Vytěžené lesní porosty je vhodné v nejbližším jarním, případně podzimním období zalesnit, a to listnatými dřevinami, které sem přirozeně patří. Vzhledem k výše uvedenému nelze lesní porosty obce nechávat v latentním stavu, tak jako doposud. Zastupitelé obce budou muset vytvořit koncepci hospodaření v lesích, zejména stanovení ceníku lesnických činností a minimálních cen prodávaného dříví, zajistit nákup vhodných sazenic pro zalesnění … Oldřich Hlavatý – odborný lesní hospodář
10
NAŠE VESNICE
VÝSTAVA, KTERÁ VÁS NEZKLAME A STOJÍ ZA VÝLET, TŘEBA SE STUDENT AGENCY CHAGALL bis MALEWITSCH - DIE RUSSISCHEN AVANTGARDEN Tvůrčí malířské období charakteristické ikonami mezinárodní moderny, Chagallem a Malewitschem, jejich dílo, jakož i tvorba jejich souputníků, je od 26. února do 26. června 2016 ke shlédnutí ve vídeňském Albertinu. Světoběžník Marc Chagall
po marné snaze se umělecky „zařadit“ opustil Sovětský svaz už v roce 1922 (a zemřel ve francouzském exilu 1985). Kasimir Malewitsch působil jako teoretik a praktik jak ve Francii a v Německu, zejména v Bauhausu, tak i v Sovětském svaze, kde v jednom z nejtěžších politických období, za Stalinského teroru v roce 1935 zemřel.
PŘEČETLI JSME ZA VÁS Vít Lucuk: Zapomenutí svědkové. Osudy lidí ze Šumperska, Staroměstska a Zábřežska 1938-1989. Nakladatelství Pavel Ševčík-VEDUTA 2015.
Třiatřicet stříbrných křepelek... Autor Vít Lucuk je historik, patří k mnoha „sběratelům“ občanského sdružení POST BELLUM, kteří zaznamenávají vzpomínky pamětníků pro internetový portál Paměť národa. Ve své nové knize, která volně navazuje na jeho první „Přežili svou dobu“ vydanou 2011, se opět vrací k z dokumentování příběhů lidí z okresu Šumperk. Jak sám v úvodu sděluje, „zajímají mne všechna témata: veteráni z 2. světové války, účastníci domácího odboje, zkoumání téma holokaustu, objíždím volyňské Čechy, reemigranty, Němce, naslouchám bývalým politickým vězňům z doby komunismu,
církevním osobnostem, disidentům.“ Pro mne osobně je tato kniha pozitivním přínosem. Některé údobí z válečného a poválečného údobí byly totiž v mé poválečné generaci naprosto tabuizované. Znali jsme podrobně válku jen z jedné strany. Míním tím oficiální výuku a propagandu. Pokud se jedinec sám dál nevzdělával, nepídil po faktech, neměl šanci se něco dozvědět. Úsovský rodák a poválečný občan Obce Rohle Ferdinand Maneth (19232014), manžel Rohelanky Gerlindy Kembitzk, je jedním z 33 občanů, kteří svoji životní peripetii svěřili autorovi. Dnes už pan Maneth není mezi námi, ale jeho autentická výpověď přežila svou dobu. Proč se mladý historik v dnešní „svobodné“ době zajímá o nedávnou historii? I na to odpovídá on sám: „Příběhy, které si přečtete, jsou kru-
PRAHA – VÍDEŇ - BRATISLAVA Souběžná výstava „Spojování rozdělené minulosti (Československo 1937-1948. Vzpomínky Čechů, Němců, Rakušanů a Slováků)“ probíhá současně, což je naprosté novum, ve třech velkoměstech, na třech místech. V Praze na Novoměstské radnici, ve Vídni v Rakouském Muzeu für Volkskunde (o lidovědě), což je bývalý Schönbornský palác a v Bratislavě v Univerzitní knihovně. Audiovizuální výstava tematizuje historické fakty jako byl vznik Československa, ale i jeho zlomy: předválečný nástup nacismu a jeho zvěrstva, koncentrační tábory, pronásledování
ČASOPIS OBCÍ JANOSLAVICE, NEDVĚZÍ A ROHLE
židů a antinacistů, Slovenské národní povstání i masové vraždění civilního mužského obyvatelstva slovenskými partyzány, osvobození sovětskou Rudou armádou a řádění mobu, poválečné vysídlení německy mluvícího obyvatelstva a německy mluvících židů, Brněnský „pochod smrti,“ repatriace Řeků, slovenských Rumunů a volyňských Čechů do po Němcích vylidněných oblastí, poválečný komunistický antisemitismus. Výstavu zorganizoval pražský Antikomplex- hnutí proti Xenofobii, z.s. za spolupráce sousedských států a hlavně
Jejich společným synonymen je snaha po sebevyjádření, experimentováni, artikulování nového malířského směru v rozporu s politicky propagovaným socialistickým realismem. Výstava ve Vídni vznikla na základě kooperace Albertina a Státního ruského muzea v Petrohradě. ■ Marta Pelinka-Marková
té, o smrti, strachu, bolesti, ale také o odvaze, vzdoru a statečnosti za totalitních režimů: nacismu a komunismu. Kdo z mé generace si umí něco podobného představit? Známe to jen z knížek a filmů. Pak se nedivte našemu překvapení: ‚Ono se to skutečně stalo!?‘“ Jeden z těch 33 interviewovaných „zažil v dnes zaniklé osadě Prameny-Štolnava (německy Stollenhau) brutální čtyřnásobnou vraždu členů rodiny Kruschových, k níž došlo v srpnu 1945.“ Zřejmě je už i on dnes jedním z posledních žijících svědků. Proto i autor symbolicky a záměrně použil na obálku knihy fotografii zničených Božích muk, které stojí jako němý svědek nedaleko tehdejšího hrůzného činu v zaniklé osadě Starý Kopec na Staroměstsku. 9. února 2016 ■ Marta Pelinka-Marková
svědků-pamětníků, kteří zažili tato období na vlastní kůži. Jejich vzpomínky jsou zaznamenané. Mnozí z nich se zúčastnili 9. února nejen samotné vernisáže, ale i během trvání výstavy (až do 10. dubna) jsou ochotni osobně doprovázet a zodpovídat dotazy návštěvníků. Vernisáž byla nabita návštěvníky všech věkových kategorií. Postávali i v přilehlém sále a na schodišti. Těch 37 interviewaných pamětníků je možné si najít a vyslechnout v jejich mateřském jazyce, t.j. v jejich třech jazycích i na webu: https://youtu.be/1CaDap07vqs ■ Marta Pelinka-Marková
11
NAŠE VESNICE
OMALOVÁNKY
Zdroj: www.omalovankyonline.eu.gif
Z REDAKCE
Své příspěvky můžete zasílat na email:
[email protected] do pátku 17. 6. 2016. Děkujeme. Inzerce uvedená v časopise je pro místní občany zdarma, pro ostatní je zpoplatněna částkou 500Kč. ■
NAŠE VESNICE - časopis obcí Janoslavice, Nedvězí a Rohle. Vydává Obec Rohle, Rohle 56, 789 74 Rohle, www.obecrohle.cz Své příspěvky můžete doručit na Obecní úřad, poslat elektronickou poštou na ad12
resu:
[email protected] nebo předat členům redakční rady. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů po projednání s autorem, neuveřejňovat příspěvky obsahující vulgární výrazy, urážky, pomluvy a příspěvky porušující zákonné normy ČR. Datum vydání: 24. 3. 2016 Náklad: 300 ks Mk-Čr-e 17167, Ročník 8., č. 5 Redakční rada: Mgr. Eva Kožoušková, Marie Terezie Schmidlová, Mgr. Martina Michálková
Grafický návrh a sazba: Dalibor Janeček, www.dj-design.cz Tištěno na recyklovaném papíře ■
VAŠE NÁZORY
Těšíme se na Vaše názory a připomínky na adrese
[email protected]. Napište nám, jak se Vám nové číslo zpravodaje líbí a co byste chtěli změnit. Vaše redakce
NAŠE VESNICE
