Analýza vývoje počtu a struktury obyvatel České republiky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Fakulta provozně ekonomická Ústav statistiky a operačního výzkumu

Analýza vývoje počtu a struktury obyvatel České republiky Andrea Hermanová

Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Jaroslav Dufek, DrSc Brno 2006

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza vývoje počtu a struktury obyvatel České republiky vypracovala samostatně a v seznamu použité literatury uvádím veškerou použitou literaturu. V Brně dne 25. května 2006

……………………………….

Poděkování Ráda bych poděkovala Prof. Ing. Jaroslavu Dufkovi, DrSc za odbornou pomoc a trpělivost při vypracovávání bakalářské práce.

Abstrakt Hermanová, A.: Analýza vývoje počtu a struktury obyvatel České republiky. Bakalářská práce. Brno, 2006 Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje počtu a struktury obyvatel České republiky. Popisuje a přibližuje aktuální demografickou situaci co do počtu obyvatel a jeho struktury. V práci jsou použity výpočty elementárních charakteristik vývoje a dále pak měření trendu.

Abstract Hermanová, A.: Analysis of development of number and structure of population of the Czech Republic. Bachelor work. Brno, 2006 This bachelor work is engaged in development of number and structure of population of the Czech Republic. It describes and closes in actual demographic situation of the country. In this work calculations of elementary characteristics of development and measuring of trend were applied.

Obsah

Obsah 1. Úvod a cíl práce

8

1.1 Úvod……………………………………………………………………. 8 1.2 Cíl práce………………………………………………………………... 9

2. Literární přehled

10

1.3 Vymezení demografie………………………………………………….. 11 1.4 Demografické prameny………………………………………………… 12 2.2.1 Sčítání lidu……………………………………………………….. 12 2.2.2 Běžná evidence pohybu obyvatelstva……………………………. 13 2.2.3 Zvláštní výběrové šetření………………………………………… 14 2.2.4 Populační registr…………………………………………………..14 1.5 Demografická statika…………………………………………………... 15 2.3.1 Struktura obyvatelstva podle věku……………………………….. 15 2.3.2 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity………………. 15 2.3.3 Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu…………………… 16 2.3.4 Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání….. 16 2.3.5 Struktura obyvatelstva podle národností…………………………. 17 2.3.6 Struktura obyvatelstva podle domácností………………………... 17

3. Materiál a metodika

19

3.1 Časové řady…………………………………………………………….. 19 3.2 Elementární charakteristiky vývoje……………………………………..20 3.3 Měření trendu…………………………………………………………... 21 3.3.1 Analytické vyrovnání…………………………………………….. 22

-6-

Obsah

4. Vlastní práce

23

4.1 Stav obyvatelstva………………………………………………………..23 4.1.1 Struktura obyvatelstva podle pohlaví v letech 1993 – 2004……... 23 4.1.2 Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 1993 – 2003…………….. 27 4.2 Struktura obyvatelstva………………………………………………….. 29 4.2.1 Struktura obyvatelstva podle věkových skupin………………….. 29 4.2.2 Struktura obyvatelstva podle národností…………………………. 33 4.2.3 Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání….. 34 4.2.4 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity………………. 36 4.2.5 Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu…………………… 38 4.2.6 Struktura obyvatelstva podle domácností………………………... 39 4.3 Prognóza budoucího vývoje……………………………………………. 43 4.3.1 Stárnutí obyvatelstva podle výsledků projekce ČSÚ…………….. 43

5. Závěr

45

6. Použitá literatura

48

-7-

Úvod a cíl práce

1. Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Demografie je věda zabývající se studiem reprodukce lidské populace. Výchozí informace o obyvatelstvu jsou demografické údaje, které popisují jeho stav. Způsobů, jakými je možno získat tyto údaje, je hojné množství. Jedním ze základních způsobů je sčítání lidu. Jeho kořeny spadají až do období Mezopotámie a starého Egypta. Římané prováděním soupisů zjišťovali, jak velkou armádu by byli schopni vytvořit. V 19. století sčítání lidu dosáhlo moderní podoby. Některé jeho techniky se využívají dodnes. K dispozici jsou také ročenky, časopisy a stránky Českého statistického úřadu, ve kterých nalezneme nejrůznější informace týkající se jak historických údajů tak i současného výzkumu. Výsledky demografie slouží především k prognózám budoucího vývoje, ale také tam, kde se bere v úvahu pohlaví a věk. Tedy v lékařství, marketingu, urbanismu, ekologii, ekonomii, pojišťovnictví a v dalších oblastech. Reprodukcí obyvatelstva dochází ke změnám stavu obyvatelstva, označovaného jako pohyb. Podle příčin, které vedou k těmto změnám, jde o přirozený pohyb obyvatelstva - porodnost, úmrtnost - a mechanický (prostorový) pohyb obyvatelstva – migrace, imigrace. Problematikou prostorové migrace se tato práce ale zabývat nebude. Porodnost (natalita) je spojena s narozením dítěte a souvisí s pozitivní stránkou přirozené reprodukce. Úmrtnost (mortalita) je proces vymírání obyvatelstva, který je ovlivňován biologickými (věk, pohlaví), sociálními (vzdělání, profese) a ekonomickými (životní úroveň) faktory. Demografie se také zabývá strukturou obyvatelstva. Zkoumá strukturu obyvatel podle věku a pohlaví, náboženského vyznání, ekonomické aktivity, rodinného stavu, národností, rozmístění obyvatelstva, zdravotního stavu, povolání a zaměstnání, typu domácností apod. Tato práce se ovšem nezaměřuje na všechny výše uvedené aspekty. -8-

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce Cílem této práce je popsat a zhodnotit demografickou situaci v České republice z hlediska počtu a věkového složení obyvatelstva, přirozeného pohybu obyvatelstva a dle různých struktur obyvatel – struktury podle pohlaví, národností, ekonomické aktivity, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání. Pro některé údaje budou provedeny výpočty elementárních charakteristik vývoje a trendu. Závěr bude zaměřen na prognózu budoucího vývoje v České republice.

-9-

Literární přehled

2. Literární přehled V dnešní době existuje velké množství dostupné literatury zabývající se demografií a stále literárních pramenů s touto problematikou přibývá. Demografie se již také vyučuje na vysokých školách, proto se také častěji setkáváme se studijními texty, které slouží pro studenty tohoto předmětu. Vedle knižních publikací také existují časopisy. Dostupné publikace zabývající se demografií: Úvod do demografie, jejíchž autorem je vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník Vladimír Roubíček (1997), je důležitá literatura pro pochopení souvislostí populačního, společenského a hospodářského vývoje i pro ekonomické úvahy a rozhodování na všech úrovních ekonomiky. Felix Koschin (2005) je autorem knihy Demografie poprvé, která se zabývá taktéž vymezením pojmu demografie, historií, prameny, zjišťováním demografických údajů, demografickými ukazateli atd. Je vhodnou pomůckou zvláště pro nedemografy, kteří by se rádi blíže seznámili s danou problematikou. Publikace Jany Veselé (1997) Demografie je určena především pro studenty pedagogických fakult. Může posloužit také dalším studentům, pro které jsou základní znalosti z demografie součástí jejich budoucí kvalifikace, ale i široké veřejnosti pro základní orientaci. Jana Veselá (2003) je také autorkou studijního textu Úvod do demografie II. díl, ve kterém se zabývá pohybem obyvatel – demografickou dynamikou. Publikace je zvlášť vhodná pro pracovníky státní správy, kteří jsou v neustálém styku s občany. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích 2 (1999) zahrnuje stručné a výstižné informace ze všech oborů lidské činnosti, barevné ilustrace, mapy, grafy a tabulky. Při analýze demografického vývoje jsou využívány statistické metody, kterými se zabývá Bohumil Minařík (2004) ve svých skriptech pro studenty Provozně ekonomické

- 10 -

Literární přehled fakulty. Slouží jako studijní text k povinnému předmětu Statistika I. Statistika I. (druhá část) je volným pokračováním Statistiky I. (první část). Zabývá se měřením závislostí, statistickým srovnáním a popisem časových řad. Skripta obsahují část „teoretickou“ a na ní navazující část obsahující poznámky, příklady a cvičení sloužící jednak k pochopení relativně obtížnějších partií, jednak k upevnění stěžejních poznatků „teoretické“ části. Důležitým zdrojem informací je také časopis Demografie, který vydává Český statistický úřad od roku 1958 a vychází jednou za čtvrt roku. Obsahuje články, které rozebírají aktuální demografickou situaci jak v České republice tak také ve světě.

2.1 Vymezení demografie Slovo demografie vzniklo složením dvou slov – démos (lid) a grafein (psát). Česky to znamená lidopis. Své historické kořeny má v 17. století ve škole politických aritmetiků; ovšem termín demografie se poprvé objevil až v druhé polovině 19. století a u nás se začal používat až na přelomu 20. století. Demografie bývá také pojmenovávána i jinými výrazy jako věda o obyvatelstvu, populační věda nebo populacionistika. Jak říká ROUBÍČEK (1997) ve své publikaci, demografie je společenská věda, jejímž předmětem jsou demografické jevy a procesy, resp. zákonitosti, kterými se tyto jevy řídí. Naproti tomu podle VESELÉ (1997) předmětem demografie je studium reprodukce lidských populací. V demografii můžeme vyčlenit nejrůznější obory, které se vyznačují užším předmětem studia. Jak je uváděno ve Všeobecné encyklopedii v osmi svazcích 2 (1999), lze demografii rozlišit na: •

demografickou statistiku – sběr, organizace a analýza údajů,

•

ekonomickou demografii – zkoumá vztah mezi demografickým a ekonomických vývojem,

•

demogeografii – zabývá se rozmístěním a migrací obyvatelstva,

•

historickou demografii – zabývá se demografickou reprodukcí za období, ve kterém neexistovala demografická statistika,

•

matematickou demografii – vytváří matematické modely,

•

potenciální demografii -

zabývá se ekonomickým a životním potenciálem

jednotlivce i celé populace,

- 11 -

Literární přehled •

prehistorickou demografii – zabývá se studiem demografické reprodukce za pomocí archeologického a paleontologického materiálu,

•

regionální demografii – studuje reprodukci v jednotlivých regionech,

•

sociální demografii – zkoumá vztah sociálního a demografického vývoje,

•

teoretickou demografii – zabývá se zákonitostmi vývoje populací,

•

vícestavovou demografii – zkoumá životní cyklus.

2.2 Demografické prameny Demografických pramenů, na základě kterých je možno získat demografické údaje, je velké množství. Mezi základní lze považovat: •

sčítání lidu,

•

běžná evidence pohybu obyvatelstva,

•

zvláštní výběrová šetření,

•

populační registr. KOSCHIN (2005) dále prameny rozlišuje na prameny údajů (ročenky) a prameny

verbálních informací (časopisy). OSN vydává ročenku Demographic Yearbook; informace o Evropské unii jsou k dispozici na EUROSTATU, Česká republika nabízí ročenky Českého statistického úřadu. Časopisů je na světě vydáváni také značné množství. Za zmínku stojí již od roku 1935 vycházející americký Population Index, francouzský Population, anglický Population Studies a polský Studia demograficzne. Z novějších časopisů jde o Population and Development Revue, částečně specializované Mathematical Population Studies a Journal of Population Economics. U nás vychází časopis Demografie.

2.2.1 Sčítání lidu Sčítání lidu bylo dříve označováno soupisem obyvatelstva. Bylo prováděno již ve středověku v Egyptě, Číně a Mezopotámii. Také staří Římané prováděli sčítání lidu, tzv. censy. Jejich hlavním cílem bylo zařadit obyvatelstvo do jednotlivých daňových kategorií. Z období středověku je u nás znám soupis z poloviny 15. století. Důležitým dokumentem z poloviny 17. století je tzv. berní rula. Tento soupis dokumentoval katastrofální dopad - 12 -

Literární přehled třicetileté války. Za doby Marie Terezie byly prováděny asi v třicetiletých intervalech tzv. konskripce. Tyto soupisy již zjišťovaly také pohlaví, věk a náboženské vyznání. První sčítání, které zahrnovalo veškeré obyvatelstvo, bylo koncem 18. století ve Švédsku, Prusku, Finsku a Rakousku. V 19. století byla vypracována metodika sčítání lidu a lze již mluvit o moderní podobě sčítání lidu, které se o mnoho neliší od toho dnešního. Na našem území byl v roce 1857 přijat zákon o sčítání. Podle něj bylo již v tomto roce provedeno sčítání. Poprvé byl určen rozhodný okamžik; provedením sčítání nebylo již pověřeno vojsko, ale úřady. Od té doby je sčítání lidu prováděno v desetiletých intervalech a je spojováno se soupisy domů a bytů. Označuje se zkratkou SLDB – sčítání lidí, domů a bytů. Proběhlo v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991. Dosud poslední sčítání lidu bylo 1. března 2001. Mezi základní informace, které se při sčítání uvádějí, patří: •

pohyb (místo přítomnosti, místo trvalého pobytu, místo narození, délka pobytu

v bydlišti, místo předchozího pobytu), •

osobní údaje (pohlaví, věk, rodinný stav),

•

domácnost a rodina (vztah k hlavě domácnosti, vztah k hlavě rodiny, pořadí

manželství, počet dětí), •

občanství, národnost, jazyk, vzdělání, náboženství,

•

údaje ekonomického charakteru (ekonomická aktivita, místo práce, druh

vykonávané práce, postavení v zaměstnání a odvětví).

2.2.2 Běžná evidence pohybu obyvatelstva Běžná evidence pohybu obyvatelstva zahrnuje běžnou evidenci přirozené měny a běžnou evidenci migrací. ROUBÍČEK (1997) ve své knize říká: „Běžná evidence pohybu obyvatelstva je založena na povinné registraci všech narození, úmrtí a sňatků na matričních odděleních obecních či městských úřadů. Potřebné údaje o nich se odesílají Českému statistickému úřadu, kde se výsledky centrálně zpracovávají.“

- 13 -

Literární přehled Již po první světové válce se v Československu sledovala zahraniční migrace. Do roku 1954 se v ní evidovali jen českoslovenští státní občané. Evidenci prováděl Čedok, od roku 1968 okresní oddělení pasů a víz. Evidence vnitřní migrace byla zavedena od roku 1949 a souvisí s přihlášením našich občanů k trvalému pobytu.

2.2.3 Zvláštní výběrová šetření Nejznámějším výběrovým šetřením je mikrocensus. Doslova znamená „malé šetření“. Slouží buď jako náhrada za sčítání lidu, k výběrovým zjišťováním základních demografických znaků nebo jako doplněk při sčítání. Je zaměřen na speciální oblasti, např. životní úroveň, bydlení, příjmovou a důchodovou strukturu domácností atd. V minulosti se využíval také pro zjišťování informací o využívání některých služeb poskytovaných dětem ve školách, školkách, jeslích apod. Mezi výběrová šetření také patří šetření populačního klimatu, při kterém se zjišťuje například názor na ideální počet dětí, chtěný počet dětí, plánovaný počet dětí a další.

2.2.4 Populační registr Populační registr slouží pro zjišťování údajů o obyvatelstvu určitého území. Dostávají se do něj občané při narození a opouštějí ho pouze úmrtím nebo emigrací. Populační registry vznikly ve skandinávských zemích a měly podobu kartotéky, kterou vedly obecní úřady. Dnes jde o registrace a databáze spojené v jednotnou celostátní síť. U nás byl první pokus o vybudování populačního registru v roce 1980. Nebyl ovšem úspěšný. K jeho zprovoznění došlo až v roce 1986 a označuje se jako Centrální registr občanů (CRO). Přístup k němu je neveřejný a mohou ho užívat pouze oprávněné osoby Ministerstva vnitra. Rozlišujeme populační registr: •

místní (lokální) – za každou osobu vedou obce samostatné záznamy,

•

ústřední (centrální) – je veden jako celostátní.

- 14 -

Literární přehled

2.3 Demografická statika Demografická statika popisuje stav a strukturu obyvatelstva na základě zjištěných informací o populaci. Jak uvádí VESELÁ (1997), znaky, podle kterých sledujeme strukturu jsou: •

biologické – pohlaví, věk, rodinný stav,

•

ekonomické – sociální složení, ekonomická aktivita,

•

kulturní a etnické –vzdělání, národnost.

2.3.1 Struktura obyvatelstva podle věku Věk obyvatelstva zjišťujeme podle data narození. VESELÁ (1997) populaci rozděluje do tří základních skupin: •

věk předreprodukční 0 – 14 let,

•

věk reprodukční 15 – 49 let,

•

věk poreprodukční nad 50 let. KOSCHIN (2005) tyto skupiny označuje také jako I. biologická generace,

II. biologická generace a III. biologická generace a zmiňuje se o tom, že lze rozlišit tři typy populace, jejichž autorem je G. Sundbärg: •

progresivní (rostoucí) – převažuje I. biologická generace nad III.; je tedy převaha mladých lidí, můžeme se s ní setkat v rozvojových zemích,

•

regresivní (ubývající) – převažuje III. biologická generace nad I.; umírá více osob než se rodí a objevuje se převážně v Evropě,

•

stacionární (stagnující) – podíl I. a III. biologické generace je přibližně stejný.

Tato práce dělí obyvatelstvo podle věkového složení na 0 – 14, 15 – 64 a 65+.

2.3.2 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity Hlavní hledisko, podle kterého se obyvatelstvo posuzuje, je to, zda je ekonomicky aktivní, neaktivní či nezaměstnané. VESELÁ (1997) tyto skupiny definuje následovně: •

ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou osoby, které jsou ekonomicky činné nebo pomáhající členové rodiny, - 15 -

Literární přehled •

ekonomicky neaktivní obyvatelstvo je závislé (děti, ženy v domácnosti) a nezávislé (obyvatelé s vlastní zdrojem obživy),

•

nezaměstnané obyvatelstvo se skládá z mladých lidí, kteří nebyli dosud zaměstnáni, a z pracovníků, kteří již zaměstnáni byli. ROUBÍČEK (1997) mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo zařazuje výdělečně

činné, nezaměstnané a pomáhající členy rodiny a mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo penzisty, důchodce, děti, rentiéry, osoby ve veřejné péči, obyvatelé zdržené od povolání, připravující se k povolání a ženy v domácnosti (hospodyně).

2.3.3 Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu Rodinným stavem se rozumí to, zda osoba již žila v manželském svazku či nikoliv. Podle toho rozlišujeme osoby: •

svobodné – nikdy nežily v manželství nebo bylo jejich manželství anulováno,

•

ženaté, vdané - žijící v manželství,

•

rozvedené – jejichž manželství zaniklo rozvodem,

•

ovdovělé –jejichž manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů. Sňatek je základem při existenci rodiny. Lze uzavřít jak církevní tak občanské

manželství. Vedle toho existují i svazky faktické, které nejsou uzavřeny právní cestou. V této souvislosti se setkáváme s termínem sňatku schopná osoba. Je jí každá osoba, která dosáhla sňatkového věku, tj. 18 let. Je možné ho snížit maximálně o 2 roky.

2.3.4 Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání Nejvyšší ukončené vzdělání ovlivňuje složení populace podle povolání, sňatkový věk, počet dětí v rodině, rozvodovost, migraci a spoustu dalších věcí. Posuzuje se u lidí, kteří jsou starší 15 let. Stupně školního vzdělání jsou: •

základní

•

střední

•

vysokoškolské

- 16 -

Literární přehled a je možné je dále rozlišovat podle užší specializace. Problematické je ovšem srovnávat rozsah poskytovaného vzdělání v jednotlivých zemích, jelikož školské systémy jsou značně odlišné.

2.3.5 Struktura obyvatelstva podle národností Národností se rozumí příslušnost k určitému národu. ROUBÍČEK (1997) chápe pojem národ dvěmi způsoby – ve smyslu etnickém a politickém: •

etnický smysl – soubor osob se společným jazykem, kulturou, tradicemi, historií, zvyky,

•

politický smysl – soubor osob se stejnou státní příslušností. Obyvatelstvo státu se rozlišuje na občany tohoto státu a na cizí příslušníky. Tito

lidé tvoří v zemi národnostní menšiny, které se liší jazykem a svébytnou kulturou od majoritní části obyvatelstva a soustřeďují se na určitém území. V České republice se vyskytují především v celém pohraničí.

2.3.6 Struktura obyvatelstva podle domácností Domácnosti můžeme rozlišovat trojího druhu: •

domácnost censová,

•

domácnost bytová,

•

domácnost společně hospodařící. Censová domácnost je domácnost manželů, jejich dětí, ale také druha a družky

založené na základě příbuzenských vztahů. Toto soužití nemusí být vždy dobrovolné. Může být zapříčiněno například nepříznivou bytovou situací. Jak uvádí VESELÁ (1997) ve své publikaci, tyto domácnosti lze dělit na: 1) rodinné domácnosti •

úplné – tvořené oběmi manželi (také může jít o druha a družku) a jejich děti, pokud nějaké mají,

•

neúplné – tvořené jedním z rodičů a alespoň jedním dítětem.

- 17 -

Literární přehled

2) nerodinné domácnosti •

vícečlenné – tvořené více osobami, které nejsou v příbuzenském svazku,

•

jednoho jedince – tvořené jednou osobou, může jít také o více censových domácností, které spolu ovšem nehospodaří. Domácnost bytová se spojuje nejčastěji se sčítáním lidu a jde o všechny osoby,

které spolu žijí v jednom bytě. Skládá se z jedné nebo vícecensových domácností. Tento druh domácnosti je důležitý při hodnocení kvality bydlení obyvatelstva. Společně hospodařící domácnost je taková, ve které osoby společně hospodaří, podílí se společně na financování stravy, nájemného atd. a jsou vázány příbuzenskými svazky. Není to ale vždy podmínkou. Domácnost tohoto typu je zvláště vhodná pro sledování životní úrovně, vybavení bytů a dalších ukazatelů. Znalost vývoje struktury podle počtu členů v domácnosti je především důležitá pro architekty za účelem projektování odpovídající velikosti bytů.

- 18 -

Materiál a metodika

3. Materiál a metodika Literatura, která byla využita ke zpracování této práce, byla zapůjčena jednak z Moravské zemské knihovny (například Úvod do demografie, jejichž autorem je Vladimír Roubíček), tak také z knihovny Masarykovy univerzity v Brně (Demografie poprvé od Felixe Koschina). Zdrojem veškerých tabulek jsou internetové stránky Českého statistického úřadu, které jsou pro účely práce zjednodušeny a přepracovány a na základě kterých jsou v programu Excel vytvořeny příslušné grafy. Rovněž je také využit studijní text Bohumila Minaříka k předmětu Statistika I. k vypracování kapitoly Materiál a metodika a podle něhož byly zhotoveny výpočty elementárních charakteristik vývoje a měření trendu.

3.1 Časové řady Časovou řadu nazýváme řadou pozorovaných hodnot statistického znaku, která je zpravidla seřazena v přirozené souvislé časové posloupnosti ve směru od minulosti k přítomnosti. Důležitá podmínka srovnatelnosti údajů je jejich shodné věcné a prostorové vymezení v celém předmětném časovém úseku. Časové řady lze rozdělit na: •

úsekové (intervalové) – hodnoty znaku se vztahují k určitému časovému úseku nenulové délky, základní charakteristika je sčitatelnost znaku, tedy možnost určit hodnotu znaku za delší časový interval, pro tyto řady lze sestrojit také řady běžných hodnot a řady odvozené,

•

okamžikové – hodnoty znaku se vztahují k určitému časovému okamžiku (nenulové délky), jejich typickou vlastností je nesčitatelnost hodnot, nelze u nich sestrojit odvozené řady,

- 19 -

Materiál a metodika •

řady s údaji týdenními, denními, měsíčními, čtvrtletními, ročními – zkoumaný znak se nazývá Y a jeho konkrétní hodnoty pak y1 , y 2 ,..., y t ,..., y n , index t = 1,2, …n a je označován jako příslušný interval, n je délka časové řady a n- t je věk pozorování. Vývoj ukazatelů bývá také znázorňován graficky. K tomuto účelu se využívají

nejrůznější typy spojnicového grafu (vhodný pro úsekové a okamžikové řady), úsečkového (hůlkového) grafu a sloupcového grafu (vhodný pro úsekové časové řady, u kterých umožňují různou šířkou sloupců znázornit i různou délku časových řad).

3.2 Elementární charakteristiky vývoje Mezi elementární charakteristiky vývoje patří: •

absolutní

přírůstek - pro časovou řadu délky n lze určit n - 1 rozměrných

absolutních přírůstků s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou d t = y t − y t −1 •

pro t = 2, 3, …, n

koeficient růstu - pro časovou řadu délky n lze určit n-1 bezrozměrných řetězových indexů kt =

•

yt y t −1

pro t = 2, 3, …, n

koeficient přírůstku - jde o kombinaci obou výše uvedených přístupů k měření dynamiky, nazýván je také relativním přírůstkem

δt =

•

dt y − y t −1 = t = kt − 1 y t −1 y t −1

pro t = 2, 3, …, n

tempo růstu a tempo přírůstku – jde o koeficient růstu a koeficient přírůstku uváděných v procentech, existuje mezi nimi analogický vztah 100δ t = 100k t − 100

- 20 -

Materiál a metodika •

průměrný absolutní přírůstek – využívá se delších časových řad s větším počtem výše uvedených charakteristik, jde o aritmetický průměr, který lze ovšem převést do zjednodušené podoby: −

d=

•

y − y1 1 n dt = t ∑ n − 1 t =2 n −1

průměrný koeficient růstu - je geometrickým průměrem jednotlivých koeficientů růstu , opět jej lze upravit do zjednodušené podoby:

−

n

k = n−1 ∏ k t = n−1 t =2

yt y1

Průměrnou hodnotu koeficientu, tempa přírůstku a tempa růstu můžeme určit na bázi průměrného koeficientu růstu. Průměrný koeficient růstu lze opět použít pouze v časových řadách s monotónním vývojem.

3.3 Měření trendu Trend lze měřit čtyřmi metodami: •

dekompozicí časové řady - založené na separaci a odděleném změření hlavních složek pohybu časové řady,

•

měřením kvality vyrovnání – využívá metody minimálních čtverců, rozklad součtu čtverců pozorovaných hodnot vede k indexu korelace a indexu determinace,

•

metodickým vyrovnáním – k vyrovnání časové řady se využívají klouzavé průměry, které jsou vypočteny jako prostý aritmetický průměr a umisťují se do středu klouzavé řady,

•

analytickým vyrovnáním – pozorované hodnoty řady jsou proloženy trendovou funkcí (spojitou funkcí času).

- 21 -

Materiál a metodika

3.3.1 Analytické vyrovnání Základní metoda, která se u analytického vyrovnání používá, je metoda minimálních čtverců. Metoda minimálních čtverců se využívá pro lineární a nelineární funkce v parametrech. Pro nelineární funkci v parametrech musí ovšem existovat linearizující transformace. Nezávislá proměnná se označuje jako časová proměnná, kterou je možno zavádět dvěmi způsoby: 1) hodnota časové řady t = 1,2…,n, s tímto způsobem se setkáváme například u počítačových programů pro analýzu časových řad,

2) hodnota časové řady t =

2i − n − 1 pro i = 1,2,…, n kde platí, že 2

∑t = 0.

Rovnice trendové přímky má tvar T = b0 + b1t , kde t je časová proměnná. Parametry b0 a b1 získáme ze soustavy normálních rovnic

∑ y − nb − b ∑ t = 0 ∑ y t − b ∑t − b ∑t t

0

1

=0

2

t

0

1

Pokud je však časová proměnná zavedena způsobem druhým, parametry vypočteme vztahem:

b0 =

∑y n

t

a b1 =

∑ y *t . ∑t t

2

- 22 -

Stav obyvatelstva

4. Vlastní práce 4.1 Stav obyvatelstva Tato kapitola se zaměřuje na celkový počet obyvatelstva v letech 1993-2004 a jeho rozdělení na muže a ženy. U těchto údajů jsou provedeny výpočty průměrného koeficientu růstu, průměrného absolutní přírůstku a průměrného koeficientu přírůstků. Z celkového počtu obyvatelstva je časová řada vyrovnaná přímkou. Druhá část se zabývá přirozeným pohybem obyvatelstva v letech 1993-2003, kde je rovněž uveden výpočet, tentokrát přirozeného přírůstku obyvatelstva (také nazývaného mírou přirozeného přírůstku).

4.1.1 Struktura obyvatelstva podle pohlaví v letech 1993-2004 Podle údajů, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je patrné, že počet obyvatelstva od roku 1993 do roku 2001 postupně klesal. Výjimkou je rok 1994, který zaznamenal menší nárůst obyvatel, a to o 5 555. Dalším rokem, kdy byl také přírůstek obyvatel, je rok 2001. Oproti roku 2000 přibylo 14 979 obyvatel. Následující tři roky však obyvatelstvo opět ubývá. Rok 2002 zaznamenal jejich úbytek téměř o 87 000. Vzhledem k roku 1993 došlo do roku 2004 k celkovému poklesu obyvatel o 123 684, tedy o 1,19%. Tab. č. 1 – Struktura obyvatelstva podle pohlaví v letech 1993-2004 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

celkem 10 330 607 10 336 162 10 330 759 10 315 353 10 303 642 10 294 943 10 282 784 10 272 503 10 287 482 10 200 774 10 201 651 10 206 923

muži 5 016 950 5 021 408 5 020 163 5 014 667 5 010 531 5 007 480 5 002 823 4 999 326 5 016 473 4 964 598 4 968 189 4 971 730

ženy 5 313 657 5 314 754 5 310 596 5 300 686 5 293 111 5 287 463 5 279 961 5 273 177 5 271 009 5 236 176 5 233 462 5 235 193

V České republice se rodí více chlapců než dívek. Díky nízké úmrtnosti se jejich počet těžko vyrovnává. Pohlavní rovnováha nastává zhruba okolo 45 let. Počátkem 20.

- 23 -

Stav obyvatelstva století to byl 20 rok. Od 45 let počet žen rychle narůstá, jelikož muži umírají dříve než ženy. Počet mužů v České republice oproti roku 1993 ubylo. Rok 2004 zaznamenal jejich pokles o 45 220, což představuje 0,9 %. V roce 1994 počet mužů sice vzrostl, ale ne nijak výrazně. Od roku 1995 až do roku 2000 jejich počet stále klesal. Až rok 2001 opět zaznamenal přírůstek mužů v populaci o 17 147 (0,34%). Další tři roky již žádný nárůst není vykazován. Během let 1993 – 2004 žen také ubývalo. V roce 1994 zaznamenaly stejně jako muži nárůst. Ovšem od tohoto roku jejich počet stále klesal. K opětnému nárůstu došlo až v roce 2004, kdy se počet žen vyšplhal z 5 233 462 na 5 235 193, tedy vzrostl o 1 731. Celkově počet žen od roku 1993 klesl o 78 464 (1,48%). Jejich úbytek je však o 33 244 větší než úbytek mužů. Tab. č. 2 – Výpočty elementárních charakteristik vývoje muži absolutní relativní přírůstek přírůstek 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

4 458 -1 245 -5 496 -4 136 -3 051 -4 657 -3 497 17 147 -51 875 3591 3541

0,00089 -0,00025 -0,00109 -0,00082 -0,00061 -0,00093 -0,00070 0,00343 -0,01034 0,00072 0,00071

ženy absolutní relativní přírůstek přírůstek 1 097 -4 158 -9 910 -7 575 -5 648 -7 502 -6 784 -2 168 -34 833 -2714 1731

0,00021 -0,00078 -0,00187 -0,00143 -0,00107 -0,00142 -0,00128 -0,00041 -0,00661 -0,00052 0,00033

Podle výpočtu průměrného koeficientu přírůstku je patrné, že počet žen i mužů během let klesl. Průměrný absolutní přírůstek je u mužů menší než u žen, tudíž muži ubývají pomaleji. Ovšem průměrný koeficient růstu je jak u žen tak u mužů téměř stejný. Absolutní a relativní přírůstky ukazují, ve kterých letech došlo k nárůstu popř. k poklesu žen a mužů.

- 24 -

Stav obyvatelstva

Tab. č. 3 – Výpočty elementárních charakteristik vývoje (muži) muži průměrný absolutní průměrný koeficient průměrný koeficient přírůstek růstu přírůstku -4 110,90909 0,99918 -0,00082

Tab. č. 4 – Výpočty elementárních charakteristik vývoje (ženy) ženy průměrný absolutní průměrný koeficient průměrný absolutní růstu přírůstek přírůstek -7 133,09091 0,99865 -0,00135

5500000

Počet obyvatelstva podle pohlaví v letech 1993-2004

počet obyvatel

5300000 5100000

muži

4900000

ženy

4700000 4500000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

roky

- 25 -

Stav obyvatelstva

Počet obyvatelstva v letech 1993-2004

počet obyvatel

10350000 10300000 10250000

celkem

10200000 10150000 10100000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

roky

Celkový počet obyvatelstva je vyrovnán časovou řadou přímky. Tab. č. 5 Vyrovnání časové řady přímkou

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Σ

b0 =

t

y

-5,5 -4,5 -3,5 -2,5 -1,5 -0,5 0,5 1,5 2,5 3,5 4,5 5,5 0

10 330 607 10 336 162 10 330 759 10 315 353 10 303 642 10 294 943 10 282 784 10 272 503 10 287 482 10 200 774 10 201 651 10 206 923 123 363 583

1233635 = 10280299 12

b1 =

t* y -56 818 338,5 -46 512 729 -36 157 656,5 -25 788 382,5 -15 455 463 -514 7471,5 5 141 392 15 408 754,5 25 718 705 35 702 709 45 907 429,5 56 138 076,5 -1 862 974,5

t2 30,25 20,25 12,25 6,25 2,25 0,25 0,25 2,25 6,25 12,25 20,25 30,25 143

T 10351951,87 10338924,07 10325896,28 10312868,48 10299840,69 10286812,9 10273785,1 10260757,31 10247729,52 10234701,72 10221673,93 10208646,13

− 1862974,5 = −13027,79371 143

T = 10280299 − 13027,79371 * t

- 26 -

Stav obyvatelstva

Trendová přímka 10360000

trend

10320000 10280000 10240000 10200000 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

roky Trendová přímka

4.1.2 Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 1993-2003 Přirozený pohyb obyvatelstva, který je také označován jako přirozená reprodukce obyvatelstva, souvisí s narozením, umíráním a dalšími pohyby s nimi souvisejícími (uzavírání a zanikání manželství, sňatečnost a další). Tab. č. 6 – Přirozený pohyb obyvatelstva v letech 1993-2003

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

narození

zemřelí

121 025 106 579 96 097 90 446 90 657 90 535 89 471 90 910 90 715 92 786 93 685

118 185 117 373 117 913 112 782 112 744 109 527 109 768 109 001 107 755 108 243 111 288

přirozený přírůstek 2 840 -10 794 -21 816 -22 336 -22 087 -18 992 -20 297 -18 091 -17 040 -15 457 -17 603

Jak jde vidět z tabulky č. 6, počty narozených dětí kolísají. Od roku 1993 se rodí stále méně dětí. Hlavním důvodem je fakt, že mladé ženy mají snahu si v první řadě - 27 -

Stav obyvatelstva vybudovat kariéru a zázemí, a poté zakládají rodiny. Manželé také mívají menší počty dětí, jelikož potřeby s nimi spojené jsou v dnešní době velmi finančně náročné. Rok 1997 zaznamenal velmi nepatrný nárůst dětí. Pouhých 211 novorozenců. Poté jejich počty opět klesají. V roce 2000 byl opět menší nárůst, tentokrát šlo o 1 439, což je ale víc než v roce 1997. Od roku 2002 dochází k nárůstu počtu narozených dětí. Ovšem oproti roku 1993 se jejich počet v roce 2003 snížil o necelých 27 250. Počty zemřelých lidí se také neustále snižují. Důvodem je to, že klesá kojenecká úmrtnost, která je hlavní složkou prodlužování střední délky života. Obyvatelstvo se dožívá vyššího věku, zvyšuje se úroveň zdravotní péče a hygieny ve společnosti. V roce 1994 byl zaznamenán nejnižší absolutní počet úmrtí v České republice od roku 1968. K nárůstu zemřelých došlo v roce 1995, 1999 a také v posledních dvou letech. K přirozenému přírůstku obyvatelstva došlo pouze v roce 1993, který činil 2 840. V dalších letech dochází k přirozenému úbytku, který je nejvyšší v letech 1996 a 1997. Oproti roku 1994 vzrostl v těchto letech dvojnásobně. Následující roky se však nepatrně snižuje. Od roku 1994 do roku 2003 klesl o 4 484.

Přirozený pohyb obyvatelstva

počet obyvatel

140 000

narozen í zemřelí

120 000

100 000

80 000 1993

1995

1997

1999

roky

- 28 -

2001

2003

Struktura obyvatelstva

4.2 Struktura obyvatelstva Jak je již uvedeno výše, obyvatelstvo lze zkoumat z více hledisek, podle rozličných struktur. Tento úsek se zaměřuje pouze na ty nejzajímavější struktury, dle kterých je možno obyvatelstvo sledovat. U podkapitoly Struktura obyvatelstva podle věkových skupin je opět použit výpočet trendu.

4.2.1 Struktura obyvatelstva podle věkových skupin Změny struktury obyvatelstva během let 1993 – 2004 měly zásadní ráz. Za 12 roků podíl dětí výrazně klesl, jelikož se rodí stále méně dětí. Od roku 1993 až do roku 2004 dochází k jejich neustálému úbytku. Počet dětí ve věku 0-14 do roku 2004 klesl o celých 497 569, což představuje pokles o 24,42 %.

Tab. č. 7 Struktura obyvatelstva podle věkových skupin 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

0-14 2 036 886 1 979 002 1 921 085 1 867 538 1 818 264 1 772 919 1 728 678 1 685 398 1 653 301 1 604 977 1 571 249 1 539 317

15-64 6 956 797 7 006 255 7 043 976 7 065 937 7 093 094 7 114 103 7 138 094 7 165 252 7 215 429 7 180 165 7 210 635 7 239 720

65+ 1 336 924 1 350 905 1 365 698 1 381 878 1 392 284 1 407 921 1 416 012 1 421 853 1 418 752 1 415 632 1 419 767 1 427 886

Počet osob ve věku 15–64 let tvoří největší část populace. Jejich počty se od roku 1993 neustále zvyšují. Pouze rok 2002 zaznamenal úbytek z 7 215 429 na 7 180 165, tedy o 35 264 obyvatel. Další roky dochází opět k nárůstu. Osob, jejichž věk přesahuje hranici 65 let, také neustále přibývá. Od roku 1993 jich přibylo o 90 962. Úbytek těchto lidí nastal pouze v letech 2001 a 2002. Od té doby však vzrostl o několik tisíc. V roce 1993 bylo osob ve věku 65+ méně než dětí ve věku 0-14

- 29 -

Struktura obyvatelstva o 699 962, v roce 2004 to je již o pouhých 111 431. Ke stárnutí populace může dojít tím, že se snižuje úmrtnost, tudíž se zvyšuje váha prarodičovské generace, nebo se snižuje porodnost a tím se snižuje váha dětské populace.

03

04 20

20

02 20

01 20

00

20

99 19

98

19

97 19

96

19

95

19

94

0-14 15-64 65+

19

93

8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 19

počet obyvatel

Struktura obyvatelstva podle věkových skupin

roky

Struktura obyvatelstva podle věkových skupin v roce 1993 65+

0-14

15-64

- 30 -

Struktura obyvatelstva

Struktura obyvatelstva podle věkových skupin v roce 2004 65+

0-14

15-64

Na základě tab. č. 7 jsou hodnoty jednotlivých věkových skupin vyrovnány časovou řadou přímky, pro které je použita metoda analytického vyrovnání. •

věková skupina 0-14 Tab.č. 8 Vyrovnání časové řady přímkou (věková skupina 0-14)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Σ

t -5,5 -4,5 -3,5 -2,5 -1,5 -0,5 0,5 1,5 2,5 3,5 4,5 5,5 0

y 2 036 886 1 979 002 1 921 085 1 867 538 1 818 264 1 772 919 1 728 678 1 685 398 1 653 301 1 604 977 1 571 249 1 539 317 21 178 614

t* y -11 202 873,0 -8 905 509,0 -6 723 797,5 -4 668 845,0 -2 727 396,0 -886 459,5 864 339,0 2 528 097,0 4 133 252,5 5 617 419,5 7 070 620,5 8 466 243,5 -6 434 908,0

- 31 -

t2 30,25 20,25 12,25 6,25 2,25 0,25 0,25 2,25 6,25 12,25 20,25 30,25 143

T 2 012 381,2 1 967 381,8 1 922 382,4 1 877 383,0 1 832 383,6 1 787 384,2 1 742 384,8 1 697 385,4 1 652 386,0 1 607 386,6 1 562 387,2 1 517 387,8

Struktura obyvatelstva b0 =

21178614 = 1764884,5 12

b1 =

− 6434908 = −44999, 4 143

T = 1764884,5 − 44999,4 * t

•

věková skupina 15-64 Tab.č. 9 Vyrovnání časové řady přímkou (věková skupina 15-64)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Σ

b0 =

t -5,5 -4,5 -3,5 -2,5 -1,5 -0,5 0,5 1,5 2,5 3,5 4,5 5,50 0

85429457 = 7119121,4 12

y 6 956 797 7 006 255 7 043 976 7 065 937 7 093 094 7 114 103 7 138 094 7 165 252 7 215 429 7 180 165 7 210 635 7 239 720 85 429 457

b1 =

t* y -38 262 383,5 -31 528 147,5 -24 653 916,0 -17 664 842,5 -10 639 641,0 -3 557 051,5 3 569 047,0 10 747 878,0 18 038 572,5 25 130 577,5 32 447 857,5 39 818 460,0 3 446 410,5

t2 30,25 20,25 12,25 6,25 2,25 0,25 0,25 2,25 6,25 12,25 20,25 30,25 143

3446410,5 = 24100,8 143

T = 7119121,4 + 24100,8 * t

- 32 -

T 6 986 567,17 7 010 667,94 7 034 768,71 7 058 869,49 7 082 970,26 7 107 071,03 7 131 171,80 7 155 272,58 7 179 373,35 7 203 474,12 7 227 574,89 7 251 675,67

Struktura obyvatelstva •

věková skupina 65+ Tab.č. 10 Vyrovnání časové řady přímkou (věková skupina 65+)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Σ

b0 =

t -5,50 -4,50 -3,50 -2,50 -1,50 -0,50 0,50 1,50 2,50 3,50 4,50 5,50 0

16755512 = 1396292,7 12

y

t* y

1 336 924 1 350 905 1 365 698 1 381 878 1 392 284 1 407 921 1 416 012 1 421 853 1 418 752 1 415 632 1 419 767 1 427 886 16 755 512

-7 353 082,0 -6 079 072,5 -4 779 943,0 -3 454 695,0 -2 088 426,0 -703 960,5 708 006,0 2 132 779,5 3 546 880,0 4 954 712,0 6 388 951,5 7 853 373,0 1 125 523

b1 =

t2 30,25 20,25 12,25 6,25 2,25 0,25 0,25 2,25 6,25 12,25 20,25 30,25 143

T 1 353 003,31 1 360 874,10 1 368 744,89 1 376 615,68 1 384 486,47 1 392 357,26 1 400 228,06 1 408 098,85 1 415 969,64 1 423 840,43 1 431 711,22 1 439 582,01

1125523 = 7870,8 143

T = 1396292,7 + 7870,8 * t

Průměrný roční přírůstek u dětí ve věku 0-14 je -44 999,4. Jedná se tedy spíše o průměrný roční úbytek. Počty lidí ve věkových skupinách 15-64 a 65+ oproti věkové skupině 0-14 přibývá. Roční průměrný přírůstek u lidí ve věku 15-64 je o 16 230 větší než u osob ve věku 65+. Za negativní jev, který vede ke stárnutí populace, je považován fakt, že přibývá lidí reprezentujících věkovou skupinu 65+.

4.2.2 Struktura obyvatelstva podle národností Údaje o národnostech v České republice vycházejí ze sčítání lidu v letech 1950, 1961, 1970, 1980 1991 a 2001. Česká populace je národnostně jednolitá s převahou českého obyvatelstva. Od roku 1991 byly při sčítání lidu zavedeny také národnosti moravská a slezská. Tyto údaje ovšem jsou zkreslené, jelikož spousta lidí nevěděla, do - 33 -

Struktura obyvatelstva které z nich se zařadit. Slovenského obyvatelstva u nás žije veliké množství. Je nejpočetnějším národem a to díky historickým kořenům, jelikož jsme dříve byli společným národem. Jejich počty se neustále zvyšovaly. Od sčítání lidu roku 1991 ale dochází k jejich úbytku. Rok 2001 zaznamenal pokles slovenské národnosti dokonce o 121 687. Druhým nejpočetnějším národem na našem území byli Němci. Podle sčítání lidu v roce 1950 jich u nás bylo 159 938. Následující roky však docházelo k jejich poklesu. Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 jich je o čtvrtinu méně. Polská národnost má v naší zemi rovněž velké zastoupení. Také ale dochází k jejich úbytku. Pouze v roce 1980 byl zaznamenán menší přírůstek a to o 2 049. Podle následujícího sčítání lidu jich však ubylo více než 6 700. Menší zastoupení na území České republiky mají národnosti ukrajinská, ruská, rusínská a maďarská. Od roku 1991 se také začali lidé hlásit

k národnosti rómské.

Národnost, která má u nás velké zastoupení a v tabulce č. 9 není uvedena, jsou Vietnamci.

Tab. č. 11 – Struktura obyvatelstva podle národností národnost česká moravská slezská slovenská romská ukrajinská ruská rusínská polská maďarská německá jiná nezjištěná

rok sčítání 1 950 1 961 1970 1980 8 343 558 9 023 501 9 270 617 9 733 925

258 025

275 997

320 998

359 370

19384

19549

9 794 6 619

10 271 5 051

70 816 13 201 159 938 19 770 11 441

66 540 15 152 134 143 26 554 10 095

64 074 18 472 80 903 26 273 9 947

66 123 19 676 58 211 18 264 21 036

1 991 8 363 768 1 362 313 44 446 314 877 32 903 8 220 5 062 1 926 59 383 19 932 48 556 18 812 22 017

2 001 9 249 777 380 474 10 878 193 190 11 746 22 112 12 369 1 106 51 968 14 672 39 106 69 835 172 827

4.2.3 Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání Na základě tabulky č. 10 je patrné, že vzdělanost v České republice se rapidně zvyšuje. Na jednu stranu se oproti sčítání lidu v roce 1980 zvýšil počet lidí bez školního vzdělání z 20 061 na 37 932, což dělá neuvěřitelný nárůst v roce 2001 o 17 871 osob (89%). Z celkového počtu obyvatel se však jedná o pouhých 0,44%. Na druhou stranu vysoce ubylo obyvatel, kteří mají ukončeno pouze základní vzdělání. Podle sčítání lidu - 34 -

Struktura obyvatelstva v roce 1950 tvořila tato skupina 83% z celkového počtu obyvatel. V roce 2001 došlo k výraznému poklesu o 50%. Lidé dnes dávají přednost středoškolskému vzdělání. V roce 2001 tvořilo 65% z celkového počtu lidí. Největší zájem je o střední odborné vzdělání, které je zastoupeno téměř trojnásobně před úplným středním všeobecným vzděláním. Velmi výrazně také vzrostlo jedinců, kteří mají ukončené vysokoškolské vzdělání. Nárůst byl v roce 2001 zaznamenán o 692 545 obyvatel. I když lidí s vysokoškolským titulem narostl, tvoří z celkového počtu pouhých 8,89 %. Do budoucna lze předpokládat, že toto procento bude při každém sčítání lidu neustále narůstat a současná nejmladší generace bude výrazně vzdělanější, než je dnešní dospělá populace.

Tab. č. 12 – Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání nejvyšší ukončené vzdělání

1950 6 757 757 celkem 5 606 019 základní 660 949 střední odborné úplné střední 141 528 všeobecné úplné střední 194 872 odborné jiné 69 914 vysokoškolské 21 673 bez škol. vzdělání 62 802 nezjištěno

rok sčítání 1961 1970 1980 1991 2001 7 142 962 7 700 993 7 879 910 8 137 779 8 575 198 5 743 688 4 086 749 3 511 734 2 696 065 1 975 109 546 852 2 225 013 2 566 916 2 878 645 3 255 400 205 352

260 111

437 473

773 997

156 412 24 478 28 707

9 828 263 127 22 226 59 942

- 35 -

278 303

342 506

430 982

1 047 780 1 515 339 1 892 049 11 798 393 524 20 061 49 794

9 138 582 849 27 778 85 459

108 140 762 459 37 932 113 127

Struktura obyvatelstva

Struktura obyvatelstva podle nejvyššího ukončeného vzdělání počet obyvatel

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1950

1961

1970

1980

1991

2001

roky Základní Úplné střední odborné Bez škol. vzdělání

Střední odborné Jiné Nezjištěno

Úplné střední všeobecné Vysokoškolské

4.2.4 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity Podle sčítání lidu v roce 1950 tvořilo ekonomicky aktivní obyvatelstvo 45,72% populace. Zaměstnaných mužů bylo výrazně větší množství než žen, kterých bylo ekonomicky aktivních pouze 1 495 043, což je o 1078068 méně než mužů. Následující roky sčítání lidu zaznamenaly výrazný nárůst ekonomicky aktivních žen. V roce 1961 vzrostl jejich počet oproti roku 1950 o 35,5%, v roce 1970 oproti roku 1961 o 13,1%, v roce 1980 oproti roku 1970 o 10,6%, v roce 1991 oproti roku 1980 o 1,89% a v roce 2001 oproti roku 1991 o 2,35%. V dřívějších dobách ženy často zůstávaly doma a věnovaly se domácnosti, rodinu finančně zajišťoval muž. Poselstvím ženy nebylo pracovat, ale starat se na plný úvazek o rodinu. V současnosti se tyto priority poněkud přehodnotily. Žena nechce být plně závislá na muži, vzrostla jejich emancipovanost, zastávají náročná povolání a manažerské funkce, o kterých by se jim v dobách dřívějších ani nesnilo. Počet ekonomicky aktivních mužů je stále přibližně stejný. Jejich počty se také zvyšují, ale rozhodně se nejedná o tak vysoký nárůst jako byl u žen. V roce 2001 vzrostlo mužů oproti sčítání lidu v roce 1950 o 300 411 (11,67%).

- 36 -

Struktura obyvatelstva Tab. č. 13 – Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity

pohlaví

celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy

počet obyvatel celkem

z toho ekonomicky aktivní

rok 1950 8 896 133 4 325 641 4 570 492 rok 1961 9 571 531 4 640 631 4 930 900 Rok 1970 9 807 697 4 749 511 5 058 186 rok 1980 10 291 927 4 988 095 5 303 832 rok 1991 10 302 215 4 999 935 5 302 280 rok 2001 10 230 060 4 982 071 5 247 989

4 068 154 2 573 111 1 495 043 4 706 869 2 681 063 2 025 806 4 988 278 2 696 475 2 291 803 5 364 528 2 829 982 2 534 546 5 421 102 2 838 657 2 582 445 5 253 400 2 873 522 2 379 878

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví

počet obyvatel

3 000 000 2 500 000

Muži

2 000 000

Ženy

1 500 000 1 000 000 1950

1961

1970

1980

rok sčítání lidu

- 37 -

1991

2001

Struktura obyvatelstva

4.2.5 Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu Zastoupení mužů a žen v jednotlivých kategoriích se výrazně mění. Výjimkou jsou pouze ovdovělí, jejichž počty jsou od sčítání lidu v roce 1950 přibližně stejné. Dochází pouze k nepatrným výkyvům. Ovdovělých mužů je ale méně, jelikož ženy se dožívají vyššího věku. Svobodných žen a mužů každým rokem přibývá. Rok 1961 ještě zaznamenal pokles, ovšem poté už dochází k trvalému úbytku s výjimkou rozmezí během let 1970 a 1980, kdy došlo ke snížení svobodných žen o 120 715. V roce 1950 svobodní muži tvořili 26,9% z celkového počtu mužů a ženy 2,32% ze všech žen. V roce 2001 jde již o 30,45% u mužů a o 20,71% u žen. V současné době

mladí lidé do manželství moc

nevstupují. Dávají přednost soužití s partnerem ve společné domácnosti bez uzavření manželství. Také se razantně zvyšuje věk vstupu do manželství. Ženatých a vdaných osob neustále do sčítání lidu v roce 1980 přibývalo. Poté však dochází k poklesu z důvodů, které jsou zmiňovány v předešlém odstavci. Naopak rozvodovost každým rokem roste. U mužů se v roce 2001 vyšplhala oproti roku 1950 o 616 324, u žen je navýšení o 387 251. Rozvodovost v České republice se řadí k nejvyšším v Evropě.

Tab. č.14 - Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu

rok pohlaví sčítání 1950 1961 1970 1980 1991 2001

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

rodinný stav celkem

svobodní

ženatí, vdané

rozvedení

3 238 960 3 518 797 3 398 933 3 744 029 3 682 190 4 043 841 3 753 564 4 126 348 3 891 886 4 245 893 4 133 067 4 442 131

872 398 732 454 818 913 656 364 931 106 706 094 857 789 585 379 973 259 668 081 1 258 591 920 122

2 185 979 2 182 145 2 381 440 2 383 023 2 509 609 2 514 465 2 597 474 2 606 014 2 544 573 2 548 988 2 370 674 2 373 083

46 234 75 260 72 800 112 192 109 244 164 518 164 822 236 326 241 316 330 183 352 079 459 511

- 38 -

ovdovělí nezjištěno 131 113 526 604 123 690 591 256 129 101 656 270 130 667 696 591 126 989 695 114 122 066 662 558

3 236 2 334 2 090 1 194 3 130 2 494 2 812 2 038 5 749 3 527 29 657 26 857

Struktura obyvatelstva

Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu 6 000 000

počet obyvatel

5 000 000

svobodní

4 000 000

ženatí,vdan é rozvedení

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1950

1961

1970

1980

1991

2001

rok sčítání

4.2.6 Struktura obyvatelstva podle domácností Podle sčítání lidu v roce 1950 největší počet lidí žilo ve dvoučlenné a tříčlenné domácnosti. Nejméně jich bydlelo v sedmi a vícečlenné. Jednočlenné domácnosti tvořily 12,44% z celkového počtu domácností, naopak sedmi a vícečlenné tvořily pouhých 2,53%. Další roky sčítání lidu se velmi zvýšil počet jednočlenných a dvoučlenných domácností. Jednočlenné vzrostly o 931 853, téměř čtyřikrát a dvojčlenné narostly o 545 820. Opačná situace byla zaznamenaná u pětičlenných, šestičlenných a sedmi a vícečlenných domácností. U posledních dvou zmiňovaných byl pokles velice výrazný. Rok 1950 zaznamenal 111 026 šestičlenných domácností, což je o 86 039 domácností méně, než tomu bylo v roce 2001. Sedmi a vícečlenných domácností pokleslo o 61 981. Podle sčítání lidu v roce 2001 jsou v České republice nejvíce zastoupeny domácnosti jednočlenné (tvoří více než čtvrtinu domácností) a dvojčlenné, kterých je o nepatrný počet méně. Nejslabší účast mají, stejně jako v roce 1950, domácnosti šestičlenné a sedmi a vícečlenné. V dobách dřívějších žilo ve společné domácnosti více generací najednou. V současnosti mladí lidé nesdílejí domácnosti se svými rodiči, chtějí se osamostatnit, mít vlastní bydlení, samostatně hospodařit. Jejich životní styl se podstatně změnil od životního stylu, který znali jejich rodiče a prarodiče. To byl také jeden z hlavních

- 39 -

Struktura obyvatelstva důvodů, proč docházelo ve společných domácnostech k častým rozporům. Mladá generace častokrát ani nebydlí v místě svého narození a stěhují se do větších měst za prací. Svou rodinu pouze navštěvují.

Tab.č. 15 - Struktura obyvatelstva podle počtu osob žijících v domácnosti

1 950 počet žijících osob 2 766 522 v domácnosti celkem počet osob v domácnosti: 344 323 1 705 539 2 687 928 3 575 000 4 272 787 5 111 026 6 69 919 7+

rok sčítání lidu 1 970 1 980

1 961

1 991

2 001

3 214 263

3 502 718

3 875 681

4 051 583

4 270 717

514 653 898 223 720 484 642 697 280 156 98 927 59 123

668 589 975 619 810 703 701 556 247 187 66 559 32 505

938 815 1 056 465 732 305 842 817 241 952 47 159 16 168

1 089 647 1 125 547 752 271 827 182 211 157 36 716 9 063

1 276 176 1 251 359 823 865 733 095 153 297 24 987 7 938

Struktura obyvatelstva počtu osob žijících v domácnosti dle sčítání lidu v letech 1950 a 2001 počet bydlících osob

1 500 000

1 000 000

sčítání lidu 1950 sčítání lidu 2001

500 000

0 1

2

3

4

5

počet osob v domácnosti

- 40 -

6

7+

Struktura obyvatelstva Rodin, které nemají žádné dítě, je stále od sčítání lidu v roce 1950 nejvíce. Tvoří téměř polovinu všech domácností. Důvodů, proč tomu tak je, může být spousta. Nejsmutnější je samozřejmě ten, že manželé z nějakého důvodu mít děti nemohou. Možným řešením je adopce či pěstounská péče, ovšem ne každá rodina splňuje podmínky pro udělení dítěte do náhradní péče. Některé rodiny, ač dítě mít mohou, nechtějí jej.

Tab. č. 16 - Struktura obyvatelstva podle počtu dětí v domácnosti

počet domácností celkem počet dětí do 15 let: 0 1 2 3 4 5 6+

rok sčítání lidu 1 970 1 970

1 950

1 961

1 991

2 001

2 766 522

2 655 008

2 794 206

2 881 863

2 947 278 2 910 013

1 562 441 587 355 420 890 136 790 39 599 12 761 6 686

1 381 626 630 233 445 188 138 904 39 043 12 834 7 180

1 499 255 702 206 460 321 102 508 20 178 5 827 3 911

1 474 106 607 094 638 053 137 897 24 713

1 297 327 1 475 838 731 442 695 654 744 545 618 905 149 191 99 507 20 095 15 271 3 394 3 346 1 284 1 492

Počet rodin s jedním dítětem je oproti roku 1950 větší. Rok 1970 a 1991 jich sice zaznamenal víc než tomu bylo v roce 2001, kdy došlo k jejich poklesu. To však na jejich přírůstek nemělo zase tak podstatný vliv. Dvě děti má o něco méně rodin. Jejich počty se neustále zvyšovaly. Menší pokles zaznamenaly pouze sčítání lidu v roce 1970 a 2001, který oproti roku 1991 utržil pokles o 125 640 (83,12%). Velký úbytek byl i u tříčlenných domácností. Z počtu 136 790 pokleslo těchto domácností na 99 507, tedy o 37 283. V roce 2001 tvořily pouhých 3,42% všech domácností. Nejméně jsou však zastoupeny rodiny s více dětmi. Jak čtyřmi, pěti tak i šesti a více. Například domácnosti s pěti dětmi tvořily v roce 2001 pouze 0,11% z celkového počtu domácností. Pořízení dítěte je v současné době velice nákladná záležitost. Proto rodiny dávají přednost především pořízení si dvou nebo tří dětí. Prioritou dospělých lidí není pouze starost o rodinu. Rádi by se také chtěli věnovat vlastní kariéře, svým koníčkům, vzdělání, cestování atd. Jeden z velmi důležitých faktorů, který dospělé jedince vede k tomu, že jejich rodina není až tak početná, je jejich finanční situace, která nebývá dosti příznivá. - 41 -

Struktura obyvatelstva

Struktura obyvatelsva podle počtu dětí v domácnosti dle sčítání lidu v letech 1950 a 2001

počet žijících dětí

2 000 000

sčítán í lidu 1950

1 500 000

1 000 000

sčítán í lidu 2001

500 000

0 0

1

2

3

počet dětí

- 42 -

4

5

6+

Prognóza budoucího vývoje

4.3 Prognóza budoucího vývoje Projekci obyvatelstva České republiky vypracoval Český statistický úřad do roku 2050 a zaměřil se v ní na budoucí vývoj složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin.

4.3.1 Stárnutí populace podle výsledků projekce ČSÚ Podle nejnovější projekce obyvatelstva České republiky bude počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, počet dětí naopak ubývat. Do roku 2050 dojde k více než zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let, přičemž u nejstarších osob, tj. nad 85 let, dojde dokonce k zpětinásobení jejich dosavadního počtu. U počtu dětí ve věku 0-14 let dojde k poklesu o více než jednu čtvrtinu.

Tab. č.17 - Budoucí vývoj složení obyvatelstva podle hlavních věk. skupin 2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

0-14 1 589 766 1 487 148 1 400 028 1 426 352 1 408 644 1 346 384 1 274 155 1 219 739 1 197 000 1 190 477 1 173 004

15-64 7 195 541 7 302 144 7 286 202 7 011 496 6 786 952 6 669 506 6 520 205 6 337 422 5 964 564 5 569 751 5 309 251

65+ 1 417 962 1 446 681 1 596 812 1 864 146 2 088 333 2 201 310 2 308 073 2 399 918 2 633 554 2 862 020 2 956 079

Doposud se snižoval podíl osob ve věku do 15 let, zatímco osob ve vyšším věku přibývalo pouze velmi pozvolně. Ovšem podle projekce obyvatelstva České republiky začne počet osob starších 65 let intenzivně přibývat, neboť se tohoto věku začnou dožívat početně silnější generace narozených po roce 1940. Relativní zastoupení osob nad 65 let v populaci poroste ale také díky poklesu počtu narozených.

- 43 -

Prognóza budoucího vývoje

Budoucí vývoj složení obyvatelstva podle hlavních věk. skupin

počet obyvatel

8 000 000 6 000 000 0-14 15-64

4 000 000

65+

2 000 000 0 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

roky Podle projekce Českého statistického úřadu bude počet dětí ve věku 0-14 let plynule klesat do roku 2010, mezi lety 2010 a 2015 dojde k mírnému nárůstu, po roce 2015 se však opět počet těchto osob začne snižovat. Z 1 589 766 osob ve věku 0-14 let v roce 2002 dojde do roku 2050 k poklesu na 1 173 004, tj. o 416 762. K opačnému trendu bude docházet ve vývoji budoucího počtu osob starších 65 let, který bude mezi lety 2002 a 2050 plynule narůstat, přičemž dojde k více než zdvojnásobení tohoto počtu. Co se týče percentuelního zastoupení hlavních věkových skupin v populaci, dojde mezi lety 2002 a 2050 k poklesu podílu dětí ve věku 0-14 let z 15,6 % na 12,4 %, u osob starších 65 let dojde k velmi výraznému nárůstu z 13,9 % na celých 31,3 %. Z obyvatelstva staršího 65 let nejvýrazněji poroste počet nejstarších osob, tj. osob ve věku nad 85 let. Zatímco počet osob ve věku 65 -74 let se zvýší mezi lety 2002 a 2050 zhruba 1,7krát, počet osob ve věku 75-84 let se však zvýší už více než 2krát a počet osob nad 85 let dokonce více než 5krát.

- 44 -

Závěr

5. Závěr Práce se zabývá analýzou vývoje počtu a struktury obyvatelstva České republiky. Jejím cílem bylo popsat demografickou situaci v naší zemi na základě počtu obyvatelstva a jeho struktury. Byly také provedeny výpočty elementárních charakteristik vývoje a trend u celkového počtu obyvatelstva, struktury obyvatelstva podle hlavních věkových skupin a přirozeného pohybu obyvatelstva a na základě většiny tabulek byly sestaveny grafy. První část práce nazvaná Stav obyvatelstva se zabývá strukturou obyvatelstva podle pohlaví v letech 1993 – 2004 a přirozeným pohybem obyvatelstva v letech 1993 – 2003. Na základě informací zjištěných na internetových stránkách Českého statistického úřadu jde vidět, že počet obyvatel v České republice neustále klesá. Roky 1994 a 2001 zaznamenaly menší nárůst populace. To však nemá žádný podstatný vliv na tom, že lidí rok od roku ubývá. Počet žen a mužů rovněž klesá. Rodí se sice více chlapců než dívek, ovšem od středních let začínají převažovat ženy, jelikož mužská úmrtnost je podstatně vyšší. Narozených dětí v České republice také klesá. Důvodů je velké množství. Jedním z hlavních je ten, že mladí lidé se snaží v prvé řadě vybudovat kariéru a zázemí, a až poté přivádění na svět své potomky. Stejně jako narozených dětí klesá také úmrtnost. Lidé se dožívají vyššího věku, vylepšil se životní styl a podstatně ubyla kojenecká úmrtnost. Druhá část práce je zaměřena na jednotlivé struktury, podle nichž lze obyvatelstvo sledovat. Těchto struktur je velké množství. Tato práce se však všemi nezaobírá. Věkové složení obyvatelstva zaznamenalo velikou změnu. Podíl dětí výrazně klesl, naopak počet osob ve věku 65+ vzrostl. Lidé ve věku 15-64 tvoří největší část populace a také jejich počty narůstají. Národnostní složení a další údaje, které budou uvedeny níže, se zjišťují pomocí sčítání lidu, které je u nás prováděno v desetiletých intervalech. Česká republika se skládá z Česka, Moravy a Slezska. Převažují zde obyvatelé s českou národností. Od sčítání lidu v roce 1991 jsou při sčítání zavedeny také národnosti slezská a moravská. Jejich počty jsou

- 45 -

Závěr jistě vyšší než jsou uváděny. Občané možná ani netušili, které údaje vlastně vyplnit. Nejpočetnější národnosti u nás vedle české jsou slovenská, německá a polská. Vzdělanost se neustále zvyšuje. Lidé bez školního vzdělání zabírají nepatrnou část populace. Pokleslo obyvatelstvo se základním vzděláním a stále se zvyšují počty lidí, kteří mají ukončenou střední školu. Střední odborné vzdělání má největší zastoupení. Lidí s vysokoškolským vzděláním také neustále přibývá. Ovšem i tak jde o pouhých 8,89%. Do budoucnosti lze předpokládat jejich vysoký nárůst. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

představuje zhruba polovinu populace.

Ekonomicky aktivní ženy měly menší zastoupení než ekonomicky aktivní muži, ovšem od sčítání lidu v roce 1950 došlo k jejich výraznému nárůstu. Počet ekonomicky aktivních mužů je přibližně stejné množství, i když také byl zaznamenám jejich vzrůst. Ekonomicky aktivních žen při sčítání lidu v roce 2001 ubylo, ale jen nepatrně. Svobodných lidí v České republice každým rokem ubývá. Mladí lidé uzavírají sňatky v pozdějším věku nebo dávají přednost nesezdanému soužití. Úbytek ženatých jedinců od sčítání lidu v roce 1980 je také dosti patrný. Úzce tento fakt souvisí s tím, že lidé raději zůstávají svobodnými a bez závazků. Rozvodovost se zvyšuje velmi razantně. Patříme proto v Evropě k jedním s nejvyšší rozvodovostí. Počty ovdovělých lidí se moc výrazně nemění. Ovdovělých žen je ale výrazně větší množství než ovdovělých mužů. Dožívají se totiž vyššího věku. Podle sčítání lidu v roce 1950 měly v České republice největší zastoupení tříčlenné a dvoučlenné domácnosti. Naopak v roce 2001 nejvíc lidí dávalo přednost domácnostem jednočlenným. Vícečlenných domácností je nejméně a neustále ubývají. Lidem se rodí méně dětí. Pořízení dítěte je v dnešní době velice finančně náročné, proto největší počet domácností má pouze dvě nebo tři děti. Poslední třetí část se týká prognózy budoucího vývoje v České republice, kterou vypracoval Český statistický úřad. Podle ní bude osob starších 65 let neustále přibývat a počet dětí ve věku 0-14 plynule klesat. Počet osob nad 85 let se zvýší dokonce pětkrát.

- 46 -

Závěr Problémy, kterými se demografie zabývá jsou velmi rozsáhlé. A výsledky, kterých dosahuje nejen při sčítání lidu, jsou velmi zajímavé a také aplikovatelné do mnoha oblastí lidské činnosti.

- 47 -

Použitá literatura

6. Použitá literatura •

Koschin, F. : Demografie poprvé. Oeconomica, Praha 2005.

•

Minařík, B. : Statistika I. Popisná statistika. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2004.

•

Roubíček, V. : Úvod do demografie. CODEX Bohemia, Praha 1997.

•

Veselá, J. : Demografie pro studenty pedagogických fakult. GAUDEAMUS, Hradec Králové 1997.

•

Veselá, J. : Úvod do demografie. Pohyb obyvatelstva – demografická dynamika II. díl. Univerzita Pardubice, Pardubice 2003.

•

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, Praha, DIDEROT 1999.

•

internet: www.czso.cz www.demografie.info.cz

- 48 -