Anotace Kurzu komunikace vědy Projekt „Science Academy – kritický způsob myšlení a praktické aplikace přírodovědných a technických poznatků v reálném životě“, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0040, operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost.
doc. Mgr. Josef Kuře, Dr. phil. Etika vědecké práce
Přednáška vychází z popisu některých úskalí, tlaků a pokušení, jimž je vystaven vědec při své práci. Dále si všímá etických zásad vědecké práce a na konkrétních příkladech ilustruje odklon od dobrých zásah vědecké práce – od úrovně studentské vědecké práce až po „vysokou vědu“. V závěru poskytuje přehled regulatorních nástrojů vědeckého výzkumu a některá praktická doporučení.
Bioetika
Tato přednáška se různým způsobem a na různé úrovni dotýká jednotlivých oborů doktorského studia; přináší totiž základní přehled o etických, sociálních a právních implikacích biomedicíny a biotechnologií. Spíše doplňuje obecný přehled o současných celospolečensky aktuálních tématech, do nichž by měl mít mladý vědecký pracovník alespoň elementární vhled. V úvodu ukazuje, že věda jako taková je něčím eticky významným. Po ujasnění základní terminologie na historických příkladech morálního selhání některých vědců přibližuje zrod etické reflexe (bioetiky) těchto kolapsů. V další části pak podává stručný přehled přes jednotlivé oblasti bioetiky.
doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D. MBA Prezentace vědeckých výsledků
Ve vysoce konkurenčním prostředí, jakým vědecký prostor bezpochyby je, záleží nejenom na dosažených výsledcích, ale také na formě jejich prezentace. Ta často rozhoduje o podpoře či přijetí vědeckého záměru nebo výsledků. Kurz prezentace je zaměřený na základy rétoriky, s potržením specifik prezentace vědecký výsledků. Účastníci se dovědí jakých chyb se při prezentaci vystříhat a jak podtrhnout dosažené úspěchy.
Věra Staňková Základy rétoriky a technika mluveného slova
V první části přednášky se podíváme na rétoriku v širších souvislostech. Vystupování na veřejnosti totiž není jen otázkou zvládnutí řečnických technik, ale úzce souvisí s osobou vystupujícího, jeho životním postojem, hodnotami, osobními a profesními kvalitami. Ze zkušeností víme, že největším komunikačním trikem je autenticita. Proto v první části věnujeme pozornost tomu, proč je tak důležité KDO, KDY, KOMU a PROČ danou informaci sděluje. Druhá část přednášky je zaměřena na to JAK – jak zvládnut vizuální, vokální a verbální složku komunikace, jak postavit efektivní prezentaci, čím se inspirovat od vynikajících řečníků, jak se zbavit nejčastějších prohřešků v mluveném projevu či stresu při veřejném vystupování. Přednáška je doplněna ukázkami z praxe a odkazuje také na knihu Úspěšně s kůží na trh, jejíž spoluautorkou je lektorka Věra Staňková.
RNDr. Kateřina Hartvichová Průmyslově-právní ochrana vynálezů a komercializace
Předmětem přednášky je úvod do problematiky ochrany vynálezů a technických řešení patentem a užitným vzorem. Diskutovány jsou podmínky patentovatelnosti, režim zaměstnaneckého vynálezu, postup řízení vedoucího k udělení patentu nebo zápisu užitného vzoru v ČR i v zahraničí. Dále se přednáška stručně věnuje základním zásadám a pravidlům komercializace vynálezu, s důrazem na licencování.
Ing. Eva Hillerová Zdroje financování výzkumu v EU, Horizon 2020
Orientace ve zdrojích projektového financování vědy a inovací je jedním z důležitých předpokladů úspěšné vědecké práce. Přednáška je základním přehledem nejdůležitějších evropských programů pro výzkum a inovace a návodem, jakým způsobem se v nich lze orientovat. Největší pozornost je věnována programu HORIZON 2020, který by se měl naučit využívat každý o kterém by měl mít dobrý přehled i začínající vědec. Závěrečná část přednášky je věnována hlavním zásadám přípravy projektu.
RNDr. Veronika Palečková Grantový systém v ČR
Na začátku budou posluchači seznámeni se základní strukturou, principy a terminologií financování výzkumu v ČR a s Informačním systémem výzkumu, který poskytuje údaje o poskytovatelích, veřejných soutěžích, projektech i výsledcích výzkumu. Na příkladu grantových agentur (GA ČR a TA ČR) budou vysvětleny základní principy posuzovacího řízení a představena nabídka národních programů (zaměřeno na studenty). Na závěr budou shrnuty příklady nejčastějších chyb, vyskytujících se při přípravě návrhu projektu.
RNDr. Ivan Janda, CSc. Technika prezentace - využití počítače, dataprojekce
První část přednášky je věnována technice přípravy prezentací pomocí počítače. Předpokládá se, že většina posluchačů tuto problematiku celkem dobře ovládá, proto bude výklad zaměřen převážně na chyby, kterých se méně zkušení autoři často dopouštějí. Druhá část pojednává o tvorbě plakátových sdělení (posterů). To je sice značně odlišný způsob publikování vědeckých výsledků než formou prezentace, ale běžně se z neznalosti i zde používá stejné programové vybavení, obvykle MS PowerPoint. Ten však k tomuto účelu není vhodný. Z doporučovaných programů budou probírány MS Publisher, Scribus a Inkscape. Nejčastější chyby autorů plakátových sdělení budou demonstrovány na ukázkách posterů stažených z WWW.
Ing. Miroslav Indra, CSc. Bezpečnost internetu
Přednáška má čtyři části • • • •
Obecné aspekty (ne)bezpečnosti Internetu dané jeho strukturou Přehled častých bezpečnostních incidentů a aktuálních bezpečnostních hrozeb – vychází z praktických zkušeností bezpečnostního týmu sítě AV ČR Předcházení bezpečnostním incidentům – je podán stručný výčet nejdůležitějších doporučení Ochrana informací během přenosu – prezentován elektronický podpis jako klasická aplikace založená na šifrování.
PhDr. Martina Machátová Moderní informační zdroje pro výzkum
V první části přednášky získáte několik praktických rad k provádění rešerší a k vyhledávání v elektronických informačních zdrojích. Poté budou stručně představeny některé licencované a bezplatné databáze a portály, ve kterých lze hledat odbornou literaturu. Seznámíte se zde nejen se zdroji pro vyhledávání knih, článků a periodik, ale také vysokoškolských kvalifikačních prací a jiných druhů tzv. šedé literatury.
Mgr. Veronika Blašková, Ph.D. Statistické zpracování dat
Přednáška obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých skupin metod, které lze využít při zpracování dat. V rámci přednášky je vysvětleno, kdy je vhodné pro zpracování použít popisnou statistiku, kdy indukční statistiku a kdy modelování. Interpretace výsledků jednotlivých metod je ukázána na praktických příkladech.
MVDr. Radek Kašpar Angličtina ve vědecké práci, nejčastější chyby
Scientific English as a tool for good-quality science Students will be first informed on outcomes of studies demonstrating the use of Scientific English and the importance of writing studies in English from the start. Then the focus shifts towards main parts of the language, how to skilfully apply different categories of words in a scientific study and how to make your study more readable and attractive for the audience. The last part of the presentation is devoted to practical examples of good and bad English usage, with the idea to compare them and underline the way for the appropriate English to have preference.
prof. RNDr. Emanuel Šucman, CSc. Scientometrie
Scientometrie je věda, která studuje pokrok a příspěvky k vědeckému poznání pomocí zveřejněných výstupů výsledků vědecké práce. Hodnocení výsledků vědecké práce je prováděno na různých úrovních, nejčastěji jde o osobnostní hodnocení vědeckých pracovníků, hodnocení vědeckých týmů a hodnocení na institucionální úrovni. Posuzování příspěvků k vědeckému poznání je ve scientometrii prováděno pomocí tzv. indikátorů. Zavedené a používané scientometrické parametry/indikátory jsou zejména: Hirschův h-index a Eggheho g-index pro hodnocení osobnostní a impakt faktor, citační poločas časopisu a poločas v časopisu citovaných publikací pro hodnocení vědeckých časopisů.
prof. MVDr. Eva Baranyiová, CSc. Obecné základy vědecké práce a vědeckého sdělení
Úvodní přednáška poukáže na vědu jako hledání pravdy, popíše vědeckou metodu zkoumání jevů přírodních či sociálních. Další téma je věda, komunikace a publikování jako nedílná součást vědeckého bádání. Uvedeme si východiska vědecké práce, hypotézy, pracovní postupy; dále typy vědeckých publikací, poznámky k samotnému psaní. Členění vědecké publikace, typy abstraktů, význam názvu práce budou rozebrány v závěru přednášky. Pro praktickou část můžete připravit a zaslat mi vlastní názvy práce, které si v závěru kurzu rozebereme.
Publikování v časopise z hlediska editorské praxe
Přednáška se soustředí na přípravu srozumitelného textu, uvede řadu příkladů nadbytečných slov, či nesprávného používání odborných výrazů. Většina příkladů bude v angličtině, která je dnes lingua franca vědeckého publikování. Dále se bude zabývat diskriminačními výrazy, spoluprací s překladatelem, přípravou a technickým zpracováním rukopisu pro redakci, častými chybami z pohledu editora. Přiblíží proces posuzování rukopisů, práva a povinnosti oponenta, zdůrazní nutnost korektur i v době počítačové sazby, a rozebere příčiny zamítnutí rukopisů v redakci.
Plagiátorství a věda; nepřijatelné chování autorů
Přednáška upozorní na několik forem nepřijatelného chování ve vědě; jedním z nejrozšířenějších je plagiátorství. Ukáže, jak se lze před tímto nešvarem chránit, jak se s ním v některých zemích nakládá a jak lze plagiáty odhalovat. Představí organizace, které chrání vědu před podvody, ukáže aktuální vývoj v této oblasti.
PhDr. Zdeňka Vykoukalová, Ph.D. Time management
V první části přednášky (workshopu) se zaměříme na schopnost účastníků nakládat s vlastním časem, organizovat a plánovat. Kromě plánování se zaměříme na stanovování cílů, jejich periodické vyhodnocování, určování priorit a sebemotivování. Ve druhé části workshopu budeme pracovat s vlastními časovými snímky dne (které budou účastníkům předem zaslány k vyplnění) s cílem zvýšit efektivitu, kvalitu a spokojenost s využitím jejich času jak v pracovním tak v mimopracovním životě.
RNDr. Eva Kramářová, Ph.D. Pracovní zatížení a úloha stresu
Přednáška je zamyšlením nad hlavními rysy současného životního stylu většinové populace, úlohy stresu dnes a v historii a pravděpodobný vývoj stresových faktorů. Součástí přednášky jsou příklady zvládání stresových situací a obecná strategie, jak předejít vyhoření.
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Grantový systém v praxi
Přednáška vychází ze zkušeností lektora z pozice předsedy agentury Aktion CR-Rakousko a předsedy jednoho z panelů zemědělských věd Grantové agentury ČR. Kromě fungování obou agentur budou posluchači seznámeni s principy hodnocení a podávání projektů i pro IGA a NAZV. U všech agentur je lektor rovněž úspěšným řešitelem a současně oponentem řady projektů. Přednáška bude vedena formou tipů, jaké jsou podmínky a předpoklady pro sepsání projektové žádosti, zda je vůbec efektivní ji psát, či se zapojit do širšího kolektivu. Obdobně budou objasněny základní body pro hodnocení projektových návrhů.
Mgr. Petr Kaderka, Ph.D. Techniky vědeckého psaní
Přednáška se zabývá otázkami vědeckého psaní na příkladu stěžejního vědeckého žánru – časopisecké stati (studie). Sleduje celý tvůrčí proces od prvotního nápadu (formulování tématu) až po publikaci ve vědeckém časopise. Hlavní prostor je věnován základům stylizace vědeckého textu v češtině v konfrontaci se stylovými normami platnými v angličtině jako globálním jazyku vědy. S využitím řady ukázek jsou rozebrány postupy při tvorbě osnovy, titulu, úvodu textu, způsoby rozvíjení tematické linie aj. Přednáška také ukáže, jakou zpětnou vazbu poskytuje autorovi textu recenzní řízení ve vědeckém časopise.
Přednášení/prezentace, plakátové sdělení (poster)
Přednáška se postupně zabývá dvěma žánry vědecké komunikace, s kterými se setkáváme na konferencích: konferenční přednáškou a vědeckým plakátem (posterem). V části věnované přednášení upozorňuje na hlavní kompoziční, žánrové a stylové shody a rozdíly mezi psaním a přednášením. V části věnované plakátu rozebírá možnosti verbálního a vizuálního sdělování, ukazuje princip vytváření tabulek a představuje typologii obrazových prvků. Přednášku uzavírá společný rozbor ukázek konferenčních plakátů.
Mgr. Jan Kletvík Odborné psaní v angličtině: psaní orientované na čtenáře
V tomto semináři se posluchači seznámí se základními rysy odborného psaní v angličtině, jimiž se psaní pro angloamerické publikum liší od psaní pro středoevropské čtenáře. Seminář se zabývá zejména problémy mimojazykovými, jež výrazně ovlivňují celkový dojem čtenáře (např. organizace a logická výstavba textu, argumentativní charakter textu, míra explicity atp.). Seminář je veden v anglickém jazyce a je velmi prakticky orientovaný. Posluchači si představené koncepty osvojují prostřednictvím různých úkolů a práce s autentickým textem (abstraktem odborného článku), a předpokládá se tedy u nich znalost anglického jazyka na pokročilejší úrovni.