Analýza změn DPH v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza změn DPH v ČR 2008 - 2013 Bakalářská práce

Autor:

Eliška Bělohoubková, DiS. Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Novém Jáchymově, dne 22. června 2016

Eliška Bělohoubková, DiS.

2

Poděkování Chtěla bych poděkovat doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc., za vedení mé bakalářské práce, za připomínky, postřehy a velmi vstřícný přístup.

3

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá změnami zákona o dani z přidané hodnoty. Porovnává tyto změny a novely v rozmezí let 2008 až 2013. Bakalářská práce je rozdělena do pěti kapitol, kde je popsána historie daní a daňových teorií, daňový systém v České republice, konstrukce DPH. Dále jsou v této práci popsány jednotlivé novely a zhodnocení účinnosti.

Klíčová slova: Daň z přidané hodnoty, DPH, sazby DPH, Evropská unie, novela

Annotation This thesis deals with the changing law of value added tax. It compares this changes and amendment among years 2008 to 2013. The thesis is divided into five chapters, which describes history of taxes and taxes theories, tax system in the Czech Republic and construction of value addes tax. Further, in this thesis, there are described each amendment and evaluated efficiency.

Key words: Value Added Tax, VAT, rates VAT, European union, amendment

4

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1 HISTORIE DANÍ ................................................................................................................. 8 1.1

Historie daňových teorií, první daně ................................................................... 8

2 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR ..................................................................................................... 12 2.1

Daně z příjmů ................................................................................................... 13

2.2

Majetkové daně................................................................................................. 17

2.3

Daně ze spotřeby ............................................................................................... 19

2.4

Sociální pojistné ............................................................................................... 23

3 DPH A JEJÍ KONSTRUKCE ........................................................................................... 25 3.1

Základní pojmy .................................................................................................. 25

3.2

Funkce daně ....................................................................................................... 27

3.3

Sazby daně ......................................................................................................... 28

3.4

Metody výpočtu DPH ........................................................................................ 29

3.5

Výhody a nevýhody DPH .................................................................................. 30

3.6

Harmonizace DPH v Evropské unii .................................................................. 31 3.6.1 Směrnice 2006/112/ES .......................................................................... 32

4 NOVELY ZÁKONA O DPH 2008 – 2013 ........................................................................ 35 4.1

Novela k 1. 1. 2008 ............................................................................................ 35

4.2

Novela k 1. 1. 2009 ............................................................................................ 36

4.3

Novela k 1. 4. 2009 ............................................................................................ 38

4.4

Novela k 1. 1. 2010 ............................................................................................ 39

4.5

Novela k 29. 4. 2010 .......................................................................................... 40

4.6

Novela k 1. 4. 2011 ............................................................................................ 40

4.7

Novela k 1. 1. 2012 ............................................................................................ 42

4.8

Novela k 1. 1. 2013 ............................................................................................ 43

5 ANALÝZA A ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI .................................................................. 46 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 52 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 55

5

ÚVOD Téma mé bakalářské práce, Analýza změn DPH v ČR 2008 – 2013, jsem si vybrala, protože problematika DPH je stále aktuálním tématem. K dani z přidané hodnoty je velké množství dostupných informací, ať už odborné literatury, zákonů či dokumentů na webových stránkách odpovídajících státních institucí. Právě tuto odbornou literaturu včetně zákonů a webových stránek jsem pro zpracování bakalářské práce využívala. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení účinnosti změn zákonů na výnosy daně z přidané hodnoty. Jako metody pro zpracování bakalářské práce jsem použila komparaci a analyzování. Bakalářskou práci začínám kapitolou s názvem historie daní. V této kapitole se seznámíme se základními historickými milníky v oblasti daní a daňových teorií. Daně od nepaměti patří mezi jedny z nejdůležitějších příjmů veřejných rozpočtů a jejich výběr sahá do hluboké historie starověku a s postupem času se dlouhé roky vyvíjely. Druhá kapitola je pojmenována daňový systém ČR. Ihned na začátku najdeme grafické znázornění daňové soustavy v České republice. Daně primárně dělíme na daně přímé a nepřímé. Přímé daně je pak dále možné ještě rozdělit na majetkové a důchodové. Majetkové daně jsou, jak je z názvu patrné, daně z majetku, tedy daň z nemovitých věcí či silniční daň. Důchodové daně jsou daně z tzv. důchodů, neboli příjmů, a to daň z příjmů fyzických a právnických osob. Nepřímé daně dělíme na spotřební daně a ty se ještě dále dělí na univerzální a selektivní. Univerzální daň je DPH a spotřební daň je například daň z alkoholu. V této kapitole jsou všechny zmíněné daně podrobněji rozepsané, rozdělené a ke každé z nich je vyobrazeno grafické znázornění jejich vývoje právě v letech 2008 – 2013. Kapitola zahrnuje i sociální pojistné, které rozdělujeme na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Třetí část této bakalářské práce zahrnuje DPH a její konstrukci. Nejdříve vymezím základní pojmy spojené právě s daní z přidané hodnoty, a to například co je předmětem daně, co je základ daně, zdaňovací období či kdo jsou plátci této daně a další. Dále zmiňuji tři důležité funkce daně, a to alokační, redistribuční a stabilizační. Jednou z nejdůležitějších částí, jsou sazby daně. Jsou vyobrazeny v přehledné tabulce postupně podle požadovaných let a rozděleny na základní a sníženou sazbu, přesně jak je dáno podle zákona. Dále v této části zachytím metody výpočtu DPH, což je také jedna z nejpodstatnějších věcí, která je velmi důležitá vůbec pro správný výměr daně. Zmíním také základní výhody a nevýhody DPH, jako

6

je například neutralita daně a na druhé straně, jako nevýhoda administrativní náročnost evidence. Důležité je také zmínit sjednocení daní v Evropské unii, jaký vlastně byl důvod tohoto kroku a v neposlední řadě také zmínit směrnici Rady o společném systému DPH, která je implementována do českých daňových zákonů, především do zákona o DPH. Čtvrtá část zahrnuje analýzu jednotlivých novel, kterými prošel zákon o DPH v letech 2008 - 2013. V kapitole rozepíši důležité změny v zákoně podle jednotlivých let, přesně tak jak proběhly novely. Všechny novely zákona a vůbec celý zákon o DPH je v souladu s evropskými směrnicemi, konkrétně se směrnicí Rady 2006/112/ES, která je postupně také novelizována a implementována do českého práva. Poslední částí je analýza a zhodnocení účinnosti. Najdeme zde přehledné tabulky s evidovanými subjekty registrovanými k dani z přidané hodnoty, roční daňovou povinnost a skutečný výběr daně. Dále zdůvodnění a uvedení daňového výnosu a jeho procentní nárůst. Vše je řazeno podle jednotlivých let jdoucích po sobě. Ke konci kapitoly najdeme grafické znázornění porovnání schváleného státního rozpočtu v jednotlivých letech, skutečný příjem a míru plnění rozpočtu za jednotlivé roky a zhodnocení změn zákonů v souvislosti s výnosem daně.

7

1 HISTORIE DANÍ Daně znamenají pro rozpočtovou soustavu jednotlivých zemí pravidelně se opakující příjem. V případě poplatníků daní to tak být nemusí. Poplatník platí daň pouze v případě, vznikne-li mu daňová povinnost. Daně obecně snižují disponibilní příjmy všem poplatníkům daní. Z tohoto důvodu daňová teorie řeší, jaké by měly daně plnit funkce, jak by měly být vybírány, které všechny by měly být vybírány, jak jsou sestavovány a dále také řeší, jak daně působí na přerozdělení majetku.1

1.1 Historie daňových teorií, první daně S vývojem společnosti se postupně vyvíjely i daně. Prvotní postřehy o daních se začaly tvořit už ve starověku (Aristoteles). V této době byly daně až vedlejším, nepravidelným příjmem státní pokladny. Převážně byly vybírány nárazově k financování nějaké potřeby. Ve starověku měly daně převážně vlastnost naturální daně. Ve středověku, kde si první názory začal vytvářet například Tomáš Akvinský, se daním připisovala funkce rozpočtová. Podstatnými příjmy vladaře byly například výnosy z vladařova majetku, právo ražby mincí, varné právo, a to byly poplatky za užívání práv, jež vlastnil pouze panovník či šlechta. Stejně jako ve starověku byly daně vedlejším příjmem, časem se ale začaly zavádět výnosné a pravidelné daně a s tím související peněžní daně. Postupně se začaly zavádět i městské daně, které stejně jako státní daně, putovaly do státní pokladny panovníka. V pozdějším středověku se z daní stal pravidelný příjem především vladařovi kasy. Využívaly se nepřímé spotřební daně a ty se staly společně s majetkovými daněmi a daněmi z hlavy podstatným daňovým příjmem. V tomto období nastával tzv. dualismus ve správě daní, kdy vladařův výběrčí daní vybíral nepřímé daně a se souhlasem šlechty se ještě vybíraly přímé daně, tzv. kontribuce. Další rozvoj přichází v novověku, kde přichází další část používání daní a byly jim přikládány další funkce. Více se vyvíjí daňová teorie. Jedni považují daň za chybu (T. Akvinský), druzí

1

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-698-1.s. 377-382.

8

zase tvrdí, že daň má být odrazem majetkových poměrů a nemá být od daně osvobozena žádná třída (J. Bodin). Dále je také daň pochopena jako hodnota za služby, jež jsou občanům poskytnuty (T. Hobbes). Jedny z prvních celistvých úsudků na funkce a činnost daní nalezneme u merkantilistů a především u francouzských fyziokratů a klasických britských politických ekonomů A. Smithe a D. Ricarda.2 Adam Smith (1723 – 1790), byl protagonistou klasické tzv. politické ekonomie. Byl to ekonomický liberalista, který objevil a zastával historicky známou „neviditelnou ruku trhu“. Chod státní ekonomiky se zakládá na svobodné činnosti jedinců, která směřuje k přirozenému řádu, který se vytvoří sám v okamžiku, kdy se odstraní státní regulace. Smith vytvořil čtyři kánony vyjadřující zásady:

a) b) c) d)

daňové spravedlnosti, určitosti, pohodlnosti placení, úspornosti.

Zásada daňové spravedlnosti znamenala placení daně dle velikosti majetku, popřípadě podle příjmu poplatníka daně. Tato zásada navazovala na směnnou daňovou teorii a je zdůrazněno, že spravedlnost vyžaduje, aby mezi typy příjmů, ať už šlo o zisk, mzdu nebo rentu, nebyly dělány rozdíly. Zásada určitosti zdanění uvádí, že daň má být přesně vymezena. Dále má být přesně určen způsob zaplacení daně, termíny zaplacení daně a vyměřená částka daně, kterou poplatník zaplatí. Tato zásada ochraňuje poplatníky před výběrčím daní. Zásada pohodlnosti placení pojednává o tom, že daň by měla být vybírána v té době a takovým postupem, kdy se to nejvíce hodí poplatníkovi daně. Například v době kdy poplatník obdrží příjem ze sklizně.

2

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-698-1.s. 377-382.

9

A poslední zásada úspornosti nebo také efektivnosti upozorňuje na minimalizaci nákladů na správu a výběr daní. První daně Mezi první daně můžeme začlenit tyto typy odvodů:

-

domény, regály, kontribuce, akcízy.

Domény znamenají odvody ze zisků z vladařova majetku, to je z hospodaření na vladařových pozemcích. Jsou ve většině případů v naturální podobě. Regály tvoří poplatky za vypůjčení práv, jež náleží výhradně vladaři. Jde v první řadě například o právo lovu, vaření piva, o právo těžby. Dále postupem času přibylo právo ražení mincí. Podle těchto vyjmenovaných práv se vytváří horní regál, regál solní, regál celní a mincovní regál. Používaný je také soudní regál a do vládní kasy přitékají také zisky z poplatků za soudní výkony. Kontribuce k výše jmenovaným odvodům přibývají až ve 12. století. Kontribuce jsou předkem budoucích přímých daní. Tyto daně jsou vybírány takzvaně z hlavy, majetku i z příjmů. Kontribuce jsou vybírány mimořádně a velmi zvláštním způsobem, jenž je zakládán na repartiční metodě. To znamená, že příjem daně je v první řadě odsouhlasen vladařem nebo stavovským sněmem a dále je předpokládaný příjem dělen na konkrétní města nebo panství, a ty opětovně svou část člení na třídy poplatníků nebo bezprostředně na obyvatelstvo. Takto by mělo být dospěno k výnosu kontribucí. Akcízy znázorňují prvotní podobu nepřímých daní a představují novodobější podobu regálů. Akcízy můžeme mít ve dvou podobách. Akcíz jakožto daň z koloběhu zboží je ve významu spotřební daně a zasahuje konkrétní typy komodit v koloběhu a jeho hodnota se reguluje množstvím nebo danou užitnou hodnotou. Druhá podoba akcízu je v podobě obchodové daně,

10

jejíž podstatou je placení poplatku z právního přesunu artiklu dle jeho částky. Při několikanásobném prodeji mohlo být zboží zdaněno opětovně.3

3

ŠIROKÝ, Jan. Základy daňové teorie s praktickými příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 978-80-7478-785-0. s. 14-15.

11

2 DAŇOVÝ SYSTÉM ČR Daně patří mezi nejdůležitější veřejné příjmy, přesto nejsou jediným příjmem do veřejného rozpočtu. Mezi další příjmy plynoucí do veřejného rozpočtu řadíme také poplatky, místní poplatky a povinné příspěvky do státních fondů. Veřejné rozpočty se doplňují také úvěrovými příjmy, především přes vydávání státních cenných papírů.4

Obrázek 1

Daňová soustava v ČR5

4

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 39. 5 ISŠ Slaný. EU peníze středním školám. [online] [citováno 10. 2. 2016, 10:35]. Dostupné z: http://www.iss slany.cz/bezkridy/?action=office/EKONOMIKA3_18.ppt

12

2.1

Daně z příjmů

Daně z příjmů jsou pro svou účelovost značně kontrolované a bývají velmi často používány jako prostředek omezení. Daně z příjmů oproti daním ze spotřeby, jež jsou ukryty v hodnotách zboží, bývají více zřejmé a poplatníky jsou více vnímány. Přímé daně lépe vystihují daňovou spravedlnost pro svou účelovost, ale mají naopak i větší záporný dopad na nabídku práce. V předešlých letech tyto daně vytvářely zásadní část fiskálních příjmů v převážné většině států, stejně tak jako v České republice. V současné době se spíše hodnoty daní z příjmů v daňových mixech jednotlivých zemí snižují. Konkrétní podíl daně z příjmů fyzických a právnických osob je viditelný v níže uvedeném Grafu 1, který zachycuje daňový mix v ČR v roce 2008.

Daň z příjmů FO Daň z příjmů PO 12% 41%

15%

11%

20%

Majetkové daně 1%

Daň z přidané hodnoty Spotřební daně a daň silniční Pojistné sociálního pojištění

Graf 1

Daňový mix v ČR v roce 20086

V českém daňovém systému jsou dva typy daní z příjmů, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. V úhrnu jsou tyto daně jedním z nejdůležitějších příjmů pro státní rozpočet. Výnos těchto daní se v předchozích letech zmenšoval, a to především z důvodu politických regulací konstrukce daní a také finanční krize.

6

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 48.

13

Daně z příjmů

Obrázek 2

Daň z příjmů

Daň z příjmů

fyzických osob

právnických osob

Daně z příjmů v ČR 7

Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob můžeme nazvat daní univerzální a daní přímou, kterou jsou zasaženy všechny zdanitelné příjmy obyvatel. Tvoří asi 12 % příjmů státního rozpočtu. Tato daň je považována za nejnáročnější daň v českém daňovém systému, co se konstrukce týká. Výpočet je velmi náročný, protože by měl brát ohled na společenské pozice poplatníků, a tím by mělo být umožněno přerozdělování vytvořeného příjmu od jednotlivců s většími důchody k jednotlivcům s menšími důchody. Konstrukce této daně by měla pomoci, aby se poplatníci chovali v harmonii s danými přednostmi společnosti. K tomuto stavu by měly dopomoci slevy na daních, osvobození od daní a odpočty ze základu daně. Pro daň z příjmů fyzických osob platí standardní zdaňovací období, což je v každém případě kalendářní rok. Za poplatníky daně považujeme všechny fyzické osoby mající příjem ke zdanění. Rozdělujeme je do dvou skupin – daňové rezidenty a daňové nerezidenty. Daňový rezident je fyzická osoba, jež má bydliště na území České republiky a také osoba, jež nemá bydliště na území České republiky, ale po dobu kalendářního roku bývá minimálně 183 dní právě na území České republiky. Daňoví rezidenti mají neomezenou daňovou povinnost. Za daňového nerezidenta je považována osoba, která v České republice zdaňuje pouze příjmy vzniklé právě na území České republiky. Tito daňoví nerezidenti mají omezenou daňovou povinnost.8

7

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 49. 8 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 137-138.

14

Daň z příjmů právnických osob Tato daň je vytyčena pro všechny právnické osoby, kde předmětem daně bývají všechny příjmy z aktivit a z nakládání se jměním. V případě podnikatelských subjektů jde především o příjmy z aktivit realizovaných pro dosažení zisku. Základ této daně je odvozen od hrubého účetního výsledku hospodaření, který se poté snižuje o položky snižující základ daně dle zákona o daních z příjmů. Pro daň z příjmů právnických osob platí stejné zdaňovací období jako u daně pro fyzické osoby, tedy kalendářní rok a můžeme ji považovat také za daň důchodovou a univerzální. Tvoří přibližně 15 % celkových daňových příjmů ve státním rozpočtu. Daní z příjmů právnických osob zdaňují veškeré právnické osoby. Poplatníky této daně dělíme dle několika měřítek, které najdeme níže v Obrázku 3.

Poplatníci

sídlo nebo místo vedení

daňový rezident Obrázek 3

daňový nerezident

účel založení nebo zřízení

podnikatelský subjekt

nepodnikatelský subjekt

Poplatníci daně z příjmů právnických osob9

Nejdůležitější rozdělení je podle sídla nebo místa vedení, a to na daňové rezidenty a nerezidenty. Daňoví rezidenti jsou všechny právnické osoby mající sídlo nebo místo vedení na území České republiky. Tito daňoví rezidenti mají neomezenou daňovou povinnost, tzn., že zdaňují příjmy, které vznikly na území České republiky, tak i příjmy vzniklé v zahraničí. Daňoví nerezidenti jsou definováni jako všechny právnické osoby sídlící mimo Českou republiku a nemající zde místo vedení. V takovém případě právnická osoba zde zdaňuje

9

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 84.

15

pouze příjmy vzniklé právě u nás. Můžeme také říci, že daňoví nerezidenti mají omezenou daňovou povinnost. Další dělení je podle účelu založení nebo zřízení, a to na podnikatelský subjekt a nepodnikatelský subjekt. Toto dělení již ale není tak podstatné jako předchozí. Podnikatelské subjekty definujeme jako ty, které jsou vytvořeny za účelem podnikání a dosažení zisku. Tyto osoby zdaňují všechny příjmy z aktivit a z naložení s majetkem. Naproti tomu nepodnikatelské subjekty můžeme definovat jako ty, jež nejsou vytvořeny s cílem podnikání a dosahování zisku. Zdaňují pouze v omezené míře a předpisy pro upravení daňového základu jsou rozdílné. Typickým příkladem nepodnikatelských subjektů můžeme zmínit investiční fondy, veřejné vysoké školy, penzijní fondy, obecně prospěšné společnosti a další.10

140000 120000 100000 80000

Daň z příjmů právnických osob

60000

Daň z příjmů fyzických osob

40000 20000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Graf 2

Vývoj daně z příjmů PO a FO 2008 – 2013 (v mil. Kč)11

Daň z příjmů právnických osob (dále jen DPPO) v roce 2008 byla 127.174 mil. Kč, oproti tomu daň z příjmů fyzických osob (dále jen DPFO) byla 94.957 mil. Kč. V roce 2009 spadl příjem z DPPO na 83.338 mil. Kč a DPFO také klesla, a to na 85.651 mil. Kč. Tento propad můžeme přisuzovat ekonomické krizi. V roce 2010 byla DPPO vybrána v částce

10

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 84-85. 11 Česká národní banka. Statistika. Vládní finanční statistika. ARAD systém časových řado[online]. [citováno 9. 2. 2016, 10:30]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1411&p_strid=ABA&p_lang=CS

16

86.305 mil. Kč a DPFO byla 87.489 mil. Kč. V roce 2010 příjmy z obou daní mírně vzrostly a téměř se vyrovnaly. V roce 2011 byla DPPO 82.296 mil. Kč a DPFO byla 90.614 mil. Kč. V roce 2012 bylo na DPPO vybráno 89.192 mil. Kč a na DPFO 92.586 mil. Kč. Vybírané daně v tomto roce opět vzrostly a tím přispěly do státního rozpočtu. V roce 2013 byla DPPO vybrána v hodnotě 81.484 mil. Kč a DPFO byla 94.494 mil. Kč. V tomto roce DPPO výrazně poklesla, naproti tomu ale DPFO oproti předchozímu roku vzrostla.

2.2

Majetkové daně

Daně z majetku můžeme považovat za doplňující daňový příjem veřejného rozpočtu. Tvoří přibližně 1 % příjmů veřejného rozpočtu. Rozlišujeme všeobecné a výběrové daně z majetku. Všeobecné daně se v současnosti využívají velmi zřídka. Naproti tomu například s daní z nemovitých věcí se můžeme setkat v celé Evropské unii.12

14000 11719

12000 10410

11100

10000

9078 8059

8000

7687 majetkové daně v r. 2008 - 2013

6000 4000 2000 0 2008

Graf 3

2009

2010

2011

2012

2013

Majetkové daně 2008 – 2013 (v mil. Kč)13

Z Grafu 3 je patrné, že v roce 2008 byl výběr majetkových daní 10.410 mil. Kč. V roce 2009 oproti předchozímu roku poklesl na 8.059 mil. Kč. V roce 2010 majetkové daně ještě

12

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 50. 13 Česká národní banka. Statistika. Vládní finanční statistika. ARAD systém časových řado[online]. [citováno 15. 2. 2016, 10:50]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1411&p_strid=ABA&p_lang=CS

17

poklesly, a to na 7.687 mil. Kč. V roce 2011 rapidně vzrostl výběr majetkových daní, a to až na 11.719 mil. Kč. V roce 2012 nastal mírný pokles, ale pouze na 11.100 mil. Kč. V roce 2013 přišel propad výběru této daně hlubší, a to na 9.078 mil. Kč. Daň z nemovitých věcí Příjmy z majetkových daní, konkrétně z daní z nemovitých věcí, jsou velmi stabilní, ale malé. Daně převodové mají v úhrnu vyšší význam, například daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitosti). Daň z nemovitých věcí je velmi populární majetkovou daní. Vybírá se dle katastrálního území, ve kterém je konkrétní nemovitost umístěna, protože tato daň je výhradně příjmem obcí. Daň z nemovitých věcí můžeme rozdělit na daň z pozemků a daň ze staveb. Daň z pozemků je vybírána například ze zemědělské půdy, stavebních pozemků a dalších. Daňovým základem je rozloha konkrétních pozemků v m2. Daňová sazba může být diferencovaná anebo stálá. Daň ze staveb, stejně tak jako daň z pozemků, může být diferencovaná a stálá. Daňovým základem je půdorys stavby v m2 a s každým dalším nadzemním podlažím se navyšuje.14

12000 9540

10000

8750

9850

8570

8000 6360 6000

5200

daň z nemovitých věcí

4000 2000 0 2008

Graf 4

2009

2010

2011

2012

2013

Daň z nemovitých věcí 2008 – 2013 (v mil. Kč)15

14

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 51. 15 Česká národní banka. Statistika. Vládní finanční statistika. ARAD systém časových řado[online]. [citováno 15. 2. 2016, 11:10]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1411&p_strid=ABA&p_lang=CS

18

Z Grafu 4 je patrné, že v roce 2008 se na dani vybralo 5.200 mil. Kč. Další rok se vybralo již více, a to 6.360 mil. Kč. V roce 2010 se výběr opět zvýšil, a to na 8.750 mil. Kč. V roce 2011 výběr daně nepatrně klesl, a to na 8.570 mil. Kč. V letech 2012 a 2013 už se výběr daně zvyšoval, a to na 9.540 mil. Kč a na 9.850 mil Kč. Zvýšení daně z nemovitých věcí může být přisuzováno územním samosprávným celkům, protože tento příjem patří výhradně do jejich rozpočtů a mohou si výší regulovat samy prostřednictvím koeficientů daných zákonem. Daň dědická a darovací Tyto daně jsou jednorázovými daněmi vyměřující se při bezplatném převedení jmění. Daňovým základem těchto daní je cena zděděného či darovaného majetku. Daňová sazba je rostoucí, tzn., že čím vyšší je hodnota majetku, tím vyšší je daň. Nejbližší příbuzní jsou od těchto daní osvobozeni od roku 2008. Daň z nabytí nemovitých věcí Tato daň je stejně tak jako přechozí daně jednorázovou daní a je vybírána především při úplatném převodu nemovitých věcí. Daňovým základem bývá převážně kupní cena anebo cena ocenění na základě odborného odhadu dle zákona o oceňování. Daňová sazba se dělí na jednotnou a lineární.

2.3

Daně ze spotřeby

Daně ze spotřeby obecně patří mezi daně nepřímé. Tyto daně můžeme rozdělit na univerzální a selektivní jak je vidět na Obrázku 4. Univerzální daní je bezesporu daň z přidané hodnoty. Je to z toho důvodu, že tuto daň platí bez rozdílu všichni při nakupování drtivé většiny zboží či služeb. Je to daň nepřímá stejně tak jako ostatní daně ze spotřeby. Mezi selektivní daně řadíme spotřební daně, cla a daně energetické. Spotřební daně jsou dále děleny na daň z minerálních olejů, daně z alkoholu a daně z cigaret a tabákových výrobků. Daně z alkoholu jsou ještě dále rozděleny na daň z piva, vína a z lihu a lihovin. A v neposlední řadě

19

energetické daně můžeme rozdělit na daň ze zemního plynu, z pevných paliv a daň z elektřiny.16

Obrázek 4

Daně ze spotřeby v ČR17

Daně ze spotřeby jsou ve státech Evropské unie sjednocovány. Tyto daně jsou částí hodnoty zboží a služeb. Sjednocovány jsou předměty těchto daní i jejich daňové sazby. V posledních letech popularita daní ze spotřeby roste a jejich část v rozpočtech se zvyšuje. To je způsobeno především zaváděním dalších daní ze spotřeby. Daň z přidané hodnoty Tuto daň řadíme mezi univerzální daň, která zdaňuje dodání zboží, poskytnutí služeb a také například dovoz zboží z třetích zemí, což jsou země mimo Evropskou unii. Daň z přidané hodnoty má velice rozsáhlý předmět daně a není omezen jen na zboží. Sazba této daně je diferencovaná se dvěma stupni a lineární.

16

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s.52. 17 Tamtéž, s. 52.

20

250000 219965 200000

177816 176717

187821 191894

199715

150000 daň z přidané hodnoty 100000

50000

0 2008

Graf 5

2009

2010

2011

2012

2013

Daň z přidané hodnoty 2008 – 2013 (v mil. Kč) 18

Z Grafu 5 je patrné, že v roce 2008 bylo na DPH vybráno 177.816 mil. Kč. V roce 2009 nastal mírný pokles, a to na 176.717 mil. Kč. V roce 2010 nastal nárůst výběru daně, a to na 187.821 mil. Kč. Vyšší výběr daně byl způsoben změnou základní i snížené sazby DPH. V roce 2011, i přestože se sazba daně neměnila, výběr daně vzrostl na 191.894 mil. Kč. V roce 2012 výběr opět vzrostl na 199.715 mil. Kč vlivem zvýšení snížené sazby daně z 10 % na 14 %. V roce 2013 se daň opět zvýšila, a to na 219.965 mil. Kč. V tomto se roce se opět zvyšovaly daňové sazby, základní i snížená. Spotřební daně Spotřební daně jsou řazeny mezi selektivní daně ze spotřeby. Spotřební daně tvoří přibližně 11 % příjmů veřejného rozpočtu. Této dani podléhají minerální oleje, líh a lihoviny, pivo, víno, tabák a tabákové výrobky. Předmětem daně je produkce a import. Daňovým základem je množství fyzických složek produkovaného nebo importovaného zboží. Daňové sazby máme pevné a diferencované.

18

Česká národní banka. Statistika. Vládní finanční statistika. ARAD systém časových řado[online]. [citováno 15. 2. 2016, 12:10]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1411&p_strid=ABA&p_lang=CS

21

Energetické daně Tyto daně najdeme v daňovém systému České republiky teprve od roku 2008. Slouží k ochraně životního prostředí. Mohou se také označovat jako daně environmentální, ekologické daně či daně zelené. Momentálně jde o daň ze zemního plynu, elektřiny a daň z pevných paliv. Daňová zátěž těmito daněmi jde za konečným příjemcem energie.

Clo Clo je řazeno také mezi selektivní nepřímé daně ze spotřeby a je neúvěrovým příjmem rozpočtů. Clo můžeme považovat za zvláštní daň ze spotřeby. Je definováno jako závazná úhrada, která je propojena s převozem zboží přes hranice jiného státu. V současnosti se clo především používá pro podpoření tuzemské výroby, tzn., v případě, že na zahraniční zboží bude velké clo, spotřebitelé budou nakupovat tuzemskou výrobu, a tím se zvýší jejich příjmy.19 2500 2204 2000 1661

1727

1397

1500

clo

1000

500 0

0

2012

2013

0 2008

Graf 6

2009

2010

2011

Clo 2008 – 2013 (v mil. Kč)20

19

VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 52-53. 20 Česká národní banka. Statistika. Vládní finanční statistika. ARAD systém časových řado[online]. [citováno 15. 2. 2016, 12:25]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1411&p_strid=ABA&p_lang=CS

22

Z Grafu 6 je zřejmé, že v roce 2008 se na clech vybralo 2.204 mil. Kč. V roce 2009 výběr poklesl, a to na 1.397 mil. Kč o téměř polovinu. V roce 2010 příjmy z cla vzrostly na 1.661 mil. Kč a v roce 2011 vzrostly už jen nepatrně na 1.727 mil. Kč. Od 1. 1. 2012 jsou podíly na clu plynoucí do státního rozpočtu zařazeny do nedaňových příjmů, a proto zde není jejich hodnota uvedena.

2.4

Sociální pojistné

Sociální pojistné patří mezi daňové příjmy. Tvoří přibližně 41 % příjmů státního rozpočtu. Toto pojistné je velmi speciální a příjmy z něj proudí do veřejného rozpočtu či státních fondů. Takovéto pojistné má všechny vlastnosti daně. Sociální pojistné zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Veřejné zdravotní pojištění je považováno také za veřejný příjem, přestože proudí do rozpočtů zdravotních pojišťoven. Veřejné zdravotní pojištění Pojistné na toto zdravotní pojištění je odváděno za zaměstnance prostřednictvím zaměstnavatele, který zaměstnancům toto pojistné sráží z jejich hrubé mzdy. V současné době odvádí zaměstnavatel částku 9 % z hrubé mzdy konkrétního zaměstnance. Samotný zaměstnanec odvádí 4,5 % z hrubé mzdy. Veřejné zdravotní pojištění platí nejen zaměstnanci, ale také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a dále také osoby bez zdanitelných příjmů. Pojistné na sociální zabezpečení Toto pojistné a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je jedna úhrada zahrnující důchodové pojištění, nemocenské pojištění a již zmiňovaný příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojištění odvede opětovně zaměstnavatel, stejně tak jako u veřejného zdravotního pojištění. Vyměřovacím základem je opět hrubá mzda zaměstnance. V současnosti zaměstnavatel odvádí 25 % z hrubé mzdy, samotný zaměstnanec si platí 6,5 %.

23

390000

385520

380000

371498 372239

370000 355835

360000 347918

350000

pojistné na sociální zabezpečení

336817

340000 330000 320000 310000 2008

Graf 7

2009

2010

2011

2012

2013

Pojistné na sociální zabezpečení 2008 – 2013 (v mil. Kč)21

V Grafu 7 jsou uvedeny výše výběru pojistného na sociální zabezpečení. V roce 2008 se výběr pojistného vyšplhal na 385.520 mil. Kč. V roce 2009 nastal velký pokles, a to na 347.918 mil. Kč. Tento pokles byl způsoben snížením vyměřovacích základů pro pojistné a také opatřením v rozpočtu, které umožňuje uplatnění slevy na pojistném pro zaměstnavatele. Tato sleva se vztahuje na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby s vyměřovacím základem nižším než je 1,15 násobek průměrné mzdy. V roce 2010 se výběr pojistného navýšil na 355.835 mil. Kč, a to i proto, že výše zmiňované uplatnění slevy bylo účinné pouze pro rok 2009. V roce 2011 výběr klesl na 336.817 mil. Kč vlivem ekonomické situace. V roce 2012 pojistné vzrostlo na 371.498 mil. Kč. Nárůst způsobilo například povinné placení pojistného z dohod o provedení práce nad 2.500 Kč. V roce 2013 pojistné jen mírně vzrostlo na 372.239 mil. Kč. Toto minimální zvýšení můžeme přikládat pomalému růstu objemu mezd, než bylo původně zamýšleno.

21

Česká národní banka. Statistika. Vládní finanční statistika. ARAD systém časových řado[online]. [citováno 15. 2. 2016, 12:40]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG. PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1411&p_strid=ABA&p_lang=CS

24

DPH A JEJÍ KONSTRUKCE

3

Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) definujeme jako daň nepřímou a všeobecnou ze spotřeby. Tato daň je jednou z největších položek daňových příjmů ve veřejných rozpočtech. DPH je povinnou daní v zemích Evropské unie a prošla sjednocením na základě směrnice 2006/112/ES, především z hlediska předmětů daně a daňových sazeb.

3.1

Základní pojmy

Předmět daně z přidané hodnoty Předmětem daně rozumíme dodání zboží (energie, voda, plyn, …), poskytnutí služby (poradenské služby, právnické služby, …) či pořízení zboží z cizího členského státu EU za úplatu osobami podléhající dani s tuzemským místem plnění.22 Pro lepší orientaci si předmět daně můžeme prohlédnout na následujícím obrázku.

předmět daně

dodání zboží převod nemovitostí pořízení zboží z EU Obrázek 5

poskytování služeb

dovoz zboží z třetích zemí

Předmět daně z přidané hodnoty23

Plátci daně z přidané hodnoty Plátcem daně z přidané hodnoty je osoba podléhající dani, která sídlí v České republice anebo má místo výkonu hospodářské činnosti v České republice. Plátcem se stává ta osoba, jejíž obrat za maximálně 12 bezprostředně předchozích po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí 1.000.000 Kč, vyjma osob, jež realizují jen plnění osvobozená od daně bez nároku 22 23

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v aktuálním znění. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014. ISBN 978-80-87480-23-6. s. 260.

25

na odečet daně. V tom případě je nutné, aby se plátce registroval u příslušné finanční instituce a začal odvádět daň z přidané hodnoty ze svých plnění. Mimo plátce povinného přihlásit se k dani může existovat tzv. dobrovolný plátce daně. Dobrovolným plátcem daně se v České republice může stát osoba podléhající dani sídlící nebo podnikající v tuzemsku i v případě, že nepřekročila registrační limit. Musí ale realizovat plnění zahrnující se do obratu. Dobrovolný plátce podá přihlášku k dani z přidané hodnoty a stává se plátcem ode dne uvedeného na osvědčení o registraci, jež obdrží od správce daně. Osoby povinné k dani z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty má dopad převážně na nás všechny, a to v okamžiku, kdy si nakoupíme zboží či nám je poskytnuta služba ať už v České republice nebo v jiném členském státu Evropské unie. V tomto okamžiku nás daň z přidané hodnoty zatíží jako osobu nepovinnou k dani a jsme pasivními účastníky procesu vybírání daně z přidané hodnoty. Naproti tomu osoba povinná k dani je definována jako osoba, fyzická či právnická, jež samostatně provozuje hospodářskou činnost v České republice nebo v dalším členském státu Evropské unie. Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím je stanoven kalendářní měsíc. Avšak v případě, že obrat plátce nepřekročil 10.000.000 Kč v časovém horizontu 12 bezprostředně předchozích po sobě jdoucích kalendářních měsíců, může být zdaňovacím obdobím čtvrtletí. Stejné pravidlo platí i v případě, když plátce je tzv. nespolehlivým plátcem, není skupinou a v případě, že změnu zdaňovacího období nahlásí do konce ledna příslušného kalendářního roku správci daně z přidané hodnoty, tj. příslušnému finančnímu úřadu.24 Základ daně „Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.“25 24 25

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v aktuálním znění. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v aktuálním znění.

26

Do základu daně jsou také zahrnuty další daně, poplatky či další srovnatelná peněžitá plnění, vedlejší výdaje, jež jsou naúčtovány osobě, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění anebo například materiál, který přímo souvisí s poskytovanou službou. Další definice základu daně jsou vymezeny v aktuálním znění zákona o DPH.

3.2

Funkce daně

Daně mají několik ekonomických funkcí, které mají podporovat veřejné finance. Naprosto nejdůležitější a primární funkcí je funkce fiskální. Tímto pojmem je vyjádřeno získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, ze kterých jsou dále financovány veřejné výdaje. Tato funkce sahá nejvíce do historie a také se prolíná do dalších velmi podstatných funkcí, které si přiblížíme níže. Jedná se o funkce alokační, redistribuční a stabilizační.

Alokační Alokační funkce je využívána v případě investování či umisťování vládních výdajů a jejich nejvhodnějšího rozčlenění mezi soukromou a veřejnou spotřebu. Finanční prostředky se alokují s cílem efektivnějšího využití. Přestože vláda potřebuje nakládat s určitým množstvím finančních prostředků a regulovat ekonomiku, v případě velmi rozsáhlého veřejného sektoru by se alokovaly i prostředky, které by bylo možné využít daleko lépe a efektivněji prostřednictvím trhu. Redistribuční Redistribuční funkce slouží především ke zmenšení rozdílů mezi obyvatelstvem a zachování určité životní úrovně, protože rozčlenění důchodů podle fungování trhu nepovažují za rovnocenné a správné. Pomocí přesunu plateb a daní vláda reguluje přerozdělení důchodů. Může být zavedeno také progresivní zdanění, které způsobí, že bohatší budou odvádět vyšší daně, protože mají vyšší příjmy.

27

Stabilizační Stabilizační funkce jak je již zřejmé z jejího názvu, slouží primárně ke stabilizaci ekonomiky. Tato funkce má snahu zmírňovat ekonomické výkyvy ku prospěchu zabezpečení dostačující zaměstnanosti a cenové stability.26

3.3

Sazby daně

Sazby daně v české legislativě najdeme za období od roku 2008 až do roku 2013 vždy dvě. Postupně se tyto sazby daně měnily se změnami právě v zákoně o DPH a s politickým obsazením na české politické scéně. Níže v Tabulce 1, tyto sazby najdeme konkrétně specifikované právě od roku 2008 do roku 2013.

Tabulka 1

Sazby DPH za rok 2008 - 201327 Sazba daně (v %) Rok

základní

snížená

2008

19

9

2009

19

9

2010

20

10

2011

20

10

2012

20

14

2013

21

15

V roce 2008 se oproti roku 2007 měnila pouze snížená sazba daně, a to z 5 % na 9 %, základní 19% sazba zůstala neměnná. V roce 2009 zůstaly obě sazby neměnné, přestože v zákoně o DPH nastávaly korekce. V roce 2010 je podle výše uvedené tabulky zřejmé, že oproti roku 2009 se základní sazba daně zvýšila z původních 19 % na 20 %. Snížená sazba daně se rovněž změnila z původních 9 % na 10 %. V roce 2011 nezaznamenal zákon o DPH z pohledu sazby daně žádnou změnu, tzn. základní i snížená sazba daně zůstaly na 20 % 26

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 12-13. 27 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platných zněních.

28

a 10 %. V roce 2012 proběhla korekce u snížené sazby daně, a to z původních 10 % na 14 %. Základní sazba daně zůstala neměnná. V roce 2013 prošel zákon o DPH další proměnou a měnily se i daňové sazby. Základní sazba se zvýšila z původních 20 % na 21 % a snížená sazba se zvýšila ze 14 % na 15 %.

3.4

Metody výpočtu DPH

Je několik způsobů či metod jak vypočítat daň z přidané hodnoty. Všemi způsoby je velmi náročné vypočítat přidanou hodnotu. Níže si tyto metody okrajově ukážeme. Součtová metoda Přidaná hodnota je tvořena součtem mezd, rent, zisků, salda úroků a amortizace u konkrétních hospodářských subjektů. V momentu kdy předpokládáme okamžitou spotřebu všech služeb a vyrobeného zboží v běžném zdaňovacím období, by daň z přidané hodnoty měla hodnotu hrubého domácího produktu. Hrubý domácí produkt by byl vypočítaný důchodovou metodou, násobený vhodnou sazbou daně. Tato metoda výpočtu je velmi banální, avšak v praxi nelze použít, poněvadž nejsme schopni určit podíl jednotlivých výrobních faktorů na výrobku konkrétní firmy. Účetní metoda Účetní metoda neboli přímá rozdílová metoda se také nevyužívá. Podstata výpočtu je v součtu firemních vstupů a výstupů, ze kterých se dále počítá přidaná hodnota a následovně by tato přidaná hodnota byla zatížena daní. (VÝSTUP FIRMY – VSTUP FIRMY) * DAŇOVÁ SAZBA V % Nepřímá rozdílová metoda Tato metoda je využívána hojně v praxi a můžeme jí také nazvat fakturační metodou či odpočítávajícím principem.

29

„Tato metoda vychází z odvodu salda daně z přidané hodnoty, jež vzniká jako rozdíl mezi daní z přidané hodnoty, která je zaplacena ve fakturách dodavatelům (daň zaplacená na vstupu), a celkovou daňovou povinností plátce, vycházející z prodejních cen jeho výrobků a platných sazeb daně. Z kalkulace prodejní ceny je přitom daň z přidané hodnoty zaplacená na vstupech vyloučená.“28 DAŇ NA VÝSTUPU – DAŇ NA VSTUPU = (VÝSTUP FIRMY * DAŇOVÁ SAZBA V %) – (VSTUP * DAŇOVÁ SAZBA V %) V každodenním životě daň z přidané hodnoty vypočítáme naprosto triviálně. V případě pokud známe cenu bez daně, tak podle vzorce (metody zdola) DPH = cena bez daně * daňová sazba/100 a v případě, že známe cenu s daní, pak podle vzorce (metody shora) DPH = cena s DPH * daňová sazba/(100 + daňová sazba)

3.5

Výhody a nevýhody DPH

Do výhod daně z přidané hodnoty patří:

-

neutralita,

-

lehká použitelnost v mezinárodním obchodu,

-

transparentnost, možnost zdanit služby i zboží,

-

výnosnost pro státní příjmy,

-

odolnost proti daňovým únikům.

Daň

z přidané

hodnoty

neupřednostňuje

žádnou

výrobní

činnost,

je

nestranná

ke konkurenčním subjektům. Daň se vztahuje pouze na přidanou hodnotu v konkrétním státu.

28

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 180.

30

Právě proto je daň nestranná i k mezinárodnímu obchodu. Import zboží je zdaněn stejnou výší jako domácí zboží, vývoz se nezdaňuje. Cílem je tvorba rovnocenných podmínek zdanění při dovozu zboží. Právě pro tyto účely je dáno tzv. osvobození od daně s nárokem na odpočet pro vývoz, jenž umožní náhradu již zaplacené daně. Ve státech kde je daň z přidané hodnoty zavedena, dělají výnosy právě z této daně jednu z největších příjmových položek veřejného rozpočtu. Mezi nevýhody daně z přidané hodnoty můžeme především zařadit:

-

administrativní náročnost evidence,

-

strach ze zvýšení inflace.

Administrativní náročnost můžeme přikládat velkému počtu plátců daně z přidané hodnoty a samozřejmě také náročnému systému evidence této daně. Obava z navýšení inflace roste v okamžiku zavedení daně z přidané hodnoty.29

3.6

Harmonizace DPH v Evropské unii

Sjednocení nepřímých daní je nepostradatelné pro zabezpečení fungování společného trhu. Tento trh je založen na volném pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb. Nejdůležitějším cílem procesu harmonizace nepřímých daní je správné fungování uceleného vnitřního trhu Evropské unie. Sjednocení se týká zejména daně z přidané hodnoty. První základy sjednocení daní byly položeny již v roce 1987 v dohodě o jednotném trhu Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. Postupně probíhala další jednání a vyústila v podpis tzv. Římské smlouvy v roce 1957, ve které je mimo jiné také kapitola o daňových ustanoveních. Smlouvy o založení jednotlivých Evropských společenstvích se v průběhu času novelizovaly a doplňovaly, a z tohoto důvodu se i již zmiňovaná Římská smlouva měnila. Nejdůležitější změna nastala akceptováním Smlouvy o Evropské unii (92/C 191/01), která upravila 29

ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 178-179.

31

pojmenování Evropské hospodářské společenství na Evropské společenství a zaměnila článek 99 Smlouvy novým zněním. Dále vznikla Amsterodamská smlouva (97/C 340/01), která odstranila prvotní článek 97, který omezoval nevýhody vyplývající z využívání kaskádovité daně z obratu. Tento krok byl naprosto logický, protože země uzavírající tuto dohodu uplatňovaly pouze jediný druh nepřímé daně, a to daň z přidané hodnoty. V prosinci roku 2007 byla přijata tzv. Lisabonská smlouva (2007/C 306/01), která vešla v platnost v prosinci roku 2009. Tato smlouva hlavní daňová ustanovení nepoznamenala. Nynější Smlouva o fungování Evropské unie přebrala textovou část článků v totožné formě, pouze články jsou přečíslované.30

3.6.1 Směrnice 2006/112/ES Tato směrnice vydaná 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty a účinná k 1. 1. 2007, zakládá společný systém daně z přidané hodnoty. Směrnice zohledňuje Smlouvu o založení Evropského společenství, návrh Komise, stanovisko Evropského parlamentu a také stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, především proto, že jiná směrnice Rady 77/388/EHS ze 17. května 1977 byla častokrát měněna. Proto byla přepracována i tato směrnice. Dalším důvodem zohlednění výše uvedených dokumentů je směrnice Rady 67/227/EHS z 11. dubna 1967, ze které byla použita a zařazena všechna použitelná ustanovení. Již výše zmíněnou směrnici Rady 2006/112/EHS tvoří patnáct hlav a třináct příloh. Jak z textu vyplývá, byla vydána Radou Evropské unie. V hlavách této směrnice najdeme například účel a oblast působnosti této směrnice, osoby povinné k dani, zdanitelná plnění, základ daně. Dále také sazby daně a další kritéria spojená se společným systémem daně z přidané hodnoty. Hromadný systém daně z přidané hodnoty byl založen na tom, že je na služby a zboží uplatňována všeobecná daň ze spotřeby v přesném rozsahu k ceně, bez zohlednění počtu plnění uskutečněných ve výrobním procesu, kde je daň uplatněna. Předmětem daně je 30

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii.4., aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010. ISBN 978-80-7201-799-7., s. 22-24.

32

obdobně jako podle zákona o DPH dodání zboží za úplatu, pořízení zboží za úplatu, poskytnutí služby za úplatu a import zboží s rozdílem, že podle směrnice je uskutečňováno na území členského státu či vevnitř Společenství. Ze směrnice jsou vyňata pouze určitá území, jež můžeme najít v hlavě druhé článku šest, o územní působnosti. Jsou to například Kanárské ostrovy, Alandy, Normanské ostrovy a další. Dále za osobu povinnou k dani je podle této směrnice považována každá osoba vykonávající individuálně hospodářskou činnost bez přihlédnutí k účelu či výstupu konkrétní činnosti. Ve čtvrté hlavě můžeme najít zdanitelná plnění, a to konkrétně dodání zboží, poskytnutí služby či pořízení zboží a definice těchto pojmů. Jako příklad bychom mohli uvést, že dodáním zboží je myšleno převedení práva nakládání s hmotným majetkem z pozice vlastníka. Dále se za dodání zboží považuje převod vlastnického práva, reálné předání zboží podložené smlouvou a další. Vše podrobně v článku 14 této směrnice. Dále je ve směrnici definováno mnoho dalších pojmů, jako je například osvobození od daně, místo zdanitelného plnění atd.31 Jednou z nejdůležitějších částí této směrnice je ale příloha III, kde najdeme přehled dodání zboží a poskytnutí služeb, jež mohou být svým předmětem daně zahrnuta do snížené sazby daně podle článku 98, kde je dáno, že členské země mají možnost uplatnit pouze jednu nebo dvě snížené sazby daně. Tyto snížené sazby je možné uplatnit výhradně jen u dodání zboží a poskytnutí služeb, které jsou vypsány právě v příloze III, a jsou to například:

-

potraviny (včetně nápojů, avšak s výjimkou alkoholických nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu; živá zvířata, semena, rostliny a přísady obvykle určené k použití při přípravě potravin; výrobky obvykle určené k použití jako doplněk nebo náhražka potravin,

-

rozvod vody,

-

farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně,

-

lékařské vybavení, pomůcky a ostatní zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu

31

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

33

zdravotně postižených, včetně oprav takového zboží, jakož i dodání dětských sedaček do automobilu, -

přeprava osob a jejich doprovodných zavazadel,

-

dodání knih (včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných vodopisných nebo obdobných map), novin a časopisů, nejsou-li výlučně nebo převážně určeny k propagaci, včetně dodání na výpůjčku knihovnami,

-

zpřístupnění příjmu televizních nebo rozhlasových pořadů,

-

poskytnutí služeb spisovateli, skladateli a výkonnými umělci a jejich autorské odměny,

-

dodání, výstavba, renovace a přestavba bytů v rámci sociální politiky,

-

poskytnutí ubytování hotelovými a jinými obdobnými zařízeními, včetně poskytnutí ubytování v prázdninových táborech a na místech upravených k využívání jako tábořiště a parkovišť pro obytné přívěsy,

32

-

oprávnění ke vstupu na sportovní akce,

-

oprávnění k využívání sportovních zařízení a další.32

Příloha III směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

34

4

NOVELY ZÁKONA O DPH 2008 – 2013

Během tohoto období, konkrétně tedy od roku 2008 do roku 2013, proběhlo v zákoně o dani z přidané hodnoty několik novel. Daň z přidané hodnoty byla postupně obměňována a upravována v závislosti na zkušenostech z předchozích let a velký dopad měla také politická situace v České republice. V roce 2008 proběhla novela zákona k 1. 1. 2008, zněním č. 261/2007 Sb. V roce 2009 se zákon o DPH opět měnil, a to k 1. 1. 2009, zněním č. 302/2008 Sb., a ještě jednou k 1. 4. 2009, zněním č. 87/2009 Sb. V roce 2010 proběhly také novely, a to opět k 1. 1. 2010, zněním zákona č. 362/2009 Sb., a poté k 29. 4. 2010, zněním zákona č. 120/2010 Sb. V roce 2011 nabyla 1. 4. 2011 účinnosti další novela zákona, a to zněním č. 47/2001 Sb. V roce 2012 k 1. 1. 2012 vešla v platnost další novela ve znění č. 370/2011 Sb. a nakonec v roce 2013 byl zákon opět novelizován, a to k 1. 1. 2013 zněním č. 502/2012 Sb. Všechny podstatné změny v zákoně si níže rozebereme.

4.1

Novela k 1. 1. 2008

V roce 2008, novelou zákona č. 261/2007 Sb., bylo provedeno několik změn v již zmiňovaném zákoně. V § 5a, který byl nově přidán na základě článku 11 směrnice 2006/112/ES, je možná registrace k dani tzv. skupiny. Dle zákona je skupina definována jako skupina propojených osob, které mají místo podnikání, sídlo a provozovnu v tuzemsku a jsou přihlášené k dani. Za propojené osoby jsou považovány osoby podílející se na jmění a hlasovacích právech další osoby. Hlavním smyslem je zmenšení administrativních úkonů pro společnosti mající velmi úzké ekonomické propojení. Registraci skupiny provádí osoba, která zastupuje skupinu a je sama členem skupiny. V případě, že přihlášení k registraci je podané do 31. října, pak se skupina stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku po podání přihlášení k registraci. V § 47 se změnila snížená sazba daně DPH z 5 % na 9 %. Snížená sazba daně se vztahuje například na potraviny včetně nápojů, knihy, noviny a časopisy. Poskytované služby

35

podléhající snížené sazbě daně jsou například ubytovací služby, zdravotní a sociální péče pokud není osvobozena. Níže si uvedeme krátký příklad na změnu snížené sazby daně.

Tabulka 2

Příklad ke změně snížené sazby DPH na zboží

Zboží

Cena bez DPH

Časopis Kniha

25 300

DPH 5% 1,25 15

9% 2,25 27

Cena včetně DPH 5% 9% 26,25 27,25 315 327

Zdroj: vlastní zpracování V příkladu v Tabulce 2 máme demonstrativně uvedený příklad s časopisem a knihou, tedy zboží podléhající snížené sazbě daně. Máme zadanou cenu bez DPH. Samotnou DPH počítáme tzv. metodou zdola, právě protože známe cenu bez daně a sazbu daně. DPH tedy spočítáme násobením ceny bez DPH a hodnotou 0,05 či 0,09. To je sazba daně/100. Z příkladu je patrné okamžité zvýšení daně při zvýšení sazby daně, a to u časopisu o 1 Kč a u knihy o 8 Kč. Novým paragrafem je § 47a, který umožňuje posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění, tedy zda je plnění správně rozřazeno do základní či snížené sazby daně. Posouzení provádí Ministerstvo financí na základě písemné žádosti včetně příslušných příloh a podkladů uvedených právě ve výše zmíněném paragrafu. Dále prošel úpravou § 48 a byl přidán § 48a, kde je upřesněno jaké všechny stavby pro sociální bydlení podléhají snížené sazbě daně a za jakých podmínek tak je. A další podstatnou změnu najdeme v § 106a, který je vytvořen v návaznosti na předešlé paragrafy o skupině a její registraci. Paragraf 106a vypovídá o případném zrušení či změně skupinové registrace.33

4.2

Novela k 1. 1. 2009

V zákoně o DPH se zněním č. 302/2008 Sb., k začátku roku 2009 provedlo velké množství změn. Například zkraje zákona v § 3, kde je přesně rozděleno, které třetí země jsou pro účely tohoto zákona součástí celního území Evropského společenství a které nejsou součástí celního území. Pro upřesnění, například řecká hora Athos, je ve výše uvedeném znění součástí celního 33

§ 47, 47a, 48, 48a a 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

36

území, v předchozím znění byla z území Evropského společenství pro smysl tohoto zákona vyloučena, a na druhé straně Livigno, německý ostrov Helgoland a další, jsou považovány za třetí země, ale nejsou částí celního území Evropského společenství. Můžeme je nazvat tedy místy s tzv. bezcelní zónou, která je velmi populární pro nakupování. Celá tato změna proběhla v závislosti na směrnici Rady 2006/112/ES, ve znění 2006/98/ES a směrnici 2006/138/ES. V § 4 se objevuje nový pojem úplata, který nahrazuje platbu či pojmy příjmy a výnosy, aby vše bylo přesněji řečeno především ve spojení s ekonomickou činností osoby povinné k dani. Další změnu můžeme najít v § 21, kde se již promítá výše zmiňovaná úplata a jsou podrobněji vysvětlena uskutečnění zdanitelných plnění. Změny nastaly především, co se týká případného převodu nemovitosti. Nově se zdanitelné plnění pokládá za uskutečněné v okamžiku dne předání nemovité věci do užívání nabyvateli, nejdéle ale v den doručení listiny, kde jsou uvedena všechna data právních účinků. V předešlém znění zákona bylo považováno plnění za uskutečněné v den doručení listiny či v den zapsání změny vlastnického práva. V § 28 je uvedeno, že zjednodušený daňový doklad (například paragon) lze vyhotovit pouze v případě, nepřesáhne-li hodnota plnění včetně daně částku 10.000 Kč. V § 31 najdeme další změnu. Mění se slovní spojení daňový doklad, pouze na doklad. Dále se mění a je doplněno, co vlastně musí tento doklad obsahovat v případě, že poskytuje službu, a tedy i doklad vystavuje, osoba zaregistrovaná v jiném členském státu. Doklad musí být doplněn o odkázání na konkrétní ustanovení zákona a předpisy Evropského společenství, kde je patrné, že plátce je osoba, která má povinnost přiznat a zaplatit daň z poskytnuté služby. Tato osoba je také povinna nejdéle do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění doplnit údaje, jako je například hodnota daně v korunách a haléřích, eventuálně zaokrouhlenou podle paragrafu 28. Změna nastala i v § 94, kde je upraven pojem plátce daně. Novela zákona říká, že plátcem daně, tedy osoba povinná k dani, je osoba se sídlem a místem vykonávání hospodářské činnosti v tuzemsku. Nikoliv se sídlem, místem podnikání a provozovnou v tuzemsku, jako to bylo v předešlém znění zákona. Byla přidána i další kritéria, která definují plátce daně a podrobněji jsou právě ve výše uvedeném paragrafu. Na základě úpravy předchozího paragrafu, je upraven i § 95, kde jsou přesně stanoveny časové limity pro registraci plátce. A v neposlední řadě je mírně upravena i příloha 1, kde je vyjmenováno zboží podléhající 37

snížené sazbě daně. Tento seznam současně odpovídá numerickému kódu Harmonizovaného systému a přesně udanému slovnímu popisu.34 Výše vyjmenované novely paragrafů v zákoně o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 302/2008 Sb., jsou pouze úpravami nezasahující do změn výpočtů daně a výnosů z daní. Jsou zde uvedeny pouze podstatné změny, nikoliv úplně všechny změny, které v daném zákoně proběhly. Převážně tato novela slouží k snazší administraci daně a menším nákladům na administraci pro plátce daně z přidané hodnoty.

4.3

Novela k 1. 4. 2009

K 1. 4. 2009 vešlo v účinnost znění zákona č. 87/2009 Sb. V této novele se opět setkáváme s dalšími změnami a úpravami. Nově se objevuje § 71a až § 71f, který osvobozuje od daně při dovezení zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovezení pohonných hmot cestujícím. Pro tento paragraf platí, že od daně je osvobozen občasný dovoz zboží v osobním zavazadle sloužící pro osobní účely, jako dar či pro užívání rodinného člena. Osobní zavazadlo je definováno jako zavazadlo, které je předkládáno při příjezdu celnímu úřadu, stejně tak jako je předkládáno při odjezdu, aby bylo prokazatelné, že daná osoba toto zavazadlo měla i při příjezdu. V § 71b je přesně limitováno, do jak vysoké částky je zboží osvobozeno od daně při leteckém převozu. V tuzemsku v letecké dopravě je osvobození od daně omezeno na hodnotu zboží 430 EUR na osobu. V případě sportovního a rekreačního létání je hodnota omezena na 300 EUR na osobu a v případě, že cestující je mladší 15 let, je částka ještě snížena na 200 EUR na osobu.35 § 71c limituje dovezení tabákových výrobků. V tuzemsku je osvobozeno od daně 200 cigaret, 100 ks doutníků o váze 1 ks maximálně 3 gramy, 50 ks doutníků o váze 1 ks vyšší než jsou 3 gramy nebo 250 g tabáku ke kouření. § 71d omezuje dovezení alkoholických nápojů a alkoholu vyjma tichého vína a piva. V ČR je maximálně od daně osvobozen 1 litr alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah lihu přesahuje 22 % objemových, nebo

34 35

§ 3, 4, 21, 28, 31, 94 a 95 zákona č. 235/2004 sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 302/2008 Sb. § 71a až §71f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 87/2009 Sb.

38

nedenaturovaného alkoholu s obsahem lihu nejméně 80 % objemových, nebo 2 litry alkoholického nápoje, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 22 % objemových36. V § 71e je stručně určeno omezení dovozu pro člena posádky letadla sloužící k přepravě mezi třetími zeměmi a tuzemskem. Toto omezení je limitováno horní hranicí 300 EUR hodnoty dovezeného zboží. Takovéto zboží je pak v tuzemsku osvobozeno od daně. A § 71f určuje osvobození pohonných hmot od daně v běžné nádrži motorového prostředku a osvobození 10 litrů pohonných hmot v přenosné nádrži. Tato novela zákona proběhla především z důvodu uplatnění směrnice Rady 2007/74/ES z prosince 2007 o osvobození zboží dováženého osobami cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně. V rámci harmonizace daní v Evropské unii bylo nezbytně nutné body ze směrnice začlenit do zákona o DPH.

4.4

Novela k 1. 1. 2010

K 1. 1. 2010 se především v § 47 změnily sazby DPH zněním zákona č. 362/2009 Sb., který mění některé zákony v závislosti na návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Základní sazba daně se mění z původních 19 % na 20 % a snížená sazba daně se mění z původních 9 % na 10 %. Dále proběhla novela zákona ve znění č. 489/2009 Sb., kde byly zapracovány zejména změny v návaznosti na směrnice Rady Evropské unie. Jde o směrnici 2006/112/ES, 2008/8/ES, 2008/9/ES a 2008/117/ES. Níže si uvedeme malý příklad na změnu výše DPH.

Tabulka 3

Příklad ke změně sazeb DPH

Zboží

Cena bez DPH

Časopis Kniha X Obuv Služba

25 300 X 950 2500

DPH 9% 2,25 27 19 % 180,50 475

10 % 2,50 30 20 % 190 500

Cena včetně DPH 9% 10 % 27,25 27,50 327 330 19 % 20 % 1130,50 1140 2975 3000

Zdroj: vlastní zpracování 36

§ 71d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 87/2008 Sb.

39

V Tabulce 3 máme příklad na zvýšení základní i snížené sazby daně podle změny v zákoně. Opět máme zadanou cenu bez DPH a sazbu daně, a proto budeme opět počítat metodou zdola. U časopisu se změnou sazby daně zvýšila DPH o 1,25 Kč, u knihy tomu bylo o 3 Kč. U nákupu obuvi, která podléhá základní sazbě daně, se DPH při stejném výpočtu zvýšila o 10,50 Kč a u poskytnutí služby o 25 Kč.

4.5

Novela k 29. 4. 2010

K výše uvedenému datu vyšla další novela, ve znění zákona č. 120/2010 Sb. V § 36a je zrušen bod, kde byly definované osoby, na které se vztahují předcházející odstavce paragrafu související se základem daně ve zvláštních případech a cenou obvyklou. Právě tyto zmíněné odstavce se nevztahují na osoby, které jsou v pracovněprávním nebo v jiném obdobném vztahu k plátci daně.37 Podrobněji upravuje pracovněprávní vztah zákoník práce.

4.6 Novela k 1. 4. 2011 Zákon o DPH novelou č. 47/2011 Sb., prošel velkými změnami. Výše uvedená novela především implementuje předpisy Evropské unie vztahující se k zákonu o dani z přidané hodnoty. Jde hlavně o směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a další směrnice, které ji mění a aktualizují. V § 4 můžeme najít zrušení některých definic základních pojmů a upravené stávající definice. Najdeme například definici zboží, které je předmětem spotřební daně či co znamená dlouhodobý majetek pro účely tohoto zákona. Naopak vyškrtnutý je například pojem bytový dům či co znamená majetek vytvořený vlastní činností. § 7a je upřesněno místo plnění při dodání plynu, elektřiny, tepla a chladu. V předchozím znění zákona bylo upřesněno pouze plnění při dodání plynu a elektřiny. V § 28 byl zrušen pojem daňový dobropis a vrubopis. Dále je upřesněno, co musí obsahovat běžný daňový doklad, a to konkrétně výši daně, která může být zaokrouhlena podle matematiky. V předešlém znění zákona se výše daně zaokrouhlovala na nejbližší měnovou jednotku, případně udanou v haléřích. V § 45 najdeme definici opravného daňového dokladu, který nahrazuje již zmíněný zrušený dobropis či vrubopis. Opravný daňový doklad, v případě 37

§ 36a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 489/2009 Sb.

40

že je nutné ho vystavit, musí obsahovat určité náležitosti, jako je například evidenční číslo původního daňového dokladu, ke kterému se opravný doklad vztahuje a ostatní náležitosti obsažené v původním dokladu. Dále také musí být uvedena rozdílná částka daňového základu mezi výchozím základem a opraveným základem a další. Dále byl zrušen § 46a, který stanovoval kritéria pro korekci daňového základu a výše daně při dodávání zboží do jiného členského státu. Stejně tak byl zrušen i § 49 dříve upravující opravu výše daně a § 50 upravující opravný daňový doklad, který je v této novele zahrnut do již zmíněného § 45. V § 71 se dočteme, co vše za zboží je osvobozeno od daně při jeho dovezení. Je to mimo jiné i zboží, které je osvobozeno i od cla. Například se jedná o majetek získaný zděděním, farmaceutické výrobky, laboratorní zvířata určené k výzkumu nebo také tisk a časopisy a mnoho dalšího podrobně vypsaného zboží ve zmíněném paragrafu. Nově byl přidán § 71g, kde je specifikováno osvobození při dovezení zboží transportovaného ze třetích zemí, zakončení odeslání a transport zboží je v dalším členském státu a dodání zboží je také do jiného členského státu, kde je osvobozeno o daně.38 Nejzásadnější změnou v zákoně je však § 9239 o tzv. režimu přenesené daňové povinnosti. Jinak je tento systém nazývaný též jako revers charge. Je to velmi specifický způsob uplatňování DPH. Naproti běžnému postupu, kdy je povinen přiznat a zaplatit daň poskytovatel plnění, v systému přenesené daňové povinnosti je to jinak. V tomto systému je povinen přiznat a zaplatit daň konkrétní příjemce plnění. Daň zaplatí tedy ten, pro kterého bylo plnění uskutečněné, jde-li o tuzemsko. Daňový doklad vystaví dodavatel, ale bez výše vyměřeného DPH jako tomu bylo zvykem, ale napíše pouze zprávu, že odběratel (plátce, pro něhož je plnění uskutečněné) je povinen vypočítat a přiznat daň. Se systémem přenesené daňové povinnosti souvisí i § 92b až § 92e. Pouze právě poslední paragraf vztahující se k přenesené daňové povinnosti při poskytnutí stavebních či montážních prací, nabývá účinnosti až k 1. 1. 2012.

38

§ 4, 7a, 28, 45, 46a, 49, 50 a 71 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb. 39 § 92 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb.

41

4.7

Novela k 1. 1. 2012

V novele k 1. 1. 2012, ve znění zákona č. 370/2011 Sb., došlo také k několika změnám. V § 37 a § 38 najdeme pouze malou korekci, a to v závislosti na změnu snížené sazby DPH. § 42 upravuje postup při opravě daňového základu a výše daně. Ve výše zmíněném paragrafu je doplněno, že v okamžiku korekce daňového základu či výše daně (snížení či zvýšení daňového základu po dni uskutečnění zdanitelného plnění) a zároveň je i vyhotoven opravný daňový doklad, je možné využít mimo jiné i kurz platný první pracovní den kalendářního roku, v němž vznikl důvod k opravě daňového základu či výše daně. Standardně je možné využít kurz České národní banky, který je platný v den přiznání daně. Dále proběhla korekce u § 45. Ten upravuje opravný daňový doklad v jiných případech. V korekci tohoto paragrafu je konkrétně vypsáno, co je nutné, aby bylo uvedeno na opravném daňovém dokladu. Je to například obchodní název, sídlo či místo podnikání osoby, která uskutečňuje plnění včetně identifikačního čísla. Dále daňové identifikační číslo osoby uskutečňující plnění. Stejně tak i druhá obchodující strana, tedy osoba, pro kterou je plnění realizováno, musí mít uvedeny stejné údaje včetně daňového identifikačního čísla. A dále musí být uvedeny čísla jak původního dokladu, tak i opravného dokladu. V neposlední řadě je také nutno uvést na opravném dokladu rozdíly a korekce mezi daňovými základy a samozřejmě s tím související změněné ostatní výše částek.40 V § 47 proběhla jedna z velmi podstatných změn, a to změna snížené sazby daně z přidané hodnoty. Snížená sazba daně se zvýšila z původních 10 % na 14 %, a tím se zvýší i státní výnos z této daně. Projev této korekce si ukážeme na malém příkladu níže v tabulce.

Tabulka 4

Příklad ke změně snížené sazby DPH

Zboží

Cena bez DPH

Časopis Kniha

25 300

DPH 10 % 2,50 30

14 % 3,50 42

Cena včetně DPH 10 % 14 % 27,50 28,50 330 342

Zdroj: vlastní zpracování

40

§ 37, 38, 42 a 45 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 370/2011 Sb.

42

V Tabulce 4 máme opět příklad na zvýšení snížené sazby daně v závislosti na změně zákona. Daň se zvýšila z 10 % na 14 %. Výpočet DPH je proveden opět metodou zdola, tedy násobením ceny bez daně a hodnotou 0,1 či 0,14. Po propočtu se nám daň u časopisu zvýší o 1 Kč a u knihy o 12 Kč. DPH je možné vypočítat i tzv. metodou shoda, ale to bychom museli mít zadanou cenu včetně DPH a sazbu daně, ze které by se vypočítal koeficient pro výpočet daně.

Dále v § 92e je zmíněno o systému přenesené daňové povinnosti u poskytování montážních či stavebních prací. Tato změna již nabyla účinnosti a plátci jsou povinni tento systém využívat. Definice montážních a stavebních prací spadajících do systému přenesené daňové povinnosti jsou popsány v Klasifikaci produkce (CZ-CPA) ve Sbírce zákonů. Dále byl nově připsán do zákona § 103, který pamatuje na situaci, kdy není daň zatím stanovena, a tedy by mohlo nastat nezaplacení daně a vypršení její splatnosti. V takovém případě, když má správce daně podezření, že by se daň obtížně vybírala, vydá tzv. zajišťovací příkaz, kde uvede částku DPH, kterou je plátce povinen uhradit. Správce daně o tomto úkonu informuje plátce daně a napíše o tom záznam. Tento paragraf je opřen o daňový řád a využívá se, má-li správce daně opodstatněné podezření, že by plátce daň nezaplatil nebo byl problém s jejím vymáháním. V § 109 došlo k doplnění ručení za neuhrazenou daňovou povinnost. Může nastat i situace kdy za tuto povinnosti ručí příjemce zdanitelného plnění. V okamžiku, kdy je cena za konkrétní plnění odchýlena bez jakéhokoliv hospodářského opodstatnění od ceny obvyklé41 anebo v případě, kdy je částka za plnění poskytnuta bankovním převodem na účet vedený mimo tuzemsko.

4.8

Novela k 1. 1. 2013

V novele č. 502/2012 Sb. o dani z přidané hodnoty došlo k následujícím změnám a korekcím. Nově přibyl § 2a a § 2b, kde je podrobně vymezeno vynětí z daňového předmětu a zvolení daňového předmětu. Z předmětu daně je vyňato pořizování zboží z dalšího státu Evropské unie, v případě, že je toto konkrétní zboží osvobozeno v tuzemsku od daně. Dále není předmětem daně zboží pořizované v dalším členském státu, které má celkovou pořizovací

41

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

43

hodnotu bez daně nižší než je 326.000 Kč a zboží je pořízeno například právnickou osobou nepovinnou k dani nebo osobou osvobozenou od daně, která není plátcem. Tento paragraf se však nevztahuje na zboží podléhající spotřební dani a na nákup nového dopravního prostředku. Dále byl nově přidán § 4a, kde najdeme přesnou definici obratu. Obratem je myšleno, úhrn úplat bez daně patřící osobě povinné k dani za zrealizovaná plnění, kterými je míněno dodání zboží či poskytnutí služby s plněním v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona jde o úplaty za zdanitelné plnění, plnění osvobozené od daně a buď s nárokem na odpočet, nebo bez nároku na odpočet daně. Korekce proběhla i u § 6 a přibyly také § 6a až 6f, které upravují daňové plátce ve zvláštních případech, a to například, když je plátce daně na základě smlouvy o sdružení či v případě, že nabyl majetek sloužící k hospodářské činnosti. Nově zavedené § 6g až 6i, upřesňují tzv. identifikované osoby. To mohou být osoby mající daňovou povinnost, nejsou daňovým plátcem či právnické osoby nepovinné k dani, pokud nakupují v tuzemsku zboží z dalšího státu Evropské unie, které je předmětem daně. V § 26 najdeme korekci definice daňového dokladu, která říká, že za daňový doklad lze považovat písemnost splňující kritéria tohoto zákona a může mít jak písemnou tak elektronickou formu. § 27 stanovuje předpisy pro vyhotovení daňových dokladů. Vyhotovení daňových dokladů se především řídí předpisy daného státu, ve kterém je doklad vyhotoven. § 28 stanovuje pravidla pro vyhotovení daňových dokladů v tuzemsku, tzn. v České republice a tyto pravidla jsou pro nás závazná a § 29 stanovuje povinné náležitosti daňového dokladu. § 30 předepisuje možnosti vyhotovení zjednodušeného daňového dokladu (např. paragon) a § 30a, který je zařazen nově, obsahuje informaci, které náležitosti nejsou nutné pro zjednodušený daňový doklad. Je to například daňový základ, výše daně či označení osoby, pro kterou je plnění realizováno.42 Změna nastala opět i v § 47, kde se zvýšila základní sazba daně i snížená sazba daně. Základní sazba daně se zvýšila z předchozích 20 % na 21 % a snížená sazba daně se zvýšila z předchozích 14 % na 15 %. Toto zvýšení by opět mělo přinést další finanční prostředky do státního rozpočtu. V následující tabulce si uvedeme krátký příklad k této změně.

42

§ 2a, 4a, 6, 26 až 30a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 502/2012 Sb.

44

Tabulka 5

Příklad ke změně sazeb DPH

Zboží

Cena bez DPH

Časopis Kniha X Obuv Služba

25 300 X 950 2500

DPH 14 % 3,50 42 20 % 190 500

15 % 3,75 45 21 % 199,50 525

Cena včetně DPH 14 % 15 % 28,50 28,75 342 345 20 % 21 % 1140 1149,50 3000 3025

Zdroj: vlastní zpracování V Tabulce 5 je příklad na výpočet změny sazby DPH. V roce 2013 se změnily obě dvě sazby daně, a to základní i snížená. Obě dvě se zvýšily o 1 %. U časopisu se daň zvýšila o 0,25 Kč, u knihy o 2 Kč. Obě tyto tiskoviny podléhají snížené sazbě daně. V případě nákupu obuvi se daň zvýšila o 9,50 Kč a při poskytnutí služby o 25 Kč. V návaznosti na důchodovou reformu byl do zákona o DPH zařazen § 54a, který vyjmenovává a definuje penzijní činnost, která je od daně osvobozena. V § 99 došlo ke změně zdaňovacího období, a to z kalendářního čtvrtletí na kalendářní měsíc. § 99a (nově vložen) umožňuje rozhodnout se, zda bude mít zdaňovací období kalendářní rok či čtvrtletí. Tuto možnost mají pouze plátci, jejichž obrat za bezprostředně předchozí rok nepřekročil 10.000.000 Kč, nejsou nespolehlivými plátci, nejsou skupinou a změnu zdaňovacího období nahlásí správci daně (finančnímu úřadu) nejdéle do konce ledna příslušného roku.43

43

§ 54a, 99 a 99a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 502/2012 Sb.

45

5

ANALÝZA A ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI

Tabulka 6

Evidované subjekty reg. k dani a daňová povinnost v roce 2008

Evidované subjekty

699 038

z toho aktivní

518 389

Daňová povinnost (mil. Kč)

256 158

Inkaso FÚ (mil. Kč)

254 939

Rozdíl

-1 218

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Výroční zprávy české daňové správy 2008 DPH se na celkovém daňovém výnosu podílela ze 42 %. Ve sledovaném roce došlo k nárůstu inkasa daně o 8 %. Nárůst inkasa je nižší než v roce 2007, což lze vysvětlit avizovaným zvýšením sazby na 9 %. Zvýšení vedlo k předzásobení a určitému omezení spotřeby,44 jelikož v prvním čtvrtletí roku 2008 pokračoval růstový trend spotřebitelské inflace. Průměrný cenový růst byl 7,6 %.45

Tabulka 7


Evidované subjekty

725 593

z toho aktivní

531 750


257 053


253 464

Rozdíl

-3 590

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Výroční zprávy české daňové správy 2009

DPH se na celkovém daňovém výnosu podílela ze 48 %. Inkaso bylo oproti minulému roku nižší o 1 %, což lze vysvětlit ekonomickou recesí, poklesem ekonomických aktivit plátců daně v ČR, nárůstem DPH vrácené plátcům v jiných členských státech EU a zahraničním 44

Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2008 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:05]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/vyrocni-zpravy-a-souvisejici dokumenty/2008 45 DUBSKÁ, Drahomíra. Analýza: Co hnalo v posledních letech spotřebitelské ceny v České republice výš? Vyšší daně. Český statistický úřad. [online] 31.10.2012. [citováno 1. 6. 2016, 8:20]. Dostupné z www: https://www.czso.cz/documents/10180/20534272/c103112analyza.pdf/1ba771c2-ee17-4bf4-8d30 fa58d05d2511?version=1.0

46

osobám, které jsou povinné k dani.46 Ve sledovaném roce rovněž došlo ke zvýšení rozdílu mezi daňovou povinností a inkasem.

Tabulka 8


Evidované subjekty

741 911

z toho aktivní

532 055


275 784


269 582

Rozdíl

- 6 202


DPH se v roce 2010 podílela na celkovém daňovém výnosu ze 49 %. Oproti minulému roku se inkasované příjmy zvýšily o 6 %, což lze přičíst zvýšení základní i snížené sazbě. Celkové inkaso bylo rovněž ovlivněno nárůstem hodnoty nadměrných odpočtů a přetrvávající ekonomickou recesí.47

Tabulka 9


Evidované subjekty

757 549


286 928


275 188

Rozdíl

- 11 740


DPH se v roce 2010 podílela na celkovém daňovém výnosu ze 49 %. V roce 2011 nedošlo ke zvýšení sazby DPH, avšak inkaso se oproti minulému roku zvýšilo o 2 %. Negativem je, že opětovně došlo ke zvýšení rozdílu mezi povinností a inkasem skoro na dvojnásobek oproti roku 2010. 46

Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2009 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:25]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/vyrocni-zpravy-a-souvisejici dokumenty/2009 47 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2010[online].[citováno 2. 6. 2016, 10:35]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/vyrocni-zpravy-a-souvisejici dokumenty/2010 48 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2011[online].[citováno 2. 6. 2016, 10:45]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/vyrocni-zpravy-a-souvisejici dokumenty/2011

47

Tabulka 10


Evidované subjekty

776 562

z toho aktivní

534 990


288 997


278 052

Rozdíl

- 10 945


DPH se v roce 2011 podílela na celkovém daňovém výnosu ze 48 %. V roce 2012 došlo ke zvýšení snížené sazby, avšak inkaso se oproti minulému roku zvýšilo jen o 1 %. Rozdíl mezi povinností a inkasem se snížil, ale jen o 7 %.

Tabulka 11


Evidované subjekty

798 209

z toho aktivní

534 643


317 016


308 300

Rozdíl

- 8 716


DPH se v roce 2013 podílela na celkovém daňovém výnosu z 50 %. Inkaso daně se zvýšilo o 12 %. Zvýšení bylo ovlivněno navýšením základní a snížené daně, přenesením daňové povinnosti v oblasti stavebních a montážních prací a rovněž novými opatřeními proti daňovým únikům. Tato opatření zahrnují institut nespolehlivého plátce a zveřejňování účtů v registru plátců DPH.50 Inkaso mohlo být rovněž ovlivněno oživením ekonomiky po ekonomické krizi a s tím souvisejícím zvyšováním spotřeby obyvatel.

49

Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2012[online].[citováno 2. 6. 2016, 10:50]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/vyrocni-zpravy-a-souvisejici dokumenty/2012 50 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2013 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:55]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-sprava-cr/vyrocni-zpravy-a-souvisejici dokumenty/2013

48

Zhodnocení Daň z přidané hodnoty patří mezi nejvýznamnější daňové příjmy, tvoří necelých 50 %. Z dat vyplývá rozdíl mezi evidovanými subjekty a ekonomicky aktivními subjekty, který má rostoucí tendenci. Dá se domnívat, že jde o subjekty, které už nepodnikají, ale dosud neuhradily své závazky vůči státu a jsou nadále evidovány v příslušných statistikách. Vymáhání závazků je ztíženo tím, že podniky sídlí na virtuálních adresách nebo jsou v likvidaci. Inkaso DPH se ve sledovaném období zvyšovalo, což lze přisoudit novelám zavádějícím vyšší sazby, povinnost zveřejňování účtů, změnu zdaňovacího období a institut nespolehlivého plátce. Změny sazeb zaváděné novelami ovlivňují inflaci a spotřebitelské ceny. Vliv na spotřebitelské ceny závisí na citlivosti poptávky – při vyšší cenové elasticitě se změna sazby projeví v ceně více a naopak.

250 000

200 000

mil. Kč

150 000 skutečnost schválený rozpočet

100 000

50 000

0 2008

Graf 8

2009

2010

2011

2012

2013

Předpokládané příjmy z DPH a skutečné příjmy v letech 2008 – 2013

Zdroj: Zákon o státním rozpočtu v příslušném znění.

49

Tabulka 12

Přesné předpokládané a skutečné příjmy z DPH (v mil. Kč)

Rok

Schválený rozpočet

Skutečnost

Míra plnění (v %)

2008

191.900

177.820

92,7

2009

194.100

176.720

91,04

2010

188.600

187.820

99,6

2011

195.100

191.890

98,35

2012

221.600

199.710

90,12

2013

212.000

219.960

103,75

Zdroj: www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/ 2008/statni-zaverecny-ucet-za-rok-2008-2030#ke_stazeniC

Z Grafu 8 i Tabulky 12 je patrný vývoj DPH v letech 2008 – 2013. Je zde zaznamenám schválený rozpočet a skutečné plnění, dále v tabulce najdeme také míru plnění. V roce 2008 byly předpokládané příjmy vyčísleny na 191.900 mil. Kč, skutečně ale bylo vybráno 177.820 mil. Kč, což je o 14.080 mil. Kč a 7,3 % méně než se předpokládalo. Ovšem oproti roku 2007 se vybralo o 11.190 mil. Kč více, což bylo způsobeno zvýšením snížené sazby daně z 5 na 9 %. Procentně byl tedy výnos z DPH vyšší o 6,7 %. V roce 2009 byly příjmy schváleny ve výši 194.100 mil. Kč. Skutečně se ale vybralo 176.720 mil. Kč, tedy o 8,96 % a 17.380 mil. Kč méně než se předpokládalo. Oproti roku 2008 se vybralo o 1.100 mil. Kč a 0,62 % méně, přestože se v roce 2009 zvyšovala základní i snížená sazba daně. Nízký nárůst je zapříčiněn ekonomickou krizí a také se předpokládaly vyšší příjmy ze zdanění tzv. skupin. V roce 2010 se schválily příjmy ve výši 188.600 mil. Kč, skutečně se ale vybralo 187.820 mil. Kč, což je o 0,4 % a 780 mil. Kč méně než se předpokládalo. Oproti roku 2009 se ale vybralo na dani o 11.100 mil. Kč více, což je o 6,28 % než v roce 2009. Vliv na navýšení vybrané daně mělo zvýšení základní i snížené sazby DPH. Výše příjmu DPH byla také ovlivněna nižší částkou vrácenou plátcům z jiných členských států EU.

V roce 2011 byl schválený předpoklad výběru daně 195.100 mil. Kč, skutečně se na dani vybralo 191.890 mil. Kč, to je o 1,65 % a 3.210 mil. Kč méně než bylo plánováno. Přesto se oproti roku 2010 vybralo o 4.070 mil. Kč a 2,16 % více, i když se neměnila žádná daňová sazba. Za jeden z faktorů pozitivně ovlivňující příjem z DPH můžeme považovat zdanění fotovoltaiky. V roce 2012 byl předpokládaný příjem vyčíslen na 221.600 mil. Kč, skutečně se

50

vybralo pouze 199.710 mil. Kč, to je tedy o 9,88 % a 21.890 mil. Kč méně. Oproti roku 2011 se ale výběr zvýšil o 7.820 mil. Kč a 4,08 %. Jedním z faktorů, které ovlivnily toto zvýšení, je změna snížené sazby DPH z 10 na 14 %. Pro rok 2013 byl předpokládaný příjem 212.000 mil. Kč a skutečně se vybralo 219.960 mil. Kč. Za předchozích 5 let je to poprvé kdy se vybralo více, než bylo schváleno, a to o 3,75 % a 7.960 mil. Kč. Oproti roku 2012 se skutečný příjem také zvýšil, a to 20.250 mil. Kč a 10,14 %. Velký vliv na zvýšení příjmu z daně má zvýšení základní i snížené sazby daně.

DPH je důležitou příjmovou stránkou státního rozpočtu. V letech 2008 – 2012 byl vždy předpokládaný výnos vyšší než skutečnost. Nejnižší rozdíl mezi částkami byl v roce 2010, kdy míra plnění státního rozpočtu byla 99,6 %. Novely zákona, které měly přinášet vyšší příjmy do státního rozpočtu, nepřinesly očekávaný výsledek. Nižší výnos lze rovněž přisoudit daňovým únikům, kdy daňový subjekt uplatní fiktivní faktury a využije odpočty na vstupu (nákupy pro vlastní spotřebu). Největší přínos do státního rozpočtu přinesla novela, která vstoupila v platnost v roce 2013. Díky opatřením proti daňovým únikům, které novela zavedla, bylo vybráno o 3,75 % více, než se plánovalo. Poprvé ve sledovaném období stát vybral na DPH více, než bylo předpokládáno při sestavování státního rozpočtu. Z tohoto hlediska, lze usoudit, že poslední novela přispěla k účinnějšímu výběru daně z přidané hodnoty.

51

ZÁVĚR V první části bakalářské práce s názvem Analýza změn DPH v ČR 2008 – 2013 jsem přiblížila historii daní, daňových teorií, jejich vznik a také úplně první daně. V současné době můžeme říct, že daň je pravidelná neúčelová, nenávratná peněžitá platba do státního rozpočtu, ale dříve měly daně i naturální podobu. První daně a jejich historie sahá daleko do starověku. Nyní patří mezi jedny z nejdůležitějších a neobjemnějších příjmů veřejných rozpočtů. Druhá část mé práce zahrnuje daňový systém České republiky. Najdeme zde podrobně rozepsané daně z příjmů (DPPO, DPFO), majetkové daně (daň z nemovitých věcí, daň dědická a darovací, daň z nabytí nemovitých věcí), spotřební daně (DPH, energetické daně a ostatní spotřební daně) a sociální pojistné (veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení). Všechny druhy daní jsou graficky vyobrazeny v rozmezí let 2008 – 2013. Třetí část zahrnuje podrobnější deskripci DPH, její konstrukci a základní pojmy a výpočty s ní spojené. Zjistili jsme například, co znamená pojem zdaňovací období či základ daně. Dále v této části najdeme nejdůležitější funkce daně, a to alokační, redistribuční a stabilizační. Důležitou částí je také podkapitola s výpočty daně, výhodami a nevýhodami daně a v neposlední řadě také sjednocení DPH v Evropské unii. Čtvrtá, velmi důležitá kapitola, přibližuje ty nejpodstatnější změny v zákoně o DPH prostřednictvím jednotlivých novel v letech 2008 – 2013. Za zmínění stálo 8 novel, které jsou podrobně rozepsány. Nejdůležitějšími změnami bylo samozřejmě zvýšení sazeb daně, ať už základní či snížené. Tyto změny proběhly v letech 2008, 2010, 2012 a 2013. Ke každému zvýšení daňové sazby je dán praktický příklad s postupem výpočtu. Poslední kapitola zahrnuje analýzu a zhodnocení účinnosti změn zákonů. V několika tabulkách jsou vypsány podle jednotlivých let evidované daňové subjekty registrované k dani, daňová povinnost v daném roce a skutečné inkaso. Dále je graficky zachycen vývoj schválených příjmů z DPH státního rozpočtu a skutečných příjmů z DPH v jednotlivých letech. Z hodnocení je patrné, že nastalé změny sazeb neměly příliš velký vliv na zvýšení příjmů daně. Ve většině analyzovaných let byl předpoklad výběru daně vyšší než skutečný výběr. Pouze v roce 2013 byl reálný výběr DPH vyšší než schválený rozpočet s předpokládaným výběrem. Také oproti roku 2012 se reálný výběr zvýšil nejvíce za 52

předchozích 5 let, a to o 20.250 mil. Kč a 10,14 %. Závěrem tedy lze říci, že změna pro rok 2013 přinesla nejvyšší výnos daně z přidané hodnoty. Cíl práce, tedy zhodnocení změn zákonů, byl naplněn. Problematiku DPH je dále možné zkoumat z pohledu delšího časového horizontu pro lepší analýzu vývoje.

53

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obrázky Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5

Daňová soustava v ČR ......................................................................................... 12 Daně z příjmů v ČR ............................................................................................ 14 Poplatníci daně z příjmů právnických osob ......................................................... 15 Daně ze spotřeby v ČR......................................................................................... 20 Předmět daně z přidané hodnoty .......................................................................... 25

Grafy Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8

Daňový mix v ČR v roce 2008 ................................................................................... 13 Vývoj daně z příjmů PO a FO 2008 – 2013 (v mil. Kč) ............................................ 16 Majetkové daně 2008 – 2013 (v mil. Kč) .................................................................. 17 Daň z nemovitých věcí 2008 – 2013 (v mil. Kč) ....................................................... 18 Daň z přidané hodnoty 2008 – 2013 (v mil. Kč) ....................................................... 21 Clo 2008 – 2013 (v mil. Kč) ...................................................................................... 22 Pojistné na sociální zabezpečení 2008 – 2013 (v mil. Kč) ........................................ 24 Předpokládané příjmy z DPH a skutečné příjmy v letech 2008 – 2013 ..................... 49

Tabulky

Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12

Sazby DPH za rok 2008 - 2013 ............................................................................ 28 Příklad ke změně snížené sazby DPH na zboží .................................................... 36 Příklad ke změně sazeb DPH ............................................................................... 39 Příklad ke změně snížené sazby DPH .................................................................. 42 Příklad ke změně sazeb DPH ............................................................................... 45 Evidované subjekty reg. k dani a daňová povinnost v roce 2008 ........................ 46 Evidované subjekty reg. k dani a daňová povinnost v roce 2009 ........................ 46 Evidované subjekty reg. k dani a daňová povinnost v roce 2010 ........................ 47 Evidované subjekty reg. k dani a daňová povinnost v roce 2011 ........................ 47 Evidované subjekty reg. k dani a daňová povinnost v roce 2012 ...................... 48 Evidované subjekty reg. k dani a daňová povinnost v roce 2013 ...................... 48 Přesné předpokládané a skutečné příjmy z DPH (v mil. Kč) ............................. 50

54

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 6., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 264 s. ISBN 978-80-7478-841-3. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 644 s. ISBN 978-80-7357-698-1. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii.4., aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010, 351 s. ISBN 97880-7201-799-7. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008. Beckovy ekonomické učebnice, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. ŠIROKÝ, Jan. Základy daňové teorie s praktickými příklady. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Vzdělávání a certifikace účetních, 128 s. ISBN 978-80-7478-785-0. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2014. 12. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2014, 391 s. ISBN 978-80-87480-23-6.

Zákony Příloha III směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v aktuálním znění. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 302/2008 Sb. 55

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 87/2009 Sb. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 489/2009 Sb. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 370/2011 Sb. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 502/2012 Sb. Zákon o státním rozpočtu v příslušném znění.

Internetové zdroje Česká národní banka. Statistika. Vládní finanční statistika. ARAD systém časových řado[online].[citováno 9. 2. 2016, 10:30]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1411 &p_strid=ABA&p_lang=CS DUBSKÁ, Drahomíra. Analýza: Co hnalo v posledních letech spotřebitelské ceny v České republice výš?Vyšší daně. Český statistický úřad. [online] 31.10.2012. [citováno 1. 6. 2016, 8:20]. Dostupné z www:https://www.czso.cz/documents/10180/20534272/c103112analyza.pdf/1ba771c2ee17-4bf4-8d30fa58d05d2511?version=1.0 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2008 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:05]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-spravacr/vyrocni-zpravy-a-souvisejicidokumenty/2008 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2009 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:25]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-spravacr/vyrocni-zpravy-a-souvisejicidokumenty/2009 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2010 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:35]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-spravacr/vyrocni-zpravy-a-souvisejicidokumenty/2010

56

Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2011 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:45]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-spravacr/vyrocni-zpravy-a-souvisejicidokumenty/2011 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2012 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:50]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-spravacr/vyrocni-zpravy-a-souvisejicidokumenty/2012 Finanční správa. Výroční zpráva české daňové správy 2013 [online].[citováno 2. 6. 2016, 10:55]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/financni-spravacr/vyrocni-zpravy-a-souvisejicidokumenty/2013

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2008/statnizaverecny-ucet-za-rok-2008-2030#ke_stazeniC ISŠ Slaný. EU peníze středním školám. [online] [citováno 10. 2. 2016, 10:35]. Dostupné z: http://www.issslany.cz/bezkridy/?action=office/EKONOMIKA3_18.ppt

57

Analýza změn DPH v ČR

Recommend Documents