MLADÁ BOLESLAV MINULOST A SOUČASNOST MLADA BOLESLAV PAST AND PRESENT

Technická univerzita v Liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická geografie

Katedra:

Studijní program: Aplikovaná geografie Aplikovaná geografie

Kombinace:

MLADÁ BOLESLAV – MINULOST A SOUČASNOST MLADA BOLESLAV – PAST AND PRESENT Bakalářská práce: 10 – FP – KGE – 21

Autor:

Podpis:

Daniel REDEK Adresa: Prostřední 155 293 01, Mladá Boleslav

Vedoucí práce: RNDr. Jaroslav Vávra, Ph.D. Konzultant:

PhDr. Karel Herčík

Počet stran

slov

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

78

15 944

22

4

65

7

V Liberci dne: 18. 4. 2010

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne:

Daniel Redek

1

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje města Mladé Boleslavi od začátku 20. století do současnosti. Cílem je popsat a vysvětlit stavební rozvoj města, změny v uspořádání a využití veřejných prostor a změny v uspořádání automobilky jakožto stěžejního činitele v rozvoji města. Rozebírán je chronologický rozvoj města, zájem je věnován také územnímu plánování a nerealizovaným plánům. Další část se věnuje veřejným prostranstvím a je přehledně rozdělená na městskou zeleň, hřbitovy a náměstí. Přílohu tvoří především srovnání dobových a dnešních fotografií. Klíčová slova: urbanismus, územní plánování, automobilový průmysl, veřejné prostory.

The bachelor thesis is focused on the development of the town of Mlada Boleslav from the early 20th century to the present. The aim is to describe and explain the city development, changes in the structure and use of public spaces, and changes in the structure of the car factory as the main factor of the city development. The chronological development of the city is analysed, interest is also given to spatial planning and unrealized plans. Another part deals with public open spaces, and is split into urban green areas, cemeteries and squares. The appendix includes mostly a comparison of contemporary and current photographies. Keywords: urban design, spatial planning, automotive industry, public spaces.

Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Problematik der Entwicklung der Stadt Mladá Boleslav seit dem Anfang des 20. Jahrhunderts bis zur Gegenwart. Das Ziel ist die Bauentwicklung der Stadt, die Veränderungen in der Gestaltung und Ausnutzung der öffentlichen Plätze und die Veränderungen in der Gestaltung der Autofabrik als grundlegenden Faktors in der Stadtentwicklung zu beschreiben und darzulegen. Es wird auch die chronologische Stadtentwicklung analysiert, das Interesse wird auch der Landschaftsplanung und den nicht verwirklichten Plänen gewidmet. Der weitere Teil widmet sich den öffentlichen Plätzen und ist übersichtlich auf die Stadtgrünanlagen, die Friedhöfe und die Ringplätze gegliedert. Die Beilage bildet vor allem die Vergleichung der zeitgemäβen und heutigen Fotografien. Die Stichwörter: Der Städtebau, die Landschaftsplanung, die Automobilindustrie, die öffentlichen Plätze.

2

Úvod Tématu této bakalářské práce jsem se rozhodl věnovat, protože jsem převážnou svého života strávil v Mladé Boleslavi. Pokud zde setrvám a budu se podílet v budoucím zaměstnání na jejím rozvoji, bude prospěšné znát, jakým vývojem prošla a na co je třeba navázat, či čemu se vyvarovat. Byl jsem si vědom, že město má mezi ostatními unikátní postavení, a že jeho vývoj prošel zvláštními etapami, jaké jsou v dalších městech jen těžko k nalezení. V práci jsem se rozhodl proniknout do zásadních kapitol v rozvoji města, jimiž jsou: stavební rozvoj a bytová výstavba; vývoj, význam a využití veřejných prostor; rozvoj průmyslu ve městě se zaměřením na rozvoj automobilky Škoda Auto a. s. jako největšího ekonomického subjektu v České republice, a její vliv na rozvoj města.

3

Obsah 1 2 3

Cíle práce .............................................................................................................7 Použité metody a postup práce............................................................................8 Stručná charakteristika Mladé Boleslavi............................................................9 3.1 Poloha a rozloha ............................................................................................9 3.2 Fyzickogeografická charakteristika ................................................................9 3.3 Administrativní změny.................................................................................10 3.4 Socioekonomická charakteristika .................................................................11 3.5 Pozice města v regionu a v republice............................................................15 4 Stavební rozvoj od začátku 20. století...............................................................17 4.1 Rozvoj na počátku století .............................................................................17 4.2 Prvorepubliková éra .....................................................................................17 4.3 Druhá světová válka.....................................................................................20 4.4 Socialistická éra ...........................................................................................23 4.5 Novodobý vývoj ..........................................................................................27 4.6 Změny ve struktuře bydlení..........................................................................30 4.7 Shrnutí stavebního rozvoje...........................................................................31 5 Veřejné prostory ................................................................................................32 5.1 Plochy městské zeleně .................................................................................33 5.1.1 Lesopark Štěpánka ...............................................................................33 5.1.2 Park Výstaviště ....................................................................................36 5.1.3 Lesopark a NPP Radouč.......................................................................38 5.1.4 Krásná louka ........................................................................................39 5.1.5 Další parky...........................................................................................40 5.2 Hřbitovy ......................................................................................................40 5.3 Náměstí .......................................................................................................41 5.3.1 Staroměstské náměstí ...........................................................................41 5.3.2 Náměstí Míru .......................................................................................43 5.3.3 Komenského náměstí ...........................................................................44 5.3.4 Náměstí Republiky...............................................................................46 5.3.5 Náměstí Na Kozině ..............................................................................47 5.3.6 Českobratrské náměstí..........................................................................47 5.4 Zhodnocení veřejných prostor......................................................................47 6 Rozvoj průmyslu ve městě.................................................................................49 6.1 Automobilový průmysl ................................................................................49 6.1.1 Rozvoj do roku 1918............................................................................49 6.1.2 Meziválečné období .............................................................................50 6.1.3 Druhá světová válka .............................................................................51 6.1.4 Socialistická éra ...................................................................................51 6.1.5 Porevoluční vývoj ................................................................................53 6.1.6 Příčiny úspěchu ....................................................................................54 6.1.7 Vliv na rozvoj města ............................................................................55 6.2 Průmysl navazující na automobilový průmysl ..............................................56 6.3 Další průmyslová odvětví.............................................................................57 7 Závěr ..................................................................................................................59 Seznam použitých zdrojů ..........................................................................................60 Seznam tabulek, obrázků a příloh ............................................................................65 Přílohy........................................................................................................................66

4

Seznam použitých zkratek ASAP – Akciová společnost pro automobilový průmysl AZNP – Automobilové závody národní podnik ČR – Česká republika čs. - československý ČSR – Československá republika ČSSR – Československá socialistická republika IPRM – Integrovaný plán rozvoje města KSČ – Komunistická strana Československa L&K – Laurin a Klement MB – Mladá Boleslav MNV – místní národní výbor MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky nám. – náměstí NPP – národní přírodní památka OSN – Organizace spojených národů SLDB – sčítání lidu, domů a bytů SÚP – směrný územní plán TGM – Tomáš Garrigue Masaryk ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability VW – Volkswagen ZSJ – základní sídelní jednotka ZŠ – základní škola

5

Rešerše Karel HERČÍK: Čtení o Mladé Boleslavi (2004) Kniha je složena z pravidelných příspěvků autora do regionálního tisku. Kniha komplexně mapuje regionální dějiny. V bakalářské práci byly využity hlavně kapitoly popisující dějiny 20. století a kapitoly zabývající se historií jednotlivých míst a budov.

Karel HERČÍK, Jan KRÁLÍK: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně (2005) Kniha je složena ze dvou částí, přičemž každou napsal jiný autor. Využita byla druhá část od J. Králíka, která se zabývá rozvojem automobilky. Kromě rozvoje výrobního repertoáru, což nebylo využito v práci, pojednává kniha i o prostorových a organizačních změnách.

Sylva MĚSTECKÁ: Boleslavský uličník (2007) Publikace mapuje všechny důležitější náměstí a prostranství a popisuje změny, které se v nich odehrály. Zvláštní pozornost je věnována změnám názvů. Podstatnou část publikace tvoří doprovodné fotografie.

Jiřina RŮŽKOVÁ, Josef ŠKRABAL et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 (2006) Tato publikace od ČSÚ je dvoudílná, využity byly oba díly. V prvním díle se jedná se o retrospektivní souhrn statistik počtu obyvatel a domů za města a městské části. Obsahem je i popis metod a mapová příloha. Druhá část je abecedním seznamem obcí, který zaznamenává administrativní změny a změny v názvech.

Vlastimil TRTÍLEK et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. (1974) Sborník vydaný k tisíciletému výročí města Mladá Boleslav popisuje dějiny tohoto sídla ze všech možných pohledů. Každá kapitola je od jiného autora. Využity v práci byly nejvíce kapitoly o rozvoji města, současnosti města, plánování, automobilce a veřejné zeleni. Kniha je ideologická, zdůrazňuje úspěchy socialismu, proto bylo zdroje použito s rozmyslem.

6

1 Cíle práce Hlavním cílem této práce je sledovat rozvoj Mladé Boleslavi a zjistit, proč se rozvíjela, tak jak se rozvíjela. Sledované období rozvoje je od začátku 20. století do současnosti. Zadání bakalářské práce vymezilo, že záměrem bude sledování centra města. Postupem času vyšlo najevo, že není jednoduché vymezit centrum, které je v Mladé Boleslavi někdy spíše subjektivní záležitostí. Zkoumané území bylo nakonec vymezeno čtyřmi městskými částmi města, které tvoří jádro, periferním a venkovským částem města je pozornost věnována jen okrajově. Náplní práce jsou tři oblasti rozvoje. První je stavební rozvoj města. Výchozím bodem je zdokumentovat rozvojové plány v jednotlivých etapách města. Za cíl jsem si vytyčil zjistit, co tyto plány zamýšlely, proč, a do jaké míry byly naplněny. Druhou oblastí zájmu jsou veřejná prostranství. Cílem je provést zmapování a zkoumat jejich funkce, význam i uspořádání. Zvlášť se budu věnovat nejdůležitějším parkům, hřbitovům a náměstím. Třetí oblastí zájmu, která vznikla v průběhu výzkumu, je rozvoj průmyslu, především mladoboleslavské automobilky. Cílem je popsat její vnitřní i vnější vývoj, a zjistit, jak se projevoval na městě samotném. Protože vím, že město bylo průmyslové i bez firmy Laurin & Klement, mám v plánu zjistit, jaký průmysl hrál ve městě roli do doby, než začala automobilka ve městě dominovat, a jak se podílel na chodu města. Celou práci bych chtěl doprovodit porovnáním dobových a současných fotografií.

7

2 Použité metody a postup práce Postup tvorby práce se skládal z několika částí. První byla rekognoskace literárních zdrojů a pramenů. Regionální fond Knihovny města Mladá Boleslav nabízí mnoho zajímavých publikací, dostupných bohužel pouze v prezenční formě. Studium těchto pramenů se odehrávalo průběžné a poskytlo kostru práce, jež měla být dále doplňována. Průběžné studium materiálů bylo provedeno také při návštěvách Státního okresního archivu. Postupně jsem měl příležitost nahlédnout do regulačního plánu města z roku 1923, plánů města, a některých kronik, stářím vše do 50. až 60. let. Bohužel se mi nepodařilo získat kopie plánů pro jejich měřítko, použitý materiál i technický stav. Bylo mi dovoleno vyfotografovat vybrané materiály, ty jsem beze zbytku využil ve své bakalářské práci. Třetím krokem byla návštěva magistrátu, kde jsem měl v úmyslu získat současný územní plán města a současnou rozvojovou dokumentaci. Získal jsem zde přístup k územnímu plánu v elektronické podobě, který byl naneštěstí po dlouhou dobu mimo provoz. Práci s územním plánem jsem tak byl nucen odložit na zazší dobu. Významnou metodou při tvorbě bakalářské práce byl terénní průzkum, jímž jsem ověřoval zjištěná fakta a pořizoval fotodokumentaci, při terénním průzkumu byl navázán kontakt s pamětníky, díky nimž jsem si mohl udělat představu o využití míst v minulosti. Dotazováním jsem si doplnil fakta také při konzultacích s regionálním historikem PhDr. Karlem Herčíkem. Metodou, kterou dokumentuji svoji práci, je porovnání historických a soudobých fotografií, k tomu mi napomohly materiály poskytnuté fotoarchivem Muzea Mladoboleslavska i fotografie zveřejněné na internetu soukromým sběratelem. Internetové zdroje jsou použity v práci především pouze pro doplnění jednotlivých informací. Větší měrou byly využity jen materiály stažené z webu ČSÚ a oficiálních stránek města Mladá Boleslav. Praktickou

částí

v práci

bylo

kromě

terénního

průzkumu

i

použití

geoinformačních systémů při tvorbě map. Kromě přehledné vizualizace dat byly nástrojem k výpočtu ploch pomocí funkce „Calculate geometry“. Využily se dále pro zjištění dostupnosti parků, a to funkcí „Multiple Ring Buffer“.

8

3 Stručná charakteristika Mladé Boleslavi 3.1 Poloha a rozloha Město Mladá Boleslav se rozkládá na levém břehu středního toku Jizery. Historické centrum se nachází na příkrém skalním výběžku trojúhelníkového tvaru, pod nímž se stékají Jizera s Klenicí. Poloha historického centra města vyjádřená souřadnicemi je 14° 90' východní délky, 50° 41' severní šířky. Mladá Boleslav těží z výborné strategické polohy. Nalezneme ji na severu Středočeského kraje, v půli cesty mezi Prahou a Libercem u rychlostní komunikace R/10. Vzdálenost do obou měst je zhruba 50 kilometrů. Mladá Boleslav je okresním městem a od roku 2003 i obcí s rozšířenou působností, ve správním obvodu leží 120, respektive 98 obcí. Nalezneme ji takřka v geografickém středu spravovaných území. Město je centrem regionu již od středověku.1 Rozloha MB zahrnující všechny městské části činí 2487 ha. 2 Rozloha centrálních čtyř městských částí je 590 ha.

3.2 Fyzickogeografická charakteristika Mladá Boleslav se nachází v průměrné nadmořské výšce 235 m n. m, při střední nadmořské výšce ČR (430 m n. m.) je tedy položená nízko.3 V geomorfologickém členění náleží Jizerské a Jičínské tabuli. Okolí města má zemědělský charakter. Geologické podloží města je tvořeno písky, jíly a hlínami. 4 Protože se nové obytné čtvrti stavěly často na písčitém podloží, což obyvatelům města připomínalo Afriku, dostávaly exotické názvy. Morfologický kontext vedl k pojmenování čtvrtí Maroko, Saharu a Habeš.5 Hlíny jsou hlavně v údolních nivách vodních toků. Vodními toky ve městě jsou Jizera, Klenice a Zalužanská vodoteč. Z hlediska územního rozvoje působí jako překážka. Jizera ohraničuje město ze západu, Klenice z jihu a Zalužanská vodoteč

1

Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 4-5 Dostupné z WWW: 2 Město Mladá Boleslav [online]. 2007-2010 [cit. 2010-04-11]. Základní informace. Dostupné z WWW: . 3 Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 5 Dostupné z WWW: 4 Portál veřejné správy ČR [online]. 2003 [cit. 2010-03-15]. Mapové služby. Dostupný z WWW: . 5 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 69

9

na východě. Typické je teplé suché podnebí, v Quittově klimatické regionalizaci označené jako T2.6

3.3 Administrativní změny Na začátku století bylo okresní město Mladá Boleslav tvořeno čtyřmi městskými částmi: Starým městem, Novým městem, Podolcem a Ptákem. Staré město vymezuje historické jádro, Nové město novější zástavbu, Pták a Podolec se rozkládá v podhradí Boleslavského hradu. Administrativní rozdělení funguje až do války. V roce 1949 dochází k rozsáhlým administrativním změnám po celém Československu. K městu jsou připojeny do té doby samostatné obce či části jiných obcí Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Chrást, Jemníky a také osada Rožátov, která se stáva součástí městské části Pták. Mladá Boleslav zůstává okresním městem a je přiřazena do nově vzniklého Pražského kraje. V roce 1960 dochází k reformě, 192 okresů je zredukováno na 75. Okres Mladá Boleslav je rozšířen a spadá do Středočeského kraje. Roku 1974 se součástí města stávají Kosmonosy a počet obyvatel tím vzroste o 3500. Další mezník nastává 1. 1. 1980, samostatnost ztrácejí obce Michalovice a Podlázky a jsou připojeny k městu. Stejný osud potká i Bradlec, Josefův Důl, Dalovice a Vinec, o deset let později jsou však opět odpojeny (Josefův Důl až roku 1992). Poslední trvalou změnou je připojení Podchlumí roku 1982. Posledním přírůstkem bylo připojení Horních Stakor roku 1986, za pouhých osm let byly přičleněny pod správu Kosmonos.7 Při zatím poslední reformě k 1.1.2003 je zrušen okres Mladá Boleslav a vznikají správní obvody ORP a POÚ. V roce 2003 bylo město prohlášeno za statutární. Mladá Boleslav je co do počtu obyvatel nejmenším statutárním městem v ČR.8 V současnosti má město 13 městských částí. Mladá Boleslav I.-IV. (tj. Staré město, Nové město, Podolec a Pták – viz obr. 1), na něž se práce zaměřuje, a dále venkovské části Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Chrást, Jemníky, Michalovice, Podchlumí a Podlázky. Mladou Boleslav tvoří sedm katastrálních území, které se dále člení na 39 základních sídelních jednotek.9

6

QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, 1975. Dostupné z WWW: 7 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 II.díl. 2006. 8 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 2006. 9 Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Mladá Boleslav. 2008. s. 9 Dostupné z WWW:

10

Obr. 1: Náčrt města s centrálními městskými částmi, jež jsou sledované v dalších kapitolách. Zdroj dat: CENIA, S. Městecká, 2007

3.4 Socioekonomická charakteristika Na počátku století žilo v Mladé Boleslavi 13 482 obyvatel (bez později připojených obcí). To znamenalo, že se jednalo o malé město v rámci měst ležících na území dnešní ČR, náleželo mu až 45. místo. Hranice 25 000 je překonána roku 1961. Migrace do města za prací kvůli nově rozšířené automobilce způsobila strmý růst obyvatelstva. Část migrace tvořilo i nastěhování sovětských vojáků po událostech roku 1968. Do statistik se také významně promítlo připojení třítisícového města Kosmonosy v roce 1974. Mezi SLDB 1970 (33 552 obyvatel) a 1980 (45 896 obyvatel) je zjištěn nárůst o 12 000 obyvatel, podobný boom prožívají i další města. Maxima počtu obyvatel je dosaženo k 1. 1. 1990. Do hodnoty 49 029 jsou zahrnuty i obce, jež se téhož roku osamostatnily. Od té doby se v bydlícím obyvatelstvu zaznamenávají jen nízké

11

výkyvy. 10

11

Podle registru obyvatel MVČR čítá Mladá Boleslav k 1. 1. 2010 45 580

bydlících obyvatel.12 Město se řadí na 2. místo ve Středočeském kraji a na 26. místo v republice. Podíváme-li se na vývoj souhrnného počtu obyvatel ve venkovských městských částech (Bezděčín, Čejetice, Čejetičky, Debř, Chrást, Jemníky, Michalovice, Podchlumí a Podlázky), zpozorujeme jen malé změny. Zatímco na začátku století v nich žilo celkem cca 3 500 obyvatel, do roku 2001 vzrostl tento počet pouze o sto. V roce 1930 přesahovalo toto číslo 5 200, za války nastal pokles na 4 000 a od té doby se počet neustále mírně snižoval. Teprve mezi SLDB 1991 (3 171 obyvatel) a SLDB 2001 (3 662 obyvatel), se prokázal začínající trend suburbanizace. 13 Rozložení obyvatelstva ve městě bez aglomerací se v průběhu 20. století měnilo. Na začátku století byl podíl čtyř městských částí na celkové populaci vyrovnaný, nejvíce obyvatel bylo zaznamenáno na Podolci (32,7 %) a nejméně v průmyslově zaměřeném Ptáku (18,1 %). Protože v městských částech Staré město a Pták nebyl prostor k rozvoji zástavby, podíl obyvatel zde v průběhu století klesal. Úbytek obyvatel na Starém městě způsobilo i válečné bombardování, na místě zničených domů nevznikly nové. V 80. letech se zde navíc zbytečně zdemolovalo několik domů. Rozvoj města na sever a západ zapříčinil vylidnění. Rozvojové plány města usilují o opětovné oživení Starého města. Nejlidnatější částí byl až do 70. let Podolec, poté převzalo otěže Nové město, kde se stavělo sídliště. Roku 2001 zde žilo cca 30 000 obyvatel (73,8 %).14 Statistika eviduje 5 953 cizinců (tj. 13,1 %), což je vůči celorepublikovému hodnotě

4,3 % vysoce nadprůměrný údaj (stav k 1.1. 2010).15 Rozšíření výroby

automobilky přineslo od SLDB 2001 (6,3 %)16 poptávku po pracovní síle. Protože ve městě byl nedostatek pracovní síly, znamenalo to příchod mnoha cizinců, kteří měli zaplnit pracovní místa. Ekonomická krize ale způsobila omezení výroby a propouštění, 10

RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 2006. s. 51-54 11 Český statistický úřád [online]. 2009 [cit. 2010-04-04]. Databáze demografických údajů za obce ČR. Dostupné z WWW: . 12 Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Počty obyvatel v obcích. Dostupné z WWW: . 13 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 2006. s. 51-54 14 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 2006. s. 136-137 15 Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Počty obyvatel v obcích. Dostupné z WWW: . 16 Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index>.

12

což se podepisuje i na počtech cizinců – za poslední rok jejich podíl klesl o 1 %. Demografická struktura obyvatelstva je příznivá, obyvatelstvo je vůči hodnotě za ČR mladé, což je způsobeno především faktem, že příslušníci rodin, které se do města nastěhovali v 70. a 80. letech, ještě nedospěli do důchodového věku. V produktivním věku je 70 % populace (67 % celá ČR), věková kategorie 0-15 let je zastoupena shodně 15 % (SLDB 2001).17 Z ekonomicky aktivních obyvatel (24 791) je k březnu 2010 nezaměstnaných 5,5 %, při průměru ČR 7,3 % je to hodnota pod republikovým průměrem. Mladá Boleslav se vyznačuje trvale nízkou nezaměstnaností, za což samozřejmě může automobilka. Na 157 volných pracovních míst připadá 1 355 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Před ekonomickou recesí bývalo dokonce více volných pracovních míst než uchazečů.18 Nejvíce lidí pracuje v průmyslu, při SLDB to bylo 11 782 obyvatel (tj. 47,5 %). Největším zaměstnavatelem je Škoda Auto. Počet zaměstnanců k 31. 12. 2009 činil 24 817.19 Počet zaměstnanců Škody bydlících v Mladé Boleslavi činil 7 756, tedy 28,0 % (2007).20 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

40000 30000 20000 10000 0

Počet domů

Počet obyvatel

50000

Počet obyvatel Počet domů

1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Rok

Obr. 2: Vývoj počtu domů a obyvatel celé MB ve 20. století. Zdroj dat: Historický lexikon obcí Tab. 1: Tabulka hodnot k obr. 2. Zdroj dat: Historický lexikon obcí 1869 – 2005 Obyvatelstvo Domy Obyvatelstvo Domy

1900 17017 1160 1961 26021 3142

1910 20640 1449 1970 31085 3183

1921 21425 1646 1980 41226 3340

17

1930 24488 2511 1991 43859 3714

1950 23204 3071 2001 44255 3846

Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/index>. 18 Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-04-05]. Z územního hlediska. Dostupné z WWW: . 19 Škoda Auto Česká republika [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Ekonomická oblast. Dostupné z WWW: . 20 Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 12 Dostupné z WWW:

13

Tab. 2: Absolutní a relativní podíl centrálních městských částí Mladé Boleslavi na populaci ve vybraných letech. Zdroj dat: Historický lexikon obcí 1869 – 2005 Městská část Staré město Nové město Podolec Pták Celkem

1900 3374 3310 4440 2465 13589

v% 24,8 24,4 32,7 18,1 100,0

1930 1857 6680 8421 2306 19264

v% 9,6 34,7 43,7 12,0 100,0

1970 1022 12095 12856 1162 27135

v% 3,8 44,6 47,4 4,3 100,0

2001 478 29961 9355 799 40593

v% 1,2 73,8 23,0 2,0 100,0

2 000

Počet obyvatel

1 500 1 000 Přírůstek přirozený 500

Přírůstek migrační Přírůstek celkový

0 -500 -1 000 1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

2006

Rok

Obr. 3: Měna obyvatel v letech 1971 – 2008. Zdroj: ČSÚ Tab. 3: Tabulka hodnot k obr. 3. Zdroj: ČSÚ Rok 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989

Přírůstek Přírůstek přirozený migrační 165 698 246 210 213 476 302 627 320 945 377 1 252 376 1 004 457 1 062 395 799 342 993 328 416 213 266 219 179 179 433 123 99 155 -122 107 -190 150 -28 166 184

Přírůstek celkový 863 456 689 929 1 265 1 629 1 380 1 519 1 194 1 335 744 479 398 612 222 33 -83 122 350

Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

14

Přírůstek Přírůstek Přírůstek přirozený migrační celkový 179 198 377 184 208 392 197 88 285 130 129 259 89 74 163 28 -142 -114 -263 -263 9 -80 -71 31 -142 -111 -18 -351 -369 47 -437 -390 40 -466 -426 57 -354 -297 3 137 140 8 -720 -712 9 181 190 51 710 761 120 559 679 158 747 905

75+ 65-74

Věková skupina

60-64 50-59 40-49

Česká republika

30-39

Mladá Boleslav

20-29 15-19 5-14 0-4 20

15

10

5

0

5

10

15

20

Počet obyvatel (%)

Obr. 4: Porovnání věkové struktury Mladé Boleslavi a České republiky. Zdroj dat: ČSÚ, 2001

3.5 Pozice města v regionu a v republice Město Mladá Boleslav je přirozeným centrem regionu. Přítomnost Škody Auto a.s., což je největší česká firma co do objemu tržeb, dává městu specifické postavení. Na podniku je závislá celá česká ekonomika. Město je průmyslovým centrem, jehož poskytování pracovních příležitostí přesahuje rámec regionu. Nepřímo je zdrojem pracovních příležitostí prostřednictvím mnoha firem, které navazují na automobilový průmysl. Ekonomická prosperita se odráží i ve vysoké kupní síle obyvatel.21 Mladá Boleslav je vnímána také jako centrum vzdělávání. Disponuje dobrou vybaveností v oblasti školství, rozvinuté je hlavně střední školství. Ve středním školství je vzděláváno 6 262 studentů (2007) ve 13 školách22, což je ve srovnání např. s velikostně podobným Jabloncem nad Nisou (3 499 studentů v 8 školách) vysoká hodnota.23 Mladá Boleslav je centrum obchodu, vysoká kupní síla obyvatel láká nové podnikatele a investory. Finanční prosperita města se projevuje i ve sportu. I přesto že Boleslav nepatří mezi největší česká města, sportovní kluby jsou velmi úspěšné a město je zastoupeno v nejvyšších ligách většiny týmových sportů. Na národní úrovni se navíc Škoda Auto a. s. prezentuje sponzorováním olympijského týmu, hokej a cyklistika jsou sponzorovány na mezinárodní úrovni. Jedním z faktorů, proč tomu tak je, je opět

21

Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 5-6 Dostupné z WWW: 22 Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 36 Dostupné z WWW: 23 Strategický plán města Jablonce n. N. 2010 [cit. 2010-04-20]. 1. regionální rozvojová a. s., 2007 120 s. Dostupné z WWW:

15

finanční zajištění. Mladá Boleslav je i historickým centrem, tato funkce byla však vývojem města zatlačena do ústraní. V neposlední řadě stojí funkce sídla jako dopravního uzlu, což se týká zvláště železniční nákladní dopravy.24 Význam Mladé Boleslavi dokumentuje také Hamplova socioekonomická regionalizace (2001), kde je vytvořena hierarchie sídel na základě jejich spádovosti. Velikost jednotlivých regionů je určena metodou gravitačního modelu, ze kterých obcí je do center činěna dojížďka. I když je MB 26. největší v ČR, významově je na 15. příčce. Je tak řazeno mezi nejdůležitější mikroregionální centra. Nadřazeným centrem je jí Praha, která je v ČR jediným mikroregionálním centrem.

Obr. 5: Sociogeografická regionalizace České republiky. Zdroj: M. Hampl, 2001

24

Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 5-6 Dostupné z WWW:

16

4 Stavební rozvoj od začátku 20. století Motto: „Z hlediska architektury je město prostorovým výtvorem a vyžaduje hodně času, abychom ho poznali. Tvorba měst je proto také uměním, odehrávajícím se v čase.“ 25

4.1 Rozvoj na počátku století Mladá Boleslav se v poslední čtvrtině 19. století řadila mezi menší česká města. Na počátku století ve městě neprobíhala žádná převratná výstavba. Jediný větší urbanistický záměr realizovaný v této době bylo zbudování Palackého ulice. Tato ulice je rovnoběžná na výpadovou třídu TGM a od začátku století byla vytyčena jako ulice svým způsobem reprezentativní. Především v její horní části jsou budovy sloužící městu. Mezi lety 1900 – 1910 zde postupně vyrostly měšťanská škola, reálka (dnes gymnázia), na protější straně pak sokolovna a městské divadlo. V roce 1917 doplnila ulici budova banky.26 Před válkou vzniká také dnes významné náměstí Republiky, i když tehdy až do 20. let 20. století plnilo pouze funkci vojenské jízdárny. Jinak ve městě pokračoval trend tvoření relativně rozptýlené zástavby. Přibylo několik činžovních domů a pro budoucí rozvoj bylo přínosné zprovoznění nové vodárny a místní železniční dráhy.27

4.2 Prvorepubliková éra Impulsem pro rozvoj byl vznik Československé republiky 28. října 1918. I přes krátké trvání svobody toto období přineslo celé zemi i Mladé Boleslavi převážně pozitivní vývoj.28 Význam města se stupňoval. Město se stalo důležitou dopravní křižovatkou. Podle úředního sčítání dopravy byla dálková silnice Praha – Mladá Boleslav nejvíce frekventovanou silnicí Čech a Moravy.

29

Příčin, proč tomu tak bylo,

bylo více. Špatné železniční napojení na Prahu, které trvá dodnes, mohlo již v té době zavdat k preferování silniční dopravy. Průmyslovost města byla také jedním z faktorů, např. dovoz dílů pro firmu L&K z Anglie. MB byla dopravní křižovatkou i kvůli poloze mezi Prahou a Libercem, což trvá dodnes. S významem města rostl i počet obyvatel a tedy i potřeba výstavby nových domů. V největší stavební krizi bylo po válce postaveno 25

LYNCH, K.: Image of the city. Obraz města. 1960 [překl. 2004]. s. 1 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 42, 74 27 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 127 28 HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 100 29 Kolektiv autorů: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. 1941. s. 56 26

17

170 obytných domů.30 Ve 20. letech vznikalo Podchlumí (obyvateli města kvůli písčitému podloží zvané také jako Maroko), nouzová kolonie daleko za městem. Domy byly stavěny z odpadního stavebního materiálu. Podchlumí sloužilo k ubytování chudších lidí. Kvůli kriminalitě části bydlících mělo nevalnou pověst.31 V roce 1930 zde bydlelo 469 obyvatel.32 Životní úroveň obyvatel ve městě jinak díky průmyslu stoupala. Město se stalo atraktivní lokalitou pro bydlení. Výstavba v centru města ale v této době probíhá převážně neorganicky. „Tehdy vzniká nezbytná nutnost zaměření a zplánování stávajícího stavu rozptýlené zástavby s potřebou vypracování celkového výhledového plánu provozně a esteticky organizované výstavby.“33 Aby se tedy město nerozvíjelo chaoticky, bylo nutné usměrnit rozvoj pomocí odborného posudku. Ve snaze získat správné podklady vývoje města, přistoupila Mladá Boleslav v roce 1921 k získání nového regulačního a zastavovacího plánu. Jeho sestavením byl pověřen ing. arch. František Janda. Plán určil, jakým směrem se bude ubírat stavební rozvoj a které plochy budou využity k bytové výstavbě. Janda v regulačním plánu identifikuje severní a západní směr rozvoje (viz obr. 6 a 7). Roztroušenou zástavbu města s novými navrženými oblastmi propojuje radiálami do sevřeného celku. Osu tvoří ústřední bulvár vedoucí až do Kosmonos, vedlejší ulice ho protínají jako kružnice a elipsy. Rozvojové plochy pravidelně prokládá parky a určuje prostor pro průmysl a dopravu, osídlení, obchody, veřejné budovy, nemocnici i letiště. Zároveň nezasahuje do staré historické zástavby. Nová zástavba by na severu sahala až ke Kosmonosům.34 Vyjádřena je myšlenka, že u hlavních silnic budou tříposchoďové a dvouposchoďové domy, zatímco u vedlejších dvouposchoďové a jednoposchoďové. Nízkopodlažní obydlí by tak byly chráněny před vlivy pramenící z provozu na hlavních boleslavských třídách. Domy by sloužily jako protihluková bariéra. Plán zvažuje nutnost zajištění potřebných vývojových prostranství a tím účelné rozdělení města. Město by mělo být rozděleno na obchodní, obytnou, průmyslovou, sociální a školsko-kulturní část. Předpokládal se přesun všeho průmyslu na východ (k hlavnímu nádraží), čímž by došlo k ozdravení centra města. Není předpokládán další rozvoj Škodových závodů. S veškerým územím, které pod Škodu dnes spadá, se v plánu počítalo pro výstavbu obytných čtvrtí. Na západě města by se z Jičínské ulice (tehdy do 30

Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 296 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 69 32 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 2006. s. 136 33 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 166 34 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 166 31

18

ní zahrnuta i třída TGM) udělala reprezentativní ulice s jednotnou výstavbou a úředními budovami. Základem byla budova Krajského soudu (dostavěna roku 1928). Regulační plán poukazuje i na problémy s dopravní infrastrukturou – nevhodnost vedení dopravy přes město, na mnohdy nedostatečnou šířku ulic a na špatnou situovanost železničního nádraží. Janda si také uvědomuje důležitost zachování tváře historického jádra města, do nějž by se výrazněji nemělo zasahovat. Případné přestavby by měly být výškově omezeny. Problémem je automobilová doprava, pro kterou úzké ulice Starého města nejsou vhodné, proto do budoucnosti navrhuje vyřešit komunikační odlehčení.35

Obr. 6: Návrh severního směru rozvoje města. Zdroj: Regulační plán 1923

Obr. 7: Návrh západního směru rozvoje. Zdroj: Regulační plán 1923 35

Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 299-301

19

Na základě regulačního plánu vznikaly v okrajových částech města nové čtvrti rodinného bydlení.36 Planiny jižně od města byly považovány za ideální, překážkou však byla vodoteč Klenice. Nový silniční most přes Klenici zajistil dopravní spojení těchto planin s městem a tak bylo ve 30. letech umožněno zbudování čtvrtí Dubce (název planiny již od dob, kdy zde býval dubový les), Sahara (název díky písčitému podloží) a Belveder (z italského belvedere – krásný výhled, díky poloze nad údolím Jizery)37. Západně od města proběhla ve stejné době intenzivní výstavba, nové části města dostali název Slavoj (podle zdejšího fotbalového klubu) a Rozvoj (v 60. letech díky nové panelové zástavbě). Na severu města vznikla Kolonie (sídliště zbudované pro ubytování zaměstnanců nedaleké Klingerovy textilky a jejich rodin) a v místech, kde se říkávalo kvůli písčitému podloží Na Pískách, vznikla čtvrť Habeš, dodnes tvořená hlavně jednopodlažními rodinnými domky. Africké názvy vznikly se vzrůstajícím vzděláním a informovaností obyvatel z tisku a cestopisů (velkou událostí byl vpád Mussoliniho do Etiopie, tehdy Habeš), do té doby si lidé vystačili s obecným názvem.38

4.3 Druhá světová válka Stavební rozvoj pokračoval i přes příchod druhé světové války. U náměstí Republiky vyrostlo několik moderních několikapatrových obytných domů. Výstavba pokračuje i na Slavoji.39 Rekonstruován je areál Okresního úřadu a do provozu je uvedena pohřební síň na Novém hřbitově.40 Vedení města je nespokojeno se způsobem rozvoje. Dochází k rozporům mezi plánem a skutečností. Je to odůvodněno tak, že „rozpory se prohlubují stupňovaným zatížením vnitřní dopravy ve městě a narůstající zástavbou, kde se uplatňovaly často úzké osobní a zištné zájmy majitelů pozemků a stavebních podnikatelů“. Město proto zadává místním architektům vypracování ideové studie vedoucí ke zlepšení stavu. V roce 1944 je zadaný plán dokončen prof. dr. ing. arch. E. Hruškou, specialistou v urbanismu. Plán je podložen důkladným průzkumem celé městské aglomerace a jejího vnitřního složení. Byly zpracovány statistiky jako např. pohyb a rozvrstvení obyvatelstva. Plán zhodnotil také stávající objekty v nové i

36

Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 296 Encyclopædia Britannica [online]. 2010 [cit. 2010-04-20]. Belvedere. Dostupné z WWW: . 38 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 69 39 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 74, 83 40 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 140 37

20

historické části města a technické a dopravní záměry. Byl vypracován náčrt upravovacího plánu pro 45 000 obyvatel, což je téměř dvojnásobek oproti stávajícím cca 23 500 obyvatel.41 Plán do užší aglomerace zahrnuje i obec Čejetice, kam by byla umístěna část průmyslu, do blízkosti železničního nádraží. Hlavní průmyslová oblast je ale navržena v sousedství automobilky. Již touto dobou jsou zde kromě automobilky také dvě slévárny, čili by se pouze pokračovalo v rozvíjení průmyslu v této části města. Oproti Jandově regulačnímu plánu ponechává prostor mezi Boleslaví a Kosmonosy bez zástavby a navrhuje široký zelený pás, kde by byl zbudován také stadion a lázně. Zástavbu na jihu naopak sceluje s městem. Výhledově předpokládá připojení poměštělých okolních obcí, jako jsou Kosmonosy, Čejetice a další. K tomu opravdu za 30 let od vypracování plánu dojde. „Vlastní skladba městské aglomerace navržená prof. Hruškou je volně koncipovaná s rozhledem a možnostmi pružnějšího přizpůsobení narůstajícím potřebám města.“42 Mladá Boleslav v průběhu 2. světové války příliš nepociťovala její ničivé důsledky. Změny se děly spíše na administrativní úrovni. Město se dostalo pod okupační správu. Vzhledem ke změnám hranic se Boleslav najednou ocitla v blízkosti Německa. Přizpůsobilo se také využití budov, v roce 1944 byly některé školy i další budovy proměněny na vojenské lazarety.43 V posledních dnech okupace zasáhl Mladou Boleslav ničivý nálet. Jeho smysl nebyl nikdy zjištěn, ani jeho původce, útok je připisován německému letectvu přestože tou dobou nemělo žádné letiště ze kterého mohlo vzlétnout.44 Při útoku zahynulo 135 Čechů a mnoho dalších přišlo o střechu nad hlavou. Poškozeno bylo přes 50 domů, vážně také automobilka, dopravní komunikace a několik veřejných budov.45 V květnu 1945 převzal správu města Místní národní výbor, který zorganizoval obnovu města. Prvořadými úkoly pro fungování města se stala oprava a zprovoznění automobilky, rekonstrukce silničních komunikací a v další řadě obnova řady objektů. Úklid a opravy se podařilo realizovat rychle díky dobrovolné pomoci občanů i díky nucené práci internovaných Němců. V průběhu let 1945-1946 proběhl odsun německého obyvatelstva.46

41

TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 167 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 167 43 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 35-38 44 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 147 45 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 35-38 46 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 148 42

21

Obr. 8: Realizovaný rozvoj Regulačního plánu města Mladé Boleslavě. Zdroj: vlastní zpracování

22

4.4 Socialistická éra Komunistická moc po válce narůstala v Mladé Boleslavi tak jako v celém Československu, což dokládají i vyhrané volby v květnu 1946. Tvrzení, že vítězství KSČ bylo mnohem méně výrazné než v jiných regionech47, není přesné. Bylo zjištěno, že KSČ ve volebním okrese Mladá Boleslav získala 45 – 49,9 %. Vůči Čechám (43,25 %) to byl jen velmi mírný nadprůměr.48 Komunisté obsadili vedoucí pozice ve správních orgánech a do velkých podniků dosadili národní správu. V roce 1948 je dovršen komunistický převrat a znárodnění majetku. Podniky jsou zestátněny a začleněny do velkého, centrálně řízeného podniku.49 Ideologii nově nastalého režimu se podřídilo i přejmenování velké části ulic a náměstí. V centru města bylo nám. V. I. Lenina (dnes nám. Republiky), Stalingradské nám. (dnes nám. Míru), výpadové ulice se přejmenovaly na třídu maršála Stalina (dnes třída TGM) a třída Rudé armády (dnes třída V. Klementa).50 Ve městě se změnily ekonomické, sociální i kulturní podmínky života. Společnost ale trápila bytová krize. „Počet žádostí na MNV neklesal pod 7 tisíc a uspokojit se ročně dařilo mezi 700 – 1000 žadatelů.“ V první dvouletce, která měla především pracovat na obnově válkou zasaženého hospodářství, vyrostlo krátce po válce několik domů, to však problém dlouhodobě neřešilo.51 V této době MNV zpracovával nový územní plán města. Odpovědný za něj byl ak. arch. Josef Saal. Plán opouštěl některé z dobrých myšlenek E. Hrušky a nepočítal s větším rozšířením města. Kvůli zvýšeným požadavkům na komplexnost řešení byl již v roce 1955 vypracován ing. arch. J. Hrbkem další plán – územní plán aglomerace Mladé Boleslavi. V něm je opět navázáno na řešení E. Hrušky. Ani tento plán dlouho nevydržel. Již v době jeho tvorby se rozhodlo o masivním rozšíření automobilky. Toto rozhodnutí zásadně ovlivnilo budoucí výstavbu. Požadavek na umístění a rozšíření důležitého průmyslového podniku a rozsáhlé bytové výstavby znamenal nové sestavení technicko-hospodářských směrnic a nutnost vypracování směrného územního plánu mladoboleslavské aglomerace. Zpracováním projektu byli pověřeni architekti Jaroslav Kosík a František Řezáč pod vedením ak. arch. Osvalda Döberta. Hlavním cílem bylo vypracovat komplexní reálné řešení řešící otázku chodu města, jeho ekonomiky a 47

Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 148 Fronta.cz [online]. 2010-04-05 [cit. 2010-04-20]. Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců. Dostupné z WWW: . 49 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 148 50 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 30, 50, 74, 76 51 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 39 48

23

životního prostředí. Bytový fond na začátku práce na SÚP byl ve špatném stavu. Město mělo pro cca 25 000 obyvatel 7633 bytů. Na kanalizaci bylo napojeno 82% bytů, na vodovod 79% bytů. Počet žádostí o byt za deset let sice klesnul na 2392, bytová krize ale stále přetrvávala.52 Návrh plánu stanovil, že město bude pokračovat v rozšiřování na sever a východ. Mladou Boleslav a Kosmonosy řešil jako souměstí s ponecháním vlastní charakteristiky obou měst. Individuální a družstevní výstavba byla umístěna na Dubce, do Čejetic a do Debře. Historickou část města hodlal asanovat. Průmysl se plánem umístil na severovýchod, s možností zavlekování. Pro potravinářský průmysl je vymezen prostor u hlavního nádraží. Protože plán řeší celou aglomeraci, je v něm navržen i rozvoj okolních obcí. SÚP byl schválen 17. 7. 1958 a od té doby výstavba města postupovala podle něj. Realizace SÚP však nebyla zcela jednoduchá ani obvyklá.53 V roce 1960 byl na celostátní konferenci KSČ vyhlášen úkol zlikvidování bytového problému v ČSSR. Konference stanovila čtyři zásady, podle nichž se při tom mělo postupovat: nezastavovat zemědělskou půdu a zkoumat, jak umístit bytovou výstavbu do města, zachovat vysokou estetickou a kulturní úroveň architektury, stavět montáží z předem připravených dílců, a dodržovat komplexnost výstavby – současně s byty stavět budovy občanské vybavenosti a obchody, a budovat klidové plochy.54 Realizace dosažení těchto cílů v Mladé Boleslavi se opět ujímá tým O. Döberta. Döbert kritizuje přístup jiných měst. Nesouhlasí se šířením okrajových sídlišť, která vedou k faktu, že většina obyvatel města bydlí na periferii. Kritika se dotýká i uniformity domů.55 Nakonec bylo rozhodnuto, že boleslavská bytová výstavba v bude probíhat zcela revoluční formou, a to rekonstrukcí centra města. „Její uskutečnění mělo prokázat, že tato forma je politicky únosná a ekonomičtější než výstavba okrajového sídliště na volných plochách.“ V roce 1960 tedy vzniknul projekt na přestavbu hlavní třídy města – dnešní třídy TGM a Jičínské ulice, tehdy tvořící jednu ulici. Tou dobou byla přejmenována z třídy maršála Stalina na třídu Lidových milicí tak jako Stalingradské nám. na nám. Míru a bylo jasné, že spolu s novými názvy čeká střed města i nový vzhled. Koncept výstavby byl schválen a vytyčil se hlavní cíl „do roku 1965 změnit 52

TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 335-337 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 339, 344 54 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 345 55 DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. s. 9 53

24

charakter města“. Důvodem, proč se rozhodlo právě pro variantu přestavby města, byl fakt, že varianta splňovala předsevzaté zásady likvidace bytového problému v ČSSR. Přestože část obyvatel s projektem nesouhlasila, jejich názor neměl váhu proti rozhodnutí města. Na stejně velké ploše, kde do té doby stálo 33 starých bytů, bylo vybudováno 1800 nových bytů. Tím byla splněna první zásada. Druhou zásadu naplnilo upuštění od uniformity domů. Bylo vyprojektováno několik různých typů domů, aby nebyly stejné, a různorodosti bylo dosaženo také nejednotnou výškou bloků (viz obr. 8). Třetí zásadu splnilo zavedení nové technologie při výstavbě.56 Stavělo se tzv. typizovanou výstavbou, čili skládání z prefabrikovaných hromadně vyráběných dílů, které byly na místě snadno sestaveny.57 Novou technologií byl montovaný skelet, kromě klasických skeletů pro šestiposchoďové domy byl v Mladé Boleslavi dokonce experimentálně použit rozšířený dvanáctiposchoďový skelet. Mluví se o tzv. „zprůmyslnění stavebnictví“. Po úspěchu byl způsob využití montovaného skeletu využit i v dalších městech. Čtvrtá zásada, komplexnost výstavby, byla zahrnuta v plánu výstavby.58

Obr. 9: Území modifikované v 60. letech. Zdroj: mapy.cz

Přestavba centra města je dokončena v roce 1967. Výsledné řešení je úspěšné díky pečlivé koncepční přípravě.59 Döbertovo dílo bylo v ČSSR přijato velmi kladně.

56

DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. s. 12-15 RAEKBURN, M. et. al.: Architecture. 1980. s. 271 58 DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. s. 12-15 59 ŠEVČÍK, O., BENEŠ, O.: Architektura 60. let. 2009. s. 77 57

25

Za svoje zásluhy byl Döbert oceněn čestným titulem laureáta státní ceny Klementa Gottwalda. Boleslav se stala vzorem pro výstavbu v dalších městech. 60 Dnešní pohled na přestavbu Mladé Boleslavi je spíše kritický. Vybourání jádra města je označováno za kulturní genocidu. Architekt Rostislav Švácha říká, že „Döbert vůbec nebyl schopen pochopit, že nezajímavá zástavba v okruhu historického centra Mladé Boleslavi je pro identitu města nesmírně důležitá“. Nebyla doceněna městotvornost čtvrtí z devatenáctého století.61 Za nekulturní a nepietní je považována také likvidace hřbitova u sv. Havla, u nám. Míru. V jeho prostorech vznikl park.62

Obr. 10: Letecký pohled od západu na třídu Lidových milicí, dnes třída TGM. Zdroj J. Votava

V roce 1970 bylo dokončeno budování vícepodlažních panelových domů pro ubytování

zaměstnanců

AZNP.

Vzniká

téměř

1 500

bytových

jednotek.63

V sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století šla již urbanistická nápaditost stranou. Masivní nárůst obyvatel způsobil, že cílem se stalo pouze postavit co nejvíce bytů v co nejmenším čase. V těchto letech tedy vzniká v prostorech mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy sídliště Severní město. „Navíc zbudování obchodní sítě a služeb

60

DÖBERT, O.: Deset let z tisíce. 1974. s. 131 VOLF, P.: Ze sídliště neodejdu. Reflex. 14.12.2000, 50/2000, s. 23-25. Dostupný také z WWW: . 62 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 153 63 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 330 61

26

uvnitř sídliště znamenalo zároveň zanedbání těchto oblastí v centru města a tím jeho postupné chátrání a vylidnění“.64 Na výstavbě sídliště se podílela i automobilka, většina nových obyvatel patří mezi její zaměstnance. Po otevření odborného učiliště navíc nechala na třídě Václava Klementa postavit internát, který pojme 400 učňů.65 Výstavba sídliště s sebou nese vždy i negativa. Uniformní vzhled domů stěžuje orientaci. Nebyla vytvořena žádná plocha, která by zastávala funkci náměstí. V sídlištích se nevytvořily předpoklady sociálního života, lidé zde žijí v anonymitě. To a další faktory, např. malý plošný standard bytů a špatné estetické působení, můžou vést k méně kvalitnímu životu. Problémem je také jistá míra perifernosti – přestože zde žije většina obyvatel města, centrum města je umístěno jinde.66 Zásadní stavbou pro město byla rychlostní silnice R10. Vedena byla po východní hranici města, v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Její výstavba probíhala v 80. letech. Rychlostní silnice R10 měla nahradit starou boleslavskou silnici. „Stará silnice byla vůbec pod republikovým průměrem. Nejen, že vedla přes každou obec, ale nevyhovovala hlavně šířkou“. Úseky silnice se stavěly postupně směrem od Prahy až k Turnovu, kde se napojuje na R35 vedoucí do Liberce. Silnice R10 pomohla ve spojení s Prahou nejen Mladé Boleslavi, ale i České Lípě a Jičínu.67

4.5 Novodobý vývoj V 90. letech následovala reorganizace společnosti po revoluci v roce 1989. Sovětská vojska opustila město definitivně v letech 1990-1991. Po nich zbyly ve městě jen zdevastované objekty kasáren. Restrukturalizace spočívala také v privatizaci obchodu a služeb. Privatizovaly se i byty. Zatímco před privatizací město spravovalo 6 493 bytů, v roce 2009 zbývalo v rukou města jen 751 bytů a plánem je 500 bytů. Trvalo dlouho, než se opět začaly stavět nové byty.68

64

Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 153 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 330 66 ZDI [online]. 2009 [cit. 2010-04-20]. Urbanismus a územní plánování. Dostupné z WWW: . 67 SLOVÍK, J.: Dalnice.com [online]. 2002-02-12 [cit. 2010-03-06]. Rychlostnice R10 (rychlostní silnice). Dostupné z WWW: . 68 DONÁT, J.: Boleslav po sametu. 1. vyd. Mladá Boleslav: Město Mladá Boleslav, 2009. s. 13 65

27

Obrázek 11: Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav. Zdroj: T-Mapy, 2008

V roce 1994 se zahájily práce na dosud poslední územně plánovací dokumentaci. Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav byl zhotoven pod vedením ing. arch. Pavla Koubka. Schválen byl v roce 1999, od té doby prošel pěti změnami. Vytyčeny byly nové rozvojové plochy.69 V letech 2001 – 2005 byla realizována

69

Ústav územního rozvoje [online]. 2002-2010 [cit. 2010-04-10]. iLAS. Dostupné z WWW: .

28

demolice bývalých kasáren a na jejich místě vyrostly moderní panelové domy s celkovou kapacitou 349 bytových jednotek. Další prostorové změny jsou navrženy na předměstí. Nejvýznamnější rozvojové lokality jsou Dubce I a Dubce II na jihu města (viz obr. 10). Odhadovanou možností je postavení 460 a 630 rodinných domů. Ostatní lokality jsou především v okrajových městských částech. Další variantou je obnova bytů v historickém centru města, v okolí Staroměstského náměstí.70 Tab. 4: Rozvojové lokality podle ÚP sídelního útvaru Mladá Boleslav. Zdroj: Profil města MB

Kromě bytových projektů byly realizovány i důležité projekty v infrastruktuře a vybavení města. Za největší investiční akci v novodobých dějinách města se pokládá zahloubení železnice pod třídou Václava Klementa. Křížení vysoce frekventované třídy a stejně tak vytížené železnice způsobovalo časté dopravní zácpy, prodlužovala se doba průjezdu městem. Úrovňové křížení bylo kritizováno již od 50. let. Rozhodnutí změnit tuto situaci vzniklo krátce po pádu komunismu. Od roku 1992 se začalo pracovat na projektu. Diskutována byla nejprve varianta podjezdu silnice pod železniční tratí, „10.2.1998 ovšem městské zastupitelstvo schválilo dražší, avšak architektonicky čistší variantu, kterou bylo zahloubení trati“. Financování proběhlo za spoluúčasti města, státu, Českých drah, Škoda Auto a.s. a správců sítí. Na sklonku roku 2003 byla stavba úspěšně dokončena a otevřena. Realizace trvala 17 měsíců.71 Dalším příkladem společného projektu města a Škody Auto a. s. byla realizace vysokoškolského zařízení. V roce 2000 zahájila provoz Škoda Auto Vysoká škola, což je v České republice první a

70

Strategický plán rozvoje Mladá Boleslav. 2005. s. 33 Dostupné z WWW: 71 Informační leták Železnice již nerozděluje Mladou Boleslav. 2004

29

dosud jediná firemní škola. Pro tuto soukromou vysokou školu postavila automobilka v letech 2005-2007 v areálu kláštera Na Karmeli nové vzdělávací centrum.72

4.6 Změny ve struktuře bydlení Ve 20. letech, obzvláště v druhé polovině, byly zaznamenány podstatné změny ve statistikách bytového a domovního fondu. Nejvyšší nárůst počtu domů je mezi sčítáním lidu 1921 a 1930. Za devět let počet domů stoupl téměř o 900, z 1 646 na 2 511. Před přestavbou města v 60. letech činil počet domů 3 142. Při posledním sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) to bylo 3 846. Strmější je růst bytových jednotek. Při SLDB 1961 se napočítalo 8 250 bytů, na jeden byt připadalo 3,15 osob. Rekonstrukcí centra města vzrostl do roku 1970 počet bytů na 10 377. Masivní výstavba panelových domů v 70. a 80. letech znamenala, že má město ke SLDB 2001 k dispozici 18 462 bytů pro 44 255 obyvatel, takže připadalo 2,56 osob na jeden byt.73 74 75 76 21000

4500

18000

4000 3500 3000

12000

2500

9000

2000

Byty

Domy

15000

Byty Domy

1500

6000

1000 3000

500

0

0 1961

1970

1980

1991

2001

Rok

Obr. 12: Vývoj počtu domů a bytů v letech 1961 – 2001. Zdroj dat: ČSÚ

V centru města nenalezneme lokalitu, kde by zcela převažovaly rodinné domy nad bytovými. Na severu města je zastoupení bytových domů místy i stoprocentní. Kromě Severního sídliště bytové domy převažují i v okolí centra, a nejen v podobě panelových domů, ale i nízkých podlažních domů a činžovních domů. Rodinné domy naopak zcela dominují ve venkovských městských částech Mladé Boleslavi.77 72

Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 33-37 Dostupné z WWW: 73 RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl. 2006. s. 136 74 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 349 75 Kolektiv pracovníků Správy sčítání lidu ÚKLKS: Středočeský kraj v číslech. 1964. s. 351 76 Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Dostupné z WWW: . 77 Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Mladá Boleslav. 2008. s. 17 Dostupné z WWW:

30

Obr. 13: Podíl bytových a rodinných domů za ZSJ. Zdroj: Integrovaný plán MB

4.7 Shrnutí stavebního rozvoje Stavební rozvoj prošel během 20. století dvěma rozdílnými etapami. První byla stavba podle Jandova regulačního plánu, kdy se jasně určil směr dalšího rozvoje. Příčinou, proč byly vytyčeny právě severní a západní směr, byly přírodní podmínky. Hnacím motorem této etapy rozvoje byl i průmysl. V konečném důsledku vzniklo několik nových předměstí. Etapu lze ohodnotit z městotvorného hlediska jako úspěšnou. Plánu se město drželo, dokud rozvoj nepřerušila druhá světová válka. Nové společenské a politické podmínky, ale i plán na rozšíření automobilky zavdaly k tvorbě druhého stěžejního projektu, přestavby jádra města podle arch. O. Döberta. Přestavba ve své době splnila účel, dnes je na ni nazíráno negativně, protože zničila plně funkční části města, a nahradila je panelovou zástavbou. Z architektonického hlediska vyvolává pozitivní ohlas, pokud je srovnávána s klasickým sídlištěm. V 70. letech město navázalo na trend stavby sídlišť na zelené louce. Příčinou byla přetrvávající bytová krize, takže se upřednostnila rychlost stavby před urbanistickou kreativitou. Po útlumu začala v 21. století nová éra rozvoje. Řízena je Územním plánem sídelního útvaru Mladá Boleslav. V případě, že se plány naplní, město rozvine nově i jižním směrem. Překážkou v rozvoji jsou dopady ekonomické recese. 31

5 Veřejné prostory

Obr. 14: Mapa veřejných prostor v Mladé Boleslavi (bez aglomerací). Zdroj: vlastní zpracování

32

5.1 Plochy městské zeleně Veřejná zeleň je důležitým faktorem pro městský život. Znamená oddech od betonu a asfaltu, zlepšuje prostředí města a slouží jako místo pro shromažďování, relaxaci, zábavu a kontakt s trochou přírody.78 Práce se zaměřila na plochy v Mladé Boleslavi bez okrajových městských částí. Plochy byly v mapě rozděleny do několika skupin podle charakteru: parky, lesoparky, hřbitovy a ostatní plochy (zahrnující louky apod.). Podrobněji se práce zabývá největšími a nejdůležitějšími plochami městské zeleně.

5.1.1 Lesopark Štěpánka Největším boleslavským parkem je lesopark Štěpánka. Park je lokalizován v jižní části města, v údolí toku Klenice. Podmínky ke zřízení parku zde byly výborné. „Stráně údolí Klenice a částečně i její údolní niva se přímo nabízely ke zřízení přírodního parku“.79 Park začal vznikat již v roce 1876 za pomoci vojáků zdejšího pluku, což připomínal i muniční sklad, který zde zprvu stával. Své jméno park získal podle belgické princezny Stephanie, a i když se jeho název měnil (po 1. světové válce Sady legií, po roce 1948 Sady Jana Švermy), u místních obyvatel se vžil název Štěpánka.80 Na holých stráních byly vysázeny stovky vzácných dřevin, takže s plochou pobřežních luk zde v konečném důsledku vzniknul přírodní anglický park. Klenice byla rovnoměrně přemostěna kamennými mosty.81 Park se rozkládá na ploše o velikosti 31 hektarů. Pro lesopark nalezli obyvatelé města mnohostranné využití. Jeho klidné prostředí

je

lokalizačním

U severozápadního

faktorem

okraje parku

byly

pro

vybudování

mnoha

sportovišť.

v roce 1902 zřízeny tenisové

kurty.

V meziválečném období byly přistaveny další dvorce a tenis se zařadil mezi nejpopulárnější mladoboleslavské sporty. Ve stejném období vzniká v prostředí parku volejbalový kurt. Dlouholetou tradici mělo v Mladé Boleslavi bruslení a lední hokej.82 Nekryté kluziště uprostřed Štěpánky existovalo až do roku 1956, kdy byl nedaleko po

78

MOGEL, L.: Public Green [online]. 2001-2002 [cit. 2010-04-10]. Project Description. Dostupné z WWW: . 79 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 176 80 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 77 81 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 176 82 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 77

33

proudu vybudován zimní stadion.83 V zimním období bylo kluziště významné relaxační místo s vysokou návštěvností. Kromě sportovní funkce kluziště vynikalo i kulturním významem, bylo centrem různých kulturních akcí jako jsou karnevaly, a nabízelo návštěvníkům reprodukovanou i živou hudbu. Na jižním okraji sídlí kynologické cvičiště. Výčet sportovních možností uzavírá skautský areál na východě, nabízející mj. skály vhodné pro horolezce. V prostředí lesoparku je v současnosti povoleno pořádat takové sportovní aktivity, které park nepoškodí, např. cyklokros a přespolní běh. Ke sportovním účelům je lokalita využívaná individuálně i hromadně, např. školami. Park disponuje i kulturním vyžitím. V roce 1898 zde sokolové zřídili hudební pavilon.84 Dnes je zdevastovaný, přesto příležitostně slouží jako výchozí bod kulturních akcí pořádaných na Štěpánce. Od roku 1960 byl na jižním okraji vybudován přírodní amfiteátr s počtem 3500 míst k sezení. Sloužil k estrádním účelům a také jako letní kino, v 80. letech byl ale uzavřen, protože nízká návštěvnost způsobila nedostatek financí na provozní náklady. Uzavření potkalo i osadu Keltoi, což měl být areál mající charakter skanzenu. Projekt na výstavbu keltské vesnice dopadl neúspěšně a od roku 2004 je tato část Štěpánky uváděna do původního stavu.85 Nejnovější výbavou parku se stalo nové dětské hřiště s lanovým parkem. Štěpánka je vybavena také restauračními zařízeními. Oba podniky jsou lokalizovány na okraji lesoparku, což zlepšuje jejich dostupnost a snižuje obtěžování návštěvníků parku hlukem. První zařízení, Rychta na Štěpánce, má spíše charakter pivnice. Leží na severu lesoparku a její název je připomínkou baráčnické rychty, která zde v 19. století provozovala střelnici.86 Protikladem je Hotel Stefanie (vznikl roku 1993), který vznikl sídlí v jihovýchodním cípu. Jedná se o čtyřhvězdičkový hotel s restaurací a patří k nejluxusnějším v Mladé Boleslavi.87 Charakter lesoparku byl také důvodem, proč zrovna v jeho blízkosti zbudoval v roce 1934 Antonín Pírek nové sanatorium. Stavělo se na zelené louce a budova byla navržena a postavena tak, aby pacienti z oken viděli právě Štěpánku.88 83

BK Mladá Boleslav [online]. 2007-2010 [cit. 2010-03-27]. Historie stadiónu. Dostupné z WWW: . 84 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 77 85 DONÁT, J.: Město Mladá Boleslav [online]. 2004-05-14 [cit. 2010-03-27]. Nevyužitý areál Keltoi na Štěpánce zmizí. Dostupné z WWW: . 86

HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 77 Hotel Stefanie [online]. c2009 [cit. 2010-04-04]. Úvod. Dostupné z WWW: . 88 Klinika Dr. Pírka [online]. 2008 [cit. 2010-03-04]. Historie. Dostupné z WWW: . 87

34

Obr. 15: Využití a vybavení lesoparku Štěpánka. Zdroj: vlastní zpracování

35

5.1.2 Park Výstaviště Výstaviště je svojí polohou a rozlohou centrální relaxační plochou Mladé Boleslavi. Nachází se severně od náměstí Míru, je ohraničen třídou V. Klementa a ulicemi Husova, Tylova a Palackého. V 19. století byla v těchto prostorech Šámalovská zahrada, patřící pomologickému ústavu, a cvičné pole rolnické školy.89 V roce 1887 se zde konala Hospodářská, průmyslová a řemeslnická výstava.90 Při budování Palackého ulice ztratila plocha funkci a byla pouze neupraveným zatravněným prostorem se shluky keřů. V roce 1912 se v Mladé Boleslavi poprvé pořádala Severočeská výstava. Pro tento účel prošlo Výstaviště úpravami, byly vybudovány výstavní pavilony, z nichž ale po skončení výstavy nezůstalo nic. To neplatí pro hudební altán uprostřed plochy, navržený tak jako celá výstava architektem F. Jandou. Budova altánu je zachována dodnes. V roce 1914 posloužila plocha pro mši před odjezdem vojáků na frontu. Od roku 1918 má prostranství název: Wilsonův park. Následovaly další úpravy parku včetně vymezení cest (viz obr. 13).91

Obr. 16: Letecký pohled na Wilsonův park (dnes Výstaviště) bez parkové úpravy. Zdroj: Fotoarchiv Muzea Mladoboleslavska

89

MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 46 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 74 91 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 47 90

36

V roce 1927 se v Mladé Boleslavi uskutečnila druhá Severočeská hospodářská výstava, která zabírala plochu 9,5 ha a park byl jejím centrem. Architektem hlavního pavilonu byl Jiří Kroha, který byl v Mladé Boleslavi populární, protože se postaral o několik veřejných budov vzniklých tou dobou. Po výstavě zůstal v dolní části prostranství tzv. pavilon umění, který byl nadále využíván k pořádání kulturních akcí. Ruch v altánu rušil Václava Klementa, který bydlel v protější vile. V 30. letech byl na popud V. Klementa altán zbořen, a to i přes protest veřejnosti. Klement se městu odvděčil postavením sirotčince. Kromě altánu přetrvala po výstavě i fontána v centrální části parku. Po skončení výstavy byl prostor s konečnou platností upraven na park.92 Od roku 1927 město přerušilo výstavní tradici, na což je pohlíženo negativně. „V případě Mladé Boleslavi jako střediska automobilového průmyslu se přímo nabízela příležitost uspořádat jednooborovou výstavu, autosalon, nabízely se však i možnosti jiné, město je přece významným střediskem průmyslu, zemědělství, ale i školství, kultury.“93 V roce 1928, při příležitosti desetiletého výročí vzniku ČSR, nechala mladoboleslavská spořitelna plochu definitivně upravit na park. V centru byly vytyčeny dvě diagonální cesty s odpočinkovými plochami, mezi nimiž se udělaly záhony, a podél všech cest byly vysázeny okrasné dřeviny.94 Ve 30. letech došlo ke změně názvu na Masarykovy sady a poté znovu za války na Vítězné náměstí. Po válce byl park pojmenován podle své výstavní minulosti na Výstaviště. Od té doby se jeho vzhled ani jméno neměnilo.95 Funkční využití parku je mnohostranné. Od druhé poloviny 20. století je Výstaviště místem kulturních akcí a koncertů, k čemuž sloužil i hudební altán. Park je také pravidelně hostitelem politických mítinků. Vybavení parku se rozrostlo až ve 21. století, nově vybudován je dětský koutek, hudební altán byl přestavěn a návštěvníci zde nyní naleznou kavárnu. V jižním cípu parku stojí směrem do ulice trafika a ve východním cípu rychlé občerstvení. Vhodně je tak doplněna nabídka služeb v parku. Park je svým funkčním využitím někdy nahrazuje náměstí.

92

HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 75 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 75 94 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 180 95 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 46 93

37

5.1.3 Lesopark a NPP Radouč Tato relaxační plocha se nachází v severozápadním cípu Mladé Boleslavi a proto je navštěvovaná především obyvateli sídlišť. I zde bylo zpozorováno dětské hřiště. Lokalita Radouč se skládá z lesoparku a přilehlých bezlesých strání, z nichž část je státem chráněná národní přírodní památka a zbylé jejím ochranným pásmem (viz obr. 14). Kvůli výskytu velmi vzácné devaterky poléhavé je území chráněno již od roku 1922. Od sedmdesátých let je Radouč místem s intenzivní výstavbou bytových domů i sídlištní infrastruktury. Následkem je postupující devastace plošiny a ohrožení chráněného území. Jisté ochrany se podařilo docílit zahrnutím území do územního plánu jako příměstskou rekreační plochu.96 V roce 1977 byla vyhlášena přírodní rezervace na rozloze 1,47 ha, aby byla vápnomilná a teplomilná společenstva opukových skal chráněna ze zákona. „I přes určitý stupeň ruderalizace, způsobený starými zátěžemi (deponie zemin, stavební sutě a materiálu) a znečišťování prostředí rekreací, má území přírodě blízký charakter, vysoké estetické hodnoty, je součástí ÚSESu (unikátní biocentrum) a v neposlední řadě má význam výchovný a zdravotně rekreační.“ Ruderalizací se rozumí spontánní růst rostlin. 97 V tomto případě se jedná o nežádoucí jev, který může narušit chráněnou vegetaci. V generelu místního ÚSES z roku 1993 byl celý Radouč vymezen a navržen jako částečně unikátní regionální biocentrum.98 Návštěvnost obyvateli města a dopravní ruch na blízké komunikaci jsou hlavními problémy v ochraně. Péče o území spočívá v udržení bezlesí a likvidaci invazivních druhů.99

96

NĚMEC, J. et. al.: Příroda Mladoboleslavska. 2000. s. 115-116 BRANIŠ, M.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie (1999). 46 s. 98 NĚMEC, J. et. al.: Příroda Mladoboleslavska. 2000. s. 115-116 99 Cittadella.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-03]. Národní přírodní památka Radouč. Dostupné z WWW: . 97

38

Obr. 17: NPP Radouč a ochranná zóna. Legenda viz obr. 10. Zdroj: ÚP sídelního útvaru MB

5.1.4 Krásná louka Lokalita se nachází na západě města a má rozlohu 10,9 ha. Jak vyplývá z názvu, Krásná louka byla dlouho obyčejnou loukou na levém břehu Jizery. Tradičně to bylo místo výstav psů, a na provizorní dostihové dráze probíhaly občasné závody chrtů. Problémem místa byla poloha, Krásná louka ležela pod úrovní hladiny stoleté vody a byla často zaplavována. V letech 1985 – 1988 se v rámci svépomocné akce občanů vybudoval výstavní a dostihový komplex a byla udělána navážka chránící areál před zaplavením. Od roku 1992 je areál pravidelně hostitelem evropsky významné Mezinárodní výstavy psů.100 Kromě kynologického areálu louka nabízí hřiště pro plážový volejbal, dětské hřiště a posezení s grilem. V těchto místech je také k rekreačním aktivitám využívána Jizera, je zde přístup do vody pro koupání a kanoistiku. Rušitelem klidu v lokalitě je železnice, která Krásnou louku protíná v půli. Většina prostoru zůstává pouze travnatou plochou, lidským zásahem do struktury je vysázené stromořadí topolů v sousedství kynologického areálu. Stromy vytvářejí bariéru mezi železnicí a areálem, snižuje se tak hluk. Krásná louka je součástí regionálního biocentra ÚSES.

100

GRÉGROVÁ, L.: Dostihy chrtů - historie a současnost: 80. léta - Dostihové dráhy. Planeta zvířat. 2005, 5/05, s. 18-19

39

5.1.5 Další parky Novějším parkem v centru města, v sousedství nám. Míru, je Havelský park. V místě u kostela sv. Havla byl původně hřbitov, při přestavbě města v 60. letech byl ale necitlivým rozhodnutím zničen a na jeho místě vznikl park.101 V nedávné době byl park rekonstruován a od roku 2004 opět slouží veřejnosti.102 V Mladé Boleslavi je několik dalších menších parků. Je pozitivní, že všechna větší boleslavská náměstí mají alespoň část upravenou na park. Největší taková plocha je Školní park na Komenského náměstí. Na severu města nalezneme sídelní zeleň jako výplň mezi panelovými domy, kromě Nového parku se ale jedná o holé travnaté plochy s lavičkami, popř. jednotlivými dřevinami, bez další parkové úpravy.

5.2 Hřbitovy Specifickými veřejnými plochami jsou hřbitovy. V Mladé Boleslavi se rozkládají na 8,8 ha plochy. Celkem tu byly čtyři hřbitovy, 20. století ale znamenalo pro hřbitovy více zkázu než rozvoj. Havelský hřbitov sloužil do roku 1874. Jak již bylo výše zmíněno, kvůli likvidaci v 60. letech se nedožil současnosti. Od roku 1874 – 1945 se pohřbívalo na hřbitově, jemuž se říká Starý.103 Hřbitov byl postaven na okraji města, nicméně rozvoj zástavby způsobil, že je dnes v intravilánu. Za druhé světové války byl zřízen a zprovozněn Nový hřbitov. V té době se nacházel na severu mimo město, tato situace vydržela pouze do 60. let, kdy byl masivně rozšířen automobilový závod, což zapříčinilo, že hřbitov byl ze tří stran obestavěn areálem automobilky. Kuriózní lokalizace hřbitova přetrvává dodnes. Hřbitov je od automobilky dostatečně oddělen stromořadím a zdí. Zcela stranou stojí židovský hřbitov, a to co se polohy i dějin týče. Lokalizován je ve svahu, na stráni jižně od Boleslavského hradu. Existence je doložena od roku 1584, což je důvodem, že se řadí mezi nejcennější české židovské hřbitovy. Hřbitov byl využíván naposledy v 1. polovině 20. století, v druhé světové válce zanikla židovská obec v Mladé Boleslavi. Od té doby se sice nepohřbívá, hřbitov je však chráněn a udržován. V osmiboké obřadní síni, která je součástí hřbitova, se vytvořila expozice na téma „Dějiny Židů na Mladoboleslavsku“.104 101

Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 153 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 92-93 103 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 92-93 104 EHL, P., PAŘÍK, A., FIEDLER, J.: Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. 1991. s. 163 102

40

5.3 Náměstí 5.3.1 Staroměstské náměstí Staroměstské náměstí je historickým centrem Mladé Boleslavi. Charakterizuje ho trojúhelníkový tvar, což je způsobeno polohou na skalním ostrohu. U jižního cípu stojí stavební dominanta města, Boleslavský hrad. Na severní straně je náměstí uzavřeno budovou radnice. Střed náměstí zdobí mariánský sloup, to je jediný prvek, který přežívá všechny změny na náměstí. Vedle sloupu stávala kašna. Vzhled plochy se poprvé výrazněji měnil v roce 1869, kdy po požáru byla zastavěna podstatná část podloubí, rázu náměstí však neuškodila. Další změny se děly až ve 20. století. Ve dvacátých letech proběhla kontroverzní přestavba populárního hotelu U Zlatého věnce architektem Jiřím Krohou.105 Zatímco podle Herčíka byla přestavba necitlivá106, podle Městecké charakter náměstí poškozen nebyl a nová tvář hotelu respektovala sousední zástavbu. Ve 30. letech vzniká v Boleslavi nová samostatná budova soudu, proto je ta stará, která je součástí radnice, zbourána. Na jeho místě vznikají dvě nová křídla radnice.107 Podstatným zásahem do prostorového uspořádání bylo bombardování Mladé Boleslavi v květnu roku 1945. Ničivý důsledek mělo na blok domů v horní části náměstí, naproti radnici, a de facto zbouralo celou jednu ulici. Zástavba zde nebyla obnovena a tak došlo k rozšíření náměstí. Od té doby je také do náměstí zahrnován kostel Panny Marie, který stojí za radnicí. Na místě zbořených domů se vytyčil malý park. Po těchto událostech se mění také dopravní infrastruktura vedená přes Staroměstské náměstí. Hlavní silniční spojení s Novým Městem je přesunuto ze Železné ulice do čerstvě rozšířené ulice 9. května, vycházející ze středu náměstí (viz obr. 15). S příchodem druhé poloviny 20. století je zbourána kašna a v severozápadní polovině náměstí je zřízeno parkoviště. Nepřístojným zásahem do rázu náměstí se v 70. letech stala demolice několika domů v západní části náměstí, aby zde mohla stát novostavba budovy Okresního výboru KSČ ve funkcionalistickém slohu. V nezměněné podobě je zde k nalezení i dnes.108

105

MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 10 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 51 107 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 10 108 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 10-11 106

41

Obr. 18: Průjezd Staroměstským náměstím v současnosti (ulice 9. května) a v roce 1923 (Železná ulice). Zdroj: Plán města 2007, Regulační plán 1923

Funkční využití náměstí je mnohostranné, tak jak se to u historického náměstí čeká. Již od vzniku města bylo centrem obchodu, což neplatí až v moderních dějinách města. Historická část města již neplní funkci centra ani obyvatele, ani pro návštěvníky. S postupným rozšiřováním města na sever a východ se přesunulo ohnisko ekonomické prosperity právě těmito směry. Nízká návštěvnost místa způsobuje krach živnostníků, pro něž se proto náměstí stává méně atraktivní lokalitou. Kromě kamenných obchodů bylo vždy náměstí místem pro pořádání trhů, a i dnes se tady každoročně konají středověké jarmarky, připomínající tradici trhů. Tato pravidelná akce je prvním krokem v oživení centra města.109 Až do současné doby neprobíhaly na náměstí podstatné změny. Kvůli potřebě zatraktivnit lokalitu se rozhodlo o projektu na revitalizaci náměstí. „Hlavní ideou chystaných změn je náměstí oživit a vytvořit zde zajímavý prostor pro návštěvníky na úkor všudypřítomných parkujících automobilů.“ Pod parčíkem v severní části náměstí vyroste podzemní parkovací dům, který pomůže řešit parkovací problém v centru města. Naopak podstatná většina stávajících parkovacích míst lemujících náměstí bude zrušena. Asfaltový povrch nahradí kamenná dlažba a okraj náměstí bude lemovat stromořadí. V centru náměstí je také navržena fontána.110 Nový vzhled náměstí se přiblíží uspořádání plochy v 1. polovině 20. století.

109

Strategický plán rozvoje Mladá Boleslav. 2005. s. 37 Dostupné z WWW: 110 Revitalizace Staroměstského náměstí začala. Boleslavan. únor 2010, roč. 14, č. 2, s. 6.

42

Obr. 19: Model náměstí po přestavbě. Zdroj: MBnoviny.cz

5.3.2 Náměstí Míru Náměstí Míru patří k nejdůležitějším boleslavským náměstím. Nachází se již v městské části Nové Město, což sděloval i jeho prvotní název – Novoměstské náměstí. Náměstí se rozkládá severovýchodně od Staroměstského nám., s nímž je spojeno ulicí 9. května. Původně mělo také trojúhelníkový půdorys. Na jeho jihovýchodní straně je uzavřen kostelem sv. Jana Nepomuckého. Náměstí lemovala až do 20. let 20. století souvislá řada patrových domů s jednotnou výškou. V roce 1928 výškovou hladinu porušila novostavba hospodářské záložny, která výškovou hladinu výrazně přesáhla. Jejím autorem byl opět František Janda. V první polovině století to zůstalo jedinou výraznou stavební změnou. Proměny se tak týkaly pouze názvu, v od roku 1934 bylo známé jako Švehlovo nám., mezi lety 1945-1950 jako nám. Dr. Edvarda Beneše.111 V 60. letech získalo nám. Míru současný název i současnou podobu. Bylo totiž zahrnuto do přestavby centra města O. Döbertem. „Přes 90% původní zástavby náměstí bylo zdemolováno a nahrazeno uniformními panelovými domy, byla přerušena řada přirozených spojnic a celá plocha v podstatě ztratila ráz náměstí.“ Od přestavby není na severovýchodním konci náměstí po přestavbě uzavřené. Domy v této části byly bez náhrady zbourány, aby zde vzniklo malé prostranství s název náměstí Hrdinů práce. V horní části této plochy byl Döbertem plánován luxusní hotel, který se mohl stát dominantou prostoru, jeho stavba však nebyla prosazena a prostranství zůstalo dodnes prázdné (viz obr. 17).112 Vzhledem k propojenosti obou náměstí se po čase přestalo rozlišovat a prostor je souhrnně nazýván náměstí Míru.113 Část náměstí směrem ke třídě TGM byla také upravena jako park. V jižním cípu se zbudoval okrasný bazén.114 111

MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 30-31 DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. o. 40 113 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 30-31, 69 112

43

Obr. 20: Studie – náměstí Míru s hotelem. Zdroj: O. Döbert, 1965

Od té doby nebylo náměstí dějištěm další větší restrukturalizace. Okrasný bázen byl zrušen a nahrazen stromy. Uniformní panelové domy dostaly novou fasádu, aby byla zlepšena estetická úroveň náměstí, pouze tvář banky uprostřed řady domů byla rekonstrukcí odlišena. V severovýchodním cípu došlo k vyřešení nepříznivé dopravní situace na křižovatce mezi třídou TGM a třídou V. Klementa vybudováním kruhového objezdu. Náměstí bylo po dlouhou dobu centrem dění v Novém městě. Protože leží mezi kostely sv. Havla a sv. Jana Nepomuckého, bylo náměstí v centru dění při slavení křesťanského svátku Boží tělo. V 2. polovině 20. století se zase stalo místem kde při prvomájových oslavách stávala hlavní tribuna. Plocha sloužila také jako autobusové stanoviště, a to až do 70. let, kdy se v rámci akce „Z“ zbudovalo Na Slovance regulérní autobusové nádraží. V 70. letech neuniklo ani toto náměstí obohacení o parkovací plochy, vznikly před západní frontou domů.115

5.3.3 Komenského náměstí Toto náměstí se nachází severně od Staroměstského náměstí. Není lokalizováno přímo v centru města a patří proto ke klidnějším náměstím. Název plochy je neměnný 114 115

TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 351 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 351

44

již od roku 1892, kdy bylo přejmenováno ze Školního náměstí při příležitosti třístého výročí narození J. A. Komenského. Náměstí zprvu mělo jen řídkou zástavbu, dominovala mu budova pivovaru, dvě školy (dnešní 1. ZŠ a 2. ZŠ), které dávaly plácku prvotní jméno, a především nová budova radnice.116 Roku 1898 byla zrušena lékárnická zahrada a na jejím místě vznikly Komenského sady (dnes Školní park). Relativně rozsáhlý park byl osázen dřevinami v chaotickém uspořádání. V roce 1909 vznikla budova pošty, v jejím sousedství spořitelna a bylo tak dovršeno vytvoření image náměstí jako reprezentativní části města, s koncentrací veřejných budov.117 Vzhled náměstí přetrval do poloviny 20. století, kdy se rozhodlo o vybudování nové spojnice mezi Starým a Novým městem. V cestě překážel v té době již nefunkční pivovar. Pro tento účel bylo zničeno jedno křídlo budovy. Kompletní demolice byla dovršena v 70. letech. Uvolněná plocha nebyla stavebně využita, přestože zde byly plánovány nové obchody. S nárůstem automobilismu se její funkce změnila na parkoviště.118

Obr. 21: Studie – ulice 9. května: obchody na místě dnešního parkoviště. Zdroj: O. Döbert, 1965

Co se budov týče, náměstí má administrativní a kulturně-vzdělávací charakter. Školství je reprezentováno třemi školními budovami. Před zbudováním divadla sídlil v budově magistrátu divadelní spolek, v nefunkčním pivovaru bylo zase populární boleslavské kino Jas. Komenského náměstí neslouží ke srocování lidí, má spíše klidový charakter, čehož je dokladem rozsah městské zeleně. Náměstí je 28. září každoročně výchozím bodem Svatováclavské jízdy, což je novodobá kulturní akce města, kdy

116

MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 24 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 181 118 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 25 117

45

kolona automobilových veteránů projede městem. Náměstí je významné i z hlediska dopravní infrastruktury. Hlavní průjezdová ulice, 9. května, je orámována parkovišti.

5.3.4 Náměstí Republiky Náměstí Republiky je centrem třetí městské části Mladé Boleslavi. Datací vzniku patří k mladším náměstím. Až do dvacátých let byla plocha s názvem Na Celně využívána pouze jako vojenské cvičiště a jízdárna pro blízké kasárny. S rozvojem města a rostoucí zástavbou se prostor zvaný Celná rozdělil a vzniklo zde samostatné náměstí – Tyršovy sady. V roce 1928 byla v čele dolní části náměstí dokončena stavba nové budovy krajského a okresního soudu a stala se architektonickou dominantou prostoru. Obytná zástavba, která kolem náměstí vznikla ve 30. a 40. letech, z velké části nepřežila přestavbu v 60. letech. Celá jižní část byla zastavěna panelovými domy a pod nimi se vytyčily parkovací plochy. V čele náměstí na severu byl zbudován samostatný věžový dům, který převyšuje okolní zástavbu. Tato stavba naplňuje myšlenku že „v každém městě by měl být dům, který vytváří ústřední motiv“. Přestavba způsobila výrazné rozšíření náměstí. V rámci komplexního vybavení pro obyvatele novostaveb byla ve východní polovině zbudována klidová plocha, v jejímž středu je bazén s vodotrysky. Ze záměrů zůstal nerealizovaný hotel mezi panelovými domy.119 Za druhé světové války byla zničena socha M. Tyrše uprostřed náměstí, s ní náměstí ztratilo své dosavadní jméno. Od poloviny století tak neslo náměstí jméno V. I. Lenina a i jemu byl na náměstí vztyčen pomník. Jméno i pomník zmizely s pádem komunismu, náměstí dostalo současné pojmenování.120 Přesto je mnohými obyvateli starší a střední generace stále nazýváno „Leninka“. Od roku 2005 je navázáno na tradici pomníků na náměstí. Název náměstí symbolizuje sousoší T. G. Masaryka a E. Beneše. Bez větších změn vydržela lokalita do konce 20. století. Od roku 2001 do roku 2005 se zbouraly dlouho nefunkční kasárny v sousedství náměstí, aby mohly být nahrazeny novými panelovými domy a budovou pro hasičský sbor.121 Celá linie panelových domů na náměstí se stala terčem tzv. humanizace, což je tendence odstraňovat uniformitu panelové zástavby. Na tomto příkladě se humanizace realizovala přistavením nástaveb na střechách (tzv. „ptačí budky“). Z architektonického hlediska je

119

DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti. 1965. s. 46 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 74 121 Strategický plán rozvoje Mladá Boleslav. 2005. s. 33 Dostupné z WWW: 120

46

humanizace sídlišť považována za nevhodné řešení. Kromě nástaveb domy dostaly nové barevné fasády.122 123

5.3.5 Náměstí Na Kozině Velká mladoboleslavská náměstí doprovází několik menších. S rozlohou je snížen i jejich význam. V sousedství nám. Míru leží náměstí Na Kozině. Náměstí prodělávalo přirozený vývoj až do 60. let, kdy zmizel při přestavbě města celý jeden blok. Plocha zprvu sloužila jako místo trhů s drobným zvířectvem (odtud název).124 V současnosti náměstí slouží pouze kamenným obchodům. Plocha náměstí je také využita k parkovacím účelům.

5.3.6 Českobratrské náměstí Českobratrské náměstí leží severovýchodně od Komenského nám., mimo centrum města. Náměstí je malá trojúhelníková plocha s moderní kašnou uprostřed. Vývoj náměstí je podobný jako u předešlých, žádné výrazné změny se neděly až do 60. let. V té době proběhla demolice několika domů, aby bylo uvolněné místo znova zastavěno. Náměstí se vyhnulo výstavbě panelových domů. Stavební dominantou zůstává budova sboru Českých bratří v čele náměstí, dnes sloužící pro kulturní a muzejní účely.125

5.4 Zhodnocení veřejných prostor Mladá Boleslav bez aglomerace disponuje parky o souhrnné rozloze 53,5 ha (z toho lesoparky Štěpánka a Radouč 43,5 ha). Za 20. století nebylo zaznamenáno žádné zrušení či zastavění parku. Naopak bylo zaznamenáno budování nových relaxačních ploch v místech, kde probíhala panelová výstavba. Současně s výstavbou se tedy myslelo i na životní prostředí obyvatel. Parky jsou v současnosti vesměs dobře udržované. Estetickým problémem jsou pouze některé budovy na Štěpánce. Problémem je také občasný vandalismus. Řešením by bylo najmutí hlídačů, ti by se starali i o bezpečnost na Štěpánce v nočních hodinách. Dostupnost odpočinkových ploch (viz

122

VOLF, P.: Ze sídliště neodejdu. Reflex. 14.12.2000, 50/2000, s. 23-25. Dostupný také z WWW: . 123 DONÁT, J.: Boleslav po sametu. 1. vyd. Mladá Boleslav: Město Mladá Boleslav, 2009. s. 24 124 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 28 125 MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník. 2007. s. 36

47

příloha 7) je dobrá především v jižní části města, kde je nejvyšší koncentrace parků. Nejhorší dostupnost má čtvrť rodinných domů Habeš a sídliště Slavoj. Parků je ve městě dostatek, což můžeme usoudit z toho, že město ani obyvatelé neinicializují zřízení dalšího parku. Potřeba zřízení dalšího parku se dá zvážit v Severním sídlišti, protože je zde nejvyšší koncentrace obyvatel. V současnosti jsou bezproblémové i hřbitovy. Všechny jsou řádně udržované, hrozbou může být vandalismus. Na Novém hřbitově, kde se stále pohřbívá, nehrozí v nejbližší době vyčerpání kapacity. Pokud vznikne potřeba vybudování dalšího hřbitova, vhodné plochy jsou na jižním okraji města. Také náměstí jsou v dobrém technickém stavu, jejich urbanistické řešení je však ovlivněno kontroverzní přestavbou z 60. let, v případě náměstí Republiky je kontroverzní i pokus o humanizaci. V Mladé Boleslavi se nachází hned několik rovnocenných náměstí, což je jeden z důvodů, proč nemá město jednoznačně vymezitelné centrum. Důsledkem je také chátrání Staroměstského náměstí, historického centra města. V současné době probíhá revitalizace, jež by měla pozvednout atraktivitu a návštěvnost lokality. Společným znakem boleslavských náměstí je využití k parkovacím účelům a přítomnost městské zeleně.

48

6 Rozvoj průmyslu ve městě 6.1 Automobilový průmysl 6.1.1 Rozvoj do roku 1918 Roku 1895 přišel historický přelom v rozvoji města, kdy se knihkupec Václav Klement a strojník Václav Laurin rozhodli spojit své síly a založit dílnu na výrobu jízdních kol Slavia. První lokalitou nově vznikající firmy se stal dům na jižní periferii v Benátecké ulici (viz obr. 18). O dva roky později byla dílna přesunuta z periferie na Nové město, v novém sídle ale nebyl možný další rozvoj dílen, a proto se v roce 1898 vybudovala nová výrobní hala, která dala základ výrobnímu komplexu tam, kde se nachází dnes. Firma L&K tou dobou dávala městu 41 pracovních příležitostí. Výroba se přeorientovala na motocykly, a od roku 1905 na automobily, kvůli čemuž musela přijmout další pracovní sílu a dosáhla počtu 350 dělníků. V roce 1907 se soukromá firma stala akciovou společností a její dynamický rozvoj byl přerušen až první světovou válkou. Bylo zjištěno, že tou dobou měla automobilka 28 000 m² a pracovalo v ní 1 500 zaměstnanců.126 Od té doby je městu i okresu definitivně vtisknut průmyslový charakter. Přítomnost i budoucnost města vystihuje nejlépe tato věta: „Vzrůst a rozvoj mladoboleslavské automobilky podmiňuje a ovlivňuje celkový rozvoj města, jeho výstavbu a politický, kulturní a společenský vývoj“.127

Obr. 22: Prvotní umístění firmy Laurin & Klement (orientace na sever). Zdroj: J. Králík, 2005 126 127

HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 96, 120, 131 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 290

49

Na počátku první světové války Václav Klement učinil dohodu, díky níž nebyli do války odváděni zaměstnanci podniku, továrna se však zavázala k výrobě dělostřeleckých granátů. To muselo nutně znamenat rapidní omezení výroby osobních automobilů, vyráběly se pouze nákladní vozy a sanitky. Přes všechny problémy podnik relativně prosperoval, během války došlo k modernizaci výroby, rozšíření výrobní plochy na 31 000 m² a přijetí dalších zaměstnanců128. Po skončení války měla automobilka patrný význam pro obranu státu. V nejnutnějším rozsahu byla provedena motorizace dopravy v dělostřelectvu, aby se novému státu zaručila bezpečnost v kritických dobách. Motorizací armády automobilkou v dalších letech byla obrana státu stabilizována rychleji než v dalších státech.129

6.1.2 Meziválečné období Ekonomická situace pro automobilku ale jinak nebyla po válce ideální. Do války stavěla na exportu, což bylo po válce nemožné. V celé Evropě se zavedly vysoká cla. O automobily byl ve válkou vyčerpaném Československu minimální zájem, navíc automobil podléhal dani z přepychu, vysoce zdaněné byly pohonné hmoty a platily se obecní dávky z držení automobilů.130 V roce 1924 navíc postihl část automobilky požár. Z existenčních důvodů se vedení podniku se rozhodlo pro fúzi s velkým finančně zajištěným koncernem. Se schválením Ministerstva vnitra splynul závod roku 1925 s koncernem Škoda Plzeň. Tento koncern měl o L&K intenzivní zájem, jelikož to byla jediná z velkých strojírenských společností bez vlastní automobilky.131 Nové poměry v podniku ale znamenaly pro mnoho zaměstnanců radikální změnu. Jedni museli nastoupit na jiné místo, další se stěhovali do Plzně, někteří byli dokonce propuštěni.132 Od začátku roku 1930 se z automobilky Škoda v rámci restrukturalizace stala Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP). Toho roku svět zachvátila hospodářská krize. Nelze zcela souhlasit s tvrzením, že „místní podniky, zejména automobilka, prosperovaly a příliš se jich nedotkly ani důsledky světové krize“.133 V roce 1933, tedy rok po příchodu krize do ČSR, klesla výroba o více

128

HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 132 Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 61 130 HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 137 131 HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 140 132 KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 1. díl. 1995. s. 126 133 HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 100 129

50

než polovinu. Toho roku pracovalo v továrně 1 550 zaměstnanců, čili jen třetina oproti roku 1930. ASAP plně prožívala následky krize.134 Nový model a cenová politika měla vyvést podnik z problémů. Prodejní statistiky se zdvihly díky nápadité reklamě a dobré kvalitě za nízkou cenu. ASAP zažívala od roku 1933 doznala největší rozmach a roku 1936 se stala dominantní firmou nejen ve městě samotném, ale i v rámci Československé republiky – předskočila do té doby vedoucí Tatru i Pragu. Roku 1937 sice výrobní prostory poznamenal požár, který zničil 4000 m² výrobních ploch, automobilku to ovšem nezpomalilo. Zatímco se v roce 1933 prodalo 1 233 vozů (14 % domácího trhu), v roce 1938 už bylo vyrobeno 7 223 automobilů a v ČSR se prodalo 4 990 vozů (39 % trhu), zatímco se vyvezlo 30 % produkce Škody.135 Statistiky by dále rostly, nicméně příchod druhé světové války znamenal konec prosperity.

6.1.3 Druhá světová válka V roce 1939 byl stav zaměstnanců 5 800. Okupace měla změnit charakter automobilky. ASAP byla začleněna do zbrojního koncernu Reichswerke-HermannGöring A.G. Jiný směr výroby automobilky neznamenal propouštění, právě naopak. Na sklonku války zaměstnával podnik téměř 9 000 zaměstnanců. V posledních dnech války byl tovární komplex ze značné části zničen bombardováním. Byly to jednoznačně největší škody na výrobním komplexu v jeho historii. Přesto se za relativně rychle podařilo obnovit výrobu, mj. díky početné pomoci dobrovolníků z celého města.136

6.1.4 Socialistická éra Brzy po skončení druhé světové války proběhlo znárodnění automobilky. Výrobní program určovala ministerstva a v sekretariáty politických stran. Tam se také rozhodlo o specializaci závodu na malé osobní automobily. Toto rozhodnutí mělo historický význam, protože zúžení širokého předválečného sortimentu výroby tvořilo základní předpoklad pro zvyšování sériovosti.137 Pojmy hospodářská soutěž a konkurence se staly minulostí. ASAP přijal nový název – Automobilové závody národní podnik (AZNP), v zájmu zachování tradice zůstal zachován název automobilů Škoda. K automobilce v rámci reorganizací připojili bývalou karosárnu Petera ve 134

HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 147 HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 150 136 Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času. 1997. s. 148 137 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 309 135

51

Vrchlabí a karosárnu ve Kvasinách, zbudovanou před válkou pro výrobu karoserií na automobily JAWA.138 Na počátku režimu rapidně klesla prodejnost na domácím trhu, automobily do soukromých rukou byly prodávávány jen v řádech desítek kusů. Obrat k lepšímu nastal až na začátku roku 1955, kdy vláda konečně uvolnila investice na vývoj nového automobilu. Prvorepublikové technologie neumožňovaly sériovou výrobu nového vozu, proto musela být automobilka zásadně přebudována, rozšířena a modernizována.139 Výstavba nové automobilky se v letech 1959 – 1964 stala svým rozsahem největší stavbou československého strojírenství, a moderní byla i na evropské poměry. Stavělo se na zelené louce severně od města a zastavěno bylo 800 000 m² volné plochy. Výstavba byla zaměřená především na vybudování nových výrobních objektů a kapacit. Stavba měla efekt i na své zaměstnance: výrazně se posunula teoretická i praktická úroveň znalostí technologií.140 Když nová automobilka zahájila provoz, patřila k nejmodernějším v Evropě. Omezené finanční prostředky ale nedovolily v dalším rozvoji až do roku 1967 pokračovat. V roce 1969 byl požárem zničen největší objekt starého závodu a o rok později se zahájila výstavba náhradních výrobních ploch. Kladnou událostí bylo naopak v roce 1974 slavnostní otevření proskleného autosalonu na třídě Václava Klementa, který sloužil jako reprezentační budova produktů automobilky.141 Mohutně stoupal také počet zaměstnanců. Po válce zde pracovalo přes 6 000 lidí, hranice 10 000 byla překonána ještě před rokem 1960, o deset let později přesáhl počet zaměstnanců 15 000.142 Československo se v rámci socialistických zemí stalo automobilovou velmocí. Jestliže v roce 1945 připadal 1 automobil na 125 obyvatel, pak v roce 1972 už připadal na 13 obyvatel. „Automobilový průmysl se stal v Československu hybnou pákou rozvoje v celé řadě dodavatelských odvětví uplatňováním svých progresivních požadavků na dodávky a vývoj nových materiálů, příslušenství i výrobní techniky, zvláště pak obráběcích strojů“.143 Na čas ustaly prostorové i hospodářsko-politické změny, které do té doby automobilkou mohutně hýbaly. Problémem do budoucna začínalo být postupné zaostávání vývoje nových technologií vůči západním zemím. Hospodářský systém začal 138

SkodaAuto.ic.cz : Vše o škodovkách na jednom místě [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-25]. Historie do roku 1970-část:1. Dostupné z WWW: . 139 SkodaAuto.ic.cz : Vše o škodovkách na jednom místě [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-25]. Historie do roku 1970-část:1. Dostupné z WWW: . 140 KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 I1. díl. 1995. s. 124 141 HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně. 2005. s. 164 142 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 292 143 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 315

52

stagnovat, což se projevilo i na mladoboleslavských automobilových závodech, a to i přesto, že na východoevropském trhu zaujímaly vedoucí postavení. Rozvoj tak mohla popostrčit jen změna v sortimentu výroby. Vyvinutím a výrobou Škody Favorit se továrna stala jedinou v tehdejších socialistických zemích, která si dokázala uhájit výrobu vlastního typu, navíc schopného konkurence se zahraniční produkcí.144

6.1.5 Porevoluční vývoj Další brzdou rozvoje se stal převrat v listopadu 1989. Automobilka čelila řadě problémů. Po svém zvolení do funkce prezidenta vyhlásil Václav Havel amnestii. „Amnestie se dotkla hospodářství, neboť mnohé státní podniky využívaly práci odsouzených a některé na ní byly zcela závislé.“145 Amnestií vznikl problém s náhlým úbytkem pracovní síly, na což nikdo nebyl připraven. To se samozřejmě dotklo i automobilky. Problém se řešil reorganizací stávajících zaměstnanců a pomocí vojáků, což vedlo ke zpomalení výroby a výrobě zmetků, protože najednou byl podíl nových a nezaučených zaměstnanců vysoký.146 Nesnází bylo také zadlužení. Otevřené tržní prostředí relativně malé automobilce s výrobou cca 200 000 vozů ročně pochopitelně příliš nesvědčilo. V dlouhodobém výhledu by se automobilka prosazovala na trhu jen velmi obtížně. Proto se zásadním cílem do budoucna stalo hledání strategického partnera pro budoucnost. Do nejužšího výběru se dostaly Renault a Volkswagen. Dne 9. prosince 1990 rozhodla česká vláda na doporučení Hospodářské rady spojit Škodu s německým Volkswagenem. Roku 1991 byl oficiálně založen společný podnik Škoda, automobilová a.s.147 Převzetí společnosti gigantem automobilového průmyslu slibovalo růžovou budoucnost, jenže reorganizace přinesla snížení stavu zaměstnanců. V roce 1993 jich zde pracovalo 17 048, o dva roky později pak 14 460. V dlouhodobém horizontu se ale zvyšovala kvalita i produktivita. Konkurenceschopnost vozů v zahraničí zůstávala vysoká. Díky Volkswagenu prožila automobilka rovnoprávný vstup na západoevropský trh. Podařilo se dohnat zaostání v technologické úrovni, které nastalo za socialistické

144

SkodaAuto.ic.cz : Vše o škodovkách na jednom místě [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-25]. Historie do roku 1997-část:3. Dostupné z WWW: . 145 ČT24 [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. První krok Václava Havla v úřadu – rozsáhlá amnestie. Dostupné z WWW: . 146 KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 I1. díl. 1995. s. 185 147 Škoda auto Česká republika [online]. c2010 [cit. 2010-02-25]. Historie firmy. Dostupné z WWW: .

53

éry. V roce 1994 byl podepsán dodatek k původní smlouvě mezi českou vládou a koncernem VW. Tím byl uvolněn rozvojový program automobilky.148 V současnosti činí rozloha automobilky 3 km², což je zhruba třetina rozlohy města. K 31. 12. 2008 činil počet zaměstnanců 25 331, a dalších 1 709 lidí zaměstnávala Škoda v personálních agenturách. Tyto údaje byly v předchozích letech vyšší, o snížení stavů se postarala ekonomická krize.149 Údaj z roku 2007 říká, že přes 7 700 zaměstnanců je trvale bydlících ve městě.150 Zásadním způsobem vzrostla produktivita práce. Cca 16 tisíc pracovníků se zúčastní přímo výroby. Podíl lidské práce je ve Škodě vyšší než v automobilkách západních zemí, je to způsobeno nízkými mzdovými nároky českých dělníků. Ve srovnání např. s Německem je výhodnější zaplatit dělníka, než koupit průmyslového robota.151

6.1.6 Příčiny úspěchu Nabízí se otázka, jaké jsou příčiny úspěchu mladoboleslavské automobilky a jejího dynamického rozvoje. Bylo zjištěno, že v počátcích to byly konstrukční dovednosti Václava Laurina a především obchodnické schopnosti a strategie Václava Klementa. Jak řekl sám Václav Klement, „v obchodní politice sledovala firma L&K zásadu, kterou se Henry Ford ve velkých amerických poměrech stal největším automobilovým továrníkem světa: všechny zisky obracet na rozšíření a zdokonalení výroby“.152 Rozvoji pomohl také pohled V. Klementa na koncepční problémy automobilové výroby. Jako jediný v domácím automobilovém průmyslu zcela pochopil, že výroba automobil pro co nejširší vrstvu lidí není ani tolik otázkou levné konstrukce malého lidového vozu, jako především velkokapacitní moderní výrobní technologie.153 Již několik let před válkou byla také propagována myšlenka, aby se jednotlivé továrny specializovali pouze na několik typů, vyráběných ve větších sériích a tím došlo ke

148

SkodaAuto.ic.cz : Vše o škodovkách na jednom místě [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-25]. Historie do roku 1997-část:5. Dostupné z WWW: . 149 Škoda Auto Česká republika [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Ekonomická oblast. Dostupné z WWW: . 150 Profil města Mladá Boleslav [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Magistrát města Mladá Boleslav, 2007. s. 12 Dostupné z WWW: 151 I-magazin.cz [online]. 2007-03-04 [cit. 2010-03-14]. Zajímavosti ze Škoda Auto. Dostupné z WWW: . 152 HEINZ, V., KLEMENT, V.: Z dějin automobilu. 1931. s. 259 153 KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 1. díl. 1995. s. 114

54

zefektivnění výroby.154 Klementovy úvahy v některých směrech předběhly svoji dobu i reálné domácí možnosti.155 Před všechna negativa, které městu zanechal socialismus, automobilka vzkvétala. Průmyslové výrobě byla věnována poměrně velká péče. Výborný a konkurenceschopný repertoár automobilky zaručil že i po komunismu bude automobilka považována za rozvinutou. Rozsáhlé investice zvýšily i výrobní kapacitu, lze tedy říci, že se podařilo značce zajistit budoucnost. V moderní době rozhodlo o úspěchu automobilky zachování vlastní image výroby automobilů. Vývojářská nezávislost na VW v kombinaci s dlouholetou tradicí, vysokým standardem kvality a rozumnou cenou staví Škodu mezi nejúspěšnější evropské automobilky.156

6.1.7 Vliv na rozvoj města Automobilka se po celou dobu své existence zapojuje do růstu města. Je důležitým investorem v mnoha odvětvích. Již za první republiky byl vliv Václava Klementa důvodem zbourání hudebního altánu na Výstavišti a postavení nového sirotčince na třídě V. Klementa. Nepřímý vliv měla automobilka na růst obyvatel ve městě, což vedlo k urychlení bytové výstavby. Po druhé světové válce se automobilový závod stal jedním z faktorů, které vedly k uzavření mnoha jiných podniků ve městě, protože se socialistické vedení republiky rozhodlo koncentrovat na automobilový průmysl a neinvestovat do dalších firem. Pozitivem avšak zůstává, že rozhodnutí o rozšíření AZNP znamenalo raketový růst bydlícího obyvatelstva. Zde můžeme sledovat další souvislost: potřeba rychlého postavení bydlení pro nové obyvatele, která zde vyvstala dříve než v dalších městech, zapříčinila přestavbu města. Bytová krize, vyvolaná přírůstkem obyvatelstva, zapříčinila vznik Severního sídliště, na jehož stavbě se podílela i automobilka. Vědoma si toho, že většina nových obyvatel je jejími zaměstnanci, iniciuje investice do komplexní vybavenosti obytných čtvrtí, např. škol. Další realizované projekty ve školství (střední odborné učiliště AZNP), kultuře (Dům kultury) či zdravotnictví (nová poliklinika) jsou jen důkazem přínosu automobilky pro budování města. Ve stejném duchu ovlivňuje podnik město i po roce 1989. Tím, že zvyšuje kupní sílu obyvatel města, podporuje stavební rozvoj i 154

Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 32 KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 1. díl. 1995. s. 115 156 KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 I1. díl. 1995. s. 184 155

55

nepřímo, např. láká nové investory ke stavbě nákupních center. Bylo zjištěno, že Škodovka spolufinancovala také největší projekt v novodobých dějinách města, zahloubení železniční tratě pod třídu V. Klementa. Důvodem byl samozřejmě také fakt, že na novou železnici se musely navázat vlečky vedoucí ze závodu. Nepodařilo se zjistit žádný přímý vliv automobilky na zeleň a náměstí. Svým plošným rozvojem ale změnila vnímání Nového hřbitova jakožto klidného místa na periferii města. Vzrůst automobilismu mohl být jedním z nepřímých důvodů, proč je na každém velkém náměstí parkoviště. Automobilka je si vědoma své role ve městě. Je s ním plně srostlá a provázaná, zušlechťováním životního prostředí obyvatel pomáhá zároveň i sobě.

6.2 Průmysl navazující na automobilový průmysl Již za první republiky začala automobilka přitahovat do města i regionu další podniky a průmyslová odvětví, navazující na automobilový průmysl. Z těchto odvětví lze za nejrozvinutější považovat elektrotechnický průmysl. Pozoruhodné místo mezi průmyslovými závody v Mladé Boleslavi zaujímá největší československá továrna na akumulátory, Akuma a.s. Její historie sahá do roku 1903. Provozovala ji Pražská akumulátorka a.s., která financovala stavbu výrobního areálu Výroba probíhala v takovém rozsahu, že od té doby byla automobilka nezávislá na dovozu akumulátorových výrobků ze zahraničí. Akumulátorka zaměstnala ve svých počátcích 130 dělníků.157 Jako akciová společnost vzniká roku 1922. Největšího rozmachu výroby bylo dosaženo za socialistické éry, kdy zaměstnávala 750 pracovníků.158 V roce 1998 se Akuma dostala do vlastnictví italského koncernu Fiamm. Tou dobou přesahoval počet zaměstnanců 300 a jednalo se tak o jednoho z největších zaměstnavatelů v Mladé Boleslavi. V roce 2009 bylo rozhodnuto, že do kvůli poklesu poptávky na automobilovém trhu továrna přestane do konce roku 2011 vyrábět průmyslové baterie, a o práci přijde 200 zaměstnanců. Zůstane pouze 130 zaměstnanců, pokračujících ve výrobě antén a kabelů.159 Další podniky přibývali jen pozvolna. Součástky byly dováženy z jiných regionů a ze zahraničí. Teprve od pádu komunismu se začalo město plnit dalšími podniky, zabývající se distribucí součástek, energiemi atd. V roce 1995 vzniká firma Ško-Energo, 157

Almanach VII. sjezdu čs. inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927. s. 263-264 TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. 1974. s. 347 159 Profit.cz [online]. 2009-08-27 [cit. 2010-02-25]. Končí výroba baterií Akuma. Dostupné z WWW: . 158

56

která se stává výhradním distributorem energií pro Škodu Auto. Zároveň dodává energii i dalším podnikům a části obyvatel města.160 Stále platí, že většina firem vázaných na automobilku není ve městě, ale v okolních obcích regionu či v sousedních regionech.

6.3 Další průmyslová odvětví Již před vznikem a vzestupem automobilky byla Mladá Boleslav průmyslové město. Lokalizačním faktorem, který přitahoval průmysl, byla Jizera jakožto zdroj levné vodní energie a včasné postavení městské plynárny (rok 1869)161. Díky Jizeře většina průmyslových objektů stála u Ptácké ulice, na východě města. Nejmarkantnější vliv na chod města měl textilní průmysl, když ke konci 19. století koupil zdejší textilku Ignác Klinger, aby postavil zcela novou přádelnu na česanou přízi. Na počátku 20. století zde údajně pracovalo 1 500 pracovníků. Továrna se stala důvodem vzniku nové obytné čtvrti a na čas také železniční stanice. Podílela se také na místním odborném školství. Textilka prosperovala a úspěšně přežila druhou světovou válku. Po ní ale proběhlo znárodnění. „V průběhu 40. let pak byla textilní výroba v továrně postupně zrušena a celý areál byl přidělen několika průmyslovým subjektům.“ Příkladem jsou vývojové dílny automobilky. Textilní minulost připomíná pouze název objektu „Česana“.162 Zaznamenáníhodnou roli hrála potravinářská produkce. V celém regionu dominovalo pivovarnictví a cukrovarnictví. Ve městě ale nezůstala dlouho zachována. V Mladé Boleslavi stály na počátku 20. století pivovary. Již ve třicátých letech ukončil svoji činnost malý pivovar v podhradí, známý jako kosmonoský pivovar (navzdory své poloze patřil správě obce Kosmonosy). Křikavův pivovar na Komenského nám. byl zavřen již v roce 1897, majitel se rozhodl nerekonstruovat starou budovu a místo ní postavit novou. Ta vyrostla Na Celně, na západní periferii města. Úspěšný podnik existoval přesně 50 let, v roce 1949 byl znárodněn a výroba zastavena. Cukrovarnický průmysl zastupoval až do roku 1926 cukrovar v Čejetičkách, od té doby je cukrovarnictví doménou jiných obcí v boleslavském regionu. Posledním zástupcem potravinářství v je Mlékárna Čejetičky. Oproti předchozím podnikům znárodnění v roce

160

ŠKO-ENERGO [online]. 1995-2005 [cit. 2010-03-14]. O společnosti. Dostupné z WWW: . 161 Kolektiv autorů: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. 1941. s. 58. 162 BENEŠ, L., MĚSTECKÁ, S.: Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku. 2001. s. 50-51

57

1954 nepřineslo zánik firmy. Roku 1993 byla mlékárna privatizována a dodnes je relativně prosperujícím podnikem.163 Chemický průmysl byl ještě donedávna zastoupen lihovarem nacházejícím se na Ptáku u Jizery. Za první republiky byl ve městě znám jako jeden z největších znečišťovatelů ovzduší i vody. Posledním významným průmyslovým odvětvím bylo slévárenství. Rolnická strojírna a slévárna A. Dobrý a.s. produkovala především čistící mlátící stroje a stala se jedním z nejznámějších producentů zemědělské techniky v českých zemích. Budova slévárny stála v sousedství automobilky, takže když byla zastavena výroba, připadly prostory právě automobilovým závodům. Dále v Boleslavi fungovala slévárna K. J. Zahrádky, kde se vyráběly pračky a drobné automobilové součástky. I tento závod ale po 2. světové válce připadl automobilce.164 Ve městě bylo do nástupu komunismu zastoupeno menší měrou mnoho dalších odvětví. Přestože většina podniků ve čtyřicátých a padesátých letech zanikla, přispěly k rozvoji Mladé Boleslavi jako průmyslového města.165 V socialistické éře byla všechna pozornost věnováno rozvoji automobilky, což tudíž byla jednou z příčin zániku ostatních podniků, protože v době poválečné krize se nemohlo podařit udržet všechny podniky a investice mířily do toho nejvíce prosperujícího.

163

BENEŠ, L., MĚSTECKÁ, S.: Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku. 2001. s. 58-60, 68, 176-177 164 BENEŠ, L., MĚSTECKÁ, S.: Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku. 2001. s. 75, 79-80 165 HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi. 2004. s. 160-161

58

7 Závěr Hlavním cílem bylo zdokumentovat rozvoj Mladé Boleslavi ze tří pohledů. První cíl se mi podařilo realizovat, sestavil jsem podrobný přehled stavebního rozvoje, mapující všechny etapy rozvoje. Zjistil jsem např. jak mohlo město vypadat, kdyby nepřišla druhá světová válka, nebo co vedlo O. Döberta k radikální přestavbě města. Kromě regulačního plánu z roku 1923 se mi bohužel nepodařilo splnit cíl nahlédnutí do všech starších rozvojových plánů. Pomocí terénního průzkumu a použití geoinformačních systémů jsem zdokumentoval veřejné prostory. Povedlo se zjistit změny ve funkci i vzhledu těchto ploch. Můj výzkum nepotvrdil žádné úbytky těchto ploch. Také ve třetí části byly splněny cíle. Zdokumentován byl územní rozvoj automobilky, zjistil jsem, jak a proč se stěhovala a jakým způsobem se rozšiřovala. Byly popsány vztahy a souvislosti rozvoje automobilky a města. Naopak nepodařilo se prokázat žádný podstatný podíl na změnách veřejných ploch. Tato práce může být využita při dalším plánování rozvoje města. Pokud chceme plánovat využití a vzhled nějakého místa, je důležité respektovat minulost místa. Příkladem přímo v Mladé Boleslavi je Staroměstské náměstí, kde momentálně probíhá revitalizace. Ta by měla náměstí částečně vrátit vzhled, které mělo na začátku století. Podobný proces může být v budoucnu realizován u dalších ploch. Práce by našla využití i pro regionální historiky, kdy nejen popisuje, ale i vysvětluje aspekty v rozvoji města.

59

Seznam použitých zdrojů Literatura a periodika 1. Almanach VII. sjezdu československých inženýrů v Mladé Boleslavi v červnu 1927 (1927). Mladá Boleslav: Odbor spolku čs. inženýrů v Mladé Boleslavi. 432 s. 2. BENEŠ, L., MĚSTECKÁ, S.: Historie a současnost podnikání na Mladoboleslavsku (2001). 1. vyd. Žehušice: Městské knihy s. r. o. 223 s. ISBN: 80-902919-5-3. 3. BRANIŠ, M.: Výkladový slovník vybraných termínů z oblasti ochrany životního prostředí a ekologie (1999). 1. vyd. Praha: Karolinum. 46 s. ISBN: 80-7184-758-5. 4. DÖBERT, O.: Od fantazie ke skutečnosti (1965). 1. vyd. Praha: SKNV. 85 s. 5. DÖBERT, O.: Deset let z tisíce (1974). 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví. 142 s. 6. DONÁT, J.: Boleslav po sametu (2009). 1. vyd. Mladá Boleslav: Město Mladá Boleslav. 57 s. 7. EHL, P., PAŘÍK, A., FIEDLER, J.: Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy (1991). 1. vyd. Praha: Paseka. 173 s. ISBN: 80-85192-10-1. 8. GRÉGROVÁ, L.: Dostihy chrtů - historie a současnost: 80. léta - Dostihové dráhy. Planeta zvířat. 2005, 5/05, s. 18-19. 9. HAMPL, M.: Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie (2001). 1. vyd. Praha: PřF UK. ISBN: 80-902686-6-8. 10. HEINZ, V., KLEMENT, V.: Z dějin automobilu (1931). 1.vyd. Mladá Boleslav: Václav Klement. 388 s. 11. HERČÍK, K.: Čtení o Mladé Boleslavi (2004). 1. vyd. Mladá Boleslav: Kompakt. 256 s. 12. HERČÍK, K., KRÁLÍK, J.: Mladá Boleslav továrna ve městě – město v továrně (2005). 1. vyd. Brno: Moto Public. 212 s. ISBN 80-239-5458-X. 13. Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Mladá Boleslav (2008) [cit. 201002-26]. SPF Group v. o .s. 83 s. Dostupné z WWW: 14. Kolektiv autorů: Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky (1941). 1. vyd. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy. 216 s.

60

15. Kolektiv autorů: Mladoboleslavsko v proměnách času (1997). 1. vyd. Praha: Nakladatelství Libri. 197 s. ISBN 80-85983-34-6. 16. Kolektiv autorů: Středočeský kraj v číslech (1964). 1.vyd. Praha: ÚKLKS. 395 s. 17. KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 1. díl: Laurin a Klement jest nejlepší známkou světa (1995). 1. vyd. Praha: MOTORPRESS. 249 s. ISBN: 80-901749-1-4. 18. KOŽÍŠEK, P., KRÁLÍK, J.: L&K – Škoda 1895-1905 2. díl: Let okřídleného šípu (1995). 1. vyd. Praha: MOTORPRESS. 347 s. ISBN: 80-901749-3-0. 19. LYNCH, K.: Image of the city. Obraz města (1960)). [překl.] L. Popelová a J. Huťa (2004). 1. vyd. Praha: Nakladatelství RNDr. Ivana Hexnerová - BOVA POLYGON. 224 s. The Image of the City, MIT 1960. ISBN 80-7273-094-0. 20. MĚSTECKÁ, S.: Boleslavský uličník (2007). 2. vyd. Mladá Boleslav: Muzeum Mladoboleslavska. 112 s. 21. NĚMEC, J. et. al.: Příroda Mladoboleslavska (2000). 1. vyd. Praha: Consult Praha a Envitypo Praha, 2000. 215 s. ISBN: 80-902132-2-7 22. Profil města Mladá Boleslav (2007). [cit. 2010-02-26]. Magistrát města MB. 42 s. Dostupné z WWW: 23. RAEKBURN, M. et. al.: Dějiny architektury (1980). [překl.] J. Solperová (1993). 1. vyd. Praha: Odeon, 310 s. Architecture, Orbis Publishing Limited, London 1980. ISBN: 80-207-0185-0. 24. Revitalizace Staroměstského náměstí začala. Boleslavan. únor 2010, roč. 14, č. 2, s. 6. 25. RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 I.díl (2006). 1. vyd. Praha: ČSÚ. 760 s. Dostupné z WWW: . ISBN 80-250-1310-3. 26. RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. et. al.: Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 II.díl (2006). 1. vyd. Praha: ČSÚ. 623 s. Dostupné z WWW: . ISBN 80-250-1311-1. 27. ŠEVČÍK, O., BENEŠ, O.: Architektura 60. let (2009). 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 502 s. ISBN: 978-80-247-1372-4. 28. Strategický plán města Jablonce nad Nisou (2007) [cit. 2010-04-20]. První regionální rozvojová a. s. 120 s. Dostupné z WWW:

61

29. Strategický plán rozvoje Mladá Boleslav (2005) [cit. 2010-02-26]. Berman Group a Komise pro strategický rozvoj Mladé Boleslavi. 40 s. Dostupné z WWW: 30. TRTÍLEK, V. et. al.: Sborník Mladá Boleslav od minulosti k dnešku (1974). 1. vyd. Turnov: Městský národní výbor v Mladé Boleslavi. 376 s. 31. VOLF, P.: Ze sídliště neodejdu. Reflex. 14.12.2000 [cit. 2010-03-12]. 50/2000, s. 23-25. Dostupný také z WWW: .

Internetové zdroje 1. BK Mladá Boleslav [online]. 2007-2010 [cit. 2010-03-27]. Historie stadiónu. Dostupné z WWW: . 2. Cittadella.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-03]. Národní přírodní památka Radouč. Dostupné z WWW: . 3. Český statistický úřád [online]. 2009 [cit. 2010-04-04]. Databáze demografických údajů za obce ČR. Dostupné z WWW: . 4. Český statistický úřad [online]. 2005 [cit. 2010-04-01]. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Dostupné z WWW: . 5. Domácí :: ČT24 [online]. 2010-01-01 [cit. 2010-02-25]. První krok Václava Havla v úřadu – rozsáhlá amnestie. Dostupné z WWW: . 6. DONÁT, J.: Město Mladá Boleslav [online]. 2004-05-14 [cit. 2010-03-27]. Nevyužitý areál Keltoi na Štěpánce zmizí. Dostupné z WWW: . 7. Encyclopædia Britannica [online]. 2010 [cit. 2010-04-20]. Belvedere. Dostupné z WWW: . 8. Fronta.cz [online]. 2010-04-05 [cit. 2010-04-20]. Volby 1946 - vítězství KSČ a odsun Němců. Dostupné z WWW: . 9. I-magazin.cz [online]. 2007-03-04 [cit. 2010-03-14]. Zajímavosti ze Škoda Auto. Dostupné z WWW: . 10. Integrovaný portál MPSV [online]. 2010 [cit. 2010-04-05]. Z územního hlediska. Dostupné z WWW: .

62

11. Klinika Dr. Pírka [online]. 2008 [cit. 2010-03-04]. Historie. Dostupné z WWW: . 12. MBnoviny.cz - noviny Mladoboleslavska [online]. 2010-02-09 [cit. 2010-04-09]. Revitalizace Staroměstského náměstí Mladá Boleslav. Dostupné z WWW: . 13. Město Mladá Boleslav [online]. 2007-2010 [cit. 2010-04-11]. Oficiální stránky statutárního města. Dostupné z WWW: . 14. Město Mladá Boleslav [online]. 2008 [cit. 2010-03-08]. Územní plány obcí regionu Mladá Boleslav. Dostupné z WWW: . 15. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Počty obyvatel v obcích. Dostupné z WWW: . 16. MOGEL, L.: Public Green [online]. 2001-2002 [cit. 2010-04-10]. Project Description. Dostupné z WWW: . 17. Portál veřejné správy ČR [online]. 2003 [cit. 2010-03-15]. Mapové služby. Dostupný z WWW: . 18. PLANstudio. Mapy.cz [online]. 2009 [cit. 2010-04-11]. Základní mapa. Dostupné z WWW: . 19. Profit.cz [online]. 2009-08-27 [cit. 2010-02-25]. Končí výroba baterií Akuma. Dostupné z WWW: . 20. SkodaAuto.ic.cz : Vše o škodovkách na jednom místě [online]. 2005-2006 [cit. 2010-02-25]. Historie do roku 1970-část:1. Dostupné z WWW: . 21. SLOVÍK, J.: Dalnice.com [online]. 2002-02-12 [cit. 2010-03-06]. Rychlostnice R10 (rychlostní silnice). Dostupné z WWW: . 22. Škoda Auto Česká republika [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Ekonomická oblast. Dostupné z WWW: . 23. ŠKO-ENERGO [online]. 1995-2005 [cit. 2010-03-14]. O společnosti. Dostupné z WWW: .

63

24. ŠUBRT, P. Město Mladá Boleslav [online]. 2008-10-15 [cit. 2010-04-13]. V lesoparku zmizel plot kolem skautského areálu. Dostupné z WWW: . 25. Ústav územního rozvoje [online]. 2002-2010 [cit. 2010-04-10]. iLAS. Dostupné z WWW: . 26. VOTAVA, J. Mladá Boleslav [online]. 2009 [cit. 2010-04-10]. Staré fotografie. Dostupné z WWW: . 27. ZDI [online]. 2009 [cit. 2010-04-20]. Urbanismus a územní plánování. Dostupné z WWW: .

Další zdroje dat Informační leták Železnice již nerozděluje Mladou Boleslav. 2004 JANDA, F.: Regulační plán města Mladé Boleslavě. 1: 2 880. 1923. QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV, 1975. Dostupné z WWW: Mladá Boleslav, plán města. 1: 2 880. 1944. Mladá Boleslav, plán města s leteckým snímkem. 1: 50 000. 2007 Materiály fotoarchivu Muzea Mladoboleslavska Materiály Státního okresního archivu Mladá Boleslav

64

Seznam tabulek, obrázků a příloh Seznam obrázků Obr. 1: Náčrt města s centrálními městskými částmi, jež jsou sledované v dalších kapitolách. Zdroj dat: CENIA, S. Městecká, 2007 ......................................................................................................... 11 Obr. 2: Vývoj počtu domů a obyvatel celé MB ve 20. století. Zdroj dat: Historický lexikon obcí ........... 13 Obr. 3: Měna obyvatel v letech 1971 – 2008. Zdroj: ČSÚ ..................................................................... 14 Obr. 4: Porovnání věkové struktury Mladé Boleslavi a České republiky. Zdroj dat: ČSÚ, 2001 ............. 15 Obr. 5: Sociogeografická regionalizace České republiky. Zdroj: M. Hampl, 2001.................................. 16 Obr. 6: Návrh severního směru rozvoje města. Zdroj: Regulační plán 1923 ........................................... 19 Obr. 7: Návrh západního směru rozvoje. Zdroj: Regulační plán 1923 ................................................... 19 Obr. 8: Realizovaný rozvoj Regulačního plánu města Mladé Boleslavě. Zdroj: vlastní zpracování ......... 22 Obr. 9: Území modifikované v 60. letech. Zdroj: mapy.cz..................................................................... 25 Obr. 10: Letecký pohled od západu na třídu Lidových milicí, dnes třída TGM. Zdroj J. Votava ............. 26 Obrázek 11: Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav. Zdroj: T-Mapy, 2008 ................................ 28 Obr. 12: Vývoj počtu domů a bytů v letech 1961 – 2001. Zdroj dat: ČSÚ.............................................. 30 Obr. 13: Podíl bytových a rodinných domů za ZSJ. Zdroj: Integrovaný plán MB................................... 31 Obr. 14: Mapa veřejných prostor v Mladé Boleslavi (bez aglomerací). Zdroj: vlastní zpracování ........... 32 Obr. 15: Využití a vybavení lesoparku Štěpánka. Zdroj: vlastní zpracování ........................................... 35 Obr. 16: Letecký pohled na Wilsonův park (dnes Výstaviště) bez parkové úpravy. Zdroj: Fotoarchiv Muzea Mladoboleslavska ............................................................................................................ 36 Obr. 17: NPP Radouč a ochranná zóna. Legenda viz obr. 10. Zdroj: ÚP sídelního útvaru MB................ 39 Obr. 18: Průjezd Staroměstským náměstím v současnosti (ulice 9. května) a v roce 1923 (Železná ulice). Zdroj: Plán města 2007, Regulační plán 1923 .............................................................................. 42 Obr. 19: Model náměstí po přestavbě. Zdroj: MBnoviny.cz................................................................... 43 Obr. 20: Studie – náměstí Míru s hotelem. Zdroj: O. Döbert, 1965 ........................................................ 44 Obr. 21: Studie – ulice 9. května: obchody na místě dnešního parkoviště. Zdroj: O. Döbert, 1965.......... 45 Obr. 22: Prvotní umístění firmy Laurin & Klement (orientace na sever). Zdroj: J. Králík, 2005 ............. 49

Seznam tabulek Tab. 1: Tabulka hodnot k obr. 2. Zdroj dat: Historický lexikon obcí 1869 – 2005 .................................. 13 Tab. 2: Absolutní a relativní podíl centrálních městských částí Mladé Boleslavi na populaci ve vybraných letech. Zdroj dat: Historický lexikon obcí 1869 – 2005 ................................................................ 14 Tab. 3: Tabulka hodnot k obr. 3. Zdroj: ČSÚ ........................................................................................ 14 Tab. 4: Rozvojové lokality podle ÚP sídelního útvaru Mladá Boleslav. Zdroj: Profil města MB ............ 29

Seznam příloh Příloha 1: Tabulka katastrálních území a ZSJ města Mladá Boleslav. Převzato z IPRM Příloha 2: Průměrná velikost bytu podle ZSJ (v m²) v roce 2001. Převzato z IPRM Příloha 3: Situační plán svržených bomb na MB dne 9. 5. 1945. Zdroj: Státní okresní archiv MB Příloha 4: Regulační plán města 1923 – výchozí stav. Příloha 5: Volby v české části ČSR 1946. Zdroj: Fronta.cz Příloha 6: Fotografická dokumentace Příloha 7: Dostupnost zelených ploch do 500 m. Zdroj: vlastní zpracování.

65

Přílohy Příloha 1: Tabulka katastrálních území a ZSJ města Mladá Boleslav. Převzato z IPRM

66

Příloha 2: Průměrná velikost bytu podle ZSJ (v m²) v roce 2001. Převzato z IPRM

Příloha 3: Situační plán svržených bomb na MB dne 9. 5. 1945. Zdroj: Státní okresní archiv MB

67

Příloha 4: Regulační plán města 1923 – výchozí stav. Žlutě: Pták; hnědě: Podolec, červeně: Staré město, zástavba bez vybarvení: Nové město

68

Příloha 5: Volby v české části ČSR 1946. Zdroj: Fronta.cz

69

Příloha 6: Fotografická dokumentace Technická poznámka: autorova fotodokumentace vznikla v sobotu a neděli 3. a 4. dubna 2010

přelom 19. a 20. století – pohled ze severu. Zdroj: J. Votava

Staroměstské náměstí, 30. léta – pohled z jihu. Zdroj: fotoarchiv Muzea Mladoboleslavska

Staroměstské náměstí, současnost – pohled na západní frontu domů. Zdroj: autor

70

Náměstí míru, 30. léta – pohled z jihu. Zdroj: J. Votava

Náměstí míru, 70. léta – pohled z jihu. Zdroj: J. Votava

Náměstí míru, současnost – pohled ze severu. Zdroj: autor

71

Komenského náměstí, 30. léta – Školní park. Zdroj: J. Votava

Komenského náměstí a ulice 9. května, 60. léta. Zdroj: fotoarchiv muzea Mladoboleslavska

Komenského náměstí, současnost – Školní park. Zdroj: autor

72

Komenského náměstí, současnost – západní strana náměstí. Zdroj: autor

Českobratrské náměstí. Zdroj: autor

Náměstí republiky, 30. léta – pohled z východu. Zdroj: fotoarchiv Muzea Mladoboleslavska

73

Náměstí Republiky, 70. léta – pohled ze severozápadu. Zdroj: O. Döbert, 1974

Náměstí republiky, současnost – pohled z východu. Zdroj: autor

Náměstí republiky, současnost – pohled ze západu. Zdroj: autor

74

Jičínská ulice – nové bytové domy. Zdroj: autor

Třída TGM– pohled na severní frontu domů. Zdroj: autor

Výstaviště, 1927 - Severočeská hospodářská výstava. Zdroj: fotoarchiv Muzea Mladoboleslavska

75

Výstaviště, 60. léta. Zdroj: fotoarchiv Muzea Mladoboleslavska

Výstaviště, současnost. Zdroj: autor

Letecký pohled z jihu – vpředu Boleslavský hrad, za ním Staroměstské náměstí. Zdroj: mb-net.cz

76

Letecký pohled ze západu – vepředu Česana, uprostřed vysokoškolský areál. Zdroj: J. Donát, 2009

Letecký pohled z východu – uprostřed Městský stadion, okolo Severní sídliště. Zdroj: J. Donát, 2009

77

Příloha 7: Dostupnost zelených ploch do 500 m. Zdroj: vlastní zpracování. Poznámka: Cílem bylo zjistit, jaké zastavěné území zůstane mimo buffer.

78