Aplikace moderních informaèních technologií v øízení firmy Nástroje ke zvyšování kvality informaèních systémù

��

��

��

��

��

Edice Management v informaèní spoleènosti Edièní rada: Prof. Ing. Josef Basl, CSc. – Vysoká škola ekonomická v Praze – pøedseda Ing. Kateøina Drongová – Grada Publishing, a.s. – místopøedseda Prof. Ing. Jan Ehleman, CSc. – Technická univerzita Liberec Doc. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D. – Univerzita Hradec Králové JUDr. Martin Maisner – kanceláø ROWAN LEGAL Doc. Ing. Karol Matiaško, CSc. – Žilinská univerzita v Žilinì Prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc. – MFF UK v Praze Doc. Ing. Jan Pour, CSc. – VŠE v Praze Doc. Ing. Karel Richta, CSc. – FEL ÈVUT v Praze Doc. Ing. Petr Sodomka, Ph.D. – UTB ve Zlínì Doc. Ing. Milena Tvrdíková, CSc. – VŠB-TU Ostrava Prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. – Èeská zemìdìlská univerzita v Praze

Doc. Ing. Milena Tvrdíková, CSc.

Aplikace moderních informaèních technologií v øízení firmy Nástroje ke zvyšování kvality informaèních systémù © Grada Publishing, a.s., 2008 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2008 Vydala Grada Publishing, a.s., U Prùhonu 22, Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400, jako svou 3382. publikaci Recenzenti: Prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Doc. Ing. Norbert Žid, CSc. Odpovìdná redaktorka Eva Modrá Sazba Milan Vokál Poèet stran 176 První vydání, Praha 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod ISBN 978-80-247-2728-8 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6298-2 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

verze osvit 2, Friday, 1st August, 2008, layout 167 mm - jen oøez nahoøe

Obsah

O autorce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 ÈÁST I: Organizaèní pøedpoklady øízení IS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.

Informaèní systém, jeho struktura a vztah k systému øízení . . . . . . . . . . . . . 17 1.1 Úvod do terminologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1.2 Vztah informaèního systému k systému øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.

Role informaèního manažera a tvorba informaèní strategie . . . . . . . . . . . . . 25 2.1 Informaèní manažer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 2.2 Pøíprava informaèní strategie firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.

Možné pøístupy k aktualizaci informaèního systému a informaèních a komunikaèních technologií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Možnosti inovace IS/ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Využití systémové integrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Outsourcing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Pronajímání aplikací, služeb a hostování na webu . . . . . . . . .

4.

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

35 35 40 42 43

Øízení efektù z investic do informaèních a komunikaèních technologií 4.1 Odhad nákladù a tvorba matice pøínosù . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Využití mìøení pøi sledování pøínosù . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Neformalizovaný pøístup k hodnocení možných pøínosù . . . . . . . . 4.3.1 Matice pøínosù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

47 48 49 50 54

ÈÁST II: Klíèové aplikace souèasnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 5.

Správa dokumentù a její podpora ICT . . . . . . . . . . . 5.1 Základní komponenty systémù pro správu dokumentù . 5.1.1 Získávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Správa dokumentù a skupinová spolupráce . .

Obsah

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

61 62 63 66

5

5.1.3 5.1.4

6

Ukládání dokumentù, jejich zabezpeèení a integrace . . . . . . . . . Doruèení dokumentù, automatizace firemních procesù a bezpeènost dokumentù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Typy systémù pro práci s dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Systémy pro správu dokumentù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Systémy pro zpracování elektronických formuláøù . . . . . . . . . . 5.2.3 Systémy pro øízení obìhu dokumentù pomocí definovaných pravidel 5.2.4 Elektronická výmìna dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Kritéria výbìru systémù pro práci s dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Dlouhodobá archivace digitálních dokumentù . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4.1 Strategie archivace digitálních dokumentù . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

69 71 71 73 74 78 81 82 84

6.

Podnikové informaèní systémy (ERP) . . . . . . . 6.1 Základní komponenty ERP . . . . . . . . . . . 6.2 Typy ERP systémù . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Souèasné ERP systémy – ERP druhé generace 6.3.1 Rysy moderního ERP systému . . . . 6.3.2 Inovace ERP systémù . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

87 88 91 92 93 94

7.

Nástroje byznys inteligence, jejich struktura a dùvody pro užívání . . . . . . . . . 95 7.1 Manažerské aplikace EIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 7.1.1 Postavení EIS v informaèním systému organizace . . . . . . . . . . . . 97 7.1.2 Charakteristika EIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 7.1.3 Multidimenzionalita EIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 7.1.4 Dùvody pro EIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 7.2 Aplikace pro získávání, transformaci, èištìní a nahrávání dat . . . . . . . . . 103 7.2.1 Nástroje pro výbìr, transformaci a pøenos dat . . . . . . . . . . . . . . 103 7.2.2 Integraèní charakter nástrojù BI a systémy pro integraci aplikací . . . . 106 7.3 Aplikace pro ukládání dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 7.3.1 Datové sklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 7.3.2 Nezávislá datová tržištì (virtuální DS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 7.3.3 Operativní datová úložištì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 7.3.4 Doèasná úložištì dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 7.4 Aplikace pro analýzu dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 7.4.1 OLAP nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 7.4.2 Dolování dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 7.5 Datová kvalita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 7.6 Metadata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . 68

Aplikace moderních informaèních technologií v øízení firmy

8.

CRM a CPM systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Charakteristiky aplikací pro øízení vztahù se zákazníky – CRM 8.1.1 Problematika CRM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.2 Struktura CRM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.3 Možnosti nasazení CRM . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.4 Implementace CRM . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Øízení výkonnosti firem a institucí CPM . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

123 123 125 126 128 130 132

ÈÁST III: Rozvoj podnikání s podporou ICT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 9.

Podpora e-podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Typy nástrojù e-podnikání . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Základní klasifikace e-podnikání . . . . . . . . . . . 9.3 Pøínosy a nevýhody e-podnikání . . . . . . . . . . . 9.4 Souèasné podmínky uplatnìní koncepce e-podnikání 9.5 Oèekávané dùsledky dalšího rozvoje e-podnikání . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

137 138 140 146 150 152

10. Bezpeènost informaèních systémù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Aktuální hrozby pro informaèní bezpeènost . . . . . . . . . . . . . 10.2 Bezpeènost jednotlivých komponent IS . . . . . . . . . . . . . . . 10.2.1 Útoky na informaèní technologie . . . . . . . . . . . . . . 10.2.2 Ochrana uživatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2.3 Vliv reálného svìta na bezpeènost informaèních systémù . 10.3 Bezpeènostní politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

155 155 158 159 160 161 162

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172

Obsah

7

O autorce

Doc. Ing. Milena Tvrdíková, CSc. Autorka pracuje jako docentka na katedøe aplikované informatiky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava. Vyuèuje rovnìž na WSB v Poznani a v MBA studiu (Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava a Liverpool John Moores University) pro program Managing information. Je pøedsedkyní Moravskoslezské sekce ÈSSI, èlenkou redakèní rady mezinárodní knižní edice Management v informaèní spoleènosti (Grada), èlenkou redakèní rady èasopisu Systémová integrace, garantkou celostátního semináøe Informaèní technologie pro praxi. Je také èlenkou výkonného výboru sdružení EUNIS-CZ (Evropské univerzitní informaèní systémy) a øešitelkou mnoha projektù z oblasti informaèních systémù a informaèních technologií.

O autorce

9

Úvod

Naše století se dá bez nadsázky charakterizovat nebývalou informaèní explozí. Nejvìtšímu informaènímu tlaku jsou vystaveni manažeøi a øídicí pracovníci firem. Požadavky na kvalitu, relevantnost, spolehlivost i kvantitu pøedávaných informací stále rostou. Dalším z významných posunù, ke kterým dochází, je dùraz kladený na strategické øízení. Schopný a vzdìlaný manažer potøebuje pro svou dùležitou èinnost adekvátní nástroje. Takovými nástroji jsou mimo jiné také informaèní a komunikaèní technologie (ICT). Cílem této knihy je seznámení vysokoškolských studentù a manažerù (kteøí se zajímají o využití moderních nástrojù pro podporu øízení) s informaèními a komunikaèními technologiemi vedoucími ke zvyšování kvality souèasných informaèních systémù (IS). S nástroji, které zvyšují kvalitu øídicích procesù ve firmách a institucích, podporují zpracování informací v digitální formì a rozvoj elektronického obchodování. Takovými nástroji jsou aplikace komplexních podnikových informaèních systémù, aplikace byznys inteligence, aplikace pro správu dokumentù a øízení obsahu a aplikace pro podporu e-byznysu. V knize je vìnována pozornost také organizaènímu zajištìní øízení IS a bezpeènosti informaèních systémù jako dùležité souèásti jeho koncepce a vývoje. Prùmyslová spoleènost se pøed našima oèima mìní ve spoleènost, v níž hrají hlavní roli informace a znalosti. Vzniká globální informaèní infrastruktura, která zpracovává a pøenáší stále vìtší množství dat a informací. Jestliže cílem prùmyslové revoluce bylo dosažení co nejvìtší kvantity s co nejmenšími náklady, pak cílem informaèní revoluce je dosažení co nejvyšší kvality v co nejkratším èase. Ve spoleènosti informací si èlovìk znovu hledá své místo. Nové technologie mu umožòují stát se pasivním a snadno ovladatelným konzumentem informací, na druhé stranì mu však umožòují, aby se stal jejich aktivním producentem. Konvergence informaèních, komunikaèních a multimediálních technologií vyvolává vznik nových podnikatelských pøíležitostí, které budou v nejbližších desetiletích sehrávat v ekonomice i ve veøejném životì klíèovou roli. Pokud chceme být v èele tìchto procesù a mít možnost je aktivnì a dynamicky ovlivòovat, nesmíme se jich bát a musíme jim rozumìt. Na celém svìtì mùžeme pozorovat výsledky masivních výdajù na informaèní a komunikaèní technologie a zmìny, které zpùsobují v podnikání a obchodování. Mezi léty 1980 a 2004 se zvýšily soukromé obchodní investice do informaèních technologií z 34 % na 50 % z celkového investova-

Úvod

11

ného kapitálu. Manažeøi chtìjí radìji pracovat ve firmách intenzivnì užívajících informaèní technologie. Jak tedy úèinnì investovat tyto peníze? Když udìláte rozumný výbìr, mùžete pøekonat svou konkurenci, když se to nepodaøí, mùžete plýtvat kapitálem.1 Nárùst ekonomiky je závislý na dovozu a vývozu. Rozvoj internetu v plnohodnotný mezinárodní komunikaèní systém významnì snížil provozní náklady v globálním mìøítku. Zákazníci mohou nakupovat na celosvìtových tržištích, obdržet ceny a informace o kvalitì 24 hodin dennì. Firmy mohou spolehlivì redukovat náklady pøi hledání nejlevnìjšího dodavatele a øídit své poboèky v jiných zemích. Všechny výše uvedené zmìny souvisejí s významnými zmìnami organizaèními a vytváøejí podmínky pro digitální firmy. Digitální firma mùže být definována rùznì. Pro naši potøebu užijeme tuto definici: „Digitální firma je taková, ve které témìø všechny organizaènì významné obchodní vztahy se zákazníky, dodavateli a zamìstnanci jsou digitálnì umožnìny a zprostøedkovány, kde hlavní obchodní procesy jsou realizovány pøes digitální sítì obepínající celou organizaci nebo spojující více organizací“ [LAU06]. Obchodní procesy pøedstavují množinu logicky souvisejících postupù, které organizace vyvíjí bìhem èasu k vytváøení specifických obchodních výsledkù. Vývoj nových produktù, tvorba a plnìní objednávek, tvorba marketingového plánu a najímání zamìstnancù jsou pøíkladem obchodních procesù a zdokonalení tìchto procesù mùže být zdrojem konkurenèní síly. Digitální firma mùže reagovat na své prostøedí rychleji než tradièní firma, díky své pružnosti dokáže lépe pøežít v rychle se mìnícím prostøedí. V digitální firmì jsou èasový posun a posun v prostoru standardem. Èasový posun znamená, že obchod probíhá kontinuálnì 7 × 24 hodin týdnì, a ne pouze v pracovních dnech v omezeném èasovém období. Prostorový posun znamená, že prodej probíhá na globálním trhu bez národních hranic. Práce je provádìna tam, kde je ve svìtì výhodnì proveditelná.

1 V roce 2005 bylo otevøeno mnohem více bezdrátových mobilních telefonních úètù než úètù k pevným linkám. Mobilní

telefony, poèítaèe do ruky (handhelds), e-mail, on-line konference a mezinárodní telekonference pøes internet zaèínají být nezbytnými nástroji podnikání. Více než 40 milionù obchodù mìlo v roce 2005 registrováno obchodní stránky na internetu. Díky elektronickému obchodování dochází ke snižování zásob zboží na nejnižší možnou úroveò a zvyšování úrovnì výkonnosti, a to zvláštì v dodavatelském øetìzci. [LAU06]

12


Hardware

Byznys strategie Cíle Byznys procesy

Software

Data management

Telekomunikace

Obchodní firma

Informaèní systém

Obr. 1 Vzájemná závislost mezi firmami a informaèními systémy

Existuje vzájemná závislost mezi schopností firmy užívat ICT a její schopností užívat je k podpoøe globální strategie a dosažení spoleèných cílù. Firmy investují do IS, aby dosáhly šesti strategických podnikatelských a obchodních cílù: provozní dokonalosti, dokonalosti nových produktù, služeb a obchodních modelù, dùvìrné znalosti zákazníkù a dodavatelù, zdokonalení rozhodování, konkurenèních výhod a pøežití. Roste závislost mezi informaèním systémem a obchodními schopnostmi. Zmìny ve strategii, pravidlech a obchodních procesech vyžadují zmìny v hardwaru (HW), softwaru (SW), datových úložištích a telekomunikaèním vybavení. Èasto, chce-li firma nìco dìlat, závisí to na tom, co jí její informaèní systém umožní.

Úvod

13

I

ÈÁST I: ORGANIZAÈNÍ PØEDPOKLADY ØÍZENÍ IS

15

I

1. Informaèní systém, jeho struktura a vztah k systému øízení

Moderní spoleènost je stále více odkázána na použití informaèních technologií. Informaèní systémy a informaèní a komunikaèní technologie se stávají páteøí podnikání v mnoha oborech. Tento proces je nevyhnutelný. Vývoj a nabídka možností v oblasti informaèních technologií roste geometrickou øadou, a tím vzrùstá i množství nástrah, které nás pøi cestì k jejich ovládnutí èekají [VRA05]. Schopnost správného rozhodování o nasazení a užívání ICT se stala souèástí úspìšného øízení. Konvergence informaèních, komunikaèních a multimediálních technologií vyvolává vznik nových podnikatelských pøíležitostí, které budou v nejbližších desetiletích sehrávat v ekonomice i ve veøejném životì klíèovou roli. Základem dnešní spoleènosti by tedy mìla být schopnost pracovat s rozsáhlými objemy dat, vyznat se v nich, umìt z nich odvozovat relevantní závìry a na jejich základì rozhodovat. To jsou pøedpoklady úspìšné práce manažerù dnešní doby a v této èinnosti jim pomáhají informaèní systémy, podporované informaèními a komunikaèními technologiemi, které zásadnì ovlivòují jak zpùsob práce s daty a informacemi, tak i zpùsoby rozhodování a komunikace [BEB05]. Tato kapitola je vìnována struktuøe informaèních systémù, vztahu mezi systémem øízení a informaèním systémem a významu úèinného informaèního systému pro rozvoj systému øízení.

1.1 Úvod do terminologie Slovo informace se užívalo ještì pøed zformulováním teoretických pøístupù ve vìdních oborech, jako jsou napø. teorie informace èi kybernetika. Pojem informace je souèástí pojmového aparátu každého èlovìka. Významový obsah tohoto pojmu je znaènì široký, a proto lze informaci chápat i obecnì ve smyslu sdìlování nìjaké zprávy, poznatku, události èi jevu. Z filozofického hlediska je informace nehmotná a pøedstavuje to, co je vnímáno èlovìkem. Její význam je dotváøen pouze v nìjakém kontextu. To vystihuje velmi dobøe Wiener [WIE63], který øíká:

Informaèní systém, jeho struktura a vztah k systému øízení

17

I

„Informace je název pro obsah toho, co si vymìòujeme s okolním svìtem, když se mu pøizpùsobujeme a když na nìj pùsobíme svým pøizpùsobováním.“ Kvalitní informace v každém pøípadì snižuje naši neznalost nebo nejistotu v konkrétní situaci a je èasto kritickým faktorem úspìšnosti v podnikání. Musí však být cílená, vèasná, pøesná, musí jí být pøimìøené množství a musí být srozumitelná (prezentována vhodnou formou). Kvalitu informace významnì ovlivòuje její cesta od zdroje k pøíjemci, protože na této cestì mùže být informace jak zámìrnì, tak neúmyslnì zasažena chybami èi zmanipulována, a to až do té míry, že se stává dezinformací. Vycházíme-li z teorie informace, pak informace je zpráva, která nám upøesòuje urèitá fakta o jevech nebo objektech reálného svìta. Její množství je vyjadøováno mírou neurèitosti, kterou zpráva odstraní, a vyjadøuje se v bitech (BIT je zkratka slov BInary digiT a pøedstavuje èíslici, která nabývá pouze hodnot 0 a 1). V souèasnosti se informace staly výrobním zdrojem, stejnì jako pracovní síla, suroviny, výrobní zaøízení èi peníze. Je proto potøebné informace efektivnì získávat a využívat je za podpory metod pro øízení informací. Slovo systém se používá v rùzných souvislostech a jeho význam závisí na historickém vývoji poznatkù. Je blízký pojmùm celistvost, organizace, organizmus, struktura. Pùvodnì ve staroøecké filozofii znamenal seskupení, sjednocení, celek. Pozdìji se objevila myšlenka o øádu a uspoøádanosti prvkù nebo èástí systému. Pøedstava o struktuøe vznikla již v antickém myšlení a uplatnila se zejména v tehdejších poznatcích o stavbì živého organizmu. Dnes je systém chápán jako úèelovì definovaná množina prvkù a vazeb mezi nimi a pojem systém se užívá jako oznaèení urèité èásti reálného svìta s charakteristickými vlastnostmi. Takto nazírané systémy se dìlí na systémy pøirozené, kdy hlavní èásti systému nejsou vytvoøeny èlovìkem a existují nezávisle na nìm, a systémy umìlé, vytvoøené èlovìkem. Informaèní systém je z tohoto pohledu systémem umìlým a èlovìk mùže výraznì ovlivòovat jeho kvalitu. Existuje celá øada definic informaèního systému. V této knize je informaèní systém chápán takto: „Informaèní systém lze definovat jako soubor lidí, metod a technických prostøedkù zajišťujících sbìr, pøenos, uchování, zpracování a prezentaci dat s cílem tvorby a poskytování informací dle potøeb pøíjemcù informací èinných v systémech øízení.“ [TVR00] Tato definice zahrnuje èlovìka jako souèást informaèního systému a zmiòuje se o míøe potøeby pøíjemcù informací.

18


I

Další definice popisuje informaèní systém z jiného pohledu: „Informaèní systém je obecnì podpùrný systém pro systém øízení. Jestliže chceme projektovat systém øízení jako takový, musíme znát, jaké jsou cíle, a informaèní systém øešit tak, aby tyto cíle podporoval.“ [TIE92] Jedno mají uvedené definice spoleèné – shodují se v tom, že informaèní systém je úèelnou formou využití informaèních technologií1 v sociálnì-ekonomických systémech.

Struktura informaèního systému Informaèní systém se skládá z následujících komponent: l

technické prostøedky (hardware) – poèítaèové systémy rùzného druhu a velikosti, doplnìné o potøebné periferní jednotky, které jsou v pøípadì potøeby propojeny prostøednictvím poèítaèové sítì a napojeny na pamìťový subsystém pro práci s velkými objemy dat;

l

programové prostøedky (software) – tvoøené systémovými programy, øídícími chod poèítaèe, efektivní práci s daty a komunikaci poèítaèového systému s reálným svìtem, a programy aplikaèními, øešícími urèité tøídy úloh urèitých tøíd uživatelù;

l

organizaèní prostøedky (orgware) – tvoøené souborem naøízení a pravidel, definujících provozování a využívání informaèního systému a informaèních technologií;

l

lidská složka (peopleware) – øešení otázky adaptace a úèinného fungování èlovìka v poèítaèovém prostøedí, do kterého je vøazen;

l

reálný svìt (informaèní zdroje, legislativa, normy) – kontext informaèního systému.

Má-li být informaèní systém firmy èi instituce efektivní, nesmí být pøi jeho vývoji zanedbána žádná z jeho složek.

1 Termín informaèní technologie je užíván v souladu s celosvìtovou terminologií pro oznaèení veškeré techniky zabý-

vající se zpracováním informací (tzn. výpoèetní, telekomunikaèní a organizaèní techniky, ale taky patøièného programového vybavení a organizaèního uspoøádání).


19

I

Reálný svìt

'

6

×

:

µ oZ $ *

Informaèní technologie

Uivatel

informaèní zdroje, legislativa, normy

orgware, peopleware rozhraní

hardware, software rozhraní

INFORMAÈNÍ SYSTÉM

Obr. 2 Prvky informaèního systému

1.2 Vztah informaèního systému k systému øízení Pøístupy k systému øízení sociálnì-ekonomických systémù a k otázkám jejich chování byly v uplynulých obdobích pod výrazným vlivem technických disciplín (zejména technického pojetí kybernetiky). Dnes je vzhledem k vysoké promìnlivosti vnìjších podmínek (ekonomické pøíèiny, zmìny v sociálním a politickém prostøedí, vìdeckotechnický rozvoj apod.) za hlavní smysl systému øízení sociálnì-ekonomických systémù považováno upevòování jejich vnitøní stability. Tato stabilita systémù je pøedpokladem pro vytváøení jejich natolik pružného chování, aby se mohly rychle a úèinnì adaptovat na vnìjší zmìny. Pokud se urèitá firma nebo instituce není schopna pøizpùsobovat rychle se mìnícím podmínkám své existence, dochází k vytváøení prohlubujících se stavù nerovnováhy, které už systém øízení není schopen vyrovnávat svým informaèním pùsobením (vracet chování tohoto sociálnì-ekonomického systému do rovnovážného stavu) a dochází k ohrožení existence firmy. Zpìtná vazba v sociálnì-ekonomických systémech je obvykle uvádìna v èinnost porovnáním øídicích a ostatních, s problémem souvisejících informací. Na základì tohoto srovnání je pak možno pøijímat rùzná opatøení a korigovat øídicí informace pro další období. Nové firmy a instituce jsou proto založeny spíše na informacích, na rozdíl od tradièních firem, založených na pøíkazech a kon-

20


I

trole. Øízení má povinnost zabezpeèovat objektivitu informaèního obsahu dat jako významovì rozhodujícího informaèního zdroje lidí [TIE92]. Musí snižovat rizika rozhodovacích povinností lidí, a tím také pravdìpodobnost nerovnovážných stavù jejich chování. Bez informací nemùže probìhnout žádná øídicí aktivita, což znamená, že informaèní proces podmiòuje existenci øízení. Jedním ze závažných problémù je, jak samotní øídicí pracovníci chápou náplò a poslání svých èinností a jak peèují o své informaèní zdroje, které jim mají umožnit jejich správné chování. Získávání informací má obrovský význam pro zajištìní pružného systému øízení. Je tøeba vèas poznat, jaké informace a v jaké míøe je nutno shromažïovat, a správnì a efektivnì je zpracovávat, distribuovat a využívat. To umožní jen efektivní informaèní systém. Funkce informaèního systému a systému øízení se prolínají a vzájemnì prostupují. To, co je pro nì spoleèné, je zabezpeèování rovnovážného chování firem a institucí. Informaèní systémy mùžeme klasifikovat podle rùzných hledisek. Je známo, že s vyšší úrovní øízení roste neurèitost v požadavcích na informaèní systém a souèasnì se zmenšuje objem pøijímaných informací v dùsledku jejich selekce a agregace. Zároveò roste potøeba externích informací z podstatného okolí firmy. Vzhledem k úrovním øízení lze tedy informaèní systém firmy èlenit na urèité èásti, z nichž každá plní svou funkci. Pro každou z tìchto úrovní øízení pak existují softwarové aplikace plnící požadované funkce dané úrovnì. Mnozí autoøi oznaèují tyto softwarové aplikace za samostatné typy informaèních systémù pro podporu øízení [LAC95]. S tímto názorem však nelze souhlasit, neboť uvádìné èásti informaèního systému mají opravdový smysl teprve jako integrovaný (propojený) celek. Mohou pracovat samostatnì, avšak efektivními se stávají v okamžiku svého propojení, kdy umožòují postupné zpracování, pøedávání a úplné využití informace na všech úrovních øízení. Transakèní systémy (Transaction Processing Systems – TPS) jsou následovníky klasických dávkových systémù pro mechanizaci agendových úloh, jako jsou mzdy, fakturace, inventarizace apod. Slouží pro operativní úroveò øízení a jsou to vlastnì provozní informaèní systémy, zajišťující základní procesy v organizaci. Tìžištì jejich poslání spoèívá v interaktivním nebo dávkovém shromažïování základních dat firmy èi instituce. Ukázkou využití on-line transakèního systému souèasné doby je napø. zpracování transakce objednávky zboží, provádìné pracovníkem obchodního oddìlení. Požadavky øídicích struktur firmy zohledòuje v provozním systému pouze funkce operativního výkaznictví (reporting), která zajišťuje podporu základních øídicích procesù.


21

I

externí informace

Systémy pro podporu vrcholového øízení

Strategické øízení

Systémy pro podporu rozhodování

Taktické øízení

Transakèní systémy

Operativní øízení

Selekce a agregace informací

Rùst neurèitosti

Obr. 3 Èlenìní èástí IS organizací podle úrovnì øízení – informaèní pyramida

Informaèní systémy pro taktické a operativní øízení (Management Information Systems – MIS) vycházejí z úèetních a ekonomických systémù a uživatelé si v nich vyhledávají ty informace, které je zajímají. Pro jejich potøeby se èasto vytváøejí periodické výstupy z transakèních systémù, provádìjí se sumarizace, modelové agregace a výbìry informací (reporty). Systémy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems – DSS) mají schopnost provádìt rozmanité analýzy dat bez potøeby složitého ovládání. Jsou pøedevším urèeny pro podporu støedních složek managementu. Jedná se o poèítaèovou podporu metod rozhodovací analýzy a operaèní systémové analýzy. Shodným rysem DSS je, že jsou orientovány na metodu. Poskytují managementu komfort v tom smyslu, že mu umožòují rychle provádìt pøíslušné výpoèty a manipulace se vstupními údaji. Na druhé stranì pøedpokládají, že uživatel rozumí podstatì metody, ví, kdy a proè ji má použít a jaká vstupní data musí zajistit, aby ji mohl aplikovat na svùj problém. Poskytují i možnosti grafického zobrazení výsledkù, jejich prezentaci a dokumentaci formou, která má pro øídicí pracovníky mnohem vyšší vypovídací schopnost.

22


I

Manažerské aplikace byznys inteligence (EIS – Executive Information Systems a další) zabezpeèují vrchol øídicí pyramidy. Slouží pøedevším vrcholovému vedení organizace, které se více zajímá o informace z okolí organizace (technické inovace, trh, banka, politická situace, konkurence apod.). Jsou navrhovány tak, aby jednak umožòovaly pøístup k externím datùm, jednak byly napojeny na informaèní systém firmy. Ze základních dat operativního charakteru vytváøejí pøísnì strukturovaná a vysoce agregovaná data s vysokou vypovídací hodnotou. Jejich další typickou vlastností je multidimenzionalita, která umožòuje rychle a jednoduše vytváøet nové pohledy na data, jejich øazení do nových souvislostí, vyhledávání zákonitostí (trendových charakteristik), indikaci odchylek klíèových ukazatelù od plánovaných hodnot, práci s historií a anticipaci budoucího vývoje. Tyto systémy jsou charakteristické jednoduchým ovládáním (èasto intuitivním) a obsahují úèinné prostøedky pro pøehlednou prezentaci dat (grafy, tabulky). Dalšími aplikacemi, které lze v souèasné dobì využít pro podporu rozhodování na úrovni vrcholového øízení, jsou aplikace umìlé inteligence. Expertní systémy (ESS – Expert Support Systems), které imitují konzultaci s expertem pøed pøijetím rozhodnutí tak, aby manažer mohl rady využít pøed pøijetím koneèného rozhodnutí. Obsahují v sobì bázi znalostí, kterou naplnili experti svými vìdomostmi, a pøíslušný inferenèní mechanizmus. Problémem praktického využití expertních systémù bývá však obvykle jejich naplnìní, tzn. shromáždìní potøebných znalostí od dostateèného poètu kvalifikovaných odborníkù. Mezi aplikace umìlé inteligence patøí také systémy, které jsou vybudovány na principech neuronových sítí a dodávají softwarovým produktùm rysy urèitého inteligentního chování vùèi manažerùm (IDSS – Intelligent Decision Support Systems). Jejich výraznou vlastností je schopnost uèit se z realizovaných akcí a situací.

Závìr Je velmi dùležité, jak samotní øídicí pracovníci chápou náplò a poslání svých èinností a jak peèují o své informaèní zdroje, které jim mají umožnit správné jednání. Získávání informací má obrovský význam pro zajištìní pružného systému øízení. Je tøeba vèas poznat, jaké informace a v jaké míøe je tøeba shromažïovat, správnì a efektivnì je zpracovávat, distribuovat a využívat. To umožní jen efektivní informaèní systém. Jak již bylo øeèeno, má-li být informaèní systém firmy èi instituce efektivní, nesmíme pøi jeho vývoji zanedbat žádnou z jeho složek. Aniž bychom snižovali význam využívání jednotlivých separovaných èástí informaèních systémù pro podporu øízení, je tøeba zdùraznit, že kvalitní informaèní systém firmy èi instituce by mìl zahrnout všechny tøi úrovnì øízení jako integrovaný, celistvý systém, neboť teprve pak mùže být opravdu úèinný.


23

I

2. Role informaèního manažera a tvorba informaèní strategie

Cílem této kapitoly je objasnit roli informaèního manažera ve firmì èi instituci jako osoby plnì zodpovìdné za kvalitu a rozvoj jejího informaèního systému. Manažera, který je schopen zabezpeèovat rozvoj informaèního systému po stránce organizaèní a obsahové v souladu s globální strategií firmy. Dále je zdùraznìn význam existence kvalitní informaèní strategie ve firmì, neboť i když je dnes informace chápána jako významný prostøedek tvorby pøidané hodnoty, chybí soulad mezi informaèními technologiemi a podnikáním.

2.1 Informaèní manažer Pøestože význam útvarù informaèních technologií ve firmách stoupá, má tento útvar èasto nesprávné umístìní v organizaèní struktuøe a hraje podøízenou úlohu s malým vlivem na vrcholový management [LAC96]. Útvary informatiky nejsou pak schopny plnit to, co se od nich oèekává, neboť navzdory svému umístìní velmi nízko v organizaèní struktuøe mají rozhodovat o tom, co pøísluší vrcholovému vedení. Proto je žádoucí, aby firmy a instituce v souèasnosti zamìstnávaly informaèní manažery, kteøí by byli schopni nepøetržitì zachycovat relevantní obsahové a informaèní zmìny uvnitø firmy a v jejím okolí, byli zodpovìdní za technické, programové, organizaèní, datové a lidské zdroje informaèního systému a byli èleny vrcholového managementu firem s odpovídajícími pravomocemi. Zøízení funkèního místa informaèního manažera je významným krokem pro zajištìní øízení procesu zvyšování kvality informaèního systému a informaèních a komunikaèních technologií v dané firmì èi instituci.1

1

Na nutnost vzniku nové profese, nazývané Chief Information Officer (CIO), Information Director nebo Information Vice President, upozoròovalo v posledních letech nìkolik autorù. Ve vìtším mìøítku se diskuse rozvinula v roce 1986, kdy vyšel èlánek Nová hvìzda mezi manažery – seznamte se s CIO. V krátké dobì se pak pojem CIO rozšíøil pro oznaèení vrcholových manažerù, kteøí mìli celkovou zodpovìdnost za IS/ICT ve firmì [http://www.tt.cz/html/cio_profil.html].

Role informaèního manažera a tvorba informaèní strategie

25

Aplikace moderních informaèních technologií v øízení firmy Nástroje ke zvyšování kvality informaèních systémù

Recommend Documents