MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta _________________________________________________________________
Aplikace švýcarského důchodového systému v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autorka práce:
Ing. Karel Mudrych
Monika Štajnerová
Brno 2009
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Karlu Mudrychovi za odbornou pomoc a připomínky, které mi pomohli při zpracování této práce.
2
Prohlášení Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
na
téma
„Aplikace
švýcarského
důchodového systému v ČR” vypracovala samostatně a uvedla jsem veškerou použitou literaturu. V Brně dne 19.5. 2009
………………………
3
Abstrakt ŠTAJNEROVÁ, M. Aplikace švýcarského důchodového systému v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2009 Bakalářská práce je zaměřena na problematiku reformy českého penzijního systému. První část práce se zabývá penzijními systémy obecně, současným penzijním systémem v České republice a také popisem švýcarského penzijního systému. Ten
je považován za dlouhodobě fungující a prosperující, vhodný
k aplikaci v zemích, kde penzijní reforma ještě neproběhla. V další části jsou srovnány oba penzijní systémy na základě předem zvolených ukazatelů. Závěrem práce, v návaznosti na výsledky, je rozhodnutí o vhodnosti zavedení principu švýcarského penzijního systému v naší zemi . Klíčová slova: penzijní systémy, reformy penzijních systémů, tři pilíře důchodového systému, demografická situace, návrhy reformy Abstract ŠTAJNEROVÁ, M. Aplication of the Swiss pensions system in the Czech republik. Bachelor thesis . Brno, 2009 This bachelor thesis deals with guestion of the reform Czech pension system. The first part of the thesis considers of the pension systems in general, contemporary pension system in Czech republic and also describing of the Swiss pension system. That is treated as efficient and well-performing one. This sytem is suitable for aplication in countries, where the pension reform haven’t been applied yet. In following part, the pension sytems are compare on basic predetermined indicators. in conclusion of the thesis, subsequent to the results, is the decision on suitability of principle of Swiss pension system in our country.
4
Key words: pensions systems, reforms of the pensions systems, three pilliars of the pension system, demografic situation, reform design
5
Obsah 1
ÚVOD...............................................................................................................9
2
CÍL PRÁCE ....................................................................................................11
3
METODIKA ....................................................................................................12
4
TEORETICKÁ ČÁST .....................................................................................17 4.1
4.1.1
Vznik a obecná charakteristika ........................................................17
4.1.2
Způsob financování systému ...........................................................18
4.1.3
Reformy důchodových systémů.......................................................19
4.1.4
Druhy penzijních reforem.................................................................20
4.1.5
Tři pilíře důchodového systému .......................................................22
4.2
Penzijní systém V ČR ...........................................................................24
4.2.1
Penzijní systém do roku 2009..........................................................24
4.2.2
Důvod, proč je současný penzijní systém neudržitelný....................26
4.2.3
Navrhované změny penzijního systému ..........................................28
4.2.4
Vládní reforma důchodového systému ............................................29
4.3
5
Penzijní systémy ...................................................................................17
Švýcarský penzijní systém ..................................................................31
4.3.1
První pilíř .........................................................................................31
4.3.2
Druhý pilíř ........................................................................................32
4.3.3
Třetí pilíř ..........................................................................................33
4.3.4
Finanční trhy ....................................................................................34
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................35 5.1
Demografická závislost ........................................................................35
5.2
Poměr mužů a žen ................................................................................38
5.3
Počet ekonomicky produktivních let u mužů a žen ...........................39
5.4
Výdaje na starobní důchody ...............................................................42
5.5
Podíl soukromých aktiv v důchodových systémech .........................43
5.6
Důvěra v kapitálové trhy ......................................................................44
5.7
Průměrné mzdy.....................................................................................47
6
5.8
Míra náhrady ( GROSS REPLACEMENT RATE) .................................50
5.9
Shrnutí praktické části .........................................................................52
6
DISKUSE .......................................................................................................54
7
ZÁVĚR ...........................................................................................................56
8
POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................59
7
Seznam tabulek a grafů Obrázek 4.1: Podíl osob ve věku 65 a starších na populaci ve věku 15–64 Obrázek 4.2: Vývoj vládního dluhu a primárního salda na HDP Obrázek 5.1 :Vývoj složení domácích portfolií (v mld. ) Obrázek 5.2: Míra náhrady státních penzí, dobrovolných pracovních a povinných soukromých penzí jako procento z průměrné mzdy
Tabulka 4.1: Zastoupení jednotlivých pilířů ve vybraných zemí Tabulka 4.2: Jmění penzijních fondů na HDP vybraných zemí OECD Tabulka 5.1: Celková populace a zastoupení jednotlivých generací Tabulka 5.2: Demografická závislost (v %) Tabulka 5.3: Demografické charakteristiky Tabulka 5.4: Procento mužů a žen v poměru k celé populaci Tabulka 5.5: Ukazatel ekonomické aktivity (v %) Tabulka 5.6: Výdaje na starobní důchody Tabulka 5.7: Jmění penzijních fondů a životního pojištění Tabulka 5.8: Aktiva bank Tabulka 5.9: Vývoj složení domácích portfolií (v % k finančním aktivům) Tabulka 5.10: Průměrné mzdy a kupní síla peněz Tabulka 5.11: Srovnání obou zemí
8
1
ÚVOD
Důchodová reforma v České republice tématem.
je v dnešní době velmi diskutovaným
Současný důchodový systém je zejména z důvodu nepříznivé
demografické situace trvale neudržitelný. Populace stárne, podle prognóz bude za několik let stejný podíl důchodců a pracujících. Při současně nastaveném systému by
výrazně ubylo finančních prostředků určených na důchody, jejich
potřeba by se naopak zvýšila . Stát by se musel buď zadlužit nebo vyplácet nižší penze, což by znamenalo snížení životní úrovně velkého procenta lidí. Reforma systému je proto nezbytná z důvodu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Zároveň z důvodu zajištění spokojeného stáří pro všechny občany . Jelikož se jedná o oblast, která výrazným způsobem ovlivňuje státní rozpočet, návrhů, jak by měl nový systém vypadat, se sešla celá řada. Co politická strana, to jiný názor. Potřebu reformy nikdo nezpochybňuje, podobu nového systému ale každý vidí odlišně. Inspirace se hledala i v zemích , kde již důchodová reforma úspěšně proběhla. Jeden z nejrozvinutějších a dobře fungujících systémů v Evropě je švýcarský důchodový systém. Pozitivně hodnocen je u něj zejména poměr mezi státním a soukromým spořením každého občana. Je dáván proto za příklad pro státy, kde důchodová reforma ještě neproběhla. Některé principy švýcarského penzijního systému byly aplikovány například u našich slovenských sousedů. Další země byly tímto systémem při rozhodování o podobě jejich budoucího systému silně ovlivněny. Podoba nového českého systému realizovaná třemi kroky důchodové reformy se švýcarskému důchodovému systému příliš nepodobá. Můžeme v ní vidět určité
9
shody, v základních otázkách se ale liší. Jestli je to správně či nikoliv se budu snažit rozluštit v závěru své bakalářské práce.
10
2
CÍL PRÁCE
Cílem mé práce je objektivní zhodnocení švýcarského penzijního systému. Na jeho základě pak
posouzení vhodnosti k aplikaci na současný nevyhovující
důchodový systém v České republice. Zároveň posouzení vládního návrhu řešení současné krize penzijního systému.
11
3
METODIKA
Teoretická část práce bude obsahovat
uvedení do problematiky penzijních
systémů a jejich reforem. Podrobněji se zaměřím na český a švýcarský penzijní systém. Pomůckou mi budou dostupná literatura k tomuto
tématu , doplněná
o elektronické zdroje. V praktické části práce
provedu srovnání obou zemí na základě zvolených
ukazatelů. Kritérium výběru bude následující.
Ukazatele musí mít vypovídací
hodnotu pro mou práci . Nezbytná je tedy jejich souvislost s penzijním systémem. Srovnáním těchto ukazatelů se mi přiblíží sociální a finanční situace obou zemí . Objektivně a na základě dostatečného množství potřebných informací tak budu schopná vyvodit závěry a doporučení. Ukazatele nesmí být zároveň příliš složité. Hledat budu takové, které
nám sdělí spoustu, bez rozsáhlých matematických
výpočtů. Potřebná data budu čerpat zejména z vládních a národních statistik. Eurostat, jako nejkomplexnější evropská statistika je z důvodu nečlenství Švýcarska v Evropské unii pro mou práci nepoužitelná. Vyhledávat mohu naopak na stránkách OECD, jehož členem jsou obě země a na stránkách Světové banky.
3.1
Demografická závislost
Tento ukazatel považuji za významný
ukazatel
při hodnocení důchodových
systémů. Koeficient závislosti starých udává, jaké je zatížení produktivní populace populací poproduktivní . Jinak řečeno, kolik lidí vydělává na důchody, v poměru k těm, co dávky čerpají. Zároveň je potřeba zjistit vývoj v tomto směru.
12
Vzorec pro výpočet závislosti starých:
Předmětem srovnání tedy bude to, zda populace ve Švýcarsku stárne stejně rychle jako populace v ČR. Pokud populace stárne velmi rychle je třeba zvýšit odvod peněz do státního systému nebo prodloužit dobu spoření. Pokud naopak populace příliš nestárne , není třeba tolik tlačit na zvyšování odvodů, protože bude dost ekonomicky aktivních obyvatel, kteří budou do systému přispívat. Doplněním o další demografické charakteristiky( střední délka života, porodnost atd. ) přiblížím ještě více demografickou situaci obou zemí. Závěr tak bude mít vyšší vypovídací hodnotu, protože bude vycházet z podrobnější analýzy.
3.2
Poměr mužů a žen
Poměr mužů a žen je důležitý ukazatel pro porovnání obou států. Ženy se celkově dožívají vyššího věku než muži. Ti umírají o několik let dříve. Znamená to tedy, že ženy čerpají důchod o několik let déle než muži, takže výše důchodu je nižší než u mužů. Protože je tedy výše čerpání důchodu odlišná u mužů a žen, musíme porovnat, jak jsou na tom obě země. Pokud má některá země více mužů než žen, potřebuje více krátkodobých zdrojů. V případě více žen je naopak požadavek na dostatečné množství dlouhodobých zdrojů.
3.3
Ekonomická aktivita u mužů a žen
Po dobu ekonomické aktivity lidé odvádí příspěvek státu na starobní důchody v rámci sociálního pojištění, zároveň Nízká pracovní participace
si mohou spořit na penzi vlastní cestou.
vypovídá o častých náhradních dobách pojištění.
Pokud penzi tvoří zejména dávky ze státního pilíře, výši penze jejich výskyt příliš
13
Příspěvky ze soukromého spoření se ale rovnají výši vloženého
neovlivní.
kapitálu. Absence příspěvků se na výši důchodů už promítne. Zavedení povinného soukromého spoření znevýhodňuje méně
ekonomicky
aktivní občany . Při vyvázání se ze státního pilíře se totiž příspěvek do státního pilíře snižuje, čímž se snižuje i výše důchodu. Ten je doplněn o dávku ze soukromého spoření. Důchod tak je výrazně nižší. Srovnání tohoto ukazatele mě tak pomůže rozluštit vhodnost zavedení jednoho ze základních atributů penzijních systémů, čímž je soukromý pilíř důchodového spoření
.
Podle
terminologie
Světové
banky
druhý
pilíř
důchodového
zabezpečení1.
3.4
Výdaje na starobní důchody
Tento ukazatel vypovídá o tom, jaký podíl na výdajové složce státního rozpočtu má výplata starobních důchodů. Vysoká hodnota značí, že jsou důchody velkou složkou rozpočtu a že si lidé sami na důchod nespoří nebo jen velmi málo.
3.5
Podíl soukromých aktiv v důchodových systémech
Podíl soukromých aktiv
v penzijních systémech úzce souvisí s předchozím
ukazatelem. Udává, jak moc se lidé na penzi sami připravují. Pokud by u nás vyšla nižší hodnota než ve Švýcarsku , důvodem může být spoléhání se v této otázce výlučně na stát. Zároveň se může jednat o neinformovanost nebo nedostatečné motivování jak ze stany státu tak i ze strany zaměstnavatelů. Zastoupení
soukromých aktiv
lze měřit
jako
jejich podíl k ukazateli ,
společnému pro obě země. Nejlepší způsob je měřit soukromá finanční aktiva 1
World bank.gov (2007)
14
k HDP. Tento ukazatel má obrovskou vypovídací schopnost. Říká nám zjednodušeně , kolik daná země za rok vyprodukuje. Za soukromá finanční aktiva budu považovat objem finančních prostředků vložených do penzijních fondů a do životních pojišťoven. Existují samozřejmě i jiné možnosti soukromého zajištění na stáří, výše uvedené dvě jsou ale nejrozšířenější a nejpoužívanější.
3.6
Důvěra v kapitálové trhy
Tento vybraný ukazatel déle rozvíjí
podíl soukromých aktiv v penzijních
systémech. Nízké procento participace na soukromém spoření
totiž může
pramenit z nedůvěry ve finanční sektor. Důvěru v kapitálové trhy budu měřit
prostřednictvím poměrně jednoduchého
srovnání. Vycházím z předpokladu, že tam kde lidé finančním trhům věří, ukládají si své disponibilní finanční prostředky. Pokud tedy dohledám aktiva
obou
bankovních systémů, zjistím, jak je daný finanční trh spolehlivý a důvěryhodný. Podílem těchto aktiv k HDP pak dosáhnu vyšší vypovídací hodnoty z důvodu lepšího srovnání obou zemí. Zároveň si najdu rozložení finančních portfolií. Prostřednictvím těchto dat se na důvěru v kapitálové trhy podívám z trochu jiného pohledu. Spoření si v penzijních fondech a v životních pojišťovnách není zajištěna investice. V případě propadu na akciových trzích , může dojít ke ztrátám v penzijním fondu samotném. Stejné je to u životních pojišťoven. Pokud lidé volí spíše bezrizikové a pojištěné vklady, investicí se bojí. Důvěra v kapitálové trhy je tedy spíše nižší.
3.7
Průměrné mzdy jednotlivých zemí
Průměrné
hrubé mzdy jsou důležitým ukazatelem , protože pro výpočet
budoucích penzí je třeba přihlédnout ke stávajícím
15
mzdám, ze kterých se penze
vypočítávají
( u průběžného systému). U fondového systému je to zase určitá
část z průměrné mzdy, které se odkládá a zhodnocuje.
3.8
Míra náhrady( GROSS REPLACEMENT RATE)
Míra náhrady navazuje na ukazatel průměrné mzdy. Udává , kolik procent z průměrné hrubé mzdy dostanou lidé vyplacených ve chvíli, kdy jim vznikne na penzi
nárok .Tímto ukazatelem můžeme měřit míru
spokojenosti důchodců.
Podle toho, jaký měl celý život příjem neboli životní standard a jaký bude jejich životní standard v důchodu. Porovnáním obou hodnot pak dojdu k závěru, na jaký standard jsou lidé v důchodu v obou zemí zvyklí. Tento standard by se určitě neměl snižovat, spíše naopak by měl růst.
16
4
TEORETICKÁ ČÁST
4.1
Penzijní systémy
4.1.1 Vznik a obecná charakteristika Dříve bylo zvykem, že se lidé na stáří dovedou zabezpečit sami v rámci rodiny. Fungovalo více generační soužití, kdy staří lidé představovali minimální náklady pro mladou rodinu. Postupem času ale docházelo jak ke změně podoby rodiny, tak i ke způsobu života. Došlo k narušení rodinných vazeb, změně životního stylu a s tím souvisejícím růstem potřeb. To sebou přineslo požadavek starých a nemocných lidí na finanční prostředky, které by měli v důchodu k dispozici. V průběhu 20. století ve vyspělých zemí nabylo sociální pojištění takového významu, že tvoří třetinu veřejných financí. V rámci západní Evropy se formovaly dva základní druhy penzijních systémů. Vznik Bismarckova systému sociálního pojištění se datuje do 19. století do doby působení německého kancléře. Model se po 1. světové válce rozšiřuje i do dalších zemí Evropy. Představoval odklon sociální péče od rodiny a církve a přenos odpovědnosti na stát. Při výpočtu dávek se částečně zohledňuje výše příspěvků placeného na sociální pojištění. Oproti tomu Beveridgeův model, který vzniká ve Velké Británii, zajišťuje rovné univerzální dávky. Další rozlišení je v tom, že Beveridgeův model je ryze státní a rozhoduje o něm pouze stát. U Bismarckova modelu jsou do rozhodování o podobu systému zahrnuti i zaměstnavatelé a odbory2. Penzijní nebo-li důchodový systém je součástí oblasti sociálního zabezpečení, v užším smyslu součástí sociálního pojištění3.
2 3
Loužek :Důchodová reforma – revoluce nebo evoluce? ( 2008) Vostatek : Sociální a soukromé pojištění ( 1996)
17
Funkce penzijního systému lze obecně popsat jako přerozdělování finančních prostředků od ekonomicky aktivních obyvatel, těm, kteří tyto finanční prostředky potřebují, ale nemohou si je sami opatřit. Je tedy založen na principu solidarity a pomoci starým a nemocným. Její výše je odvislá od způsobu financování systému.
4.1.2 Způsob financování systému Systémy je možno financovat průběžně nebo fondově. Průběžný PAYG systém je charakteristický tím, že příspěvky od ekonomicky aktivních obyvatel se použijí na financování důchodů těm, kterým na ně vznikl nárok. Peníze se tedy vyberou a v daném okamžiku se přerozdělí bez toho, aby se kumulovali v nějakém fondu. Přesto, že tento způsob financování vykazuje řadu nedostatků, je pořád nejrozšířenějším způsobem financování4. Výhodou veřejných průběžných důchodových systémů je, že jsou odolnější proti inflaci a nepodléhají výkyvům na kapitálovém trhu. Proto, když dojde k propadu investičních aktiv, nemusejí se lidé o své penze bát. Další výhodou je možnost vyrovnávání důchodových systémů pomocí parametrů. Pokud například
je
potřeba zvýšit množství příspěvků zvýší se doba odchodu do důchodu. PAYG systém vykazuje také vyšší míru solidarity s těmi, kteří do systému mohli přispívat jen malými částkami nebo nějakou dobu nepřispívali vůbec( například po dobu čerpaní rodičovského
příspěvku nebo pobíraní plného invalidního důchodu).
Nevýhodou je povinnost platit povinné příspěvky, které mají charakter daně, dále vysoké přerozdělování a větší citlivost na demografický vývoj. Pokud například dojde k výraznému stárnutí populace, nemůže tento systém efektivně fungovat,
4
Bezděk: Závěrečná zpráva (2005)
18
protože je málo lidí, kteří do systému přispívají, ale naopak spoustu, kteří z něho čerpají5. U Fondového systému se příspěvky účastníků ukládají na individuální účty, kde dochází k jejich zhodnocování. Mluvíme v tom případě nejčastěji o penzijních fondech. Fondový systém je tedy založen oproti PAYG systému na individualizaci. Dávky, které dostávám ze systému odpovídají příspěvkům. Není ovlivněn demografickým vývojem, takže funguje při jakékoli změně ve věkovém rozložení obyvatelstva. Nevýhodou fondového systému je jeho citlivost na vývoj kapitálových trhů . V případě nepříznivého vývoje kursů a při vysoké inflaci, mohou účastníci část vložených prostředků ztratit. To může znamenat velký problém, hlavně pro přispívatele, kteří jsou těsně před odchodem do důchodu a kteří část svých aktiv ztratili bez možnosti je získat zpět.
4.1.3 Reformy důchodových systémů Systém průběžného financování, kdy lidé výdělečně činní platí na důchody současných důchodců, se dostává v posledních letech do krize. Hlavním důvodem je zejména nepříznivý demografický vývoj populace. Ve vyspělých zemí dochází k prudkému
poklesu
porodnosti,
naproti
tomu
díky
zlepšujícímu
úrovni
zdravotnictví se prodlužuje průměrná délka života. Setkáváme se také s diskriminací starších lidí, kteří těsně před odchodem do důchodu nemohou najít práci a musejí tak odejít do předčasného důchodu. Všechny tyto faktory způsobují, že dochází k rapidnímu nárůstu lidí, kteří ze systému čerpají a pokles těch, kteří do něho přispívají.
5
Loužek: Důchodová reforma – revoluce nebo evoluce?( 2008)
19
Demografický vývoj má na důchodové systémy dalekosáhlé dopady. Dochází ke zvýšení podílu výdajů na důchody na hrubém domácím produktu HDP ve všech vyspělých zemí. V 80. letech minulého století se tento podíl o více než 100% zvýšil v Japonsku, v ostatních zemí západní Evropy se toto číslo pohybovalo okolo 50%. Země střední Evropy nejsou v tomto ohledu rozhodně
pozadu.
V Polsku došlo v 90. letech ke zvýšení o 100%, na Slovensku o 40%. Česká republika spolu s Maďarskem se držela na úrovni 25- 30%. Alarmující je ale fakt, že v postkomunistických zemích byl a je průměrný věk dožití stále nižší než v ostatních zemí Evropy6. Prodlužování průměrného věku dožití povede v těchto zemí tedy ještě k většímu růstu nákladů na důchody a tedy i k neudržitelnému zadlužování země. Řada zemí proto hledá způsob jak tyto nevyhovující a dlouhodobě neudržitelné důchodové systémy reformovat při splnění dvou základních kritérií: •
poskytnout adekvátní sociální ochranu občanů ve stáří
•
stimulace nebo alespoň nebránění ekonomického růstu7
4.1.4 Druhy penzijních reforem Rozlišujeme dva základní způsoby, jak lze penzijní systémy reformovat a to z hlediska jejich intenzity a celkového dopadu. U parametrické reformy mluvíme o změně parametrů. Můžeme říci, že je to kosmetická úprava stávajícího systému. Příklad parametrické reformy je prodloužení věku odchodu do důchodu nebo změna sazby pojistného odváděného do průběžného systému v rámci sociálního pojištění.
6 7
Schneider: Dynamický model důchodové reformy v ČR (1998) Krebs, Slaný: Sociální ochrana a důchodový systém (2004)
20
Systémová reforma je radikální změna celého důchodového systému od základu . Příkladem takové reformy může být zavedení povinného spoření do penzijních fondů tzn. zavedení fondového systému financování vedle stávajícího PAYG systému. Rozhodování o tom, jaký typ reformy zvolit by mělo být odvislé od toho, zda daná reforma povede dlouhodobě ke zlepšení situace nebo jen oddálí dopady nevyhovujícího systému do budoucna. V úvahu musíme vzít i řadu aspektů, jedním z nich jsou náklady přechodu. Ty by vznikly
při radikální změně penzijního systému, kde by vedle státního PAYG
systému fungoval i fondový systém. Zavedení fondového systému je výhodnější, pokud je výnos soukromých penzijních fondů vyšší jak součet míry růstu populace a průměrných mezd. V praxi ale nemůžeme takto uvažovat, protože neexistují nenulové náklady při přechodu z jednoho systému na druhý. Mezi generací mladých, kteří by vstoupili do nového systému a generací starších, kteří by zůstali v PAYG systému by vznikla tzv. „ztracená generace“. Tato skupina by musela prakticky platit dvakrát a
to na
8
vlastní důchody, tak i přispívat na důchody starší generace . Náklady, které by vznikly kompenzací této generace nazýváme právě náklady přechodu9.
8
Loužek:Důchodová reforma revoluce–nebo evoluce? (2008) Není předmětem mé práce. Pouze uvedeno jako příklad toho, co se musí zohlednit při rozhodování o podobě reformy.
9
21
4.1.5 Tři pilíře důchodového systému Při obecném pohledu představují všechny systémy důchodového zabezpečení v EU a ostatních ekonomicky rozvinutých zemí tzv.model třípílířového systému. •
Prvním pilířem se rozumí státem garantovaná
penze. Příspěvky od
pojištěnců (zaměstnanců) a zaměstnavatelů jsou vypláceny občanům, kteří pobírají důchodové dávky. Tento pilíř založený na solidaritě, málo citlivý na inflaci, zato velmi ovlivnitelný demografickým vývojem je obecně nazýván průběžně financovaný systém. •
Druhý pilíř je podle terminologie ustálené v zemích EU považovány aktivity zaměstnavatelských subjektů směřujících k poskytování dávek občanů ve stáří. Účast může být povinná i dobrovolná. Dobrovolná v tom smyslu, že se můžeme rozhodnou vstoupit či nikoliv. V případě vstupu se ale z účasti stává zákonná povinnost (opt–out)10 .
•
Do třetího pilíře spadají soukromé aktivity občanů ( životní pojištění, spoření atd. ) Ty jsou založeny na zcela dobrovolné bázi .
10
Podrobnější vysvětlení vyvázání se z průběžného systému tzv. opt–out v následující kapitole Penzijní systém v ČR
22
Tabulka 4.1: Zastoupení jednotlivých pilířů ve vybraných zemí podíl pilíře v důchodovém systému
země první
druhý
třetí
Německo
83
7
10
Francie
51
34
15
Itálie
74
1
25
Španělsko
92
4
4
Nizozemsko
50
40
10
Švýcarsko
42
32
26
Velká Británie
65
25
10
Švédsko
60
35
5
Austrálie
46
35
19
USA
45
13
42
Japonsko
56
29
15
Kanada
57
30
13
Zdroj:Finance. cz( 2005)
Země západní Evropy lze na základě údajů z tabulky rozdělit do základních dvou skupin. První skupiny tvoří země se silným zastoupením prvního pilíře, zástupci Německo, Itálie a Španělsko. Druhou skupinu tvoří země se silným druhým pilířem mezi které se řadí Nizozemsko, Švýcarsko,Velká Británie a Švédsko. Doporuční světové banky je zavedení třípilířové struktury s povinnou účastí ve druhém pilíři. Evropská unie, ale v tomto názoru není zajedno a povinného spoření naopak příliš
zavádění
nedoporučuje. Při rozhodování o podobě
důchodového systému se proto více bere hlavně v úvahu historický vývoj, tradice a ekonomické možnosti dané země11.
11
Slaný, Krebs: Sociální ochrana a důchodový systém (2004)
23
4.2 Penzijní systém V ČR Tradice sociálního pojištění, jehož je dnes důchodový systém součástí, má na území České republiky historii přesahující sto let . Zákon upravující problematiku samotného důchodového pojištění vznikl ve 20. letech minulého století. Spolu s zákonem z roku 1948, který vytvořil systém národního pojištění, se obě právní úpravy řadí mezi moderní a na svou dobu pokrokové. Od 50. let do roku 1989 docházelo k řadě deformacím důchodového
systému, který se díky tomu stal
statickým, diskriminačním a nepodporujícím jakékoliv formy soukromého pojištění. Proces přestavby důchodového systému tak započal ihned po pádu totalitního režimu a trvá až do dnes12.
4.2.1
Penzijní systém do roku 200913
Penzijní systém v České republice se skládá ze dvou pilířů. První z nich je státní, povinný PAYG systém, třetí pilíř je představovaný dobrovolnými příspěvky do penzijních fondů. Průběžný PAYG systém je dávkově definovaný
14
a rozlišuje výplatu čtyř dávek:
starobní důchody, invalidní důchody, vdovecké důchody a sirotčí důchody. Co do významu a objemu vyplacených dávek jsou nejvýznamnější starobní penze. Výše důchodu je dána součtem tzv. procentní a základní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná, zatímco procentní výměra odráží velikost výdělku pojištěného. Získání nároku na starobní důchod lze dosáhnout dvěmi způsoby. Budˇ přispívat do systému alespoň 25 let a dosáhnout věku pro odchod do důchodu, druhou možností je přispívat alespoň 15 let a být starší 65 let. Do celkového počtu let se
12
MPSV. Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech ( 2005) Systém fungující do realizace důchodové reformy současnou vládou. 14 Dávkově definovaný znamená, že se z výše dávky odvozuje jaká má být výše příspěvku. U příspěvkově definovaného se z výše příspěvků vypočítá konečná dávka. 13
24
přičítají i náhradní doby pojištění( soustavná příprava na budoucí povolání od 18 let po dobu prvních 6 let studia, mateřská dovolená atd.) Příjmem státního penzijního systému
je pojistné zaplacené na důchodové
pojištění. Jeho platba byla zavedena roku 1993 a jeho výše se z původních 26% roku 2004 zvýšila na 28% z hrubé mzdy( 6,5% tvoří příspěvek zaměstnance a 21,5% příspěvek zaměstnavatele). Podmínky pro OSVČ jsou vzhledem k zaměstnancům poněkud odlišné. Podnikatelé musí přispívat
na důchodové
pojištění stejnou částkou tedy 26% resp. 28%, rozdílný ale mají
vyměřovací
základ. Jeho výši si mohou prakticky zvolit sami na základě vykazovaných příjmů a výdajů, je pro ně jen stanovena minimální hranice, ze které musí být odvedeno minimální pojistné15. Nejdůležitějším parametrem každého PAYG systému je doba odchodu do důchodu. Ta určuje, jak dlouho lidé musí do systému přispívat, aby jim vznikl nárok na výplatu důchodu. Tvoří tedy hranici mezi ekonomicky aktivními a těmi, kdo ze systému čerpají16. Stanovený věk pro odchod do důchodu prošel během posledních let několika změn. Zákon o důchodovém pojištění z roku 1995 zvýšil nejprve důchodový věk u mužů ze 60 let na 62 u žen z 53–57 let na 57–61 podle počtu vychovaných dětí . Novela veřejných financí z roku 2003 pak pokračuje ve zvyšování věku odchodu do důchodu a stanovuje pro muže a bezdětné ženy tento věk na 63 let a na 59–62 u žen dle počtu dětí17. V souvislosti se třetím pilířem důchodového systému mluvíme nejčastěji o penzijním připojištěním a životním pojištěním. Penzijní připojištění existuje formou soukromě provozovaných fondů od roku 1994. Jedná se samozřejmě
15
Bezděk: Penzijní systém obecně i v kontextu české ekonomiky (2000) Neplatí v každém případě, existuje možnost jít do předčasného důchodu, takže odejít do penze ještě předtím, než mi na penzi vznikl nárok nebo naopak pracovat i v době pobírání důchodu. 17 MPSV.Důchodová reforma (2007) 16
25
o plně fondový způsob financování, kde vedle vlastních příspěvků se na účtu každého účastníka připisuje i státní příspěvek, který dosahuje měsíčně až 150 Kč. Bonusem je od 1.1.2000 možnost odpočtu příspěvku vyššího nad 500 od základu daně a tím si snížit daňové zatížení a to až do výše 12 000 za rok. U Životního pojištění je maximální odpočet od základu daně stejný18. Účast v penzijním připojištění je poměrně vysoká ( 4,3 mil. účastníků19), avšak příspěvky jsou velice nízké ( pouze asi 2% průměrné hrubé mzdy ). Nejvíce se na účasti podílí skupina lidi od věku 40–59let, takže na zadní kolečka myslí hlavně starší lidé těsně před důchodem, naopak zájem mladých lidí je poměrně nízký20.
4.2.2 Důvod, proč je současný penzijní systém neudržitelný Tak jako v ostatních zemí Evropy i u nás dochází k postupnému stárnutí populace. Obrázek 4.1 Podíl osob ve věku 65 a starších na populaci ve věku 15–64
Zdroj: Konvergenční program České republiky (2007)
18
Bezděk: Penzijní systém obecně i v kontextu české ekonomiky (2000) Český statistický úřad. Ekonomické výsledky v odvětví finančního zprostředkování za 4. čtvrtletí 2008 (2009) 20 MPSV. Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech (2005) 19
26
Z grafu navíc vidíme, že podle prognózy bude u nás vyšší podíl starších osob k osobám v produktivním věku než jaký je průměr zemí EU. Počet osob, kteří platí pojistné
se
tedy bude stále snižovat, naopak vzroste počet penzistů. Při
současně nastaveném penzijním systému by tak v roce 2050 nastala situace, kdy na jedno penzistu připadne přibližně jeden pracující (v roce 2005 to bylo přibližně 5 pracujících ). Peníze na výplatu penzí tak budou chybět, protože výdaje na penze budou daleko větší než příjmy penzijního systému.
Jedním
z východisek by mohlo být zadlužení se státu. Otázkou je, jestli je správné volit cestu k neudržitelnosti veřejných financí. Obrázek 4.2: Vývoj vládního dluhu a primárního salda na HDP
Zdroj: Konvergenční program České republiky (2007)
Na základě Maastrichtských kritérií z roku 1993 musí země usilující o vstup do eurozóny stabilizovat svoji měnovou
a rozpočtovou politiku.
politiky je požadavek měnové unie na udržení: •
vládního deficitu pod hranicí 3% HDP
27
V oblasti fiskální
•
veřejného dluhu pod hranicí 60% HDP21
Pokud chceme v budoucnu přijmout jednotnou měnu euro, je zcela nezbytné reformovat důchodové systémy a neohrožovat tak nepříznivým vývojem veřejných financí ekonomiku naší země i celou Evropskou měnovou unii.
4.2.3
Navrhované změny penzijního systému
O tom, že náš současný důchodový systém potřebuje změnu není pochyb. Na výsledné podobě nového penzijního systému se už ale experti a politici příliš neshodují. Zaznívají názory o provedení radikálního přechodu na fondový systém ( Kreidl a Schneider)22. Ekonom a současný prezident Václav Klaus k reformě důchodového
systému
říká:…„Je
sice
třeba
změnit
systém,
ale
jeho
charakteristikou není průběžné či fondové financování, ale kvalitní parametry a změna pohledu na důchodový systém–od pojištění se( proti riziku stáří, což nepovažuji za riziko, ale jistotu) ke spoření na stáří23.” Co se týče jednotlivých politických stran i zde se názory rozcházejí. KSČM navrhuje zvýšení pojistné sazby. ČSSD, KDU–ČSL a US–DEU vidí řešení ve snížení náhradového poměru, tedy snížení poměru
starobního důchodu
k průměrné hrubé mzdě. Pravicová ODS prosazuje variantu rovného důchodu při snížení pojistné sazby, která dává možnost si na stáří spořit individuálně. Úsporná opatření v penzijním systému povedou každopádně ke zhoršení životní úrovně budoucích penzistů. Ti pokud si budou chtít udržet stejnou životní úroveň, jakou mají současní důchodci, budou muset omezit svoji spotřebu a připravovat se tím na stáří . Díky současné krizi penzijního systému tak bude muset každý
21
Procházka: ČNB (2000) Loužek: Důchodová reforma – revoluce nebo evoluce(2008) 23 Klaus: Několik poznámek k našemu dnešnímu důchodovému systému a k jeho tolik potřebné změně( 2000) 22
28
něco obětovat. Buď méně spotřebovávat v produktivním období a více šetřit na penzi nebo se uskromnit ve stáří.
4.2.4 Vládní reforma důchodového systému Vládní koalice v rámci první etapy penzijního systému
schválila některé
parametrické změny platné od 1.1 2009 resp. 1.1.2010. Mezi nejvýznamnější patří: •
Prodloužení doby odchodu do důchodu na 65 pro muže a ženy s jedním dítětem. Pro ženy s více dětmi od 62–64.
•
Prodloužení doby pojištění na 35 let s náhradními dobami pojištění a 30 let bez náhradních dob pojištění s tím, že se doba studia nebude do náhradních dob pojištění započítávat.
•
Zavedení souběhu poloviny starobního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti s tím, že se každých 180 dní bude zvyšovat výměra starobního důchodu.
•
Zavedení třístupňové invalidity na základě procentního poklesu pracovní schopnosti kdy do první skupiny s nejmenšími zdravotními problémy, bude patřit většina pojištěných , čímž se sníží výplaty na důchody.
Pro druhou etapu reformy budou charakteristické změny v oblasti: •
Veřejného důchodového pojištění, kdy bude zavedena platba pojistného státu za náhradní dobu pojištění a vytvoření dostatečné finanční rezervy pro realizaci reformy.
•
Podpora
soukromých
penzijních
i zaměstnavatelů k platbě vyšších akcionářů od majetku účastníků.
29
fondů,
motivace
příspěvků
zaměstnanců
a oddělení majetku
V poslední třetí etapě dojde zejména k následující změně: •
Účastník se bude moci rozhodnout, zda bude přispívat pouze do státního systému nebo se z něho částečně vyváže( opt–out) a část pojistného bude ukládat do soukromého systému. Došlo by tak k zavedení druhého pilíře penzijního systému, účast v něm by ale byla zcela dobrovolná24. Účastníky druhého pilíře by pak
mohli být všichni ti, kdo jsou účastni
důchodového pojištění tedy i osoby OSVČ. Výplata důchodu z tohoto druhu spoření by se pak rovnala výši příspěvků. Obecně lze říci, že účast ve druhém pilíři je výhodná zejména pro ty jedince, kteří předpokládají, že budou v produktivním věku celou nebo většinu doby zaměstnáni a schopni tak do tohoto pilíře přispívat. Naopak pro ty
, kteří
očekávají, že budou mít více náhradních dob pojištění, je výhodnější zůstat pouze v prvním pilíři, protože jejich dočasná pracovní
absence se nijak
nepromítne v tom, kolik pak dostanou v důchodu. Účast ve druhém pilíři by se tak měla důkladně zvážit, jde totiž o závazné rozhodnutí, které lze vzít zpátky jen v zákonem určených případech25.
24
MPSV. Důchodová reforma(2007) MPSV. Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt- out ze základního důchodového pojištění (2007)
25
30
4.3 Švýcarský penzijní systém Švýcarský penzijní systém je definovaný jako třípilířový. Vedle průběžného systému financování je od roku 1985 zavedena povinná účast v systému zaměstnaneckých fondů, podle terminologie druhý pilíř . Třetí pilíř obsahuje dobrovolné spoření včetně dotovaných penzijních plánů pro osoby samostatně výdělečně činné, na které se nevztahují podnikové programy. Příspěvky na sociální pojištění, povinné podnikové i dobrovolné penzijní programy jsou odečitatelné z daní, přičemž penzijní dávky obecně podléhají dani z příjmu. Švýcarský penzijní systém je díky zaměření jak na solidaritu při výplatě dávek z prvního pilíře, tak na
odpovědnost a individuální přístup účastníků
doporučovaný Světovou bankou za vzor pro všechny země, které uvažují o reformě penzijního systému.
4.3.1 První pilíř Součástí prvního pilíře je státem garantovaná penze. Na rozdíl od ČR je podíl prvního pilíře výrazně nižší, protože je celý systém rozmělněn do více pilířů než u nás. Pořád ale má v rámci ostatních pilířů největší zastoupení a tak může občanům
zajistit
alespoň pokrytí nezbytných životních potřeb ve stáří. Sám
osobě je ale samozřejmě brán jako nedostačující. Do systému přispívají zaměstnanec a zaměstnavatel stejnou částkou a to 5,05% z hrubé mzdy. Povinnost účastnit se důchodového pojištění je pro výdělečné osoby stanoveno od 17let, pro nevýdělečné osoby od 20let.
Věková hranice pro
odchod do důchodu je pro muže 65 let a ženy 64. Výplata důchodu se skládá ze dvou složek. První je
plošná paušální dávka
upravena podle počtu odpracovaných let. Její výše je zhruba 20% průměrných
31
výdělků. Doplňková dávka se odvozuje od výši výdělku a zároveň příspěvků od jednotlivých plátců. Nedochází tu
od
výši
tak k přerozdělování. V rámci
doplňkové dávky může být vyplaceno až 20% z průměrného výdělku za celou profesní kariéru26. Navíc stát přispívá na důchody ze svých příjmů, čímž pokrývá asi 20% vyplacených penzí.
4.3.2 Druhý pilíř Druhý pilíř je založen na podnikových penzijních programech, které byly povinně uvedeny do chodu těchto programů
zákonem o profesních důchodech z roku 1985. Spuštění činilo problémy zejména menším podnikům, protože ty větší
měly podnikové programy pro své zaměstnance už
dříve zavedeny27. Existence
druhého pilíře má ve Švýcarsku dlouhou historii, co do významu a velikosti je tak téměř srovnatelný s prvním státním pilířem. V praxi podnikové penzijní programy fungují tak, že zaměstnavatelé založí vlastní podnikovou penzijní pokladnu nebo se připojí k pokladnám působícím nad rámec podniku.
Majetek
v pokladnách
je
spravován
jak
zaměstnavateli
,
tak
i zaměstnanci, v rozhodovacích orgánech pokladny jsou obě skupiny zastoupeny stejným dílem. Mluvíme tak o jakémsi sociálním partnerství a spoluprací mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Malé a střední podniky, které nechtějí nebo nemohou založit vlastní podnikovou penzijní pokladnu se připojí k tzv. sběrné nadaci. Provozovatelem těchto nadací jsou banky nebo životní pojišťovny. Druhý pilíř je založen na čistě fondovém financování. Každý ze systému dostane to co do něho vloží plus si přičte výnos, který penzijní pokladna resp. banka nebo životní pojišťovna
zaznamenala. Příspěvky činí 7–18% ze mzdy zaměstnance,
z toho příspěvek zaměstnavatele musí činit alespoň 50% z celkové výše 26 27
Krebs, Slaný: Sociální ochrana a důchodový systém (2004) Vittas: Švýcarský Chilepur – vzor pro penzijní reformy? (1998)
32
příspěvku. Stát do soukromého pilíře nepřispívá žádnou částkou, jako tomu je v případě pilíře prvního.
4.3.3 Třetí pilíř Třetím pilířem je soukromé důchodové zabezpečení. Je založeno na zcela dobrovolné bázi a slouží jako doplnění prvního a druhého pilíře. Osoby, které nejsou výdělečně činní, osoby samostatně výdělečně činní a s vyššími příjmy, se mohou na důchod
dostatečně zabezpečit právě prostřednictvím tohoto třetího
pilíře. Třetí pilíř není aktivně podporován ze státních prostředků tak jako první pilíř. Existuje však jeho nepřímá nestátní podpora. Účastníci se mohou rozhodnout, zda zvolí volné nebo vázané zabezpečení. Vázané zabezpečení je úzce spjato s důchodovým zabezpečením . Musí být pro tyto účely zřízeno i využito. Proto je nejbližší možný termín jeho výplaty teprve pět let před dosažením důchodového věku. Na oplátku je tento způsob zabezpečení daňově zvýhodněno. Volné zabezpečení zahrnuje všechny ostatní formy individuálního zabezpečení jako jsou investice, životní pojištění, různé typy spoření.U volného zabezpečení lze s
majetkem kdykoliv volně disponovat. I tento typ zabezpečení do jisté míry
odlehčí státu v oblasti sociální péče, proto i v tomto případě je možné některé položky odečíst od zdanitelného základu28.
28
Krebs, Slaný: Sociální ochrana a důchodový systém (2004)
33
4.3.4 Finanční trhy Švýcarsko je
ve světě známé vyspělostí bankovního systému. Ten
je
charakteristický svou seriózností, kvalitou,v neposlední řadě dodržováním bankovního tajemství. Na základě těchto vlastností se ve švýcarské bankách kumulují obrovské vklady místních obyvatel i lidí z celého světa. Vedle bankovního sektoru jsou ve Švýcarsku nebývale rozšířeny i pojišťovací společnosti. Se svými 215 registrovanými pojišťovnami a objemem pojištění na jednoho obyvatele ve výši 7065 CHF29, je dokonce zemí s největší mírou pojištění na světě.30. V neposlední řadě mají široké zastoupení i penzijní fondy, v nichž jak vidíme v následující tabulce se shromažďují obrovské finanční prostředky. Tabulka 4.2 Jmění penzijních fondů na HDP vybraných zemí OECD
Zdroj OECD (2005)
29 30
123 354,9 KČ BusinessInfo.cz (2007)
34
5
PRAKTICKÁ ČÁST
V teoretické části práce jsem se zaměřila na penzijní systémy obecně, definovala a vysvětlila několik základních pojmů, které jsou potřeba znát pro pochopení celé problematiky penzijních systémů a jejich reforem. Podrobněji jsem se pak zaměřila na český a švýcarský důchodový systém a nastínila na jakých principech oba fungují. Na základě těchto znalostí budu moci provést v praktické části analýzu vybraných ukazatelů a vyhodnotit vhodnost aplikace švýcarského systému na náš důchodový systém.
5.1 Demografická závislost Tabulka 5.1: Celková populace a zastoupení jednotlivých generací Česká republika Rok
celková populace (v tis.)
2000
zastoupení jednotlivých generací (%) 0-14
15-59
60+
10 271,80
16,40
65,20
18,40
2025
9 726,90
12,20
58,30
29,50
2050
8 428,40
13,60 Švýcarsko 2000 7 170,40 16,70 2025 6 729,30 12,40 2050 5 607,10 12,50 Zdroj: United Nations. World Population Ageing. (2007)
46,30
40,10
62,10 51,90 48,60
21,30 35,70 38,90
Z tabulky je pro nás směrodatný zejména údaj o zastoupení jednotlivých věkových skupin k celkové populaci. U obou zemí vidíme podobný trend a to postupné snižování počtu obyvatel do 60 let a naopak nárůst počtu obyvatel v důchodovém věku. Obě populace tedy stárnou, s tím, že populace v České republice dokonce rychlejším tempem. Lepší vypovídací schopnost má následující tabulka, která dává do souvislostí jednotlivé generace a vztahy mezi nimi vzhledem k jejich ekonomické aktivitě.
35
Tabulka 5.2: Demografická závislost ( v %) Česká republika Rok
2000 2025 2050
31
celková závislost
závislost mladých
32
závislost starých
43,40 54,40 86,00
23,50 18,80 25,20 Švýcarsko 2000 48,50 24,70 2025 65,30 20,20 2050 79,90 22,20 Zdroj: United Nations. World Population Ageing. (2007)
33
19,80 35,60 60,80 23,80 44,80 57,30
Celková závislost bude rapidně narůstat a to, jak vidíme z dat, bude způsobeno opět nárůstem podílu starší generace. V roce 2050 bude vyšší podíl poproduktivní populace k populaci produktivní. Opět bude podle prognózy příznivější stav ve Švýcarsku, kde bude na penzisty vydělávat více pracujících než u nás. Tabulka 5.3: Demografické charakteristiky Česká republika Rok
přírůstek obyvatelstva
plodnost
2000-2005 2025-2030 2045-2050
-0,10 -0,50 -0,60
1,20 1,60 2,00
střední délka života muži
72,10 76,60 78,40 Švýcarsko 2000-2005 -0,10 1,40 75,90 2025-2030 -0,50 1,50 78,30 2045-2050 -0,90 1,70 79,90 Zdroj: United Nations. World Population Ageing. (2007)
ženy
věkový medián
78,70 82,80 84,40
37,60 47,20 52,40
82,30 84,40 86,00
40,20 49,80 52,00
Poslední tabulka znázorňuje, že zvyšující se podíl starších lidí je způsoben záporným přírůstkem obyvatelstva a nízkou plodností. Na druhou stranu se
31
Zatížení produktivní populace(15-64) populací předproduktivní( 0-14) a poproduktivní(+65) Zatížení produktivní populace(15-64) populací předproduktivní(0-14) 33 Zatížení produktivní populace(15-64) populací poproduktivní (+65) 32
36
posunuje naděje dožití v obou zemí, lidé umírají později, zvyšuje se podíl starších osob v populaci. Jestliže populace v České republice stárne rychleji, měla by reforma být spíše hlubšího rázu, aby tento nepříznivý demografický vývoj dokázala eliminovat. Nejlogičtější je zvýšit odchod do důchodu,aby nebylo tolik důchodců a naopak, aby se zvýšilo procento produktivní populace. Vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku je odchod důchodu stanoven na 65 let pro muže a 64 pro ženy, nasnadě je u nás zavést ochod do důchodu v ještě pozdějším věku. Když se ale podrobněji zaměříme na střední délku života, vidíme, že se Češi dožívají v průměru o 4 roky méně než Švýcaři. Posunování věkové hranice by tak mohlo být přípustné až za několik let, kdy se v naději dožití budeme ke Švýcarům přibližovat. Odchod do důchodu by z toho důvodu určitě neměl přesáhnout 65 let, potřebné zdroje k financování budoucích důchodů by se proto měli hledat jinou cestou. Jedna z možností je zvýšit odvod na důchody, jakékoliv zvyšování je ale vždy veřejností bráno jako negativní jev. Potřebná finanční rezerva na důchody by se taky mohla vytvořit spořením si každého jednotlivce. Důležité by bylo apelovat na odpovědnost každého občana za sebe sama a omezení části spotřeby v produktivním věku. Ti, kteří už jsou těsně před důchodem už si na penzi sami těžko naspoří, proto je potřeba vytvořit na pokrytí těchto důchodů dostatečně velká finanční rezerva. Odvody na důchody by se tak logicky neměli snižovat, aby stát měl na výplatu těchto důchodů. Budoucí penzisté by si tak měli spořit nad rámec toho, co nyní
odvádějí státu, k dosažení toho je nutné už zmíněné omezení
spotřeby.
37
5.2 Poměr mužů a žen Tabulka 5.4: Procento mužů a žen v poměru k celé populaci Česká republika počet mužů (v %)
Švýcarsko
počet žen (v %)
počet mužů (v %)
2005 48,63 51,37 2005 2025 48,50 51,50 2025 2050 48,38 51,62 2050 Zdroj: United Nations. World Population Ageing. (2007)
počet žen (v %)
49,46 49,19 48,49
50,54 50,81 51,51
Pokud je v populaci více žen, než mužů, znamená to, že je potřeba více dlouhodobých finančních prostředků , protože se ženy dožívají vyššího věku. To nám koneckonců ukázala i předešlá tabulka, průměrně ženy žijí o 6 let déle než muži. V obou zemí převažuje ženská populace, rozdíl mezi počtem
mužů a žen
v populaci ale není tak markantní. Podle předpovědi se bude dále tento rozdíl prohlubovat, v roce 2050 bude v obou zemí zhruba o 3% více žen než mužů. Vhledem k tomu, že je poměr obou pohlaví téměř vyrovnaný a podle prognózy se nemá rozdíl příliš zvětšovat nemusí se měnit způsob kumulování prostředků. Je jasné, že se musí v České republice
zvýšit objem prostředků určených na
důchody a to buď formou zvýšení státních nebo privátních příspěvků. Nemusí se ale tvořit zvláštní rezerva buď na větší objem výdajů v případě převahy mužské populace nebo shromažďování méně finančních prostředků po delší dobu v případě výrazné převahy ženské populace.
38
5.3 Počet ekonomicky produktivních let u mužů a žen Tabulka 5.5: Ukazatele ekonomické aktivity v % Česká republika 2003 ZAMĚSTNANÍ CELKEM (z populace 15-64) 64,86 muži 73,37 ženy 56,32 NEZAMĚSTNANÍ CELKEM (% z pracujících ) 7,80 muži 6,20 ženy 9,90 Švýcarsko ZAMĚSTNANÍ CELKEM (z populace 15-64) 72,92 muži 85,06 ženy 70,73 NEZAMĚSTNANÍ CELKEM (%z pracujících) muži ženy Zdroj: OECD. Stat Extracts.(2009)
2004 64,23 72,43 55,99 8,30 7,10 9,90
2005 64,78 73,26 56,25 7,90 6,50 9,80
2006 65,27 73,67 56,79 7,10 5,80 8,90
77,40 84,46 70,32
77,20 83,93 70,43
77,94 84,70 71,13
4,40 4,00 4,90
4,50 3,90 5,10
4,00
4,20 3,90 4,50
Údaje o ekonomické aktivitě nám říkají, kolik lidí do penzijního systému přispívá formou platby pojistného.
Nově bude v ČR zavedeno, že za náhradní doby
pojištění (rodičovská dovolená,doba pobírání invalidního důchodu, pobírání dávek v nezaměstnanosti a jiné)
bude peníze
do systému vkládat stát. Chce tímto
způsobem vytvořit dostatečně velkou finanční rezervu na reformu. V tomto smyslu je vlastně jedno, kolik lidí pracuje a kolik ne, potřebné peníze na výplatu důchodu se popřípadě vezmou z jiných resortů. Nižší podíl pracujících se zato promítne ve výši důchodu. Jestliže je u nás v průměru o 10% méně
ekonomicky aktivní populace je jasné, že důchody
nemohou být tak veliké jako ve Švýcarsku, protože stát nemůže do nekonečna a neomezeně do systému přispívat. Ve Švýcarsku je v rámci prvního pilíře vypláceno
až
40%
průměrné
hrubé
mzdy,
příspěvky
zaměstnanců
a zaměstnavatelů tvoří ale jen něco málo přes 10% z hrubé mzdy. Zbytek je doplácen státem, který dotuje státní penzijní systém za svých příjmů. Penzisté ve Švýcarsku tak za malé peníze obdrží od státu poměrně slušný základ, který je
39
doplněn navíc o příjmy z ostatních pilířů. Situace v České republice je poněkud odlišná. Stojíme na prahu reformy, která spolkne nemalé finanční prostředky, populace není tak ekonomicky aktivní, takže stát musí za tyto lidi platit sám. Nemůžeme tedy očekávat, že při stejné výši příspěvku jaký
platí Švýcaři do
státního pilíře obdržíme tak vysokou penzi jako oni. Fakt, že je u nás méně ekonomicky aktivních osob, je ale částečně způsoben i tím, že stát až nedávno uzákonil dobu odchodu do důchodu podobnou jako mají ve Švýcarsku. Teprve až budeme odcházet do důchodu v 65 letech
34
, můžeme
očekávat i zvýšení důchodu. Otázkou ale zůstává, jestli toto bude možné,za předpokladu stárnutí populace. V souvislosti s ekonomickou aktivitou je , jak je zmíněno už v metodice, spojena problematika zavedení druhého pilíře důchodového zabezpečení. Ve Švýcarsku je účast v tomto pilíři povinná pro všechny zaměstnance, jedná se o zvláštní formu zaměstnaneckého spoření. V České republice se uvažuje o částečném vyvázání z prvního pilíře, do druhého, který by první pilíř doplňoval. Při zavedení povinné účasti v tomto pilíři by pak získali více lidé, kteří jsou ekonomicky aktivní a mohou do zaměstnaneckého spoření pravidelně přispívat. V případě nepravidelné účasti, tedy při častých výskytech náhradních dob pojištění lidé při vyvázání z prvního pilíře do druhého dostanou ve finále méně. Když se ještě jednou podíváme na data v tabulce 5.5, vidíme že ženy jsou výrazněji
častěji
doma.
Pravděpodobná
příčina
je
rodičovská
dovolená,
z vyhledaných dat vidíme, že je u nich vyšší procento nezaměstnaných . Zavedení povinnosti účasti ve druhém pilíři by tak negativně poznamenalo hlavně ženskou populaci.
34
Ženy dříve podle počtu dětí
40
Výhodou povinného zavedení druhého pilíře by byla motivace žen více chodit do práce. Na druhou stranu by to ještě více odklonilo ženy od rodiny a rodinného způsobu života, což sebou nese taky řadu negativních jevů. V důvodu participace žen na pracovním trhu u nás není druhém pilíři příliš vhodné.
41
zavedení
povinné
nízké
účasti ve
5.4 Výdaje na starobní důchody Tabulka 5.6: Výdaje na starobní důchody Rok 2006
Česká republika Švýcarsko 241,17 989,8 V přepočtu na 1 obyvatele v tis (Kč) 23 490,60 132 256,6 Zdroj: Statistical Data on Switzerland. (2009), OECD. Stat Extracts.(2009), MF.Udržitelnost veřejných financí (2005) , vlastní výpočty Výdaje na starobní důchody v mld. (Kč)
Vzhledem ke skutečnosti, že výdaje na důchody ve Švýcarsku jsou vyšší než samotný státní rozpočet, peníze na důchody se tak kumulují na zvláštním účtu mimo státní rozpočet. Nemohu tak porovnávat procento výdajů na důchody ze státního rozpočtu, mohu jen porovnat obě sumy, které jsou na výplaty důchodů určeny.
V porovnání se Švýcarskem putuje na starobní důchody u nás
asi
čtyřikrát méně finančních prostředků. V přepočtu na jednoho obyvatele je tento rozdíl ještě větší. Logické vysvětlení neporovnatelně vyšších výdajů jsou vyšší příjmy penzijního systému.Ty jsou
navíc vyšší i o
příspěvek státu, který jak už jsem zmínila
pokrývá 20% vyplacených penzí .
Švýcarský státní pilíř důchodového
zabezpečení nemusí být štědřejší a solidárnější, ale pouze bohatší, mající vyšší disponibilní prostředky.
42
5.5 Podíl soukromých aktiv v důchodových systémech Tabulka 5.7: Jmění penzijních fondů a životních pojišťoven 2003 mld. Kč
2004 % z HDP
mld. Kč
% z HDP
Česká republika 181,9 7,1 220 Švýcarsko 14 742,48 168,3 14 122,30 Zdroj: The Portland Trust: Developing the private Pension System (2007)
8 153,2
Nejčastěji využívanou možností, jak se lze soukromě zabezpečit na důchod, je využít služeb penzijních fondů nebo uzavření životního pojištění. Jak se penzisté obou zemí staví k soukromému důchodovému zabezpečení máme znázorněno v přiložené tabulce. Z jmění penzijních fondů a životních pojišťoven vidíme, že rozdíl v přístupu mezi oběma zeměmi je markantní. V České republice jsou aktiva obou institucí nízká, nedosahují ani 10% HDP. Švýcaři naopak na penzijní připojištění a životní pojištění ukládají neporovnatelně vyšší peněžní prostředky a velice pravděpodobná je i vyšší participace. Ve
Švýcarsku
berou
účast
v soukromém
důchodovém
pojištění
velmi
zodpovědně. Přístup našich budoucích penzistů je oproti tomu poněkud laxní. Důvodů proč tomu tak je
celá řada. Česká republika žila dlouhou dobu
v socialistickém státě, kde bylo pravidlem, že stát se o občany ve všem postará. Slovo osobní odpovědnost a individuální přístup nebyly známy naopak byly zakázány . Až v posledních letech se probíráme z dlouholeté letargie a velice pomalu si začínáme uvědomovat, že dnešní doba naopak aktivní přístup vyžaduje, zejména co se týče otázky důchodu. Bez většího apelu na posílení důležitosti osobní odpovědnosti prostřednictvím odborných seminářů ve školách a na pracovištích se ale přístup občanů bude měnit jen velmi pozvolna. Další důvod, který mě napadá v souvislosti s nevyužíváním služeb finančních trhů, je jejich neznalost a z toho pramenící nedůvěra. Této otázce se budu podrobněji věnovat v další kapitole.
43
5.6 Důvěra v kapitálové trhy Ten kdo důvěřuje v kapitálové trhy některé země, nemá tam strach ukládat svoje disponibilní finanční prostředky.Ví, že zemi nehrozí žádný ekonomický ani politický kolaps. Navíc pokud země je svými službami vyhlášená s několikaletou dobrou pověstí, ví že má svoje peníze v bezpečí. Už teoretické části v kapitole 4.3.4 jsem se zabývala bankovním systémem ve Švýcarsku. Prezentovala jsem tento systém za seriózní a kvalitní, jehož služeb využívají lidé na
celém světě. V tabulce
uvidíme, jakým jměním disponují už zmíněné švýcarské banky a jakým ty české. Tabulka 5. 8: Aktiva bank Česká republika Švýcarsko Jmění bank v (mld Kč) 3 750,65 60 374,88 v % z HDP 117 654 Zdroj: Statistical Data on Switzerland. (2009), ČNB.Dohled na finančním trhem (2008)
Fakt, že ve Švýcarských bankách se kumulují obrovské vklady mě nijak nepřekvapil, koneckonců „Swiss banking” je ve světě pojem. Zvědavější jsem byla, jak dopadnou v tomto srovnání banky na území České republiky. Aktiva našich bank jsou výrazně nižší, v přepočtu zhruba 17krát. Našim
bankám
tuzemci
i zahraniční klienti nesvěřují tolik finančních prostředků . Finanční trhy u nás nebudí takovou důvěru. V poměru k HDP už není rozdíl tak obrovský. Švýcaři mají několikanásobně vyšší roční produkci.
44
Obrázek 5.1: Vývoj složení domácích portfolií (v mld.) Česká republika
Zdroj: Tyrpák: Analýza rizikovosti individuálního investičního portfolia (2006)
Tabulka 5.9: Vývoj složení domácích portfolií (v % k finančním aktivům) Švýcarsko 2001 2002 2003 Depozita 20 22 23 Dluhové cenné papíry (obligace) 9 9 8 Majetkové cenné papíry (akcie) 17 13 15 Zdroj: OECD. Ageing and pension system reform: implications for financial markets and economic policies (2005)
Zajímavé srovnání nám dává
i vývoj domácích portfolií obou zemí. V České
republice více lidé preferují bezpečnější formy uložení peněz. Vklady, které nemají pojištěny a mohou
o část z nich vlivem nepříznivého vývoje kurzů přijít, tolik
nevyhledávají. Z dostupných informacích o složení portfolií ve Švýcarsku naopak vidíme trend poměrné oblíbenosti dluhových a majetkových cenných papírů, které jsou poměrně rizikové způsoby uložení peněz. Jejich součet se dokonce rovná velikosti bankovních depozit.
45
Výsledkem posledních dvou kapitol je tedy fakt, že Švýcarský finanční systém je důvěryhodný s obrovským množstvím vložených prostředků. Lidé ve Švýcarsku si odedávna ukládali
a spořili peníze na kapitálových trzích. Proto pro ně
nepředstavovalo žádný problém, když roku 1985 vláda rozhodla, že si každý bude povinně ukládat v penzijních fondech peníze na stáří. Situace v České republice je ale poněkud odlišná. Jak už jsem zmínila v závěru kapitoly 5.5, lidé neměli potřebu si peníze někam ukládat, nikdo je k tomu nevedl. Po obnovení demokracie pak chuť si někde spořit peníze možná byla, ale po zkušenostech s kampeličkami se lidé raději vrátili k osvědčené metodě, uložení peněz pod matraci. Pokud by se mělo zavést v České republice
povinné soukromé spoření na
důchod, musí se rozhodně změnit pohled a důvěra k penzijním fondům a životnímu pojištění. Stát musí zejména penzijní fondy pro občany zatraktivnit, ať už oddělením majetku vlastníků a účastníků, ale i více tyto programy dotovat. Osobně bych ale rozhodnutí o tom, jestli si soukromně spořit na penzi nechala na osobní zodpovědnosti každého občana. Pokud lidé finančním trhům až zas tak nevěří, neměli by se k účasti na nich za každou cenu
nutit. Vyvázání se ze
soukromého pilíře do druhého pilíře, není navíc vždy výhodné. (kapitola 5.3 :počet ekonomicky aktivních let u mužů a žen).
46
5.7 Průměrné mzdy Tabulka 5.10: Průměrné mzdy výše průměrné hrubé mzdy v roce 2007 (v eurech)
výše průměrné čisté mzdy v roce 2007 (v eurech)
Švýcarsko 4 080,50 Dánsko 3 847,30 Německo 3 579,08 Velká Británie 3 410,25 Rakousko 3 137,00 Francie 2 686,92 Řecko 2 031,60 Česká republika 887,00 Zdroj: Finance.cz ( 2009), FinExpert.cz (2008)
Výše průměrné
hrubé
2 901,25 1 954,42 1 778,83 2 284,83 1 615,58 1 870,08 1 210,83 581,83
mzdy je důležitý ukazatel, protože slouží pro výpočet
důchodové dávky. Čím vyšší mají lidé hrubou mzdu tím vyšší mohou očekávat od státu důchod35. Ve Švýcarsku jsou průměrné hrubé
mzdy nejvyšší v Evropě. Ostatní vyspělé
západní země, nejsou příliš pozadu, ve Francii a Rakousku už je ale rozdíl ve mzdách docela markantní.
Pracující v České republice se musejí spokojit
s několika násobně nižším příjmem. Vedle hrubé mzdy je důležité zohlednit kolik dostaneme doopravdy vyplaceno. Po odečtení daní a ostatních poplatků odváděných státu obdržíme čistou mzdu . Prvenství opět patří Švýcarsku, zemi vyhlášené nízkou mírou zdanění. K dispozici mají oproti ostatním zemím velké množství finančních prostředků určených na běžnou spotřebu a ostatní výdaje. Nepředstavuje pro ně tedy zásadní problém spořit si na důchod nad rámec toho, co odvádí státu do PAYG systému a na povinné zaměstnanecké spoření . To, že této možnosti zabezpečit se na důchod
35
Tzv. míra náhrady, podrobněji bude rozvedeno v následující kapitole.
47
Švýcaři hojně využívají, můžeme lehce odvodit z jmění penzijních fondů, které je neporovnatelně vyšší než v ČR. Pokud se vrátíme zpátky do České republiky, zjistíme, že situace pracujících občanů není až zas tak růžová. Důvodem, proč lidé do penzijních fondů neposílají příliš
mnoho peněz může mít
zaplacení veškerých výdajů
proto kořeny
právě v jejich nedostatku. Po
na bydlení, stravu a ostatní běžné výdaje ,
v peněženkách průměrných občanů mnoho peněz nezbývá. Lákavější je proto ten zbytek utratit a trochu si život zpříjemnit, než posílat peníze někam, kde k nim nemají jen tak přístup a uvidí je až v důchodu. Lidé v České republice se navíc myslí, že je spíše neuvidí. Řešením by mohlo být snížení odvodu na důchody a tím dána občanovi možnost si spořit na důchod podle jeho uvážení. V tuto chvíli lidé platí ze mzdy 6,5% a dle mého názoru by nebylo rozumné tuto sazbu snižovat. Sáhnout by se teoreticky dalo na příspěvek zaměstnavatele, který činí 21,5% s tím, že by platil méně státu a přispíval zaměstnanci povinně na penzijní připojištění vyšší částku než jakou teď přispívá. Tím, že ale u nás není tolik zaměstnaných jako ve Švýcarsku, ti co nějaký čas nepracují, by na tom ale
tratili. Celková výše důchodu ze státních
peněz by se totiž zmenšila , protože by byla doplněna o výši příspěvku ze soukromého pilíře. Stát by navíc přišel o část svých příjmů se kterými počítal, což by určitě poznamenalo jeho hospodaření a celkové zadlužení země. Řešením je zavedení odděleného fondu sociálního zabezpečení , stojícího mimo státní rozpočet. Posílení zastoupení třetího pilíře důchodového zabezpečení je potřebné, ale v současnosti těžko proveditelné. Není rozumné
snižovat odvody do státního
pilíře a přesunout část finančních prostředků do soukromého pilíře . Lidé ale ze svých současných mezd vysoké příspěvky do penzijních fondů platit nechtějí. Omezení součastné spotřeby jim přijde zbytečné. Nikdo jim vlastně ani neříká, že
48
pokud se nezabezpečí sami, je poměrně pravděpodobné, že ze státních penzí budou mít velký problém vyjít.
49
5.8 Míra náhrady ( GROSS REPLACEMENT RATE) Obrázek 5.2: Míra náhrady státních penzí, dobrovolných pracovních a povinných soukromých penzí jako procento z průměrné mzdy
Zdroj: OECD Private Pensions Outlook 2008 (2008)
Míra náhrady nám říká, kolik penzista dostane vyplaceno v důchodu neboli jak velký bude jeho příjem po skončení profesní kariéry. Udává se v procentech z průměrné hrubé mzdy , může se skládat z několika částí. Jak vidíme na obrázku, většina zemí má největší podíl vyplacených důchodů od státu. Například v Řecku dostávají od státu penzi, která se téměř rovná výši výdělku. Ve Švýcarsku dosahuje míra náhrady státní penze necelých
50
40%.
Zároveň dostávají penzi ze zaměstnaneckého povinného spoření, které dosahuje výše přes 20%. Dohromady je míra náhrady 60%. Z předchozích kapitol navíc víme, že si Švýcaři hojně spoří na důchod v rámci dobrovolného spoření do penzijních fondů a na životní pojištění. Z výše uvedeného můžeme tedy konstatovat, že životní úroveň švýcarských penzistů je vysoká. Čeští penzisté dostávají penzi pouze ze státního pilíře. Míra náhrady dosahuje 45%. Češi si také část svých úspor posílají do penzijních fondů, příspěvky ale jsou velice nízké, podle Bezděka
činí pouze 2% z průměrné mzdy. Ne každý si
samozřejmě spoří, zájem je spíše u starších osob36. Celkový důchod tak dosahuje výše 45–50% z průměrné hrubé
mzdy. Výsledné číslo není až zas tak
povzbudivé. Když od desetitisícového důchodu odečteme všechny poplatky a výdaje, nezbývá už na nic jiného. Nespokojenost důchodců vidíme a slyšíme na každém kroku. Situace se bude ještě zhoršovat se stárnutím obyvatelstva a s tím souvisejícími nižšími odvody na důchody. K dosažení lepší životní úrovně českých penzistů je zapotřebí vytvoření dostatečně velké finanční rezervy každého z nich. Jestliže jsou mzdy tak malé, není
tento úkol lehce proveditelný. Je na zvážení každého z nich , jestli je lepší
se uskromnit ve stáří nebo v produktivním věku. Možnost volby je na nich, vláda se ale musí postarat o to, aby lidé tuto možnost volby uplatnili. Bez povědomí o tom, že je nějaká krize penzijního systému, si lidé sami tento problém neuvědomí a nezaujmou k němu stanovisko.
36
Bezděk :Penzijní systém obecně i v kontextu české ekonomiky (2000)
51
5.9 Shrnutí praktické části Tabulka 5.11: Srovnání obou zemí ukazatele Demografická závislost závislost starých v roce 2050 střední délka života ( v letech) Počet mužů a žen poměr k celé populaci Ekonomická aktivita u mužů a žen průměr nezaměstnanost ekonomická aktivita muži, ženy Výdaje na starobní důchody celková suma výdajů
Česká republika
Švýcarsko
60,80%
57,30%
muži 72,10
ženy 78,70
muži 75,90
ženy 82,30
více žen než mužů, rozdíl minimální
více žen než mužů, rozdíl minimální
65% 9-10%
75% 4%
značný rozdíl mezi procentem zaměstnaných mužů a žen ve prospěch mužů
vyšší ekonomická aktivita také u mužů, rozdíl ale není tak veliký jako v případě České republiky
241 mld. Kč
989 mld.Kč
8%
150%
není příliš velká, malý objem finančních aktiv , lidé volí spíše méně rizikové investice
nejdůvěryhodnější bankovní systém na světě , vysoká participace, značný objem vkladů
Podíl soukromých aktiv v důchodových systémech jmění penzijních fondů a životního pojištění k HDP Důvěra v kapitálové trhy
Průměrné mzdy čistá měsíční mzda v EUR
Míra náhrady státní rozpočet zaměstnanecké povinné spoření
581 výrazně nižší příjem v porovnání se zeměmi západní Evropy
2901 nejvyšší mzda v celé Evropě
45%
40%
0%
20%
52
Výsledky mého srovnání jednoznačně mluví pro Švýcarsko v neprospěch České republiky. Populace České republiky stárne rychlejším tempem. Také ukazatele zaměstnanosti staví Českou republiku do horší pozice. Zřejmá je vyšší pracovní participace Švýcarů na trhu práce. Zcela diametrální rozdíly jsou v objemu vládních výdajů na důchody, přičemž objem finančních prostředků v penzijních fondech a životních pojišťovnách vypovídá o tom, že státem garantovaná penze ve Švýcarsku není zdaleka jediným příjmem ve stáří. Švýcaři se mohou pochlubit rovněž několikanásobně vyšší mzdou, patří jim dokonce prvenství v celé Evropě. Příkladem pro nás může být rovněž švýcarský stabilní a důvěryhodný finanční trh ,v čemž spatřuji asi nejzásadnější rozdíl obou zemí. Závěry a doporučení plynoucí z provedené analýzy vybraných ukazatelů provedu v samotném závěru své práce.
53
6
DISKUSE
Jak bylo uvedeno v mé práci, penzijní systémy se dají hodnotit podle různě zvolených ukazatelů. Na základě součastného vývoje pak
můžeme vyvodit
poměrně jasné závěry. Nečekané události mohou jejich vývoj výrazným způsobem změnit. Výsledky ke kterým jsme došli se mohou odchýlit. Naše doporučení se tak rázem mohou stát nesprávná a neúčinná. Jednou z takových událostí může být ekonomická krize. Mzdy i zaměstnanost klesají, zvyšuje se nedůvěra ve finanční trhy . Vládní výdaje musí směřovat k stimulaci ekonomického růstu a posílení ekonomiky, zabránění propouštění. Po překlenutí krize a vrácení se do starých kolejí bude třeba provést nové srovnání. Musí se zjistit, jak silně ekonomická krize oba státy zasáhla a jak rychle se dokázali vzpamatovat. Je možné, že Českou republiku zasáhne ekonomická krize tak silně, že po několik let se vývoj vpřed zastaví, dojde ke stagnaci. Mzdy se budou pouze pomalu šplhat nahoru, vláda se nebude schopná vymanit z dluhů. V této situaci by se museli hledat nová řešení, nové návrhy penzijní reformy. Švýcarský model by stál v nedohlednu. Vládní návrh, počítající s vytvořením rezervy na provedení reformy a zavedení možnosti částečného vyvázání by také nebyl příliš reálný. Žijeme v nejisté době s nejistou budoucností. Následky krize budeme moci sečíst až bude po ní. Už teď ale víme , že bez následků nebude. Minimálně dojde ke zpomalení
celého procesu důchodové reformy. Čím déle se bude s reformou
otálet, tím hůře pro všechny občany, zejména pro budoucí penzisty. Ve hře máme ale ještě jednoho velmi důležitého hráče. Tím jsou naši zákonodárci, kteří o podobě reformy budou rozhodovat.
Stejně rychle jako padla vláda, můžou
stejně rychle být zrušeny nebo pozměněny dosavadní reformy důchodového
54
systému. Toto rozhodnutí by bylo ale značně nerozvážné. Pokud to hospodářská situace dovolí , mělo by se pokračovat v reformě. Pokud budou propady příliš veliké, je třeba hledat nová řešení, ale společně ,ve prospěch penzistů. Střídání penzijního systémů ve stejné frekvenci, jako se mění politické strany u moci je nezodpovědné a nesystémové .
55
7
ZÁVĚR
Současný český důchodový systém je nevyhovující. Tento závěr vyplynul z mé práce, zároveň se s ním ztotožňuje celá řada lidí. Změnu systému je potřeba provést hned . Otálení a zbytečné zdržování
bude mít neblahé následky pro
vysoké procento naší populace. Docílit toho, aby reforma byla účinná, zároveň spravedlivá a finančně únosná jak pro stát, tak i pro občany, ale není vůbec jednoduchý úkol. Ve své práci jsem se zabývala podrobně finančním systém ve Švýcarsku. Po provedené analýze mohu konstatovat, že tento systém je vysoce efektivní a propracovaný. V dokonalé symbióze tu stojí soukromý a státní pilíř. Přístup Švýcarů k otázce jejich důchodů je determinován jejich vysokou životní úrovní, propracovaným finančním systémem a aktivním
přístupem každého z nich.
Všemi deseti bych stejný systém brala i v naší republice. Rozdíly mezi oběmi zeměmi jsou ale propastné. Lidé v České republice si nikdy na penzi nespořili. Neměli k tomu důvod ani volné peníze, které by si ukládali. Osud družstevních záložen v 90.letech jim k chuti spořit si moc nepřidaly. Ve
Švýcarsku
nemají sebemenší důvod obávat se
o svoje investované prostředky. Jejich stabilní finanční trh jsou vzorem pro zbytek světa. Se zavedením povinného druhého pilíře bych v České republice byla oparná. Lidem by se tento krok vůbec nemusel líbit. Nejdříve je potřeba kapitálové trhy lidem přiblížit a získat si jejich důvěru. Po čase, kdy možná bude zvykem si peníze ukládat a myslet na zadní kolečka, je možné lidem toto udělit jako povinnost ze zákona.
56
Zavedení druhého pilíře nedoporučuji zároveň i z důvodu nižší pracovní participace jak mužů tak hlavně žen. Velká část populace by v důsledku vyvázání se ze státního pilíře dostala v důchodu nižší penzi. Důvodem by byla nižší výplata dávek od státu v důsledku nižších příspěvků. Doplňková penze z druhého pilíře by v případě častého výskytu náhradních dob pojištění byla mizivá. Ve Švýcarsku je tento problém vyřešen účastí ve třetím pilíři . Lidé bez příjmů ze zaměstnání a OSVČ si spoří na důchod touto cestou. Chtít u nás po nezaměstnaném nebo ženě na mateřské aby si ukládali ještě něco na penzi je ale vyloučené. Výše těchto dávek toto ani neumožňuje. Do třetice proti druhému pilíři mluví i snížení objemu finančních prostředků v prvním pilíři. Stát funguje na principu vyberu peníze, dám peníze tam kde jsou potřeba. Pokud mu část příjmů ubude, budou na tom tratit všechny ostatní oblasti rozpočtu. Ze začátku by bylo rozumné lidi vést ke spoření na důchod dobrovolnou cestou. Rekonstrukcí současně nastavených penzijních fondů by se dalo postupně docílit toho, že si získají jejich větší důvěru . Zejména je potřeba apelovat na zapojení mladých lidí, protože jich se přeměna penzijního systému týká nejvíce. Je potřeba jim vysvětlit, že bez spoření budou v důchodu mít díky nepříznivé demografické situaci nižší penzi než současní důchodci. Současná výše mezd příliš prostoru ke spoření nedává. Jestliže není dobré snížit odvody na důchody do státního systému, podíl třetího pilíře nemůže být tak veliký jako ve Švýcarsku. Stát proto alespoň ze začátku by měl potřebné peníze ušetřit a penze dotovat, aby nedošlo k prudkému poklesu životní úrovně budoucích penzistů. Koneckonců i ve Švýcarsku jsou důchody dotovány z příjmu státu.
57
Účinný způsob boje proti stárnutí obyvatelstva a částečná eliminace tohoto negativního jevu je upravení některých parametrů důchodového systému. Oddálení doby odchodu do důchodu je jedním z nejlepších řešení. U občanů je toto opatření poměrně nepopulární, ale v souvislosti s větší nadějí dožití není až zas tak drastické. Ve Švýcarsku je doba odchodu do důchodu stanovena na 65 let, u žen na 64. V naší zemi by bylo potřebné díky menším úsporám občanů i menším disponibilním prostředkům státu odchod do důchodu ještě prodloužit. Z důvodu nižší střední délky života by to ale nebylo příliš humánní. Jediná věc, kterou bych v tuto chvíli aplikovala po vzoru Švýcarska, je posunutí věku odchodu do důchodu. Penzijní systém ve Švýcarsku je obecně vhodný jako vzor pro penzijní reformy v zemích, kde ještě neproběhla. Můžou v něm hledat inspiraci a nové nápady. Vzorem pro okolní státy může být rovněž sociální a ekonomická situace ve Švýcarsku , protože fungující penzijní systém je právě odrazem zdravého ekonomického a sociálního prostředí. Parametrické změny systému bych po vzoru Švýcarska aplikovala hned. S přechodem na částečně fondový systém bych ale počkala v souvislosti rozdílnosti obou zemí. Já osobně švýcarský penzijní systém pokládám za předlohu a návod pro náš penzijní systém v pozdějším horizontu. V současnosti ale švýcarský penzijní systém k aplikaci nedoporučuji. K vládnímu návrhu se stavím naopak už přívětivěji. Jednotlivé kroky penzijní reformy se mi zdají dostatečně účinné, zároveň schůdné pro občany. Vytkla bych pouze malé zapojení veřejnosti. O penzijním systému a jeho krizi se musí více mluvit. Každému musí být dána možnost volby, jestli raději bude utrácet více v produktivním věku nebo si bude spořit na penzi. Lidé o této volbě musejí ale vědět.
58
8
POUŽITÁ LITERATURA
BEZDĚK, V. Penzijní systém obecně i v kontextu české ekonomiky( současný stav a potřeba reforem)
II. Díl.
Praha: [s.n.],
2000. 60 s. Dostupný
z WWW<
http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/en/research/research_publications /mp_wp/download/ vp25_2.pdf> KLAUS, V. Poznámky k dnešnímu důchodovému systému a jeho potřebné změně. In: Ekonomika, právo a politika. Praha : Sborník CEP č. 2/2000. s. 79-82. SCHNEIDER, O. Dynamický model důchodové reformy v ČR. Finance a úvěr 48. Praha: Fakulta sociálních věd UK, 1998. s. 55-65. VITTAS,D. Švýcarský Chilepur- vzor pro penzijní reformy? Finance a úvěr 48. Praha: Fakulta sociálních věd UK , 1998. s. 76-88 LOUŽEK, M. Důchodová reforma- revoluce nebo evoluce? Praha : Občanský institut, 2008. 13 s. VOSTATEK, J. Sociální a soukromé pojištění. 1. vydání Praha 5: CODEX Bohemia, 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3 SLANÝ, A., KREBS,V. a kol. Sociální ochrana a důchodový systém. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2004. 71 s. ISBN 80-210-3390-8 Ministerstvo práce a sociálních věcí .Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných
důchodech.
Praha:
[s.n.],
2005.
21
s.
Dostupný
z WWW:<
http://www.mpsv.cz/files/clanky/1450/CZ_nsrp_cz.pdf> BEZDĚK, V, et al. Závěrečná zpráva : Výkonný tým. Praha: [s.n.], 2005. 120 s. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf>
59
The World Bank. Pensions Panorama. Washington: [s.n.], 2007. 238 s. ISBN 0-82136764-1.
Dostupný
z
WWW:
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podkladový materiál pro rozhodnutí o zavedení možnosti opt- out ze základního důchodového pojištění. Praha: [s.n.],
2007. 89 s .
Dostupný z WWW: Konvergenční program České republiky. Praha: [s.n.], 2007. 53 s. Dostupný z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xbcr/euro/KOPr_200703_doc.doc > OECD. Ageing and pension system reform: implications for financial markets and economic policies. Working group of 10 cental bank:
[s.n.], 2005. 76 s. Dostupný
z WWW: OECD. Stat Extracts.
[online]. 2009 [ cit 2009-03-15]. General Statistics. Dostupný
z WWW: < http://webnet.oecd.org/wbos/index.aspx> The Portland Trust. Developing a Private Sector Pension System in the West Bank and Gaza Strip. Ramahal Al Masyoun :
[s.n.],2007, 56 s. Dostupný z WWW:
Statistical Data on Switzerland. Federall statistics Office: [s.n.], 2009, 49 s. Dostupný z WWW:
BusinessInfo.cz. Švýcarsko: ekonomická charakteristika země. 2009-03-12].
Dostupný
z WWW:<
[online]. 2007 [ cit
http://www.businessinfo.cz/cz/sti/svycarsko-
ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000681/>
60
Česká národní banka. Dohled nad finančním trhem.
[online]. 2008 [ cit 2009-03-08].
Dostupný
z WWW:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt /ukazatele_tab02a.html Ministerstvo financí České republiky. Udržitelnost veřejných financí. . [online]. 2005 [ cit 2009-04-13].
Dostupný
z WWW:
Finance.cz. Důchodové systémy v Evropě a ve světě. [online]. 2005 [ cit 2009-02-15]. Dostupný
z WWW:http://www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/duchodovy-
system/zahranici-2/ Finance.cz. Švýcarsko- nejvyšší čistá mzda ve světě [online]. 2009 [ cit 2009-04-18]. Dostupný z WWW:< http://www.finance.cz/zpravy/finance/214858/> FinExpert.cz. Kde jsou ve světě nejvyšší mzdy? [online]. 2008 [ cit 2009-04-19]. Dostupný z WWW: < http://www.finexpert.cz/Ostatni/Kde-jsou-ve-svete-nejvyssi-mzdy/sc-55-sr-1-a23901/default.aspx> United Nations. World Population
Ageing. [online]. 2007 [ cit 2009-03-14].Dostupný
z WWW:< http://www.un.org/esa/population/publications/worldageing19502050/countriesorareas.htm > PROCHÁZKA, J. Česká národní banka. [online]. 2000 [ cit 2009-02-21]. Maastrichtská smlouva , EU a problémy spojené se vstupem ČR do EMU. Dostupný z WWW:< http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2000/cl_00_001123b. html> Ministerstvo práce a sociálních věcí. Důchodová reforma. [online]. 2007 [ cit 2009-02-26]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/cs/4783>
61
TYRPÁK,J. Analýza rizikovosti individuálního investičního portfolia . Nitra : [s.n.], 2006, 6 s.
Dostupný
z WWW:<
http://www.fem.uniag.sk/mvd2006/zbornik/sekcia5/s5_tyrpak_josef_222.pdf> OECD: Private Pensions Outlook 2008, . [online]. 2008 [ cit 2009-04-14]. Dostupný z WWW: http://www.oecd.org/document/60/0,3343,en_2649_34853_41770428_1_1_1_1,00.html Český statistický úřad. Ekonomické výsledky v odvětví finančního zprostředkování za 4. čtvrtletí
2008
[s.n.],
2009,
1
s.
Dostupný
z WWW:<
http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/A80034F9FD/$File/940508q423.pdf>
62
