časopis žáků Mateřské školy a Základní školy Želešice ROČNÍK 1 2. ÚNOR 201 2 číslo : sedm
Druhý měsíc na čtyři rychle se k nám přiblíží. Letos má dnů dvacet devět, to ví i největší medvěd!
Bude teplo nebo zima? To je jedno, nám je príma! Pocit hřeje jediný jsou v něm totiž prázdniny!
1
Říká se jim krásně : jarní i když běží v únoru. Zůstanou tu jenom pár dní pak zas škola - do úmoru! MiŠo
Obsah: Úvodní strana.............................................1 Obsah, spolupracovali, Výzva....................2 Prosincová anabáze...................................3 Tři králové...................................................4 Bruslení u Olymopie...................................5 Doba ledová............................................6-8 O šikaně.....................................................9 O konfliktech.............................................1 0 Možná bude i divadlo................................11 Bojovat srdcem....................................11 -1 2 Vazební věznice Brno..........................1 3-1 4 Dům umění...............................................1 5 Alkohol a děti............................................1 6 Náboráři....................................................1 7 Pololetní vysvědčení.................................1 8
Spolupracovali: Texty: Věroslav Švábenský, Miroslav Andrysík, Sabina Veselá, Nikola Holcmanová, Tomáš Lenhart, Karolína Lipovská, Tomáš Míša, Petr Drahonský, Petra Horňáková, Lukáš Findeis, Morávek p.v. Kučera, p.u. Salnek, p.u. Coufalová, p.u. Šotová redaktorka: p.u. Šotová Foto: p.u. Tomešek,, p.v. Kučera, p.u. Coufalová, p.u.Šotová, internet
Výzva! Výzva! Výzva! V učebně výtvarné výchovy docházejí zásoby kelímků na vodu, misek na míchání barev a hadříků na utírání štětců. Všichni můžeme pomoci! Poohlédněte se doma a přineste do školy! -kelímky samozřejmě všechny vymyté a čisté - zbytky látek čisté a suché, ze savého materiálu Vše odevzdávejte paní učitelce Coufalové!
2
Švábenského prosincová anabáze (skoro jako ve Švejkovi)
Dne 3. prosince mi napsal kamarád, ať dojedu do Tvarožné, že tam bude Bitva tří císařů. Ale já jsem už na fb (facebooku) viděl, jak jedna kamarádka napsala, že vojáci už jsou ve Slavkově. Nějak po půl hoďce mi napsal Travexx (ten kamoš), jestli už jedu. Odepsal jsem, že jo. Ve dvě odpoledne jsem vyrážel busem z Hostěnic, kde bydlím. Dojel jsem do Velatic na Maxlůvku, ale Travexx nikde. Tak jsem mu šel kousek naproti. Setkali jsme se pod mostem. Povídal, že se na tu bitvu Tří císařů půjdeme podívat ke slepičárně, tam je to prý dobře vidět. Tak jsme došli skoro až k dálnici, potom to bylo z kopce dolů a vyšli jsme u nějakýho rybníka, tedy Travexx povídal, že je to teď už jenom bažina. Obešli jsme to a najednou proti nám běží jeleni a srnky. Uhnuli jsem jim z cesty. Potom už jsme slyšeli střílení – to byla ta slavná bitva u Slavkova. Když jsme vyšli u slepičárny, tak najednou rány jako z děla, podíváme se – a ono to bylo opravdu střílení z děla! To teda byly šupy! Měl jsem z toho zalehlé uši ještě druhý den. Celá ta rekonstrukce bitvy byla dobrá, ale krátká, trvalo to jenom půl hodinky. Když to teda skončilo, tak jsme šli za Davem Terestíkem (to je další kamoš). On zrovna nemohl, tak jsme šli do Tvarožné za Ondrou Daňkem. Tak už byli ve vsi vojáci. Tak jsme se zapojili do cvrkotu a pomáhali jsme ustájit koně do maštale u něho doma. Venku jsme sledovali, jak po vsi stanují v historických stanech ti lidi, co si hráli na vojáky. Teda zima a vítr, ale oni si přijeli hrát, jako malé děti! Príma! U vojáků jsme si na jejich ohni upekli klobásy. Mňam, byly dobré. Taky jsem tam potkal jednu známou holku, Adélu Rafaelovou, tak jsme chvíli pokecali. Tak probíhal celý večer až asi do půl dvanácté. Bylo už pozdě, tak jsem se vydal domů – pěšky. Šel jsem polňačkou. Najednou v té tmě něco zakvičelo. Bylo to divoké prase. Já jsem se bál, ale šel jsem dál, co už, že? Vyšel jsem u Mokré u lomu, kde se střílí kameny a dělá se tam vápno. Tam už to dobře znám i po tmě. Vyšel jsem u Hostěnic. Ještě jsem se stavil u jednoho kamoše a potom už rovnou domů. Ani se neptejte, v kolik jsem šel do postele. Bylo už hodně pozdě po půlnoci. Bolely mě nohy, za celý den jsem nachodil dost kilometrů.
Tisková zpráva
Na pátek 2. prosince 2011 připadlo 206. výročí bitvy tří císařů, bitvy u Slavkova, jedné z nejvýznamnějších, jež se odehrály na dnešním území České republiky a ovlivnily dějiny celé Evropy. Císař Francouzů Napoleon I. v ní během několika hodin rozhodl tažení roku 1 805. Pratecký rychtář Tůma o bitvě u Slavkova napsal: „ Bel sem eště malým chlapcem, když se ho nás zmlela ta
velká patálija s Napoliónem. Dobře si na to pamatojo. To vám belo, krenda pána, vojákó jak sršňó. A jací to bele vojácí! Samí velký chlapiska, ha někteří na koňách. Takovy horostly koně neměl hani jeden ho nas. Šabliska měle vojáci veliké jak kopisťo na chleba. Tó když sekl, tak hlava holetěla jak makovica na polo. Flente měle na ramenách, bele toze těžké. Hdyž strílele, dávale na pánvičko prach a do laufo z vrcho volověny kule."
Vzpomínkové akce nejsou oslavou Napoleona či jeho vítězství, a už vůbec nejsou oslavou války či bitvy. Staly se prostředkem k setkávání lidí z mnoha zemí světa. Cílem akcí je připomínka a podpora poznávání společné evropské historie. Hlavními body programu byly tradičně sobotní bitevní ukázka pod kopcem Santon (1 4:00), večerní defilé s přehlídkou a ohňostrojem ve Slavkově u Brna (1 9:30) a nedělní pietní akt na Mohyle míru, místu nejtěžších bojů bitvy tří císařů (1 0:30). Zdroj: internet
ilustrační foto z internetu
3
Hned po Novém roce 6. ledna mají svátek Tři králové. I v naší škole jsme si je připoměli. V hudební výchově jsme si zazpívali celou koledu a dokonce jsme si pro sebe zahráli scénku o třech králích. Obsazení král Kašpar: král Melichar: král Baltazar: panna Marie: Josef: andělíček:
Jiří Meluzín Petr Richtr Michal David Daniel Fink Václav Čermák Dominik Spurný
Pro připomínku uvádíme celý text koledy: My tři králové jdeme k vám, štěstí,zdraví vinšujem vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka. Daleká je cesta naše do Betléma, do salaše. Co ty černej stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu. A já nejsem žádný černý, já jsem od slunce opálený. A já tady vystupuju a nový rok vám vinšuju. A my taky vystupujem a nový rok vám vinšujem.
foto p.u. Šotová 4
B ruslení u Olympie - zima 2 01 2
5
Doba ledová - tak pojmenovali organizátoři výstavu modelů pravěkých zvířat v nákupním centru Olympia v Modřicích. Návštěvníci ji mohli zhlédnout od počátku ledna až do 1 2. února 201 2. Výstava v prostorách centra byla volně přístupná. Zájemci viděli například mamuta, o kousek dál zase skákajícího šavlozubého tygra.Kromě těchto proslulých tvorů reprezentují čtvrtohorní faunu i méně známá zvířata. Například veledaněk Megaloceros bránící se hyenám, obří pravěký pásovec nebo Megatherium, tedy předchůdce dnešního lenochoda. Modely jsou společným výtvorem skupiny sochařů a paleontologů. Vyrobeny jsou z ocelových konstrukcí, polystyrenu a modelovací hmoty. Některé jsou dokonce pokryté zvěřinovou kůží jejich dnešních příbuzných. Nápad vytvořit exponáty největších savců doby ledové vznikl v roce 2000. Většina představených zvířat žila ve čtvrtohorách - toto období začalo před asi 1 ,8 miliony let a trvá až do současnosti. Také my jsme se na tuto zajímavou výstavu vypravili. Po bruslení jsme společně prošli veřejné prostory v Olympii a všichni jsme obdivovali impozantnost zvířat z dávných věků a šikovnost lidí ze současnosti, kteří sochy těchto velikánů vytvořili. MiŠo a internet
6
foto p.u. Coufalová 7
8
PROŽITKOVÝ PROGRAM O ŠIKANĚ
Dne 9.1.2012 byly třídy 8.A a 8.B pozvány do Brna do Pedagogicko psychologické poradny Sládkova. Od desíti hodin tam pro ně probíhal prožitkový program s názvem „Šikana“. Je to na konci Brna, v Černých polích. Program byl následující: 1. Vzájemné seznámení žáků s instruktory, kteří celý program moderovali a vedli 2. Povídání si o tom, co je to šikana 3. Objasňování pojmů – co je a co není šikana (např. nátlak, samota, žert atd…) 4. Jak pomoci, když by se někde mohla vyskytnout šikana scénka o začlenění nového žáka 5. Závěr – zhodnocení Napsal p.u. Salnek P.S. Pan učitel Salnek hodnotí celou akci jako zajímavou, ale myslí si, že na osmáky neměla žádný efekt. Hned druhý den totiž jeden žák osmého ročníku napadl svého spolužáka. Škoda!!!
ilustrační foto
zdroj internet 9
PROŽITKOVÝ PROGRAM O KONFLIKTECH A JEJICH ŘEŠENÍ
Dne 1 6.1 .201 2 jsme jeli do Brna na Zachovu ulici. Tam je odloučené pracoviště pedagogicko psychologické poradny. Měli tam pro nás připraven jeden program. My, 9.B, jsme jeli s paní učitelkou Šotovou autobusy a tramvají, spolužáky z 9.A vzal pan učitel Němec autem. Měli to rychlejší, takže když jsme dorazili, tak 9. A už tam byla a čekali na nás. Přezuli jsme se a šli do nějaké místnosti. Asi za dvě minuty Zkráceně – bylo to fajn. Hráli jsme divadlo to začalo. Povídali jsme si, hráli jsme na sochy, potom jsme dělali divadelní s tématem – jak probíhá naše vyučovací hodina. scénky. Klem oběda to skončilo, tak jsme jeli Byli jsme rozděleni na tři skupinky. Každý hrál tak, jak to zvládá. Všichni se snažili aby to bylo dost domů. reálné. Prostě moc měto bavilo a myslím, že se Karolína Lipovská dost bavili i ostatní. Nikola Holcmanová
Byli jsme v protidrogové poradně, ale o drogách jsme tam nemluvili. Dva zaměstnanci nám vykládali o problémech a jak je řešit. Byli jsme tam asi dvě hodiny. Hráli jsme různé hry. Tomáš Míša
V pondělí 1 6. ledna jsme jeli do Brna na program o problémech, které jsou okolo nás. Bylo to docela zajímavé. Hráli jsme tam třeba divadlo, to bylo dost dobré. Petr Drahonský
10
Možná bude i divadlo
Od počátku zimy chlapci 4. výchovné skupiny pracují pravidelně se skupinou studentů oboru Sociální pedagogiky z Pedagogiské fakulty MU. Součástí práce se studenty jsou především aktivity zaměřené na rozvoj soiálních a komunikačních dovedností chlapců, ale jak to stále více vypadá, možným výstupem této spolupráce by mohlo být divadelní představení, které bude prezentováno na různých festivalech a akcích. V současné době hledáme témata, z kterých by divadlo mohlo vycházet a kluci se učím základním divadelnickým dovednostem. Přes začáteční rozpaky a stud kluků nyní práce nabírá na obrátkách a my všichni držíme klukům palce, aby v práci vytrvali a představení dotáhli do konce. p.v. Pavel Kučera
BOJOVAT SRDCEM
-se jmenoval projekt, do něhož se zapojily žáci naší školy, a který byl realizován v rámci Městského programu prevence kriminality v Brně za podpory Koordinačního centra prevence. Cílem projektu byla především aktivní a systematická práce s romskými dětmi převážně z ubytovny na Markéty Kuncové v Brně Židenicích. Naší snahou bylo vytvořit alternativu k delikventnímu a rizikovému chování a patologickým zálibám dětí, dát jim smysl a náplň a vést je k smysluplnému a plnohodnotnému trávení volného času, rozvíjet jejich přirozené pozitivní vlohy, nadání a záliby. Během roku 2011 bylo realizováno celkem 11 pravidelných aktivit (lekce capoeiry, streetdance, gymnastika, zážitkové aktivity, lekce studenty PdFMU atd.). Dále jsme uspořádali nebo jsme se s dětmi zúčastnili 37 jednorázových nebo vícedenních aktivit (workshopy, tábory, vystoupení, castingy a výběrová řízení, soutěže, natáčení v ČT a pod.). Tyto aktivity by samozřejmě nešly realizovat bez finančí podpory a na projekt bylo použito celkově 68 030 Kč z dotace města Brna, Nadačního Fondu plaváček, sponzorských darů a honorářů za vystoupení. Děti v rámci projektu dosáhly celé řady úspěchů, mezi něž patřili např. vítěství v soutěži Asociace amatérských sportů ČR – Sportovní talent roku, 2. místo v celostátní soutěži Čenda hledá supertalent, nominace na Zlatý oříšek, úspěch 6 dětí ve výběrovém řízení Nadačního fondu Plaváček (capoeira, hudba, výtvarno), úspěch v castingu na nový český film (3 chlapci), vystoupení ve Slovenském nárpodním divadle s nejznámějším českým tanečníkem a choreografem Yemim. O naši činnost projevila rovněž zájem média a naši žáci se zúčastnili natáčení pořadů České televize Věříš si, Zaltý oříšek a Studio kamarád. P.v. Pavel Kučera foto Pavel Kučera 11
"BOJOVAT SRDCEM" * na fotkách můžete vidět děti v rámci aktivit našeho projektu v roce 2011 12
Vazební věznice Brno
Ve středu 18. 1. 2012 šel celý druhý stupeň (2. patro) na prezentaci, kterou pro nás nachystala Vazební věznice Brno. Bylo to fajn. Měli jsme možnost dovědět se něco, o čem většina z nás nevěděla vůbec nic – o vězeňství. Třeba, co můžou a nemůžou dělat ve vazbě obvinění. Nejdříve nám povídali a u toho nám ukazovali i fotografie v prezentaci. Říkali, že je tam určité pásmo, za které vězni nemůžou, pokud to pásmo překročí, tak vězeňská služba ihned zasáhne, protože každý vězeň ví, že tam chodit nemá. Potom nám ukazovali oděvy, co vězni nosí. Pak nám říkali, za co všechno se může člověk o vazební věznice dostat. Bylo to fajn, jenom mi vadilo to dlouhé sezení. Celé to totiž bylo docela dlouhé – hodinu a čtvrt. Myslím si, že je super, že za námi přijeli. Aspoň jsme se dověděli něco, co jsme ještě nevěděli. Nakonec nám ukázali svou výstroj a taky trochu výzbroj, to co potřebuje vězeňská služba ke své práci, např. policejní obušek. Chodili jsme si to prohlížet po řadách, tak jak jsme seděli. Když přišla řada na nás, tak jsem byla ráda, že si konečně stoupnu. Myslela jsem si, že je to ve vězení krutější, ale není to tak hrozné. Ale stejně bych se tam nechtěla nikdy dostat. Byla to pěkná prezentace. Rozhodně lepší než se učit.
Petra Horňáková
Dne 18.1.2012 přijeli do naší školy příslušníci vězeňské služby z brněnské vazební věznice. Vykládali nám o tom, jak to tam chodí. Že to tam mají různě rozdělené. Pro vězně, kteří jsou na tom psychicky špatně nebo kteří jsou nebezpeční, tam mají speciální oddělení, vyčleněné místnosti, kde tihle vězni mohou být přivázáni za ruce i za nohy na takovém lehátku. Prý klidně hodinu i déle, prostě dokud se neuklidní. Poté ho opět pustí. No a o takových věcech nám povídali asi tak hodinu. Také jsme se hodně ptali. Mně osobně to celkem zaujalo.
vstup do vazební věznice v Brně
ilustrační foto zdroj: internet
Martin Duchoň 13
Učitelé si nás odvedli ze třídy na internát, kde čekal jeden bachař a psycholožka. Začali nám vyprávět, jak je to ve vězení drsný… Seděli jsme s Gepardem ( kdo neví, kdo to je, tak jeho občanské jméno zní Tomáš Lenhart – poznámka redakce) vzadu a pečlivě jsme poslouchali, co nám říkají. Bylo to zajímavé a poučné. Nakonec jsme se zeptali, jak je to s kontrolou, když má někdo peersing , speciálně ve spodních partiích. Poté mě zaujala pouta, která tam přivezli na ukázku, jinak nic zajímavého. Menší detail – Tomáš pořád pokukoval po psycholožce.
Miroslav Andrysík
členové vězeňské služby na chodbě vazební věznice
Ukázali nám nějaké věci, které používají ke své práci – říkají tomu donucovací prostředky. Byly to obušky, pouta, tomfy. Bylo to dobrý.
Rodan Morávek
ilustrační foto, zdroj Internet vězeňská zeď se strážní věží
vězeňská chodba s průhledem k celám 14
Dům umění
foto p.u. Coufalová
Dům umění jsme navštívili 26.1.2012. Právě tam probíhala výstava brněnského architekta Zdeňka Fráneka „Útroby architektury“. Využili jsme nabídku animačního programu, který poskytuje návštěvníkům průvodce s výkladem. Mohli jsme si tedy lépe a na vlastní kůži celou výstavu prohlédnout a omakat. Navštívili jsme zrcadlovou věž, ze které byl zajímavý pohled na ostatní instalace a galerii. Pohráli jsme si s lodičkami a relaxovali jsme u projekce, která byla promítána na strop galerie. Naše odvážná děvčata se stala součástí instalace, kterou jsme si sami pro sebe všichni nazvali ucho. Výstava většinu zúčastněných nadchla a rádi se zúčastní i další. Ta méně početnější skupina se zase pobavila při návštěvě hradu Špilberku a jeho okolí. Děkuji všem zúčastněným za pěknou atmosféru a p.Salnekovi za vydatnou pomoc .
Jana Coufalová
„Projekce byla zvláštní - jak se baráky roztahují. Pak loďky, no bylo tam to hýbání, tak to uznám. Nejvíc se mi líbily ty baráky ze dřeva, to bylo nejzajímavější, aspoň pro mě......zrcadlový efekt ušel, muzika taky dobrá....“ Mira Andrysík, 9.A
„...potom jsme šli do jedné místnosti a tam jsme si lehli na molitan a nahoře se dívali na animaci...“ Petra Horňáková, 9.A
„...viděli jsme zrcadlovou věž, bylo to super. mohli jsme jít i nahoru a tam nám k tomu něco řekla....“ Tomáš Lenhart, 9.A „...průvodkyně nás zavedla ke skleněné budově, měli jsme vylézt až nahoru asi 8m, a podívat se dolů. Nechtěl bych spadnout...“ Tomáš Míša, 9.A 15
ALKOHOL A DĚTI Alkohol, obdobně jako jiné drogy, je pro děti a mladistvé nebezpečnější než pro dospělé. I při občasném požití se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater (játra nejsou schopna odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých). Čím mladší jedinci pijí alkohol, tím větší je nebezpečí pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy. Současně platí, že čím dříve mladý člověk začne pít často alkohol, tím je vyšší rychlost nástupu případné závislosti. Riziko ohrožení alkoholismem se dále také zvyšuje u těch mladých mužů, jejichž otec je závislý na alkoholu. Společnost děti a mladistvé před alkoholem chrání zákonem. Věková hranice pro podávání alkoholických nápojů je v Čechách 1 8 let, ale např. v USA a Japonsku 21 let. Bezpečná denní dávka pro zdravého dospělého člověka na den je 1 /2 l piva nebo 2 dl vína nebo 1 /2 dl destilátu. Děti, alkohol a zákon Náš právní řád za alkoholické nápoje považuje lihoviny, destiláty, víno, pivo a jiné nápoje, které obsahují více než 0.75 objemového procenta alkoholu. (Zákon ČNR č.37/1 989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, §1 odst. 2). Podání alkoholu jakýmkoliv způsobem před 1 8. rokem věku je trestným činem, za který může být potrestán kdokoliv včetně rodičů. Hladina alkoholu v dětském těle Hladinu alkoholu v promile a v čase v hodinách od začátku pití můžeme vypočítat z určitého vzorce. Z tohoto vzorce lze vyvodit tu skutečnost, že u dětí lze snadněji dosáhnout vysokých, život ohrožujících hladin alkoholu v krvi. Co bylo dokázáno vědeckým výzkumem? Ti, u jejichž rodičů se vyskytl problém s alkoholem, by se měli alkoholu zcela vyhnout v dětství, dospívání a mladší dospělosti, protože závislost na alkoholu by u nich mohla vzniknout rychle a v časném věku. I jako dospělí by se měli alkoholu vyhýbat. Zdroj: internet, zpracovala MiŠo
ilustrační foto, zdroj: internet 16
Náboráři ze Střední školy F.D.Roosevelta v Brně
Byli jsme pozvaní do multimediálky na další z řady náborů. My deváťáci se letos máme. Už jsme takhle byli na několika exkurzích a besedách. Tentokrát to byl jeden učitel ze Střední školy F.D.Roosevelta v Brně. Povídal nám o různých profesích, které se můžeme naučit v této škole. Nejvíce nás informoval o oboru brašnář. Ukazoval nám různé výrobky, kabelky a peněženky. Když jsem doma vykládal o těchto zážitcích, ukázala mi babička výuční list mého pradědečka, který se v roce 1 935 vyučil v Brně brašnářem. Toto řemeslo je dnes už hodně zapomenuté, protože trh je zaplaven levným dovozovým zbožím. Také nám pán povídal o tkalcovských pracích. Ukazoval nám různé druhy koberečků a polštářů. Textilní řemeslo je v naší rodině již dlouhá léta. Moje praprababička byla tkadlena, prababička švadlena a babička je krejčová a dekoratérka. Také jsme viděli košíkářské výrobky. Z různého proutí se dají vyrábět různé věci – podnosy, vázy, obaly na květináče atd. Ukázky i povídání se mi líbilo, já však již mám svůj obor vybraný, chci být čalouníkem. Lukáš Findeis
Dne 1 9.1 .201 2 k nám do školy přišel pan Konvalinka ze Střední školy na Křižíkové 11 . Ukazoval nám, co vyráběli jejich studenti (kabelky, peněženky, polštářky, bižuterii, opasky atdH) Ukazoval nám také fotky, jak ta škola vypadala, než ji opravili. Pak nám ukazoval, jak ta škola vypadá teď. Je krásně barevná a moderně zařízená. Z oborů vhodných pro nás tam mají zahradnické práce, aranžérské práce, brašnářské práce a pod. Škola je docela dobrá, ale tam určitě nepůjdu. Už mám vybranou jinou školu. Je dobře, když víme co nejvíce školách ve svém okolí, na které bychom mohli jít dál studovat. Aspoň je z čeho vybírat. Beseda začala kolem 1 0:00 hod a trvalo to asi půl hodiny a možná i trochu dýl H Sabina Veselá 9.A
ilustrační fotografie z webových stranek školy 17
Pololetní vysvědčení
foto: p.u. Tomešek 18
FOTOREPORTÁŽ
19