Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část)

I.

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období (textová část)

Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat ................................................................ 1

A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2013..................................................................... 2 B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení) ………………. 6 1. Příjmy domácností ........................................................................ 6 1. 1 Základní charakteristika ............................................................... 6 1. 2 Mzdy............................................................................................ 10 1. 2. 1. Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku .... 20 1. 3 Sociální příjmy ............................................................................. 24 1. 4 Ostatní příjmy .............................................................................. 35 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady ....................................... 37 3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností ............................. 41 3. 1 Peněžní výdaje………………………………………………………..41 3. 2 Peněžní úvěry, půjčky………………………………………………..44 3. 3 Úspory………………………………………………………………….46

C. Vývoj na počátku roku 2014 a predikce na další období ............... 49

Metodika a zdroje použitých dat Makroekonomické zhodnocení vývoje peněžních příjmů, výdajů a úspor (sektoru) domácností vychází z dat statistiky národních účtů Českého statistického úřadu (dále ČSÚ), České národní banky (ČNB), Asociace pro kapitálový trh (AKAT) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA), vlastní databáze resortu práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), Ministerstva financí (MF). Využity byly také výsledky vlastních šetření ING Bank ČR a ekonomického institutu IDEA. Pohled na základní příjmové a výdajové charakteristiky na mikroúrovni vychází z výběrových zjišťování statistiky rodinných účtů a šetření o příjmech a životních podmínkách domácností zpracovaných ČSÚ. Dlouhodoběji platné tendence vycházejí z oficiálních údajů zveřejněných v publikaci „Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2012“ a Eurostatu. Při zpracování jednotlivých kapitol Analýzy byly využity rovněž poznatky a odborně zaměřené články z tisku a internetu. Analýza mzdového vývoje byla do úrovně firem zpracována na základě údajů ČSÚ. Průměrná mzda byla vykazována na přepočtené počty zaměstnanců (zohledňující délku pracovního úvazku) v celém národním hospodářství (není-li v textu uvedeno jinak). Při zpracování dat o průměrných mzdách byly ČSÚ uplatněny matematicko – statistické metody odhadů nonresponse a odhadů za nešetřenou část podnikatelské sféry a neziskových organizací, při současném využití administrativních zdrojů dat. Data za jednotlivé regiony byla získána tzv. pracovištní metodou – tj. podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců. Rozbor pohybu výdělků jednotlivých zaměstnanců umožnila data Informačního systému o průměrném výdělku za rok 2013 (pokrývající 18 102 ekonomických subjektů zaměstnávajících 2 114 tis. zaměstnanců) v gesci MPSV. Od ČSÚ byla převzata rovněž data o hrubém domácím produktu (dále HDP) a úhrnné produktivitě práce. Analýza pohybu spotřebitelských cen a životních nákladů domácností (vč. vývoje na počátku roku 2014) je založena na rozboru údajů ČSÚ; při propočtech možného vývoje hlavních makroekonomických veličin v dalších letech (v části „C“) byly použity metody extrapolace již probíhajícího (resp. opakujícího se) trendu – např. tržní spotřebitelské ceny (zejména potraviny, pohonné hmoty, odívání), popř. regresní analýza (HDP, podpory v nezaměstnanosti apod.). S výjimkou použitých údajů z vlastní databáze MPSV, dat ČSÚ o vývoji spotřebitelských cen a životních nákladů, přehledů ČNB (bankovní vklady a úvěry) a údajů z Informačního systému o průměrném výdělku je nutno všechna ostatní uváděná data považovat za předběžná. Jejich dodatečné zpřesnění však podle ověřených předpokladů nezmění základní tendence charakterizované v materiálu. Analýza obsahuje údaje platné k 15. dubnu 2014

1

A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2013 Česká ekonomika i přes celkový meziroční pokles HDP o 0,9 % začala ve druhé polovině roku 2013 vykazovat známky zlepšení. V posledním čtvrtletí byl mezikvartální růst dokonce nejvyšší v celé Evropské unii, významně se na tom ovšem podílel daňový výnos z předzásobení tabákovými výrobky. Dalšími faktory podílejícími se na oživení byly ke konci roku také vládní výdaje a zpracovatelský průmysl, zde se navíc pozitivně projevily rychleji rostoucí ceny vývozu než dovozu. Naopak stále pokračoval propad výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu (- 3,5 %). Navíc i přes nízkou srovnávací základnu konečná spotřeba domácností v celoročním vyjádření stagnovala a jak ukazuje graf níže, došlo i k poklesu jejich hrubých úspor. Slabá poptávka způsobující deflační tendence byla v roce 2013 ovlivněna nadále klesajícími reálnými mzdami a poměrně vysokou nezaměstnaností. Názorný pohled na vývoj vybraných ukazatelů české ekonomiky v letech 2008 až 2013 podává následující graf:

Meziroční vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů v letech 2008 - 2013 (změna v %) 25,0 15,0 5,0 -5,0 -15,0 -25,0 2008

2009

2010

2011

2012 Hrubý disponibilní důchod* Hrubé úspory domácností* HDP - stalé ceny rok 2005

Mzdy a platy* Výdaje na individuální spotřebu* Index spotřebitelských cen *Vypočteno z běžných cen Zpracováno z dat ČSÚ

2

2013

 disponibilní (čistý) příjem sektoru domácností (na bázi národních účtů) poklesl v roce 2013 v nominálním vyjádření o 1,8 %, tato tendence charakterizovala také příjmy na úrovni konkrétních typů domácností na bázi statistiky rodinných účtů, kde průměrný příjem na domácnost činil 28 283 Kč (nominální propad o 1,3 %); kupní síla příjmů v konfrontaci s cenovou inflací na obou úrovních ve srovnání s rokem 2012 výrazněji klesla,  největším zdrojem peněžních příjmů domácností byly mzdy; průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství (na přepočtené počty zaměstnanců) činila 25 128 Kč a její meziroční dynamika růstu se z 2,7 % v roce 2012 propadla na 0,1 %; po zohlednění nárůstu cenové inflace došlo k výraznému poklesu reálné úrovně průměrné mzdy (o 1,3 %),  příjmy domácností sociálního charakteru – druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností – vzrostly jak nominálně (o 1,8 %), tak i reálně (o 0,4 %); zvýšily se příjmy občanů ze všech druhů sociálních dávek, přitom jejich dynamika byla rozdílná, nejvýraznější procentní nárůst byl zaznamenán u dávek pomoci v hmotné nouzi (o 35,6 %), dávek státní sociální podpory a pěstounské péče a dávek podmíněných zdravotním stavem, vzhledem k situaci na trhu práce nemůžeme přehlédnout ani nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti,  průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně 10 962 Kč a srovnatelnou skutečnost za rok 2012 překročila o 1,8 %, v reálném vyjádření se však mírně snížila (o 0,2 %); celkový počet důchodců se v prosinci 2013 meziročně snížil o 8,2 tis. (o 0,3 %), nejvíce počet invalidních důchodců 3. stupně; zatímco počet důchodců se starobním důchodem stagnoval, počet osob s trvale kráceným předčasným důchodem vzrostl o 3,8 %,  na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno o 5,1 % finančních prostředků více než ve stejném období předchozího roku, zatímco výdaje na rodičovský příspěvek a přídavky na děti klesly, u příspěvku na bydlení vzrostly o 29,1 %; na dávky pěstounské péče bylo po nové právní úpravě poskytnuto meziročně o 0,9 mld. Kč více (tj. o 66,0 %),

3

 na podporu v nezaměstnanosti bylo vyčerpáno o 1,0 mld. Kč (o 10,5 %) více než v roce 2012, vzrostl průměrný počet evidovaných nezaměstnaných a zároveň i počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu; průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 6 284 Kč a byla o 392 Kč (6,7 %) vyšší než v roce 2012,  výrazně (o 35,6 %) se zvýšil objem prostředků vyplacených na dávky pomoci v hmotné nouzi zejména v souvislosti s navýšením počtu příjemců dávek v důsledku méně příznivé situace v oblasti příjmů z pracovní činnosti a zvyšujícího se počtu dlouhodobě nezaměstnaných bez nároku na podporu v nezaměstnanosti,  meziroční nárůst spotřebitelských cen (cenové inflace) dosáhl 1,4 %, (o rok dříve

3,3 %),

spotřebitelská

inflace

tak

po

určité

akceleraci

v předchozím roce nabrala kurs celkového zmírnění odpovídajícího nízké poptávce

domácností obvyklé v období útlumu

ekonomiky;

hlavním

systémovým vlivem bylo lednové zvýšení základní i snížené sazby DPH o 1,0 p. b., zvýšení spotřební daně u tabáku a cenové deregulace v bydlení,  největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup nepřímých daní a tržních cen ve třech nejdůležitějších položkách spotřebního koše domácností, tj.

zejména ve výživě (podíl na růstu cen 38 %), bydlení (29 %)

a alkoholických nápojích a tabáku (20 %), zlevnily naopak pošty a telekomunikace, odívání, obuv a (s výkyvy v průběhu roku) také doprava,  vyšší nárůst životních nákladů proti průměru způsobila u domácností důchodců

(2,0 %)

struktura

jejich

spotřebního

koše

s dominantním

postavením výživy a bydlení a vyšších nákladů na zdravotní péči a ostatní zboží a služby (vyšší pojistné); v hl. m. Praze činilo navýšení 1,8 %, při jen mírně podprůměrném nárůstu nákladů na potraviny a nealkoholické nápoje byl vykázán vyšší růst cen bydlení, naopak menší než v celé ČR byl propad cen odívání a obuvi,  harmonizovaný index spotřebitelských cen (podle metodiky EU) činil v ČR v ročním průměru 1,4 %, což představovalo o 0,1 p. b. méně než průměr 28 členských zemí EU, kladný rozdíl oproti vývoji v roce 2012 byl vytvořen postupně zejména v 1. – 3. čtvrtletí roku 2013, byl však nejnižší od roku 2006, 4

 tempo výdajů na spotřebu se po propadu v roce 2012 mírně zvýšilo tak, že nepatrně vzrostlo i v reálném vyjádření (o 0,5 %); uvedený trend svědčí o tom, že část českých domácností již byla postavena před nutnost alespoň částečné realizace některých dříve odkládaných nákupů zboží a služeb, což se odehrávalo mj. také v prostředí poměrně příznivé cenové inflace a očekávaných vyšších budoucích příjmů,  ve struktuře spotřebních vydání domácností v roce 2013 posílila zejména váha výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení, dopravu a finanční

platby;

zejména

u

skupin

konkrétních

typů

domácností

na mikroúrovni byl stále ještě patrný odklon domácností od nákupů zbytnějšího sortimentu zboží a služeb,  celkový objem úvěrů domácností evidovaných u peněžních ústavů vzrostl meziročně oproti roku 2012 o 48,3 mld. Kč (tzn. o 4,3 %) a dosáhl tak ke konci roku 2013 1 182,8 mld. Kč, již tedy nepokračoval trend klesající dynamiky růstu zadlužení trvající od roku 2007; rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejícím

roce,

hypoteční

a

jiné

úvěry

na

bydlení

(852,3 mld. Kč), z toho objem hypotečních úvěrů se zvýšil o 46,1 mld. Kč (na 746,6 mld. Kč),  domácnosti i při nižším růstu peněžních příjmů navýšily stav svých úspor, avšak jejich objem se (podle dostupných údajů ČNB) v roce 2013 meziročně zvýšil jen o 2,4 % (+ 41,9 mld. Kč) na 1 812,2 mld. Kč a výše ročního přírůstku vkladů se tak nadále snižuje již od roku 2008; domácnosti se zaměřují na tvorbu úspor v tuzemské měně (96,6 %) a dávají výhradně přednost spoření v netermínované formě (celkový přírůstek o 7,9 %, tj. 77,7 mld. Kč), zatímco termínované korunové vklady se o 37,0 mld. Kč snížily; v roce 2013 nastal výrazný vzestup depozit v penzijních fondech, které dosáhly celkového objemu 281,6 mld. Kč (+ 35,0 mld. Kč).

5

B. Vývoj rozhodujících skupin příjmů, životních nákladů, výdajů, úvěrů a úspor domácností (podrobnější zhodnocení)

1. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností na makroúrovni (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 3 087,1 mld. Kč. Meziročně tak poklesly nominálně o 0,6 % (-17,3 mld. Kč) a reálně o 2,0 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 0,9 %). Na reálném poklesu úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 45 % podílely náhrady zaměstnancům (-1,6 %) a téměř jednou pětinou sociální dávky (-2,1 %) a smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) – pokles o 2,0 %. V menší míře pak na něm participovaly důchody z vlastnictví (-7,0 %) a ostatní běžné transfery – jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod. (pokles o 0,2 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 2 093,0 mld. Kč, což bylo nominálně o 1,8 % a reálně o 3,2 % méně než v roce 2012 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2011 snížila o 1,8 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně poklesla o 1,5 p. b. na 53,9 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze.

6

Dostupná orientační data o vývoji čistých peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala převážně výrazné meziroční zpomalení dynamiky. Jak ukazuje tabulka č. 2, v úhrnu všech domácností zařazených do sledovaného souboru byl zaznamenán většinou nominální pokles příjmů, vzhledem k vývoji cenové inflace byl pokles reálných příjmů ještě hlubší. Pouze domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů vykázaly v souhrnu růst příjmů (nominálních i reálných), převážně však jako odraz nízké výchozí základny roku 2012.

Příjmovou situaci domácností charakterizovaly tyto tendence:  průměrný měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti představoval 12 543 Kč, tj. nominálně o 1,1 % (134 Kč) méně než v roce 2012 – při zohlednění růstu meziroční cenové inflace o 1,4 % kupní síla příjmu většiny konkrétních skupin domácností klesla (největší úhrnný propad reálných příjmů o 5,9 % vykázaly OSVČ); průměrné domácnosti si tak nemohly v úhrnu fakticky pořídit měsíčně za 311 Kč zboží a služeb na 1 svého člena proti stavu před rokem,  pokles úhrnných příjmů domácností zaměstnanců způsobil zejména propad jejich sociálních příjmů (nominálně klesly o 1,8 %) a tzv. ostatních příjmů (- 3,0 %); k poklesu přispěl i jen nepatrný růst jejich příjmů z pracovní činnosti (navýšení o 0,9 %),  průměrný nominální příjem 1 člena domácností důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) vzrostl v roce 2013 meziročně o 3,0 %, a to zejména v souvislosti s růstem ostatních příjmů a valorizací průměrného důchodu na počátku roku 2013, při mírnějším navýšení životních nákladů této kategorie domácností (viz kapitoly 1.3 a 2.1) tak došlo k nárůstu jejich kupní síly o 1,6 %,  čistý měsíční peněžní příjem, s nímž disponovala průměrná domácnost výběrového souboru statistiky rodinných účtů, činil 28 283 Kč, bylo to o 373 Kč méně než před rokem (reálný meziroční index 97,3 %).

7

Výše uvedené poznatky z dat statistiky rodinných účtů za rok 2013 ukazují pouze základní popis příjmové situace domácností. Některé další údaje ukazující dlouhodobě platné trendy, poskytují výsledky šetření Eurostatu (EU – SILC) a ČSÚ „Příjmy a životní podmínky domácností“ (prezentované údaje o příjmech jsou – vzhledem k charakteru šetření - za předchozí roky). Z analýzy dalších zdrojů

mj. vyplynula tato víceméně obecně platná

doplňující dílčí zjištění a poznatky týkající se charakteristik příjmové diferenciace domácností:  v roce 2011 (poslední dostupné údaje uvedených statistik) dosáhl roční peněžní příjem na osobu v průměrné domácnosti 147,5 tis. Kč, tj. o 2,9 tis. Kč více než o rok dříve. Na průměrný příjem dosáhlo 43,5 % domácností, tj. o něco více než o rok dříve,  z hlediska postavení osoby v čele domácnosti rostly příjmy všem skupinám domácností pouze s výjimkou osob samostatně výdělečně činných (vliv zpomalení ekonomiky spojený s nízkým odbytem zboží a služeb); prohloubil se rozdíl mezi výší příjmů domácností OSVČ a zaměstnanců s vyšším vzděláním (dříve srovnatelný), naopak diferenciace příjmů v rámci domácností zaměstnanců se zmírnila: příjmy domácností s nižším vzděláním rostly stejně jako domácností s vyšším vzděláním; vzhledem k valorizaci vzrostly také důchody a o něco ubraly ze svého zaostávání za dynamikou příjmů zaměstnanců,  z porovnání příjmové nerovnosti mužů a žen zpracovaném za využití ukazatele GPG (Gender Pay Gap) vyplynulo (v návaznosti na data mzdové statistiky) určité zlepšení - za rok 2012 procentuální rozdíl mezi finančním ohodnocením žen a mužů činil 22,0 % (o 4,2 p. b. méně než v extrémním roce 2008); rozdíly v odměňování jsou zřetelné u vysokoškolsky vzdělaných (cca 31 %), absolventů středních škol (cca 28 %), u profesí jsou největší rozdíly patrné u vedoucích pracovníků a zákonodárců (až 36 %); naopak nejmenší rozdíly jsou v oblasti sociálních a osobních služeb (6,9 %),  mírný růst počtu osob ohrožených příjmovou chudobou započatý v roce 2010 se zastavil; v roce 2012 činil cca 990,3 tis. (tzn. 9,6 %) obyvatel s disponibilním příjmem necelých 115 tis. Kč za rok (9 580 Kč měsíčně); v roce 2013 se podle předběžných údajů ČSÚ míra ohrožení příjmovou chudobou snížila na 8,5 % (872 tis. osob); příjmovou chudobou bylo přitom ohroženo 4,0 % (o 0,5 p. b. méně než v roce 2012) osob žijících v domácnostech s ekonomicky aktivními pracujícími členy (viz graf č. 1 v příloze); mezi nejohroženější podle regionů patřily podle dat Eurostatu i nadále Severozápad a Moravskoslezsko, v členění podle převažující ekonomické aktivity byli i v roce 2013 podle předběžných dat ČSÚ nejvíce ohroženi nezaměstnaní a podle typu domácnosti neúplné rodiny s dětmi a úplné rodiny se třemi a více dětmi, podle pohlaví byly chudobou ohroženy více ženy než muži, 8

 podíl domácností s úplně nejnižšími příjmy, tj. těch, které hospodařily s příjmem pod hranicí životního minima (160,1 tis.), činil v roce 2012 3,8 % všech domácností. Z hlediska typu převažovaly domácnosti jednotlivců a neúplné rodiny, z hlediska ekonomické aktivity to byly zejména domácnosti nezaměstnaných a důchodců bez pracujících členů,  míra materiální deprivace (podíl osob, které trpí materiálním nedostatkem, tzn. nemohou si dovolit některé komodity a služby) podle předběžných dat Eurostatu a ČSÚ v roce 2013 zůstala na úrovni roku 2012, tj. 6,6 % (v roce 2011 to bylo 6,1 %),  z rozboru příjmové diferenciace podle velikosti obce vyplynulo, že nejvyšší čisté příjmy na osobu v roce 2011 v domácnostech s pracujícími členy byly zaznamenány v městech nad 50 tis. obyvatel, nejnižší naopak v obcích s nejnižším počtem obyvatel (do 999 osob); u domácností bez pracujících členů byl nejnižší příjem zjištěn v obcích s počtem obyvatel mezi 1 000 – 4 999; tato tendence se dlouhodobě nemění,  porovnání údajů z šetření 2012 za kraje ukázalo, že nejvyšší průměrné měsíční příjmy vykazovaly nadále domácnosti v hl. m. Praze a Středočeském kraji, nejnižší pak v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (kde byla i nejvyšší nezaměstnanost).

*

*

*

V částech 1.2 až 1.4 Analýzy jsou dále popsány nejdůležitější poznatky z vývoje nejvýznamnějších kategorií peněžních příjmů domácností, tj. mezd, příjmů sociálního charakteru a tzv. ostatních příjmů.

9

1. 2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Na jejich celkových příjmech se podílely cca 44,6 % (v předchozím roce cca 45,1 %). Podíl příjmů ze závislé činnosti na celkových čistých peněžních příjmech domácností zaměstnanců (ve statistice rodinných účtů) činil 80,5 % v roce 2013 (tj. o 1,8 p. b. více než v roce 2012). Celkový objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství v roce 2013 dosáhl 1 117,2 mld. Kč a byl tak nominálně o 1,1 % nižší než v roce 2012. Průměrná

hrubá

měsíční

nominální

mzda

na

přepočtené

počty

zaměstnanců v národním hospodářství dosáhla za celý rok 2013 výše 25 128 Kč, což představovalo meziroční nominální nárůst o 0,1 %, tj. o 16 Kč. Spotřebitelské ceny se v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 1,4 % (ve stejném období roku 2012 vzrostly o 3,3 %), průměrná reálná mzda tedy vzhledem k vývoji inflace poklesla o 1,3 %. K propadu reálné průměrné mzdy za celý rok došlo již druhý rok po sobě. V roce 2013 byl pokles reálné mzdy ještě o 0,7 p. b. větší než v roce 2012 a jednalo se o historicky největší propad od roku 2000

(za

dobu

existence

srovnatelné

časové

řady).

Průměrná

mzda

v podnikatelské sféře dosáhla úrovně 25 100 Kč (nominálně pokles o 0,1 %, reálně o 1,5 %). V nepodnikatelské sféře došlo k nárůstu průměrného platu na 25 251 Kč (nominálně růst o 0,9 %, reálně pokles o 0,5 %) – viz tabulka č. 3 v příloze. Průměrný plat v nepodnikatelské sféře převýšil svojí úrovní průměrnou mzdu ve sféře podnikatelské o 151 Kč, tj. o 0,6 %. Úroveň průměrné mzdy jak v národním hospodářství za celý rok, tak i zvlášť v podnikatelské a nepodnikatelské sféře byla velmi výrazně ovlivněna vývojem průměrné

mzdy

v samotném

4. čtvrtletí

2013.

V tomto

čtvrtletí

došlo

k největšímu nominálnímu snížení průměrné mzdy za posledních třináct let, a to o 1,8 % (reálně o 2,9 %). Tento neobvyklý pokles byl však způsoben „umělým“ přesunem mimořádných (manažerských) odměn především u nejlépe placených zaměstnanců v souvislosti se změnou daňových a odvodových podmínek, které vstoupily v platnost od počátku roku 2013 – zavedení solidární daně a zrušení 10

tzv. stropů zdravotního pojištění. Odměny, které by byly „standardně“ vyplaceny až v 1. čtvrtletí 2013, byly v předstihu vyplaceny již koncem roku 2012, čímž došlo k umělému zvýšení srovnávací základny. To zapříčinilo rekordní pokles průměrné mzdy jak za celé národní hospodářství, tak zejména v podnikatelské sféře. Nepodnikatelské sféry se uvedený vývoj netýkal a průměrný plat v této sféře za celý rok 2013 převýšil průměrnou mzdu ve sféře podnikatelské. Průměrná mzda v podnikatelské sféře poklesla v posledním čtvrtletí minulého roku nominálně o 2,4 % (reálně o 3,5 %), průměrný plat se v nepodnikatelské sféře zvýšil o 0,8 % (reálně však poklesl o 0,3 %). Ve 4. čtvrtletí činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství 26 637 Kč (byla o 484 Kč nižší než ve 4. čtvrtletí 2012). Výši

a

vývoj

průměrné

měsíční

nominální

mzdy

v podnikatelské

a nepodnikatelské sféře v jednotlivých čtvrtletích roku 2012 a 2013 a vývoj míry inflace zobrazuje následující graf. Z něho je patrné poměrně nízké tempo růstu (poklesu) průměrné nominální mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře v posledních dvou letech, které až na výjimky nestačilo pokrýt nárůst spotřebitelských cen. Vývoj průměrné měsíční nominální mzdy v podnikatelské a nepodnikatelské sféře a míry inflace Kč 27 000

% 5,0 4,0 3,0

24 000 2,0 1,0

21 000

0,0 -1,0

18 000

-2,0 15 000

-3,0 1. q 2012 2. q 2012 3. q 2012 4. q 2012 1. q 2013 2. q 2013 3. q 2013 4. q 2013 nominální mzda v podnikatelské sféře v Kč vývoj nominální mzdy v podnikatelské sféře v % vývoj míry inflace v %

nominální mzda v nepodnikatelské sféře v Kč vývoj nominální mzdy v nepodnikatelské sféře v %

Zpracováno z dat ČSÚ

11

S informací o vývoji průměrné mzdy publikuje ČSÚ čtvrtletní údaje o mediánu mezd (odvozené na základě statisticko-matematického modelu z výběrového šetření o průměrném výdělku MPSV). Jedná se o prostřední hodnotu mzdového rozdělení. Na rozdíl od průměru není medián ovlivněn extrémními hodnotami a nedochází tak k jeho zkreslení o tyto údaje. Proto bývá medián v určitých případech považován za výstižnější charakteristiku než samotný průměr. Ve 4. čtvrtletí roku 2013 činil medián mezd 22 288 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 0,1 %. Medián mezd byl ve sledovaném období nižší o 4 349 Kč než průměrná mzda. Medián mezd žen 20 029 Kč byl o 17,7 % (o 4 301 Kč) nižší než medián mezd mužů, jehož úroveň dosáhla 24 330 Kč. Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně než 20 zaměstnanci) podnikatelské sféry v roce 2013 činila 17 962 Kč, tj. 71,5 % celospolečenského výdělkového průměru; v porovnání se stejným obdobím roku 2012 došlo v důsledku vyšší dynamiky mezd v malých firmách ke zvýšení tohoto podílu (o 1,0 p. b.) – viz tabulku č. 4 v příloze. Vzhledem k tomu, že v roce 2013 nebyla provedena žádná úprava slevy na poplatníka a slevy na vyživované dítě v zákoně o daních z příjmu, zaznamenala čistá (nominální) průměrná mzda (podle propočtů MPSV) podobný vývoj jako průměrná nominální hrubá mzda v národním hospodářství (před zdaněním). Tzn. čistá průměrná mzda se rovněž zvýšila o 0,1 %, a to jak u bezdětného zaměstnance, tak i u zaměstnance s jedním, dvěma nebo třemi dětmi.

Vývoj mezd v roce 2013 charakterizovaly zejména následující skutečnosti:  velmi nízký růst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství celkem,  poprvé od roku 2000 zaznamenaný pokles průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře,  pokles kupní síly výdělků způsobený minimálním nárůstem nominálních mezd, i když míra inflace byla o 1,9 p. b. nižší než v roce 2012, což ovlivnilo výdaje domácností na konečnou spotřebu a spotřebitelskou poptávku, 12

 pokles reálné hodnoty jak průměrného platu v nepodnikatelské sféře (s výjimkou 2. čtvrtletí loňského roku se jedná o třinácté po sobě jdoucí čtvrtletí, kdy došlo k jeho propadu), tak i průměrné mzdy v podnikatelské sféře,  nesoulad mezi dynamikou mezd a vývojem produktivity práce,  snížení meziodvětvové i územní diferenciace mezd zaměstnanců (na makroúrovni),  v zásadě

stagnace

mzdové

diferenciace

na

úrovni

jednotlivých

zaměstnanců (na mikroúrovni).

K poklesu průměrné reálné hodnoty mezd (o 1,3 %) za celý kalendářní rok došlo druhý rok po sobě. Propad byl zaznamenán v 16 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v regionálním členění ve všech 14 krajích (viz dále). Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2013 / rok 2012) vyplynulo, že přibližně 58 % z nich zaznamenalo její pokles, u 14 % víceméně stagnovala a u 28 % se zvýšila. Největší relativní zastoupení mezi zaměstnanci s nárůstem reálné mzdy měli zaměstnanci v odvětví energetika, vědecké a technické činnosti, v kategoriích „obsluha stojů a zařízení“, „technici, zdravotníci a pedagogové“ a „kvalifikovaní dělníci, výrobci“. Mezi zaměstnanci s poklesem reálné mzdy převažovali zaměstnanci v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví, stavebnictví a zdravotnictví; a v kategorii zaměstnání „vedoucí a řídící pracovníci“, „nižší administrativní zaměstnanci“ a „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“.

Snížení kupní síly výdělků bylo v loňském roce doprovázeno ještě větším propadem produktivity práce. Dynamika úhrnné produktivity práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) poklesla meziročně o 1,8 %, což bylo o 0,5 p. b. více, než představovalo snížení dynamiky průměrné reálné mzdy v celé ekonomice – vývoj od roku 2005 viz následující graf (podrobný vývoj za jednotlivá čtvrtletí – viz graf č. 2 za tabulkou č. 4 v příloze): 13

Srovnání vývoje reálné mzdy a úhrnné produktivity práce v letech 2005 až 2013 (meziroční růst, pokles v %)

8,0

5,8

6,0 4,6

4,3

4,0 4,0

3,3

3,0

2,3

3,5

1,8

1,4

2,0

0,7 0,6

0,6

0,0

-0,6 -1,3

-2,6

reálná mzda

-2,0

-1,3

úhrnná produktivita práce

-1,8

-4,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Relace produktivity práce a mezd se promítla do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu vzrostly nominálně o 1,9 % a reálně o 0,5 %, což však nepředstavovalo vážnější riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě klesla oproti roku 2012 o 2,5 %; mzdová náročnost HDP (relace objemu mzdových prostředků k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) se ve stejném porovnání snížila o 0,6 p. b. na 28,8 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena Úřadem práce ČR na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 12. 2013 poskytnuto 333,2 mil. Kč (o 118,6 mil. Kč méně než k 31. 12. 2012; zejména v důsledku nižších nároků na nevyplacené mzdy), z toho nejvíce v kraji hl. m. Praha (88,1 mil. Kč), Jihočeském kraji (41,1 mil. Kč), a Jihomoravském kraji (37,1 mil. Kč).

14

Vývoj průměrného platu v rámci nepodnikatelské sféry byl v roce 2013 značně odlišný. Výrazně nadprůměrného meziročního nárůstu bylo dosaženo v odvětví „vzdělávání“ (nominálně o 1,6 %, reálně o 0,2 %). Vývoj průměrného výdělku však nebyl v rámci tohoto odvětví identický. Zatímco průměrný plat zaměstnanců státních vzdělávacích zařízení vzrostl nominálně o 4,3 % a reálně o 2,9 %, zaměstnancům ve školách a zařízeních spadající pod správu obcí a krajů (komunální správa) se zvýšil pouze nominálně o 0,5 %, což po zohlednění míry inflace vedlo k poklesu jejich průměrného platu o 0,9 %. V odvětví „veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení“ vývoj průměrného výdělku kopíroval vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství, tzn. že došlo alespoň k minimálnímu nominálnímu nárůstu o 0,1 % (reálný pokles o 1,3 %). V odvětví „zdravotní a sociální péče“ byl zaznamenán nominální pokles o 0,2 % a reálně o 1,6 %. Po nadprůměrném

nárůstu

průměrného

platu

v odvětví

„kulturní,

zábavní

a sportovní činnosti“ v roce 2012, došlo naopak v hodnoceném období k jeho nominálnímu poklesu o 1,5 %, což znamenalo největší propad kupní síly v rámci nepodnikatelské sféry o 2,9 % - podrobně viz tabulku č. 5 v příloze.

Na pokles tempa růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře působily především tyto základní faktory:  výplata mimořádných odměn nejlépe placených zaměstnanců ke konci roku 2012 (z důvodů změn v oblasti daňové legislativy u nejvyšších příjmů platných od roku 2013 - zavedení solidární daně, apod.),  slabý vývoj hospodářství a od něho odvislá přetrvávající obezřetná mzdová a personální politika, která souvisí s vývojem nově uzavřených obchodů, zakázek a kontraktů a očekávání hospodaření klíčových podniků a firem,  přetrvávající relativně vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 - 64 let (8,2 % k 31. prosinci 2013) a s tím související přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce.

15

Z údajů o průměrném evidenčním počtu zaměstnanců (přepočtených na plnou pracovní dobu) za rok 2013 (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích) byl stále ještě zaznamenán meziroční úbytek zaměstnanců (o 43,4 tis.), na rozdíl od výsledků Výběrového šetření pracovních sil, které vykázaly nárůst zaměstnanosti (zejména v důsledku kratších pracovních úvazků). Na poklesu zaměstnanosti se za celý rok 2013 podílela pouze podnikatelská sféra, a to 53,6 tis. zaměstnanci. V nepodnikatelské sféře došlo k jejich zvýšení o 10,3 tis. Na tomto nárůstu se podílely především veřejně prospěšné práce, které jsou zařazeny do odvětví „veřejná správa“. Snížení počtu zaměstnanců postihlo 11 z 19 odvětví CZ-NACE. Nejvyšší pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán v odvětvích „stavebnictví“ (o 16,0 tis.), „zpracovatelský průmysl“ (o 12,9 tis.) a „velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“ (o 9,7 tis.). Největší nárůst zaměstnanosti byl v odvětvích „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (o 6,0 tis.) a „informační a komunikační činnosti“ (o 1,3 tis.).

Z hlediska odvětvového členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE), které je významným kritériem při hodnocení úrovně mezd, dosáhla v roce 2013 nejvyšší nominální průměrné mzdy tradičně odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (46 938 Kč), odvětví „informační a komunikační činnosti“ (46 171 Kč) a odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (40 232 Kč). Celorepublikový průměr (25 128 Kč) byl překročen rovněž v odvětvích „profesní, vědecké a technické činnosti“ (32 132 Kč), „těžba a dobývání“ (31 791 Kč) a „veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (26 782 Kč). Nejnižší

průměrná

mzda

byla

v odvětvích

„ubytování,

stravování

a pohostinství“ (13 918 Kč), „administrativní a podpůrné činnosti“ (16 868 Kč) a „ostatní činnosti“ – tj. např. činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací a odborových svazů, opravy počítačů a komunikačních zařízení a výrobků pro osobní potřebu, praní a chemické čištění, kadeřnické, kosmetické činnosti, pohřební služby, apod. (19 689 Kč). Podrobný přehled o výši průměrných mezd ve všech 19 sekcích CZ-NACE je uveden v následujícím grafu a tabulce č. 6 v příloze.

16


Zatímco rozložení úrovně průměrné mzdy v odvětvích je dlouhodobě poměrně stabilní, její vývoj byl v jednotlivých odvětvích v roce 2013 velmi diferencovaný. V osmi odvětvích byl sice zaznamenán nominální nárůst průměrné mzdy, z toho však v pouhých třech došlo i k posílení kupní síly mzdy (v porovnání se stejným obdobím předchozího roku). Jednalo se o odvětví s dlouhodobě nejnižší nominální průměrnou mzdou „ubytování, stravování a pohostinství“ (nominálně nárůst o 3,5 %, reálně o 2,1 %), dále pak o odvětví „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (nominálně o 2,9 %, reálně o 1,5 %) a o odvětví „vzdělávání“ (nominálně o 1,6 %, reálně o 0,2 %). Ve všech ostatních odvětvích nominální nárůst průměrné mzdy nepokryl růst inflace a došlo k poklesu její kupní síly. Největší pokles průměrné mzdy byl vykázán za celý rok 2013 v odvětví s nejvyšší nominální průměrnou mzdou „peněžnictví a pojišťovnictví“ (nominálně o 8,6 %, reálně o 9,9 %), v odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduch“ (nominálně o 3,9 %, reálně o 5,2 %) a v odvětví „těžba a dobývání“ (nominálně o 2,6 %, reálně o 3,9 %).

17

Meziodvětvová mzdová diferenciace v roce 2013 poklesla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se snížil o 2,6 p. b. na 33,3 %. Výše průměrné mzdy se výrazně lišila i podle velikosti organizace (zpravodajské jednotky), tj. čím více je ve firmě nebo podniku zaměstnanců, tím vyšší je průměrná mzda. V podnicích do 19 zaměstnanců (velikostní kategorii s druhým nejvyšším celkovým počtem zaměstnanců) byla průměrná mzda nejnižší a činila 18 167 Kč (cca 72 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství). Naopak nejvyšší průměrná mzda 30 145 Kč (120 % průměrné mzdy v celém národním hospodářství) byla vyplacena zaměstnancům v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci.

V této

velikostní

kategorii

pracuje

největší

počet

zaměstnanců - 878,7 tis. (dle údajů z podnikového výkaznictví ČSÚ). Podobně jako v roce 2012 byl vykázán nominální nárůst průměrných mezd u větších podniků, které v loňském roce doplnila ještě nejmenší kategorie firem (nominální nárůst o 0,9 %). Zvýšení průměrné mzdy u firem do 19 zaměstnanců však bylo dosaženo i snížením počtu zaměstnanců o 14,3 tis. U všech velikostních kategorií ekonomických subjektů, resp. jejich zaměstnanců došlo vlivem inflace k poklesu reálných průměrných mezd – podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. Z následující mapy (grafu) je patrné výdělkové dominantní postavení kraje hl. m. Prahy (s odstupem následovaným Středočeským krajem). Tradičně je zde dosahováno nejvyšší průměrné mzdy. I přes nominální pokles v loňském roce dosáhla její výše 32 879 Kč. Hl. m. Praha je jediným regionem, který úrovní průměrné mzdy převyšuje celorepublikový průměr, a to o cca 31 % (o 7 751 Kč). V ostatních regionech (členění podle klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS) s výjimkou Zlínského a Moravskoslezského kraje došlo ke zvýšení průměrné nominální mzdy; v Olomoucké kraji průměrná mzda stagnovala. Hranici 25 000 Kč překročil ještě kraj Středočeský, průměrnou mzdu převyšující 24 000 Kč zaznamenal

Jihomoravský

kraj.

Nejčetnější

zastoupení

měl

interval

22 000 - 23 000 Kč (6 krajů) – Kraj Vysočina, Ústecký, Královéhradecký, Olomoucký, Pardubický

a

Jihočeský

kraj.

Nejnižší

průměrná

mzda – 21 435 Kč – byla

zaznamenána v Karlovarském kraji (cca 85 % celorepublikového průměru).

18


Diferenciace extrémních mzdových hladin na úrovni krajů se snížila o 612 Kč na 11 444 Kč (hl. m. Praha x Karlovarský kraj). Hodnota variačního koeficientu

v tomto

členění

klesla

z 12,2 %

(v roce

2012)

na

11,6 %.

Nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly Kraj Vysočina (o 1,2 %), dále pak Jihomoravský a Liberecký kraj (oba o 1,0 %), naopak

největší

pokles

byl

v

hl. m. Praze

(o 1,6 %),

Zlínském

a Moravskoslezském kraji (oba o 0,3 %). Ve všech regionech došlo k poklesu kupní síly průměrné mzdy – viz tabulku č. 8 v příloze. Provedenou korelační analýzou byla prokázána mírná vazba mezi regionální mírou nezaměstnanosti (na konci roku 2012) a úrovní mezd (v hodnoceném roce) na úrovni krajů. Víceméně obdobná vazba byla zjištěna i při zkoumání vztahu mezi intenzitou růstu výdělků a vývojem míry nezaměstnanosti na příslušném území. 19

1.2.1 Poznatky z Informačního systému o průměrném výdělku

Důležitým zdrojem informací o pracovních příjmech, resp. výdělcích jednotlivých zaměstnanců v České republice, které doplňují údaje ČSÚ, jsou data získaná z pravidelného statistického šetření o průměrném výdělku (ISPV). Na rozdíl od podnikového výkaznictví ČSÚ, které vychází z údajů o evidenčním počtu zaměstnanců a vyplacených mzdách za ekonomický subjekt, jehož účelem je makroekonomický pohled na mzdy, ISPV poskytuje data o mzdové úrovni jednotlivých skupin zaměstnanců i podle profesní struktury (včetně rozdělení na ženy a muže). Ve výsledcích o průměrných mzdách ČSÚ a ISPV jsou rozdíly, které vyplývají zejména z odlišné definice podnikatelské a nepodnikatelské sféry ČSÚ a mzdové a platové sféry ISPV, rozdílného způsobu přepočtu zaměstnanců, apod. Z výstupů šetření ISPV lze porovnat výdělkovou úroveň žen a mužů. Průměrná mzda mužů dosáhla v roce 2013 výše 29 250 Kč a průměrná mzda žen 22 955 Kč. Dynamika jejich růstu byla v uvedeném období shodná. Rozdíl v průměrném výdělku mužů a žen činil 6 295 Kč, relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů dosáhla 78,5 % a byla stejná jako v roce 2012. Hodnota mediánu mezd mužů činila ve sledovaném období 24 276 Kč a mediánu mezd žen 20 502 Kč. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové hodnoty výdělků žen a mužů představovalo 84,5 % (absolutní rozdíl 3 774 Kč, což bylo o 2 521 Kč méně než v případě průměru). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Z tohoto srovnání však nelze přímo usuzovat na diskriminaci žen v oblasti výdělků, neboť jejich úroveň podle pohlaví je ovlivněna řadou faktorů např. strukturou zaměstnanců podle odvětví, profesí, pracovního zařazení (ženy jsou obecně méně zastoupeny na lépe placených místech), vzdělání, věku (dochází k přerušení pracovní kariéry žen v souvislosti s péčí o děti či jiné blízké osoby) a dále i rozsahem čerpání fondu pracovní doby vzhledem k potřebě slaďování zaměstnání a soukromého života (ženy mají nižší objem přesčasové práce placené vyšší sazbou) atd.

20

V zásadě stagnaci rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců (v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012) signalizuje vývoj hodnoty většiny základních diferenciačních charakteristik popsaných v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací).

Ukazatel

rok 2012

rok 2013

3 887

3 887

Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%)

67,9

67,7

Decilový poměr (9. decil : 1. decil)

3,44

3,47

85

80

Giniho koeficient

0,30

0,30

Paretův koeficient

0,37

0,38

Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč)

Variační koeficient (%)


Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců (oproti stejnému období předchozího roku) se snížil o 0,2 p. b. na hodnotu 67,7 %. Opačně se vyvíjela relace růstu nižších a vyšších výdělků; dynamika výdělku v 9. decilu převýšila v roce 2013 meziročně o 1,1 p. b. nárůst výdělku v 1. decilu. Medián mzdy v roce 2013 činil 22 557 Kč (ve mzdové sféře 21 911 Kč, v platové sféře 24 510 Kč) a byl oproti hodnotě průměrné měsíční mzdy nižší o 3 887 Kč. V platové sféře představoval tento rozdíl 1 430 Kč; ve mzdové sféře činilo zaostávání mediánu za průměrnou mzdou 4 644 Kč. Z toho vyplývá, že výdělky jednotlivých zaměstnanců ve mzdové sféře na rozdíl od sféry platové byly více diferencované. To bylo ovlivněno zejména vysokou absolutní úrovní vyplácených mezd (včetně prémií, mimořádných odměn a bonusů) vrcholovým manažerům a špičkovým specialistům v tomto sektoru. Proti posílení mzdové diferenciace působila skutečnost, že průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (klasifikace CZ-ISCO, hlavní třída 1) bylo nižší než průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců (o 2,3 p. b.).

21

V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám (viz frekvenční graf v rámci vybraných výstupů z Informačního systému o průměrném výdělku v příloze). V nejčetnějším pásmu 20 – 22 tis. Kč pobíralo mzdu celkem 8,6 % zaměstnanců (ve stejném období roku 2012 to bylo 8,8 %). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč mělo jen 0,3 % zaměstnanců (v roce 2012 to bylo 0,4 %) – ovšem např. v odvětvích „činnosti v oblasti nemovitostí“ 1,5 %, „zásobování vodou; činnosti souvisejícími s odpadními vodami, odpady“ 1,3 % a „výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků“ 1,1 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 000 Kč byla vyplacena 25,0 % zaměstnanců (o 1,3 p. b. větší podíl než v roce 2012) – v odvětvích „telekomunikační činnosti“ ji však obdrželo 75,3 %, v „IT a informační činnosti“ 71,3 % a ve „výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla“ 65,0 % zaměstnanců. K nadprůměrně odměňovaným profesím v roce 2013 patřili např. „nejvyšší představitelé společností“ (s průměrnou mzdou 82 199 Kč), „lékařští specialisté“ (56 348 Kč), „učitelé na VŠ a VOŠ“ (43 602 Kč) nebo „strojní inženýři“ (42 349 Kč). K nejhůře placeným profesím patřili zejména „pokrývači“ (14 997 Kč), „švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech“ (13 538 Kč) nebo „pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur“ (13 339 Kč). Čím vyššího vzdělání zaměstnanec dosáhl, tím vyšší měl zpravidla průměrnou

mzdu.

Např.

zatímco

zaměstnanec

s maturitou

pobíral

mzdu

(26 087 Kč) cca ve výši průměrné mzdy, vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec měl ve sledovaném období průměrnou mzdu téměř 1,6 krát vyšší (její úroveň dosáhla 42 208 Kč). Z hlediska věku patřili k nejlépe placeným zaměstnanci ve věku 30 - 49 let, a to ve všech vzdělanostních kategoriích s výjimkou středoškoláků s maturitou. Největší rozdíly byly zaznamenány u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Průměrná mzda těchto zaměstnanců ve věku do 29 let činila 29 236 Kč (1,4 násobek průměru dané věkové kategorie), ve věku od 30 do 49 let dosáhla 44 886 Kč (1,6 násobek) a ve věku nad 50 let dosáhla úrovně 44 178 Kč (1,7 násobek).

22

Statistika

výdělků

z ISPV poskytuje

i

zajímavý

přehled

o

mzdách

zaměstnanců v České republice podle jejich státního občanství. Absolutně nejvyšší průměrné mzdy 87 912 Kč v roce 2013 v ČR dosáhli zaměstnanci s německým státním občanstvím, a to jak v nemanuálních profesích (94 016 Kč), tak i manuálních (25 660 Kč). Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou 33 926 Kč, avšak téměř 2,6krát nižší průměrnou mzdou než nejlépe placení Němci, se stali pracovníci z Ruské federace. Více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané Slovenska (30 892 Kč), kteří byli nejpočetnější skupinou zahraničních zaměstnanců pracujících v ČR (53,7 tis.), a Rumunska (28 797 Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu 16 296 Kč obdrželi zaměstnanci z Mongolska, Ukrajiny (19 625 Kč) a Vietnamu (19 983 Kč), u nichž převažuje výkon manuálních prací. Průměrná mzda zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu prvního nebo druhého stupně ve mzdové sféře dosáhla úrovně 17 136 Kč, u zaměstnanců s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně byla o 875 Kč nižší a činila 16 261 Kč (tj. cca 61 % průměrné mzdy všech zaměstnanců mzdové sféry). Přestože práce na tzv. kratší pracovní úvazky není v ČR rozšířena jako v jiných zemích, dochází v poslední době k jejímu většímu využívání. Ve sledovaném období průměrná mzda zaměstnance mzdové sféry, který pracoval na zkrácený pracovní úvazek, meziročně vzrostla o 3,8 % na 23 753 Kč (přepočteno na plný pracovní úvazek). Podrobné statistiky o výdělcích (včetně mzdové distribuce) jednotlivých skupin zaměstnanců z Informačního systému o průměrném výdělku jsou součástí tabulkové přílohy v samostatné složce na konci materiálu.

23

1.3 Sociální příjmy Míra zatížení hrubého domácího produktu sociálními transfery v roce 2013 dosáhla 12,1 % (relace objemu sociálních příjmů k objemu HDP v běžných cenách) a ve srovnání s rokem 2012 se mírně zvýšila (o 0,1 p. b.). Celkový objem sociálních příjmů (druhé nejvyšší složky peněžních příjmů domácností) dosáhl v roce 2013 částky 470,1 mld. Kč a převýšil skutečnost stejného období roku 2012 o 8,3 mld. Kč, tj. o 1,8 % nominálně a 0,4 % reálně. Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových příjmů domácností dosáhl 18,8 % a převýšil tento podíl dosažený v roce 2012 o 0,4 p. b. Příjmy občanů ze všech druhů sociálních dávek se zvýšily. Výrazný nárůst byl zaznamenán u dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek pěstounské péče a dávek podmíněných zdravotním stavem, vzhledem k situaci na trhu práce nemůžeme přehlédnout ani nárůst výdajů na podpory v nezaměstnanosti – viz tabulku č. 9 v příloze. Strukturální rozložení celkových sociálních příjmů domácností ukazuje následující graf:

Sociální příjmy obyvatelstva (výdaje v %) 100%

0,6% 0,7% 1,7%

95%

4,5%

90%

7,8%

0,6% 0,7% 3,4%

0,4% 0,9% 3,0%

0,4% 1,1% 2,3%

0,3% 1,7% 1,9%

4,3%

4,5%

4,0%

4,0%

5,2%

4,8%

4,2%

6,0%

8,0%

7,7%

85% 80%

10,3%

9,4%

9,3%

0,4% 2,2% 2,1% 4,2%

Dávky podmíněné zdravotním stavem Dávky pomoci v hmotné nouzi

4,3%

7,9%

Podpory v nezaměstnanosti

Příspěvek na péči

75% Dávky nem. pojištění

70% 65% 74,4%

75,6%

76,7%

80,2%

79,4%

78,9%

60%

Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče Dávky důchodového pojištění

55% 50%

2008

2009

2010

2011

2012

Zpracováno z dat MPSV

24

2013

Dávky důchodového pojištění, na které bylo poskytnuto (bez dávek vyplácených do ciziny) 371,1 mld. Kč, tj. o 0,5 mld. Kč (o 0,1 %) více než ve srovnatelném období roku 2012, se podílely na celkové úrovni sociálních příjmů domácností 78,9 % (o 1,3 p. b. méně) – viz tabulku č. 9 v příloze. Objem vyplacených dávek důchodového pojištění ovlivnila i výše záloh na výplatu důchodů v prvních lednových dnech. Zatímco v prosinci 2012 činila tato záloha 6,9 mld. Kč, v prosinci 2013 to byla záloha ve výši 8,0 mld. Kč. Výdaje související s valorizací důchodů, která proběhla v lednu 2013, činily od počátku roku 4,5 mld. Kč. Nárůst zaznamenaly výdaje na starobní důchody, které (bez dávek vyplácených do ciziny) vzrostly o 2,3 mld. Kč (o 0,8 %) na 299,2 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém objemu výdajů na dávky důchodového pojištění dosáhl 80,8 %. Výdaje na invalidní důchody se (bez dávek vyplácených do ciziny) snížily o 1,6 mld. Kč (o 3,5 %) na 44,1 mld. Kč. Průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu se v období leden – prosinec 2013 meziročně zvýšila o 192 Kč (o 1,8 %) na 10 962 Kč, v reálném vyjádření se však snížila o 0,2 % (při použití indexu životních nákladů domácností důchodců 102,0 %), představovala 42,3 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (o 0,7 p. b. více než v roce 2012). Nejvyšší průměrný starobní důchod pobírali občané v hl. m. Praze – 11 726 Kč (jeho relace k průměrné mzdě v hl. m. Praze však činila pouze 35,7 %), nejnižší v Olomouckém kraji – 10 636 Kč (relace 47,8 %), v Karlovarském kraji s průměrným důchodem 10 707 Kč představoval jeho podíl na průměrné hrubé mzdě rovných 50 % – viz grafy č. 3 a 4 v příloze.

V prosinci 2013  pobíralo důchod 2 857,9 tis. osob, přičemž jejich počet se meziročně snížil o 8,2 tis. (tj. o 0,3 %). Počet důchodců se starobním důchodem (včetně poměrného starobního) stagnoval (nárůst jen o 1,1 tis. na 2 340,3 tis. osob), v rámci této skupiny důchodců činil počet důchodců s trvale kráceným předčasným důchodem 540,7 tis. (oproti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 19,6 tis., tj. o 3,8 % – mj. v souvislosti s prodlužováním věku odchodu do důchodu a růstem nezaměstnanosti). 25

Meziročně se snížily počty příjemců invalidních důchodů o 5,1 tis. – na 433,4 tis. – o 1,2 % (z toho počet invalidních důchodců 3. stupně o 9,4 tis. – o 4,3 %), vdovských a vdoveckých o 1,6 tis. (o 4,0 %), sirotčí důchod pobíralo o 1,3 % osob méně,  průměrný nominální starobní důchod (vyplácený samostatně) dosáhl 10 985 Kč a převýšil o 192 Kč (tj. o 1,8 %) skutečnost stejného měsíce roku 2012 (tabulka č. 10). U žen činil 9 970 Kč, čímž představoval 82,0 % průměrného důchodu mužů (12 165 Kč). Průměrná výše trvale kráceného předčasného důchodu byla oproti průměrnému starobnímu důchodu o 1 179 Kč nižší a dosáhla 9 806 Kč (o 165 Kč více než ve srovnatelném období předchozího roku), z toho u mužů 10 929 Kč a u žen 8 868 Kč,  pobíralo samostatně vyplácený starobní důchod do úrovně 10 999 Kč měsíčně 52,6 % osob, ve výši 11 000 Kč – 13 999 Kč měsíčně 38,2 % osob, vyšší důchod než 14 000 Kč mělo 9,2 % důchodců. Postupné přelévání důchodů do vyšších pásem ukazuje následující graf:

Procentní rozložení počtu samostatně vyplácených starobních důchodů 20% 15% 10% 5% 0%

prosinec 2011

prosinec 2012

prosinec 2013


 následující graf ukazuje relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví; ve skupině s důchodem 11 000 Kč až 11 999 Kč bylo zastoupení mužů i ženy přibližně stejné, ve skupinách s důchodem nižším než 11 000 Kč však převládaly výrazně ženy, ve skupinách nad 12 000 Kč muži.

26

Relativní rozložení všech druhů samostatně vyplácených důchodů dle pohlaví v prosinci 2013 20% 15% 10% 5% 0%

Muži

Ženy


Na dávkách státní sociální podpory a pěstounské péče bylo vyplaceno 37,3 mld. Kč a zůstaly tak s podílem 7,9 % na celkových sociálních příjmech obyvatel nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. V hodnoceném období bylo touto formou vyplaceno meziročně o 1,8 mld. Kč více finančních prostředků (o 5,1 %) než ve stejném období předchozího roku – viz tabulky č. 9 a 11 v příloze.

Výdaje na vybrané dávky státní sociální podpory (v mil. Kč) 30 000 27 000 24 000 21 000 18 000 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000 0 2008

2009

Přídavek na dítě

2010

Příspěvek na bydlení


27

2011

2012

Rodičovský příspěvek

2013

Předchozí i následující graf ukazují na dlouhodobě klesající tendenci výdajů i počtu příjemců u přídavku na dítě i u rodičovského příspěvku a stoupající tendenci u příspěvku na bydlení (zdůvodněno dále).

Vývoj počtu příjemců vybraných dávek státní sociální podpory v letech 2008 - 2013 (v tis. osob) 900

800 700 600 500 400 300 200

100 0

2008

2009 přídavek na dítě

2010

2011

příspěvek na bydlení

2012

2013

rodičovský příspěvek


Výdaje na rozhodující dávku tohoto systému – rodičovský příspěvek (s podílem 65,3 % na celkovém objemu těchto dávek) klesly o 0,6 mld. Kč (o 2,5 %) na 24,3 mld. Kč. Průměrný počet měsíčně vyplacených dávek se snížil o 4,1 %, tj. o 12,6 tis. na 295,7 tis., mj. v souvislosti s průběžným poklesem porodnosti od roku 2009 – viz tabulky č. 11 – 13 v příloze. Výrazný přírůstek byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (jehož podíl na celkové výši výdajů na dávky státní sociální podpory vzrostl ve sledovaném období z 16,2 % na 19,9 %). Bylo na něj vynaloženo 7,4 mld. Kč, tj. o 29,1 % (o 1,7 mld. Kč) více při zvýšeném počtu v průměru měsíčně vyplácených dávek (o 19,1 %, tj. o 31,1 tis.) na 193,6 tis., jejichž průměrná výše vzrostla z 2 953 Kč 28

na 3 200 Kč (o 8,4 %), nejvyšší byla v Praze (3 915 Kč), nejnižší v Kraji Vysočina (2 771 Kč). Je to důsledek zvýšených nákladů na bydlení, úpravy stanovených normativů pro propočet této dávky i méně příznivé příjmové situace domácností – viz tabulky č. 11 – 14 v příloze. Formou přídavku na dítě (s podílem 8,9 % na celkovém objemu dávek státní sociální podpory) bylo vyplaceno 3,3 mld. Kč (pokles o 0,1 %), tj. přibližně shodně jako ve stejném období předchozího roku. Rovněž průměrný měsíční počet vyplacených dávek ve sledovaném období meziročně klesl jen nepatrně (o 0,2 %) – viz tabulky 11 – 13 v příloze. Na porodném, které je od 1. 1. 2011 vypláceno jen na prvorozené dítě rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima rodiny, bylo vyčerpáno 147,7 mil. Kč, tj. o 3,9 mil. (2,7 %) více než ve stejném období předchozího roku (tabulka č. 11 v příloze). Podle

územního

členění

připadla

nejvyšší

částka

poskytnutá

prostřednictvím systému státní sociální podpory na 1 obyvatele v kraji Ústeckém a Moravskoslezském, nejnižší v Plzeňském kraji (tabulka č. 15 v příloze). Dávky pěstounské péče (5,5 %

Výdaje na dávky pěstounské péče (v mil. Kč)

podíl na celkovém objemu dávek státní sociální podpory a pěstounské péče) jsou od ledna 2013 upraveny zákonem

2 500

č. 359/1999 Sb.,

2 000

ochraně

dětí,

o sociálně ve znění

právní

pozdějších

předpisů.

Bylo

ně

poskytnuto

1 500

o 66,0 %

(o 0,9 mld. Kč)

meziročně

1 000

na

více, tedy 2,1 mld. Kč. V souvislosti s touto změnou právní úpravy došlo

500

především ke zvýšení odměny pěstouna

0

2012

a nárůstu vyplacených dávek, jejichž průměrný měsíční počet se zvýšil o 9,9 % (na 22,2 tis.) – viz tabulky č. 11 – 13 v příloze. 29


2013

V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění (s podílem 4,3 % na celkových sociálních příjmech obyvatel). Touto formou bylo v roce 2013 poskytnuto 20,1 mld. Kč, což bylo o 0,7 mld. Kč (o 3,9 %) více než ve srovnatelném období předchozího roku – viz tabulku č. 9 v příloze. Rozhodující

dávkou

bylo

nemocenské,

jehož

podíl

na

dávkách

nemocenského pojištění činil 59,8 % (o 0,6 p. b. více než ve srovnatelném období roku 2012) a jehož objem se zvýšil o 0,6 mld. Kč (o 5,0 %) na 12,0 mld. Kč. Na peněžitou pomoc v mateřství bylo za leden až prosinec 2013 vyplaceno 7,3 mld. Kč, tedy o 34,7 mil. Kč (o 0,5 %) meziročně více. Její podíl na dávkách nemocenského pojištění se však snížil o 1,3 p. b. na 36,0 %. Výdaje na ošetřovné se ve sledovaném období zvýšily na 0,8 mld. Kč (o 23,6 %, tj. o 160,9 mil. Kč). Na vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, (jehož výše nemá vliv na celkový vývoj dávek nemocenského pojištění) bylo vyplaceno stejně jako v předchozím roce – tj. 7,0 mil. Kč, viz tabulku č. 16 v příloze.

Další významnou složkou sociálních příjmů domácností je příspěvek na péči s podílem 4,2 % na celkových sociálních příjmech obyvatel – viz tabulku č. 9 v příloze. V hodnoceném období bylo takto čerpáno 19,5 mld. Kč, což bylo o 6,3 % (1,1 mld. Kč) meziročně více. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyšším nárůstem počtu vyplacených příspěvků ve vyšších stupních závislosti. Největší nárůst byl zaznamenán v hl. m. Praze (10,8 %), nejnižší ve Zlínském kraji (1,4 %) – viz tabulku č. 17 v příloze. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 321,3 tis. dávek, tedy o 11,9 tis. (o 3,8 %) více než v roce 2012, z toho v I. stupni závislosti 108,6 tis. (33,8 %), ve II. stupni 103,4 tis. (32,1 %), ve III. stupni 68,0 tis. (21,2 %) a ve IV. stupni 41,3 tis. dávek (12,9 %).

30

Prostředky vyplacené formou podpory v nezaměstnanosti se podílely na celkových sociálních příjmech domácností 2,1 %. V lednu – prosinci 2013 na ně bylo vyčerpáno 9,7 mld. Kč při meziročním nárůstu o 10,5 % (o 1,0 mld. Kč) – viz tabulku č. 9. Počínaje lednem 2013 byla míra registrované nezaměstnanosti nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob, který udává podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let k obyvatelstvu stejného věku. V uvedeném období vzrostl průměrný podíl nezaměstnaných osob z 6,8 na 7,7 %, tj. o 0,9 p. b. Průměrný počet evidovaných nezaměstnaných se zvýšil o 60,0 tis. (o 11,9 %) na 564,4 tis., přičemž průměrný počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na

podporu

v nezaměstnanosti

vzrostl

na

117,9 tis.

(o 13,4 tis.,

tj. o 12,9 %). Podíl žen pobírajících podporu v nezaměstnanosti na celkovém počtu uchazečů s podporou činil 49,0 % (o 0,9 p. b. méně než v roce 2012). Na jedno volné pracovní místo připadalo 14,5 uchazečů (oproti 12,6 ve stejném období roku 2012). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se ve sledovaném období zvýšila o 392 Kč (o 6,7 %) na 6 284 Kč, u mužů činila 6 813 Kč a u žen 5 731 Kč. Meziroční zvýšení průměrné měsíční výše podpory bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR. Nejnižší průměrnou podporu vykázal Zlínský kraj (5 940 Kč), nejvyšší hl. m. Praha (7 672 Kč) – viz grafické vyjádření níže a tabulku č. 18 v příloze.


31

Rozdělení příjemců podpory v nezaměstnanosti do pásem podle jejich výše k 31. 12. daného roku 25

21,6

22,6

Podíly v %

20 15

16,5

12,5

11,6

14,5 10

10,7

5 0,7 0,4

9,8

9,3 10,8

6,8 5,1

9,4 7,4

2,3 1,5

Intervaly v Kč

0

2012

5,6

3,7 4,2

2,6

7,4

3,0

2013


Jak ukazuje předchozí graf, pobírala v prosinci 2013 téměř polovina uchazečů o zaměstnání podporu do 5 500 Kč, nejvíce z nich ve výši 3 500 – 4 500 Kč.

Dávky pomoci v hmotné nouzi, které patří mezi složky s menším podílem na celkových sociálních příjmech domácností, ale jejichž podíl na celkových sociálních příjmech se zvyšuje (ve sledovaném období meziročně z 1,7 % na 2,2 %, tedy o 0,5 p. b.), byly čerpány ve výši 10,5 mld. Kč. V porovnání s množstvím prostředků poskytnutých touto formou v lednu – prosinci 2013 se jednalo o jejich výrazné překročení (o 35,6 %, tj. o 2,7 mld. Kč), které bylo způsobeno zejména navýšením počtu příjemců dávek v souvislosti s vysokým počtem uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, nepříznivou ekonomickou situací některých typů domácností, růstem nákladů na bydlení a řešením červnových povodní – viz tabulku č. 19 v příloze. Vývoj výdajů na jednotlivé dávky ukazuje následující graf:

32

Dávky pomoci v hmotné nouzi (v mil. Kč) 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2008

2009

Příspěvek na živobytí

2010

Doplatek na bydlení

2011

2012

2013

Mimořádná okamžitá pomoc


Z hlediska územního členění připadala nejvyšší dávka poskytnutá systémem pomoci v hmotné nouzi na 1 obyvatele v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší v hl. m. Praze, kde ale oproti roku 2012 vzrostla nejvíce (o 58,2 %) – viz tabulku č. 21 v příloze. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil ve sledovaném období 71,0 % z úhrnného objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) vzrostly na 7,5 mld. Kč a převýšily skutečnost předchozího roku o 1,6 mld. Kč (o 26,3 %). Meziročně výrazně vzrostly ve všech krajích (v rozmezí od 22,9 % v Kraji Vysočina do 49,1 % v hl. m. Praze), viz tabulku č. 20 v příloze. Průměrný měsíční počet dávek se zvýšil o 34,2 tis. (o 29,4 %) na 150,4 tis. Z celkového počtu dávek připadalo v prvních deseti měsících roku 2013 (údaje za celý rok 2013 nejsou k dispozici) 52,3 % (o 0,9 p. b. více než ve stejném období roku 2012) na domácnosti jednotlivců, 8,4 % (o 0,6 p. b. méně) na domácnosti s 5 a více členy. V souvislosti se změnami ve struktuře příjemců dávek se meziročně snížila průměrná výše dávky o 62 Kč (na 4 171 Kč), neboť méně početné domácnosti pobírají nižší dávky.

33

Na doplatku na bydlení, který představuje 26,8 % z úhrnu dávek pomoci v hmotné nouzi, bylo vyplaceno 2,8 mld. Kč, tj. o 1,1 mld. Kč (o 68,1 %) více než ve stejném období roku 2012; došlo nejen ke zvýšení počtu příjemců této dávky, ale i k nárůstu její průměrné výše. K vyššímu čerpání této dávky proti skutečnosti předchozího roku došlo ve všech krajích, a to v rozmezí od 56,0 % (Pardubický kraj) do 82,4 % (hl. m. Praha), jak ukazuje tabulka č. 20 v příloze. V průměru bylo za leden až prosinec vyplaceno 58,6 tis. dávek, tj. o 17,4 tis. (o 42,3 %) více než za stejné období roku 2012 (z nich téměř 41 % v Ústeckém a Moravskoslezském kraji), z tohoto počtu připadla v 1. – 10. měsíci 2013 největší část – 51,1 % na domácnosti jednotlivců, domácnostem s 5 a více členy bylo vyplaceno 8,2 % dávek. Z hlediska forem bydlení byla většina dávek v minulém roce vyplacena domácnostem bydlícím v nájemní

formě

bydlení

(52,7 %)

a

domácnostem

na ubytovnách (28,4 %), v podnájmech (7,0 %) a azylových domech (2,6 %). Průměrná výše dávky činila 3 605 Kč (o 413 Kč meziročně více). Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (poslední z dávek tohoto systému) se proti srovnatelnému období zvýšily. Bylo na nich vyplaceno 232,4 mil. Kč, tj. o 38,2 % (64,2 mil. Kč) více. K výraznému nárůstu výdajů došlo zejména v souvislosti s řešením následků červnových povodní v krajích: Ústeckém (276,3 %), Středočeském (132,8 %), Královéhradeckém (100,0 %) – viz tabulku č. 20 v příloze.

Dávky podmíněné zdravotním stavem se podílely na celkových sociálních příjmech pouze 0,4 %. Bylo na nich vyplaceno 1,9 mld. Kč (o 22,9 % více než v roce 2012). Tento výrazný meziroční nárůst výdajů byl způsoben pozdějším náběhem výplat nových typů dávek v roce 2012. V roce 2013 bylo vyplaceno 6,9 tis. příspěvků na zvláštní pomůcku v celkové výši 787,9 mil. Kč (v průměru činil 1 příspěvek 114,2 tis. Kč). Příspěvků na mobilitu bylo čerpáno v průměru měsíčně 233,7 tis. a bylo na ně vyplaceno za leden až prosinec 2013 celkem 1 116,0 mil. Kč – viz tabulku č. 22 v příloze.

34

1. 4 Ostatní příjmy

Podíl „ostatních“ příjmů (tj. těch, jež nemají charakter příjmů ze závislé pracovní činnosti nebo sociálních příjmů) na celkových příjmech domácností (v makroekonomickém pohledu) představoval přibližně 36 – 37 % (zhruba stejně jako v roce 2012). Jejich absolutní objem lze na základě dostupných údajů o výši jednotlivých hlavních položek spadajících do této příjmové skupiny odhadnout na cca 910 – 920 mld. Kč.

Nejdůležitějšími položkami příjmů (statisticky zařazenými do kategorie „ostatních“) jsou zejména: 

příjmy z (drobného) podnikání,



příjmy z majetku (pronájmy, prodeje, dividendy z cenných papírů, renty apod.),



přijaté půjčky,



příjmy z pojištění,



přijaté úroky z vkladů, půjček, dluhopisů,



příjmy ze zahraničí,



dary, výhry, stipendia, výživné,



příjmy z dědictví,



příjmy z tzv. šedé („stínové“) ekonomiky.

Povaha těchto příjmů objektivně neumožňuje komplexní (statistickou) kvantifikaci úrovně a vývoje všech jejich výše uvedených druhů. S využitím dat čerpaných ze statistiky národních účtů ČSÚ a evidence ČNB lze konkrétně specifikovat pouze některé (často do určité míry agregované) klíčové položky (data představují celkové objemy):

35

 hrubý smíšený důchod – zahrnující především zisk drobných podnikatelů z výrobních činností a poskytovaných služeb (včetně jejich pracovních důchodů) a rovněž odhadované příjmy ze „šedé“ ekonomiky ve výši několika desítek miliard korun – představoval 587,2 mld. Kč a meziročně (nominálně) poklesl o 0,6 % (- 3,3 mld. Kč),

 důchody z vlastnictví činily 132,7 mld. Kč (proti roku 2012 nominální pokles o 5,7 % – v porovnání let 2012/2011 byl vykázán pokles o 8,8 %); v jejich rámci došlo k reálnému poklesu u přijatých úroků (představovaly celkem 27,3 mld. Kč) o 14,9 %, rozdělovaných důchodů společností (- 5,4 %) – jde hlavně o dividendy a jiné důchody z rozdělovaného zisku (celkem činily 79,7 mld. Kč); dále k reálnému poklesu došlo u důchodů z vlastnictví náležejících pojištěncům, které reprezentují zhodnocení prostředků investovaných do životního pojištění a penzijního připojištění (kdy meziročně v nominálním vyjádření stagnovaly) a (méně významných – v absolutním vyjádření „jen“ 3,5 mld. Kč) důchodů z půdy (pachtovného), a to o 1,4 %, resp. 0,1 %,  tzv.

ostatní

běžné

příjmy

(transfery)

v celkové

výši

147,9 mld. Kč

se meziročně zvýšily o 1,2 % (v roce 2012 proti roku 2011 vzrostly o 9,2 %); z toho

20,0 mld. Kč

představovaly

náhrady

z neživotního

pojištění

(ve srovnání s rokem 2012 to znamenalo reálný nárůst jejich objemu o 5,9 %) a 127,9 mld. Kč „jiné“ běžné transfery (mj. výhry, stipendia, výživné, dary, převody ze zahraničí a příjmy plynoucí z odškodnění obětí nacistické perzekuce, účastníků zahraničního a národního odboje a politických vězňů); jejich objem v reálném vyjádření poklesl o 1,1 %.

36

2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Průměrná meziroční míra cenové inflace byla v roce 2013 o 1,9 p. b. nižší než v roce 2012 a činila 1,4 %. V dlouhodobějším porovnání od roku 2006 to byl druhý nejnižší roční nárůst spotřebitelských cen. Jak ukazuje následující graf, rychlejší nárůst v uvedeném období vykázaly životní náklady domácností důchodců (průměrné meziroční nárůsty v %):

Vývoj průměrné meziroční míry cenové inflace a životních nákladů domácností důchodců v letech 2006 - 2013 (růst v %) 8,2

6,3

4,6

3,7

3,6

2,5

3,0

2,8 2,1 1,5

1,5

3,3

1,0

prům. meziroční míra inflace

2,0

1,9 1,4

životní náklady dom. důchodců


V období od počátku ledna do konce prosince 2013 vzrostla úhrnná cenová hladina rovněž o 1,4 % (viz tabulku č. 23). Vývoj inflace v roce 2013 ovlivnil zejména měsíc leden, kdy spotřebitelské ceny vzrostly proti prosinci 2012 o 1,3 % (zhruba o třetinu méně než o rok dříve). Lednový meziroční cenový nárůst zpomalil na 1,9 % a zpomalování pokračovalo i v dalších měsících roku, a to víceméně v celém spektru spotřebního koše. Zásadní 37

vliv mělo zvýšení základní i snížené sazby DPH o 1,0 p. b. s dopadem do inflace v rozsahu 0,8 p. b. Nejcitelnější dopady této úpravy pocítili spotřebitelé u potravin, dopravy, bydlení, zdraví a v rekreaci a kultuře. Na lednovém cenovém vzestupu významně participovalo také navýšení regulovaných a dalších administrativně stanovených cen: v bydlení podražila elektřina a zemní plyn, teplo a teplá voda a vodné a stočné. V dalších měsících se cenový růst významně zklidnil a převážně se pohyboval spíše pod obvyklými hodnotami z předchozích let. Relativně

významné

bylo

zvýšení

spotřební

daně

z tabákových výrobků.

Mimořádně příznivě se v roce 2013 (zejména s ohledem na pokles cen plynu pro domácnosti) vyvíjely ceny v oblasti bydlení. Ceny pohonných hmot střídavě rostly a klesaly a spíše přispěly k mírnému snížení cen ve skupině doprava; dále zlevnil sortiment bytového vybavení a zařízení domácnosti, což platilo i pro poštovní a telekomunikační služby. K meziročnímu přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen přispěly (vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem) jednotlivé agregované „výdajové“ skupiny spotřebního koše následovně (zaokrouhleno na 1 desetinné místo):

Úhrnný nárůst spotřebitelských cen v roce 2013 (v %)

+1,4

Pořadí skupin podle výše vlivu (v procentních bodech): Potraviny, nealkoholické nápoje

+0,7

Bydlení, voda, energie, paliva

+0,5

Alkoholické nápoje, tabák

+0,3

Ostatní zboží a služby

+0,1

Stravování a ubytování

+0,1

Zdraví

+0,1

Vzdělávání

0,0

Rekreace a kultura

0,0

Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy

0,0

Odívání a obuv

0,0

Doprava

-0,1

Pošty a telekomunikace

-0,3


38

Z přehledu je zřejmé, že největší vliv na růst cenové hladiny v roce 2013 měly – po delším období priority bydlení - ceny potravin a nealkoholických nápojů (i po zpomalení ve 4. čtvrtletí činil celkový meziroční index stále nezanedbatelných 104,9 % – i když o 2,0 p b. méně než o rok dříve). Ceny zemědělských výrobců vzrostly v úhrnu za celý rok 2013 o 4,5 %, (o 0,7 p. b. více než v roce 2012), přičemž více rostly ceny rostlinné produkce (+ 5,1 %, z toho brambory + 88,6 %) než živočišné produkce (+ 3,8 %); výrobci v potravinářském průmyslu část přírůstku utlumili a prodávali obchodníkům své produkty o 3,5 % dráže než před rokem (nejvíce zvýšily své ceny mléčných výrobků a zeleniny vč. brambor); relativně malou marži si do cen (s ohledem na nutné zapracování vyšší snížené sazby DPH) připsali koneční prodejci (nárůst cen potravin a nealkoholických nápojů činil 4,9 %, tj. o 2,0 p. b. méně než o rok dříve).

Druhý největší dopad měl růst cen bydlení (index 101,8 % proti 105,0 % v roce 2012), kde však původní velmi dynamický cenový vývoj hlavních komodit výrazně klesl. Zpomalila především dynamika tepla a teplé vody a zemního plynu. Relativně významný byl i odraz zvýšení spotřební daně u tabáku a tržního vlivu u alkoholických nápojů (+3,8, resp. +3,4 %). Vyšší nárůst životních nákladů proti průměru zapříčinila u důchodců (index 102,0 %) struktura jejich spotřebního koše s dominantním postavením výživy (index 105,3 %), nadále nadprůměrným podílem výdajů za bydlení (index 102,1 %) a vyšších nákladů na zdravotní péči (index 102,5 %) a ostatní zboží a služby (102,2 % – vlivem vyššího pojistného). V hl. m. Praze činilo navýšení 1,8 %, při jen mírně podprůměrném nárůstu nákladů na potraviny a nealkoholické nápoje (index 104,8 %) byl vykázán vyšší růst cen bydlení, naopak menší než v celé ČR byl propad cen odívání a obuvi (podrobnější data obsahují tabulky č. 23 a 24 v příloze).

39

Průměrný roční harmonizovaný index spotřebitelských cen (cenový index propočtený podle metodiky Eurostatu pro potřeby porovnání inflace v jednotlivých členských zemích) v České republice činil 1,4 %, což bylo o 0,1 p. b. méně než představoval průměr 28 členských zemí EU,´. Průběh v letech 2006 – 2013 znázorňuje následující graf:

Průměrná roční míra změny harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v letech 2006 - 2013 v České republice a v Evropské unii (v %)

2006

2007

2008

2009

2010

Česká republika

2011

2012

2013

Evropská unie

Zpracováno z dat ČSÚ a Eurostatu

Největší přírůstek spotřebitelských cen v tomto pojetí byl v rámci EU v roce 2013 zjištěn v Rumunsku a Estonsku (3,2 %), deflaci vykázalo Řecko (–0,9 %), ceny stagnovaly v Lotyšsku – viz tabulku č. 25 v příloze.

40

3. Peněžní výdaje, úvěry a úspory domácností 3. 1 Peněžní výdaje Výdaje na konečnou spotřebu v roce 2013 nadále ovlivňovaly negativně vývoj HDP, pozitivní však bylo, že v úhrnu za celý rok 2013 nepatrně vzrostly. Předchozí snahu snižovat svou spotřebu byla zřejmě řada českých domácnosti nucena omezit a již realizovat některé dříve odložené nákupy zboží a služeb, a to i při poklesu svých reálných příjmů. Z údajů statistiky národních účtů vyplynulo, že 1 939,9 mld. Kč (92,7 %) ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu (tedy výrazně více než v roce 2012) vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou, tyto skutečnosti se však při nominálním navýšení jen o 1,2 % odrazily v reálném meziročním poklesu o 0,2 % (v roce 2012 snížení o 4,3 p. b. vyšší). V roce 2013 se podle statistiky rodinných účtů změnila předchozí tendence, kdy rychleji rostly nominální příjmy před výdaji (ještě v roce 2012 poměrně výrazně). V roce 2013 byl vykázán u obou veličin pokles, přičemž „dynamika“ výdajů v průběhu roku byla relativně „příznivější“ než u příjmů; i přesto byl vývoj diferencovaný – v závislosti na spotřebních zvyklostech, resp. míře „investiční“ aktivity – domácností (viz následující přehled, vlastní propočty z dat ČSÚ) a rovněž tabulka č. 2 v příloze:

Nominální výdaje celkem (měsíční průměr v Kč na osobu) Index v % (stejné období roku 2012 =100) - nominální - reálný Přírůstek (pokles) v Kč (proti st. období roku 2012) - nominální - reálný Rozdíl meziroční dynamiky nominálních výdajů a příjmů (v procentních bodech)

1. čtvrtletí

1. pololetí

1. – 3. čtvrtletí

Rok 2013

10 228

10 854

10 940

11 100

98,7 97,0

100,0 98,3

99,5 98,0

99,1 97,8

-131 -317

+1 -185

-55 -220

-98 -255

-1,2

+0,1

+0,6

+ 0,4

Zpracováno z dat statistiky rodinných účtů ČSÚ

Zhruba 91 % (tj. o výrazné 3 p. b. více než o rok dříve) celkových výdajů domácností tvořily tzv. „spotřební“ výdaje (celková vydání bez vlivu spíše v souboru statistiky rodinných účtů ojedinělých koupí nemovitostí a zboží a služeb 41

„investiční„ povahy) - jejich nominální meziroční vzestup činil 1,7 %, což představovalo zhruba dvojnásobný meziroční přírůstek než v roce 2012 a po delší době i jejich mírné reálné navýšení (o 0,3 %), přičemž:  nárůst

nominálních

spotřebních

výdajů

zaznamenaly

–

s výjimkou

domácností osob samostatně výdělečně činných – všechny ostatní typy domácností, z toho relativně nejvíce domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů (index 103,5 %),  reálné navýšení spotřebních výdajů bylo zaznamenáno (i vzhledem k mírnější cenové inflaci proti roku 2012) u většiny typů domácností u prostředků na výživu, bydlení, dopravu, ostatní zboží a služby; domácnosti naopak vydaly méně peněžních prostředků za vybavení bytu, rekreace a kulturu, zdraví a veřejné stravování, kde jednoznačně působil vliv zvýšení DPH a z něj vyplývající úspornější chování domácností,  vydání za bydlení se většinou zvýšila v souvislosti s růstem cen, kde – při dalším růstu cen elektřiny, nájemného, tepla a vodného a stočného – se domácnosti chovaly (podle výsledků statistiky) opět úsporněji než o rok dříve (svědčí o tom vlastní porovnání dynamiky cen a výdajů za dané komodity). Vzhledem ke zlevnění zřejmě stoupl zájem o zemní plyn, neboť objem výdajů domácností za plynná paliva se významně zvýšil. I přes mírné snížení výše propadu proti roku 2012 se opět propadl objem vydání pro zajišťování běžné údržby a opravy bytů (při trvale vysokých cenách navíc vliv vyšší DPH). Maloobchodní tržby stouply za celý rok meziročně o 1,0 %, což bylo v porovnání s rokem 2012 o něco příznivější (pokles o 0,9 %). Příčiny tohoto zlepšení je nutné hledat nikoliv v celoročním vývoji, ale v měsících listopadu a prosinci, který byl ovlivněn devizovou intervenci ČNB v kursu CZK vůči euru. V předvánočním období většinou ještě přetrvávaly původní ceny a spotřebitelé se toho snažili využít. V celoročním pohledu se poměrně rychle rozvíjel boom internetových a zásilkových prodejců zejména v sortimentu výpočetní a komunikační techniky v období slevových akcí popř. i bytového vybavení, kulturních potřeb a rekreací.  ve struktuře celkových spotřebních vydání domácností v roce 2013 posílila proti roku 2012 váha výdajů za výživu, bydlení, dopravu, pojistné a finanční platby (v rámci tzv. ostatního zboží a služeb); podíl výdajů 42

za rekreaci a kulturu, bytové vybavení, služby telekomunikací a veřejné stravování převážně klesl – ve struktuře výdajů tak byl i nadále patrný odklon domácností od nákupů zbytnějšího sortimentu zboží a služeb; podrobnější data za jednotlivé typy domácností obsahuje tabulka č. 26 v příloze, názorné porovnání struktury výdajů hlavních skupin domácností za uplynulých 8 let, tj. v letech 2013 a 2005 ukazují tyto grafy (struktura v %):

18,7%

20,0%

4,9%

5,9%

23,6% 6,4% 12,3%

Rok 2013 25,0% 2,9%

19,0% 29,7%

5,4% 13,4%

4,4% 9,1% 4,9%

4,6% 10,2% 7,0%

5,4% 7,1% 4,0% 8,2% 3,0%

19,1%

17,8%

17,3%

Domácnosti zaměstnanců Domácnosti zaměstnanců s Domácnosti důchodců bez bez dětí dětmi EA osob

17,0%

18,3%

5,0%

5,8%

19,0%

16,1%

6,8%

6,2%

10,5%

11,3%

4,1%

4,2%

9,4%

10,6%

4,4%

5,7%

15,5%

14,2%

Potraviny a nealkoholické nápoje Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení dom. Doprava

Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

Rok 2005 24,6% 3,2% 25,5%

5,7% 6,7% 4,1% 7,3% 2,2% 12,4%

Domácnosti zaměstnanců Domácnosti zaměstnanců Domácnosti důchodců bez bez dětí s dětmi EA osob Zpracováno z dat ČSÚ

43

Potraviny a nealkoholické nápoje Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení dom. Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

3. 2 Peněžní úvěry, půjčky Opatrné chování domácností vůči úvěrům a zadlužování bylo zřejmé i v roce 2013. Nižší tempo úvěrování se projevilo nejvíce v intenzitě pokrytí části výdajových potřeb domácností peněžními půjčkami (v tom zejména na okamžitou spotřebu) – viz tabulku č. 27 v příloze. Důvodem je, kromě nízkých příjmů domácností vedoucích k potřebě optimalizace výdajů domácností, také obezřetnější chování bank a finančních institucí při poskytování úvěrů. Podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů ke konci roku 1 182,8 mld. Kč, což bylo o 48,3 mld. Kč více než k 31. 12. roku 2012 (kdy ve stejném srovnání představoval tento přírůstek 36,3 mld. Kč a o rok dříve 54,1 mld. Kč). Trend snižování ročních přírůstků dluhu domácností se změnil poprvé od roku 2007, kdy byl celkový meziroční přírůstek úvěrů domácností ve výši 184,5 mld. Kč (viz následující graf):

Roční přírůstky bankovních úvěrů a vkladů domácností v letech 2005 - 2013 k 31. 12. daného roku) 184,5

190 170

152,5

150

121,5

mld. Kč

130 110

101,2

115,1

150,3

111,4

97,0

90,3 101,4

90

69,7 70

59,0

58,0 69,3

50

48,3 54,1

36,3 41,9

30

2005

2006

2007

2008 2009 2010 Úvěry Vklady

Zpracováno z dat ČNB

44

2011

2012

2013

Rozhodující část meziročního vzestupu celkového objemu bankovních peněžních půjček představovaly, stejně jako v předcházejícím roce, hypoteční a jiné úvěry na bydlení (852,3 mld. Kč), z toho objem hypotečních úvěrů se zvýšil o 46,1 mld. Kč (na 746,6 mld. Kč). Často se však jednalo o refinancování dříve uzavřených smluv. Celkový objem účelových a neúčelových spotřebitelských úvěrů (na zboží a služby běžné spotřeby) po poklesu za rok 2012 (- 2,0 mld. Kč) v minulém roce vzrostl, ale jen o 2,6 mld. Kč. Podle průzkumu agentury STEM z počátku t. r. uvedla více než polovina dotázaných domácností (53 %), že jejich vklady jsou vyšší než půjčky, popř. že nemají žádné půjčky. Převaha půjček před úsporami se týkala jen 13 % domácností. Celkově se podle průzkumu v obou těchto kategoriích situace meziročně zlepšila. Z průzkumu také vyplynulo, že výše dluhů nejčastěji váže na životní situaci respondentů, jejich životní styl a situaci, ve které si půjčky brali. Vyšší míra zadlužení je podle STEM charakteristická pro mladší generaci, populaci s nižším vzděláním, resp. nižším profesním postavením, nezaměstnané apod.

Uvedené obecné trendy potvrdily rámcově i dostupné výsledky šetření u konkrétních typů domácností (výše splátek úvěrů byla u všech typů domácností vyšší než přírůstek nově přijatých půjček). Největší kladný rozdíl mezi výší splacených a přijatých půjček vykázaly domácnosti zaměstnanců bez dětí a osob samostatně výdělečně činných. V roce 2013 nastal – v úzké vazbě s omezováním výdajů domácností a nejistou situací kolem zaměstnanosti – slabý růst celkového objemu prostředků poskytnutých nebankovními společnostmi prostřednictvím spotřebitelských úvěrů. Domácnosti si podle dat České leasingové a finanční asociace (ČLFA) touto formou půjčily celkem 35,9 mld. Kč, tj. o 0,2 mld. Kč více než v roce 2012 a použily je především na pořízení ojetých automobilů. V roce 2013 přistupovaly české domácnosti opatrněji k řešení svých dluhových záležitostí. Podle Exekutorské komory ČR soudy zahájily v minulém roce 714 tis. exekucí a klesající trend tak nadále pokračuje. V roce 2012 bylo zahájeno 820 tis. exekucí a v roce 2011 dokonce 936 tis. Negativní skutečností je nárůst tzv. „úvěrů v selhání“ v oblasti půjček na bydlení, který představoval na konci roku 28,2 mld. Kč (růst o 1,1 mld. Kč), celkově úvěry se selháním dosáhly úrovně 59,2 mld. Kč. 45

3. 3 Úspory Špatná příjmová situace domácností se projevila i na celkových úsporách. Nadále tak pokračuje trend meziročně se snižujících přírůstků vkladů (tato tendence je zachycena na grafu v předchozí kapitole). Domácnosti přesto v úhrnu – i přes určitá omezení svých příjmů - vytvářely úspory; jejich (korunové a cizoměnové) vklady se podle dostupných údajů ČNB v roce 2013 zvýšily ve srovnání s předchozím rokem o 41,9 mld. Kč na 1 812,2 mld. Kč. Míra úspor podle statistiky národních účtů činila 9,0 % a byla tak nižší proti roku 2012 o 1,8 p. b. V běžných cenách byl meziroční přírůstek vkladů domácností více než třiapůlkrát nižší než na konci roku 2008, kdy dosáhl 150,3 mld. Kč. Skladba přírůstku úsporných vkladů se od roku 2008 výrazně změnila. Při jednoznačné orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně dávaly domácnosti v souvislosti s trvale nízkou hladinou úrokových sazeb výhradně přednost spoření v jejich netermínované formě (přírůstek o 7,9 %, tj. 77,7 mld. Kč), zatímco korunové termínované vklady se o 37,0 mld. Kč snížily. Jednalo se tak jednak o reakci na nízké úročení, které má problém zhodnocovat vklady nad úroveň inflace a také o potřebu domácností využívat více likvidní produkty a mít tak rychleji k dispozici peněžní prostředky v případě finančních potíží (viz následující graf):

2 000

Vývoj vybraných typů vkladů domácností (celkem)

1 800

Stav k 31. 12. 2013 Spořící účty* 409 mld. Kč (23 %)

1 600 Mld. Kč

1 400 1 200

Termínové vklady 715 mld. Kč (39 %)

1 000 800 600

Běžné účty 688 mld. Kč (38%)

400 200 0

Běžné účty

Termínové vklady

* Spořicí účty a ostatní netermínované vklady Zpracováno z dat ČNB

46

Spořící účty*

Úročení vkladů dále klesalo a pohybovalo se pod úrovní cenové inflace. Průměrná sazba jednodenních vkladů se v roce 2013 snížila na 0,43 % (o 0,26 p. b. méně oproti předchozímu roku), stejně tak poklesla sazba z vkladů s výpovědní lhůtou na 1,86 %. Velmi mírný růst nastal u úrokových sazeb s dohodnutou splatností s průměrným úročením (1,65 %). Nízká atraktivita termínovaných a netermínovaných účtů vedla domácnosti k využívání i jiných finančních produktů s vyšším zhodnocením. V rámci ostatních významnějších vkladových produktů byl vývoj následující:  u specifických skupin termínovaných vkladů trval zájem o některé finanční produkty s relativně vyššími výnosy – v porovnání s rokem 2012 nižší přírůstek (+ 8,1 mld. Kč, o rok předtím + 18,2 mld. Kč) byl podle dat ČSÚ a ČNB vykázán v objemu úspor ve formě životního pojištění, naopak výrazný byl roční vzestup depozit v systému penzijních fondů, který celkově dosáhl objemu 281,6 mld. Kč (+ 35,0 mld. Kč). Objem vkladů ve stavebním spoření však klesl na úroveň 423,7 mld. Kč, snížil se tak meziročně o 7,2 mld. Kč (údaj ČNB).

Uvedené poznatky potvrzují i aktuální zjištění průzkumu agentury STEM: nejčastěji lidé investovali do penzijního připojištění (63 % dotázaných), životního pojištění (53 %) a stavebního spoření (51 % – spíše ale plnění dřívějších smluv). Zhruba třetina občanů spořila prostřednictvím spořicích účtů, popř. termínovaných vkladů. Jen nízké procento respondentů využilo podílové fondy, akcie nebo dluhopisy (celkem do 10 %); část občanů (43 %) investovala do nemovitostí, bytů, či pozemků. Složení spořicích subjektů bylo výrazně odlišné od těch, které se (převážně) zadlužovaly: jednalo se o kategorie s vyšším vzděláním, vyššími (zajištěnými) příjmy a starší věkové skupiny. ING Bank ČR i v tomto roce provedla průzkum, proč domácnosti v současné době spoří. Vyplynulo z něj, že nejčastějšími důvody byly obavy z budoucnosti a vytváření rezerv (51 %), spoření na vylepšení nebo pořízení bydlení (28 %), šetření na dovolenou (26 %). Na základě zveřejněných dat by si české domácnosti v posledním čtvrtletí 2013 vystačily se svými úsporami v průměru 3 měsíce a 11 dní. Celkově mělo tříměsíční finanční rezervu 61 % respondentů. Mírný meziroční růst také zaznamenal ukazatel potenciálu spoření, podle kterého na konci minulého roku průměrně převyšovaly příjmy domácností výdaje o 26 %.

47

 podle Asociace pro kapitálový trh (AKAT) stav peněžních prostředků investovaných do tuzemských a zahraničních otevřených podílových fondů obyvatelstvem a institucemi činil ke konci roku 269,8 mld. Kč, což bylo o 34,5 mld. Kč více než ke konci roku 2012 (o rok dříve nastal růst jen o 1,2 mld. Kč). Výrazně více investic zaznamenaly hlavně smíšené fondy, akciové fondy a dluhopisové fondy. Naopak méně vyhledávané byly v roce 2013 fondy peněžního trhu. Rozdělení investic mezi domácí a zahraniční fondy bylo přitom v podstatě vyrovnané – mírný předstih měl objem zahraničních

fondů

(52 %

z celkových

investic).

Největšími

zprostředkovatelem investovaného majetku byla finanční skupina Generali PPF Asset Management, a. s. + ČP Invest, a. s. (celkem 230,5 mld. Kč).

48

C. Vývoj na počátku roku 2014 a predikce na další období Z dosud zveřejněných dat je zřejmé, že na počátku roku 2014 se příjmová situace domácností – zejména vzhledem k nízké cenové inflaci a oživení ekonomické situace s dopadem do vyšších mezd – oproti roku 2013 zlepšila. Lze odhadovat, že v 1. čtvrtletí t. r. pokračoval trend oživení růstu HDP z konce roku 2013. Ke kladným hodnotám hrubého domácího produktu bude nadále přispívat zejména zpracovatelský průmysl (zahraniční zakázky), vládní výdaje a podnikové investice těžící z nízkých úrokových sazeb. Naopak limitujícím faktorem stále může být nízká spotřeba domácností, kterou bude po celý rok 2014 ovlivňovat poměrně vysoká nezaměstnanost a pomalejší zvyšování mezd. Za celý rok 2014 očekává MPSV již mírné zvýšení HDP v rozsahu + 1,2 až + 2,2 %, v následujícím roce přírůstek v rozmezí od 1,8 do 2,8 %. Z oblastí

ovlivňujících

příjmy

domácností

jsou

prozatím

jedinými

dostupnými údaji základní data o mzdách v průmyslu a ve stavebnictví za první dva měsíce letošního roku, z nichž vyplynuly tyto dílčí poznatky:  v lednu a v únoru 2014 došlo v odvětví průmyslu v podnicích s 50 a více zaměstnanci

k meziročnímu

zvýšení

průměrného

evidenčního

počtu

zaměstnanců (v lednu o 0,6 % a v únoru o 1,1 %), ve stavebních podnicích (s 50 a více zaměstnanci) jejich počet naopak meziročně poklesl (v lednu o 8,0 % a v únoru o 7,6 %),  průměrná měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v průmyslu vzrostla v lednu meziročně o 4,6 % (reálně o 4,4 %) a v únoru (kdy činila 25 430 Kč) se zvýšila nominálně o 3,6 % (a reálně o 3,4 %). Ve stavebních podnicích se zvýšila průměrná měsíční nominální mzda výše uvedených zaměstnanců

v lednu

meziročně

49

o 5,0 %,

resp.

o 4,1 %

a

dosáhla

v absolutním

vyjádření

26 509 Kč.

K meziročnímu

nárůstu

došlo

ve

stavebnictví u reálné mzdy v lednu o 4,8 % a v únoru o 3,9 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR by se mohl v letošním roce pohybovat v intervalu 1,5 – 3,5 % a v roce 2015 v rozmezí 2,5 – 4,5 %. Reálná mzda by mohla při zohlednění predikované míry cenové inflace (viz dále) vzrůst až o 2,8 %, příští rok lze očekávat obdobný vývoj. Dynamika průměrných čistých příjmů domácností by se mohla pohybovat mezi 3 – 4 % a v roce 2015 mezi 3,5 – 4,5 %, tzn. mírný vzestup jejich kupní síly.

V rámci sociálních příjmů byly u největší položky, tj. důchodů vykázány údaje o průměrné výši samostatně vypláceného starobního důchodu, který činil v březnu 11 044 Kč, tj. o 0,9 % více než před rokem, za období leden až březen vzrostl meziročně rovněž o 0,9 % na 11 038 Kč. Podle odhadu by průměrná výše samostatně vypláceného starobního důchodu mohla v letošním roce dosáhnout 11 058 Kč, tj. o 96 Kč více než před rokem (meziroční index 100,9 %).

Podíl nezaměstnaných osob k 31. 3. 2014 činil 8,3 %. Lze očekávat, že za celý rok 2014 dosáhne podíl nezaměstnaných osob průměrné úrovně 7,7 – 8,2 %. V roce 2015 by se mohl podle aktuální predikce pohybovat v rozmezí 7,5 – 8,2 %.

Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů domácností byl v letošním 1. čtvrtletí výrazně nižší než v lednu – březnu roku 2013. Úhrnná cenová hladina vzrostla meziročně o 0,2 % (ve stejném období roku 2013 stoupla o 1,8 %). Přírůstek spotřebitelských cen letos nebyl jako v předchozích letech největší v lednu (meziměsíční nárůst jen o 0,1 %, tj. nesrovnatelně méně než před rokem), což způsobil zejména pokles cen elektřiny (o téměř 10 %), zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici a povánoční slevy při prodeji oděvů, obuvi 50

i zařízení domácností; znovu však podražily potraviny, doprava a rekreace. Vliv předchozí změny kurzu CZK vůči euru se proti očekávání v inflaci na počátku roku neprojevil. I v dalších měsících 1. čtvrtletí t. r. ceny víceméně stagnovaly. Vzrostly ceny potravin a nealkoholických nápojů, a zejména v březnu také ceny odívání a obuvi (pravidelný sezónní vliv). Vzhledem k nepříznivé klimatické situaci pro zimní rekreaci postupně klesaly ceny dovolených. V březnu mírně klesly i ceny pohonných hmot.

Domácnostem důchodců životní náklady meziročně o 0,1 % klesly (před rokem o výrazných 2,4 % vzrostly).

Lze odhadovat, že míra cenové inflace v dalších čtvrtletích t. r. se v meziročním pohledu bude mírně zvyšovat a za celý rok 2014 dosáhne průměrné hodnoty v rozmezí 0,7 – 1,5 %. Vzhledem k očekávanému postupnému růstu ekonomiky a k obvyklým změnám v cenách bydlení (letošní mimořádný výkyv směrem dolů u cen elektřiny, plynu, apod. se zřejmě již nebude opakovat), očekávaným pohybům tržních cen (potraviny, benzín) a době, kdy je materiál zpracován, odhaduje MPSV prozatím roční zvýšení spotřebitelské inflace v roce 2015 v intervalu 1,7 až 2,7 %. Tendence

určitého

oživení

spotřeby,

převaha

úvěrů

na

bydlení

a stagnace přírůstku úsporných vkladů (bankovních) pokračovala také na počátku roku 2014:  tržby v maloobchodě vzrostly v letošním lednu meziměsíčně o 1,8 % a v únoru o 0,3 %, přičemž únorový meziroční nárůst činil 8,1 %, na přírůstku se podílel zejména prodej automobilů (nárůst o 20 %) rostly však také výdaje za další komodity (vč. dlouhodobě klesající poptávky po potravinách),  v prvních dvou měsících tohoto roku zaznamenala ČNB pokles celkového objemu

bankovních

úvěrů

(proti

prosinci

2013

o

0,1 mld. Kč

na

1 182,3 mld. Kč); kromě úvěrů na bydlení se většina ostatních kategorií půjček objemově snížila,

51

 trend nízkého růstu úspor pokračoval i v lednu a únoru (oproti prosinci o 3,0 mld. Kč na 1 842,2 mld. Kč); přírůstek přitom vytvořily výhradně netermínované vklady. Také v dalších čtvrtletích lze očekávat určité pokračování trendu z počátku roku v přímé souvislosti s vývojem na trhu práce a příjmů domácností. Vzhledem k očekávanému vývoji příjmů, rostoucí poptávce a nízké výchozí základně lze předpokládat v roce 2014 meziroční zvýšení výdajů domácností o 2 – 4 % a v roce 2015 mezi 4 – 5 %. Úspory domácností tento rok ještě nebudou růst v tempu jak před rokem 2009 a kladný přírůstek nebude výrazně převyšovat předchozí vývoj. Naopak úvěry mohou opět začít s ožívající spotřebou zvyšovat svou dynamiku.

52

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2013 a predikce na další období. (textová část)

Recommend Documents