Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Fakulta provozně ekonomická Ústav statistiky a operačního výzkumu
Analýza vývoje počtu a struktury obyvatel Zlínského kraje ve srovnání s ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vypracovala: MICHAELA BEDNAROVSKÁ Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Helena Otáhalová Brno 2007
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza vývoje počtu a struktury obyvatel Zlínského kraje ve srovnání s ČR vypracovala samostatně a v seznamu použité literatury uvádím veškerou použitou literaturu.
V Brně dne 25. 5. 2007
…………………………………
1
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Heleně Otáhalové za odbornou pomoc a trpělivost při vypracovávání bakalářské práce.
2
Abstrakt Bednarovská, M..: Analýza vývoje počtu a struktury obyvatel Zlínského kraje ve srovnání s ČR. Bakalářská práce. Brno, 2007 Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje počtu a struktury Zlínského kraje a České republiky. Popisuje a přibližuje aktuální demografickou situaci co do počtu obyvatel a jeho struktury. V práci jsou použity výpočty elementárních charakteristik vývoje a dále pak měření trendu.
Abstract Bednarovská, M.: Analysis of development of number and structure of population of the Zlínský region and the Czech Republic. Bachelor work. Brno, 2007 This bachelor work is engaged in development of number and structure of population of the Zlínský region and the Czech Republic. It describes and closes in actual demographic situation of the country. In this work calculations of elementary characteristics of development and measuring of trend were applied.
3
OBSAH: 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE…………………………………………………..…………5
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED…………………………………………………..……. 6 2.1.
Význam demografie……………………………………………...……..6
2.2.
Demografické údaje……………………………………………...……..7
2.3.
Základní demografické ukazatele………………………………..……..9
2.4.
Charakteristika demografických ukazatelů………………………...…...9
3. MATERIÁL A METODIKA.……………………………………………….…..13 3.1.
Dostupné statistické metody………………………………………..…13 3.1.1. Časové řady, klasifikace čas. Řad……………………………..13 3.1.2. Trend a trendová funkce……………………………………….14 3.1.3. Elementární charakteristiky vývoje……………………………15 3.1.4. Ukazatel hrubé míry……………………………………………16
3.2.
Charakteristika Zlínského kraje………………………………………..17
4. VLASTNÍ VÝSLEDKY………………………………………………………….19 4.1.
4.2.
Vývoj stavu obyvatelstva Zlínského kraje a České republiky…………19 4.1.1
Vývoj počtu obyvatel…………………………………………..19
4.1.2
Struktura obyvatel podle věku a pohlaví……………………….26
Přirozený pohyb obyvatelstva………………………………………….33 4.2.1. Porodnost a plodnost…………………………………………...33 4.2.2. Úmrtnost ve Zlínském kraji ve srovnání s ČR…………………34
5. DISKUZE
…………………………………………………………………….. 39
6. ZÁVĚR…………………………………………………………………………….42
7. POUŽITÁ LITERATURA……………………………………………………….44
4
1. Úvod a cíl práce • Úvod Ve všech vyspělých ekonomikách je v současné době obrovským problémem stárnutí populace v demografickém smyslu. Česká republika se k těmto populačním tendencím přiblížila již v 90. letech a nyní je ukazateli srovnatelná s vyspělými zeměmi. K tomuto stárnutí dochází vlivem změn charakteru struktury obyvatelstva. Dochází ke změnám charakteru demografické reprodukce. Toto stárnutí mají za následek dva faktory. Jako první můžeme uvést zpomalení růstu mladších věkových skupin – tedy pokles porodnosti a plodnosti. A podstatou druhého faktoru je zrychlení růstu počtu osob ve starším věku – tedy prodlužování lidského života. Podle studie vypracované v EU by v roce 2025 mělo být již 14 % lidí ve věku nad 60 let, zatímco v roce 1950 jich bylo okolo 8 %. Klesne tedy podstatně počet aktivních lidí. Obzvlášť důležité je proto co nejpřesněji poznat demografický vývoj aktivní populace, protože schopnost vyrábět zdroje má vysoký vliv na výkonnost ekonomik.
• Cíl práce Podstatou této práce bude co nejpřesněji poznat demografický vývoj aktivní populace Zlínského kraje v letech 1995 - 2006. U několika podstatných ukazatelů bude provedeno srovnání s Českou republikou jako celkem. Cílem této práce je tedy popsat a zhodnotit demografickou situaci ve Zlínském kraji a v ČR. A to z hlediska počtu a věkového složení obyvatelstva, přirozeného pohybu obyvatelstva a dle různých struktur obyvatel – struktury podle pohlaví, národností, ekonomické aktivity, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání. Pro některé údaje budou provedeny výpočty elementárních charakteristik vývoje a trendu. Závěr bude zaměřen na prognózu budoucího vývoje v České republice.
5
2. Literární přehled 2.1. Význam demografie Demografie je věda zabývající se studiem reprodukce lidské populace. Studuje minulý, současný a budoucí vývoj. Získané informace o populačním vývoji jsou podstatné jak pro státní a regionální útvary, tak i pro soukromou sféru. Studium demografického vývoje má význam např. pro oblast školství, dále pro oblasti zdravotnictví, sociálního zabezpečení apod. Migrace, tedy rozmístění obyvatelstva, hraje důležitou roli pro rozvoj silniční sítě a finanční podpory bytové výstavby. Znalosti očekávaných změn vývoje počtu obyvatelstva mohou posloužit při stanovování plánů objemu výroby. Studium demografie má tedy široké uplatnění i pro podnikovou a podnikatelskou sféru. Jak bylo naznačeno výše, demografie je svázána také s ekonomií. Ekonomické podmínky ovlivňují reprodukci a reprodukce má velký vliv na ekonomický vývoj společnosti. V demografii můžeme vyčlenit nejrůznější obory, které se vyznačují užším předmětem studia. Jak je uváděno ve Všeobecné encyklopedii v osmi svazcích 2 (1999), lze demografii rozlišit na: •
demografickou statistiku – sběr, organizace a analýza údajů,
•
ekonomickou demografii – zkoumá vztah mezi demografickým a ekonomických vývojem,
•
demogeografii – zabývá se rozmístěním a migrací obyvatelstva,
•
historickou demografii – zabývá se demografickou reprodukcí za období, ve kterém neexistovala demografická statistika,
•
matematickou demografii – vytváří matematické modely,
•
potenciální demografii - zabývá se ekonomickým a životním potenciálem jednotlivce i celé populace,
•
prehistorickou demografii – zabývá se studiem demografické reprodukce za pomocí archeologického a paleontologického materiálu,
6
•
regionální demografii – studuje reprodukci v jednotlivých regionech,
•
sociální demografii – zkoumá vztah sociálního a demografického vývoje,
•
teoretickou demografii – zabývá se zákonitostmi vývoje populací,
•
vícestavovou demografii – zkoumá životní cyklus.
2.2. Demografické údaje Výchozí informace o obyvatelstvu jsou demografické údaje. Tyto údaje jsou dvojího typu : jednak můžeme získat informace o STAVU, jednak o POHYBU. Koshin (2005) uvádí , že stavem rozumíme velikost populace (to znamená počet členů populace) a její strukturu podle znaků zajímavých pro demografii, a to k určitému časovému okamžiku. Pohybem pak rozumíme demograficky zajímavé události, které v populaci nastanou během určitého časového intervalu (zpravidla během jednoho roku).
Podstatu pohybu populace můžeme také blíže zkoumat. Roubíček (1997) uvádí, že pohyb či změny můžeme rozdělovat podle příčin vedoucích k těmto změnám na tři typy: -
přirozený pohyb nebo-li reprodukce obyvatelstva znamená přirozenou obnovu obyvatelstva porody a úmrtími
-
mechanický pohyb nebo-li též migrace obyvatelstva znamená prostorové přemísťování obyvatelstva stěhováním a dojížďkou
-
sociální pohyb daný přeměnami ve struktuře sociální (rodinný stav, povolání)
Počet obyvatel a strukturu podle věku a pohlaví mění přirozený pohyb. Po určité době je tedy možné říci, že ovlivňuje stav obyvatelstva. Sociální pohyb má vliv pouze na sociální strukturu a mechanický pohyb mění pouze geografickou strukturu obyvatelstva – tedy jeho rozmístění.
7
Způsobů, jakými je možno získat demografické údaje, je hojné množství. Jsou to: -
Sčítání lidu nebo-li akce sběru, uspořádání a zhodnocení demografických, ekonomických a sociálních údajů. Jak uvádí statistický úřad – populační census, soupis obyvatelstva – zjišťuje informace o stavu, počtu, struktuře a rozmístění obyvatel k určitému časovému okamžiku.
-
Běžná evidence přirozeného pohybu obyvatelstva – tyto záznamy zahrnují evidenci o narození
a úmrtí, ale také informace o demografické reprodukci –
jako sňatek, rozvod či potrat. Informace o reprodukci jsou vedeny v ČR na matrikách a jsou zapisovány do matričních knih. Na matrikách jsou vedeny pouze údaje o narození, úmrtí a sňatcích. Informace o rozvodovosti a jejich registr vedou příslušné soudy. Vše, co se týká zdravotní situace populace ( tedy potratovost) si vedou registry zdravotnických zařízení. Nakonec jsou však všechny data odesílána na statistický úřad, který celou evidenci plošně zpracovává a veškeré údaje vede v hromadném registru. -
Registry obyvatelstva, populační registr – takto jsou nazývány např. soupisy daňových poplatníků, voličů, studentů apod. , je to nejmladší pramen informací. Podstatou je vedení evidence na základě rodného čísla každého jednotlivce.
-
Historické prameny , jejichž podstatou jsou informace týkající se historické demografie
-
Běžná evidence migrací – tato poskytuje informace o změnách v rozmístění. Statistický úřad definuje migraci jako změnu trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Migraci můžeme mít vnitřní a vnější.
-
Zvláštní - výběrová šetření – tento specifický nástroj používá statistický úřad v případě, že chce zkoumat pouze vybraný soubor obyvatel. Toto šetření je pouze jednorázovou akcí sloužící k doplnění či aktualizaci dat ze sčítání lidu.
8
2.3. Základní demografické ukazatele Dalším krokem demografických výzkumů je zpracování získaných dat. Z těchto údajů je možné získat různými matematickými a statistickými funkcemi analytická data, která můžeme členit na tři kategorie. Studium statistiky nás seznamuje postupně s čísly extenzitními a intenzitními a s indexy.
-
Poměrná čísla intenzitní – vznikají vydělením různorodých údajů, když jednotky vyjádřené ve jmenovateli jsou nositelem událostí nebo jevu vyjádřeného v čitateli. Např. počet zemřelých dělený celkovým počtem obyvatel.
-
Poměrná čísla extenzitní – vznikají vydělením dvou stejnorodých údajů ve stejném časovém okamžiku a shodném územním vymezení. Např. podíl mužů v celkové populaci.
-
Indexy - vznikají podílem dvou absolutních čísel, jsou vymezena časově nebo prostorově.
Data, která získáváme, můžeme také nazývat předběžnými nebo definitivními, či celkovými nebo specifickými.
2.4. Charakteristika demografických ukazatelů •
Struktura obyvatelstva podle věku Tento ukazatel vyjadřujeme pomocí rozdělení na absolutní počty mužů a žen a to do jednoletých nebo víceletých skupin. Ke znázornění věkové struktury můžeme použít dvojitý histogram. Na stránkách statistického úřadu se můžeme dočíst, že že takového grafické uspořádání se nazývá věková pyramida. Zatímco při použití polygonu, se zobrazení nazývá stromem života. Jestliže tedy chceme zkoumat demografickou historii dané populace, pak je členění podle věku tím nejlepším způsobem.
9
Ve statistických příručkách jsou uváděny tři základní věkové skupiny:
•
-
dětská, věk předreprodukční ( 0 – 14 let)
-
reprodukční ( 15 – 49 let)
-
postreprodukční ( 50 a více let)
Struktura obyvatelstva podle pohlaví Patří k základním strukturám obyvatelstva. Tato analýza probíhá většinou současně s výše uvedenou analýzou podle věku. Nejpodstatnějším ukazatelem je podíl mužů v celé populaci, či poměr mužů a žen k celku. Ukazatele můžeme nazývat např. indexem feminity nebo maskulinity. U členění struktury podle pohlaví můžeme vysledovat několik zákonitostí. Ze statistických studií vyplývá, že se rodí více chlapců než dívek, že vyšší úmrtnost mají muži (ve vyspělých zemích), a že míra stěhování mužů a žen je dána hlavně jejich věkem.
•
Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu Rodinný stav - zda osoba již žila v manželském svazku či nikoliv. Podle toho rozlišujeme osoby: - svobodné – nikdy nežily v manželství nebo bylo jejich manželství anulováno, - ženaté, vdané - žijící v manželství, - ovdovělé – jejichž manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů. - rozvedené – jejichž manželství zaniklo rozvodem
•
Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání Posuzuje se u lidí, kteří jsou starší 15 let. Stupně školního vzdělání jsou: základní, střední a vysokoškolské . Je možné je dále rozlišovat podle užší specializace. Velkým problémem je studium této struktury mezi jednotlivými zeměmi, jelikož každá země má rozdílné systémy školství.
10
•
Struktura obyvatelstva podle národností Národností se rozumí příslušnost k určitému národu. Obyvatelstvo státu se rozlišuje na občany tohoto státu a na cizí příslušníky. Tito poté tvoří národnostní menšiny.Liší se rodnou řečí, náboženstvím atd.
•
Úmrtnost Z historie vývoje demografie a statiky víme, že úmrtnost je první ukazatel, o který se tyto vědy začaly zajímat v hromadné podobě. Začal se studovat proces vymírání populací, tedy úmrtnost. S vyspělou technikou se studium prohlubuje o poznatky týkající se jednotlivých úmrtí, nikoli jen celku. Jak již bylo uvedeno v úvodu, podstatným problémem demografie je stárnutí obyvatelstva. Logicky jde tato informace ruku v ruce s problémem úmrtnosti. S procesem individuálního stárnutí souvisí délka života každého jedince. A tato souvisí s tzv. životními cykly. Tyto cykly zkoumají i jiné vědy např. psychologie, sociologie, nebo sociální psychologie. Všechny vědy vymezují podle stáří jedince určité stupně jeho vývoje. Ať už životní vrchol jedince v jeho 30ti letech, či období pohlavní dospělosti (14 let). Podstatnou hodnotou pro popis úmrtnosti a vývoje tohoto ukazatele je hrubá míra úmrtnosti. Ukazuje poměr součtu zemřelých a počtu středního stavu obyvatelstva. Tento ukazatel je nejjednodušším ukazatelem úmrtnosti. Abychom byli schopni analyzovat míru úmrtnosti, musíme znát klasifikaci jednotlivých onemocnění a příčin smrti. Je logické, že charakteristikou nemoci je stav těla či ducha, který potřebuje léčení. Každá nemoc pak končí uzdravením či úmrtím osoby.
•
Porodnost a plodnost Tyto statistické ukazatele jsou opačným pólem úmrtnosti. Porodnost - proces porodnosti popisují fyziologické
jevy. A to početí,
těhotenství a porod. Zde můžeme zkoumat zda je jednočetný či vícečetný, včasný nebo předčasný. S porodem souvisí také charakteristika porodů podle stavu
11
narozeného jedince. A to na dítě živě či mrtvě narozené a děti manželské či nemanželské. Plodivost a plodnost – schopnost rodit děti. Sterilita- je naopak neschopnost plození dětí. S plodností tedy úzce souvisí skutečný efekt plodivosti – tedy počty narozených dětí. Nejdůležitější a nejjednodušší ukazatel je hrubá míra celkové porodnosti a nebo obecná míra plodnosti. •
Potratovost Potratovost je specifický typ úmrtnosti – a to úmrtnost plodu.
•
Sňatečnost a rozvodovost Sňatek – formální akt, kterým společnost dává souhlas se vznikem manželství. Mění rodinný stav a zasahuje i do struktury původních rodin. Je chápán jako demografická událost, ale nemusí nastat u všech jedinců dané populace. V dnešní době jsou hlavními limitujícími faktory věk, pokrevnost a pohlaví. Ve vyspělých zemích je však limit stanovený pohlavím postupně odbourávám a to možností registrovaných partnerství partnerů stejného pohlaví. Nejjednodušší ukazatel je hrubá míra sňatečnosti. Rozvod – právní zrušení manželství .Rozvod má mnoho sociálních důsledků a velice ovlivňuje demografické ukazatele. Dochází také ke změnám sociálního a ekonomického statusu. Rozvodovost může být také chápána jako ukazatel stability rodiny. Jelikož s tímto jevem úzce souvisí. Nejjednodušším ukazatelem je hrubá míra rozvodovosti.
•
Struktura obyvatelstva podle domácností Problematika domácností úzce souvisí s ukazateli rozvodovosti, úmrtnosti a podobně. Domácnosti můžeme členit z mnoha hledisek na různé druhy např.: Domácnost úplná, neúplná Domácnost jednočlenná či vícečlenná Domácnost bytová či společně hospodařící.
12
3. Metodika Veškeré údaje, které byly použity pro tvorbu této práce, byly čerpány ze stránek Českého statistického úřadu, z tištěných ročenek připadajících k daným obdobím a z dalších veřejně přístupných publikací ČSÚ. Data se týkají let 1995 – 2005 (2006) . Jelikož se tato práce zabývá hlavně vývojem Zlínského kraje, tyto publikace byly získány na krajské pobočce se sídlem ve Zlíně a na okresní pobočce města Kroměříže. Matematické a statistické metody použité pro výpočty byly čerpány ze studijního materiálu pro předmět Statistika I., jejímž autorem je prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc. Výsledky jsou dále zpracovány graficky, některé ukazatele i ve srovnání s ČR.
3.1. Dostupné statistické metody 3.1.1. Časové řady, klasifikace časových řad
Časová řada je řada pozorovaných hodnot číselného statistického znaku uspořádaná v přirozené souvislé časové posloupnosti y1, y2,…, yt,…, yn, stručně yt, t = 1, 2,…,n, kde n je délka časové řady. Rozdíl n-t se nazývá věk pozorování.
Klasifikace časových řad • řady okamžikové — nesčitatelné hodnoty, • řady úsekové (intervalové) — sčitatelné hodnoty, • řada běžných hodnot, • odvozené řady, • řada součtová — kumulativní, • řada klouzavá. V ekonomické oblasti se používají časové řady úsekové a okamžikové, časové řady denních, týdenních, měsíčních, čtvrtletních, ročních údajů.
13
Specifika časových řad • stárnutí údajů, • problémy s kalendářem — vliv kalendářových variací u úsekových řad, • volba hustoty okamžiků zjišťování (u okamžikových řad), K zobrazení se používají spojnicové nebo sloupcové grafy podle toho, kterou z řad právě zobrazujeme
Graf č.1 Příklad úsekové a okamžikové řady Kurz akcií (okamžiková řada)
Objem prodeje (úseková řada)
300 250 200
150 100 50 0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
Obchodní den
3.1.2. Trend a trendová funkce
Charakteristika, která nám pomáhá popsat hlavní směr vývoje. Nebo-li obecná dlouhodobá tendence vývoje.
Trendovou funkci chápeme jako spojitou funkci času — vyrovnání časové řady řešíme jako regresní úlohu se závisle proměnnou, kterou je zkoumaný znak a nezávislou proměnnou, kterou je tzv. časová proměnná Časová řada s konstantním trendem je řada stacionární.
14
Jinak se může jednat o trend: -
rostoucí, klesající nebo střídavý
-
přímočarý či křivočarý
-
trend stálý nebo měnlivý
Pokud jde o růst či pokles může být buď neomezený nebo shora či zdola omezený. Trend lze měřit čtyřmi metodami: •
dekompozicí časové řady - založené na separaci a odděleném změření
hlavních složek pohybu časové řady, •
měřením kvality vyrovnání – využívá metody minimálních čtverců, rozklad
součtu čtverců pozorovaných hodnot vede k indexu korelace a indexu determinace, •
metodickým vyrovnáním – k vyrovnání časové řady se využívají klouzavé
průměry, které jsou vypočteny jako prostý aritmetický průměr a umisťují se do středu klouzavé řady, •
analytickým vyrovnáním – pozorované hodnoty řady jsou proloženy
trendovou funkcí (spojitou funkcí času).
3.1.3. Elementární charakteristiky vývoje •
absolutní přírůstek (diference) - s nulovou, kladnou nebo zápornou
hodnotou
d t = y t − y t −1 , t = 2 ,3,..., n • koeficient růstu (řetězový index)
kt =
yt , t = 2,3,..., n y t −1
• koeficient přírůstku (relativní přírůstek)
δt =
dt = k t − 1, t = 2,3,..., n y t −1
15
•
tempo růstu, tempo přírůstku – jde o koeficient růstu a koeficient přírůstku uváděný v %. Mezi nimi existuje vztah 100 δt = 100 kt – 100
Průměrování charakteristik vývoje (vhodné pro monotónní časové řady):
d =
• průměrný absolutní přírůstek
k =
• průměrný koeficient růstu
1 n y − y1 dt = n ∑ n − 1 t =2 n −1
n
n −1
∏
t=2
kt =
n −1
yn y1
3.1.4. Ukazatel hrubé míry •
hrubá míra úmrtnosti - poměr součtu zemřelých z jednotlivých generací ke střednímu stavu obyvatel,
• hrubá míra sňatečnosti • hrubá míra rozvodovosti • hrubá míra celkové porodnosti
16
3.2. Charakteristika Zlínského kraje Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. S účinností od 1. 1. 2003 se vytvořilo 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností ( obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem 304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých ke konci roku 2005 žilo 590 142 obyvatel. Hustota zalidnění 149 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr. Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. (Javorníky,Beskydy, Bílé Karpaty, Hostýnsko-Vsetínská hornatina, Úvaly, řeky Morava,Bečva. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti - Beskydy a Bílé Karpaty Celkový počet obyvatel Zlínského kraje se od roku 1994 nepřetržitě snižuje. V roce 2005 žilo na území Zlínského kraje 590 142 obyvatel. Vývoj věkového složení obyvatel je charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v postproduktivním věku, proti roku 2004 se podíl obyvatel starších 64 let zvýšil z 14,3 % na 14,6 %. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2005 byl 39,9 let. V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí na 11. místo mezi kraji v ČR. V roce 2005 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 232 558 Kč (v běžných cenách). Průmyslový potenciál Zlínského kraje tvoří podniky hutnického a kovodělného, dřevozpracovatelského, elektrotechnického a textilního průmyslu. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR.
17
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance činila 16 420,- Kč, což je pod celostátním průměrem (19 024,- Kč). Výše průměrného důchodu dosáhla 7 407,- Kč K 31. 12. 2005 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 29 505 uchazečů o zaměstnání, registrovaná míra nezaměstnanosti byla 9,3 %. V rámci kraje měl nejvyšší míru nezaměstnanosti okres Kroměříž (11,7 %) a naopak nejnižší okres Uherské Hradiště (7,7 %). Ve Zlínském kraji působí 2 vysoké školy. Je to Univerzita Tomáše Bati v krajském městě, jež má veřejnoprávní statut a uděluje bakalářský a magisterský stupeň vzdělání na třech fakultách. Druhou je soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích. Celosvětovému uznání se těší Podzámecká i Květná zahrada a arcibiskupský zámek v Kroměříži, které jsou zapsány do Listiny světového dědictví UNESCO. Valašské muzeum v přírodě a skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, areál staveb na Pustevnách, socha pohanského boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti, jsou další památky, které je možné navštívit.
18
4. Vlastní výsledky 4.1. Vývoj stavu obyvatelstva Zlínského kraje a ČR 4.1.1. Vývoj počtu obyvatel
Na začátku této kapitoly práce naznačuje vývoj počtu obyvatelstva za uplynulých 17 let. Nejprve je na obrázku č. 1 – který zobrazuje strom života v roce 1946 vidíme, že nejsilnější skupinou obyvatelstva co do počtu byla skupina populace ve věku 0 – tedy že porodnost v této době byla podstatně vysoká. Další skupinou populace, která byla v roce 1946 v hojném zastoupení byla hranice 30- ti let .Vidíme, že počty obyvatel ve všech věkových hranicích jsou téměř totožné jak u mužů,tak u žen.
Obrázek č. 1 Věková skladba obyvatelstva v roce 1946
19
Jak naznačuje obrázek č. 2 , během následujících let došlo k významné změně skladby obyvatelstva. Porodnost klesla téměř na polovinu a dosahuje velice nízkých hodnot, oproti roku 1946. Naopak věková kategorie 50 – 60 let dosahuje dvojnásobku hodnot z předešlého stromu života. Zde se velice významně projevuje hlavní problém soudobé populace a to je rychlé stárnutí obyvatelstva a nízká porodnost. Dochází totiž k situaci, kdy lidé v produktivním věku musí aktivně podporovat velké množství lidí v důchodovém věku.
Obrázek č. 2 Strom života v roce 2003
20
Jelikož se tato práce zabývá demografickou strukturou Zlínského kraje, následující tabulka zobrazuje vývoj celkového počtu obyvatel za uplynulých deset let. Tabulka srovnává počty do roku 2006 a je zde naznačen i procentuální podíl počtu obyvatel Zlínského kraje na celkový počet České republiky.
Tabulka č.1 Celkový počet obyvatel v letech 1996 – 2006
Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1.1. 2006
Střední stav obyvatelstva Česká republika Zlínský kraj Podíl obyv. Zlín. Kraje na ČR 10 315 353 600 303 5,8195 10 303 642 599 810 5,8213 10 294 943 599 041 5,8188 10 282 784 598 450 5,8199 10 272 503 598 057 5,8219 10 224 192 594 868 5,8182 10 200 774 593 458 5,8178 10 201 651 592 300 5,8059 10 206 923 591 287 5,7930 10 225 033 590 447 5,7745 10 251 079 590 142 5,7569
Podle výsledků předběžné statistické bilance činil počet obyvatel České republiky k 31. prosinci 2006 celkem 10 287 189. Můžeme tedy říct, že celkový počet obyvatel ještě narostl oproti roku 2005. Přirozený přírůstek dosáhl 1,4 tisíce osob, přičemž naposledy byla kladná hodnota přirozeného přírůstku zaznamenaná v roce 1993. Z statistických výzkumů vyplývá, že celkový počet obyvatel České republiky se nepřetržitě zvyšuje již čtvrtým rokem, avšak jak uvádí statistický úřad, až do roku 2005 tomu tak bylo výhradně v důsledku imigrace cizinců. Růst populace v roce 2006 ve výši 36,1 tisíce osob byl nejvyšší od vzniku samostatné České republiky v roce 1993.
Naopak, jak z tabulky vyplývá, u Zlínského kraje došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel. Pokles byl způsobem podle statistického výzkumu hlavně dlouhodobým vývojem porodnosti a úmrtnosti. Působení migrace se projevuje jen velice okrajově. I když je potřeba říci, že Zlínský kraj trpí ekonomickými problémy – vysokou nezaměstnaností v kraji, což samozřejmě vede k přelévání populace do oblastí s lepšími pracovními podmínkami.
21
Na následujícím grafu je již jednoznačně naznačen vývoj počtu obyvatelstva Zlín. kraje za posledních 10 let. Graf č.2 Vývoj počtu obyvatel Zlínského kraje v letech 1996 - 2006
602 000 600 000 598 000 596 000 594 000 592 000 590 000 588 000 586 000 584 000
20 06
20 04
20 02
20 00
Počty obyvatel Zlín. kraje
19 98
19 96
Počty obyvatel
Počet obyvatel Zlín. kraje 1996 - 2006
Jednotlivé roky
Graf č.3 Zobrazení podílu počtu obyvatel Zlínského kraje ve srovnání s ČR 12 000 000
Počet obyvatel 1996-2006
10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0
1996
Počet obyvatel ČR POčet obyvatel Zlín.kraje % - podíl
1998
2000
2002
jednotlivé roky
22
2004
1.1.2006
Celkový počet obyvatel Zlínského kraje i ČR je vyrovnán časovou řadou přímky.
Tab. č.2 Vyrovnání časové řady přímkou (ČR) t
y
t*y
t*t
T
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1.1.2006
-4,5 -3,5 -2,5 -1,5 -0,5 0,5 1,5 2,5 3,5 4,5
10 303 642,00 10 294 943,00 10 282 784,00 10 272 503,00 10 224 192,00 10 200 774,00 10 201 651,00 10 206 923,00 10 225 033,00 10 251 079,00
-46 366 389 -36 032 301 -25 706 960 -15 408 755 -5 112 096 5 100 387 15 302 477 25 517 308 35 787 616 46 129 856
20,25 12,25 6,25 2,25 0,25 0,25 2,25 6,25 12,25 20,25
10 203 323,78 10 212 885,70 10 222 447,61 10 232 009,53 10 241 571,44 10 251 133,36 10 260 695,27 10 270 257,19 10 279 819,10 10 289 381,02
Suma
0
102 463 524
-788 858
82,50
b0 = 102 463 524 / 10 = 10 246 352
b1 = -788 858 / 82,5 = -9 561,92
T = 10 246 352 – 9561,92 * t
Graf č.4 Trendová přímka č.1
Trendová přímka 300 290 280 270 260 250 240 230 220 210 200
000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000
Trendová přímka
19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 1. 05 1. 20 06
10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10
23
Tab. č. 3 Vyrovnání časové řady přímkou ( Zlínský kraj) t -4,5 -3,5 -2,5 -1,5 -0,5 0,5 1,5 2,5 3,5 4,5 0
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Suma
y 599 810 599 041 598 450 598 057 594 868 593 458 592 300 591 287 590 447 590 142 5 947 860
t*y -2699145 -2096643,5 -1496125 -897085,5 -297434 296729 888450 1478217,5 2066564,5 2655639 -100833
b0 = 5 947 860 / 10 = 594 786
t*t 20,25 12,25 6,25 2,25 0,25 0,25 2,25 6,25 12,25 20,25 82,5
T 589286,02 590508,24 591730,45 592952,67 594174,89 595397,11 596619,33 597841,55 599063,76 600285,98
b1 = - 100 833 / 82,5 = - 1222,22
T = 594 786 – 1222,22 * t
Graf č.5 Trendová přímka č.2 Trendová přímka 602000 600000 598000 596000 Trendová přímka
594000 592000 590000
5
6 20 0
4
24
20 0
2
1
0
9
8
3
20 0
20 0
20 0
20 0
20 0
19 9
19 9
19 9
7
588000
Zlínský kraj je tvořen čtyřmi velkými regiony. Podle plochy od největšího k nejmenšímu je možné je vyjmenovat takto : Vsetín, Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž. Na následující tabulce si naznačíme, jak se tyto části samostatně vyvíjeli co do počtu obyvatel.
Tabulka č. 4 Vývoj počtu obyvatel Zlín. Regionu 1890 - 1950 1890
1900
1910
1921
1930
1950
Česká republika
8 665 559
9 372 215
10 078 896
10 009 491
10 673 491
8 896 102
Zlínský kraj (R)
356 315
378 564
403 122
404 985
436 599
478 465
Kroměříž
92 653
97 486
105 297
104 823
106 641
99 657
Uherské Hradistě
94 103
103 233
111 901
115 953
115 314
123 022
Vsetín
90 193
94 394
98 228
95 071
101 633
105 693
Zlín
79 366
83 451
87 696
89 138
113 011
150 093
Tabulka č. 5 Vývoj počtu obyvatel Zlín. Regionu 1961 - 2006 1961
1970
1980
1991
2001
1.1.2006
Česká republika
9 571 531
9 807 697
10 291 927
10 302 215
10 230 060
10 251 079
Zlínský kraj (R)
532 676
550 465
591 334
596 903
595 010
590 142
Kroměříž Uherské Hradistě Vsetín
106 288 140 222 121 144
104 507 142 121 130 748
109 200 147 371 143 428
107 988 145 188 146 898
108 053 144 517 147 064
107 827 143 745 145 814
Zlín
165 022
173 089
191 335
196 829
195 376
192 756
Pokud bychom chtěli sledovat vývoj počtu obyvatel celé ČR- tak k podstatné změně došlo v letech 1930. A to k velkému nárůstu obyvatel o 600 tis. a poté během světové války k poklesu o 2 miliony. Válečná historie samozřejmě nejvýrazněji ovlivnila vývoj obyvatelstva v této době. Od roku 1961 již populace narůstá. Zvláštností je, že ve Zlínské kraji na rozdíl od ČR docházelo k plynulému nárůstu počtu obyvatelstva a to až do roku 1996, kdy populace dosáhla maximálního počtu přes 600 tisíc. Od tohoto roku však dochází k neustálému poklesu.
25
Jednotlivé regiony Zlínského kraje měly různorodý vývoj. Na Kroměřížsku pravidelně kolísají počty obyvatel. Nejvyšší pokles nastal ve válečných letech. Potom v období 1961 – 2006 pravidelně kolísá okolo průměrně 106 tisíc. obyvatel. Což je zhruba 18 % krajské populace. Okolí Uherského Hradiště zaznamenalo v podstatě neustálý nárůst populace. Až v posledních letech mírně kolísá. V roce 2006 se počtem obyvatel téměř vyrovnalo městu Vsetínu, které je větší rozlohou. Vsetín – největší město Zlínského kraje, měl vývoj počtu obyvatel v podstatě shodný jako U. Hradiště. Neustále docházelo k přílivu nových jednotlivců. Zlínský kraj je také nejen proto nejhustěji osídlený region v ČR. Posledním jmenovaným a neméně významným městem je Zlín. Druhé největší město Zlínského kraje hostilo na začátku loňského roku téměř 193 tis obyvatel. Což je přes 30 % celkové populace Zlínského kraje. Zvláštností je, že v roce 1890 žilo ve Zlíně pouhých 79 tis. obyvatel. V té době mělo i město Kroměříž o 20 tis. obyvatel více. Během 116- ti let došlo k výraznému obratu a Zlín se stal nejzalidněnější oblastí Zlínského kraje a má dvojnásobek obyvatel než tehdy Kroměříž. Za jedno století narostla populace Zlína dvojnásobně a zvýšila se téměř o 120 tis. Naopak Kroměříž zaznamenala nárůst o pouhých 15 tis. obyvatel.
4.1.2. Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví
Kromě vývoje absolutního počtu obyvatel – naznačeného v minulém bodě, došlo k vývoji i ve věkové struktuře. Dlouhodobý vývoj byl naznačen na stromech života a v následující tabulce je naznačen vývoj jednotlivých skupin věku a pohlaví v uplynulých třech letech. Tabulka č. 6 Počty obyvatel Zlínského kraje podle pohlaví 2003
2004
2005
Celkem
591 866
590 706
590 142
ženy
303 517
303 031
302 709
muži
288 349
287 675
287 433
Bazický index (%)
100
99,8
99,7
Průměrný věk
39,3
39,6
39,9
26
Jelikož v celém Zlínském kraji dochází k poklesu počtu obyvatel, můžeme pozorovat, že i u jednotlivých skupin dochází ke snižování stavu. Během tří let došlo k poklesu jak u žen, tak mužů. Naopak průměrný věk nám naznačuje již dříve zjištěný fakt – a to, že neustále dochází k stárnutí obyvatelstva Na následujícím obrázku je dobře viditelné, jaký podíl zaujímají ve Zlínském kraji ženy a jaký muži. Můžeme vidět, že počet žen mírně převažuje na populací mužů. Procentuálně zaujímají ženy ve Zlínském kraji 52 % a muži zbylých 48 % .
Graf č.6 Podíl žen a mužů na celkové populaci Zlín. kraje
Podíl žen a mužů na celkovém počtu obyvatel Zlínského kraje 700 000 600 000 500 000 Počet obyvatel Zlín. kraje Počet žen ve Zlín. kraji Počet mužů ve Zlín. kraji
400 000 300 000 200 000 100 000 0 2003
2004
2005
Hodnoty v jednotlivých letech vypadají na grafu téměř identicky. Ale po bližším prozkoumání je patrné, že v průběhu těchto tří let došlo k poklesu počtu žen i mužů zhruba o necelých 1000 v každé kategorii.
27
Tabulka č. 7 Počet mužů ve Zlínském kraji podle věkových skupin Muži Celkem
2003
2004
2005
288 349
287 675
287 433
v tom ve věku: 0 - 14
46 552
45 463
44 484
15 - 64
209 912
209 911
209 953
65 a více
31 885
32 301
32 996
Bazický index (%)
100
99,7
100,1
Průměrný věk
37,6
37,9
38,2
Tabulka, která lépe naznačuje situaci stárnutí obyvatelstva zaznamenává nárůst počtu obyvatel ve věkové skupině 65+ . Také 2. skupina do 64 let zaznamenala mírný nárůst. Ten je ale také způsobený stárnutím populace. Nízká porodnost a plodnost způsobila pokles počtu obyvatel ve věku do 14ti let. Bazický index nám naznačuje, že v roce 2004 došlo k mírnému poklesu oproti roku 2003. Zhruba o necelého půl procenta. Naopak v roce 2005 počet mužů oproti roku 2003 mírně narostl o jednu desetinu procenta.
Tabulka č. 8 Počet žen ve Zlínském kraji podle věkových skupin Ženy
Celkem
2003
2004
2005
303 517
303 031
302 709
v tom ve věku: 0 - 14
44 292
43 113
42 111
15 - 64
207 529
207 522
207 522
65 a více
51 696
52 396
53 076
Bazický index
100
99,8
99,7
Průměrný věk
40,9
41,2
41,5
U žen tendence stárnutí také převažuje. Počet lidí v důchodovém věku narůstá i u žen, což naznačuje opět zvýšení počtu obyvatel ve skupině 65+ . U žen je významný i fakt, že skupina 65+ převyšuje svým počtem 1. skupinu – do 14ti let. U
mužů tato situace
nenastala. Proto je možné říci, že u žen je problém stárnutí populace vyšší než u mužů. Bazický index naznačuje, že oproti roku 2003 došlo v obou následujících letech k mírnému poklesu počtu žen o několik desetin procenta.
28
Graf č. 7 Vývoj mužské populace
Vývoj mužské populace v jednotlivých letech podle věku
100% 80% 65 + 15 - 64 let 0 - 14 let
60% 40% 20% 0% 2003
2004
2005
Graf č. 8 Vývoj ženské populace Vývoj ženské populace v jednotlivých letech podle věku
100% 80% 65 + 15 - 64 let 0 - 14 let
60% 40% 20% 0% 2003
2004
2005
29
Jak si můžeme ještě z tabulky č. 7 a 8 všimnout, tak průměrný věk žen byl 41 let, za to u mužů ve stejném roce pouhých 38 let. Ve Zlínském kraji jsou tedy ženy průměrně o 3 roky starší než muži.
Graf č. 9 Průměrný věk ve Zlínském kraji
Hodnoty průměrného stáří
Vývoj průměrného věku ve Zlínském kraji 42,0 41,0 40,0
Vývoj průměrného věku ve Zlín. kraji
39,0
Vývoj prům. věku ŽEN
38,0 Vývoj prům. věku MUŽŮ
37,0 36,0 35,0 2003
2004
2005
Tabulka č. 9 Vývoj počtu žen a mužů v ČR 1920 – 2005
Rok
Celkový počet obyvatel
v tom
muži
ženy
1920
9 978 420
4 782 000
5 196 420
1930
10 648 057
5 160 158
5 487 899
1940
11 159 539
5 423 882
5 735 657
1950
8 925 122
4 337 698
4 587 424
1960
9 659 818
4 707 764
4 952 054
1970
9 805 157
4 749 128
5 056 029
1980
10 326 792
5 011 039
5 315 753
1990
10 362 740
5 036 486
5 326 254
2000
10 272 503
4 999 326
5 273 177
2003
10 201 651
4 968 189
5 233 462
2005
10 234 092
4 991 439
5 242 653
30
Z uvedené tabulky vyplývá, že tendence poklesu počtu obyvatel nastala u žen již v letech 1980 zatímco u mužů se populace začala snižovat v roce 1990. Na následujícím grafu bude naznačen vývoj počtu žen a mužů v celé České republice. Graf č. 10 Vývoj počtu obyvatel podle pohlaví v letech 1920 – 2005 Vývoj počtu obyvatel ČR ( m užů a žen) 1920 - 2005
Počty obyvatel
12 000 000 10 000 000 8 000 000
ženy
6 000 000
muži
4 000 000
celá ČR
2 000 000 0 1920 1930
1940
1950 1960
1970
1980 1990
2000
2003 2005
Období sčítání lidu
Tento vývoj jakoby kopíroval vývojovou tendenci celkového počtu obyvatel.Dále nám ukazuje, že na snižování celkového počtu obyvatel v posledních letech i na celkovém vývoji se rovnoměrně podílel vývoj mužů i žen. Zároveň je z obrázku patrná mírná převaha žen v celkové populaci České republiky po celou dobu jejího vývoje v letech 1920 – 2005 .
V následujícím grafu bude zobrazen vývoj indexu stáří obyvatel České republiky. Index stáří udává , kolik seniorů – tedy obyvatel ve věku 65 a více, připadá na sto „dětí “ ve věku 0 – 14 let. Graf č. 11 Vývoj indexu stáří obyvatel České republiky 1993 – 2005 Index stáří 120 100 80 60 40 20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
31
Jak je možné na obrázku vidět – během posledních 12-ti let dochází k neustálému nárůstu hodnoty indexu stáří. Tato data opět potvrzují fakt,že dochází ke stárnutí populace každým rokem. V roce 1993 připadlo na každou stovku populace v předproduktivním věku zhruba 66 „důchodců “ . Na konci roku 2005 to bylo již 95 jedinců ve věku vyšším než 65 let. A toto číslo stále roste.
Tabulka č. 10 Index stáří Zlínského kraje 2002 – 2005 Index stáří 2003 2004
2005 2002 rok Zlín. kraj 88,40804 92,00498 95,62071 99,39604 ženy
112,3195 116,7163 121,5318 126,0383
Graf č. 12 Index stáří Zlín. kraje Index stáří Zlínského kraje v letech 2002 - 2005 130 120 110 100
index stáří u žen Index stáří Zlínského kraje
90 80 70 60 2002
2003
2004
2005
32
4.2. Přirozený pohyb obyvatelstva Přirozený pohyb obyvatelstva souvisí s narozením, umíráním a dalšími pohyby s nimi souvisejícími ( sňatky, rozvody .. ) Pohyb obyvatelstva je popisován také jako přirozená reprodukce populace. 4.2.1. Porodnost a plodnost v ČR
Tabulka č. 11 Vývoj počtu narozených v ČR Vývoj počtu narozených Rok Narození celkem
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
121 470 106 915 96 397 90 763 90 930 90 829 89 774 91 169 90 978 93 047 93 957 97 929 102 498
Živě
121 025 106 579 96 097 90 446 90 657 90 535 89 471 90 910 90 715 92 786 93 685 97 664 102 211
Mrtvě Živě nar. na 1000 obyv.
445 336 300 317 273 294 303 259 263 261 272 265 287
11,7 10,3 9,3 8,8 8,8 8,8 8,7 8,8 8,9 9,1 9,2 9,6 10
Mrtvě n. na 1000 obyv.
3,66 3,14 3,11 3,49 3 3,24 3,38 2,84 2,89 2,81 2,89 2,71 2,8
Pětileté období 2001 - 2005 v kontextu hodnocení dlouhodobého vývoje počtu narozených znamenalo změnu trendu - výrazný pokles byl vystřídán růstem. Tato změna se promítla také do všech relativních ukazatelů. Rok 2005 byl po deseti letech opět rokem, ve kterém počet narozených dětí překročil hranici 100 tisíc. Úrovní většiny ukazatelů se rok 2005 přiblížil hodnotám dosahovaným v polovině devadesátých let. Dlouhodobě se snižující počet narozených dětí, který se datoval od roku 1991, zaznamenal dva statistické „historické mezníky“. V roce 1995 poprvé v historii statistického sledování počtu narozených na území dnešní České republiky klesl roční počet narozených dětí pod 100 tisíc a v roce 1999 bylo zaznamenáno historické minimum, kdy počet narozených nedosáhl ani devadesátitisícové hranice.
33
Od roku 2001 však počty narozených dětí začaly opět pozvolna vzrůstat, v letech 2003 – 2005 již meziroční nárůst činil více než 4 %. Věku nejvyšší plodnosti dosáhly silné populační ročníky žen ze 70. let a své první dítě porodila i část žen, které založení rodiny odkládaly ať už z profesních či jiných důvodů do pozdějšího věku. V úhrnu se za pětileté období 2001 - 2005 narodilo 478 409 dětí, což je o téměř 25 tisíc dětí více než v předchozím pětiletém cyklu. Po celé hodnocené období se díky kvalitní zdravotnické péči o matku a dítě udržovala příznivá úroveň novorozenecké a kojenecké úmrtnosti a rovněž podíl mrtvě narozených dětí z úhrnu narozených byl dlouhodobě nízký. Hodnoty těchto ukazatelů jsou srovnatelné se zeměmi severní a západní Evropy. Ve druhé polovině 90. let se hodnoty mrtvorozenosti pohybovaly v rozmezí 3,0 - 3,5. V období 2001 - 2005 byly ještě nižší. 4.2.2. Úmrtnost ve Zlínském kraji ve srovnání s ČR
Úroveň úmrtnosti je jedním ze základních demografických ukazatelů vyspělosti dané společnosti a odráží široké spektrum demografických, sociálních a kulturních skutečností a také životní styl společnosti a úroveň a dostupnost zdravotní péče. Od začátku 90. let počet zemřelých v České republice výrazně klesá. V roce 1998 klesl absolutní počet zemřelých poprvé od roku 1967 pod hranici 110 tisíc a nadále se pod touto hranicí pohybuje i přes probíhající demografické stárnutí populace. Tabulka č.12 Úmrtnost v ČR v letech 1990 – 2002 Úmrtnost
1 990
1995
1996
1997
Počet zemřelých celkem muži ženy Hrubá míra úmrtnosti
129 166 66 468 62 698 12,5
117 913 58 925 58 988 11,4
112 782 56 692 56 052 10,9
112 744 56 692 56 052 10,9
Úmrtnost
1998
1999
2000
2001
2002
Počet zemřelých celkem muži ženy Hrubá míra úmrtnosti
109 527 55 139 54 388 10,6
109 768 54 845 54 923 10,7
109 001 54 882 54 119 10,6
107 755 53 772 53 983 10,5
108 243 54 377 53 983 10,6
34
Rozhodující změny v úrovni a struktuře úmrtnosti jsou dávány do souvislosti s významnými změnami sociálně ekonomických podmínek po roce 1989, které se mimo jiné výrazně promítly do zdravotního stavu obyvatelstva. Úroveň úmrtnosti je výsledkem společného působení více faktorů. K těm nejdůležitějším patří: •
rozsah nabídky odborné lékařské péče, dostupnost nejmodernějších technologií a kvalitních léků.
•
účinnost působení zdravotnické osvěty, vedoucí k rostoucímu vědomí prospěšnosti individuální péče o zdraví.
•
životní styl populace směřující ke zdravému způsobu života
•
kvalita životního prostředí.
Za období od roku 1995 do roku 2002 klesl celkový počet zemřelých o 9 670 osob a hrubá míra úmrtnosti se snížila z 11,4 na 10,6. Celkový počet zemřelých i hrubá míra úmrtnosti však neodráží skutečnou intenzitu změn probíhajících ve vývoji úmrtnosti, jsou poznamenány věkovou strukturou populace. Na věkové struktuře nezávislé jsou ukazatele naděje dožití v různých věkových hladinách. Pro historické srovnání jsou uvedeny hodnoty ukazatelů též za rok 1990.
Graf č. 13 Hrubá míra úmrtnosti 1990 – 2002
Hrubá míra úmrtnosti v ČR 13,0 12,5 12,0 11,5 Hmú
11,0 10,5 10,0 9,5 1 990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
35
Tab. č. 13 Celková úmrtnost ve Zlínském kraji
věk
0-14 15- 64 65 +
Úmrtnost celkem ve Zlínském kraji 2003 2004 6345 5978 32 30 1 589 1 499 4 724 4 449
2005 6265 29 1 595 4 641
Tab. č. 14 Úmrtnost žen a mužů ve Zlínském kraji Úmrtnost žen ve Zlínském kraji věk 2003 2004 2005
0 - 14 15 - 64 65 +
12 496 2578
9 404 2428
15 463 2492
Úmrtnost mužů ve Zlínském kraji věk 2003 2004 2005
0 - 14 15 - 64 65 +
20 1133 2105
21 1143 1973
14 1157 2124
V grafech i tabulkách je jednoznačně patrné, že ve Zlínském kraji došlo v roce 2004 k poklesu úmrtnosti, ale v roce 2005 opět k mírnému nárůstu. Při srovnání úmrtnosti podle pohlaví je možné pozorovat v podstatě podobný trend jako u Zlínského kraje celkově. V roce 2004 došlo k poklesu úmrtnosti, která je ale v roce 2005 vystřídána nárůstem. Pouze v nejmladší věkové skupině 0 – 14 let došlo u mužů k výraznému snížení hodnot úmrtnosti. Zlínský kraj nepřevyšuje úrovní porodnosti a úmrtnosti průměrné hodnoty České republiky. Z celkové úmrtnosti se podílí pouze asi 6 – ti %
Tab. č. 15 Přirozený pohyb obyvatelstva Přirozený pohyb obyv. ve Zlínském kraji 2003 2004 2005 narození
5147 5217 5670
zemřelí
6345 5978 6265
Bazické indexy narození (%)
100 101,4 110,2
Bazické indexy zemřelí (%)
100 94,2
98,7
Jak tabulka s bazickými indexy již názorněji zobrazuje - ve Zlínském kraji došlo k nárůstu porodnosti nejprve o 1 % a poté o dalších 9 % od roku 2003. Úmrtnost v roce 2004 poklesla o necelých 6 %. V roce 2005 však tento pokles (oproti roku 2003) byl již pouhé 1 %.
36
Tab. č. 16 Celková úmrtnost ve Zlínském kraji a v ČR Celková úmrtnost 2003
2004
2005
Bazický index ČR (%)
100
96,3
96,9
Bazický index Zlín. kraje
100
94,2
98,7
ČR Zlínský kraj
111 288 6345
107 177 5978
107 938 6265
V následující části bude vývoj stavu obyvatelstva naznačen podle veličin přírůstku a úbytku. Bude zobrazovat vývoj počtu obyvatel podle pohlaví v celé ČR v letech 1996 – 2006. Tab. č. 17 Vývoj počtu obyvatel Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Střední stav obyvatelstva Česká republika muži 10 315 353 5 014 667 10 303 642 5 010 531 10 294 943 5 007 480 10 282 784 5 002 823 10 272 503 4 999 326 10 224 192 5 016 473 10 200 774 4 964 598 10 201 651 4 968 189 10 206 923 4 971 730 10 225 033 5 248 431 10 251 079 5 253 606
ženy 5 300 686 5 293 111 5 287 463 5 279 961 5 273 177 5 271 009 5 236 176 5 233 462 5 235 193 5 002 648 5 013 040
V České republice se rodí více chlapců než dívek. Díky nízké úmrtnosti se jejich počet těžko vyrovnává. Pohlavní rovnováha nastává zhruba okolo 45 let. Počátkem 20. století to byl 20. rok. Od 45 let počet žen rychle narůstá, jelikož muži umírají dříve než ženy. Žen v České republice oproti roku 1996 ubylo. Rok 2006 zaznamenal jejich pokles o 287 646, což představuje pokles o 6 % oproti roku 1996. Od roku 1996 až do roku 2003 jejich počet stále klesal.V roce 2004 došlo k nárůstu. Tento trend však nebyl udržen a v roce 2005 se počet žen snížil. Až v roce 2006 se ženská populace rozšířila o necelé jedno procento.
37
Mužů v letech 1996 – 2000 ubývalo.V roce 2001 došlo k mírnému navýšení počtu mužů asi o 0,3 %. Rok 2002 byl specifickým tím, že oproti roku 2001 došlo k poklesu o 2 %. A od tohoto roku již počet mužů stále mírně narůstal až do roku 2006. Celkový počet mužů tak oproti roku 1996 narostl o necelých 5 %. Zatímco celkový počet žen oproti roku 1996 poklesl zhruba o 5 %. Tab. č. 18 Absolutní a relativní přírůstek žen a mužů v ČR ženy muži ženy muži absolutní přírůstek absolutní přírůstek relativní přírůstek relativní přírůstek 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
-7 575 -5 648 -7 502 -6 784 -2 168 -34 833 -2 714 1 731 -232 545 10 392
-4 136 -3 051 -4 657 -3 497 17 147 -51 875 3 591 3 541 276 701 5 175
-0,00143 -0,00107 -0,00142 -0,00128 -0,00041 -0,00661 -0,00052 0,00033 -0,04442 0,00208
-0,00082 -0,00061 -0,00093 -0,00070 0,00343 -0,01034 0,00072 0,00071 0,05565 0,00099
Absolutní a relativní přírůstky ukazují, ve kterých letech došlo k nárůstu popř. k poklesu žen a mužů. Z tabulky přírůstků se dá snadno rozpoznat, že největší nárůst (u mužů) a současně pokles (u žen) populace byl zaznamenán v roce 2005. Tato změna podstatně ovlivnila i hodnotu prům. absolutního přírůstku a prům. koeficientu přírůstku.. Z hodnot v tabulce jsou dále vypočítány elementární charakteristiky vývoje: •
průměrný absolutní přírůstek žen
•
průměrný absolutní přírůstek mužů +23 894
•
průměrný koeficient přírůstku žen
•
průměrný koeficient přírůstku mužů +0,00481
-28 765
-0,00547
Tyto hodnoty již jen potvrzují vývoj počtu populace podle jednotlivých pohlaví. V úvahu je ale potřeba brát vysokou změnu počtu populace na přelomu roku 2004 a 2005, která byla zmíněna již výše.
38
5. Diskuze V diskuzi tato práce naznačuje trend budoucího vývoje Zlínského kraje. Projekci obyvatelstva Zlínského kraje a České republiky vypracoval Český statistický úřad do roku 2050 a zaměřil se v ní na budoucí vývoj složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin. •
Prognóza vývoje plodnosti Zlínského kraje
Současné regionální rozdíly v úrovni plodnosti mezi kraji jsou malé. A neprohloubily se ani během devadesátých let, v období zásadních změn reprodukčního chování obyvatelstva České republiky. Co se ale do určité míry změnilo, bylo samotné územní rozložení
intenzity plodnosti. Předpoklad budoucího vývoje plodnosti v krajích vycházel ze současné celkové úrovně plodnosti a její struktury podle věku ženy v jednotlivých územních celcích a z předpokladu vývoje zakomponovaného ve střední variantě projekce republikové. Vzhledem k dnešní velmi nízké intenzitě plodnosti ve všech krajích, byl vzestup předpokládán po celém území republiky. Stejně tak jako pokračování v trendu, započatému po roce 1989, a sice posunu nejvyšší plodnosti do vyššího věku. Pro ženy by mělo zůstat charakteristické odkládání rození dětí do vyššího věku dané delší průměrnou délkou vzdělávání a rozsáhlejšími příležitostmi uplatnění se v zaměstnání před založením rodiny. Ve Zlínském kraji by mělo v roce 2050 dojít k nárůstu porodnosti o 30 % oproti roku 2002. A průměrný věk matky by měl být 29 let. Oproti nynějším 28 letům. •
Prognóza vývoje úmrtnosti Zlínského kraje
Rovněž pro územní rozdíly v úmrtnosti je typická jejich nízká variabilita. Základní osu těchto diferencí lze vymezit ve směru severozápad (oblast s vyšší intenzitou úmrtnosti) – jihovýchod (oblast s příznivějšími úmrtnostními poměry). Rozdíly jsou dány zejména skladbou obyvatelstva v jednotlivých regionech podle vzdělání, socioekonomického postavení, rodinného stavu, národnosti (podíl Romů) aj. Nezanedbatelnou roli hraje rovněž dostupnost rychlé zdravotní péče, která je důležitá především při náhlých srdečních a mozkových příhodách.
39
V průběhu devadesátých let se intenzita úmrtnosti snížila, stejně jako v případě plodnosti, ve všech krajích a to v zásadě stejnou měrou. Projekce předpokládá pokračování procesu zlepšování úmrtnosti. I trend vývoje úmrtnosti podle věku by se měl zachovat stále stejný. Budoucí trendy jsou jednoznačně dány možnými rezervami dalšího zlepšování, zejména ve vyšším a vysokém věku. •
Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel Zlínského kraje
V případě projekce počtu obyvatelstva je důležité podotknout, že projekce za kraje byla vypočtena bez uvažování vlivu migrace. Prezentovaná čísla o početní velikosti se tak týkají pouze změn na základě vývoje přirozené měny obyvatelstva jednotlivých krajů. Přírůstek obyvatel České republiky přirozenou měnou byl naposledy zaznamenán v roce 1993. Od roku 1994 byl roční počet zemřelých vždy vyšší než počet živě narozených. Totéž logicky platilo pro většinu krajů- tedy i pro kraj Zlínský. Stejně tak jako v případě projekce obyvatel celé České republiky, kdy žádná z variant nepočítala, že by ještě někdy do roku 2050 roční počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých, tak rovněž v žádném kraji by se počet obyvatel přirozenou měnou zvyšovat neměl. Úbytky se naopak budou postupně prohlubovat. Vzhledem k podobnému očekávanému tempu zvyšování úrovně plodnosti a zlepšováním úmrtnostních poměrů v jednotlivých krajích, které ve výsledku povedou k stírání rozdílů ve věkovém složení, jsou výsledkem projekce podobné výše relativních úbytků. •
Očekávaný vývoj věkového složení ČR
Podle nejnovější projekce obyvatelstva České republiky bude počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, počet dětí naopak ubývat. Do roku 2050 dojde k více než zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let, přičemž u nejstarších osob, tj. nad 85 let, dojde dokonce k zpětinásobení jejich dosavadního počtu. U počtu dětí ve věku 0-14 let dojde k poklesu o více než jednu čtvrtinu. Podle projekce obyvatelstva České republiky začne počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, neboť se tohoto věku začnou dožívat početně silnější generace
40
narozených po roce 1940. Relativní zastoupení osob nad 65 let v populaci poroste ale také díky poklesu počtu narozených.
Na následujícím stromu života je naznačený prognostický vývoj změny skladby populace celé ČR v roce 2050. Je zde velice názorně ukázaná hrozba stárnutí populace. Nejpočetnější skupinou obyvatelstva je skupina ve věku 55 – 75 let. Naopak populace v produktivní věku poklesla o více než polovinu oproti roku 2003. Porodnost je minimální a počty obyvatel do 30-ti let jsou také minimální. Situace je velice vážná, protože podle ekonomických prognóz by populace v takovémto složení nebyla absolutně schopná efektivně fungovat. Nároky na generaci v produktivním věku by byly vysoké a neúnosné.
Obrázek č. 3 Věková skladba v roce 2050
41
6. Závěr Tato práce se zabývá demografickým vývojem počtu a struktury obyvatelstva Zlínského kraje a České republiky. Hlavním cílem bylo zachytit a popsat demografickou situaci pomocí demografických ukazatelů. Většina statistických podkladů byla získána od Českého statistického úřadu a pobočky ve Zlínském kraji. Součástí práce jsou i výpočty různých charakteristik – jako indexu stáří, hrubé míry úmrtnosti, či bazických indexů. U celkového počtu obyvatel Zlínského kraje i celé České republiky byl také proveden výpočet trendu. Data byla zpracována do tabulek, na jejichž základě byly vytvořeny grafy.
V první části, která je nazvána vývoj stavu obyvatelstva Zlínského kraje a ČR, je na základě grafického znázornění stromu života naznačen vývoj počtu obyvatel a věkových skupin od roku 1946 do současnosti. Stav obyvatel je zkoumán jak pro Zlínský kraj tak pro celou ČR. Na základě údajů statistického úřadu je možné vidět, že počet obyvatel ČR v posledních pěti letech (vč. 2006) mírně stoupl. Naopak ve Zlínském kraji došlo k úbytku. Tento trend poklesu počtu obyvatel je v tomto regionu patrný již od roku 1996. Ve Zlínském kraji zaujímají ženy 52 % populace a muži 48 %. V posledních letech dochází k tomu, že se rodí více chlapců než dívek a dochází ke stárnutí hlavně ženské části populace. Průměrný věk žen je 42 let, zatímco muži dosahují hodnoty 38 let. Součástí práce je také stanovení prognózy budoucího vývoje stavu a struktury obyvatelstva. Na několika grafech je možné vidět, že rok od roku dochází k nárůstu průměrného věku a ke stárnutí populace nejen ve Zlínském kraji,ale i v celé ČR.
Ve druhé části se práce zabývá převážně přirozeným pohybem obyvatelstva jak v ČR, tak ve Zlínském kraji. Jelikož přirozený pohyb obyvatelstva souvisí s narozením, umíráním a dalšími pohyby s nimi souvisejícími, popisuje tato část práce hlavně tyto demografické ukazatele.Tedy porodnost a úmrtnost. V pětiletém období 2001 – 2005 došlo ke změně trendu a výrazný pokles porodnosti byl vystřídán nárůstem. Tato změna se tedy promítla do všech relativních ukazatelů s tím
42
souvisejících. Dlouhodobě se snižující počet narozených dětí byl datován od roku 1991. Velkou roli v nárůstu živě narozených dětí hraje i zkvalitnění zdravotnické péče. Úmrtnost je jedním ze základních demografických ukazatelů vyspělosti dané společnosti. Odráží široké spektrum skutečností a také životní styl. Od začátku 90. let počet zemřelých v ČR klesá.Hrubá míra úmrtnosti se od roku 1995 do roku 2002 snížila z 11,4 na 10,6. Tyto ukazatele jsou však poznamenány věkovou strukturou populace. Proto je v práci dále naznačen vývoj úmrtnosti jednotlivých věkových skupin. V grafech i tabulkách je jednoznačně patrné, že ve Zlínském kraji došlo v roce 2004 k poklesu úmrtnosti,ale v roce 2005 opět k nárůstu. Při srovnání úmrtnosti podle pohlaví je možné pozorovat v podstatě podobný trend jako u Zlínského kraje celkově. V roce 2004 došlo k poklesu úmrtnosti, která je ale v roce 2005 vystřídána nárůstem. Pouze v nejmladší věkové skupině 0 – 14 let došlo u mužů k výraznému snížení hodnot úmrtnosti. Zlínský kraj nepřevyšuje úrovní porodnosti a úmrtnosti průměrné hodnoty České republiky. Z celkové úmrtnosti se podílí pouze asi 6 – ti % ! Pomocí absolutních a relativních přírůstků byly vypočítány hodnoty průměrného absolutního přírůstku a průměrného koeficientu přírůstku jak u mužů tak žen. Nejvýznamnějším rokem změn byl přelom v letech 2004 a 2005, kdy došlo k nárůstu mužské populace téměř o 280 tis. a k poklesu ženské populace o 230 tis.. Tato čísla jsou mnohonásobně vyšší než v jiných letech. Poslední, třetí část, se týká prognózy budoucího vývoje v České republice, kterou vypracoval Český statistický úřad. Podle ní bude osob starších 65 let neustále přibývat a počet dětí ve věku 0-14 plynule klesat. Počet osob nad 85 let se zvýší dokonce pětkrát. Tento trend se týká nejen České republiky jako celku,ale i jednotlivých krajů včetně Zlínského. Jak tato práce naznačuje – studium demografie je velice rozsáhlé a existuje spousta populačních problémů, kterými se demografie zabývá.. Dají se studovat a srovnávat různé ukazatele, které jsou potom dále aplikovatelné do mnoha odvětví lidské činnosti.
43
7. Použitá literatura •
MINAŘÍK, B. Statistika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2000. 98 s. ISBN 80-7157-421-X.
•
MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika. První část. MZLU v Brně, 2006. 98 s. ISBN 80-7157-928-9.
•
ROUBÍČEK, V. Úvod do demografie. 1. vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 348 s. ISBN 80-85963-43-4.
•
KOSCHIN, F. Demografie: poprvé. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80-245-0859-1.
•
DUFEK, J. -- OSPALÁ, M. Analysis of the basic characteristics of demographic development in an urban, a suburban and a provincial district in the Czech Republic. Agricultural Economics. 2002. sv. 48, č. 12, s. 533--543. ISSN 0139570X.
•
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, Praha, DIDEROT 1999.
•
Internet www.czso.cz www.demografie.info.cz www.kr-zlinsky.cz
44
