MA SAR YKOVA UNI VE RZI TA Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání
ANDĚLŠTÍ INVESTOŘI VE FINANCOVÁNÍ PODNIKU V ČR The Angel Investors in Financing of a Firm in the CR Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Brno, duben 2009
Autor: Irena ANDRŠOVÁ
J mé n o a p ř í j me ní a ut or a:
Irena Andršová
Ná z e v d i pl o mo vé p r á c e :
Andělští investoři ve financování podniku v ČR
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
The Angel Investors in Financing of a Firm in the CR
Ka t e d r a:
financí
Ve d o u c í di p l o mové p r á c e:
Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Ro k ob h a j ob y :
2009
Anotace Diplomová práce s názvem „Andělští investoři ve financování podniku v ČR“ se zaměřuje na problematiku Business Angel investic nejen u nás, ale i v zahraničí. V úvodu stručně popisuje charakteristiku rizikového a soukromého kapitálu, v dalších částech představuje různé druhy investování a jejich porovnání s konkurenčními výhodami kapitálu poskytnutého andělskými investory. Samostatná kapitola je pak věnována situaci Business Angel investic v Evropě a Spojených státech amerických. Poslední oddíl diplomové práce přibližuje situaci andělských investorů u nás. Zavede nás mezi osoby, které se v důsledku své předchozí úspěšné kariéry staly andělskými investory, představí podpůrné projekty BA investic u nás a na závěr zhodnotí právní a daňový systém České republiky včetně doporučujících návrhů na zlepšení.
Annotation This diploma thesis with the title „The Angel Investors in Financing of a Firm in the CR“ refers to problems of Business Angel´s investments not only in the Czech Republic but also in foreign countries. Introduction describes briefly characteristic of Venture Capital and Private Equity, in further parts presents different kinds of investing and their comparison with competitive advantages of Business Angel´s capital. An independent chapter is dedicated to situation of Business Angel´s investments in Europe and in the United States of America. Last part of this diploma thesis describes situation of Business Angels in the Czech Republic. It takes us among persons who because of their succesful carrier started to do Business Angel´s investments, introduces supportive projects of BA´s investments in the Czech Republic and at the end sums up legal and tax system of the Czech Republic including covering proposals to improve current situation.
Klíčová slova: byznys anděl, rizikový a soukromý kapitál, start-up, MSP, formy financování Keywords: Business Angel, Venture Capital and Private Equity, Start-up, SME, forms of financing
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Andělští investoři ve financování podniku v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. František Kaloudy, CSc., MBA a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.“
V Lupenici, dne
Irena Andršová
3
Poděkování Za odborné vedení při zpracování této diplomové práce bych ráda poděkovala Ing. Františku Kaloudovi, CSc., MBA. Martině Jakl, PhD & lic. oec. HSG patří můj velký dík za uvedení do problematiky Business Angel investování a poskytnutí cenných materiálů, jež napomohly vzniku této diplomové práce. Ivanu Paňákovi velice děkuji za odbornou konzultaci týkající se problematiky Business Angel asociací v České republice i Evropě. Můj největší dík patří Ing. Gabrielu Berdárovi, který v současné době působí mimo jiné jako Business Angel, za velice přínosnou diskuzi na téma byznys andělů a jejich pohledu na tuto problematiku.
4
OBSAH: SEZNAM ZKRATEK ..............................................................................................................7 CÍL A METODIKA DIPLOMOVÉ PRÁCE .........................................................................8 ÚVOD .........................................................................................................................................9 1.
BUSINESS ANGELS ......................................................................................................12 1.1.
Venture Capital & Private Equity .............................................................................12
1.1.1.
Rizikový kapitál jako zdroj financování v rámci různých životních cyklů
podniku…………………………………………………………………………………..14 1.2.
2.
Business Angels ........................................................................................................16
1.2.1.
Osobnost obchodního anděla ............................................................................17
1.2.2.
Skupiny Bussines Angels..................................................................................18
1.2.3.
Historický vývoj Bussines Angel investic ........................................................19
1.2.4.
Motivy Business Angel investorů .....................................................................20
1.2.5.
Faktory určující uskutečnění budoucí spolupráce ............................................21
1.2.6.
Riziko a výnos ..................................................................................................21
1.2.7.
Podnikatelský plán aneb jak získat svého obchodního anděla .........................23
1.2.8.
Investiční proces ...............................................................................................26
1.2.9.
Asociace Business Angels v České republice a Evropě ...................................30
KONKURENČNÍ VÝHODY KAPITÁLU ANDĚLSKÝCH INVESTORŮ .............33 2.1.
Bankovní půjčky .......................................................................................................34
2.1.1.
Euroamerický typ – dluhové financování .........................................................34
2.1.2.
Islámský typ – podíl na zisku ...........................................................................38
2.1.3.
Židovský typ .....................................................................................................42
2.2.
Leasing – dluhové financování .................................................................................42
2.3.
Rizikový kapitál a soukromý kapitál (Venture Capital and Private Equity) – vstup
do základního kapitálu společnosti .......................................................................................44 2.4.
Franchising – alternativní forma financování ...........................................................46
2.5.
Factoring a forfaiting – alternativní forma financování............................................48
2.6.
Dotační a podpůrné programy EU, národní a regionální programy .........................49
2.7.
Stručné shrnutí charakteristik nejdůležitějších druhů financování začínajících
společností ............................................................................................................................50 3.
KONTAKTOVANÉ OSOBY & SPOLEČNOSTI .......................................................52
4.
SITUACE BUSINESS ANGELS V EVROPĚ A USA ................................................54 5
4.1.
Vývoj a počet asociací Business Angel v Evropě .................................................... 54
4.2.
Business Angels ve Spojených státech amerických a v Evropě ............................... 56
4.3.
Daně & Business Angel investice v evropských státech .......................................... 58
4.3.1.
Velká Británie ................................................................................................... 58
4.3.2.
Francie .............................................................................................................. 59
4.3.3.
Německo ........................................................................................................... 60
4.3.4.
Zdanění kapitálových zisků v jednotlivých státech Evropy ............................. 60
4.4. 5.
Střední a východní Evropa........................................................................................ 63
SITUACE BUSINESS ANGELS V ČESKÉ REPUBLICE ........................................ 64 5.1.
Povědomí o Business Angel investicích v České republice ..................................... 64
5.2.
Profil českého Business Angel investora .................................................................. 65
5.3.
Český problém .......................................................................................................... 65
5.4.
Doposud uskutečněné Business Angel investice ...................................................... 66
5.4.1.
Studentský projekt Bezrealitky.cz .................................................................... 67
5.4.2.
InSophy ............................................................................................................. 67
5.4.3.
Biosynchron ...................................................................................................... 68
5.4.4.
Unient Communication ..................................................................................... 68
5.5.
Nevládní projekty na podporu Business Angel investic ........................................... 69
5.5.1.
Start-up roku ..................................................................................................... 69
5.5.2.
Den D ................................................................................................................ 70
5.5.3.
TrhNapadu.cz.................................................................................................... 71
5.5.4.
Vysokoškolské snahy na podporu Business Angel investic ............................. 72
5.6.
Čeští Business Angels............................................................................................... 73
5.7.
Podpora státu a český právní a daňový systém ......................................................... 75
5.7.1.
Daňový systém.................................................................................................. 76
5.7.2.
Legislativní rámec a vymahatelnost práva ....................................................... 77
5.7.3.
Podpora státu .................................................................................................... 78
5.8.
Špatné jméno Business Angel investicím ................................................................. 79
5.9.
Prognóza dalšího rozvoje Business Angel investic v České republice..................... 80
VÝSLEDKY DIPLOMOVÉ PRÁCE ................................................................................... 82 STRUČNÝ SOUHRN DIPLOMOVÉ PRÁCE .................................................................... 87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................................... 89 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.......................................................................................... 95 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 97 6
SEZNAM ZKRATEK AIA
Angel Investor Association
BA
Business Angel
BACZ
Business Angels Czech
BAI
Business Angels Investment
BAND
Business Angels Netzwerk Deutschland
ČNB
Česká národní banka
ČT
Česká televize
EBAN
European Business Angel Network
EVCA
European Venture Capital Association
HDP
hrubý domácí produkt
MSP
malé a střední podniky
NVCA
National Venture Capital Association
PE
Private Equity
TBN
Tuesday Business Network
VC
Venture Capital
7
CÍL A METODIKA DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomová práce s názvem „Andělští investoři ve financování podniku v ČR“ si klade za hlavní cíl seznámit čtenáře s u nás téměř neznámou formou získávání kapitálu pro začínající společnosti - Business Angel investicemi a jejich postavením a situací jak u nás, tak i v zahraničí. Dílčí cíle diplomové práce definuji následovně: analýza konkurenčních výhod kapitálu poskytovaného Business Angel investory v porovnání s ostatními formami financování, přiblížení podmínek, jež připravily evropské státy včetně České republiky těmto investicím a prognóza vývoje Business Angel investic u nás.
K výběru tohoto tématu jsem se rozhodla díky potřebě rozsáhlejší podpory start-up podniků, inovací a rizikového kapitálu v České republice. Kapitál poskytovaný byznys anděly je pro začínající společnosti velice úspěšným modelem financování, a to převážně ve vyspělých státech Evropy a také v USA. Bohužel Česká republika zatím neposkytuje investorům tohoto formátu vhodné prostředí, ve kterém by byla realizace těchto aktivit možná. Nejdříve je třeba rozšířit povědomí o Business Angel investicích jako celku, zvýšit jejich popularitu a celkově je zatraktivnit jak pro podnikatele, tak i pro současné či potenciální investory. Mým úkolem bude tedy také upozornit na bariéry růstu a rozvoje BA investování u nás.
Nejvhodnější metodou zpracování tématu Business Angel investic jsou dle mého názoru osobní schůzky a telefonická či emailová komunikace s investory, zástupci asociací, dále pak firmami, do nichž bylo investováno, a v neposlední řadě dalšími osobami zainteresovanými v problematice byznys andělů. Na základě informací z novinových článků, přednášek a internetových portálů byly kontaktovány výše zmíněné osoby a instituce, s nimiž buď došlo pouze k emailové či telefonické komunikaci, nebo přímo k osobnímu setkání a diskuzi o problematice BA. Bližší informace o kontaktovaných osobách naleznete v kapitole 3. Kontaktované osoby & společnosti.
8
ÚVOD Na úvod práce si nejdříve andělského investora stručně představíme. Kdo je to vlastně Business Angel a odkud se vzal? Odpověď na tuto otázku je třeba hledat na začátku 20. století ve Spojených státech amerických, kdy Business Angels působili jako patroni umění a odtud plyne i jejich pojmenování. Jelikož je divadelní profesionálové pokládali za „anděly“, už jim toto pojmenování zůstalo.
V dnešní době charakterizujeme byznys anděly jako movité jedince, kteří za sebou mají v poměrně brzkém věku úspěšnou kariéru, svůj ředitelský nebo manažerský post opustili s bohatým odstupným a nyní by se rádi nejen pobavili, předali zkušenosti, kontakty a knowhow, ale třeba i ještě trochu vydělali. Vyhledávají tedy mladé nadějné podniky s velkým růstovým potenciálem a do nich investují své prostředky. Výměnou za obrovské riziko neúspěchu a ztráty vloženého kapitálu jim bývá minoritní podíl ve firmě a vysoký výnos, který by se měl pohybovat okolo 40 % ročně.
Čeští byznys andělé se částečně vymykají klasickému typu těchto investorů. Liší se například tím, že nikdo z nich není BA investorem na plný úvazek jako např. v USA. Další rozdíl spatřujeme ve faktu, že většina z nich netouží po tom být mediálně známá. Důvodem může být jak závist, tak i méně etický faktor věci – „kdo nechce být známou osobností, asi ví, proč to dělá.“ Mezi nejznámější české byznys investory patří bývalý generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár, bývalý majitel společnosti zabývající se informačními technologiemi APP Eduard Míka nebo dále například Ondřej Bartoš, výkonný ředitel společnosti TUESDAY Business Network.
Business Angel investice bývají většinou jmenovány jako specifický druh rizikového a soukromého kapitálu. Od investorů rizikového kapitálu se ale v několika bodech významně liší. V případě venture kapitálu hovoříme nejčastěji o fondu nějaké společnosti zabývající se rizikovým kapitálem, naopak byznys anděl je vždy jednotlivec. Fondy si mohou dovolit investovat daleko větší částky než pouhý jedinec, ty se v případě VC fondů pohybují v řádech desítek, někdy i stovek milionů dolarů, v případě BA investorů ve statisících až jednotkách milionů dolarů.. Byznys anděl neposkytuje společnosti, do níž kapitálově vstupuje, pouze finanční prostředky, ale i svoje zkušenosti, kontakty a know-how. Aktivně se podílí na řízení firmy. 9
Co bude tedy cílem této diplomové práce? Jednoduše řečeno analýza konkurenčních výhod kapitálu poskytovaného Business Angel investory, seznámení se s podmínkami, jež připravily evropské státy včetně České republiky těmto investicím a v neposlední řadě prognóza vývoje BA investic v České republice. Výběr tématu práce se odvíjel od současné potřeby českého podnikatelského prostředí podporovat malé a střední podniky, a to téměř u nás neznámou formou – pomocí Business Angel investic. Česká republika zatím neposkytuje investorům tohoto formátu vhodné prostředí, ve kterém by byla realizace těchto aktivit možná. Dalším cílem této práce je tedy i zvýšení povědomí o Business Angels vůbec a poukázání na tento druh investic jako velice vhodný a úspěšný koncept financování začínajících podniků.
Práce je členěna do pěti kapitol, z níž první se zabývá obecnou charakteristikou a teoretickými aspekty Business Angel investicí. Představí nám typického Business Angel investora, jeho motivy a požadavky. Přiblíží riziko a výnos. Riziko je v případě andělského investování opravdu extrémně vysoké. Je určeno především neexistujícím minulým výkonem podniku a také prakticky žádnými aktivy v držení společnosti. Míra výnosu roste úměrně k míře rizika, proto je výnosnost projektu požadována mezi třiceti až čtyřiceti procenty ročně. První kapitola také představí nejdůležitější asociace BA investorů působící v České republice.
Druhá kapitola práce se věnuje srovnání BA investic s ostatními finančními produkty a také konkurenčním výhodám tohoto kapitálu. Na základě všeobecně známých poznatků o jednotlivých druzích financování jsem srovnala dostupné finanční produkty jakými jsou bankovní úvěry, leasing, factoring, forfaiting, franchising nebo dotační a podpůrné programy s andělským investováním.
Ve třetí, nejkratší kapitole, představuji jednotlivé osoby a organizace, které mi pomohly se zpracováním problematiky Business Angel investorů. Metodou zpracování projektu bylo tedy dotazování jednotlivých jedinců již aktivních v procesu BA investic u nás.
Čtvrtá část je věnována situaci Business Angel investorů v rámci států Evropy a také USA. Zaměřuje se na vývoj BA asociací v rámci Evropy a na specifika tohoto odvětví ve Spojených státech amerických. U států, kde jsou BA investice na vysoké úrovni, si specifikujeme jejich právní a daňový systém a také různé programy, kterými Business Angel investice podporují.
10
Pátá kapitola ukazuje prostředí a situaci Business Angel investorů v České republice. V ČR stejně jako v ostatních státech střední a východní Evropy jsou Business Angel investice teprve na svém počátku. I když české asociace BA fungují již několik let, k medializaci problému dochází teprve nyní. V posledních oddílech této práce si představíme prostředí, které doposud Česká republika těmto investicím u nás přichystala, počet zorganizovaných obchodů, snahy podporující povědomí o byznys andělech u nás a daňové a legislativní podmínky. Na závěr si zformujeme prognózu dalšího vývoje Business Angel investic v České republice.
11
1. BUSINESS ANGELS 1.1. Venture Capital & Private Equity Jestliže budeme v této práci hovořit o Business Angels (BA), měli bychom si nejprve vysvětlit pojmy Venture Capital a Private Equity. Jako české ekvivalenty těchto dvou pojmů jsou nejčastěji uváděny „rizikový kapitál“ a „soukromý kapitál“. Jelikož se ale v českých podmínkách jedná stále ještě o poměrně nové termíny, můžeme se setkat i s názvoslovím odlišným. Nejrozšířenější ale bezpochyby zůstává i v České republice názvosloví anglické. Pojem Business Angels je běžně do češtiny překládán jako „obchodní andělé“.
Pokud budeme pátrat po definicích výše uvedených pojmů, opět nenajdeme jen jednu jedinou. Například Eva Kislingerová a Ivan Nový uvádějí ve své publikaci s názvem „Chování podniku v globalizujícím se prostředí“ tuto definici rizikového kapitálu: „Rizikový kapitál představuje financování podniků formou navýšení jejich základního kapitálu. Nejedná se ovšem pouze o jednorázové poskytnutí financí, ale o mnohaletý proces soužití podnikatelského subjektu s investorem, který všestranně napomáhá rozvoji firmy a pravidelně monitoruje aktuální situaci ve firmě. Je potřeba rozlišit rizikový kapitál od ostatních zdrojů financování. Na rozdíl od úvěru se investor stává spoluvlastníkem s právem veta v důležitých rozhodnutích.“1
Další publikace hovoří o rizikovém kapitálu takto: „Rizikový kapitál představuje likvidní aktiva investovaná do nejistého podnikání. Prostředky umístěné do jistého obchodu jsou pro svoje opatrné použití nazývány jako investovaný kapitál. Peníze vložené do podnikání s větším nebo menším stupněm rizika, jsou nazývány rizikový kapitál.“2 V definici rizikového kapitálu se neshodují ani americká Národní asociace rizikového kapitálu (NVCA National Venture Capital Association) a Evropská asociace rizikového kapitálu (EVCA European Venture Capital Association).
1
KISLINGEROVÁ, Eva. NOVÝ, Ivan: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vydání Praha: C.H.
Beck, 2005. ISBN 80-7179-847-9. Počet stran: 422. Str. 393. 2
WELSH, John A., WHITE, Jerry F.: The Entrepreneur´s Master Planning Guide. 1. vydání New York:
Prentice Hall Press, 1986. ISBN 0-13-282806-5. Počet stran: 408. Str. 174, vlastní překlad.
12
Hlavní znaky rizikového kapitálu můžeme tedy shrnout do těchto bodů:
vklad do základního kapitálu společnosti,
velké riziko kompenzované očekávanými vysokými výnosy,
investor se stává spoluvlastníkem - získá minoritní podíl na firmě,
často aktivní přístup investora k řízení firmy,
investice do mladých, rychle rostoucích společností,
financování podniku většinou ve fázi expansion (viz. oddíl 1.1.1. Rizikový kapitál jako zdroj financování v rámci různých životních cyklů podniku).
Definici Private Equity nám přiblíží ve své příručce Česká asociace rizikového kapitálu: „Anglický pojem private equity znamená střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, jejichž akcie nejsou obchodovány na burze a které mají potenciál pro tvorbu hodnoty v budoucnu.“3
V českém prostředí jsou pojmy Venture Capital a Private Equity zpravidla chápány jako ekvivalenty. V USA se s pojmem Venture Capital setkáme pouze, jedná-li se o investice do začínajících podniků. Termín Private Equity se někdy naopak používá pouze v doprovodu s transakcemi souvisejícími s odkupem firem managementem (Management Buy-In, Management Buy-Out).
Subjekty vystupující na trhu rizikového kapitálu dělíme na primární investory (Business Angels, institucionální investoři, stát), fondy rizikového kapitálu a fondy fondů (střešní fondy).
Historii a rozvoji rizikového kapitálu prostřednictvím primárních investorů se budeme věnovat v dalších kapitolách, nyní si přiblížíme dějiny fondů rizikového kapitálu jak Evropě, tak ve světě.
3
Příručka CVCA k investování soukromého a venture kapitálu [online]. Praha: Czech Venture Capital
Association. Dostupné z URL:
[citováno 2009-02-19, 13:15]. Počet stran: 32. Str.:7.
13
„Využívání fondů rizikového kapitálu se začalo šířeji uplatňovat až od druhé poloviny 70. let, zejména v USA. V současné době je rizikový kapitál používán i na trzích Evropské unie a v jihovýchodní Asii. V USA jsou používány všechny typy financování, v Evropě a Japonsku se využívá především rozvojový typ financování. Pomocí rizikového kapitálu vzniká mnoho projektů a firem dosahujících mimořádných technických a finančních úspěchů.
V ČR dochází k využívání rizikového kapitálu až počátkem 90. let. Nejdříve vznikaly fondy rizikového kapitálu financované zahraničními institucemi, později se začaly objevovat i domácí fondy z prostředků soukromých investorů. Jejich širšímu uplatnění brání menší zájem podniků, nedostatek vysoce efektivních projektů, zaručujících požadovanou výnosnost okolo 30% a i menší podpora státu ve srovnání s průmyslově vyspělými zeměmi. Rizikové fondy v roce 2004 v ČR realizovaly investice okolo 1 mld. Kč. V relativním vyjádření k HDP je to desetkrát méně než evropský průměr.“4
1.1.1. Rizikový kapitál jako zdroj financování v rámci různých životních cyklů podniku Životní cyklus podniku je možno dělit podle několika kritérií. Pro tuto práci je nejvýznamnější dělení vývojových fází společnosti s ohledem na financování společnosti rizikovým kapitálem:
1. Zárodečná fáze (Seed). 2. Startovní fáze (Start-up). 3. Rozvoj (Development). 4. Expanze (Expansion). 5. Výstup (Exit).
Seznamme se nyní blíže s těmito fázemi v návaznosti na poskytnutý kapitál.
Seed kapitál spočívá v poskytnutí finančních prostředků na financování prvotních podnikatelských aktivit. Jedná se prakticky o nejrizikovější formu financování s dlouhou 4
VALACH, Josef: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání Praha: Ekopress,
s. r. o., 2006. ISBN 80-86929-01-9. Počet stran: 465. Str. 351.
14
dobou návratnosti. Předmětem financování může být vývoj prototypů, průzkum trhu, příprava podnikatelského plánu, patentová ochrana apod.
Start-up kapitál pomáhá s financováním počátečních činností společnosti, která už ovšem zná svoje místo na trhu a je připravena vyrábět nebo poskytovat služby. Může se jednat např. o nákup dlouhodobého majetku nebo zásob. Riziko je i zde ale poměrně vysoké.
Development kápitál dělíme podle stadia rozvoje firmy na první a druhý stupeň (v některých literaturách též uváděna terminologie financování počátečního stadia rozvoje a financování pozdějšího stadia rozvoje). V prvním případě se jedná o financování firmy, která existuje poměrně krátkou dobu, má nízký zisk a obtížně shání kapitál, ale má velký rozvojový potenciál. V druhém případě potom hovoříme o financování společností existujících delší dobu, jež se pomocí inovací snaží expandovat a ovládnout nové trhy. Tato fáze se vyznačuje kratší návratností investic a nižším rizikem.
Expansion kapitál – fáze expanze se vyznačuje intenzivní soutěží, nákupem a potřebnou reorganizací, která umožní výstup investora ze společnosti, zpětný odkud podílu původním vlastníkem, uvedení společnosti na veřejně obchodovatelné trhy, případně prodej strategickému partnerovi.
Exit – proces reorganizace je dokončen, investor vystupuje ze společnosti se ziskem, společnost je připravena ke vstupu na burzu, prodeji. Výstupem rozumíme i odchod strategického partnera v případě neúspěchu (Write-Off).
Následující graf (Graf 1 Stupně rozvoje podniku a zdroje financování) zobrazuje jednotlivé stupně vývoje podniku a tomu odpovídající druhy kapitálu potřebné k financování.
15
Graf 1 Stupně rozvoje podniku a zdroje financování
Pramen: Přednáška Martiny L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu (interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer). Vědecký inkubátor ČVUT, Praha, 17. 6. 2008 Počet stran: 82. Str.:6.
V souvislosti s různými životními cykly podniku se běžně uvádějí i níže popsané druhy kapitálu. Pokud během životního cyklu podniku nastane okamžik, kdy je podnik zadlužen a podstatnou část svých zisků používá k úhradě úroků z úvěrů, hovoříme o náhradním financování dluhů (Debt Replacement Capital). Jestliže se podnik dostane do vážných finančních problémů a hrozí mu ukončení činnosti, diskutujeme o záchranném financování (Rescue Capital). Naproti tomu transakčním financováním (Transactional Capital) rozumíme nákupy jiných společností, fúze, manažerský odkup, a to buď odkup vlastními manažery tzv. Management Buy-In (MBI), nebo cizími manažery tzv. Management Buy-Out (MBO).
1.2. Business Angels Jak již bylo uvedeno, Business Angels paří do kategorie primárních investorů rizikového kapitálu podobně jako například stát nebo institucionální investoři. Jejich působnost je nejrozsáhlejší ve fázi seed. V následujících oddílech se blíže seznámíme s charakteristikou obchodních andělů, vývojem tohoto druhu investování u nás i v zahraničí, asociacemi působícími v tomto oboru, motivy těchto investic atd. 16
1.2.1. Osobnost obchodního anděla Prototypem obchodního anděla je úspěšný podnikatel nebo bývalý manažer, který si může v důsledku výnosného podnikání nebo vysokého pracovního postu dovolit odejít z aktivního pracovního života, přesto ale většina BA stále pracuje. Taková osoba může začínající firmě poskytnout nejen finanční prostředky, ale i své osobní zkušenosti, znalosti, schopnosti, knowhow a v neposlední řadě také kontakty.
Business Angel investoři jsou v 92 % muži ve věku 35-65 let mající zkušenosti jako podnikatelé nebo manažeři, jsou schopní účinně poradit minimálně jeden den v týdnu, poskytují síť obchodních kontaktů a jejich portfolio tvoří čtyři až pět různých projektů ve dvou až třech rozdílných odvětvích.5 Graf 2 Pracovní status Bussines Angels
Pramen: Přednáška Martiny L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu (interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer). Vědecký inkubátor ČVUT, Praha, 17. 6. 2008. Počet stran: 82. Str.: 70.
5
Přednáška Martiny L. JAKL, PhD. & lic. oec. HSG na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu (interní
materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer). Vědecký inkubátor ČVUT, Praha, 17. 6. 2008. Počet stran 82. Str.: 70.
17
Graf 3 Investice Business Angels podle odvětví
Pramen: Přednáška Martiny L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu (interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer). Vědecký inkubátor ČVUT, Praha, 17. 6. 2008. Počet stran: 82. Str.: 73.
1.2.2. Skupiny Bussines Angels Německá publikace „Krisensicher finanzieren ohne Bank“6 („Stabilně financovat bez banky“, pozn. vlastní překlad) dokonce dělí Bussines Angels podle míry spolupráce s podporovanou firmou a to na:
Anděl – podnikatel je ideální typ obchodního anděla. Poskytuje kapitál, know-how i kontakty.
Anděl – investor vystupuje jako vkladatel finančních prostředků. Hledá atraktivní uložení svého kapitálu. Kontakty nebo know-how nebývá většinou poskytováno.
Anděl – poradce přináší profesionální know-how, ale neposkytuje kapitál buď vůbec, nebo jen v omezené míře. Nabízí mladému podnikateli možnost získat
6
LACHENMAIER, Dieter: Krisensicher finanzieren ohne Bank – Kapital für Existenzgrüder, kleine und
mittlere Unternehmen: Bussines Angels finden – Mitarbeiter und Lieferanten beteiligen – Venture-Capital nutzen. Landsberg am Lech: mvg., 1999. ISBN: 3-478-85210-2. Počet stran: 187. Str. 69, vlastní překlad.
18
cenné zkušenosti v oboru. Poradci samozřejmě očekávají za své služby odpovídající honorář.
Obchodní anděly můžeme rozdělit i na „aktivní anděly“ a „tiché anděly“. Profil aktivního anděla odpovídá podnikatelskému typu, typologie tichého anděla je identická s typologií anděla pro financování, tzn. většinou poskytuje kapitál, ale přeje si zůstat v pozadí.
1.2.3. Historický vývoj Bussines Angel investic Vývoj Business Angel investic ve světovém měřítku se značně liší oblast od oblasti. Byl a je určen hlavně politickou situací a s ní související mírou rozvoje soukromého kapitálu v jednotlivých zemích.
Počátky tohoto druhu financování můžeme hledat na začátku 20. století ve Spojených státech amerických, kdy BA působili jako patroni umění a odtud plyne i jejich pojmenování divadelní profesionálové je pokládali za „anděly“. Později je vývoj těchto investic spojen s investory z rodinných kruhů, s přáteli a známými. Trh Business Angel investic v USA dnes charakterizujeme jako nejrozvinutější na světě. Počet BA působících v této zemi čítá více než milion investorů.
V postkomunistických zemích, ke kterým patří i Česká republika, byl vývoj andělských investic značně opožděn. První investice se uskutečnily až počátkem 90. let po pádu komunistického režimu. První asociace vznikají až kolem roku 2000. V současné době působí v ČR dvě asociace BA. Ani jedna z nich ale zatím neplní funkci národní zastřešující organizace. Ve střední a východní Evropě první prostředky pocházely z fondů Evropské unie nebo z USA. Projekty se ale často potýkaly s neúspěchem. Nyní můžeme v této oblasti pozorovat obrovský nárůst jak investic do rizikového kapitálu, tak i konkrétně BA investic.
Dvě ekonomicky významné velmoci - Čína a Rusko na svůj opravdový investiční boom teprve čekají. Investiční projekty v Rusku se nacházejí teprve na svém počátku. V Číně sice objem investic za poslední roky prudce narostl, je zde ale problém s nedostatečně uzákoněným duševním vlastnictvím. Naopak Japonsko a Velká Británie se mohou hned po USA pyšnit jedním z nejrozvinutějších trhů BA investic na světě. 19
1.2.4. Motivy Business Angel investorů Motivy Business Angel investorů vložit své prostředky do začínajících firem se mohou výrazně lišit. Jak již bylo řečeno, pro BA není většinou nejdůležitější materiální aspekt věci, jelikož se jedná již o zajištěné jedince. Samozřejmě nikdo z nich neposkytne svůj kapitál za srdečné „děkuji pěkně“ nebo za vřelé podání ruky. Zhodnocení vložených prostředků je bezpodmínečně jedním z nejdůležitějších předpokladů uskutečnění investice.
Jeden z velice častých motivů BA investic bývá jmenován společně s termínem „venture“. Synonymem pro anglické slovo venture může být odvážný, riskantní, nejistý, nelehký nebo v extrémním případě i děsivý. Jako další významy můžeme uvést též nebezpečný, vzrušující, napínavý a troufalý. Všechna tato slova vyvolávají emocionální reakce. Nutí srdce být rychleji a zvyšují adrenalin. Business Angel zažívá obdobné pocity jako například parašutista. Zábava a vzrušení je tedy jedním z nejběžnějších motivů pro obchodní anděly.
Podpora mladých začínajících podniků a podnikatelů patří bezpochyby též mezi silnější motivy tohoto druhu investic. Business Angel si v tomto případě uvědomuje nutnost pomoci nezkušeným firmám prorazit na trh s nadějnou inovací. Je si vědom toho, že mladí podnikatelé, kteří nemohou nabídnout bance jako zástavu žádná aktiva, těžko shánějí potřebný kapitál k uskutečnění svých plánů.
Osoby, které již ve svém životě dokázaly vše, co si předsevzaly, mohou pociťovat jistou formu sociální odpovědnosti. Rády by po sobě zanechaly společnosti jakýsi odkaz, předaly své zkušenosti. Proto vyhledávají investice tohoto druhu, kde by byl tento jejich odkaz patrný.
Mnozí investoři též nechtějí jen pasivně přihlížet utváření podnikatelského prostředí, touží se do něho aktivně zapojit. Jiní například chtějí pečlivě diverzifikovat své portfolio, a tak se zapojují i do alternativních projektů.
Takto stručně bychom tedy mohli shrnout motivy Business Angel investorů. Jistě existují i další, my jsme si zde představili pouze jejich nejběžněji se objevující část.
20
1.2.5. Faktory určující uskutečnění budoucí spolupráce Jelikož Business Angel investice jsou velice rizikovým druhem podnikání, existuje několik faktorů, podle kterých se BA rozhodují o uskutečnění budoucí spolupráce. Nejdůležitější z nich uvádí následující tabulka (Tabulka 1 Faktory pro rozhodování). Tabulka 1 Faktory pro rozhodování
Pramen: CzechInvest [online]. Dostupné z URL: [citováno 200902-20, 12:15].
1.2.6. Riziko a výnos Pokud se podíváme na investice z globálního pohledu, na jednom konci si můžeme představit investice osvědčené, téměř bezrizikové, na druhém naopak možnosti investování zcela nové, neosvědčené. Rizikovost investic v případě nových, nejasných projektů je určena především neexistujícím minulým výkonem podniku a s tím související absencí minulého chování podnikatele i firmy v kritických situacích a v neposlední řadě též žádnými aktivy společnosti. Investice do začínajících podniků jsou vysoce volatilní, jak co se týče reakcí na nepřízeň podnikání, tak nejisté budoucnosti a s ní spojených strategických rozhodnutí. Nezkušený podnikatel má také omezený přístup k externím zdrojům financování. Nově vznikající firma může investorovi nabídnout pouze naději nebo slib, ale velice málo záruk a jistoty. Vysoká rizikovost investic by ale měla být kompenzována vysokou ziskovostí projektu.
21
Riziko
Jak již bylo zmíněno, Business Angel podstupuje velké riziko neúspěchu, jelikož jeho záměrem je investovat do mladých, nejistých projektů. Investor vynakládá velké množství času a energie na to, aby toto riziko minimalizoval. Jedním z nástrojů omezování rizika je diverzifikace. V průměru se jedná o investice jednoho BA do 4 – 5 různých projektů ve 2 – 3 odlišných odvětvích.
„Andělé do nových projektů investují zhruba čtvrtinu svých dostupných peněz. Jde totiž o velmi rizikový byznys. Do jednoho roku zanikne 50 procent nových firem, do tří let je to už 80 procent a z toho zbytku skončí do dalších pěti let dalších 80 procent,“ 7 říká Gabriel Berdár, bývalý šéf Českého Telecomu a dnes andělský investor.
Dalším rizikem BA investic je také riziko ztráty dobré reputace investora a zpřetrhání těžce budovaných kontaktů a vazeb v případě neúspěšné investice.
Výnos
Jelikož vztah velikosti rizika a míry zisku roste proporcionálně, tak s rostoucím rizikem roste i potenciální výnos. Ten je v případě BA investic požadován ve výši zhruba 30 až 40 procent ročně. Výjimkou ale nejsou ani požadavky na návratnost ve výši desetinásobku v průběhu celé investice (délka investice představuje zpravidla období 3 - 7 let).
Níže uvedený graf (Graf 4 Míra rizika pro investora v závislosti na délce existence firmy) ukazuje, jakou míru rizika podstupuje jistý typ investora, pokud vloží své prostředky do společnosti v té určité fázi existence firmy.
7
FARGHALI, Hany: Z manažera andělský investor. MF DNES, 4. 7. 2008. Str. A9.
22
Graf 4 Míra rizika pro investora v závislosti na délce existence firmy
Pramen: PLISCHKE, Simona Ely: Pytel peněz pod křídlem anděla [online]. Dostupné z URL: [citováno 2009-02-23, 18:23]. ISSN 1213-2217.
1.2.7. Podnikatelský plán aneb jak získat svého obchodního anděla Mezi faktory rozhodující o vytvoření spolupráce mezi investorem a podnikatelem můžeme zařadit především profesionalitu manažerského týmu a s tím spojený propracovaný podnikatelský plán, dále originalitu služby nebo výrobku, míru konkurence, rozvoj odvětví atd. Podnikatelský plán bude pro nás v tomto oddílu nejdůležitějším prvkem pro získání obchodního anděla, neboť dokáže alespoň z části ukázat připravenost a schopnosti firmy a jejího managementu.
Podnikatelský plán
Podnikatelský plán zcela nové společnosti je dokument popisující kritické interní a externí prvky týkající se nastartování nového obchodu. Většinou spojuje návrh způsobu podnikání a nejdůležitější strategické momenty, poskytuje detaily projektu, financování, marketingu a managementu. V podstatě se jedná o shrnutí hypotéz týkajících se zjištěných a nevyužitých příležitostí v daném odvětví a dále potom hypotéz o očekávaném výsledku, pokud by bylo příležitostí využito konkrétním způsobem. 23
„Podnikání můžeme popsat jako 4stupňový proces: poznání příležitosti, rozvoj strategie pro uskutečňovanou příležitost, implementace strategie a sbírání plodů investice. Podnikatelský plán je vlastně mostem mezi strategií a implementací. V ideálním případě bude mít podnikatel určenou strategii před přípravou podnikatelského plánu. Podnikatelský plán se skládá ze strategického plánu, finančního plánu, ocenění a předpokládaných zisků.“ 8
Podnikatelský plán nově vznikající firmy se zpravidla liší od plánu již fungujících společností. Ačkoli každý plán je založen na vizích do budoucna, přesto bude plán již rozvinutých firem značně důvěryhodnější a jistější než plán start-up podniků. Plány nových podniků jsou odlišné také tím, že nejsou postaveny na předchozích zkušenostech podnikatele nebo managementu.
Co by měl profesionálně vypracovaný plán obsahovat a jak by měl vypadat? Pokud podnikatel usiluje o získání investora, jeho koncept by měl být naprosto jedinečný. Jedním ze základních pravidel je, aby byl věcný a obsahoval jen důležité informace. Čtenář nemá ani čas, ani chuť zabývat se všemi detaily. Nejpodstatnější informace by měly být shrnuty v krátké výpovědi. Toto krátké shrnutí většinou rozhoduje o budoucí spolupráci. „Důraz je též kladen na logickou strukturu, která by měla být následující:
1. Popis podnikatelské činnosti, představení inovace, produktu, služby. 2. Představení situace na trhu (obsahuje popis trhu včetně velikosti, trendů a klíčových zákaznických skupin, dále pak prezentaci výsledků testování trhu a výzkumu trhu, přibližuje zákonná omezení v daném státě a odvětví, prodejní předpovědi a shrnuje riziko trhu). 3. Shrnutí šancí na odbyt. 4. Analýza konkurence. 5. Kvalifikace podnikatele, managementu (týká se klíčových osobností projektu, budoucích požadavků na personál, identifikuje nutné schopnosti personálu a možná rizika týkající se najímání personálu). 6. Plánovaná potřeba kapitálu (přináší informace o současné finanční situaci, specifikuje požadavky na financování). 8
SMITH, Richard L., SMITH, Janet Kiholm: Entrepreneurial Finance. 2. vydání Hoboken, United States: Leyh
Publishing, 2004. ISBN 0-471-23072-3. Počet stran: 624. Str. 53-54, vlastní překlad.
24
7. Patenty a licence. 8. Plánovaný obrat, předpokládané náklady a cashflow na pět let dopředu. 9. Plánování likvidity na nadcházející rok. 10. Koncept financování.“9
Podnikatelský plán se musí shodovat s tím, do čeho a jak by investor rád vložil své prostředky. Tyto potřeby se liší, závisí na typu investora a formě financování. Pokud se jedná o získání Business Angel investora, většina z nich samozřejmě očekává rozumnou identifikaci podmínek, za kterých se spolupráce uskuteční. Tyto podmínky se především týkají formy podílu na majetku, který investor získá společně s požadovaným množstvím kapitálu. Pro mnoho investorů je pravděpodobně nejdůležitějším momentem rozhodujícím o spolupráci to, zda ocenění podnikatelem je reálné. Jestliže jsou tyto informace podány nedůvěryhodně, může to vést k tomu, že podnikatel bude svého investora shánět jen velice těžko nebo přinejmenším bude jen stěží vést efektivní obchodní vyjednávání.
Business Angel nese velikou odpovědnost za svá investiční rozhodnutí, a proto požaduje informace, které jsou naprosto přesné a úplné. Due Diligence10 je proces sestavování a ověřování informací týkajících se investičního rozhodnutí. Podnikatelský plán je důležitým vstupem k Due Diligence. Podnikateli musí být jasné, že materiální aspekt věci bude předmětem ověřování investorem. V Due Diligence můžeme nalézt dvě protichůdné aktivity – případný investor zkoumá podnikatele a naopak podnikatel zkoumá investora. Vztah většiny nových podniků a investorů je trvalejšího charakteru, a proto je velice podstatné, aby i Due Diligence byla již na počátku spolupráce – v podnikatelském plánu – jasně vymezena.
Podnikatelský plán lze tedy shrnout jako plán implementace konkrétní strategie, je vlastně souborem vizí a domněnek o dosud nevyužitých příležitostech. Dobře sestavený 9
LACHENMAIER, Dieter: Krisensicher finanzieren ohne Bank – Kapital für Existenzgrüder, kleine und
mittlere Unternehmen: Bussines Angels finden – Mitarbeiter und Lieferanten beteiligen – Venture-Capital nutzen. Landsberg am Lech: mvg., 1999. ISBN: 3-478-85210-2. Počet stran: 187. Str. 88, vlastní překlad. 10
Termín „Due Diligence“ pochází z amerického práva a doslovně přeložen znamená „obvyklou opatrnost“.
V současné době se stává i v tuzemsku standardní součástí celého transakčního procesu. V Due Diligence se jedná o analýzu podniku, zejména v oblasti práva, daní, financí, s cílem zobrazit silná i slabá místa podniku a rizika spojená s jeho převzetím. Due Diligence je důležitým nástrojem pro stanovení kupní ceny a formulování smluvních garancí.
25
podnikatelský plán zastává i funkci regulátoru podnikatelského rizika, slouží také jako nástroj diagnostiky problémů. Jelikož nové podniky jsou plné nejistoty, je nutné míru této nejistoty zahrnout do svých předpovědí.
1.2.8. Investiční proces Investiční proces se vyznačuje několika oddělenými fázemi, které si nyní představíme. Struktura níže uvedeného investičního procesu je tvořena informacemi z přednášky Martiny L. Jakl, PhD. & lic. oec. HSG na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu11, která je doplněna o bližší informace k jednotlivým bodům procesu.
1. Příprava a vstup investora
Příprava a vstup investora je úplně první fází celého investičního procesu. Během tohoto období dochází nejprve k navázání kontaktu s investorem ať už prostřednictvím asociace, známých, agentů, nebo náhodně. Potenciální investor je v tomto čase zaměstnán studiem plánů, prováděním Due Diligence k případným investicím a smluvním vyjednáváním. V Due Diligence je kladen důraz na management a na různé ekonomické a finanční ukazatele. Je zde zkoumán potenciál dalšího vývoje produktu, trhu atd. V neposlední řadě věnuje značnou pozornost riziku a sestavení několika různých variant míry rizika. Jako konečné kroky této fáze můžeme jmenovat konečné rozhodnutí o investici a následné sepsání právních dokumentů.
2. Monitorování
V druhé fázi investičního procesu hovoříme již o konkrétní spolupráci na konkrétním projektu, proto je také tato část charakterizována jako nejdelší. Zpravidla se jedná o rozmezí dvou až šesti let, výjimkou ale nejsou ani projekty trvající deset let. Otevírá se zde prostor pro využití investorových znalostí, dovedností, zkušeností a know-how. Investor může být členem managementu podniku nebo dozorčí rady, minimálně je však k dispozici účinně poradit 11
Přednáška Martiny L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu (interní
materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer). Vědecký inkubátor ČVUT, Praha, 17. 6. 2008. Počet stran: 82. Str.: 40-44.
26
alespoň jednou týdně. V této fázi dochází k velkému rozvoji společnosti a na jeho základě ke kontrolám dosahovaných výsledků a porovnávání s plánem. V případě zjištěných nedostatků jsou zkoumány příčiny a dávána doporučení k jejich odstranění. Ke konci této fáze je připravován výstup z investice, jeho načasování a forma.
„Nástroje monitorování:
Právo veta – další zdroje financování, prodej, likvidace...
Právo inspekce – možnost kdykoli nahlédnout do dokumentů, zastoupení ve správní radě, pravidelné reporty.
Motivace managementu – akciový program, motivace na IRR (vnitřní míra výnosu).
Poskytování kapitálu ve fázích.“12
3. Výstup
Výstup je finálním stádiem podnikatelského investičního procesu. Je to ale taktéž kritická součást počátečního investičního rozhodnutí. Investor oceňuje příležitost na základě očekávané likvidity, která umožní
realizovat návratnost projektu a přesune pozornost
k dalším investicím. Koncepce vystoupení z investice by tedy měla být alespoň přibližně jasná už na počátku spolupráce, během procesu se samozřejmě může poupravit. Možnosti vystoupení z investice jsou následující:
a) Uvedení na obchodovatelné trhy (IPO)
Prvotní nabídka akcií (IPO – Inicial Public Offering) je většinou „první tržní“ transakcí. Emitující firma navyšuje kapitál prodejem nově vydaných akcií na veřejně obchodovatelných trzích. Společnost se mění z neobchodované na obchodovanou, to vše přirozeně při dodržení podmínek vstupu na burzu. Fáze IPO procesu jsou následující:
12
Přednáška Martiny L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu (interní
materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer). Vědecký inkubátor ČVUT, Praha, 17. 6. 2008. Počet stran: 82. Str.: 42.
27
Výběr ručitele
Management uvažující o veřejné nabídce akcií většinou začíná s tím, že vybere investičního bankéře, který bude ručit za emisi. Ten potom zodpovídá za doporučení emitentovi, za distribuci akcií a za pojištění rizika fluktuace tržní ceny během upisování.
Due Diligence a emisní cena
Investiční bankéř, který byl vybrán jako ručitel prvotní nabídky akcií, slouží jako zprostředkovatel mezi emitentem a investory burzy. Emitent je dobře informován o prodeji svých akcií. Prodej akcií je pro něj totiž motivací týkající se navýšení základního kapitálu, a tím možného uskutečnění dalších investičních příležitostí, nebo vidinou, že trh akcie nadhodnotí a emitent tak získá dodatečné prostředky. Investoři burzy nejsou informováni o emitentovi, berou na sebe riziko zneužití emitentem, které spočívá v přecenění akcií. Z tohoto vyplývá jedna z povinností ručitele a tou je snížit efekt informačního šumu. Ručitel potvrzuje informace v prospektech během celého komplikovaného procesu Due Diligence. Ocenění emise je mnohem náročnější. Cena akcií je v tomto nelehkém procesu reprezentována názorem o ceně v porovnání s podobnými tržního hodnotami jiných podniků.
Oprávnění ručitele a emisní cena
Ručitel využívá své reputace jako záruky, že emisní cena je v souladu s interními informacemi zjištěnými v procesu Due Diligence a také v souladu s převažujícími cenami na trhu. Za využití této své reputace mu emitent platí prémii. Pokud je emise přeceněna, pověst ručitele může být poškozena a jeho schopnost účtovat si prémii i v budoucnu je značně omezena.
Náklady prvotní emise akcií
„IPO je velice nákladný proces, objevuje se zde několik nákladů souvisejících s emisí. Ty zahrnují poplatky účtované ručitelem, náklady placené z vlastní kapsy emitenta, náklady na podcenění emise (týká se především malých a rizikovějších podniků).“13
13
SMITH, Richard L., SMITH, Janet Kiholm: Entrepreneurial Finance. 2. vydání Hoboken, United States:
Leyh Publishing, 2004. ISBN 0-471-23072-3. Počet stran: 624. Str. 551, vlastní překlad.
28
Metody ocenění
Nabízí se nám několik možností ocenění podniku. Může být založeno na tržních cenách podobných firem, na cenách jiných současných prvotních emisí nebo na diskontované hodnotě cashflow.
b) Trade Sale (prodej strategickému partnerovi)
Prodej strategickému partnerovi v podstatě znamená odprodej podílu jiné společnosti. Jedná se o podobný proces, co se týče Due Diligence, jako v případě IPO. Po všech formálních náležitostech bude podnik začleněn do obchodní struktury
kupující společnosti. Motivy
kupujícího se mohou týkat rostoucího tržního podílu nebo zhodnocení prostředků.
c) Zpětné odkupy
Zpravidla se jedná o odkup podílu investora managementem. Většinou je zpětný odkup financován dluhem. Mezi výhody patří zejména znalost podniku. Jelikož Due Diligence není nutná, transakční náklady jsou nízké. Rozeznáváme několik druhů manažerských odkupů, např. MBO (Management Buy-Out), LBO (Leveraged Buy-Out).
d) Refinancování
Refinancování podniku spočívá v nahrazení podílu jinými zdroji jako např. prostředky investičních společností, různými fondy, úvěry, mezaninovým financováním (převážně charakteru podřízeného dluhu se zástavním právem), prodejem aktiv atd.
e) Výstup z neúspěšné investice
Jedná se o případ výstupu z neúspěšné investice. Nedobrovolné vystoupení představuje nejhorší variantu exitu z investice, kdy investor vystupuje ze společnosti se ztrátou. Nejdůležitějším úkolem zde je ztráty minimalizovat a zároveň pokud možno zachránit co nejvíce investovaných prostředků, a to způsoby jakými jsou prodej majetku pod cenou či likvidace společnosti.
29
1.2.9. Asociace Business Angels v České republice a Evropě Stejně jako je to běžné ve všech odvětvích, tak i v tomto vznikají různé asociace podporující vývoj směrem kupředu, ať už se jedná o národní nebo celosvětové měřítko. Většinou vystupují jako neziskové a nezávislé organizace. My si představíme 3 pro nás nejdůležitější Bussines Angel organizace (dvě z nich byly založeny v České republice, poslední sdružuje většinu podobných asociací působících po celé Evropě) a dále agenturu zabývající se podporou trhu kapitálu u nás.
European Business Angel Network
EBAN je evropskou obchodní asociací určenou investorům zaměřujícím se na financování mladých firem, je též nezávislou a neziskovou organizací reprezentující zájmy dalších sítí obchodních andělů, fondů rizikového kapitálu atd. v Evropě. EBAN byla založena v roce 1999 průkopníky sítí Bussines Angels v Evropě a asociací EURADA (the European Association of Development Agencies). Na internetových stránkách se organizace prezentuje na adrese: .
Business Angels Czech
Organizace Business Angels Czech (BA Czech) byla založena na konci roku 2001 v Praze. Spolupracuje
s partnery
v České
republice
i
v zahraničí.
Internetový
odkaz:
.
Angel Investor Association
Angel Investor Association je nezisková organizace založená na podporu soukromých investic do mladých začínajících podniků. Sídlo společnosti se nachází v Praze. Asociace je zaměřena na investice v oblasti střední a východní Evropy. Na internetu nalezneme pod odkazem: .
Dále si přiblížíme spolupráci Business Angels, Business Angel organizací a podnikatelů shánějících potřebný kapitál pro své podnikání. Pokud působí jako zprostředkovatel kapitálu jakákoli asociace Bussines Angels, je postup spolupráce většinou následující: 30
a) Z pohledu podnikatele: Podnikatel kontaktuje síť Bussines Angels s hrubým konceptem svého podnikatelského plánu, dále proběhne jeho ocenění, potvrzení a shrnutí, nakonec se projekt připraví k prezentaci investorům.
b) Z pohledu BA: Nejprve probíhá identifikace a školení BA, dále potom identifikace priorit, BA je později zařazen do databáze a stane se členem investičního klubu.
c) Z pohledu asociace: Asociace tvoří prostředníka mezi výše uvedenými dvěma subjekty. Provádí identifikace a sestavuje školení pro BA, podnikateli naopak pomáhá dotvořit jeho podnikatelský plán. Plán potom cirkuluje mezi BA zařazenými v databázi. Jestliže mají investoři bližší zájem, proběhne prezentace projektu těmto potenciálním investorům. Do této fáze mohou též vstupovat bankovní instituce a různé fondy.
Velice důležitou organizací (ačkoli ne asociací BA) vystupující na trhu kapitálu v České republice je bezesporu Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Jejím úkolem je posilovat konkurenceschopnost malých a středních podnikatelů působících v ČR, podporovat podnikatelskou infrastrukturu a inovace. Podílí se také na získávání zahraničních investic. Následující graf (Graf 5 Počet projektů zprostředkovaných CzechInvestem podle zemí původu) přibližuje projekty zprostředkované agenturou CzechInvest z let 1993-2007.
31
Graf 5 Počet projektů zprostředkovaných CzechInvestem podle zemí původu
Pramen: Podpora investic: CzechInvest [online]. Dostupné z URL: investic> [citováno 2009-02-21, 11:13].
32
2. KONKURENČNÍ VÝHODY KAPITÁLU ANDĚLSKÝCH INVESTORŮ V tomto oddílu bych se ráda věnovala různým formám externího financování začínajících podniků. Externí zdroje financování charakterizuje především jejich pestrost a různorodost související s inovacemi na trzích. Pro naše potřeby dělím externí zdroje financování na dluhové, financování související s vkladem do základního kapitálu a ostatní alternativní formy financování. V této části diplomové práce se tedy budeme věnovat různým možnostem financování začínajících podniků a jejich porovnání s investicemi Business Angels. Nezůstane opomenuta bankovní sféra, a to jak euroamerický typ, tak i typ islámský, dále například leasing, factoring, forfaiting nebo franchising. Následující tabulka (Tabulka 2 Částečný seznam možností financování začínajících společností a soukromých firem) uvádí částečný seznam možností financování začínajících společností. Tučně zvýrazněným položkám se budou věnovat následující kapitoly a oddíly. Tabulka 2
Částečný seznam možností financování začínajících společností a
soukromých firem Částečný seznam možností financování začínajících společností a soukromých firem
Forfaiting
Vlastní zdroje, rodina, přátelé
Factoring
SPO (Secondary Public Offering) umístění stávajících akcií na trh
Mezaninové financování
Limitované partnerství výzkumu a vývoje
Záruční programy
IPO (Inicial Public Offering) - primární emise akcií
Dotační a podpůrné programy EU, národní a regionální programy Úvěrové financování komerčními bankami
Franchising
Rizikový kapitál a soukromý kapitál (venture capital and private equity) Financování prostřednictvím kapitálových trhů Financování podniku s pomocí zaměstnanců
Leasing
Dodavatelský úvěr
Hypotéční financování
Business Angels
Pramen: SMITH, Richard L., SMITH, Janet Kiholm: Entrepreneurial Finance. 2. vydání Hoboken, United States: Leyh Publishing, 2004. ISBN 0-471-23072-3. Počet stran: 624. Str. 508, upraveno, vlastní překlad.
33
2.1. Bankovní půjčky 2.1.1. Euroamerický typ – dluhové financování Tento oddíl je věnován charakteristice a srovnání pro nás nejzajímavějších bankovních půjček s andělským investováním.
Mezi klasické bankovní produkty vhodné pro počáteční financování MSP (malé a střední podniky) můžeme zařadit především:
úvěrové financování,
hypotéční financování.
Základním motivem bankovních institucí při půjčování peněz je rozhodně získat své peníze zpět a navíc se ziskem převážně v podobě úroků. Úroky musí odrážet sazbu na trhu a zároveň pokrýt riziko půjčování. Za půjčené prostředky banka požaduje záruku v podobě nějakého druhu aktiv převážně nemovitostí, méně obvyklé je například ručení uměleckými sbírkami nebo předměty. Další zárukou může pro banku být ručení třetí osobou, zástava v podobě osobního majetku nebo bianco směnka.14
K vyhodnocení toho, zda prostředky půjčit či ne, využívají banky své scoringové systémy. Jedná se o program, který vyhodnocuje schopnost klienta dostát svým finančním závazkům. K tomu využívá jak vlastní informace dostupné z bankovní databáze, tak i data z registru dlužníků. Scoringové systémy využívají k hodnocení bonity dlužníka pravděpodobnost a statistiku, a tím určují potenciální riziko. Riziko se banky snaží snižovat často i povinností dlužníka sjednat si pojištění pro případ neschopnosti splácet.
Tady se podniky nacházející se ve fázi seed nebo start-up potýkají pravděpodobně s jedním z největších problémů. Nemají většinou žádná aktiva, kterými by mohly ručit, žádné ukazatele minulých výkonů ani nedisponují žádnými reálnými nebo hmatatelnými výsledky svého hospodaření, a jsou tudíž pro bankovní ústavy subjekty představující nepřijatelné
14
Bianco směnka je druh zajišťovací směnky, u níž není uvedena výše směnečné sumy a splatnost, kterou tam
doplní věřitel jako remitent podle toho, jaký je aktuální dluh dlužníka.
34
riziko. Kapitál poskytovaný bankami je proto pro ně ve většině případů prakticky nedosažitelný.
Následující tabulka (Tabulka 3 Bankovní půjčky vs. andělské investice) ukazuje stručnou charakteristiku bankovních produktů a andělských investic. Jednotlivé, spolu související znaky jsou zobrazeny v řádku vedle sebe. Můžeme zde pozorovat značnou odlišnost bankovních půjček a BA investic. Nejpodstatnější rozdíl představuje charakter poskytovaných prostředků – v případě půjčky hovoříme o jistém druhu úvěru, v případě BA se jedná o prostředky představující vklad do základního kapitálu společnosti. Dále jmenujme například půjčku jako zabezpečenou investici, na druhou stranu potom BA investici jako investici nezabezpečenou, rizikovou. Jelikož jsou bankovní půjčky zajištěny zástavou, je téměř jistá kapitálová návratnost navíc se ziskem v podobě úroku. Andělské investice mají návratnost zajištěnou pouze v případě úspěchu společnosti, investorovi se potom vrací jak vložené prostředky, tak jistá, velmi vysoká prémie za podstoupené za riziko. V případě BA investic se nejedná o pouhé půjčování finančních prostředků, ale taktéž o dlouhodobou partnerskou spolupráci a „oddanost věci“ jako jistou formu angažovanosti. Tabulka 3 Bankovní půjčky vs. andělské investice Bankovní půjčky vs. andělské investice
Půjčky – charakter úvěru zabezpečené investice kapitálová návratnost + úrok riziko vybrání účtu monitorovaná spolupráce
NÁVRATNOST - navzdory zisku
BA investice – vklad do ZK společnosti nezabezpečené investice návratnost pouze v případě úspěchu "oddanost věci" partnerská spolupráce RŮST - žádná návratnost do doby adekvátního zisku a hodnoty
Pramen: vlastní zpracování.
Úvěr vs. andělské investování
Předchozí tabulka (Tabulka 3 Bankovní půjčky vs. andělské investice) nám představila stručné charakteristiky financování prostřednictvím bankovních půjček a andělských investic. Nyní si ukážeme některé výhody a nevýhody dluhového financování i financování za pomoci BA, a to jak z pohledu investora, tak z pohledu podnikatele [Tabulka 4 Některé výhody a nevýhody dluhového financování a financování s přispěním Business Angels (z pohledu investora);
35
Tabulka 5 Některé výhody a nevýhody dluhového financování a financování s přispěním Business Angels (z pohledu investora)]. Tabulka 4 Některé výhody a nevýhody financování bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu investora) Některé výhody a nevýhody financování bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu investora) Bankovní úvěry Výhody
splacení vypůjčené částky + úroku
jistota splacení závazku (ručení aktivy, pojištění neschopnosti splácet) standardizované scoringové systémy – snížení rizika špatných půjček Nevýhody strnulost půjček – scoring na základě minulých ukazatelů (nové MSP nemají) riziko neuskutečnění výnosných projektů riziko ztráty kontroly nad podnikáním
nižší zisk (konzervativní styl půjčování)
Financování s přispěním BA Výhody podpora začínajících firem, kontrola hospodaření
vyšší potenciální zisky
nezávislost, zábava Nevýhody
nízká pravděpodobnost návratnosti investice – vysoké riziko
velké ztráty v případě selhání investice v případě neúspěšné investice – ztráta vybudovaných kontaktů a důvěry
Pramen: vlastní zpracování.
Z pohledu banky jako investora je bezesporu největší výhodou téměř jisté splacení úvěru dlužníkem. Bance se vrátí nejen výše vypůjčené částky, ale také úrok, který představuje cenu za to, že banka poskytne svůj kapitál. Jistota splacení je zde garantována zárukou v podobě ručení aktivy společnosti a pojištěním pro případ neschopnosti splácet. Peněžní ústavy své riziko snižují i používáním scoringových a ratingových systémů při hodnocení bonity žadatele o úvěr. Ty zároveň pomáhají eliminovat selhání lidského faktoru při vyřizování žádostí o půjčku. Tyto scoringové systémy mohou být ale v jistých případech i nevýhodou. Nerozpoznají projekty, jejichž výnosnost může být v budoucnu velice zajímavá, banka potom půjčuje podle zavedeného měřítka. Jako další nevýhoda bankovních úvěrů se jeví riziko ztráty kontroly nad podnikáním. Banka může udělit úvěr podnikatelskému subjektu a podpořit tak rozvoj jeho podnikatelské činnosti, ale jak budou peníze konkrétně použity, už nemůže ovlivnit. Hrozí riziko špatných investic ze strany podnikatele a následná nesolventnost.
Investor BA kapitálu se zaměřuje na start-up nebo seed podniky, podporuje tak fungování malého a středního podnikání, které utváří střední vrstvu společnosti. Své projekty si nevybírá pomocí scoringového systému, ale na základě svých předchozích zkušeností a velké dávky 36
intuice. V případě úspěšné investice se může chlubit daleko většími zisky než bankovní ústav. Pro investory je ale též velice důležitá nezávislost a zábava, které jim BA investice přináší. V neposlední řadě jmenujme i jistou formu sociální odpovědnosti, jež byla popsána jako motiv těchto investic v teoretické části práce. Největší nevýhodou andělského investování je často neúměrně vysoké riziko. Do roka skončí svou činnost zhruba 50 % podniků, po dvou až třech letech podnikání toto číslo vzroste na 80 %. Ztráty potom investor počítá nejen v penězích, ale i v dlouhodobě budovaných kontaktech a ztrátě reputace. Tabulka 5 Některé výhody a nevýhody financování bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu podnikatele) Některé výhody a nevýhody financování bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu podnikatele)
Bankovní úvěry Výhody jednodušší proces pozitivní nátlak od banky na splacení půjčených prostředků nižší požadovaná výnosnost projektu podnikatel se nemusí vzdát svého majetkového podílu ve firmě Nevýhody závislost na bance banka neposkytuje poradenství a knowhow
Financování s přispěním BA Výhody flexibilita a nezávislost
možnost dlouhodobého plánování
nevyžaduje ručení aktivy společnosti
poskytnutí kontaktů, know-how
Nevýhody ztráta části majetkového podílu
nepřipravenost českého systému Due Diligence - většinou zdlouhavý proces vysoké nároky na požadovanou výnosnost
platba úroku
vyžaduje ručení aktivy
Pramen: vlastní zpracování.
Pokud hovoříme o dluhovém financování a pohledu podnikatele, jasnou výhodou je pravděpodobně jednodušší a v drtivých případech i rychlejší proces realizace úvěru. Bankovní úvěr také neklade na podnikatele takové požadavky, co se týče výnosnosti projektu. Úroky představují zpravidla nižší sumu než „riziková prémie“, kterou požaduje andělský investor. To, co činí podnikatelům pravděpodobně největší problém v případě vložení kapitálu andělským investorem, je ztráta majetkového podílu ve společnosti. Tento problém v oblasti bankovních úvěrů nevzniká. Banka také vytváří jistý pozitivní nátlak na dlužníka, nátlak na splacení půjčených prostředků. Existuje zde motivace dlužníka splatit vypůjčené prostředky a nepřijít tak o svou zástavu. Banka sice vypůjčí peněžní prostředky potřebné k podnikání, ale už neposkytne poradenství týkající se chodu firmy, distribuce, marketingu, nepřinese žádné know-how. Svůj úrok banka požaduje vždy, a to i v případě neúspěchu firmy – dluhy 37
zůstávají. S tím souvisí nutnost ručit bance aktivy společnosti, nebo dokonce ručit aktivy vlastními.
Mezi výhody andělského investování můžeme bezpodmínečně zařadit poskytnutí kontaktů a know-how investorem, tyto mají většinou pro podnikatele větší význam než samotné peněžní prostředky. Není zde vyžadováno ručení aktivy společnosti. Andělské investice jsou o mnoho flexibilnější a nezávislejší než pouhý úvěr. Peníze mohou být po konzultaci s investorem použity prakticky na cokoli, účel se může případně i měnit. Spolupráce investora a podnikatele je dlouhodobějšího charakteru a umožňuje tak i dlouhodobé plánování vývoje společnosti a produktu. Mezi už zmíněnou nevýhodu patří ztráta podílu ve společnosti ve prospěch investora. Česká mentalita hraje v tomto procesu důležitou roli, tomuto problému se budeme věnovat v následujících kapitolách. Začínající podnikatelé mají také dost často strach z požadované výnosnosti, která je zde poměrně vysoká. Další nevýhodou je též poměrně zdlouhavý proces Due Diligence. Stanovení všech podmínek spolupráce může přesáhnout a dost často i přesáhne dobu delší jednoho roku.
2.1.2. Islámský typ – podíl na zisku Zcela jiný pohled na bankovní sféru nám přináší islámský typ bankovnictví. Islámské bankovnictví se řídí Koránem a islámským náboženským právem šáría. Existence moderního typu islámského bankovnictví trvá zhruba třicet let, mluvíme tedy o poměrně mladém odvětví. Nicméně se islámské bankovnictví těší ve světě stále větší oblibě a důvěře obyvatelstva. Jeho nárůst je nyní definován zhruba na 27 % bankovního trhu.
Hlavním pilířem tohoto systému je zákaz ribá. Výklad tohoto pojmu je v moderní islámské ekonomii nejednotný. Příznivci konzervativního přístupu definují ribá jako úrok a ten je zcela zakázán. Reformisté popisují ribá jako lichvu, tedy nepřípustné navýšení dluhu. Názory na tuto problematiku nejsou tedy jednotné, touto otázkou se zde ale zabývat nebudeme, i když je pro rozvoj islámského bankovnictví klíčová. Pokud bychom se přiklonili k reformistům, nevznikal by problém úročení půjček podle euroamerického vzoru. V roce 1949 vznikl egyptský občanský zákoník, který ustanovuje, že úroková sazba nesmí rozhodně překročit 7 % ročně, což se též spíše podobá reformistickému výkladu. Tímto zákonem se nechaly inspirovat i další muslimské země, mezi něž patří například Sýrie, Irák, Libye a Kuvajt. 38
Jaké jsou tedy hlavní způsoby financování v islámském světě? Jmenujme tři hlavní:
mudáraba,
mušáraka,
murábaha.
Mudáraba
Mudáraba představuje dohodu, při které svěřuje investor (banka) své prostředky mudáribovi (osoba, která s prostředky hospodaří). Mudárib pomocí těchto prostředků financuje své podnikatelské potřeby – obchoduje, financuje stroje a zařízení atd. Po odečtení vlastních nákladů vrátí investorovi investici plus předem dohodnutý podíl na zisku. Půjčené prostředky jsou celou dobu vlastnictvím investora – banky. Z toho tedy vyplývá, že případnou ztrátu nese plně investor. Moderní praxe islámského bankovnictví funguje tak, že investovaný kapitál banky poukáží na zvláštní účet, ze kterého pak banka sama provádí platby, což ale na druhou stranu odporuje klasickému islámskému právu, které zaručuje svobodu při používání svěřených prostředků. Mudárib musí vést firmu a povinně a v určených časových intervalech předkládá bance účetní výkazy ke kontrole. Pokud se podnikateli (mudáribovi) nepovede dodržet dohodnuté výnosy nebo cashflow, může být jeho podíl na zisku snížen nebo může banka požádat o likvidaci. Trvání mudáraby je přesně specifikováno ve smlouvě a lhůty nebývají prodlouženy.
Mušáraka
Mušáraka je též transakcí založenou na podílu na zisku. Tato transakce je založena na investici každé zúčastněné strany. V poměru podílu investic jednotlivých partnerů se dělí zisk a na rozdíl od mudáraby i ztráta. Pokud došlo ke ztrátě vinou podnikajícího, nese následky v plném rozsahu. Všichni partneři mají právo aktivně se podílet na řízení podniku. Prameny uvádějí, že tento typ financování je obdobný nám známé společnosti s ručením omezeným. V porovnání s mudárabou nemusí být mušáraka časově omezená. V případě, že je jedním z partnerů banka, platí stejná pravidla jako u mudáraby. Islámské bankovnictví rozeznává tři druhy mušáraky: komerční, klesající účast a stálá účast. Komerční mušáraka se používá pro jediný konkrétní účel, např. koupě stroje. „Klesající účast je partnerství, při kterém banka postupně redukuje svůj podíl na podniku ve prospěch klienta, a to podle pravidel vymezených 39
smlouvou o partnerství. Klient ho buď vrátí bance v jedné splátce, nebo postupně splácí její podíl na investici plus předem dohodnuté procento ze zisku.“15 Pokud je banka akcionářem podniku, hovoříme o tzv. stálé účasti.
Murábaha
„Murábaha je třístranná smlouva. Původně se jednalo o transakci, při které obchodník nakoupil zboží, o které ho požádal konečný spotřebitel. Obchodník zboží odprodal tomuto spotřebiteli za cenu, která zahrnovala obchodníkovi náklady a předem dohodnutý zisk. Zisková marže mohla být dohodnuta jako procento z nákladů nebo jako pevná částka.“16 V současné době plní roli pořizovatele banka. Ta koupí pro klienta aktivum od třetí strany a předmět potom klientovi odprodá buď za platbu okamžitou, nebo odloženou. Předmět je vlastnictvím banky do doby jeho splacení klientem. Vyžaduje se pojištění předmětu koupě a zástava nebo záruka třetí strany.
Islámské bankovnictví vs. andělské investování
Mezi euroamerickým a islámským typem bankovnictví tedy existuje velký rozdíl. Náš typ je charakterizován jako dluhové financování, kdežto islámský typ je založen díky zákazu úroku na podílu na zisku.
Tato stručná charakteristika nám otevírá možnost porovnání islámského bankovnictví s andělskými investicemi. Na první pohled je zde jasné, že islámský typ má k andělskému investování daleko blíže než typ euroamerický. Pokud se budeme zabývat islámským bankovnictvím a jeho konzervativní verzí, najdeme společných znaků ještě více. Shrňme si je v následujících bodech:
15
úrok není odměnou za poskytnutý kapitál,
riziko neúspěchu nese investor,
vyšší potenciální zisky,
BABULÍKOVÁ WEBEROVÁ, Gabriela: Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001.
ISBN 80-86149-33-1. Počet stran: 127. Str. 84. 16
BABULÍKOVÁ WEBEROVÁ, Gabriela: Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001.
ISBN 80-86149-33-1. Počet stran: 127. Str. 85.
40
aktivní přístup investora k řízení firmy,
častá kontrola výkaznictví (cashflow, dosažené výsledky)
investor získává podíl na firmě (v případě islámského bankovnictví hovoříme o mušárace – klesající účast a stálá účast).
Když mají tyto dva způsoby základní pilíře investování shodné, v čem se tedy liší? Prohlédněme si nyní následující tabulku: Tabulka 6 Islámské bankovnictví vs. andělské investování Islámské bankovnictví vs. andělské investování
Islámské bankovnictví banka jako velká instituce
Andělské investování jednotlivec investice menšího rozsahu (do 10 mil. Kč)
investice většího i menšího rozsahu
rozhodování s pomocí scoringových systémů, poradenských firem know-how neposkytuje, pouze kontakty
samostatné rozhodování
přísné bariéry islámského zákona
zakoupené aktivum ve vlastnictví banky
poskytnutí know-how i kontaktů větší volnost v poskytování finančních prostředků zakoupené aktivum ve vlastnictví společnosti
Pramen: vlastní zpracování.
Andělský investor je vždy jednotlivec, v případě islámského bankovnictví je investorem celá instituce. Jednotlivec si tedy nemůže dovolit investovat tak velikou sumu finančních prostředků, jak je to v kompetenci sdružení nebo velkých institucí. Jak již bylo uvedeno, andělský investor se rozhoduje na základě svých předchozích zkušeností, banky využívají pomoci poradenských firem. Banky v islámských zemích se snaží podnikateli pomoci alespoň svou sítí kontaktů, andělský investor přidá navíc know-how a další znalosti z oboru. Rozvoji islámského bankovnictví brání přísné islámské právo šaría, naopak v Evropě a USA pozorujeme větší volnost, co se týče poskytování a získávání financí, a to díky existenci úroku jako ceny za poskytnutý kapitál. Pokud banka v islámském světě poskytne prostředky na nákup nějakého předmětu (aktiva), zůstává také jeho vlastníkem a to až do doby splacení závazku klientem banky.
41
2.1.3. Židovský typ Podobně jako islámský typ bankovnictví, tak i ten židovský je postaven na zákazu úroku. Nicméně židovské banky rozlišují mezi „cizinci“ a „bratry“ („Cizinci můžeš půjčovat na úrok, ale svému bratru na úrok půjčovat nesmíš.“17). Jiné podmínky tedy v židovském bankovnictví platí pro věřící a jiné pro nevěřící. Zákaz úroků byl v minulosti od židovských zemí převzat křesťanstvím a islámem (platí dodnes), přičemž ale v židovské praxi byl dodržován nejméně striktně. Pokud hovoříme o „košer penězích“, jsou to ty, jež nepocházejí z lichvy, prodeje drog, z masného (vepřového) průmyslu, prostituce a podobně. Mezi nejvýznamnější židovské bankovní domy patří Rothschilds, August Belmont & Co., J. & W. Seligman & Co., Kuhn Loeb & Co. (Warburg), Lehman Brother a Goldman, Sachs & Co.
Jak islámské, tak židovské bankovnictví se ve světě těší stále větší oblibě a důvěře a bude jen na ostatních velkých bankovních domech, jak se tomuto trendu dokáží přizpůsobit a zvýšit tak svůj podíl a konkurenceschopnost na trhu bankovních produktů.
2.2. Leasing – dluhové financování Rozlišujeme zpravidla dva druhy leasingu – provozní a finanční. Pro začínající podniky je nejvhodnější formou leasing finanční a o něm tedy poreferuje následující oddíl. Nejprve si uvedeme stručnou charakteristiku finančního leasingu. „Finanční leasing je dlouhodobý pronájem majetku, při němž majetek zůstává ve vlastnictví pronajímatele a doba leasingu se v podstatě kryje s dobou ekonomické životnosti majetku. Pro nájemce představuje dlouhodobý závazek, obvykle fixního charakteru. Nájemce má obvykle právo odkoupení majetku po skončení leasingu. Leasingová smlouva není většinou vypověditelná.“18
I když je financování vozidel prostřednictvím finančního leasingu asi nejznámější, zdaleka se neomezuje jen na ně. Prostřednictvím finančního leasingu si mohou podnikatelé a společnosti pořídit například nákladní automobily, tahače, autobusy, návěsy atd. Můžeme se ale setkat i s financováním výrobního zařízení nebo nemovitostí.
17 18
Dt 23,21 (Bible). VALACH, Josef: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání Praha: Ekopress,
s. r. o., 2006. ISBN 80-86929-01-9. Počet stran: 465. Str. 388.
42
Z čeho se vlastně skládá leasingová cena? Zahrnuje v podstatě postupné splátky pořizovací ceny majetku, leasingovou marži a ostatní náklady, do nichž řadíme například úroky z úvěru, který si je leasingová společnost nucena vzít na pořízení majetku, jež později pronajímá, dále pak bankovní poplatky nebo jiné správní náklady.
Leasing vs. andělské investování Tabulka 7 Leasing (obecné výhody a nevýhody pro podnikatele) Leasing (obecné výhody a nevýhody pro podnikatele) Nevýhody
majetek není ve vlastnictví podnikatele
dražší než bankovní poplatky
ztráta možnosti odpisů
zničení majetku - odpovědnost nájemce
nelze ukončit nájem
Výhody podnikatel nemusí vynakládat své prostředky splátky nezatěžují nájemce a lze je daňově odepsat vyřízení leasingové smlouvy rychlejší než úvěr riziko inflace nese leasingová firma zařízení vydělává v průběhu splácení na pokrytí své pořizovací ceny
Pramen: vlastní zpracování.
Finanční leasing je spojen s náklady poskytování leasingu a dalšími poplatky, které mohou být dražší než poplatky účtované bankou u úvěrových operací. Nevýhodou leasingu je ztráta možnosti odpisů, jelikož věc není ve vlastnictví podnikatele, ale leasingové společnosti. Následky ztráty či zničení majetku nese zpravidla nájemce, pokud není věc řádně pojištěna. Mohou existovat i jistá omezení v oblasti užívání majetku, co se týče například jeho úprav či technického zhodnocení. Nájem věci není možné zpravidla ze strany nájemce ukončit, a nebo jen s velmi vysokými náklady. Pokud by se leasingová společnost dostala do konkurzu, pronajímaný majetek bude součástí nároků věřitelů leasingové společnosti.
Jelikož leasing pokryje podstatnou část ceny najatého majetku, nemusí tak podnikatel vynakládat najednou své prostředky, nemusí použít zisk. Jedná se prakticky o alternativu bankovního úvěru – splátky jsou rozloženy do několika období a nezatěžují tak nájemce. Vyřízení leasingové smlouvy je zpravidla rychlejší než vyřízení smlouvy o úvěru. Riziko inflace nese většinou leasingová společnost. Velkou výhodou také je, že zařízení vlastně v průběhu splácení vydělává na pokrytí své pořizovací ceny.
43
Porovnání BA investic a leasingu z pohledu investora BA a leasingové společnosti Jestliže se shodneme, že leasing je částečnou obdobou bankovního úvěru, potom i porovnání s andělskými investicemi z tohoto předpokladu vychází. Pokud budeme hovořit o výhodách andělských investic a leasingu, odkážeme se na ty již výše specifikované [viz. Tabulka 4 Některé výhody a nevýhody financování bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu investora)]. Leasingová společnost ale oproti bance předmět leasingu vlastní, nevyžaduje se zde tedy stejně jako u investicí BA ručení aktivy společnosti. Stejně tak jako u bankovních úvěrů nese leasingová společnost riziko inflace, které je u BA investic kompenzováno vysokými výnosy v řádu desítek procent. Ostatní znaky leasingu a BA investic jsou identické jako bylo uvedeno výše v tabulce 4, pouze u leasingu nehovoříme o úroku, ale o leasingové marži.
Porovnání andělských investic a leasingu z pohledu podnikatele Stejně jako bankovní úvěr ani leasing nezajistí výhodu poskytnutí kontaktů a know-how, jak to dělají Business Angels. Leasing poskytuje oproti BA investicím prostředky pouze na nákup movitého majetku, nemůžete tedy s jeho pomocí uhradit například výdaje spojené se získáváním patentů a licencí či ostatní provozní výdaje. Výhodou naopak může být, že leasing je zviditelněn jen ve výkazu zisků a ztrát, v rozvaze společnosti ho nenalezneme. Jelikož podnikatel předmět leasingu nevlastní, banka ani potenciální BA investor nevidí dluhovou zatíženost firmy ani její střednědobé závazky. Finanční situace podniku potom na první pohled vypadá lépe, než kdyby byl stejný předmět zakoupen. S velkou pravděpodobností bude ale tento fakt objeven a zhodnocen v procesu Due Diligence. Ostatní výhody a nevýhody odpovídají tabulce 5 [Tabulka 5
Některé výhody a nevýhody financování
bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu podnikatele)].
2.3. Rizikový kapitál a soukromý kapitál (Venture Capital and Private Equity) – vstup do základního kapitálu společnosti Na začátku práce jsme se s rizikovým a soukromým kapitálem seznámili po teoretické stránce, představili jsme si definici těchto pojmů, jejich historii, hlavní znaky rizikového kapitálu a fondy rizikového kapitálu. Nyní si přiblížíme hlavní rozdíly v porovnání s BA investicemi. Ačkoli se často uvádí, že Business Angels investice spadají do kategorie 44
rizikového kapitálu, není to do jisté míry pravda. Existuje několik základních rozdílů mezi investory rizikového kapitálu a investory BA kapitálu.
Prvním z nich je, že v případě investorů venture kapitálu hovoříme o seskupení movitých investorů, kteří vystupují společně. Business Angels jsou charakterizováni jako jednotlivci. Pokud hovoříme o fondech venture kapitálu, ty bývají ve vlastnictví bank nebo například penzijních společností.
Z prvního rozdílu vyplývá i ten druhý. Skupiny investorů si mohou dovolit investovat větší sumu finančních prostředků než jednotlivec. BA investoři poskytují prostředky většinou ve výši jednoho až deseti milionů korun, naopak v případě investorů venture kapitálu se částky pohybují ve výši kolem 25 milionů a víc.
Další odlišnost představuje fáze podniku, do níž je investováno. Investoři rizikového kapitálu se zaměřují na podniky ve fázi development. Tento stupeň rozvoje společnosti charakterizuje poměrně krátká doba existence firmy, nízký zisk, ale na druhou stranu velký potenciál rozvoje podniku. Podnik se v této fázi nachází také, pokud se snaží expandovat na nové trhy. Naopak BA investoři se zaměřují na podniky ve fázi seed nebo start-up, která se vyznačuje financováním počátečních činností společnosti.
Business Angel si své projekty vybírá na základě svých předchozích zkušeností a velké dávky intuice. Na druhou stranu velké fondy venture kapitálu budou raději využívat služeb poradenských společností, a tím se pokusí ochránit své investory od nezdaru.
Business Angel hraje ve firmě, do níž investuje, aktivní roli co se týče řízení firmy, poradenství, managementu, marketingu, distribuce, know-how atd. Investoři venture kapitálu většinou nemají ani znalosti z oblasti daného oboru podnikání, ani čas se na podnikání firmy, do níž vložili své prostředky, nějakým způsobem podílet.
Většina BA investorů hodnotí úspěšnost investice podle počtu kol, ve kterých do firmy své prostředky investují. Mezi Business Angels panuje názor, že investice je úspěšná pouze tehdy, je-li do podniku investováno jen jednou a prostředky se po první investici za nějakou dobu vrátí. Druhá a třetí kola bývají často považována za neúspěch, i když to samozřejmě není
45
pravidlem. V případě venture kapitálu není většinou problém zafinancovat kolo druhé i třetí, jelikož fondy VC mají usnadněný přístup k finančním prostředkům.
Společnými znaky těchto druhů investic jsou především:
investice do riskantních projektů,
minoritní podíl – vstup do ZK společnosti,
složitý proces Due Diligence,
nutnost ve smlouvě jasně stanovit podmínky exitu z investice,
otázka zhodnocení investice – stejné požadavky na výnosnost BA i VC investorů,
dobré kontakty a finanční znalosti investorů.
Tabulka 8 Business Angels vs. Venture Capital Business Angels vs. Venture Capital • • • • • •
BA investice Venture Capital jednotlivec • sdružení, skupina investice menšího formátu • rozsáhlejší investice fáze podniku seed, start-up • podnik ve fázi development rozhodování na základě zkušenosti, • rozhodování s pomocí poradenských intuice firem aktivní role • převážně pasivní role převážně jedna investice do firmy • druhé i třetí kolo investic investice do riskantních projektů minoritní podíl – vstup do ZK společnosti složitý proces Due Diligence nutnost ve smlouvě jasně stanovit podmínky exitu z investice otázka zhodnocení investice – stejné požadavky na výnosnost BA i VC investorů dobré kontakty a finanční znalosti investorů
Pramen: vlastní zpracování
2.4. Franchising – alternativní forma financování Franchising je moderní způsob prodeje a koupě zboží a služeb. Jedná se o smluvně zajištěný dlouhodobý vztah mezi právně nezávislými partnery – mezi tím, kdo franchise uděluje – franchisorem a tím, kdo se stává jejím držitelem – franchisantem. Systém franchisingu se zakládá na úzké a dlouhodobé spolupráci právně a finančně nezávislých subjektů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Základní myšlenkou franchisingu je co možná nejvíckrát úspěšně 46
prodat vytvořený systém, a tím expandovat často i na mezinárodní úrovni. Franchisorovi přináší spolupráce rychlejší expanzi na nové trhy, usnadnění administrativních záležitostí – věnuje se svým cílům a o provozní záležitosti se starají franchisanté. Naopak franchisant využívá image franchisora, čímž se zvyšuje nejen marketingová síla značky, ale také zisky každého jednotlivého franchisanta.
Franchising vs. andělské investování
Franchising nalézá své uplatnění v oblasti MSP stejně jako se na tuto oblast zaměřují BA investoři. Franchising se nejčastěji objevuje ve službách, obchodě a gastronomii. Oproti BA investicím představuje bezpečnější formu podnikání, jelikož nabízí relativně vysokou rentabilitu vloženého kapitálu jak z pohledu franchisora, tak franchisanta. Statistiky Evropské unie uvádějí úspěšnost podnikání s využitím franchisingu dokonce až šestkrát vyšší než v případě podnikání samostatného.
Dle mého názoru je franchising vhodný zejména pro osoby, jež touží po „vlastní“ společnosti, ale nemají ani podnikatelskou ideu, ani znalosti z oblasti marketingu, distribuce nebo managementu. Mohou tedy využít dobrého jména zaběhnuté a známé značky a často se tak vyhnout riziku spojenému se začínajícím podnikáním. Naopak franchisorovi nehrozí tak velké riziko, co se týče návratnosti investice, jelikož franchisant musí striktně dodržovat pravidla daná franchisorem, která se týkají image podniku, reklamy, přístupu k zákazníkům, jednotnosti produktu atd. Pro franchisora existuje také možnost rozložit vstupní náklady mezi franchisanty a nezatěžovat se tak velkou kapitálovou investicí. Pro franchisanta zase znamená možnost připojit se ke známé značce získání lepšího přístupu k úvěrům nebo leasingu. Jako další nevýhoda se pro franchisora jeví to, že nemůže řídit provozovnu, která patří franchisantovi, jako svou vlastní pobočku. Hrozí tedy jistá míra ztráty kontroly nad podnikáním stejně jako u bankovního úvěru nebo leasingu. Z pohledu franchisanta zde není možnost realizace vlastních nápadů, protože musí prodávat pouze určený a schválený sortiment. Franchisant je tedy na franchisorovi závislý.
47
2.5. Factoring a forfaiting – alternativní forma financování Při factoringu a forfaitingu hovoříme o postoupení pohledávky třetí osobě, kterou může být buď banka, nebo factoringová či forfaitinfová společnost.
Factoringem nazýváme postoupení krátkodobých pohledávek většinou s dobou splatnosti do 90 dnů třetímu subjektu. Podnikatel (dodavatel) uzavře s factoringovou společností smlouvu o cesi pohledávek. Po vystavení faktury se její kopie zašle factoringové společnosti, která obratem převede na běžný účet podnikatele například 60-90 % hodnoty pohledávek (odvíjí se od bonity dlužníka, doby splatnosti pohledávky, momentální úrokové míry atd.). Zbylá část představuje manipulační poplatek – formu diskontu, jehož výše se odvíjí od úrokových sazeb, ziskové marže a administrativních nákladů factora.
Forfaiting se od factoringu liší dobou splatnosti, jež je v případě forfaitingu delší než 90 dní. Pohledávky má podnikatel (dodavatel) za zahraničním subjektem a jsou v cizí měně. Bývá vyžadováno zajištění pohledávky bankovní zárukou, směnkou nebo akreditivem, jelikož se jedná o poměrně velké finanční sumy.
Factoring a forfaiting vs. andělské investování
Pokud mluvíme o factoringu a forfaitingu, musíme si uvědomit, pro které podniky je tento způsob financování vhodný. Pokud společnost nemá žádnou historii platebního vztahu s klienty, pak je pro ni tento způsob financování zcela nepoužitelný. Podniků ve fázi seed se tedy tento způsob financování netýká, můžeme o něm uvažovat pouze u podniků ve fázích start-up a pozdějších. Z toho tedy vyplývá jeden z hlavních rozdílů v porovnání s BA investicemi. BA investice se zabývají převážně počátečním kapitálem, kapitál získaný pomocí factoringu nebo forfaitingu můžeme nazývat už spíše kapitálem provozním (stejně jako například různé typy provozních bankovních úvěrů - kontokorentní úvěr nebo úvěrování pomocí kreditních karet atd.), a tudíž tento druh financování není pro naše potřeby až tak významný.
Příležitostí pro porovnání factoringu a andělských investic by byl okamžik, kdy by firma ráda realizovala nějaký projekt, který by ale neměla z důvodu poměrně dlouhé splatnosti pohledávek z čeho financovat. Potom by zde nastala otázka, zda je pro firmu snazší a levnější 48
postoupit pohledávku třetí osobě či hledat andělského investora. Rozhodujícím kritériem by byla bezesporu časová náročnost návrhu, jelikož BA projekty mají dlouhodobější charakter. Tato situace ovšem nenastává v podnikatelské sféře příliš často, a proto se jí v této práci nebudeme zabývat.
2.6. Dotační a podpůrné programy EU, národní a regionální programy Jednou z možností, jak začínající podnikatelé mohou získat potřebné finanční prostředky, je využití různých národních i evropských podpůrných programů. V České republice existuje k tomuto účelu Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., která nabízí různé druhy zvýhodněných úvěrů a dotací. Pokud podnikatel splní několik základních podmínek, může získat například bezúročný úvěr ve výši 500.000 Kč se splatností až 6 let nebo další typy úvěrů s výhodným úrokem. Mezi tyto podmínky patří například nemít žádné nedoplatky vůči státu, musí se jednat o malý nebo střední podnik, dále potom o člověka, který v podnikatelské sféře teprve začíná nebo od jeho posledního pokusu uběhlo nejméně 7 let atd. Žádost musí být podána vždy písemně. Bližší informace lze naleznout na webových stránkách banky.
Strukturální fondy Evropské unie fungují na bázi snižování rozdílů různých vyspělostí států Evropské unie. Podporují oblasti sociálního hospodářství, zemědělství, zaměstnanosti, podnikání atd. Požádat o podporu z EU je možné prostřednictvím českých institucí jakou je například agentura CzechInvest.
Srovnání s andělským investováním
Co bude pro podnikatele jednodušší a efektivnější? Andělský investor nebo fondy Evropské unie? Prvním důležitým momentem je to, že dotace představující finanční prostředky poskytnuté z fondů EU, jsou vypláceny až po realizaci projektu. Firma musí být tedy schopná sehnat si finance potřebné k realizaci dopředu. Toto je velice důležité si uvědomit s předstihem. Naopak andělští investoři finance poskytují ještě před realizací projektu a nenutí tak podnikatele shánět prostředky jinde, z jiných, pro podnikatele méně výhodných zdrojů. Další nevýhodou může být to, že pokud nejsou prostředky použity v souladu s dohodou o podpoře takovéhoto projektu, hrozí nebezpečí, že slíbené prostředky nebudou vyplaceny, popř. byly-li již vyplaceny, může být požadováno jejich navrácení. 49
Od shánění dotací či zvýhodněných úvěrů odrazuje podnikatele také administrativní a časová náročnost podávání žádostí. Vyřízení žádosti trvá daleko déle než například vyřízení žádosti o bankovní úvěr.
2.7. Stručné shrnutí charakteristik nejdůležitějších druhů financování začínajících společností Následující tabulka (Tabulka 9 Stručné shrnutí charakteristik nejdůležitějších druhů financování začínajících společností) nám formou křížkování ukáže a porovná nejdůležitější charakteristiky různých druhů financování začínajících podniků. Všechny z nich byly postupně blíže popsány ve třetí kapitole této práce, proto na závěr tohoto oddílu uvádím pro přehled pouze toto krátké shrnutí.
50
Tabulka 9
Stručné shrnutí charakteristik nejdůležitějších druhů financování
začínajících společností
Pramen: vlastní zpracování.
51
3. KONTAKTOVANÉ OSOBY & SPOLEČNOSTI Část této diplomové práce zaměřená na situaci Business Angels u nás a v zahraničí vznikala za pomoci několika lidí a společností zabývajících se andělským investováním převážně v České republice. Jelikož jsou u nás andělské investice teprve v plenkách a většina Business Angels zůstává zatím v anonymitě, nebylo jednoduché získat pro tuto práci uspokojující množství informací.
Do úvodu problematiky andělského investování mě uvedla paní Martina L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG svou přednáškou na téma Způsoby fungování soukromého kapitálu, která se konala ve Vědeckém inkubátoru ČVUT v Praze dne 17. 6. 2008. Martina Jakl studovala na univerzitě St. Gallen ve Švýcarsku, její specializací byly malé a střední podniky, potom pokračovala doktorandským studiem na VŠE v Praze, kde se zaměřila na akademické spin-off firmy a technologický transfer. Je zakladatelkou společnosti SwissCzech Technology Transfer, která se zabývá inovacemi a transferem technologií mezi Českou republikou a Švýcarskem. Martina Jakl přednáší o podnikání na Vysoké škole ekonomické v Praze, školí veřejnost, pracovníky CzechInvestu a ostatní státní zaměstnance o možnostech soukromého a rizikového kapitálu včetně BA investic.
Jak bylo již uvedeno v části teoretické, existují u nás dvě organizace zprostředkovávající kapitál přímo formou Business Angel investic – Business Angels Czech a Angel Investor Association (AIA vznikla jako spin-off firma od společnosti BACZ) – obě byly prostřednictvím emailu osloveny a požádány o konkrétní informace týkající se situace těchto investic u nás, počtu zprostředkovaných obchodů, počtu členů jak z řad investorů, tak podnikatelů atd. Ivan Paňák je slovensko-francouzský podnikatel a generální ředitel organizace BA Czech. Neúspěšně se pokoušel o soukromé investice v devadesátých letech, když investoval půl milionů korun do slovenského výrobce dřevěných hraček. Při osobní schůzce mi přiblížil, že podnikateli sehnal velké odběratele, mezi něž patřila například společnost Ikea, ale firma nebyla schopna zajistit požadovanou kvalitu hraček.
Gabriel Berdár (andělský investor) absolvoval Technickou Univerzitu v Košicích, vykonával funkci generálního ředitele společnosti XEROX, působil jako generální ředitel společnosti Dell Computer (vedení společnosti na českém, slovenském, polském, finském a řeckém trhu) a dále potom jako generální ředitel a předseda představenstva Českého 52
Telecomu, a.s. Mezi jeho úspěchy patří i privatizace ČT (prodej 51% státního podílu). V současné době působí Gabriel Berdár jako nezávislý konzultant a investor.
Oslovila jsem samozřejmě i jiné společnosti a investory, s těmi proběhla ale pouze emailová či telefonická komunikace. Mezi ně patřili například agentura CzechInvest, dále společnost, která získala tento druh kapitálu od andělského investora - Bezrealitky.cz a investor, který do tohoto projektu vložil své prostředky.
Z informací od těchto osob bude tedy čerpáno v následujících kapitolách diplomové práce.
53
4. SITUACE BUSINESS ANGELS V EVROPĚ A USA Situace Business Angels v Evropě je charakterizována především stupněm rozvoje jednotlivých států a jejich právních systémů. Jinak budeme hodnotit situaci v západních státech Evropy a jinak v postkomunistickým zemích Evropy východní. K lepšímu pochopení situace nám na začátku pomůže zhodnocení vývoje asociací BA na starém kontinentu, následně se budeme věnovat krátkému srovnání Evropy a USA a konec kapitoly bude zaměřen na konkrétní státy, ve kterých je BA investování už na vysokém stupni rozvoje. Všechny údaje jsou získány prostřednictvím organizací a asociací sdružující BA investory. Investované sumy a počty podnikatelských andělů se tedy mohou lišit od skutečnosti.
4.1. Vývoj a počet asociací Business Angel v Evropě Vývoj a současnou situaci Business Angel investic v Evropě lépe pochopíme, pokud si na začátku ukážeme historii asociací působících v této oblasti. Jako v každém oboru tak i v tomto je třeba pevná a stabilní základna podněcující dobrý rozvoj, jež zároveň poskytuje potřebné informace a vytváří dobré pole pro spolupráci investorů a podnikatelů. Asociace jsou poměrně novým fenoménem, na rozdíl od neformálního investování, které existovalo prakticky vždy. V Evropě tuto základnu tvoří organizace EBAN (European Business Angel Network), kterou jsme si krátce představili v teoretické části práce.
Následující graf [Graf 6 Vývoj počtu BA asociací v Evropě (1999-2007)] nám přiblíží vývoj počtu asociací Business Angel v Evropě v letech 1999-2007. V roce 1999 působilo v Evropě 66 organizací tohoto typu, v roce 2000 už 132, tedy dvojnásobek, v dalších letech rostl počet postupně na 155, 177, 197, 231, 230, 215 a v roce 2007 se zastavil na počtu 241. Můžeme si tedy snadno představit, že převážně rostoucí charakter budou mít i samotné BA investice. Asociace se pro zvětšení objemu BA investic snaží vytvořit vhodné zázemí jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.
54
Graf 6 Vývoj počtu BA asociací v Evropě (1999-2007) 300 250 200 150 100 50 0 Vývoj počtu BA asociací v Evropě (1999-2007) 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Pramen: EBAN Secretariat: Statistics Compendium – based on the information provided by Business Angel network having responded to the survey conducted in 2007.
V níže uvedené tabulce (Tabulka 10 Počet Business Angel asociací v jednotlivých státech Evropy) jsou uvedeny počty BA asociací podle konkrétních evropských států a vývoj jejich počtu v letech 2004 až 2007. Graf 7 potom názorněji ukazuje státy, kde mají asociace Business Angels největší podporu. Na špičce se drží Francie, Německo, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. O některých z těchto států budeme hovořit v následujících podkapitolách. Mohou se pro nás a náš právní systém stát inspirací jak zatraktivnit rizikový kapitál. Graf 7 Počet Business Angel asociací v jednotlivých státech Evropy v roce 2007 Andora
Belgie
Česká republika
Dánsko
Finsko
Francie
Irsko
Itálie
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Monako
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rusko
Řecko
Slovensko
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
Turecko
Velká Británie
50 40 30 20 10 0 Počet BA asociací v jednotlivých státech Evropy v roce 2007
Pramen: EBAN Secretariat: Statistics Compendium – based on the information provided by Business Angel network having responded to the survey conducted in 2007.
55
Tabulka 10 Počet Business Angel asociací v jednotlivých státech Evropy Počet Business Angel asociací v jednotlivých státech Evropy Andora Belgie Česká republika Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rusko Řecko Slovensko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Velká Británie Celkem
2004 0 5 2 8 1 40 1 12 0 1 1 1 1 40 3 7 1 1 1 4 1 1 11 28 7 2 51 231
2005 0 6 2 8 1 38 1 12 1 1 1 1 0 43 5 7 2 1 2 4 1 1 20 28 7 2 35 230
2006 0 6 2 7 1 35 1 11 1 1 1 1 0 41 4 6 3 2 2 2 1 1 21 23 7 1 34 215
2007 1 5 2 7 1 41 1 10 1 1 2 1 0 38 5 8 4 7 2 4 1 1 33 21 6 2 36 241
Pramen: EBAN Secretariat: Statistics Compendium – based on the information provided by Business Angel network having responded to the survey conducted in 2007.
4.2. Business Angels ve Spojených státech amerických a v Evropě V teoretické části práce jsme si naznačili, že „trh“ Business Angel investic je největší a nejrozvinutější v USA. Podle statistik EBANu z roku 2006 (Tabulka 11 Počet Business Angels a jimi investovaných částek v roce 2006) působí v USA 235.000 podnikatelských andělů, některé novější zdroje odhadují počet BA dokonce až na 250.000. Oproti evropskému zvyku se ale většinou nesdružují v asociace, ale v neformální skupiny investorů, a proto je těžké jejich počet přesněji odhadnout.
56
Až dvě třetiny nových projektů a firem jsou v USA financovány prostřednictvím Business Angels nebo fondů venture kapitálu. Průměrná investovaná částka se pohybuje mezi $25.000 a $50.000 na jednoho anděla, velice zřídka se objevují případy kdy by investovaná částka přesáhla $1 milion v případě venture kapitálových fondů. V roce 2006 bylo v USA díky podnikatelským andělům proinvestováno $ 25,6 miliard. V Evropě investuje zhruba 75.000 podnikatelských andělů sdružených v EBAN (celkový počet BA v Evropě je odhadován na 125.000). V roce 2006 takto podpořili projekty v celkové hodnotě € 3 miliardy. Tabulka 11 Počet Business Angels a jimi investovaných částek v roce 2006 Počet Business Angels a jimi investovaných částek v roce 2006 Počet Business Angels Investovaná částka
USA 235.000 $ 25,6 miliard
Evropa 75.000 € 3 miliardy
Pramen: EBAN Secretariat: Statistics Compendium – based on the information provided by Business Angel network having responded to the survey conducted in 2007.
V kapitole 4.1. Vývoj a počet asociací Business Angel v Evropě jsme si ukázali rostoucí tendenci BA investic prostřednictvím stále většího počtu asociací sdružujících BA investory i v evropském prostředí. Přesto si v následujícím oddíle krátce definujme tak rozsáhlou úspěšnost BA investic v USA.
Úspěšnost BA investic v USA se bezesporu skrývá ve velké podpoře státu. Zisky z vloženého kapitálu jsou samozřejmě zdaněny příjmovou daní, která činí maximálně 20 %. Pokud je podíl držen více jak 5 let, je daň snížena na 18 %. Pokud je takový podíl ještě navíc držen v MSP po dobu delší 5 let, daní se pouze 50 % zisku.
V americkém státě Virginia existuje dokonce zákon z roku 1998, kterému se přezdívá „zákon andělského investora“. Ten poskytuje lidem, kteří investují do malých hi-tech firem, firem zabývajících se biotechnologiemi a výrobních firem, daňovou úlevu ve výši 50 % jejich investice. Investice musí být v hotovosti a žádný investor neobdrží tuto úlevu za spolupráci s podnikatelem trvající pouze jeden rok. Maximální úleva činila v roce 1998, kdy nabyl zákon právní účinnosti, $ 50.000 a ačkoli investice musí být držena 5 let, investor může žádat o daňovou úlevu ihned. Tato forma státního benefitu je dostupná pouze individuálním investorům. Investice navíc nesmí generovat roční hrubý příjem vyšší než $5 milionů a nesmí se týkat bankovnictví, finančnictví, stavebnictví a poradenství. 57
Mezi světoznámé firmy, kterým k úspěchu pomohl kapitál BA investorů, patří v USA například Cisco19, AOL20, Amazon.com21 nebo Google.22
4.3. Daně & Business Angel investice v evropských státech Jak se Business Angel investice budou v jednotlivých státech rozvíjet, záleží především na konkrétních vládách, jak dovedou tento druh podpory začínajících podniků zatraktivnit. K tomu bezpečně poslouží forma zdanění a různé formy daňových úlev a zvýhodnění. V této kapitole si tedy ukážeme, jak jednotlivé státy Evropy podporují pomocí svých daňových systémů BA investice. Na začátek si ještě krátce definujeme počet Business Angels a nejdůležitější data týkající se objemu investic ve státech, které BA investicím připravily zatím nejlepší podmínky pro rozvoj.
4.3.1. Velká Británie Ve Velké Británii působí zhruba dvacet až čtyřicet tisíc Business Angels. Podle statistik investovali v roce 2006 celkovou částku ₤ 1.560.000.000. V roce 2008 se už jednalo o 3 miliardy liber. Jednoduchými počty můžeme stanovit hrubou výši portfolia jednoho investora. To by mělo čítat přibližně sto tisíc liber. Britští Business Angels ročně podpoří tři až šest tisíc
19
Cisco je jednou z největších počítačových firem dnešní doby a dominující hráč na poli síťových prvků. Cisco
bylo založeno v roce 1984 malou skupinou vědců ze Stanford University. V současné době zaměstnává více než 66.000 zaměstnanců po celém světě. Nynější hodnota společnosti je odhadována na 125 miliard dolarů (Pramen:< http://cs.wikipedia.org>). 20
AOL je poskytovatelem internetových služeb, náleží k mediálnímu koncernu Time Warner (Pramen:
). 21
Amazon.com je internetový obchod patřící americké společnosti Amazon.com, Inc. ve státě Washington. Patří
mezi nejstarší a největší obchody svého druhu. Jeff Bezos provozoval už v roce 1994, v začátcích Internetu, knihkupectví Cadabra.com, které o rok později přejmenoval na Amazon podle řeky Amazonky. V roce 1998 koupil také Internet Movie Database (IMDb), Alexa.com. Příjmy společnosti se dnes pohybují okolo 7 miliard dolarů ročně (Pramen:< http://cs.wikipedia.org>). 22
Google je americká společnost sídlící v Mountain View v Silicon Valley jižně od San Franciska v Kalifornii;
její areál je přezdíván Googleplex. Od podzimu 2006 je Google oficiálně zastoupen pobočkou v České republice. Společnost je známá především díky svému internetovému vyhledávači, jehož popularita je taková, že se dnes již používá i sloveso googlovat či googlit ve smyslu hledat na Internetu. V roce 2006 se toto sloveso objevilo v Oxford English Dictionary (Pramen:< http://cs.wikipedia.org>).
58
projektů. Ve Velké Británii polovina andělů investuje částku vyšší než ₤ 50.000. Jedna z pěti investicí BA má průměrnou roční návratnost 50 % a více, 33 % investic se potýká s úplnou ztrátou a 13 % investic generuje částečnou ztrátu. Velká Británie se začíná pomalu ubírat stejným směrem jako Spojené státy americké, co se podpory BA investic týče. Nejdůležitější institucí v oblasti andělských investic ve Velké Británii je National Business Angels Network (NBAN), jinak zde působí zhruba 50 asociací a organizací Business Angels. Graf 8 nám nakonec ještě procentuálně přiblíží nejčastější formy exitu z investice ve Velké Británii. Graf 8 Formy exitu z Business Angel investice ve Velké Británii
10%
8% 40%
Write-off Trade Sale jiné společnosti Prodej jinému akcionáři
16%
Prodej třetí straně Uvedení na obchodovatelné trhy 26%
Pramen: European Commission – Enterprise Directorate-General: Benchmarking Business Angel.
4.3.2. Francie Francie společně s Velkou Británií a Německem tvoří 80 % všech BA investic v Evropě. Ve Francii se v roce 2006 uskutečnilo 150 transakcí v celkové hodnotě € 26.000.000. Francie podporuje andělské investování například školou pro podnikatelské anděly – l´Ecole des Business Angels, která má za úkol zvyšovat povědomí o Business Angels ve státě, dává si za úkol školení Business Angels v oblasti investování a získávání nových investorů do nejdůležitější asociace Business Angels ve Francii – France Angels. Ve Francii se též rozběhl projekt společného investování Business Angels a regionálních venture kapitálových fondů. Jde vlastně o kombinaci manažerských a podnikatelských znalostí Business Angels s většími investičními možnostmi venture kapitálových fondů. Celková investice se pohybuje většinou mezi € 300.000 a € 2.000.000, z čehož část podnikatelského anděla je tvořena zhruba € 45.000 až € 170.000.
59
4.3.3. Německo V Německu je 75 % investic menších než € 750.000. Čas, který investor stráví nad řízením investované společnosti je zhruba, 3,2 hodiny týdně. Business Angels Netzwerk Deutschland (BAND) je nejdůležitějším sdružením BA v Německu. Průměrně je v různých asociacích v Německu registrováno 25 Business Angels a každá z těchto sítí pomáhá ročně zainvestovat 9 nových projektů. V Německu také existuje internetové fórum (Business Angels Forum), kde téměř 1.500 podnikatelů prezentuje své projekty. Takto se vytvoří zhruba 30.000 kontaktů mezi investory a podnikateli a zhruba 4 % podnikatelů najdou svého anděla a 23 % investorů naopak najde vhodný projekt. Jedná se o obdobu britského internetového fóra Bestmatch. V roce 2006 bylo v Německu investováno zhruba € 31.150.000.
4.3.4. Zdanění kapitálových zisků v jednotlivých státech Evropy Daňové systémy jednotlivých států nám přiblíží následující tabulka (Tabulka 12 Zdanění kapitálových zisků ve státech Evropy). Jsou v ní uvedeny největší a nejvýznamnější státy Evropy, co BA investic týče, forma zdanění kapitálových zisků a poznámce vysvětlující a doplňující údaje k druhému sloupci. Tabulka 12 Zdanění kapitálových zisků ve státech Evropy Zdanění kapitálových zisků ve státech Evropy Stát
Zdanění
Poznámka
Belgie
Zisky podléhají dani ve výši 17 %, pokud je podíl vyšší než 25 % v belgickém podniku prodán Daň z kapitálových zisků není zavedena s společnosti z jiného státu. Profesionálním výjimkou profesionálních investorů. investorům je zisk zdaněn vždy jako obyčejný příjem (pokud je investice držena méně jak 5 let), jinak se daní 17 %.
Dánsko
Pokud je podíl držen méně než 3 roky, pak se daní 38,5% až 59 %. Pokud je podíl v držení min. 3 roky, je zdaněn 28 %, a to až do výše € 5.337 a 43 % pokud je vyšší. Nedaní se, jestliže celková hodnota kótovaných akcií během tří let předcházejících prodeji byla menší než € 16.817.
Finsko
29%
60
Pokud je podíl držen méně jak 3 roky, ztráta je odčitatelnou položkou proti kapitálovým ziskům z ostatních podílů rozmístěných ve tříletém období. Ztráty kótovaných akcií držených min. 3 roky jsou odčitatelnou položkou proti ziskům kótovaných akcií držených min. 3 roky. Ztráty nekótovaných akcií, které jsou drženy min. 3 roky, jsou odčitatelnou položkou při zdanění zisků z vloženého kapitálu. Výši daně převyšující ztrátu lze odečíst z jiného důchodu.
26%
Daň se platí pouze v případě, že celkový výnos převyšuje sumu € 7.623 ročně. Ztráty lze odečíst ze zdanitelného důchodu až do výše € 15.200. Po pěti letech lze ze zdanitelného důchodu odečíst 25 % hodnoty investice do nekótovaných MSP. Obrat společnosti musí být nižší než € 21 milionů.
Irsko
20%
Zisk do výše € 1.270 se nedaní. U investicí do nekótovaných akcií v trvání více jak 5 let je možná daňová úleva až do výše € 31.750. Ztráty mohou být zúčtovány oproti dani z kapitálových zisků v následujících letech.
Itálie
12,50%
Pokud majetková účast překročí 2% až 5% v kótovaných společnostech nebo 20% až 25% v nekótovaných společnostech je daň 27 %.
Francie
Lucembursko
Daň z kapitálových zisků není zavedena, Jestliže je podíl větší než 25 % nebo je v držení pokud je investice držena déle než 6 méně než 6 měsíců, platí se progresivní daň z měsíců. příjmů.
Německo
Pokud je podíl držen méně než 1 rok nebo je Daň z kapitálových zisků není zavedena, účast v podniku podstatná, pouze 60 % zisku je pokud je podíl v držení déle než 1 rok a předmětem daně. Polovina ztráty je pokud je účast v podniku menší než 1 %. odečitatelnou položkou.
Nizozemsko
Pokud je podíl vyšší než 5 %, je zdaněn 25%ní 1,2 % zisků převyšujících částku € 18.146 sazbou daně. Daňové úlevy pro investice do až € 240.166 v závislosti na třídě zdanění. start-up společností.
Portugalsko
Daň se neplatí, pokud je podíl držen po dobu delší než 1 rok, jinak 10 %.
Rakousko
Pokud je majetková účast v posledních 5 letech Daň z kapitálových zisků není zavedena, větší než 1 %, důchod z investice je předmětem pokud je podíl v držení déle než 1 rok a daně pouze z poloviny celkového příjmu z pokud je účast v podniku menší než 1 %. investice držené déle jak 1 rok.
Řecko
5 %ní daň z každé transakce týkající se podílu Daň se neplatí z akcií kótovaných na na společnosti pro firmy neregistrované na burze athénské burze. CP.
Španělsko
Švédsko
Velká Británie
18%
Progresivní míra zdanění až do výše 48%, pokud je podíl držen méně než rok.
30%
Míra zdanění je 30 % až 55 % pro soukromé investory. Jedinec musí zaplatit sociální příspěvky ve výši 24,26 % zisku. Pokud je podíl držen v soukromé společnosti, 50 % zisku je zdaněno jako mzda a 50 % jako důchod kapitálu. Maximální zdanitelný zisk je omezen částkou € 418.000.
10 % až 40 %
Záleží na daňové skupině. Částka € 11.997 je osvobozena od daně. Daň se snižuje na 10 % pro podniková aktiva po dvou letech. Odklad daně je možný, pokud je zisk reinvestován. Zisk z BA investic je po tři roky osvobozen od daní.
Pramen: European Commission – Enterprise Directorate-General: Benchmarking Business Angel.
61
Z tabulky je jasně patrné, že způsoby zdanění kapitálových zisků v Evropě jsou značně rozlišné. Je velice těžké smysluplně porovnat jednotlivé státy a vybrat z nich ty, které vytvářejí pro soukromé investice nejvhodnější prostředí. Přesto můžeme usoudit, že nejlepší cestou se vydaly patrně Belgie, Velká Británie a Německo a o nich si ještě krátce pohovoříme v dalších odstavcích. Co je ale pravděpodobně nejdůležitějším prvkem ve zdanění kapitálových zisků? BA nežádají nějaké skvělé daňové úlevy, ale nesmí být také státem v podobě neúměrně vysokých daní „trestáni“ za investování vlastního kapitálu, a tím podpory podnikání a rozvoje firem.
Velkou Británii bychom mohli s klidným srdcem označit za zemi Evropské unie, která se nebojí rozvíjet podnikání pomocí přívětivého daňového režimu. Na jednu stranu nepodporuje krátké, mnohdy spekulativní investice (pro výhodnější zdanění musí být podíl držen alespoň tři roky) a na stranu druhou dodává odvahu BA investorům, kteří mají zájem na kvalitní spolupráci s firmou, ve které vlastní podíl. Jednou z částí britského daňového systému je daňová úleva, která snižuje náklady investice (Příklad: Pokud investor vloží do firmy sto padesát tisíc liber, daňové zvýhodnění placené předem činí třicet tisíc, potom čisté náklady na investici budou sto dvacet tisíc liber.). Daň z kapitálových zisků může být také odložena, pokud investor učiní z dosaženého zisku investici podobné velikosti. Daň je potom splatná až po úplném „zlikvidování“ investice (Příklad: Pokud by zisk na konci investice činil sto padesát tisíc liber a bylo by podobně znovu investováno, čisté náklady na investici by činily devadesát tisíc liber, šedesát tisíc je splatných až při likvidaci investice). Toto zvýhodnění je ovšem podmíněno minimálně dvěma lety držení investice. Benefity mohou být kombinovány, aby snížily celkové náklady investice. Navíc pro BA je zisk po tři roky osvobozen od daně úplně.
Německo daň z kapitálových zisků zatím nezavedlo, pokud je podíl v podniku držen min. jeden rok a pokud je kapitálová účast v podniku menší než jedno procento. Jestliže investor vlastní podstatnější část podniku (více než jedno procento = BA investoři), daní pouze polovinu zisku. Pokud by se firma ocitla ve ztrátě, polovina této ztráty je odčitatelnou položkou. Téměř totožný systém zdanění kapitálových výnosů je zaveden v Rakousku. Podobné rysy můžeme najít i v daňovém systému Švédska. Odlišné jsou především sazby daně. Nicméně, pokud je podíl držen v soukromé společnosti, 50 % zisku je zdaněno jako mzda a 50 % jako důchod kapitálu. 62
V Belgii není daň z kapitálových zisků zavedena. Výjimku tvoří profesionální investoři. Těm je zisk zdaněn vždy jako obyčejný příjem (pokud je investice držena méně jak 5 let), jinak se daní 17 %. Sedmnáct procent daně netvoří pro investory až tak významnou zátěž v porovnání například s Dánskem.
4.4. Střední a východní Evropa Jak jsme si mohli povšimnout, země střední a východní Evropy ve statistikách příliš často nefigurují. Asi si každý lehce domyslí, že je to způsobeno převážně minulým komunistickým režimem, který soukromé vlastnictví, potažmo pak soukromý kapitál vůbec nepodporoval. Jestliže se v západních zemích začal soukromý a rizikový kapitál rozvíjet už v padesátých letech, pak jsou středoevropské a východoevropské země, do niž patří i Česká republika, o čtyřicet let pozadu.
Na druhou stranu můžeme v těchto zemích spatřovat obrovský rozvojový potenciál, stávají se pomalu, ale jistě zeměmi pro investory atraktivními. V Polsku, Maďarsku, Lotyšsku a na Slovensku se už objevují první snahy o získávání kapitálu s pomocí Business Angels. Postupně tu vznikají různé asociace a organizace na podporu BA investic, jednotlivé státy se učí získávat peníze nutné pro rozvoj těchto zastřešujících organizací z Evropské unie. Lidé v sobě začínají spatřovat potenciál, který v nich byl ještě před několika lety ubíjen ve státních továrnách a podnicích.
Tyto země, stejně jako Česká republika, potřebují najít správný směr, jak zatraktivnit andělské investice a podpořit jejich růst. Jaké cesty jsou možné v České republice a jaký je celkový stav investic u nás, si ukážeme v následující kapitole.
63
5. SITUACE BUSINESS ANGELS V ČESKÉ REPUBLICE V předchozích kapitolách jsme si zhodnotili konkurenční výhody v oblasti andělského investování a pochopili situaci Business Angels v Evropě. V této kapitole budeme mít tedy dostatek prostoru pro porovnání se situací BA u nás. Situace pro podnikatelské anděly v působící v České republice není zatím, jak si dále ukážeme, příliš povzbudivá. Nicméně vznikají už významné iniciativy, které by mohly v budoucnu přinést zlepšení a zvýšit atraktivitu těchto investic.
O čem tedy konkrétně bude následující kapitola? Zaměříme se na povědomí o Business Angels v ČR vůbec, na různé podpůrné projekty BA investic, které u nás do této doby vznikly či vznikají a v neposlední řadě se budeme věnovat českému právnímu a daňovému systému.
5.1. Povědomí o Business Angel investicích v České republice Na úplný začátek je třeba si uvést, že povědomí o Business Angels v České republice zatím příliš velké není. Mezi neodbornou veřejností se jedná o téměř absolutně neznámou formu financování začínajících podniků. O tom, kdo je Business Angel, nemá obyčejný člověk, ale často ani vysokoškolský student ekonomie ani ponětí.23 Budoucí podnikatel bude zase přemýšlet o bankovním úvěru, leasingu nebo požádá své známé, aby získal potřebné prostředky k financování své vize. Jak můžeme usoudit, jsme opravdu na začátku cesty k BA investicím a naším prvním krokem by mělo být zvýšení samotného povědomí o těchto investicích mezi veřejností. Česká televize před nedávnem rozjela nový pořad po vzoru japonské reality show Dragon´s Den. U nás je tato show známá pod názvem Den D. Den D by se mohl stát oním prvním krokem, který podpoří BA investice u nás. Blíže si o něm povíme v následujících podkapitolách.
23
Tento stav byl zjištěn neformálními konverzacemi o tématu této diplomové práce mezi studenty VŠ, přáteli,
známými, spolupracovníky a rodinou.
64
5.2. Profil českého Business Angel investora Profil
Business Angel investora jsme si krátce popsali v teoretické části práce. Profil
typického českého Business Angel investora se ale poněkud liší od profilu investorů evropských nebo amerických. Ve všech zemích se jedná především o bývalé podnikatele nebo manažery, kteří mají dostatečné prostředky k podpoře nových firem a zároveň by rádi předali své zkušenosti mladým a nadějným podnikatelům.
Business Angel investoři českého původu se navíc liší tím, že nikdo z nich není investorem „na plný úvazek“, jak bychom mohli vidět například v Americe. Vzhledem k dosavadnímu počtu uskutečněných projektů v ČR by se pravděpodobně ani neuživili. Všichni mají portfolio složené z dalších instrumentů jakými jsou cenné papíry, vlastní podnikání nebo nemovitosti.
Dalším specifikem je fakt, že většina českých investorů netouží po tom být mediálně známá. Jedním z důvodů je závist, která u nás má z dob minulých připravenou velmi dobrou živnou půdu. Druhý, méně etický, můžeme spatřovat v tom, že osoba, jež se na veřejnosti nechce ukazovat, má pro to většinou dobrý důvod. Ať už jedna nebo druhá příčina, vždy to vede ke škodě celého odvětví andělského investování u nás.
5.3. Český problém První problém BA investic v České republice je představován, jak již bylo uvedeno, samotnou nevědomostí o těchto investicích vůbec. I když se v poslední době velká část osob a organizací snaží o medializování tohoto problému, jsou u nás BA investice pořád teprve na svém počátku. Pokud v současné době rádi hovoříme o celosvětové hospodářské krizi, kterou se při žádostech o úvěr ohánějí kromě bank i další instituce, potřebujeme tento druh investování u nás v co největším měřítku rozběhnout tak rychle, jak jen je to možné, a doplnit tak chybějící článek v získávání kapitálu v České republice.
Další překážkou rozvoje BA investic u nás je prakticky neexistující platforma umožňující setkání podnikatelů s investory a vzájemnou konzultaci problémů v této oblasti. V minulosti se sice objevily jisté snahy, ty ale nikdy nebyly dotaženy do zdárného konce. Tady by nám mohla být inspirací již zmíněná francouzská l´Ecole des Business Angels nebo různá britská
65
sdružení pořádající schůzky pro investory i podnikatele a to zdarma, převážně z fondů Evropské unie.
Česká mentalita je jedním z nejvážnějších problémů brzdících BA investice u nás. Čeští podnikatelé jsou spíše ochotní zadlužit se „až po uši“, než aby se vzdali části majetkového podílu ve společnosti výměnou za potřebný kapitál umocněný poskytnutím kontaktů a rad z oblasti obchodu, managementu a marketingu. Dohady o podílu potom častokrát zmaří celou investici. Podnikatelé se bojí ztráty stoprocentní kontroly nad společností, ale neuvědomují si, že tím mohou naopak hodně získat. Jaké jsou výhody i nevýhody jednotlivých druhů kapitálu, jsme si ukázali ve třetí kapitole této práce (3. Konkurenční výhody kapitálu andělských investorů).
Část podnikatelů, která se pokoušela nebo pokouší získat andělského investora, hovoří o příliš konzervativním přístupu českých Business Angels. Čeští BA se nezřídka bojí investovat své prostředky do „pouhého nápadu“, chtějí už vidět zaběhnutou firmu s vyřešenými majetkovými a licenčními poměry a až poté uvažují o kapitálovém vstupu. I v této oblasti by pro nás mohly být inspirací Spojené státy americké, kde investoři často vkládají své prostředky hned na začátku podnikání, ale požadují rychlou životaschopnost projektu (cca půl roku až rok), jinak je investice zlikvidována.
5.4. Doposud uskutečněné Business Angel investice Počet uskutečněných Business Angel investic v České republice by se dal pravděpodobně spočítat na prstech rukou. Jak již bylo řečeno, BA v České republice nejraději zůstávají v anonymitě, je tedy těžké i přesněji odhadnout počet zrealizovaných projektů. Kolik Business Angels u nás doopravdy působí, můžeme jen spekulovat. Gabriel Berdár odhaduje počet BA investorů v ČR zhruba na padesát. Asociace Business Angels Czech podle jejího generálního ředitele Ivana Paňáka spolupracuje se dvěma z nich.
Obě asociace – Business Angels Czech i Angel Investor´s Association fungují v České republice zhruba 7 let. Kolik doposud zajistily obchodů? Žádný. Oproti evropskému typu BA investic, kde je většina obchodů zprostředkována právě pomocí asociací, je tedy Česká republika značně pozadu. Asociace nejenže tvoří pevnou základnu investicím, ale jsou i důležitými institucemi shromažďujícími data. Jestliže se tedy u nás prostřednictvím asociací 66
zatím neobchoduje, je situace složitá i co se dat a statistik týče. Získat relevantní informace je téměř nemožné a jedná se prakticky o pouhé dohady a ne reálná fakta.
I přes prozatímní neúspěch BA asociací v České republice, existuje několik úspěšných projektů, kterým pomohly právě Business Angel investice. V následujících oddílech si je krátce představíme.
5.4.1. Studentský projekt Bezrealitky.cz Projekt Bezrealitky.cz24 je internetový portál, který se zaměřuje na prodej a pronájem nemovitostí metodou P2P (private to private), tedy bez makléřů nebo realitních kanceláří. Portál byl spuštěn 1. 10. 2007. Prodávající a kupující popř. pronajímatel a nájemce ušetří za případnou provizi běžně požadovanou realitní kanceláří. Nejen ušetření finančních prostředků za provizi bylo motivem vytvoření serveru. Stejně tak jsou důležité i aspekty zrychlení celého procesu a zpřehlednění celého trhu s nemovitostmi. Projekt se stal velice úspěšným a nyní pokrývá zhruba 4 % trhu s nemovitostmi.
Projekt Bezrealitky.cz se stal vítězem prvního ročníku studentské soutěže Start-up roku, o které budeme krátce hovořit v dalších podkapitolách. Majiteli jsou dva studenti Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Havrlant a Alexis Manach. Výhra v soutěži pro ně znamenala získání kapitálu ve výši dvou milionů korun, za který získal investor 50 %ní podíl ve firmě. Investorem byl Kamil Vacek, majitel společnosti Glocal Consulting, a. s.
5.4.2. InSophy InSophy25 je projekt čtyř studentů z Českého vysokého učení technického v Praze. InSophy využívá matematiku k optimalizaci výroby ve velkých provozovnách. Jsou to vlastně matematické metody implementované v automatizované plánovací systémy (APS), které svými výpočty zajistí požadovanou efektivitu využívání podnikových zdrojů (testuje 24
Logo společnosti
25
Logo společnosti
67
například firma Celestica v tuzemské továrně na výrobu mobilních telefonů BlackBerry). InSophy vznikla jako spin-off firma během studií na ČVUT. Investory se stali Pavel Šťovíček, spolumajitel a ředitel společnosti Logos, a Ondřej Bartoš, výkonný ředitel sdružení First Tuesday CZ.
5.4.3. Biosynchron Biosynchron26 byl prvním úspěšným projektem, který získal investora v nové televizní show České televize Den D spuštěné 31. 3. 2009 (viz. dále). Přístroj Biosynchron je druh terapeutické matrace, který kombinuje tři druhy terapií (suchá termoterapie, pulzní magnetoterapie a fototerapie) a pomáhá tak léčit onemocnění pohybového aparátu, příznivě působí při kardiovaskulárních a neurologických onemocněních, navíc umí léčit lupénku, ekzémy a pomáhá při hojení ran. K léčbě tedy dochází ve spánku, kdy přístroj vnutí pacientově mozku představu pohybu, kterého většinou není nemocný schopen. Dojde tak k celkovému uvolnění těla a podpoře imunitního systému.
Přístroj koupili čeští podnikatelé od polského vynálezce, který jim prodal patent za získání certifikace podle norem Evropské unie. Matrace je na trhu již dva roky, nyní se ale společníci rozhodli najít pro ni širší uplatnění. Výhodou je, že ji postiženým může až ze 100 % hradit pojišťovna. Břetislav Suška (jeden ze společníků Biosynchronu, který se o kapitál prostřednictvím televize ucházel) nabízel investorům za částku 1,2 miliónů korun 40 % podíl v distribuční firmě. Podíl pouze v distribuční společnosti se ale investorům nezamlouval, nakonec byla vytvořena dohoda o 10 %ním podílu ve výrobní společnosti pro každého ze dvou investorů (Ondřeje Bartoše a Martu Novákovou) výměnou za 600.000 korun od každého z nich.
5.4.4. Unient Communication Společnost Unient Communications27 měla být prvním mobilním virtuálním operátorem v České republice. Záměr ale nevyšel, a tak společnost nabízí jen telefonování po internetu 26
Logo společnosti
27
Logo společnosti
68
firma uvedla na trh první službu neomezeného volání na pevné linky za fixní měsíční poplatek. Volat je navíc možné do 30 zemí světa. Investice do Unient Communications je zatím jediným úspěšně realizovaným projektem Gabriela Berdára.
5.5. Nevládní projekty na podporu Business Angel investic V tomto oddílu bych ráda přiblížila již existující projekty zaměřené na podporu Business Angel investic v České republice. Krátce si představíme studentskou soutěž s názvem Start-up roku, dále televizní show České televize Den D, internetový portál TrhNapadu.cz a další, zejména vysokoškolské snahy vedoucí k podpoře BA investic.
5.5.1. Start-up roku První ročník studentské soutěže Start-up28 roku spatřil světlo světa v roce 2007, kdy se jeho vítězem stal výše popsaný projekt Bezrealitky.cz. Nejlepší studentský nápad může být odměněn částkou až tři miliony korun, přihlásit se může jakýkoli student vysoké nebo vyšší odborné školy v České republice. Poslední podmínkou je věk do 27 let. Soutěž je vyhlášena stejně pro jednotlivce jako pro týmy, pro zkušené i nezkušené podnikatele.
Start-up roku je organizován týmem studentů Vysoké školy ekonomické v Praze a společností Glocal Consulting, a.s. v čele s Kamilem Vackem, jež je také investorem vítězného projektu.
Soutěž je dvoukolová. V prvním kole studenti během tří minut prezentují svůj projekt a snaží se tak zaujmout odbornou porotu. Pokud jsou vybráni a postoupí do kola druhého, představí porotě během deseti minut svůj podnikatelský plán.
Soutěžní porota se skládá z osob pohybujících se v oblasti soukromého investování a obchodu vůbec. Patří do ní Taťána le Moigne, Country Business Manager společnosti Google Česká republika, Jan Binar, generální ředitel komunikační agentury McCann-Ericson, Richard Winter, ředitel pro obchod a marketing v regionu střední Evropy ve společnosti Ernst&Young, Petr Stuchlík, zakladatel firmy Fincentrum, Daniel Křetínský, ředitel a
28
Logo soutěže
69
jednatel společnosti J&T Investment Advisors, s.r.o. a samozřejmě Kamil Vacek, majitel společnosti Glocal Consulting, a. s.
Organizace takovéto soutěže je nejen dobrým nápadem, který pomůže mladým talentům uskutečnit svůj sen ještě ve vysokoškolském věku, ale také dobrou propagací samotných BA investic vůbec.
5.5.2. Den D Reklama na pořad České televize Den D běžela už loňský rok na podzim, když televize sháněla nejen vhodné podnikatele s dobrým nápadem, ale i investory, kteří by se zavázali investovat částku 2 miliony korun.
Den D je českou obdobou původně japonské show s názvem Money no Tora, která vznikla v roce 2001 a v japonské televizi byla vysílána do roku 2004. Úspěšný koncept později převzaly i další státy, jež ho pod názvem Dragon´s Den vysílají už několik let. Patří mezi ně Spojené státy americké, Nový Zéland, Austrálie, Kanada, Velká Británie, Izrael, Finsko, Nigérie a mnoho dalších. Česká republika je prvním ze států střední Evropy, který se rozhodl pořad zrealizovat.
Koncept je jednoduchý. Podnikatel se svou vizí předem určí částku v rozmezí dvě stě tisíc až jeden a půl milionu korun (tato částka nesmí být později změněna) a potom představí svůj projekt během krátké prezentace investorům. Pokud se koncept zalíbí, investoři se na něj mohou buď složit, nebo ho může podpořit i jednotlivec. Během prezentace může být vyjednáváno pouze o majetkovém podílu nikoli o částce.
Pětici investorů tvoří Ivan Pilný, Ondřej Bartoš, Dana Bérová, Marta Nováková a Tomio Okamura. Všechny si krátce představíme v další kapitole.
Mezi úspěšné projekty, kterým se podařilo získat BA investici, patří zatím terapeutická matrace Biosynchron Břetislava Sušky a nápad výroby reklamních lázeňských oplatek Leoše Auera s názvem Czech Sweet Crowns. Pokud se podaří Zdeňkovi Morávkovi splatit úvěr ve výši pěti milionů korun, může se i on a jeho patentově chráněné bavlněné kalhotky pro miminka zaručující správný vývoj kyčlí těšit na svoji spolupráci s investory. 70
Nápad České televize koupit práva na pořad Den D je výborný, ale pojetí trochu pokulhává. Podnikatelé se střídají před zraky investorů jak na běžícím pásu, nemají dostatek prostoru pro diskusi a vyjednávání. Investoři nemají čas si projekt dostatečně rozebrat a vysvětlit nadějným podnikatelům, kde dělají chyby. Nicméně můžeme dle mého názoru očekávat s přibývajícími díly zlepšení. Podnikatelé si po shlédnutí první série uvědomí, že do pořadu musejí jít pečlivě připraveni – dobrý podnikatelský plán, propočty výnosů a určení cílové skupiny odběratelů jsou jedny z nejdůležitějších kritérií úspěšnosti. Na druhou stranu dle statistik České televize se jedná o úspěšný pořad. Show je vysílána každé úterý ve 21:40 na ČT1 a navzdory poměrně pozdnímu vysílacímu času sledovalo první dva díly šest set tisíc diváků. Ve Velké Británii, kde se show stala jedním z nejúspěšnějších pořadů vůbec. Oproti České televizi byl moderátorem tohoto projektu vysílaného na BBC špičkový ekonomický novinář Evan Davis. Ten studoval na oxfordské a harvardské univerzitě a přednášel o obchodu na London Business School. Také britští investoři aktivní v této show disponují poněkud většími investičními možnostmi. Patří mezi ně například Peter Jones, který vlastní majetek v řádech stovek milionů liber.
Přesto budeme věřit, že pořad České televize Den D by se mohl stát oním chybějícím článkem, který doplní a celkově zvýší povědomí o Business Angel investicích v České republice. Televize samotná je oním masovým prostředkem komunikace s veřejností a na veřejnost má také podstatný vliv. Nezbývá tedy, než držet České televizi a show s názvem Den D palce, aby její sledovanost byla co nejvyšší a ukázala tak ostatním podnikatelům možnosti tohoto druhu alternativního financování začínajících podniků.
5.5.3. TrhNapadu.cz Když společnost Nanosystem.cz sháněla investora pro svůj projekt, narazila na již zmíněné problémy typické pro české prostředí. Postrádala jistou platformu nebo fórum, kde by mohla svůj projekt prezentovat a získat tak snadněji investora. Proto se rozhodla založit internetový portál TrhNapadu.cz29. Uživatelům je k dispozici bezplatná registrace v systému, do něhož zároveň vloží informace o svém projektu, požadovanou výši investice, podnikatelský plán atd. Zaregistrovaný investor může potom pomocí filtru vyhledávat koncepty vhodné pro kapitálový vstup. Zatím je na stránkách zaregistrováno 42 investorů a 12 projektů.
29
Logo společnosti
71
Server nejenže zprostředkovává potenciální spolupráci mezi investorem a podnikatelem, ale zároveň disponuje zkušenostmi z různých oborů podnikání, může poskytnout právní i účetní poradenství, pomoc při získávání patentů a licencí i pomoc při jednání s úřady.
Vytvořením internetového fóra jsme se přiblížili zemím západní Evropy, co se podpory Business Angel investic týče. Německé Business Angels Forum sice registruje téměř tisíc pět set podnikatelů, což je v porovnání s tím českým zanedbatelné množství, přesto se v našich podmínkách jedná o významný krok kupředu. Britské fórum Bestmatch má ambicióznější plány. V současné době působí ve Spojeném království a ve Francii a plánuje rozšířit své působiště do dalších států Evropy.
5.5.4. Vysokoškolské snahy na podporu Business Angel investic Vysoké školy ekonomického zaměření se postupně snaží zavádět alespoň nepovinné předměty týkající se venture kapitálu případně Business Angel investic. Další možností podpory mladého podnikání je zavádění vědeckých inkubátorů. My si krátce představíme Inkubátor Českého vysokého učení technického.
Rizikový kapitál a podnikání – nepovinný předmět VŠE Vysoká škola ekonomická v Praze zavedla nepovinný předmět s názvem Venture Capital and Entrepreneurship s cílem zvýšit povědomí studentů o tomto druhu kapitálu. Místo seminárních prací na klasická témata, mají studenti možnost na závěr prezentovat před investory skutečný podnikatelský plán a získat tak finance na svůj projekt.
Vědecký inkubátor ČVUT Vědecký inkubátor ČVUT vznikl v roce 2006 díky spolupráci Českého vysokého učení technického a švédské společnosti IKANO. Jedná se o organizaci ČVUT se statutem inovačního centra v rámci evropské sítě EBN – European Business Network. Inkubátor nabízí vhodné zázemí pro začínající podnikatele z řad studentů. Mezi výhody patří například zlevněný pronájem kanceláří, poradenství, poskytnutí kontaktů atd. „Podle zkušeností ze
72
Spojených států a Nizozemska inkubátory velmi výrazně snižují pravděpodobnost zániku začínajících firem z 80 na 20 % po prvních 5 letech existence, tzv. start-upů.“30
5.6. Čeští Business Angels Českých Business Angels se pohybuje v oblasti obchodu asi padesát. Zajímají se především o informační technologie a my si některé z nich krátce představíme.
Gabriel Berdár působil jako generální ředitel společnosti Dell Computer (vedení společnosti na českém, slovenském, polském, finském a řeckém trhu) a dále potom jako generální ředitel a předseda představenstva Českého Telecomu, a.s. V současné době je mediálně známým byznys andělem. Ze zhruba 200 nabízených projektů si do dnešního dne vybral tři. Z jednoho sešlo, druhý díky sporům skončil u soudu a třetí - Unient Communications – jsme si krátce představili v jedné z předchozích kapitol. Gabriel Berdár se nebrání investicím do jakéhokoli oboru, upřednostňuje ovšem, v souladu se získanými zkušenostmi, informační technologie. Oborem, do kterého by naopak své prostředky nevložil, je potravinářství. Jak dlouho trvá než si vybere projekt? „Někdy deset sekund, někdy i několik měsíců,“ odpovídá. Andělské investování se v České republice na plný úvazek dělat nedá, své portfolio diverzifikuje pomocí cenných papírů, nemovitostí a vlastního podnikání. Na otázku, jaký požaduje nebo spíše očekává výnos z andělské investice, říká, že 40 % ročně. Takto vysoký výnos má kompenzovat případné ztrátové projekty. Každý ze začínajících podnikatelů by si měl tedy uvědomit, zda má jeho záměr opravdu tak velký růstový potenciál.
Eduard Míka stál u zrodu dvou firem s miliardovým obratem – APP (IT společnost) a Internet Mall (internetový obchod). V roce 1997 získal pro svou firmu APP první velkou venture kapitálovou investici v České republice ve výši 23 milionů dolarů od fondu Warburg Pincus. Tuto úspěšnou firmu v roce 2002 prodal a od té doby působí nejen jako andělský investor, ale také se podílí například na developerských projektech. Na spolupráci s podnikateli z firmy Internet Mall se dohodl v roce 2002 a od té doby stále pomáhá s řízením firmy i přes fakt, že již generuje miliardový obrat. Jak sám říká, firma prochází složitou fází mezi start-upem a klasicky fungující společností. Nyní se společníky plánuje expanzi firmy, 30
SOVA, Jan: Chcete začít úspěšně podnikat? Pomůžeme vám… Vědecký inkubátor ČVUT oslavil rok své
existence [online]. Dostupné z: ctn.cvut.cz/pt/download.php?id=128 [citováno 4. 4. 2009].
73
přemýšlí též o skupování konkurence a shání investora, který by vložil prostředky ve výši zhruba 40 až 50 milionů dolarů. Vlastní také podíly v IT společnostech Syconix a Vums Legend. I když teorie jasně mluví o důležitosti podnikatelského plánu, praxe to spíše popírá. Nikdo z oslovených investorů se nerozhoduje podle papíru, záleží spíš na schopnostech konkrétního člověka nebo týmu. Tento fakt potvrzuje i Eduard Míka.
Pavel Šťovíček působil jako ředitel a jeden z vlastníků společnosti Logos (poskytovatel IT služeb). Ke konci roku byl Logos prodán společnosti Ness Czech, jejíž výnosy tak dosáhnou dvou miliard korun. Pavel Šťovíček byl jedním ze dvou investorů, kteří vložili kapitál do společnosti InSophy.
Tomáš Orlík založil společnost GCWare, která se prosadila především ve světě – je známá medializovanou zakázkou instalace dopravně informačního systému pro řízení městského provozu v Dubaji. Společnost v roce 2005 prodal a nyní mimo jiné působí jako andělský investor. Zatím je fázi, kdy si svůj projekt teprve vybírá.
Kamil Vacek je majitelem společnosti Glocal Consulting, a. s. Jeho firma vyhledává nadějné start-up projekty. Organizuje vlastní soutěž pro studenty Start-up roku. Do dnešního dnes stál u zrodu zhruba dvaceti nových firem, některé z nich už úspěšně prodal (např. společnost GSM Partner, a. s. za 75 milionů korun). V současné době se mimo jiné věnuje zastoupení mobilních telefonů HTC a budování mobilní sítě Ufon. Kamil Vacek je investorem projektu Bezrealitky.cz.
Den D si vybral do své investorské pětice Ivana Pilného, Ondřeje Bartoše, Danu Bérovou, Martu Novákovou a Tomia Okamuru.
Ivan Pilný je bývalým generálním ředitelem české pobočky Microsoftu a působil také jako předseda představenstva Českého Telecomu, a. s. V současné době by se rád věnoval investicím mimo oblast informačních technologií. Toto přání mu pravděpodobně vyplní show Den D. Ondřej Bartoš je výkonným ředitelem TUESDAY Business Network (profesionální organizace sdružující technologické podnikatele). TBN vzniklo jako nástupce společnosti First Tuesday (síť více než 110 měst ve 46 zemích na 6 kontinentech, která sdružuje 74
podnikatele, investory a poskytovatele služeb; firma pořádala každé první úterý v měsíci setkání podnikatelů, investorů a novinářů). Ondřej Bartoš je druhým investorem projektu InSophy.
Dana Bérová je bývalou ministryní informatiky. Mezi její přednosti patří i zkušenosti ze správy majetku ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Dále je spoluvlastníkem společnosti Sanu Babu (dovoz zboží z Indie a Nepálu). V současné době vystupuje také jako ředitelka firmy Gartner (nezávislá analytická společnost).
Marta Nováková je předsedkyní představenstva společnosti U&SLUNO. Firma poskytuje služby v oblasti systémové integrace, databázových systémů a implementace informačních technologií.
Tomio Okamura se narodil v Tokiu, ale jeho matka je Češka a v Čechách taky v současné době žije. Vlastní cestovní kancelář Miki Travel Prague, která vozí do Prahy ročně přes sto tisíc japonských turistů. Zároveň působí jako předseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
To jsou tedy nejznámější čeští Business Angel investoři, na které se může kdokoli z podnikatelů obrátit se svým projektem. Jak už jsem naznačila, není pro ně nejdůležitější dokonalý podnikatelský plán, ale především osobnost a schopnosti podnikatele, jeho cíle a předsevzetí.
5.7. Podpora státu a český právní a daňový systém Tato podkapitola, která se týká podpory státu a českého právního a daňového systému, pro nás nezačne příliš optimisticky. Začneme jedním smutným faktem. V poslední statistice Evropské asociace venture kapitálu se naše republika umístila na posledním místě jako stát, jež vytváří ty nejhorší podmínky pro alternativní zdroje financování podniků. Studie porovnávala vhodnost daňového a právního prostředí jednotlivých států pro soukromý a rizikový kapitál. Česká republika tedy skončila na 27. místě, předběhly ji i státy jako Bulharsko nebo Rumunsko. V roce 2004 se Česká republika umístila na 15. místě z 21 hodnocených států, v roce 2006 na místě 23. z 25 hodnocených států. 75
Jak si tuto nelichotivou zprávu vysvětlit? Dle mého názoru první problém můžeme vidět v oblasti, na níž byla studie zpracována. Venture Capital a Private Equity nejsou, jak již víme, stejné druhy investic jako investice byznys andělů. Nicméně obdobné, stejně podrobné, studie týkající se Business Angel investicí neexistují a nebo v nich Česká republika nefiguruje, proto nám na začátek, pro přiblížení situace u nás, postačí tato. V materiálu byly České republice vytýkány zejména překážky v oblasti investicí domácích penzijních fondů a pojišťoven do venture kapitálových fondů a fondů soukromého kapitálu. Česká republika nenastavila rizikovému kapitálu jako celku špatné podmínky. Nicméně tyto podmínky nebyly dlouho měněny a přizpůsobovány rozvoji venture kapitálu, a proto nás ve statistikách předběhly i již zmíněné státy jako Rumunsko nebo například i Slovensko.
5.7.1. Daňový systém Jak to u nás tedy vypadá se zdaněním kapitálových výnosů? Od 1. 1. 2009 platí novela zákona o daních z příjmů fyzických osob, která říká, že nakoupíte-li akcie, dluhopisy či podílové listy a poté je se ziskem prodáte ve lhůtě 6 měsíců, musíte zisk zdanit 15% sazbou. Pokud v šestiměsíční době vznikne podnikateli (investorovi) ztráta, může ji obdobným způsobem uplatnit jako odečet od základu daně. Celkový přímý podíl na základním kapitálu společnosti nesmí převyšovat v době 24 měsíců před jejich prodejem 5%. Nejsou-li splněny uvedené podmínky, je příjem z prodeje cenných papírů osvobozen až po uplynutí 5 let od jejich nabytí. Pro Business Angel investory tedy neexistuje možnost odečíst jejich rizikové kapitálové investice do malých inovačních firem od příjmů resp. od základu daně.
V této oblasti se České republice otevírá velký prostor pro různá zlepšení ve formě daňových výhod. Jak již víme, byznys andělé podporují svými investicemi převážně malé a střední podniky. Ty tvoří podle statistik 99,85 % všech subjektů podnikajících v České republice a zaměstnávají 61,5 % celkového počtu zaměstnanců. Čísla tedy hovoří za vše. Podpora MSP je pro nás nesmírně důležitá, jak z hlediska podnikatelů a jejich zaměstnanců, tak i z hlediska státu, neboť příjmy a rozvoj podniků tvoří příjmy státního rozpočtu. Rozvoj MSP bude mít tedy pozitivní vliv i na státní pokladnu. Prvním krokem kupředu, který učinila česká legislativa je zamezení dvojího zdanění, které znamenalo významnou bariéru rozvoji rizikových investic u nás (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1.1.2009), jestliže hovoříme o vstupu zahraničního investora. 76
Pro pomoc pro náš daňový systém nemusíme chodit daleko. Stačí pouze zanalyzovat a upravit již zaběhnuté úspěšné modely ze zahraničí a aplikovat je u nás. Různé daňové modely jednotlivých států z Evropy a USA jsme si představili v předchozí kapitole. Jeden z nejefektivnějších systémů rozvíjejících BA investice funguje ve Velké Británii. Nepodporuje spekulativní investice, jelikož podíl ve společnosti musí být držen alespoň tři roky, ale zároveň zvýhodňuje BA investory pomocí daňových úlev a benefitů. Problém tedy nespatřuji v tom, jak daňový systém u nás zvýhodnit a jaké nejvhodnější řešení nalézt, ale spíše v tom, jak přesvědčit zákonodárce, aby se tímto problémem začali zabývat. V dnešní době krize, která postihuje převážně bankovní sektor, nabývají různé alternativní formy financování na důležitosti. Zvýhodnění BA investorů nesmí být tedy chápáno jako „rozdávání“ dodatečných prostředků už tak dost bohatým lidem, jak mnozí z nás častokrát argumentují, ale spíše jako nezbytná podpora hospodářského a ekonomického růstu České republiky. Musíme si především uvědomit pozitivní dopady, které přináší podpora podnikání každému z nás. Pokud tedy nechceme, aby nám ujel „evropský vlak“, je nezbytně nutné se touto otázkou začít co nejdříve zabývat.
5.7.2. Legislativní rámec a vymahatelnost práva Většina Business Angel investorů uvádí jako jeden z problémů naší legislativy špatnou vymahatelnost práva. I když jsou všechny vztahy investorů a podnikatelů smluvně ošetřeny, nemusí vždy dojít ke shodě investora s podnikatelem v průběhu jejich spolupráce. Pokud nejsou obě strany schopny se vzájemně a bez právníků dohodnout na řešení, přichází řada na soudy. Hlavním nedostatkem našich soudů je dlouhé projednávání případů a někdy i přílišná odlišnost rozsudků v podobných případech. Příčiny můžeme hledat ve velkém počtu novelizací zákonů, kterých bylo během posledních deseti let nejméně dvacet (například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se dočkal již své 65. novely) a dále potom ve složité administrativě soudů. Dalším problémem českého soudnictví je v Evropě unikátní čtyřstupňový systém, jež celý proces ještě zpomaluje.
„Soudní řízení v České republice dále výrazným způsobem ovlivňují instituce, které stojí mimo soudní systém. Např. současný způsob doručování obsílek prostřednictvím pošty se jeví jako zcela neefektivní. Ministerstvo by mělo uvažovat o jiném modelu, například o zavedení sítě soudních doručovatelů či o svěření doručování soukromé kurýrní firmě. Jiným problémem 77
jsou možnosti a kapacity Policie České republiky ve vztahu k předvádění svědků a zajištění jejich přítomnosti u jednání.“31
Změna fungování našeho soudnictví je důležitá nejen pro Business Angel investory, ale také pro všechny ostatní subjekty vystupující v podnikatelské sféře. Jak podmínky našeho soudnictví vylepšit ale už není předmětem této diplomové práce a ponecháme tuto problematiku raději odborníkům, kteří dobře znají Ústavu ČR a celé odvětví českého zákonodárství.
5.7.3. Podpora státu V předchozích částech této práce jsme si naznačili, že podpora státu Business Angel investicím je v České republice nedostatečná. Mezi příčiny patří již zmíněné překážky v legislativním systému, nedostatečně rozvinutá struktura Business Angel sítí a také neexistence státní podpory.
Přesto se začínají objevovat první snahy státu k podpoře Business Angel investic a rizikového kapitálu vůbec. Jedná se o program Kapitál, který by do nových inovačních firem přinesl nejen zdroje soukromých investorů, ale také zdroje státní. Došlo by tak ke snížení rizika pro soukromého investora a zároveň k většímu rozvoji investic rizikového kapitálu. Poskytnuté prostředky sice neodpovídaly objemu investic, ale stát počítal i s financemi, které by poskytly strukturální fondy v období 2007-2013. K podpoře tohoto programu by mělo vést využívání sítí Business Angels, které je ale v současné době značně omezeno. Nicméně vyhlášení tohoto programu se přesunulo zřejmě na dobu neurčitou, jelikož původně se spuštění předpokládalo před dvěma lety. Stát se ale i tak bude snažit zefektivnit a rozšířit síť byznys andělů u nás jedním z projektů, který si rozšíření sítě BA klade za cíl, je program Prosperita.
Program Prosperita je jednou z aktuálních výzev CzechInvestu. Cílem tohoto programu je prostřednictvím dotací podporovat zakládání a další rozvoj subjektů, které by vytvořily platformu v oblasti průmyslového výzkumu, vývoje a inovací. V této souvislosti se program 31
ŠKALOUD,
Miroslav:
Jak
zlepšit
vymahatelnost
práva
[online].
Dostupné
z
URL:
[citováno 2009-04-24, 13:35].
78
Prosperita zaměřuje na podporu zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelských inkubátorů. Samostatnou kapitolou je program věnující se podpoře sítí Business Angels, a tím také MSP, do kterých BA investoři vkládají peněžní prostředky. Konkrétně se jedná o vznik subjektů, které budou zajišťovat vytváření sítí investorů s firmami v rané fázi vzniku. Těm budou kromě jiného poskytovat služby ve smyslu vytvoření databáze investorů, zpracovaných profilů a poradenství při přípravě podnikatelských plánů.
Celkově má CzechInvest na program Prosperita připravenu částku 2 mld. korun. Podmínkou získání dotace je splnění několika požadovaných kritérií - právnická osoba, která bude působit jako podnikatelský inkubátor, centrum pro transfer technologií nebo provozovatel vědeckotechnického parku, povede oddělené účetnictví, nebude mít daňové nedoplatky atd. Příjem žádostí do programu Prosperita je od 1. září 2008 do 31. prosince 2009. Výše dotace může dosáhnout jednoho až třiceti milionů korun.
Tyto programy by tedy mohly alespoň částečně pomoci situaci rizikového kapitálu u nás. Posloužily by k dalšímu rozvoji mladých inovačních firem a zefektivnily by trh s Business Angel investicemi. Stát se tedy pomalu začíná zaměřovat na investory jako cílovou skupinu – bude se snažit poskytovat záruky za investice, jež byznys andělé uskuteční do rizikových společností. Dalšími prostředky, jež by mohly rizikový kapitál zatraktivnit, jsou například zvýhodněné úvěry nebo zakládání fondů rizikového kapitálu s přispěním státu.
5.8. Špatné jméno Business Angel investicím Bohužel ne každý v naší republice touží Business Angel investice podporovat. Některé firmy se snaží využít dobrého jména Business Angels pouze ve svůj prospěch. Dokazuje to i varování České národní banky, ve kterém upozorňuje na aktivity společnosti, jež si zvolila Business Angel investice jako svoje firemní jméno.
„Česká národní banka opakovaně upozorňuje občany na aktivity společnosti Business Angels Investment (BAI), která v médiích inzeruje, že shromažďuje finanční prostředky a nabízí jejich výhodné zhodnocení, když při této činnosti podléhá dohledu ČNB. ČNB považuje za nutné tato tvrzení uvést na pravou míru. Společnost BAI podléhá dohledu ČNB pouze z toho titulu, že u BAI existuje podezření ze shromažďování finančních prostředků od veřejnosti v rozporu se zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. V takovém případě by šlo o výkon 79
činnosti bez licence od ČNB, který je ČNB oprávněna postihnout sankcí až do výše 5 mil. Kč. Společnost BAI doposud ČNB nedoložila zákonnou výjimku, že je většinovým investorem inzerovaných projektů, a při šetření s ČNB aktivně nespolupracuje. ČNB také upozorňuje občany, že jejich případná investice do BAI není ze zákona pojištěna.“32
5.9. Prognóza dalšího rozvoje Business Angel investic v České republice Nyní už známe spíše nelichotivou situaci Business Angel investicí u nás. Jaká je však prognóza dalšího rozvoje BA kapitálu a rizikového kapitálu jako celku? Analytici předpovídají České republice opravdový boom, který je ovšem podmíněn alespoň částečným vyřešením již zmíněných legislativních a daňových poměrů.
Celosvětová ekonomická krize způsobila pád v rozvoji bankovnictví. Úvěry a půjčky se staly pro začínající podnikatele ještě více nedostupnými než dříve. Ale ani rozvoj jiných druhů financování jakými jsou factoring, forfaiting, franchising atd. tento problém nevyřeší. Jsou to velice úzce specifikované možnosti financování podniku, které nemohou pokrýt veškeré potřeby nově začínajících firem.
Venture kapitál a BA investice jsou tím opravdovým hnacím motorem rozvoje malých a středních podniků a bude záležet jen na státu, jakým způsobem se rozhodne MSP podporovat.
Po komunikaci s investory, řediteli asociací a ostatními osobami aktivními v této problematice mohu říci, že se ze všech stran objevují snahy o rozvoj Business Angel investic u nás. Jedná se především o snahy založit celonárodní platformu Business Angels, která by umožňovala nejen setkání podnikatelů s investory, ale také poskytovala potřebné kontakty a poradenství. Mezi odbornou veřejností je tedy velký zájem o rozvoj tohoto druhu investování, stačí ho jen rozběhnout a dotáhnout do tíženého konce, třeba i s pomocí dotovaných programů agentury CzechInvest.
32
Česká národní banka [online]. Dostupné z URL:
[citováno 2009-0420, 15:20].
80
Česká republika se tedy může dle mého názoru opravdu těšit na zvětšení objemu spolupráce byznys andělů a podnikatelů, pokud se najde pár „odvážlivců“, kteří se nebudou bát věnovat rozvoji rizikového kapitálu u nás svůj čas, podaří se jim zvýšit povědomí o VC mezi podnikateli a potenciálními investory a vytvoří onu potřebnou platformu.
81
VÝSLEDKY DIPLOMOVÉ PRÁCE Tato diplomová práce přiblížila teoretické i praktické aspekty Business Angel investicí nejen v České republice, ale i v Evropě a USA. Teoretická část nám představila pojmy jakými jsou Venture Capital a Private Equity, zabývala se různými životními cykly podniku, profilem typického byznys anděla, historickým vývojem BA investic ve světě a v ČR a motivy Business Angel investorů. Dále specifikovala faktory určující budoucí spolupráci (kvalifikovaný management, dobrý podnikatelský plán, schopnosti podnikatele atd.) podnikatele a investora, riziko a výnos, investiční proces a nejvýznamnější asociace Business Angel investorů v ČR a Evropě.
Podniky nacházející se ve fázi seed nebo start-up se často potýkají s nedostatečnou bonitou, na jejímž základě by mohly získat úvěr nebo půjčku od banky. Nemají většinou žádná aktiva, kterými by mohly ručit ani žádné ukazatele minulých výkonů. Pro bankovní instituce tedy představují značné riziko. Naopak investor BA kapitálu se zaměřuje na start-up nebo seed podniky, podporuje tak fungování malého a středního podnikání, které utváří střední vrstvu společnosti. Své projekty si nevybírá pomocí scoringového systému, ale na základě svých předchozích zkušeností a velké dávky intuice. V případě úspěšné investice se může chlubit daleko většími zisky než bankovní ústav. Riziko BA investic z pohledu investora je opravdu vysoké, vždyť do roka skončí svou činnost zhruba 50 % podniků, po dvou až třech letech podnikání toto číslo vzroste na 80 %. Ztráty potom investor počítá nejen v penězích, ale i v dlouhodobě budovaných kontaktech a ztrátě reputace. Bankovní úvěr, pokud ho začínající podnikatel získá, představuje jednodušší a rychlejší proces, jak nastartovat firmu. Na podnikatele nejsou kladeny tak velké požadavky, co se týče výnosnosti projektu. Největším problémem, který podnikatelé spatřují v BA investicích, je ztráta majetkového podílu, a tím ztráta 100 %ní kontroly nad společností, neuvědomují si však, že mohou naopak mnohem více získat. Kontakty a know-how, které poskytne investor společně s kapitálem, by byly pro začínajícího podnikatele za běžných okolností nedostupné.
Islámský typ bankovnictví je založen díky zákazu úroku na podílu na zisku. Na první pohled je jasné, že islámský typ má k andělskému investování daleko blíže než typ euroamerický. Banky v islámských zemích se snaží podnikateli pomoci alespoň svou sítí kontaktů. Obrovskému rozvoji islámského bankovnictví brání přísné islámské právo šaría, naopak 82
v Evropě a USA pozorujeme větší volnost, co se týče poskytování a získávání financí, a to díky existenci úroku jako ceny za poskytnutý kapitál. Pokud banka v islámském světě poskytne prostředky na nákup nějakého předmětu (aktiva), zůstává také jeho vlastníkem a to až do doby splacení závazku klientem banky. Podobně jako islámský typ bankovnictví, tak i ten židovský je postaven na zákazu úroku. Nicméně židovské banky rozlišují mezi „cizinci“ a „bratry“. Jiné podmínky tedy v židovském bankovnictví platí pro věřící a jiné pro nevěřící. Jak islámské, tak židovské bankovnictví se i přes přísnou regulaci těší ve světě stále větší oblibě a důvěře a bude jen na ostatních velkých bankovních domech, jak se tomuto trendu dokáží přizpůsobit a zvýšit tak svůj podíl a konkurenceschopnost na trhu bankovních produktů.
Leasing charakterizujeme jako obdobu bankovního úvěru. Leasingová společnost ale oproti bance předmět leasingu vlastní, nevyžaduje tedy stejně jako u investicí BA ručení aktivy společnosti. Nevýhodou leasingu je, že nezajistí poskytnutí kontaktů a know-how, jak to dělají Business Angels. Leasing poskytuje oproti BA investicím prostředky pouze na nákup movitého majetku, nelze s jeho pomocí uhradit například výdaje spojené se získáváním patentů a licencí či ostatní provozní výdaje. Výhodou naopak může být, že leasing je zviditelněn jen ve výkazu zisků a ztrát, v rozvaze společnosti ho nenalezneme. Jelikož podnikatel předmět leasingu nevlastní, banka ani potenciální BA investor nevidí dluhovou zatíženost firmy ani její střednědobé závazky.
Nejvýznamnější rozdíly mezi BA investicemi a venture kapitálem spatřujeme ve faktu, že skupiny si mohou dovolit investovat větší sumu finančních prostředků než jednotlivec. Fondy rizikového kapitálu se oproti byznys andělům zaměřují na podniky ve fázi development. Andělský investor se aktivně podílí na řízení podniku, investoři venture kapitálu většinou nemají ani znalosti z daného oboru podnikání, ani čas se na podnikání firmy, do níž vložili své prostředky, nějakým způsobem podílet.
V případě dotací je hlavní nevýhodou, že slíbené finanční prostředky jsou vypláceny až po realizaci projektu. Firma musí být tedy schopná sehnat si finance potřebné k realizaci dopředu. Naopak andělští investoři finance poskytují ještě před realizací projektu a nenutí tak podnikatele shánět prostředky jinde, z jiných, pro podnikatele méně výhodných zdrojů. Další nevýhodou může být to, že pokud nejsou prostředky použity v souladu s dohodou o podpoře
83
takovéhoto projektu, hrozí nebezpečí, že slíbené prostředky nebudou vyplaceny, popř. byly-li již vyplaceny, může být požadováno jejich navrácení.
Další formy financování, jakými jsou factoring, forfaiting a franchising nemají pro porovnání s BA investicemi tak velký význam. Jde o specifické formy financování, z nichž factoring a forfaiting se pravděpodobně nebudou týkat financování start-up podniků.
Konkrétní poznatky o fungování Business Angel investicí v České republice a Evropě mi poskytla Martina L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG. Martina Jakl přednáší o podnikání na Vysoké škole ekonomické v Praze, školí veřejnost, pracovníky CzechInvestu a další státní zaměstnance o možnostech soukromého a rizikového kapitálu včetně BA investic. Je zakladatelkou společnosti SwissCzech Technology Transfer, která se zabývá inovacemi a transferem technologií mezi Českou republikou a Švýcarskem. Ivan Paňák, slovenskofrancouzský podnikatel a generální ředitel organizace BA Czech, mi přiblížil zatím nulovou spolupráci českých Business Angel asociací s podnikateli a investory. Za 8 let existence obou českých BA asociací se jejich prostřednictvím neuskutečnil ještě ani jeden obchod. Gabriel Berdár, bývalý generální ředitel Českého Telecomu, mi osvětlil BA kapitál z pohledu investora, nastínil problémy rizikového kapitálu v České republice a poskytl přínosnou diskuzi z oblasti podnikání, investování a diverzifikace portfolia.
V Evropě postupně nabývají na důležitosti asociace Business Angel investorů. V Evropě tvoří hlavní základnu organizace EBAN (European Business Angel Network).Celkově v roce 1999 působilo v Evropě 66 organizací tohoto typu, v roce 2007 se už to bylo 241 asociací BA. Nejvíce BA asociací se nachází ve Francii, Německu, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. V Evropě investuje zhruba 75.000 podnikatelských andělů sdružených v EBAN (celkový počet BA v Evropě je odhadován na 125.000). V roce 2006 takto podpořili projekty v celkové hodnotě € 3 miliardy. USA se mohou pochlubit počtem Business Angels zhruba kolem 235.000 a proinvestovanou částkou ve výši $ 25,6 miliard. Ve Virginii existuje dokonce zákon, jemuž je přezdíváno „zákon andělského investora“. USA tak podporují vznik malých a středních firem. Mezi světoznámé firmy, kterým k úspěchu pomohl kapitál BA investorů, patří v USA například Cisco, AOL, Amazon.com nebo Google.
Zdanění kapitálových zisků je jedním z nejdůležitějších předpokladů podpory BA investic. V Evropě jsou způsoby zdanění kapitálových zisků značně odlišné. Ačkoli je velice těžké je 84
mezi sebou vzájemně porovnávat a vybrat z nich nejvhodnější systém, přesto lze usoudit, že nejlepší cestou se patrně vydaly Belgie, Velká Británie a Německo.
Jaká jsou specifika BA investorů v České republice? Business Angel investoři českého původu se liší tím, že nikdo z nich není investorem „na plný úvazek“, což bychom mohli znát například z Ameriky. Vzhledem k dosavadnímu počtu uskutečněných projektů v ČR by se pravděpodobně ani neuživili. Všichni mají portfolio složené z dalších instrumentů jakými jsou cenné papíry, vlastní podnikání nebo nemovitosti. BA investoři u nás se potýkají s několika vážnými problémy, k nimž patří primárně nevědomost o těchto investicích mezi veřejností vůbec, neexistující platforma umožňující setkání podnikatelů s investory a jejich vzájemnou konzultaci o problémech v této oblasti a dále pak problematika zdanění a vymahatelnosti práva. Česká mentalita též tvoří významnou překážku rizikovému kapitálu - čeští podnikatelé jsou spíše ochotní zadlužit se „až po uši“, než aby se vzdali části majetkového podílu ve společnosti výměnou za potřebný kapitál umocněný poskytnutím kontaktů a rad z oblasti obchodu, managementu a marketingu.
Mezi úspěšné koncepty BA investic u nás patří například studentský projekt Bezrealitky.cz (investor Kamil Vacek), program pro optimalizaci výroby InSophy (investor Ondřej Bartoš), terapeutická matrace Biosynchron (investoři Ondřej Bartoš a Marta Nováková) a projekt telefonování přes internet Unient Communications (investor Gabriel Berdár).
Mezi nejvýznamnější nevládní projekty podporující Business Angel investice u nás patří studentská soutěž Start-up roku, televizní show České televize Den D a internetový portál TrhNapadu.cz. Nejdůležitější projekt podporovaný státem je program Prosperita věnující se podpoře sítí Business Angels, a tím také podpoře malého a středního podnikání. Na program má agentura CzechInvest připravenu částku ve výši 2 mld. korun. Výše dotace může dosáhnout jednoho až třiceti milionů korun.
Největším problémem naší legislativy je špatná vymahatelnost práva. Hlavním nedostatkem našich soudů je dlouhé projednávání případů a někdy i přílišná odlišnost rozsudků v podobných případech. Neméně závažným problémem je neexistence daňových benefitů pro Business Angel investory.
85
Celosvětová ekonomická krize způsobila pád v rozvoji bankovnictví. Úvěry a půjčky se staly pro začínající podnikatele ještě více nedostupnými než dříve. Tato situace paradoxně nahrává alternativním formám financování. Rizikový kapitál tedy začne být důležitější a při výběru vhodného financování začínajících podniků bude postupně, dle mého názoru, zvýhodňován.
V České republice se začínají objevovat první krůčky směřující k rozvoji Business Angel investic. Jedná se především o snahy založit celonárodní platformu Business Angels, která by umožňovala nejen setkání podnikatelů s investory, ale také poskytovala potřebné kontakty a poradenství.
Pokud se podaří všechny rozběhnuté snahy k podpoře BA investic dotáhnout do zdárného konce, můžeme se pomalu začít těšit na velký boom v oblasti rizikového kapitálu u nás.
86
STRUČNÝ SOUHRN DIPLOMOVÉ PRÁCE Úkolem diplomové práce s titulem „Andělští investoři ve financování podniku v ČR“ bylo přiblížit teoretické i praktické aspekty fungování Business Angel investic nejen v České republice, ale i v zahraničí.
Na úvod práce byly specifikovány a objasněny základní termíny týkající se Business Angel investic, venture kapitálu a soukromého kapitálu. Uvedli jsme si, že typickým byznys andělem je úspěšný podnikatel nebo bývalý manažer, který si může v důsledku úspěšné kariéry dovolit odejít z aktivního pracovního života. Taková osoba může začínající firmě poskytnout nejen finanční prostředky, ale i své osobní zkušenosti, znalosti, schopnosti, knowhow a v neposlední řadě také kontakty. Business Angel investoři jsou v drtivé většině muži ve věku 35-65 let. Za obrovské riziko, které představují investice do začínajících firem, jež nedisponují zpravidla žádnými aktivy, požadují byznys andělé minoritní podíl na společnosti a výnosnost projektu ve výši 30 až 40 % ročně.
Jaké jsou výhody a nevýhody financování společností formou Business Angels v porovnání s ostatními konvenčními způsoby? Pokud hovoříme o bankovním úvěru, který je ale pro začínající podnikatele často nedostupný, je jeho jednoznačnou výhodou jednodušší a rychlejší proces získávání potřebných prostředků. Jako největší nevýhodu BA investic vidí mladí podnikatelé ztrátu stoprocentní kontroly nad firmou, často si ale neuvědomují, že postoupení části majetkového podílu investorovi je vyváženo podstatně větší protihodnotou, a to sice poskytnutím kontaktů, zkušeností a know-how. Andělskému investování je více podoben islámský typ bankovnictví, který je díky zákazu úroku založen na podílu na zisku. Pokud banka v islámském světě poskytne prostředky na nákup nějakého aktiva, zůstává také jeho vlastníkem a to až do doby splacení závazku klientem banky. Podobně jako islámský typ bankovnictví, tak i ten židovský je postaven na zákazu úroku. Jak islámské, tak židovské bankovnictví se i přes přísnou regulaci těší ve světě stále větší oblibě a důvěře, a tudíž bude jen na ostatních velkých bankovních institucích, jak se tomuto trendu dokáží přizpůsobit a zvýšit tak svůj podíl a konkurenceschopnost na trhu bankovních produktů.
Rozvoj andělského investování závisí především na příznivých podmínkách, jež dokážou investorům a podnikatelům jednotlivé státy připravit. Společný jmenovatel je bezpodmínečně představován vhodnou základnou, na kterou se mohou všechny zainteresované subjekty 87
v případě potřeby obrátit. V Evropě tvoří tuto hlavní platformu organizace EBAN (European Business Angel Network), ve které je sdruženo zhruba 75.000 byznys andělů. Jedním z nejdůležitějších aspektů rostoucího počtu BA investic v každém státě je příznivý daňový a legislativní systém. Nejúspěšnějšími evropskými zeměmi, co se týče počtu zprostředkovaných BA transakcí a míry spolupráce investorů s podnikateli, jsou jednoznačně Belgie, Velká Británie a Německo.
V České republice se byznys andělé musí potýkat s několika vážnými problémy, k nimž patří primárně nevědomost o těchto investicích mezi veřejností vůbec, neexistující platforma umožňující setkání podnikatelů s investory a dále pak problematika zdanění a vymahatelnosti práva.
I přes nepřipravenost českého systému vzniklo s pomocí kapitálu BA investorů již několik úspěšných projektů. Patří mezi ně například studentský projekt Bezrealitky.cz, program pro optimalizaci výroby InSophy nebo terapeutická matrace Biosynchron.
Česká republika si zvláště v dnešní době světové hospodářské krize začíná uvědomovat nutnost podporovat alternativní formy financování začínajících podniků, a to zejména význam rizikového a soukromého kapitálu. Vznikají první vládní i soukromé aktivity, jež usilují o zatraktivnění andělských investic a vytvoření oné chybějící platformy na celostátní úrovni. V České republice lze spatřovat veliký potenciál rozvoje BA investic a rizikového kapitálu vůbec. Bude záležet jen na naší aktivitě a výraznější podpoře státu, abychom byli schopni dosáhnout opravdového rozkvětu tohoto druhu financování podniků u nás.
88
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY České knižní tituly
1. BABULÍKOVÁ WEBEROVÁ, Gabriela: Islámská ekonomie a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1. Počet stran: 127. 2. BAKALÁŘ,
Petr:
Tabu
v sociálních
vědách.
Praha:
Votobia,
2003.
ISBN 80-7220-135-2. Počet stran: 342. 3. BREALEY, Richard A. MYERS, Stewart C. Translated by STRNAD, Zdeněk: Teorie a praxe firemních financí. 1. vydání Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-189-4. Počet stran: 1064. 4. JINDŘICHOVSKÁ, Irena. BLAHA, Zdenek Sid: Podnikové finance. 1. vydání Praha: Management Press, 2001. ISBN 80-7261-025-2. Počet stran: 316. 5. KISLINGEROVÁ, Eva. NOVÝ, Ivan: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vydání Praha: C.H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-847-9. Počet stran: 422. 6. KISLINGEROVÁ, Eva: Manažerské finance. 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9. Počet stran: 714. 7. MAREŠ, Stanislav: Zdroje financování podniku. 1. vydání Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2003. ISBN 80-86754-12-X. Počet stran: 107. 8. VALACH, Josef: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání Praha: Ekopress, s. r. o., 2006. ISBN 80-86929-01-9. Počet stran: 465.
Zahraniční knižní tituly
1. AKBAR, Ahmed: Discovering Islam. Revised edition London: Taylor & Francis Group., 2003. ISBN 0-415-28524-0. Počet stran: 251. 2. GUEGAN, Nathalie: Growth Entrepreneurship and Venture Capital in Israel – Working Papers. France: Insead R&D, 2000. 2000/43/ENT/3i-4. Počet stran: 16.
89
3. LACHENMAIER, Dieter: Krisensicher finanzieren ohne Bank – Kapital für Existenzgrüder, kleine und mittlere Unternehmen: Bussines Angels finden – Mitarbeiter und Lieferanten beteiligen – Venture-Capital nutzen. Landsberg am Lech: mvg., 1999. ISBN: 3-478-85210-2. Počet stran: 187. 4. NEISHEIM, Jonh L.: High Tech Star-Up. USA: Simon & Schuster Inc, 2000. ISBN 0-684-87170-X. Počet stran: 343. 5. OXFORD UNIVERSITY PRESS and associated companies: Private Capital Flows to Develeping Countries: the road to financial integration. Fárat printing New York: Oxford University Press Inc., 1997. ISBN 0-19-521116-2. Počet stran: 406. 6. SMITH, Richard L., SMITH, Janet Kiholm: Entrepreneurial Finance. 2. vydání Hoboken, United States: Leyh Publishing, 2004. ISBN 0-471-23072-3. Počet stran: 624. 7. VAN OSNABRUGGE, Mark. ROBINSON, Robert J.: Angel Investing: Matching Startup Funds with Startup Companies--The Guide for Entrepreneurs and Individual Investors. Great Britain: Jossey Bass, May 2000. ISBN 978-0-7879-5202-0. Počet stran: 448. 8. WELSH, John A., WHITE, Jerry F.: The Entrepreneur´s Master Planning Guide. 1. vydání New York: Prentice Hall Press, 1986. ISBN 0-13-282806-5. Počet stran: 408.
Zákony České republiky
1. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, v aktuálním znění. 2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění.
Česká periodika
1. BOHATOVÁ, Vladimíra: Start obtížný, cesta zrádná, cíl nejistý. Finanční služby pro podnikání, 27. 3. 2009. Str. VI/Hospodářské noviny. 2. KOTEK, Petr: Břetislav Suška: Jak vznikal projekt Biosynchron. Právo, 1. 4. 2009. Str. 17. 90
3. KOTEK, Petr: Za dobrý nápad v reality show svolili utratit až dva milióny. Právo, příloha Firma, 6. 4. 2009. Str. 11. 4. KOTEK, Petr: Zdeněk Morávek: Dohoda s investory se odkládá. Právo, 15. 4. 2009. Str. 19. 5. PUTZ, Jiří: Úloha nebankovních finančních produktů v současných ekonomických podmínkách ČR. Prosperita, 2/2009. Str. 26. 6. RANOCHOVÁ, Denisa: Nadešel čas pro inovace. Finanční služby pro podnikání, 27. 3. 2009. Str. VII/Hospodářské noviny. 7. DUBSKÁ, Drahomíra: Investment in the Czech Economy. Czech Business & Trade, 11-12/2008. ISSN 1211-2208. Str. 11. 8. MENZELOVÁ, Kateřina: Něco dostavíme, něco zastavíme (CTP Invest – Firma má zájem o vstup strategického partnera, který přinese hotovost a know-how). Euro ve spolupráci s časopisem BusinessWeek, č. 44/2008. ISSN 1212-3129. Str. 62. 9. MAREŠ, Miroslav: Energy for your Investment. Czech Focus (Magazine of the Association for Foreign Investment), č. 3/2008. Str. 14. 10. FARGHALI, Hany: Z manažera andělský investor. MF DNES, 4. 7. 2008. Str. A9 11. KOTEK, Petr: Leoš Auer: Schroupejte si pár korun. Právo, 8. 4. 2009. Str. 17.
Zahraniční periodikum
OREY, Michael. EPSTEIN, Keith: Anger Nation – It may not be open season on business after all. BusinessWeek, 6. 4. 2009. ISSN 0007-7135. Str. 30.
Interní materiály
1. EBAN Secretariat: Statistics Compendium – based on the information provided by Business Angel network having responded to the survey conducted in 2007. Počet stran: 18. Poskytnuto jako interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer.
91
2. EVCA: Central and Eastern Europe Statistics 2005 – An EVCA Special Paper. November 2006. Počet stran: 12. Poskytnuto jako interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer. 3. MÅNSSON, Nils. LANDSTRÖM, Hans: Business Angel Investing at Early Stages. Počet stran: 25. Poskytnuto jako interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer. 4. PFISTER, Peter A.: CTI CEO DAY – Financing Workshop. How Business Angels Look at Start-Up Companies. Bern, 2007. Počet stran: 8. Poskytnuto jako interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer. 5. Přednáška Martiny L. Jakl, PhD & lic. oec. HSG: Způsoby fungování soukromého kapitálu (interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer). Vědecký inkubátor ČVUT, Praha, 17. 6. 2008. Počet stran: 82. Poskytnuto jako interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer. 6. RIFFELMACHER, Martin: Business Angels aus Sicht von Start-Ups (Ergebnisse einer empirischen Untersuchung). Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, Februar 2006. Počet stran: 48. Poskytnuto jako interní materiál společnosti SwissCzech Technology Transfer.
Příručka
Příručka CVCA k investování soukromého a venture kapitálu [online]. Praha: Czech Venture Capital Association. Dostupné z URL: [citováno 2009-02-19, 13:15]. Počet stran: 32.
Studie
1. BUCHTÍKOVÁ, Alena: Empirická analýza financování podniků a úvěrových aktivit bank v ČR v letech 1995-1997. Praha: Česká národní banka, 1999. Počet stran: 58. 2. European Commission – Enterprise Directorate-General: Benchmarking Business Angel. 2002. Počet stran: 43.
92
Internetové zdroje
1. Česká
národní
banka
Dostupné
[online].
z
URL:
[citováno 2009-04-20, 15:20]. 2. Jewish
Banking
and
Financial
Manipulations
Dostupné
[online].
z URL:
[citováno 2009-04-25, 21:05]. 3. JEŽEK, Pavel: Kterak si muslim k penězům přijde aneb islámské bankovnictví [online].
Dostupné
z URL:
06/islamske%20bankovnictvi.html> [citováno 2009-03-12, 09:25]. 4. PLISCHKE, Simona Ely: Pytel peněz pod křídlem anděla [online]. Dostupné z URL: [citováno 2009-02-23, 18:23]. ISSN 1213-2217. 5. Podpora
investic:
CzechInvest
[online].
Dostupné
z
URL:
[citováno 2009-02-21, 11:13]. 6. REHMAN, Aamir A.: Islámské finančnictví (moderní řízení) [online]. Dostupné z URL:
5289.html>[citováno 2009-03-23, 10:45]. 7. SOVA, Jan: Chcete začít úspěšně podnikat? Pomůžeme vám… Vědecký inkubátor ČVUT
oslavil
rok
své
existence
[online].
Dostupné
z
URL:
[citováno 2009-04-04, 12:15]. 8. ŠKALOUD, Miroslav: Jak zlepšit vymahatelnost práva [online]. Dostupné z URL: [citováno 2009-04-24, 13:35]. 9. The US Tax Regime for Venture Capital [online]. Dostupné z URL: [citováno 2009-03-30, 12:15]. 10. Základní
informace
o
venture
kapitálu
[online].
Dostupné
z URL:
[citováno 2009-04-17, 22:38].
93
Profily společností zpracovány podle:
1. Angel Investor Association. Dostupné z URL: . 2. Bezrealitky.cz. Dostupné z URL: . 3. Biosynchron, a. s. Dostupné z URL: . 4. Business Angels Czech. Dostupné z URL: . 5. Czech Private Equity and Venture Capital Association. Dostupné z URL: . 6. CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic. Dostupné z URL: . 7. Česká televize – Den D. Dostupné z URL: . 8. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Dostupné z URL: . 9. European Business Angel Network. Dostupné z URL: . 10. InSophy. Dostupné z URL: . 11. Start-up roku. Dostupné z URL: . 12. TrhNapadu.cz. Dostupné z URL: . 13. Unient Communication. Dostupné z URL: .
94
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 Faktory pro rozhodování......................................................................................... 21 Tabulka 2 Částečný seznam možností financování začínajících společností a soukromých firem.......................................................................................................................................... 33 Tabulka 3 Bankovní půjčky vs. andělské investice…………………………………………. 35 Tabulka 4 Některé výhody a nevýhody financování bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu investora)…………………………………………..36 Tabulka 5 Některé výhody a nevýhody financování bankovními úvěry a financování s přispěním Business Angels (z pohledu podnikatele)………………………………………. 37 Tabulka 6 Islámské bankovnictví vs. andělské investování………………………………… 41 Tabulka 7 Leasing (obecné výhody a nevýhody pro podnikatele)………………………….. 43 Tabulka 8 Business Angels vs. Venture Capital…………………………………………….. 46 Tabulka 9 Stručné shrnutí charakteristik nejdůležitějších druhů financování začínajících společností………………………………………………………………………….....………51 Tabulka 10 Počet Business Angel asociací v jednotlivých státech Evropy…….…………… 56 Tabulka 11 Počet Business Angels a jimi investovaných částek v roce 2006………………. 57 Tabulka 12 Zdanění kapitálových zisků ve státech Evropy………………………………….60
Graf 1 Stupně rozvoje podniku a zdroje financování.............................................................. 16 Graf 2 Pracovní status Bussines Angels.................................................................................. 17 Graf 3 Investice Business Angels podle odvětví..................................................................... 18 Graf 4 Míra rizika pro investora v závislosti na délce existence firmy................................... 23 Graf 5 Počet projektů zprostředkovaných CzechInvestem podle zemí původu...................... 32 Graf 6 Vývoj počtu BA asociací v Evropě (1999-2007)......................................................... 55 Graf 7 Počet Business Angel asociací v jednotlivých státech Evropy v roce 2007................ 55 Graf 8 Formy exitu z Business Angel investice ve Velké Británii………………………….. 59
95
96
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Všeobecné podmínky Business Angels Czech Příloha 2 Factsheet společnosti SwissCzech Technology Transfer
97
