POSTOJE OBYVATEL KRAJE VYSOČINA K ODPADŮM

POSTOJE OBYVATEL KRAJE VYSOČINA K ODPADŮM Prezentace závěrů výzkumného šetření LISTOPAD 2010

1

Heřmanova 22, CZ 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 580 Fax: +420 220 190 590 E-Mail: [email protected]

POSTOJE OBYVATEL KRAJE VYSOČINA K ODPADŮM

Obsah

4

TŘÍDĚNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU

11 ZPŮSOBY ZPRACOVÁNÍ ODPADU 21 POPLATKY ZA SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU 25 SVOZOVÉ FIRMY

2 POSTOJE OBYVATEL KRAJE VYSOČINA K ODPADŮM

Metodika výzkumu

Termín sběru dat:

říjen 2010

Metoda sběru dat:

face‐to‐face interview

Velikost zkoumaného souboru:

150 případů

Technika výběru:

kvótní

Průměrná doba jednoho interview:

28 minut

Výběrová chyba:

8,0%


TŘÍDĚNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU


Třídění odpadu v domácnosti – validizovaná segmentace Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad 100% 80%

17

20

16

7

11 17

60% 40%

67

73

•

respondenti z nižších sociálních tříd (+6 %) *

•

environmentalisté (+21 %)

•

respondenti ve věku 40 - 59 let (+6 %)

•

hospodyně (+8 %)

•

respondenti žijící v obcích s méně než 10.000 obyvateli (+15%)

72

20% 0% 2004

2007

2010

Profil respondentů, kteří netřídí komunální odpad •

respondenti mladší než 30 let (+6 %)

fakticky netřídí

•

ignoranti (+13 %)

skutečně třídí

•

respondenti žijící v bytě panelového domu (+9 %)

netřídí

údaje jsou v procentech

* Údaje v závorkách představují Základ: celý soubor

diferenci daného segmentu respondentů od celého souboru


5

Srovnání průměrného odhadovaného podílu vytříděného odpadu v domácnosti

Respondentské sebehodnocení 60

51

Validizovaná segmentace

Celý soubor

47 37

40

26

21

20

0 třídí

třídí

skutečně

fakticky

soustavně

příležitostně

třídí

netřídí

celý soubor


Základ: respondenti, kteří třídí soustavně/příležitostně; respondenti, kteří skutečně třídí/fakticky netřídí; celý soubor


6

Umístění kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště 100%

2 6

3 9

92

88

80%

4 18

60% 40%

78

Konkrétní kontejnery na tříděný odpad umístěné v blízkosti bydliště

20% 100

0% 2004 neví ne ano

2007

2010 údaje jsou v procentech

84

79

74

80 60 40

20

20 0 na plast

na papír

na sklo

7 na

nápojové kartony

Základ: celý soubor


Segmentace respondentů na základě aktuální a akceptovatelné vzdálenosti kontejnerů na směsný a tříděný odpad hranice průměrné akceptovatelné vzdálenosti kontejneru na směsný odpad

42 % respondentů, má kontejner na směsný odpad dále od svého domu, než je jejich akceptovatelná vzdálenost

73 m

130 m

69 % respondentů má kontejner na tříděný odpad dále od svého domu, než je jejich akceptovatelná vzdálenost hranice průměrné akceptovatelné vzdálenosti kontejneru na tříděný odpad

Základ: celý soubor; respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti bydliště


8

Souhlas s výroky, které se týkají znalosti systému zpracování odpadu

Nevěřím tomu, že se všechny tříděné odpady

18

43

27

11

recyklují/dále zpracovávají.

Vím přesně, co se s odpadem děje poté, co ho

6

20

52

21

odvezou popeláři.

0

20

40

60

80

100


rozhodně souhlasí

spíše souhlasí

spíše nesouhlasí

rozhodně nesouhlasí

Tři pětiny respondentů nedůvěřují systému třídění a recyklace odpadů. Pouze jedna čtvrtina respondentů má povědomí o tom, jak se odpady dále zpracovávají/využívají.

9



Zájem o informace, které se týkají třídění odpadu

28

umístění kontejnerů, popelnic v blízkém okolí

45

20

co se z odpadů vyrábí co se děje s odpadem po jeho vyhození do

19

33

15

31

39

8

16

31

15

kontejneru 0

20

40

60

80

100


rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

10

Respondenti se nejvíce zajímají o umístění kontejnerů a popelnic v jejich okolí. Více než polovina respondentů se zajímá o způsob zpracování odpadu a k výrobě jakých výrobků se používají. Základ: celý soubor


ZPŮSOBY ZPRACOVÁNÍ ODPADU


Hodnocení účinnosti vybraných opatření na zlepšení stavu životního prostředí v obci 100%

4 9

80%

31

12 22

60% 36 40%

56

20%

30

0% výsadba zeleně

výstavba moderní spalovny odpadů

rozhodně by nepomohlo spíše by nepomohlo


spíše by pomohlo rozhodně by pomohlo

Dvě třetiny respondentů si myslí, že by výstavba moderní spalovny odpadů pomohla zlepšit životní prostředí v jejich obci. Základ: celý soubor


12

Hodnocení jednotlivých způsobů likvidace odpadu z hlediska vhodnosti pro obec

0

celkem

54

68

100

Charakter lokality bydliště seskupení rodinných domků

0

činžovní, městská zástavba

0

82

84

100

sídliště

0

75

85

100

0

25

10

20

30

43

40

50

spalování doma skládkování spalování ve spalovnách komunálního odpadu energetické využití

100

60

70

80

90

100

Hodnocení: 0 = nejméně vhodný 100 = nejvíce vhodný

13

Jako nejvhodnější způsoby likvidace odpadu hodnotí respondenti jeho energetické využití resp. jeho spalování ve spalovnách komunálního odpadu. Základ: celý soubor


Segmentace respondentů na základě uvedených výhod a nevýhod vyvážení odpadu na skládku 6%

TOP 5 výhod vyvážení odpadu na skládku (spontánní odpovědi)

14%

• čistota ve městech • vše je na jednom místě • je to jednoduché • oxid uhličitý neničí ovzduší • nedochází ke spalování odpadu

7%

TOP 5 nevýhod vyvážení odpadu na skládku (spontánní odpovědi)

73%

uvedeny výhody i nevýhody odvozu odpadu na skládku

• zapáchají • znečišťují přírodu • do země se vsakují škodlivé látky • vysoký výskyt hlodavců • odvoz je finančně nákladný

uvedeny pouze výhody odvozu odpadu na skládku uvedeny pouze nevýhody odvozu odpadu na skládku neuvedeny výhody ani nevýhody Základ: celý soubor


14

Segmentace respondentů na základě uvedených výhod a nevýhod spalování odpadu TOP 5 výhod spalování odpadu (spontánní odpovědi)

7%

• není tolik skládek, odpad se nehromadí • výroba tepla • všechen odpad se spálí • rychlá likvidace • ekologické zpracování odpadu

7% 3%

83%

uvedeny výhody i nevýhody spalování odpadu uvedeny pouze výhody spalování odpadu

TOP 5 nevýhod spalování odpadu (spontánní odpovědi) • znečišťuje ovzduší/produkuje zplodiny • zapáchá • je moc drahé, nákladný provoz • není ekologické • vysoká produkce prachu

uvedeny pouze nevýhody spalování odpadu neuvedeny výhody ani nevýhody Základ: celý soubor


15

Segmentace respondentů na základě uvedených výhod a nevýhod energetického využívání odpadu TOP 5 výhod energetického využívání odpadu (spontánní odpovědi)

11% 1%

• vyrábí energii/teplo • využívá odpad, dále se zpracovává • tolik neznečišťuje přírodu/je ekologičtější • šetří neobnovitelné zdroje paliva • likviduje skládky

23%

65%

uvedeny výhody i nevý hody energetic kého vy užívání odpadu uvedeny pouze vý hody energetic kého vy užívání odpadu

TOP 5 nevýhod energetického využívání odpadu (spontánní odpovědi) • znečišťuje ovzduší/produkuje zplodiny • zapáchá • je hlučné • je náročné na provoz/výstavbu • ničí přírodu

uvedeny pouze nevý hody energetic kého vy užívání odpadu neuvedeny vý hody ani nevý hody Základ: celý soubor


16

Srovnání akceptace skládky, spalovny a zařízení pro energetické využití komunálního odpadu v katastru obce

Rozhodně akceptují

10

27 %

11 %

7%

49 %

77 %

83 %

9 8 7

akceptují

6

4,60

5 2,97

4

neakceptují

2,67

3 Rozhodně neakceptují

2 1 zařízení pro energetické

skládka

spalovna

využití odpadu 27 %

49 %

Podíl respondentů, kteří akceptují daná zařízení Podíl respondentů, kteří neakceptují daná zařízení

17

údaje vyjadřují průměrné hodnocení

Průměrné hodnocení: 10 = rozhodně akceptují 1 = rozhodně neakceptují



Preferovaný způsob využití odpadů

61%

39%

recyklovat a vyrábět nové výrobky použít jako surovinu pro výrobu tepla a elektřiny



18

Souhlas s výroky týkajícími se spalování a skládkování odpadu

Spalovna je vlastně teplárna, která nás kromě výroby

30

tepla dokáže ještě navíc zbavit zbytečného odpadu.

Spalování odpadů ve spalovně by stálo naši obec více

47

20

18

43

28

5

9

peněz než ukládání odpadů na skládce.

Skládky a skládkování odpadu zatěžují životní prostředí

16

méně než jeho spalování ve spalovnách. 0

40

20

40

23

60

21

80

100


rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

19



Souhlas s výroky týkajícími se zařízení pro energetické využití odpadu

Vybudování zařízení pro energetické využití odpadu v katastru naší obce … 35

… sníží množství odpadů na skládkách

… je snahou pomoci životnímu prostředí

40

… umožní vyrábět teplo a elektřinu levněji

40

0

20

57

6 2

48

9 3

37

40

60

16

80

7

100


rozhodně souhlasí

spíše souhlasí

spíše nesouhlasí

rozhodně nesouhlasí

20

Více než tři čtvrtiny respondentů hodnotí dopady zařízení pro energetické využití odpadu pozitivně. Základ: celý soubor


POPLATKY ZA SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU


Výše poplatků za svoz odpadu v roce 2010 (domácnost za rok) 1400

1271 1013

1200 1000 800

Odhad současné částky podle hodnocení její výše

600 400

1600

200

1448

1262

1212 1020

1200

0 odhad současné

stanovení

částky

přiměřené částky údaje jsou v Kč

800 400 0 příliš

vysoká

přiměřená

vysoká Respondenti platí za svoz komunálního odpadu průměrně 1 271 Kč, avšak průměrná adekvátní částka činí pouze 1 013 Kč. 66 % respondentů platí za svoz odpadu více, než kolik považují za přiměřené. Základ: celý soubor


nízká

22 údaje jsou v Kč

Segmentace respondentů na základě srovnání současné a přiměřené výše poplatku

respondenti, kteří platí za svoz odpadu částku nižší, než kterou považují za přiměřenou

11%

67% respondenti, kteří platí za svoz odpadu stejnou částku, kterou považují za přiměřenou

respondenti, kteří platí za svoz odpadu částku vyšší, než kterou považují za přiměřenou

22%

Respondenti, kteří platí za svoz odpadu částku nižší, než kterou považují za přiměřenou, platí průměrně o 215 Kč méně, než kolik považují za přiměřené.

23

Respondenti, kteří platí za svoz odpadu částku vyšší, než kterou považují za přiměřenou, platí průměrně o 413 Kč více, než kolik považují za přiměřené. Základ: celý soubor


Preferovaný způsob platby za svoz komunálního odpadu 20% 3% 7%

22% 48%

stejná paušální platba pro každého obyvatele obce podle množství odpadu podle toho, jak často se odpad odváží podle velikosti popelnice podle toho, jak často se odpad odváží v kombinaci s velikostí popelnice

24

Téměř polovina respondentů preferuje paušální platbu pro každého obyvatele obce. Přibližně pětina respondentů preferuje platbu podle množství vyprodukovaného odpadu. Platbu podle množství odpadu v kombinaci s velikostí popelnice preferuje také pětina respondentů. Základ: celý soubor


SVOZOVÉ FIRMY


Hodnocení nespokojenosti s chováním svozových firem Nespokojenost se způsobem svozu 8

Jezdí málo často.

25

Jezdí příliš brzy ráno. 4

17

Jezdí během dne a zatarasí celou ulici. 6

14

38

30

37

43

33

Jezdí nepravidelně. 3 12

46

42

Vytříděný odpad sypou dohromady se směsným. 2 10

43

41

47

Nespokojenost s nepořádkem, nešetrností Neuklidí nepořádek okolo popelnic/kontejnerů.

13

Nezacházejí šetrně s naší popelnicí.

12 0

24

31

14 20

32

46 40

28 60

80

100


rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

Podíl respondentů, kteří jsou nespokojeni s jednotlivými aspekty chování svozových firem se pohybuje v intervalu 12 % - 37 %. Základ: celý soubor


26

Hodnocení spokojenosti s chováním svozových firem

18

Jsou ohleduplní.

54 30

Starají se o č istotu a pořádek.

39

21

Naloží i odpad poházený okolo popelnic č i kontejnerů. Před naložením odpadu zkontrolují obsah popelnic č i

0

22

36 20

3

20

45

15

kontejnerů.

25 11 12

40 40

60

9 80

100

údaje jsou v procentech rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

27

Podíl respondentů, kteří jsou spokojeni s jednotlivými aspekty chování svozových firem se pohybuje v intervalu 51 % - 72 %. Základ: celý soubor


D ě k u j i za pozornost Jiří REMR, Ph.D. [email protected] 220 190 580, 602 373 855


28

POSTOJE OBYVATEL KRAJE VYSOČINA K ODPADŮM

Recommend Documents