ˇ ˇ ´ ODBORNA ´ CINNOST ˇ STREDO SKOLSK A ˇ 1. Matematika a statistika Obor SOC:
Aritmetika vˇ cera a dnes Arithmetics: Past and Present
Autor: ˇ Skola: Konzultant:
ˇ ek Skarda ˇ Cenˇ Gymn´ azium Uniˇ cov Gymnazijn´ı 257, 783 91 Uniˇ cov Ing. L’ubom´ıra Balkov´ a, Ph.D.
Uniˇ cov 2012
Prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem svou pr´ aci vypracoval samostatnˇe, pouˇzil jsem pouze podklady (literaturu, SW atd.) uveden´e v pˇriloˇzen´em seznamu a postup pˇri zpracov´ an´ı a dalˇs´ım nakl´ ad´ an´ı s prac´ı je v souladu se z´akonem ˇc. 121/2000 Sb., o pr´ avu autorsk´em, o pr´ avech souvisej´ıc´ıch s pr´avem autorsk´ym a o zmˇenˇe nˇekter´ych z´ akon˚ u (autorsk´y z´akon) v platn´em znˇen´ı. V Uniˇcovˇe dne 7. kvˇetna 2012
podpis: .........................
Podˇ ekov´ an´ı
Podˇekovat bych chtˇel pˇredevˇs´ım tˇemto lidem. M´e vedouc´ı pr´ace Ing. L’ubom´ıˇre Balkov´e, Ph.D., za jej´ı ochotu, cenn´e rady a n´apady. D´ale bych chtˇel podˇekovat RNDr. Zuzanˇe Kopeˇcn´e Voglov´e a Mgr. Milanu Kuxovi za jejich odborn´e pˇripom´ınky.
ANOTACE Aˇckoliv se na z´akladn´ıch ˇskol´ach uˇc´ıme vˇsichni stejn´e algoritmy pro sˇc´ıt´an´ı, odˇc´ıt´an´ı, n´asoben´ı a dˇelen´ı pˇrirozen´ ych ˇc´ısel s tuˇzkou a pap´ırem, je takov´ ych algoritm˚ u velk´e mnoˇzstv´ı a kaˇzd´ y z nich m´a sv´e v´ yhody a nev´ yhody. Stejnˇe tak kromˇe algoritm˚ u, kter´e pouˇz´ıv´a n´aˇs poˇc´ıtaˇc k prov´adˇen´ı aritmetick´ ych operac´ı, existuje cel´a ˇrada algoritm˚ u, kter´e se mohou hodit napˇr´ıklad ve chv´ıli, kdy je naˇs´ı hlavn´ı u ´lohou n´asobit obrovsk´a ˇc´ısla nebo kdy m´ame k dispozici poˇc´ıtaˇce zapojen´e do s´ıt´ı a s v´ yhodou vyuˇzijeme paraleln´ı algoritmy. Tato pr´ace poskytuje obs´ahl´ y seznam existuj´ıc´ıch algoritm˚ u pro z´akladn´ı aritmetick´e operace a jejich srozumiteln´e vysvˇetlen´ı. Pro zaj´ımavost popisujeme u historick´ ych metod i u ´roveˇ n matematiky, kter´e se na dan´em u ´zem´ı v dobˇe vzniku algoritmu dos´ahlo, a u v´ yznamn´ ych matematik˚ u, kteˇr´ı se o zmiˇ novan´e algoritmy zaslouˇzili, uv´ad´ıme jejich medailony. Nen´ı n´am zn´amo, ˇze by takov´ y bohat´ y souhrn algoritm˚ u aritmetick´ ych operac´ı byl nˇekde k dispozici, v pˇrehledn´em shrnut´ı tedy spoˇc´ıv´a hlavn´ı pˇr´ınos t´eto pr´ace. V´ ystupem pr´ace je nav´ıc www str´anka http://bimbo.fjfi.cvut.cz/∼soc se srozumiteln´ ym popisem algoritm˚ u v mnoha pˇr´ıpadech doplnˇen´ ym programem, kter´ y algoritmus ilustruje. ˇ ast algoritm˚ ˇ Skarda: ˇ C´ u n´asoben´ı jsme popsali v ˇcl´anku L’. Balkov´a, C. N´asob´ıme chytˇre?, kter´ y je pˇrijat k publikaci v Pokroc´ıch matematiky, fyziky a astronomie. Kl´ıˇcov´a slova: aritmetick´e operace; ˇc´ıseln´e soustavy; ˇcasov´a sloˇzitost algoritmu; paraleln´ı algoritmy; redundance
ANNOTATION At any primary school, pupils are taught the same algorithms for addition, subtraction, multiplication, and division of natural numbers. Despite this fact, there exist a huge number of such algorithms and each of them has its advantages and disadvantages. Similarly, in addition to algorithms used by our computers for execution of arithmetical operations, there exist other methods that can be more suitable in certain cases, for instance when one wants to operate with huge numbers or in case one may use a network of computers. This work provides a comprehensive summary of existing algorithms for basic arithmetical operations and their comprehensible explanation. We place the described methods into a historical context when depicting the level of mathematical knowledge in the region where the method in question was invented and we add portraits of important mathematicians who influenced arithmetics. To our knowledge, there has not been so far such a rich summary of algorithms for arithmetical operations. Therefore, the main contribution of this work resides in the clearly arranged comprehensive summary. An additional output is a web page http://bimbo.fjfi.cvut.cz/∼soc where a detailed description of algorithms is supplemented with illustrative computer programs. A part of algorithms concerning multiplication has been described in the paper L’. ˇ Skarda: ˇ Balkov´a, C. Do we multiply in a clever way?, to appear in Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. Key words: arithmetical operation; numeration systems; time complexity of an algorithm; parallel algorithms; redundancy
Obsah ´ 1 Uvod
6
2 N´ asoben´ı 2.1 N´asoben´ı zpamˇeti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 N´asoben´ı s tuˇzkou a pap´ırem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Egyptsk´e n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Rusk´e (sedl´ack´e) n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Indick´e n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ ınsk´e grafick´e n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.4 C´ ˇ ınsk´e poˇcetn´ı n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.5 C´ 2.2.6 Al-Chw´arizm´ıho n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.7 Cauchyovo komplement´arn´ı n´asoben´ı . . . . . . . . . . . 2.2.8 Pˇrevod n´asoben´ı na goniometrick´e a logaritmick´e funkce 2.3 Mechanick´e pom˚ ucky a tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Soroban . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 N´asoben´ı na lin´ach . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Napierovy kosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.4 Tabulky kvadr´at˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Poˇc´ıtaˇcov´e n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Bin´arn´ı soustava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Redundantn´ı bin´arn´ı soustava . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.3 Klasick´e n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.4 Rychl´e n´asoben´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Dˇ elen´ı 3.1 Dˇelen´ı s tuˇzkou a pap´ırem . . . . . . . 3.1.1 Egyptsk´e dˇelen´ı . . . . . . . . . ˇ ınsk´e poˇcetn´ı dˇelen´ı podle Sun 3.1.2 C´ 3.2 Mechanick´e pom˚ ucky . . . . . . . . . . 3.2.1 Soroban . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Napierovy kosti . . . . . . . . .
. . . . . . Ziho . . . . . . . . .
. . . . . .
4 V´ ypoˇ cet druh´ e odmocniny 4.1 V´ ypoˇcet druh´e odmocniny s tuˇzkou a pap´ırem 4.1.1 Numerick´ y v´ ypoˇcet druh´e odmocniny . 4.1.2 Indick´ y v´ ypoˇcet druh´e odmocniny . . . ˇ ınsk´ 4.1.3 C´ y v´ ypoˇcet druh´e odmocniny . . .
5
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7 7 8 8 9 10 10 11 11 12 13 14 14 15 16 16 17 17 18 19 21
. . . . . .
26 26 26 27 28 28 28
. . . .
31 31 31 32 34
5 Sˇ c´ıt´ an´ı 5.1 Sˇc´ıt´an´ı s tuˇzkou a pap´ırem ˇ ınsk´e sˇc´ıt´an´ı . . . 5.1.1 C´ 5.2 Mechanick´e pom˚ ucky . . . 5.2.1 Soroban . . . . . . 5.2.2 Sˇc´ıt´an´ı na lin´ach .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
´ 6 Uroveˇ n matematiky star´ ych kultur 6.1 Poziˇcn´ı a nepoziˇcn´ı soustavy . . . . 6.2 Egypt . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Mezopot´amie . . . . . . . . . . . . 6.4 Idi´ansk´e kmeny Ameriky . . . . . . ˇ ına . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 C´ 6.6 Starovˇek´a Indie . . . . . . . . . . . 6.7 Arabsk´ y svˇet . . . . . . . . . . . . 7 V´ yznamn´ı matematikov´ e 7.1 Al-Chw´arizm´ı . . . . . 7.2 John Napier . . . . . . 7.3 Augustin Louis Cauchy 7.4 Jakub Filip Kulik . . . 7.5 Anton´ın Svoboda . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . .
8 Z´ avˇ er
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
. . . . . . .
. . . . .
. . . . .
37 37 37 38 38 38
. . . . . . .
40 40 41 42 42 44 45 46
. . . . .
47 47 48 48 49 49 51
6
Kapitola 1 ´ Uvod Poˇc´ıt´an´ı je uˇziteˇcn´e v kaˇzd´e ˇcinnosti souvisej´ıc´ı se svˇetsk´ymi, v´edsk´ymi nebo jim podobn´ymi n´aboˇzensk´ymi z´aleˇzitostmi. Znalost poˇcetn´ı je vysoce cenˇena v znalosti l´asky, v poznatc´ıch o bohatstv´ı, v hudbˇe i dramatu, v kuchaˇrsk´em umˇen´ı, v medic´ınˇe, v architektuˇre, v prosodii, ve verˇsotepectv´ı i poesii, v logice a gramatice a v jin´ych vˇecech... Pouˇz´ıv´a se j´ı ve spojitosti s pohyby Slunce a jin´ych nebesk´ych tˇeles, se zatmˇen´ım a konjunkcemi planet a v souvislosti s hled´an´ım smˇeru, polohy, ˇcasu a s pohybem Mˇes´ıce. Poˇcet, pr˚ umˇery a obvody ostrov˚ u, oce´an˚ u a hor, rozmˇery s´ıdliˇst’ a lidsk´ych obydl´ı, prostory mezi svˇety, svˇet svˇetla, svˇet boh˚ u i svˇet pekeln´ych ˇzivl˚ ua mnoˇzstv´ı jin´ych nejr˚ uznˇejˇs´ıch mˇeˇren´ı - lze uskuteˇcnit jen s pomoc´ı matematiky. Mah´av´ıra, indick´ y bard, 9. stolet´ı n.l. ([2], str. 97) Mah´av´ıra ve sv´e oslavn´e b´asni hovoˇr´ı o poˇc´ıt´an´ı a matematice a m´a na mysli z´akladn´ı aritmetick´e operace. Jeho o´da z˚ ust´av´a v platnosti i dnes, st´ale je tˇreba prov´adˇet aritmetick´e operace, a to s ˇc´ım d´al t´ım vˇetˇs´ı rychlost´ı a pˇresnost´ı. Proto je t´ema naˇs´ı pr´ace z´akladn´ı aritmetick´e operace - st´ale aktu´aln´ı. C´ılem pr´ace je zachytit v´ yvoj z´akladn´ıch aritmetick´ ych operac´ı (n´asoben´ı, sˇc´ıt´an´ı, dˇelen´ı a v´ ypoˇcet druh´e odmocniny) od starovˇeku aˇz do dneˇsn´ıch dn˚ u. Je zˇrejm´e, ˇze jinak vypadaj´ı algoritmy pro poˇc´ıt´an´ı zpamˇeti, s tuˇzkou a pap´ırem, pomoc´ı mechanick´ ych pom˚ ucek a tabulek a algoritmy poˇc´ıtaˇcov´e. Pr´ace je rozdˇelena do kapitol vˇenovan´ ych jednotliv´ ym aritmetick´ ym operac´ım a kaˇzd´a z kapitol je pak ˇclenˇena na sekce, podle toho, zda jsou k v´ ypoˇctu uˇzity pouze prsty nebo pap´ır s tuˇzkou, mechanick´e pom˚ ucky ˇci dokonce poˇc´ıtaˇc. ´ Pˇripojena je tak´e kapitola Uroveˇ n matematiky star´ ych kultur popisuj´ıc´ı u ´roveˇ n matematiky na u ´zem´ıch, kde se jednotliv´e algoritmy rodily, a d´ale kapitola V´ yznamn´ı matematikov´e s medailonky matematik˚ u, kteˇr´ı aritmetiku podstatnˇe ovlivnili.
7
Kapitola 2 N´ asoben´ı Na prvn´ı pohled by se mohlo zd´at, ˇze u ´loha vyn´asobit dvˇe pˇrirozen´a ˇc´ısla je nezaj´ımav´a. Zn´ame pˇrece uˇz ze z´akladn´ı ˇskoly algoritmus, u kter´eho staˇc´ı umˇet malou n´asobilku a sˇc´ıtat, a u ´loha je vyˇreˇsen´a. Tato kapitola by mˇela b´ yt d˚ ukazem, ˇze u ´loha zaj´ımav´a je, protoˇze metod ˇreˇsen´ı existuje cel´a ˇrada. Egyptsk´e a rusk´e n´asoben´ı je zaloˇzeno na bin´arn´ım rozvoji n´asobence. Cauchyovo komplement´arn´ı n´asoben´ı vyuˇz´ıv´a z´apis ˇc´ısel poˇ ınsk´e n´asoben´ı je grafick´e, a tedy pro ˇza´ky s vrozen´ moc´ı z´aporn´ ych cifer. C´ ym odporem k matematice moˇzn´a nejpˇr´ıvˇetivˇejˇs´ı. Zjednoduˇsen´ı n´asoben´ı velk´ ych ˇc´ısel pˇrinesly tabulky kvadr´at˚ u, japonsk´ y soroban a Napierovy kosti, vyn´alez Johna Napiera, otce logaritmu. Kromˇe algoritm˚ u, kter´e urychluj´ı n´asoben´ı zpamˇeti a na pap´ıˇre, si tak´e uk´aˇzeme efektivn´ı algoritmy pro poˇc´ıtaˇcov´e n´asoben´ı. Pˇri n´asoben´ı velk´ ych ˇc´ısel se vyplat´ı zapsat ˇc´ısla v tzv. redundantn´ı bin´arn´ı soustavˇe, kde je dovolena kromˇe cifer 0 a 1 i cifra −1. Modern´ı ´eru n´asoben´ı velk´ ych ˇc´ısel odstartovaly ale zejm´ena Karacub˚ uv algoritmus a modul´arn´ı n´asoben´ı, kter´e takt´eˇz pˇredstav´ıme. Kapitolu zakonˇc´ıme pˇrehledem v souˇcasnosti nejrychlejˇs´ıch zn´am´ ych poˇc´ıtaˇcov´ ych algoritm˚ u pro n´asoben´ı.
2.1
N´ asoben´ı zpamˇ eti
N´asoben´ı na prstech pan´ı uˇcitelky na z´akladn´ı ˇskole nevid´ı r´ady. Chtˇej´ı n´as totiˇz nauˇcit n´asobit do 10 kr´at 10 zpamˇeti jako kdyˇz biˇcem mrsk´a“. Pˇresto je pouˇzit´ı prst˚ u pˇrirozen´ ym ” zjednoduˇsen´ım, kter´ ym si lid´e pom´ahaj´ı pˇri v´ ypoˇctech oded´avna. Stˇredovˇec´ı obchodn´ıci s oblibou vyuˇz´ıvali tzv. cik´anskou n´asobilku, kter´a umoˇzn ˇuje n´asobit pomoc´ı prst˚ u ˇc´ısla x × y, kde x, y ∈ {6, 7, 8, 9} (se znalost´ı pouh´e n´asobilky do 5 kr´at 5). Princip cik´ansk´e n´asobilky pochop´ıte z 1. ˇca´sti obr´azku 2.1. Pokud chceme n´asobit 8 kr´at 7, zept´ame se: Osm a kolik je deset?“ A dva.“ Skrˇc´ıme ” ” dva prsty na prvn´ı ruce (c = 2). To sam´e udˇel´ame s ˇc´ıslem sedm. Schov´ame tedy tˇri prsty na druh´e ruce (d = 3). Na pozici des´ıtek nap´ıˇseme souˇcet vztyˇcen´ ych prst˚ u (a+b = 3+2 = 5) a na pozici jednotek nap´ıˇseme souˇcin skrˇcen´ ych prst˚ u (c · d = 2 · 3 = 6). A obdrˇz´ıme spr´avn´ y v´ ysledek 56. Bystr´ y ˇcten´aˇr si snadno rozmysl´ı, ˇze algoritmus je pouˇziteln´ y jen k n´asoben´ı ˇc´ısel, kter´a jsou obˇe vˇetˇs´ı neˇz 5, a ˇze funguje d´ıky n´asleduj´ıc´ım rovnostem (10 − c)(10 − d) = 100 − (c + d)10 + cd = 10(10 − c − d) + cd = 10(a + b) + cd. Moˇzn´a uˇz ˇcten´aˇr postˇrehl, ˇze pˇri n´asoben´ı nˇekter´ ych ˇc´ısel naraz´ıme na u ´skal´ı. Napˇr´ıklad pˇri n´asoben´ı 7 × 6 je c · d = 3 × 4 = 12, coˇz je v´ıce neˇz 10. V takov´em pˇr´ıpadˇe na m´ıstˇe 8
Obr´azek 2.1: 1. Cik´ansk´a n´asobilka pro v´ ypoˇcet 8 × 7. 2. V´ ypoˇcet 14 × 9 na prstech.
jednotek nech´ame ˇc´ıslo 2 a 1 pˇreneseme k des´ıtk´am. N´asoben´ı dev´ıti nedˇelalo stˇredovˇek´ ym trhovc˚ um probl´emy ani pro ˇc´ısla od 12 do 19. Jejich postup naznaˇcuje 2. ˇca´st obr´azku 2.1. Pokud chceme n´asobit 14 kr´at 9, skrˇc´ıme na lev´e ruce ˇctvrt´ y prst – prsten´ıˇcek. Zleva pak palec reprezentuje stovky (a = 1), zbyl´e prsty pˇred prsten´ıˇckem reprezentuj´ı des´ıtky (b = 2) a prsty, kter´e n´asleduj´ı za prsten´ıˇckem, reprezentuj´ı jednotky (c = 6). V´ ysledek: 126. Snadno si rozmysl´ıme, ˇze algoritmus funguje d´ıky n´asleduj´ıc´ım rovnostem. N´asob´ımeli (10 + d) kr´at 9, kde d = 2, . . . , 9, plat´ı: (10 + d)9 = 90 + 9d = 100 + 10(d − 2) + (10 − d) = 100a + 10b + c.
2.2
N´ asoben´ı s tuˇ zkou a pap´ırem
M´ame-li za u ´kol vyn´asobit dvˇe pˇrirozen´a ˇc´ısla a k dispozici tuˇzku a pap´ır, vˇetˇsina z n´as pouˇzije algoritmus, kter´ y jsme se uˇcili na z´akladn´ı ˇskole. 4 5 4 5 9
× 1 2 3 2 4
7 3 1 1
Existuje ale cel´a ˇrada alternativ.
2.2.1
Egyptsk´ e n´ asoben´ı
Egypt’an´e pˇrevzali pravdˇepodobnˇe n´asoben´ı od etiopsk´ ych kmen˚ u. Samotn´e n´asoben´ı je zaloˇzeno na bin´arn´ım z´apisu n´asobence. Chtˇeli-li Egypt’an´e vyn´asobit napˇr. 13 kr´at 15, sestavili si tabulku, jej´ıˇz prvn´ı sloupec tvoˇrily mocniny dvou menˇs´ı nebo rovn´e 13 a druh´ y sloupec vznikl postupn´ ym zdvojov´an´ım 9
15. V prvn´ım sloupci si oznaˇcili mocniny dvou, kter´e se vyskytuj´ı v bin´arn´ım z´apisu 13. Pak jiˇz staˇcilo seˇc´ıst ve druh´em sloupci ˇra´dky odpov´ıdaj´ıc´ı oznaˇcen´ ym mocnin´am dvou (viz obr´azek 2.2). V´ ysledek: 195. Bin´arn´ı z´apis pˇrirozen´eho ˇc´ısla n, tedy z´apis tvaru 13 × 15 •1 15 2 30 •4 60 •8 120 195 Obr´azek 2.2: V´ ypoˇcet 13 × 15 egyptsk´ ym zp˚ usobem. n = a0 20 + a1 21 + a2 22 + · · · + ak 2k , kde koeficienty a0 , a1 , a2 , . . . , ak ∈ {0, 1}, lze z´ıskat hladov´ ym algoritmem. Pod´ıv´ame se, jakou nejvyˇsˇs´ı mocninu dvojky ˇc´ıslo 13 obsahuje. To je 23 = 8. Pot´e od 13 odeˇcteme 8 a pro z´ıskan´ y rozd´ıl 5 opˇet najdeme nejvˇetˇs´ı mocninu dvojky, kterou ˇc´ıslo 5 obsahuje. To je 22 = 4. Na z´avˇer spoˇc´ıt´ame rozd´ıl 5 − 4 = 1, a to je nult´a mocnina dvojky. Z´ısk´ame 13 = 1 + 4 + 8.
2.2.2
Rusk´ e (sedl´ ack´ e) n´ asoben´ı
Rusk´e n´asoben´ı se velmi podob´a egyptsk´emu. Jeˇstˇe v 19. stolet´ı se pouˇz´ıvalo na rusk´em venkovˇe a zˇrejmˇe tak n´asobila vˇetˇsina Evropan˚ u pˇred prosazen´ım indo-arabsk´eho zp˚ usobu n´asoben´ı, kter´ y se dnes uˇc´ıme na z´akladn´ı ˇskole. Chceme-li rusk´ ym zp˚ usobem vyn´asobit 13 kr´at 15, sestav´ıme si tabulku, jej´ıˇz prvn´ı sloupec tvoˇr´ı zbytky po opakovan´em celoˇc´ıseln´em dˇelen´ı n´asobence dvojkou a druh´ y sloupec vznikne postupn´ ym zdvojov´an´ım 15. Nyn´ı staˇc´ı seˇc´ıst ve druh´em sloupci ˇra´dky odpov´ıdaj´ıc´ı jednotkov´ ym zbytk˚ um (viz obr´azek 2.3). V´ ysledek: 195. 13 13 : 2 = 6 6:2=3 3:2=1 1:2=0
× zbytek zbytek zbytek zbytek
1 0 1 1
15 15 30 60 120 195
Obr´azek 2.3: V´ ypoˇcet 13 × 15 rusk´ ym zp˚ usobem. Uvˇedomte si, ˇze pokud pˇrirozen´e ˇc´ıslo n nen´ı dˇeliteln´e dvojkou, znamen´a to, ˇze na posledn´ım m´ıstˇe v jeho bin´arn´ım z´apisu je jedniˇcka. Pokud je dˇeliteln´e dvojkou, pak m´a v bin´arn´ım z´apisu na posledn´ım m´ıstˇe nulu. Snadno si pak rozmysl´ıte, ˇze bin´arn´ı z´apis ˇc´ısla n lze z´ıskat tak´e n´asleduj´ıc´ım algoritmem: 1. Vydˇel ˇc´ıslo dvˇema. 2. Je-li dˇeliteln´e, zapamatuj si nulu a ˇc´ıslo n/2. Nen´ı-li dˇeliteln´e, zapamatuj si jedniˇcku a ˇc´ıslo (n − 1)/2. 10
3. Pokud zapamatovan´e ˇc´ıslo nen´ı nula, opakuj algoritmus. Pokud zapamatovan´e ˇc´ıslo je nula, bin´arn´ı z´apis z´ısk´aˇs seps´an´ım nul a jedniˇcek zleva doprava v poˇrad´ı od posledn´ı zapamatovan´e cifry k prvn´ı.
2.2.3
Indick´ e n´ asoben´ı
Zde popsan´e n´asoben´ı nen´ı jedin´e, kter´e se ve star´e Indii pouˇz´ıvalo. Existovalo v´ıce neˇz osm rozliˇcn´ ych zp˚ usob˚ u n´asoben´ı, principem se vˇsak velmi podobaly. Chceme-li indick´ ym zp˚ usobem vyn´asobit 435 kr´at 12, namalujeme tabulku se tˇremi sloupci a dvˇema ˇr´adky, kter´e oznaˇc´ıme ciframi n´asobence a n´asobitele, a kaˇzd´e ok´enko tabulky rozdˇel´ıme u ´hlopˇr´ıˇckou na dva troj´ uheln´ıky. Nyn´ı tabulku vypln´ıme tak, ˇze pro kaˇzdou buˇ nku n´asob´ıme cifry, kter´e znaˇc´ı, v jak´em sloupci a ˇra´dku se buˇ nka nach´az´ı. Pokud vyjde ˇc´ıslo menˇs´ı neˇz deset, nap´ıˇseme jej do doln´ıho troj´ uheln´ıku. Pokud je v´ ysledek vˇetˇs´ı nebo roven deseti, nap´ıˇseme des´ıtky do horn´ıho troj´ uheln´ıku a jednotky do doln´ıho troj´ uheln´ıku. Na z´avˇer vysˇc´ıt´ame zprava doleva ˇc´ısla pod´el u ´hlopˇr´ıˇcek. Jednotky sepisujeme a des´ıtky si pamatujeme a pˇren´aˇs´ıme“ je. V´ ysledek je 5220 (viz obr´azek 2.4). ”
Obr´azek 2.4: V´ ypoˇcet 435 × 12 pomoc´ı indick´eho n´asoben´ı.
2.2.4
ˇ ınsk´ C´ e grafick´ e n´ asoben´ı
ˇ ınsk´e grafick´e n´asoben´ı se nejsp´ıˇse vyvinulo d´ıky l´asce C´ ˇ ıˇ C´ nan˚ u ke kaligrafii a malbˇe a jej´ım n´asledn´ ym uplatnˇen´ım v matematice pˇri n´asoben´ı menˇs´ıch ˇc´ısel. Chceme-li t´ımto zp˚ usobem n´asobit napˇr´ıklad 123 kr´at 21, namalujeme za n´asobence ve smˇeru z JZ na SV postupnˇe jednu rovnobˇeˇzku za stovky, dvˇe rovnobˇeˇzky za des´ıtky a tˇri rovnobˇeˇzky za jednotky. Pot´e za n´asobitele namalujeme ze SZ smˇerem na JV dvˇe rovnobˇeˇzky za des´ıtky a jednu za jednotky. Pot´e do disjunktn´ıch obd´eln´ık˚ u uzavˇreme pr˚ useˇc´ıky odpov´ıdaj´ıc´ı tis´ıcovk´am, stovk´am, des´ıtk´am a jednotk´am a zjist´ıme jejich poˇcty. V naˇsem pˇr´ıpadˇe m´ame v prvn´ım obd´eln´ıku 2 pr˚ useˇc´ıky, ve druh´em 5, ve tˇret´ım 8 a ve ˇctvrt´em 3. V´ ysledek 2583 (viz obr´azek 2.5 (a)). T´ımto zp˚ usobem bychom postupovali i pˇri n´asoben´ı vˇetˇs´ıch ˇc´ısel. Pokud n´am souˇcet pr˚ useˇc´ık˚ u v nˇekter´em obd´eln´ıku vyjde vˇetˇs´ı neˇz 9, tak klasicky pˇriˇcteme cifru des´ıtek k pˇredch´azej´ıc´ımu obd´eln´ıku. Napˇr´ıklad pro 124 kr´at 21 n´am vyjde v prvn´ım od´eln´ıku 2, ve
11
Obr´azek 2.5: V´ ypoˇcet (a) 123 × 21 (b) 124 × 21 ˇc´ınsk´ ym grafick´ ym zp˚ usobem.
druh´em 5, ve tˇret´ım 10 (jedniˇcku pˇriˇcteme k druh´emu obd´eln´ıku) a ve ˇctvrt´em 4. V´ ysledek je tedy 2604 (viz obr´azek 2.5 (b)).
2.2.5
ˇ ınsk´ C´ e poˇ cetn´ı n´ asoben´ı
Poˇcetn´ı n´asoben´ı se liˇs´ı od pˇredchoz´ıch algoritm˚ u zejm´ena t´ım, ˇze prob´ıh´a zleva doprava, tedy od cifer u nejvyˇsˇs´ıch mocnin deseti k cifr´am u jednotek. Detailnˇe je pops´ano je v [2], str. 25. Algoritmus pro v´ ypoˇcet 3142 × 14 je srozumiteln´ y z obr´azku 2.6. Zaˇc´ın´a se s n´asoben´ım od nejvyˇsˇs´ı cifry vˇetˇs´ıho z ˇc´ısel a jednotliv´e kroky se postupnˇe zapisuj´ı zleva doprava. K z´apisu n´asoben´ı se vˇetˇsinou pouˇz´ıvali dˇrevˇen´e nebo kostˇen´e tyˇcinky, my jsme pouˇzili pro zjednoduˇsen´ı arabsk´e ˇc´ıslice.
Obr´azek 2.6: V´ ypoˇcet 3142 × 14 ˇc´ınsk´ ym poˇcetn´ım n´asoben´ım.
2.2.6
Al-Chw´ arizm´ıho n´ asoben´ı
Al-Chw´arizm´ıho zp˚ usob n´asoben´ı se v mnoha ohledech inspiruje nˇekter´ ym z indick´ ych n´asoben´ı (ne ovˇsem t´ım, kter´e jsme zde popsali my, protoˇze stejnˇe jako ˇc´ınsk´e poˇcetn´ı n´asoben´ı i Al-Chw´arizm´ıho n´asoben´ı funguje zleva doprava) [2], str. 190-191. N´asoben´ı si uk´aˇzeme na pˇr´ıkladu 23123 kr´at 2131 (viz obr´azek 2.7). Nejdˇr´ıve si nap´ıˇseme n´asobence a pod nˇej n´asobitele tak, aby jednotky n´asobitele byly pod nejvyˇsˇs´ı cifrou n´asobence. Pot´e vezmeme nejvyˇsˇs´ı cifru n´asobence (v naˇsem pˇr´ıpadˇe 2) a vyn´asob´ıme n´asobitele. T´ım dostaneme ˇc´ıslo 4262, kter´e nap´ıˇseme pˇred n´asobence tak, ˇze jednotkovou cifrou nahrad´ıme nejvyˇsˇs´ı cifru n´asobence. Nakonec n´asobitele posuneme o jednu cifru doprava. Dalˇs´ı n´asoben´ı provedeme ˇc´ıslem 3, vyjde n´am 6393 a toto ˇc´ıslo pˇriˇcteme k ˇca´steˇcn´emu v´ ysledku 4262 tak, ˇze posledn´ı cifrou pˇrep´ıˇseme trojku. N´asobitele posuneme o jednu cifru doprava. D´ale n´asob´ıme podobnˇe jedniˇckou a znovu v´ ysledek pˇriˇcteme tak, ˇze posledn´ı 12
3
1
2
3
4 2 6 2| 3 2 1 3 1
1
2
3
4 9 0 2
1 3| 1 1 3 1
2
3
4 9 2
2 2
6 1| 2 1 3 1
3
4 9 2
6
8
7 2| 3
2
1
3
5
1
1 3
2 1 3
2 1
4 9 2 7
1
Obr´azek 2.7: Al-Chw´arizm´ıho v´ ypoˇcet 23123 × 2131. cifra nahrad´ı jedniˇcku. N´asobitele zase posuneme o jednu cifru doprava. Nyn´ı provedeme n´asoben´ı analogicky i se zbyl´ ymi ciframi n´asobence. Nakonec n´am vyjde ˇc´ıslo 49275113, coˇz je spr´avn´ y v´ ysledek.
2.2.7
Cauchyovo komplement´ arn´ı n´ asoben´ı
Toto n´asoben´ı vyuˇz´ıv´a z´apis ˇc´ısel pomoc´ı z´aporn´ ych cifer. Vˇsimnˇeme si, ˇze pˇri pouˇzit´ı Cauchyova komplement´arn´ıho n´asoben´ı si vystaˇc´ıme s n´asobilkou do 5 kr´at 5! Chceme-li n´asobit 57 kr´at 17 Cauchyov´ ym algoritmem, zap´ıˇseme nejprve n´asobence i n´asobitele pomoc´ı cifer od −4 do 5, tj. 57 = 14 3 = 100 − 40 − 3 a 17 = 23 = 20 − 3. Pruhy nad ciframi tedy znamenaj´ı, ˇze cifry maj´ı znam´enko m´ınus. Pot´e jiˇz n´asob´ıme analogicky jako v klasick´e des´ıtkov´e soustavˇe. Pouze u znam´enek d´av´ame pozor: pˇri n´asoben´ı dvou z´aporn´ ych cifer nebo dvou kladn´ ych cifer m´a v´ ysledek znam´enko plus, pˇri n´asoben´ı cifer opaˇcn´eho znam´enka m´a v´ ysledek znam´enko m´ınus (viz obr´azek 2.8).
2 1
4 1 × 2 −2 2 −8 −6 0 −4 9 6
3 3 9 9 9
Obr´azek 2.8: V´ ypoˇcet 57 × 17 Cauchyov´ ym algoritmem. Abychom mohli Cauchyovo komplement´arn´ı n´asoben´ı pouˇz´ıvat, mus´ıme umˇet pˇrev´adˇet z´apisy ˇc´ısel mezi klasickou des´ıtkovou soustavou a des´ıtkovou soustavou s ciframi od −4 do 5. K takov´e konverzi slouˇz´ı n´asleduj´ıc´ı jednoduch´ y algoritmus: 13
1. Pˇriˇcteme ˇc´ıslo sestaven´e z tolika ˇctyˇrek kolik cifer m´a ˇc´ıslo konvertovan´e. Napˇr´ıklad chceme-li zapsat 57 v des´ıtkov´e soustavˇe s ciframi od −4 do 5, v prvn´ım kroku pˇriˇcteme 44 57 + 44 = 101, pot´e odeˇcteme od kaˇzd´e z posledn´ıch dvou cifer souˇctu ˇc´ıslo 4 0 − 4 = −4 a 1 − 4 = −3. V´ ysledek: 14 3. 2. Chceme-li naopak pˇrev´est ˇc´ıslo do klasick´e des´ıtkov´e soustavy, spoˇcteme rozd´ıl kladn´e a z´aporn´e ˇc´asti. Napˇr´ıklad z´apis 14 3 v klasick´e des´ıtkov´e soustavˇe z´ısk´ame jako: 100 − 43 = 57. V´ ysledek: 57.
2.2.8
Pˇ revod n´ asoben´ı na goniometrick´ e a logaritmick´ e funkce
Ve stˇredovˇek´e Evropˇe bylo bˇeˇzn´e pˇrev´adˇen´ı n´asoben´ı na sˇc´ıt´an´ı, nˇekdy velmi zvl´aˇstn´ım zp˚ usobem [7]. Napˇr´ıklad se vyuˇz´ıvalo funkce cosinus ve vzorci: cos α × cos β =
1 (cos(α 2
+ β) + cos(α − β))
Pokud jsme j´ım chtˇeli vyn´asobit dvˇe ˇc´ısla, napˇr. 326 a 931, museli jsme zaˇc´ıt upraven´ım obou ˇc´ısel vytknut´ım mocnin 10 a v´ ypoˇctem pˇr´ısluˇsn´eho u ´hlu. 326 × 10−3 = 0, 326 = cos(70, 97382931◦ ) 931 × 10−3 = 0, 931 = cos(21, 40876293◦ ) Pot´e dosad´ıme do vzorce: cos(70, 97382931◦ ) × cos(21, 40876293◦ ) = = 21 (cos(70, 97382931◦ + 21, 40876293◦ ) + cos(70, 97382931◦ − 21, 40876293◦ )) = 21 (−0.04157209558 + 0.6485840956) = 21 0.607012 = 0.303506 Nakonec v´ ysledek vyn´asob´ıme 106 a dostaneme 303506. Dokladem, ˇze se t´ımto zp˚ usobem n´asoben´ı prov´adˇelo, jsou obs´ahl´e, patn´actim´ıstn´e tabulky goniometrick´ ych funkc´ı z roku 1613. Dalˇs´ım pˇrevodem n´asoben´ı na sˇc´ıt´an´ı je pˇrevod pomoc´ı logaritm˚ u. Tento postup se jeˇstˇe pˇred ned´avnem uˇcil i na ˇskol´ach, dnes bohuˇzel upad´a v zapomnˇen´ı. Dekadick´ y logaritmus ˇc´ısla x je exponent, na kter´ y mus´ıme pov´ yˇsit ˇc´ıslo 10, abychom dostali x: 10log x = x. Pˇri n´asoben´ı mocnin se stejn´ ym z´akladem se exponenty sˇc´ıtaj´ı: am × an = am+n
14
a plat´ı: a = 10log a , b = 10log b , ab = 10log a × 10log b = 10log a+log b = 10log ab . Pokud tedy chceme vyn´asobit 326 × 931, postupujeme n´asledovnˇe: log(326 × 931) = log 326 + log 931 = 2, 5132176 + 2, 968949681 = 5, 482167281 Nyn´ı v´ ysledek odlogaritmujeme pomoc´ı tabulek a dost´av´ame 303506.
2.3 2.3.1
Mechanick´ e pom˚ ucky a tabulky Soroban
Soroban je japonsk´a varianta kuliˇckov´eho poˇc´ıtadla. Do Japonska se dostal okolo roku ˇ ıny, kde existuje podobn´e poˇc´ıtadlo zvan´e suan pan. 1600 z C´
ˇ Obr´azek 2.9: Japonsk´e poˇc´ıtadlo soroban - pap´ırov´ y model od autora SOC.
N´asoben´ı dvou ˇc´ısel je totoˇzn´e s ˇc´ınsk´ ym poˇcetn´ım a Al-Chw´arizm´ıho n´asoben´ım, tedy postupuje opˇet zleva doprava, pouze se jednotliv´e kroky nep´ıˇs´ı na pap´ır, ale znaˇc´ı se uspoˇra´d´an´ım kuliˇcek na poˇc´ıtadle. N´asoben´ı si uvedeme na pˇr´ıkladu 46 kr´at 235. 1. Zaˇcneme zn´azornˇen´ım ˇc´ısla 46 na poˇc´ıtadle. Pˇri n´asoben´ı vˇzdy zaˇc´ın´ame v lev´em krajn´ım sloupci. Kaˇzd´ y sloupec je rozdˇelen na dvˇe ˇc´asti. V horn´ı ˇca´sti je jedna kuliˇcka, kter´a m´a hodnotu ˇc´ısla 5, a v doln´ı ˇca´sti jsou ˇctyˇri kuliˇcky, kaˇzd´a o hodnotˇe ˇ ıslo 4 tedy zn´azorn´ıme posunut´ım 4 kuliˇcek nahoru a ˇc´ıslo 6 v dalˇs´ım sloupci 1. C´ vpravo posunut´ım jedn´e kuliˇcky o hodnotˇe 5 dol˚ u a jedn´e kuliˇcky o hodnotˇe 1 nahoru (viz obr´azek 2.10 a.). 2. Vynech´ame jeden sloupec a zn´azorn´ıme ˇc´ıslo 235 (viz obr´azek 2.10 b.). 3. Vynech´ame dva sloupce (obecnˇe tolik sloupc˚ u, kolik je cifer n´asobence) a zaˇcneme n´asoben´ım 4 kr´at 235. 4 kr´at 2 je 8, osm zn´azorn´ıme na sorobanu, 4 kr´at 3 je 12, 2 zn´azorn´ıme na dalˇs´ım sloupci a 1 pˇriˇcteme k 8 v sloupci pˇredeˇsl´em. Nakonec 4 kr´at 5 je dvacet, 2 pˇriˇcteme k pˇredeˇsl´emu sloupci. Mus´ıme si pamatovat, ˇze posledn´ı sloupec je pr´azdn´ y, ale zn´azorˇ nuje nulu - abychom pˇri pˇrepisu ˇc´ısla nezmˇenily ˇra´d jej´ım vynech´an´ım! (viz obr´azek 2.10 c.).
15
4. Pokraˇcujeme obdobn´ ym n´asoben´ım 6 kr´at 235, pouze zaˇc´ın´ame pˇriˇc´ıtat meziv´ ysledky aˇz o jeden sloupec d´al, neˇz pˇri n´asoben´ı pˇredch´azej´ıc´ım, protoˇze n´asob´ıme ˇc´ıslem menˇs´ım o jeden ˇra´d (viz obr´azek 2.10 d.). 5. Pˇreˇcteme ˇc´ıslo na sorobanu. V´ ysledek je 10810.
Obr´azek 2.10: N´asoben´ı 46 × 235 na sorobanu.
2.3.2
N´ asoben´ı na lin´ ach
V 15. stolet´ı jsou jiˇz v Evropˇe rozˇs´ıˇren´e p´ısemn´e v´ ypoˇcty, ty ale st´ale nevytlaˇcily poˇcty op´ıraj´ıc´ı se o r˚ uznorod´e mechanick´e pom˚ ucky. Ve 12. - 14. stolet´ı bylo velmi hojnˇe vyuˇz´ıv´ano kuliˇckov´e poˇc´ıtadlo abakus, kter´e se ale od 15. stolet´ı ztr´ac´ı a objevuj´ı se speci´aln´ı poˇcetn´ı desky. Samotn´e poˇcetn´ı desky se od sebe velmi liˇsily. Odr´aˇzela se v nich n´aroˇcnost v´ ypoˇct˚ u i bohatstv´ı majitele, takˇze se setk´av´ame nejen s obyˇcejn´ ymi dˇrevˇen´ ymi, ale i kovov´ ymi deskami. Vˇzdy se vˇsak jednalo o desku rozdˇelenou svisl´ ymi a horizont´aln´ımi ˇcarami na jednotliv´a okna, na kter´e se jednotliv´e cifry znaˇcily kladen´ım kamen˚ u (anglicky countres, francouzsky jetons). Jedna ˇca´st linky a okno nad n´ı slouˇz´ı k zaznamen´an´ı jedn´e cifry. Kameny um´ıstˇen´e na lince maj´ı hodnotu jedn´e, mohou zde b´ yt maxim´alnˇe ˇctyˇri a v oknˇe m˚ uˇze b´ yt poloˇzen jeden k´amen o hodnotˇe pˇeti. V jednom sloupci pak znaˇc´ıme jedno ˇc´ıslo, kde na doln´ı lince a v prvn´ım oknˇe jsou naznaˇceny jednotky a na kaˇzd´e dalˇs´ı lince a v kaˇzd´em dalˇs´ım oknˇe nar˚ ust´a hodnota cifry vˇzdy o jeden ˇra´d. N´asoben´ı si pˇredvedeme na 73 kr´at 95. Zaˇcneme zaznaˇcen´ım obou ˇc´ısel v prvn´ıch dvou sloupc´ıch.
Obr´azek 2.11: Zn´azornˇen´ı ˇc´ısla 73 v prvn´ım a 95 v druh´em sloupci. Nyn´ı zaˇc´ın´ame n´asoben´ım 3 × 5 a meziv´ ysledek naznaˇc´ıme v tˇret´ım sloupci, protoˇze n´asob´ıme jednotky s jednotkami zaˇc´ın´ame v doln´ım oknˇe (viz obr´azek 2.12 a.). 16
Obr´azek 2.12: N´asoben´ı 73 × 95 na lin´ach.
Pokraˇcujeme n´asoben´ım 3 × 9 a v´ ysledek vyznaˇc´ıme v dalˇs´ım sloupci, protoˇze uˇz ale n´asob´ıme jednotky des´ıtkami zaˇc´ın´ame o jedno okno v´ yˇse (viz obr´azek 2.12 b.). D´ale n´asob´ıme 7 × 5 a v´ ysledek opˇet zaznaˇc´ıme v dalˇs´ım sloupci, tentokr´at na stejn´e u ´rovni jako pˇredeˇsl´e n´asoben´ı, protoˇze des´ıtky n´asob´ıme jednotkami (viz obr´azek 2.12 c.). Posledn´ı n´asoben´ı 7 × 9 naznaˇc´ıme o jedno okno v´ yˇse, protoˇze n´asob´ıme des´ıtky des´ıtkami. Cel´e n´asoben´ı ukonˇc´ıme seˇcten´ım jednotliv´ ych meziv´ ysledk˚ u po ˇrad´ach. Sˇc´ıt´ame od nejniˇzˇs´ıho okna (viz obr´azek 2.12 d.). V´ ysledek: 6935.
2.3.3
Napierovy kosti
Tuto v´ ypoˇcetn´ı pom˚ ucku, jej´ıˇz pomoc´ı m˚ uˇzeme jednoduˇse pˇrev´est n´asoben´ı, a jak uvid´ıme v n´asleduj´ıc´ı kapitole, tak´e dˇelen´ı na sˇc´ıt´an´ı, vymyslel skotsk´ y matematik John Napier na sklonku sv´eho ˇzivota. Z´akladn´ı Napierovy kosti se skl´adaj´ı z dev´ıti samostatn´ ych sloupk˚ u, rozdˇelen´ ych na deset ˇra´dk˚ u. V prvn´ım ˇr´adku je uvedeno ˇc´ıslo 1 aˇz 9 a v n´asleduj´ıc´ıch dev´ıti jsou vzestupnˇe uvedeny jeho n´asobky ˇc´ısly 1 aˇz 9, v kaˇzd´em ˇr´adku des´ıtky p´ıˇseme nad diagon´alu a jednotky pod n´ı. N´azev Napierovy kosti m´a p˚ uvod v materi´alu sloupk˚ u, j´ımˇz byla nejˇcastˇeji slonovina. Sloupky proto pˇripom´ınaly kosti. N´asoben´ı si vysvˇetl´ıme na pˇr´ıkladu 4732 kr´at 6. Z Napierov´ ych kost´ı si vezmeme sloupky odpov´ıdaj´ıc´ı cifr´am n´asobence a seˇrad´ıme je tak, aby n´am vzniklo ˇza´dan´e ˇc´ıslo (v naˇsem pˇr´ıpadˇe ˇc´ıslo 4732). Pot´e si najdeme ˇra´dek odpov´ıdaj´ıc´ı n´asobiteli (v naˇsem pˇr´ıpadˇe ˇr´adek 6). Nyn´ı jiˇz pouze seˇcteme ˇc´ısla v horn´ıch a doln´ıch ˇc´astech tohoto ˇra´dku, a to tak, ˇze je vˇzdy sˇc´ıt´ame po diagon´ale (viz obr´azek 2.13). Chceme-li n´asobit v´ıcem´ıstn´ ym ˇc´ıslem, vybereme ˇr´adky odpov´ıdaj´ıc´ı cifr´am n´asobitele a uspoˇr´ad´ame je nad sebe od jednotek po cifry u nejvyˇsˇs´ı mocniny deseti. Opˇet sˇc´ıt´ame po diagon´al´ach.
2.3.4
Tabulky kvadr´ at˚ u
Uˇz staˇr´ı Babyloˇ nan´e znali vzorce: ab =
1 (a + b)2 − a2 − b2 , 2
ab =
1 (a + b)2 − (a − b)2 . 4 17
Obr´azek 2.13: V´ ypoˇcet 4732 × 6 a 4732 × 13 pomoc´ı Napierov´ ych kost´ı.
V roce 1690 uv´ad´ı Johann Hiob Ludolf ve sv´em d´ıle Tetragonometrie n´avod, jak pomoc´ı tabulek kvadr´at˚ u n´asobit pˇrirozen´a ˇc´ısla. Vˇsimnˇete si, ˇze pr´avˇe z babylonsk´ ych vzorc˚ u je zˇrejm´e, ˇze pro v´ ypoˇcet souˇcinu jak´ ychkoliv pˇrirozen´ ych ˇc´ısel staˇc´ı m´ıt k dispozici dost velkou tabulku kvadr´at˚ u pˇrirozen´ ych ˇc´ısel. V roce 1817 Antoine Voisin vyd´av´a prvn´ı takov´e multiplikaˇcn´ı tabulky. A pot´e v roce 1833 vych´az´ı Kulikovy tabulky n´asoben´ı a tabulky kvadr´at˚ u, kter´e necituj´ı Ludolfa a Voisina, protoˇze Jakub Filip Kulik o pr´aci sv´ ych pˇredch˚ udc˚ u zˇrejmˇe nevˇedˇel. Kulik vytvoˇril tabulky souˇcin˚ u dvojcifern´ ych pˇrirozen´ ych ˇc´ısel. N´asoben´ı pˇrirozen´ ych ˇc´ısel se pak d´ıky nim zjednoduˇsilo na pouh´e sˇc´ıt´an´ı, viz n´asleduj´ıc´ı ilustrace. Chceme-li n´asobit 1743 kr´at 37, staˇc´ı naj´ıt v tabulce souˇcin 43 × 37 a 17 × 37 a v´ ysledky spr´avnˇe seˇc´ıst. 43 × 37 = 1 5 9 1 17 × 37 = 6 2 9 6 4 4 9 1
2.4
Poˇ c´ıtaˇ cov´ e n´ asoben´ı
N´asoben´ı v bin´arn´ı soustavˇe a redundantn´ı bin´arn´ı soustavˇe nen´ı pro ˇclovˇeka bˇeˇzn´e. Lid´e totiˇz d´ıky deseti prst˚ um prov´adˇej´ı v´ ypoˇcty v soustavˇe des´ıtkov´e, tj. ˇc´ısla zapisuj´ı pomoc´ı mocnin des´ıtky a cifer od 0 do 9. Se soustavou bin´arn´ı ovˇsem pracuje valn´a vˇetˇsina poˇc´ıtaˇc˚ u.
2.4.1
Bin´ arn´ı soustava
Kaˇzd´e pˇrirozen´e ˇc´ıslo n lze pr´avˇe jedn´ım zp˚ usobem vyj´adˇrit ve tvaru: n = 2k + ak−1 2k−1 + ... + a1 21 + a0 20 , 18
kde koeficienty ak−1 , ..., a1 , a0 nab´ yvaj´ı hodnot nula nebo jedna. Tomuto ˇretˇezci koeficient˚ u ˇr´ık´ame bin´arn´ı z´apis ˇc´ısla n. Pˇripomeˇ nme, ˇze bin´arn´ı z´apis se z´ısk´a hladov´ ym algoritmem: 1. Chceme-li naj´ıt bin´arn´ı z´apis ˇc´ısla 13, pod´ıv´ame se, jakou nejvyˇsˇs´ı mocninu dvojky ˇc´ıslo 13 obsahuje. To je 23 = 8. 2. Pot´e od 13 odeˇcteme 8 a pro z´ıskan´ y rozd´ıl 5 opˇet najdeme nejvˇetˇs´ı mocninu dvojky, kterou ˇc´ıslo 5 obsahuje. To je 22 = 4. 3. Na z´avˇer spoˇcteme rozd´ıl 5 − 4 = 1, a to je nult´a mocnina dvojky. 4. Z´ısk´ame 13 = 23 + 22 + 20 , a tedy ˇc´ıslo 13 m´a v bin´arn´ı soustavˇe z´apis 1101. N´asoben´ı v bin´arn´ı soustavˇe je velmi podobn´e n´am zn´am´emu klasick´emu n´asoben´ı v des´ıtkov´e soustavˇe. Napˇr´ıklad ˇc´ıslo jeden´act s bin´arn´ım z´apisem 1011 a ˇc´ıslo pˇet s bin´arn´ım z´apisem 101 se vyn´asob´ı n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: 1 0 1 1 0 0 0 0 1 0 1 1 1 1 0 1
1 1 0 1 1 1 0 1 1
V´ ysledek je 32+16+4+2+1 = 55. Vˇsimnˇeme si, ˇze rychlost n´asoben´ı odpov´ıd´a poˇctu jedniˇcek v bin´arn´ım z´apisu n´asobitele (v naˇsem pˇr´ıpadˇe jsou dvˇe jedniˇcky v bin´arn´ım z´apisu 5), pr´avˇe tolik sˇc´ıt´an´ı totiˇz mus´ıme prov´est.
2.4.2
Redundantn´ı bin´ arn´ı soustava
Pˇripust’me nyn´ı v bin´arn´ı soustavˇe cifry −1, 0 a 1. Z´apisy ˇc´ısel uˇz nejsou jedin´e moˇzn´e, soustava je redundantn´ı. Napˇr´ıklad 15 = 8+4+2+1 a taky 15 = 16−1, tedy jak 1111 tak i 10001 jsou z´apisy 15 v redundantn´ı bin´arn´ı soustavˇe. Vyberme z´apis s maxim´aln´ım poˇctem nul. K tomu staˇc´ı aplikovat n´asleduj´ıc´ı pˇrepisovac´ı pravidla, dokud je co pˇrepisovat: 01111 01111 11 11
→ → → →
10001 10001 01 01
Zat´ımco pr˚ umˇern´ y poˇcet nul ve standardn´ım bin´arn´ım z´apisu je 1/2, v redundantn´ım bin´arn´ım z´apisu s maxim´aln´ım moˇzn´ ym poˇctem nul jsou to 2/3. Jelikoˇz je rychlost n´asoben´ı u ´mˇern´a poˇctu nul, je jasn´e, ˇze redundantn´ı bin´arn´ı soustava je pro n´asoben´ı velk´ ych ˇc´ısel v´ yhodnˇejˇs´ı. Na z´avˇer jeˇstˇe poznamenejme, ˇze n´asob´ıme analogicky jako v klasick´e bin´arn´ı soustavˇe. Pouze u znam´enek d´av´ame pozor: pˇri n´asoben´ı cifer stejn´eho znam´enka m´a v´ ysledek znam´enko plus, pˇri n´asoben´ı cifer opaˇcn´eho znam´enka m´a v´ ysledek znam´enko m´ınus. Tedy napˇr´ıklad n´asoben´ı 11 a 5 probˇehne n´asledovnˇe:
19
1 0 1 1 1 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 1 1 0 0 1 0
0 1 0 1 0 1 0 0 1
V´ ysledek je tedy 64 − 8 − 1 = 55.
2.4.3
Klasick´ e n´ asoben´ı
Oznaˇcuje n´asoben´ı dvou pˇrirozen´ ych ˇc´ısel zadan´ ych pomoc´ı z´apis˚ u v b´azi b, kde b je pˇrirozen´e ˇc´ıslo vˇetˇs´ı nebo rovno 2. Bin´arn´ı z´apis (b = 2) a des´ıtkov´ y z´apis (b = 10) jsou speci´aln´ı pˇr´ıpady z´apisu ˇc´ısel v b´azi b s ciframi 0, 1, ..., b − 1. Soustava s pˇ rirozen´ ym z´ akladem Kaˇzd´e pˇrirozen´e ˇc´ıslo n lze pr´avˇe jedn´ım zp˚ usobem vyj´adˇrit ve tvaru: n = ak bk + ak−1 bk−1 + ... + a1 b1 + a0 b0 , ˇ ezci kde koeficienty ak , ak−1 , ..., a1 , a0 nab´ yvaj´ı hodnot 0, 1, ..., b − 1 a ak 6= 0. Retˇ ak ak−1 ...a1 a0 ˇr´ık´ame z´apis ˇc´ısla n v soustavˇe s b´az´ı (se z´akladem) b. Podobnˇe jako ve speci´aln´ım pˇr´ıpadˇe bin´arn´ı soustavy lze takov´ y z´apis z´ıskat hladov´ ym algoritmem: 1. Chceme-li naj´ıt z´apis ˇc´ısla n v b´azi b, pod´ıv´ame se, jakou nejvyˇsˇs´ı mocninu bk ˇc´ıslo n obsahuje a kolikr´at ji obsahuje. To bude koeficient ak , kter´ y je jistˇe menˇs´ı neˇz b k+1 (jinak by n obsahovalo b ). 2. Pot´e od n odeˇcteme ak bk a pro z´ıskan´ y rozd´ıl opˇet najdeme nejvˇetˇs´ı mocninu bj , kterou obsahuje, a jako aj oznaˇc´ıme poˇcet v´ yskyt˚ u bj v rozd´ılu. 3. Vˇsechny koeficienty mezi aj a ak (pokud nˇejak´e takov´e jsou, tj. pokud je j menˇs´ı neˇz k − 1) jsou nulov´e. Analogicky pokraˇcujeme d´ale. Popiˇsme nejprve algoritmus klasick´eho n´asoben´ı tak, jak by jej provedl poˇc´ıtaˇc, a pot´e jej porovnejme s algoritmem tuˇzky a pap´ıru“ [6]. ” Algoritmus M (multiplication) N´asob´ıme pˇrirozen´a ˇc´ısla U, V , kde un−1 ...u1 u0 je z´apis U v b´azi b a vm−1 ...v1 v0 je z´apis V v b´azi b. Oznaˇcme W = U × V . Snadno si rozmysl´ıme, ˇze d´elka z´apisu W v b´azi b bude maxim´alnˇe m + n. Oznaˇcme wm+n−1 ...w1 w0 z´apis W . 1. Inicializace W a i, j Poloˇz wn−1 = ... = w1 = w0 = 0 a i = 0 a j = 0. 2. N´asoben´ı nulou Pokud vj = 0, pak poloˇz wi+j = 0 a jdi na krok 6. 3. Inicializace i Poloˇz i = 0, k = 0.
20
4. N´asob a seˇcti Poloˇz t = ui · vj + wi+j + k. Pak poloˇz wi+j = t mod b a k = [t/b], kde [x] je nejvˇetˇs´ı cel´e ˇc´ıslo, kter´e je menˇs´ı nebo rovno x a t mod b = t − b[t/b] (zbytek po celoˇc´ıseln´em dˇelen´ı). 5. Cyklus na i Poloˇz i := i + 1. Pokud i < n, jdi na krok 4. Jinak poloˇz wi+j = k. 6. Cyklus na j
Poloˇz j := j + 1. Pokud j < m, jdi na krok 2. Jinak konec.
Ilustrujme algoritmus M pro b = 10 a W = U × V , kde U = 914 = u2 u1 u0 a V = 84 = v1 v0 : • 1. bod w2 = w1 = w0 := 0 a i := 0 a j := 0. • 3. bod k := 0. • 4.+5. bod t := u0 · v0 + w0 + k = 4 · 4 = 16, w0 := 6, k := 1, i := 1. • 4.+5. bod t := u1 · v0 + w1 + k = 1 · 4 + 0 + 1 = 5, w1 := 5, k := 0, i := 2. • 4.+5. bod t := u2 · v0 + w2 + k = 9 · 4 = 36, w2 := 6, k := 3, i := 3, w3 := 3 (aˇz sem shodn´ y postup s n´asoben´ım v ruce). • 6.+3. bod j := 1, i := 0, k := 0. • 4.+5. bod t := u0 · v1 + w1 + k = 4 · 8 + 5 = 37, w1 := 7, k := 3, i := 1. • 4.+5. bod t := u1 · v1 + w2 + k = 1 · 8 + 6 + 3 = 17, w2 := 7, k := 1, i := 2. • 4.+5. bod t := u2 · v1 + w3 + k = 9 · 8 + 3 + 1 = 76, w3 := 6, k := 7, i := 3, w4 := 7. • 6.+3. bod j := 2 a konec. V´ ysledek: W = w4 w3 w2 w1 w0 = 76776. Algoritmus M versus n´ asoben´ı s tuˇ zkou a pap´ırem Pˇri n´asoben´ı na pap´ıˇre tvoˇr´ıme ˇc´asteˇcn´e souˇciny, kter´e pˇr´ısluˇsnˇe posunut´e vlevo sepisujeme pod sebe a na z´avˇer vysˇc´ıt´ame. Na poˇc´ıtaˇci je v´ yhodnˇejˇs´ı prov´adˇet n´asoben´ı a sˇc´ıt´an´ı souˇcasnˇe - tak postupuje algoritmus M. Nen´ı tˇeˇzk´e si rozmyslet, ˇze t nab´ yv´a hodnot 2 0, 1, . . . , b − 1 a pˇrenos (carry) k nab´ yv´a hodnot 0, 1, . . . , b − 1, proto v´ıme, jak velk´e registry potˇrebujeme pro implementaci. Poˇc´ıtaˇce nav´ıc pracuj´ı s b´az´ı 2, bod 2. tedy uˇsetˇr´ı pr´aci, nast´av´a pr˚ umˇernˇe v polovinˇe pˇr´ıpad˚ u. (Uˇz z pˇredchoz´ı sekce v´ıme, ˇze v bin´arn´ı soustavˇe je rychlost n´asoben´ı u ´mˇern´a poˇctu nul v bin´arn´ım z´apisu n´asobitele.) Nev´ yhodou klasick´eho algoritmu je jeho pomalost. Uˇz pro m = n = 4 je moˇzn´e n´asobit U ×V rychleji. Sloˇ zitost algoritmu M Definujme nejprve element´arn´ı operace: 1. souˇcet a rozd´ıl 1-m´ıstn´ ych ˇc´ısel a pˇr´ıpadnˇe pˇrenos, 2. souˇcin dvou 1-m´ıstn´ ych ˇc´ısel s 2-m´ıstn´ ym v´ ysledkem, 3. celoˇc´ıseln´e dˇelen´ı 2-m´ıstn´eho ˇc´ısla 1-m´ıstn´ ym za pˇredpokladu, ˇze kvocient i zbytek v´ ysledku jsou 1-m´ıstn´e. 21
Poˇcet takov´ ych operac´ı ud´av´a sloˇzitost algoritmu. V pˇr´ıpadˇe algoritmu M lze dok´azat, ˇze sloˇzitost n´asoben´ı ˇc´ısel, jejichˇz rozvoje v b´azi b maj´ı d´elky m a n, je O(m · n), tj. existuje kladn´a konstanta K takov´a, ˇze pro libovoln´a dvˇe pˇrirozen´a ˇc´ısla je sloˇzitost jejich n´asoben´ı algoritmem M menˇs´ı neˇz K · m · n.
2.4.4
Rychl´ e n´ asoben´ı
Rychl´e n´asoben´ı je n´asoben´ı se sloˇzitost´ı menˇs´ı neˇz n´asoben´ı klasick´e. Snaha o zrychlen´ı algoritm˚ u se zesiluje ruku v ruce s rozvojem poˇc´ıtaˇc˚ u a speci´alnˇe snaha o maxim´aln´ı zrychlen´ı n´asoben´ı je d´ana potˇrebami kryptografie, kde je nutn´e n´asobit v pˇrijateln´em ˇcase ohromn´a ˇc´ısla (ˇr´adovˇe 10100 ). My pop´ıˇseme dvˇe rychl´a n´asoben´ı - Karacubovo n´asoben´ı a Sch¨onhageovo n´asoben´ı v modul´arn´ı aritmetice - zaloˇzen´a na d˚ uvtipn´ ych myˇslenk´ach a pomˇernˇe jednoduˇse popsateln´a. Mezi rychl´ ymi algoritmy patˇr´ı k tˇem nejstarˇs´ım, ovˇsem algoritmy jeˇstˇe rychlejˇs´ı uˇz jsou pˇr´ıliˇs technick´e. Zmiˇ nme proto jen struˇcnˇe, jak´e jsou v dneˇsn´ı dobˇe nejrychlejˇs´ı algoritmy pro n´asoben´ı pˇrirozen´ ych ˇc´ısel. V praxi se vyuˇz´ıv´a Sch¨onhage˚ uv–Strassen˚ uv algoritmus (zaloˇzen´ y na rychl´e Fourierovˇe transformaci) z roku 1971. Tento algoritmus je rychlejˇs´ı neˇz Karacub˚ uv 4 pro ˇc´ısla maj´ıc´ı ˇra´d alespoˇ n 10 . V roce 2007 pˇrevzal teoretick´e prvenstv´ı v rychlosti F¨ urer˚ uv algoritmus. V praxi se ale F¨ urer˚ uv algoritmus nevyuˇz´ıv´a, protoˇze zaˇc´ın´a b´ yt rychlejˇs´ı neˇz Sch¨onhage˚ uv–Strassen˚ uv algoritmus aˇz pro astronomicky velk´a ˇc´ısla. Podobnˇe je to s algoritmem autor˚ u De, Saha, Kurur a Saptharishi z roku 2008. Z´ajemce si dohled´a podrobnosti na internetu a v knize Donalda E. Knutha [6]. Poznamenejme, ˇze jde o jednu z nejrespektovanˇejˇs´ıch publikac´ı v oboru programov´an´ı. Donald E. Knuth je pr˚ ukopn´ıkem oboru matematick´e algoritmick´e anal´ yzy a v´ yznamnou osobnost´ı v mnoha dalˇs´ıch oborech teoretick´e poˇc´ıtaˇcov´e vˇedy. Karacubovo n´ asoben´ı Karacubovo n´asoben´ı vyvr´atilo domnˇenku, ˇze sloˇzitost n´asoben´ı dvou pˇrirozen´ ych ˇc´ısel 2 s bin´arn´ım rozvojem d´elky n je O(n ). Tento n´azor razil jeˇstˇe v roce 1960 na semin´aˇri moskevsk´e univerzity zakladatel teorie sloˇzitosti algoritm˚ u Andrej N. Kolmogorov. Semin´aˇre se u ´ˇcastnil i jeho student Anatolij A. Karacuba, kter´ y navrhl d˚ uvtipn´ y algoritmus s niˇzˇs´ı sloˇzitost´ı [4, 3]. Pop´ıˇseme algoritmus, kter´ y je zaloˇzen na stejn´e myˇslence jako p˚ uvodn´ı Karacub˚ uv, ale je jeˇstˇe trochu jednoduˇsˇs´ı. Chceme n´asobit dvˇe 2n-bitov´a ˇc´ısla U s bin´arn´ım z´apisem u2n−1 . . . u1 u0 a V s bin´arn´ım z´apisem v2n−1 . . . v1 v0 . Zap´ıˇseme U, V n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem U = 2n U1 + U0 a V = 2n V1 + V0 . Plat´ı tedy, ˇze U1 m´a bin´arn´ı z´apis u2n−1 . . . un a U0 m´a z´apis un−1 . . . u1 u0 , podobnˇe V1 m´a bin´arn´ı z´apis v2n−1 . . . vn a V0 m´a z´apis vn−1 . . . v1 v0 . N´asleduj´ıc´ı formule redukuje probl´em na 3 n´asoben´ı n-bitov´ ych ˇc´ısel, nˇekolik sˇc´ıt´an´ı, resp. odeˇc´ıt´an´ı a posouv´an´ı bin´arn´ı ˇc´arky: U × V = 2n (2 + 2n )U1 V1 + 2n (U1 − U0 )(V0 − V1 ) + (2n + 1)U0 V0 . Ilustrujme Karacub˚ uv algoritmus pro U × V , kde U = 210 a V = 119. Bin´arn´ı z´apis U je 11010010 a bin´arn´ı z´apis V je 01110111. 210 = U = 24 U1 + U0 = 24 · 13 + 2, 119 = V = 24 V1 + V0 = 24 · 7 + 7, kde U1 = 13 m´a bin´arn´ı z´apis 1101 a U0 = 2 m´a bin´arn´ı z´apis 0010, V1 = V0 = 7 maj´ı z´apis 0111.
22
Nyn´ı urˇc´ıme 3 souˇciny nejv´ yˇse 4-bitov´ ych ˇc´ısel: U1 V1 , (U1 − U0 )(V0 − V1 ), U0 V0 . V tomto konkr´etn´ım pˇr´ıpadˇe je V0 = V1 , a tedy prostˇredn´ı souˇcin je nulov´ y. 1 U1 V1 : 1
1 1 1 1 1 0 0 1 1
1 1 1 0 1 0
0 1 1 1 0 1 1 1
1
1 1 1 0 1 1 0
U0 V0 : 1
1
Na z´avˇer zb´ yv´a prov´est n´asoben´ı 28 a 24 , coˇz znamen´a pˇrid´an´ı osmi, resp. ˇctyˇr nul na konec z´apisu ˇc´ısla, a sˇc´ıt´an´ı. U × V = 28 U1 V1 + 24 U1 V1 + 24 U0 V0 + U0 V0 . 1
0
1
1
1
0
U ×V :
1
0 1 1 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 1 0 1 1 1 0 0 1 0 0 0 1 1 0 0 1 1
0 0 0 1 1
0 0 0 1 1
0 0 0 0 0
Po konverzi do des´ıtkov´e soustavy m´ame spr´avn´ y v´ ysledek 210 × 119 = 214 + 213 + 28 + 27 + 24 + 23 + 22 + 21 = 24990. ˇ ıslo log2 3 je pˇribliˇznˇe Nen´ı tˇeˇzk´e dok´azat, ˇze sloˇzitost Karacubova n´asoben´ı je O(nlog2 3 ). C´ rovno 1, 585, coˇz je ˇc´ıslo menˇs´ı neˇz 2, a tedy jde skuteˇcnˇe o rychl´e n´asoben´ı podle naˇs´ı definice. Adaptac´ı na des´ıtkovou soustavu lze pˇrev´est n´asoben´ı 8-m´ıstn´ ych ˇc´ısel na n´asoben´ı ˇc´ısel 4-m´ıstn´ ych, kter´e uˇz dobˇr´ı poˇct´aˇri zvl´adnou zpamˇeti. Nezd´a se vˇsak, ˇze by takovou metodu pouˇz´ıvali z´azraˇcn´ı poˇct´aˇri“, kteˇr´ı v minulosti bavili obecenstvo n´asoben´ım ” obrovsk´ ych ˇc´ısel zpamˇeti. Sch¨ onhageovo n´ asoben´ı v modul´ arn´ı aritmetice Sch¨onhageovo n´asoben´ı v modul´arn´ı aritmetice sice nen´ı rychlejˇs´ı neˇz Karacub˚ uv algoritmus, ale je zaloˇzeno na odliˇsn´ ych myˇslenk´ach a na neobvykl´e reprezentaci ˇc´ısel, takˇze je rozhodnˇe zaj´ımav´e do jeho taj˚ u proniknout. Jeho z´akladn´ım stavebn´ım kamenem je modul´arn´ı aritmetika, u jej´ıhoˇz zrodu st´ali ˇceˇst´ı vˇedci Anton´ın Svoboda (tv˚ urce prvn´ıho ˇceskoslovensk´eho poˇc´ıtaˇce SAPO a velmi v´ yznamn´ y pr˚ ukopn´ık informatiky nejen u n´as) a Miroslav Valach. Nez´avisle na nich pˇriˇsel se stejnou myˇslenkou tak´e L. H. Garner. Modul´ arn´ı z´ apis Dosud jsme se sezn´amili jen se z´apisy pˇrirozen´ ych ˇc´ısel v poziˇcn´ıch soustav´ach s pˇrirozenou b´az´ı (pˇr´ıpadnˇe jsme pˇripustili z´aporn´e cifry). Nyn´ı pˇrijde naprosto odliˇsn´ y z´apis pˇrirozen´ ych ˇc´ısel. Necht’ jsou d´ana pˇrirozen´a ˇc´ısla m1 , m2 , . . . , mr . Pak modul´arn´ım z´apisem nez´aporn´eho cel´eho ˇc´ısla U nazveme (u1 , u2 , . . . , ur ), kde ui je rovno U mod mi pro kaˇzd´e i od 1 do r. Pˇripomeˇ nme, ˇze mod k znamen´a zbytek po celoˇc´ıseln´em dˇelen´ı ˇc´ıslem k a nab´ yv´a hodnot od 0 do k − 1. Napˇr´ıklad 13 = 3 · 4 + 1, a tedy 13 mod 4 = 1. Ukaˇzme si na pˇr´ıkladu takovou modul´arn´ı reprezentaci. 23
Necht’ U = 26, r = 3 a m1 = 2, m2 = 3, m3 = 5. Pak u1 = 26
mod 2 = 0,
u2 = 26
mod 3 = 2,
u3 = 26
mod 5 = 1.
Proto (0, 2, 1) je modul´arn´ım z´apisem ˇc´ısla 26. Aby takov´ y z´apis mˇel smysl, mˇelo by b´ yt moˇzn´e p˚ uvodn´ı ˇc´ıslo ze znalosti modul´arn´ı reprezentace zrekonstruovat. To bez dodateˇcn´ ych podm´ınek moˇzn´e nen´ı. Vˇsimnˇeme si, ˇze ˇ ınsk´a ˇc´ısla 56 a 26 maj´ı stejn´ y modul´arn´ı z´apis (0, 2, 1). Naˇstˇest´ı plat´ı n´asleduj´ıc´ı zn´am´a C´ zbytkov´a vˇeta: Necht’ a, u1 , u2 , . . . , ur jsou nez´aporn´a cel´a ˇc´ısla a necht’ m1 , m2 , . . . , mr jsou pˇrirozen´a po dvou nesoudˇeln´a ˇc´ısla. Pak existuje pr´avˇe jedno U , kter´e splˇ nuje: 1. a ≤ U < a + m = a + m1 · m2 · · · · · mr , 2. (u1 , u2 , . . . , ur ) je modul´arn´ı reprezentace U . Z t´eto vˇety plyne, ˇze kdyˇz se omez´ıme na ˇc´ısla od 0 do 2 · 3 · 5 = 30, pak mezi nimi pr´avˇe jen ˇc´ıslo 26 m´a modul´arn´ı reprezentaci (0, 2, 1). Modul´ arn´ı aritmetika V modul´arn´ı aritmetice je moˇzn´e paralelizovat sˇc´ıt´an´ı a n´asoben´ı. 1 Plat´ı totiˇz, ˇze pokud U a V jsou pˇrirozen´a ˇc´ısla s modul´arn´ımi reprezentacemi (u1 , u2 , . . . , ur ) a (v1 , v2 , . . . , vr ) a obˇe leˇz´ı mezi 0 a m = m1 · m2 · · · · · mr , pak U + V m´a modul´arn´ı reprezentaci ((u1 + v1 ) mod m1 , (u2 + v2 ) mod m2 , . . . , (ur + vr ) mod mr ), U × V m´a modul´arn´ı reprezentaci ((u1 ·v1 ) mod m1 , (u2 ·v2 ) mod m2 , . . . , (ur ·vr ) mod mr ). Nev´ yhodou je, ˇze nepozn´ame, zda v´ ysledek operace nevypadl z intervalu 0 aˇz m. Nav´ıc pˇri pohledu na modul´arn´ı reprezentace nepozn´ame, kter´e z ˇc´ısel je vˇetˇs´ı. Proto potˇrebujeme rychlou konverzi, kter´a ˇc´ısl˚ um pˇriˇrazuje modul´arn´ı z´apis a zejm´ena z modul´arn´ıho z´apisu rychle vyr´ab´ı zpˇet reprezentovan´a ˇc´ısla. Bin´ arn´ı modul´ arn´ı aritmetika Jak uvid´ıme, takovou rychlou konverzi poskytuje vhodn´a volba modul m1 , m2 , . . . , mr . N´asleduj´ıc´ı n´apad se zrodil v hlavˇe A. S. Fraenkela. Volme modula mi = 2ei − 1, kde e1 < e2 < · · · < er jsou po dvou nesoudˇeln´a. Nesoudˇelnost takov´ ych modul´ı je zaruˇcena e ’ n´asleduj´ıc´ı vˇetou: Necht e, f jsou pˇrirozen´a ˇc´ısla. Pak 2 − 1 a 2f − 1 jsou nesoudˇeln´a, pr´avˇe kdyˇz e a f jsou nesoudˇeln´a. Konverze U na (u1 , u2 , . . . , ur ) Zapiˇsme U ve tvaru U = at At + at−1 At−1 + · · · + a1 A + a0 , kde A = 2ei . Uvˇedomme si, ˇze bin´arn´ı z´apis a0 z´ısk´ame tak, ˇze vezmeme posledn´ıch ei bit˚ u v bin´arn´ım z´apisu U , pro z´ısk´an´ı a1 vezmeme pˇredposledn´ıch ei bit˚ u atd. Vlastnˇe jen nasek´ame bin´arn´ı z´apis U od konce po ei bitech. Protoˇze A = 1 mod (2ei − 1), dostaneme ui = (at + at−1 + · · · + a0 ) 1
To znamen´ a, ˇze m´ ame-li k dispozici dostatek poˇc´ıtaˇcov´ ych jednotek, m˚ uˇzeme v´ ypoˇcty prov´adˇet pro kaˇzdou pozici modul´ arn´ı reprezentace na jedn´e z tˇechto jednotek, aniˇz bychom potˇrebovali informaci od ostatn´ıch jednotek. Uvˇedomte si, ˇze toto u klasick´eho sˇc´ıt´an´ı a n´asoben´ı nejde, doch´az´ı totiˇz k pˇrenosu.
24
mod (2ei − 1). V des´ıtkov´e soustavˇe m´ame analogii - tzv. casting out nines - vylouˇcen´ı dev´ıtek. Napˇr´ıklad 789 mod 9 = 7 + 8 + 9 mod 9 = 6, coˇz skuteˇcnˇe plat´ı, protoˇze 789 = 87 · 9 + 6. Ilustrujme tento algoritmus opˇet na pˇr´ıkladu. Necht’ U = 437, r = 3 a m1 = 22 − 1 = 3, m2 = 23 − 1 = 7, m3 = 25 − 1 = 31. Zˇrejmˇe tedy e1 = 2, e2 = 3, e3 = 5. Snadno ovˇeˇr´ıte, ˇze bin´arn´ı z´apis U je 110110101. 1. Pro z´ısk´an´ı u1 rozsek´ame bin´arn´ı z´apis U po bloc´ıch d´elky 2 (mus´ıme jej vpˇredu doplnit nulou, aby mˇel sudou d´elku), tj. 01, 10, 11, 01, 01. To znamen´a, ˇze a4 = 1, a3 = 2, a2 = 3, a1 = 1, a0 = 1. Dost´av´ame, ˇze u1 = 1 + 2 + 3 + 1 + 1 mod 3 = 2. 2. Pro z´ısk´an´ı u2 rozsek´ame bin´arn´ı z´apis U po bloc´ıch d´elky 3, tj. 110, 110, 101. To znamen´a, ˇze a2 = 6, a1 = 6, a0 = 5. Dost´av´ame, ˇze u2 = 6 + 6 + 5 mod 7 = 3. 3. Pro z´ısk´an´ı u3 rozsek´ame bin´arn´ı z´apis U po bloc´ıch d´elky 5 (mus´ıme jej vpˇredu doplnit nulou, aby mˇel d´elku 10), tj. 01101, 10101. To znamen´a, ˇze a1 = 13, a0 = 21. Dost´av´ame, ˇze u3 = 13 + 21 mod 31 = 3. Modul´arn´ı reprezentace 437 je tedy (2, 3, 3). (Samozˇrejmˇe, ˇze poˇc´ıtaˇc sˇc´ıt´a bin´arn´ı, nikoliv des´ıtkov´e, z´apisy ˇc´ısel at , at−1 , . . . , a0 .) Konverze (u1 , u2 , . . . , ur ) na U Je o nˇeco sloˇzitˇejˇs´ı. Prob´ıh´a ve dvou kroc´ıch: Nejprve je tˇreba naj´ıt r(r − 1)/2 konstant cij , kde indexy i, j nab´ yvaj´ı hodnot od 1 do r, i < j a plat´ı cij mi = 1 mod mj . K tomu vyuˇzijeme n´asleduj´ıc´ı algoritmus. Pokud b · ei mod ej = 1, pak (1 + 2ei + 22ei + · · · + 2(b−1)ei ) (2ei − 1) = 1 {z } | {z } | cij
mi
mod (2ej − 1) . | {z } mj
Pot´e poloˇz´ıme U = vr mr−1 . . . m2 m1 + · · · + v3 m2 m1 + v2 m1 + v1 , kde v1 = u1 mod m1 v2 = (u2 − v1 )c12 mod m2 v3 = ((u3 − v1 )c13 − v2 )c23 mod m3 .. .. .. . . . vr = (((ur − v1 )c1r − v2 )c2r − . . . )c(r−1)r
mod mr
Snadno se pˇresvˇedˇc´ıme, ˇze takto spoˇcten´e U splˇ nuje: 1. U je nez´aporn´e ˇc´ıslo menˇs´ı neˇz m, 2. U mod mi = ui pro kaˇzd´e i od 1 do r. Ilustrujme i tento algoritmus na pˇr´ıkladu. Necht’ jsou d´ana modula m1 = 22 − 1 = 3, m2 = 23 − 1 = 7, m3 = 25 − 1 = 31. Hled´ame U s modul´arn´ı reprezentac´ı (2, 3, 3) takov´e, ˇze 0 ≤ U < 3 · 7 · 31 = 651. 1. Nejprve najdeme konstanty c12 , c13 , c23 takov´e, ˇze (a) c12 · 3 = 1 mod 7, (b) c13 · 3 = 1 mod 31, 25
(c) c23 · 7 = 1 mod 31. K tomu potˇrebujeme urˇcit b ∈ N splˇ nuj´ıc´ı: (a) b · 2 mod 3 = 1 ⇒ b = 2, (b) b · 2 mod 5 = 1 ⇒ b = 3, (c) b · 3 mod 5 = 1 ⇒ b = 2. Z algoritmu pro v´ ypoˇcet cij pak v´ıme, ˇze c12 = 1 + 22 = 5, c13 = 1 + 22 + 24 = 21, c23 = 1 + 23 = 9. 2. Odtud jiˇz snadno spoˇcteme v1 = 2
mod 3 = 2, v2 = (3−2)5
mod 7 = 5, v3 = ((3−2)21−5)9
mod 31 = 20.
A na z´avˇer U = 20 · 7 · 3 + 5 · 3 + 2 = 437. Sch¨ onhageovo n´ asoben´ı Nyn´ı m´ame vˇse pˇripraveno k tomu, abychom pochopili fungov´an´ı algoritmu, kter´ y Arnold Sch¨onhage v roce 1966 navrhl. Nejprve si vˇsimnˇeme, jak ˇsikovnˇe vol´ı 6 modul´ı, kter´a budou v jeho algoritmu vystupovat. m1 m2 m3 m4 m5 m6
= = = = = =
26qk −1 − 1 26qk +1 − 1 26qk +2 − 1 26qk +3 − 1 26qk +5 − 1 26qk +7 − 1.
Pro posloupnost q0 = 1 a qk = 3qk−1 − 1, tj. qk = (3k + 1)/2 pro kaˇzd´e k pˇrirozen´e, jsou modula po dvou nesoudˇeln´a. Nav´ıc plat´ı, ˇze pˇri n´asoben´ı pk = (18qk + 8)-bitov´ ych ˇc´ısel nedojde k pˇreteˇcen´ı, tj. z˚ ustaneme mezi 0 a m = m1 · m2 · · · · · m6 , protoˇze m je vˇetˇs´ı neˇz 22pk . Ted’ jiˇz samotn´ y Sch¨onhage˚ uv algoritmus. Chceme n´asobit pˇrirozen´a ˇc´ısla U a V , oznaˇcme W = U × V . Najdeme nejmenˇs´ı pk tak, ˇze n´asoben´a ˇc´ısla jsou nejv´ yˇse pk -bitov´a. K pk najdeme pˇr´ısluˇsn´a modula. 1. Spoˇcti u1 = U mod m1 , . . . , u6 = U mod m6 , v1 = V mod m1 , . . . , v6 = V mod m6 . 2. Vyn´asob u1 v1 , . . . , u6 v6 . 3. Spoˇcti w1 = u1 v1 mod m1 , . . . , w6 = u6 v6 mod m6 . 4. Najdi 0 ≤ W < m takov´e, ˇze W = w1 mod m1 , . . . , W = w6 mod m6 . Vˇsimnˇeme si, ˇze kaˇzd´e z ˇc´ısel ui , vi m´a maxim´alnˇe 6qk + 7 = 18qk−1 + 1 < pk−1 bit˚ u, a tedy ˇze algoritmus pˇrev´ad´ı u ´lohu n´asobit pk -bitov´a ˇc´ısla na n´asoben´ı pk−1 -bitov´ ych ˇc´ısel. To je podobn´a myˇslenka jako v Karacubovˇe n´asoben´ı vedouc´ı ke sn´ıˇzen´ı sloˇzitosti. Tentokr´at je moˇzn´e - i kdyˇz pracn´e - dok´azat, ˇze sloˇzitost Sch¨onhageova n´asoben´ı je O(nlog3 6 ). Jelikoˇz log3 6 je pˇribliˇznˇe 1, 63 < 2, jde opˇet o rychl´e n´asoben´ı, tj. se sloˇzitost´ı menˇs´ı neˇz O(n2 ). 26
Kapitola 3 Dˇ elen´ı 3.1 3.1.1
Dˇ elen´ı s tuˇ zkou a pap´ırem Egyptsk´ e dˇ elen´ı
Je stejnˇe jako egyptsk´e n´asoben´ı zaloˇzen´e na bin´arn´ım z´apisu, tentokr´at ale pod´ılu. Dˇel´ıme-li napˇr. ˇc´ıslo 187 ˇc´ıslem 24, zaˇcneme vytvoˇren´ım tabulky. V lev´em sloupci vypisujeme mocniny dvojky a v prav´em jim n´aleˇzej´ıc´ı hodnoty vznikl´e zdvojov´an´ım dˇelitele, neˇz najdeme ˇc´ıslo nejbliˇzˇs´ı k dˇelenci, kter´e je z´aroveˇ n menˇs´ı neˇz dˇelenec. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je to ˇc´ıslo 96. D´al nav´ıc v tabulce vypisujeme pˇrevr´acen´e hodnoty mocnin dvojky a jim n´aleˇzej´ıc´ı hodnoty dˇelitele. Nyn´ı se d´ıv´ame na nejbliˇzˇs´ı n´asobek dˇelitele k ˇc´ıslu 187 a odeˇcteme ho od nˇej. Z´aroveˇ n mocninu dvojky jemu n´aleˇzej´ıc´ı vyznaˇc´ıme. S ˇc´ıslem vznikl´ ym odeˇcten´ım postupujeme stejnˇe. Na z´avˇer seˇcteme vˇsechny zakrouˇzkovan´e n´asobky dvojky a seˇcteme je. 187 : 24 1 24 2 48 4 96 1/2 12 1/4 6 1/8 3 1/16 1, 5 1/32 0, 75
187-96=91 + zakrouˇzkujeme 4 91-48=43 + zakrouˇzkujeme 2 43-24=19 + zakrouˇzkujeme 1 19-12=7 + zakrouˇzkujeme 1/2 7-6=1 + zakrouˇzkujeme 1/4 1-0,75=0,25 + zakrouˇzkujeme 1/32
Nyn´ı zakrouˇzkovan´e mocniny dvojky seˇcteme a t´ım z´ısk´ame pˇribliˇzn´ y pod´ıl: 4 + 2 + 1 + 1/2 + 1/4 + 1/32 = 7 + 25/32. U ˇc´ısel s omezen´ ym rozvojem nakonec ˇc´ıslo zjist´ıme pˇresnˇe. U ˇc´ısel s neomezen´ ym rozvojem ho m˚ uˇzeme jen upˇresˇ novat t´ım, ˇze budeme pokraˇcovat v algoritmu. Pro poˇc´ıt´an´ı v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe vˇsak zaokrouhlujeme a nepotˇrebujeme stoprocentnˇe pˇresn´e ˇc´ıslo. Egypt’an´e si obl´ıbili poˇc´ıt´an´ı s tzv. kmenov´ ymi zlomky, coˇz jsou zlomky s jedniˇckou v ˇcitateli. Z v´ yˇse popsan´eho zp˚ usobu dˇelen´ı je jasn´e, ˇze pod´ıl z´ısk´avali ve tvaru cel´eho ˇc´ısla a souˇctu kmenov´ ych zlomk˚ u.
27
3.1.2
ˇ ınsk´ C´ e poˇ cetn´ı dˇ elen´ı podle Sun Ziho
Tento zp˚ usob dˇelen´ı popisuje ve sv´e tvorbˇe ˇc´ınk´ y matematik Sun Zi, ˇzij´ıc´ı okolo 400 n. l. Velmi se podob´a zp˚ usobu dˇelen´ı, kter´e se dnes uˇc´ıme ve ˇskol´ach. Dˇelen´ı, stejnˇe jako ˇc´ınsk´e poˇcetn´ı n´asoben´ı, je zaloˇzeno na postupn´em dˇelen´ı a st´al´em pˇrepisov´an´ı jednotliv´ ych krok˚ u. Na uk´azku budeme dˇelit ˇc´ıslo 47978 sedmi (uv´ad´ıme v ˇc´ınsk´ ych a arabsk´ ych ˇc´ıslic´ıch). 1. Zaˇcneme zaps´an´ım dˇelence v jednom ˇr´adku a dˇelitele o ˇr´adek n´ıˇze pod nejvyˇsˇs´ı cifru dˇelence. Pokud nem˚ uˇzeme cifru, pod kterou m´ame napsan´eho dˇelitelej´ım dˇelit, posuneme ho o jednu cifru vpravo. To dˇel´ame, dokud nem˚ uˇzeme danou skupinu cifer dˇelit. V naˇsem pˇr´ıpadˇe posuneme 7 o jedno m´ısto a naznaˇc´ıme t´ım dˇelen´ı 47/7 (viz obr´azek 3.1 a.). 2. Celoˇc´ıselnˇe vydˇel´ıme 47/7 a v´ ysledek nap´ıˇseme o ˇr´adek nad dˇelence v u ´rovni dˇelitele (viz obr´azek 3.1 b.). 3. Od 47 odeteˇcme 6 × 7 a dˇelitele posuneme o dalˇs´ı cifru vpravo (viz obr´azek 3.1 c.). 4. Pokraˇcujeme dˇelen´ım 59/7 a v´ ysledek nap´ıˇseme do horn´ıho ˇra´dku za 6, pot´e opˇet zjist´ıme zbytek po dˇelen´ı a dˇelitele posuneme o dalˇs´ı cifru vpravo (viz obr´azek 3.1 d.). 5. Takto pokraˇcujeme aˇz do ukonˇcen´ı dˇelen´ı (viz obr´azek 3.1 e., f.). V naˇsem pˇr´ıpadˇe bylo dˇelen´ı celoˇc´ıseln´e, pokud by nebylo, zapsal by se zbytek a dˇelen´ı se ukonˇcilo.
ˇ ınsk´e poˇcetn´ı dˇelen´ı 47978 : 7. Obr´azek 3.1: C´
28
3.2 3.2.1
Mechanick´ e pom˚ ucky Soroban
Pˇri dˇelen´ı na sorobanu mus´ıme zaˇc´ıt zn´azornˇen´ım dˇelence a dˇelitele. Z lev´e strany nejdˇr´ıve zn´azorn´ıme dˇelitele, nech´ame alespoˇ n 2 sloupce voln´e a pot´e zn´azorn´ıme dˇelence (viz sekce 2.3.1). Pokud tedy chceme dˇelit napˇr´ıklad 68947 ˇc´ıslem 73, mˇel by soroban vypadat, jak je zn´azornˇeno na obr´azku 3.2.
Obr´azek 3.2: Zn´azornˇen´ı ˇc´ısel 73 a 68947 pˇred dˇelen´ım.
Nyn´ı jiˇz pˇrejdeme k samotn´emu dˇelen´ı. 1. Zaˇcneme celoˇc´ıseln´ ym dˇelen´ım 68 dˇeleno 7, coˇz je 9. Dev´ıtku zn´azorn´ıme na sloupci pˇred dˇelencem (viz obr´azek 3.3 a.). 2. Nyn´ı vyn´asob´ıme 7 kr´at 9 a v´ ysledek odeˇcteme od 68 (viz obr´azek 3.3 b.). 3. Nakonec vyn´asob´ıme 3 kr´at 9, tj. 27, a odeˇcteme od 59. Odeˇc´ıt´ame o jednu cifru n´ıˇze, neˇz u pˇredeˇsl´eho, protoˇze nyn´ı odeˇc´ıt´ame n´asobek jednotek (viz obr´azek 3.3 c.). 4. Pokraˇcujeme stejn´ ym zp˚ usobem d´al, takˇze za 9 nap´ıˇseme 4 a pot´e odeˇcteme 7 kr´at 4, tj. 28, od dˇelence (viz obr´azek 3.3 d.). 5. Vyn´asob´ıme 3 kr´at 4 a odeˇcteme od 44 (viz obr´azek 3.3 e.). 6. Nyn´ı opakujeme tento postup, dokud se nedostaneme na ˇc´ıslo, kter´e uˇz d´ale nem˚ uˇzeme dˇelit, tj. na zbytek, kter´ y je menˇs´ı neˇz dˇelitel. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je v´ ysledek 944 a zbytek 35, neboli 944 a 35/73 (viz obr´azek 3.3 f.). Existuje jist´e u ´skal´ı. Napˇr´ıklad pˇri dˇelen´ı 64947 ˇc´ıslem 73 bychom v 1. kroku dostali, ˇze 1. cifra pod´ılu je 9, po odeˇcten´ı 7×9 od 64 by zbyla jedniˇcka, tj. v dalˇs´ım kroku bychom ˇ sen´ı probl´emu ale nen´ı sloˇzit´e. Ve 3 × 9 odeˇc´ıtali od 19 a dostali bychom z´aporn´e ˇc´ıslo! Reˇ chv´ıli, kdy by vyˇsla z´aporn´a cifra, bychom se vr´atili o krok zpˇet a m´ısto 9 zvolili ˇc´ıslo o jedniˇcku menˇs´ı, tj. 8.
3.2.2
Napierovy kosti
Dˇelen´ı pomoc´ı Napierov´ ych kost´ı (pops´any v sekci 2.3.3) je v mnoha ohledech velmi podobn´e naˇsemu dˇelen´ı. Pokud napˇr´ıklad chceme vydˇelit ˇc´ıslo 256436 ˇc´ıslem 47, vybereme si z Napierov´ ych kost´ı kosti n´asobk˚ u ˇctyˇr a sedmi.
29
Obr´azek 3.3: Dˇelen´ı 68947 : 73 na sorobanu.
Obr´azek 3.4: Dˇelen´ı 256436 : 47 pomoc´ı Napierov´ ych kost´ı.
30
2 5 6 2 3 5 2 1 1 8 2 2
4 3 6 4 8 6 3 2 2
: 47 = 5456 + 4/47
3 6 3 6 5 8 6 8 2 4
1. Vedle tabulky si vyp´ıˇseme n´asobky 47. 2. Od nejvyˇsˇs´ıch cifer vˇzdy odeˇc´ıt´ame co nejvˇetˇs´ı n´asobek 47, koeficient n´asobku zap´ıˇseme do v´ ysledku. 3. Opakujeme tento postup, dokud se nedostaneme na ˇc´ıslo menˇs´ı neˇz dˇelitel. Zbytek zap´ıˇseme jako zlomek.
31
Kapitola 4 V´ ypoˇ cet druh´ e odmocniny 4.1
V´ ypoˇ cet druh´ e odmocniny s tuˇ zkou a pap´ırem
4.1.1
Numerick´ y v´ ypoˇ cet druh´ e odmocniny
V´ ypoˇcet druh´e odmocniny byl pˇred nˇekolika lety souˇc´ast´ı z´akladn´ıho vzdˇel´an´ı na ˇskol´ach. Nyn´ı se vˇsak v´ıce neˇz na svou hlavu spol´eh´ame na kalkulaˇcku a tento jednoduch´ y numerick´ y v´ ypoˇcet zaloˇzen´ y na n´asoben´ı a odeˇc´ıt´an´ı upad´a v zapomnˇen´ı. V´ ypoˇcet si uk´aˇzeme na odmocnˇen´ı ˇc´ısla 35217261. 1. Zaˇcneme rozdˇelen´ım ˇc´ısla na dvojice cifer. 2. Pod´ıv´ame se na prvn´ı dvojici a pˇrem´ yˇsl´ıme, jak´a nejvˇetˇs´ı druh´a mocnina nˇejak´eho ˇc´ısla se do n´ı vejde. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je to 52 . 3. 25 odeˇcteme od 35 a ˇc´ıslo 5 nap´ıˇseme do meziv´ ysledku. 4. Pokraˇcujeme ops´an´ım dalˇs´ı dvojice. Za toto ˇc´ıslo nap´ıˇseme oddˇeluj´ıc´ı znaˇcku : a dvojn´asobek naˇseho meziv´ ysledku. 5. Druhou cifru odmocniny hled´ame jako maxim´aln´ı z splˇ nuj´ıc´ı (5z)2 = (50 + z)2 ≤ 3521, coˇz zjednoduˇs´ıme na tvar 100 × z + z 2 = 10z × z ≤ 1021. ˇ ıslo 9 tedy nap´ıˇseme za 5 do me6. V naˇsem pˇr´ıpadˇe je maxim´aln´ı takov´e z = 9. C´ ziv´ ysledku a za naˇse ˇc´ıslo po znam´enku dˇelen´ı. 7. D´ale vyn´asob´ıme 109 × 9 a odeˇcteme od 1021. 8. Pokraˇcujeme opˇet ops´an´ım dalˇs´ı dvojice, tedy za 40 p´ıˇseme 72. Za toto ˇc´ıslo nap´ıˇseme oddˇeluj´ıc´ı znaˇcku a dvojn´asobek naˇseho meziv´ ysledku, tedy 118. 9. Tˇret´ı cifru odmocninu dostaneme jako maxim´aln´ı z splˇ nuj´ıc´ı (59z)2 = (590 + z)2 ≤ 352172, coˇz zjednoduˇs´ıme na tvar 1180 × z + z 2 = 118z × z ≤ 4072. 32
ˇ ıslo 3 tedy nap´ıˇseme za 59 do meziv´ 10. V tomto pˇr´ıpadˇe je maxim´aln´ı z = 3. C´ ysledku a za ˇc´ıslo za oddˇelovac´ım znam´enkem. 11. Pokraˇcujeme stejnˇe jako v minul´ ych kroc´ıch. 12. Pokud bychom chtˇeli dostat jeˇstˇe pˇresnˇejˇs´ı hodnotu odmocniny, nic n´am nebr´an´ı pokraˇcovat d´al. Za meziv´ ysledek by se napsala desetinn´a ˇca´rka a za zbytek dvˇe nuly, tj. 490500, a pokraˇcovali bychom analogicky d´ale. 3 −2 1 −
5 2 1 5 0 2 1 9 8 1 4 0 − 3 5 5 − 4
7 2 6 1
7 4 2 7 4
2 9 3 6 1 4 5 6 9 0 5
√
=
5
9 3 4
:
109 × 9
:
1183 × 3
: 11864 × 4
Tento algoritmus si jeˇstˇe pˇredvedeme na v´ ypoˇctu druh´e odmocniny ze 3. √ 0 3 = 1 , 7 3 2 − 1 2 0 0 : 27 × 7 − 1 8 9 1 1 0 0 : 343 × 3 − 1 0 2 9 7 1 0 0 : 3462 × 2 − 6 9 2 4 1 7 6 T´ımto algoritmem m˚ uˇzeme teoreticky pokraˇcovat aˇz do nekoneˇcna, pokud se jedn´a o odmocniny s neomezen´ ym desetinn´ ym rozvojem.
4.1.2
Indick´ y v´ ypoˇ cet druh´ e odmocniny
Vˇetˇsina indick´ ych matematick´ ych pravidel a n´avod˚ u je velmi struˇcn´a, u v´ ypoˇctu odmocˇ niny je vˇsak n´avod velmi kr´atk´ y i na indickou u ´roveˇ n. Pouˇcka podle Sr´ıdhary zn´ı (origin´al je bez doplˇ nuj´ıc´ıho textu v z´avork´ach): Odeˇcti (nejvˇetˇs´ı moˇzn´ y) ˇctverec od (posledn´ıho) lich´eho m´ısta, vydˇel zbytek zdvojn´asobenou (pod nejbliˇzˇs´ı m´ısto) posunutou odmocninou; pod´ıl um´ısti na ˇr´adce (zdvojn´asoben´e odmocniny) a po odeˇcten´ı jeho ˇctverce zdvojn´asob (pod´ıl). Potom posuˇ n obdrˇzen´e (v ˇra´dku zdvojn´asoben´e odmocniny) ˇc´ıslo o jedno m´ısto kupˇredu a dˇel j´ım jako dˇr´ıve. (Po opakov´an´ı operace do konce) vezmi polovinu zdvojn´asoben´eho ˇc´ısla. ([2], str. 119). √ My si v´ ypoˇcet odmocniny pˇredvedeme na v´ ypoˇctu 325142.
33
1. − | − | − | 3 2 5 1 4 2 2.
− | − | 7 5 1 4 2 1 0
3.
− | − | 5 1 4 2 1 0 7
4.
| − | 2 4 2 1 4
1 5.
| − | 2 4 2 1 1 4
6.
| − | 2 4 2 1 1 4 0
1. Zaˇcneme zn´azornˇen´ım lich´ ych a sud´ ych ˇc´ısel pomoc´ı ”−”a ”|”. 2. Hled´ame nejvˇetˇs´ı druhou mocninu menˇs´ı neˇz 32, v naˇsem pˇr´ıpadˇe to je 25. 25 odeˇcteme od 32 a zdvojn´asobenou odmocninu (tedy 10) zap´ıˇseme pod zbytek hned zkraje, v naˇsem pˇr´ıpadˇe pod 75. 3. Nyn´ı 75 vydˇel´ıme 10, v´ ysledek zap´ıˇseme za 10 a 75 nahrad´ıme 5, tj. zbytkem po dˇelen´ı. 4. Od 51 odeˇcteme mocninu pod´ılu, tj. 49, a samotn´ y pod´ıl zdvojn´asob´ıme na 14. 5. Meziv´ ysledek posuneme o jedno m´ısto doprava. 6. Dˇel´ıme 24 ˇc´ıslem 114, coˇz je 0. Nulu nap´ıˇseme za 114. Nyn´ı bychom mˇeli opakovat body 4. a 5., vyˇsla n´am ale nula, a tak bychom posunuli meziv´ ysledek o dalˇs´ı m´ısto doprava. T´ım bychom se ale dostali za desetinnou ˇc´arku, coˇz Indov´e nedˇelali, n´ ybrˇz ukonˇcili v´ ypoˇcet odmocniny vydˇelen´ım meziv´ ysledku dvˇema. V´ ysledek: 570. Ukonˇcen´ı v´ ypoˇctu pˇred desetinnou ˇca´rkou neznamen´a, ˇze tento postup nad´ale neplat´ı. Pokraˇcovali bychom totoˇzn´ ym postupem teoreticky do nekoneˇcna nebo do ukonˇcen´eho rozvoje, pozor pouze na desetinnou ˇc´arku:
34
2 4 2 1 1 4
0 0
1 4 0 1 1 4 0,
0 2
1 4 9 1 1 4 0,
6 4
1 4 1 1
9 6 0 4 0, 4
Dost´av´ame tedy lepˇs´ı odhad odmocniny 570, 2 atd. Vˇsimnˇeme si drobn´eho u ´skal´ı indick´eho postupu. Pˇri hled´an´ı druh´e cifry z (a podobnˇe i dalˇs´ıch cifer) odmocniny Indov´e nevych´az´ı z podm´ınky 10z × z √ ≤ 751, ale ze slabˇs´ı podm´ınky 10 × z ≤ 75. Proto jejich postup selˇze napˇr. pˇri v´ ypoˇctu 324142. 1. − | − 3 2 4
| − | 1 4 2
2.
− 7 4 1 0
| − | 1 4 2
3.
− 4 1 0
| − | 1 4 2 7
4. 1
| − | −8 4 2 1 4
N´apravu ale zjedn´ame snadno, vr´at´ıme se do pˇredchoz´ıho 3. kroku a m´ısto 7 zvol´ıme ˇc´ıslo o jedniˇcku menˇs´ı, tedy 6.
4.1.3
ˇ ınsk´ C´ y v´ ypoˇ cet druh´ e odmocniny
ˇ ınˇe podobal numerick´emu v´ V´ ypoˇcet pro zjiˇstˇen´ı druh´e odmocniny se v C´ ypoˇctu druh´e odmocniny. P˚ uvodn´ı ˇc´ınsk´e pravidlo zn´ı (bez doplˇ nuj´ıc´ıho textu v z´avork´ach): Stanov obsah (ˇctverce) jako dˇelenec. Vezmi jednu poˇc´ıtac´ı tyˇcinku a jdi pˇres jeden (sloupec). Posuˇ n suo-te. Prvn´ı (vybranou ˇc´ıslici odmocniny) n´asob ˇc´ıslem t’ien-suan, to je dˇelitel. Rozdˇel (j´ım). Po dˇelen´ı zdvojn´asob dˇelitel, to je st´al´ y ’ dˇelitel. Vrat ho (o jeden d´ılek, dostaneˇs) pˇr´ısluˇsn´ y (pevn´ y) dˇelitel. D´ale vrat’ um´ıstˇenou poˇc´ıtac´ı tyˇcinku o krok. (Pokraˇcuj) jako dˇr´ıve. Jednu vybranou (cifru) t´ım n´asob. Suo-te pˇriˇcti k (pˇr´ısluˇsn´emu) pevn´emu dˇeliteli jako dˇr´ıve. Jednu vybranou (cifru) t´ım n´asob. Suo-te pˇriˇcti k (pˇr´ısluˇsn´emu) pevn´emu dˇeliteli a dˇel. D´ale jako dˇr´ıve. ([2], str. 51)
35
√ ˇ Nyn´ı si cel´ y algoritmus pˇredvedeme podrobnˇeji na pˇr´ıkladu 173212. Reknˇ eme si jeˇstˇe, ˇze vˇsechny v´ ypoˇcty byly prov´adˇeny na tzv. poˇc´ıtac´ı desce (viz sekce 6.5). f ang 1 7 3 2 1 2 ˇs fa 1 0 0 0 0 t’ien − suan 4 f ang 1 7 3 2 1 2 ˇs 4 0 0 0 0 fa 1 0 0 0 0 t’ien − suan 4 f ang 1 3 2 1 2 ˇs 8 0 0 0 fa 1 0 0 t’ien − suan 4 1 f ang 1 3 2 1 2 ˇs 8 1 0 0 fa 1 0 0 t’ien − suan 4 1 f ang 5 1 1 2 ˇs 8 2 0 fa ’ 1 t ien − suan 4 1 6 f ang 5 1 1 2 ˇs 8 2 6 fa ’ 1 t ien − suan 4 1 6 f ang 1 5 6 ˇs 8 3 2 fa ’ 1 t ien − suan 1. Nap´ıˇseme odmocˇ novan´e ˇc´ıslo do ˇr´adku ˇs. Na ˇr´adku t’ien − suan zaznaˇc´ıme ˇc´ıslo 10000, kter´ ym naznaˇc´ıme nejvˇetˇs´ı lichou cifru dˇelence a kter´e n´am pouze ukazuje aktu´aln´ı pozici ve v´ ypoˇctu, jinak je k v´ ypoˇctu nepotˇrebujeme. 2. Nyn´ı hled´ame nejvˇetˇs´ı moˇzn´e ˇc´ıslo, jehoˇz mocnina je menˇs´ı nebo rovna 17, coˇz je 4. 4 nap´ıˇseme do ˇr´adku f ang a f a na u ´roveˇ n t’ien − suan. 3. D´ale vydˇel´ıme 173212 ˇc´ıslem f a (tj. 40000) a na ˇra´dek ˇs nap´ıˇseme zbytek po dˇelen´ı. Nakonec f a zdvojn´asob´ıme a posuneme o jedno m´ısto doprava. Posuneme t’ien − suan o dvˇe m´ısta doprava.
36
4. Dˇel´ıme ˇs ˇc´ıslem fa. V´ ysledek, tj. jedniˇcka, nap´ıˇseme do ˇr´adku f a za ˇctyˇrku a do ˇra´dku f ang za osmiˇcku. 5. Vydˇel´ıme ˇs ˇc´ıslem f a a zbytek po dˇelen´ı nap´ıˇseme do ˇra´dku ˇs. F a posuneme o jedno m´ısto a t’ien − suan o dvˇe m´ısta doprava. Nakonec jedniˇcku v ˇra´dku f a zdvojn´asob´ıme. ˇ vydˇel´ıme f a a dost´av´ame ˇsestku. Tu 6. Postupujeme totoˇznˇe podle krok˚ u 4. a 5. S nap´ıˇseme do ˇra´dku f ang a f a. 7. Nakonec znovu vydˇel´ıme ˇs ˇc´ıslem f a a zbytek po dˇelen´ı nap´ıˇseme do ˇra´dku f a. 8. Teoreticky bychom mohli pokraˇcovat ve v´ ypoˇctu posunut´ım f a o jedno m´ısto a ˇ ıˇ t’ien − suan o dvˇe m´ısta doprava. To vˇsak C´ nan´e nedˇelali a ukonˇcili v´ ypoˇcet zaokrouhlen´ım.
37
Kapitola 5 Sˇ c´ıt´ an´ı 5.1 5.1.1
Sˇ c´ıt´ an´ı s tuˇ zkou a pap´ırem ˇ ınsk´ C´ e sˇ c´ıt´ an´ı
ˇ ıˇ Pˇri sˇc´ıt´an´ı si C´ nan´e nejprve poskl´adali obˇe ˇc´ısla vedle sebe a pot´e postupnˇe sˇc´ıtali ˇc´ısla od nejvyˇsˇs´ıch cifer po nejmenˇs´ı tak, ˇze od jednoho ˇc´ısla cifry odeˇc´ıtali a k druh´emu je pˇriˇc´ıtali. Sˇc´ıt´an´ı zapisovali zdola nahoru a v nejvyˇsˇs´ım ˇr´adku mˇeli koneˇcn´ y v´ ysledek. Tento postup si pˇredvedeme na seˇcten´ı ˇc´ısel 9762 a 8423. Uv´ad´ıme ho v ˇc´ınsk´ ych ˇc´ıslic´ıch poskl´adan´ ych z jednotliv´ ych tyˇcinek a v pˇrepisu pomoc´ı arabsk´ ych ˇc´ıslic ([2], str. 25). V´ ysledek: 18185.
Obr´azek 5.1: V´ ypoˇcet 9762 + 8423 ˇc´ınsk´ ym zp˚ usobem.
38
5.2 5.2.1
Mechanick´ e pom˚ ucky Soroban
Pokud chceme pomoc´ı sorobanu seˇc´ıst dvˇe ˇc´ısla, mus´ıme si nejdˇr´ıve jedno z nich na sorobanu zn´azornit. Chceme-li seˇc´ıst 4862 a 8359, zn´azorn´ıme na sorobanu 4862 (viz obr´azek 5.2 a.).
Obr´azek 5.2: Sˇc´ıt´an´ı 4862 + 8359 na sorobanu. Nyn´ı chceme k 4862 pˇriˇc´ıst ˇc´ıslo 8359. 1. Pˇriˇcteme 8 k 4 a z´ısk´ame 12. Na m´ısto 4 d´ame 2 a ve sloupci nalevo zn´azorn´ıme 1 (viz obr´azek 5.2 b.). 2. Pokraˇcujeme pˇriˇcten´ım 3 k 8, z´ısk´ame 11. Jednu jedniˇcku d´ame na m´ısto 8 a druhou pˇriˇcteme ke dvojce ve sloupci nalevo, takˇze z´ısk´ame 3 (viz obr´azek 5.2 c.). 3. T´ımto zp˚ usobem pokraˇcujeme u zbyl´ ych cifer. V´ ysledek: 13221 (viz obr´azek 5.2 d.). Takto m˚ uˇzeme sˇc´ıtat ˇc´ısla aˇz do 1018 . Soroban je v Japonsku st´ale velmi obl´ıben a uˇc´ı se na nˇem poˇc´ıtat vˇetˇsina dˇet´ı na z´akladn´ıch ˇskol´ach. Pouˇz´ıv´a jej ale i dost dospˇel´ ych, kteˇr´ı na nˇem ˇcasto poˇc´ıtaj´ı rychleji neˇz na kalkulaˇcce ([18], [16]).
5.2.2
Sˇ c´ıt´ an´ı na lin´ ach
Je totoˇzn´e s naˇs´ım nynˇejˇs´ım, bˇeˇznˇe pouˇz´ıvan´ ym sˇc´ıt´an´ım pod sebou, pouze pap´ır a tuˇzka jsou nahrazeny deskou a kameny (viz popis lin v sekci 2.3.2). Sˇc´ıt´an´ı zah´aj´ıme zn´azornˇen´ım ˇc´ısel v jednotliv´ ych sloupc´ıch. Napˇr´ıklad seˇcteme ˇc´ısla 457, 236 a 7512 (viz obr´azek 5.3). Sˇc´ıt´an´ı zaˇcneme od jednotek. Seˇcteme 7 + 6 + 2 = 15. Pˇetku zn´azorn´ıme v oknˇe jednotek a jedniˇcku si zapamatujeme (viz obr´azek 5.3 a.). Pot´e sˇc´ıt´ame dalˇs´ı ˇr´adek, nyn´ı des´ıtek, a nezapomeneme na jedniˇcku z pˇredchoz´ıho meziv´ ysledku. Z´ısk´ame 10, druh´e pol´ıˇcko tedy z˚ ustane pr´azdn´e a jedniˇcku si zapamatujeme. T´ımto zp˚ usobem pokraˇcujeme aˇz k v´ ysledku: 8205 (viz obr´azek 5.3 b.).
39
Obr´azek 5.3: V horn´ı ˇc´asti je zaznaˇcen´ı ˇc´ısel 457, 236 a 7512 na poˇcetn´ı desce. V doln´ı ˇca´sti je sˇc´ıt´an´ı 457 + 236 + 7512 na lin´ach.
40
Kapitola 6 ´ Uroveˇ n matematiky star´ ych kultur Jiˇz od dob, kdy ˇclovˇek zaˇcal vn´ımat s´am sebe a zaˇcal pˇrem´ yˇslet o tom, co je kolem nˇej, musel neodmyslitelnˇe doj´ıt k potˇrebˇe ˇr´ıci, kolik ˇceho je, kolik co v´aˇz´ı a mˇeˇr´ı. A kdyˇz poprv´e nˇekdo vyˇskrabal na zed’ tˇri mamuty, jiˇz m˚ uˇzeme ˇr´ıci: Ano, tady jsou zaˇc´atky ” matematiky, tedy snahy zachytit nˇejakou skuteˇcnost pomoc´ı ˇc´ısel.“ Rozvoj matematiky prob´ıhal nerovnomˇernˇe po cel´e Zemi. Matematika vˇzdy ˇsla ruku v ruce s pokrokem a ˇz´adn´a velk´a civilizace se bez n´ı neobeˇsla. Od 6. tis´ıcilet´ı pˇr.n.l. se ˇ ınu rozpad´a prvotnˇe pospoln´a spoleˇcnost. na u ´zem´ı od Egypta pˇres Mezopot´amii aˇz po C´ Vznikaj´ı zde otrok´aˇrsk´e spoleˇcnosti, kter´e m˚ uˇzeme pozdˇeji pozorovat v Americe u Ink˚ u, Azt´ek˚ u a May˚ u. Tato novˇejˇs´ı forma vl´ady vznikala tam, kde byly lepˇs´ı klimatick´e a pˇr´ırodn´ı podm´ınky, tedy tam, kde je moˇznost produkce v´ıce j´ıdla neˇz pro zemˇedˇelce saˇ motn´e. Remesln´ a v´ yroba se oddˇeluje od zemˇedˇelstv´ı, p˚ uda je rozdˇelov´ana do soukrom´eho vlastnictv´ı, obchod stoup´a na d˚ uleˇzitosti. Cel´a spoleˇcnost se st´av´a od tohoto obdob´ı z´avisl´a na matematice a na ˇc´ım d´al sloˇzitˇejˇs´ıch v´ ypoˇctech. Mus´ı se pˇrece vˇedˇet, kolik je tˇreba odv´est na dan´ıch, kolik co stoj´ı a kolik si ˇceho kupuji nebo m´am.
6.1
Poziˇ cn´ı a nepoziˇ cn´ı soustavy
V cel´e pr´aci byly pouˇz´ıv´any vˇsechny z´apisy v´ ypoˇct˚ u v des´ıtkov´e poziˇcn´ı soustavˇe, tj. v n´ami nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ı soustavˇe. M´alokdo si dnes pˇripust´ı pr´aci ˇci v˚ ubec existenci jin´e soustavy neˇz naˇs´ı des´ıtkov´e poziˇcn´ı nebo pˇrinejhorˇs´ım dvojkov´e pouˇz´ıvan´e ve v´ ypoˇcetn´ı technice. Pr´avˇe nepˇripouˇstˇen´ı si jin´e soustavy souvis´ı s naˇs´ı v´ yukou, ve kter´e se o jin´ ych soustav´ach nic nedozv´ıd´ame. Trvalo ale dlouhou, ˇcasto pˇreruˇsovanou dobu, neˇz naˇse ˇc´ıseln´a soustava spatˇrila svˇetlo svˇeta. V nepoziˇcn´ıch soustav´ach musel existovat speci´aln´ı znak pro kaˇzdou mocninu des´ıti, tedy za pˇredpokladu, ˇze byla vyuˇz´ıv´ana des´ıtkov´a soustava. Pouˇz´ıvaly se napˇr´ıklad i ˇctyˇrkov´e, pˇetkov´e nebo ˇsedes´atkov´e soustavy. V tˇechto soustav´ach tak´e chybˇel symbol pro nulu, jednotliv´a ˇc´ısla pak vznikala kladen´ım jednotliv´ ych symbol˚ u za sebe, aniˇz by bylo nutn´e db´at na jejich vz´ajemn´e poˇrad´ı. Z´akladn´ım pˇredpokladem pro poziˇcn´ı soustavy byl objev nuly. K tomu doch´az´ı kolem roku 628 indick´ ym uˇcencem Brahmaguptou. S poziˇcn´ı nulou m´a v z´apisu ˇc´ısla kaˇzd´a ˇc´ıslice specifick´e postaven´ı k ostatn´ım ˇc´ıslic´ım, protoˇze na pozici ˇc´ıslice z´avis´ı jej´ı n´asobek s mocninami des´ıtek, tj. jedna cifra znamen´a jednotky (tedy cifra × 100 ), dalˇs´ı v poˇrad´ı des´ıtky (cifra ×101 ), dalˇs´ı tis´ıce (cifra ×102 ), atd. Pokud nˇekter´a mocnina chyb´ı, vypln´ı se jej´ı m´ısto v z´apisu nulou. Poziˇcn´ı z´apis ˇc´ısel m´a obrovskou v´ yhodu: staˇc´ı n´am deset 41
symbol˚ u (vˇcetnˇe nuly) pro z´apis libovolnˇe velk´eho ˇc´ısla a pr´ace v t´eto soustavˇe je mnohem snazˇs´ı neˇz v nepoziˇcn´ıch soustav´ach.
6.2
Egypt
Pyramidy, postaven´e jiˇz okolo let 3600-2700 pˇr.n.l., jsou pomn´ıky a nesporn´ ymi d˚ ukazy u ´rovnˇe egyptsk´e matematiky. Ke stavbˇe takov´ ych objekt˚ u bylo zapotˇreb´ı poˇct˚ u s velk´ ymi“ ” ˇc´ısly a jednoduˇsˇs´ıch geometrick´ ych operac´ı. V Egyptˇe se tyto znalosti vyuˇz´ıvaly tak´e pˇri stavbˇe zavlaˇzovac´ıch kan´al˚ u, mˇest, pˇrehrad a vodn´ıch n´adrˇz´ı. Tak´e bylo tˇreba sˇc´ıtat obyvatelstvo, polnosti a veˇsker´ y majetek, protoˇze zde existovala centralizovan´a vl´ada pod z´aˇstitou faraona, kter´e se odv´adˇely danˇe. Velkou roli hr´al tak´e pˇresn´ y kalend´aˇr, podle kter´eho se urˇcovalo obdob´ı rozvodˇ nov´an´ı Nilu.
Obr´azek 6.1: Symbolick´ y z´apis ˇc´ısla 21623.
Egypt’an´e jiˇz znali nepoziˇcn´ı des´ıtkovou ˇc´ıselnou soustavu. Mˇeli speci´aln´ı symbol pro ˇc´ıslo 1 a pro mocniny 10 aˇz po 107 (napˇr. mili´on se znaˇcil symbolem praboha Hh, kter´ y nese oblohu nad zem´ı). Ostatn´ı ˇc´ısla se znaˇcila opakov´an´ım znak˚ u pro mocniny deseti ’ a jejich kladen´ım za sebe. Egypt an´e psali zprava doleva, stejn´e symboly kladli za sebe maxim´alnˇe ˇctyˇri, pot´e udˇelali mezeru. Uˇcenci Egypta byli p´ısaˇri, kteˇr´ı zast´avali vˇetˇsinu d˚ uleˇzit´ ych svˇetsk´ ych funkc´ı. Pr´avˇe proto to bylo jedno z nejlukrativnˇejˇs´ıch zamˇestn´an´ı. Nauˇcen´ı Chetiho P´ısaˇrsk´emu umˇen´ı se vˇenuj s l´askou! Vˇez, ˇze nen´ı nad p´ısaˇrsk´e umˇen´ı. P´ısaˇrsk´e umˇen´ı mus´ıˇs milovat v´ıc neˇz svou matku. Pˇred tv´ ym pohledem bude kr´asa. Toto umˇen´ı je vˇetˇs´ı neˇz kaˇzd´ y jin´ yu ´ˇrad a v zemi nem´a obdoby. Vˇez, kaˇzd´e povol´an´ı m´a pˇredstaven´eho. Jen p´ısaˇr je pˇredstaven´ y s´am sobˇe. Vˇez, ˇze nen´ı p´ısaˇre, kter´emu by se nedost´avalo j´ıdla, statk˚ u z kr´alovsk´eho domu, ˇzivota, blahobytu, zdrav´ı ... Jeho otec a matka veleb´ı boha, ˇze ho postavil na cestu ˇzivota ([1], str. 171). Egypt’an´e jistˇe znali z´akladn´ı ˇctyˇri aritmetick´e operace, kter´e si ulehˇcovali skl´ad´an´ım kam´ınk˚ u. Kromˇe toho byli zbˇehl´ı v poˇc´ıt´an´ı se zlomky. Jejich rozvoj si vynutila potˇreba poˇc´ıt´an´ı kalend´aˇre. Mˇes´ıc rozdˇelili na tˇricet tˇricetin - dn˚ u. Sloˇzitˇejˇs´ı zlomky skl´adali z tzv. kmenov´ ych zlomk˚ u (zlomk˚ u s ˇcitatelem rovn´ ym jedn´e), z nichˇz nejstarˇs´ı byly zlomky 1/2, 1/4, 1/8, 1/16, . . . , tedy zlomky, v jejichˇz jmenovateli byly mocniny dvou. Egyptsk´a a stejnˇe tak i vˇsechny ostatn´ı starovˇek´e civilizace neznaly symboliku. Egypt’an´e sice ˇreˇsili mnoh´e u ´lohy podobn´e tˇem naˇsim, mˇeli ale zad´an´ı i v´ ypoˇcet ve slovn´ı podobˇe. Vu ´loh´ach hospod´aˇrsk´eho charakteru se objevovaly objemy i povrchy tˇeles a mnoh´e geometrick´e ot´azky. Celkovˇe byla egyptsk´a matematika na obstojn´e u ´rovni. Neexistovaly sice ˇza´dn´e obecn´e vzorce a k mnoh´ ym v´ ysledk˚ um se doch´azelo ˇcistˇe empirickou cestou, pro nejˇcastˇejˇs´ı typy 42
pˇr´ıklad˚ u ale existovaly vzory ˇreˇsen´ı. Ty by se mohly povaˇzovat za prap˚ uvodn´ı poˇca´tky algebraick´ ych metod. Egyptsk´a matematika pouˇz´ıvala podobn´e v´ ypoˇcetn´ı metody jako matematika babylonsk´a, z ˇcehoˇz lze usuzovat, ˇze spolu mˇely obˇe kultury styky. Pozdˇeji mˇela egyptsk´a matematika vliv na formov´an´ı matematiky ˇreck´e ([5]).
6.3
Mezopot´ amie
Jiˇz okolo 4. tis´ıcilet´ı pˇr.n.l. se na u ´zem´ı n´ıˇzin ˇrek Eufrat a Tigris nach´azely dva siln´e otrok´aˇrsk´e st´aty s rozvinut´ ym zemˇedˇelstv´ım a ˇremeslnou v´ yrobou. Zemˇedˇelstv´ı se op´ıralo o umˇel´e zavlaˇzov´an´ı a o pluh. Pˇri v´ ystavbˇe mˇest se pouˇz´ıvaly pˇr´ım´e, na sebe kolm´e ulice. Stupˇ novit´e chr´amy vzd´alenˇe pˇripom´ınaly pyramidy. Kolem 2. tis´ıcilet´ı pˇr.n.l. byly n´arody na tomto u ´zem´ı podmanˇeny Babyloˇ nany. Nov´ ym kulturn´ım, obchodn´ım a administrativn´ım centrem se stal Babylon. Administrativn´ı oporou Babylonu byli opˇet p´ısaˇri, nejvˇetˇs´ı svˇetˇst´ı vzdˇelanci. Psali na hlinˇen´e tabulky vymaˇck´av´an´ım jednotliv´ ych symbol˚ u. Pot´e se tabulky vysuˇsily na slunci. Babyloˇ nan´e vˇetˇsinou vyuˇz´ıvali ˇsedes´atkovou soustavu, znali ale i soustavu des´ıtkovou. Psali kl´ınov´ ym p´ısmem. Jednotliv´e znaky se ˇcasto liˇsily pouze velikost´ı symbolu ˇci podle okoln´ıch znak˚ u. Celkovˇe platila nejednotnost z´apisu, coˇz n´am nyn´ı velmi ztˇeˇzuje pr´aci pˇri pˇrekladu tabulek s matematick´ ymi ˇci astronomick´ ymi texty. Matematika Babylonu byla pokroˇcilejˇs´ı neˇz matematika egyptsk´a. Dochovaly se tis´ıce tabulek s matematick´ ymi texty, bohuˇzel je zat´ım pˇreloˇzena jen nepatrn´a ˇc´ast z nich. V´ıme, ˇze znali ˇctyˇri z´akladn´ı aritmetick´e operace, ˇreˇsili kvadratick´e rovnice, vyuˇz´ıvali zlomky. Pro zlomky mˇeli speci´aln´ı pomocn´e tabulky se z´akladn´ımi n´asobky zlomk˚ u. Pr´avˇe pˇri poˇctech se zlomky d´avali pˇrednost soustavˇe ˇsedes´atkov´e. Takt´eˇz se poˇc´ıtalo s procenty a dochovaly se tabulky s pˇr´ıklady, kter´e bychom nyn´ı ˇreˇsili pomoc´ı algoritm˚ u, Babyloˇ nan´e je ale nejsp´ıˇse neznali a ˇreˇsili je postupn´ ym zkouˇsen´ım a pˇribliˇzov´an´ım se k v´ ysledku. Zpoˇca´tku se zd´alo, ˇze geometrie nebyla v Mezopot´amii na vysok´e u ´rovni. To se vˇsak zmˇenilo v roce 1939, kdy byly v Suz´ach objeveny nov´e kl´ınopisn´e tabulky. Z nich se dozv´ıd´ame, ˇze geometrie v Babylonu rozvinut´a byla. Poˇc´ıtaly se polomˇery opsan´ ych a vepsan´ ych kruˇznic, napˇr´ıklad do troj´ uheln´ık˚ u. Hodnota π byla urˇcena jako 3 + 7/60 + 30/602 = 3, 125 (tj. s odchylkou menˇs´ı neˇz 1, 7%) Mezi matematikou Egypta a Babylonu m˚ uˇzeme naj´ıt mnoho spoleˇcn´eho ze dvou d˚ uvod˚ u. Prvn´ım je, jak jiˇz jsme zmiˇ novali, ˇze spolu byly nejsp´ıˇse obˇe zemˇe v kontaktu, druh´ ym je podobn´a forma vl´ady, kter´a poˇzadovala ˇreˇsen´ı stejn´ ych u ´loh - tvorba kalend´aˇre, vymˇeˇrov´an´ı pozemk˚ u, dan´ı apod. D´a se tak´e pˇredpokl´adat, ˇze mnoh´e matematick´e prinˇ ˇ ıˇ cipy Babylonu a Egypta pˇrevzali i Indov´e a Rekov´ e, moˇzn´a i C´ nan´e, pozdˇeji pak Arabov´e a Evropan´e ([5]).
6.4
Idi´ ansk´ e kmeny Ameriky
Populace na americk´em kontinentu byla dlouho oddˇelena od v´ yvoje Asie a Evropy. Prvn´ı otrok´aˇrsk´e st´aty zde vznikaj´ı aˇz na poˇc´atku naˇseho letopoˇctu. Nejvˇetˇs´ıho rozkvˇetu pak dos´ahly okolo 4.-6. stol. n.l. Vl´adu ˇr´ıˇs´ı drˇzeli ve sv´ ych rukou veleknˇeˇz´ı. Mayov´ e jiˇz od 4. stol. pˇr. n. l. pouˇz´ıvaj´ı poziˇcn´ı ˇc´ıselnou soustavu se znaky pro ˇc´ısla ˇ ısla psali jako ostatn´ı text do sloupc˚ 0 − 19 a se z´akladem 20. C´ u.
43
Obr´azek 6.2: Maysk´a ˇc´ıseln´a soustava.
ˇ Vˇetˇsina matematick´ ych text˚ u May˚ u se nedochovala v d˚ usledku kolonizace Spanˇ ely, kteˇr´ı sp´alili vˇsechny p˚ uvodn´ı spisy. M˚ uˇzeme se ale domn´ıvat, ˇze matematika byla na vysok´e u ´rovni. Poˇc´ıtali velmi pˇresnˇe kalend´aˇr. Rok byl tvoˇren z 18 × 20 = 360 dn´ı a 5 z´avˇereˇcn´ ych dn´ı. Rozd´ıl pot´e dorovn´avali pˇrestupn´ ymi roky jako dnes my. Znali tak´e mnoh´a souhvˇezd´ı, Pol´arku, poˇc´ıtali budouc´ı zatmˇen´ı slunce, velmi pˇresnˇe popsali pohyby Venuˇse ([5]). Azt´ ekov´ e a Inkov´ e na u ´zem´ı Mexika a Peru mˇeli podobn´e znalosti matematiky jako Mayov´e. Azt´ekov´e vyuˇz´ıvali dvac´ıtkovou nepoziˇcn´ı soustavu.
Obr´azek 6.3: Azt´eck´a ˇc´ıseln´a soustava.
44
Inkov´e mˇeli uzlov´e p´ısmo zvan´e kipu“. T´ım zapisovali jak kalend´aˇr, tak i u ´ˇcetnictv´ı ” a danˇe. Po Azt´ec´ıch a Inc´ıch se dochovaly pouze hmotn´e pam´atky, pozoruhodn´a architektura, ˇ zavlaˇzovac´ı syst´emy, silnice. Spanˇ el´e poˇca´tkem 16. stolet´ı zniˇcili vˇse, co se dalo.
6.5
ˇ ına C´
Prvn´ı zm´ınky o ˇc´ınsk´e matematice t´ ykaj´ıc´ı se pˇredevˇs´ım sestavov´an´ı kalend´aˇre m´ame uˇz z obdob´ı kolem poloviny 2. tis´ıcilet´ı pˇr. n. l. Jiˇz v tomto obdob´ı bylo hlavn´ı obˇzivou obyvatelstva zemˇedˇelstv´ı a s n´ım spojen´a potˇreba kalend´aˇre. V´ ypoˇcty pˇri tvorbˇe kalend´aˇr˚ u ˇ dokazuj´ı dobr´e aritmetick´e znalosti C´ıˇ nan˚ u, pˇresto nem´ame ˇza´dn´e hmatateln´e d˚ ukazy o v´ yvoji matematiky t´emˇeˇr do poˇca´tku naˇseho letopoˇctu. Prvn´ı dochovan´e d´ılo Matematika v dev´ıti kapitol´ach jiˇz obsahuje souhrn mnoha znalost´ı. ˇ ına nejvˇetˇs´ı ˇr´ıˇs´ı. Astronomick´a Kolem roku 800 n. l. za vl´ady dynastie Tchang byla C´ pozorov´an´ı v t´e dobˇe dosahuj´ı vysok´e pˇresnosti. Napˇr´ıklad obˇeh planety Saturn kolem Slunce byl urˇcen na 28,51 let, coˇz je jen o 0,05 roku vˇetˇs´ı hodnota neˇz skuteˇcn´a. V 7. stolet´ı byl vynalezen knihtisk a ve stejn´em stolet´ı je tak´e zah´ajena stavba velk´eho kan´alu spojuj´ıc´ıho sever zemˇe s jihem. Tento kan´al byl dokonˇcen aˇz v 18. stol. v d´elce 1700 ˇ ınˇe pˇrikl´adal velk´ km. Vyuˇcov´an´ı matematiky se v C´ y v´ yznam. Jiˇz od 10 stol. pˇr. n. l. se vyuˇcovala matematika u dˇet´ı od 6 let. Obt´ıˇzn´e matematick´e vzdˇel´an´ı a s n´ım spojen´e st´atn´ı zkouˇsky z´ıskaly na v´aˇznosti od 5. stol. n. l. Od 10. stol. pˇr. n. l. se objevuj´ı ˇc´ıslice na keramick´ ych a bronzov´ ych pˇredmˇetech ˇci ˇ na minc´ıch. Jiˇz v t´eto dobˇe se pouˇz´ıv´a des´ıtkov´a poziˇcn´ı soustava. C´ıslice znamenaj´ıc´ı hodnotu jednotek byly ps´any svisle, des´ıtky pot´e horizont´alnˇe. Cifry stovek se psaly jako cifry jednotek a cifry tis´ıc˚ u opˇet jako cifry des´ıtek.
ˇ ınsk´a ˇc´ıseln´a soustava. Obr´azek 6.4: C´
45
ˇ ıˇ Matematick´e u ´kony C´ nan´e vˇetˇsinou zaznamen´avali kladen´ım tyˇcinek na poˇc´ıtac´ı desku. ˇ ınsk´e ˇc´ıslice Tyˇcinky byly velk´e do 15 centimetr˚ u, vyr´abˇely se ze dˇreva, kovu ˇci slonoviny. C´ maj´ı p˚ uvod pr´avˇe v kladen´ı tyˇcinek. Poˇc´ıtac´ı deska nebyla niˇc´ım v´ yjimeˇcn´a, jednalo se pouze o dostateˇcnˇe velkou rovnou plochu. Znalost mal´e n´asobilky se stala souˇca´st´ı z´akladn´ıho matematick´eho vzdˇel´an´ı. Byla ˇ ınˇe tak´e bylo hojnˇe objevena ˇrada tabulek, kter´e obsahovaly jednotliv´e souˇciny. V C´ vyuˇz´ıv´ano kuliˇckov´e poˇc´ıtadlo suan-pchan podobn´e evropsk´emu abaku, kter´e nejsp´ıˇse poslouˇzilo za pˇredlohu japonsk´emu sorobanu. Pr´avˇe obliba poˇc´ıtadla nejsp´ıˇse zapˇr´ıˇcinila pozdn´ı zaveden´ı znaku pro nulu, kter´a se poprv´e objevuje aˇz ve 13. stolet´ı. ˇ ınsk´a matematika na pˇrelomu tis´ıcilet´ı jiˇz poˇc´ıtala celou ˇradu u C´ ´loh. V knize Matematika v dev´ıti kapitol´ach nal´ez´ame u ´lohy s pomˇery, line´arn´ımi rovnicemi a jejich soustavami, zlomky, v´ ypoˇcty objem˚ u a obsah˚ u ([2], od str. 18).
6.6
Starovˇ ek´ a Indie
Jiˇz ve 3. tis´ıcilet´ı pˇr.n.l. nach´az´ıme v okol´ı Indu pam´atky o rozvinut´e spoleˇcnosti. V bl´ızkosti vrchoviny Mohendˇzo-daro se nach´azelo na svou dobu pˇrekvapivˇe velk´e a dobˇre ˇreˇsen´e mˇesto. Kolm´e ulice, kanalizace, zavlaˇzovac´ı syst´emy, to vˇse nasvˇedˇcuje tomu, ˇze tehedejˇs´ı spoleˇcnost mˇela dobr´e znalosti matematiky a nejsp´ıˇse i astronomie. Bohuˇzel se vˇsak ˇz´adn´e matematick´e texty nenaˇsly a objeven´e piktografick´e n´apisy na pˇredmˇetech nejsou doposud vyluˇstˇeny. Cel´e mˇesto bylo z n´am nezn´am´ ych d˚ uvod˚ u opuˇstˇeno kolem poloviny 2. tis´ıcilet´ı pˇr.n.l. a na uvolnˇen´a u ´zem´ı pˇrich´az´ı kmeny a´rijc˚ u (v jejich jazyce urozen´ı“). Poˇc´atkem 1. tis´ıcilet´ı ” pˇr.n.l. bylo hlavn´ı obˇzivou obyvatel zemˇedˇelstv´ı s ˇc´ımˇz souvis´ı v´ ystavba zavlaˇzovac´ıch syst´em˚ u a astronomie pro urˇcen´ı kaˇzdoroˇcnˇe se opakuj´ıc´ıch z´aplav. O stolet´ı pozdˇeji nach´az´ıme prvn´ı zm´ınky o styc´ıch s Asyri´ı a Babyloni´ı. Pozdˇeji pak kolem 6. stolet´ı pˇr.n.l. i s rychle se rozv´ıjej´ıc´ı antickou Evropou. ˇ ıma a C´ ˇ ıny, v t´eto dobˇe Kolem 1. stolet´ı pˇr. n. l. se indiˇct´ı vyslanci dost´avaj´ı do R´ ˇ ıny. Nejvˇetˇs´ı rozkvˇet vˇedy nast´av´a od se tak´e nejsp´ıˇse dost´av´a buddhismus z Indie do C´ 4. stolet´ı, kdy jiˇz funguj´ı v nˇekolika mˇestech univerzity a ˇrada niˇzˇs´ıch ˇskol. Vznik´a cel´a ˇrada anstronimick´ ych dˇel, kter´e se ˇca´steˇcnˇe zmiˇ nuj´ı i o matematick´ ych v´ ypoˇctech. Mimo to jsou proslul´e ˇskoly humanitn´ıch vˇed, teologie, filozofie i pˇr´ırodn´ıch vˇed. Matematika mˇela v Indii vˇzdy velkou v´aˇznost, dokonce se ji podle povˇest´ı zaˇcal uˇcit Buddha v osmi letech. Dochoval se n´am dokonce chvalozpˇev na matematiku z 9. stolet´ı od barda“ Mah´av´ıra. ” Matematick´e texty nal´ez´ame pˇribliˇznˇe od 6. stolet´ı. n.l. Kromˇe z´akladn´ıch operac´ı bˇeˇznˇe pouˇz´ıvali zlomky, znaly v´ ypoˇcet druh´e odmocniny a pˇribliˇzn´ y v´ ypoˇcet tˇret´ı odmocniny. Tak´e se ˇreˇsily r˚ uzn´e druhy rovnic, jejichˇz zad´an´ı vˇetˇsinou vych´azelo z geometrick´ ych u ´loh. Napˇr´ıklad byla zn´ama i Pythagorova vˇeta. Nejvˇetˇs´ım pˇr´ınosem indick´e matematiky nejsp´ıˇse bylo zaveden´ı des´ıtkov´e poziˇcn´ı soustavy a jej´ı pozdˇejˇs´ı rozˇs´ıˇren´ı do svˇeta. Jiˇz od 2. stolet´ı pˇr.n.l. existovaly speci´aln´ı symboly pro ˇc´ıslice 1 − 9. Prozat´ım ale st´ale existovaly speci´aln´ı symboly pro ˇc´ısla 10, 20, 30, 40 . . . a ˇc´ısla se vˇetˇsinou tvoˇrila souˇctem jednotliv´ ych ˇc´ısel napsan´ ych za sebou (stejnˇe jako v ˇr´ımsk´em z´apisu ˇc´ısel). V tomto obdob´ı vedle sebe existovalo nˇekolik typ˚ u z´apis˚ u ˇc´ısel, ve kter´ ych byla velk´a nesourodost, ˇcemuˇz napom´ahalo i ˇca´steˇcn´e prol´ın´an´ı jednotliv´ ych z´apis˚ u. Napˇr´ıklad ze z´apisu indick´ ych ˇc´ıslic khar´oˇsth´ı (nepoziˇcn´ı des´ıtkov´a soustava) si lze uvˇedomit, ˇze p˚ uvodn´ı ˇc´ıseln´e soustavy v Indii musely b´ yt ˇctverkov´e.
46
Obr´azek 6.5: Indick´a ˇc´ıseln´a soustava khar´oˇsth´ı.
Kolem 6. stolet´ı n.l. se objevuj´ı prvn´ı z´apisy nuly v matematick´ ych textech, coˇz je jeden z nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ıch okamˇzik˚ u ve v´ yvoji matematiky, protoˇze objeven´ı nuly pˇr´ımo vede k poziˇcn´ım soustav´am. Ta se v Indii objevuje kolem 9. stolet´ı, kdy doch´az´ı k dovrˇsen´ı v´ yvoje des´ıtkov´e poziˇcn´ı soustavy.
6.7
Arabsk´ y svˇ et
ˇ ımsk´e ˇr´ıˇse a n´astupem nov´e, netolerantn´ı kˇrest’ansk´e v´ıry hledaj´ı ˇreˇct´ı i S rozpadem R´ ˇr´ımˇst´ı uˇcenci azyl mimo Evropu. Ten nejdˇr´ıve nach´azej´ı v Byzantsk´e ˇr´ıˇsi, ovˇsem i zde ˇcasem posiluje kˇrest’ansntv´ı a nepˇra´telstv´ı proti jin´ ym v´ır´am a myˇslenkov´ ym proud˚ um. V roce 529 nech´av´a byzantsk´ y c´ısaˇr Justini´an zavˇr´ıt ath´enskou ˇskolu platonik˚ u, kteˇr´ı nach´azej´ı azyl v rychle se rozv´ıjej´ıc´ı Arabsk´e ˇr´ıˇsi. Do 8. stolet´ı n.l. Arabov´e ovl´adli Malou Asii, Kavkaz, Stˇredn´ı Asii, Severn´ı Afriku a Pyrenejsk´ y poloostrov. Ke konci 8. stolet´ı se mnoho evropsk´ ych, ale i indick´ ych ˇci ’ babylonsk´ ych uˇcenc˚ u soustˇred uje do Bagd´adu. Pr´avˇe na znalostech tˇechto zahraniˇcn´ıch uˇcenc˚ u se tvoˇr´ı z´aklady a dalˇs´ı rozvoj arabsk´e vˇedy. V Bagd´adu se zakl´ad´a velk´a knihovna obsahuj´ıc´ı opisy dˇel aˇz z Byzance, kam byla pod z´aˇstitou chal´ıfa posl´ana skupina p´ısaˇr˚ u. V dobˇe nejvˇetˇs´ıho rozkvˇetu obsahovala okolo 400 000 svazk˚ u. Ve mˇestˇe tak´e existovala cel´a ˇrada menˇs´ıch knihoven a kniˇzn´ıch obchod˚ u. Zat´ımco Evropa proˇz´ıvala dobu temna, arabsk´ y svˇet prohluboval vˇedomosti ve vˇsech rovin´ach. Nejinak tomu bylo i u matematiky. Je ironi´ı, ˇze mnoho dˇel se dostalo do arabsk´e ˇr´ıˇse po pˇrekladu z ˇreˇctiny ˇci latiny a znovu se do Evropy vrac´ı jako pˇreklady z arabˇstiny do latiny. Dlouhou dobu byla vyuˇz´ıv´ana ˇsedes´atkov´a soustava, kter´a se zde udrˇzela aˇz do 9. stolet´ı. Prvn´ı d´ılo, kter´e popisovalo des´ıtkovou soustavu a operace v n´ı, byl Al-Chw´arizm´ıho aritmetick´ y trakt´at. Ten se bohuˇzel dochoval pouze v ne´ upln´em latinsk´em pˇrekladu z poloviny 12. stolet´ı. Pˇrepis tak´e obsahuje mnoh´e chyby a nov´e ˇc´ıslice jsou prostˇe vynech´any. Spis je uloˇzen v univerzitn´ı knihovnˇe v Cambridge, a aˇckoli nen´ı pojmenov´an, d´ıky Ka” talogu vˇed“, soupisu knih nˇekdejˇs´ı bagd´adsk´e knihovny, se podaˇrilo naj´ıt p˚ uvodn´ı n´azev knihy - Kniha o sˇc´ıt´an´ı a odeˇc´ıt´an´ı podle indick´eho zp˚ usobu. Z tohoto n´azvu je zˇrejm´e, ˇze pˇredlohou arabsk´e des´ıtkov´e soustavy byla ˇc´ıseln´a soustava indick´a. Arabsk´e matematice se jiˇz pˇred 1. tis´ıcilet´ım n.l. podaˇrilo nˇeco do t´e doby nev´ıdan´eho. D´ıky sv´e otevˇrenosti uˇcenc˚ um a vˇedˇen´ı bez rozd´ıl˚ u v´ıry nebo p˚ uvodu se zde poprv´e za dobu existence lidstva propojilo vˇedˇen´ı cel´eho tehdy zn´am´eho svˇeta a pozdˇeji poslouˇzila jako pokladnice vˇedomost´ı pro nadch´azej´ıc´ı zlat´ y vˇek objev˚ u a rozvoje Evropy ([2], od str. 177). 47
Kapitola 7 V´ yznamn´ı matematikov´ e 7.1
Al-Chw´ arizm´ı
Al-Chw´arizm´ı byl matematik arabsk´eho p˚ uvodu ˇzij´ıc´ı okolo let 780–850. Na obr´azku 7.1 je zn´amka vydan´a v SSSR u pˇr´ıleˇzitosti 1200. v´ yroˇc´ı narozen´ı Al-Chw´arizm´ıho, aˇckoliv datum narozen´ı ani u ´mrt´ı nen´ı pˇresnˇe zn´amo.
Obr´azek 7.1: Al-Chw´arizm´ı na rusk´e zn´amce. Z jeho d´ıla se dochovalo pˇet ˇca´steˇcnˇe pˇrepracovan´ ych opis˚ u, kter´e jsou vˇenov´any algebˇre, astronomii, geografii a v´ ypoˇct˚ um kalend´aˇre. Jeho pr´ace v oblasti aritmetiky a algeˇ asti jeho pr´ace byly pozdˇeji pˇreb´ır´any bry mˇely velk´ y vliv na dalˇs´ı rozvoj matematiky. C´ a komentov´any v prac´ıch n´asleduj´ıc´ıch des´ıtek generac´ı. Al-Chw´arizm´ıho aritmetick´ y trakt´at je prvn´ı zn´amou arabskou prac´ı, v n´ıˇz je vyloˇzena indick´a des´ıtkov´a poziˇcn´ı soustava a objasnˇeny matematick´e u ´kony v t´eto soustavˇe. Tato jeho pr´ace se dochovala pouze v jedin´em latinsk´em pˇrekladu z poloviny 13. stolet´ı, kter´ y vˇsak nen´ı plnˇe dokonˇcen´ y a zaˇc´ın´a slovy: Algorizmi pravil...“. Pr´avˇe z t´eto zkomole” niny Al-Chw´arizm´ıho jm´ena poch´az´ı slovo algoritmus. Z Al-Chw´arizm´ıho algebraick´eho trakt´atu zase poch´az´ı slovo al-dˇzebr, v nˇemˇz m´a p˚ uvod dneˇsn´ı term´ın algebra, kter´e oznaˇcovalo seˇcten´ı dvou rovnic s c´ılem zbavit se nezn´am´e. Dalˇs´ı latinsk´e spisy jako napˇr. Algorizmova kniha o praxi aritmetiky (1135–1153) nebo Kniha uveden´ı Algorizma do umˇen´ı astronomick´eho, sestaven´a mistrem A. (kolem r. 1143) se ˇc´asteˇcnˇe odvol´avaj´ı na Al-Chw´arizm´ıho a jeho d´ıla ([2]).
48
7.2
John Napier
John Napier z Merchistonu (1550–1617) byl skotsk´ y matematik, fyzik, astronom a astrolog. Do pamˇeti se zapsal jako vyn´alezce logaritmu, proto se na jeho poˇcest pˇrirozen´emu logaritmu (tedy logaritmu o z´akladu e) ˇr´ık´a Napier˚ uv logaritmus.
Obr´azek 7.2: John Napier.
Jeho otec byl biskupem v Orkney a siln´a v´ıra se pˇrenesla i na syna. Napier ovˇsem pojal v´ıru po sv´em a na z´akladˇe studia Zjeven´ı Janova, posledn´ı knihy Nov´eho z´akona, pˇredpovˇedˇel apokalypsu a dok´azal, ˇze papeˇz je antikrist. Odtud je jiˇz jen kr˚ uˇcek k jeho dalˇs´ımu z´ajmu - okultn´ım vˇed´am (alchymii a astrologii). Nen´ı divu, ˇze byl sv´ ymi sousedy povaˇzov´an za ˇcarodˇeje. Traduje se historka, ˇze Napier˚ uv ˇcern´ y kohout umˇel odhalit mezi sluhy zlodˇeje. Zˇrejmˇe to ale bylo tak, ˇze kaˇzd´ y ze sluh˚ u byl Napierem vyzv´an, aby se kohouta dotkl. A jelikoˇz byl kohout pomaz´an sazemi, mˇeli pak nevinn´ı sluhov´e ˇcern´e ruce, zat´ımco vin´ık se dotknout b´al, a jeho ruce tedy z˚ ustaly ˇcist´e.
7.3
Augustin Louis Cauchy
Augustin Louis Cauchy (1789–1857) byl matematik francouzsk´eho p˚ uvodu, pr˚ ukopn´ık matematick´e anal´ yzy a Napoleon˚ uv inˇzen´ yr. Byl siln´ y katol´ık a pˇr´ıvrˇzenec kr´alovsk´e rodiny, coˇz ho pˇrivedlo do nˇekolika konflikt˚ u po Francouzsk´e revoluci. ´ Nejdˇr´ıve studoval na Ecole Centrale du Panth´eon, kde se nauˇcil hlavnˇe latinu. Pot´e v ´ roce 1804 vstoupil na ˇskolu Ecole Polytechnique se zamˇeˇren´ım na stavbu most˚ u a cest. Jiˇz po dvou letech studia patˇril k nejlepˇs´ım student˚ um. Po roce 1810 byl nejdˇr´ıve povol´an ´ na stavbu Port Napol´eon v Cherbourg, po p´adu Napoleona se stal profesorem na Ecole Polytechnique. Po dalˇs´ım pˇrevratu ve Francii roku 1830, kdy byl sesazen Karel X. a na tr˚ un usedl kr´al Louis Philippe, odeˇsel Cauchy jako uˇcitel vnuka Karla X. do exilu a pob´ yval chv´ıli i v Praze. Roku 1839 se Cauchy znovu vrac´ı do Paˇr´ıˇze, protoˇze vˇsak nesloˇzil pˇr´ısahu nov´e vl´adˇe, byl sice profesorem, ale nedost´aval plat. Posledn´ı dny doˇzil v rodinn´em kruhu ve vesniˇcce Sceaux bl´ızko Paˇr´ıˇze. Od roku 1839 do roku 1848 vydal pˇres 300 odborn´ ych stat´ı, tj. t´emˇeˇr jednu za t´ yden. Spolu s Leonhardem Eulerem, Arthurem Cayleym a Paulem Erd˝osem patˇr´ı mezi nejplodnˇejˇs´ı autory matematick´ ych ˇcl´ank˚ u vˇsech dob.
49
Obr´azek 7.3: Augustin Louis Cauchy.
7.4
Jakub Filip Kulik
Jelikoˇz je Kulikovo jm´eno v dˇejin´ach ˇcesk´e matematiky v´ yznamn´e, ˇrekneme si o nˇem alespoˇ n p´ar z´akladn´ıch informac´ı. Jakub Filip Kulik (1793–1863) se narodil ve Lvovˇe a studoval filozofii a pr´ava na tamn´ı univerzitˇe, brzy vˇsak zaˇcal t´ıhnout k matematice. V roce 1914 se pˇrihl´asil do konkurzu na m´ısto profesora olomouck´eho lycea a t´ehoˇz roku tam byl jmenov´an ˇra´dn´ ym profesorem. O dva roky pozdˇeji byl jmenov´an profesorem fyziky ˇ na univerzitˇe ve St´ yrsk´em Hradci. Na t´eto univerzitˇe sloˇzil roku 1822 doktorsk´e zkouˇsky a o rok pozdˇeji byl zvolen jej´ım rektorem. V roce 1826 byl jmenov´an profesorem vyˇsˇs´ı matematiky na univerzitˇe v Praze. Vedle podrobn´ ych uˇcebnic vyˇsˇs´ı anal´ yzy a mechaniky jsou nejv´ yznamnˇejˇs´ı jeho d´ıla tabulkov´a (tabulky n´asoben´ı, druh´ ych a tˇret´ıch mocnin, logaritmick´e, trigonometrick´ ych a hyperbolick´ ych funkc´ı a jejich logaritm˚ u, tabulky k v´ ypoˇctu obsahu v´alcov´ ych a kuˇzelov´ ych n´adob, dˇelitel˚ u ˇc´ısel, primitivn´ıch koˇren˚ u). Kromˇe toho Kulik sestavil zn´am´e Kulikovy tabulky dˇelitel˚ u ˇc´ısel od 3 do 100 milion˚ u, kter´e byly uloˇzeny do knihovny V´ıdeˇ nsk´e c´ısaˇrsk´e akademie vˇed a na kter´ ych Kulik pracoval dvacet let. Poznamenejme, ˇze pˇri ruˇcn´ım sestavov´an´ı tak obs´ahl´ ych tabulek se Kulik samozˇrejmˇe nevyhnul chyb´am. Nav´ıc v dneˇsn´ı dobˇe poˇc´ıtaˇc˚ u jeho d´ılo pˇrirozenˇe upadlo v zapomnˇen´ı.
7.5
Anton´ın Svoboda
Anton´ın Svoboda (1907–1980) byl jeden z nejv´ yznamˇejˇs´ıch novodob´ ych ˇcesk´ ych matematik˚ u a pr˚ ukopn´ık˚ u v´ ypoˇcetn´ı techniky. Narodil se v Praze jako syn profesora ˇcesk´eho jazyka. Vystudoval dvˇe vysok´e ˇskoly, nejdˇr´ıve elektrotechnick´e a strojn´ı inˇzen´ yrstv´ı na ˇ ˇ CVUT, pot´e fyziku na Karlovˇe Univerzitˇe. Po obsazen´ı Ceskoslovenska nacisty ut´ık´a i se svou manˇzelkou a kolegou Vladim´ırem Vandem ze zemˇe nejdˇr´ıve do Francie odkud se jim pozdˇeji po t´emˇeˇr neuvˇeˇriteln´ ych cest´ach podaˇr´ı vycestovat do USA. V Americe spolupracoval na v´ yvoji samoˇcinn´ ych poˇc´ıtaˇc˚ u pro vojensk´ y projekt protiletadlov´eho zamˇeˇrovac´ıho syst´emu MARK 46, kter´ y se pouˇz´ıval na letadlov´ ych lod´ıch dalˇs´ıch 50 let. ˇ V roce 1946 se vrac´ı zp´atky do Ceskoslovenska a vyd´av´a knihu o mechanick´ ych poˇc´ıtac´ıch zaˇr´ızen´ıch, kter´a o dva roky pozdˇeji vych´az´ı i v USA, kde ve stejn´ y rok obdrˇz´ı ocenˇen´ı Naval Ordance Development Award. I proto mˇel v n´asleduj´ıc´ıch letech problematiˇctˇejˇs´ı 50
pozici v komunistick´em reˇzimu. Roku 1950 zaloˇzil Oddˇelen´ı matematick´ ych stroj˚ u. Pod z´aˇstitou t´eto instituce zaˇcal od roku 1951 pracovat na prvn´ım ˇceskoslovensk´em samoˇcinn´em poˇc´ıtaˇci, zkr´acenˇe SAPO, jehoˇz z´akladn´ı souˇc´astkou byla elektromagnetick´a rel´e. SAPO byl poprv´e slavnostnˇe spuˇstˇen v roce 1958, ale bohuˇzel jiˇz roku 1960 vyhoˇrel. Dalˇs´ım Svobodov´ ym projektem byl poˇc´ıtaˇc EPOS, Elektronkov´ y POˇc´ıtaˇc Stroj. Zaj´ımavost´ı je, ˇze EPOS pracoval v des´ıtkov´e soustavˇe a hardwarovˇe sd´ılel ˇcas aˇz pro pˇet program˚ u. ’ Byl spuˇstˇen v roce 1960, mˇel pamˇet 40 tis´ıc slov a rychlost pˇribliˇznˇe 35 tis´ıc operac´ı za sekundu. N´asleduj´ıc´ı upraven´a tranzistorov´a verze byla spuˇstˇena roku 1962. Roku 1964 Svoboda opˇet emigroval do Ameriky, kde z˚ ustal aˇz do sv´e smrti, kter´a ho zastihla pˇri pozorov´an´ı v´ ybuchu sopky Mount St Helen roku 1980 ([17]).
51
Kapitola 8 Z´ avˇ er C´ılem pr´ace bylo zachytit v´ yvoj z´akladn´ıch aritmetick´ ych operac´ı od starovˇeku aˇz do dneˇsn´ıch dn˚ u. Podaˇrilo se n´am sesb´ırat z nejr˚ uznˇejˇs´ıch zdroj˚ u bohatou ˇsk´alu algoritm˚ u n´asoben´ı, dˇelen´ı, v´ ypoˇctu druh´e odmocniny a sˇc´ıt´an´ı. Pˇr´ınos pr´ace spoˇc´ıv´a tedy zˇc´asti v reˇserˇsn´ı ˇcinnosti - hled´an´ı algoritm˚ u. Jeˇstˇe vˇetˇs´ım pˇr´ınosem je ovˇsem srozumiteln´ y popis algoritm˚ u, kter´e byly v mnoha pˇr´ıpadech v p˚ uvodn´ıch zdroj´ıch pouze zbˇeˇznˇe naznaˇceny a nikoliv podrobnˇe vysvˇetleny a ilustrov´any na pˇr´ıkladech. ˇ aˇr drˇz´ı v ruce pˇrehledn´ Cten´ y souhrn algoritm˚ u aritmetick´ ych operac´ı od tˇech nejstarˇs´ıch aˇz po dneˇsn´ı. Vˇeˇr´ıme, ˇze by tato pr´ace mohla b´ yt uˇziteˇcnou v knihovnˇe stˇredoˇskolsk´ ych profesor˚ u matematiky, kteˇr´ı by mohli nˇekter´e z algoritm˚ u vysvˇetlovat v r´amci matematick´ ych semin´aˇr˚ u. Nen´ı n´ am zn´ amo, ˇ ze by byl nˇ ekde v literatuˇ re ˇ ci na internetu podobnˇ e bohat´ y souhrn popsan´ ych a ilustrovan´ ych algoritm˚ u k dispozici, v pˇ rehledn´ em shrnut´ı tedy spoˇ c´ıv´ a hlavn´ı v´ yznam t´ eto pr´ ace. ˇ m´a jeˇstˇe dva dalˇs´ı v´ Tato SOC yznamn´e v´ ystupy. • Jedn´ım je www str´anka http://bimbo.fjfi.cvut.cz/∼soc se srozumiteln´ ym popisem algoritm˚ u v mnoha pˇr´ıpadech doplnˇen´ ym programem, kter´ y algoritmus ilustruje. ˇ Skarda: ˇ • Druh´ ym je ˇcl´anek L’. Balkov´a, C. N´asob´ıme chytˇre?, kter´ y je pˇrijat k publikaci v Pokroc´ıch matematiky, fyziky a astronomie a v nˇemˇz je pops´ana ˇc´ast algoritm˚ u n´asoben´ı.
52
Literatura [1] J. Beˇcv´aˇr, M. Beˇcv´aˇrov´a, H. Vymazalov´a, Matematika ve starovˇeku: Egypt a Mezopot´amie, 1.vyd´an´ı, Prometheus, 2003 [2] A. P. Juˇskeviˇc, Dˇejiny matematiky ve stˇredovˇeku, 1.vyd´an´ı, Academia, Praha 1978. [3] A. A. Karacuba, The Complexity of Computation (v angliˇctinˇe), Proc. Steklov Inst. Math. 211 (1995), 169–183 [4] A. A. Karacuba, Yu. Ofman, Multiplication of Many-Digital Numbers by Automatic Computers (v ruˇstinˇe), Proceedings of the USSR Academy of Sciences 145 (1962), 293–294 [5] A. Kolman, Dˇejiny matematiky ve starovˇeku, 1.vyd´an´ı, Academia, 1969 [6] D. E. Knuth, The Art of Computer Programming volume 2: Seminumerical Algorithms, 3rd ed, Addison-Wesley Boston etc., 1998 [7] F. Kuˇrina, Matematika a kalkuly, Matematika - fyzika - informatika 18 (2008/2009), 1–20 [8] M. Mareˇs, Pˇr´ıbˇehy matematiky, Pistorius & Olˇsansk´a, Pˇr´ıbram, 2008 ˇ Porubsk´ [9] S. y, Ako r´ychlo vieme a moˇzeme n´asobit’, sborn´ık 30. mezin´arodn´ı konference Historie matematiky, editoˇri J. Beˇcv´aˇr, M. Beˇcv´aˇrov´a, matfyzpress, 2009 [10] I. S´ ykorov´a, N´asoben´ı ve stˇredovˇek´e Indii, sborn´ık 29. mezin´arodn´ı konference Historie matematiky, editoˇri J. Beˇcv´aˇr, M. Beˇcv´aˇrov´a, Matfyzpress, 2008. [11] H. Vymazalov´a, Staroegyptsk´a matematika, Dˇejiny matematiky, svazek 31, Praha 2006. [12] Biografie ˇcesk´ ych matematik˚ u, inserv.math.muni.cz/biografie [13] http://cs.wikipedia.org/wiki/Augustin Louis Cauchy, 3.1.2012 [14] http://webhome.idirect.com/ totton/abacus/pages.htm#Division1, 15.2.2012 [15] http://webhome.idirect.com/ totton/soroban/Div Rev, 25.11.2011 [16] http://en.wikipedia.org/wiki/Soroban, 5.11.2011 [17] http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton´ın Svoboda, 2.3.2012 [18] http://www.youtube.com/watch?v=bEvwSlA88fU&feature=related, 5.11.2011
53