aneb 7 tipů, jak být ve výchově úspěšný Jak uspět jako rodič (Ne)Gramotný rodič Test rodičovství zdarma zde

Jak uspět jako rodič aneb 7 tipů, jak být ve výchově úspěšný


1

20 Test rodičovství zdarma16 zde

(Ne)Gramotný rodič


Obsah 1 Nejdříve já, pak dítě............................................................................................................................................ 3–6 2 Rodinné hnízdo ..................................................................................................................................................... 7–9 3 Děti dělají, co vidí............................................................................................................................................. 10–13 4 2 a více dětí..........................................................................................................................................................14–17 5 Nebudu taková, jako je moje matka!..................................................................................................... 18–21 6 Přehnaná kontrola...........................................................................................................................................22–25 7 Tipy na rodinnou agendu...........................................................................................................................26–29 Příloha Tabulka rodinný timemanagement............................................................................................30–33

2

Test rodičovství zdarma zde


1 Nejdříve já, pak dítě jak mít na prvním místě sebe, být spokojený/á

Nejdřív musím být spokojený/á já, aby mohly být šťastné i moje děti. Viděla jsem to už mnohokrát. Rodiče, kteří skákali okolo dítěte a zapomínali přitom sami na sebe. Začne to u miminka. Přebalit, nakojit, kontrolovat, jestli je v pořádku, chodit na prohlídky k doktorovi nebo mu hlídat teplotu. A pak se rodiče po celém dni svalí na postel a zjistí, že nic moc nepili, nejedli a nestihli si ani dát pořádnou sprchu. Neříkám, že to musí být až takhle extrémní. Může to začít úplně nenápadně. Věnujete se dítěti jako spořádaná rodina. Pečujete, krmíte, oblékáte, staráte se. A takhle to jde rok, dva, pět. Pak jde ale dítě do školy a vy najednou máte víc času a zjistíte, že jste něco promeškali, že jste sami sebe zanedbávali. Všechno, co jste odsunuli na druhou kolej, se najednou vrací a s obrovskou intenzitou to do vás narazí. Jak to máte vy? Plníte si sny? Jdete za svými životními cíli? Chápu, že pro někoho je plnění snu o tom, že má rodinu, ale skutečně je to i váš případ?

3



Vím, že s tím mají lidé problémy. Myslet na sebe. To je přeci sobecké! Jenže, jak tu chcete být pro druhé, když budete prázdní a vyčerpaní? To nejde. Jakmile se o sebe nebudete starat, nebudete myslet na svoje tělo, potřeby, pořádné jídlo a pití, nebudete mít dost energie na druhé. Povím vám příběh mojí kamarádky Jany, která by se pro svoje děti rozdala. Měla 12letého syna a 8letou dceru. Navíc byla silně věřící. Její vlastní matka ji neustále kritizovala. Vyčítala jí, že měla děti tak brzy, že po nich přibrala nebo že je špatně vychovává. Jana se jim proto snažila věnovat veškerý svůj čas. Všude je vozila, hrála si s nimi, u stolu jim dávala jídlo ze svého talíře a sama nejedla, přestala úplně chodit mezi přátele a odcizila se svému partnerovi natolik, že si našel milenku. Dopadlo to tak, že Janu odvezla sanitka. Selhání organismu. Dehydratace a podvýživa. Vím, že jsem uvedla extrémní případ, ale chci vám ukázat, co všechno se může stát, když se obětujete dětem.

4



Nejsmutnější na tom všem je, že obě děti z domova utekly, jak jen to bylo možné. Syn žije ve Španělsku a dcera v Rakousku. S mámou se téměř nestýkají. Nezapomínejte na sebe. Prosím. Děti vás sledují, napodobují a přebírají vaše chování. To, jak se chováte k sobě, je pro ně vzorem. Pokud nebudete na prvním místě, nebudou na něm později ani vaše děti, až budou mít svoje rodiny. Respektujte svoje pocity, odpočívejte a naučte se nic nedělat. Vymezte si každý den minimálně 1 hodinu pro sebe. Naučte se říkat NE. Dopřejte si čas pro sebe. Podle mě si rodiče často myslí, že když mají děti, končí jim svoboda a začínají starosti. Skutečně to ale tak musí být? Co když se to dá změnit?

5



Úkoly 1. Kupte si diář nebo kalendář a vyčleňte si na každý den 1 hodinu pro sebe. Barevně si to vyznačte. Přes to vlak nejede. 2. Poproste manžela/ku, aby vám na hodinu pohlídali dítě. Domluvte se s kamarádkou nebo si zaplaťte chůvu. 3. Hodinu se věnujte opravdu sami sobě. Nastavte si stopky nebo budík.

6



2 Rodinné hnízdo jak moc ovlivňuje život dětí

Všechno začíná u rodiny. Tam se zasévá, v životě sklízí. Všechno začíná u rodiny. Je to tak. Právě tady děti pochytí ta nejzákladnější nastavení, která pak mohou zásadně určovat kvalitu jejich života. Ať už jde o názory na peníze, vztahy, život nebo zdraví. To, co dítě vidí v rodině, je “vzorové nastavení”. Rodičům bezmezně důvěřuje a absolutně nezpochybňuje jejich pravdu. Jeho pohled na svět se proto vytváří podle toho, jaký pohled na svět má rodič. Dám vám dva příklady k porovnání: Měla jsem dva klienty. Hynka a Sašu. Mezi sebou se neznali, ale jejich příběhy měly něco společného. Nádherně ukazovaly, co za vzorce v rodinném hnízdě vzniká. Hynek pocházel z poměrně početné, ale sociálně slabší rodiny. Matka pracovala jako uklízečka, otec byl taxikář. Rodina byla zvyklá si půjčovat peníze, a to hodně. Otec všechno utratil za automaty a matka to málo, co zbylo, propila. Nebylo to vůbec ideální prostředí. Co z Hynka tedy mohlo vyrůst? Hynek pracuje jako automechanik. Nemá žádné úspory, kouří, jezdí autem a žije ve svých 25 letech pořád s rodiči. K tomu navíc splácí dluhy.

7



Saša má tátu automechanika a mámu účetní. Ani ona nevyrůstala v přepychu. Otec ale zastával názor, že půjčovat si peníze je to nejhorší na světě. Místo toho je potřeba pracovat, šetřit a dobře se starat o svoje peníze. A jak žije Saša? Je OSVČ a bez problému se sama uživí. Má pronajatou garsonku, hodně pracuje, nekouří, nepije a každý měsíc si spoří. Oba měli prakticky stejnou startovní čáru v životě. Rozdíl byl ale v jejich rodinném hnízdě. Děti se učí řešit situace jako jejich rodiče, zvládat stejně hněv, stres nebo radost. Jakmile je rodič negramotný, vychová i negramotné děti. Stačí se projít kolem dětského hřiště a můžete to slyšet sami. “Tohle nedělej, tohle je špatně, to nesmíš, vezmu ti to, když budeš zlobit, atd.” Dětem se vyhrožuje, kritizují se, musí jíst to, co jim nechutná. Dokonce se jim nadává za to, že pobíhají kolem a jsou moc živé. A nedělají to jenom rodiče, ale i vychovatelky, učitelky nebo trenéři. Co z takového člověka vyroste? Ustrašená osůbka, co jen slepě poslouchá příkazy a sama si v životě neumí poradit. Když budete ale dítě podporovat, bude si věřit a později se prosadí ve škole nebo v práci. Všechno se dá napravit. Hlavní je přijmout, že se něco takové děje, a začít s tím něco dělat.

8



Úkoly 1. Napište si, jaké návyky a zvyky znáte ze své rodiny. Označte si barevnou pastelkou, které z nich vám vyhovovaly a chcete je udržovat i dále ve své nové rodině.

2. Zamyslete se nad tím, jak nejlépe nové návyky do své rodiny zapojit. 3. Nezapomeňte se poradit s ostatními členy vaší rodiny.

9



3 Děti dělají, co vidí jak jít příkladem a být nejlepší rodič

Vaše děti kopírují všechno, co děláte. Vidí vzor, který přebírají. Ihned, jak se děti narodí, začnou nasávat informace. Koukají kolem sebe a jako houba přijímají podněty. Svět je film a rodiče jsou hlavní postavy. Křičíte na souseda, vztekáte se, že musíte chodit do práce, nebo lžete partnerovi. Dítě vidí všechno. A to, co vidí, také zpracovává. Je proto důležité být dětem, co nejlepším vzorem. Dítě potřebuje, abyste takoví byli. Učí se od vás to nejdůležitější. Učí se, jak přežít. Rodiče jsou vzorem. Ať už je to vzor pozitivní, nebo negativní. To, jak se chováte k druhým, jak jednáte s penězi, jak vedete vztah s partnerem. Vše se počítá. Jste primární autorita, která je pro dítě nejklíčovější v životě. Pěkně mu do hlavy sázíte myšlenky jako semínka v zahradě. Když jako rodič nadáváte na svoji práci, nesnášíte šéfa nebo přijdete domů otrávený a unavený, dítě to bude pravděpodobně mít v dospělosti stejně. Jak jít ale dětem příkladem? Začíná to opět u vás. Podle mě se rodiče často bojí, že svoje děti vychovají špatně. Najednou řeší, jak vychovávat, čtou knihy, chodí po seminářích, nechávají si radit od babiček a maminek a tetiček.

10



Ale ve skutečnosti je to velice jednoduché. Nejlepším vzorem pro svoje dítě můžete být v okamžiku, kdy jste vy sami ve svém životě šťastní a spokojení. V tu chvíli vidí dítě ten nejlepší možný scénář. Vzorem můžete být i ve vztahu k partnerovi. A teď vám prozradím sladké tajemství. Vztah s vaším partnerem je ve skutečnosti důležitější než vztah s dětmi. Hodně z vás se asi teď ošívá a nejraději by na mě přes stránky knihy zakřičelo. Chápu. A ráda vám to vysvětlím. Jakmile funguje váš vztah s partnerem a v rodině je cítit láska, respekt a pochopení, vytváříte nejlepší zázemí i pro svoje děti. Děti samozřejmě opět kopírují, co vidí. Takže když před sebou budou mít dva lidi, kteří jsou si cizí, hádají se a nevěnují si pozornost, pravděpodobně nebudou mít úplně růžové vztahy. Hynek, o kterém jsem už vyprávěla v minulé kapitole, je klasickým příkladem. Jeho rodiče se hádají, máma pije a táta jí nadává. To samozřejmě Hynka ovlivňuje. Nevěří si, podceňuje se, má strach z žen a nemůže si najít trvalou partnerku. Bojí se, že s ní budou jenom problémy a bude ho stát peníze. Jako kdyby to neviděl celý svůj život doma.

11



Úkoly 1. Pozorujte alespoň týden, jaké chování vám u vašich dětí leze na nervy, a vypište si to níže: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

12



2. Barevně si označte, které body děláte i vy sami. :) 3. Jak teď vnímáte nežádoucí chování vašich dětí?

13



4 2 a více dětí jak na to, když přijde sourozenec

Sourozenecká rivalita je odraz nezvládnutí role rodičů. Děti soupeří o lásku svých rodičů. Problém se sourozenci je ten, že se najednou dělíte o pozornost. Starší sourozenci to mívají zpravidla o něco těžší. Klidně si žijí, rodiče jim věnují všechen svůj čas a najednou bác. Je tu další člověk. A veškerá pozornost se od teď věnuje hlavně jemu. Celá rodina se kolem něj točí, aniž by se o to musel nějak snažit. Je důležité si uvědomit, že starší děti nesou nové přírůstky do rodiny těžce. Obyčejně se jim zhroutí celý svět. Z ničeho nic přijdou o svoji pozici. Nejhorší, co se ale může dít, je, když rodiče začnou staršího sourozence zapojovat do výchovy a nutí ho, aby se o mladšího staral. Není to nejlepší přístup. Místo toho, aby si starší hrál a dováděl venku, musí přebalovat plínku, uklízet nebo vařit. Jenže to není jeho zodpovědnost, není to jeho starost. Na dítě se kladou velké nároky, bere se najednou jako dospělé a očekáváná se, že pomůže. Je to tlak, který děti špatně snáší. Může se to projevit různě. Začnou mít problémy ve škole, začnou koktat, šišlat nebo se znovu počůrávat. Cokoli, jenom aby se pozornost přesunula zase zpět na ně.

14



Musíte proto věnovat pozornost i staršímu. Mladší dítě ve skutečnosti nepotřebuje tolik péče, kolik si myslíte. Vaším úkolem je, aby se starší necítil ohroženě a neměl pocit, že mu mladší sourozenec pozici ukradl. Věnujte všem stejnou porci lásky a pozornosti. Nemusí to být jednoduché, ale jde to. Udělejte si na staršího prostor, kdy jste s ním jenom vy sami. Věnujte se mu, buďte tu pro něj, pomazlete ho. Ukážete tak i mladšímu, že není středobodem vesmíru a že musí staršího sourozence respektovat a uznat. Z mých zkušeností rodiče právě tohle podceňují a odsunou staršího stranou. Mladší sourozenci pak mívají tendence být o dost průbojnější. Napodobují staršího sourozence a snaží se ho dohnat. Dokonce jsou aktivnější a lépe se prosazují. Jakoby měli už vyšlapanou cestičku. Děti jakékoli znevýhodňování cítí. “Ty jsi starší, tak vynes ty odpadky, ona to ještě neunese.”, “Ty jsi starší, měla bys mít rozum!”, “Ty jsi starší, tak bys měl jít příkladem.” A problém je na světě. Zaskakování za rodiče může vyústit až v nechuť mít vlastní děti. A především dětem ukrajuje z těch nejkrásnějších let jejich života. Pokud je možnost je nezatěžovat, nedělejte to.

15



Úkoly: 1. Tento úkol vychází z nejrozšířenějšího návyku rodičů. A to, že se věnují více mladšímu sourozenci, protože mají pocit, že potřebuje více péče. Úkol pro vás je jednoduchý. Udělejte si pro každého z nich samostatný čas. Opět vezměte svůj diář nebo kalendář a vložte do něj na každý den čas, kdy se věnujete i staršímu dítěti.

16



2. Zavolejte si děti k sobě a napište 15 činností, které společně můžete dělat a budete z nich mít všichni radost. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

17



5 Nebudu taková, jako je moje matka! jak to mít ve své rodině lepší než kdysi doma

Rodiče se zlobí, jak se dítě chová a projevuje, ale ono kopíruje jen chování rodičů. Mám dvě děti. Dceru Belindu a syna Olivera. Dodnes nemůžu zapomenout na to, jak to vypadalo, když jsem je vyzvedávala jako malé ve škole. Stála jsem v rohu šaten a pozorovala ostatní rodiče. Už během vteřiny bylo jasné, kdo ke komu patří. Děti totálně kopírovaly chování svých rodičů. Nervózní a až příliš ambiciózní matky měly protivné a nespokojené děti. Zlobivé děti patřily rodičům, kteří jim vůbec nevěnovali pozornost, ty ukřičené jen ukazovaly, že se u nich doma asi moc nekomunikuje. Měla jsem před sebou mapu rodičovství a mohla si v ní vesele číst. Rodiče si nevybíráme a řadě z nás styl jejich výchovy nesedl. Už jsem se nesčetněkrát setkala s tím, že děti křičely a tvrdily, že nikdy nebudou jako jejich rodiče. Pak ale dospěly a přistihly se, že se chovají úplně stejně. Asi to znáte. Sama mám podobnou zkušenost s vlastní dcerou. Jednou jsem jí opět vyzvedávala ve škole. Stála jsem v rohu družiny a pozorovala, jak si povídá s kamarádkami. A byla jsem v šoku. Stoupla si nad ně, natáhla prstíček a začala rozkazovat. Pohled na scénu přede mnou mě vyděsil. O to víc, když mi došlo, že se chová jenom jako já.

18



Doma jsem si nad ní často takhle stoupla a poroučela, aby si uklidila, šla se najíst, udělala si úkoly apod. Pro mě to tehdy byla rána na solar. Začala jsem přehodnocovat, jak se k dceři chovám, a změnila jsem svůj přístup. Míváme rodičům za zlé, jak se k nám v dětství chovali. Otázkou ale zůstává, jestli měli jinou možnost. Doba byla jiná a je to poměrně nedávno, kdy jsme tu měli dvě světové války. Děti v té době neměly velkou váhu. V rodině se jich rodilo větší množství a rodiče je často brali jako přítěž. Důležité bylo přežít, proto byli na děti přísní. Od raného dětství tvrdě pracovali a nikdo neřešil, že k budoucí generaci by se mělo přistupovat jinak. Za války jsme přežívali, za komunistů bylo pravidlem, že se máme mít všichni stejně. To znamená, že děti se budou vychovávat stejně jako my. Neříkám, že to bylo tak správně. Právě naopak. Nebylo. Chci ale, abyste pochopili, jaká byla situace a že teď už je všechno jinak. Předáváme vzorce a chování, které nejsou v dnešní době platné. Nejčastější je to u peněz a práce: “Bez práce nejsou koláče. Luxus ti budou druzí závidět. Hlavně, ať máš aspoň nějakou práci!”

19



Slyšeli jste tyto výroky někdy? Pravděpodobně my všichni. A většina z nás si pamatuje, jak otráveně jsme se cítili, když jim to rodiče neustále opakovali. Řekli jsme si: “V tomhle budu jiný/á.” Za svoji kariéru jsem si všimla dvou typů chování dětí. 1) Buď se chovají přesně opačně než rodiče Pokud měli v dětství nedostatek lásky, zahrnují svoje dítě přemírou pozornosti, pusinek nebo objetí. Když jim rodiče nekupovali hračky, pokojíky jejich dětí praskají ve švech a přes všechny panenky, autíčka a stolní hry se nedá projít. Pak je tu druhá možnost. 2) Přistihnete se, že se v klíčových situacích chováte stejně jako rodiče Okřikujete, rozkazujete, radíte stejným způsobem, dokonce máte i podobný tón hlasu. Ale co s tím? Nejdřív je potřeba si to přiznat a generační vzorec pojmenovat. Vytáhnout jej na světlo a vědomě udělat příště něco jinak. Nesmíme děti učit to, co učili rodiče nás. Svět se neustále mění a řada vzorců už v něm nefunguje. Je to jako kdybyste po dětech chtěli, aby místo nejnovějšího chytrého telefonu používaly staré nemotorné pádlo s tlačítky. Asi se na vás budou koukat jako na blázny.

20



Úkoly: 1. Zeptejte se svých dětí, co je na vás nejvíc rozčiluje. Buďte otevření a odpovědi si pište. Z vlastní zkušenosti vím, že podívat se pravdě do očí není občas příjemné, ale v budoucnu se vám to stokrát vrátí. Jejich odpovědi si vypište níže: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 2. Navrhněte s dětmi rovnou řešení a ta si vpište do svých odpovědí výše.

21



6 Přehnaná kontrola jak pomoci dětem převzít zodpovědnost

Nechytejte dětem ryby, tím je nakrmíte jen na jeden den. Naučte je, aby si je uměly chytat samy, tím jim zajistíte potravu na celý život. Rodiče mívají potřebu neustále kontrolovat všechno, co jejich dítě dělá. Domácí úkoly, úklid pokojíčku nebo zastrčené tričko, aby mu nekoukaly ledviny. A to je jenom začátek. Dítěti je ale potřeba dát volnost. Ukázat mu, že to, co dělá, je dostačující. Vzpomínám na vyprávění kamarádky, kterou doma cepovali rodiče. Neustále viděli všude nedostatky. Jednou jsem byla u nich doma a viděla to na vlastní oči. Kamarádka vytírala podlahu a nad ní stála její matka s nataženým prstem a ukazovala místa, kde není podlaha dokonale utřená nebo že v rohu zůstalo smítko. Nemůžu se divit, že kamarádka je poměrně choulostivá na jakoukoli kritiku. Vždycky se stáhne do sebe a skoro vůbec si nevěří. Má pocit, že je neschopná. Sama jsem rodič. Vím, že máme pocit, že péčí a starostlivostí dětem pomáháme. Je to ale spíš naopak. Učíme je nesamostatnosti. Neříkám, že je máme nechat napospas vlkům, nestarat se a nikdy s ničím nepomoct. To je zase druhý extrém. Chce to ale něco mezi tím vším.

22



Někdy je potřeba nechat děti, aby si vyzkoušely, jaké to je udělat chybu, aby se poučily samy. Právě tím jim poroste sebevědomí a budou si umět v životě poradit. Vzpomínám často na svoji babičku, která mě nechtěla jako malou nechat ukrojit si chleba. Bála se, že se říznu. Vždycky mě pozorovala, přivřené oči a starostlivý výraz, pak sykla, vytrhla mi nůž z ruky a udělala to raději za mě. Jednou ale musel přijít okamžik, kdy jsem si potřebovala chleba ukrojit sama. A ona byla natolik moudrá, že mě nechala. Sykala u toho alespoň tlumeně, ruce jí škubaly, ale nechala mě. A tím mi neuvěřitelně pomohla. Někdy i banalita jako krájení chleba nebo zavázání tkaničky může pro dítě znamenat hodně. Nepodceňujte to a pak děti pochvalte, jak se jim to povedlo. (I kdyby si nohy svázaly omylem k sobě.) A kdybyste si nevěděli rady, mám pro vás rovnou šikovný návod.

23



10 nejzásadnějších principů úspěšného rodiče 1. Dávejte bezpodmínečnou lásku. 2. Respektujte originalitu a jedinečnou osobnost druhého. 3. Jděte vlastním příkladem. 4. Otevřeně komunikujte. 5. Podporujte. 6. Učte samostatnosti. 7. Dodržujte dohody. 8. Nastavujte „domácí tréninkové – životní hřiště“. 9. Veďte k zodpovědnosti za své rozhodnutí. 10. Jste autentická bytost – jste sám sebou.

Úkoly: 1. Napište si 3 věci, které už děti zvládnou samy. Nechte děti, aby je udělaly. Níže jsem pro vás nachystala tabulku, podle které můžete zjistit, co jsou už děti v různém věku schopné zvládnout samy.

24



Rok

25

Zodpovědnost dětí - děti jsou schopné převzít zodpovědnost za řadu úkolů a svých rozhodnutí, než rodiče tuší. Je potřeba dětem postupně předávat zodpovědnost a pomáhat jim tam dorůst v samostatné a sebevědomé jedince, kteří si budou umět v životě poradit a nebudou závislí na ostatních.

1

Rozhodnout se, zda-li udělají do plenek bobek nebo ne :)

2

Najíst se. Uklidit po sobě ze stolu. Dát špinavé prádlo do koše. Uklidit po sobě hračky.

3

Ustlat si postýlku. Připravit si oblečení do školky. Uklidit si před spaním svůj pokojíček.

4

Připravit si oblečení na kroužek. Připravit stůl na rodinnou večeři. Rozhodnout se pro aktivitu, která ho bude bavit (sport, kreslení, hra na kytaru, apod.)

5

Připravit „studenou večeři” pro rodinu. Studenou mísu, namazat chleba a nazdobit. Připravit snídani.

6

Připravit si tašku do školy. Penál, knížky a sešity. Udělat si úkoly do školy.

7

Třídit oblečení na praní. Připravit si svačiny. Vybrat recept na rodinnou večeři a vybrat v obchodě potraviny, které je potřeba nakoupit.

8

Nakoupit na večeři. Dostanou 150 Kč a nakoupí suroviny. Umýt nádobí. Zamést nebo vyluxovat podlahu. Spravovat své kapesné.

10

Vařit teplou večeři. Vyžehlit trika. Začít se podílet na úklidu domácnosti. Koupelna, záchod, kuchyň, vytírání, praní apod. Dojít ze školy domů. Vypravit se ráno do školy.

12

Naplánovat sobotní výlet. Trasu na kole. Jet městkou hromadnou dopravou na kroužek.

13

Uvařit nedělní oběd. Najít recepty, nakoupit a uvařit.

14

Domácí placené brigády: umýt auto, posekat zahradu, nadstandardní úklid bytu, umytí oken apod.

15

Naplánovat rodinný víkend. Ubytování a turistickou trasu. Najít si placenou brigádu mimo domácnost a začít vydělávat vlastní peníze. Jezdit na motorce.

16

Naplánovat rodinnou dovolenou. Platit si vlastní výdaje na zábavu, cukrárnu, kino apod.

17

Platit si vlastní výdaje na cestování, kulturu i další náklady.

18

Dítě je dospělé. Je oprávněné převzat zodpovědnost za druhého nezletilého člověka. Přebírá za sebe již plnou zodpovědnost. Čím víc se do té doby naučí přibalovat postupné zodpovědnosti za sebe a své úkoly a povinnosti, tím snadněji zvládne přechod do plné



7 Tipy na rodinnou agendu jak na organizaci

Pravidla nejsou nic špatného. Naopak naučí děti, aby si uměly v životě poradit. Známe to. Zákony, školní řády, pravidla silničního provozu. Podvědomě máme ke všemu tak trochu odpor. Chápu to. Když si před vás potom stoupnu a říkám, že si máte doma nastavit pravidla, zježí se vám chloupky na zátylku. Jenže pravidla v rodině jsou naprosto klíčová. Nastavení hranic a limitů dá dětem základ do života. Budou si umět poradit a nejen stát v koutě a čekat, až za ně někdo vyřeší problém. Před pár dny jsem byla na přednášce. Vystupovala tam jedna známá celebrita a vyprávěla o svém dětství. Pocházela z dětského domova, což mě jako téma zaujalo. Nejzajímavější ale byla část o tom, co se stane s dětmi, když v 18 letech z domova odejdou. Byla jsem v šoku, když pokračovala ve vyprávění. Děti jsou v domově zvyklé, že nemusí nic dělat, mají teplé jídlo, mají kde spát, tety za ně perou a všechno připravují. Dokonce mají pocit, že si zaslouží zvláštní pozornost a měly by mít speciální výhody. Jenže v reálném životě tvrdě narazí. Nabydou plnoletosti a musí jít. Vylezou do světa, kde jich nikdo nelituje, kde jim nikdo nepromíjí a kde musí situace zvládat samy. A plácají se v tom až po uši.

26



Lidé si myslí, že pravidla omezují, ale u dětí je to jinak. Učí je systému a děti systém a jistoty potřebují. Nestane se, že pak přijde máma domů a stěžuje si, že je na všechno sama, protože jí děti nepomáhají. Jenže ona se na tom s nimi dopředu nedomluvila a pouze očekává, že je to napadne. Takhle to ale fungovat nemusí. Pravidla zajistí, že není nutné zbytečné opakování, připomínání, napomínání a šíření napětí vystresovaných rodičů. Každý z rodiny ví, co má na starost, a může si zařídit úkoly podle sebe. Přebírá zodpovědnost a učí se férovosti. Všichni mají nějaké úkoly, všichni jsou si rovni. Je to přesně jako s pravidly silničního provozu. Děti je také chápou a vědí, že mají přecházet na přechodu jenom, když je zelená. Není to pro ně problém. Bez pravidel vznikne chaos. Děti jsou neukotvené, nemají dobré návyky, nevědí, co se sebou. Ale jak taková pravidla nastavit? To už jsem za vás vymyslela. Používám tenhle postup pravidelně ve své rodině a skutečně funguje:

27



Návod: a) 3 komunikační pravidla - Povídám si s dcerou. Hlídám, abych mluvila 50 % času já a dala i 50 % času dceři. Pokud se dcera potřebuje s něčím vypovídat, poslouchám, nekomentuji. Nedávám nevyžádané rady. b) Dítě manažerem dne - Sobotní odpoledne, nic si nenaplánujete, ale necháte zcela volný čas jenom pro dítě. Dopředu si řeknete rámec programu. Vaše dítě bude manažerem programu. c) Partnerská zahrádka - Jděte s partnerem sami na večeři. Na snídani. Na oběd. Do kina. Jeďte na víkend nebo na dovolenou. Partnerská zahrádka je stejně důležitá a potřebuje péči jako rodičovská zahrádka. d) Bourání zajetých kolejí - Rodina plánuje program týdne tak, aby netrávila každý večer přípravou večeře automaticky máma. Každý den má někdo na starost večeři. Je přesně daný program na lednici. Nebo příprava dovolené apod. e) Seznam přání - Někdo zahlídne zajímavý tip na výlet. Tak se napíše na seznam, a když se plánuje víkendový program, jde se pro inspiraci. Také je to případný zdroj narozeninových dárků apod. Tento seznam je také zajímavou přehlídkou vizí a cílů jednotlivých členů rodiny. f) Bezprostřední dojem - Hledáme vhodnou aktivitu, kroužek, sportovní činnost pro naše dítě, ale nevíme, zdali to pro něj bude přínosné. Domluvíme 2–3 ukázkové hodiny. Bezprostředně po aktivitě zjišťujeme, jak se činnost líbila. Ptáme se na emoční číslo 0–10. g) Rodina je tým - Byt je třeba mít průběžně uklizený a jednou za týden udělat velký úklid. Rozčlení se tak, aby se za týden uklidil celý. Každý z členů si vybere jeden úsek, který uklidí. Ten se může po měsíci točit. Každý se tak naučí mýt kuchyň, koupelnu, záchod apod. h) Domácí pravidla - 3x a dost - Nádobí není v myčce. Úkoly děti dělají do noci. Partner chodí pozdě. Partnerka ráno budí boucháním dveří od koupelny. A jaká pravidla máte doma vy?

28



Úkoly: 1. Otestujte můj návod ve vaší rodině. Jinak to ani nejde. :)

29



Rodinný týdenní management (příklad)

Zařídit

Pondělí

táta do 16:30 doma

Poznámka

máma jde cvičit jógu v 17-18h táta jde na fotbal rovnou po práci

Úterý

Středa

Janičku táta vyzvednout z GYM v 18:00

Čtvrtek

Janičku máma vyzvednout z klavíru v 18:00

Večeře mezi 18:30–19:00

Úklid

táta

pokojíček do večeře

máma


Janička


samoobsluha


Pátek

rodinné hry

táta


Sobota

výletování

celá rodina


Neděle

30

nákup na týden

pyžamový den

máma

úklid do 20:00 každý svoji část



Úklid - konkrétní zodpovědnosti (příklad)

Rozdělení domácnosti Kuchyň + předsíň

31

12. týden

13. týden

14. týden

15. týden

16. týden

17. týden

18. týden

táta

Janička

máma

táta

Janička

máma

táta

Koupelna + záchod

máma

táta

Janička

máma

táta

Janička

máma

Obývák + chodba

Janička

máma

táta

Janička

máma

táta

Janička



Můj Rodinný týdenní management

Zařídit

Poznámka

Večeře mezi 18:30–19:00

Úklid

Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek

Pátek

Sobota

Neděle

32



Úklid - konkrétní zodpovědnosti

Rozdělení domácnosti

33

. týden

. týden

. týden

. týden

. týden

. týden

. týden



34


aneb 7 tipů, jak být ve výchově úspěšný Jak uspět jako rodič (Ne)Gramotný rodič Test rodičovství zdarma zde

Recommend Documents