Analýza způsobů zabezpečení osob ve stáří

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Bankovnictví a pojišťovnictví

Analýza způsobů zabezpečení osob ve stáří Bakalářská práce

Autor:

Jiří Husinec Makléř

Vedoucí práce:

Praha [Zadejte text.]

doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D.

červen, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne

[Zadejte text.]

27.6.2013

Jiří Husinec

Poděkování: Rád bych poděkoval paní docentce RNDr. Jarmile Radové, PhD., za vedení mé bakalářské práce, za její uţitečné připomínky a náměty, které jsem si z vzájemných konzultací odnesl. Mým rodičům, za pochopení a podporu v průběhu mých studijních let. Manţelům Kláře a Janovi Kalíškovým, za poskytnutý prostor pro dokončení mé bakalářské práce.

[Zadejte text.]

Anotace Tématem mé bakalářské práce je „Analýza zabezpečení osob ve stáří“. Jedná se o velmi rozsáhlou, komplexní tématiku s mnoha různými přístupy. Rozhodl jsem se úţeji se zaměřit na 2 v současnosti co do mnoţství smluv nejrozšířenější pojistné produkty v ČR a to pojištění pro případ smrti nebo doţití (rovněţ označované jako kapitálové pojištění) a především na investiční ţivotní pojištění a jejich roli při zmíněném zabezpečení a to především z pohledu jejich vhodnosti a efektivity. Svou práci rozčlením na čtyři hlavní kapitoly. V první kapitole nastíním současnou situaci penzijního systému v ČR. Druhá kapitola bude zaměřená na popis a rozbor vybraných pojistných produktů. Ve třetí kapitole posoudím jejich vhodnost a efektivitu pro modelového uţivatele ve věku 30 let. Čtvrtá kapitola je zaměřená na alternativu k investičnímu ţivotnímu pojištění, a sice volby dvou na sobě nezávislých produktů a to rizikového pojištění pro krytí určitých vybraných ţivotních rizik a investování prostředků do otevřeného podílového fondu přímo za účelem vlastní tvorby finanční rezervy na stáří. Klíčová slova: Ţivotní pojištění, kolektivní investování, podílový fond, finanční poradce, důchod, stáří Annotation Topic of my bachelor thesis is „An analysis of the Security of Persons in Old Age“. It is a very wide and complex problematic with various approaches. I decided to focus more closely on two most widely spread products in Czech Republic according to the number of contracts, which are insurance for the case of death or expectancy (known as capital insurance) and investment life insurance and their roles for the security mentioned from the point of view of suitability and efficiency. My thesis is divided into four main chapters. In the first one I will describe the current pension system situation in Czech Republic. The second chapter will be focused on description and analysis of selected insurance products. In the third chapter I will evaluate its suitability and efficiency for a 30 years old user. The fourth chapter is focused on an alternative to investment life insurance by choosing two separate products which are risk life insurance for the coverage of chosen possible risks and investing ones funds into the open mutual fund directly for the purpose of creation the financial reserve for the old age. Key words: life insurance, collective investment, mutual fund, financial advisor, pension, old age [Zadejte text.]

Obsah Úvod ...............................................................................................................................................................6 1

2

3

Výchozí situace ......................................................................................................................................8 1.1

Penzijní systém v ČR .....................................................................................................................8

1.2

Demografická struktura ..................................................................................................................9

1.3

Potenciální potřeba zdrojů ve stáří .............................................................................................. 11

1.4

Rozloţení aktiv domácností ........................................................................................................ 13

Pojištění ............................................................................................................................................... 14 2.1

Pojištění pro případ smrti nebo doţití ......................................................................................... 16

2.2

Investiční ţivotní pojištění .......................................................................................................... 19

2.3

Zprostředkování pojištění ............................................................................................................ 20

Kalkulace pojistného ........................................................................................................................... 22 3.1

Zhodnocení efektivity kapitálového pojištění ............................................................................. 23

3.2

Zhodnocení efektivity investičního ţivotního pojištění .............................................................. 25

3.2.1

Indexace .............................................................................................................................. 29

3.2.2

Modelové zhodnocení trhu .................................................................................................. 29

3.2.3

Další faktory pro modelování průběhu investice................................................................. 31

3.3

4

Poplatky....................................................................................................................................... 31

3.3.1

Kalkulace poplatků .............................................................................................................. 34

3.3.2

Výpočet PER ....................................................................................................................... 35

Alternativa k IŢP ................................................................................................................................. 35 4.1

Otevřený podílový fond .............................................................................................................. 36

4.1.1

Výhody investování do otevřeného podílového fondu oproti IŢP ...................................... 36

4.1.2

Modelový příklad investování do podílových fondů........................................................... 37

4.2

Rizikové ţivotní pojištění............................................................................................................ 38

4.2.1

Výhody rizikového ţivotního pojištění oproti IŢP .............................................................. 38

4.2.2

Modelace vybraného rizikového ţivotního pojištění .......................................................... 38

4.3

Shrnutí a porovnání výsledků ...................................................................................................... 41

5

Pouţitá literatura ................................................................................................................................. 45

6

Seznam pouţitých tabulek ................................................................................................................... 46

7

Seznam příloh...................................................................................................................................... 46

5

Úvod K výběru tématu mé práce mě přimělo několik ţivotních zkušeností. Předně ta, ţe jsem se sám chtěl věnovat oboru finančního poradenství a nastoupil jsem v roce 2008 ke společnosti Partners for Life Planing a.s., kde jsem získal mimo jiné povědomí o finančním plánování. Tím, ţe jsem procházel různými školeními a získával jsem velké mnoţství informací mimo jiné o situaci finančních trhů v ČR, finančním plánování a analýz potřeb začal jsem si vytvářet názor na to, jakým způsobem bych já chtěl zajistit sám sebe, potaţmo svou budoucí rodinu tak, abych se stal „finančně nezávislý“. Tento pojem můţe mít pro kaţdého jedince jiný obsah. Z hlediska mé práce ho vymezím tak, jak by to podle mého názoru mělo fungovat v ideálním případě. Z názvu práce je patrné, ţe lidé se zajišťují na své stáří. Tím se rozumí, ţe se snaţí vytvořit si během svého produktivního věku takové podmínky, aby byli schopní se o sebe postarat ve věku, kdy uţ nebudou moci, nebo nebudou chtít být výdělečně činní. Zatím záměrně nemluvím o penězích či jiných podobných prostředcích plnících stejnou funkci. Způsobů zajištění můţe být celá řada. Cílem zajištění na stáří je obecně chápán stav, kdy je jedinec schopen proţít „důstojné stáří“. Pod tím můţeme chápat mnohé. Má představa o tomto je: ţít v penzi tak, jak si představuji, ţe budu ţít ve svém důchodovém věku. Ţe naplňuji své potřeby a cíle bez toho, abych se musel uskrovňovat a psychicky nebo jinak strádat. V praxi zajištění na stáří ve většinovém případě obnáší nakumulování takového mnoţství „finančních aktiv“ (peněz v různých formách), ze kterého člověk v důchodovém věku postupně odebírá pro svou spotřebu.

Tato kumulace je prováděna prostřednictvím úspor, nejčastěji

pravidelným odkládáním peněţních prostředků do správy institucí, které je mají spravovat a pokud moţno zhodnocovat. Stejným způsobem fungují penzijní systémy po celém světě. Byť se jedná o osud kaţdého jedince, zajištění na stáří je problematika společenská. Cílem mé práce je především poukázat na nutnost se o tuto problematiku zajímat uţ v mladém věku. Přiblíţit, proč je důleţitá jistá míra finanční gramotnosti a neotálení s řešeními své finanční budoucnosti na cestě k finanční nezávislosti. Rád bych, aby si uţivatel mé práce po přečtení udělal základní rámcovou představu o tom, jakými způsoby se lze zajišťovat na stáří a především

6

si uvědomil souvislosti nástroje, kterým je ţivotní pojištění – především investiční ţivotní pojištění, jeţ se stává v poslední době stále více rozšířeným produktem. V ideálním případě, by se dala tato práce také pouţít jako základní „tahák“ či vodítko, pro člověka, který si uvědomuje své ekonomické potřeby a rizika s tím spjatá, avšak nemá náleţité vzdělání v ekonomickém směru, tak aby se na finančním trhu dokázal sám zorientovat. Cílem rozhodně není předkládat nějaká „univerzální“ řešení. Práce je rovněţ zaměřena na rozhodování jedince z hlediska svého uţitku, nikoliv pro hledání makroekonomických řešení.

7

1

Výchozí situace

1.1 Penzijní systém v ČR V současnosti se penzijní systém v České republice sestává ze dvou částí. První část (pilíř) obsahuje základní povinné důchodové pojištění. Toto pojištění je pro všechny pojištěnce stejné, zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby.1 Do tohoto pilíře přispívá 28% ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění. Z tohoto pojištění se vyplácí 4 typy důchodů: starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí. Průměrná výše starobních důchodů je 10.848 Kč.2 Druhá část (podle terminologie EU ji lze povaţovat za třetí pilíř) je tvořena dobrovolným penzijním připojištěním se státním příspěvkem. Jedná se o odkládání peněţních prostředků do správy penzijních fondů, ke kterým stát podle určitých pravidel poskytuje státní příspěvek. Tato pravidla v současnosti doznávají také reformních změn. Z penzijního připojištění jsou vypláceny dávky ve formě penze (starobní, invalidní, výsluhové nebo pozůstalostní), jednorázového vyrovnání nebo odbytného. Výše těchto dávek je závislá na individuálním penzijním plánu, tedy výši naspořené sumy. Do tohoto pilíře spadají ještě produkty komerčních pojišťoven – zejména ţivotního pojištění. Po vstupu penzijní reformy v účinnost v lednu 2013 přibyl další (druhý) pilíř. Jedná se o dobrovolné fondové penzijní spoření (tzv. opt-out). Pro účastníky se výše odvodu na sociální pojištění sníţí o 3%, které se vyvedou na jejich soukromé účty vedené u penzijních společností v případě, ţe si účastník k těmto 3% další 2% ze stejného základu přidá ze svého. Občan ČR si bude muset do 35 let věku vybrat, zda do tohoto systému vstoupí, či nikoliv, avšak jeho rozhodnutí bude závazné a ze systému pak jiţ nebude moci vystoupit. Lidé starší 35 let se budou moci rozhodnout v období od začátku ledna do konce června 2013. Z tohoto pilíře se budou vyplácet důchody v podobách doţivotní penze, doţivotní penze s pozůstalostní penzí na 3 roky a penze po dobu minimálně 20 let. Kdyţ účastník zemře v průběhu spořící fáze, tak se prostředky na jeho účtu stávají předmětem dědického řízení. V rámci důchodové reformy byl schválen mezigenerační příspěvek a to částka ve výši 1% z vyměřovacího základu dětí ve prospěch svých rodičů ve starobním důchodu a to formou bonusu ze státního rozpočtu. 1

(určité výjimky pro silové resorty) ČSÚ, Přehled o důchodech vyplacených v ČR za červen 2011 [online]. [cit. 2013-06-28+. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/3202-11-p1_2011 2

8

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo na svých internetových stránkách kalkulačku, kde je moţné vypočítat a zhodnotit rozdíl mezi vstoupením a nevstoupením do opt-outu. Nutno uvést, ţe je zahrnuta celá řada předpokladů a parametry nejsou uvedeny. Kalkulačka tedy slouţí spíše pro představu.

1.2 Demografická struktura Demografická struktura v České republice není z hlediska důchodů nikterak příznivá. Jednak se vyskytují takzvané silné ročníky, které působí rozkolísanost věkové struktury. Druhým a o to nepříznivějším fenoménem je stárnutí obyvatel. To je způsobeno trendy ve vývoji plodnosti, úmrtnosti, naděje doţití při narození. Mezi faktory ovlivňující tyto ukazatele můţeme zahrnout především změnu reprodukčního chování z východoevropského na západoevropský, která stále probíhá,3 pokroky v lékařské péči. Na toto téma se v posledních letech hodně veřejně hovoří a byla zřízena komise vedená V. Bezděkem, která se měla zabývat touto tématikou a předloţit vládě materiály a doporučení pro přípravu penzijní reformy. Vlivem ekonomických dopadů tohoto stárnutí populace, které není jen záleţitostí ČR ale celé Evropy, bude docházet k mnoha společenským problémům. Tím nejzřetelnějším bude právě otázka penzí v současném průběţném systému, ve kterém jsou penze placeny z výběrů odvodů na sociální pojištění ekonomicky aktivních obyvatel v běţném období. Tabulka 1-1 Věková struktura populace v roce 2009 a 2050

3

ČSU Projekce obyvatelstva České republiky

9

Zdroj: investujeme.cz, Stárneme rychleji... co s tím? [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.investujeme.cz/starneme-rychleji-co-s-tim/

Z tvarů stromů ţivota ve výše uvedených grafech je trend stárnutí obyvatel velmi patrný. Toto lze doloţit i tabulkovými hodnotami predikcí českého statistického úřadu.

Z tabulky je patrné

zvyšování počtu lidí v důchodovém věku (65+) na úkor lidí v produktivním věku (15-64). Rovněţ můţeme pozorovat změny na indexu stáří a indexu ekonomického zatíţení a růst průměrného věku. Tak např. v roce 2050 bude na 100 lidí v produktivním věku připadat 97 lidí v neproduktivním věku. V současnosti tedy na jednoho člověka staršího 65 let připadá 4,31 člověka v produktivním věku, zatímco v roce 2050 to bude 1,76, coţ je 2,5 krát méně. To znamená, ţe pokud bychom nechali současný důchodový systém beze změny, tak by byl průměrný důchod 2,5 krát menší tedy 4.105 Kč. Tabulka 1-2 Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin; obě pohlaví (k 1.1.), projekce z r 2009 varianta Střední

Věk

2012

2020

2030

2040

2050

0-14

1539363

1682797

1509161

1398991

1500915

15-64

7332648

6948298

6882301

6560685

5965878

65+

1700363

2166389

2516957

2913984

3375527

is (65+/0-14)

110

129

167

208

225

iez (0-19,65+/20-64)

56

67

73

80

97

průměrný věk

41

43

45

47

48

0-14

1539363

1682797

1509161

1398991

1500915

15-74

8329644

8241916

8065525

7941114

7533996

75+

703367

872771

1333733

1533555

1807409

iez (0-19,75+/20-74)

36

39

46

46

53

Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2009), vlastní úprava a tvorba, [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09

Za povšimnutí stojí spodní část tabulky, jeţ znázorňují vlastní úpravy autora. Pokud tedy budeme uvaţovat, ţe hranice odchodu do důchodu se v roce 2050 bude blíţit 75 rokům věku, pak

10

dostaneme výsledky podobné s těmi dnešními. Na jednoho člověka v důchodovém věku by tedy připadlo 4,17 lidí v produktivním věku. Toto nutně vyvolává úvahy nad tím, jakým způsobem se budou do budoucna upravovat parametry penzijního systému. Jestli se bude spíše zvyšovat míra přispívání do systému nebo odsouvat hranice odchodu do důchodu do stále vyššího věku.

1.3 Potenciální potřeba zdrojů ve stáří Základním ukazatelem výše důchodu je náhradový poměr, který udává poměr důchodu k hrubé mzdě. Jeho vývoj můţeme vidět v následující tabulce. Tabulka 1-3 Relace průměrného důchodu k průměrné mzdě

Průměrný

Průměrná mzda

Relace důchodu ke mzdě (%)

důchod1)

hrubá

čistá

hrubé

čisté

1996

4 213

9 676

7 520

43,5

56,0

1997

4 840

10 696

8 308

45,3

58,3

1998

5 367

11 693

9 090

45,9

59,0

1999

5 724

12 655

9 842

45,2

58,2

2000

5 962

13 490

10 447

44,2

57,1

2001

6 352

14 640

11 324

43,4

56,1

2002

6 830

15 711

12 082

43,5

56,5

2003

7 071

16 769

12 807

42,2

55,2

2004

7 256

17 882

13 601

40,6

53,3

2005

7 728

18 809

14 252

41,1

54,2

2006

8 173

20 050

15 506

40,8

52,7

2007

8 736

21 527

16 509

40,6

52,9

2008

9 347

23 280

17 714

40,2

52,8

2009

10 027

24 091

18 665

41,6

53,7

2010

10 093

24 526

18 962

41,2

53,2

2011

10 543

25 093

19 257

42,0

54,7

Zdroj: ČSŮ, Relace průměrného důchodu k průměrné mzdě (včetně SVP), [online]. [cit. 2013-0628]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#13

11

Vladimír Bezděk, který byl šéfem vládního týmu pro důchodovou reformu, uvedl v rozhovoru z roku 2005 pro portál peníze.cz k tomuto tématu následující: “Asi bychom si řekli, že 40 procent je dost málo. Jenže on je to čistý důchod versus hrubá mzda. Takže zkusíme-li poměřovat čistý důchod vůči odhadu čisté mzdy, protože ta není statistickým údajem, uvidíme, že se náhradový poměr zvedne přibližně na 53 procent. Tato relace se již dost podobá číslům např. i v zemích na západ od nás. Ale je tu ještě další věc. Těch 40 procent, které máme zafixované, se sice poměřuje vůči průměrné hrubé mzdě. Jenomže to je průměrná mzda, kterou Český statistický úřad počítá pouze z údajů podniků, které měly 20 a více zaměstnanců. Jinými slovy to není ukazatel správné úrovně hladiny průměrné mzdy, byť se to tak nazývá a všichni s tím pracujeme. Jednoduše proto, že tam chybí malí zaměstnavatelé, kterých není málo. A odhady té "správné" průměrné mzdy jsou čísla nižší. Takže zatímco vloni byla průměrná mzda podniků s 20 a více zaměstnanci okolo 18 tisíc korun, průměrná mzda včetně podniků s nižším počtem zaměstnanců už byla třeba 16 500 korun. A když bychom s tímto číslem poměřovali důchod, náhradový poměr se pochopitelně ještě zvedne, třeba o další 3-4 procentní body. A proto v té čisté verzi nebudeme hovořit o 52, ale třeba o 55 procentech. Takže teprve tady se dostáváme k údajům, které skutečně mohou něco ukazovat. A je to hodně, nebo málo? Osobně si myslím, že to není žádná sláva, ale zároveň to také není úplně málo. Klidně se tedy může stát, že člověk s lehce podprůměrnými příjmy, který do systému přispíval 30 či 40 let, bude mít náhradový poměr ve výši 65 procent, v té čisté verzi. Každý by chtěl asi víc, ale je to více než 40 procent.”4

Otázka, zda průměrný důchod ve výši 55% čisté průměrné mzdy je hodně nebo málo je ryze normativní záleţitost. Je ale zřejmé, ţe bude třeba stále větší individuální participace na přípravě na penzi a ţe státní důchod bude pouze jakýsi základ, ze kterého lidé zabezpečí své elementární potřeby. Další normativní otázkou je, kolik chce mít kaţdý jednotlivec v důchodu peněz ke své spotřebě. Proto by si měl kaţdý udělat jakousi představu o svém ţivotním stylu v důchodovém věku a pokud moţno se touto představou zabýval relativně mlád. Základním způsobem přípravy na důchod je totiţ postupné odkládání peněz např. ve formě vkladů či investic, za které je poţadována protihodnota ve formě úroku. Čím dříve začne člověk své peníze odkládat na důchod, tím více času mají jeho prostředky na své zhodnocení. Mohli bychom uvaţovat takto: pokud bychom chtěli, aby se naše ţivotní úroveň v důchodovém věku nesníţila, je třeba si v průběhu ţivota naspořit tolik prostředků, aby po uvaţovanou dobu (například 20 let) pokryly rozdíl, mezi výší důchodu a původní výší příjmu. Pokud se tady 4

CNB, Český systém penzijního připojištění je divný, *online+. *cit. 2013-06-28+. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2005/cl_05_050329.html

12

náhradový poměr bude pohybovat kolem 50%, je na nás, abychom sami naspořili druhou polovinu prostředků. V případě, ţe bychom pro jednoduchost uvaţovali původní výši příjmu 20.000 Kč, důchod ve výši 10.000 Kč a předpokládanou dobu ţivota v důchodovém věku 20 let, pak si můţeme spočítat, ţe bychom měli mít částku 2.400.000 Kč z vlastních zdrojů, abychom z ni kaţdý měsíc mohli odebírat 10.000 Kč po zbytek ţivota.

1.4 Rozložení aktiv domácností Tabulka 1-4: Rozložení úspor domácností 100%

Přímé investice v CP*****

90%

Podílové fondy**** 80% 70%

Životní pojištění (technické rezervy)***

60%

Penzijní připojištění**

50%

Stavební spoření

40%

Vklady v cizí měně

30% Termínované vklady 20% Netermínované vklady

10%

Peníze držené doma*

0% 2001

H2002

2002

H2003

2003

H2004

2004

H2005

* odhad autora ** dosud naspořeno vč. státních příspěvků, bez výplat penzí a jednorázových vyrovnání *** podle objemu technických rezerv pojišťoven; rok 2004 a 2005 podle dynamiky přijatého pojistného **** hodnota majetku v otevřených podílových fondech, investičních fondech a od poloviny roku 2002 i vč. zahraničních fondů - pro fyzické osoby v odhadované výši 85 % celkového majetku fondů podle proporce udané největšími investičními společnostmi na českém trhu ***** expertní odhad Střediska cenných papírů (ve výši 15-20 % celkové nominální hodnoty u fyzických osob)

Zdroj: ČSŮ, České domácnosti objevují podílové fondy a penzijní připojištění, Graf 1 Struktura úspor českých domácností (podle stavů z konce roku, resp. pololetí), [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta130905.doc

Jak ukazuje tabulka, dochází ke zmenšování podílu termínovaných vkladů, vkladů v cizí měně a přímých investic do Cenných papírů. Ostatní skupiny aktiv zaznamenávají růst, především pak stavební spoření a podílové fondy. Je tedy patrné, ţe domácnosti celkově ustupují od vkladů a

13

stále více vyhledávají moţnosti uloţení svých peněţních prostředků do aktiv s delším investičním horizontem. Lze usuzovat, ţe jedním z důvodů, k tomuto jednání je vyšší očekávaný výnos.

2

Pojištění

Jak jiţ bylo řečeno, připravit si prostředky na důchod můţe člověk různě. Avšak většinou to obnáší dlouhodobé spoření ve formě různých aktiv a to třeba i více neţ 30 let. Navíc to není zdaleka jediný finanční cíl. Mezi velmi časté finanční cíle patří např. zařízení vlastního bydlení, zaloţení rodiny, různé dovolené, větší investice např. pořízení automobilu nebo vybudování firmy, dále podpora dětí ve studiu či našetření na jejich vstup do samostatného ţivota. Finančních prostředků je potřeba hodně a často si lidé berou různé úvěry, které postupně splácí. V průběhu ţivota je kaţdý, ať chce nebo nechce, vystaven určitým rizikům, která ohroţují jeho příjem a tedy i jeho finanční cíle, případně schopnost své úvěry splácet. Tato rizika mohou být méně či více pravděpodobná a méně či více závaţná a podle těchto parametrů je vhodné některá z nich pojistit, protoţe tím je moţné předejít značným budoucím ztrátám za relativně „nízkou“ cenu ve formě pojistného. Nejváţněji naše finanční cíle ohroţuje dlouhodobá ztráta příjmu. Mezi rizika, která toto způsobují, patří: úmrtí, invalidita, pracovní neschopnost, závaţné nemoci, úraz, hospitalizace, ztráta zaměstnání, doţití (např. důchodového věku). Otázku potřeby a vyuţití jednotlivých pojištění pro různé ţivotní situace nelze snadno zodpovědět. Dušan Šídlo ve své knize „Ţivot jako riziko“ rozebírá principy jednotlivých pojištění jak z teoretické, tak z praktické roviny. Uvádí, ţe “optimální životní pojištění není životní pojištění proti všem rizikům, nýbrž produkt vybraný metodou PER (Potřebnost, Ekonomická únosnost, Reaktibilita)“ Tuto metodu dále přibliţuje a rozvádí: „Před uzavřením pojištění se ptáme, jaký je jeho smysl a zda ho skutečně potřebujeme. Účel má jen pojištění správné a správně nastavené. Dále zjišťujeme, jestli je pro nás pojištění ekonomicky únosné a není až příliš drahé. A konečně je-li dostatečně flexibilní a umožňuje nám rychle reagovat na budoucí události jak v naší životní situaci, tak ve vztahu k novinkám na trhu pojištění, a to s co nejnižšími náklady.“ … „Pojištění slouží k zajištění pouze velkých škod, na které nedostačují naše finanční rezervy.“ … „Pojišťovny zabalují pojištění do více či méně zajímavých produktových balíčků, ve kterých je obtížné se vyznat. Ve většině případů proto upřednostňujeme transparentní a moderní stavebnicová pojištění, kde si bez omezení

14

volíme, co chceme pojistit, jak a na kolik.“ Na závěr uvádí: „Do pojištění must to have řadíme pojištění rizika invalidity, především pojištění obecné invalidity a případně pojištění trvalých následků úrazu, a pojištění úmrtí. Do produktů nice to have patří pojištění pracovní neschopnosti, které u zadlužených lidí bez majetku může být považováno i za pojištění nezbytné.“5 Některá pojistná krytí bývají však velmi nákladná. Příklad takovéto modelace je uveden v příloze č.1. V dnešní záplavě nabídek ze strany pojišťoven je těţké se orientovat. Pojištění mají často sloţité konstrukce, rozsáhlé pojistné podmínky, často velmi nesrozumitelné. Názvy pojištění jsou často matoucí, pojistné podmínky totiţ někdy obsahují různé výluky z plnění pojišťoven, takţe kdyţ si někdo uzavře např. pojištění pracovní neschopnosti, můţe se v těţké ţivotní situaci potom divit, kdyţ mu pojišťovna odmítne vyplatit pojistné plnění s odůvodněním, ţe na něj podle smlouvy nemá nárok. Člověk, který chce mít pojištění efektivní, coţ znamená, ţe chce pojistit jeho skutečná rizika, která ohroţují jeho finanční cíle, s co nejniţšími náklady je často odkázán na dlouhé shánění informací a porovnávání nabídek. Je málo zdrojů, kde hledat kvalitní a nezávislé informace. Česká asociace pojišťoven uvádí na svých internetových stránkách pouze určité tipy a odkazy na zprostředkovatele pojištění. Pomoci můţe nezávislý finanční poradce, který má v této oblasti zkušenosti a má různé nástroje pro podporu výběru, jako jsou například analytická centra společností, pro které poradci pracují či podrobné kalkulačky pojištění od pojišťoven. Avšak i tady platí, ţe cílem finančního poradce je „prodat“ finanční produkt. Obezřetnosti je tedy třeba, nedělat ukvapená rozhodnutí, vše si pečlivě přečíst a neváhat se zeptat v případě nejasností. Mezi moderní stavebnicová pojištění patří investiční ţivotní pojištění, které je ţivotním pojištěním s rezervotvornou neboli spořící sloţkou. Uzavírání tohoto pojištění se v České republice v poslední dobou hodně rozmáhá. Lze to dokladovat citací z výroční zprávy ČNB o dohledu nad finančním trhem. „Na trhu životního pojištění nadále pokračoval trend dynamického rozvoje investičního životního pojištění, které svým podílem na předepsaném pojistném poprvé překonalo tradiční produkty jako je pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo pojištění prostředků na výživu dětí (svatební pojištění). Předepsané pojistné investičního životního pojištění vzrostlo v roce 2010 o 40,7 % a dosáhlo hodnoty 34,0 mld. Kč. Jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném v oblasti životního pojištění se meziročně zvýšil o 7,2 procentního bodu na 47,3 %. Podíl pojištění pro případ smrti nebo dožití, 5

Dušan Šídlo, Život jako riziko

15

svatebního pojištění a pojištění kapitálové činnosti jako celku naopak poklesl ze 44,5 % v roce 2009 o 5,8 procentního bodu na 38,7 % v roce 2010.”6 Tabulka 2-1 Předepsané pojistné dle odvětví pojištění

období ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ CELKEM Pojištění pro případ smrti nebo doţití, svatební pojištění, kapitálové činnosti Důchodové pojištění Investiční ţivotní pojištění Doplňkové pojištění úrazu nebo nemoci

2008

Výše v mil. Kč 2009

2010

Kč Změna v % 2010/2009

56901

60209

71749

19,2

26701

26789

27778

3,7

2439 21591

2314 24126

2082 33956

-10 40,7

6169

6980

7934

13,7

Zdroj: ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2010, [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohled u/

2.1 Pojištění pro případ smrti nebo dožití Tomuto pojištění se říká smíšené, nebo také kapitálové. Jeho princip je ten, ţe pojištěný sjedná pojistnou částku pro případ smrti a pro případ doţití. Tyto částky mohou být stejné, nebo se můţe jednat o násobky, např. pojistná částka pro případ doţití se stanoví jako dvojnásobek pojistné částky pro případ smrti. Lze stanovit různé vývoje pojistných částek, tedy i rostoucí nebo klesající a lze sjednat i různá připojištění. Pojistná částka pro případ doţití v sobě jiţ zahrnuje zhodnocení garantovaného technickou úrokovou mírou (TÚM). Pro dané pojistné částky se vypočítá pojistné, které buď můţe být placeno jednorázově, nebo běţně a zahrnuje 2 sloţky.

6

ČNB, Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2010, [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/

16

Obrázek 1: Smíšené (kapitálové) pojištění - rozložení pojistného

Zdroj: ČAP, Kapitálové ŽP, [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.cap.cz/Item.aspx?item=Kapit%C3%A1lov%C3%A9+%C5%BDP&typ=HTMLP

Rezerva se zhodnocuje o jiţ zmíněnou TÚM. Princip jejího fungování není jednoduchý, pro snazší vysvětlení lze říci, ţe je to vyhláškou stanovená minimální úroková míra, kterou musí pojišťovna pojištěnému připisovat. Vyhláška ministerstva financí ji upravuje mimo jiné takto: „(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu částky 60 % průměrné úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou s dobou splatnosti alespoň pět let. Ke stanovení maximální výše technické úrokové míry se pouţije průměrná úroková míra dluhopisů vydaných za posledních dvanáct kalendářních měsíců předcházejících roku, od kterého má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost. (2) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví ve výši 2,4 %. Ministerstvo je oprávněno upravit maximální výši technické úrokové míry, jestliţe dojde ke změně úrokové míry dluhopisů vydaných Českou republikou nejméně o 1 procentní bod.”7 V lednu 2013 upravila ČNB úředním sdělením maximální výši TÚM na 1,9%.8

7

Vyhláška ministerstva financí č. 75/2000 sb. *online+. *cit. 2012-06-12+. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vyhlasky_1222.html 8 ČNB, Úřední sdělení. In: Věstník ČNB. 2013, 2/2013. [online]. [cit. 2012-06-12+. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2013/download/v_2013_02_202135 60.pdf

17

V minulosti byla její maximální míra vyšší a mohlo se tedy zdát, ţe investice do kapitálového pojištění je velmi výhodná. Investice do kapitálového pojištění obecně plní 4 funkce. Těmi jsou: Funkce zajišťovací Funkce rezervotvorná Garance vloţených prostředků Daňově odečitatelný náklad

Funkce zajišťovací spočívá v krytí rizika smrti, kde v případě úmrtí pojištěného je plnění vyplaceno obmyšleným osobám. V rámci rezervotvorné funkce se klientovy prostředky převedené do rezervy (viz graf výše) zhodnocují a je z nich vyplacen sjednaný obnos při doţití stanoveného věku. Garance vloţených prostředků v kombinaci s moţným daňově uznatelným nákladem dělala z tohoto produktu bezpečnou a vyhledávanou investici. Nejdůleţitější pravidla pro daňový náklad jsou následující: Pojištěný musí být zároveň pojistníkem Odečet za zdaňovací období do výše 12.000 Kč Pojištění musí být sjednáno (a neukončeno) do 60 let věku pojištěného Pojištění musí trvat minimálně 60 měsíců9

Daňový odečet lze za jedno zdaňovací období uplatnit maximálně jedenkrát, takţe v případě, ţe má pojištěný více smluv, pouţije ho jen pro jednu z nich. Ještě je v zákoně uvedeno pravidlo minimálních jednorázových pojistných částek pro smlouvy, které trvají kratší dobu neţ 15 let. „Při nedodrţení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle §10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně sníţen, s výjimkou pojistných smluv, u nichţ nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová

9

Zákon č. 586/1992 sb. O daních z příjmů, *online+. *cit. 2013-06-28+. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast1.aspx

18

hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého ţivotního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.”10

2.2 Investiční životní pojištění Investiční ţivotní pojištění je forma stavebnicového pojištění, kde kromě základního krytí (nejčastěji riziko smrti nebo trvalých následků úrazu), lze sjednat různé formy připojištění s velkou volností a lze jeho parametry v průběhu času měnit. Rovněţ lze z účtu pojištění kdykoliv vybírat nebo na něj naopak mimořádně vkládat. Kromě zajištění rizik se část pojistného ukládá do spořící sloţky prostřednictvím podílového fondu, do kterého pojišťovna investuje prostředky klienta a ve formě podílových jednotek vede klientův individuální účet. To je spojeno se zvýšenými náklady na takovéto vedení účtů, avšak na druhou stranu je tento produkt z hlediska informovanosti o svém účtu pro klienta velmi transparentní. Je nutné podotknout, ţe riziko spojené s investováním je plně na straně klienta. Ten si můţe vybrat s ohledem na svůj vztah k riziku z nabídky fondů, které jsou uvedeny v obchodním plánu produktu, případně můţe zvolit jiţ přednastavenou strategii. Tyto strategie se nejčastěji dělí na konzervativní, vyváţené a dynamické (názvy bývají různé) případně si můţe zvolit sám svůj poměr mezi nabízenými fondy. V případě pojistné události se vyplácí pojistná částka nebo částka odpovídající hodnotě individuálního účtu, případně obojí. Při doţití se vyplácí aktuální hodnota individuálního účtu. Pojistné zaplacené v rámci spořící sloţky je daňově uznatelné podle stejných pravidel jako u kapitálového pojištění. Výhody investičního ţivotního pojištění: Aktivní ovlivňování investiční strategie Potenciál většího zhodnocení Moţnost různých připojištění Velká flexibilita Daňová uznatelnost pojistného Nevýhody investičního ţivotního pojištění: Vysoké celkové poplatky 10

Zákon č. 586/1992 sb. O daních z příjmů, [online]. [cit. 2013-06-28+. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast1.aspx

19

Není ţádná garance za vloţené prostředky Není garantována míra zhodnocení Současně při uzavírání pojistné smlouvy vyplňuje klient investiční dotazník, podle kterého by mělo být patrné, jaký je typ investora, a jaké rozloţení aktiv a s ním související riziko a výnos lze klientovi doporučit. Investiční ţivotní pojištění je moderní a velmi atraktivní produkt pro osobu, která se chce pojistit podle svých aktuálních potřeb a zároveň hledá moţnost své prostředky zajímavě zhodnocovat při podstoupení velkého rizika. Na druhou stranu je to produkt zajímavý i pro pojišťovnu, protoţe poplatky s ním spojené nejsou malé. Posledním zainteresovaným subjektem jsou pojišťovací zprostředkovatelé, kteří pro pojišťovny shánějí klienty a tyto smlouvy jim doporučují. Pro ně je uzavírání investičního ţivotního pojištění rovněţ lukrativní obchod, protoţe provize za uzavření takovéto smlouvy jsou v současnosti velmi vysoké. Některé aspekty chování těchto pojišťovacích zprostředkovatelů se dají charakterizovat jako ne úplně profesionální přístup ke klientům, coţ můţe mít za důsledek poškození klienta.

2.3 Zprostředkování pojištění Jak dokládá následující tabulka, Česká republika má v počtu evidovaných finančních zprostředkovatelů evropské prvenství. Důvodem je atraktivita odvětví daná především provizemi za zprostředkování ţivotního pojištění a poměrně snadný vstup do odvětví. Tabulka 2-2 Počet evidovaných finančních zprostředkovatelů v zemích EU

Země Česko Rakousko Německo Itálie Británie Irsko

počet na 100 tis. Obyvatel 500 422 366 102 74 57

Zdroj: MFCR, Distribuce na finančním trhu, Analýza vybraných aspektů distribuce na finančním trhu v ČR, [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/oministerstvu/vzdelavani/ochrana-spotrebitele/distribuce-na-financnim-trhu

Aby mohla osoba vykonávat činnost pojišťovacího zprostředkovatele, musí splnit zákonem stanovené podmínky. Pro činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, který spolupracuje s jedním nebo více pojišťovacími agenty nebo pojišťovacími makléři a neinkasuje pojistné, jsou následující:

20

„poţadováno středoškolské vzdělání a důvěryhodnost (trestní bezúhonnost a neúčast v orgánech společnosti, která byla v uplynulých 5 letech v konkurzu) poţadována zkouška odborné způsobilosti pro základní stupeň (lze sloţit v pojišťovně nebo v některé z institucí uvedených ve vyhlášce 582/2004Sb.) není poţadována ţádná odborná praxe podmínkou zahájení činnosti je zápis do registru pojišťovacích zprostředkovatelů vedeného ČNB – zápis stojí 10.000 Kč.“11 Ještě před rokem 2011 byl poplatek za zápis do registru vázaných pojišťovacích zprostředkovatelů do registru ČNB 2.000 Kč. Navíc zákon ukládá tyto subjekty po 2 letech nečinnosti vymazat. V tomto směru se ČNB nedaří svoji databázi pročišťovat a lze tam najít i déle neaktivní subjekty. Z celkového počtu 199.019 aktuálně zapsaných subjektů je největší zastoupení v těchto kategoriích: Tabulka 2-3 Vybrané registrované subjekty finančního trhu

typ subjektu

počet

Podřízený pojišťovací zprostředkovatel (PPZ)

95896

Výhradní pojišťovací agent

35681

Vázaný zástupce

26495

Vázaný pojišťovací zprostředkovatel

12580

Investiční zprostředkovatel

7774

Pojišťovací zprostředkovatel, jehoţ domovský čl. stát není ČR

5429

Zdroj: ČNB, Celkový přehled počtu subjektů ke dni, [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS?p_lang=cz

Z tohoto počtu je např. v oblasti PPZ podle expertních odhadů aktivních cca 30 – 40 tisíc subjektů. Dále odhady naznačují, vysokou koncentraci multiproduktových finančních sítí, kdy šest největších z nich ovládá aţ 80% maloobchodní zprostředkovatelský trh. Pojišťovny jsou na nich de facto závislé, snad jen s výjimkou největších dvou, které mají vlastní rozvinutou distribuční síť. 11

AFIZ, Jak se stát pojišťovacím zprostředkovatelem, [online]. [cit. 2013-06-28+. Dostupné z: http://www.afiz.cz/jak-se-stat-pojistovacim-zprostredkovatelem/

21

Výše provize se v případě investičního ţivotního pojištění pohybuje v rozmezí 90-190% ročního pojistného.12 Pokud je tedy sjednáno pojištění s pojistnou částkou 1.210 Kč měsíčně. Jen na zprostředkovatelské provizi zaplatí klient částku v rozmezí cca 13.000 – 27.500 Kč. Je to tudíţ motivace pro pojišťovací zprostředkovatele tento produkt nabízet a hojně vyuţívat. Modelování průběhu pojistného

3

Kalkulace pojistného

Při kalkulacích pojistného se vychází z více či méně zjednodušených modelů pro výpočet cílové částky spořící sloţky pro případ doţití resp. uplynutí doby sjednání pojištění. Tyto kalkulace je třeba brát jako pouze orientační vodítko slouţící pro raději hrubou představu neţ pro očekávané budoucí příjmy. Je totiţ mnoho faktorů, které ovlivňují modelování a které se nedají s ohledem na dlouhý časový horizont spoření předpovědět. Jedná se především o faktory ovlivňující vývoj světového hospodářství, potaţmo vývoj na kapitálových trzích. Například se do kalkulací zadává průměrná výše výnosu určitých typů aktiv podle investičních strategií investování na kapitálových trzích. Ta se většinou zadá na základě historických hodnot a predikcí budoucího vývoje renomovaných analytiků. Je moţné namodelovat více variant s pouţitím různých hodnot. Další parametry jsou započtení či nezapočtení očekávané inflace do výpočtu. Inflace do budoucna zvýší cenovou hladinu, resp. sníţí kupní sílu peněz, takţe za stejný obnos peněz bude moţné získat méně statků. Dále hrají velkou roli poplatky. K utvoření představy o reálné hodnotě naspořených peněz je třeba je vztáhnout k dnešním cenám. Dále se zadává datum narození, pohlaví, vstupní případně výstupní věk, pojistná doba, pojistná částka rozdělená na rizikovou a spořící sloţku a frekvence placení pojistného. Tyto kalkulačky mohou mít pojišťovny upraveny podle svých potřeb, analýz a pravidel. Nemluvě o tom, ţe kaţdá pojišťovna má své konstrukce pojistných produktů a ne všechny tyto informace zveřejňují. To má za následek, ţe výsledky kalkulací stejně zadaných vstupních dat mohou být u různých pojišťoven s obdobným produktem diametrálně odlišné.13

12

MFCR, Distribuce na finančním trhu, Analýza vybraných aspektů distribuce na finančním trhu v ČR, [online]. [cit. 2013-06-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/vzdelavani/ochrana-spotrebitele/distribuce-nafinancnim-trhu 13 Stýblo 2012

22

3.1 Zhodnocení efektivity kapitálového pojištění Průběh kapitálového pojištění je vidět v následující tabulce. Jedná se o pojištění pro riziko smrti a riziko doţití v poměru 1:1. Při placeném pojistném 1.000 Kč měsíčně lze dosáhnout cílových částek pro jednotlivé kombinace pohlaví a doby spoření. V současnosti jiţ jsou sazby pojistného pro muţe a ţeny sjednoceny, následující hodnoty v tabulkách 3.1 a 3.2 slouţí převáţně pro orientaci. Tabulka 3-1 Modelace pojištění pro případ smrti a dožití (1:1) Pojistná částka (v Kč) za 1 000 Kč měsíčně Rok 2004

Zaplacené pojistné

Pojistná částka (muţi)

Pojistná částka (ţeny)

Věk 30, do 60 let 360 000 395 000 - 325 000 410 000 - 340 000 Věk 40, do 60 let 240 000 230 000 - 200 000 235 000 - 212 000 Věk 50, do 60 let 120 000 101 000 - 95 000 104 000 - 98 000 Zdroj: Jaké jsou druhy kapitálového životního pojištění, [online]. [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80280-jake-jsou-druhy-kapitaloveho-zivotniho-pojisteni

Z uvedených hodnot vyplývá, ţe při pojistné době 20 let je hodnota pojistné částky menší neţ suma zaplaceného pojistného a při době 30 let jsou tyto hodnoty přibliţně stejné. Za předpokladu, ţe kalkulace nezapočítává do propočtů odhadovanou inflaci, to znamená, ţe hodnota rezervní sloţky bude mít niţší kupní sílu. Abychom si mohli ukázat o kolik, je třeba tuto hodnotu diskontovat. Předpokládejme inflaci po celou dobu pojištění v průměrné výši 2% p.a. Vezměme pro příklad horní mez pojistné částky pro muţe s horizontem 30 let. SHpč = 395.000/1,0230 SHpč = 395.000/1,8114 SHpč = 218.063 Kč Toto je současná hodnota budoucí částky. Abychom ji mohli porovnat s vynaloţenými náklady, je potřeba zohlednit časovou hodnotu vloţených peněz. Uvaţujme stejnou inflaci a pro zjednodušení výpočtu diskontování jednou ročně. SHzp = 12.000/1,02 + 12.000/1,022 + 12.000/1,023 + …. + 12.000/1,0230

23

SHzp = 268.757 Kč Po odečtení těchto dvou hodnot získáme výsledek, který lze interpretovat jako cenu rizikové sloţky pojištění očištěnou od inflace. SHr = 218.063 - 268.757 SHr = - 50.694 Kč Jinými slovy, pokud vyjdeme z předpokladu, ţe naším cílem bylo uchovat hodnotu peněz v čase a nešlo nám o její zhodnocení, pak pojistné krytí stálo v přepočtu na měsíc 140,82 Kč. Taky je patrné, podle této kalkulace jako investor nevydělám a své peníze nezhodnotím, jelikoţ současná hodnota rozdílu vyšla záporná, znamená to, ţe mé peníze na své hodnotě tuto sumu ztratí. Stejně lze postupovat v případě pojištění pro případ doţití s vrácením zaplaceného pojistného. Tabulka 3-2 Modelace pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného Pojistná částka (v Kč) za 1 000 Kč měsíčně Rok 2004

Zaplacené pojistné

Pojistná částka (muţi, ţeny)

Věk 30, do 60 let 360 000 430 000 - 350 000 Věk 40, do 60 let 240 000 245 000 - 215 000 Věk 50, do 60 let 120 000 108 000 - 100 000 Zdroj: Jaké jsou druhy kapitálového životního pojištění, [online]. [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80280-jake-jsou-druhy-kapitaloveho-zivotniho-pojisteni

Současná hodnota horní hranice pojistné částky pro případ doţití a dobu pojištění 30 let. SHpč = 430.000/1,0230 SHpč = 237.385 Kč Současná hodnota zaplaceného pojistného zůstává stejná jako v předchozím příkladu, tedy 268.757 Kč. Rozdílem získáme současnou hodnotu rizikové sloţky pojištění. SHr = -31.372 Kč

24

Analogicky mohu spočítat cenu pojistného krytí ve výši 87,14 Kč. V obou případech tedy platí, ţe tato výsledná částka rizikového krytí platí, pro modelový příklad, kdyby účastník zemřel těsně před koncem sjednané doby pojištění. Rovněţ platí, ţe se prostředky vloţené do pojistného produktu nezhodnotí, naopak na konci dostaneme méně, neţ jsme vloţili. Z tohoto pohledu se dá o kapitálovém pojištění smýšlet jako o konzervativním uloţení peněz v souvislosti s krytím rizika smrti nebo doţití. Jelikoţ míra zhodnocení TÚM je garantovaná, pojištěný se nemusí bát o případnou ztrátu hodnoty spořící sloţky v souvislosti s výkyvy na kapitálových trzích. Z tohoto důvodu lze rovněţ říci, ţe čím více jistoty budeme potřebovat a čím méně rizika jsme ochotni podstoupit, tím více bychom měli uvaţovat o moţnosti tohoto typu pojištění. 3.2 Zhodnocení efektivity investičního životního pojištění Model investičního ţivotního pojištění byl vyhotoven pomocí speciální kalkulačky pro dva zvolené produkty. Tyto produkty byly vybrány s ohledem na relativně vyšší míru nákladovosti z portálu T-A-N-K.eu avšak se dá říci, ţe jejich nákladovost není ani na jednom pólu spektra současné nabídky a lze je povaţovat za hodnoty průměrné a pro základní orientaci tedy dostačující. Na zmíněném finančním portálu je porovnávána nákladovost finančních produktů na trhu v ČR. U pojistných produktů ho lze brát jako prvotní zdroj nezávislých informací pro vytvoření základního srovnání. Po zadání základních informací, jakými jsou měsíční výše pojistné částky, jednorázový počáteční vklad, doba pojištění a typ sloţení portfolia se zobrazí tabulka nákladovosti jednotlivých pojistných produktů. Nutno uvést, ţe smysl pojištění není v první řadě v tom, jak je levný, ale především, jak kvalitně kryje rizika, pro která je sjednáno. Proto logicky je nutné vzít v potaz konstrukci pojištění a jeho flexibilitu a následně dohledat v pojistných podmínkách konkrétní parametry pojištění. Vstupní data pro tyto modely IŢP byly zvoleny následující: pojištěný je muţ, 30 let, pojistná doba 30 let, upravený výnos trhu 6% p.a., sloţení fondů dynamické portfolio, pojistná částka sloţená z rizikové sloţky a spořící sloţky, přičemţ spořící je stanovena na 1.000 Kč měsíčně. Výše rizikové sloţky je závislá na pojistné ochraně. V tomto případě je nastaveno krytí na částku 1.000.000 Kč smrt následkem úrazu či nemoci a 1.000.000 Kč pro připojištění trvalých následků úrazu s progresí od 1% (aţ do 400% pojistné částky) Pojistná ochrana zůstává pro zjednodušení v rámci modelu po celou dobu stejná, stejně tak se neuvaţují ţádné jiné zásahy. Pojistná částka je v tomto případě tedy 1.210 Kč.

25

Tabulka 3-3 Model investičního životního pojištění 1 Comfort Plus T100, Axa životní pojišťovna, a.s. Hodnota Hodnota Popl. a poj. investice odkupu ochrana 1 14520 9083,67 0 4300,34 2 29040 18070,11 0 8649,73 3 43560 27360,24 7561,24 13060,98 4 58080 36911,44 17617,76 17551,72 5 72600 46941,19 28177,06 22139,92 6 87120 57464,01 39255,13 26839,32 7 101640 68496,52 50870,14 31662,46 8 116160 80044,05 63029,1 36633,76 9 130680 92105,21 75732,37 41784,49 10 145200 104668,74 88970,55 47155,39 11 159720 117716,33 102727,3 52793,38 12 174240 131239,06 116995,8 58735,19 13 188760 145249,46 131790,79 64996,31 14 203280 159758,86 147125,95 71594,07 15 217800 174796,68 163033,2 78528,93 16 232320 190390,32 179542,58 85805,06 17 246840 206501,44 196618,55 93491,85 18 261360 223001,14 214135,16 101744,26 19 275880 239904,04 232110,21 110570,66 20 290400 257231,08 250567,93 119974,18 21 304920 274987,7 269517,34 129974,15 22 319440 293193,15 288981,4 140576,9 23 333960 311864,78 308981,45 151791,64 24 348480 331036,65 329555,74 163612,47 25 363000 350751,82 350751,85 176026,7 26 377520 372632,07 372632,07 189009,99 27 392040 395275 395275 202526,04 28 406560 418742,57 418742,57 216559,13 29 421080 443089,97 443089,97 231103,68 30 435600 468396,69 468396,69 246133,8 Zdroj: interní zdroje Partners for Life Planing, a.s. (vlastní přepis) Rok

Celkové pojistné

Poj. částka smrt 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000 1000000

Z modelu lze vyčíst následující: hodnota odkupu (tedy toho co dostaneme po skončení pojistné doby) je vyšší neţ celkové pojistné. Hodnota investice a hodnota odkupu se na počátku pojistné doby dramaticky liší. To je dáno výší poplatku za sjednání smlouvy. Tento rozdíl se postupně 26

vyrovnává a ve 25 roce jsou tyto částky stejné. Ve sloupci poplatky a pojistná ochrana vidíme souhrn poplatků. Z jeho výše, která tvoří více neţ polovinu celkového pojistného je patrné, ţe IŢP není „levný“ produkt. S tím souvisí i předčasný odkup investice. V tomto konkrétním případě jednorázový odkup celé sumy představuje aţ do 27 roku investice stav, kdy jsme v běţných cenách zaplatili více, neţ jsme dostali zpět. Jelikoţ se u IŢP také uplatňuje odečitatelná poloţka ze základu daně, vzhledem k niţšímu věku neţ 60 let, by účastník v případě předčasného výběru musel ještě dodanit částku ve výši daňových úlev. Obdobně jako v předchozích příkladech vypočítáme současnou hodnotu odkupu a současnou hodnotu zaplaceného pojistného. Do hodnoty zaplacené pojistné částky budeme v tomto případě počítat pouze část odpovídající spořící sloţce pojistného, aby bylo patrné, jak se mi zhodnotí částka odloţená k investování. Současná hodnota plateb 12.000 Kč po dobu 30 let je shodná jako u příkladů výše, tedy 268.757 Kč. SHho = 468.397/1,0230 SHho = 258.583 Kč SHr = SHho - SHcp SHr = 258.583 - 268.767 SHr = -10.184 Kč Z výsledku vyplývá, ţe v tomto případě mé peníze také ztratily na hodnotě a to sumu 10.184 Kč. Zde nemusím počítat výši sloţek jednotlivých pojistné částky za jednotlivá rizika, protoţe ty jsou předem známy. Z výsledku rovněţ vyplývá, ţe přestoţe byl uvaţován průměrný výnos 6% p.a. a průměrná inflace 2% p.a. nedošlo ke kladnému zhodnocení reálné hodnoty peněz. Pokud bychom chtěli v tomto modelu získat více peněz po skončení smlouvy, lze manipulovat s výší pojistné ochrany v průběhu trvání pojištění s ohledem na aktuální výši rizika. Dalšími samozřejmými faktory k úpravám jsou prodlouţení pojistné doby, placení vyššího pojistného v rámci spořící sloţky, úprava sloţení portfolia fondů, do kterého budeme investovat a také uvaţování jiných hodnot předpokládaného výnosu a předpokládané inflace. Pro srovnání je uveden druhý model investičního ţivotního pojištění.

27

Tabulka 3-3 Model investičního životního pojištění 2 Flexi životní pojištění, Pojišťovna České spořitelny a.s. Kapitálová hodnota při Kapitálová hodnota při zhodnocení 2,4% p.a. (Kč) předpokládaném zhodnocení (Kč) 30.4.2017 26557 27837 30.4.2022 80604 92864 30.4.2027 137964 176372 30.4.2032 195301 281433 30.4.2037 248822 413608 30.4.2042 294647 584271 Zdroj: interní zdroje Partners for Life Planing, a.s. (vlastní přepis) ke dni

Vstupní data jsou pouţitá stejná jako v předchozím modelu. V tomto případě poskytuje pojišťovna krytí trvalých následků od 0,5% (aţ do výše 400% pojistné částky). Celková pojistná částka je zde 1.134 Kč měsíčně. SHho = 468.397/1,0230 SHho = 322.559 Kč SHr = SHho - SHcp SHr = 322.599 - 268.767 SHr = 53.832 Kč V tomto případě se vloţené peníze reálně zhodnotí o 53.832 Kč. Také je z tabulky vidět výše kapitálové hodnoty při garantované míře zhodnocení 2,4%, která se na konci pojistné doby pohybuje na úrovni ½ uvaţovaného 6% zhodnocení. Oba výsledky těchto 2 kalkulací pojišťoven jsou částky velmi nízké, je to proto, ţe pojistná ochrana je po celou dobu pojištění na stejné úrovni. S přibývajícím věkem jsou rizika větší a tudíţ je i větší pojistné. Pokud by chtěl pojištěný mít na konci větší hodnotu odbytného je nasnadě upravovat pojistku dle aktuálních potřeb a v souvislosti s moţností samopojištění. To znamená krytí rizik prostřednictvím svých vlastních aktiv. Je zřejmé, ţe pokud má pojištěný například nemovitost, kterou neuţívá ke svému bydlení, nýbrţ ji má jako investiční prostředek, např. ji pronajímá, můţe si např. dovolit sníţit pojistné částky pro některá pojistná krytí. Stejně

28

tak u některých pojišťoven můţe být v modelu pojištění zakomponováno krytí rizik dosud naspořenými prostředky na rezervotvorné sloţce pojištění. To obnáší zmenšování podílu části pojistné částky, která je kryta z pojistného a tím i ke „zlevňování“ pojistky za předpokladu, ţe pojistná částka zůstává v čase konstantní. 3.2.1

Indexace

S tímto úzce souvisí další moţný parametr investičního ţivotního pojištění a tím je indexace. Indexace spočívá v konstantním zvyšování pojistných částek a pojistného např. o 3%, jako předpokládanou výši dlouhodobé inflace. Pro názornost je vývoj inflace v USA od roku 1914 měřený na základě CPI indexu v příloze č. 3. Z grafu je s ohledem na jednotlivé klouzavé průměry patrné, ţe dlouhodobá inflace se z dnešních hodnot jeví někde mezi 3 a 5%. Ovšem také se ukazuje jak různé šoky a válečné stavy dlouhodobou inflaci velmi ovlivňují. Dle názoru autora je nasnadě brát 3% inflaci jako spodní mez předpokládané inflace a za pravděpodobnější povaţovat hodnoty kolem 4 – 5%. Pokud je tedy v pojištění zahrnuta indexace, má se za to, ţe hodnoty, které budou reálně nastaveny dnes, budou po celou dobu trvání pojištění kryty stejně, resp. ţe reálná hodnota všech sloţek pojištění (majetku, pojistné částky, pojistného atd.) zůstane nezměněna. Příklad indexace viz příloha č. 2. Z této je patrné, ţe roste pojistná částka, pojistné i odkupné. Po diskontování odkupného lze opět vyčíst míru zhodnocení rezervotvorné sloţky. Hodnotit tuto variantu je ovšem sloţitější, protoţe je třeba převést i další parametry do dnešních cen. Nicméně model investičního pojištění s indexací má diametrálně odlišný průběh oproti modelu bez indexace a hodnoty odkupného mezi těmito dvěma modely nelze vzájemně porovnávat. Jde především o to, ţe v modelu bez indexace je pojistná částka konstantní a při určité výši časem dochází k větší míře krytí rizik našetřeným kapitálem, zatímco u modelu s indexací vlivem rostoucí pojistné částky k tomuto jevu nedochází. Samozřejmě, ţe vţdy záleţí na konkrétních parametrech pojistné smlouvy. 3.2.2

Modelové zhodnocení trhu

Aby bylo moţno porovnat částky vloţené do investice a získané na konci pojistné doby, je třeba je diskontovat a tedy převést na současnou hodnotu. V následující tabulce jsou uvaţovány pouze následující faktory: doba investice, výše vkladu, míra zhodnocení trhu a inflace. Míra zhodnocení trhu je stanovena po celou dobu modelu na 6% a inflace na 3%.

29

Tabulka 3-4 Modelové zhodnocení trhu

horizont 40 l e t 35 l e t 30 l e t 25 l e t 20 l e t 15 l e t 10 l e t

vklad měsíčně ročně 1000 12000 24000 2000 4000 48000 8000 96000 1000 12000 24000 2000 4000 48000 8000 96000 1000 12000 2000 24000 48000 4000 8000 96000 1000 12000 2000 24000 48000 4000 8000 96000 1000 12000 2000 24000 48000 4000 8000 96000 1000 12000 2000 24000 4000 48000 96000 8000 1000 12000 2000 24000 4000 48000 96000 8000

vývoj trhu výnos inflace 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03 1,06 1,03

nominál vloţeno k odkupu 480000 2086687 960000 4173373 1920000 8346746 3840000 16693492 420000 1515217 840000 3030435 1680000 6060870 3360000 12121739 360000 1078677 720000 2157355 1440000 4314709 2880000 8629419 300000 752469 600000 1504938 1200000 3009877 2400000 6019754 240000 508708 480000 1017415 960000 2034830 1920000 4069660 180000 326555 360000 653109 720000 1306218 1400000 2612436 120000 190439 240000 380879 480000 761757 960000 1523514

dnešní ceny vloţeno k odkupu 285699 621056 571397 1242113 1142794 2484225 2285589 4968451 269847 522799 539693 1045598 1079387 2091197 2158773 4182393 247205 431457 494410 862914 988821 1725828 1977642 3451657 220957 348916 441916 697832 883831 1395664 1767662 2791328 190530 273455 380059 546911 762119 1093821 1524238 2187643 155255 203498 310510 406996 621021 813992 1242042 1627984 114362 137577 228725 275155 457450 550310 914899 1100619

Zdroj: Vlastní tvorba

Z tabulky si lze udělat obrázek, jaká výše vkladu se za určitou dobu zhodnotí tak, abychom dostali na konci uspokojivou výši odkupu. V tabulce jsou tučně zvýrazněny sumy současných hodnot investic, které dosahují výše alespoň 1 milionu korun a k nim vztaţené měsíční investiční částky pro daný časový horizont. Pokud tedy budeme spořit 35 anebo 40 let, tak k vytvoření kapitálové hodnoty alespoň 1 miliónu korun mi postačí investiční částka 2.000 Kč. Pro horizont 30 let je pro částku 3.000 Kč odpovídající hodnota odkupu 1.294.371 Kč (není uvedena v tabulce). V případě spoření po dobu 20 anebo 25 let budeme potřebovat investiční částku 30

4.000 Kč. Pokud budeme investici odkládat a náš investiční horizont bude pouze 10 anebo 15 let, budeme potřebovat jiţ 8.000 Kč, jako měsíční investiční částku. Tabulka tedy orientačně znázorňuje hodnotu peněz v čase a rovněţ poukazuje na skutečnost, ţe čím dříve začneme pravidelně odkládat měsíční úloţky, tím menší měsíční částka postačí k tomu, abychom na konci získali poţadovanou hodnotu odkupu investice. Rovněţ stojí za povšimnutí, jak se s prodluţujícím se investičním horizontem dramaticky mění poměr mezi nominální a časově rozlišenou hodnotou odkupu. 3.2.3

Další faktory pro modelování průběhu investice

Aby tento model mohl být pouţitelný v praxi a měl větší vypovídající hodnotu, je potřeba uvést další faktory, které rovněţ hrají roli. Mezi tyto faktory patří kolísavost míry zhodnocení trhu (v tomto případě je tím jiţ rozumí míra zhodnocení aktiv ve správě společnosti působící na kapitálovém trhu), kolísavost míry inflace a poplatky spojené s investováním a zdanění, které ukousávají z výnosnosti investice. Zdanění souvisí s politikou státu, a proto zde nebude blíţe rozebíráno. O inflaci jiţ řeč byla a o jejím vývoji si lze udělat představu v příloze č.3. Další dva faktory mohou instituce působící na kapitálovém trhu ovlivnit. Jednak výběrem podkladových aktiv pro investice a zadruhé výší nákladů na jejich správu a náklady spojené s investicemi. Pro modelování budoucích výnosů pouţívají společnosti určité průměrné míry zhodnocení, pro jednotlivé typy fondů, či investiční strategie. Pro akciové fondy se pouţívají nejčastěji hodnoty mezi 6 a 8%. Pro smíšené 5 – 7%, pro dluhopisové 4 – 5%, pro nástroje peněţního trhu 2 – 3%. Rovněţ v příslušných zákonech a statutech fondů je uvedeno, ţe míra výnosu kolísá a ţe výnosy minulé nejsou zárukou výnosů budoucích. Téma, které bude dále blíţe rozebíráno, jsou poplatky, protoţe ty jsou plně v moci jednotlivých institucí.

3.3 Poplatky Poplatky jsou významnou sloţkou příjmu jak pojišťoven, tak fondů kolektivního investování resp. investičních společností, je jich celá řada. V principu je lze rozdělit na poplatky, které nastávají u většiny smluvních případů a poté poplatky mimořádného charakteru, z čehoţ poplatky prvně zmíněné skupiny si uvedeme na příkladu ţivotního pojištění EasyLife od společnosti MetLife pojišťovna a.s.14

14

EasyLife [online]. [cit. 2012-06-28+. Dostupné z: http://www.metlife.cz/cz/Individualni-pojisteni/Nabidkapojisteni/Zivotni-pojisteni/EasyLife.html

31

Dle sazebníku jsou vybrané poplatky následující: Administrativní poplatek (měsíční) – 50 Kč Inkasní poplatek – z kaţdé splátky běţného pojistného – 15 Kč Alokační procenta běţného pojistného – v prvním, druhém, třetím roce a dalších pojistných letech – 10%, 80% resp. 99% (pro celkové měsíční platby 1.200 – 1.799 Kč) Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek – 5% Poplatek za správu aktiv (podle programu investování) odpovídající referenční skladbě programu investování – pohybuje se v rozmezí 0 % - 1,85 % Nyní si tyto poplatky blíţe rozebereme. Pro příklad budeme uvaţovat, ţe naše celková platba pojistného bude 1.000 Kč měsíčně. Administrativní poplatek je fixní částka placená s měsíční frekvencí. Pro pojišťovnu jsou významným zdrojem příjmů. Pokud totiţ činí např. 50 Kč, jako je tomu v tomto případě, a naše celková měsíční platba bude 1.000 Kč, dosahuje výše tohoto poplatku 5% z námi investované částky. Inkasní poplatek je účtován za přijetí kaţdé platby pojišťovnou, jedná se rovněţ o fixní částku a z této logiky vyplívá, ţe je zde moţné ušetřit část našich zdrojů tím, ţe budeme platit pojistné s niţší frekvencí např. jednou ročně, či jednou kvartálně a to v úměrně větším objemu. Avšak pokud je našim cílem odkládat průběţně menší částky po celý rok a nemáme moţnost nebo nechceme platit jednorázově větší sumy (nebo si například po celý rok odkládat částky na jiný např. spořicí účet, ze kterého bychom jednou ročně celkovou platbu provedli) bude nám tento poplatek ukrajovat dalších 1,5% z naší investice. Alokační procenta běţného pojistného udávají, za kolik % z celkového zaplaceného pojistného v daném roce budou pro klienta nakoupeny podílové jednotky, které mu pojišťovna připíše na účet. Zbylou část pouţije pojišťovna na úhradu nákladů spojených s pořízením pojistné smlouvy. Tyto náklady jsou ze značné části tvořeny provizí pro zprostředkovatele takovéto smlouvy. O těchto provizích jiţ byla řeč v příslušné kapitole. Pokud v prvním pojistném roce budou alokační procenta ve výši 10%, tak z námi zaplaceného úhrnu 12 000 Kč nám pojišťovna připíše na účet 1.200 Kč a zbytek, tedy 10.800 Kč je poplatek. Můţeme pouţít analogii pro další pojistné roky,

32

kdy ve druhém pojistném roce budou alokační procenta 80%, tudíţ nám pojišťovna připíše 9.600 Kč a poplatek bude 2.400 Kč atd. Výše těchto alokačních procent a jejich rozloţení do počátečních let hraje poměrně důleţitou roli jednak pro samotný výnos investice a také pro modelování uvaţovaného výnosu a to tím větší, čím delší je investiční horizont. Neboť právě prostředky, které budou pro naši investici pracovat nejdéle, budou mít nejdelší čas pro nás pracovat a největší měrou přispějí k finální částce, kterou budeme na našem účtu mít. Často se můţeme kvůli tomuto jevu setkat s tím, ţe je nám nabízena moţnost zaplatit určitou sumu jako počáteční investici a také tím můţeme dosáhnout určité slevy na poplatcích, či jiných výhod. Pro pojišťovnu to znamená určité sníţení rizika ztráty příjmů v případě, ţe bychom odstoupili od takovéto smlouvy dříve, neţ z námi uhrazeného pojistného dojde k pokrytí těchto počátečních nákladů. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek vyjadřuje, kolik % z kaţdé naší investice, resp. kaţdého pojišťovnou provedeného nákupu podílových jednotek si pojišťovna vezme jako poplatek. Představme si to tak, ţe z naší platby sníţené o rizikovou sloţku pojistného a po strţení všech ostatních poplatků pro nás pojišťovna nakoupí podílové jednotky a z této sumy si příslušné procento nechá jako poplatek. Tento poplatek je dalším významným příjmem pojišťovny. V našem případě činí 5 %. Nutno podotknout, ţe tento poplatek se vyskytuje u všech smluvních případů a svým charakterem je to tedy poplatek základní a velmi důleţitý. Přesto se však stává, ţe je v ceníku ukryt mezi jinými jednorázovými či výjimečnými poplatky. Procentuální výše tohoto poplatku se můţe měnit a to nejčastěji v závislosti na objemu naší investice. S tímto se setkáváme především u investování přímo prostřednictvím podílového fondu. Poplatek za správu aktiv vyjadřuje, kolik procent ročně si vezme pojišťovna jako tzv. management fee coţ je odměna pro správce fondu, za hospodaření s prostředky, které mu pojišťovna či fond svěřila, aby s nimi obchodoval na kapitálovém trhu a zajišťoval jejich zhodnocování. Kupříkladu pokud by podkladové aktivum - akcie nějaké středoevropské společnosti - mělo roční výnosnost 8 % tak si pojišťovna nechá hodnotu v podobě ročního výnosu 1,85%. Pokud bychom tedy jednorázově na počátku roku investovali částku 10.000 Kč a na konci roku měli hodnotu 10.800 Kč, tak si pojišťovna 185 Kč nechá na tento poplatek a nám zbude 10.615 Kč. Velikost tohoto poplatku se liší v závislosti na podkladovém aktivu investice.

33

Stává se, ţe u určitých fondů či investičních strategií, které pojišťovna k investování nabízí, popřípadě si je v rámci daných moţností sami nadefinujeme, je tento poplatek 0 %, avšak tato informace je často zdánlivá. Je tomu tak proto, ţe si pojišťovna sama neúčtuje nic, avšak naše prostředky poskytne třetí osobě, která s nimi pro pojišťovnu hospodaří a tato třetí osoba pak naúčtuje tyto poplatky pojišťovně a to v podobě, ţe si tyto poplatky sama strne z výnosnosti investice. Tento poplatek a další poplatky spojené se správou aktiv a hospodařením fondu bývají souhrnně označovány jako ukazatel TER (total expense ratio), který je zveřejněn v prospektu fondu. Ne vţdy je jednoduché dohledat všechny informace a poplatkové struktury fondů, do kterých pojišťovna investuje, zejména v případě fondů, které se označují jako „fondy fondů“ jejichţ majetek je investován do jiných fondů – tak vzniká řetězec, kdy výslednou hodnotu všech poplatků označovanou jako „syntetický TER“ je velmi obtíţné dohledat. 3.3.1

Kalkulace poplatků

Nyní si pojďme na příkladu ukázat spojení všech těchto poplatků dohromady. Uvaţujme, ţe naše měsíční platba pojišťovně bude 1.200 Kč, z čehoţ 200 Kč připadne na objem rizikové sloţky pojištění a 1.000 Kč zbývá jako investiční část. Z našeho 1.000 Kč odečteme administrativní a inkasní poplatek: 1.000 Kč – (50 Kč + 15 Kč) = 935 Kč Dále pak strhneme příslušný počet procent jako rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou: 935 Kč * (1 - 0,05) = 888,25 Kč Z tohoto uděláme roční úhrn a vypočteme alokační procenta pro první resp. druhý rok. 888,25 Kč * 12 * (1 - 0,1) = 9.593,1 Kč 888,25 Kč * 12 * (1 - 0,8) = 2.131,8 Kč Tyto základní poplatky vstupují do ukazatelů, podle kterých se dá měřit nákladovost jednotlivých investičních produktů. Pro svou jednoduchost výpočtu a prokazatelnost údajů si ukáţeme metodu

34

PER. Tato metoda vychází z hodnot výše uvedených poplatků, které je moţno zjistit v pojistných podmínkách jednotlivých společností. 3.3.2

Výpočet PER

Rozdělíme do 3 částí:15 První část tvoří jednorázové poplatky za celou dobu pojištění tedy: (50+15) * 12 * 30 = 23.400 Druhá část je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou po celou dobu investice: 0,05 * 1.000 * 12 * 30 = 18.000 Třetí tvoří alokační procenta: 0,95 * 1.000 *12 * (1 – (1-0,9)30)=11.400 0,95 * 1.000 * 12 * (1-(1-0,2)29)=11.382 Alokační procenta (ve výši 1%) v dalších letech pro zjednodušení výpočtu nebudeme uvaţovat. Tyto poplatky sečteme a vydělíme celkovým vkladem za celou dobu trvání investice. (23.400 + 18.000 + 11.400 + 11.382) / 360.000 = 0,1782 Tento produkt má tedy nákladovost podle metody PER ve výši 17,82%. Znamená to tedy, ţe z toho, co do investice vloţíme, bude 17,82% pouţito na poplatky pojišťovně. Uvědomíme-li si, ţe investiční ţivotní pojištění je daňově zvýhodněné, pro naši investiční částku 1000 Kč měsíčně (12.000 Kč ročně) tedy 15%, veškeré toto zvýhodnění a ještě o něco více si pojišťovna nechá na poplatcích. Ještě jsme však do tohoto výpočtu nezapočítali poplatky, které si vezme pojišťovna (případně třetí osoba, kterou tímto pojišťovna pověří) jako management fee.

4

Alternativa k IŽP

Ukaţme si nyní alternativu k IŢP, jako nástroji pro vytváření rezervy na stáří, prostřednictvím investice do otevřeného podílového fondu. Abychom neopomíjeli ţivotní rizika, která by mohla 15

Produktové listy, TANK a jak lépe [online]. [cit. 2012-06-28+. Dostupné z: http://www.produktovelisty.cz/component/content/article/99-projekt/44-tank-a-jak-lepe.html

35

ohrozit střádání prostředků na důchodový věk, tím, ţe bychom na ně v případě nepříznivé nahodilé události byli nuceni sáhnout, vybereme si ke krytí těchto rizik typ pojištění, který má jen rizikovou sloţku a úplata pojistného jde pouze na jejich krytí. 4.1

Otevřený podílový fond

Otevřený podílový fond je souhrn majetku, který je obhospodařován investiční společností. Jako takový sám o sobě není právnickou osobou. Investiční společnost upisuje podílové listy a tím shromaţďuje majetek, který pak správce podílového fondu obhospodařuje. Jeho cílem je zhodnocovat majetek prostřednictvím investování na kapitálových trzích. Pokud se mu daří investovat dobře, hodnota majetku fondu roste a tím i cena za kaţdý podílový list. V tomto případě je klient přímým investorem a za své peníze si nakoupí podílový list fondu. Ten pro něj zakládá právo na odkup za cenu, kterou má podílový fond povinnost vyhlašovat. Podílové fondy se dělí podle různých kritérií, pro náš případ budeme uvaţovat otevřený podílový fond, coţ je takový fond, který neklade ţádné bariéry pro nákup nebo odkup podílových listů a nejpozději do 14 dnů od ţádosti klienta mu musí prostředky za odkup podílových listů vyplatit. Za obhospodařování klientova majetku náleţí podílovému fondu odměna ve výši management fee a různých dalších poplatků. Tyto poplatky jsou uvedeny v prospektu fondu a bývají většinou velmi krátké a snadno pochopitelné. Najdeme mezi nimi obdobné poplatky jako u IŢP, o kterém jiţ byla řeč, tedy administrativní poplatky, správní poplatky, provozní poplatky a rovněţ se vyskytují i různé bonusy či zvýhodňující pásma za určitý objem počáteční či pravidelné investice a za případnou platbu administrativních poplatků předem. 4.1.1

Výhody investování do otevřeného podílového fondu oproti IŽP

Investování do podílového fondu přináší pro klienta dvě základní výhody. První výhodou je právní postavení a to v tom smyslu, ţe se na tento typ investování vztahuje poměrně přísnější forma dohledu. Mezi klíčový faktor lze povaţovat: „tuzemské podílové fondy musí zveřejňovat tzv. TER (total expense ratio) čili úplné náklady, které jsou vyšší než deklarovaný poplatek za správu (management fee). Takové TER ovšem nemusí zveřejňovat ani zahraniční fondy, ani ty, do nichž investují IŽP.”16

16

Investiční životní pojištění – příliš drahé “spoření”, *online+. *cit. 2012-06-28+. Dostupné z: http://www.penize.cz/pojisteni/29439-investicni-zivotni-pojisteni-prilis-drahe-sporeni

36

Podílové listy jsou psané a zaknihované přímo na klientovo jméno. Druhá výhoda je transparentnost a jednoduchost pro porovnávání různých nabídek. Tím ţe tu nedochází ke kombinaci pojištění a investování volných prostředků a tedy i k vzájemnému propojování těchto dvou funkcí v jedné sluţbě, odpadá mnoho různých kritérií, které jsou u IŢP brány v potaz. Rozhoduje tu především skladba podkladových aktiv fondu, jeho výnosnost, nákladovost. Vše se vejde na dvě strany obchodních podmínek. Náklady jsou vyjádřeny ukazatelem TER. 4.1.2

Modelový příklad investování do podílových fondů

Ukaţme si modelový příklad investování do podílových fondů na programu Classic Invest od společnosti Conseq Investment Management, a.s.. V následující tabulce je modelace vycházející z produktové kalkulačky poradenské společnosti Fincentrum a.s..

Podmínky pro takovouto

investici jsou minimální vstupní investice ve výši 10.000 Kč, která do výsledné hodnoty tohoto příkladu není zahrnuta a minimální pravidelná měsíční investice ve výši 1.000 Kč. Pro tento model bylo uvaţováno průměrné zhodnocení fondů akciových trhů 6%, dluhopisových 4% a fondů peněţního trhu 2%. Vstupní poplatek je v tomto případě rozpočítán do prvních 12,2 splátek. V modelu bylo investováno do dvou fondů: Conseq Invest Akciový A (ISIN: IE0031283306) a Templeton Emerging markets (USD) (ISIN: LU0128522744), do obou 500 Kč měsíčně. Tabulka 4-1 Modelový příklad investování do otevřených podílových fondů

Cílová doba Pravidelná měsíční investice Plánovaná vloţená částka Hodnota na konci Vstupní poplatek Průměrná procentní sazba poplatků

30 let 1000 Kč 360000 Kč 911199 Kč 12174 Kč 3,50 %

Zdroj: Vnitřní zdroje spol. Fincentrum a.s., vlastní úprava

Rovněţ spočítáme současnou hodnotu výsledné částky: SHho = 911.199/1,0230 SHho = 503.046 Kč

37

Pokud tedy budeme investovat v takovémto plánu tak očekávaná současná hodnota naší investice je 503.046 Kč. 4.2

Rizikové životní pojištění

Rizikové ţivotní pojištění je pojištění pro případ smrti a to z jakékoliv příčiny. Pokud tato událost nenastane, pojištění zaniká. Jelikoţ zde není spořící sloţka, platí klient pouze za pojistná rizika a v případě, ţe nenastane pojistná událost, klient nedostává ţádné odbytné, jako je tomu v případě IŢP. To s sebou nese moţnost dosáhnout příznivějšího poměru ceny a výkonu17, pokud jde především o krytí rizik. Rizikové ţivotní pojištění lze sjednat buď s pevnou pojistnou částkou, kde pojistná částka zůstává po celou dobu trvání smlouvy ve stejné výši, pokud si ji klient na základě svého poţadavku nezmění, nebo s klesající pojistnou částkou, kde pojistná částka postupně klesá. Toho se vyuţívá například při krytí úvěrů (např. hypotečních), kde klesající pojistná částka odpovídá výši nesplacené části úvěru a v případě pojistné události, plní pojišťovna zpravidla přímo osobě poskytující úvěr. Vedle rizika smrti z jakékoliv příčiny, lze často sjednat celou řadu připojištění. 4.2.1

Výhody rizikového životního pojištění oproti IŽP

Výhodou takovéhoto pojištění je především jeho jednoduchost, transparentnost a cena. Obchodní podmínky bývají velmi krátké a srozumitelné. Klient si sám dovede udělat představu, kolik zaplatí za krytí rizik, protoţe nedochází k zabalování ceny pojistného krytí do jednoho balíku spolu s investicí. V případě stavebnicových pojištění, kde si klient volí různá připojištění a přesně vidí, kolik které bude stát. Nespornou výhodou je také to, ţe se neplatí ţádné poplatky za pořízení smlouvy jako v případě IŢP a tudíţ klient neplatí ţádné poplatky předem. Je nutné podotknout, ţe při uzavírání pojistky je třeba si pozorně přečíst, případně porovnat pojistné podmínky, protoţe rozsah krytí, či podmínky podmiňující pojistné plnění stejně tak jako lhůty tohoto plnění se mohou lišit. Nejen v porovnání podmínek rizikového a investičního ţivotního pojištění, ale i mezi stejnými typy pojištění nabízených konkurenčními pojišťovnami. 4.2.2

Modelace vybraného rizikového životního pojištění

Předpokládejme, ţe budeme spořit na penzi 30 let a ţe alespoň po 20 let z této doby bude ţádoucí, abychom byli kryti proti riziku smrti a trvalých následků (jako to bylo uvaţováno 17

Co je rizikové životní pojištění, [online]. [cit. 2012-06-28]. Dostupné z: http://www.penize.cz/80282-co-jerizikove-zivotni-pojisteni,

38

v předchozí kapitole u IŢP) např. z důvodu splácení hypotéky. Velice jednoduchým způsobem zjistíme, na kolik nás takovéto pojištění vyjde. Uvaţujme, ţe pojištěný je muţ ve věku 30 let se zaměstnáním v první rizikové skupině a dále také, ţe nespadá do ţádné výjimečné kategorie např. rizikových sporů. Ukaţme si příklad rizikového ţivotního pojištění na produktu Rubikon od společnosti Kooperativa. Jedná se o rizikové ţivotní pojištění, kde je moţné nastavit si jednotlivé výše pojistného krytí pro následující rizika: Smrt Váţná onemocnění Pracovní neschopnost Pobyt v nemocnici Plná invalidita s výplatou důchodu Plná invalidita způsobená úrazem s výplatou důchodu Smrt následkem úrazu Trvalé následky úrazu s progresivním plněním Pracovní neschopnost v důsledku úrazu Pobyt v nemocnici v důsledku úrazu Alokační procenta běţného pojistného – v prvním, druhém, třetím roce a dalších pojistných letech Je tedy patrné, ţe se jedná o stavebnicové pojištění, kde si klient můţe kombinovat rizika, podle své potřeby, která můţe kdykoliv během pojistné doby upravovat, zavádět, či rušit. Podmínky pro vznik takovéto smlouvy jsou jednak vstupní věk mezi 15 a 74 rokem a za druhé trvání pojistné smlouvy alespoň 1 rok, maximálně do věku 75 let. V případě méně časté frekvence placení pojistného neţ měsíční je poskytována sleva a to ve výši 3 – 7% dle kvartální, půlroční či roční frekvence placení. V našem modelovém případu jsme zvolili tato kritéria: pojištěný muţ, věk 30 let, povolání administrativa (nejméně riziková skupina povolání), pojistná doba 30 (resp. 20 let), pojistné

39

částky: 1.000.000 Kč pro případ smrti a 1.000.000 Kč pro případ trvalých následků. Frekvence placení pojistného 1 x ročně (abychom získali nejvyšší moţnou slevu a to konkrétně 7%). Pojistné částky v nabídce tohoto pojištění (jde o kalkulaci, nikoliv konkrétní smlouvu) jsou v následující tabulce. Tabulka 4-2 Cenový návrh rizikového pojištění

Doba trvání pojištění: Pojištění pro případ smrti (měsíčně) Pojištění pro případ trvalých následků (měsíčně) Celková roční platba (7% sleva) Celková platba za období

20 let

30 let

320

500

240

240

6250 125000

8258 247740

Zdroj: Pojišťovna Kooperativa, vlastní úprava

Čísla u celkové platby za období jsou v běţných cenách, abychom tedy měli porovnatelné údaje, přepočítáme je na dnešní ceny pomocí diskontování. Dostaneme následující výsledky: Tabulka 4-3 Rozpočítání nákladů rizikového pojištění

Doba trvání pojištění:

20 let

30 let

Celková roční platba (nominál) Celková platba za období (nominál) Celková platba za období (dnešní ceny) Průměrná roční platba (dnešní ceny) Přepočítaná měsíční platba pojistného (dnešní ceny)

6250

8258

125000

247740

95774

166716

4789

5557

399

463

Zdroj: vlastní výpočty

Z tabulky můţeme zjistit, kolik zaplatíme za pojištění v přepočtu na dnešní ceny a tyto informace pouţít pro své rozhodování, jakou variantu pojištění zvolit. Pokud přepočítáme průměrné roční náklady na měsíční částky, dostaneme údaj, který je porovnatelný s rizikovou sloţkou IŢP placeného měsíčně (pokud si tedy natavíme obdobné pojistné krytí v rámci obou produktů).

40

4.3 Shrnutí a porovnání výsledků Pokud se tedy podíváme a porovnáme výsledky kapitálového ţivotního pojištění, investičního ţivotního pojištění a investování do podílových fondů zjistíme následující relaci:

Pojištění pro případ smrti nebo doţití (1:1) muţi na 30 let 218.063 Kč Comfort plus T100, Axa ţivotní pojišťovna a.s. 258.583 Kč Flexi ţivotní pojištění, Pojišťovna České spořitelny a.s. 322.559 Kč Modelový příklad investice do fondů prostřednictvím OPF Conseq 503.046 Kč Rubikon, Kooperativa a.s. na 30 let s obdobným krytím jako v případě IŢP 166.716 Kč

Pokud odečteme od Investice do OPF částku za rizikové pojištění dostaneme tento výsledek: 503.046 – 166.716 = 336.330 Kč Na tomto místě je třeba říci, ţe se jedná o modely, které neměly za cíl najít to nejefektivnější a nejvýhodnější řešení v kaţdé kategorii a srovnávat nejvýhodnější nabídky na současném trhu. Byly pouţity náhodné příklady pro to, aby si čtenář udělal představu o fungování jednotlivých produktů. Výsledek lze interpretovat tak, ţe pokud budeme investovat prostřednictvím otevřených podílových fondů a svá rizika si budeme krýt rizikovým ţivotním pojištěním – můţeme dosáhnout vyšší hodnoty investovaných prostředků. Pokud bychom chtěli naspořit sumu 2.400.000 v dnešních cenách, abychom ji měli k dispozici ve svých 60 letech věku, a vyjdeme-li z předpokladů, které jsou popsané v této práci, můţeme si dopočítat orientační objem měsíční investiční částky: 2.400.000/503.046 = 4.700 Kč K této sumě si tedy můţeme ještě připočíst náklady rizikového ţivotního pojištění, které vychází na 30 na 688 Kč měsíčně (8.258 Kč/12). 41

Pokud si tedy muţ ve věku 30 let začne odkládat stranou cca 5.400 Kč měsíčně – můţe si tím zajistit krytí rizika smrti a trvalých následků na částku 1 mil Kč po dobu 30 let a současně dle výše popsaných modelů můţe docílit toho, ţe bude mít v 60 letech připravenou částku 2,4 mil Kč, která podle současné situace vykompenzuje ztrátu příjmu v důchodovém věku.

42

Závěr: Prognózy demografického vývoje a současný stav penzijního systému v ČR jasně ukazují na nutnost osobní participace každého jednotlivce na přípravu prostředků na svůj důchodový věk, tak aby si udržel svou životní úroveň. Odhady ukazují, že kompenzace ze státního systému bude pouze jakýsi základ, který na důstojné stáří zřejmě stačit nebude. Je proto na zvážení každého jednotlivce, jakým způsobem se na to chce připravit. Obecně však platí, že čím dříve na to začne člověk ve svém životě myslet, tím více má prostoru k vytvoření potřebné finanční rezervy. Významným nástrojem k tomuto je životní pojištění. Dle současných statistik jsou dva typy životního pojištění značně rozšířené a to kapitálové a investiční životní pojištění. Druhé jmenované v současnosti žažívá veliký boom v nárůstu předepsaného pojistného. To mají bezesporu na svědomí multilevelové společnosti finančních poradců, které mají v ČR co do počtu zprostředkovatelů evropský primát. Ukazuje se však, že neopominutelným důvodem pro sjednávání a doporučování těchto smluv klientům je výše zprostředkovatelských provizí, které jsou v případě investičního životního pojištění velmi vysoké. Z výpočtů uvedených v mé práci vyplývá, že kapitálové životní pojištění nepřináší v současnosti prakticky žádný výnos. V případě investičního životního pojištění je jeho výhodnost značně na vážkách. Produkt je velmi netransparentní, především co se týče poplatkové struktury a umístění klientových prostředků. Státní dotace v podobě daňového zvýhodnění je často nižší, než náklady na provozní a administrativní poplatky pojišťovny. Nabízí se tedy jednoduchá alternativa a to je investování přímo do otevřených podílových fondů. V současnosti jsou nabízeny programy, které jsou pro klienta jednoduché na porovnání. Nejen, že je tato alternativa výhodnější z hlediska předpokládaného výnosu, ale je i lépe státem regulovaná. V kombinaci s rizikovým životním pojištěním představuje velmi flexibilní možnost zajištění na stáří a proti případným rizikům, nesvazuje klienta k dlouhodobému placení produktu, který pro něj není výhodný. Pokud by si tedy dnešní třicátník měl zajistit svůj životní standard i v důchodovém věku, musel by měsíčně odkládat cca 25% svého čistého měsíčního příjmu po dobu 30 let. Toto vychází z modelů, které pracují s mnoha předpoklady, které je těžké do budoucna predikovat, mezi hlavní z nich patří míra výnosnosti trhu a míra inflace. Je tedy potřeba své rozložení aktiv často revidovat a aktualizovat. K tomu zajisté může pomoci správně zvolený finanční poradce, který nám vždy vysvětlí, proč nám jaké produkty doporučuje a poskytne nám kompletní a nezkreslené informace, které pro náš výběr potřebujeme, a tím si získá naši důvěru. Pokud nám však bez dlouhého

43

vyptávání a rozebírání naší současné a odhadované životní situace doporučí investiční životní pojištění, mějme se na pozoru a raději si vyslechněme ještě jiný názor.

44

5

Použitá literatura

Monografie: DUCHÁČKOVÁ, Eva a Jaroslav DAŇHEL. Pojistné trhy: změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2012, 252 s. ISBN 978-80-7431-078-2 ŠÍDLO, Dušan. Život jako riziko, aneb, Zásady pojišťování životních rizik. 1. vyd. Praha: D. Šídlo, 2010, 188 s. ISBN 978-80-904345-1-6 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4 Internetové zdroje: Česká národní banka – www.cnb.cz Český statistický úřad – www.csu.cz Ministerstvo financí – www.mfcr.cz Česká asociace pojišťoven – www.cap.cz Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců – www.afiz.cz Portál o demografii – www.demografie.info Portál o financích – www.penize.cz Portál o finančních produktech – www.produktovelisty.cz Portál o poplatcích v investičním spoření – old.t-a-n-k.eu Portál o investování – www.investujeme.cz Legislativní zdroje: Zákon č. 586/1992 sb., o daních z příjmů Vyhláška č. 75/2000 sb. 45

6

Seznam použitých tabulek

Tabulka 1-1 Věková struktura populace v roce 2009 a 2050 .........................................................................9 Tabulka 1-2 Věkové složení obyvatelstva podle věkových skupin; obě pohlaví (k 1.1.), ............................ 10 Tabulka 1-3 Relace průměrného důchodu k průměrné mzdě .................................................................... 11 Tabulka 1-4: Rozložení úspor domácností .................................................................................................. 13 Tabulka 2-1 Předepsané pojistné dle odvětví pojištění .............................................................................. 16 Tabulka 2-2 Počet evidovaných finančních zprostředkovatelů v zemích EU .............................................. 20 Tabulka 2-3 Vybrané registrované subjekty finančního trhu ...................................................................... 21 Tabulka 3-1 Modelace pojištění pro případ smrti a dožití (1:1) .................................................................. 23 Tabulka 3-2 Modelace pojištění pro případ dožití s vrácením zaplaceného pojistného ............................. 24 Tabulka 3-3 Model investičního životního pojištění 2 ................................................................................ 28 Tabulka 3-4 Modelové zhodnocení trhu ..................................................................................................... 30 Tabulka 4-1 Modelový příklad investování do otevřených podílových fondů ............................................ 37 Tabulka 4-2 Cenový návrh rizikového pojištění .......................................................................................... 40 Tabulka 4-3 Rozpočítání nákladů rizikového pojištění ................................................................................ 40

7

Seznam příloh

Příloha č.1 – Modelový příklad vývoje pojištění EasyLife 4.0 – nákladná pojištění Příloha č.2 – Modelový příklad vývoje pojištění EasyLife 4.0 - indexace Příloha č.3 – Vývoj inflace v USA od roku 1914, CPI index

46

Příloha č. 1 Modelový příklad vývoje pojištění EasyLife 4.0 – nákladná pojištění

47

Příloha č.2 Modelový příklad vývoje pojištění EasyLife 4.0 – indexace

48

Příloha č.3 Vývoj inflace v USA od roku 1914, CPI index

Vývoj inflace v USA od roku 1914, CPI index

20

15

5

-5

Průměrná roční inflace Klouzavý 5 letý průměr

-10

Klouzavý 9 letý průměr Klouzavý 15 letý průměr

-15

49

2010

2007

2004

2001

1998

1995

1992

1989

1986

1983

1980

1977

1974

1971

1968

1965

1962

1959

1956

1953

1950

1947

1944

1941

1938

1935

1932

1929

1926

1923

1920

1917

0 1914

Míra inflace

10