VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Postoje ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce

Postoje ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám Bakalářská práce

Autor: Martin Hruša Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph. D. Jihlava 2016

Copyright © 2015 Martin Hruša

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práce se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci či jejího využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

…………………………. Podpis

Anotace HRUŠA, Martin: Postoje ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem práce je průzkum veřejného mínění ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám. Teoretická část práce se zabývá pojmy a tématy důležitými pro sociální práci s menšinami. Konkrétně se věnuje pobytovým možnostem cizinců v ČR, situaci cizinců na trhu práce v ČR a problematikou migrace cizinců do ČR. Na závěr teoretické části práce je věnována pozornost charakteristice vybraných menšin žijících v ČR a také krátce sociální práci s migranty. V praktické části práce jsou na základě metody dotazníkové šetření zkoumány postoje ekonomicky aktivních obyvatel k etnickým a národnostním menšinám žijících v Ledči nad Sázavou. Výsledky práce budou poskytnuty úřadu práce ve Světlé nad Sázavou jako průzkum veřejného mínění občanu Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám.

Klíčová slova cizinci na trhu práce, etnická menšina, migrace, národnostní menšina, problematika menšin

Annotation Hruša, Martin: The attitudes of the economically active population Ledeč Sázavou to ethnic and national minorities. Bachelor thesis. College of Polytechnics. Department of Social Work. Supervisor Mgr. Martina Černá Ph.D. Level of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 The main goal of this bachelor thesis is to determine the attitudes of the economically active population of Ledeč nad Sázavou to ethnic and national minorities. The theoretical part deals with the concepts and topics relevant to social work with minorities. Specifically, it examines the possibilities to residence of foreigners in the Czech Republic, the situation of foreigners on the Czech labor market and the issue of migration of foreigners into the country. The end of theoretical part is concetrate to characteristic of selected minorities living in the Czech republic. The research part of the thesis examines the attitudes of economically active population of Ledeč nad Sázavou to ethnic and national minorities.The results of thesis will be to the labor office in Světlá nad Sázavou.

Key words Foreigners on the labor market, ethnic minorities, migration, minority issues, national minorities.

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Martině Černé, Ph. D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost v průběhu tvorby bakalářské práce.

Seznam obrázků Obr. 1: Vývoj počtu cizinců v ČR podle typu pobytu (zdroj: ČSÚ) ............................... 22 Obr. 2: Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání (zdroj: ČSÚ) .................... 26 Obr. 3: Věková struktura cizinců v ČR (zdroj: ČSÚ) ..................................................... 31 Obr. 4: Věková struktura obyvatelstva v ČR (zdroj: ČSÚ) ............................................ 32 Obr. 5: Nelegální migrace v ČR (zdroj: MVCR)............................................................ 33 Obr. 6: Obyvatelé Ledče nad Sázavou dle národnosti (zdroj: ČSÚ) .............................. 34

Seznam tabulek Tab. 1: Zaměstnaní cizinci podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (v %) ......... 28 Tab. 2: Cizinci v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Ledči nad Sázavou od 1. 1. 2014 (zdroj: ÚP) ............................................................................................... 34 Tab. 3: Občané Ledče nad Sázavou dle věku (zdroj: ČSÚ) ........................................... 47 Tab. 4: Počet občanů dle vzdělání (Zdroj: ČSÚ) ............................................................ 67

Seznam grafů Graf 1: Rozdělení respondentů dle věku......................................................................... 43 Graf 2: Nejvyšší dosažené vzdělání mužů ...................................................................... 44 Graf 3: Nejvyšší dosažené vzdělání žen ......................................................................... 45 Graf 4: Co představují cizinci pro Ledeč nad Sázavou? ................................................. 48 Graf 5: Jsou cizinci příčinou kriminality v Ledči nad Sázavou? .................................... 49 Graf 6: Zvyšují cizinci nezaměstnanost v Ledči nad Sázavou?...................................... 50 Graf 7: Jsou cizinci přínosem pro naši kulturu? ............................................................. 51 Graf 8: Představují cizinci zdravotní riziko pro majoritní obyvatelé Ledče nad Sázavou? ........................................................................................................................................ 52 Graf 9: Jakou roli hraje míra kontaktu mezi majoritní společností a cizinci? ................ 52 Graf 10: Co ovlivňuje Váš postoj k menšinám? ............................................................. 53 Graf 11: Považujete cizince za určité riziko pro majoritní obyvatele Ledče nad Sázavou? ........................................................................................................................................ 54 Graf 12: Kterou z těchto vybraných menšin považujete za rizikovou? .......................... 55 Graf 13: Kolik cizinců žije v Ledči nad Sázavou? ......................................................... 56 Graf 14: Jak hodnotíte svůj vztah k cizincům? ............................................................... 57 Graf 15: Vztah mužů k vybraným menšinám ................................................................. 58 Graf 16: Vztah žen k vybraným menšinám .................................................................... 59 Graf 17: Jak by měli žít cizinci v ČR? ............................................................................ 60 Graf 18: Tolerance vůči menšinám ................................................................................. 61 Graf 19: Jaké menšiny žijí v Ledči nad Sázavou ............................................................ 62 Graf 20: Jsou občané Ledče nad Sázavou tolerantní vůči menšinám? ........................... 63 Graf 21: Vadilo by vám mít cizince za sousedy? ........................................................... 64 Graf 22: Jaká z vybraných menšin Vám vadí? ............................................................... 65 Graf 23: Jaký je Váš postoj k hnutí skinheads? .............................................................. 66 Graf 24: Jsou cizinci konkurencí na trhu práce? ............................................................. 67 Graf 25: Z jakého důvodu jsou zaměstnáváni cizinci v ČR? .......................................... 68 Graf 26: Který ze zaměstnavatelů v Ledči nad Sázavou zaměstnává cizince?............... 69 Graf 27: Která z vybraných menšin je největší konkurent na trhu práce? ...................... 70 Graf 28: Jakou formou jsou nejčastěji zaměstnáváni cizinci v ČR?............................... 71 Graf 29: Souhlas/nesouhlas Občanů s „nižším vzděláním“ s tvrzeními ......................... 72 Graf 30: Souhlas/nesouhlas Občanů s „vyšším vzděláním“ s tvrzeními ........................ 73

Graf 31: Která menšina má největší zastoupení pracujících na trhu práce v Ledči nad Sázavou? ......................................................................................................................... 74 Graf 32: Která menšina má největší zastoupení podnikatelů (OSVČ) v Ledči nad Sázavou? ......................................................................................................................... 75

Obsah Úvod................................................................................................................................ 14 I.

Teoretická část ........................................................................................................ 16

1.

Literární rešerše ...................................................................................................... 17

2.

Definice menšin ...................................................................................................... 19

3.

4.

5.

6.

2.1.

Dělení menšin................................................................................................... 19

2.2.

Tradiční menšiny v ČR .................................................................................... 21

Pobytové možnosti migrantů na území ČR ............................................................ 22 3.1.

Občané třetích zemí.......................................................................................... 22

3.2.

Občané EU a jejich rodinný příslušníci ........................................................... 24

Cizinci na pracovním trhu v ČR ............................................................................. 26 4.1.

Kategorie cizinců na trhu práce........................................................................ 27

4.2.

Potřeba povolení k zaměstnání......................................................................... 28

4.3.

Zaměstnání cizinců na trhu práce v ČR ........................................................... 28

Problematika migrace v České republice................................................................ 30 5.1.

Ekonomické dopady migrace v ČR.................................................................. 30

5.2.

Demografické dopady migrace ........................................................................ 30

5.3.

Kriminalita cizinců ........................................................................................... 32

5.4.

Nelegální migrace cizinců do ČR .................................................................... 33

Stručná charakteristika vybraných menšin žijící v Ledči nad Sázavou .................. 34 6.1.

Ukrajinci ........................................................................................................... 35

6.2.

Vietnamci ......................................................................................................... 35

6.3.

Mongolové ....................................................................................................... 36

6.4.

Zaměstnavatelé v Ledči nad Sázavou .............................................................. 37

7.

Sociální práce s migranty ........................................................................................ 40

II.

Praktická část .......................................................................................................... 41

8.

Metodika ................................................................................................................. 42

9.

8.1.

Výzkumná metoda ........................................................................................... 42

8.2.

Výzkumný soubor ............................................................................................ 43

8.3.

Cíl výzkumu ..................................................................................................... 45

8.4.

Výzkumné otázky............................................................................................. 45

Interpretace výsledků výzkumu .............................................................................. 47 9.1.

Vyhodnocení otázky č. 1 .................................................................................. 47

9.2.


9.3.


9.4.


9.5.


9.6.


9.7.


9.8.


9.9.


9.10.

Vyhodnocení otázky č. 10 ............................................................................ 59

9.11.


9.12.


9.13.


9.14.


9.15.


9.16.


9.17.


9.18.


9.19.


9.20.


9.21.


9.22.


9.23.


9.24.


10.

Ověření hypotéz ................................................................................................... 76

10.1.

Ověření hypotézy č. 1 ................................................................................... 76

10.2.


10.3.


10.4.

Shrnutí dotazníkového šetření ...................................................................... 82

Závěr ............................................................................................................................... 83 Zdroje .............................................................................................................................. 85 Příloha: dotazník ............................................................................................................. 88

Úvod Migrace obyvatel provází společnost již od nepaměti. Pro příslušníky nejstarších společností byla migrace přirozeným způsobem života, který souvisel s obživou, jako byl především lov a sběr plodů. Tyto migrace obyvatel začaly ustávat až s rozvojem zemědělství a zakládáním prvních územních a městských států. Jednalo se například

o Sumerskou říši, Spartu a Athény. I zde však docházelo k značným

přesunům obyvatelstva a to především v důsledku přelidněnosti řeckých států. Tyto přesuny obyvatel dnes označujeme jako Velkou řeckou kolonizaci. Důvody pro migraci tehdejších obyvatel Řecka byly podobné, jako jsou důvody pro migraci dnes. Tedy především hledání lepších podmínek pro živobytí. Směr pohybu „dnešní“ migrace označujeme jako tok obyvatelstva z „chudého“ jihu na „bohatý“ sever. Cílem migrantů jsou tedy především vyspělé země západní Evropy, USA a další vyspělé části světa. Za hlavní důvody migrace dnes považujeme např. velké rozdíly v bohatství a životní úrovni obyvatel, lepší pracovní podmínky. Rovněž dnes také existuje spousta lidí, kteří migrují z politických důvodů. Pro regulaci imigrace používají státy tzv. migrační politiku, která má za úkol regulovat a filtrovat počet imigrantů. Do roku 1989 byla migrační politika v Československu ovlivňována především politickou situací (mezinárodní pracovní dohody vlád Polska, Kuby, Vietnamu). V době komunistického režimu nedošlo k významnější migraci. Až změny po roce 1989, tedy pád komunistického režimu, rozdělení Československa, ovlivnili vývoj migrace v ČR. Nejvíce migraci v České republice ovlivnil vstup do Evropské unie. Tento vstup umožnil např. volný pohyb osob a možnost práce v rámci států patřících do Evropské unie. Na migraci obyvatel můžeme nahlížet pozitivně i negativně. Avšak většinou je na migraci obyvatel nahlíženo jako na negativní jev společnosti, který je spojován především s problémy související např. s negativními dopady na ekonomiku daného státu, problémy související s kriminalitou apod. Na druhé straně příliv imigrantů zamezuje postupné vymírání obyvatel států Evropy a jiných vyspělých států s nízkou porodností. Tito imigranti např. vyplňují tzv. díry na trhu práce.

14

V teoretické části této bakalářské práce bylo cílem objasnit některé základní pojmy týkající se etnických a národnostních menšin. Dále je práce zaměřena na popsání vybraných menšin žijících v Ledči nad Sázavou a problematiky týkající se těchto menšin. V praktické části této bakalářské práce bylo hlavním cílem výzkumu zjistit postoj ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou na etnické a národnostní menšiny žijící v Ledči nad Sázavou. Dílčím cílem výzkum bylo zjistit, zda má na postoj dotazovaných vliv vzdělání nebo věk. Z hlediska výzkumu byl zvolen kvantitativní přístup, jako nástroj sběru byla využita forma dotazníkového šetření. Respondenti byli vybíráni na základě náhodného výběru, ve stejném poměru muži a ženy. Bakalářská

práce

byla

vypracována

na

základě

odborných

knih,

časopisů

a elektronických zdrojů. Tato bakalářská práce bude poskytnuta městskému úřadu a úřadu práce v Ledči nad Sázavou. Výsledky praktické části by mohly sloužit jako průzkum veřejného mínění majoritní části obyvatelstva Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám. Dále by tato práce mohla být přínosem pro sociální pracovníky, odbornou veřejnost a studenty, kteří se o tuto problematiku zajímají.

15

I.

Teoretická část

16

1. Literární rešerše Nejvíce užitečných informací týkajících se menšin v ČR jsem čerpal od Jany Horské.1 Základní informace a definice o etnických a národnostních menšinách jsem čerpal od těchto autorů. 2 3 Řadu informací jsem čerpal z portálu vlády ČR, který nabízí spoustu informací o národnostních4 a sexuálních5 menšinách žijících v ČR. Informace o sociální integraci cizinců v ČR a integraci cizinců na pracovní trh v ČR jsem čerpal z knihy Sociální integrace přistěhovalců v ČR6 a také z knihy Institucionální podmínky sociální integrace.7 Informace o problematice migrace v ČR jsem čerpal z knihy Migrace a imigranti v Česku8 a také z knihy Nelegální ekonomické aktivity migrantů.9 Obě tyto knihy napsal Dušan Drbohlav, významný autor, který se věnuje problematice migrace v ČR. Další informace o problematice cizinců v ČR jsem čerpal z knihy Základy sociologie: akutní problém soudobé společnosti, kterou vydal Aleš Sekot.10 Statistické údaje týkající se cizinců jsem čerpal z portálu Českého statistického úřadu.11

1

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. NAVRÁTIL, Pavel. Romové v české společnosti: jak se nám spolu žije a jaké má naše soužití vyhlídky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 223 s. ISBN 80-717-8741-8. 3 MAREŠ, Miroslav. Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, 139 s. Politologická řada. ISBN 80-7325-050-0. 4 Vláda České republiky: Rada vlády pro národnostní menšiny. Národnostní menšiny [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/ 5 Vláda České republiky: Výbor pro sexuální menšiny. 2014. Sexuální menšiny [online]. Praha [cit. 201510-19]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/ 6 RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 309 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-023-0. 7 TRBOLA, Robert (ed.) a Miroslava RÁKOCZYOVÁ (ed.). Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011, 181 s. ISBN 978-80-87474-19-8. 8 DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 97880-7419-039-1. 9 DRBOHLAV, Dušan (ed.). Nelegální ekonomické aktivity migrantů: (Česko v evropském kontextu). Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2008, 311 s. ISBN 978-80-246-1552-3. 10 SEKOT, Aleš. Základy sociologie: aktuální problémy soudobé společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 184 s. ISBN 978-80-210-6788-2. 11 Český statistický úřad [online]. 3.11.2015 [cit. 2015-11-03]. Dostupné z: www.cszo.cz 2

17

Mnoho informací jsem také získal z portálu ministerstva vnitra ČR, který nabízí informace pro cizince, směřující do ČR.12

12

Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. Informace pro cizince: občané EU a jejich rodinný příslušníci [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/

18

2. Definice menšin Pojem menšina může být také nahrazen pojmem minorita. V odborné literatuře je pojem menšiny definován různě, např. dle počtů členů ve skupině nebo dle přístupu členů skupiny ke zdrojům.13 Znaky menšiny: 

Méně početná skupina (nemusí být vždy pravidlem – např. JAR);



Omezený přístup ke zdrojům o Společenské znevýhodnění vůči ostatním na základě určitých odlišností jako jsou např. barva pleti, náboženské vyznání, národnost, pohlaví. o Toto znevýhodnění se projevuje v přístupu ke vzdělání, právu, zdravotnictví apod.14

„Menšinu můžeme tedy definovat jako skupinu osob, která je podřízena většině a má méně kontroly a moci nad vlastními životy než příslušníci majoritní skupiny.“15

2.1. Dělení menšin Menšiny dělíme skupin, podle znaků, kterými se liší od většiny.16

2.1.1. Rasové menšiny Skupina obyvatel, která se liší ve fyzické stránce těla (barva pleti, tvar očí a lícních kostí, výška jedince)17 V české republice rasovou menšinu tvoří např. rasa mongoloidní (Mongolové, Vietnamci) a rasa negroidní (např. lidé z afrického kontinentu).18

13

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. tamtéž 15 NAVRÁTIL, Pavel. Romové v české společnosti: jak se nám spolu žije a jaké má naše soužití vyhlídky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 223 s. ISBN 80-717-8741-8. 16 HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. 17 tamtéž 18 tamtéž 14

19

2.1.2. Etnické menšiny Skupina obyvatel, která se liší svými tradicemi, kulturou, jazykem a tělesnými znaky od většinové společnosti. V ČR jsou to např. Romové. 19 Etnické menšiny nejsou v ČR zákonem definovány.20

2.1.3. Národnostní menšiny Národnostní menšina je pojem, který je určen pro etnickou menšinu žijící na území jiného státu, než mateřského.21 Od majoritního obyvatelstva se zpravidla liší etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi.22 Od etnické menšiny se odlišují tím, že jsou vyjmenovány zákonem a projevují vůli být považováni za národnostní menšinu. Národnostní menšiny mají vyšší práva než etnické menšiny.23 Právní normy ČR upravující práva národnostních menšin v České republice: 

Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky



Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listina základních práv a svobod (Hlava III – Práva národnostních a etnických menšin)



Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin24

2.1.4. Náboženské menšiny Náboženské menšiny tvoří skupiny, hlásící se k určitému náboženství či církvi, které je v menším zastoupení, než náboženství většinové.25 V České republice je za většinové náboženství považováno křesťanství. Jako náboženské menšiny v ČR označujeme např. judaismus, budhismus, islám.26 19

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. tamtéž 21 MAREŠ, Miroslav. Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, 139 s. Politologická řada. ISBN 80-7325-050-0. 22 HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. 23 tamtéž 24 tamtéž 25 tamtéž 20

20

2.1.5. Menšiny s jinou sexuální orientací Mezi tyto menšiny patří např. lidé s homosexuální orientací. K těmto menšinám se váží další pojmy, jako jsou např. queer, LGBT apod.27 Queer je zastřešující výraz pro seskupen sexuálních menšin.28 LGBT je zkratka označující organizaci leseb, gayů, bisexuálů, a transgenderů.29

2.2. Tradiční menšiny v ČR K říjnu 2015 je v České republice oficiálně uznáno čtrnáct národnostních menšin. K těmto menšinám patří: Bělorusové, Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci a Vietnamci.30

26

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. tamtéž 28 Vláda České republiky: Výbor pro sexuální menšiny. 2014. Sexuální menšiny [online]. Praha [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/ 29 tamtéž 30 Vláda České republiky: Rada vlády pro národnostní menšiny. Národnostní menšiny [online]. Praha, 2014 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/ 27

21

3. Pobytové možnosti migrantů na území ČR Pobytové možnosti migrantů vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Tento zákon popisuje podmínky pro pobyt na našem území.31

Obr. 1: Vývoj počtu cizinců v ČR podle typu pobytu (zdroj: ČSÚ)

3.1. Občané třetích zemí „Občanem třetí země je občan státu, který není členem EU a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.“32 Členské země Evropské unie: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko,

31

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. 2015. Informace pro cizince: občané třetích zemí [online]. Praha [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ 32

22

Řecko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.33

3.1.1. Vízum k pobytu do 90 dnů (krátkodobé) „Víza k pobytu do 90 dnů, jinak také nazývaná krátkodobá, krátká, schengenská či jednotná víza, jsou víza platná pro jeden nebo několik vstupů a opravňující k pobytu na území schengenského prostoru po dobu v nich vyznačenou, přičemž doba nepřetržitého pobytu ani celková doba po sobě následujících pobytů na území schengenského prostoru nesmí přesáhnout 90 dnů během každých 180 dnů.“34 Víza vydává Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.35

3.1.2. Vízum k pobytu nad 90 dnů (dlouhodobé) Vízum k pobytu déle než 90 dnů se vydává např. za účelem studia, zaměstnání podnikání, sloučení rodiny, pozvání apod.36 Žádost o dlouhodobé vízum za účelem vyžadujícím pobyt na území ČR delší než 3 měsíce lze podat na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Tedy pouze na zastupitelském úřadě ve státě, jehož jste občanem, nebo ve státě, kde máte povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Splnění této podmínky se nevyžaduje, jde-li o cizince, který je občanem státu uvedeného v seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni žádost o udělení dlouhodobého víza podat na kterémkoli zastupitelském úřadě ČR.37

3.1.3. Dlouhodobý pobyt Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu jste oprávněn podat na území na pracovišti Ministerstva vnitra České republiky, pokud: o na území pobýváte na vízum k pobytu nad 90 dnů a o hodláte na území přechodně pobývat po dobu delší než 6 měsíců

33

Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. 2015. Informace pro cizince: občané třetích zemí [online]. Praha [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ 34 tamtéž 35 tamtéž 36 tamtéž 37 tamtéž

23

o a trvá-li zároveň stejný účel pobytu (jsou výjimky např. u modré karty, sloučení rodiny, vědci).38 K dalším podmínkám pro získání nebo prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu patří: o mít práci/podnikat/studovat, o platit si komerční zdravotní pojištění, o mít vhodné bydlení.39 Povolené k dlouhodobému pobytu se vydává na dobu od 3 měsíců až 2 let. Pro prodloužení této doby se musí zažádat včas (v rámci lhůty předešlého povolení k dlouhodobému pobytu).40 Obecně platí, že po 5 letech dlouhodobého pobytu, a za splnění určitých povinností může cizinec žádat o trvalý pobyt.41

3.1.4. Trvalý pobyt Pro získání trvalého pobytu musí cizinec splnit určité podmínky: o mít práci/podnikat/studovat, o platit veřejné zdravotní pojištění, o mít hygienicky vhodné bydlení, o složit státní zkoušku z českého jazyka na úrovni A1.42 Trvalý pobyt platí doživotně – nemusí se obnovovat.43

3.2. Občané EU a jejich rodinný příslušníci Občan EU je občan některého ze členských států evropské unie. Obdobná práva se také vztahují na občany Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.44

38

Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. 2015. Informace pro cizince: občané třetích zemí [online]. Praha [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ 39 HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. 40 tamtéž 41 tamtéž 42 tamtéž 43 tamtéž 44 Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. Informace pro cizince: občané EU a jejich rodinný příslušníci [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/

24

Za rodinné příslušníky považujeme rodinného příslušníka (např. manžel, dítě apod.) občana z kteréhokoliv státu Evropské unie nebo Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.45

3.2.1. Přechodný pobyt Potvrzení o přechodném pobytu není podmínkou pobytu občana EU na území ČR, je proto ponecháno na jeho vůli, zda o vydání tohoto potvrzení požádá či nikoliv.46 Potvrzení o přechodném pobytu se vydá na žádost občana EU, který hodlá pobývat na území ČR déle než 3 měsíce a neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.47

3.2.2. Trvalý pobyt Jako občan EU můžete k trvalému pobytu žádat: a) Po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR, b) Po 2 letech nepřetržitého přechodného pobytu v ČR – jako rodinný příslušník jiného občana EU.48 Postup je v obecné rovině stejný jako u občanů třetích zemí, rozdíl je pouze v tom, že občané EU mají jednodušší podmínky pro získání povolení k pobytu.49

45

Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. Informace pro cizince: občané EU a jejich rodinný příslušníci [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ 46 tamtéž 47 tamtéž 48 tamtéž 49 HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6.

25

4. Cizinci na pracovním trhu v ČR Zahraniční zaměstnanost významně ovlivňuje ekonomický vývoj ČR a situaci na pracovním trhu. Přibližně polovina imigrantů míří do České republiky za prací. Významnou složkou pracovní migrace do České republiky jsou občané ze zemí evropské unie. Naopak imigranti z Afriky nebo Ameriky nejčastěji uvádějí jako účel pobytu sloučení rodiny. Celkově je tedy pro cizince v ČŘ charakteristická vysoká úroveň ekonomické aktivity. Nejčastěji cizinci do velkých měst jako je např. Praha, Brno, Plzeň, Mladá Boleslav, Pardubice.50

Obr. 2: Zaměstnanost cizinců podle postavení v zaměstnání (zdroj: ČSÚ)

50

RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 309 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-023-0.

26

4.1. Kategorie cizinců na trhu práce Cizince na trhu práce můžeme dělit do dvou kategorií. První kategorií jsou cizinci, kteří jsou stavění naroveň českým státním občanům. Druhou kategorií jsou cizinci s omezeným přístupem na trh práce.51

4.1.1. Cizinci postaveni naroveň českým státním občanům Do této skupiny řadíme: 

občané Evropské unie a rodinný příslušníci občanů EU,



občané jiných států Evropského hospodářského prostoru a jejich rodinný příslušníci,



rodinný příslušníci občanů ČR,



cizinci s trvalým pobytem,



cizinci, kterým byl udělen azyl.52

Všichni tito cizinci tvoří téměř většinu populace cizinců v ČR. Tito cizinci mohou být přijati do zaměstnání bez pracovního povolení a čerpat služby zaměstnanosti, včetně podpory v nezaměstnanosti.53

4.1.2. Cizinci s omezeným přístupem na trh práce Do této skupiny řadíme: 

Cizinci, kteří mají povinnost mít povolení k zaměstnání. o Tito cizinci musí mít povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. o Tyto podmínky stanovuje § 89 zákona o zaměstnanosti.



Cizinci, kteří mají určitá zvýhodnění o Cizinci, kteří nemají povinnost mít povolení k zaměstnání, avšak musí mít povolení k pobytu. o Tito cizinci nemají plný přístup k službám zaměstnanosti, nemohou být příjemci podpory a nemohou se stát uchazeči o zaměstnání.54

51

TRBOLA, Robert (ed.) a Miroslava RÁKOCZYOVÁ (ed.). Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011, 181 s. ISBN 978-80-87474-19-8. 52 tamtéž 53 tamtéž

27

4.2. Potřeba povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnání je třeba ke každému zaměstnání, které můžeme označit jako vztah řídící se zákoníkem práce. Patří sem jakákoliv závislá činnost, například i sezónní práce a brigády (viz § 96 zákona o zaměstnanosti).55 Do této skupiny řadíme: 

Pracovní poměr na plný úvazek,



Pracovní poměr na částečný úvazek,



Dohoda o pracovní činnosti,



Dohoda o provedení práce.56

4.3. Zaměstnání cizinců na trhu práce v ČR Tab. 1: Zaměstnaní cizinci podle vybraných odvětví ekonomické činnosti (v %)

Odvětví ekonomické činnosti Celkem

Cizinci Slovensko Ukrajina Vietnam Rusko celkem

Polsko

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Zemědělství, lesnictví, rybářství

1,5

0,9

3,3

0,3

0,3

1,0

Těžba a dobývání

0,6

0,6

0,2

0,0

0,2

6,0

20,6

28,9

17,9

7,6

8,0

32,8

8,7

6,4

20,2

0,3

2,8

6,4

Opravy a údržba motorových vozidel

12,7

8,3

6,2

43,8

16,2

7,2

Doprava a skladování

2,5

4,0

1,9

0,3

2,3

2,6

Ubytování, stravování a pohostinství

4,1

3,2

3,7

3,9

3,5

2,5

Informační a komunikační činnosti

4,5

6,0

1,1

0,2

7,5

3,6

Peněžnictví a

1,7

3,0

0,6

0,3

2,3

1,1

Zpracovatelský průmysl Stavebnictví

54

TRBOLA, Robert (ed.) a Miroslava RÁKOCZYOVÁ (ed.). Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011, 181 s. ISBN 978-80-87474-19-8 55 tamtéž 56 tamtéž

28

pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí

1,8

0,5

2,1

0,2

13,1

0,3

Profesní, vědecké a technické činnosti

4,1

5,7

1,5

0,5

8,9

2,7

Administrativní a podpůrné činnosti

4,8

3,9

7,7

0,3

6,4

4,1

Vzdělávání

2,9

2,4

0,8

0,2

3,2

3,5

Zdravotní a sociální péče

3,7

8,9

1,6

0,1

2,3

3,2

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

1,2

1,3

0,6

0,7

2,3

1,1

Ostatní činnosti

2,1

1,3

1,7

3,4

2,7

4,2

Zdroj: ČSÚ, 2011

Struktura zahraniční zaměstnanosti v České republice ukazuje, že cizinci nejčastěji nacházejí zaměstnání ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Dle podílu zaměstnaných v těchto odvětvích, můžeme tato odvětví považovat za odvětví více přístupná či otevřená zahraničním pracovníkům (viz tabulka č. 1).57

57

TRBOLA, Robert (ed.) a Miroslava RÁKOCZYOVÁ (ed.). Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011, 186 s. ISBN 978-80-87474-20-4.

29

5. Problematika migrace v České republice Problematiku migrace v ČR můžeme rozdělit na několik skupin dle problému, kterého se týkají.

5.1. Ekonomické dopady migrace v ČR Navzdory relativně dobré ekonomické situaci čelí Česká republika bezpočtu vážných problémů, které z dlouhodobého hlediska ohrožují její konkurence schopnost.58

5.1.1. Nekompatibilita trhu práce Jedním z hlavních problémů je nekompatibilita pracovního trhu. Tato nekompatibilita souvisí s požadavky pracovního trhu a nabídkou domácí pracovní síly. Tato situace, přispívá k atraktivitě českého pracovního trhu. K této situaci také přispívá málo dynamicky se přizpůsobující systém vzdělávání, který nedokáže reagovat na trh práce. 59

5.1.2. Neregistrovaná práce („práce na černo“) Jako další problém spojený s cizinci můžeme označit neregistrovanou práci. Neregistrované ekonomické aktivity migrantů v České republice zaujímají menší část celkového trhu práce na černo, avšak z mediálního hlediska a z hlediska státních orgánu jsou asi nejviditelnější.60 „Práci na černo definujeme jako všechny aktivity, které by mohli být započítány do hrubého domácího produktu a nejsou nelegální (kriminální) ve své podstatě.“61

5.2. Demografické dopady migrace V případě České republiky současná úroveň migrace stačí k zachování počtu obyvatel. Avšak ani očekávané počty přistěhovalých nezabrání celkovému stárnutí populace obyvatel ČR.62 58

DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-039-1. 59 tamtéž 60 DRBOHLAV, Dušan (ed.). Nelegální ekonomické aktivity migrantů: (Česko v evropském kontextu). Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2008, 311 s. ISBN 978-80-246-1552-3. 61 DRBOHLAV, Dušan (ed.). Nelegální ekonomické aktivity migrantů: (Česko v evropském kontextu). Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2008, 311 s. ISBN 978-80-246-1552-3.

30

Obr. 3: Věková struktura cizinců v ČR (zdroj: ČSÚ)

Na obrázku č. 4 vidíme, že největší zastoupení cizinců je v ekonomicky aktivním věku, tedy od 15 do 65 let. Avšak ve věkové struktuře obyvatel České republiky se tento počet ekonomicky aktivních obyvatel moc neprojevuje, jak můžeme sledovat na obrázku číslo 5.63

62

DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-039-1. 63 MMR. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní politiky 2014 [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/zprava-o-situaci-v-oblasti-vnitrni-bezpecnosti-a-verejneho-poradku-nauzemi-cr-v-roce-2013.aspx

31

Obr. 4: Věková struktura obyvatelstva v ČR (zdroj: ČSÚ)

5.3. Kriminalita cizinců Kriminalita neboli zločinnost vyjadřuje výskyt trestného chování, vyjádřeného souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti.64 Kriminalita je negativním jevem zasahujícím všechny společnosti. Zločinnost cizinců je však vnímána intenzivněji než zločinnost majoritní společnosti. Nejvíce cizinců je odsouzeno za tresty, které jsou rozšířeny i mezi majoritní společností. Jedná se například o trestné činy: ohrožení pod vlivem návykové látky, krádeže, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění či výtržnictví.65 Další trestné činy cizinců v ČR souvisí především s jejich ekonomickou aktivitou a nelegální migrací. Mezi nejčastější trestné činy související s nelegální ekonomickou aktivitou cizinců řadíme např. porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu. K trestným činům souvisejícím s nelegální migrací 64

SEKOT, Aleš. Základy sociologie: aktuální problémy soudobé společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 184 s. ISBN 978-80-210-6788-2. 65 DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-039-1.

32

můžeme

zařadit

např.

maření

výkonu

úředního

rozhodnutí

nebo

padělání

a pozměňování veřejné listiny.66

5.4. Nelegální migrace cizinců do ČR

Obr. 5: Nelegální migrace v ČR (zdroj: MVCR)

V roce 2014 nelegálně migrovalo do České republiky 4 822 osob. Z toho bylo 632 osob, kteří do ČR nelegálně migrovali opakovaně a 161 osob, kteří migrovali s neregulérním cestovním dokladem. Dále bylo zjištěno 131 osob, kteří k nelegální migraci napomáhali.67

66

DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-039-1. 67 MMR. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní politiky 2014 [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/zprava-o-situaci-v-oblasti-vnitrni-bezpecnosti-a-verejneho-poradku-nauzemi-cr-v-roce-2013.aspx

33

6. Stručná charakteristika vybraných menšin žijící v Ledči nad Sázavou

Obr. 6: Obyvatelé Ledče nad Sázavou dle národnosti (zdroj: ČSÚ) Tab. 2: Cizinci v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce v Ledči nad Sázavou od 1. 1. 2014 (zdroj: ÚP)

Mongolové Muži

Věk 51 let 28 let 49 let 46 let 39 let 35 let 42 let 29 let 50 let Věk

Vzdělání zákl. vzdělání vyučen vyučen doprava VŠ učitel zákl. vzdělání vyučen opravář vyučen zedník maturita podnikání vyučen zámečník Vzdělání

43 let 42 let 46 let 54 let 40 let 35 let 47 let 44 let 35 let 49 let 45 let Věk 58 let Věk 34 let 34 let

vyučená švadlena maturita oděvnictví vyučená švadlena vyučena mechanik el. zařízení VŠ VŠ veterinář zákl. vzdělání VŠ technologie potravin zákl. vzdělání vyučená švadlena zákl. vzdělání Vzdělání maturita výtvarná tvorba Vzdělání vyučen zedník vyučen elektrikář

Ženy

Slováci Muži Ukrajinci Muži

34

6.1. Ukrajinci Ukrajinští migranti jsou běžnou součástí české společnosti již od nedávna. Přítomnost Ukrajinců na našem území datujeme již od raného středověku. Ukrajinci se po roce 1989 stali nejpočetnější imigrační skupinou v ČR. Českou republiku, jako cílovou zemi, si vybrali hlavně z důvodů: 

Pozitivní vědomí Ukrajinců o ČR,



relativní geografická blízkost,



příbuznost jazyka,



poptávka ČR po levné pracovní síle,



hospodářská krize na Ukrajině.68

Dnes se s nimi setkáváme hlavně v Praze, Brně, Karlových Varech, Ostravě a ostatních velkých městech. Ukrajinští migranti provádějí v ČR hlavně manuální práci, většinou takovou, kterou většina Čechů nechce dělat. Jednak pro její náročnost a jednak pro špatné finanční ohodnocení.69 Ukrajinci patří mezi slovanské národy stejně jako Češi, a proto se jejich postoje a hodnoty tolik neliší od České majority. Ukrajinci mají vyšší míru religiozity. Na Ukrajině je tradiční řeckokatolická nebo pravoslavná církev, která má odlišné rituály než římskokatolická církev (např. Vánoce slaví začátkem ledna).70 Mezi typické vlastnosti Ukrajinců patří např. pohostinnost, ale také větší důraz na roli muže. Proto někteří Ukrajinci mohou mít problém při jednání s ženou jako sociální pracovnicí nebo úřednicí. Mezi Ukrajinci je častý alkoholismu.71

6.2. Vietnamci Většina Vietnamců žijících ve Vietnamu se živí zemědělstvím. Vietnamci žijící v ČR se převážně živí jako obchodníci. Vietnamci prodávají oblečení, jsou majitelé večerek, heren a restaurací. Po posledním sčítání lidí v roce 2011, žije nejvíce Vietnamců

68

PAVLÍKOVÁ, Eva a Karel SLÁDEK. Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v ČR: kolektivní monografie. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009, 120 s. ISBN 978-80-86818-95-5. 69 tamtéž 70 HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. 71 BODNÁROVÁ, Daniela. Multi kulti: menšiny v ČR : metodická příručka pro střední školy. 1. vyd. Olomouc: Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, c2009, 151 s. ISBN 978-80254-5583-8.

35

v Karlovarském, Plzeňském, Ústeckém kraji a v Praze. Na rozdíl od Ukrajinců tvoří Vietnamci na našem území uzavřenou komunitu. Proto problémy řeší v rámci rodiny nebo komunity.72 Rysy chování Vietnamců, které se liší od chování majoritní společnosti, mohou být příčinou nedorozumění. Proto je důležité pochopit příčiny odlišného chování.73

6.2.1. Odlišnosti v komunikaci (verbální i neverbální) Mezi nejvýraznější odlišnosti Vietnamců patří např.: 

neexistence vykání a tykání,



neexistence přímého záporu „ne“,



jiný význam úsměvu – vyjadřuje nejistotu nebo nervozitu,



milenecké projevy na veřejnosti jsou považovány za neslušné,



podání ruky s doprovodným stiskem levé ruky.74

6.2.2. Kulturní odlišnosti Mezi nejvýraznější kulturní odlišnosti patří: 

Při jídle nahlas mlaskají – vyjadřují tak spokojenost,



Váží si učitelů a vzdělaných lidí – dbají na vzdělání dětí,



odlišné náboženství – Budhismus.75

6.3. Mongolové Mongolové nepatří mezi nejvíce zastoupené cizince v ČR, jinak tomu je však na Vysočině. V kraji Vysočina jsou Mongolové 5. nejčetnější komunita. Mongolové tvoří komunity podobně jako Vietnamci, ale jsou více otevřené a přístupné vůči Čechům.76

72

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. ŠIŠKOVÁ, Tatjana (ed.). Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN 80-7178-648-9. 74 HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. 75 tamtéž 76 tamtéž 73

36

6.3.1. Kulturní odlišnosti Mezi nejvýraznější odlišnosti Mongolů patří: 

odlišné náboženství – Budhismus,



nejvyšší postavení na hodnotovém žebříčku má rodina,



při pozdravu, ruku netisknou a netřesou s ní,



jiné chápání času – Mongolové nelpí na přesné dodržování času – čas má pro ně jinou hodnotu,



rys častého stěhování – za prací.77

6.4. Zaměstnavatelé v Ledči nad Sázavou 6.4.1. Kovofiniš KF s.r.o. Firma Kovofiniš patří v Ledči nad Sázavou k nejvýznamnějším zaměstnavatelům. Tato firma působí v Ledči již od roku 1949.78 Firma Kovofiniš je komplexní dodavatel technologických zařízení na povrchové úpravy. Kovofiniš dodává: zařízení pro předúpravy povrchů, zařízení lakoven včetně příslušenství, zařízení hutních úpravárenských linek, doplňkové zařízení pro lakovny a galvanovny, náhradní díly k dříve vyráběným zařízením apod.79 V současné době firma Kovofiniš zaměstnává okolo 500 zaměstnanců. Jednatel a ředitel společnosti je Ing. Josef Zikmunda.80

6.4.2. Aquacomp Hard s.r.o. Aqucomp hard je firma, která se zabývá stejně tak, jako firma Kovofiniš, povrchovými úpravami. Tato firma byla založena v roce 1992. Aquacomp Hard dodává: 

zařízení pro galvanické a elektrochemické úpravy, kompletní galvanické linky, jednotlivá zařízení a komponenty pro galvanizovny, ostatní galvanotechnika,

77

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. Kovofiniš. Kovofiniš [online]. Ledeč nad Sázavou [cit. 2015-11-27]. Dostupné http://www.kovofinis.cz/ 79 tantéž 80 tamtéž 78

z:

37



zařízení pro chemické povrchové úpravy - kompletní linky pro chemické pokovování,



zařízení pro předúpravy povrchu - postřikové stroje, průmyslové pračky



zařízení pro kataforetické lakování - taktové a průběžné linky pro lakování ponorem,



neutralizační stanice - kompletní automatické čistírny průmyslových odpadních vod,



řídící systémy a vizualizace řídicích systémů.81

Tato firma v současné době zaměstnává okolo 100 zaměstnanců. Jednatel této firmy je stejný jako u firmy Kovofiniš, tedy Ing. Josef Zikmunda.82

6.4.3. UNIMONT J. C. K. s.r.o. Firma UNIMONT J.C.K. s.r.o. byla založena v roce 1997. Název "unimont" vyjadřuje naši činnost: UNIVERZÁLNÍ MONTÁŽE. Od svého vzniku se naše firma specializuje na stavby telekomunikačních a elektrických sítí včetně zemních prací, zemních protlaků, řezání živičných a betonových povrchů. Postupně jsme začali provádět i zemní práce pro plynofikace obcí, výstavbu vodovodů, kanalizace a stavební činnost.83 Z důvodu rostoucí poptávky na elektroinstalační práce byl v roce 2001 založen odštěpný závod UNIMONT elektro. Tím se spektrum našich činností rozrostlo o realizace veškerých elektroinstalačních prací včetně revizí.84 firma UNIMONT také provozuje půjčovnu malé stavební mechanizace (bourací a vrtací technika značky HILTI, vibrační pěchy, desky, válce, pily, kompresory, atd.).85 Firma UNIMONT zaměstnává kolem 50 zaměstnanců.86

81

Aquacomp Hard. Aquacomp Hard [online]. Ledeč nad Sázavou [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.aquahard.cz/ 82 tamtéž 83 UNIMONT J.C.K. s.r.o. UNIMONT [online]. Ledeč nad Sázavou, 2015 [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: www.unimont.cz 84 tamtéž 85 tamtéž 86 tamtéž

38

6.4.4. Intex, výrobní družstvo Lidové truhlářské družstvo bylo založeno sloučením několika truhlářů po druhé světové válce. Roku 1956 bylo sloučeno pod družstvo Stavba Havlíčkův Brod a v roce 1990 bylo transformováno na firmu INTEX v.d. Hlavní náplní se stala zakázková výroba vysoce kvalitního dřevěného, čalouněného i kovového nábytku. Od počátku 90. let výrobní komplex prochází neustálou modernizací s cílem umožnit klientům co největší volnost při návrhu.87 Za dlouhou dobu existence firma Intex spolupracuje s mnoha špičkovými architekty a designéry. Firma disponuje výrobní kapacitou okolo 70 pracovníků a obratem s 80 mil./ročně.88

6.4.5. SCHÄFER - SUDEX s.r.o. Firma SCHÄFER - SUDEX působí v Ledči nad Sázavou od roku 1994. Tato firma se zabývá výrobou nerezových sudů určených pro pivo, nealko, a technické kapaliny. Dále se zabývá výrobou kontejnerů IBC, přepravních obalů apod.89 Maximální kapacitou zaměstnaných je 500 osob.90

87

INTEX: Výrobní družstvo. Intex [online]. Ledeč nad Sázavou, 2015 [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: www.intexledec.cz 88 tamtéž 89 SCHÄFER - WERKE. SCHÄFER - WERKE [online]. Ledeč nad Sázavou, 1994, 2015 [cit. 2015-1127]. Dostupné z: http://www.schaefer-werke.cz/ 90 tamtéž

39

7. Sociální práce s migranty Cílem sociální práce s cizinci je jejich začlenění do společnosti neboli sociální inkluze. Začlenění cizinců do společnosti má dva směry, které je nutno podporovat. Jednak je nutné podporovat imigranty k začlenění do společnosti a jednak je nutné podporovat majoritu k většímu porozumění cizincům.91 Sociální začlenění cizinců dělíme na 3 úrovně: 

socioekonomická úroveň



kulturní úroveň,



Občansko-politická úroveň.92

V socioekonomické úrovni je nejdůležitější zajistit cizincům jistotu práce a bydlení. Patří sem taky začlenění migrantů do systému sociálního zabezpečení.93 V kulturní úrovni mezi nejdůležitější potřeby patří výuka českého jazyka a porozumění kulturním hodnotám a postojům obyvatel ČR.94 Do občansko-politické úrovně patří hlavně podpora cizince k aktivní účasti na životě ve společnosti. Do této úrovně řadíme např. zájem o sousedské vztahy, členství v klubech (sportovní apod.), účast ve volbách.95

91

HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-80-87710-03-6. tamtéž 93 tamtéž 94 tamtéž 95 tamtéž 92

40

II.

Praktická část

41

8. Metodika Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, nebo se pomocí výzkumu získávají poznatky nové.96

8.1. Výzkumná metoda Vzhledem k tématu, který je zaměřený na názory veřejnosti a vzhledem k počtu respondentů jsem zvolil metodu kvantitativního výzkumu. Jako výzkumný nástroj byla použita forma dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření je jedna z nejčastějších metod kvantitativního výzkumu, která se používá na průzkum veřejného mínění.97 Dotazník je nejfrekventovanější metodou zjišťování údajů. Je určen především pro hromadné získávání údajů. Myslí se tím získávání velkého počtu respondentů. Proto se dotazník považuje za ekonomický výzkumný nástroj. Můžeme jím získávat velké množství informací při malé investici času.98

8.1.1. Výhody a nevýhody dotazníku Mezi výhody dotazníku patří: 

malé náklady,



časová úspora,



malá náročnost na počet výzkumníků,



anonymita respondentů,



vysoká standardizace umožňující statistickou analýzu dat.99

Dotazník má však, ale i své nevýhody. Je zde vysoká možnost zkreslení ze strany respondentů. Lidé mohou často něco jiného říkat a něco jiného dělat. Pomocí dotazníku dokážeme měnit postoje a názory lidí, nikoliv jejich skutečné chování.100 96

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010, 261 s. ISBN 9788073151850. 97 tamtéž 98 tamtéž 99 Dotazníkový průzkum. In: wyzkumy.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/dotaznikovy-pruzkum.

42

8.2. Výzkumný soubor Výzkumu se zúčastnilo 150 ekonomicky aktivních obyvatel s rozdílným profesním zaměřením žijících v Ledči nad Sázavou. Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ledče nad Sázavou patří pracovní síla, kterou tvoří zaměstnaní i nezaměstnaní obyvatelé. Jeden podsoubor, tedy 75 obyvatel tvořili ženy. Druhou podskupinu, tedy 75 obyvatel tvořili muži. Respondenti byli vybíráni náhodným způsobem v období od 15. září do 15. listopadu. Výzkum probíhal v Ledči nad Sázavou. U vyplňování dotazníku jsem byl přítomen pro případ vysvětlení nejasností.

24% 35% 15 až 25 let 26 až40 let 41 až 50 let 51 až 65 let 20%

21%

Graf 1: Rozdělení respondentů dle věku

V grafu č. 1 můžeme vidět rozdělení respondentů, kteří se účastnili výzkumu, dle věku. Nejpočetnější skupinou byli respondenti starší 50 let. Ostatní věkové skupiny jsou početně podobné.

100

Dotazníkový průzkum. In: wyzkumy.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/dotaznikovy-pruzkum.

43

8% 20% 12% Základní škola Střední škola bez maturity 8%

Střední škola s maturitou Vyšší odborná škola Vysoká škola

52%

Graf 2: Nejvyšší dosažené vzdělání mužů

V grafu č. 2 je zobrazené rozdělení mužů dle vzdělání. Nadpoloviční zastoupení respondentů označilo jako nejvyšší dosažené vzdělání střední školu s maturitou. Nejmenší část respondentů označilo, jako nejvyšší dosažené vzdělání, shodně základní školu a vyšší odbornou školu – pouze 8% respondentů. Střední školu bez maturity označilo jako nejvyšší dosažené vzdělání 12% respondentů. Vysokou školu absolvovalo 20% respondentů.

44

4% 20%

8%

Základní škola Střední škola bez maturity 8%

Střední škola s maturitou Vyšší odborná škola Vysoká škola

60%

Graf 3: Nejvyšší dosažené vzdělání žen

V grafu č. 3 je zobrazené rozdělení žen dle nejvyššího dosaženého vzdělání. Stejně jako u mužů, tak i u žen více než polovina absolvovala střední školu s maturitou. Nejmenší část respondentek označilo jako nejvyšší dosažené vzdělání základní školu – pouze 4% respondentek. Shodný počet žen, tedy 8%, označili jako nejvyšší dosažené vzdělání střední školu bez maturity a vyšší odbornou školu. Vysokou školu absolvovalo shodný počet respondentek jako u mužů, tedy 20%.

8.3. Cíl výzkumu V praktické části této bakalářské práce bylo hlavním cílem výzkumu zjistit postoj ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou na etnické a národnostní menšiny žijící v Ledči nad Sázavou. Dílčím cílem výzkum bylo zjistit, zda má na postoj dotazovaných vliv vzdělání nebo věk.

8.4. Výzkumné otázky Vzhledem k výzkumnému cíli jsem vytvořil tyto výzkumné otázky 1) Lidé blížící se důchodovému věku (50 a více) mají více předsudků vůči cizincům, než mladší lidé. 2) Ženy jsou tolerantnější k cizincům než muži. 45

3) Lidé s nižším vzděláním považují cizince za větší konkurenty na trhu práce, než lidé s vyšším vzděláním.

46

9. Interpretace výsledků výzkumu 

V otázkách č. 1 až 8 se zaměřuji na postoje a názory respondentů starších a mladších 5O let.



V otázkách č. 9 až 16 se zaměřuji na postoje a názory dle pohlaví respondentů.



V otázkách č. 17 až 24 se zaměřuji na postoje a názory dle vzdělání respondentů.

9.1. Vyhodnocení otázky č. 1 V otázkách č. 1 až 8 jsem respondenty rozdělil do dvou skupin dle věku. Respondenti mladší

50

let

a

respondenti

starší

50

let.

Celkový

počet

respondentů

mladších 50 let je 96. Celkový počet respondentů starších 50 let je 54 občanů Ledče nad Sázavou. Tento počet přibližně odpovídá procentuálnímu poměru občanů mladších 50 let a občanů starších 50 let. Poměr občanů Ledče nad Sázavou dle věku můžeme vidět v tabulce č. 3.

Tab. 3: Občané Ledče nad Sázavou dle věku (zdroj: ČSÚ)

Počet občanů Počet občanů (%)

Mladší 5O let Starší 50 let 2428 1638 59,71% 40,29%

V otázce č. 1 jsem se ptal respondentů, co podle nich představují cizinci pro město Ledeč nad Sázavou.

47

45% 39%

40%

34%

35%

33% 28%

30% 25%

22%

22%

20%

Mladší 50 let Starší 50 let

15% 10%

9% 6% 6%

5% 0% 0% přínos

spíše přínos

nevim

spíše zátěž

zátěž

Graf 4: Co představují cizinci pro Ledeč nad Sázavou?

V odpovědích, ve kterých cizinci představují přínos pro Ledeč nad Sázavou, odpovídali častěji respondenti mladší 50 let. V grafu č. 4 vidíme, že odpověď „spíše přínos“ označili pouze respondenti mladší 50 let. Tuto odpověď tedy označilo 9% respondentů mladších 50 let. Mezi nejčastější volbu respondentů starších 50 let patří odpověď „nevím“. Tuto odpověď označilo 39% respondentů starších 50 let a 22% respondentů mladších 50 let. Z toho můžeme vyvodit, že stále mnoho lidí nemá názor na problematiku menšin. Jak můžeme vidět, tak obě skupiny mají celkově více než 50% odpovědí označujících volbu „spíše zátěž“ nebo volbu „zátěž“. Tedy více než polovina respondentů z obou skupin vidí cizince v Ledči nad Sázavou jako zátěž.

9.2. Vyhodnocení otázky č. 2 V této otázce jsem se chtěl dozvědět, do jaké míry respondenti souhlasí s těmito výroky: a) Cizinci jsou příčinou kriminality v Ledči nad Sázavou. b) Cizinci zvyšují nezaměstnanost v Ledči nad Sázavou. c) Cizinci jsou přínosem pro naši kulturu. d) Cizinci představují zdravotní riziko pro majoritní obyvatelé Ledče nad Sázavou.

48

Ad a) Výrok: Cizinci jsou příčinou kriminality v Ledči nad Sázavou. 50% 44%

45%

41%

40% 35% 28%

30%

28%

25%

Mladší 50 let

20%

17% 13%

15% 10% 5%

Starší 50 let

16%

3%

6%

6%

0% nesouhlasím

spíše nesouhlasím

nevím

spíše souhlasím

souhlasím

Graf 5: Jsou cizinci příčinou kriminality v Ledči nad Sázavou?

Tento výrok jsem použil, protože jsem chtěl zjistit, zda majoritní obyvatelé považují cizince za příčinu kriminality v Ledči nad Sázavou. Z grafu č. 5 můžeme pozorovat, že cizince jako příčinu kriminality označují více občané Ledče nad Sázavou, kteří jsou mladší 50 let. S možností, že cizinci jsou příčinou kriminality, nesouhlasí pouze 3% mladších 50 let. Za to odpověď „spíše souhlasím“ označilo až 41% respondentů mladších 50 let. Mezi nejčastější odpověď respondentů starších 50 let patří možnost „ nevím“. V odpovědích, které nesouhlasí s tímto výrokem, byli četnější než respondenti mladší 50 let. V odpovědi „nesouhlasím“ měli zastoupení 6% a v odpověď „spíše nesouhlasím“ označilo 17% respondentů starších 50 let. Výsledky tohoto grafu mě velice překvapili. Očekával jsem, že respondenti starší 50 let budou hodnotit více negativně, než respondenti mladší 50 let a to hlavně z důvodu toho, že starší lidé žili v době komunismu a tedy v době izolace od vnějšího světa a budou reagovat negativně na odlišné lidi, odlišnou kulturu a jiné odlišnosti.

49

Ad b) Výrok: Cizinci zvyšují nezaměstnanost v Ledči nad Sázavou. 45% 39%

40%

33%

35%

28%

30% 25% 25%

22% 19%

20%

Mladší 50 let 17%

Starší 50 let

15% 10%

11% 6%

5% 0% 0% nesouhlasím


nevím

spíše souhlasím

souhlasím

Graf 6: Zvyšují cizinci nezaměstnanost v Ledči nad Sázavou?

Z grafu č. 6 je patrné, že respondenti mladší 50 let častěji nesouhlasí s výrokem, že cizinci zvyšují nezaměstnanost v Ledči nad Sázavou. Odpověď „nesouhlasím“ označili pouze respondenti mladší 50 let. Tuto možnost označilo 6%. Zároveň však více než 50% respondentů mladších 50 let označili buď možnost „spíše souhlasím“ nebo možnost „souhlasím“. U tohoto výroku jsem spíše čekal, že tyto možnosti budou častěji označovat respondenti starší 50 let, pro které je v dnešní době náročnější, někdy až nemožné, sehnat práci. Ad c) Výrok: Cizinci jsou přínosem pro naši kulturu.

50

50% 44%

45%

39%

40% 34%

35% 30% 25% 25%

Mladší 50 let

20%

16%

15%

Starší 50 let

16%

11%

9%

10%

6%

5% 0% 0% nesouhlasím


nevím

spíše souhlasím

souhlasím

Graf 7: Jsou cizinci přínosem pro naši kulturu?

S tímto výrokem spíše nesouhlasí respondenti starší 50 let. Na možnost „nesouhlasím“ odpovědělo 11% respondentů a na možnost „spíše nesouhlasím“ odpovědělo až 44% respondentů. Tudíž s tímto výrokem ve větší míře souhlasili respondenti mladší 50 let. Na možnost „spíše souhlasím“ odpovědělo 9% respondentů mladších 50 let a 6% respondentu starších 50 let. V Možnosti „souhlasím“ odpovídali pouze respondenti mladší 50 let. Tuto možnost zvolilo 16% respondentů mladších 50 let. Ad d) Výrok: Cizinci představují zdravotní riziko pro majoritní obyvatelé Ledče nad Sázavou. V grafu č. 8 je patrné, že respondenti mladší 50 let častěji nesouhlasí s tímto výrokem než respondenti starší 50 let. V možnosti „nesouhlasím“ se procento respondentů obou skupin shoduje (6%), ale v možnosti „spíše nesouhlasím“ se poměr převažuje na stranu respondentů mladších 50 let. Zároveň tomu tak je však i na druhém pólu této otázky. Kdy poměr souhlasu tohoto výroku též převažuje u skupiny mladších 50 let. V možnosti „spíše souhlasím“ se obě skupiny shodují (28%), ale v možnosti „souhlasím“ převažuje poměr 22 : 11 (v procentech) pro respondenty mladší 50 let. Nejčastější odpovědí respondentů starších 50 byla překvapivě odpověď „nevím“. Četnost této odpovědi mě překvapila.

51

50% 44%

45% 40% 35%

28%28%

30% 25%

22%

22%

22%

Mladší 50 let

20%

Starší 50 let

15% 10%

11%

11%

6% 6%

5% 0% nesouhlasím


nevím

spíše souhlasím

souhlasím

Graf 8: Představují cizinci zdravotní riziko pro majoritní obyvatelé Ledče nad Sázavou?

9.3. Vyhodnocení otázky č. 3 V této otázce jsem chtěl zjistit, jakou roli hraje míra kontaktu ve vztazích majoritní společnosti Ledče nad Sázavou a cizinci. Tato otázka nám může ukázat míru tolerance občanů k cizincům. 50% 44%

45% 40% 35%

34%

34% 28%

30% 25% 25%

Mladší 50 let

20% 15% 10%

Starší 50 let

17% 11% 6%

5% 0% méně kontaktů - méně kontaktů méně konfliktů více konfliktů

více kontaktů méně konfliktů

více kontaktů více konfliktů

Graf 9: Jakou roli hraje míra kontaktu mezi majoritní společností a cizinci?

52

V grafu č. 9 vidíme, že 34% respondentů mladších 50 let si myslí, že čím méně bude majorita v kontaktu s cizinci, tím méně bude konfliktů. Stejný počet respondentů této skupiny označilo možnost „více kontaktů – více konfliktů“. Je tedy možné, že 68% obyvatel Ledče nad Sázavou by raději žilo bez jakéhokoliv kontaktu s cizinci. Pouze 25% respondentů mladších 50 let si myslí, že více kontaktů majority s cizinci má za důsledek méně konfliktů. První nejčastější odpovědí respondentů starších 50 let je možnost „méně kontaktů – méně konfliktů“. Druhou nejčastější volbou byla možnost „více kontaktů – více konfliktů“. Je to tedy podobná situace jako u skupiny respondentů mladších 50 let. I tato skupina si myslí, že čím větší míra kontaktu majority s cizinci, tím větší míra konfliktů. Pouze 11% starších 50 let si myslí, že více kontaktů může mít za důsledek méně konfliktů.

9.4. Vyhodnocení otázky č. 4 V této otázce jsem se chtěl dovědět, co ovlivňuje postoj respondentů k menšinám. 45% 41% 40% 33%

35%

28% 28%

30% 25% 25%

22% Mladší 50 let

20%

17%

Starší 50 let

15% 10%

6%

5% 0% fyzické odlišnosti

náboženské vyznání

kulturní odlišnosti ani jedna z těchto možností

Graf 10: Co ovlivňuje Váš postoj k menšinám?

Jak můžeme vidět v grafu č. 10, nejčastější odpovědí u skupiny respondentů mladších 50 let byla možnost „kulturní odlišnosti“, kterou zvolilo 41 % respondentů této skupiny. Tato možnost byla také nejčastější odpovědí u skupiny respondentů starších 50 let, 53

z této skupiny zvolilo tuto možnost 33% respondentů. Z těchto výsledků je patrné, že kulturní odlišnosti cizinců jsou pro obyvatele Ledče nad Sázavou nejdůležitější v utváření postojů. Zajímavý je taky rozdíl v četnosti odpovědí na možnost „fyzické odlišnosti“. Lidé mladší 50 let zvolili tuto možnost pouze v 6%. Oproti tomuto lidé starší 50 let tuto možnost volili častěji, konkrétně 17% občanů starších 50 let. Z toho je možné vyvodit, že mladší lidé tolik neposuzují cizince podle fyzických odlišností jako lidé starší.

9.5. Vyhodnocení otázky č. 5 V otázce č. 5 jsem se chtěl dozvědět, zda majoritní obyvatelstvo Ledče nad Sázavou považuje cizince za určité riziko. 80,00% 71,88% 70,00% 60,00%

55,56%

50,00%

44,44% Ano

40,00% 30,00%

ne

28,13%

20,00% 10,00% 0,00% Mladší 50 let

Starší 50 let

Graf 11: Považujete cizince za určité riziko pro majoritní obyvatele Ledče nad Sázavou?

V grafu č. 11 vidíme, že vice respondentů mladších 50 let považuje cizince za riziko pro majoritní obyvatele, než lidé starší 50 let. Konkrétně více než 70% obyvatel mladších 50 let a více než 44% obyvatel starších 50 let.

54

9.6. Vyhodnocení otázky č. 6 V otázce č. 6 jsem chtěl zjistit, kterou menšinu považují občané Ledče nad Sázavou za rizikovou. Tuto otázku vyplňovali pouze respondenti, kteří v předchozí otázce označili možnost „ano“. V této otázce respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí. 20%

18%

18%

16%

16% 14%

13%

12%

9%

10% 8% 4%

6%

5%

6% 3%

2%

0%

0%

2% 1%

3% 3% 2%

5%

4% 1%

2%2%

Mladší 50 let 3%

Starší 50 let 0%0%

0%

Graf 12: Kterou z těchto vybraných menšin považujete za rizikovou?

Mezi nejčastější odpovědi obyvatel mladších 50 let patří menšiny: Mongolové (18%), Romové (16%), Ukrajinci (13%), Vietnamci (9%). Mezi nejčastější odpovědi obyvatel starších 50 let patří menšiny: Romové (6%), Ukrajinci (5%), Mongolové (3%), Vietnamci (3%). Z grafu č. 12 je tedy patrné, že obě skupiny považují za rizikové stejné skupiny.

9.7. Vyhodnocení otázky č. 7 V otázce č. 7 jsem chtěl zjistit, kolik cizinců podle respondentů žije v Ledči nad Sázavou.

55

50% 44%

45%

41%

40% 35%

31%

33%

30% 25%

Mladší 50 let

22%

Starší 50 let

20%

16%

15%

13%

10% 5% 0% 0%

0%

0% příliš málo

málo

přiměřeně

mnoho

příliš mnoho

Graf 13: Kolik cizinců žije v Ledči nad Sázavou?

Jak je patrné z grafu č. 13, respondenti obou skupin se v jednotlivých odpovědích moc nelišili. Pouze v možnosti „ příliš mnoho“, na kterou odpovídali pouze respondenti mladší 50 let a to konkrétně 13% z této skupiny. Nejčastější odpovědí obou skupin byla možnost „přiměřeně“. Respondenti mladší 50 let zde mají zastoupení 41% a respondenti starší 50 let zde mají zastoupení 44%.

9.8. Vyhodnocení otázky č. 8 V této otázce jsem se chtěl dozvědět, jak hodnotí občané Ledče nad Sázavou svůj vztah k cizincům.

56

60%

56% 50%

50%

40% Mladší 50 let

28%

30%

25%

20%

Starší 50 let 17%

13%

13%

10% 0%

0% 0%

0% kladný

neutrální

záporný

žádný

nevím

Graf 14: Jak hodnotíte svůj vztah k cizincům?

V grafu č. 14 můžeme vidět, že nejčastěji obě skupiny hodnotí svůj vztah k cizincům jako neutrální. Na možnost „kladný“ odpověděla pouze skupina respondentů mladší 50 let (13%). Tedy žádný z respondentů starších 50 let nemá kladný vztah k cizincům. Také v možnosti „záporný“ je více respondentů mladších 50 let. Konkrétně jde o 25% respondentů mladších 50 let. Starší 50 let označili tuto možnost pouze v 17%.

9.9. Vyhodnocení otázky č. 9 V otázkách č. 9 až 16 jsem respondenty rozdělil do dvou skupin dle pohlaví. V otázce č. 9 jsem chtěl zjistit, jaký vztah mají respondenti k vybraným menšinám. Pro vyhodnocení této otázky jsem vytvořil dva grafy dle pohlaví respondentů. V grafu č. 15 je znázorněn vztah mužů k menšinám a v grafu č. 16 je znázorněn vztah žen k cizincům.

57

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Slovác i

Ukraji nci

Poláci

Mong olové

Romo vé

Maďa ři

Bulha ři

Bělor usové

Vietn amci

antipatičtí

4%

8%

8%

32%

40%

12%

16%

12%

20%

nesympatičtí

8%

28%

36%

28%

56%

20%

20%

12%

24%

ani jedno

56%

48%

52%

36%

4%

64%

60%

72%

48%

sympatičtí

24%

8%

4%

4%

0%

4%

4%

4%

8%

velmi sympatičtí

8%

8%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Graf 15: Vztah mužů k vybraným menšinám

V grafu č. 15 je zobrazeno hodnocení vztahu mužské části respondentů k vybraným menšinám. Možnost „antipatičtí“ nejčastěji volili u Romů (40%) a Mongolů (32%). U možnosti „nesympatičtí“ respondenti nejčastěji volili tyto menšiny: Romové (56%), Poláci (36%), Mongolové (28%). Jako nejsympatičtější menšinu označila mužská část respondentů Slovenskou menšinu. Konkrétně pro 24% respondentů jsou Slováci sympatičtí.

58

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Slováci

Ukrajin Mongol Romov Bělorus Vietna Poláci Maďaři Bulhaři ci ové é ové mci

antipatičtí

0%

4%

0%

12%

16%

0%

4%

0%

4%

nesympatičtí

0%

28%

24%

52%

56%

16%

12%

8%

12%

ani jedno

56%

68%

76%

36%

28%

80%

76%

92%

64%

sympatičtí

40%

0%

0%

0%

0%

4%

8%

0%

20%

velmi sympatičtí

4%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

Graf 16: Vztah žen k vybraným menšinám

V grafu č. 16 je zobrazeno hodnocení vztahu ženské části respondentů k vybraným menšinám. I ženská část respondentů volila nejčastěji možnost „antipatičtí“ u Romů (16%) a Mongolů (12%). U možnosti „nesympatičtí“ ženy nejčastěji volily stejné dvě skupiny jako u předešlé možnosti, tedy Romy (56%) a Mongoly (52%). Jako nejsympatičtější menšinu ženy nejčastěji volily Slovenskou menšinu (40%).

9.10. Vyhodnocení otázky č. 10 V otázce č. 10 jsem chtěl zjistit, jak by podle respondentů měli žít cizinci v České republice.

59

60% 52% 52% 50% 44% 40% 40% 30%

muži ženy

20% 8%

10%

4% 0%

0%

0% žít podle svých zvyků a tradic

částečně se přizpůsobit

úplně se přizpůsobit

nevím

Graf 17: Jak by měli žít cizinci v ČR?

V grafu č. 17 vidíme, že přes polovinu žen a mužů si myslí, že by se cizinci žijící v České republice, by se měli úplně přizpůsobit majoritní části obyvatelstva. Tedy přijmout jejich kulturu, jazyk, náboženství atd. Na možnost „žít podle svých tradic“ odpovídala pouze ženská část respondentů. Celkové na tuto možnost odpovědělo 8% žen. Z toho se můžeme domnívat, že ženy jsou tolerantnější k jiným zvykům a tradicím, než muži. Na možnost „částečně se přizpůsobit“ odpovědělo poměrně stejné procento respondentů mužské i ženského pohlaví. Konkrétně tuto možnost zvolilo 44% mužů a 40 % žen.

9.11. Vyhodnocení otázky č. 11 V této otázce jsem se chtěl dozvědět, do jaké míry jsou obyvatelé Ledče nad Sázavou tolerantní vůči menšinám. Pro tuto otázku jsem použil pětibodovou škálu, kde míru tolerance označují čísla od 1 do 5, kde hodnota 1 je nejmenší a hodnota 5 největší. 

1 = netolerantní



2 = spíše netolerantní



3 = ani tolerantní, ani netolerantní



4 = spíše tolerantní



5 = tolerantní 60

60%

56% 48%

50%

40% muži

30%

ženy 20%

20% 20%

20%

16% 8% 8%

10% 4% 0% 0% 1

2

3

4

5

Graf 18: Tolerance vůči menšinám

Nejnižší míru tolerance, tedy možnost „1“ volila pouze mužská část respondentů. Tuto možnost zvolilo 20% mužů. Nejčastější odpovědí obou skupina je možnost „3“, tedy možnost, která znamená – „ani tolerantní ani netolerantní“. Tuto možnost zvolilo 48% mužů a 56% žen. Možno „5“ tedy za tolerantní se označilo shodně 8% žen i mužů.

9.12. Vyhodnocení otázky č. 12 V otázce č. 12 jsem chtěl zjistit, zda respondenti mají povědomí o složení společnosti v Ledči nad Sázavou. V této otázce mohli respondenti zvolit více možností.

61

14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Bělor Mon Bulh Chor Maď Něm Polác Rom Rusí Ruso Řeko Slová Srbo Ukraj Vietn usov golo aři vati aři ci i ové ni vé vé ci vé inci amci é vé

muži 0%

1%

0%

0%

9%

0%

2%

5%

0%

0%

0% 11% 0% 12% 12%

ženy 0%

0%

0%

0%

7%

0%

4%

3%

0%

0%

0% 11% 0% 11% 13%

Graf 19: Jaké menšiny žijí v Ledči nad Sázavou

V grafu č. 19 mužská část respondentů označila tyto menšiny: Ukrajinci (12%), Vietnamci (12%), Slováci (11%), Mongolové (9%), Romové (5%). Ženská část respondentů odpovídala podobně. Ženy nejčastěji označovaly tyto menšiny: Vietnamci (13%), Ukrajinci (11%), Slováci (11%), Mongolové (7%), Poláci (4%). Z výsledků v grafu č. 19 je patrné, že respondenti mají dobré povědomí o složení obyvatelstva v Ledči nad Sázavou.

9.13. Vyhodnocení otázky č. 13 V otázce č. 13 jsem chtěl zjistit názor respondentů na to, zda jsou občané Ledče nad Sázavou tolerantní vůči menšinám.

62

rozhodně ne

0% 4%

28%

spíše ne

40% ženy 64%

spíše ano

rozhodně ano

muži

56%

8% 0% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Graf 20: Jsou občané Ledče nad Sázavou tolerantní vůči menšinám?

V grafu č. 20 na možnost „rozhodně ne“ odpovídali pouze muži. Tuto možnost označilo pouze 4% mužů. Obě skupiny, tedy muži i ženy nejčastěji označovali možnost „spíše ano“. Tuto možnost zvolilo 64% žen a 56% mužů. Tedy více než polovina respondentů si myslí, že obyvatelé Ledče nad Sázavou jsou tolerantní k cizincům.

9.14. Vyhodnocení otázky č. 14 V otázce č. 14 jsem se chtěl dozvědět, do jaké míry jsou respondenti tolerantní vůči cizincům. V této otázce jsem se respondentů ptal, zda by jim vadilo sousedit s cizinci. Kdo odpověděl na tuto otázku „ne“, tak neměl možnost odpovídat v otázce č. 15.

63

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

muži

ženy

ano

56%

44%

ne

44%

56%

Graf 21: Vadilo by vám mít cizince za sousedy?

Na otázku č. 14 odpovědělo „ano“ 56% mužské části respondentů a 44% ženské části respondentů. Z grafu č. 21 je tedy patrné, že mít cizince za sousedy by nechtělo více mužů, než žen.

9.15. Vyhodnocení otázky č. 15 Na otázku č. 15 mohli odpovídat pouze respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli „ano“. V této otázce se respondentů ptám, kterou z vybraných menšin by nechtěli za sousedy. V této otázce mohli respondenti zvolit více odpovědí.

64

12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Bělor Mon Bulh Chor Maď Něm Polác Rom Rusí Ruso Řeko Slová Srbo Ukraj Vietn usov golo aři vati aři ci i ové ni vé vé ci vé inci amci é vé

muži 3%

3%

1%

2%

9%

2%

3% 10% 2%

3%

2%

2%

1%

8%

6%

ženy 4%

3%

2%

2%

6%

3%

3%

3%

2%

0%

3%

5%

3%

8%

3%

Graf 22: Jaká z vybraných menšin Vám vadí?

V grafu č. 22 Muži nejčastěji označovali tyto menšiny: Romové (10%), Mongolové (9%), Ukrajinci (8%), Vietnamci (6%). Ženská část respondentů nejčastěji označovaly tyto menšiny: Romové (8%), Mongolové (6%), Ukrajinci (5%), Bělorusové (4%). Z grafu vidíme, že obě skupiny se v odpovědích moc nelišili.

9.16. Vyhodnocení otázky č. 16 V otázce č. 16 jsem chtěl znát názor respondentů na hnutí skinheads. Tedy na hnutí, které veřejně vystupuje negativně proti cizincům.

65

60,00%

56,00%

56,00%

50,00% 40,00% 28,00%

30,00%

muži

24,00%

ženy

20,00% 20,00% 10,00%

8,00%

8,00%

0,00% 0,00% souhlasím s jejich souhlasím pouze s názory některými názory

nesouhlasím s jejich názory

toto hnutí neznám

Graf 23: Jaký je Váš postoj k hnutí skinheads?

Jak vidíme z grafu č. 23, pouze muži volili možnost „souhlasím s jejich názory“, a to konkrétně 8%. Nejčastější odpovědí mužů (56%) je možnost „souhlasím pouze s některými názory“. Mezi nejčastější odpověď u ženské části respondentů byla možnost „nesouhlasím s jejich názory“. Více než polovina žen, tedy 56% zvolilo tuto možnost. Z výsledků je tedy patrné, že více mužů, než žen souhlasí s některými názory hnutí skinheads.

9.17. Vyhodnocení otázky č. 17 V otázkách č. 17 až 24 jsem respondenty rozdělil do dvou skupin dle nejvýše dosaženého vzdělání. Do první skupiny jsem zařadil respondenty, kteří označili jako nejvyšší dosažené vzdělání: základní školu, střední školu bez maturity, střední školu s maturitou. Tuto skupinu jsem označil jako „nižší vzdělání“. Ve skupině s

„nižším

vzdělání

je

celkem

108

respondentů.

Do

druhé

skupiny jsem zařadil respondenty, kteří označili jako nejvyšší dosažené vzdělání vyšší odbornou školu nebo vysokou školu. V této skupině je celkem 42 respondentů. Tento počet respondentů přibližně odpovídá poměru občanů Ledče nad Sázavou dle nejvyššího ukončeného vzdělání. 66

Tab. 4: Počet občanů dle vzdělání (Zdroj: ČSÚ)

„nižší „vyšší vzdělání“ vzdělání“ počet občanů 3926 698 Počet občanů (%) 84,90% 15,10%

V otázce č. 17 jsem chtěl zjistit, zda respondenti považují cizince za konkurenty na trhu práce.

45%

42%

40%

36%

35% 29%

30% 25%

21%

20%

19%

nižší vzdělání

17%

10%

vyšší vzdělání

14%

15% 8%

7%

7%

5% 0% žádná konkurence

malá konkurence

ani malá ani velká

mírná konkurence

velká konkurence

Graf 24: Jsou cizinci konkurencí na trhu práce?

V grafu č. 24 můžeme vidět nejčastější odpovědí skupiny respondentů s „nižším vzděláním“ a skupiny respondentů s „vyšším vzděláním“ je neutrální možnost. Tedy možnost „ani malá, ani velká konkurence“. Skupina s „nižším vzdělání“ zde měla zastoupení 42% a skupina respondentů s „vyšším vzděláním“ měla zastoupení 36%. V možnostech „žádná konkurence“ a „malá konkurence“ měla skupina respondentů s „vyšším vzděláním“. Tedy je možné se domnívat, že občané Ledče nad Sázavou s „vyšším vzděláním“ považují cizince méně za konkurence schopné, než skupina respondentů s „nižším vzděláním“. Toto tvrzení potvrzuje i převaha skupiny s „nižším vzděláním“ v počtu odpovědí v možnostech „mírná konkurence“ a „velká konkurence“. 67

9.18. Vyhodnocení otázky č. 18 V otázce č. 18 jsem se ptal respondentů, z jakého důvodu si myslí, že jsou zaměstnávání cizinci v České republice. V této otázce mohli respondenti zaškrtnout více odpovědí. 30%

28%

25%

23%

20%

18%

15% nižší vzdělání

12% 10%


9% 7%

5%

2%

1%

0% 0%

0% levná pracovní vyšší síla produktivita práce

cizinci mají nižší nároky

lepší kvalifikace

práce přes čas

Graf 25: Z jakého důvodu jsou zaměstnáváni cizinci v ČR?

Jak můžeme vidět v grafu č. 25, nejčastější odpovědí skupiny respondentů s „nižším vzděláním“ je možnost „levná pracovní síla“, kterou zvolilo 28% respondentů této skupiny. Další nejčastější volbou skupiny s „nižším vzděláním“ byla možnost „cizinci mají nižší nároky“ a možnost „práce přes čas“. Ve všech třech možnostech měla skupina s „nižším vzděláním“ větší procentuální zastoupení. Největší zajímavostí tohoto grafu je, že i v možnosti „vyšší produktivita práce“ měla větší procentuální zastoupení ve skupině s „nižším vzděláním“. Nejčastější odpovědí skupiny respondentů s „vyšším vzděláním“ je možnost „cizinci mají nižší nároky“. Tuto odpověď volilo 12% respondentů skupiny s „vyšším vzděláním. Další nejčastější odpovědi byli stejné jako u skupiny s „nižším vzděláním“, tedy možnost „levná pracovní síla“ a možnost „práce přes čas“.

68

9.19. Vyhodnocení otázky č. 19 Otázka č. 19 je otázka otevřeného typu. To znamená, že respondenti nemají předem připravené odpovědi. V této otázce jsem se chtě dozvědět, který ze zaměstnavatelů v Ledči nad Sázavou zaměstnává cizince.

nevím

14%

21%

Název osy

Kovofiniš 7% Aquacomp Hard 3% nižší vzdělání

Intex 3% 14% Uni mont

17%

vyšší vzdělání 14%

Sudex

64% 0%

20%

40%

43% 60%

80%

100%

120%

Název osy

Graf 26: Který ze zaměstnavatelů v Ledči nad Sázavou zaměstnává cizince?

Nejčastější odpovědí respondentů z obou skupin byla jednoznačně firma Schäfer – Sudex. Tuto možnost zvolilo 64% respondentů s „nižším vzděláním“ a 43% respondentů s „vyšším vzděláním“. Druhou nejčastější možností skupiny s „nižším vzděláním“ byla firma stavební firma Unimont. Druhou nejčastější odpovědí skupiny s „vyšším vzděláním“ je shodně stavební firma Unimont a firma Intex. Významnou možností odpovědi byla také varianta „nevím“, kterou zvolilo 14 % respondentů skupiny s „nižším vzděláním“ a 21% respondentů s „vyšším vzděláním“. Z toho je možné usuzovat, že někteří obyvatelé Ledče nad Sázavou nemají přehled o zaměstnávání cizinců v tomto městě.

9.20. Vyhodnocení otázky č. 20 V otázce č. 20 jsem se ptal respondentů, kterou z daných menšin považují za největšího konkurenta na trhu práce. V této otázce mohli respondenti označit pouze jednu odpověď. 69


vyšší vzdělání 7% 14% 29%

14%

29%

6%

3%

7% 33% 22% 22%

6% 0%

0%

0%

0%

8% 0%

0%

0%

0%

0%

Graf 27: Která z vybraných menšin je největší konkurent na trhu práce?

Z grafu č. 27 vidíme, že nejčastější zvolenou možností skupiny respondentů s „nižším vzděláním“ jsou Vietnamci. Tuto menšinu zvolilo 33% respondentů s „nižším vzděláním“. Mezi další nejčastější odpovědi patřili Ukrajinci (22%) a Slováci (22%). Nejčastější odpovědí skupiny respondentů s „vyšším vzděláním patří Ukrajinci. Tuto menšinu zvolilo 29% respondentů. Mezi další nejčastější odpovědí této skupiny patřili Němci (14%) a Slováci (14%). Ve skupině respondentů s „vyšším vzděláním“ se často také vyskytovala odpověď „žádná z těchto možností“. Tuto odpověď označilo 29% respondentů. Z toho můžeme usuzovat, že téměř třetina respondentů s „vyšším vzděláním“ nepovažuje žádnou z vybraných menšin za konkurenci na trhu práce.

9.21. Vyhodnocení otázky č. 21 V otázce č. 21 jsem se chtěl dozvědět, jakou formou jsou podle respondentů nejčastěji zaměstnáváni cizinci v České republice.

70

60% 47%

50%

50%

40% 29%

30%

25%


20% 10%


14%

14% 8%

6%

7%

0%

0% 0%

0% pracovní smlouva

agenturní smlouva

OSVČ

dohoda o dohoda o provedení provedení práce činnosti

práce na "černo"

Graf 28: Jakou formou jsou nejčastěji zaměstnáváni cizinci v ČR?

V grafu č. 28 můžeme vidět, že nejčastější zvolenou odpovědí u skupiny s „nižším vzděláním“ je možnost „agenturní smlouva“. Tuto možnost zvolilo 47% respondentů s „nižším vzděláním“. Zároveň je možnost „agenturní smlouva“ druhou nejčastější odpovědí u skupiny respondentů s „vyšším vzděláním“. Mezi další četné odpovědí skupiny s „nižším vzděláním patří možnost „ práce na černo“, kterou volilo 25% respondentů a možnost „OSVČ“, kterou volilo 14% respondentů. Nejčastější zvolenou odpovědí skupiny s „vyšším vzděláním je možnost „OSVČ“. Tuto možnost zvolila přesně polovina respondentů této skupiny. Mezi další četné odpovědi této skupiny patří již zmiňovaná možnost „agenturní smlouva“, kterou volilo 29% respondentů a možnost „práce na černo“, kterou zvolilo 14% respondentů. Z grafu č. 28 je tedy možné usuzovat, že nejméně třetina všech respondentů si myslí, že jsou cizinci nejčastěji zaměstnáváni v ČR „na černo“.

9.22. Vyhodnocení otázky č. 22 V otázce č. 22 jsem se ptal respondentu, zda souhlasí s následujícími tvrzeními: 

Vadí mi pracovat s cizinci; 71



Zaměstnávání cizinců v ČR, by se mělo omezit v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost;



Cizinci berou práci občanům ČR;



Cizinci jsou výkonnější, než občané ČR.

Vyhodnocení této otázky jsem rozdělil do dvou grafů dle vzdělání. V grafu č. jsou odpovědi skupiny s „nižším vzděláním“ a v grafu č. jsou odpovědi skupiny s „vyšším vzděláním“

Vadí mi pracovat s cizinci

44%

Zaměstnávání cizinců v ČR, by se mělo omezit v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost

56%

75%

25% ano ne

Cizinci berou práci občanům ČR

67%

Cizinci jsou výkonnější, než občané ČR

28%

0%

20%

33%

72%

40%

60%

80%

100%

Graf 29: Souhlas/nesouhlas Občanů s „nižším vzděláním“ s tvrzeními

S tvrzením „vadí mi pracovat s cizinci“ souhlasí 44% respondentů. Tedy více než polovině respondentů s „nižším vzděláním“ nevadí pracovat s cizinci. S tvrzením, že zaměstnávání cizinců v ČR, by se mělo omezit v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost, souhlasilo 75% respondentů. Tedy většina respondentů. Téměř 70% respondentů s „nižším vzděláním“ si myslí, že cizinci berou práci majoritním obyvatelům České republiky. S tvrzením, že cizinci jsou výkonnější, než majoritní občané České republiky nesouhlasilo 72% respondentů.

72

nevadí mi pracovat s cizinci

50%

Zaměstnávání cizinců v ČR, by se mělo omezit v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost

50%

64%

36% ano ne

Cizinci berou práci občanům ČR

43%

Cizinci jsou výkonější, než občané ČR

57%

21%

0%

20%

79%

40%

60%

80%

100%

120%

Graf 30: Souhlas/nesouhlas Občanů s „vyšším vzděláním“ s tvrzeními

U tvrzení „nevadí mi pracovat s cizinci“ polovina respondentů s „vyšším vzděláním“ označili odpověď „ano“. Tedy polovině respondentů vadí pracovat s cizinci, což je o něco více, než u skupiny respondentů s „nižším vzděláním“. S tvrzením, že Zaměstnávání cizinců v ČR, by se mělo omezit v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost, souhlasilo 64% respondentů. Tedy téměř o 10% méně respondentů, než u skupiny s „nižším vzděláním. U tvrzení „cizinci berou práci občanům ČR“ odpovídali rozdílně než skupina s „nižším vzděláním“. Vice než polovina respondentů s „vyšším vzděláním“ nesouhlasí s tímto tvrzením. S tvrzením, že cizinci jsou výkonnější, než občané ČR nesouhlasí téměř 80% respondentů. Četnost odpovědí je obdobná jako u skupiny s „nižším vzděláním“

9.23. Vyhodnocení otázky č. 23 V otázce č. 23 jsem chtěl zjistit, která menšina má nevetší zastoupení pracujících na trhu práce v Ledči nad Sázavou.

73

0% Bělorusové Bulhaři Chorvati Maďaři Mongolové Němci Poláci Romové Rusíni Rusové Řekové Slováci Srbové Ukrajinci Vietnamci

20%

40%

60%

80%

100%

0% 0% 0% 0% 11% 7%

0%

0%

11%

7%

0% 0% 0% 0%

nižší vzdělání vyšší vzdělání

33%

43%

0% 22% 22%

21% 21%

Graf 31: Která menšina má největší zastoupení pracujících na trhu práce v Ledči nad Sázavou?

V grafu č 31 můžeme vidět, že obě skupiny volily téměř stejné menšiny. Nejčastější menšiny zvolené skupinou s „nižším vzděláním“ jsou: Slováci (33%), Ukrajinci (22%), Vietnamci (22%). Nejčastější menšiny vybrané skupinou respondentů s „vyšším vzděláním“ jsou: Slováci (43%), Ukrajinci (21%), Vietnamci (21%). Z výsledků grafu je možné usuzovat, že obě skupiny mají podobný náhled na problematiku.

9.24. Vyhodnocení otázky č. 24 V otázce č. 23 jsem chtěl zjistit, která menšina má nevetší zastoupení podnikatelů (OSVČ) na trhu práce v Ledči nad Sázavou.

74

0% Bělorusové Bulhaři Chorvati Maďaři Mongolové Němci Poláci Romové Rusíni Rusové Řekové Slováci Srbové Ukrajinci Vietnamci nevím

20%

40%

60%

80%

100%

0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

nižší vzdělání vyšší vzdělání

3%

0%

0% 31% 61%

43% 57% 6%

0%

Graf 32: Která menšina má největší zastoupení podnikatelů (OSVČ) v Ledči nad Sázavou?

V grafu č. 32 se také odpovědi moc nelišily, stejně tak jako u předchozí otázky. Skupina respondentů s „vyšším vzděláním“ označila pouze dvě možnosti. Označili tedy Vietnamce (57%) a Ukrajince (43%). Skupina respondentů s „nižším vzděláním“ nejčastěji označila stejné možnosti jako skupina s „vyšším vzděláním“. Tedy skupina vybrala tyto menšiny: Vietnamci (61%), Ukrajinci (31%). Dále tato skupina označila Slovenskou menšinu (3%) a možnost „nevím“. Tuto možnost označilo 6% respondentů. Z výsledků grafu je možné usuzovat, že obě skupiny mají podobný náhled na problematiku.

75

10.

Ověření hypotéz

10.1. Ověření hypotézy č. 1 Hypotéza č. 1: Lidé blížící se důchodovému věku (50 a více) mají více předsudků vůči cizincům, než mladší lidé. Pro potvrzení či vyvrácení první hypotézy jsem použil otázky č. 1, 2, 3, 5, 7, 8. Otázka č. 4 má za úkol zjistit veřejné mínění majoritní společnosti Ledče nad Sázavou o cizincích. Otázka č. 1 V této otázce se první hypotéza nepotvrdila. Odpovědi obou skupin, tedy občanů mladších a starších 50 let jsou téměř shodné. Obě skupiny považují cizince spíše jako zátěž pro město Ledeč nad Sázavou. Otázka č. 2 Otázka č. 2 se dělí na 4 výroky. a) Cizinci jsou příčinou kriminality v Ledči nad Sázavou. b) Cizinci zvyšují nezaměstnanost v Ledči nad Sázavou. c) Cizinci jsou přínosem pro naši kulturu. d) Cizinci představují zdravotní riziko pro majoritní obyvatelé Ledče nad Sázavou. Ad a) Tento výrok nepotvrzuje první hypotézu. S tímto výrokem z větší či menší části souhlasí téměř 60% respondentů mladších 50 let. Oproti tomu s tímto výrokem souhlasilo pouze 34% respondentů starších 50 let. Ad b) Ani u tohoto výroku se první hypotéza nepotvrdila. Téměř 55% respondentů mladších 50 let označilo možnost „spíše souhlasím“ nebo možnost „souhlasím“. Skupina respondentů starších 50 let označila tyto možnosti v 44%. U tohoto výroku jsem spíše čekal, že tyto možnosti budou častěji označovat respondenti starší 50 let, pro které je v dnešní době náročnější získat práci.

76

Ad c) V tomto výroku se první hypotéza potvrdila. S výrokem, že cizinci jsou přínosem pro naši kulturu, nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí 55% respondentů starších 50 let. Oproti tomu tyto možnosti označila skupina respondentů mladších 50 let pouze v 41%. Ad d) U tohoto se také první hypotéza nepotvrdila. I u tohoto výroku skupina respondentů mladších 50 let odpovídala více negativně, než skupina respondentů starších 50 let. U všech těchto výroků byla jedna z nejčastějších odpovědí respondentů starších 50 let možnost „nevím“ Z toho můžeme usuzovat, že tato skupina nemá velké povědomí o cizincích v České republice. Otázka č. 3 V této otázce se hypotéza č. 1 potvrdila. Možnost „méně kontaktů – méně konfliktů“ označilo 44% respondentů starších 50 let a 34% respondentů mladších 50 let. Z toho tedy můžeme usuzovat, že téměř polovina respondentů starších 50 let by chtěli žít izolovaně od cizinců. To se potvrdilo i u možnosti „více kontaktů – méně konfliktů“. Pouze 11% respondentů starších 50 let označilo tuto možnost. Otázka č. 4 Tato otázka první hypotézu nepotvrzuje ani nevyvrací. V této otázce jsem chtěl zjistit, co nejvíce ovlivňuje postoj majoritní společnosti Ledče nad Sázavou k menšinám. Nejčastější odpovědí obou skupin byla možnost „kulturní odlišnosti“. Tuto možnost zvolilo 33% respondentů starších 50 let a 41 respondentů mladších 50 let. Otázka č. 5 V otázce č. 5 se také první hypotéza nepotvrdila. Téměř 72% respondentů mladších 50 let považuje cizince za určité riziko. Oproti tomu pouze 44% respondentů starších 50 let považuje cizince za určité riziko pro obyvatele Ledče nad Sázavou. Otázka č. 6 Otázka č. 6 hypotézu č. 1 nepotvrzuje ani nevyvrací. Obě skupiny nejčastěji označovaly stejné menšiny. Pouze četnost odpovědí byla větší u skupiny respondentů mladších 50 let. Otázka č. 7 77

V otázce č. 7 se také první hypotéza nepotvrdila. Skupinou respondentů starších 50 let mí sice větší četnost u možnosti „mnoho“, ale možnost „příliš mnoho“ volila pouze skupina respondentů mladších 50 let. Tedy celkově větší množství odpovědí na tyto dvě možnosti, měla skupina respondentů mladších 50 let. Otázka č. 8 Ani u poslední otázky se první hypotéza nepotvrdila. Záporný vztah k cizincům má 25% respondentů mladších 50 let a 17% respondentů starších 50 let. Tedy více občanů mladších 50 let označilo svůj vztah k cizincům jako záporný. Avšak oproti respondentům starších 50 let, respondenti mladší 50 let volily také možnost „kladný“. Konkrétně 13% respondentů mladších 50 let označilo svůj vztah k cizincům jako kladný. Závěr V této hypotéze jsem předpokládal, že občané starší 50 let budou více negativní vůči cizincům, než občané mladší 50 let. Tato hypotéza pramenila z předpokladu, že lidé starší 50 let žili delší část svého života v komunistickém režimu, kdy byli prakticky izolování od zbytku světa, a jen malá část obyvatel mohla v této době cestovat. Díky tomu jsem předpokládal, že tyto lidé budou mít více předsudků k cizincům z pohledu odlišné kultury, náboženského vyznání či fyzických odlišností cizinců. Z výsledků jednotlivých otázek je patrné, že hypotéza č. 1 se nepotvrdila.

10.2. Ověření hypotézy č. 2 Hypotéza č. 2: Ženy jsou tolerantnější k cizincům než muži Pro potvrzení či vyvrácení první hypotézy jsem použil otázky č. 10, 11, 13, 14, 16. Ostatní otázky mají za úkol zjistit veřejné mínění majoritní společnosti Ledče nad Sázavou o cizincích. Otázka č. 9 Tato otázka neměla za úlohu potvrdit či vyvrátit hypotézu č. 2. V této otázce jsem chtěl zjistit, jaké sympatie chovají muži a ženy k vybraným menšinám. Odpovědi obou skupin respondentů byli podobné. Z toho můžeme tedy vyvodit, že mužská i ženská část respondentů chová podobně sympatie k vybraným etnickým a národnostní menšinám. 78

Otázka č. 10 V otázce číslo 9 se hypotéza č. 2 potvrdila. V možnosti „úplně se přizpůsobit“ se sice obě skupiny shodují, ale v možnosti „částečně se přizpůsobit“ častěji odpovídali muži. Tedy více můžu, než žen si myslí, že cizinci žijící v ČR by se měli přizpůsobit zvykům a tradicím majoritním obyvatelů České republiky. Otázka č. 11 V otázce č. 11 se druhá hypotéza také potvrdila. Jak je patrné z grafu č. 18, pouze muži volily možnost „1“, tedy, že jsou netolerantní vůči menšinám. Tuto možnost zvolilo 20% mužů. Otázka č. 12 Otázka č. 12 neměla za úlohu potvrdit či vyvrátit druhou hypotézu. Tato otázka měla zjistit, jaké povědomí mají občané Ledče nad Sázavou o menšinách žijících v tomto městě. Výsledky z grafu č. 19 jsou poměrně podobné s údaji ČSÚ, které nalezneme v obr. 6 v kapitole číslo 6. Otázka č. 13 V otázce číslo 13 se druhá hypotéza potvrdila. Tedy více mužů než žen si myslí, že občané Ledče nad Sázavou nejsou tolerantní vůči menšinám, žijícím n tomto městě. Konkrétní údaje nalezneme v grafu č. 20. Otázka č. 14 I v této otázce se hypotéza č. 2 potvrdila. Více než polovina mužů, konkrétně 56%, uvedlo, že by nechtěli mít za sousedy cizince. Oproti tomu tuto možnost volilo pouze 44% žen. Otázka č. 15 V otázce číslo 15 se hypotéza nepotvrdila, ani nevyvrátila. Tato otázka byla pouze doplňující otázkou otázky číslo 14. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v otázce č. 14 odpověděli „ano“. Odpovědi obou skupin se moc nelišily. Otázka č. 16

79

V této otázce se také potvrdila hypotéza č. 2. Jak je patrné z grafu č. 23, pouze muži označili možnost, že souhlasí s názory hnutí skinheads. Tuto možnost označilo 8% mužské části respondentů. I v možnosti „souhlasím pouze s některými názory“ měli větší zastoupení muži. Závěr V této hypotéze jsem předpokládal, že ženy jsou tolerantnější k menšinám více než muži. Vycházel jsem z předpokladu, že ženy mají často mírnější, možná i méně radikálnější názory a postoje. Z výsledků jednotlivých otázek je patrné, že hypotéza č. 2 se potvrdila.

10.3. Ověření hypotézy č. 3 Hypotéza č. 3: Lidé s nižším vzděláním považují cizince za větší konkurenty na trhu práce, než lidé s vyšším vzděláním. Pro potvrzení či vyvrácení první hypotézy jsem použil otázky č. 17, 18, 22. Ostatní otázky mají za úkol zjistit veřejné mínění majoritní společnosti Ledče nad Sázavou o cizincích. Otázka č. 17 V otázce č. 17 se hypotéza č. 3 potvrdila. Větší míra respondentů s „nižším vzděláním“ než s „vyšším vzděláním“ považuje cizince za konkurenci na trhu práce. Otázka č. 18 V otázce č. 18 se také potvrdila hypotéza číslo 3. Odpovědi obou skupin byli stejné. Avšak procentuální zastoupení v jednotlivých odpovědích měla skupina respondentů s „nižším vzděláním“.

Otázka č. 19 Otázka č. 19 neměla za úlohu potvrdit nebo vyvrátit hypotézu č. 3. Tato otázka je otevřeného typu, tedy měla za úlohu zjistit povědomí respondentů o tom, která z firem v Ledči nad Sázavou zaměstnává cizince. Otázka č. 20

80

Otázka č. 20 nepotvrzuje ani nevyvrací hypotézu číslo 3. Díky této otázce jsem chtěl zjistit, která z daných menšin je největší konkurent pro majoritní obyvatele Ledče nad Sázavou. Z grafu č. 27 je patrné, že největší konkurencí pro respondenty s „nižším vzděláním“ jsou Vietnamci. Pro skupinu respondentů s „vyšším vzděláním“ jsou Ukrajinci největší konkurence na trhu práce. Otázka č. 21 Ani otázka č. 21 nepotvrzuje, ani nevyvrací třetí hypotézu. Touto otázkou jsem chtěl zjistit povědomí majoritní části obyvatel Ledče nad Sázavou o formě zaměstnávání cizinců. Z grafu č. 28 je patrné, že více respondentů s „nižším vzděláním“ si myslí, že nejčastější formou práce cizinců je „práce na černo“. Otázka č. 22 Otázka č. 22 se skládá ze čtyř tvrzení. 

Vadí mi pracovat s cizinci;



Zaměstnávání cizinců v ČR, by se mělo omezit v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost;



Cizinci berou práci občanům ČR;



Cizinci jsou výkonnější, než občané ČR.

U prvního tvrzení se hypotéza nepotvrdila. Respondenti s „nižším vzděláním“ souhlasili v 44%.

Oproti

tomu

respondenti

s

„vyšším

vzděláním“

s tímto

tvrzením

souhlasili v 50%. Druhé tvrzení hypotézu potvrdilo. Tedy větší poměr respondentů s „nižším vzděláním“ než s „vyšším vzděláním“ souhlasilo s tímto výrokem. Třetí tvrzení také hypotézu potvrdilo. Tedy větší poměr respondentů s „nižším vzděláním“ souhlasí s výrokem, že cizinci berou práci občanům České republiky. U posledního tvrzení se hypotéza nepotvrdila. S tvrzením, že cizinci jsou výkonnější, než občané ČR, nesouhlasilo více respondentů s „vyšším vzděláním“. Otázka č. 23 V této otázce jsem chtěl zjistit, jaké povědomí mají majoritní občané Ledče nad Sázavou o menšinách pracujících v Ledči nad Sázavou. Nejčastější odpovědí 81

respondentů s „nižším vzděláním“ jsou Slováci. Nejčastější odpovědí respondentů s „vyšším vzdělání“ jsou také Slováci. Otázka č. 24 V této otázce jsem chtěl zjistit, jaké povědomí mají majoritní občané Ledče nad Sázavou o menšinách podnikajících v Ledči nad Sázavou. Nejčastější odpovědí respondentů s „nižším vzděláním“ jsou Vietnamci. Nejčastější odpovědí respondentů s „vyšším vzdělání“ jsou také Vietnamci. Závěr V této hypotéze jsem předpokládal, že lidé s „nižším vzděláním“ považují cizince za větší konkurence na trhu práce, než lidé s „vyšším vzděláním“. Vycházel jsem z předpokladů, že lidé s „vyšším vzděláním“ mají snadnější přístup k práci. Z výsledků jednotlivých otázek je patrné, že hypotéza č. 3 se potvrdila.

10.4. Shrnutí dotazníkového šetření V rámci dotazníkového šetření v Ledči nad Sázavou, které bylo zaměřeno na postoje a názory ekonomicky aktivních obyvatel k etnickým a národnostním menšinám. Hypotéza č. 1 byla vyvrácena, hypotéza č. 2 a hypotéza č. 3, byly potvrzeny. Hypotéze, která se nepotvrdila, se týkala postoje občanů Ledče nad Sázavou, kteří jsou starší 50 let. Bylo očekáváno, že tato část obyvatel Ledče nad Sázavou má více předsudků vůči menšinám, než občané mladší 50 let. Dle výsledků výzkumu se hypotéza č. 2 vyvrátila. Jak již bylo zmíněno výše, další dvě výzkumné hypotézy byly potvrzeny, tedy hypotéza číslo 2 a 3. Hypotéza č. 2 se týkala postoje žen a mužů k cizincům. Byla zde domněnka, že ženy jsou tolerantnější, než muži. Hypotéza č. 2 byla potvrzena. U hypotézy č. 3 byla domněnka, zda má vliv vzdělání na postoj k cizincům. Hypotéza č. 3 byla také potvrzena.

82

Závěr V této bakalářské práci jsem se zabýval postoji ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám. Cílem práce bylo zjistit veřejné mínění majoritních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám. Cíl byl splněn. Teoretická část práce se zabývá základními pojmy týkající se menšin, stručnou charakteristikou tradičních menšin žijících v České republice. Dále se práce zabývá pobytovými možnosti cizinců v ČR, situací na trhu práce v ČR a problematikou migrace cizinců. Praktická část bakalářské práce se je zaměřena na zjištění postojů ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám. Z výsledku výzkumu je patrné, že většina z majoritních obyvatel Ledče nad Sázavou má negativní postoj vůči etnickým a národnostním menšinám. Z výzkumu vyplynulo, že majoritní obyvatelé Ledče nad Sázavou mají dobré povědomí o cizincích žijících v tomto městě. Mezi nejvíce negativně vnímané menšiny mezi majoritním obyvatelstvem Ledče nad Sázavou patří Romové, Mongolové a Ukrajinci. Zástupci etnických a národnostních menšin jsou částí majoritního obyvatelstva Ledče nad Sázavou vnímány jako konkurenti na trhu práce, příčinou kriminality v Ledči nad Sázavou. Menší část obyvatel Ledče nad Sázavou však je tolerantní vůči cizincům a cizince považuje za přínos pro naši kulturu. Podle mého názoru v dnešní době mají hlavní vliv média na formování postojů a názorů majoritní části obyvatelstva na etnické a národnostní menšiny. Současná uprchlická krize může tuto situaci, nebo tyto postoje ještě zhoršit. Myslím, že problematice etnických a národnostních menšin se v České republice věnuje malá pozornost. Podle mého názoru má část obyvatel ČR negativní postoje vůči menšinám kvůli nízké informovanosti o této problematice a jednotlivých menšinách. Tato práce bude přínosem nejen pro pracovníky úřadu práce v Ledči nad Sázavou, ale také pro sociální pracovníky, studenty a odbornou veřejnost a všechny, kteří se o tuto problematiku zajímají. Na tuto práci lze navázat prací, která bude mít za cíl zlepšit postoje majoritních obyvatel Ledče nad Sázavou k cizincům. K tomuto cíli by mohly být např. užitečné veřejné přednášky o této problematice, které by měly za úkol zvýšit povědomí majority o cizincích. Tyto přednášky by mělo organizovat město Ledeč nad 83

Sázavou ve spolupráci s organizacemi, které se zabývají problematikou menšin v České republice. V kraji Vysočina se touto problematikou zabývá např. „Centrum multikulturního vzdělávání“ a „Centrum na podporu integrace cizinců Vysočina“.

84

Zdroje Knižní zdroje: 

BODNÁROVÁ, Daniela. Multi kulti: menšiny v ČR : metodická příručka pro střední školy. 1. vyd. Olomouc: Agentura rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, c2009, 151 s. ISBN 978-80-254-5583-8.



DRBOHLAV, Dušan (ed.). Nelegální ekonomické aktivity migrantů: (Česko v evropském kontextu). Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2008, 311 s. ISBN 978-80246-1552-3.



DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 207 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-039-1.



GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010, 261 s. ISBN 9788073151850.



HORSKÁ, Jana. Menšiny. Třebíč: Amaprint-Kerndl, 2012, 86 s. ISBN 978-8087710-03-6.



MAREŠ, Miroslav. Etnické menšiny a česká politika: analýza stranických přístupů k etnické a imigrační politice po roce 1989. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004, 139 s. Politologická řada. ISBN 80-7325050-0.



NAVRÁTIL, Pavel. Romové v české společnosti: jak se nám spolu žije a jaké má naše soužití vyhlídky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2003, 223 s. ISBN 80-7178741-8.



PAVLÍKOVÁ, Eva a Karel SLÁDEK. Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v ČR: kolektivní monografie. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009, 120 s. ISBN 978-80-86818-95-5.



RÁKOCZYOVÁ, Miroslava, Robert TRBOLA a Ondřej HOFÍREK. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 309 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-023-0.



SEKOT, Aleš. Základy sociologie: aktuální problémy soudobé společnosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 184 s. ISBN 978-80-210-6788-2.

85



ŠIŠKOVÁ, Tatjana (ed.). Menšiny a migranti v České republice: [my a oni v multikulturní společnosti 21. století]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 188 s. ISBN 80-7178-648-9.







Elektronické zdroje: 

Aquacomp Hard. Aquacomp Hard [online]. Ledeč nad Sázavou [cit. 2015-1127]. Dostupné z: http://www.aquahard.cz/



Dotazníkový průzkum. In: wyzkumy.knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2012-1010]. Dostupné z: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/dotaznikovy-pruzkum



INTEX: Výrobní družstvo. Intex [online]. Ledeč nad Sázavou, 2015 [cit. 201511-27]. Dostupné z: www.intexledec.cz



Kovofiniš. Kovofiniš [online]. Ledeč nad Sázavou [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.kovofinis.cz/



Ledeč nad Sázavou: Oficiální stránky města. Ledeč nad Sázavou: Oficiální stránky města [online]. 2015 [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: www.ledecns.cz



MMR. Zpráva o situaci v oblasti vnitřní politiky 2014 [online]. [cit. 2015-1023]. Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/zprava-o-situaci-v-oblasti-vnitrnibezpecnosti-a-verejneho-poradku-na-uzemi-cr-v-roce-2013.aspx



Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. Informace pro cizince: občané EU a jejich rodinný příslušníci [online]. Praha, 2015 [cit. 201510-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/



Ministerstvo vnitra České republiky: Služby pro veřejnost. 2015. Informace pro cizince: občané třetích zemí [online]. Praha [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/



SCHÄFER - WERKE. SCHÄFER - WERKE [online]. Ledeč nad Sázavou, 1994, 2015 [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: http://www.schaefer-werke.cz/

86



UNIMONT J.C.K. s.r.o. UNIMONT [online]. Ledeč nad Sázavou, 2015 [cit. 2015-11-27]. Dostupné z: www.unimont.cz



Vláda České republiky: Rada vlády pro národnostní menšiny. Národnostní menšiny

[online].

Praha,

2014

[cit.

2015-10-19].

Dostupné

z:

http://www.vlada.cz/ 

Vláda České republiky: Výbor pro sexuální menšiny. 2014. Sexuální menšiny [online]. Praha [cit. 2015-10-19]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/

87

Příloha: dotazník

Dotazník

Zdroj:www.centrumdialog.cz

Zdroj:www.hrady-zriceniny.cz

Postoj ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám

Autor: Martin Hruša Kontakt: [email protected]

Rok vydání: Jihlava 2015

Vážení, jmenuji se Martin Hruša a jsem student 6. semestru Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor Zdravotně sociální pracovník. V rámci výzkumu své bakalářské práce se zabývám otázkami postoje ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám. Dotazování je zcela anonymní. Byl/a jste vybrán/a na základě náhodného výběru spolu s dalšími 150 obyvateli Ledče nad Sázavou a právě Váš názor nás zajímá. Předem děkuji za vyplňování Vašeho dotazníku.

Instrukce k vyplnění dotazníku Upozornění 1: Otázku si vždy pozorně přečtěte. Vyberte odpověď, která odpovídá Vašemu názoru, a vybranou odpověď čitelně označte. Označte vždy jednu odpověď. Tam, kde je to napsáno, můžete označit i více odpovědí. Upozornění 2: Pokud odpověď, kterou jste původně označili, chcete změnit, škrtněte zřetelně chybnou odpověď a označte odpověď novou.

Děkuji za vyplnění

Martin Hruša

Dotazník 1. Co podle Vás představují cizinci pro Ledeč nad Sázavou? o o o o o

Spíše přínos Přínos Spíše zátěž Zátěž Nevím

2. Do jaké míry souhlasíte/nesouhlasíte s následujícími výroky (1 – vůbec nesouhlasím, 2 - spíše nesouhlasím, 3 – nevím, 4 – spíše souhlasím, 5 – úplně souhlasím) o Cizinci jsou příčinou kriminality v Ledči nad Sázavou: 1

2

3

4

5

o Cizinci zvyšují nezaměstnanost v Ledči nad Sázavou: 1

2

3

4

5

o Cizinci jsou přínosem pro naši kulturu: 1

2

3

4

5

o Cizinci představují zdravotní riziko pro majoritní obyvatele Ledče nad Sázavou: 1

2

3

4

5

3. Jakou roli může podle Vás hrát míra kontaktu ve vztazích mezi majoritní společnost a cizinci? o o o o

Méně kontaktů – méně konfliktů Méně kontaktů – více konfliktů Více kontaktů – méně konfliktů Více kontaktů – více konfliktů

4. Co ovlivňuje Váš postoj k menšinám? o o o o

Fyzické odlišnosti (barva pleti apod.) Náboženské vyznání Kulturní odlišnosti Ani jedna z těchto možností

5. Považujete cizince za určité riziko pro majoritní část obyvatel Ledče nad Sázavou? (pokud odpovíte NE, pokračujte prosím otázkou č. 7) o Ano o Ne

6. Pokud ano, jakou etnickou či národnostní menšinu považujete za rizikovou? (V této otázce můžete zaškrtnout více odpovědí) o o o o o o

Bělorusové Bulhaři Maďaři Mongolové Poláci Romové

o o o o o

Rusové Slováci Ukrajinci Vietnamci Žádná z těchto možností

7. Kolik cizinců podle Vás žije současně v Ledči nad Sázavou? o o o o o

Příliš málo Málo Přiměřeně mnoho Příliš mnoho

8. Jak hodnotíte Svůj vztah k cizincům? o o o o o

Kladný Neutrální Záporný/negativní Žádný Nevím

9. Zhodnoťte, jaký máte vztah k vybraným etnickým a národnostním menšinám (1 – antipatičtí, 2 – nesympatičtí, 3 – ani sympatičtí, ani nesympatičtí, 4 – sympatičtí, 5 velmi sympatičtí) Slováci

1

2

3

4

Ukrajinci

1

2

3

4

5

Poláci

1

2

3

4

5

Mongolové

1

2

3

4

5

Romové

1

2

3

4

5

1

2

3

4

Maďaři

5

5

Bulhaři

1

2

3

4

Bělorusové

1

2

3

4

5

Vietnamci

1

2

3

4

5

5

10. Jak by podle Vás měli žít cizinci v ČR? o o o o

Žít podle svých zvyků a tradic Částečně se přizpůsobit Úplně se přizpůsobit Nevím

11. Zhodnoťte, jak jste podle Vás tolerantní vůči menšinám? (1 – vůbec, 5 hodně) 1

2

3

4

5

12. Vyberte, jaké menšiny podle Vás žijí v Ledči nad Sázavou: o o o o o o o o

Bělorusové Bulhaři Chorvati Maďaři Mongolové Němci Poláci Romové

o o o o o o o

Rusíni Rusové Řekové Slováci Srbové Ukrajinci Vietnamci

13. Jsou podle Vás občané Ledče nad Sázavou tolerantní vůči menšinám? o o o o

Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne

14. Vadilo by Vám, mít někoho, koho můžeme zařadit k některé menšině, za souseda/sousedku? (pokud odpovíte NE, pokračujte prosím otázkou č. 16) o Ano o Ne

15. Pokud Ano, která z těchto vybraných skupin by Vám vadila? (v této otázce můžete vybrat více odpovědí) o o o o o o o o


o o o o o o o

Rusíni Rusové Řekové Slováci Srbové Ukrajinci Vietnamci

16. Jaký je Váš postoj k hnutí skinheads? (z hlediska jejich negativních názorů na cizince) o Souhlasím s jejich názory o Souhlasím pouze s některými názory o Nesouhlasím s jejich názory o Toto hnutí neznám

17. Zhodnoťte, do jaké míry považujete cizince za konkurenty na trhu práce (1 – žádná konkurence, 5 velká konkurence) 1

2

3

4

5

18. Z jakého důvodu si myslíte, že zaměstnavatelé zaměstnávají v ČR cizince? (v této otázce můžete zaškrtnout více odpovědí) o o o o o

Levná pracovní síla Vyšší produktivita práce Cizinci mají nižší nároky na zaměstnavatele Lepší kvalifikace Práce přes čas

19. Který ze zaměstnavatelů v Ledči nad Sázavou podle Vás zaměstnává cizince?

20. Vyberte, která z daných menšin je pro Vás největší konkurent na trhu práce: o o o o o o o o


o o o o o o o o

Rusíni Rusové Řekové Slováci Srbové Ukrajinci Vietnamci Žádná z těchto možností

21. Jakou formou jsou nejčastěji podle Vás cizinci v ČR zaměstnáváni? o o o o o o

Pracovní smlouva Agenturní smlouva (agenturní zaměstnávání) OSVČ Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení činnosti Práce na „černo“

22. Souhlasíte s následujícími tvrzeními? (v této otázce vyplňte prosím všechny podotázky) ANO Ne Cizinci jsou výkonnější, než občané ČR Cizinci berou práci občanům ČR Zaměstnávání cizinců v ČR, by se mělo omezit v oblastech, kde je vysoká nezaměstnanost Nevadí mi pracovat s cizinci

23. Vyberte menšinu, která má největší zastoupení pracujících na trhu práce v Ledči nad Sázavou? o o o o o o o o


o o o o o o o o

Rusíni Rusové Řekové Slováci Srbové Ukrajinci Vietnamci Nevím

24. Vyberte menšinu, která má největší zastoupení podnikatelů (OSVČ) v Ledči nad Sázavou? o o o o o o o o


25. Jste? o Muž o Žena

26. Kolik je Vám let?

27. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

o o o o o o o o

Rusíni Rusové Řekové Slováci Srbové Ukrajinci Vietnamci Nevím

o o o o o

ZŠ SŠ (bez maturity) SŠ (s maturitou) VŠ VOŠ

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Postoje ekonomicky aktivních obyvatel Ledče nad Sázavou k etnickým a národnostním menšinám

Recommend Documents