APLIKACE Z[SAD BIODYNAMICKÉHO VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ V PODMÍNK[CH ČESKÉ REPUBLIKY

Mendelova univerzita v Brně Zahradnick{ fakulta v Lednici

APLIKACE Z[SAD BIODYNAMICKÉHO VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ V PODMÍNK[CH ČESKÉ REPUBLIKY Bakal{řsk{ pr{ce

Vedoucí bakal{řské pr{ce

Vypracovala

doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Eva Špůrov{

Lednice 2010

Prohl{šení Prohlašuji, že jsem bakal{řskou pr{ci na téma Aplikace z{sad biodynamického vinohradnictví a vinařství v podmínk{ch České republiky vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracov{ní použila nebo z nich čerpala, v pr{ci ř{dně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Souhlasím, aby pr{ce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici dne 14. června 2010

Podpis<<<<<...

Poděkov{ní R{da bych poděkovala vedoucímu pr{ce doc. Ing. Pavlu Pavlouškovi, Ph.D. za odborné vedení této pr{ce. D{le Luk{šovi a Stanislavovi Rudolfským, především za to, že mi umožnili tuto pr{ci uskutečnit. Také bych jim chtěla poděkovat za před{ní zkušeností ohledně biodynamiky a za to, že mi uk{zali jiný a nekonvenční směr pěstov{ní révy vinné. Velký dík patří i Ing. Petře B{bíkové, DiS. za ochotu a pomoc nejen v laboratoři při prov{dění testů.

Obsah 1.

Úvod ........................................................................................................................ 8

2.

Cíl pr{ce ................................................................................................................... 9

3.

Teoretick{ č{st ...................................................................................................... 10 3.1

Rudolf Steiner – otec biodynamiky ............................................................ 10

3.2

Hlavní principy biodynamického zemědělství ........................................ 11

3.2.1

Zemědělský statek a půda .................................................................... 11

3.2.2

Působení sil v rostlině ........................................................................... 12

3.2.2.1

Vliv planet na rostliny.................................................................... 13

3.2.2.2

Vliv prvků na rostliny .................................................................... 14

3.2.3

Hnojení a hnůj ........................................................................................ 16

3.2.3.1

Kr{va, z{klad hnoje ........................................................................ 17

3.2.3.2

Volba hnoje ...................................................................................... 17

3.2.4

Vliv planet na zvířata ............................................................................ 17

3.2.4.1 3.2.5

Opatření proti plevelům, živočišným škůdcům a nemocem .......... 19

3.2.5.1

Plevele .............................................................................................. 19

3.2.5.2

Živočišní škůdci .............................................................................. 19

3.2.5.3

Nemoci rostlin ................................................................................. 20

3.2.6 3.3

Planety .............................................................................................. 18

Citliv{ krystalizace ................................................................................ 21

Biodynamické přípravky.............................................................................. 22

3.3.1

500 – roh{ček .......................................................................................... 22

3.3.2

501 – křemen{ček ................................................................................... 23

3.3.3

502 – řebříček .......................................................................................... 23

3.3.4

503 – heřm{nek....................................................................................... 24

3.3.5

504 – kopřiva........................................................................................... 24

3.3.6

505 – dubov{ kůra .................................................................................. 25

3.3.7

506 – pampeliška .................................................................................... 26

3.3.8

507 – kozlík ............................................................................................. 26

3.3.9

508 – přeslička......................................................................................... 27

3.4

Z{sady biodynamiky ve vinohradnictví a vinařství ................................ 28

3.5

Organizace Demeter e. V.............................................................................. 31

3.5.1

Charakteristika organizace Demeter, její úkoly a filosofie .............. 31

3.5.2

Stručn{ historie Demeter ...................................................................... 32

3.5.3

Standardy pro Demeter biodynamické víno ..................................... 33

3.6 4.

Zkušenosti s biodynamikou ve světě ......................................................... 35

Materi{l a metody ................................................................................................ 36 4.1

Zeměpisné umístění lokality ....................................................................... 36

4.1.1

Historie Kuksu ....................................................................................... 36

4.1.2

Popis vinohradu „Nad z{mkem“ ........................................................ 37

4.2

Odrůdy révy vinné pěstované na Kuksu................................................... 38

4.2.1

Rulandské bílé ........................................................................................ 38

4.2.2

Rulandské šedé ....................................................................................... 38

4.2.3

Rulandské modré ................................................................................... 39

4.2.4

Tramín bílý .............................................................................................. 40

4.3

Ošetření vinice ............................................................................................... 41

4.4

Metody hodnocení hroznů .......................................................................... 42

4.4.1

Hodnocení kvality hroznů .................................................................... 42

4.4.2

Stanovení hmotnosti 100 bobulí .......................................................... 42

4.4.3

Stanovení pH .......................................................................................... 42

4.4.4

Stanovení titrovatelných kyselin ......................................................... 43

4.4.5

Stanovení cukernatosti refraktometricky ........................................... 43

4.4.6

Výsledky testů ........................................................................................ 44

4.4.6.1

Hodnocení 7. z{ří 2009 ................................................................... 44

4.4.6.2

Hodnocení 12. z{ří 2009 ................................................................. 45

4.4.6.3

Hodnocení 27. z{ří 2009 ................................................................. 46

4.4.6.4

Metoda analýza rozptylu .............................................................. 47

4.4.6.5

Metoda mnohon{sobného porovn{v{ní Tukey-HSD ............... 47

5. Možnost rozšíření z{sad biodynamického vinohradnictví v podmínk{ch ČR <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<.49 6.

Z{věr ...................................................................................................................... 50

7.

Souhrn.................................................................................................................... 51

8.

Resumé .................................................................................................................. 52

9.

Bibliografie ............................................................................................................ 53

Seznam obr{zků a tabulek uvedených v textu: Obr{zek 1: Rudolf Steiner

(www.walfdorskaskola.cz)<<<<<<<...10

Obr{zek 2: Řebříček

(http://botanika.borec.cz)<<<<<<<<..23

Obr{zek 3: Heřm{nek

(http://leciverostliny.krasne.cz)<<<<<...24

Obr{zek 4: Kopřiva

(http://leros.cz/byliny/kopriva-dvoudoma)...25

Obr{zek 5: Dubov{ kůra

(http://tvojelekarna.cz)<<<<<<<<<..25

Obr{zek 6: Pampeliška

(http://www.vitarian.cz)<<<<<<<<...26

Obr{zek 7: Logo Demeter

(www.demeter.net)<<<<<<<<<<...31

Obr{zek 8: Různorod{ flora ve vinici (Kuks, foto Eva Špůrov{)<<<<<38 Obr{zek 9: Pinot blanc

(Kuks, foto Eva Špůrov{)<<<<<<<<39

Obr{zek 10: Pinot gris


Obr{zek 11: Pinot noir


Obr{zek 12: Tramín bílý


Tabulka 1:

Péče o révu vinnou v roce 2010 dle Výsevních dnů Maria a

Matthiase K. Thunových<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<..29 Tabulka 2:

Standardy pro Demeter víno<<<<<<<<<<<<...<33 – 34

Tabulka 3:

Hodnocení cukernatosti, obsahu a složení kyselin a pH u hroznů,

odběr první<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<44 Tabulka 4:


odběr druhý<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<...45 Tabulka 5:


sklizeň<..<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<...46

1. Úvod Biodynamika je forma ekologického zemědělství, kter{ je založena na myšlenk{ch rakouského filosofa Rudolfa Steinera. Biodynamika se od ekologického zemědělství liší v několika směrech. Mezi hlavní rozdíly patří použív{ní komplexního systému bylinných přípravků a kompostovacích technik. Dalším rozdílem je načasov{ní jednotlivých operací, které se řídí pohybem planet. Po Steinerově Zemědělském kurzu v roce 1924 vznikají první biodynamické statky, především v Norsku, Švýcarsku, Německu a Rakousku. Během 30. let 20. století těchto statků přibýv{ i v dalších st{tech. Velký rozmach biodynamického hospodaření přich{zí po 2. světové v{lce. U n{s se biodynamika také rozvíjela, ale n{stupem socialismu došlo k přerušení vývoje. Dnes se o biodynamiku zajímají spíše zahr{dk{ři. Svaz PRO – BIO Šumperk se snaží o rozšíření povědomosti o biodynamice mezi lidmi. Poř{d{ semin{ře o přípravě prepar{tů. Účastníci semin{ře mimo vědomostí získají i dané prepar{ty. Svaz také každoročně vyd{v{ kalend{ř Marie a Matthiase K. Thunových pod n{zvem Výsevní dny. V tomto kalend{ři jsou uvedeny konstelace Slunce, Měsíce a dalších planet naší sluneční soustavy, které jsou příznivé pro dané zemědělské pr{ce. V oblasti vinohradnictví a vinařství se o biodynamiku zajímají především Stanislav a Luk{š Rudolfští, kteří na Kuksu pěstují révu v ekologickém režimu s využitím biodynamických prvků. Na mezin{rodním poli působí nez{visl{ organizace Demeter, kter{ nejen že vyd{v{ standardy o způsobu pěstov{ní a zpracov{ní plodin, ale i zaštiťuje mezin{rodní pomoc a podporu při certifikacích do tohoto uskupení a zajišťuje společnou ochrannou zn{mku.

8

2. Cíl pr{ce Hlavním cílem této pr{ce je charakterizov{ní biodynamiky jako takové, jejích principů a aplikace v zemědělství jako celku, n{sledně s užší specifikací pro vinohradnictví a vinařství. Další č{stí pr{ce je sezn{mení s organizací Demeter. Tato mezin{rodní organizace patří mezi nejdůležitější org{ny pro certifikaci biodynamického zemědělství. V praktické č{sti se tato pr{ce zabýv{ hodnocením kvality hroznů z jediné vinice v Čech{ch, kter{ je pěstov{na v biodynamickém režimu. V z{věrečné

č{sti

tato

pr{ce

pojedn{v{

o

biodynamického vinohradnictví mezi širší okruh pěstitelů.

9

možnosti

rozšíření

3. Teoretick{ č{st 3.1 Rudolf Steiner – otec biodynamiky Narodil

se

26.

února

1861

v dnešním Donji Kraljevci nedaleko Čakovce 30.

v Chorvatsku.

března

1925

Zemřel

v Dornachu

ve

Švýcarsku. Byl rakouským filosofem, liter{rním

vědcem,

pedagogem,

umělcem, soci{lním myslitelem. Byl esoterik a filosof. Založil antroposofii, walfdorské učení, novou uměleckou formu

eurytmii

a

biodynamické

zemědělství. Své teze uveřejnil Steiner na předn{šk{ch ve dnech 7. – 16. června Obr{zek 1 Rudolf (www.waldorfskaskola.cz)

Steiner

1924

v sídle

hraběte

Keyserlinga

v Kobieřicích. Semin{ř se uskutečnil na ž{dost zemědělců z Antroposofické společnosti, kteří se zajímali o zemědělství a ot{zky s ním spojené. Steinerovým př{ním bylo, aby n{plň kurzu byla uchov{na pouze mezi zúčastněnými. Ti měli prakticky odzkoušet to, co na kurzu publikoval, a teprve poté měli vystoupit na širší veřejnosti se svými zkušenostmi a znalostmi.

10

3.2 Hlavní principy biodynamického zemědělství Biodynamika

musí

být

ch{p{na

jako

celek.

Nelze

říct

něco

o biodynamickém vinohradnictví či vinařství bez hlubšího pochopení biodynamiky samotné. Hlavní myšlenkou biodynamického zemědělství je samotn{ pr{ce na farmě, kter{ vede k zušlechťov{ní člověka a jeho duše. Mnoho zemědělských operací nejde nahradit mechanizací. Je rozdíl, jestli je např. postřik proveden přímo člověkem či pomocí stroje. Při použití stroje zanik{ osobní vztah člověka k přírodě jako takové.

3.2.1 Zemědělský statek a půda Dle Steinera (Steiner, 1998) je důležité dívat se na farmu jako na samostatný a individu{lní svět. Svět s{m pro sebe. Individualita farmy by měla být co největší. Každý z prepar{tů by měl vzniknout na farmě, kde bude n{sledně použit. Pokud některou z ingrediencí pro výrobu prepar{tu nelze sehnat na daném pozemku, měla by být hled{na v co nejbližším okolí. Za z{klad zemědělského statku je považov{na půda. V půdě se skrýv{ určit{ rostlinnost a působí zde i astralita. Půda je vlastně jakýmsi druhem org{nu v organismu. Dala by se přirovnat k lidské br{nici. V lidském těle se nach{zí nad br{nicí hlava, kter{ slouží především k dých{ní. Steiner řík{: „Pro onu individualitu, kterou se zde zabýv{me, je hlava půdou, my pak spolu se všemi zvířaty žijeme v břiše této individuality. To, co se nach{zí nad zemí, je vlastně veskrze tím, co patří k útrob{m – abych použil tohoto slova – zemědělské individuality. V zemědělském statku se vlastně proch{zíme jeho břichem, rostliny pak do tohoto břicha vrůstají.“ (Steiner, 1998) Vše co se nach{zí v bezprostřední blízkosti země, tj. vzduch, vodní p{ry, teplo, lidé, je tím, z čeho rostliny dost{vají vnější teplo. Odpovíd{ tomu, co je u lidí org{nem břicha. Vše, co se děje v nitru země, působí na rostlinný růst 11

takovým způsobem, jakým působí hlava na lidský organismus. Mezi tím, co je nad zemí a pod zemí, panuje neust{l{ živ{ výměna. Spolupůsobí zde i planety. Měsíc, Merkur a Venuše působí na vše, co je nad zemí. Naopak Saturn, Jupiter a Mars působí na vše, co je pod zemí. (Steiner, 1998)

3.2.2 Působení sil v rostlině Rostlina je v biodynamice ch{p{na v širším smyslu. Není jen ohraničen{ okolní půdou. Rostlina je ve svém růstu z{visl{ nejen na mnoha podmínk{ch zde na zemi, ale i na svém kosmickém okolí. Veškeré síly, které přich{zí z kosmu, pronikají nejprve do země a působí na růst rostlin až při zpětném vyzařov{ní. Důležitým faktorem při působení sil je písčitý podíl půdy. Přes písek, který obsahuje značnou č{st křemíku, působí síly způsobující éternost, neboli živoucí síly, a chemičnost půdy. Křemík souvisí s kořenovou č{stí rostlin. Pokaždé, je – li zkoum{na rostlina a její kořenový systém, musíme se dívat i na geologický podklad místa, kde roste. Z{sadní je, aby síly křemíku byly vedeny z kořenů po celé rostlině. Vždy tu musí být výměna mezi tím, co je přijím{no z kosmu do „hlavy“ a tím, co je v „břiše“. Tuto výměnu zajišťuje v půdě jíl. Jíl je de facto dopravním prostředkem kosmických entitních působení. Zajišťuje přepravu kosmického působení zdola nahoru. Pro rostliny je to, co se nad nimi děje během léta i zimy, jistým druhem tr{vení. Je důležité, aby nejen síly, ale i homeopaticky utv{řené substance, nach{zející se v „břiše“, byly vtaženy do půdy. Tyto síly jsou utv{řeny prostřednictvím vody a vzduchu nad zemí. Terestrické, neboli pozemské, síly jsou do půdy vtaženy pomocí v{pna. (Steiner, 1998) V době, kdy Steiner předn{šel v Kobieřicích, bylo zn{mo, že je rozdíl mezi vzduchem nad půdou a v půdě. Dle Steinera (Steiner, 1998) je ale rozdíl i mezi teplem uvnitř země a nad zemí. Teplo, které se nach{zí pod vlivem Venuše, Merkura a Měsíce, se nach{zí nad povrchem. Toto teplo bychom mohli 12

nazvat též teplo květní a listové, či teplo mrtvé. Uvnitř půdy je teplo pod vlivem Jupiteru, Saturnu a Marsu. Jiný n{zev pro toto teplo je kořenové či živé teplo. Živé teplo m{ v sobě cosi, především v zimě, čemu se řík{ živoucnost, niterný životní princip. Mrtvé teplo se změní na živé, jakmile sestoupí do země. Naopak voda a zemní podíl půdy se v zemi stane ještě více mrtvý, než když byl nad povrchem. Tím se získ{v{ schopnost vystavit se těm nejvzd{lenějším kosmickým sil{m. Nejpříhodnějším datem pro získ{ní tohoto vlivu je mezi 15. lednem a 15. únorem. V této době působí největší síla krystalizace. (Steiner, 1998)

3.2.2.1 Vliv planet na rostliny Pro posouzení rostlinného růstu je nejdůležitější pochopit, co je na dané rostlině pozemské a co kosmické. V každé rostlině působí všechny planety, ale vždy jedna planeta m{ dominantní postavení. To je pro danou rostlinu charakteristické. Rostliny, ve kterých působí Měsíc, jsou vodnaté, měkké a rychle rostou. Patří mezi ně např. tykev. Rostliny v Slunci vytrvale rostou, mají často zlatožluté květy, sladké plody a pozitivně působí na srdce. Z{stupci jsou hloh a meduňka. Merkur se v rostlin{ch projevuje rychlým růstem, třpytivými lesklými květy, které příliš nevoní. Patří sem byliny mající léčebný účinek na jazyk, nervy a plíce. K Venuši přísluší kontryhel a vešker{ afrodisiaka. Jsou charakteristické poměrně rychlým růstem, hezkým květem s příjemnou vůní. Chuť plodů je lehce nakysl{. Jsou – li rostliny ostnaté, žahavé či trnité, jejich dominantní planetou je Mars. Tyto rostliny mají rudé květy a plody, chuť i vůně je palčiv{, ostr{. Patří mezi ně pepř, křen, mrkev, červen{ řepa. Jupiter se v rostlin{ch projevuje bujným, ale pomalým růstem. Rostliny jsou mohutné, plody sladké. Patří sem réva vinn{, fíky, olivy, žaludy, bukvice. Saturn se vyznačuje pomalým růstem. Kůra, listy i květy jsou matné, drsné a temné. Květy příliš nevoní. Plody bývají trpké a hořké. Do této skupiny se řadí dub, pelyněk. (http://www.wine-blog.org/?p=2516) 13

3.2.2.2 Vliv prvků na rostliny Kyslík, uhlík, vodík a síra tvoří strukturu bílkovin. Díky jejich působení je možné poznat vliv dusíku na celkovou zemědělskou produkci a tím i to, jak samotné síly v rostlině působí. Uhlík utv{ří tělo rostlin, zvířat i člověka. Je kostrou všeho živého. Ke svému tvoření však potřebuje síru pro zvlhčení kostry, aby se lépe tvarovala a n{sledně více zpevnila. S uhlíkem je úzce sv{z{n i v{pník, který propůjčuje kostře pevnost. Uhlíkov{ kostra musí být prostoupena éterem. Éter je rozprostřen po celé kostře. Duchovno musí mít svého fyzického nositele, jinak by nemohlo existovat. Pro podporu asimilace oxidu uhličitého u rostlin je možné okolo pozemku vys{zet p{sy křovin. Ty budou zabrzďovat poryvy větru a tím i odnos oxidu uhličitého z povrchu půdy. Rostliny ho tak budou moct nas{t průduchy. Kyslík n{s chr{ní před strnulostí vzniklou působením uhlíku. Během dých{ní se kyslík slučuje s uhlíkem za vzniku kyseliny uhličité. Vylučuje ho a tím jsou lidé utv{řeni v určité pohyblivosti. Kyslík je nositel, který z éteru za pomoci síry vn{ší působení života. Kyslík si vždy musí najít cestu ke kostře, k uhlíku. Zprostředkovatelem je dusík. Při udržov{ní provzdušněného kompostu je kyslík využit tak, aby aerobní bakterie mohly pozitivně ovlivňovat kvalitu kompostu. I prokypřov{ní zeleninových z{honů či ř{dků vinic dopř{v{ půdě dostatek kyslíku. Dusík vytv{ří most mezi kyslíkem a uhlíkem. Přin{ší život do procesů utv{ření, které jsou vtěleny do uhlíku. Z duchovního pohledu se astr{lno, které je mezi kyslíkem a uhlíkem, uplatňuje fyzickým využív{ním dusíku. Astr{lno se rozprostír{ všude, kde je přítomen dusík. Rostliny nemají astr{lní tělo, astr{lno je však musí obklopovat. Jakmile dusík sestoupí ze vzduchu do země, stane se nejen živým, ale hlavně citlivým. Citlivý je především vůči obsahu vody v zemi. 14

Síru v bílkovině považujeme za prostředníka mezi duchovnem a hmotou. Je nositelem duchovna. Činnost síry v přírodní rovnov{ze je jemn{. Vše, co se dosud spojovalo a strukturně vytv{řelo, musí mít možnost zmizet. Zmizet do kosmu, do všehomíra. Nezmizí duch, ale to, co tento duch zabudoval do uhlíku a co si život přit{hne z kyslíku. Toto zmizení zajišťuje pr{vě vodík. V{pník se touží slučovat s kyslíkem. Chce pojmout vše ve svém okolí. Vše, co chce v{pník pojmout, žije v rostlin{ch. Ve v{pnu působí Měsíc, Venuše a Merkur. Síly působící z těchto planet ovlivňují reprodukční schopnosti. Takové rostliny neslouží člověku jako potrava. Jsou to především jednoleté rostliny, které mají jediný úkol, a to během jedné vegetace utvořit semena a umožnit život další generaci. Křemík je přesným opakem v{pníku. V{pník chce vše, křemík naopak nic. Křemík je vnějším smyslem země. Prostřednictvím křemíku působí na zemi síly Saturnu, Jupiteru a Marsu. Na rostliny, které slouží jako potrava pro lidi, působí síly planet skrze křemík. Křemík nem{ ž{dný vztah s vodou (jako v{pno), ale s teplem. Saturn, ač m{ dlouhou oběžnou dobu (15 let), je velmi důležitý ve svém působení na zemi. Působí totiž i skrz zem samotnou. Z{leží i na teplotě okolního vzduchu. Je – li vzduch studený, síly se nemohou šířit. Působení tepelných sil Saturnu pozn{v{me v tvorbě víceletých rostlin. (Steiner, 1998) Voda není jen sloučenina vodíku a kyslíku. Voda ukazuje cestu kosmickým sil{m, které přich{zejí např. z Měsíce. Voda tedy rozv{dí lun{rní síly. Mezi vodou a Měsícem je určitý vztah. Síly přich{zející z Měsíce za úplňku, před kterým bylo několik deštivých dní, jsou mnohem silnější, než kdyby nepršelo. To m{ vliv na semena. Je prok{z{no, že deštivé dny před úplňkem mají pozitivní vliv na klíčení a růst semen. (http://www.biodynamickevino.cz, 2009)

15

3.2.3 Hnojení a hnůj Smysl hnojení je v oživení země. Rostlina by se neměla s{zet do mrtvé země, neboť by musela vynaložit mnohem více síly, aby plodila. Každý, kdo s hnojem pracuje, by si měl k němu utvořit osobní vztah. Tím člověk pronikne k podstatě živého organismu. Každý živý organismus m{ vnější a vnitřní stranu. Na vnitřní straně působí síly jak směrem ven, tak i dovnitř. Organismus jako takový je i na své vnější straně obklopov{n mnoha silovými prouděními. Steiner uv{dí: „Všechno to, co se jako silov{ působení odehr{v{ v nitru organismu a co v nitru organizmu, tedy uvnitř jeho pokožkou tvořených kontur, podněcuje a zachov{v{ život, všechno to musí – promiňte mi opět tento silný výraz – samo v sobě p{chnout, mohli bychom též říci zap{chat. A v tom spočív{ podstata života. To, co jinak voní, rozšiřuje pach, je místo toho zadržov{no pohromadě; že ony věci, jež voní, nevyzařují přespříliš navenek, nýbrž že jsou zadržov{ny uvnitř a zde voní.“ (Steiner, 1998) Dalo by se říci, že organismus je tím zdravější, čím méně zap{ch{ navenek a čím více p{chne ve svém nitru. Hnojením se nedod{v{ zemi jen život, ale je jí d{na i možnost, aby se v ní rozšířil dusík. Přid{ním miner{lních hnojiv se obohatí pouze voda, ale nikdy hnůj. Z vody, kter{ prosakuje zemí, ž{dné oživení nepoch{zí. Oživena musí být především zem. Toho se docílí pouze prací s organickou substancí. Ta obohatí zemní podíl půdy. Hnojit se nemusí pouze hnojem, ale např. i kompostem. Vše, co se objeví na kompostu, obsahuje ještě astralitu a éterno. Samozřejmě, že ne v takovém množství, jako v hnoji či močůvce, ale jsou zde v stabilnější formě. Přid{ním p{leného v{pna ke kompostu může být pozitivně ovlivněno vz{jemné působení astrality se zemí. Stříd{m tenkých vrstev rašeliny a materi{lu lze zadržet v kompostu astralitu a dusík, aby nevyprchali. Hnojiště by nemělo být zastřešené, škodí mu jak nedostatek dešťové vody, tak i její nadbytek. (Steiner, 1998) 16

3.2.3.1 Kr{va, z{klad hnoje Pro lepší pochopení hnoje je nutné se nejdříve zabývat kr{vou samotnou. Její rohy a paznehty mají svůj specifický význam. Rohy nas{vají astr{lně – éterické síly, které pronikají organismem až do tr{vicího traktu. Potrava, kterou kr{va pozře, je prostoupena astralitou a éterem a n{sledně vyloučena ve formě hnoje. Hnůj je tedy v astr{lní sféře obohacen o síly nesoucí dusík, v éternu pak o síly nesoucí kyslík. Půdě lze specifickou přípravou a aplikací hnoje dodat éter a astralitu.

3.2.3.2 Volba hnoje Dle Jolyho (Joly, 2004) je volba hnoje velice důležit{. Každý hnůj m{ své jedinečné vlastnosti. Holubí trus obsahuje značné množství fosforu. Kůň m{ obrovskou afinitu k teplu, je tedy dobré ho používat na severněji položených místech. Naopak v jižních st{tech je použití tohoto hnoje nebezpečné. Listy révy vinné by se mohly jednodušeji sp{lit. Vždy se musí hledat „kompromis“, který vyhovuje nejlépe dané lokalitě. Steiner (Steiner, 1998) naopak tvrdí, že ide{lní je použít hnůj, ve kterém je spr{vný směsný poměr jednotlivých složek hnoje – tedy koňského, kravského a prasečího.

3.2.4 Vliv planet na zvířata Planety mají vliv nejen na rostliny, ale i na zvířata. Od čenichu směrem k srdci působí Saturn, Jupiter a Mars; v srdci samotném působí Slunce; za srdcem směrem k ohonu působí Venuše, Merkur a Měsíc. Slunce a jeho z{ření přímo ovlivňuje vytv{ření hlavy. Slunečním z{řením působícím na hlavu zvířete je myšleno pouze z{ření přímo ze Slunce. Z{ření odražené Měsícem je v tomto případě neúčinné. Naopak toto odražené z{ření m{ vliv na zadní č{st těla zvířete, dopad{ – li tam. Pokud si představíme, že bychom zvíře strčili hlavou do země a zadek mu trčel do vzduchu (samozřejmě je to teoretické přirovn{ní), pozn{me v tomto postavení zemědělskou individualitu. Steiner uv{dí: „Díky tomu m{te možnost na z{kladě tvarů zvířete, na z{kladě jeho 17

podoby poznat vztah mezi tím, co zvíře dod{v{ například v podobě hnoje, a tím, co potřebuje země, jejíž rostliny zvíře žere. Musíte si totiž uvědomit, že například ona kosmick{ působení, kter{ se uplatňují v rostlině, dost{vají se k ní z nitra země, jsou z nitra země vedena vzhůru. Je – li tedy rostlina obzvl{šť bohat{ na takov{to kosmick{ působení a je – li pak sežr{na zvířetem, které z{roveň ze svého organizmu poskytuje hnůj na z{kladě takovéhoto krmiva, pak toto zvíře poskytuje hnůj, který je mimoř{dně příznivý pro půdu, na níž ona rostlina roste.“ (Steiner, 1998)

3.2.4.1 Planety Saturn a Merkur se projevují vlivem tepelných sil, Jupiter a Venuše vlivem světelných sil, Mars a Měsíc vlivem vody. Podle vz{jemného postavení těchto planet všelijak stimulují či brzdí pokles kvality a tím zvýrazňují vliv „vody“, „světla“ či „tepla“. Tyto aspekty se projevují vlivem na růst kořenů, listů a plodů podle toho, jaký živel působí. Pokud se například dvě planety „tepla“ nach{zejí diagon{lně v opozici vůči Zemi, jejich vliv se umocňuje. Pokud planety tvoří přímku, ale jsou na stejné straně od Země, je tato konjunkce rušiv{, protože si planety vz{jemně přek{žejí a jejich vliv se ruší. Znamení Berana, Lva a Střelce jsou spojena se stavem tepla, které m{ vliv na plody. Vliv na květy, tedy světlo, v sobě nosí znamení Vodn{ře, Blíženců a Vah. Vliv na kořeny je upřednostněn znamením Kozoroha, Býka a Panny. Rak,

Ryby

a

Štír

mají

vliv

na

list

prostřednictvím

vody.

(http://www.biodynamika.cz/, 2006) Joly (Joly, 2004) uv{dí, že biodynamika může být aplikov{na i bez působení těchto planet{rních vlivů. Ty pouze upevňují účinnost prepar{tů. Výsledky budou menší, ale budou. Naopak Steiner o ničem takovém na svých předn{šk{ch nemluví. Maria Thun uv{dí, že použití prepar{tů v nepříznivých dnech zabrzďuje růst rostlin a snižuje se tím i jejich kvalita. (Thunovi, 2010) 18

3.2.5 Opatření proti plevelům, živočišným škůdcům a nemocem 3.2.5.1 Plevele Měsíc působí na reprodukční schopnost rostlin. Obzvl{šť na ty rostliny, které jsou považov{ny za plevele. Jsou - li plevele ponech{ny bez povšimnutí, jistě se budou množit a d{l rozšiřovat. Jejich množení je možné omezit pr{vě díky tomuto vlivu Měsíce. Jak na to? Sesbíran{ semena plevele se sp{lí na dřevěném ohni. Vzniklý popel neboli pepř je pečlivě sesbír{n a n{sledně důkladně rozptýlen po poli, či vinici, kde je daný plevel než{doucí. Během n{sledujícího roku je vidět, jak reprodukční síla plevele poklesla. U mnoha plevelů se opakuje čtyřletý cyklus. Z tohoto důvodu se doporučuje tento proces rozptylov{ní pepře opakovat čtyři roky po sobě. Na konci tohoto období plevel vymizí. (Steiner, 1998)

3.2.5.2 Živočišní škůdci K živočišným škůdcům je nutné se stavět úplně jinak než k plevelům. U rostlin se stačí zajímat pouze o planet{rní systém, u živočichů nikoliv. V boji proti nim se musí přihlížet na postavení hvězd a zvěrokruhu. Steiner ukazuje, jaký je postup v boji proti živočišným škůdcům na hraboši polním. Aby se eliminoval jeho škodlivý vliv, nesmí člověk proti němu bojovat s{m, ale musí se spojit se sousedy. K čemu bude opatření jednotlivce, pokud se hraboši přistěhují zpět ze sousedova pozemku v důsledku nedokonalého opepření půdy? Je důležité si opatřit několik kůží z hrabošů v době, kdy Venuše stojí ve znamení Štíra. V tomto hvězdném postavení se kožky i sp{lí. Takto získaný pepř se rozptýlí po poli. Stačit by měl polévkový talíř. Hmyz podléh{ jiným kosmickým vlivům než hlodavci. Musí být sp{leno celé tělíčko v době, kdy Slunce stojí ve znamení Býka. (Steiner, 1998)

19

3.2.5.3 Nemoci rostlin Steiner uv{dí (Steiner, 1998), že o nemoci jako takové u rostlin vlastně ani mluvit nelze. Astr{lní tělo souvisí s tělem fyzickým skrz tělo éterné. Pokud astr{lní tělo souvisí s fyzickým tělem či nějakým org{nem fyzického těla více než by měla, vznikají nemoci. Rostliny však nemají astr{lní tělo na rozdíl od živočichů a lidí. Nelze tedy u nich mluvit o nemoci v pravém slova smyslu. Co ale onemocnění způsobuje? V půdě je voda. Působí zde Měsíc. Bude – li půda příliš přesycena vodou, např. za příliš mokré zimy n{sledované mokrým jarem, působení Měsíce bude silně vstupovat do země. Ta bude až příliš oživena. Bude doch{zet k nadměrnému působení odzdola vzhůru. To, co by mělo nastat až při tvorbě semen, nastane dříve. Steiner o tom píše: „Působení Měsíce pak zapříčiní to, že zde není dostatek síly při tvorbě semen. Semeno do sebe pojme i č{st odumírajícího života a díky tomuto odumírajícímu životu se do jisté míry utvoří nad norm{lním povrchem půdy ještě povrch druhý. Nejedn{ se zde nad běžným půdním povrchem sice už o zemi, ale zato o úplně stejn{ působení. Důsledkem toho je, že semeno rostliny, tedy její horní sféra, se stane živnou půdou pro jiné organismy. Dojde k výskytu parazitů, k výskytu houbových útvarů.“ (Steiner, 1998) Zemi lze v takovémto případě odlehčit zbavením č{sti měsíčního působení. Aplikace koncentrovaného čaje z přesličky (lat. Equiseta arvensa) n{sledně zředěného pom{h{ potlačit houbové choroby.

20

3.2.6 Citliv{ krystalizace V dnešní době lze poměrně snadno zjistit, jestli éterné síly v rostlině působí nebo nepůsobí. Joly (Joly, 2004) se zmiňuje o metodě citlivé krystalizace. Roztok rostlinné šť{vy se smísí s chloridem měďnatým, poté se nakape na skleněnou destičku a vloží do Petriho misky, kde proběhne krystalizace. Je – li zkoumaný vzorek po str{nce životních sil mrtvý, chlorid měďnatý zanech{ pouze zaschlé skvrny. Naopak tvořivé síly vytvoří různé obrazce, které připomínají mrazové květy na oknech. Tyto obrazce se poté hodnotí podle kritérií jako např. celkový vzhled, jemnost, souměrnost, zhuštění po obvodu, atd. Touto metodou lze rozpoznat rostliny pěstované biodynamicky a konvečním způsobem. Při testech se použív{ roztok dusičnanu stříbrného, do kterého se přid{ zkouman{ rostlinn{ šť{va. Podle tvaru vzlínajících stop na filtračním papíru se zjistí různ{ působení éterných sil. Tuto metodu vynalezl Ehrenfried Pfeiffer (1899 – 1961). Na z{kladě této metody nezkoumal jen životní síly v rostlin{ch, ale i výskyt rakoviny u lidí ze vzorku krve. Jeho metoda prokazovala s 83% jistotou výskyt rakoviny, s 91% jistotou její nepřítomnost. (http://www.en.wikipedia.org/wiki/Main_Page, 2009) Tato metoda je rozšířen{ především v zahraničí a m{ na jedné straně mnoho příznivců, na druhé mnoho odpůrců. Shodují se pouze v jednom. Interpretace výsledků potřebuje zkušeného pracovníka a laici v obrazcích mnoho nepoznají.

21

3.3 Biodynamické přípravky Z{kladních biodynamických prepar{tů je devět. Jsou zn{mé pod číselnými kódy 500 až 508. Prepar{ty 502 – 507 se používají pro oživení hnoje. Prepar{ty 502 – 506 jsou d{vkov{ny v množství 1k{vové lžičky na 10 – 15 tun hnoje či kompostu. Všeobecně se prepar{ty vpichují asi čtvrt metru hluboko do hnoje a jsou uzavřeny vrstvou hnoje. Mezi prepar{ty je nutné zachovat určitý časový i polohový rozestup. Mohly by se vz{jemně ovlivňovat.

3.3.1 500 – roh{ček Na přípravu tohoto prepar{tu je potřeba hnůj, který se napěchuje do kravského rohu a uloží do země zhruba 0,75 – 1,5 m hluboko. Roh by měl být pokud možno čerstvý, ze středně staré kr{vy a 30 – 40 cm velký. Roh se smí použít 3 – 4x. Víceré použití se nedoporučuje. Uložením do země jsou zakonzervov{ny veškeré síly, které se v hnoji nach{zí. Takto uložený roh je ponech{n v půdě přes zimu, kdy je půda nejvíce niterně oživov{na, živoucí síly se v rohu zkoncentrují. Na jaře se roh vyjme. V půdě však může být uložen až do léta. Pokud je vyjmut dříve, než těsně před použitím, je nutné zachovat určité skladovací podmínky. Zhotoven{ bedýnka vystlan{ rašelinou, kde je roh uložen, zachov{v{ silné koncentrace sil. Hnůj je z rohu vyjmut a zředěn obyčejnou vodou. Velice důležitý je proces mích{ní. Rychlým mích{ním podél okraje vědra se uvnitř tvoří vír téměř až ke dnu. Poté se směr mích{ní prudce změní. Proces mích{ní probíh{ jednu hodinu. Prepar{t z jednoho kravského rohu rozmíchaný v půlce vědra vody vystačí přibližně na 1200 m2. Prepar{t připravený tímto způsobem se rozstřík{ po orné půdě tak, aby se spojil se zemí. Aplikace probíh{ nejlépe za pozdního odpoledne.

22

Roh{ček podporuje kořenovou aktivitu, významně ovlivňuje množení pozitivních bakterií v půdě, reguluje obsah v{pníku a dusíku. D{le pom{h{ při uvolňov{ní stopových prvků. (Steiner, 1998)

3.3.2 501 – křemen{ček K přípravě tohoto prepar{tu je potřeba opět kravský roh. Pro plnění se použív{ křemen, případně ortoklas či živec, který je rozemlet v hmoždíři na jemnou kaši, kter{ se před plněním ještě navlhčí. Naplněný roh je zakop{n zhruba 60 cm hluboko do země, kde zůstane přes léto. Na podzim se vykope. Uchov{n je do n{sledujícího jara. Co není spotřebov{no, se d{ někam na hromadu, kam svítí slunce. Těsně před použitím se rozmích{ kousek velký jako hr{šek ve vědru dešťové vody. Důležité je dynamické mích{ní po dobu jedné hodiny. Roztok se použív{ na postřik listů, květů a mladých plodů a je prov{děn nejlépe v ranních hodin{ch. Prepar{t zprostředkov{v{ kosmické síly tepla a světla. Pozitivně ovlivňuje barvu, vůni a chuť plodů, podporuje světelný metabolismus rostlin. Dobrý vliv m{ i na houbové choroby. (Steiner, 1998)

3.3.3 502 – řebříček V tomto prepar{tu je použit řebříček (lat. Achillea millefolium) a jelení měchýř. Řebříček obsahuje homeopatický obsah síry. Jelen je zvíře, které m{ intimní vztah s okolím země, s kosmem. Jeho měchýř je takřka obrazem kosmu. Ve spojení s řebříčkem dojde k vystupňov{ní sil, které slouží Obr{zek 2 (http://botanika.borec.cz)

Řebříček

ke spojení síry s ostatními substancemi. Před přípravou prepar{tu se natrhají

květenství řebříčku a nechají lehce zavadnout. Použije se jedna nebo dvě plné hrsti, silně se zm{čknou, vloží do jeleního měchýře a zav{ží. Tento měchýř se 23

zavěsí přes léto na maxim{lně osluněné místo. Na podzim je sund{n a uchov{n přes zimu nepříliš hluboko v zemi. Řebříček získ{ velice osobitou konzistenci. Ta se pak rozdělí v hromadě hnoje. M{ z{řivou sílu. Tato hmota m{ osvěžující působení. V řebříčku působí především draselné působení. Rostlin{m pom{h{ získat stopové prvky ve velmi slabých koncentracích. Řebříček vyvíjí svou sirnou sílu především v podobě drasla. (Steiner, 1998)

3.3.4 503 – heřm{nek Heřm{nek (lat. Chamomilla officinalis) obsahuje taktéž určité množství síry. Avšak v jiné kvantitě než řebříček. Díky tomu heřm{nek zpracov{v{ v{pník. Spolu s řebříčkem tak přispívají k tomu, aby škodliv{ působení byla odvedena a rostlina byla zdrav{. Heřm{nek je spojen se substancí střevní stěny. I u heřm{nku se používají květy. Nakl{d{ se s nimi stejně jako s řebříčkem, jen s tím rozdílem, že se nevkl{dají do jeleního měchýře, ale do střev skotu. Tato střeva jsou zakop{na přes zimu nepříliš hluboko do půdy, kter{ je bohat{ na obsah humusu. Mělo by to Obr{zek 3 Heřm{nek (http://leciverostliny.krasne.cz/fotky_lecivky/hermanek.jpg)

být místo, kde se přes zimu dlouho udrží sníh, a z{roveň je dostatečně

osluněn. Na jaře jsou vyjmuta a použita jako řebříček do kompostu či hnoje. Díky těmto dvěma prepar{tům bude dusík v hnoji ve st{lejší podobě a navíc dok{že půdu oživit natolik, aby podněcovala růst rostlin. Heřm{nek m{ i pozitivní vliv na množství mikroorganismů v půdě. (Steiner, 1998)

3.3.5 504 – kopřiva Kopřiva (lat. Urtica dioica) v sobě zpracov{v{ duchovno, tedy síru. Vede draslo a v{pník v jejich z{řeních a prouděních. Mimo to obsahuje i jistý druh železitého z{ření. Je – li někde příliš železit{ půda, lze os{zet kopřivami. 24

Kopřiva vrchní vrstvu půdy osvobodí od působení železa tím, že toto působení nat{hne do sebe. Při přípravě prepar{tu se cel{ kopřiva mimo kořenů sebere a nech{ lehce zavadnout, poté se jemně sm{čkne. Před zakop{ním do země se obalí do tenké vrstvy rašeliny, aby byla od okolní země oddělena. Je důležité si pamatovat místo, kam je prepar{t zakop{n. V půdě zůstane přesně jeden rok. Poté je vykop{n. Přimích{ním takovéto kopřivové substance do Obr{zek 4 Kopřiva (http://www.leros.cz/byliny/ kopriva-dvoudoma/)

hnoje je vyvol{no jeho niterné vním{ní. Je to jako kdyby hnůj dostal rozum. Najednou si „hlíd{“, aby se něco

nerozkl{dalo, jak nem{, příp. aby něco nerozkl{dalo dusík nevhodným způsobem. (Steiner, 1998)

3.3.6 505 – dubov{ kůra Rostliny čas od času trpí chorobami. Tyto

choroby

se

odstraňují

racion{lním

hnojením. Tím se rozumí, že se půdě dod{ v{pník v živoucí sféře. Takový v{pník se nach{zí v dubové kůře (lat. Quercus robur). Popel z dubové kůry obsahuje 77% v{pníku. V{pník Obr{zek 5 Dubov{ kůra (http://www.tvojelekarna.cz/32-88home/dubova-kura-rezana.jpg)

vytv{ří

ř{d

mezi

příliš

silným

působením éterného těla, kdy astralita se nemůže dostat k danému organismu.

V{pník

vlastně zmírňuje éterné tělo a tím uvolňuje působení astr{lního těla. Nasbíran{ dubov{ kůra se nasek{ na drobtovitou strukturu. Pro prepar{t se použív{ kostra lebky dom{cího zvířete. Na druhu zvířete nez{leží. Do lebky je vložena rozdrcen{ dubov{ kůra a uzavřena kostní hmotou. Poté se zakope nehluboko do země a nasype se na ni vrstva rašeliny. Nad toto místo je 25

přiveden okap, aby na zakopanou lebku spadlo co možn{ největší množství dešťové vody. Je též možné ji zakopat pod již exitující okap či ji ponořit do k{dě, kam neust{le přiték{ dešťov{ voda. V tomto případě je však nutné, aby dešťov{ voda mohla i odtékat a aby se do k{dě vložilo tolik rostlinné hmoty, kter{ by tvořila dostatek rostlinného bahna. Takto připravený prepar{t v půdě proděl{ podzim a zimu. Lebka je na jaře vyjmuta a prepar{t vložen do hnoje. To hnoji přid{ síly, aby zadržel škodlivé choroby rostlin. (Steiner, 1998)

3.3.7

506 – pampeliška V rostlině je zapotřebí kyseliny křemičité, díky které je možné do rostlin vt{hnout kosmické působení. V rostlině musí však dojít ke spr{vnému vz{jemnému působení mezi kyselinou křemičitou a draslem. Toho lze dos{hnout pr{vě díky prepar{tu z pampelišky (lat. Taraxacum officinale).

Obr{zek 6 Pampeliška (http://www.vitarian.cz/images/ pampeliska.jpg)

Aby prepar{t nabyl spr{vného účinku ve hnoji, je nutné vystavit ho sil{m země v zimním období.

Žluté květy smet{nky se posbírají, nechají lehce zavadnout a pomačkají se dohromady. Pak jsou zašity do hovězího okruží (bl{na, na níž je připevněno střevo) a uloženo přes zimu do země. Na jaře je prepar{t vyjmut. Vytvořen{ substance se přid{v{ do hnoje. Díky tomuto prepar{tu bude půda schopn{ přit{hnout si z atmosféry a z kosmu takové množství kyseliny křemičité, které potřebuje. Tedy tolik, aby se rostliny staly vnímavými vůči všemu, co působí v jejich okolí. (Steiner, 1998)

3.3.8 507 – kozlík Dříve než je použit upravený hnůj (pomocí prepar{tů 502 – 506), lze ho ještě vylepšit. A to kozlíkem lékařským (lat. Valeriana officinalis). Tím je hnůj podnícen k tomu, aby se spr{vně choval k tzv. fosforečné substanci. 26

Květy kozlíku se vylisují a výlisek se silně zředí teplou vodou. Pak je v malém množství dod{n do hnoje. (Steiner, 1998)

3.3.9 508 – přeslička Použije se 40 gramů na 10 litrů vody na akr. Z přesličky (lat. Equisetum arvense) se uděl{ čaj, který je 20 minut mích{n, a pak použit jako sprej. Slouží jako prevence pro snížení napadení plísňovými chorobami. (Steiner, 1998)

27

3.4 Z{sady biodynamiky ve vinohradnictví a vinařství Pro vinohradnictví platí obecné biodynamické z{sady. Patří mezi ně příprava a použití prepar{tů dle potřeby. Tyto prepar{ty mohou být doplněny o různé odvary z bylin. Každ{ vinice je jedinečn{, m{ své jedinečné mikroklima a svou polohu, kter{ ovlivňuje charakter vína. V dnešní době se mluví o jedinečnosti viničních poloh a jejich terroir. Každ{ biodynamick{ vinice je charakteristick{ svým terroir. I když je to spíše „vedlejší efekt“. Biodynamické víno je především pravdivé. Hlubší pochopení zvěrokruhu pom{h{ při pracích na vinici. Pr{ce zaměřené k růstu je nejlépe aplikovat ve znamení země a vody, tedy ve znamení Býka, Raka, Panny, Štíra, Kozoroha a Ryb. Naopak čas na „vyčištění“ vinice či kompostov{ní se hodí měsíce ve znamení Berana, Blíženců, Lva, V{h, Střelce a Vodn{ře. (http://www.wine-blog.org/?p=2516) Maria a Matthias K. Thunovi vyd{vají každoročně publikaci s n{zvem Výsevní dny. Tato knížka je podstatným pomocníkem při zemědělské činnosti a pěstov{ní rostlin. Vždy čten{ře informují o probíhajících výzkumech, jejich výsledcích. Především zde uv{dí kompletní kalend{ř s konstelacemi Měsíce, Slunce a dalších planet a zhodnocení, jaké pr{ce se mají kdy dělat. Jsou zde i vysvětleny pojmy jako konjunkce, trigony a další, aby se i nový čten{ř v kalend{ři vyznal bez větších potíží. Rady vinařům pro rok 2010 jsou uvedeny v tabulce č.1.

28

Tabulka 1 Péče o révu vinnou v roce 2010 dle Výsevních dnů Marie a Matthiase K. Thunových

Specifikace činnosti Řez révy vinné

Datum provedení

Pozn{mka

1.1. 0hod – 12.1. 8hod 27.1. 17hod – 31.1. 24hod 1.2. 0hod – 8.2. 13hod Vyjma dnů 2.2., 3.2., 27.2, 28.2. 24.2. 3hod – 28.2. 24hod

Řez řízků révy vinné

8.3. 15hod – 10.3. 6 hod 10.3. od 12hod

Použití jako rouby pro zasazení

11.3. do 2 hod Biodynamické prepar{ty

Od 15.4.

Roubov{ní

4.4. 23hod – 7.4. 9hod

Vyjmutí ze země

14.4. 22hod – 16.4. 18hod 2.5. 15hod – 4.5. 17hod Vyjma 2.5. od 15hod 12.5. 6hod – 13.5. 21hod Zhotovení prepar{tů

24.5. 4 -24 hod

Sklizeň raného ovoce

19.8. 12hod – 20.8. 10hod

Nařezat břízu, naplnit řebříčkem a pověsit

20.8. 17hod – 21.8. 22hod 24.8. 8hod – 25.8. 21 hod 25.8. 22-24hod 26.8. 5-10hod 30.8. 0hod – 31.8. 12hod Měsíc se pohybuje před Beranem či

Sklizeň ovoce

Střelcem Uříznout javor (pampeliška),

Zhotovení prepar{tů

21.9. 10 – 24hod

naplnit a d{t do země, břízu (řebříček) d{t do země

2.10. 11 – 23hod

29

Nařezat modřín (heřm{nek), naplnit a uložit do země

Joly (Joly, 2004) nab{d{, aby vinaři prov{děli zimní řez révy vinné v noci. V noci totiž míza sték{ do země a réva méně slzí a tím se i méně vyčerp{v{. Biodynamika a vinařství nejsou v přímém vztahu. Pr{ce ve sklepě je určitým pokračov{ním pr{ce na vinici. Vše, co prostoupilo harmonií na vinici, přech{zí do sklepa. Vinař by do vína měl zasahovat co nejméně a co nejšetrněji. Pokud se během roku pečlivě staral o vinici, vnímal její potřeby a podle toho volil jednotlivé prepar{ty, dost{v{ kvalitní sklizeň. Takov{ sklizeň nepotřebuje ž{dn{ „zkr{šovadla“ v podobě aromatických kvasinek apod. V biodynamice jde především o to, aby víno bylo pravdivé. V okamžiku sklizně se postavení planet „zmrazí“. Do značné míry se tím může ovlivnit vývoj kvašení. Réva je spojena se síly tepla. Při vzestupné f{zi Měsíce či těsně před úplňkem probíh{ kvašení více než bouřlivě. Naopak při sestupné f{zi Měsíce bude kvašení klidné. Kvasinky by měly být doneseny z vinice. Přid{ní GMO kvasinek je zak{z{no. Dle z{sad biodynamiky je víno s GMO kvasinkami uměle vytvořené a nepřijatelné. Odkalov{ní před kvašením není doporučov{no, protože tím mošt ztr{cí č{st svého j{, které tvoří víno nezaměnitelným. Kvašení m{ obvykle rychlý start a probíh{ bouřlivě. Pro nastartov{ní kvašení lze mošt zahř{t či ochladit. Víno obvykle kvasí do sucha. Barva vína je značně zesílena. Síření vína není na škodu, ba naopak. Síra jako nositel světla a tepla vínu prospív{. Navíc m{ konzervační účinky. Přiměřené síření je mnohem lepší než použití sterilní filtrace, kter{ z vína odnese vše živé do 0,60 mikronů. (Joly, 2004) Dle Jolyho (Joly, 2004) podchladit víno pod 0°C za účelem shazov{ní vinného kamene je nepřípustné. Vinný k{men není na z{vadu a může i s{m od sebe zmizet. Demeter ale toto opatření povoluje.

30

3.5 Organizace Demeter e. V. 3.5.1 Charakteristika organizace Demeter, její úkoly a filosofie N{zev

je

odvozen

od

řecké

bohyně půdy Demeter. Demeter e. V. je neziskov{ organizace, kter{ pracuje v duchu

mezin{rodní

konfederace

s demokratickými principy. Členství se Obr{zek 7 Logo Demeter (www.demeter.net)

získ{v{ po úspěšné certifikaci. Demeter

vyžaduje testy citlivé krystalizace u výrobků, které nesou její ochrannou zn{mku. Organizace Demeter vyvíjí a schvaluje mezin{rodní standardy pro výrobu a zpracov{ní produktů. Týk{ se to nejen vína, ale i piva, medu, produkce a zpracov{ní rostlin a zvířat. Její členové jsou povinni se těmito standardy řídit. Ochrannou zn{mku Demeter získ{v{ každý člen po úspěšné certifikaci. Organizace zajišťuje její ochranu proti zneužití. Demeter certifikuje zemědělské podniky i v zemích, kde nem{ své pobočky. Prov{dí také kontroly, aby zajistila kvalitu produktů a nedoch{zelo k pošpinění jména Demeter. Nedodržov{ní standardů stíh{ pokutami, případně odebr{ním členství. Demeter se snaží o prosazov{ní a veřejné pochopení z{kladních myšlenek biodynamiky v příslušných mezin{rodních institucích. V mnoha zemích se snaží, aby se výrobky dost{valy k lidem přes obchůdky u biodynamických farem a aby z{kazníci získali co možn{ nejvíce informací ohledně vybraného produktu. Organizace podporuje lokalizaci na rozdíl od globalizace v okolním světě. Uchov{ní místních farm{řských tradic a řemesel je pro Demeter důležité. Díky tomu je možné ochutnat biodynamické víno, které kvalitou a chutí odr{ží místo, kde vzniklo. Každé místo je pro daný produkt něčím výjimečné. (http://www.demeter.net/, 2008) 31

3.5.2 Stručn{ historie Demeter 1924 Ve Slezsku se kon{ osm předn{šek Rudolfa Steinera na téma „Duchovní z{klady pro obnovu zemědělství“. Experiment{lně jsou doporučení Steinera převedena do každodenní praxe. 1928 Je zaveden symbol Demeter. Jsou formulov{ny první standardy pro kontrolu kvality. 1931 Existuje zhruba 1000 biodynamických farem. 1932 Biodynamické zemědělství pronik{ do Rakouska, Švýcarska, Holandska, Švédska, Norska a Velké Brit{nie. 1963 Maria Thun vyd{v{ své komplexní dílo o kosmických vlivech působících na rostliny. Rozvíjí Osevní kalend{ř. 1997 Založení organizace Demeter na z{kladě užší spolupr{ce v pr{vní, ekonomické a duchovní sféře. 1999 Demeter zav{dí nové logo. V obchodech je k dost{ní více jak 3500 Demeter produktů. Demeter je největším poskytovatelem ekologického zboží po celém světě. 2004 Téměř 100000 ha je certifikov{no s ochrannou zn{mkou Demeter v 38 zemích světa. V současnosti m{ Demeter 16 členských organizací z Evropy, Ameriky, Afriky a Nového Zélandu. Demeter představuje více než 4200 Demeter výrobců ze 43 zemí. (http://www.demeter.net/, 2008)

32

3.5.3 Standardy pro Demeter biodynamické víno Přibližně jednou za rok organizace vyd{v{ standardy týkající se vína. Vždy obsahují datum vzniku, a odkdy pokyny v ní uvedené musí být realizované všemi členy. Ačkoliv se biodynamika řídí kosmickými vlivy planet, není to souč{stí směrnic. Po úvodní č{sti standardů, kter{ je věnov{na obvykle podstatě biodynamického pěstov{ní rostlin, n{sleduje kapitola, ve které je uvedeno, jak{ opatření jsou u zpracov{ní hroznů povolen{ a jak{ nikoliv. Platné standardy jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2 Standardy pro Demeter víno z června 2008. Do praxe musí být uvedeny do června 2009

Původ ovoce Sklizeň Sklepní hospod{řství

Tanky Fyzick{ opatření při zach{zení s produktem Doslazov{ní

Přídavek cukru

N{hražky šť{vy nebo přid{ní tekutiny do rmutu Alkoholové kvašení Kvasné techniky Kvasnice Živiny pro kvasinky Biologick{ redukce kyselin

100% ovoce musí být certifikov{no Demeter. Ruční sklizeň je preferov{na, mohou být však uděleny výjimky; ovocné výlisky by měly být vr{ceny na vinici. Maxim{lní využití gravitačních sil; např. odstřediv{ čerpadla již nejsou povolena v nových zařízeních a při nahrazov{ní strojů. Jsou dovoleny z betonu, porcel{nu, oceli, keramiky, hlíny a dřevěné sudy. Plastové n{doby nejsou povoleny na skladov{ní, pouze na převoz. Není povolena pasterizace. Ohřev červeného rmutu na max.35°C je povoleno. Je také povolené nastartovat kvašení ohřevem či ochlazením. Nejlépe je nedoslazovat. Přídavek cukru pro zvýšení alkoholu o max.1,5% obj. povoleno. Je nutné použít Demeter cukr či koncentr{t hroznové šť{vy, není – li možné ho sehnat, použije se cukr z organické produkce. Není dovoleno. Není povoleno ani snižov{ní alkoholu technickými metodami.

Zahř{tí povoleno pro zah{jení kvašení, pasterizace nepovolena. Pouze přírodní kvasinky, Demeter či organické. Ne GMO kvasinky. Pouze biodynamické či organické. Ostatní musí schv{lit příslušn{ organizace. Kyselina mléčn{ bakteriemi prosté GMO.

33

Uchov{ní se sírou

SO2 *mg/l+ při st{čení

Vinný k{men

Obsah SO2 by měl být snížen na co nejméně. U vín se zbytkovým cukrem pod 5g/l je přídavek SO2 140mg/l u bílých vín a 110 mg/l u červených. U vín se zbytkovým cukrem nad 5g/l je přídavek SO2 180mg/l u bílých vín a 140 mg/l u červených. Sladk{ vína 360mg/l u botrytis, 250mg/l bez ní. Pro šumiv{ vína platí to samé jako pro bíl{. Ošetření chladem, přírodní vinan biodynamický nebo organické vinné produkty.

Čisticí prostředky Organické Neorganické

Vaječný bílek z biodynamických či organických vajec, Demeter mléko a mléčné produkty, nejsou – li dostupné přírodní, použije se kasein. Bentonit bez dioxinů a arsenu, aktivní uhlí, síran měďnatý (max. 0,5ppm), provzdušňov{ní, kyslík včetně mikrooxidace.

Filtrace Organick{

Celulosa, textil (nebělený, bez chlóru).

Neorganick{

Křemelina, bentonit (bez dioxinů a arsenu), perlit.

Regulace kyselosti Přídavky při lahvov{ní Lahvov{ní

Nejlépe ž{dn{. CaCO3, kyselina vinn{ (E334), KHCO3.

Uz{věr

Sklo, korek, šroubovací uz{věr, korunkový uz{věr. Nirosta, plastové či plechové kapsle, poly cap, jemný lak či vosk.

Deklarace

Požaduje se označení země původu.

CO2, N2. Sklo.

Čištění Prostory a vybavení

Voda, p{ra, síra, jemné mýdlo, louh sodný, ozon, kyselina citrónov{; vždy musí n{sledovat proud pitné vody.

34

3.6 Zkušenosti s biodynamikou ve světě Na rozdíl od České republiky mají v zahraničí s biodynamikou dlouholeté zkušenosti. Jednou z předních výhod je ekonomick{ udržitelnost farem. Farmy jsou lépe ekonomicky udržitelné hlavně proto, že prepar{ty jsou vyr{běny přímo na farmě. Dalším plusem je lepší fyzik{lní, biologické a chemické vlastnosti půdy. (Reaganold, 1993) Biodynamické farmy jsou méně z{vislé na z{sobov{ní zvenku. Vstup živin (N, P, K) do biodynamického systému býv{ o 34 – 51% nižší v porovn{ní s konvenčním systémem. D{le vykazují vyšší půdní stabilitu, mírně vyšší pH, nižší rozpustné frakce fosforu a draslíku a vyšší mikrobi{lní stabilitu. V půdě je až o 97% méně pesticidů. (Mäder, 2002) Komposty ošetřované biodynamickými prepar{ty mají vyšší teplotu, rychleji zrají. Je dok{z{no, že účinnost biodynamických prepar{tů se projevuje i v homeopatickém množství. (Carpenter-Boggs, 1997) Biodynamick{

ošetření

mají

ide{lní

poměr

výnosu

k hmotnosti

prořezaného réví pro výrobu vysoce kvalitních vín. Hrozny ošetřov{ny biodynamickými prepar{ty měly více polyfenolů a antokyanů, zejména v roce 2003. (Reeve, 2005) Mezi důvody, proč pěstovat a jíst biopotraviny, patří pozitivní vliv na přírodní zdroje, snížení znečištění vody, půdy, ovzduší a potravin. (Gussow, 1996) Organicky pěstované rostliny mají více miner{lů a vitamínů v porovn{ní s konvenčně pěstovanými rostlinami. U nich je snížený obsah v důsledku dusičnanů z hnojiv. Největší rozdíly byly naměřeny u obsahu hořčíku (u organicky pěstovaných rostlin byl obsah o 29% vyšší), u obsahu vitamínu C o 27% více a u železa o 21% více. Naopak organické plodiny obsahovaly o 15% méně dusičnanů a také měly nižší obsah toxických těžkých kovů. U těchto rostlin byl i obsah reziduí z pesticidů mnohem menší. (Worthington, 1998) 35

4. Materi{l a metody 4.1 Zeměpisné umístění lokality 4.1.1 Historie Kuksu Z{mek a hospital Kuks byl založen na přelomu 17. a 18. století hrabětem Františkem Antonínem Šporkem (1662 – 1732). Po objevení léčebných účinků pramenů vybudoval Špork na Kuksu l{zně. Na poč{tku 18. století byly l{zně Kuks l{zněmi na vysoké evropské úrovni. Z{roveň byly i místem, kde se setk{vali umělci, vědci a politici. L{zeňskou budovu s kaplí nechal hrabě Špork vystavět už v r. 1692 na levém břehu řeky Labe. Tento objekt byl dokončen r. 1695. V roce 1711 byl přistavěn z{mek a divadlo. Do r. 1722 byl dokončen l{zeňský dům a Dům filosofů, kde byla uložena bohat{ knihovna. Do dnešní doby se zachovalo jen široké schodiště k Labi a hostinec. Špit{l nechal založit Špork pro 100 chudých a starých poddaných hradišťského panství. Největší pozoruhodností Kuksu je výzdoba soch před průčelím kostela a špit{lu. Tvůrcem je Maty{š Bernard Braun, sochař vrcholného baroka v Čech{ch. V letech 1712 – 1731 vytvořil 24 alegorických soch Ctností a Neřestí, 8 alegorických soch Blahoslavenství a plastiky N{boženství, Andělů smrti, sochu Křesťanského rytíře. Těmito sochami Braun vyj{dřil smýšlení a postoj hraběte Šporka ke světu a životu. Evropským unik{tem je barokní lék{rna s původním mobili{řem z 1.poloviny 18. století. Ke Kuksu d{le n{leží také Betlém s Braunovými sochami a reliéfy tesanými přímo do pískovcových skal. Od roku 2007 Kuks usiluje o zaps{ní do seznamu UNESCO. (http://www.pruvodce.com/kuks/, 2008)

36

4.1.2 Popis vinohradu „Nad z{mkem“ Vinohrad

„Nad

z{mkem“

se

nach{zí ve vinařské obci Kuks, viniční trať se jmenuje „Nad z{mkem“, registrační číslo

vinice Historický

je

677019/0001.

vinohrad

„Nad

z{mkem“ je jediný registrovaný vinohrad v Kr{lovéhradeckém kraji. Obnoven byl v dubnu roku 2005 z vlastní iniciativy Stanislava a Luk{še Rudolfských. Vinohrad se rozkl{d{ na ploše 0,5 ha. Orientace svahu je jižní, v údolí proték{ řeka Labe. Je zde opukové Obr{zek 8 Různorod{ flora ve vinici, Kuks, foto Eva Špůrov{

podloží se čtyřiceticentimetrovou vrstvou

spraše. V roce 2005 se zde vys{zelo 3000 keřů tradičních burgundských odrůd – Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré. V roce 2006 přibylo do vinohradu dalších 700 keřů historické odrůdy Brynšt, zn{me jako Tramín bílý. Keře jsou vys{zeny ve sponu 1x1 m a jsou pěstov{ny tzv. na hlavu. Je to sice mnohem pracnější způsob pěstov{ní a také sklizeň je podstatně menší. To však vyvažuje

vyšší

cukernatost

hroznů

a

celkově

vyšší

kvalita

hroznů.

(http://www.vinobranikuks.cz/o_vinobrani.html, 2008) Tento vinohrad je pěstov{n systémem ekologického vinohradnictví s využitím biodynamických prvků. Meziřadí není mechanicky kultivov{no. Rostliny, které zde vyrostou, tu jsou ponech{ny. Při proch{zce vinicí člověk potk{ nejednu ještěrku. Naopak je umění je nepotkat. A nejen ještěrky. Mezi opěrnými sloupky je utk{no nepřeberné množství pavučin. Při n{vštěvě vinice je cítit, že vinice žije. Je slyšet a vidět mnoho z{stupců hmyzu, mezi nimi i kobylky. Je nemožné zde udělat krok a nepotkat nějakého živočicha.

37

4.2 Odrůdy révy vinné pěstované na Kuksu 4.2.1 Rulandské bílé Rulandské

bílé

se

řadí

do

skupiny

burgundských odrůd. Pravděpodobně vznikla tato odrůda jako pupenov{ mutace z Rulandského šedého. Pro produkci kvalitního vína potřebuje kvalitní polohu. Nejlépe se jí daří v horní č{sti mírného svahu s jižní expozicí. Požadavky na půdu m{ střední až vysoké. Preferuje hluboké půdy s dostatečnou vododržností, velmi dobré jsou půdy štěrkovito – hlinité či sprašovité. Je – li v půdě zvýšený obsah v{pníku, příznivě to ovlivňuje tvorbu aromatických l{tek. Odrůda může být Obr{zek 9 Pinot blanc, Kuks, foto Eva Špůrov{

poškozena jarními mrazíky. Odolnost k padlí je

nízk{, k plísni révy střední až nižší. Za příznivých klimatických podmínek na podzim může být napadena ušlechtilou formou šedé hniloby. Tato odrůda d{v{ velmi kvalitní přívlastkov{ vína. Zde je ale důležit{ i aromatick{ a fenolick{ vyzr{lost, samotn{ cukernatost nestačí. Typické je aroma citrusových plodů a tónů lipových květů. Kyselina by měla být svěží, příjemn{. (Pavloušek, 2007)

4.2.2 Rulandské šedé Rulandské šedé také patří do skupiny burgundských odrůd. Vzniklo pravděpodobně pupenovou mutací z Rulandského modrého. Odrůdě vyhovují jižní a jihoz{padní svahy, příp. terasy. M{ r{do hluboké a výživné půdy, nejlépe hlinité, kde tvoří více extraktivních l{tek. Sn{ší i vyšší obsah v{pníku. Odrůdu mohou poškodit jarní mrazíky. Odolnost k plísni révy je střední až dobr{. O něco více je n{chyln{ na padlí. V letech s deštivým počasím může být napad{na i šedou hnilobou, obzvl{ště v období po zaměk{ní. Naopak za 38

příznivého počasí v době dozr{v{ní může být napad{na ušlechtilou formou hniloby. Vína mají ovocně

–

květinové

aroma

s typickou

chlebovinkou. Vhodné je vyr{bět přívlastkov{ vína

s malým

obsahem

zbytkového

cukru.

(Pavloušek, 2007)

Obr{zek 10 Pinot gris, Kuks, foto Eva Špůrov{

4.2.3 Rulandské modré Rulandské modré je další odrůdou, kter{ se řadí do skupiny burgundských odrůd. Jedn{ se o velmi starou odrůdu. Pravděpodobné

křížení

je

Tramín

x

Schwarzrie. Nejvíce jí vyhovují mírné, jižní svažité tratě s velmi dobrým osluněním. Tato odrůda m{ vysoké n{roky na půdu. Nem{ r{da vlhké či příliš suché půdy. Naopak v{penaté a z{hřevné půdy ano. Vhodné jsou kamenito – písčité či kamenito – šterkovité půdy. Na těžkých půd{ch m{ nízkou barvu. Může

být

poškozena

jarními

mrazíky.

Odrůda je n{chyln{ na padlí. K plísni révové m{ střední až nižší odolnost. Tato odrůda m{ geneticky daný nižší obsah antokyaninových

39

Obr{zek 11 Pinot noir, Kuks, foto Eva Špůrov{

barviv, je tedy vhodn{ pro výrobu vín růžových a klaretů. Rulandské modré je určeno pro výrobu přívlastkových odrůdových vín. Vína mají výrazné ovocné aroma švestek, višní a lesního ovoce. (Pavloušek, 2007)

4.2.4 Tramín bílý Tramín bílý pravděpodobně vznikl mutací z Tramínu červeného, ale přesný původ není zn{m. Tato odrůda m{ sklon ke střídavé plodnosti. Dříve se pěstoval ve smíšených výsadb{ch s Tramínem červeným, je tedy vhodný na stejn{ stanoviště jako Tramín

červený.

Odolnost

této

odrůdy

k plísni révy a padlí je střední až nižší. Víno je vhodné do kup{že s Tramínem červeným či jako samostatné odrůdové víno. Víno je jemně

kořenité

(Pavloušek, 2007) Obr{zek 12 Tramín bílý, Kuks, foto Eva Špůrov{

40

s příjemnou

kyselinkou.

4.3 Ošetření vinice V roce 2007 byla na Kuksu oček{v{na první, panensk{, sklizeň. Avšak z 2. na 3. května přišel noční mrazík, který pop{lil mladé letorosty a celý vinohrad byl ohrožen. Vinohrad, i když úroda nebyla ž{dn{, přežil. V roce 2008 vše vypadalo nadějně, ale 25. června se přehnal nad Kuksem a blízkým okolím malý ork{n s krupobitím a velký počet keřů s malými hrozny byl zle poničen. Velk{ č{st úrody byla zničena. Č{st však přežila a dozr{la. (http://www.vinobranikuks.cz/o_vinobrani.html, 2008) Mošt z hroznů při sklizni měl 22°NM a vyrobilo se z něj cuvée. Rok 2009 byl pro vinaře rokem výjimečným. Vzhledem k počasí, které bylo nad míru uspokojivé, nebylo třeba přespříliš postřiků. 2. a 15. dubna se na Kuksu provedl postřik roh{čkem, 18. července křemen{čkem. 2. června se aplikoval postřik OiCOMB, 28. července KOCIDE a 28. srpna Vitisanem. Hnůj a rohy pro přípravu prepar{tů poch{zí z biodynamické farmy KOUT. Farma se nach{zí v Rudníku a je pravděpodobně jedin{ fungující v naší republice. Hospodaří na 141 ha ekologicky a biodynamicky a je certifikov{na Demeter. Chovají zde osmdes{t krav, prasata, koně, osla, kozu, slepice, psa, kočku, pěstují zeleninu a čtyři druhy obilnin. Melou mouku, vyr{bí vločky, sýry a tvaroh, pečou chleba. (http://www.pro-biokrkonose.eu/html/turistika.html) OiCOMB obsahuje fenyklový olej, který pom{h{ zvýšit příjem živin, a křemičitan sodný. Rostliny jsou díky němu odolnější proti chorob{m a škůdcům. KOCIDE je kontaktní fungicid proti plísním. Tvoří tenkou vrstvu na povrchu rostliny a tím list chr{ní před infekcí. Vitisan podporuje přirozenou bakteri{lní flóru na povrchu listů, kter{ omezuje rozvoj hubových chorob. Podporuje přirozenou rezistenci rostlin. (http://www.agromanual.cz, 2008)

41

4.4 Metody hodnocení hroznů 4.4.1 Hodnocení kvality hroznů Kvalita hroznů je stanovov{na na z{kladě fyzik{lních, chemických a senzorických vlastností. Vlastnosti jako obsah cukrů, obsah kyselin a složení aromatických l{tek jsou u révy vinné odrůdově z{vislé. Kvalita hroznů je hodnocena na z{kladě kvalitativních parametrů, mezi které se řadí cukernatost, obsah titrovatelných kyselin, hodnota pH, aromatick{ zralost.

4.4.2 Stanovení hmotnosti 100 bobulí Každý odběrní termín bylo odebr{no 100 bobulí od každé odrůdy, z různých č{stí vinohradu, z různých keřů a z různých hroznů. Zv{ženy byly na digit{lní v{ze v misce o zn{mé hmotnosti. Z nav{ženého množství byla vylisov{na šť{va, kter{ se d{le použila k analytickým stanovením. Veškeré výsledky byly zaneseny do tabulky pro každý odběrní termín.

4.4.3 Stanovení pH Hodnota pH je z{porn{ hodnota dekadického logaritmu číselné hodnoty aktivity vodíkových iontů ve vodném roztoku. Hodnota pH se získ{ při měření elektrického potenci{lu mezi měrnou a referentní elektrodou, jejíž potenci{l je konstantní při změně prostředí, ve kterém je ponořena. Elektrický potenci{l mezi elektrodami je měřen pH-metrem. pH-metr je kalibrov{n pomocí pufrů (roztoky o přesně stanoveném pH). pH-metr přev{dí měrné napětí mezi elektrodami na hodnotu pH, kter{ se zobrazuje na digit{lním displeji. (Slavík, 2009) Z vylisovaného moštu se odebralo 10 ml a zředilo 1:1 destilovanou vodou. Poté se pomocí pH – metru změřilo pH na dvě desetinn{ místa.

42

4.4.4 Stanovení titrovatelných kyselin Při rozkladu cukrů se vytv{ří jako oxidační produkt kyseliny. Hrozny obsahují především kyselinu vinnou a jablečnou. V menším množství je pak přítomna kyselina citrónov{, jantarov{ a malonov{. V průběhu dozr{v{ní hroznů se obsah kyselin snižuje v důsledku jejich snížené tvorby a jejich rozkladem při dýchacích procesech. (Slavík, 2009) V době optim{lní zralosti hroznů se obsah kyseliny vinné pohybuje v rozmezí 5 – 11 g.l-1 a 1 – 6 g.l-1 kyseliny jablečné. Pro stanovení obsahu titrovatelných kyselin byla použita automatick{ byreta Brand, elektromagnetické míchadlo, k{dinka na zkoumaný vzorek a pH – metr WTW 526. Vzorek byl titrov{n odměrným roztokem 0,1 mol.l-1 NaOH o zn{mém faktoru do hodnoty pH 7. Obsah titrovatelných kyselin se vyhodnocuje rovnicí: x=a*f, kde x < obsah veškerých titrovatelných kyselin v g.l-1, kde a < množství spotřebovaného roztoku 0,1 mol.l-1 NaOH v ml, kde f < faktor roztoku 0,1 mol.l-1 NaOH

4.4.5 Stanovení cukernatosti refraktometricky Cukernatost je množství cukru obsažené v bobulích hroznů při sběru. Cukernatost je jednou z důležitých hodnot, které určují datum sklizně. Je to ukazatel, podle kterého se později zatřiďuje víno. (Slavík, 2009) V hroznech se v největším měřítku objevuje glukóza a fruktóza. Cukry se začínají akumulovat v hroznech ve f{zi zaměk{ní. V době sklizně je poměr glukózy a fruktózy 1:1. Obsah cukrů ve vzorku byl stanoven za pomoci refraktometru. Na refraktometr se nanesly 2 kapky moštu a na stupnici byla odečtena hodnota refraktometrické sušiny. Tato hodnota se posléze převedla na °NM dle tabulky II – nařízení Komise (EHS) č. 2676/90.

43

4.4.6 Výsledky testů N{sledující tabulky obsahují veškeré naměřené hodnoty zkoumaných parametrů u jednotlivých odrůd. Mezi nejdůležitější hodnoty patří cukernatost (°NM), obsah kyselin (g.l-1) a pH. Zajímavé je složení jednotlivých kyselin a poměr glukosy a fruktosy. Jak z n{sledujících tabulek vyplýv{, všechny odrůdy velmi dobře sbírají cukry a celkový obsah kyselin se snižuje. Naměřené hodnoty poukazují na kvalitní sklizeň.

4.4.6.1 Hodnocení 7. z{ří 2009 Tabulka 3 Hodnocení cukernatosti, obsahu a složení kyselin a pH u hroznů, odběr první

Odrůda

Rulandské

Rulandské

Rulandské

Tramín

Zkoumané parametry

modré

bílé

šedé

bílý

Hmotnost 100bobulí (g)

125

108

100

84

pH

2,91

2,83

2,89

2,89

Cukernatost (refraktometr)

16

15,5

17

11

Cukernatost (°NM)

14,7

14,15

15,81

9,29

Obsah kyselin (g.l-1)

15,43245

19,2632

16,119

28,3376

Kyseliny HPLC (g.l-1)

14,2

16,7

14,2

25,5

Zkvasitelné cukry (g.l-1)

169,4

155,5

174,1

103,4

Kyselina vinn{ (g.l-1)

8,49

9,99

9,43

13,4

Kyselina L-jablečn{ (g.l-1)

4,77

5,77

4,04

10,47

Kyselina D-jablečn{ (g.l-1)

0,10

0,05

0,07

0,26

Kyselina citrónov{ (g.l-1)

0,18

0,18

0,16

0,35

Glukosa (g.l-1)

83,68

78,08

84,91

54,60

Fruktosa (g.l-1)

85,73

77,40

89,21

48,80

Kyselina šikimov{ (mg.l-1)

9,66

37,71

5,31

32,39

Kyselina slizov{ (g.l-1)

0,01

0,01

0,00

0,06

44

4.4.6.2 Hodnocení 12. z{ří 2009 Tabulka 4 Hodnocení cukernatosti, obsahu a složení kyselin a pH, odběr druhý

Odrůda

Rulandské

Rulandské

Rulandské

Tramín

Zkoumané parametry

modré

bílé

šedé

bílý


126

109

111

99

pH

2,94

2,88

2,97

2,87

Cukernatost (refraktometr)

17,5

17,5

19

15,25

Cukernatost (°NM)

16,37

16,37

18,05

13,82


15,3408

14,9022

12,8418

22,6032


14,2

13,8

12,0

20,8


179,1

169,4

184,7

139,5


8,83

9,33

8,55

12,53


4,54

3,75

2,85

6,94


0,09

0,05

0,08

0,15


0,17

0,15

0,13

0,29

Glukosa (g.l-1)

88,86

84,67

90,75

71,22

Fruktosa (g.l-1)

90,26

84,69

93,91

68,24


8,52

27,56

3,86

28,60


0,01

0,01

0,00

0,02

45

4.4.6.3 Hodnocení 27. z{ří 2009 Tabulka 5 Hodnocení cukernatosti, obsahu a složení kyselin a pH, sklizeň

Odrůda

Rulandské

Rulandské

Rulandské

Tramín

Zkoumané parametry

modré

bílé

šedé

bílý


127

122

115

101

pH

3,13

3,06

3,11

3,05

Cukernatost

21,5

20

21,5

18,5

Cukernatost (°NM)

20,91

19,19

20,91

17,49


13,0356

11,2914

10,557

15,4326


11,9

11,3

10,5

14,8


211,1

189,0

205,3

167,9


8,46

8,54

8,24

10,76


2,77

2,26

1,81

3,28


0,13

0,08

0,07

0,11


0,17

0,14

0,12

0,19

Glukosa (g.l-1)

104,23

92,93

99,28

83,32

Fruktosa (g.l-1)

106,84

96,06

106,01

84,55


3,72

18,69

1,75

20,96


0,01

0,01

0,01

0,01

(refraktometr)

Jak je vidět z tabulky č. 5 nejvíce vyzr{lé hrozny byly Rulandské modré Rulandské šedé se stejnou cukernatostí (20,91°NM). Nejnižší cukernatost byla u Tramínu bílého (17,49°NM). Tramín měl naopak nejvyšší obsah kyselin (15,43 g.l-1).

46

4.4.6.4 Metoda analýza rozptylu Ke statistickému hodnocení zralosti hroznů byla použita metoda matematické statistiky analýza rozptylu. Tato metoda m{ ověřit, zda na hodnotu n{hodné veličiny pro určitého jedince m{ statisticky významný vliv hodnota některého znaku, který se u jedince d{ pozorovat. Tento znak musí nabývat jen konečného počtu možných hodnot (nejméně dvou) a slouží k rozdělení jedinců do vz{jemně porovn{vaných skupin. Kvalitativní hodnota znaku přitom nem{ povahu míry. Je-li třeba vzít v úvahu i konkrétní kvantitativní hodnotu jako míru určitého znaku, použije se místo analýzy rozptylu line{rní model. (http://www.en.wikipedia.org/wiki/Main_Page, 2009) Při aplikaci této analýzy bylo zjištěno, že vliv odrůdy na hmotnost 100 g bobulí (g) se prok{zal jako statisticky významný. Stejně statisticky významný vliv odrůdy byl prok{z{n i u hodnoty pH, cukernatosti (°NM), obsahu kyselin (g.l-1), obsahu kyselin HPLC (g.l-1), obsahu zkvasitelných cukrů (g.l-1), obsahu kyseliny citrónové (g.l-1), kyseliny vinné (g.l-1) a kyseliny L-jablečné (g.l-1). D{le i u obsahu glukosy (g.l-1) a fruktosy (g.l-1).

4.4.6.5 Metoda mnohon{sobného porovn{v{ní Tukey-HSD Tento test se použív{ pro testov{ní významu nepl{novaných p{rových porovn{v{ní. Pokud se provede více testů, šance na n{hodné nalezení významného rozdílu se zvyšuje. Tukey-HSD je jedním z několika způsobů jak zajistit, aby se šance najít výrazný rozdíl v jakékoliv srovn{ní udržela na úrovni alfa testu. (http://www.statistics.com/resources/glossary/t/tukeyhsdtst.php) Tato metoda se aplikovala na hodnoty parametrů, které byly naměřeny při sklizni. Při zkoum{ní hmotnosti 100 bobulí (g) bylo testem zjištěno, že každ{ odrůda měla jinou hmotnost, přičemž Tramín bílý (101 g) se nejvíce odlišoval od zbylých odrůd.

47

Při aplikaci metody na pH se uk{zalo, že pH odrůdy Rulandské modré (3,13) a Rulandské šedé (3,11) jsou sobě podobné a z{roveň odlišné od odrůdy Rulandské bílé (3,06) a Tramín bílý (3,05). Cukernatost bobulí Rulandské modré (20,91°NM) a Rulandské šedé (20,91°NM) byla shodn{, a z{roveň se lišila od zbylých odrůd. Nejnižší cukernatost měla odrůda Tramín bílý (17,49°NM), Rulandské bílé (19,19°NM) o něco vyšší. Obsah kyselin (g.l-1) byl u každé odrůdy rozdílný. Nejvíce se odlišoval Tramín bílý (15,43 g.l-1) od Rulandské šedé (10,557 g.l-1). Stejný výsledek testu byl zaznamen{n i u obsahu kyselin HPLC (g.l-1). I u obsahu zkvasitelných cukrů (g.l-1) byly zjištěny rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Nejvíce se odlišovala odrůda Rulandské modré (211,1 g.l-1) od odrůdy Tramín bílý (167,9 g.l-1). Největší rozdíly u obsahu kyseliny vinné (g.l-1) byly mezi odrůdami Rulandské šedé (8,24 g.l-1) a Tramín bílý (10,76 g.l-1). Stejné vyhodnocení se objevilo i u obsahu kyseliny L-jablečné (g.l-1). Rozdíl v obsahu kyseliny citrónové (g.l-1) byl statisticky nevýznamný mezi odrůdami Rulandské šedé (0,12 g.l-1) a Rulandské bílé (0,14 g.l-1). Stejný výsledek byl i u odrůd Rulandské modré (0,17 g.l-1) a Tramín bílý (0,19 g.l-1). Obě skupiny se ale od sebe odlišují. Obsah glukosy (g.l-1) a obsah fruktosy (g.l-1) jsou odrůdově rozdílné, přičemž největší rozdíly jsou mezi odrůdami Rulandské modré a Tramín bílý.

48

5. Možnost rozšíření z{sad biodynamického vinohradnictví v podmínk{ch ČR Ohledně možností rozšíření biodynamického vinohradnictví a vinařství v České republice jsem spíše skeptick{. Zatím u n{s panuje spíše n{zor, že biodynamika je šarlat{nství a nefunkční systém. Každý nový směr, který se odlišuje, se potýk{ s nedůvěrou, jestli v praxi skutečně funguje. A biodynamika není výjimkou. Nejdříve se musí dostat do širšího podvědomí, musí najít několik „odv{žlivců“, kteří ji začnou praktikovat a své výsledky publikovat. Pak je šance, že se rozšíří. Největší rozšíření biodynamiky u n{s bude nejspíše v r{mci zahr{dk{řů a biodynamických farem. V dnešní době v České republice vznikají ekologické farmy a v st{le větší míře se rozvíjí tzv. „prodej ze dvora“. Odtud už je jen krůček k farm{m biodynamickým. Díky biodynamickým z{sad{m m{ každ{ takov{ vinice velkou výhodu, a to své nezaměnitelné terroir. Je pravda, že je to spíše „vedlejší efekt“ biodynamiky jako takové. Ale v dnešní době, kdy se o terroir mluví velmi často, může to být skvělý marketingový tah. Vidím v tom možnost, jak biodynamiku dostat více do podvědomí.

49

6. Z{věr Biodynamické vinohradnictví je směr pěstov{ní révy vinné, který m{ v zahraničí již dlouholetou tradici a uzn{ní. V České republice se tento směr zatím příliš nedostal do hlubšího podvědomí. Tato

bakal{řsk{

pr{ce

se

především

zaměřuje

na

osvětlení,

co

biodynamické zemědělství znamen{, čím se zabýv{ a jak je možné ho využít ve vinohradnictví a vinařství. Jsou zde uvedené n{vody na přípravu jednotlivých prepar{tů, které se používají během vegetace a zlepšují kvalitu pěstovaných plodin. Důležitou souč{stí pr{ce je i kapitola o organizaci Demeter e. V., kter{ zaštiťuje certifikaci biodynamických farem. Ty musí splňovat přísné standardy organizace. Díky tomu však na své výrobky umísťují logo Demeter. Praktick{ č{st se zabýv{ hodnocením hroznů z vinice Nad z{mkem na Kuksu. V době dozr{v{ní byly odebr{ny vzorky hroznů od každé odrůdy ve třech termínech. N{sledně byly podrobeny analytickým měřením. Sklizeň proběhla předčasně, i když hrozny byly absolutně zdravé. Vinice není oplocena a místní obyvatelé či n{vštěvníci Kuksu se projevili jako větší škodn{ než špačci. Díky tomu byla úroda mal{. Z tohoto důvodu se po konzultaci s vedoucím bakal{řské pr{ce od hodnocení kvality vína ustoupilo, neboť nebylo možné vyrobit vzorky odrůdových vín v reprezentativním objemu. Výsledky hodnocení kvality hroznů uk{zaly, že i když je Kuks v severní oblasti pěstov{ní révy vinné a réva je zde pěstov{na ekologickým systémem s využitím biodynamických prvků, m{ veliký potenci{l a hrozny zde dobře dozr{vají.

50

7. Souhrn Tato bakal{řsk{ pr{ce se zabýv{ charakterizov{ním biodynamiky jako takové, pops{ním přípravy biodynamických prepar{tů a postupech při eliminaci škůdců, plevelů a nemocí. D{le se zabýv{ úzkou specifikací pro vinohradnictví a vinařství. Také se zabýv{ mezin{rodní organizací Demeter e. V., její historií a filosofií. Demeter vyd{v{ zhruba každý rok nové standardy, které musí být přijaty podniky, které jsou certifikov{ny Demeter, nebo jsou v procesu certifikov{ní. V další č{sti se tato bakal{řsk{ pr{ce zabýv{ charakteristikou vinice Nad z{mkem na Kuksu. Je zde pops{n vznik vinice, odrůdov{ skladba a průběh let 2007, 2008 a 2009. V neposlední řadě je zkoum{na kvalita hroznů v roce 2009. Od každé odrůdy byly v průběhu dozr{v{ní odebr{ny 3 vzorky a n{sledně podrobeny analytickým měřením, jako měření pH, obsahu kyselin a cukernatost. V z{věrečné

č{sti

jsou

v

pr{ci

uvedeny

biodynamického vinohradnictví pro širší okruh pěstitelů.

51

možnosti

rozšíření

8. Resumé This bachelor thesis deals with the characteristics of biodynamics, describing of preparation biodynamic preparates and ways of pests, weed, and diseases elimination. It also deals with narrow specifications for viticulture and viniculture. The thesis follows up international organization Demeter e.V, its history and philosophy. Roughly once a year Demeter issues new standards that must be accepted by certified companies or those in the process of certifying. In the next part this thesis deals with the characteristics of vineyard Nad z{mkem in Kuks. The establishment, the variety composition, and year 2007, 2008, and 2009 are described in the thesis. Finally, the quality of grapes in 2009 is examined. Three samples of every variety were taken during the process of maturation that we later subjected analytical measurements, e. g. pH measurement, acidity and sugar content. At the end of this thesis possibilities of expanding biodynamical viticulture for broader circuit of growers are given.

52

9. Bibliografie Carpenter-Boggs, A. L. (1997). Effects of Biodynamic Preparations on Compost, Crop, and Soil Quality. Washington. Gussow, J. D. (1996). Is organic food more nutritious? Information Bulletin, OFRF, 1, 10. http://www.agromanual.cz. (2008). Získ{no 22. leden 2010 http://www.biodynamickevino.cz. (2009). Získ{no 15. únor 2010 http://www.biodynamika.cz/. (10. prosinec 2006). Získ{no 29. květen 2009 http://www.botanika.borec.cz/. (nedatov{no). Získ{no 10. březen 2010 http://www.demeter.net/. (2008). Získ{no 10. z{ří 2008 http://www.ecogrape.com/products. (nedatov{no). Získ{no 15. leden 2010 http://www.en.wikipedia.org/wiki/Main_Page. (2009). Získ{no 14. duben 2009 http://www.hawkhurstwines.co.nz/bio.htm. (nedatov{no). Získ{no 18. prosinec 2009 http://www.chemturacrop.cz. (nedatov{no). Získ{no 22. leden 2010 http://www.lecive-rostliny.krasne.cz/fotky_lecivky/hermanek.jpg.

(nedatov{no).

Získ{no 10. březen 2010 http://www.leros.cz/byliny/kopriva-dvoudoma/. (nedatov{no). Získ{no 10. březen 2010 http://www.morethanorganic.com/. (2009). Získ{no 28. květen 2009 http://www.pro-biokrkonose.eu/html/turistika.html. (nedatov{no). Získ{no 15. leden 2010 http://www.pruvodce.com/kuks/. (21. duben 2008). Získ{no 18. červen 2008 http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=455.

(2008).

Získ{no

15. leden 2010 http://www.soilandhealth.org/06clipfile/Nutritional%20Quality%20of%20Organically -Grown%20Food.html. (leden 2002). Získ{no 3. únor 2010

53

http://www.statistics.com/resources/glossary/t/tukeyhsdtst.php.

(nedatov{no).

Získ{no 3. červen 2010 http://www.tvojelekarna.cz/32-88-home/dubova-kura-rezana.jpg.

(nedatov{no).

Získ{no 14. listopad 2009 http://www.vinobranikuks.cz/o_vinobrani.html. (2008). Získ{no 15. z{ří 2008 http://www.vitarian.cz/images/pampeliska.jpg. (nedatov{no). Získ{no 2010. březen 2010 http://www.waldorfskaskola.cz. (nedatov{no). Získ{no 10. březen 2010 http://www.wine-blog.org/?p=2516. (nedatov{no). Získ{no 18. srpen 2009 Joly, N. (2004). Víno z nebe na zem. Pardubice: Filip Trend. Mäder, F. D. (2002). Soil Fertility and Biodiversity in Organic Farming. Science 296 . Pavloušek, P. (2007). Encyklopedie révy vinné. Brno: Computer Press, a.s. Reaganold, J. e. (16. duben 1993). Soil quality and financial performance of biodynamic and conventional farms in New Zealand. Science , str{nky 344-349. Reeve, L. C.-B. (2005). Soil and Winegrape Quality in Biodynamically and Organically Managed Vineyards. American Society for Enology and Viticulture . Slavík, R. (2009). Senzorické a analytické metody stanovení aromatické zralosti hroznů révy vinné a jejich význam pro praxi. Bakal{řsk{ pr{ce na Zahradncoké fakultě v Lednici Mendelovy univerzity v Brně. Steiner, R. (1998). Zemědělský kurz. Šumperk: PRO - BIO Šumperk. Stohl, W. -D. (2003). Zahrada jako mikrokosmos. Eminent. Thunovi, M. a. (2010). Výsevní dny 2010. Šumperk: PRO-BIO. Worthington, V. (1998). Alternativní terapie, svazek 4.

54

APLIKACE Z[SAD BIODYNAMICKÉHO VINOHRADNICTVÍ A VINAŘSTVÍ V PODMÍNK[CH ČESKÉ REPUBLIKY

Recommend Documents