Archeologie Staromûstského námûstí. K problematice památkové hodnoty historického podzemí veﬁejného prostoru

Archeologie Staromûstského námûstí. K problematice památkové hodnoty historického podzemí vefiejného prostoru Jan HAVRDA, Jaroslav PODLISKA Pfiíspûvek shrnuje základní údaje o archeologickém poznávání v˘voje podoby Staromûstského námûstí, které patfií k nejv˘znamnûj‰ím vefiejn˘m prostranstvím na‰eho hlavního mûsta. Historické podzemí námûstí pfiedstavuje dosud v˘raznûji nepopsanou památkovou hodnotu, která v sobû obsahuje celou fiadu dÛleÏit˘ch informací a pozÛstatkÛ t˘kajících se jeho vzniku, podob a promûn v prÛbûhu nûkolika století samotné existence. Archeologick˘ pohled na historii námûstí je doplnûn úvahou o památkovém potenciálu historického podzemí místa, moÏnostech jeho smysluplného odborného v˘zkumu, ale i zpÛsobech preventivní památkové ochrany klíãov˘ch historick˘ch komponent.

A N O TA C E :

27

936

929

'O

26

1075

25

609 930

935

VNi

1074

1073

1049

24

934

QiPďVWt 606 18

19

17

1093

605 20

2

85DGQLFH

14

21

13

604 22

12

6WDURPďVWVNpQiPďVWt

1093

1/2 603

11 1090

10 9 8

1/1

LFH

UDGQ

VWVNi

PČ 6WDUR

7

1

1

In POLANSK¯, Lubo‰; Sláma, Jifií; T¤E·TÍK, Du‰an (eds.).

554

i ]Q OH

roslav. PraÏská sídelní aglomerace v 10. a 11. století.

457 458

553

æH

456

479 460 459

552

485 480

0DOp QiPďVWt

ISBN.

Pfiemyslovsk˘ stát kolem roku 1000. Na pamûÈ kníÏete

3

143

Praha : Nakladatelství politické literatur y, s. 36. Bez

2 âIHÁKOVÁ, Jarmila; DRAGOUN, Zdenûk; PODLISKA, Ja-

481

4

551

548 483

1091

142

550

549

5

■ Poznámky

602

&HOHWQi

6

k Praze slovanské. In JANÁâEK, Josef a kol. Dûjiny Prahy.

608

932

138

1 BORKOVSK¯, Ivan. Od poãátkÛ pravûkého osídlení

RX

Ki

1076

3DĢtç

I. Úvod Staromûstské námûstí pfiedstavuje z pohledu náv‰tûvníkÛ Prahy tradiãní historick˘ stfiedobod mûstského centra, kter˘ je ãasto mylnû vnímán jako místo samotného poãátku mûsta Prahy (obr. 1). Byla to pfiedev‰ím archeologie, která prostfiednictvím sv˘ch terénních v˘zkumÛ jiÏ v prÛbûhu 60. let 20. století definitivnû vyfie‰ila otázku priority podhradního osídlení ve 1 prospûch malostranského areálu. Vznik staromûstského osídlení byl tak posunut o nûkolik století dále na poãátek 11. století, kdy se po etapû star‰ích volnû roztrou‰en˘ch pohfiebi‰È z 9. a 10. století na plo‰e praÏského pravobfieÏí zaãíná dynamicky vyvíjet trvalé osídlení s pfie2 vahou fiemeslnick˘ch a obchodních aktivit. V prÛbûhu dvou staletí tak byla postupnû osídlena plocha tfií pfiíhodn˘ch údolních vltavsk˘ch teras, a to smûrem od nejníÏe poloÏené k nej3 vy‰‰í. Impulzem pro roz‰ifiování staromûst-

461

462

486 487

478

488

1094 S

2

3

0

4

50 m

1

Boleslava II. († 7. února 999). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s. 139–141. ISBN 80-7106-272-3; HRDLIâKA, Ladislav. Centrum ranû stfiedovûké Prahy. Wratislawia Antiqua 2. Centrum sredniowiecznego miasta. Wroc∏aw a Europa srodkowa. Wroc∏aw : Uniwersytet Wroc∏awski, 2000, s. 191n. ISBN 83-915048-0-8. 3 HRDLIâKA, Ladislav. Jak se mûnila a rostla stfiedovûká Praha. In KOVANDA, Jifií a spol. NeÏivá pfiíroda Prahy a jejího okolí. Praha : Academia, 2001, s. 205–206. ISBN 80-

240

Obr. 1. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí a jeho okolí, v˘fiez z katastrální mapy Prahy s vyznaãením památkovû chránûn˘ch a hodnotn˘ch komponent území. Vysvûtlivky: 1 – národní kulturní památka Staromûstské námûstí pã. 1090, 2 – národní kulturní památka Staromûstská radnice pã. 1/1 (zastavûná i nezastavûná plocha), 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6 (nezastavûná plocha),

3 – okolní domovní zástavba vãetnû kostelÛ, 4 – v˘znamná archeologická plocha Staromûstské námûstí ã. 69 (verze 2015). (Graficky zpracovali Stanislava Babu‰ková a Jakub Hlavat˘)

Zprávy památkové péãe / roãník 75 / 2015 / ãíslo 3 / I N M E D I A S R E S | J a n H AV R D A , J a r o s l a v P O D L I S K A / A r c h e o l o g i e S t a r o m û s t s k é h o n á m û s t í . K problematice památkové hodnoty historického podzemí vefiejného prostoru

'O 188

,5 187

18

9

18 8,5

VIIc

VNi 3DĢtç

VIIb

02

85DGQLFH

,5 189

QiPďVWt )UDQ]H.DIN\

S-J

189

,5 190

6WDURPďVWVNpQiPďVWt 189

V

191

03

&HOHWQi PČVWV

9,5

6WDUR

J

Z-V

01

0DOp QiPďVWt

191

190,5

i

Z

190

18

189

H

GQLF NiUD

]Q OH æH

ského sídelního areálu se stalo pfiesunutí centrálního trÏi‰tû do míst dne‰ního Staromûstského námûstí a zaloÏení T˘nského dvora (Ungeltu) jako panovnické instituce pro správu trhu a v˘bûr trÏních a celních platÛ s velkou 4 pravdûpodobností na poãátku 12. století. Nová poloha ústfiedního trÏi‰tû praÏského podhradí podmínila vytvofiení nové urbanistické sítû staromûstského osídlení, kterou charakterizují radiální pr vky cest sbíhajících se v jejím 5 centru na Staromûstském námûstí. V prÛbûhu 12. století se postupnû vytvofiila obvodová zástavba námûstí, v níÏ na poãátku této etapy domy netvofiily souvisle zastavûnou frontu jako dnes (obr. 2). Prakticky v‰echny strany dne‰ního námûstí obsahují ve své hmotû pozÛstatky nejstar‰í kamenné zástavby, tvofiené domy tzv. kvádfiíkového typu, které jsou situovány po ob6 vodu vefiejného prostranství. Jejich vznik kladen˘ rámcovû do poslední ãtvrtiny 12. aÏ první tfietiny 13. století svûdãí o stabilizaci základní urbanistické podoby Staromûstského námûstí jiÏ pfied právním ustanovením Starého Mûsta 7 ve 30. letech 13. století. V prÛbûhu 13. století se jeho pÛdor ysná podoba dotvofiila do takfika souãasného stavu. Pro nejstar‰í, ranû stfiedovûké období námûstí jsou jedin˘mi zdroji informací prameny archeologické povahy, které pfiib˘vají takfika pfii kaÏdém stavebním zásahu pod souãasnou úroveÀ povrchu (obr. 3 a 4). Jejich v˘povûì obsahuje cenné údaje nejen o jeho stavebních promûnách, ale také napfi. informace o pfiírodním prostfiedí místa a materiální kultufie jeho obyvatel. Zcela zásadní komponentu historického podzemí námûstí dnes pfiedstavují místy aÏ pût metrÛ mocné antropogenní terény. Na jejich struktufie a vzhledu se podepsaly zpÛsob a podmínky, za kter˘ch vznikaly. Dal‰í neménû dÛleÏitou komponentou jsou vlastní objekty a konstrukce vypovídající o podobû zástavby. Jejich mnoÏství a funkce se v prÛbûhu ãasu v˘raznû mûnily. Odraz uveden˘ch dûjÛ pfiedev‰ím pro star‰í období písemné prameny nezachycu-

RX Ki

S

Obr. 2. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí a jeho okolí, rekonstrukãní plán s vyznaãením ranû stfiedovûk˘ch sídelních a stavebních komponent, znázornûním pÛvodní morfologie terénu. Vysvûtlivky: 1 – vrstevnice s v˘‰kou pfiírodního podkladu/povrchu podloÏí pfied osídlením prostoru, v˘‰kov˘ rozdíl vrstevnic ãiní 0,5 m (dle HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 196), 2 – dochované románské kvádfiíkové domy (dnes v pfievaze suterény), 3 – ranû stfiedovûká pohfiebi‰tû 2. pol. 9. stol. aÏ 11. stol., 4 – zbofiené historické objekty, 5 – generální a dílãí fiezy terény (fiezy Z-V, S-J, 01, 02 a 03), 6 – pfiedpokládaná vodoteã, 7 – plo‰n˘ rozsah vltavsk˘ch terasov˘ch stupÀÛ (VIIa, VIIb a VIIc). (Graficky zpracovali Stanislava Babu‰ková a Jakub Hlavat˘)

,5

191

VIIa

192

S

1

2

3

4

5

6

VIIc

VIIb

VIIa

7

0

50 m

2

jí. Archeologie se sv˘mi metodami v˘zkumu tak v uveden˘ch pfiípadech sehrává zcela nezastupitelnou roli pfii procesu jejich rekonstrukce. II. Pfiírodní rámec námûstí (Geomor fologické pomûry) Plocha Staromûstského námûstí byla v prÛbûhu v˘voje mûsta v˘raznû upravována. V˘‰kové pomûry se zde bûhem staletí promûÀovaly a postupnû vyvíjely. Dnes se cel˘ prostor jeví jako znaãnû rovinat˘ se sklonem od jihov˘chodu k severozápadu. Nejvy‰‰í ãást námûstí se nalézá u vyústûní Celetné ulice, nejniÏ‰í nadmofiskou v˘‰ku má prostranství u kostela sv. Mikulá‰e u ústí ulice PafiíÏské. Na délku 155 m ãiní v˘‰kov˘ rozdíl necelé dva metr y (190,86 m n. m. u ústí PafiíÏské ulice a 192,70 m n. m. u Celetné ulice). V raném stfiedovûku v 10. a v pr vní polovinû 11. století, tedy v dobû, kdy lidsk˘ faktor nebyl pfii utváfiení geomorfologick˘ch pomûrÛ praÏského pravobfieÏí rozhodující, byl pÛvodní reliéf znaãnû odli‰n˘ od souãasného. Geologick˘ podklad zde tvofií písãité ‰tûrky, které se tu usadily bûhem poslední doby ledové. Archeologické a geologické v˘zkumy doloÏily, Ïe se na katastru Starého Mûsta nad pomûrnû úzk˘m pásem nivy podél vltavského bfiehu nalézají celkem tfii terasové stupnû (obr. 2). V˘‰kov˘ rozdíl


mezi nimi se pohybuje okolo dvou metrÛ. Právû na území Staromûstského námûstí, pfii jeho jiÏním okraji, se nalézá hranice mezi stfiedním

■ Poznámky -200-0835-7 a dále viz HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 199. 4 DRAGOUN, Zdenûk. Místo domu U zvonu a jeho okolí v nejstar‰í praÏské minulosti. In BENE·OVSKÁ, Klára (ed.). Královsk˘ sÀatek. Eli‰ka Pfiemyslovna a Jan Lucembursk˘ – 1310. Praha : Galler y, 2010, s. 78. ISBN 978-80-86990-55-2; GOLI¡SKI, Mateusz. Ku rekonstrukcji pierwotnych funkcji Tynskiego dworu w Pradze. In PIEKALSKI, Jerzy; WACHOVSKI, Krystof (red.). Âredniowieczny Âlàsk i Czechy. Centrum Êredniowiecznego miasta. Wroc∏aw a Europa Ârodkowa. Wroc∏aw : Uniwersytet Wroc∏awski, 2000, s. 127–138. ISBN 83-915048-0-8; HRDLIâKA, Ladislav. K promûnám stfiedovûké Prahy. In Prague. A Hub of European Culture. International Symposium ICOMOS 2000. May 16–19, 2000. Praha : ICOMOS, 2000, s. 52. Bez ISBN; HRDLIâKA, Ladislav. T˘nsk˘ dvÛr a stfiedovûká Praha. Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, 2005. ISBN 80-86124-60-6. S. 13. 5 Viz HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 52. 6 Viz DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 4. S. 71–74. 7 DRAGOUN, Zdenûk; ·KABRADA, Jifií; TRYML, Michal. Románské domy v Praze. Praha : Paseka, 2002. ISBN 80-7185-427-1. S. 355.

241

Àov˘ch stavÛ, a to i po v˘stavbû praÏsk˘ch jezÛ, a tedy v˘razném vzdutí hladiny Vltavy. V raném stfiedovûku voda ani pfii nejvût‰ích povodních nevystoupila na terasov˘ stupeÀ VIIb, kam patfií území od Malého a Staromûstského námûstí po ‰ir‰í okolí Dlouhé ulice a Ha‰talského námûstí. Po zv˘‰ení hladiny fieky v dÛsledku v˘stavby jezÛ v 13. století je ze stfiedovûk˘ch zpráv známá pouze jedna povodeÀ (roku 1432), 15 pfii které voda dosáhla na ãást stupnû VIIb. PovodeÀ z roku 1432 je povaÏována za vÛbec nejvût‰í ze v‰ech historick˘ch povodní v Praze. Vzdutá hladina této povodnû byla pfiibliÏnû 16 o metr vy‰‰í neÏ u povodnû v roce 2002. Plocha námûstí tak byla bezpeãná ve v‰ech historick˘ch obdobích a voda na ni nedosáhla ani pfii nejextrémnûj‰ích povodÀov˘ch událostech.

3

Obr. 3. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí, archeologická dokumentace historického nadloÏí odkrytého na v˘chodní stûnû v˘kopu pro plynovod vyhloubeného pfied T˘nskou ‰kolou. Archeologick˘ v˘zkum NPÚ Praha ã. 2015/19. (Foto: Jakub Hlavat˘, 2015)

a nejvy‰‰ím z tûchto tfií stupÀÛ, a to mezi tzv. terasou újezdskou na severu (pojmenovanou podle malostranského Újezdu, kde byla poprvé popsána; dnes je oznaãována jako terasa VIIb) a vy‰‰í terasou maninskou (oznaãovanou 8 jako VIIa) na jihu. Vliv staromûstsk˘ch teras na postup osídlení dÛkladnû analyzoval ve 9 sv˘ch pracích praÏsk˘ archeolog L. Hrdliãka. Terasové akumulace pfiekr ˘vají vrstvy svûtle hnûdé silnû písãité hlíny mocné obvykle nûkolik decimetrÛ. Tyto sedimenty tvofiily substrát, na nûmÏ vznikly málo humózní pÛdy typu arenosolu. Pod hranou vy‰‰í terasy je moÏno oãekávat i splachové písãitohlinité sedimenty. Na Staromûstském námûstí svahové uloÏeniny zaznamenány nebyly, byly v‰ak snad zachyceny na sousedním Malém námûstí pfii archeologic10 kém v˘zkumu v roce 1993. Pfiímo na pfiíkfie se svaÏující hranû terasy VIIa nebyly písãité hlíny aÏ zahlinûné písky dokumentovány. Jejich absenci je moÏno patrnû vysvûtlit erozními pochody, pfii nichÏ do‰lo k transportu jemnûj‰ího materiálu smûrem k severu, k povrchu terasy 11 VIIb. Na v˘chodní a centrální ãásti námûstí kromû zmínûného svahu maninské terasy se v pÛvodní pfiirozené morfologii neprojevily Ïádné znatelné deprese ãi elevace a nebyly zde zji‰tûny Ïádné prokazatelné stopy po ãinnosti drobn˘ch vodoteãí, které tímto územím mohly protékat. SloÏitûj‰í geomor fologické pomûr y byly odhaleny v místû radnice a jiÏnû od ní. PÛvodní terén zde byl mírnû zvlnûn˘. L. Hrdliãka v tûchto místech pfiedpokládá vodoteã smûfiující od jihu k severu. Po rekonstrukci pÛvodní-

242

ho povrchu se zdá, Ïe v místû v˘chodní fronty se nalézal erozní záfiez, jehoÏ vznik by byl vy12 svûtliteln˘ právû existencí drobné vodoteãe. S tímto útvarem by mohl souviset nález ‰edého bahnitého jílu dokumentovaného ve více neÏ ãtyfimetrové hloubce pod severov˘chodní ãástí radnice (archeologick˘ dokumentaãní bod, dále jen ADB 401). Dal‰í informace, hlavnû stáfií a pfiesn˘ prÛbûh eventuální vodoteãe, by bylo tfieba ovûfiit dal‰ím v˘zkumem. Nelze vylouãit, Ïe se jedná o potÛãek, kter˘ tekl v˘chodnû od Václavského námûstí a v raném stfiedovûku musel smûfiovat pfies území Starého Mûsta. Hypoteticky mohla tato zaniklá vodoteã tvofiit pÛvodní západní hranici nejstar‰ího staromûstského trÏi‰tû. PÛvodní pfiesná poloha severní a v˘chodní hranice trÏního prostoru zÛstává otevfiena a bude snad moci b˘t fie‰ena budoucím v˘zkumem. JiÏní hranici tvofiila hrana ma13 ninského terasového stupnû s tím, Ïe na povrchu maninské terasy patrnû probíhala hlavní v˘chodozápadní komunikace. Je‰tû v raném stfiedovûku do‰lo k roz‰ífiení trÏní plochy smûrem k jihu, a to asi o 10 aÏ 25 m, místy aÏ o 40 m, a hranice trÏi‰tû se vysunula na povrch maninské terasy. Je moÏno konstatovat, Ïe dne‰ní zakfiivená jiÏní fronta námûstí obsahující románské kvádfiíkové domy se pfiibliÏnû shoduje s prÛbûhem hrany terasy. Odraz pÛvodního reliéfu jiÏní ãásti trÏi‰tû se tak projevil v ná14 sledném uspofiádání stfiedovûké zástavby. Na základû znalostí geomor fologick˘ch pomûrÛ území a archeologick˘ch dat je moÏno odhadnout i pÛvodní rozlohu trÏi‰tû vymezeného erozní r˘hou na západû a hranou terasy na jihu. Jeho plocha by zaujímala pfiibliÏnû jeden hektar (obr. 2). Otázkou zÛstává funkce prostoru, na kterém byl pozdûji postaven radniãní blok. Pro vyuÏití území je dÛleÏité, Ïe poloha byla dostateãnû chránûna i za mimofiádn˘ch povod-

III. Historie poznávání Plocha Staromûstského námûstí a pfiiléhající zástavby se vzhledem ke svému historickému

■ Poznámky 8 âíslování teras ZÁRUBA, Quido; BUCHA, Václav; LOÎEK, Vojen. Significance of the Vltava terrace system for Quarternary chronostratigraphy – Terasov˘ systém Vltavy a jeho v˘znam pro chronostratigrafii kvartéru. Rozpravy âSAV, MPV 87/4. Praha : Academia,1977. Bez ISBN. 9 Napfi. HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2 a 3; HRDLIâKA, Ladislav. Praha – podrobná mapa archeologick˘ch dokumentaãních bodÛ na území mûstské památkové rezer vace. Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, 2005. ISBN 80-86124-10-X. 10 HUML, Václav; STAREC, Petr. K osídlení areálu kostela sv. Michala a Malého námûstí na Starém Mûstû praÏském. In Îivot v archeologii stfiedovûku. Sborník pfiíspûvkÛ vûnovan˘ch Miroslavu Richterovi a ZdeÀku Smetánkovi. Praha : Peres, 1997, s. 253–262. ISBN 80-902465-0-8; STAREC, Petr. K problematice ranû stfiedovûk˘ch komunikací v prostoru praÏského Malého námûstí a fie‰ení jeho vzniku. Archaeologia historica 23. Brno : Muzejní a vlastivûdná spoleãnost v Brnû, Archeologick˘ ústav AV âR, 1998, s. 27–34. ISSN 0231-5823. 11 BURE·, Michal; DRAGOUN, Zdenûk. Archeologické v˘zkumy na trase Královské cesty. In Staletá Praha 21. Praha : Panorama, 1991, s. 265–284. ISBN 80-7038-215-5. 12 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 202, obr. 11; STAREC, Petr; HOUFKOVÁ, Petra; BERNARDOVÁ, Alexandra. Pfiíspûvek k poznání pfiírodních podmínek Nového Mûsta – v˘zkum v Panské ulici ãp. 1308/II. Staletá Praha. 2012, roã. 28, ã. 2, s. 149–164. ISSN 0231–6065. 13 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 196, obr. 11. 14 Více tamtéÏ. 15 ELLEDER Libor. Sucha a povodnû, historie hydrologické sluÏby. In AUGUSTA, Pavel(ed.). Praha a Vltava: fieky, potoky a vodní nádrÏe Velké Prahy. Praha : Milpo media ve spolupráci s Vyd. a nakl. MILPO, 2005, s. 167. ISBN 80-903481-2-2. 16 TamtéÏ.


1926

1076 936

929

'O

26

1075

1074

25

609 930

935

631 1614

963

1073

932

1049

960

24

345

629

358

630

17

1093

19

625

85DGQLFH

100

22

1177

433 439

96

6

456

459

457 458

1

1

1181

483

481

862

2

616

617

615

461

480 479

462

2346 1640

478 1639

3

4

603

760

1180

2510

&HOHWQi 553

552

551

550

602

2014/19

1161

204

549

3243

485

460

620

548

1178

1154

1170

670

1155

3

1921

267

1179

1157

1711

0DOp QiPďVWt

619

618

554

180

1345

1183 2614

547

i

1922

2216

400

2905

4

1923

399

621

]Q OH æH

437

435

434

6

5

GQLFH

1439

iUD ČVWVN

WDURP

1091

143 436

1090

828 623

2218

622

401

1/1

438

142

2217

402

7

1175

624

68

8 138

3244 1176

2010/33

386

604


1/2

1093

2012/06

1173

2220 2219

2177 215911 2116 1956 1954 10 2115 1958 9

2118

605

584

382 2012/06

1177

21

2598

12

2114

1940 1955

1919

2375

20 13

1149

2299

2599

14

2600

606 1175

18

258

2172 357

1486

2009/07

265

257

2366

2173

628

934


256

608

626

259

2

RX Ki

27

VNi 3DĢtç

v˘znamu dostaly do hledáãku zájmu archeologÛ velice záhy, a to jiÏ v prÛbûhu první poloviny 20. století. Nejstar‰í evidovaná archeologická akce v blízkém kontextu Staromûstského námûstí probûhla jiÏ v roce 1936 v interiéru Staromûstské radnice, kde byl Ivanem Borkovsk˘m dokumentován ver tikální fiez terény (obr. 4: 17 68). První a zatím jedin˘ plo‰n˘ v˘zkum v prostoru námûstí se uskuteãnil na podzim roku 18 1943. Vyvolán byl hloubením protipoÏární nádrÏe situované jiÏnû od pomníku mistra Jana Husa (obr. 4: 100). Kvalita v˘zkumu v‰ak byla znaãnû ovlivnûna podmínkami jeho realizace. Podle zpráv autorÛ v˘zkumu v˘kopové práce pokraãovaly tak rychle, Ïe se archeologická dokumentace musela omezit na dílãí úseky, nûkteré ãásti plochy byly odstranûny 19 bez dohledu archeologÛ. Tento v˘zkum byl zatím publikován pouze pfiedbûÏnû. Popsán byl hlavnû soubor nálezÛ, zahloubené jímky a jámy s ãásteãnû dochovan˘mi dfievûn˘mi konstrukcemi, z nichÏ vût‰ina vrcholnû aÏ pozdnû stfiedo20 vûk˘ch artefaktÛ pocházela. V dané souvislosti tak lze litovat nevyuÏité ‰ance pfii realizaci technického suterénu pod Husov˘m pomníkem o rozmûru takfika 300 m2 a dosaÏené hloubce 3,26 m, která probûhla o nûkolik desetiletí 21 dfiíve, v roce 1911. Obû akce tak vytváfiejí dosud nejvût‰í plo‰n˘ zásah v samotném stfiedu námûstí, bohuÏel bez náleÏitého odborného vyhodnocení. Dal‰í archeologická dokumentace na plo‰e námûstí byla provedena aÏ za více neÏ dvacet let. Zpoãátku se na ní podílel Ladislav Hrdliãka z Archeologického ústavu âSAV v Praze (nyní AV âR), od roku 1980 i Zdenûk Dragoun, nejdfiíve pracovník Muzea hl. m. Prahy, následnû archeolog PraÏského památkového ústavu, a pozdûji i dal‰í archeologové. V roce 1975 byl proveden nevelk˘ v˘zkum v r ˘ze pro inÏen˘rské sítû pfied domem U Kamenného zvonu 22 ãp. 605 (obr. 4: 382). V následujícím roce byla provedena dokumentace ve ãtyfiech v˘kopech ve v˘chodní ãásti Staromûstské radnice 23 (obr. 4: 399–402). Dal‰í archeologicky sledované v˘kopové práce postihly terén námûstí v roce 1980, kdy do‰lo k vyhloubení r˘hy vyvolané rekonstrukcí plynovodu pfied severní, jiÏní a v˘chodní frontou námûstí (obr. 4: 615–631). Pfii této akci bylo dokumentováno zvrstvení te24 rénÛ na celkem 16 místech. Velmi pfiínosná byla dokumentace vertikální stratigrafie pfied románsk˘m domem ãp. 548 pfii jiÏní frontû námûstí (obr. 4: 670; 5), která probûhla po vyko25 pání vodovodní pfiípojky v roce 1981. Následující archeologické práce jsou spjaty s v˘kopy vznikl˘mi pfii tzv. regeneraci Královské cesty, která probûhla v letech 1986 a 1987. Zkoumány byly r˘hy pro vodovodní a plynovodní fiad pfii v˘chodní frontû námûstí a v˘kop pro kanali-

2613

1975 1182

2174

486

1976

487

1638

488

1637

1094

1896

S

0

50 m

4

zaci pfied b˘val˘m Krennov˘m domem a severním kfiídlem zbofiené radnice. Dokumentace byla provedena i pfii hloubení tûÏebních ‰achet raÏeného kolektoru a vlastní raÏbû jeho tunelu, kter˘ se nalézá pfii jiÏní frontû námûstí. Pfii tûÏbû bylo naru‰eno ranû stfiedovûké pohfie26 bi‰tû. V následujících letech byla provádûna archeologická dokumentace pfii opravách inÏen˘rsk˘ch sítí ãi budování nov˘ch. Za pozornost

■ Poznámky 17 HRDLIâKA, Ladislav. Praha: databáze podrobné mapy

Obr. 4. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí a jeho okolí s vyznaãením archeologick˘ch dokumentaãních bodÛ a znám˘ch tras inÏen˘rsk˘ch sítí vãetnû kolektoru. K zobrazení bodÛ byla pouÏita aktualizovaná Databáze podrobné mapy archeologick˘ch dokumentaãních bodÛ na území PraÏské památkové rezervace (HRDLIâKA, L. cit. v pozn. 17). Stav k polovinû roku 2015. Vysvûtlivky: 1 – archeologické dokumentaãní body (plochy, linie i bodové sondy), 2 – souãasná zástavba, 3 – trasa raÏeného kolektoru, pfii jeho budování do‰lo k naru‰ení spodní partie historického nadloÏí vãetnû ranû stfiedovûkého hfibitova, 4 – trasy inÏen˘rsk˘ch sítí (vodovodu, plynovodu a kanalizace). (Graficky zpracovali Stanislava Babu‰ková a Jakub Hlavat˘)

archeologick˘ch dokumentaãních bodÛ na území PraÏské památkové rezer vace: (aktualizace k 31.12.2005) [CD-ROM]. Praha : Archeologick˘ ústav AV âR, 2009. ISBN

památky Prahy, Staré Mûsto, Josefov. Praha : Academia,

978-80-87365-19-9. S. 94, ADB – archeologick˘ doku-

1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 545.

mentaãní bod ã. 68.

22 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. S. 127, ADB 382.

18 LI·KA, Antonín. Z minulosti Staromûstského námûstí.

23 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. S. 128, ADB 399–402.

In PraÏskou minulostí I. Praha : PraÏ. nakl., 1949, s. 9–40.

24 DRAGOUN, Zdenûk. Praha 1 – Staré Mûsto, Staro-

Bez ISBN.

mûstské nám. In PraÏsk˘ sborník historick˘ 17. Praha :

19 TamtéÏ. S. 37.

Panorama, 1984, s. 151. Bez ISSN; HRDLIâKA, cit. v po-

20 TamtéÏ; dále LI·KA, Antonín. Historick˘ profil pÛdy Sta-

zn. 11. S. 153, ADB 615–631.

romûstského námûstí v Praze. Památková péãe. 1963,

25 HRDLIâKA, Ladislav. Praha 1 – Staré Mûsto, Staro-

roã. 23, ã. 3, s. 68–83. Bez ISSN; HRDLIâKA, L., ADB

mûstské nám. In PraÏsk˘ sborník historick˘ 17. Praha :

100 cit. v pozn. 17. S. 97.

Panorama, 1984, s. 151–152. Bez ISSN; HRDLIâKA, L.,

21 Samotn˘ pomník byl osazen v roce 1915, LI·KA, A.,

cit. v pozn. 11. S. 158, ADB 670.

cit. v pozn. 20. S. 69, 81; VLâEK, Pavel (ed.). Umûlecké

26 BURE·, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11.


243

5

6

Obr. 5. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí. ¤ez komunikaãním souvrstvím a kvádfiíkov˘m domem ãp. 548 (upraveno z HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 207). Vysvûtlivky: A – recentní úprava povrchu a zásypy inÏ. sítí, B1 – naváÏky a násypy patrnû z prÛbûhu 13. – 14. stol., B2 – kamenité komunikaãní horizonty, C1 – stavební úroveÀ a v˘kop pro kvádfiíkov˘ dÛm, patrnû 2. pol. 12. stol., C2 – kamenité komunikaãní horizonty náleÏí patrnû ke spodnímu stratigrafickému komplexu historick˘ch terénÛ z 12. – 1. pol. 13. stol., D – písãité ‰tûrky vltavské terasy VIIa. Situování fiezu viz obr. 2, fiez 01. (Graficky zpracovala Stanislava Babu‰ková) Obr. 6. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí. Pfii dokumentaci historického nadloÏí v roce 2009 byl v místû Krennova domu u zaniklé Mikulá‰ské uliãky objeven románsk˘ kvádfiíkov˘ dÛm. Archeologick˘ v˘zkum byl vyvolán v˘mûnou vodovodního fiadu (HAVRDA, J.; SEMERÁD, M. cit. v pozn. 27). Vysvûtlivky: A – recentní úprava povrchu a zásypy inÏ. sítí, B – stratigrafick˘ komplex historick˘ch terénÛ z prÛbûhu 13. – 14. stol., C – spodní stratigrafick˘ komplex historick˘ch terénÛ z 12. – 1. pol. 13. stol., D – písãité ‰tûrky vltavské terasy VIIb. Situování fiezu viz obr. 2, fiez 02. (Graficky zpracovali Stanislava Babu‰ková a Jakub Hlavat˘)

244

stojí v˘zkum realizovan˘ v roce 2009 z dÛvodu v˘mûny vodovodního fiadu u kostela sv. Mikulá‰e (obr. 2), pfii kterém byl objeven neznám˘ ro27 mánsk˘ dÛm (obr. 6). Archeologové monitorují situaci na Staromûstském námûstí prÛbûÏnû. Dokumentace se v posledních letech omezila na sledování v˘kopÛ vyvolan˘ch obnovou inÏen˘rsk˘ch sítí. ProtoÏe v˘kopové práce probíhají v jejich star ˘ch trasách, nedochází zpravidla k naru‰ení historického nadloÏí. Archeologická dokumentace se tak omezuje jen na vyhodnocení dochovan˘ch ver tikálních profilÛ na stûnách v˘kopÛ (obr. 7). Zatím poslední archeologick˘ v˘zkum na námûstí se uskuteãnil 29 v dubnu 2015. Tehdy byl v dÛsledku havárie vykopán dva metry dlouh˘ v˘kop, kter˘ byl po opravû vodovodního fiadu hned druh˘ den zasypán. Pfiesto se podafiilo odkrytou situaci archeologicky prozkoumat. Do souãasnosti tak máme na plo‰e námûstí evidováno 60 archeologicky dokumentovan˘ch akcí, z nichÏ vût‰ina je bodového charakteru, tedy v˘kopÛ do velikosti odkr yvu 2 × 2, následovaná v˘kopy liniové povahy (obr. 4).

Pro pfiedstavu rozsahu prozkoumanosti námûstí tak bylo do souãasnosti archeologicky dokumentováno pouze 7 % z jeho celkové plochy (obr. 9). IV. V˘povûì archeologick˘ch pramenÛ K nejstar‰ím lidsk˘m aktivitám zji‰tûn˘m v prostoru námûstí náleÏejí aktivity pohfiební (obr. 2). V roce 1986 bylo pfii raÏbû kolektoru v jihov˘chodní ãásti námûstí pfii vyústûní Ce-

■ Poznámky 27 HAVRDA, Jan; SEMERÁD, Matou‰. Neznám˘ románsk˘ dÛm na Staromûstském námûstí v Praze. PrÛzkumy památek. 2010, roã. 17, ã. 2, s. 93–102. ISSN 1212-1487. 28 V˘zkum NPÚ Praha ã. 2015/13, vedoucí v˘zkumu J. Havrda. 29 Akce uskuteãnûné do roku 2005 jsou uvedeny v práci Ladislava Hrdliãky: Praha – podrobná mapa archeologick˘ch dokumentaãních bodÛ na území mûstské památkové rezer vace viz cit. v pozn. 17, informace o akcích z let 2006–2015 pocházejí z archivu Odboru archeologie NPÚ ÚOP HMP.


8 7

P2)

Obr. 7. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí. ¤ez pfied T˘nskou ‰kolou pofiízen˘ ve v˘kopu pro plynovod. V˘zkum NPÚ Praha ã. 2014/19, vedoucí v˘zkumu J. Havrda. Vysvûtlivky: A – recentní úprava povrchu a zásypy inÏ. sítí, B – stratigrafick˘ komplex historick˘ch terénÛ z prÛbûhu 13. – 14. stol., C – spodní stratigrafick˘ komplex historick˘ch terénÛ vãetnû zahlouben˘ch objektÛ z 12. – 1. pol. 13. stol., D – písãité ‰tûrky vltavské terasy VIIb. Situování fiezu viz obr. 2, fiez 03. (Graficky zpracovali Stanislava Babu‰ková a Jakub Hlavat˘) Obr. 8. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí, archeologická dokumentace historického nadloÏí odkrytého na v˘chodní stûnû v˘kopu pro plynovod. Archeologick˘ v˘zkum NPÚ Praha ã. 2015/19. (Foto: Jan Havrda, 2015) Obr. 9. Graf s vyznaãením struktury historického podzemí Staromûstské námûstí ppã. 1090, jehoÏ celková plocha ãiní 15 869 m2. Vysvûtlivky: 1 – archeologicky dokumentované body/plochy/linie, 2 – inÏen˘rské sítû archeologicky nedokumentované, 3 – podzemní podlaÏí (pomník Mistra Jana Husa), 4 – plocha zanikl˘ch staveb (napfi. KrennÛv dÛm). 5 – nenaru‰ená plocha námûstí. (Podle podkladÛ autorÛ zpracoval Jakub Hlavat˘)

letné ulice naru‰eno nejménû sedm hrobÛ. Archeologicky byl dokumentován pouze hrob pfied domem ãp. 551, kter˘ obsahoval zbytky dfievûného vûdérka zpevnûného Ïelezn˘mi obruãemi, datovan˘ do rozmezí druhé poloviny 30 9. aÏ pr vní poloviny 10. století. Dal‰í ãtyfii hroby, ov‰em bez nálezÛ, které patrnû náleÏí k tomuto pohfiebi‰ti, byly zji‰tûny na parcele 31 domu ãp. 553. Ve stejné dobû se pohfibívalo i severozápadnû v prostoru mezi námûstím Franze Kafky a Staromûstsk˘m námûstím. Zde byly na dvofie domu ãp. 12 nalezeny tfii 32 hroby, z toho jeden téÏ s vûdérkem. Nelze vylouãit, Ïe toto pohfiebi‰tû zasahovalo aÏ ke kostelu sv. Mikulá‰e. Dal‰í, ale jiÏ o nûco mlad‰í ranû stfiedovûké nekostelní pohfiebi‰tû bylo zji‰tûno na Malém námûstí, kde se poda33 fiilo prozkoumat více neÏ sto hrobÛ. Poslední starobylé pohfiebi‰tû v blízkém okolí se nalézalo severov˘chodnû od námûstí, v západní ãásti

34

Dlouhé ulice. Tato dvû pohfiebi‰tû jsou datována do konce 11. a eventuálnû prÛbûhu první poloviny 12. století. Mocnost historického nadloÏí se v prostoru námûstí pohybuje od 1,5 aÏ do 5 m. Je moÏno ho rozdûlit do dvou odli‰n˘ch poloh (obr. 10a a 10b). Star‰í, spontánnû vzniklá poloha je tvofiena hlinit˘mi vrstvami s v˘raznou pfiímûsí organiky (odpadkÛ) a vrstvami kamenÛ zpevÀujícími povrch vefiejného prostoru. Její vznik mÛÏeme spojit s poãáteãním stádiem rozvoje staromûstského osídlení v prÛbûhu 12. aÏ pr vní poloviny 13. století, bûhem nûhoÏ vyprodukovan˘ odpad zÛstával v prostoru sídli‰tû, podoba zdej‰í zástavby nebyla dosud konsolidována a rychle se promûÀovala. Svrchní, mlad‰í poloha nadloÏí obsahuje pfieváÏnû nesoudrÏné písãitûj‰í zeminy v nepÛvodním uloÏení. Jde vesmûs o naváÏky a násypy, které ukazují na v˘raznû narÛstající stavební ãinnost spojenou se zásahy do podloÏí (v˘stavba sklepení domÛ, opevnûní mûsta apod.). Tato ãást historického nadloÏí zcela zfietelnû ilustruje proces dotváfiení terénního reliéfu mûsta, zmûnu v zacházení s odpadem a zavr‰ení procesu transformace podhradního osídlení v mûsto vrcholnû stfiedovûkého typu v prÛbûhu druhé poloviny 13. a ve 14. sto35 letí. Kromû horizontálnû ukládan˘ch vrstev známe z plochy námûstí i objekty rÛzné funkce. Jediná kamenná stavba odhalená pfii archeologickém v˘zkumu se nalézala v jeho centrální ãásti. Pfii v˘zkumu v místû budované nádrÏe v roce 1943 bylo v její v˘chodní ãásti nalezeno kamenné nároÏí, interpretované jako zbytek stfiedovûké

P2)

P2)

P2)

P2)

1

2

3

4

5

9

Ïení kolektoru v r. 1986. Archiv AÚ Praha ãj. 453/02. Praha 1994. Za upozornûní dûkujeme Petru Starcovi. 31 BURE·, Michal; FINKOVÁ, Katefiina; KA·PAR, Vojtûch; PET¤ÍâKOVÁ, Jitka; VA¤EKA, Pavel. V˘zkum parcely domu U SixtÛ ãp. 553/I na Starém Mûstû praÏském. Archeologické rozhledy. 1998, roã. 50, ã. 4, s. 605. ISSN 0323-1267; DRAGOUN, Zdenûk 1991. Praha 1 – Staré Mûsto, Celetná ãp. 551. In DRAGOUN, Zdenûk a kol. Archeologick˘ v˘zkum v Praze v letech 1988–1989. PraÏsk˘ sborník historick˘ 24. Praha : Panorama 1991, s. 199. ISBN 80-7038-241-4. 32 HAVRDA, Jan. Pohfiebi‰tû z 9. – 1. pol. 10. stol. západnû od Staromûstského námûstí v Praze. In Archaeologica Pragensia 16. Praha : Muzeum hlavního mûsta Prahy, 2002, s. 53–66. ISBN 80-86360-31-8. 33 STAREC, Petr. Praha 1 – Staré Mûsto a Josefov, Malé námûstí. In DRAGOUN, Zdenûk a kol. Archeologick˘ v˘zkum v Praze v letech 1992–1994. PraÏsk˘ sborník historick˘ 28. Praha : Koniasch Latin Press, 1995, s. 238. ISSN 0555-0238, ISBN 80-58917-15-7; dále HUML, V.; STAREC, P., cit. v pozn. 10. S. 253. 34 DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 4. S. 76; tam i dal‰í literatura.

■ Poznámky

35 HRDLIâKA, Ladislav. From spontaneous to controlled

30 BURE·, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. Na základû

development of the land relief of the Old Town of Prague –

informací získan˘ch od raziãÛ kolektoru zobrazil ve své

Od spontánního v˘voje k regulaci terénního reliéfu Starého

zprávû Zvonimír Dragoun celkem ‰est orientovan˘ch hro-

Mûsta praÏského. In KUBKOVÁ Jana a kol. Îivot v archeo-

bÛ. Jeden na pomezí pfied ãp. 548/I a 549/I a dva pfied

logii stfiedovûku: sborník pfiíspûvkÛ vûnovan˘ch Miroslavu

ãp. 549/I; dal‰í tfii hroby pfied ãp. 555/I, DRAGOUN, Zvo-

Richterovi a ZdeÀku Smetánkovi. Praha : Archeologick˘

nimír. Slovanské kostrové pohfiebi‰tû na Staromûstském

ústav AV âR, 1997, s. 246–252. ISBN 80-902465-0-8;

námûstí a v Celetné ulici. Nálezová zpráva o dohledu pfii ra-

HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 210.


245

10a

Obr. 10a, b. Generální fiezy Staromûstsk˘m námûstím ve smûru sever – jih /S-J/ (upraveno z HRDLIâKA, L., s. 202 – cit. v pozn. 2), v˘chod – západ /V-Z/ (upraveno z BURE·, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. s. 275) s vyznaãením základních stratigrafick˘ch komplexÛ historického nadloÏí a pfiírodního podloÏí. Vysvûtlivky: recentní vrstva samostatnû zobrazena není. B – svrchní stratigrafick˘ komplex historick˘ch terénÛ z prÛbûhu 13. – 14. stol. C – spodní stratigrafick˘ komplex historick˘ch terénÛ z 12. – 1. pol. 13. stol. D1 – písãité ‰tûrky vltavsk˘ch teras. D2 – skalní podklad. (Graficky zpracovali Stanislava Babu‰ková a Jakub Hlavat˘)

stavby. Ve stfiední a západní ãásti v˘kopu pro nádrÏ bylo odkr yto mnoÏství dubov˘ch kÛlÛ a sloupÛ, které dokládají existenci dfievûn˘ch staveb, interpretovan˘ch jako souãásti mûst36 ského trÏi‰tû. Z plochy námûstí je dnes známo nûkolik vût‰ích zahlouben˘ch objektÛ, jejichÏ poãet nepfiesahuje dvû desítky. Jedná se nejãastûji o jímky a odpadní jámy. U nûkter˘ch objektÛ je jejich interpretace nejistá. V. Archeologick˘ potenciál prostoru a památky skryté pod zemí Ze srovnání pÛvodního reliéfu a dne‰ní podoby rovinatého, k severu a západu se mírnû svaÏujícího, nepatrnû zvlnûného povrchu námûstí je zfiejmé, Ïe mocnost historického nadloÏí je zde znaãnû promûnlivá, kolísá v prÛmûru od 1,5 m po 3 m s tím, Ïe v místech zahlouben˘ch objektÛ, eventuálnû pfiirozen˘ch depresí je samozfiejmû vût‰í. Pod v˘chodní partií radnice dosahuje aÏ pûti metrÛ (obr. 11).

246

Pfii jiÏním okraji námûstí se pohybuje pouze okolo 1,6 m, místy dokonce 1,2 m – sonda 37 pfied domem ãp. 548. To je dáno vysoko vystupujícím povrchem maninské terasy (obr. 5). Smûrem k severu se mocnost nadloÏí náhle skokovû zvy‰uje. V centrální ãásti plochy (obr. 7), kde se pÛvodnû nalézal rovinat˘ povrch újezdské terasy, je mocnost souvrství vytvofien˘ch ãlovûkem okolo tfií metrÛ (2,9 m pfied 38 domem U Kamenného zvonu – ãp. 605, 39 2,8 m pfied palácem Kinsk˘ch – ãp. 606 a aÏ 3,0 – 3,1 m u pomníku mistra Jana Hu40 sa). V severní ãásti námûstí se v˘‰ka antropogenních uloÏenin sniÏuje a pohybuje se okolo 41 42 1,6 m, 1,6 m pfied ãp. 608 aÏ 1,7 m v místû b˘valého Krennova domu v SZ ãásti námûstí 43 (obr. 6). DÛleÏité poznatky t˘kající se mocnosti historického nadloÏí byly v roce 1976 získány ve tfiech hlubok˘ch sondách situovan˘ch ve v˘chodní ãásti historické radniãní budovy. K závaÏnému zji‰tûní náleÏí skuteãnost, Ïe podloÏí zde bylo zachyceno v hloubce 4,3 aÏ 44 5,1 m. Pro rekonstrukci historického nadloÏí na Staromûstském námûstí a v jeho nejbliÏ‰ím okolí (obr. 11) bylo vyuÏito 65 bodÛ z celkem 143 archeologicky zamûfien˘ch bodÛ ve zvoleném mapovém v˘fiezu, jenÏ zaujímá 70 000 m2. Záznamy k vyuÏit˘m bodÛm obsahovaly relevantní údaje o povrchu geologického podloÏí a niveletu dne‰ního povrchu. Údaje byly pfievzaty ze soupisu ADB, kter˘ obsahuje základní informace o praÏsk˘ch archeologick˘ch v˘zku45 mech do roku 2005, a následnû byla provedena aktualizace o data z v˘zkumÛ NPÚ ÚOP HMP z let 2006–2015. Zajímavé je srovnat

46

novû sestavenou mapu mocností historického nadloÏí s vrstevnicovou mapou rekonstruující pÛvodní reliéf území (obr. 2). Je nutno zdÛraznit, Ïe ne v‰echny ãásti námûstí byly dostateãnû prozkoumány; chybí nám dostatek dat z radniãního bloku, hlavnû z jeho severní ãásti, tj. z plochy, kde se nalézaly patrnû podsklepené stfiedovûké domy. Ty byly v 19. století nahrazeny novogotick˘m radniãním kfiídlem, zbouran˘m v roce 1945. Absence archeologick˘ch akcí nám neumoÏÀuje charakterizovat detailní podobu památek skryt˘ch pod dne‰ním parãíkem v západní ãásti námûstí. A právû uvedená plocha s pozÛstatky

■ Poznámky 36 LI·KA, A., cit. v pozn. 18. S. 21. 37 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 207; HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. S. 145, ADB 670. 38 HAVRDA, Jan. Praha 1 – Staré Mûsto, Staromûstské námûstí ppã. 1090. In DRAGOUN, Zdenûk a kol. Archeologick˘ v˘zkum v Praze v letech 2011–2012. PraÏsk˘ sborník historick˘ 41. Praha : Scriptorium, 2013. ISSN 0555-0238, ISBN 978-80-87271-99-5 (Scriptorium), ISBN 978-80-86852-59-1 (Archiv hl. m. Prahy) a HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 200. 39 BURE·, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. 40 LI·KA, A., cit. v pozn. 18. S. 22. 41 BURE·, M.; DRAGOUN, Z., cit. v pozn. 11. 42 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. ADB 631, s. 153. 43 HAVRDA, J.; SEMERÁD, M., cit. v pozn. 27. S. 98. 44 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. ADB 399, s. 401 a 402. 45 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 17. 46 HRDLIâKA, L., cit. v pozn. 2. S. 196, obr. 5.


10b

velice sloÏité historické zástavby bude obsahovat fiadu problematick˘ch situací, které není moÏné bez podrobné interdisciplinární pfiípravy adekvátnû vyhodnotit. Dostateãné údaje nemáme ani z prostoru, na kterém stál sousední KrennÛv dÛm v severozápadní ãásti dne‰ního námûstí. Nedávn˘ nález pozÛstatkÛ románského suterénu nás v‰ak nenechává na pochybách, Ïe jeho stavební v˘voj pro‰el sloÏitou cestou od románsk˘ch a gotick˘ch domÛ po barokní palác. Absence dokumentaãních bodÛ je zpÛsobena skuteãností, Ïe v˘kopy pro inÏen˘rské sítû, které byly archeologicky sledovány na plo‰e námûstí, v místech pÛvodní zástavby zpravidla nebyly realizovány. Otázka charakteru a vzhledu pÛvodních staveb na plo‰e námûstí pfiedstavuje i z pohledu archeologie dosud detailnû nepoznané téma, k jehoÏ komplexnûj‰ímu fie‰ení se nám stále nedostává odpovídajících informací. Z v˘sledkÛ archeologick˘ch v˘zkumÛ na námûstích domácích i zahraniãních historick˘ch mûst je zcela zfiejmá znaãná rÛznorodost vyuÏití vefiejn˘ch prostranství v prÛbûhu rané fáze jejich existen47 ce. Dne‰ní reprezentaãní podoba volného prostoru je v fiadû pfiípadÛ znaãnû vzdálená od podoby stfiedovûké, kdy zde nalézáme neregulované stopy fiady ãinností, provozÛ a staveb. Novovûké ikonografické v˘jevy z doby pfied asanaãními a modernizaãními úpravami mûsta mohou pouze naznaãit umístûní star‰í zástavby na plo‰e námûstí. Názorn˘m pfiíkladem nám mÛÏe b˘t v˘fiez námûstí na perspektivním plánu Prahy od Josepha Daniela Hubera z roku 1769, zachycující na jeho plo‰e fiadu dnes jiÏ neexistují-

48

cích staveb (obr. 12). Jejich stavební povaha a funkãní vyuÏití byly rÛznorodé. Spoleãn˘m jmenovatelem tûchto staveb je situování do rÛzn˘ch míst vefiejného prostoru, kde po urãitou dobu plnily svou úlohu. Po jejich zru‰ení do‰lo k odstranûní jejich nadzemních ãástí, základové partie, eventuálnû zasypané sklepy se v‰ak stále nalézají pod souãasn˘m povrchem a zcela zfietelnû vypovídají o historii místa, jejich vzniku a funkci. Ve v‰ech pfiípadech tyto pozÛstatky reprezentují jednu z mnoha archeologick˘ch vrstev minulosti sledovaného místa.

nû dnes nezastavûné ãásti, kde se nalézalo 49 jedno z radniãních kfiídel. (obr. 1) Spoleãnû s poãetn˘m souborem historické zástavby po jeho obvodu tak vytváfií zcela jedineãn˘ a spoleãností respektovan˘ památkov˘ celek. Integrální souãástí památkov˘ch hodnot je bezesporu i archeologické patro, pfiestoÏe v administrativní specifikaci památek není jmenovitû uvedeno. Souãasná platná památková legislativa zde sice umoÏÀuje nastavit reÏim aktivní ochrany jejich hodnot, v pfiípadû archeologie je v‰ak z vût‰í ãásti fie‰í formou záchranného archeologického v˘zkumu, tedy zpÛsobem asistovaného odborného odstranûní, pfiedev‰ím pfii stavebních aktivitách. Postupn˘, av‰ak zcela zfieteln˘ úbytek archeologick˘ch terénÛ v historickém centru mûsta vede k úvaze, jak systémovû fie‰it trend nevratného úbytku památkov˘ch hodnot mûsta. Urãitou moÏnost nabízí aktivnûj‰í aplikace domácím právním fiádem akceptované mezinárodní úmluvy o ochranû archeologick˘ch památek, tzv. Maltské konven50 ce. Její uplatnûní v praxi v‰ak ãasto naráÏí na obtíÏe pfii predikci a následné definici moÏn˘ch archeologick˘ch nálezÛ, které splÀují kritéria v˘znamn˘ch hodnot. V fiadû pfiípadÛ jiÏ napfi. stavební ãinností odhalen˘ archeologick˘ nález ãi kontext postupnû ztrácí svou autenticitu, vãetnû v‰ech terénních souvislostí. Následná úfiední administrace uvedeného sta-

■ Poznámky 47 Napfi. NOVÁâEK, Karel; ·IROK¯, Radek. Námûstí v Plzni ve stfiedovûku a raném novovûku. Wratislavia antiqua. Studia z dziejów Wroc∏awia 2. Wroc∏aw : Uniwersytet Wroc∏awski, 2000, s. 291–297. ISBN 83-915048-0-8; PROCHÁZKA, Rudolf. Ulice a námûstí Brna ve 13. století. Wratislavia Antiqua 13. Ulica, plac i cmentarz w publicznej

VI. Památková péãe (rizika, budoucí v˘zkum, prevence a ochrana) Jednou ze základních komponent podzemí hlavního mûsta Prahy je terénní zvrstvení zpÛsobené tisícilet˘m v˘vojem zdej‰ího osídlení. Jde v zásadû o pomyslné kofieny mûsta ãi podnoÏ pro jeho vlastní architekturu, sloÏenou z fiady antropogenních vrstev, které obsahují velké mnoÏství nálezÛ movité i nemovité povahy. Obecnû na nû nelze nahlíÏet pouze jako na konvolut památek, ale pfiedstavují téÏ zdroj unikátních informací potfiebn˘ch pro poznání historie mûsta v ‰irok˘ch souvislostech. Jejich hodnotu nelze hledat jenom ve funkci nenahraditelného zdroje informací, ale právû v dochovan˘ch nálezov˘ch souvislostech. Staromûstské námûstí o celkové rozloze 15 869 m2 bylo z dÛvodu svého historickému v˘znamu jiÏ v minulosti zahrnuto na prestiÏní seznam národních kulturních památek (NKP), obdobnû jako plocha Staromûstské radnice, a to vãet-


przestrzeni Êredniowiecznego i wczesnonowozytnego miasta Europy Êrodkowej. Wroc∏aw : Uniwersytet Wroclawski 2011, s. 179–194. ISBN 978-83-61416-52-4. 48 WIRTH, Zdenûk. Praha v obraze pûti století. Praha : Jan ·tenc, 1932. Bez ISBN. Obr. 58. 49 Staromûstské námûstí je od roku 2002 zapsáno jako národní kulturní památka v Ústfiedním seznamu kulturních památek âR pod rejstfiíkov˘m ã. 174, Staromûstská radnice byla zapsána jiÏ v roce 1998 pod ã. 105. 50 V uvedeném pfiípadû jde o zodpovûdné hospodafiení s archeologick˘m dûdictvím; ochrana autentick˘ch terénních situací, zachování archeologick˘ch nálezÛ „nejlépe na pÛvodním místû“ (ãl. 4, odst. ii/ Maltské konvence) a maximální zhodnocení archeologick˘ch nálezÛ jakoÏto jedineãn˘ch a nenahraditeln˘ch pramenÛ poznání je cílem, k nûmuÏ smûfiuje Úmluva o ochranû archeologického dûdictví Evropy, tzv. Maltská konvence, k níÏ âeská republika pfiistoupila v roce 2000. Maltská konvence je nejen na‰ím mezinárodním závazkem, ale ve smyslu ãl. 10 Ústavního zákona ã. 395/2001 Sb. je souãástí na‰eho právního fiádu a v pfiípadû nesouladu se zákony âR je jim nadfiazena.

247

RX Ki 'O VNi 3DĢtç

85DGQLFH



&HOHWQi GQLFH

NiUD

PČVWV

6WDUR

i

]Q OH æH

0DOp QiPďVWt

1 11

2

3

4

0RFQRVWQDGORåt 1–1,5 m

1,5–2 m 2–2,5 m 2,5–3 m

3–3,5 m 3,5–4 m 4,5–5 m

S

0

50 m

Obr. 11. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1). Rekonstrukãní mapa mocnosti historického nadloÏí na plo‰e Staromûstského námûstí a v jeho nejbliÏ‰ím okolí. Pod novodobou úpravou povrchu námûstí se nalézá historické souvrství o promûnlivé v˘‰ce. Barevnou ‰kálou jsou vyjádfieny rozdíly mocnosti antropogenního nadloÏí vÏdy po 0,5 m. V mapû jsou zobrazeny v‰echny podsklepené prostory, pfii jejichÏ budování do‰lo k odstranûní podstatné ãásti historického nadloÏí (viz cit. pozn. 54). ·rafovanû jsou vyznaãeny historické stavby zbofiené na konci 18., v prÛbûhu 19. a na poãátku 20. století. Vysvûtlivky: 1 – souãasná zástavba nepodsklepená, 2 – první patro sklepÛ, 3 – druhé patro sklepÛ, 4 – odstranûné historické stavby, ãásteãnû podsklepené. (Podle podkladu autorÛ sestavil Jakub Hlavat˘, grafická úprava Stanislava Babu‰ková) Obr. 12. Staromûstské námûstí na v˘fiezu z perspektivního plán Prahy od Josepha Daniela Hubera z roku 1769 s vyznaãením dnes jiÏ neexistujících staveb na jeho plo‰e. Zaniklé stavby a objekty: 1 – radniãní stráÏnice (Burgert Wacht Haus), pÛvodnû objekt solnice / stráÏnice, jednopodlaÏní domovní objekt pfied prÛãelím radniãního domu, vznikl kolem roku 1560, odstranûn v prÛbûhu 80. let 18. století; 2 – kupecké krámce, vznik jiÏ v prÛbûhu 14. století, pozdûji stavebnû upravované, zbofieny kolem roku 1838; 3 – v˘chodní radniãní kfiídlo sloÏené pÛvodnû z nûkolika domÛ stfiedovûkého pÛvodu, zbofien˘ch roku 1838. Volné místo následnû zaplnûno novogotickou novostavbou dokonãenou roku 1848, která byla odstranûna po roce 1945; 4 – Mariánsk˘ sloup (Saule) z roku 1650, zbofien 1918; 5 – Krocínova ka‰na (Brunn), postavena 1591–96, odstranûna 1862; 6 – hlavní zbrojnice (Haubtwacht), domovní objekt, odstranûn v závûru 30. let 19. století; 7 – KrennÛv dÛm ãp. 936, mû‰Èansk˘ objekt s románsk˘m jádrem, zbofien 1901; 8 – severní fronta námûstí, mû‰Èanské domy stfiedovûkého pÛvodu ãp. 935, 934, 933, 932, 931, 929 zbofieny v rámci asanace v letech 1896 – 1899, následnû nahrazeny vût‰ími novostavbami. Ze severní strany námûstí dodnes zachováno pouze uliãní ãást domu ãp. 930 (b˘val˘ Paulánsk˘ klá‰ter), 9 – mû‰Èansk˘ dÛm ãp. 609 zbofien v roce 1904 a nahrazen prostorovû redukovanou novostavbou. Plánov˘ podklad pfievzat WIRTH, Z., cit. v pozn. 49. Obr. 58. (Graficky zpracovala Stanislava Babu‰ková)

12

248


vu se tak velice ãasto dostává pod tlakem rÛzn˘ch okolností k fie‰ení, které neodpovídá v˘znamu nálezu a není optimální pro ochranu 51 uvedeného druhu památek. Urãitou odpovûdí na tento stav byla na sklonku 90. let 20. století definice souboru v˘znamn˘ch archeologick˘ch ploch v PraÏské památkové rezer vaci, u kter ˘ch je vzhledem k jejich hodnotû poÏadována minimalizace, pfiípadnû celkov˘ zákaz 52 zásahu do historick˘ch terénÛ. Staromûstské námûstí bylo zafiazeno na seznam v˘znamn˘ch archeologick˘ch ploch v PraÏské památkové rezervaci jiÏ v první vlnû jeho tvorby 53 v roce 1999 a v souãasnosti je vedeno pod 54 ãíslem 69 (obr. 1). Vzhledem k jeho v˘znamu je u plo‰n˘ch zásahÛ zaveden nejv˘raznûj‰í, takzvan˘ bezzásahov˘ reÏim. V opaãném pfiípadû u stavebních realizací men‰ího rozsahu je odbornou organizací památkové péãe prosazováno nejdfiíve provedení zji‰Èovacího v˘zkumu, kter˘ urãí rozsah osídlení na daném místû a stav dochování nemovit˘ch a movit˘ch 55 archeologick˘ch nálezÛ. Na základû jeho v˘sledku je pak stanoven dal‰í postup prací. V pfiípadû zji‰tûní mimofiádn˘ch archeologick˘ch nálezÛ není realizace dal‰ích zemních zásahÛ doporuãena, a to s ohledem na v˘‰e citovanou pasáÏ Úmluvy o ochranû archeologického dûdictví Evropy (ãl. V, odst. ii) prosazující princip zachování archeologického dûdictví, tj. movit˘ch a nemovit˘ch archeologick˘ch nálezÛ na pÛvodním místû, tj. v pÛvodním kontextu terénu bez naru‰ení. Uveden˘ zpÛsob je aplikovateln˘ i na prostor dnes nezastavûné plochy severního kfiídla Staromûstské radnice. Obzvlá‰tû v uvedeném pfiípadû velice precizní pfiedstihová zji‰Èovací sondáÏ umoÏní definovat zcela zásadní informace o povaze historického podzemí, které pak mohou b˘t vyuÏity pfii fie‰ení otázky, jak naloÏit s dochovan˘mi archeologick˘mi a architektonick˘mi nálezy v místû bu56 doucí stavby. Staromûstské námûstí je na základû souãasn˘ch znalostí územím s archeologick˘mi nálezy nejvy‰‰í kategorie. Jeho v˘znam jak v nadzemní, tak podzemní vrstvû bez nadsázky pfiesahuje hranice na‰eho státu. Pfii ohlédnutí do minulosti lze tak zcela souhlasit s první generací archeologÛ, ktefií mûli tu moÏnost se podívat pod jeho dlaÏbu a uvedli, Ïe „…Velk˘ v˘skyt památek v pÛdû Staromûstského námûstí si pak zaslouÏí i dal‰í pozornosti, neboÈ jde o tûÏi‰tû mûsta, na nûmÏ se soustfieìoval jeho ruch, proud jeho Ïivota… V˘skyt historického materiálu lze podle tûchto zku‰eností pfiedpokládati ve v‰ech prostorách a je tedy tfieba pamatovat i pfii dal‰ích pozemních pracích, které se budou na Staromûstském námûstí konat, Ïe v pÛdû námûstí památky dosud jsou a Ïe je nutné, 57 abychom je v nejvût‰í mífie zachovali…“

Obr. 13. Praha – Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí, archeologická dokumentace historického nadloÏí v˘kopu pro plynovod pfied T˘nskou ‰kolou. Archeologick˘ v˘zkum NPÚ Praha ã. 2015/19. (Foto: Jan Havrda, 2015).

■ Poznámky 51 PODLISKA, Jaroslav; TOMÁ·EK, Mar tin. Na okraj archeologické památkové péãe. Zprávy památkové péãe. 2014, roã. 74, ã. 3, s. 250. ISSN 1210-5538. 52 Souhrnnû k historii projektu v˘znamn˘ch ploch naposled PODLISKA, Jaroslav; TRYML, Michal. Ochrana archeologick˘ch památek v PraÏské památkové rezervaci. Zprávy památkové péãe. 2012, roã. 72, ã. 2, s. 104–105. ISSN 1210-5538. 53 OMELKA, Martin et al. Archeologicky chránûné plochy na území PraÏské památkové rezer vace: nepublikovan˘ katalog a digitální mapa (Grantov˘ projekt MK âR PK00P04OOP012). Praha: PraÏsk˘ ústav památkové péãe, 1999. 54 PODLISKA, Jaroslav a kol. V˘znamné archeologické plochy na území PraÏské památkové rezer vace. Praha : Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v hl. m. Praze, 2010, ãj. NPÚ – 311/11213/10. 55 BohuÏel tento zpÛsob se v souãasné dobû nedafií aktivnûji uplatnit pfii akcích men‰ího rozsahu, v˘kopech a opravách inÏen˘rsk˘ch sítí. 56 Pouãení pfii fie‰ení odkryvu a vyuÏití archeologick˘ch památek situovan˘ch pod vefiejn˘m prostranstvím v historickém centru mûsta je moÏno najít pfii náv‰tûvû památkové rezervace Podzemní námûstí (Rynek Podziemny) v polském Krakovû. V roce 2010 byla otevfiena rozsáhlá, modernû pojatá expozice památek „in situ“ nalézajících se pod hlavním krakovsk˘m námûstím (Rynek Glowny). Zpfiístupnûny byly v 19. století zasypané rozsáhlé suterény kupeck˘ch krámÛ, které byly po lokaci mûsta postaveny uprostfied námûstí.

13

Celé akci pfiedcházel mnohalet˘ archeologick˘ v˘zkum (FIRLET, ElÏbieta. Krakovská rezervace Námûstí v podzemí: v˘zkum, konservace, projektovaní. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, sv. 4, s. 268–272. ISSN 1210-5538). Expozice, která funguje jako poboãka Historického muzea mûsta Krakova, je pojata velmi poutavû, s vyuÏitím nejmodernûj‰ích prostfiedkÛ vãetnû holografick˘ch rekonstrukcí budov a technologicky nároãn˘ch multimediálních prezentací. Z památkového hlediska se jeví jako problematick˘ velk˘ rozsah zásahu do nenaru‰ené ãásti námûstí, mimo zmínûné zasypané stavby. 57 LI·KA, A., cit. v pozn. 18. S. 23–24.


249

Archeologie Staromûstského námûstí. K problematice památkové hodnoty historického podzemí veﬁejného prostoru

Recommend Documents