12.10.2016
Aplikace mikroorganismů v biotechnologii
Mgr. Ing. Marta Greplová Ph.D. CRH, Oddělení molekulární biologie
Klasické - mají základ v empirii a používají se od počátku lidské společností při výrobě různých potravin (kvašené okurky a zeli, mléčné výrobky) a nápojů (víno, pivo). Moderní - postupně zaváděny od druhé poloviny 20. století nejen jako důsledek pokroku biologie, biochemie, chemie, genetiky, ale i rozvoje technických oborů (nové objevy v elektronice, informatice a inženýrství, miniaturizace technických součástek, konstrukce mikroanalytických přístrojů).
“bíos” + “techné” + “lógos” život + dovednost/umění + slovo/rozum
výroby různých produktů, využívající živé Jakakoliv Postupy technologie, která využívá biologické systémy, organismy a poznatky o jejich metabolismu živé organismy nebo jejich části k určité výrobě nebo • Zemědělství • Průmysl jejich• přeměně či jinému specifickému použití. Potravinářství • Energetika
(Definice OSN v dohodě biologické diverzitě, 1993) • o Medicína
• Ochrana životního prostředí
ČERVENÁ (medicína a farmacie) ZELENÁ (technologie aplikované v zemědělství) MODRÁ (průzkum a využití mořských živočichů) BÍLÁ (průmyslová výroba chemických látek) ŠEDÁ (životní prostředí - environmentální)
1
12.10.2016
Historie biotechnologie Starověk / středověk: nevědomé využití mikroorganismů 6000 BC
Sumerové - výroba piva zkvašováním cukru
5000 BC
Babyloňané - výrobu kyseliny octové z ethanolu
4000 BC
1590 Zacharias Janssen - první pevné mikroskopy, dvoučočkové
Egypťané – kvasinky pro fermentaci chlebového těsta Číňané – konzervace mléka kvašením, výroba sýrů, vína a octa
1276 AD
Mezníky vědy, které ovlivnily rozvoj biotechnologií
Irsko - první palírna whisky (oficiálně 1608 – dekret Jamese I)
15.století technologie kvašeného zelí a jogurtu
V minulosti byly biotechnologie spíše uměním (řemeslem) než aplikací vědeckých poznatků, příkladem čehož je výroba vína, piva či sýrů. Výrobní postupy těchto procesů byly velmi dobře zvládnuty a bylo dosaženo vysoké reprodukovatelnosti bez znalosti molekulárních mechanismů.
Hlavní Mezníky oblasti vědy,použití které ovlivnily biotechnologie rozvoj biotechnologií posledních let 1855 objevena bakterie Escherichia coli – později hlavní výzkumný a produkční nástroj v biotechnologiích 1863 Mendelovy poznatky (křížení hrachu)
1675 Antonie Philips van Leeuwenhoek jako první pozoroval bakterie (povlak ze zubů) a ve vodě prvoky „animalcules“ 1697 Georg Ernst Stahl studium fermentačních procesů („Zymotechnia Fundamentalis“) 1830 objeveny proteiny 1833 izolovány první enzymy
Mezníky vědy, které ovlivnily rozvoj biotechnologií 19. století - mohutný rozvoj evropského pivovarství 1816 - Stavovská inženýrská škola v Praze 1872 - Pivovarská škola ve Weihenstephanu 1883 - Výzkumný a vzdělávací pivovarský institut v Berlíně
položily základy klasické genetiky 1857 Louis Pasteur – potvrzena úloha bakterií při kvašení
Na přelomu 19. a 20. století dochází v průmyslových biotechnologických procesech k odklonu od původně dominantního pivovarství.
Objevil mikroorganismy ve vzduchu,
Biotechnologie se stávají alternativou chemických výrob – organické kyseliny
příčiny, podstatu kvašení, hniloby a nemoci,
(mléčná, citrónová, máselná). Jsou zakládány sbírky čistých mikrobních kultur
sterilizace teplem (pasterizace), očkování proti vzteklině a Bacillus anthracis
1877 Robert Heinrich Herman Koch - techniky izolace, fixace a barvení bakterií, nové způsoby pěstování čistých bakteriálních
(1884 – Praha, 1906 – Dánsko ad.). 1914 smíšená mikrobní populace („aktivovaný kal“) byla použita pro čištění odpadních vod v Manchestru (Anglie)
kultur, objevil původce cholery, tuberkulózy a anthraxu.
2
12.10.2016
Mezníky vědy, které ovlivnily rozvoj biotechnologií 1928 Alexander Fleming - penicilin, první antibiotikum vhodné pro lidi V následujících desetiletích paralelně s objevy v biologických disciplínách probíhá významný rozvoj technických řešení biotechnologických procesů.
Hlavní obory přispívající k rozvoji biotechnologie Mikrobiologie – zvláště fyziologie a genetika mikroorganismů Molekulární genetika – zejména metody genové manipulace
Genetika vyšších organismů – zejména somatická genetika Bioinženýrství – hlavně zdokonalování technické stránky fermentačních výrob, vývoj bioreaktorů pro enzymové technologie a speciálních technik pro kultivaci živočišných a rostlinných buněk Procesní inženýrství – zvláště automatizace biotechnologických výrob
1942 Norman Heatley, Howard Florey - průmyslová produkce penicilinu 1944 Selman Abraham Waksman - streptomycin, účinný proti tuberkulóze 1953 časopis „Nature“ publikoval práci Watsona a Cricka popisující dvoušroubovicovou strukturu DNA
Interdisciplinární povaha biotechnologií
Biochemie a fyzikální chemie separačních procesů Analytická chemie – aplikace speciálních metod pro analýzu biologických materiálů
Konstrukce výrobních zařízení pro biotechnologie včetně měřící techniky a čidel
Hlavní oblasti použití biotechnologie posledních let ZEMĚDĚLSTVÍ výroba enzymů, doplňků krmiv, ochucovadel, aminokyselin, nových typů krmných antibiotik, zvyšování odolnosti kulturních rostlin, zavádění nových typů kultivarů a kulturních plodin, genetické „dopování“ rostlin s cílem snížit nebo úplně odstranit potřebu jejich hnojení, produkce nových typů biopesticidů a rostlinných vakcín, diagnostika rostlinných chorob POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL tradiční bioprocesy – pivovarství, vinařství, drožďárenství, sýrařské technologie, výroba široké škály potravinářských produktů (pečivo, sýry a další mléčné výrobky, konzervované potraviny), nápojů (pivo, víno, destiláty) a aditiv CHEMICKÝ PRŮMYSL výroba alkoholů, organických kyselin, aminokyselin, nukleotidů, degradabilních polymerů, provádění náročných kroků organických syntéz a přeměn labilních meziproduktů, výroba opticky aktivních látek pomocí enzymové katalýzy MEDICÍNA A FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL produkce monoklonálních protilátek, očkovacích látek (vakcín), interferonů, peptidových hormonů, bílkovin se specifickými účinky, purifikovaných genů, nových typů antibiotik, zefektivnění výroby vitamínů a léčiv
3
12.10.2016
Hlavní oblasti použití biotechnologie posledních let OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ zpracování a recyklace městských, průmyslových a zemědělských odpadů; biologické čistírny odpadních vod; kompostování; produkce bioplynu; kontrola znečištění; odstranění toxických látek z životního prostředí OSTATNÍ PRŮMYSL získávání kovů z důlních odpadů a z chudých rud; zpracování lignocelulosových odpadů za vzniku nových chemických surovin, energetického etanolu, metanu a vodíku (“zelená energie”) GENOVÉ INŽENÝRSTVÍ do jednoho organizmu cíleně vnáší určitý gen či geny jiného organizmu. GMO se dnes ve velké míře využívají v • medicíně (výroba insulinu a dalších hormonů) • potravinářství (například rekombinantní chymosin pro výrobu sýrů) • zemědělství (rostliny cukrové třtiny tolerantní k mrazu; salátová zelenina nemající tendenci ke hnědnutí; sója odolná k herbicidům; banány obsahující dávky vakcín pro děti; ovoce a zelenina s vyšším obsahem vitamínů; pomalu zrající broskve a rajčata; dlouho kvetoucí květiny, modré růže ap.; skot odolávající vyšším teplotám, nedostatku vody, odolný vůči masařkám ap.)
Biotechnologicky proces Typické produkty: •
buněčná biomasa, kvasnice, proteiny
•
produkty buněčného metabolismu (primární a sekundární) anaerobní (alkoholy, kyseliny, CO2…) aerobní (kyselina citronová, glutamát, laktáty, antibiotika…)
•
produkty enzymatické katalýzy
SUBSTRÁT
1. fáze = „upstream processing“ 2. fáze = biologický proces
PRODUKT
3. fáze = „downstream processing“
Výhody
Nevýhody
nižší energetická náročnost
sterilní podmínky
neagresivní prostředí
vyšší nároky na kontrolu
levné suroviny (odpady)
problémy se zajištěním biomasy
řešení problematiky odpadů,
(skladování)
výživy a péče o zdraví lidí
náročnější izolace (práce ve
vysoká selektivita
větším zředění)
Suroviny: fytomasa (obnovitelné zdroje)-melasa, syrovátka, sulfitové výluhy, sláma, plevy, řepné řízky, bagasa (často odpadní látky)
4
12.10.2016
Biologicky proces Povrchová kultivace používají se podlouhlé perforované nádoby s polotuhým médiem (v 1-10 cm vrstvě), které se po zaočkování umístí v místnosti s kontrolovanou teplotou a vlhkostí nebo kultivace probíhá v pomalu se otáčejících bubnech s kontrolovanou teplotou a vlhkostí (výroba plísňových enzymů) médium se připravuje smícháním otrub s vodou a přídavnými živinami; po sterilizaci se přenese do nádob není možné zabránit sekundární kontaminaci - očkují se vysoké dávky inokula, aby nedošlo k přerůstání kontaminující mikroflórou max. enzymová aktivita po 24 - 72 h kultivace snadné čištění enzymových preparátů a vyšší výtěžnost časově náročné bez míchání
Biologicky proces Submerzní kultivace růst mikroorganismů v třepaných baňkách nebo bioreaktorech volně v médiu sterilní podmínky medium je trvale promíchávané a provzdušňované možnost přesné regulace a kontroly celého procesu mikroorganismy mnohem efektivněji využívají živiny a intenzivněji se množí v průmyslových aplikacích se využívají fermentory (bioreaktory) o různém objemu 0,5l –100000 m3, využívá se 80 % objemu doba fermentace 12 –140 h v závislosti na organismu a produktu
potřeba hodně prostoru
Růst biomasy – růstová křivka
Růst biomasy – růstová křivka
vyjadřuje změny početnosti buněk v závislosti na čase růst buněčné kultury prochází několika fázemi: Lag-fáze – počáteční fáze, počet buněk nejprve mírně klesne a pak poměrně rychle vzrůstá. Buňky se adaptují na kultivační prostředí a připravují se k buněčnému dělení. Log-fáze (též logaritmická nebo exponenciální fáze) – počet buněk exponenciálně roste. V této fázi zachytíme nejvíce buněk v mitóze, což lze využít pro chromozomové vyšetření. Stacionární fáze (plató)– rychlost růstu populace postupně klesá, projevují se inhibiční mechanismy (např. kontaktní inhibice, produkce růstových inhibitorů) a postupné vyčerpávání živin z média. Fáze úbytku buněk – dochází k postupnému odumírání buněk způsobenému nedostatkem živin, snížením pH (následkem zvýšení koncentrace CO2 a dalších kyselinotvorných látek v médiu) a hromaděním toxických produktů buněčného metabolismu.
5
12.10.2016
Fermentace Kvašení (fermentace) je přeměna látky za účasti enzymů mikroorganismů, při němž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek, obvykle sacharidů a vznikají látky energeticky chudší nebo se nové látky
Optimalizace bioprocesu Hlavní faktory, které určují kvalitativní a kvantitativní výsledky bioprocesu:
syntetizují. V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž
konstrukce a/nebo selekce produkčního kmene
se zúčastní mikroorganismy (např. kvašení piva, vína, těsta).
optimalizace složení média výběr typu kultivace
Kvašení anaerobní probíhá bez přítomnosti kyslíku, například kvašení alkoholické, máselné, mléčné. Kvašení aerobní probíhá za přítomnosti kyslíku, například kvašení
podle optimalizovaného parametru, technických možností a dalších kritérií optimalizace kultivačních parametrů (pH, teplota, aerace, míchání…)
octové, citrónové.
Kultivační medium
Kultivační medium Návrh složení média
je nutné pro růst a metabolismus mikroorganismů
je nutno znát biochemii kultivace – vliv na metabolismus a fyziologii
tvoří vnější prostředí, které ovlivňuje chování
buněčné populace
mikroorganismů (růst, metabolismus, fyziologie)
účel kultivace –> složení média
ovlivňuje výtěžnost, rychlost tvorby a složení produktu musí obsahovat dostatečné množství živin
cena (tvoří přes 50% ceny konečného produktu), stálost jeho složení formulace média - kompromis mezi nutričními požadavky, cenou a dostupností složek média
živiny – růst buněk, získání energie pro syntézu produktu
chemické složení média – určí se ze složení biomasy a produktu,
a zachování buněčné integrity
výtěžnostních koeficientů a doplňkových experimentů je potřeba brát v úvahu také bezpečnost a zdravotní nezávaznost elementární složení všech mikrobiálních buněk je relativně podobné – obsah hlavních prvků (C, H, N, O, S, P)
6
12.10.2016
Kultivační medium
Kultivační medium zdroj energie hlavní anorganické ionty (Na+, K+, Ca2+, Mg2+, Cl-) stopové prvky (Mn, Co, Ni, Cu, Fe, Zn) aminokyseliny (kyselina L-glutamová)
Syntetické
Komplexní
pufrující složku (CO32-/HCO3-, HPO42-/H2PO4-, TRIS, HEPES )
definované složení
organický zdroj živin
mastné kyseliny a lipidy
-
minerální soli
-
hydrolyzáty proteinů (peptony)
-
čisté esenciální složky
-
extrakty masa, kvasnic
-
zdroj uhlíku a energie
vitamíny a jiné složky různých enzymů specifické proteiny a peptidy podporující buněčné dělení (růstové faktory) antibiotika (pro snížení rizika kontaminace bakteriemi) nebo inhibitory acidobazický indikátor (fenolová červeň) sérum (zpravidla fetální bovinní sérum) odpěňovací prostředky – povrchové napětí
Kultivační medium
Kultivační medium Zdroje dusíku
Zdroje uhlíku pro mikroorganismus jsou obvykle také hlavním zdrojem energie sacharidy: sacharosa, glukosa, fruktosa, laktosa, surový řepný cukr,
amonné soli: síran amonný (NH4)2SO4 rozpustný ve vodě, levný chlorid amonný NH4Cl fosforečnan amonný (NH4)3PO4
škrob, celulosa
amoniak: také pro úpravu pH fermentačního média
komplexní substráty (sacharidická média): melasa, sladká syrovátka,
močovina (NH4)2CO
celulózové substráty, sulfitové výluhy
čisté aminokyseliny: často se používají také jako růstové látky
rostlinné oleje a živočišné tuky: sójový, slunečnicový, palmový, řepkový,
komplexní zdroje: kukuřičný výluh – odpad při výrobě kukuřičného škrobu
bavlníkový, sádlo, rybí tuk
šroty a mouky – odpady při výrobě olejů
petrochemické zdroje: uhlovodíky z ropy (C10-C20 alkany), syntetické
sušená syrovátka
alkoholy, organické kyseliny
peptony kvasničný extrakt
7
12.10.2016
Kvasničný extrakt
Kultivační medium
Produkovaný z odpadu pekárenských a pivovarských kvasinek; jiným zdrojem je
Kluyveromyces marxianus kultivovaná na syrovátce nebo Candida utilis na etanolu, případně odpady ze zpracování dřeva a papíru.
Zdroje fosforu Fosfor - klíčový prvek v energetickém metabolismu a je tímto limitující pro růst fosforečnany: fosforečnan amonný (NH4)3PO4 (také zdroj dusíku) komplexní zdroje: kukuřičný výluh mouky a šroty (arašídové, sójové) masové, masokostní a rybí moučky
Stopové prvky anorganické soli (především sírany a chloridy) – laboratorní podmínky kukuřičný výluh, sójová a arašídová mouka, řepná melasa, syrovátka - průmysl
Kultivační medium
Bioreaktory Pojmy „fermentor“ a „bioreaktor“
Pěnění je typickým průvodním jevem většiny průmyslových fermentačních půd s vysokou koncentrací substrátů. struktura pěny je ovlivněna řadou faktorů (pH, teplota, viskozita, míchání…) každý použitý substrát určitým způsobem ovlivňuje tvorbu pěny nadměrné pěnění - ztráty v objemu kultury, možnost kontaminace odpěňovací prostředky (přírodní rostlinné nebo živočišné a syntetické) často zároveň slouží i jako zdroj uhlíku
jsou synonyma pro totožná zařízení, která jsou považována za srdce výrobní linky biotechnologického procesu. Probíhá v nich růst buněk a tvorba produktů, nebo konverze substrátu na jeden či více produktů, přičemž proces je katalyzován buď
obecně by pro ně mělo platit, aby působily již v nízké koncentraci a
volnými buňkami, nebo buňkami
dlouhodobě, aby nebyly toxické vůči danému mikroorganismu
vázanými na nosič, nebo jedním či
používají se přírodní oleje a tuky, vyšší alkoholy, deriváty sorbitanu,
více enzymy vázanými na nosič.
polyethery a silikony různého složení
8
12.10.2016
Výběr bioreaktoru
Parametry bioreaktoru Biologické vlastnosti = velikost mikroorganismů a jejich morfologie (vláknité,
Musí odpovídat především biologickým vlastnostem kultivovaných mikroorganismů nebo buněk. Kromě toho je ale třeba respektovat i chemické, fyzikální ale i technologické parametry.
jednobuněčné, plovoucí, přisedlé…) a také citlivost vůči střižným sílám Charakter substrátu = pevný, polotekutý, kapalný, plynný Provzdušňování = povrchově nebo submerzně Sterilizace = nutno vždy odstranit ostatní mikroorganismy Velikost kultivačního zařízení = přechod v rozsahu jednoho objemového řádu Nároky na energie, cena zařízení a jeho provozu
Materiály vhodné pro konstrukci fermentorů odolné vůči korozi – nesmí uvolňovat do média kovy netoxické vůči populaci buněk schopné sterilizace parou o vysokém tlaku odolné vůči deformaci – míchadla, vstupní porty transparentní materiály (sklo)
Bioreaktory - typy
Bioreaktory Základní částí: přívod a odvod média přívod inokula míchací zařízení s motorem ventil na přívod vzduchu zařízení na odběr vzorků vyhřívání
dle fází jednofázové (kapalný substrát s rozpuštěným enzymem) dvoufázové (kapalina x částice / kapalina x mikroorganismy) třífázové (plyn x kapalina x mikroorganismy) čtyřfázové (tuhý substrát x plyn x kapalina x mikroorganismy) dle způsobu vedení fermentace
teploměr, tlakoměr
„batch“ (vsádková, diskontinuální) - jedno naplnění
měřící a regulační články pH,
kontinuální (průtoková) - průběžné doplňování živin a odběr
koncentrace O2, antifoam
produktu v průběhu fermentace
peristaltické pumpy
"fed-batch„ (semikontinuální, přítoková, příkrmová) - s postupným
řídící jednotka
přidáváním živin
9
12.10.2016
„Batch“ fermentace nejjednodušší technologická varianta fermentace všechny živiny se přidávají před začátkem procesu konstantní objem po celou dobu fermentace zpomalení růstu po vyčerpání živin možná inhibice růstu toxickými látkami ukončení kultivace po zpomalení růstu kultury nebo poklesu koncentrace produktu
„Fed-batch“ fermentace začátek procesu je stejný počáteční koncentrace substrátu je nízká dokrmování - periodické přidávání živin (postupně nebo konstantní rychlostí) zvýšení produkce biomasy a výtěžku produkt zůstává v reaktoru až do konce procesu možná inhibice růstu toxickými látkami
Kontinuální fermentace nepřetržitý pomalý přítok živin do systému za současného nepřetržitého odebírání kultivačního media, čímž je zajištěn dostatek živin po celou dobu kultivace a zároveň se naředí i případné toxické metabolity prodloužení exponenciální fáze růstu kultury buňky jsou udržovaný v trvalé aktivním
Kontinuální fermentace Růst mikroorganismů v logaritmické fázi: 𝑑𝑋 = 𝜇𝑋 𝑑𝑡
𝜇 – rychlostní konstanta, tzv. specifická růstová rychlost 𝑋 – koncentrace mikroorganismů
Rychlost množení mikroorganismů při kontinuální fermentaci: 𝑑𝑋 = 𝜇𝑋 − 𝐷𝑋 = 0 𝑑𝑡
𝐷=
𝐹 𝑉
𝐷 – zřeďovací rychlost 𝐹 – rychlost průtoku prostředí 𝑉 – jednotka objemu
fyziologickém stavu provádí se v režimu turbidostat, chemostat nebo auxostat několik týdnů až měsíců vyšší riziko kontaminace
Závislost specifické růstové rychlostí na rychlost zřeďovací: 𝑫 >𝝁
kultura se vyplavuje
𝑫 <𝝁
kultura přerůstá
𝑫 =𝝁
rovnovážný stav
10
12.10.2016
Kontinuální fermentace
Kontinuální fermentace
Turbidostat dodáváme nadbytek živin a kultura roste maximální rychlostí zřeďovací rychlost mírně kolísá kolem hodnoty maximální specifické růstové rychlostí náročný na řízení (nutno průběžně sledovat počet buněk)
Chemostat rychlost růstu je limitována koncentrací jedné živiny zřeďovací rychlost je menší než maximální specifická růstová rychlostí po určité době se ustaví rovnovážný stav a v prostředí je určitá koncentrace buněk samoregulační schopnost kontinuální kultury
Auxostat konstantní parametr spjatý s růstem (pH-auxostat, pO2-stat, CO2-stat)
Bioreaktory - typy dle technického provedení
Bioreaktory - typy dle aktivní biologické složky
otevřené (volně otevřené prostředí)
enzymové (mohou být volné nebo imobilizované, tedy uchycenné)
uzavřené (kontrolované uzavřené prostředí)
virální (např. produkce vakcín)
membránové (část prostoru oddělena pomoci membrány)
mikrobní (volné, imobilizované)
fotobioreaktor (organismy vyžadující světlo) dle způsobu míchaní
buněčné (rostlinné či živočišné kultury dle objemu
nemíchané
laboratorní (do cca 30 l)
mechanicky míchané (mechanické míchadlo, rotační pohyb reaktoru)
čtvrtprovozní (30 až 100 l)
hydraulicky míchané (míchání proudem kapaliny)
poloprovozní (100 až 5000 l)
pneumaticky míchané (probublávané)
provozní (nad 5 m3)
11
12.10.2016
Bioreaktory - typy dle aerace aerobní (za přístupu kyslíku) mikroaerobní (minimální přístup kyslíku) anaerobní (přístup kyslíku je zamezen) dle typu sterilizace nesterilizovatelné autoklávovatelný (skleněná nádoba)
in-situ sterilizovatelný (nerezová nádoba, sterilizace parou) dle tvaru válcové s kulatým dnem cirkulační věžové
Hlavní typy průmyslových bioreaktoru
Základní typy míchadel Turbinové míchadla
Míchací tank (Stirred tank) mechanické míchadlo (lopatkový rotor) zajišťuje homogenní distribuci
Vysoké střižné síly způsobují dispergací vzduchových bublin a dělicí kotouč zabraňuje zkratovému toku vzduchu kolem hřídele. Čerpací kapacita je omezená.
tepla, živin a kyslíku (dispergace bublin aeračního plynu) nárazové kryty napomáhají míchání díky nárůstu víření, zabraňují tvorbě středového víru a eliminují „mrtvý objem“
Vrtulové míchadla Vyznačují se vysokou čerpací kapacitou, menšími střižnými sílami, axiálním tokem čerpané suspense
více než 70 % průmyslového použití přísná kontrola jednoduché čištění omezená velikost
a) vrtulové b) turbinové s narážkami c) turbinové bez narážek
12
12.10.2016
Hlavní typy průmyslových bioreaktoru Vířivý reaktor (air lift reactor)
Hlavní typy průmyslových bioreaktoru Reaktor s pevnými nosiči (packed bed reactor)
vysoký reaktor míchaný pouze vzduchem a rozděleny na 2 častí pomocí
buňky mikroorganismů jsou imobilizované na velkých částicích a umístěné
sací trubky (vnitřní provzdušňovaný region a vnější neprovzdušňovaný)
v koloně, kde se pak přidávají živiny
gradient hustoty vyvolává neustálou cirkulací
průtok se mění během procesu kvůli postupné změně pórovitosti nosiče
omezená střižná síla
kvůli postupnému stlačování
jednoduchý design a údržba
nosiče může doházet k poklesu
malá spotřeba energii
tlaku napřič koloně
větší spotřeba vzduchu a vyšší tlak
obtížné čištění a výměna
používaný pro čištění odpadních vod, savčí
mikroorganismů
tkáňové kultury, biologické procesy
malá spotřeba energii
(biokatalýza), farmaceutický průmysl
vysoký výtěžek používaný hlavně pro čištění odpadních vod
Hlavní typy průmyslových bioreaktoru Membránový reaktor zařízení kombinující proces bioreakce a membránové separace do jednoho celku kultivace tkáňových kultur,
Sterilizace Sterilita = nepřítomnost živých mikroorganismů Sterilizace média, bioreaktoru a veškerého dalšího zařízení a portů (potrubí,
ventily, filtry, senzory, vzduch, vzorkovač, atd.)
kmenových buněk, čištění
nasycenou párou 121-141ºC, 0.2 MPa
odpadních vod
horkým vzduchem 150-180ºC chemický – etanol, chlornan sodný, fenol, β-propiolakton, formaldehyd UV, X-rays, β-zaření ultrafiltrace – plyny, roztoky velké reaktory „in situ“ (SIP), malé v autoklávu
13
12.10.2016
Kultivační podmínky Úzký rozsah podmínek, za kterých mikrobiální procesy probíhají
Reaktory jsou vybaveny senzory a zařízeními pro měření a řízení základních procesních parametrů.
Teplota optimální růstová teplota kmene, obvykle 10 - 40°C urychluje řadu metabolických reakcí ale při vyšších teplotách – rychlejší denaturace bílkovin a dezaktivace enzymů (využití při sterilizaci) lze využit pro změny rychlostí růstu a produkce teplo je generované samotnou metabolickou aktivitou a také mícháním
Kultivační podmínky pH optimální růstové pH kmene, většina mikroorganismu pH 4-8 růst mikroorganismů velmi citlivý na hodnotu pH (enzymová aktivita závisí na pH) s hodnotou pH souvisí i odolnost vůči vyšším teplotám – čím vyšší odchylka od ideálního pH, tím nižší odolnost vůči vysokým teplotám lze omezit kontaminaci vliv složení média indikátor metabolismu regulace – automatizované dávkování H+ a OH- (NaOH, KOH, NH3, H3PO4, H2SO4) (kaskáda)
regulace teploty díky cirkulaci vody v dvojitém plášti nebo pomocí elektrický ohřívané dečky
Kultivační podmínky Aerace
Příprava inokula převedení zakonzervované buněčné kultury ve stavu
podle metabolizmu produkce
klidu do živného média do produktivního stavu růstu a
sterilní vzduch je dodávány pod tlakem ze spodu fermentační nádoby
množení
důležitá je koncentrace rozpuštěného kyslíku (DO - dissolved oxygen): otáčky míchadla
zabránit možnostem kontaminace média
průtok vzduchu
několik tisíc buněk → několik set litrů kultury
tlak
transfer do produkční nádoby se provádí na konci
rychlost rozpouštění kyslíku zaleží na velikosti bublin vzduchu velikost vzduchové bubliny zaleží na průměru přívodové trubičky
exponenciální fáze růstu
limitace kyslíkem v různých fázích
inokulum se do kultivační nádoby obvykle dodává v
řízení dostupnosti energie
množství okolo 1- 5 % objemu
změny metabolismu
14
12.10.2016
Scale-up
15