časopis žáků Mateřské školy a Základní školy Želešice ROČNÍK 11.
Vzpomínáme na prázdniny, zážitek má každý jiný. Někdo hodně pracoval, další si zas volno dal.
ZÁŘÍ 2010
Kdosi plul po vodě lodí, jiný zase pěšky chodil, koupání a sportování, volné dny tu byly k mání. - 1-
číslo : jedna
Všechno ale jednou skončí, Září se s dny volna loučí. Hlavu vzhůru, zase za rok máme na prázdniny nárok!
A je to tady! Časopis Naše noviny, který již deset let vycházel na ivančickém pracovišti naší školy, se konečně přesouvá do Želešic! Konečně budeme mít i my všichni želešičtí žáci a dospěláci možnost psát a hlavně číst články o tom, co se v naší pěkné škole děje, co děláme, čím se můžeme pochlubit, co se nám podařilo. Budete si moci také přečíst různé zajímavosti nebo články o tom, co se právě děje okolo nás. Můžete psát články nebo kreslit obrázky. Ti, kterým psaní ještě moc nejde nebo s ním bojují, ti mohou povídat o svých zážitcích své paní učitelce nebo panu učiteli, kteří vyprávění zapíší a předají do redakce Našich novin. (poznámka: redakci zatím tvoří p.u. Šotová, třídní učitelka 9.B). Nestyďte se, ve škole se během školního roku děje spousta věcí, je škoda si o tom nepřečíst ve školních novinách! A kdo opravdu psát nechce, může svůj zážitek nakreslit – a to přece umí každý, ne? Vzkaz pro všechny dospěláky (učitele, vychovatele a ostatní): Prosím, pomozte nám, kteří chceme rozjet školní časopis. Pište s dětmi o jejich zážitcích z různých akcí, pište i sami zprávy o tom, kde jste s dětmi byli a co zajímavého jste viděli, zažili. Vždyť co je pro rozvoj čtení lepší než to, když si žáci mohou přečíst články, které sami psali nebo ve kterých se píše o nich! Kdo by se chtěl podílet na práci v redakci časopisu, je vítán (se slavobránou a projevy )!!!
Kdo je zvědavý a chce vidět, jak vypadají dřívější ročníky školního časopisu Naše noviny, které byly vydávány v Ivančicích, je srdečně zván do 9.B, kde si je může prohlédnout. Mgr. Miroslava Šotová ( dál a provždy už jenom MiŠo)
-2-
SEDMÁCI Jan Polák chodil o prázdninách na koupaliště, byl u tety a strejdy, chodil na hokej, na tancování, byl také na lodi a na fotbalovém zápase.
Maik Polák byl také na táboře, tancoval tam capoieru a maloval. Byl také v našem hlavním městě – Praze. Jel na tábor, kde se učil karate.
David Šaffer měl pěkné prázdniny u babičky. S bratrancem chodili na kolotoče, jezdili na kole, hráli na PC a koukali se na televizi. Také pomáhali babičce s úklidem.
Jan Holub byl na táboře a líbilo se mu tam, protože se pořád chodili koupat do rybníka. Také se svezl vlakem.
MICHAL MUCHA PROŽIL PRÁZDNINY U POČÍTAČE , NA KOUPALIŠTI , BYL NA SLOVENSKU, S KAMARÁDY V ŽEBĚTÍNĚ , S DĚDOU A BABIČKOU NA HŘBITOVĚ . Petr Domlátil má kamaráda Davida. V létě spolu podnikali různé výlety po Ivančicích. Byli se koupat na Stříbském mlýně, vyšplhali se na rozhlednu a v parku pod Rénou si dali sodovku.
MICHAL KREJČÍ BYL V KINĚ NA AKČNÍM FILMU . V H USTOPEČÍCH DOBŘE ZNÁ MÍSTNÍ KOUPALIŠTĚ . N A MUŠOVĚ OSLAVOVAL JEDNY NAROZENINY . T AKÉ ZKOUŠEL JEZDIT NA MOTORCE , ALE JENOM PO POLŇAČCE . ZAŽIL HODNĚ LEGRACE, TO KDYŽ JEDNOU S KAMARÁDY HRÁLI FLAŠKU . K E KONCI PRÁZDNIN SE BYL PODÍVAT VE
VRANOVICÍCH NA HODECH.
Karel Kocián byl o prázdninách na mokřadu. Skákal jako kamzík z ostrůvku na ostrůvek. Ale jednou se to tak docela nepodařilo a šup! – už byl ve vodě.
MICHAL VANKO MÁ OPRAVDU VELKÝ ZÁŽITEK. JEHO STRÝC JEZDÍ S KAMIONEM A O PRÁZDNINÁCH VZAL JEDNOU MICHALA S SEBOU NA JÍZDU. BYLO TO DOCELA DALEKO, AŽ DO VELKÉ BRITÁNIE. JELI TAM TŘI DNY. ANGLIE JE OSTROVNÍ STÁT, MUSÍ SE TAM BUĎTO PO MOŘI NEBO EUROTUNELEM. MICHAL JEL TÍM TUNELEM. V LONDÝNĚ (HLAVNÍ MĚSTO VELKÉ BRITÁNIE) PROŽIL TŘI DALŠÍ DNY.
Radek Kotlár na koupališti v Rosicích potkával hodně lidí. Vstupné tam stálo 20 Kč. Mají tam kabinky a lavičky. Když bylo škaredě, tak byl Radek u babičky a pomáhal jí.
Eduard Lakosil navštívil o prázdninách Chorvatsko. Jeli tam celá rodina – máma, táta, babička, bratr a Eda. Cesta byla docela dlouhá. Jeli přes hlavní město Rakouska Vídeň. U moře se chodil pořád koupat.
-5 –
Tomáš Lenhart (8.r.) dělal o prázdninách všechno možné, ale hlavně jezdil s taťkou na náklaďáku. O prázdninách má vždycky narozeniny. Udělal si svůj první řidičák na motorku.
Jakub Kysel (8.r.)byl pět dnů v Rouchovanech. Po návratu domů si udělali radost a jeli koupit psa. Jmenuje se Ben. Také byli o prázdninách několikrát v Tescu a v KFC.
Petr Drahonský (8.)byl u nuda – počítač a televize. Někdy
babičky v Syrovicích. Tam byla celkem šel s bratrem na koupaliště.
Řecko Prázdniny jsem si užila. Letěli jsme do Řecka na ostrov Korfu na dva týdny. Bylo to supr. Bydleli jsme v hotelu s bazénem. Mají tam strašně dobrou zmrzlinu. Lenka Hermanová, 8.B
Nevydařené plány Na prázdniny jsem se moc netěšila, protože jsem věděla, že mi budou moc chybět všichni kamarádi ze školy. Ale sestra začala plánovat, že koncem prázdnin pojede s rodinou na Malorcu a mě že vezme s sebou. No to by bylo něco! To jsem se tedy začala těšit až moc. Ale když už se blížil termín odjezdu, tak mi najednou sestra řekla, že se to s tou Malorcou nějak zvrtlo, no zkrátka , že se nikam nepojede. Já vlastně ani pořádně nevím proč. Tak jsem z toho byla docela smutná. Petra Horňáková, 8.r. -6-
Nuda O prázdninách jsem se nudil u televize. Poslední prázdninový víkend jsme měli rodinný táborák, opékali jsme špekáčky a chleba. Nějak se nám to zalíbilo, takže o týden později jsme si to s tím táborákem zopakovali. Tentokrát jsme ale udělali oheň větší. Spálili jsme celou bedýnku dřeva. S taťkou jsme potom opravovali střechu, dávali jsme tam vrstvu lepenky. Také jsem chodil s babičkou na cibuli. Vydělal jsem si tam nějaké peníze. Ostatní dny jsem se ale strašně nudil, dny se táhly a táhly a táhly. Tomáš Míša, 8.r.
Bolestivý začátek 30. června mi jedna kamarádka hodila žhavé z cigarety do bot – žabek. Pěkně mi popálila nohy. Měla jsem tam dva puchýře. Oteklo mi to, dokonce jsme museli na pohotovost. Původně mi to chtěli řezat, ale to se nakonec nestalo. Nohy mě bolely 14 dnů. S rodinou jsme byli na Slovensku a tam to byla velká nuda. Nelíbilo se tam nikomu, pořád jsme jenom grilovali. Spokojen byl jenom jeden rodinný přítel – náš pes Aronek. Ten tam byl nadšen, protože měl velký výběh. Nikola Holcmanová , 8.r.
Pestré prázdniny Prvních čtrnáct dnů v červenci jsem byl u babičky. Tam jsme grilovali, opékali špekáčky a koupali jsme se v bazénu. Potom jsem jel s taťkou, mamkou a bráchou na třídenní výlet do libereckého kraje. Jeli jsme lanovkou na Ještěd, podívali jsme se tam na televizní vysílač. V Liberci jsme se byli vykoupat v aquaparku. Cestou domů jsme se u Mac Donalda stavili na zmrzlinu. No a zbytek prázdnin, to už bylo samé chození na ryby, do cukrárny a na houby. Martin Duchoň, 8.r. -7-
Pokladnička v puse Moje letošní prázdniny byly ze začátku docela dobré. Chodili jsme ven s kamarády. Pak jsem se ale pohádala s jednou kamoškou a už to bylo horší. Mám taky jeden zážitek. Sedím na lavičce, kamarád Tomáš vedle mě. Kecáme, já si na tu lavičku lehla. Tomáš vytáhl dvoukorunu a jen tak ze srandy povídá, že mi přispěje. Hodil mi tu dvoukorunu směrem k puse. Já se už předtím začala smát - co čert nechtěl – ta mince mi vletěla do pusy a rovnou do krku. Začala jsem se dusit. Skutálela jsem se z lavičky na zem. Tomáš byl naštěstí docela duchapřítomný a bouchl mě pěkně silně do zad. Dvoukoruna ze mě vyletěla ven a já jsem se mohla konečně znovu nadechnout. To byl tedy zážitek! Karolína Lipovská, 8.ročník
Bolavý kotník O prázdninách jsem se hodně chodila koupat. Také jsme byli na výletě v Olomouci. Tam jsem si zvrtla kotník. To byl pro mě konec s výlety, protože s bolavým kotníkem nikam daleko nedojdete. Tak už jsem potom byla doma a těšila jsem se do školy. Denisa Kováčová, 8. ročník
Au pair ( čti: ó pér ) O prázdninách se toho moc nedělo, jenom jednou jsme si s rodiči udělali výlet na Slovensko. Jeli jsme tam dvě a půl hodiny. Jo a taky jsem jela s tátou podívat se na brněnský závodní okruh, to když byla Velká cena Brna v závodech motocyklů. V ostatním prázdninovém čase jsem hlídala tři bratrovy děti – to jsem já, rodinná ópérka (poznámka redakce: Povinností Au Pair je především pomáhat rodině s dětmi, což zahrnuje například buzení dětí, chystání snídaní, vodění dětí do školy a ze školy, pomáhání s úkoly, chystání večeře, krmení, koupání a přebalování malých dětí. Rodina může požadovat i drobné domácí práce jako je umývání nádobí, utírání prachu, vysávání, uklízení pokojíčků, praní a žehlení, to vše za dohodnutou mzdu – převzato z internetu) .
Sabina Veselá, 8.ročník -8-
Bítov Ze začátku prázdnin jsem pořád jenom seděl u PC. Také jsem jezdil na kole. Potom už to začalo být zajímavější. Byli jsme na hradě Bítov. Je to krásný hrad. Mají tam vystavených asi 40 vycpaných psů a také vycpanou lvici jménem Elza. Byla nejoblíbenějším zvířetem posledního majitele zámku. Ten poslední majitel se zastřelil, když v roce 1945 chtěli jeho zámek zabavit. Tak nám to aspoň říkala průvodkyně. Také jsme se jeli s rodinou podívat do rakouského města Laa, které leží hned za hranicemi. Ale moc jsem z něho neviděl protože pršelo. Chodili jsme také na houby. Tam sice také pršelo, ale to nám nijak nevadilo. Našli jsme jich hodně. Michal Nejedlý,9.A
Tafrob Byl jsem u moře v Chorvatsku. Potom jsme jeli stanovat do Jedovnice. Tam měl koncert suprový rapper Tafrob (poznámka redakce: vlastním jménem Pavel Sup, je z Brna), tak jsme na ten jeho koncert šli. V srpnu jsem jezdil pomáhat bratrovi na Oázu. On je tam zaměstnaný. Čistil jsem s ním filtry, které jsou pod bazény. Na jeden víkend jsme si udělali výlet do Itálie, spíš nákupní než turistický. Pak jsem byl až do konce prázdnin ve Vojkovicích. Tam se mi stal menší úraz – šlápl jsem na hřebík a propíchl jsem si nohu (poznámka redakce: au!!!) Michal Janák, 9.A
Magnet na průšvihy Byl jsem 10 dní na chatě. Koupali jsme se v bazénu. Stravovali jsme se v restauraci vzdálené asi osm kilometrů. Vždycky jsme tam jeli autem. Cestou domů jsme píchli – a hned dvakrát! Samozřejmě jsme měli pouze jednu rezervu, autobus v dohledu žádný, takže nám nezbývalo nic jiného nežli jet pěškobusem – tedy pěkně šlapat 12 km po svých. Po pěti kilometrech jel kolem na motorce jeden kamoš, tak mě svezl. Mamka ale musela jít pěšky dál. Já jsem byl za chvíli doma, ale co to bylo platné, když jsem si zapomněl vzít klíče. Ty měla máma. Takže jsem na ni stejně musel čekat. Další jobovka byla, že jsme měli jet na dovolenou na Slovensko, ale na poslední chvíli z toho sešlo. Jo a taky se mi o prázdninách podařilo zapálit doma koberec a rozbít kriketovým míčkem televizi. Uf! Ještě že už začala škola. Lukáš Bayer,9.A -9-
Zahradník O prázdninách jsem byl hodně na zahradě, sekal jsem trávu, pořád roste jako divá. Také jsem byl týden u babičky v Brně a týden jsme byli na Šumavě ve Volarech. Mám tam tetu, tak jsme ji navštívili.
Pavel Kamenický, 9.A
Jeseníky Prožil jsem o prázdninách krásné dny. Byli jsme totiž v Jeseníkách, což je úžasné moravské pohoří. Byli jsme na vrcholu Šerák (poznámka redakce: tam vede lanovka, projížďka určitě stojí za to). Také jsme si vyšlápli na nejvyšší vrchol Jeseníků – na horu Praděd. Byli jsme i ve městečku Karlova Studánka. (poznámka redakce: doufáme, že jsi ochutnal léčivou vodu, která v Karlově Studánce vyvěrá ze země. Spousta lidí si do těchto lázní jezdí léčit své zdravotní problémy). Jeseníky mají nádherné lesy.
Pohled na vrchol Šerák
Karlova Studánka -10-
pohled na vrchol Pradědu přes Petrovy kameny
ITÁLIE
ilustrační foto
O prázdninách jsme jeli s rodinou do Itálie. Strašně jsem se tam těšil. Cesta byla velmi dlouhá. Po příjezdu na místo jsme se ubytovali. Bydleli jsme v pěkném apartmánu. To je takový malý byt s ložnicí, kuchyní koupelnou a WC. Hned po vybalení kufrů jsme se vydali k moři. Bylo to suprové! Ty vlny! Senzace. Vysoké a krásně dlouhé! Tipoval bych, vlny měly dva metry. Všichni jsme si to tam krásně užívali. Večer jsme chodili do města, procházeli jsme po ulicích s obchody. Tam jsou obchody otevřené dlouho do noci. Měli jsme také možnost chodit do bazénu. Tam jsem skákal z můstku. Celé ty dva týdny jsem si náramně užíval, jenže to uběhlo jako voda. Dovolená to byla opravdu senzační. Ondřej Zavadil, 9.B
FOTBALOVÉ PRÁZDNINY Celé prázdniny jsem poctivě v televizi sledoval fotbalová utkání a taky jsem fotbal opravdu hrál. Já mám fotbal moc rád. V pondělí, středu a v sobotu jsem chodil pravidelně běhat, jednak abych zhubnul nějaké to kilo, ale hlavně proto, abych získal lepší kondici. Mám teď o tři kila méně dobrý, ne? Několikrát jsem byl ve Zbýšově za kamarádem. Hráli jsme fotbal. Ve Zbýšově je pěkné koupaliště, tak jsme chodili i tam. Doma jsem hodně jezdil na kole. Jednou se mi skoro stala nepříjemná nehoda. Jel jsem za kamarádem na kole, měli jsme jet na trénink. Nějak jsem nedával pozor nebo co a – skoro mě zajelo auto! Fuj, to byl tedy nepříjemný zážitek! Od té doby si už dávám větší pozor. ilustrační foto David Urbánek, 9.B
HODY O prázdninách jsem byla na hodech v Šaraticích. To je vesnice kousek od Slavkova u Brna. Pomáhala jsem tam kamarádce, která je od kolotočů. Vybírala jsem peníze a pouštěla Dětskou manéž a Ruské kolo. Pak jsme spolu šly na hodovou zábavu prodávat svítící náramky na ruku. Tam jsem poznala jednoho super kluka. Je to bývalý spolužák mého bratra. Jsme teď dobří kamarádi. Po hodech jsem jela k tetě a k babičce do Ivančic. Odtud jsem cestovala dál, do Neslovic ke kamarádce. Prázdniny jsem si užila opravdu pěkně. ilustrační foto
Lenka Torčíková, 9.B - 11 -
TĚŠENÍ NA ŠKOLU
ilustrační foto
Na začátku prázdnin mám narozeniny, Oslava se vyvedla, slavila jsem to s Luckou a s mamkou, prostě se všemi. Pak jsem s Luckou chodila také často na koupaliště. Tam jsme si užívaly vody a sluníčka. Jednou jsem jela do Bílovic za kamarádkou Nikolou, tam jsem přespala jednu noc. Koupaly jsme se v bazénu chodili jsme na meruňky. Většinu prázdninového času jsem ale hlídala moji malou dvouletou sestru a docela hóóódně jsem se nudila. Do školy jsem se moc těšila, hlavně na to, že poznám nová děcka – no a docela dobrý!!! Gabriela Danielová,9.B
ZLOMENÁ RUKA V červenci jsme jezdili na Oázu na koupaliště. Užívali jsme si tam pěkné léto. Také jsem chodil na brigádu. S kamarády jsem jezdil do Brna za zábavou. Ale taky mě potkalo něco nepříjemného. To jsem jel takhle jednou na kole a – bum,bác – najednou jsem měl zlomenou ruku. A bylo po zábavě, pak jsem už nemohl dělat vůbec nic. V srpnu jsme stanovali, chodili jsme s mými bratry a kamarádem za holkama (jenom pokecat, samozřejmě). Pak už jsem čekal jen na to, až skončí prázdniny. Jakub Šichtanec, 9.B
STANOVÁNÍ Byla jsem stanovat ve Strhařích. S partou kamarádů jsem tam týden stanovali. První den jsme se vybalili a sedli jsme si večer k ohništi, které připravili kluci. Opekli jsme si párky, poslouchali jsme hudbu a taky jsme tancovali. Chodili jsme také plavat, vyráželi jsme na pěší túry, fotili jsme se. Kluci také jeden den vypůjčili loď, tak jsme se na ní učili jezdit. Mnohokrát jsme se udělali (vyklopili jsme se do vody), ale i tak to byla sranda. Prostě jsme pořád něco dělali, blbli jsme a vůbec jsme se nenudili. Lucka Holubová, 9.B ilustrační foto
KALBA
ilustrační foto
Prázdniny byly moc dobré a užil jsem si je! Chodil jsem se s kamarády a kamarádkami koupat na koupaliště a dělali jsme různé srandy. Taky jsem si našel holku. Společně jsme chodili s partou do města. Většinou jsme byli v parku na Kamenném vrchu. Tam mám nejvíc kamarádů. Chodil jsem na diskotéky do XXL, tam je to dobré a ve čtvrtek tam pouštějí lidi už od patnácti let. Jednou tam byla mega kalba : UKONČENÍ PRÁZDNIN, tak tam bylo moc děcek. Pařili jsme (rozuměj bavili jsme se). Moc jsem si to užil a jsem moc rád. Lukáš Daniel,9.B - 12 -
S capoeirou v dětském domově v Žatci V červnu na výběrovém řízení nadačního fondu Plaváček, kde jsme byli s Maikem a Markem z naší školy, jsme se potkali se skupinou děvčat z dětského domova v Žatci, která sem přijela předvést vystoupení břišních tanců. Holky z domova naši kluci a capoeira natolik uchvátili, že ke konci výběrového řízení, nehledě na to, že byly stále v šatech plných zlatých penízků, zkoušely na chodbě různé akrobatické prvky a kopy, které odkoukaly od našich kluků. Nakonec jsme jim museli slíbit, že se za nimi do Žatce o prázdninách vypravíme a capoeiru je naučíme. A jak jsme slíbili, tak jsme udělali. Na začátku srpna jsme vyrazili na dlouhou cestu do Žatce. Na místě nás už netrpělivě očekávali s večeří, všichni pořádně nažhavení, aby se konečně s tou capoeirou začalo. V dětském domově jsme strávili 3 úžasné dny doslova našláplé capoeirou. Capoeira od rána do večera. A děti pořád neuvěřitelně dřely a ze všeho byly nadšené. Během tří dnů někteří z nich skutečně dokázali, že mají srdce bojovníka a že z nich mohou být v budoucnu výborní capoeiristé. Na konci se nám s nimi jen těžko loučilo a tak doufáme, že jsme naše nové kamarády neviděli naposled.
Fotky ze Žatce najdete na stránkách Capoeiry.
-13 –
Část letošních letních prázdnin jsem prožila v jihoevropské zemi, ve které se řeka Dunaj vlévá do Černého moře. Hlavní město této země se jmenuje Bukurešť. Je to země opravdu velice krásná. Kdo ještě pořád neví, který stát jsem navštívila, tomu prozradím, že to bylo Rumunsko. Viděla jsem tam mnoho zajímavých věcí, o několika vám povím. V Rumunsku existuje několik vesnic, kde se mluví česky. Žijí zde potomci lidí, kteří kdysi (asi před dvěma sty lety) odešli do Rumunska za prací. Usídlili se na jihu země, založili si tam vesnice, pracovali a žili tak, jak byli zvyklí z Čech. Já jsem navštívila dvě vesnice, které leží u hranic se Srbskem, blízko rumunského města Oršava. Je to od nás z Ivančic 860 km jízdy autem. Nejdříve jsme dojeli k Dunaji, který tvoří státní hranici. Potom vedla odbočka do kopců a lesů. Po šesti kilometrech jízdy po „polňačce“ neustále do kopce se před námi vyloupla vesnice jako z Ladových obrázků – kostelík, nízká stavení, pasoucí se krávy a ovce, milí lidé, kteří nám hned poradili, kde máme hledat naše ubytování. Vesnice se jmenovala Eibentál. Žije zde nyní 320 obyvatel . Všichni mluví česky, malí, velcí, staří, mladí! Mluví tak trošku jinak než my. Zachovali si takovou češtinu, kterou se u nás mluvilo kdysi, když jejich předkové odcházeli z Čech. Takže jsme slyšeli slova nyčkon ( nyní, teď), ju ( ano), propadl ( zemřel) atd. Mají zde českého faráře a českého učitele. Faráře jsem viděla,ale pana učitele jsem bohužel nepotkala, byl zrovna na prázdninách doma. Ale byla jsem se podívat v místní škole. Je opravdu pěkná, opravená a dobře vybavená. Mají ale málo žáků. Představte si, že jsem tam viděla dokonce i třídu jen pro jednoho žáka! Sedmák bude sedět ve třídě sám! Druhá vesnice se jmenuje Baňa Nova a žijí tam hlavně bývalí horníci. Těžil se tam totiž antracit, což je velice kvalitní uhlí. Prožili jsme tam několik velice příjemných dní a máme mnoho krásných zážitků.
škola
třída pro jednoho žáka
-14-
MiŠo
